Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie

Církevní svátostky střední Moravy Diplomová práce

Brno 2010

Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. Vypracovala: Bc. Lucie Klobouková

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je k práci připojen. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 10.prosince 2010

…………………………. Podpis 2

Poděkování: Děkuji doc. PhDr. Bohuslavu Klímovi, CSc. za cenné rady v průběhu práce a za poskytnutí literatury, Mgr. Jakubu Halamovi, Mgr. Blance Veselé a Mgr. Aleši Drechslerovi za poskytnutí materiálu a svátostek k zdokumentování. Své rodině za stálou podporu.

3

OBSAH

OBSAH ……………………………………………………………………….. 4 ÚVOD ………………………………………………………………………… 5 1. POUTNÍ MÍSTA ……………………………………………………………... 7 1.1. Poutní místa Prostějovska ………………………………………………... 7 1.2. Poutní místa Šumperska ………………………………………………….. 9 1.3. Poutní místa Přerovska …………………………………………………... 10 1.4. Poutní místa uvedena na svátostkách ……………………………………..11 2. SYMBOLIKA SVÁTOSTEK ………………………………………………... 16 2.1. Světci …………………………………………………………………….. 16 2.2. Atributy a symboly svátostek …………………………………………..... 20 3. SVÁTOSTKY STŘEDNÍ MORAVY ……………………………………....... 25 3.1. Prostějov ………………………………………………………………..... 25 3.2. Šumperk ………………………………………………………………...... 57 3.3. Přerov …………………………………………………………………...... 75 4. DIDAKTICKÁ ČÁST ………………………………………………………... 77 5. VYHODNOCENÍ NÁLEZŮ ………………………………………………..... 80 ZÁVĚR ……………………………………………………………………….. 84 TABULKY ………………………………………………………………….... 86 SEZNAM LITERATURY …………………………………………………....105 RESUMÉ ……………………………………………………………………. 108

4

ÚVOD Problematika svátostek byla jiţ částečně nastíněna v bakalářské práci, na kterou by měla tato diplomová práce navázat. Bakalářská práce se zaměřila na výskyt svátostek v Olomouckém kraji. Byly zdokumentovány nálezy z výzkumu při výkopových pracích obchodního domu Prior v Olomouci, dále předměty ze záchranného výzkumu v kostele sv. Marka v Litovli. Posledním místem, kterému se bakalářská práce věnovala, byl nález z kostela Povýšení sv. Kříţe v Uničově. Diplomová práce by se měla zaměřit na celou oblast střední Moravy a svátostky, které byly objeveny při výzkumech nebo se nacházejí v muzejních sbírkách. Mělo by se jednat především o města Prostějov, Přerov a Šumperk, popřípadě další lokality podle nálezů. Postup zpracování tématu bude stejný jako u bakalářské práce. Kontaktování archeologů a pracovníků muzeí, vyhledání jednotlivých svátostek. Poté budou fotograficky zdokumentovány a popsány. Jelikoţ tématika devocionálií je stále velice málo zpracována, měla by tato práce přinést nové poznatky o jednotlivých nálezech a také celkový pohled na tuto problematiku. Cílem je vyhledat další medailony, kříţky, růţence apod., abychom mohli lépe porozumět poutní tradici a fenoménu svátostek. Po získání dalších informací bychom měli být schopni vyvodit závěry ohledně jejich typologie, oblíbenosti poutních míst a také zjistit, které svaté naši předci především uctívali. Práce je rozdělena do pěti kapitol a doplněna tabulkovou přílohou. První kapitola se zabývá jednotlivými poutními místy Prostějovska, Přerovska a Šumperska. Doplněna je také o poutní místa, která jsou vyobrazena na jednotlivých medailonech. Druhá kapitola se zaměřuje na symboliku devocionálií, především na svaté a jejich atributy, které jsou na svátostkách uvedených v práci. Rozsah uvedených atribut je zkrácen pro potřeby této práce. Třetí kapitola se věnuje samotným nálezům z jiţ uvedených tří lokalit. Ve čtvrté kapitole je částečně nastíněno didaktické vyuţití daného tématu v hodinách dějepisu na základních školách. Poslední pátá kapitola se věnuje celkovému vyhodnocení získaných informací a devocionáliích. V tabulkové příloze nalezneme celkový soupis svátostek uvedených jak v práci bakalářské, tak práci diplomové. Jsou zde také informace o svátostkách, které nejsou v práci uvedeny s fotografickým obrázkem. Tato práce je pouze částečným zpracováním nálezů na střední Moravě, jelikoţ sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci jsou stále nepřístupné badatelům. Právě

5

v těchto sbírkách by se měly nacházet další svátostky, které by nám mohly pomoci přesně dokreslit výskyt a význam svátostek v regionu střední Moravy. Dále jsou to nálezy, které se nacházejí v soukromých sbírkách tzv. hledačů kovů a pokladů. Můţeme také předpokládat, ţe mnoho z těchto drobných předmětů se nachází v domácnostech jako rodinné dědictví, jelikoţ bohatší lidé si nechávali devocionálie vyrábět z drahých kovů. Na druhou stran však můţeme říci, ţe ve sbírka mincí a medailí olomouckého arcibiskupství je velice pěkně zpracovaná a zkompletovaná na webových stránkách Národního památkového ústavu, který spravuje Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříţi.1 Tato sbírka sice ještě není popsána, ale do budoucna budou tyto informace jistě doplněny.

1

http://coins.azz.cz/

6

1. POUTNÍ MÍSTA Jiţ od nepaměti lidé navštěvují místa, která jsou spojena s náboţenstvím. V křesťanské Evropě od počátku byla místa spjatá s ţivotem a smrtí Jeţíše, tedy Svatá země (Jeruzalém, Nazaret, Betlém, Boţí hrob). Později se k vyhledávaným místům připojil také Řím a další význačná poutní místa po celé Evropě. Většinou se jednalo o místa spojená s ţivotem či smrtí některého ze svatých či mučedníků. „V průběhu středověku bylo uctíváno stále více svatých a podle toho rostl také počet poutních míst. Na úkor mučedníků a věrozvěstů sílilo uctívání Matky Boţí.“2 Nejvíce se projevila úcta k Panně Marii po Tridentském koncilu (1545-1563), kdy se začalo uctívat stále více jejích obrazů a soch. Byla to většinou místa spojená s jejím zjevením nebo místa, kde došlo k určitému zázračnému projevu.3 Ve středověku však navštěvovali poutníci místa v zahraničí. V období husitských válek, kdy husité tento projev zboţnosti neuznávali, se ţádné zmínky o poutnictví nezachovaly. Největší rozkvět poutních míst a poutní tradice můţeme sledovat v období baroka. V českých zemích byly nejvíce uctívány středověké obrazy a sochy, které k nám byly dovezeny ze zahraničí. Lidé navštěvovali poutní místa z různých důvodů. Nejčastěji hledali uzdravení či odpuštění. Můţeme se také setkat s poutí zástupnou nebo děkovnou. Na pouti nebyl rozdíl ve věku, pohlaví či postavení, na pouti si byli všichni rovni. Do konce středověku se konaly poutě do vzdálenějších míst, v době baroka to jiţ byly především poutě místní, které trvaly jeden aţ dva dny.

1.1.

Poutní místa Prostějovska

Jesenec – kostel sv. Libora Se stavbou barokního kostela se započalo roku 1711 na přání šlechtičny Zuzany Kateřiny Liborie z Ditrichsteina jako vděk za své uzdravení na přímluvu Panny Marie. Uctíván je obraz od malíře A. Schoona Janse, na kterém je vyobrazen sv. Libor. Po stranách jsou dvě sochy znázorňující Víru a Lásku.4

2

Ohler, N.: Náboţenské poutě ve středověku a novověku. Praha 2002. s.26. Koutecká, H.: Stručný místopis Mariánské úcty v Čechách a na Moravě. Praha 2005. s. 4-6. 4 Odehnal, F.: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995. s. 53. Dibelková, I.:,Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s.25,26. 3

7

5

Obr. 01

Straţisko – kostel sv. Andělů stráţných Barokní kaple stojí na místě staré tvrze Krumperk. Byla vybudována roku 1728 opatem kláštera Hradisko Robertem Sancinem. Roku 1749 byla kaple rozšířena ještě o boční loď. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Zvěstování Panny Marie andělům stráţným. Roku 1854 bylo zbudováno po cestě do kostela 14 kapliček kříţové cesty. 6

7

Obr.02

Suchdol – Jednov – kostel Navštívení P. Marie Kostel leţí v blízkosti studánky zvané Svatá voda, kde se měla stát zázračná uzdravení. Nejprve byla v blízkosti umístěna dřevěná socha Bolestné Panny Marie. Poté byl klášterem sv. Kláry v Olomouci vybudován také kostel. Roku 1766 byla postavena kaple, kostel byl však dokončen aţ v letech 1807 – 1810. Původní socha stojí na hlavním oltáři, pod kterým také vyvěrá původní pramen.8

5

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kostel_svat%C3%A9ho_Libora__zadn%C3%AD_pohled,_Jes enec,_okres_Prost%C4%9Bjov.jpg 6 Odehnal, F.: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995. s.108. 7 http://www.kostely.cz/barokni-kostel-andelu-straznych-strazisko-22005 8 Odehnal, F.: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995. s. 110,111. Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s.54.

8

Obr.03

1.2.

9

Obr.04

Poutní místa Šumperka

Bludov – kostel Boţího těla Kostelík měl být vybudován Ondřejem z Nechvalína koncem 14. století. První písemná zmínkách však pochází z roku 1553. Za josefínských reforem byl kostel zrušen a měl být také zbořen, ovšem z neochoty místních zůstal stát. V 18. století získal svoji dnešní podobu. Věřící z okolí se hromadně začali vracet do kostelíka po epidemii cholery, která vypukla roku 1885. Místem úcty se měl stát na základě legendy o lakomé selce, která si měla schovat hostii z kostela do modlitební kníţky. Hostii chtěla dát své krávě, aby více dojila. Po cestě však usnula a hostie z kníţky vypadla a zakutálela se do stromu. Lidé si později všimli, ţe ze stromu vychází podivná záře a nalezli tam monstranci z vosku, ve které byla zmíněná hostie.10

11

Obr.05

9

http://www.ado.cz/poutni/suchdol/suchdol.htm Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s.77, 78. 11 http://www.bludov.cz/O-Bludove/Pametihodnosti-obce-Bludov/Kostel-Boziho-Tela/ 10

9

Cotkytle – chrám sv. Jana Nepomuckého Původní kostel byl zasvěcen Nanebevstoupení Páně, ten byl však v 16. století zrušen. Roku 1726 byl v obci postaven nový kostel sv. Jana Nepomuckého. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Jana Nepomuckého spolu se sochami sv. Cyrila a Metoděje. Největšího počtu poutníků zaznamenal kostel v době barokní, ale do dnešních dní poutě nezanikly. 12 Horní Studénky – kostel sv. Leonarda Původní kostel byl zasvěcen Panně Marii, později v průběhu 16. století byl zasvěcen sv. Leonardovi. Svoji současnou podobu získal v letech 1661 – 1666. Z důvodu velké návštěvnosti poutníků byl kostel rozšířen o ambity v roku 1732. Uctíván je obraz sv. Leonarda.13

14

Obr.06

1.3.

Poutní místa Přerovska

Stará Ves – kaple P. Marie (U sv. studánky) Kaple byla postavena roku 1873 na místě, kde byla původně umístěna soška Panny Marie. V tomto místě se také nachází studánka, ve které se mělo podle pověsti po koupeli uzdravit několik dětí. V kapli je také umístěna zmiňovaná socha Panny Marie s Jeţíškem, která pochází z Vídně.15

12

Odehnal, F.: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995. s.25,26. Tamtéţ, s. 39, 40. 14 http://horni-studenky.zabrezsko.cz/foto.html 15 Odehnal, F.: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995. s. 107. 13

10

16

Obr.07

1.4.

Poutní místa uvedena na svátostkách

Hostýn – kostel Nanebevzetí Panny Marie Hostýn je jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. „První kapli na Hostýně s obrazem P. Marie Ochranitelky pořídili pravděpodobně havíři dolující v hostýnských horách ţelezo a stříbro; ve své původní podobě se dochovala do r. 1658.“17 Současnou podobu kostel získal v letech 1721 – 1748 na pokyn majitele panství Antonína z Rottálu. Uctíván byl obraz Matky Boţí Ochranitelky, ten byl však roku 1620 spálen Václavem Borovským, pánem na Holešově. V období josefínských reforem byl poutní chrám zrušen a chátral. Poutní tradice však měla pevné kořeny a neustala. V letech 1841-1845 byl kostel zvonu obnoven a nachází se v něm kopie původního obrazu. Roku 1912 se konala korunovace P. Marie Svatohostýnské. „Známý obraz P. Marie s Jeţíškem metajícím blesky je ve svém námětu ojedinělý. Připomíná dobu vpádu Mongolů na Moravu v r. 1241.“18

Obr.08

19

Obr.09

16

Obr.10

http://www.estudanky.cz/2666-studanka-svata-voda Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s. 21. 18 Tamtéţ, s. 22. 19 http://www.hostyn.cz/historie/historie3_pout_mista.htm 20 http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=2009070030 17

11

20

Svatý Kopeček – kostel Navštívení P. Marie Podle pověsti kostel zaloţil obchodník s vínem Jan Andrýsek. Přislíbil postavit chrám páně v případě, ţe se mu budou obchody dařit. Se samotnou stavbou měl však započít aţ po dvojím zjevení Panny Marie ve snu. Ve svém snu viděl místo, kde má svatostánek stát. Tento kopec se jmenoval Svatá hora a patřil premonstrátskému klášteru Klášterní Hradisko. První kaple byla dokončena roku 1633, ale během třicetileté války byla poničena. Svojí obnovy se dočkala mezi léty 1650 – 1656. Pro velkou oblibu poutníků byl vystavěn nový kostel, který byl dokončen roku 1679. Uctíván je zde obraz Panny Marie Svatokopecké, který byl roku 1710 korunován. Dle legendy obraz donesl do kaple neznámý poutník. Roku 1995 byl Svatý Kopeček povýšen papeţem Janem Pavlem II. na baziliku minor. 21

22

Obr.11

23

Obr.12

24

Obr.13

21

Šindar, J.: Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Kostelní Vydří 2007. s. 58-66. Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s.98-100. 22 Vlastní fotografie. 23 http://www.ado.cz/poutni/kopecek/kopecek.htm 24 Tamtéţ.

12

Velehrad – kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje Velehrad je jedno z nejvýznamnějších poutních míst Moravy spojované především se slovanskými věrozvěsty Cyrilem a Metodějem. První zmínky o klášteře spadají do 13. století, kdy zde působili cisterciáci. Celý klášter prošel aţ do 18. století mnoha změnami, většinou z důvodu poničení ohněm nebo vydrancování. Nárůst poutnictví zde můţeme zaznamenat jako i v mnoha jiných poutních místech v době baroka. Roku 1735 byl znovu vystavěn kostel a docházelo také k postupným opravám kláštera. Největší rozkvět však Velehrad dosáhl k tisíciletému výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. „Po oslavách cyrilometodějského milénia v roce 1863 se stává jak poutním místem, tak centrem pěstujícím ducha národního vlastenectví.“25 K tomuto datu bylo vyrobeno také mnoho svátostek, které se nám dochovaly a budou uvedeny v další části této práce.26

27

Obr.14

28

Obr.15

29

Obr.16

25

Šindar, J.: Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Kostelní Vydří 2007. s. 22. Šindar, J.: Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Kostelní Vydří 2007. s. 22-29. Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s.63-65. 27 http://www.ado.cz/poutni/velehrad/velehrad.htm 28 Tamtéţ. 29 Tamtéţ. 26

13

Sloup – kostel P. Marie Bolestné Sochu, která je zde předmětem úcty, získal pro svoji manţelku Karolínu Karel Ludvík z Rogendorfu od kláštera brněnských minoritů. Socha byla dočasně uloţena k místnímu mlynáři, jehoţ dcera se uzdravila poté, co se modlila právě k soše Panny Marie Bolestné. Stále přicházelo více věřících, aby se modlili k soše a prosili za uzdravení či odpuštění. Pro velký zájem o sochu nechal hrabě zbudovat dřevěnou kapli a poté kostel Panny Marie Bolestné. Socha je gotického původu. 30

Obr.17

31

32

Obr.18

Lurdy Leţí v západní části Francie mezi městy Bordeaux a Tarbes. Dle legendy se měla zjevit dne 11. února 1858 Panna Marie dívence jménem Bernardetta, která v blízkosti jeskyně sbírala dřevo. Zjevení se opakovalo. I přes nedůvěru okolí dívka stále chodila k jeskyni a modlila se spolu s Pannou Marií. Ta se jí v den Zvěstování Panny Marie představila jako Neposkvrněné Početí. Bernardetta to utíkala říci panu faráři a ten pochopil, ţe mluví pravdu, jelikoţ tato slova neznala. „Panna Maria řekla v Lurdech velmi důleţité poselství – pokání.“33 V jeskyni je také pramen, který uzdravuje nemocné. K tomuto poutnímu místu dorazí ročně tisíce poutníků, jelikoţ je to jedno z nejznámějších poutních míst Evropy.

30

Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. s. 52-54. http://www.farnostsloup.cz/page.php 32 Tamtéţ. 33 Rejmušová, B.: Poutní místa Evropy, Rosice u Brna 2007. s.25. 31

14

34

Obr.19

35

Obr.20

Maria Zell Poutní místo, které se nachází ve Štýrsku v Rakousku, bylo v našich zemích, především na Moravě, velice oblíbeno. V dřívějších dobách bylo povaţováno za duchovní střed střední Evropy. Panna Marie z Maria Zell je také nazývaná jako Velká Matka Rakouská36. Podle legendy se vydal mnich Magnus do kraje, kde je dnes Maria Zell, aby zde duchovně slouţil lidem. Nesl s sebou také sošku Panny Marie s Jeţíškem, kterou sám vyřezal. Cestu mu však zatarasil velký kámen, takţe nemohl projít. Proto prosil Matku Boţí o pomoc, aby se mu cesta uvolnila. Jeho prosba byla vyslyšena, a tak mohl poté postavit malou komůrku pro sebe a kapličku pro sochu. Později byla komůrka přebudována na kostel moravským markrabětem Jindřichem a jeho ţenou Annou. Jednalo se o poděkování za jejich uzdravení. Roku 1365 zde král Ludvík Uherský nechal vybudovat děkanskou kapli jako dík za vítězství nad Turky. Současná bazilika vznikla v 17. století.37

34

http://www.ruzenec.cz/view.php?cisloclanku=2007092701 http://web.france.com/places/lourdes Submitted by Editors on October 8, 2008 - 9:11am 36 Magna Mater Austriae; 37 Peňáz, J.: Pojď na pouť. Vranov nad. Dyjí – Přímětice – Bítov 2004. 35

15

2. SYMBOLIKA SVÁTOSTEK V této práci se setkáváme s předměty zvané svátostky, které byly a jsou součástí ţivota věřících lidí. V dřívějších dobách, kdy ne všichni uměli číst, jim pomáhala symbolika porozumět víře v Boha. Na svátostkách je vyobrazeno mnoho svatých a jejich atributů. Pro lepší přehled a orientaci se v této kapitole seznámíme se světci a symboly vyobrazenými na svátostkách uvedených v této práci a také práci bakalářské.

2.1.

Světci

Sv. Alois z Gonzagy (*1568 †1591) (Obr. 69) Původně se měl sv. Alois dát na vojenskou dráhu, on si však vybral dráhu duchovní. Své další kroky směřoval do Tovaryšstva Jeţíšova, kde byl znám svojí kajícností, čistotou a pokorou. Při morové epidemii v Římě roku 1591 se nakazil a zemřel ve velmi mladém věku 23 let. Zobrazován bývá s krucifixem, lilií, lebkou či korunou leţící mu u nohou. Někdy bývá také zobrazován jako klečí před oltářem. Sv. Alois je patronem studující mládeţe. Sv. Ambroţ (*asi 339 †397) (Obr.) Tento muţ je povaţován za jednoho ze čtyř učitelů církve (ostatní – Augustin, Jeroným, Řehoř Veliký). Ještě jako katechumen38 se stává biskupem v Miláně. Zaslouţil se o rozvoj liturgie a také se proslavil svojí obhajobou křesťanství proti ariánskému kacířství. „P. Marii představil jako Bohorodičku a pannu – matku, jako předobraz církve a vzor bezhříšnosti a ctnosti.“39 Zobrazován bývá jako biskup s vousem, s metlou, důtkami nebo bičem. Další atributy jsou včelí úl, dítě v kolébce, kniha či kost. Patronem je včelařům, voskařům, perníkářům a kameníkům. Sv. Antonín Paduánský (*1195 †1231) (Medailon neuveden na obrázku, jen v tabulce) Při narození tento svatý dostal jméno Ferdinand a jeho první kroky v řeholním ţivotě vedly k augustiniánům, kde se mu dostalo teologického vzdělání. Roku 1220 vstoupil k františkánům, kde přijal nové jméno Antonín. Jistou dobu konal misijní činnost v Maroku, kde však těţce onemocněl a musel se vrátit do Evropy. Byl znám jako velice učený člověk a výborný řečník. Je povaţován za církevního učitele. 38

39

Osoba, která se teprve připravovala na křest. Rulíšek, H.: Postavy, atributy, symboly – Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou 2005.

s. neuvedena.

16

Zobrazován bývá s mnoha atributy, např. kniha, lilie, osel, ryba, hořící srdce, krucifix nebo jako kazatel stojící ve větvích ořechu. Patronát drţí nad rodinami, dětmi, ţenami, manţelstvím, chudými, pekaři či horníky. Sv. Augustin (*354 †430) (Medailon neuveden na obrázku, jen v tabulce) Sv. Augustin neboli Aurelius Augustinu, jeden z církevních otců. Zprvu ţil lehkomyslný a rozmařilý ţivot, coţ neschvalovala jeho matka sv. Monika. Jednoho dne, kdy se cítil nespokojen s vlastním ţivotem, uslyšel píseň, ve které kaţdá sloka končila slovy „Vezmi a čti!“ Uposlechl a začal číst spis, který před ním leţel, coţ byly Pavlovy listy Římanům. Roku 387 přijal křest a obrátil se na víru. Vytvořil novou teologickou metodu a jazyk. Vyobrazován je jako biskup s berlou či mnich v sutaně s knihou, hořícím srdcem, kříţem, holubicí nebo perem. Patronem je tiskařům, sládkům a pivovarníkům. Sv. Benedikt z Nursie (*? †547) (Obr. 49) Působil jako opat v klášteře ve Vicovaro u Tivoli. Byl znám svým přísným asketismem a to se mu málem stalo osudným, jelikoţ se jej mniši pokusili otrávit. Zázračně smrti unikl a uchýlil se do jeskyně v Subiacu, kde jiţ dříve pobýval. Do jeskyně za ním chodilo mnoho lidí, kteří chtěli ţít stejným ţivotem jako on. Blízko města Cassino zaloţil klášter Monte Cassino a stal se tak zakladatelem západního mnišství. Zobrazován bývá v mnišském rouchu s knihou a berlou, dále je to kalich s vylézajícím hadem a další. 40Patron speologů. Sv. Cyril (Konstantin) a Metoděj (*827/*815 †869/†885) (Obr. 31) Téţ známí jako slovanští věrozvěsti. Na ţádost kníţete Rostislava přicházejí na Moravu šířit křesťanství. Jejich příchod je datován rokem 863. Vytvořili slovanské písmo – hlaholici a část bible přeloţili do staroslověnštiny, coţ napomohlo rychlejšímu šíření Písma svatého a šíření křesťanství. Sv. Cyril zemřel v Římě, kdyţ přijeli pro schválení své liturgie k papeţi. Metoděj se vrátil zpět na Moravu jako arcibiskup a dále šířil Kristovo učení. Na Moravě také zemřel, ale nikdo neví, kde přesně se nachází jeho hrob. Tito světci jsou zobrazováni ve většině případů spolu jako biskupové či mniši s holí či berlou ve tvaru T a kříţem (někdy také dvojramenným). Jsou povaţováni za patrony vzdělání.

40

Remešová, V.: Ikonografie a atributy svatých. Praha 1990. s. 14.

17

Sv. Dominik (*1170 †1221) (Obr. 78) Roku 1195 byl vysvěcen na kněze a od té doby se snaţil šířit křesťanskou víru. Při putování po Evropě se setkal s mnoha misionáři a církevními hodnostáři. Mnoho z nich ţilo v pozlátku a blahobytu, coţ se mu nelíbilo. Proto zaloţil řád Kazatelů, později dominikánů, který byl příkladem chudoby a teologických vědomostí. Několikráte mu byl nabídnut také úřad biskupa, ale vţdy jej odmítl. Sv. Dominik bývá zobrazován v řeholním rouchu s knihou, kříţem či lilií. Ojedinělým atributem je pes s pochodní v zubech. Je patronem krejčích. Sv. František z Assisi (*1182 †1226) (Medailon neuveden na obrázku, jen v tabulce) Někdy téţ zvaný Serafínský. Zhruba do svých dvaceti let ţil obyčejný ţivot jako syn obchodníka. Poté se sám rozhodl, ţe bude následovat Krista. Ţil v chudobě a kázal lidem o Bohu. V průběhu ţivota měl několik zjevení, které vyvrcholily na hoře La Verna, kde mu byla udělena stigmata. Zaloţil františkánský řád a později také jeho ţenskou odnoţ klarisky. Je povaţován za reformátora duchovního ţivota v období středověku. Bývá vyobrazen jako františkán, někdy také s kapucí. Někdy má také zobrazena stigmata. Jeho atributy jsou kříţ, kniha, lebka nebo lilie. Za svého patrona si jej zvolili františkáni, vězni, slepci, tělesně postiţení, ekologové, krejčí a kupci. František Xaverský ‚(*1506 †1552) (Medailon neuveden na obrázku, jen v tabulce) Spolu se sv. Ignácem z Loyoly studoval v Paříţi a zaloţil Tovaryšstvo Jeţíšovo. Většinu svého ţivota strávil jako misionář v Asii, kde šířil křesťanství a pokřtil zde mnoho lidí. Při své cestě do Číny však těţce onemocněl a zemřel. Je pokládán za jednoho z největších misionářů. Zobrazován bývá v černé jezuitské sutaně s kříţem v ruce, lilií, kloboukem či poutnickou holí. Někdy drţí na prsou planoucí srdce nebo křtí domorodce. Patronem se stal misionářům, jezuitům, umírajícím, turistům, mořeplavcům a námořníkům. Sv. Ignác z Loyoly (*1491 †1556) (Obr. 52) Povaţován za spoluzakladatele Tovaryšstva Jeţíšova. Původně se dal na vojenskou dráhu, kde byl při jedné z bitev zraněn a při dlouhém léčení se dostal k ţivotopisu svatých. Nastal jeho obrat k duchovnu a poté, co se uzdravil, vykonal pouť do Svaté země. Jistou dobu ţil také v jeskyni. Snaţil se šířit evangelium do arabských zemí. Jeho hlavním atributem bývá okrouhlá pečeť jesuitského řádu s Kristovým monogramem IHS. Dále bývá zobrazován v řádovém oděvu s knihou, planoucím srdcem s hřeby či kříţem. Jako patrona jej ctí těhotné ţeny, jesuité, děti a vojáci.

18

Sv. Jiří (*? †303) (Obr. 41) Působil jako důstojník v římském vojsku a za Diokleciánova pronásledování šířil křesťanskou víru. Pro její obhajobu byl mučen a poté sťat. Podle legendy měl zachránit princeznu před zlým drakem - znázorňuje boj dobra se zlem. V tomto výjevu bývá také nejčastěji zobrazován jako rytíř na bílém koni v plné zbroji s kopím, jak zabíjí draka u svých nohou. Patronem se stal rytířům, vojákům, rolníkům, horníkům, skautům, umírajícím a také pocestným. Sv. Josef (*1.sto. př. n. l. †1. stol n. l.) (Obr. 70) Nazýván téţ jako Pěstoun Páně. Před zákonem otec Jeţíše a manţel Marie. Zpočátku nebyl moc významnou součástí víry, tou se stal aţ ve středověku. Pocházel z Davidova rodu a několikráte se mu zjevil Bůh, aby mu seslal znamení o příchodu Jeţíše, o odchodu do Egypta a posléze také do Nazaretu. Zobrazován bývá jako muţ s vousem drţící na rukou Jeţíška, s lilií či tesařským nářadím. Často je vyobrazen spolu s P. Marií a Jeţíškem jako svatá rodina. Patronem se stal mnoha profesím, např. dělníkům, řemeslníkům, inţenýrům, vychovatelům, otcům a rodinám. Sv. Martin (*asi 316 †397) (Obr. 53) Na přání otce se věnoval vojenské kariéře a díky tomu se dostal aţ do Galie, kde byl pokřtěn. Koluje legenda, ţe se před branami jedno města setkal s ţebrákem. Kdyţ jej sv. Martin uviděl, rozpůlil svůj plášť mečem a polovinu věnoval ţebrákovi. Poté se mu v noci zjevil Kristus v polovině jeho pláště a odhalil mu, ţe ţebrákem byl právě on. Po tomto záţitku odešel sv. Martin z vojenské sluţby a stal se z něj duchovní otec. Postupem času byl zvolen za biskupa v Tours. „Místo v biskupském domě bydlel s několika mnichy před branami města v dřevěných chatrčích.“41 Atributy toho světce jsou peníz, pohár, husa. Někdy bývá zobrazován při půlení svého pláště. Je patronem vojáků, cestujících, ţebráků a všech chudých. Dále jsou to krejčí, kloboučníci, koţeluţníci, vinaři, mlynáři, hoteliéři, hlasatelé či abstinenti. archanděl Michael (Obr. 48) V hebrejštině znamená jeho jméno Tvář Boţí. Je vůdcem nebeského vojska proti satanovi. Současně je také ochráncem vyvoleného národa Izraele. Je povaţován za ochránce před zlem. Zobrazován bývá jako okřídlený rytíř ve zbroji s ohnivým či plamenným mečem, kopím s kříţem a štítem, jak přemáhá ďábla v podobě draka. Za 41

Rulíšek, H.: Postavy, atributy, symboly – Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou 2005.

s. neuvedena.

19

patrona si jej zvolila církev, Svatá říše římská, zemřelí a duše v očistci. Dále je patronem lékárníkům, bankéřům, malířům, cejchařům a výrobcům vah. Sv. Tomáš Akvinský (*asi1225 †1274) (Obr. 76) Nejčastěji bývá nazýván jako doctor angelius, je povaţován za hlavního představitele scholastiky. Ve svém dětství byl vychováván v klášteře na Monte Cassino. Poté chtěl vstoupit do řádů dominikánů, ale rodina s tím nesouhlasila a rok jej věznila, aby změnil názor. Jeho rozhodnutí nezlomili, a tak se v osmnácti letech stal dominikánem. Byl velice učeným teologem a zanechal po sobě mnoho spisů. Jeho atributy jsou otevřená kniha, hvězda či slunce na prsou, monstrance, kalich, holubice nebo psací náčiní. Patronem se stal studentům, teologům, vysokým školám, knihkupcům a výrobcům psacích potřeb. Sv. Vincenc Ferrerský (*1350 †1419) (Obr. 76) V mládí vstoupil k dominikánům a poté se stal velice oblíbeným kazatelem. Stal se zpovědníkem papeţi Benediktu XIII., ale kvůli nesouhlasu se vzniklým schizmatem odešel. Po mnoho let putoval po Evropě a všude hlásal pokání. V průběhu svého ţivota vykonal také mnoho zázraků jako oţivení mrtvého dítěte či mladé ţeny, uzdravení ţebráka, atd. Zobrazován je jako dominikán s pozdviţenou pravicí, s plamenem nad hlavou, s nápisem IHS na prsou či s křtitelnicí. Na medailonech je vyobrazen také sv. Bernard a sv. Alfons. Bohuţel není tam uvedeno přesné určení přízviska. Jelikoţ svátost získalo v dějinách několik Bernardů a Alfonsů, není moţné napsat o nich více informací.

2.2.

Atributy a symboly svátostek

Anděl (Obr. 69) Název pochází z řeckého slova ángelos, coţ v překladu znamená posel. Je povaţován za prostředníka mezi Bohem a lidmi. Andělé jsou povaţováni za posly Boha a také za vykonavatele jeho vůle. Kromě toho jsou také označování jako ochranitelé jednotlivých lidí, ale také celých národů. V Bibli jsou uvedeni jmenovitě pouze tři, a to Michael, Gabriel a Rafael. Můţeme je dělit na cherubíny a poté anděle vyššího řádu, serafíny. Nebo jsou také uváděni archandělé.

20

Bůh (Obr. 45) Bůh bývá zobrazován jako Trojice – Otec, je zobrazován jako starý muţ s plnovousem a kruhovým či trojúhelníkovým nimbem kolem hlavy. Syn – Jeţíš Kristus je zobrazován jako mladý muţ většinou s delšími vousy a nimbem. Duch svatý je nejčastěji zobrazován jako holubice v paprskovité záři. Bůh je povaţován za stvořitele světa a také člověka. Někdy bývá zobrazován pouze jako ruka v oblacích. Drak (Obr. 32) Slovo pocházející z latinského výrazu draco, které v překladu znamená drak, had či plaz. Je povaţován za ďábla, princip zla nebo síly namířené proti Bohu. Zobrazován bývá s různým počtem hlav, ohnivou tlamou a šupinami na těle. Nejčastěji bývá zobrazován ve spodní části svátostky (obrazu). Holubice (Obr. 45) Pouţití toho symbolu můţe mít dva významy. Prvním je holubice s ratolestí v zobáku, která znázorňuje symbol míru a nového ţivota. Druhým významem je symbolika Ducha svatého. Holubice bývá nejčastěji zobrazována při zvěstování Panně Marii, při křtu Jeţíše Krista, při seslání Ducha svatého a zobrazení Svaté rodiny nebo nejsvětější Trojice. Hřeb (Obr. 91) „Připomíná utrpení Kristovo. Obvykle bývají zobrazovány tři hřeby, hroty k sobě, často jsou ve spojení se srdcem.“42 Tři hřeby jsou také povaţovány za symboly jezuitů. Hřeby byl přibit Kristus na kříţ a zobrazují tím také jeho obětování pro lidstvo. Jsou povaţovány také za nástroje mučení či utrpení Jeţíše Krista. JHS (Obr. 48) „Tento latinský christologický trigram je zkratkou buď tří prvních písmen řeckého jména Jeţíš, nebo latinského způsobu psaní, který byl ve středověku obvyklý: Jhesus.“43 Dříve byl také běţně uţíván jako Kristův monogram. Někdy je také zkratkou pro latinský výraz Jesus Hominum Salvator – Jeţíš, spasitel lidstva. Tento trigram převzal později také řád jezuitů jako zkratku pro Jesum habemus socium – Jeţíš je náš společník.

42

43

Mysliveček, M.: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha 1994. s. 76. Heinz-Mohr, G.: Lexikon symbolů – Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha 1999. s. 88.

21

Kniha (Obr. 39) Kniha je především symbolem moudrosti a učenosti. Je atributem mnoha svatých, Jeţíše Krista i Panny Marie. Zobrazována bývá také s kříţem na vazbě, kdy znázorňuje Bibli neboli Písmo svaté. Dříve byla kniha znázorňována také jako svitek. Koruna (Obr. 70) „Koruna má původ ve věnci, který byl odměnou za vítězství. Z něj se vyvinula čelenka, diadém.“44 Stala se symbolem vládnoucího stavu a znakem moci. Přeneseně se dá povaţovat za vítězství nad smrtí (mučednictví). Můţe také znázorňovat slávu, postu a důstojnost. Korunovace je také spjata s nanebevzetím. Trnová koruna je pak spjata s utrpením Jeţíše Krista. Krev (Obr. 66) Je symbolem ţivota a duše, znázorňuje také oběť Jeţíše Krista. Svou krví měl vykoupit lidstvo a očistit jej od hříchu. Krev se řinula Kristovi z ran na rukou, nohou a na hrudi při ukřiţování. Krev je znázorňována také u mnoha svatých, kteří zemřeli mučednickou smrtí. Dodnes je přijímáno tělo a krev Kristova jako oplatka a víno při mších. Kristův monogram (Chrismon) (Obr. 25) První doloţené zmínky o tomto symbolu pocházejí ze 3. století, kdy se monogram objevuje „jako písmena I + X (Jeţíš Kristus) nebo X + P (Kristus).“45 Znázorňuje splynutí písmen Kristova jména. V pozdější době byl řecký monogram nahrazen latinským trigramem IHS. S tímto atributem se můţeme setkat u sv. Ignáce z Loyoly nebo Bernardina Sienského. Krucifix (Obr. 65) Slovo pochází z latinského výrazu crucifixus, coţ v překladu znamená ukřiţovaný nebo připevněný na kříţ. Znázorňuje Krista ukřiţovaného na kříţi. Stal se atributem mnoha světců a nosí jej také papeţ na své holi místo trojitého kříţe. Kříţ (Obr. 26) „Patří k nejstarším znamením na Zemi. Vyjadřuje čtyři směry prostoru i čtyři základní ţivly – zemi, vzduch, vodu a oheň – střetávající se v průsečíku kříţe. S příchodem křesťanství se stal kříţ obecným symbolem víry ctnosti. Připomíná

44

Rulíšek, H.: Postavy, atributy, symboly – Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou 2005. s. neuvedeno. 45 Heinz-Mohr, G.: Lexikon symbolů – Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha 1999. s. 118.

22

Kristovu oběť a utrpení.“46 Od 3. století se stal jedním z hlavních symbolů křesťanství. Známe mnoho typů kříţů např. řecký, ondřejský, egyptský, maltézský či patriarší, ale nejrozšířenější v křesťanství je kříţ latinský. Lebka (Obr. 69) Znázorňuje smrt a pomíjivost lidského bytí. Často je spojena s překříţenými hnáty. Lebka pod Kristovým kříţem znázorňuje odkaz na Adamův hrob, který se podle legendy nacházel pod kříţem na němţ byl Kristus ukřiţován. Naznačuje se tak spojitost mezi prvním a druhým Adamem. Lilie (Obr. 40) Rostlina znázorňující čistotu, neposkvrněnost a Boţí milost. Lilii drţí v ruce také archanděl Gabriel při zvěstování Panně Marii o příchodu Jeţíše Krista. Je povaţována za atribut sv. Josefa, sv. Tomáše Akvinského, Františka Xaverského a mnoha dalších. V bílé barvě bývá lilie také symbolem smrti a je povaţována za pohřební květinu. Znázorňuje tak věčnou lásku. Mariagram (Obr. 64) Jedná se o monogram Panny Marie utvořený z písmene M, do něhoţ jsou vepsána zbývající písmena jejího jména. Mezi další mariánské symboly patří měsíc, hvězda, lilie, cedr, růţe, studna či oliva. Velice často bývá zobrazována také s Jeţíškem, kterého drţí na rukou. Méně časté jsou pak tzv. piety, kdy Marie truchlí nad tělem mrtvého Jeţíše Krista, který jí spočívá na kolenou. Nástroje utrpení (Obr. 30) Někdy jsou zvané také jako Kristova zbroj – latinsky Arma Christi. Jedná se o předměty, které jsou spjaty s umučením Jeţíše Krista. Mezi nejznámější patří kříţ, trnová koruna, hřeby, kopí a kalich. Dále jsou to důtky, pruty (metly), kladivo, kleště, ţebřík, pouta a provazy. Nimbus / Svatozář (Obr. 28) Synonymem jsou také pojmy aureola či gloriola. Jedná se o věnec či kruh obklopující hlavu nebo celou postavu boţských osob nebo světců. Znázorňuje tak jejich nadpozemskost a svatost. Pokud má nimbus tvar trojúhelníku, znázorňuje pak nejsvětější Trojici. Se zobrazením nimbu se v křesťanské tématice setkáváme v 5. století.

46

Mysliveček, M.: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha 1994. s. 125.

23

Růţenec (Obr. 76) Jedná se o pomůcku při modlení, která podle tradice vděčí za svůj vznik sv. Dominikovi. Jedná se o šňůrku nebo řetízek, na kterém jsou navlečeny korálky a kříţek, popřípadě medailon. Známe také menší růţenec, který má třicet tři kuliček podle věku Jeţíše Krista a pět větších kuliček znázorňující pět ran Krista. Kaţdá menší kulička je za Zdrávas a větší za Otčenáš. Věřící si tak odpočítávají modlitbu. Poté existuje střední růţenec se šedesáti třemi menšími kuličkami a sedmi velkými. A nakonec je velký růţenec se sto padesáti malými kuličkami a patnácti velkými. Srdce (Obr. 52) Srdce je symbolem citu, lásky, milosrdenství, nevinnosti a čistoty. Je povaţováno za centrum lidských citů a také duše. Hořící srdce je symbolem lásky k Bohu a také ke všem bliţním. Planoucí srdce s kříţem na vrcholu je přisuzováno Kristovi. Planoucí srdce, které je ovinuto růţemi, pak přisuzujeme Panně Marii. Šípem prostřelené hořící srdce je přisuzováno řádu augustiniánů. Trnová koruna (Obr. 91) Je znamením Kristova utrpení a posměchu jeho mučitelů – „Kdyţ vojáci na Pilátův příkaz Jeţíše zbičovali, ztropili si z něho ještě posměch tím, ţe mu oblékli rudý plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho začali pozdravovat: Buď zdráv, ţidovský králi!“47 Trny pak také znázorňují hříchy lidstva. Ţezlo (Bakalářská práce obr. 13) Jedná se o znak královské moci či autority. Je také atributem mnoha světců, kdy symbolizuje odkaz ratolesti a stromu ţivota. Ţezlo znázorňuje také prodlouţenou ruku Boţí, která má přinášet spravedlnost a milost.

47

Rulíšek, H.: Postavy, atributy, symboly – Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou 2005. s. neuvedeno.

24

3. SVÁTOSTKY STŘEDNÍ MORAVY Vysvětlivky zkratek: L – líc, R – rub, V – výška, Vo – výška s očkem, Š – šířka, D – délka, ø – průměr.

3.1.

Prostějov Uvedené svátostky pocházejí z muzea Prostějovska v Prostějově.

V místních sbírkách se nachází velké mnoţství medailonů s náboţenskou tématikou. Bohuţel nebylo moţno uvést všechny v této práci, proto je v příloze na konci práce uveden jejich soupis. Nálezové okolnosti jsou nejasné, jelikoţ se většinou jednalo o dary jednotlivců. 1) Medailon s Pannou Marií a světci (Obr. 21) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. Dosti poškozený. (V= 26mm, Vo= 29mm, Š= 21mm, váha 2,8g). L – Zobrazena Panna Marie s Jeţíškem, oba mají kruhový nimbus. R – Zobrazeni dva světci s kruhovým nimbem, v horní části zobrazena holubice – Duch Svatý v paprskovité záři.

Obr. 21

Obr. 21a

Medailon s Pannou Marií a světci z muzea v Prostějově. Bez Inv .č.

2) Medailon ve tvaru maltézského kříţe (Obr. 22) Medailon ve tvaru kříţe s dírkou pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 24mm, Š= 20mm, váha 1,6g). L – Do kříţe vepsáno benediktýnské ţehnání - ve vodorovném rameni je vepsáno NDAMD = Non Draco Sit Mihi Dux48. Ve svislém 48

Zlý duch ať mě neovládne.

25

rameni stojí CSSML = Crux Sacra Sit Mihi Lux49. Mezi rameny kříţe jsou písmena CSPB = Crux Sancti Patris Benedicti50. Po obvodě je nápis V.R.S.N.S.M.V.S.M.Q.L. I.V.B.I.H.S. = Vade Retro Satana, Nunquam Suade Mihi, Vana, Sunt Mala, Qule Libas, Ipse Veneva Bibas, Iesus Hominum Salvator51. R – Nečitelné.

Obr. 22

Obr. 22a

Medailon ve tvaru maltézského kříţe z muzea v Prostějově. Inv. č. 231167.

3) Medailon s biskupem (Obr. 23) Kruhový medailon s očkem pro zavěšení. (ø= 36mm, Vo= 41mm, váha 12,5g). L – Biskup ţehnající dívce a chlapci, za nimi stojí rodiče. Na stolku za biskupem stojí kalich, berla a kříţ. Opis HEUBERGER, DEY HOLLAUER. R – Znázorněn kostel (nejspíše poutní místo).

Obr. 23

Obr. 23a Medailon s biskupem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 080732.

49

Kříţ svatý nechť mě vede. Kříţ Svatého otce Benedikta. 51 Ustup zpět satane, nedávej mi nikdy špatné rady, zlé věci činíš, sám pij ten jed, Jeţíš, spasitel lidstva. 50

26

4) Medailony z Maria Zell (Obr. 24) Dva kruhové medailony z poutního místa Maria Zell. Nepřerušovaná rytá linie. (a – ø= 39mm, váha 17,6g; b – ø= 39mm, váha 19g). L – Uprostřed stojící Panna Maria s Jeţíškem v pravé ruce na obláčku. Na hlavách mají koruny, kolem nich paprskovitá záře. Po obou stranách dva andělé. Medailon A - Opis ANDENKEN AN ____ WALLFAHRT NACH MARIA ZELL, UNTER PAPST PIUS IX.U. UNTER D. REGIERUNG, D.KAISER FRANZ JOSEPH I.V. ÖSTERREICH. Medailon B – Opis ANDENKEN AN DAS VII SAECUK IN MARIA ZELL, UNTER PAPS PIUS IX. U.UNTER B.REGIRUNG, D.KAISERS FRANZ JOSEPH I.IM JAHRE 1157. R – Zobrazeno poutní místo Marie Zell. Oba medailony stejný opis ERBAUT SEIT DEM JAHRE 1157. U medailonu B je špatně čitelný.

Obr. 24

Obr. 24a Dva medailony z Maria Zell z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 080784.

27

5) Medailon se sv. Cyrilem a Metodějem (Obr. 25) Oválný medailon s očkem na zavěšení. Nepřerušovaná rytá linie. (V= 30mm, Vo= 35mm, Š= 26mm, váha 8,8g). L – Hlava biskupa s mitrou s ţehnajícím gestem. Opis v azbuce. Letopočet 1881. R – Uprostřed z profilu hlava sv. Cyrila a sv. Metoděje, nad nimi chrismon52. Opis SANCTI CYRIL ET METHOD. ROMA dále opis v azbuce. ORATE PRO NOBIS dále azbuka. Opis v azbuce má stejný význam jako opis v latině.

Obr. 25

Obr. 25a

Medailon se sv. Cyrilem a Metodějem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 080856.la

6) Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem z Velehradu (Obr. 26) Kruhový medailon s očkem na zavěšení. Nepřerušovaná rytá linie. (ø= 28mm, Vo= 32mm, váha 11,9g). L – Postavy sv. Cyrila a Metoděje. Sv. Cyril má na hlavě biskupskou mitru a v levé ruce drţí hůl zakončenou kříţem. Sv. Metoděj pravou rukou sahá na kříţ, v levé drţí otevřenou knihu. Opis CYRILL A METHODES APOŠTOLE SLOVANŠTI. R – Znázorněno poutní místo Velehrad s klášterem. Opis VELEHRADSKY KOSTEL A KLAŠTER.

52

Monogram Jeţíše Krista.

28

Obr. 26

Obr. 26a

Medailon se sv. Cyrilem a Metodějem z muzea v Prostějově. Inv. č. 080857.

7) Medailon se sv. Bernardem (Obr. 27) Medailon oválného tvar s nepřerušovanou rytou linií. (V= 32mm, Š= 26mm, váha 13,1g). L – Polopostava sv. Bernarda z profilu, v rukou drţí kříţ a svitek. Kolem hlavy má kruhový nimbus. Opis SANCTVS BERNARDVS ABBAS. R – Znázorněna svatá rodina. Panna Marie a sv. Josef mají kolem hlavy kruhový nimbus. Sv. Josef drţí v levé ruce hůl zakončenou kříţem. Nad rodinou se vznáší holubice znázorňující Svatého Ducha.

Obr. 27

Obr. 27a Medailon se sv. Bernardem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 080867.

8) Medailon s Pannou Marií a světcem (Obr. 28) Medailon oválného tvaru s nepřerušovanou rytou linií. V horní části dírka na zavěšení. (V= 43mm, Š= 38mm, váha 33,2g). L – Polopostava Panny Marie drţící Jeţíška na pravé ruce. Opis DILECTO CARMEL, ROMA. R – Polopostava svatého s kruhovým 29

nimbusem kolem hlavy. Na klíně mu stojí malý andílek. Opis částečně nečitelný S. A_T D P.

Obr. 28

Obr. 28a

Medailon s Pannou Marií a světcem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 080868.

9) Medailon s Jeţíšem Kristem (Obr. 29) Kruhový medailon s očkem na zavěšení. Z jedné strany s nepřerušovanou dvojitou linií, uvnitř kruh z perlovce. Druhá strana lemovaná provazovitou linií. (ø= 16mm, Vo= 19mm, váha 2,1g). L – Dvě postavy s paprskovitým nimbem. Postava vpravo s plnovousem, drţí v levé ruce hůl zakončenou kříţem. Pravou rukou ţehná postavě v levé části medailonu. Opis BOTEDAT IN ISUS XRISTOS. R – Holubice znázorňující Ducha Svatého v paprskovité záři. Opis BOTEDAT LA ANUL 1874.

Obr.29

Obr. 29a Medailon s Jeţíšem Kristem z muzea v Prostějově. Inv. č. 080881.

30

10) Medailon s ukřiţovaným Kristem (Obr. 30) Medailon kruhového tvaru s nepřerušovanou rytou linií. V horní části dírka pro zavěšení. (ø= 26mm, váha 6,3g). L – Postava ukřiţovaného Krista na kříţi, přes něj zkříţené dvě kopí. V levé části nástroje mučení (kladivo, kleště, bič), v pravé části překříţené ruce, dýka a měšec s rozsypanými penězi. Opis PASSIO CHRESTI CONFORTAME. R – Uprostřed překříţený ţebřík a sloup v bodu zkříţení hlava Krista. V horní části holubice v paprskovité svatozáři, uprostřed dţbán a korbel. V dolní části je mnišské roucho. Opis S.DEV.S.FORT S. IMM.N.NOB.

Obr. 30

Obr. 30a Medailon s ukřiţovaným Kristem. Inv. č. Ea 080922.

11) Medailon sv. Cyrila a sv. Metoděje (Obr. 31) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 21mm, Vo= 25mm, Š= 17mm, váha 2,8g). L – Postava Cyrila a Metoděje. V rukou mají hole zakončené kříţem ve tvaru T a otevřenou knihu. R – Nápis SV. CYRILL A METHODEJ APOŠTOLOVE SLOVANŠTE KU 1000 LETÉ PAMÁTCE +.

Obr. 31

Obr. 31a

Medailon se sv. Cyrilem a Metodějem z muzea v Prostějově. Inv. č. 080923.

31

12) Medailon se sv. Jiřím (Obr. 32) Medailon kruhového tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován paprskovitou linií po obvodu. (ø= 37mm, Vo= 42mm, váha 15,3g). L – Sv. Jiří na koni v plné zbroji, jak zabíjí kopím draka umístěného pod ním. Opis S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS. R – Kristus s učedníky v lodi na rozbouřeném moři. Opis IN TEMPESTATE SECVRIT AS.

Obr. 32

Obr. 32a Medailon se sv. Jiřím z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 005928.

13) Medailon se sv. Jiřím (Obr. 33) Medailon kruhového tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (ø= 27 mm, Vo= 30mm, váha 9,9g). L – Znázorněn sv. Jiří v plné zbroji, sedící na koni. V ruce má kopí, s kterým zabíjí draka nacházejícího se pod ním. Opis S.GEORGIVSE QVITV.PATRONVS. R – Znázorněn Kristus s učedníky v lodi na rozbouřeném moři. Opis IN TEMPESTATE SE CVRITAS.

32

Obr. 33

Obr. 33a Medailon se sv. Jiřím z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 006 036.

14) Medailon sv. Cyrila a sv. Metoděje (Obr. 34) Medailon kříţového tvaru uprostřed s kruhem. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 28mm, Vo= 30mm, Š= 28mm, váha 4,3g). L – Polopostava sv. Cyrila a sv. Metoděje, kolem nich paprskovitý nimbus. Opis SV. CYRILLEA SV.METHODE ORODUJTE ZA NÁS. R – Znázorněno poutní místo Velehrad, v pozadí slunce. Opis PAMÁTKA NA CIRILLO MEHODEJSKE JUBILEUM 1913.

Obr. 34

Obr. 34a Medailon sv. Cyrila a Metoděje z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 006041.

15) Medailon s Pannou Marií a Kristem (Obr. 35) Medailon oválného tvaru s ulomeným očkem v horní části. Okraj lemován rytou linií. (V= 20mm, Š= 15mm, váha 1,7g). L – Panna Maria v gotickém šatu s korunou na hlavě. Opis ve švabachu UNSERE FRAU VOM I HERZEN BITT FÜR UNS. R – Kristus

33

v dlouhém šatu s kruhovým nimbem kolem hlavy. Na hrudi má znázorněné srdce. Opis ve švabachu HEILIGSTES HERZ JESUE IBATRINE UNSER .

Obr. 35

Obr. 35a Medailon s Pannou Marií a Kristem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039308.

16) Medailon sv. Benedikta (Obr. 36) Medailon kruhového tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (ø= 14mm, Vo= 16mm, váha 1,8g). L – Uprostřed medailonu zobrazena postava světce s paprskovým

nimbusem.

IVS.IN.OBITV.NRO.PRA.

V pravé

ruce

drţí

.SENTIA.MVNIAMVR.

kříţ

a

Uvnitř

v levé

knihu.

vepsáno

Opis

+CRVXS.

PATRIS +BENEDICTI.S.M.CASIN___ R – Benediktinské ţehnání vepsané do kříţe. Ve vodorovném rameni je vepsáno NDAMD = Non Draco Sit Mihi Dux. Ve svislém rameni stojí CSSML = Crux Sacra Sit Mihi Lux. Mezi rameny kříţe jsou písmena CSPB

=

Crux

Sancti

Patris

Benedicti.

Po

obvodě

je

nápis

V.R.S.N.S.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S. = Vade Retro Satana, Nunquam Suade Mihi, Vana, Sunt Mala, Qule Libas, Ipse Veneva Bibas, Iesus Hominum Salvator.

Obr. 36

Obr. 36a Medailon sv. Benedikta z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039313.

34

17) Medailony s Pannou Marií a sv. Cyrilem a Metodějem (Obr. 37) Medailony oválného tvaru s očky na zavěšení. Lemované nepřerušovanou rytou linií. Oba částečně poškozeny. (A: V= 23mm, Vo= 26mm, Š= 18mm, váha 2,8g; B: V= 22mm, Vo 26mm, Š= 18mm, váha 3,3g). L – Zobrazena Panna Marie v bohatém barokním šatu s korunou na hlavě. Zobrazena v záři s řádem zlatého rouna, ruce sepjaté k modlitbě na hrudi. Kolem obvodu rostlinné motivy. R – Postavy sv. Cyrila a Metoděje s kříţem.

Obr. 37

Obr. 37a

Medailon s Pannou Marií a sv. Cyrilem a Metodějem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039398.

18) Medailon se sv. Cyrilem a Metodějem (Obr. 38) Medailon oválného tvaru s očkem na zavěšení. Lemován rytou nepřerušovanou linií. (V= 20mm, Vo= 24mm, Š= 16mm, váha 2,8g). L – Postavy sv. Cyrila s biskupskou mitrou a sv. Metoděje s holí ve tvaru kříţe. Kolem hlavy mají kruhový nimbus. R – Špatně čitelná nápis K TISÍCILETÉ PAMÁTCE SLAVNOSTI POKŘTENÍ MORAVY A ČECH.

Obr. 38

Obr. 38a Medailon se sv. Cyrilem a Metodějem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039399.

35

19) Medailon s papeţem Piem IX. (Obr. 39) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 22mm, Vo=26mm, Š= 18mm, váha 2,1g). L – Polopostava papeţe Pia IX. z profilu s kruhovým nimbem kolem hlavy. V rukou drţí otevřenou knihu. Opis špatně čitelný T___ER O.P.N. R – Zobrazen kříţ s ukřiţovaným Kristem a otevřená kniha. Opis PIUS PAPA IX. ___ ECRT REAT ED.

Obr. 39

Obr. 39a Medailon s papeţem Piem IX. z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039402.

20) Medailon s Pannou Marií a sv. Josefem (Obr. 40) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 28mm, Vo= 33mm, Š= 23mm, váha 10,4g). L – Panna Maria s Jeţíškem na levé ruce. Oba mají korunu a kruhový nimbus kolem hlavy. Opis ___ MAIOROFN. R – Polopostava sv. Josefa z profilu s Jeţíškem. Kolem hlavy má kruhový nimbus, v ruce drţí lilii. Opis S.IOSEPHV.

Obr. 40

Obr. 40a Medailon s Pannou Marií a sv. Josefem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 1014.

36

21) Medailony se sv. Jiřím (Obr. 41) Medailony kruhového tvaru z různých kovů. (A: ø= 26mm, váha 7,6g; B: ø= 28mm, váha 7,6g; C: ø= 26mm, váha 5,2g; D: ø= 27mm, váha 8g; E: ø= 27m, váha 7,1g; F: ø= 26mm, váha 5,4g; G: ø= 28mm, váha 7,1g). L – Znázorněn sv. Jiří v plné zbroji na koni. V ruce má kopí a zabíjí draka ve spodní části medailonu. Opis S.GEORGIUS EQVITUM.PATRONUS. R – Loď s Kristem a jeho učedníky znázorněna na rozbouřeném moři. Opis INTEMPETATE.SECURITAS.

Obr. 41

Obr. 41a Medailony se sv. Jiřím z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039236.

37

22) Medailony se sv. Jiřím (Obr. 42) Medailony kruhového tvaru, dva mají očko na zavěšení. (A: ø= 36mm, váha 11,8g; B:

ø= 33mm, Vo= 38mm, váha 7,5g; C: ø= 33mm, Vo= 39mm, váha 8,7g). L - Znázorněn sv. Jiří v plné zbroji na koni. V ruce má kopí a zabíjí draka ve spodní části medailonu. Opis S.GEORGIUS EQVITUM.PATRONUS. R – Loď s Kristem a jeho učedníky znázorněna na rozbouřeném moři. Opis INTEMPETATE.SECURITAS.

Obr. 42

Obr. 42a Medailony se sv. Jiřím z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039238.

23) Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem Kristem (Obr. 43) Medailon kruhového tvaru s očkem na zavěšení. Lemován rytou nepřerušovanou linií. (ø= 33mm, Vo= 39mm, váha 16,4g). L – Polopostava Panny Marie z profilu s kruhovým nimbem. Přes hlavu má šátek. Opis MATER.IESV.CHRISTI.O.P. R – Polopostava Krista z profilu s kruhovým nimbem. Zobrazen s vlasy po ramena a vousem. Opis SALVAT MVNDI SALV.N.

Obr. 43

Obr. 43a

Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem Kristem z muzea v Prostějově. Inv. č. 039239.

38

24) Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem (Obr. 44) Medailon kruhového tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován výraznou rytou linií. (ø= 32mm, Vo= 43mm, váha 19g). L – Polopostava Panny Marie drţící v rukou Jeţíška. Oba mají na hlavě korunu. Opis B.V.M.SOOL.PIAR.PANT. R – V popředí klečící svatý, za ním další tři klečící postavy. Svatý má rozepjaté ruce a kolem hlavy paprskovitý nimbus. Opis B.IOSE PH.CALASANTIV.

Obr. 44

Obr. 44a

Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem z muzea v Prostějově. Inv.č. Ea 039240.

25) Medailon se sv. Josefem (Obr. 45) Medailon kruhového tvaru s nepřerušovanou rytou linií. (ø= 29mm, váha 9,9g). L – Polopostava sv. Josefa s Jeţíškem z profilu. Sv. Josef má kolem hlavy kruhový nimbus, Jeţíšek zobrazen s paprskovitým nimbem. Opis SAN.IOSEPHO PRO.N. R – Zobrazení Boha jako otce a syna korunující Pannu Marii. V horní části holubice znázorňující Svatého Ducha. Bůh syn drţí v pravé ruce kříţ.

Obr. 45

Obr. 45a Medailon se sv. Josefem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039241.

39

26) Medailony s Pannou Marií (Obr. 46) Medailony oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemované rytou nepřerušovanou linií. (A: V= 40mm, Vo= 48mm, Š= 33mm, váha 14g; B: V= 37mm, Vo= 47mm, Š= 32mm, váha 16,2 g). L – Ve spodní části mariagram, na němţ stojí Panna Maria s Jeţíškem. Oba mají na hlavě korunu, kolem nich paprskovitá záře. Nečitelný opis. R – Souvislý

text

SACRA

INS

MONTE

PRAEM

ONSTRA

TOAO

1695

DEIMATRISEFFIG IES ABANGELIS AL LATA 1632 PFR INY EGRVM SECVIVMGR ATIIS PRF VLGENS ANNOIVPILAEO 1732 AVREACOR ONA DICOR ATA.

Obr. 46

Obr. 46a Medailony s Pannou Marií z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039242.

27) Medailon kříţového tvaru (Obr. 47) Medailon ve tvaru dvojitého maltézského kříţe s dírkou pro zavěšení. Obvod lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 36mm, Š= 22m, váha 6,7g). L – V horním kruhu znázorněny ruce a mezi nimi srdce, v dolním kruhu tvář Jeţíše Krista. R – V horním kruhu nápis SS SALVA AD SS, v dolní části znázorněno srdce se třemi hřeby a řetězem.

40

Obr. 47

Obr. 47a Medailon kříţového tvaru z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039243.

28) Medailon s archandělem Michaelem (Obr. 48) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován dvojitou nepřerušovanou linií. (V= 26mm, Vo= 33mm, Š= 22mm, váha 7,7g). L – Zobrazen archanděl Michael s křídly, holí ve tvaru lotrinského kříţe a štít s nápisem IHS, pod nímţ jsou tři hřeby. Holí zabíjí hada svíjejícího se mu u nohou. R – Kříţ v menším oválu lemovaném perlovcem. Do konců ramen vepsána písmena (svislé rameno - písmeno F, vodorovné rameno – písmeno P). Opis S.MICHAEL. ARCE.INMOS. SIG.COM. FRAT.

Obr. 48

Obr. 48a

Medailon s archandělem Michaelem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039244.

29) Medailony se sv. Benediktem (Obr. 49) Medailony oválného tvaru s očky pro zavěšení. Lemované nepřerušovanou rytou linií či perlovcem. (A: V= 23mm, Vo= 27mm, Š= 20mm, váha 2,2g; B: V= 18mm, Vo=

41

22mm, Š= 15mm, váha 1,8g; C: V= 21mm, Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,5g). L – Zobrazena postava sv. Benedikta v mnišském rouchu s nimbem, kříţem a knihou (medailon A – drţí pohár s vylézajícím hadem). Opis CRVX.S.P. BENEDICTI. R – benediktinské ţehnání vepsané do kříţe - ve svislém rameni CSSML, ve vodorovném rameni je vepsáno NDAMD. Mezi rameny kříţe jsou písmena CSPB. Po obvodě je nápis V.R.S.N.S.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S.

Obr. 49

Obr. 49a Medailony se sv. Benediktem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039245.

30) Medailon se svatými (Obr. 50) Medailon kruhového tvaru s uraţeným očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (ø= 21mm, váha 5,2g). L – Zobrazena polopostava muţe s kruhovým nimbem kolem hlavy. Na rameni má poloţen praporec. Opis S VENAM.M. R – Hlava

42

světce s paprskovitým nimbem. Hlava s kapucí, plnovousem a zavřenýma očima. Opis _APVT S.ANASM.M_.

Obr. 50

Obr. 50a Medailon se svatými z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039247.

31) Medailon s Pannou Marií a sv. Martinem (Obr. 51) Medailon oválného tvaru s uraţeným očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 20mm, Š= 17mm, váha 5,4g). L – Hlava Panny Marie z profilu s kruhovým nimbem. Opis P.M. M.TEF SALVATORN. R – Zobrazuje sv. Martina klečícího na zemi, kolem hlavy má kruhový nimbus a v ruce drţí bič. Opis S.____MARTIN.

Obr. 51

Obr. 51a

Medailon s Pannou Marií a se sv. Martinem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039248.

32) Medailon se sv. Ignácem (Obr. 52) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 23mm, Vo= 28mm, Š= 20mm, váha 4,7g). L – Polopostava sv. Ignáce z profilu, 43

v ruce drţí otevřenou knihu. Opis S JGNATIORAPRO NOBIS. R – Srdce s trnovou korunou a kříţem v horní části. Umístěn do paprskovité záře.

Obr. 52

Obr. 52a Medailon se sv. Ignácem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039249.

33) Medailon se sv. Martinem (Obr. 53) Medailon kruhového tvaru s očkem pro zavěšení. Hrany stylizované do desetiúhelníku. Lemován perlovcem. (ø= 14mm, Vo= 21mm, váha 1,7g). L – Zobrazen sv. Martin sedící na koni, v pravé ruce drţí meč. Kolem hlavy má kruhový nimbus. Vedle koně klečí postava muţe. Opis S.MARTINE PROTEGE MILITES. R – V horní části hvězda a květinový ornament. Ve spodní části také hvězda. Prostřední část medailonu nečitelná.

Obr. 53

Obr. 53a Medailon se sv. Martinem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 08139.

44

34) Medailon s Pannou Marií a Vídní (Obr. 54) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 41mm, Vo= 45mm, Š= 35mm, váha 12,3g). L – Vyobrazena Panna Maria drţící Jeţíška na pravé ruce. Oba jsou oděni v bohatý barokní šat a na hlavě mají korunu. Stojí pod baldachýnem a P.M. je korunována anděly. V dolní části nápis MARIA CELENSIS. Opis VIENNENSIVM. R – Znárodněna veduta města Vídně. V horní části znázorněn Duch Svatý jako holubice. V horní části částečně čitelný nápis SS.TRI.AS__VIENN__. V dolní části nápis VIENNA AVSTRIAE AE OBSIDIONE TVRC __ BERAT___.

Obr. 54

Obr. 54a

Medailon s Pannou Marií a Vídní z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 012562.

35) Medailon s Pannou Marií Hostýnskou (Obr. 55) Medailon čtvercového tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 32mm, Vo= 37mm, Š= 32mm, váha 2,2g). L – Zobrazena Panna Maria Hostýnská drţí na levé ruce Jeţíška, oba mají na hlavě korunu. P. M. stojí na půlměsícovém podstavci. Jeţíšek drţí v ruce tři blesky. Kolem postavy paprskovitá záře. V pozadí krajina s kostelem na Sv. Hostýně. R – Nápis VITEZNA OCHRANO MORAVY KRALOVNO MIRU ORODUJ ZA NAS.

45

Obr. 55

Obr. 55a

Medailon s Pannou Marií Hostýnskou z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 012564.

36) Medailon s archandělem Michaelem (Obr. 56) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 31mm, Vo= 39mm, Š= 27mm, váha 12,5g). L - Zobrazen archanděl Michael s křídly, holí ve tvaru lotrinského kříţe a štít s nápisem IHS, pod nímţ jsou tři hřeby. Holí zabíjí hada svíjejícího se mu u nohou. R – Kříţ v menším oválu lemovaném perlovcem. Do konců ramen vepsána písmena (svislé rameno - písmeno F, vodorovné rameno

–

písmeno

P).

Opis

S.MICHAEL.

ARCHANG__MOS

SIG.CONFRATERNITATIS.

Obr. 56

Obr. 56a

Medailon s archandělem Michaelem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 012588.

46

37) Medailony z Maria Zell (Obr. 57) Medailony kruhového tvaru s očky pro zavěšení. Lemované perlovcem. (A: ø= 22mm, Vo= 26mm, váha 4,9g; B: ø= 22mm, Vo= 26mm, váha 4,2g; C: ø= 21mm, Vo= 25mm, váha 3,3g). L – Znázorněna Panna Marie s Jeţíškem v barokním šatu, oba mají korunu a kolem hlavy paprskovitý nimbus. Opis MARIA ZELL. R – Znázorněna Panna Marie drţící na pravé ruce Jeţíška, oba mají kolem hlavy kruhový nimbus. Opis A: GNADEN BILD SCHANZKAMER; B: GNADENBILD IN DER SCHATZK; C: nečitelné.

Obr. 57

Obr. 57a Medailony z Maria Zell z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039198.

47

38) Srdcový medailon z Maria Zell (Obr. 58) Medailon srdcového tvaru s očkem na zavěšení. Lemován perlovcem. (V= 12mm, Vo= 15mm, Š= 12mm, váha 1,1g). L – Panna Maria s Jeţíškem v barokním šatu, oba mají korunu. Opis MARIA ZELL. R – Špatně viditelný obraz – dvě postavy, opis SCHAT KAMER.

Obr. 58

Obr. 58a Srdcový medailon z Maria Zell z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039200.

39) Medailon z Maria Zell (Obr. 59) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Okraj zdoben lemováním. (V= 19mm, Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,3g). L – Postava Panny Marie s Jeţíškem v barokním šatu s korunami, kterou vynáší dva andělé do nebe. Opis ANDENKEN VON MARIA ZELL. R – Zobrazeno poutní místo Maria Zell. Opis WALLFAHRT MARIA ZELL.

Obr. 59

Obr. 59a Medailon z Maria Zell z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039201.

48

40) Medailon z Maria Zell (Obr. 60) Medailon kruhového tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (ø= 22mm, Vo= 25mm, váha 6,6g). L – Panna Marie s Jeţíškem v barokním šatu s korunkami. Dva andělé je vynášejí na nebesa. Opis MARIA ZELL. R – Zobrazeno poutní místo Maria Zell. Opis IN EICHKOGEL.

Obr. 60

Obr. 60a Medailon z Maria Zell z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039204.

41) Medailon z Heiligenbergu (Obr. 61) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 20mm Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,4g). L – Zobrazena Panna Maria s Jeţíškem v pravé ruce. Oba mají korunu. Opis MARIENBILD AUF DEM HEILIGENBERG. R – Znárodněno poutní místo. Opis ANDENKEN AN HEILIGENBERG..

Obr. 61

Obr. 61a Medailon z Heiliegenbergu z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039206.

49

42) Medailon z poutního místa Svatý Hostýn (Obr. 62) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou linií. (V= 21mm, Vo= 25mm, Š= 17mm, váha 1,8g). L – Zobrazena Panna Maria Hostýnská s Jeţíškem drţícím blesky. Oba mají korunu. P. M. stojí na obláčku, kde klečí také dva andělé. Opis PANNA MARIA NA SV. HOSTYNĚ. R – Zobrazeno poutní místo Sv. Hostýn s blesky. Opis PAMÁTKA NA P. MARII NA SV. HOSTÝNĚ.

Obr. 62

Obr. 62a

Medailon z poutního místa Svatý Hostýn z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039207.

43) Medailon s Pannou Marií ze Sloupu (Obr. 63) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 20mm, Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,8g). L – Pieta Panny Marie a Jeţíše umístěna na obláček. Kolem kruhový ornament z květin. Opis HEILIGE MARIA BITT FUR UNS. R – Zobrazeno poutní místo Sloup. Opis MARIA SLOUP.

Obr. 63

Obr. 63a Medailon s Pannou Marií ze Sloupu z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039211.

50

44) Medailony s Pannou Marií (Obr. 64) Medailony oválného tvaru s očky pro zavěšení. Lemované nepřerušovanou rytou linií. (A: V= 21mm, Vo= 25mm, Š= 17mm, váha 2,3g; B: V= 18mm, Vo= 22mm, Š= 15mm, váha 1,7g; C: V= 18mm, Vo= 21mm, Š= 15mm, váha 1,6g; D: V= 19mm, Vo= 21mm, Š= 15mm, váha 1,7g; E: V= 14mm, Vo 17mm, Š= 12mm, váha 0,8g). L – Zobrazena postava Panny Marie s kruhovým nimbem. Opis O MARIA OHNE SUNDE EMPFANGEN BITT FUR UNS DIE WIR. (U některých zkrácená verze.) R – Uprostřed kruhu z hvězd zobrazeno písmeno M s kříţem. Pod ním se nachází dvě korunovaná srdce – jedno s trnovou korunou, druhé s dýkou.

Obr. 64

Obr. 64a Medailony s Pannou Marií z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039218.

51

45) Medailony s Pannou Marií a ukřiţovaným Kristem (Obr. 65) Dva medailony oválného tvaru s očky pro zavěšení. Lemované nepřerušovanou rytou linií.(A: V= 20mm, Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,1g; B: V= 20mm, Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,5g). L – Polopostava Panny Marie s kruhovým nimbem nad hlavou. Na hrudi má zobrazeno srdce, do kterého směřuje sedm dýk. Opis SCHERZHALFTE MÜTER BITTE FUR UNS. R – Zobrazen ukřiţovaný Jeţíš Kristus na kříţi, pod kříţem sedící postava a lebka. Opis IN KREUZ IST HEIL.

Obr.65

Obr. 65a

Medailony s Pannou Marií a ukřiţovaným Kristem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039219.

46) Medailon se srdcem (Obr. 66) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 20mm, Vo= 24mm, Š= 16mm, váha 2,1g). L – Zobrazeno hořící srdce v paprskovité záři, uprostřed krvácí z rány.

Opis psán švabachem HERZ JESU

URGUEL ALLER GNADEN. R – Zobrazeno hořící srdce v paprskovité záři. Uprostřed krvácející rána, ze které vystupuje šíp. Opis psán švabachem HEILIGE MARIA HORT DER SUNDER BITTE FUR UNS.

52

Obr. 66

Obr. 66a Medailon se srdcem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039222.

47) Medailon s Pannou Marií a sv. Alfonsem (Obr. 67) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 22mm, Vo= 26mm, Š= 18mm, váha 3,7g). L – Zobrazena polopostava Panny Marie s Jeţíškem na levé ruce. P.M. má na hlavě korunu a kolem ní kruhový nimbus. Na bocích jsou dva andělé. Opis MARIA VON DER IMMERWAHRENDEN HULFE. R – Zobrazen sedící sv. Alfons s kruhovým nimbem. V pravé ruce drţí růţenec, v pozadí je kříţ. Opis S. ALPH.M.CON.SS.REDEM.

Obr. 67

Obr. 67a

Medailon s Pannou Marií a sv. Alfonsem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039226.

48) Medailony s Pannou Marií a sv. Alfonsem (Obr. 68) Medailony oválného tvaru s očky pro zavěšení. Lemované nepřerušovanou rytou linií. (A: V= 21mm, Vo= 25mm, Š= 18mm, váha 2,4g; B: V= 21mm, Vo= 24mm, Š= 18mm, váha 2,3g; C: V= 21mm, Vo= 25mm, Š= 18mm, váha 2,1g; D: V= 20mm, Vo= 21mm,

53

Š= 16mm, váha 1,9g). L – Zobrazena polopostava Panny Marie s Jeţíškem na levé ruce. Oba mají kolem hlavy kruhový nimbus. V horní části dva andělé. Opis UNSERE FRAU VON IMMERWAEHRENDER DER HÜLFE. V horní části nápis OPM, MP, OV, OPP, ICXC. R – Medailony A, B, C - Zobrazen sedící sv. Alfons s kruhovým nimbem. V pravé ruce drţí růţenec, v pozadí je kříţ. Opis S. ALPH.M.CON.SS.REDEM. Medailon D má stejné vyobrazení i opis na obou stranách.

Obr. 68

Obr. 68a Medailony s Pannou Marií a sv. Alfonsem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039227.

49) Medailon se sv. Aloisem(Obr. 69) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován rytou nepřerušovanou linií. (V= 20mm, Vo= 24mm, Š= 17mm, váha 2,6g). L – Polopostava sv. Aloise z profilu, zobrazen s kříţem s lebkou. Opis ve švabachu HL.ALOYSIUS BITTE FUR UNS. R –

54

Anděl stráţný převádí dítě přes lávku. Opis ve švabachu HL. SCHUTZENGEL BESCHUTZE MICH.

Obr. 69

Obr. 69a Medailon se sv. Aloisem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039228.

50) Medailon s Pannou Marií a sv. Josefem (Obr. 70) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 16mm, Vo= 19mm, Š= 13mm, váha 1,1g). L – Zobrazena Panna Maria s Jeţíškem na pravé ruce. Oba mají kolem hlavy kruhový nimbus a P.M. má také korunu. Opis HL. MARIA U JOSEPH BITTE FÜR UNS. R – Polopostava sv. Josefa s kruhovým nimbem a lilií. Opis UND FÜR DIE ARMEN HEIDEN KINDER.

Obr. 70

Obr. 70a

Medailon s Pannou Marií a sv. Josefem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039229.

51) Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem Kristem (Obr. 71) Medailon oválného tvaru s očkem pro zavěšení. Lemován nepřerušovanou rytou linií. (V= 19mm, Vo= 23mm, Š= 16mm, váha 1,9g). L – Zobrazena Panna Maria s Jeţíškem stojícím před ní, oba mají na hlavě korunu. Opis ve švabachu UNSERE L. FRAU VON

55

HL. HERZEN BITTE FUR UNS. R – Zobrazen Jeţíš Kristus s planoucím srdcem na hrudi. Kolem hlavy má kruhový nimbus. Opis ve švabachu HEILIGSTEN HERZ JESU ERBARME DICH UNSER.

Obr. 71

Obr. 71a

Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem Kristem z muzea v Prostějově. Inv. č. Ea 039230.

56

3.2. Šumperk U uvedených svátostek bohuţel není moţné specifikovat přesnou lokalitu nálezu. Pocházejí z muzea v Šumperku z tzv. starých sbírek. Za druhé světové války bylo muzeum spravováno Němci a po ukončení války byly sbírky předány do rukou českých pracovníků. Skoro veškerá dokumentace byla odvezena nebo zničena, a tak není moţné určit místo nálezu. Všechny předměty z tohoto období se tedy řadí do starých sbírek. Většina svátostek pouţitých pro tuto práci byla znovu určena aţ v posledních dvaceti letech. 52) Medailon s Pannou Marií (Obr. 72) Oválný medailon, oboustranný s ouškem na zavěšení. Rub mírně poškozený. (V= 28 mm, Vo= 35 mm, Š= 23 mm). Okraj lemovaný částečně nepřerušovanou linií a částečně perlovcem. L – Postava leţící pod stanem, u levé nohy má meč a štít. Opis v horní části LVDVVIC.KONIC. R – Panna Maria v celé postavě v barokním šatu, na pravé ruce drţí Jeţíška. Oba mají na hlavě korunu a kolem ní kruhový nimbus. Částečně čitelný opis CELIE.

Obr. 72

Obr. 72a Medailon s Pannou Marií z muzea v Šumperku. Bez inv. čísla.

53) Medailon světce s anděly (Obr.73) Medailon kruhového tvaru s očkem. Lemován rytou nepřerušovanou linií po celém obvodu. (ø= 34 mm). L – Pět osob stojících či klečících pod sochou korunované Panny

57

Marie s Jeţíškem na levé ruce. Muţská postava klečící vlevo pod sochou má kolem hlavy kruhový nimbus a v ruce drţí hůl. Opis N.S.DRL RIL AR DE ZARAG. R – Dva andělé sedící vedle světce s paprskovitým nimbem a holí v ruce. Opis B.PET RVS REGAL_ TVS.

Obr. 73

Obr. 73a Medailon světce s anděly z muzea v Šumperku. Inv. č. H 1695.

54) Medailon se sv. Jiřím(Obr. 74) Medailon kruhového tvaru lemovaný dvojitým nepřerušovaným perlovcem po obou stranách. (ø= 36 mm). L – Sv. Jiří zobrazen v rytířské zbroji, sedící na koni. Kopím zabíjí

draka

umístěného

ve

spodní

části

medailonu.

Opis

S.GEORGIUS

EQUITUM.PATRONUS. R – Kristus s učedníky na lodi plující po rozbouřeném moři. Opis INTEMPESTATES.SECURITAS.

Obr. 74

Obr. 74a Medailon sv. Jiří z muzea v Šumperku. Inv. č. H 623

58

55) Medailon se svatými (Obr. 75) Medailon kruhového tvaru s očkem na zavěšení. (ø= 34mm). L – Světec klečící u pramene s kruhovým nimbem kolem hlavy. V levé ruce drţí prapor. Opis S.VENAN M.D.CAM. R – Hlava světce s paprskovitým nimbem. Na hlavě má kapuci, zobrazen s plnovousem a otevřenými ústy. Opis SANT. ANASTASIO MON.E.M.

Obr. 75

Obr. 75a Medailon se svatými z muzea v Šumperku. Inv.č. H 613.

56) Růţenec s medailonem sv. Vincenta a sv. Tomáše (Obr. 76) Růţenec se skleněnými korálky černé barvy se ţlutými a tyrkysovými skvrnami. Na konci zavěšen medailon kruhového tvaru. (D= 340mm, ø= 33mm, Vo= 41mm). Kolem medailonu nepřerušovaná dvojitá linie po obou stranách. L – Sv. Vincent zobrazen s křídly a paprskovitým nimbem kolem hlavy. Pravou rukou jedním prstem ukazuje vzhůru, v levé ruce drţí knihu. Opis S.VINCEN.FERRERI. R – Polopostava sv. Tomáše Akvinského znázorněna s kruhovým nimbem. V pravé ruce drţí knihu a na prsou mu plane srdce. Opis S.THOM DE AQVI.

59

Obr. 76

Obr. 76a

Obr. 76b Růţenec s medailonem sv. Vincenta a sv. Tomáše z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.570.

57) Růţenec s medailonem sv. Aloise (Obr. 77) Růţenec tvořený kuličkami tmavě hnědé barvy vykládaný perleťovými ploškami. Mezi korálky umístěny kostěné ručičky. Na konci zavěšen medailon oválného tvaru. (D= 380mm, V= 40mm, Š= 33mm). Medailon: L – Barokní oltář s obrazem uprostřed. Obraz je dosti nezřetelný. Opis B.ALOYSIO GON ZAGE SACRA 1699. Dole nápis ROMA. R – Polopostava sv. Aloise z profilu. V rukou drţí lilii a nad hlavou má paprskový nimbus. Opis B.ALOYS.CONZAGA.S.I.

60

Obr. 77

Obr. 77a

Obr. 77b Růţenec s medailonem sv. Aloise z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.574.

58) Růţenec s osmihranným medailonem (Obr. 78) Růţenec z kostěných rytých kuliček ze slonoviny s osmihranným medailonem na konci. (D= 420mm, V= 47mm, Š= 28mm). Mezi růţencem a medailonem je lebka ze slonoviny, zavěšená na roztřepené šňůrce. Medailon je zdoben nepřerušovanou linií z obou stran. L – Vyobrazen sv. Dominik v mnišském rouchu v celé postavě. Kolem hlavy má kruhový nimbus. V pravé ruce drţí lilii a v levé má knihu, ze které čte. U levé nohy mu stojí pes se ţezlem v tlamě. Opis S.DO MEN ICO.DESO. R – Sedící Panna Marie s Jeţíškem na levé ruce. Oba mají kolem hlavy paprskovitý nimbus. V krajních rukách mají růţenec.Opis R.SAC.R OS. Dole je nápis ROMA.

61

Obr. 78

Obr. 78a

Obr. 78b

Obr. 78c Růţenec s osmihranným medailonem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.571.

62

59) Růţenec s medailonem a kříţkem (Obr. 79) Růţenec z dřevěných hnědých kuliček spojených drátěným řetízkem. (D= 280mm, Kříţek V= 29mm, Vo= 33mm, Š= 19mm, Medailon V= 25mm, Vo= 29mm, Š= 19mm). Kříţek: L - Vyobrazen ukřiţovaný Kristus v bederní roušce s paprskovitým nimbem kolem hlavy. V horní části svislého ramene tabulka s nápisem INRI. R – Bez zdobení. Medailon: L – Panna Marie Lurdská se sepjatýma rukama zobrazená v jeskyni. Opis BENIE SOIT LA SAINTE ET IMMACULÉE CONCEPTION DE LA B.V.MARIE. Dole nápis N.D.DE LOURDES. R – Celkový pohled na jeskyni s Pannou Marií. Opis PENITENCE.PENITENCE.PENITENCE. Dole nápis LOURDES 1858.

Obr. 79

Obr. 79a

Obr. 79b Růţenec s medailonem a kříţkem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.573.

63

60) Růţenec s kříţkem (Obr. 80) Růţenec s perleťovými korálky hranatého tvaru, spojený kovovým řetízkem a očky. Na konci růţence zavěšen kříţek s postavou ukřiţovaného Krista. (D= 362 mm, kříţek V= 36 mm, Š= 18mm). Kříţek je ze stříbrného kovu s vloţeným černým jádrem. L – Ukřiţovaný Kristus v bederní roušce s paprskovitým nimbem ve tvaru Y. V horní části svislého ramene tabulka s nápisem INRI. R – Uprostřed kříţe umístěna trnová koruna.

Obr. 80 Růţenec s kříţkem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 21.740

61) Růţenec s kříţkem (Obr. 81) Růţenec se skleněnými korálky tmavě červené barvy spojené kovovými očky, na konci s kříţkem. (D= 400mm, kříţek V= 42 mm, Vo= 46 mm, Š= 29 mm). Latinský kříţ s vloţeným černým jádrem, trojlístkové zakončení ramen. L - V horní části svislého ramene tabulka pro nápis INRI. Znatelné dírky po ukřiţovaném Kristu. R- Bez zdobení.

Obr. 81 64

Obr. 81a Růţenec s kříţkem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 24.849.

62) Růţenec s kříţkem (Obr. 82) Růţenec z dřevěných korálků spojených kovovými očky s kříţkem na konci. (D= 60mm, V= 33mm, Vo= 38 mm, Š= 20mm). Kovový kříţek s vloţeným černým jádrem. L – Ukřiţovaný Kristus v bederní roušce ve tvaru T. V horní části svislého ramene tabulka pro nápis INRI. R – Bez zdobení.

Obr. 82

65

Obr. 82a Růţenec s kříţkem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 24.849.

63) Růţenec s kříţkem (Obr. 83) Růţenec se skleněnými korálky. Korálky jsou černé barvy s bílými skvrnami, ve kterých jsou modré a růţové tečky. (D= 270mm, kříţ V= 60mm, Vo= 66mm, Š= 35mm). Latinský kříţ s trojlístkovým zakončením ramen bez zdobení. Mezi kříţkem a růţencem umístěna kostěná lebka.

Obr. 83

66

Obr. 83a Růţenec s kříţkem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.569.

64) Růţenec s kříţem vykládaný perletí (Obr. 84) Růţenec z kuliček tmavě hnědé barvy vykládaných perleťovými kříţky. Na konci dřevěný kříţ. (D= 230mm, V= 97mm, Š= 53mm). Na okrajích kříţe drobné perleťové květy (některé uţ vypadnuté). L – Uprostřed dřevěného kříţe je vloţen menší perleťový kříţ. Na vnitřním kříţi zobrazen ukřiţovaný Kristus v bederní roušce s paprskovitým nimbem kolem hlavy. R- Panna Marie s paprskovitým nimbem kolem hlavy. Ruce má sepjaty k modlitbě.

67

Obr. 84

Obr. 84a

Obr. 84b Růţenec s kříţem vykládaný perletí z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.575.

65) Růţenec s kříţkem (Obr. 85) Růţenec s korálky terakotové barvy, na konci s kříţkem. Korálky spojeny kovovými očky. (D= 570mm, Kříţek V= 35mm, Vo= 40mm, Š= 22mm). Kříţek: L – Postava ukřiţovaného Krista v bederní roušce, kolem hlavy paprskovitý nimbus. V horní části svislého ramene tabulka pro nápis INRI. R – Bez zdobení. Součásti růţence je také 68

malý medailonek zasazený mezi korálky růţence. Medailonek je ve tvaru srdce. Je na něm vyobrazena Panna Marie. Opis ___CONTE SANT PECH

Obr. 85

Obr. 85a Růţenec s kříţkem z muzea v Šumperku.Inv. č. H 15.411.

66) Kříţ typu caravaca (Obr. 86) Kříţ s očkem na zavěšení. Zdoben lemovanou nepřerušovanou linií po celém obvodu. (V= 92 mm, Vo= 106 mm, Š= 48 mm). L – Uprostřed postava ukřiţovaného Krista ve tvaru Y. Oděn do bederní roušky, nohy natočené vpravo. Na hlavě má trnovou korunu.

69

V horní části svislého ramene se nachází tabulka s nápisem INRI53. Ve spodní části svislého ramene nápis MEI a Adamova lebka. Ve spodním vodorovném rameni nápis DMINE MEMELT. R – Uprostřed postava Panny Marie s korunkou stojící na půlměsícovém podstavci. Ruce má sepjaty k modlitbě. Ve spodní části svislého ramene nápis REGINA54 a ve spodním vodorovném rameni nápis SNP_ ADO.

Obr. 86

Obr. 86a Kříţ typu caravaca z muzea v Šumperku. Bez inv. č.

67) Mosazný kříţ (Obr. 87) Oboustranný mosazný kříţ s nepřerušovanou rytou linií. (V= 34mm, Vo= 39mm, Š= 24mm). L – V horní části svislého ramene monstrance se svátostí, ve spodní části modlící se Panna Marie bez tváře. Kolem hlavy má paprskovitý nimbus. O pravé rameno má opřený kříţ. Ve vodorovném rameni nápis HEILMISSION. R – Uprostřed ukřiţovaný Kristus v bederní roušce. Postava ve tvaru Y s paprskovitým nimbem kolem hlavy. V horní části svislého ramene tabulka s nápisem INRI a trnová koruna. Ve spodní části dvě kopí kříţící se s ţebříkem. Ve vodorovném rameni kohout a kladivo překříţené s kleštěmi. 53 54

INRI – Jezus Nazarenus, Rex Iudaeorum. – Jeţíš Nazaretský, král ţidovský. Regina – královna.

70

Obr. 87

Obr. 87a Mosazný kříţ z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.572.

68) Ţelezný kříţ (Obr. 88) Kříţ, jehoţ ramena jsou zakončena dvojlalokem a trojúhelníkem. Byl vydán na památku 1000 let od příchodu sv. Cyrila a sv. Metoděje na Velkou Moravu. (V= 42mm, Vo= 47mm, Š= 30mm). L – V horní části svislého ramene letopočet 863, ve spodní části nápis APOŠT.SLOVANŠTI. Ve vodorovném rameni nápis METHOD CVRIL. R – V horní části svislého ramene letopočet 1863, ve spodní části VELEHRAD. Ve vodorovném rameni nápis PAMÁTKA NA.

Obr. 88

Obr. 88a Ţelezný kříţ z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.576.

71

69) Kovový kříţ s Kristem (Obr. 89) Kříţ se závěsným očkem v horní části. (V= 64mm, Vo= 71mm, Š= 37 mm). L – Uprostřed ukřiţovaný Kristus v bederní roušce s trnovou korunou na hlavě. Postava ve tvaru Y. V horní části svislého ramene tabulka s nápisem I.N.K.Z.55 R – Bez zdobení pouze ve vodorovném rameni nápis K.K.A. 1842.

Obr. 89

Obr. 89a Kovový kříţ s Kristem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.577.

70) Kříţ typu caravaca (Obr. 90) Kříţ s dvojitými rameny lemovaný nepřerušovanou linií. V horní části dírka na zavěšení. (V= 132mm, Š= 62mm). L – V horním vodorovném rameni dva andělé, ve spodním vodorovném rameni kněz u oltáře. V levé části ramene král s královnou, v pravé části dva muţi. Ve spodní části svislého ramene klečící ministrant. R – Rytina ukřiţovaného Krista v bederní roušce s kruhovým nimbem kolem hlavy. Z ran mu vytékají kapky krve. V horní části svislého ramene tabulka s nápisem INRI, v dolní části nápis MEI a Adamova lebka. Ve spodním vodorovném rameni nápis DOMINE MEMENTO.

55

Česká obdoba nápisu INRI.

72

Obr. 90

Obr. 90a Kříţ typu caravaca z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.578.

71) Kříţ obloţený perletí (Obr. 91) Dřevený kříţ obloţený perletí. V horní části pozůstatek po atlasové stuze. (V= 138mm, Š= 74mm). L – V horní části svislého ramene Kristova hlava s trnovou korunou, v dolní části krvácející srdce s třemi hřeby a nástroji mučení (kladivo, kleště, bič). Ve vodorovném rameni dvě nádoby. R – Postava ukřiţované Krista ve tvaru T. Kristus oděn do bederní roušky s paprskovitým nimbem kolem hlavy. Z ran mu vytékají kapky krve. V horní části svislého ramene tabulka s nápisem INRI, ve spodní části Panna Maria s paprskovitým nimbem.

73

Obr. 91

Obr. 91a

Kříţ obloţený perletí z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.579.

72) Ořech s Pannou Marií a Svatým Kopečkem (Obr. 92) Schránka s památkou na poutní místo ve tvaru ořechu. (V= 57mm, Š= 46mm). Schránka je vyrobena z hnědé hmoty, vevnitř polepené modrým papírem. Okraj polovin ozdoben zlatou barvou. L – Průčelí chrámu na Svatém Kopečku, pod nímţ stojí dva poutníci, doplněno květy. R – Panna Marie Svatokopecká s Jeţíškem na pravé ruce stojící na oblaku. Oba mají na hlavě korunu.

Obr. 92

Obr. 92a

Obr. 92b

Ořech s Pannou Marií a Svatým Kopečkem z muzea v Šumperku. Inv. č. H 28.280.

74

3.3.

Přerov Z Komenského muzea v Přerově bylo moţno zdokumentovat pouze dva kusy

medailonů, jelikoţ tamní sbírky se momentálně přemisťují a nejsou pro veřejnost přístupné. Tyto dva kusy pocházejí z výzkumu v kostele sv. Máří Magdalény v Přerově, který se konal v červnu roku 2004. Kolem kostela byl původně hřbitov, na kterém je zaznamenán poslední pohřeb roku 1868.56 Svátostky však pocházejí z vnitřní části kostela, nejspíše z kněţského hrobu. V daném roce byl proveden výkop menších rozměrů pro umístění sochy sv. Jana Nepomuckého v interiéru kostela cca 180 cm od severní zdi. Při výkopu byla nalezena kostra muţe, u které se našly právě zmiňované svátostky.57 73) Medailon sv. Benedikta (Obr. 93) Osmihranný medailon, dosti poškozený. V horní části dírka na zavěšení. (V= 23mm, Š= 17mm). L – V horní části polopostava sv. Benedikta, pod ním oválný štítek s nečitelným nápisem. V ruce drţí hůl. R – Benediktýnský štítek vyjadřující benediktýnské ţehnání. Po obvodě štítku, v úhlech mezi rameny a uvnitř ramenou kříţe vepsaná písmena. Ne všechna písmena jsou čitelná. Ve vodorovném rameni je vepsáno NDAMD = Non Draco Sit Mihi Dux – zlý duch ať mě neovládne. Ve svislém rameni stojí CSSML = Crux Sacra Sit Mihi Lux – kříţ svatý nechť mě vede. Mezi rameny kříţe jsou písmena CSPB = Crux Sancti Patris Benedicti – kříţ Svatého otce Benedikta. Po obvodě je nápis V∙R∙S∙N∙S∙M∙V∙S∙M∙Q∙L∙I∙V∙B∙I∙H∙S∙ = Vade Retro Satana, Nunquam Suade Mihi, Vana, Sunt Mala, Qule Libas, Ipse Veneva Bibas, Iesus Hominum Salvator – ustup zpět satane, nedávej mi nikdy špatné rady, zlé věci činíš, sám pij ten jed, Jeţíš, spasitel lidstva.58

56

Schenk, Z., Mikulík, J.: Kostel sv. Máří Magdalény v Přerově. IN: Sborník státního okresního archívu v Přerově. Přerov 2008. s. 24. 57 Drechler, L.: – osobní výklad k průzkumu. 58 Klobouková, L.: Církevní svátostky z období baroka na Olomoucku. Nepublikovaná bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, katedra historie. Brno 2008.

75

Obr. 93

Obr. 93a Medailon sv. Benedikta, kostel sv. Máří Magdalény v Přerově. Bez inv. č.

74) Medailon s poutním místem Svatý Kopeček (Obr. 94) Medailon osmihranného tvaru. V horní části ulomen. Ve špatném stavu, je čitelný pouze částečně. (V= 29mm, Š= 21mm). L – Uprostřed zdobný mariagram, pod ním zobrazen poutní chrám na Svatém Kopečku u Olomouce. Po obvodu pouze částečně čitelný opis ___ENED_CT___SLINO__NDOL__M_SNDO. R – Nečitelný.

Obr. 94

Obr. 94a

Medailon s poutním místem Svatý Kopeček. Kostel sv. Máří Magdalény v Přerově. Bez inv. č.

76

4. DIDAKTICKÁ ČÁST Dějiny světa jsou velice obsáhlým tématem ke studiu, a proto není moţné do osnov pro základní školy uvést všechna témata, která nám připadají zajímavá. Výuka se zaměřuje především na obecné světové a národní dějiny. S omezenou časovou dotací pro předmět dějepis, který činí dvě vyučovací hodiny týdně po čtyři roky, je potřeba probrat se ţáky dějiny od pravěku aţ po současnost, coţ není právě jednoduchý úkol. Učebnice a osnovy nám určují přesná témata a okruhy, se kterými se musí ţáci seznámit. Do těchto osnov však není zařazeno téma poutí, poutních míst a pojem svátostka nezná snad ani jeden ţák po odchodu ze základní školy. Tuto skutečnost by bylo dobré změnit. V dnešní době je velice oblíbené projektové vyučování, které by mohlo pomoci ţákům lépe pochopit problematiku poutních míst, se kterými jsou úzce spjaty také svátostky. Další moţností by mohl být výukový program v rámci muzejních výstav. Téma svátostky je velice specifické a ţáci by nejspíše nedokázali pracovat několik hodin pouze s tím to tématem. Proto bych doporučila spojit s tímto tématem také problematiku poutí a poutních míst. Můţe se jednat o dobrý nápad především v místech blízkých stávajícím poutním místům. V rámci střední Moravy je dobré zaměřit se na poutní místo Svatý Kopeček, který je známým a významným poutním místem. Projektová výuka Projektové výuce by měly být věnovány čtyři vyučovací hodiny, kdy v první hodině by vyučující vysvětlil ţákům, v čem bude projekt spočívat, určí se cíle projektu a také ţákům předá seznam doporučené literatury, popřípadě seznam webových stránek. Ţáci mají také moţnost vnést do projektu vlastní návrhy na jeho zpracování. Výsledky své práce budou na konci projektu prezentovat pomocí plakátu s doprovodným textem nebo pomocí power pointové prezentace. V první hodině si také ţáci zvolí poutní místo, které chtějí ve svém projektu prezentovat. Ţáci budou rozděleni do skupinek po pěti a bylo by dobré, aby si kaţdá skupinka vybrala jiné poutní místo. Ve druhé hodině si vyhledají v literatuře či na internetu informace o zvoleném poutním místě. Zohlední jeho historii, výstavbu a řád nebo řády, které v něm působily. V následující hodině zapůjčí vyučující ţákům několik svátostek k prostudování. Ţáci budou mít za úkol prostudovat dané předměty a vyčíst

77

z nich základní informace. Myšleno je tím poutní místo, ze kterého pocházejí, jaký svatý je na nich zobrazen atd. S latinskými či německými opisy pomůţe vyučující. Poté opět v literatuře či na internetu vyhledají informace o daném poutním místě či svatém. Poslední hodinu budou ţáci vytvářet výsledný plakát či power pointovou prezentaci, kterou budou následně prezentovat před třídou. V průběhu všech hodin budou ţáci usměrňováni vyučujícím, který bude také radit, pokud to bude potřeba. Plakáty si poté mohou rozvěsit po třídě či na chodbě. Výukový program v muzeu V muzeích se nachází mnoho předmětů spjatých s poutní tradicí a poutními místy. Většinou mohou slouţit pro samostatnou výstavu o tomto fenoménu. Mohou nám zprostředkovat dobovou podobu ţivota prostých lidí a jejich pohled na náboţenství a víru v Boha. Vţdy však záleţí na moţnostech muzea. Součástí této výstavy mohou být také svátostky. Návštěvníci si mohou prohlédnout jednotlivé předměty, se kterými se dnes jiţ většinou v běţném ţivotě nesetkají. Pro ţáky základních škol můţe být v takovéto výstavě připraven pracovní list, který bude korespondovat s danou výstavou. Po projití výstavy a přečtení všech informací by měli být ţáci schopni vyplnit celý pracovní list samostatně bez pomoci pracovníků muzea či vyučujícího. V pracovním listě mohou být zohledněna jednotlivá poutní místa, průběh poutí a také samotné svátostky. U svátostek mohou být uvedeny informace o jednotlivých svatých, poutních místech či atributech, které jsou na nich vyobrazeny. Pracovní listy si poté ţáci nalepí do svého sešitu a v následující hodině budou informace, které získali, prezentovat v rámci výuky. Další moţností, jak se seznámit s problematikou poutí, je návštěva poutního místa a beseda s jeho správcem či některým z duchovních. Při besedě se ţáci mají moţnost ptát na

jednotlivé věci, které je o poutích a poutních místech zajímají.

Popřípadě je také moţnost porovnat, jak probíhaly poutě v dřívějších dobách a jak probíhají dnes. Metodická část Kaţdá práce ţáků má mít nějaké cíly výuky, coţ je „předpokládaný a očekávaný výsledek, k němuţ směřuje společná práce učitele a ţáků.“59 Dosaţení cílů můţe být

59

Janiš, K., Ondřejová, E.: Slovník pojmů z obecné didaktiky. Opava 2006. s. 7.

78

různé, ale vţdy by mělo rozvíjet ţákovy kompetence – jeho vědomosti, dovednosti a postoje. V projektové výuce či ve výukovém programu v muzeu se u ţáků rozvíjí tyto klíčové kompetence: komunikace a spolupráce, řešení problémů, tvořivost, myšlení, zdůvodňování a samostatnost. Z vyučovacích metod se zde setkáme s metodou výkladu, kdy v první fázi vyučující zadá daný úkol, poté je to vysvětlování. Dále z metod dialogických je zde moţno vyuţít rozhovor, dialog či besedu. Ţáci také vyuţívají metodu práce s textem, kdy samostatně pracují s textem a poté sami tvoří text při vytvoření plakátu či power pointové prezentace.60 Z průřezových témat se seznámí ţáci s mediální výchovou, osobní a sociální výchovou a také myšlením v evropských a globálních souvislostech. Projekt je také propojen s dalšími předměty, a to s českých jazykem, zeměpisem, informatikou, výtvarnou výchovou a popřípadě také s volitelným předmětem náboţenství, které se v některých základních školách také vyučuje.

60

Šimoník, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003.

79

5. VYHODNOCENÍ NÁLEZŮ V předchozí bakalářské práci i v této diplomové práci jsme měli moţnost seznámit se s mnoţstvím rozdílných svátostek. V některých věcech jsou si velmi podobné, v jiných se diametrálně liší. V následující části se pokusíme shrnout, co mají v práci uvedené svátostky stejného a v čem se některé vyčleňují. Budeme zde hovořit pouze o zobrazeních na medailonech uvedených v obou pracích. Nejvíce se na devocionáliích vyskytuje vyobrazení Panny Marie v počtu 123 ks. Z toho je v 66 případech zobrazena spolu s malým Jeţíškem, který bývá umístěn buď v její pravé či levé ruce. Jen v několika málo případech je umístěn před Pannu Marii. Na třech medailonech je pak zobrazena pieta – Panna Marie s mrtvým Jeţíšem na kolenou. Sedmkrát je zobrazena korunovace Panny Marie anděly. Na devatenácti medailonech je vyobrazen také mariagram – monogram Panny Marie. Z tohoto počtu můţeme usuzovat, ţe největší úctě se na střední Moravě těšila právě Panna Marie, se kterou je spjato také mnoho poutních míst. Jedná se o tzv. mariánskou úctu, která se pojí hlavně k období baroka. Jmenovitě jsou na medailonech uvedeny třináctkrát Panna Marie z Maria Zell, dvakrát Panna Marie Hostýnská a dále jedenkrát Panna Marie Tuřanská, Vranovská, Panna Marie ze Sloupu a z Lurd. Jeţíš Kristus je zobrazen pouze desetkrát, z toho v osmi případech je zobrazen jako ukřiţovaný na kříţi. Můţeme k tomu připočíst také třikrát vyobrazení s Pannou Marií v pietě. Na jednom medailonu je také zobrazen chrismon – tedy Kristův monogram. Sedmdesátkrát je Kristus zobrazen jako malé dítě s Pannou Marií či jinými svatými. Dále jsou zobrazeny na medailonech svatí, ke kterým se lidé také často modlili a uctívali je jako patrony určitého zaměstnání, či je ţádali o pomoc. Nejčastěji je ze svatých zobrazován sv. Jiří, a to na dvaceti sedmi medailonech. Kromě jednoho případu je vţdy zobrazen na koni s kopím při zabíjení draka. Na rubu je pak zobrazen Jeţíš Kristus s učedníky na rozbouřeném moři. Na jednom medailonu je pak zobrazen na obou stranách sv. Jiří. Svatý Jiří byl patronem mnoha profesí, ale také se k němu modlili nemocní lidé, kteří jej ţádali o uzdravení. Z toho důvodu je nejspíše vyobrazován nejvíce ze všech svatých. Dále jsou často zobrazeni sv. Cyril a sv. Metoděj, a to na osmnácti medailonech. Tento počet výrazně převyšuje ostatní sváté a bude to nejspíše spjato s poutní tradicí na Velehradě. Na většině těchto medailonů je uvedena upomínka na 1000. výročí příchodu

80

slovanských věrozvěstů. V sedmi případech je zobrazen sv. Benedikt, většinou jako postava či polopostava. Na rubu medailonu pak můţeme najít buď benediktinské ţehnání

nebo benediktinský kříţ. Toto ţehnání či kříţ je vyobrazeno na patnácti

medailonech a v některých případech bez svatého. Pětkrát je zobrazen sv. Alfons, vţdy stejně stylizován na ţidli. Na čtyřech medailonech je pak zobrazen sv. Alois, na třech je sv. Ignác, sv. Josef a archanděl Michael. Dvakrát se setkáme se sv. Martinem a jedenkrát se sv. Františkem Xaverským, sv. Bernardem, sv. Antonínem, sv. Augustinem, sv. Františkem z Assisi, sv. Vincentem, sv. Tomášem Akvinským a sv. Dominikem. Na jednom medailonu je také zobrazen papeţ Pius IX. Na několika svátostkách je také vyobrazeno poutní místo. V devíti případech není moţné přesně určit, o jaké se jedná. Poté je nejvíce zastoupeno poutní místo Maria Zell v Rakousku, a to na šesti medailonech. Třikrát je vyobrazen Velehrad. Poutní místa Sloup, Svatý Hostýn a Svatý Kopeček jsou vyobrazeny vţdy pouze na jednom medailonu. Svatý Kopeček je pak vyobrazen také na ořechu, který se nachází ve sbírkách muzea v Šumperku. Za zajímavé můţeme povaţovat nízký počet svátostek s vyobrazením poutního místa na Svatém Kopečku. Jednalo se o známé a vyhledávané poutní místo a přesto tuto skutečnost není moţno potvrdit z nálezů medailonů. Nejvíce medailonů má oválný tvar – jedná se o 110 ks. Druhým nejčastějším tvarem je kruhový, kterých je padesát pět. Další tvary jsou zastoupeny jiţ jen v malém počtu. Pětkrát je to osmihran, třikrát sedmihran a také maltézský kříţ. Dvakrát má medailon tvar srdce a pouze jednou má tvar čtverce. V pěti případech se nedá přesně specifikovat tvar medailonu. Dále je v pracích třináct růţenců s kříţkem či medailonem, šestkrát pak jen zbytky růţence. Čtyřikrát je zdokumentován korpus Krista a tři spínadla se čtyřmi řemínky. Zvláštností je jiţ zmíněný ořech. V práci je také uvedeno dvanáct kříţků s Kristem a čtyři samostatné bez zdobení. V tomto součtu se nachází čtyři kříţe typu caravaca. Na třech kříţích je zobrazena spolu s Kristem také Panna Marie. Na medailonech se nacházejí také opisy, které nám pomáhají určit, z kterého poutního místa svátostka pochází, kdo je na ní zobrazen a k jakému datu se vztahuje. Opisy jsou v několika jazycích. Nejvíce opisů je v latině. Jedná se o šedesát pět medailonů. Latina se uţívala ve velkém měřítku, jelikoţ se jednalo o oficiální jazyk církve. Později se začaly prosazovat také národní jazyky jako němčina, kterou je napsán opis na třiceti devíti medailonech. Dále je to francouzština na čtrnácti medailonech, které však byly s největší pravděpodobností dovezeny z Francie. Na jedenácti 81

svátostkách se setkáváme s českým jazykem – jedná se především o medailony spojené s cyrilometodějskou tradicí a poutním místem Velehrad. V pěti případech je opis polsky a na jednom je opis napsán azbukou. Rozměry medailonů jsou různé, v průměru se velikost na výšku pohybuje od 13 mm aţ po 43 mm a na šířku od 10 mm aţ po 38 mm. Nejvíce medailonů má výšku od 25 do 30 mm a šířku od 17 do 23 mm. V práci se setkáme se sto osmdesáti čtyřmi medailony, kdy mnoho jich má stejnou tématiku, ale graficky nebo technicky se liší provedením. Dá se říci, ţe kaţdý kus je originál buď podle způsobu raţby nebo v důsledku změn jeho povrchu při jeho uţívání. Bohuţel na svátostkách nenechávali jejich autoři většinou ţádnou značku či podpis, který by nám pomohl je identifikovat. Proto je velice těţké zmapovat kdo a kde svátostky vyráběl. Část svátostek jistě pochází z dílen přidruţených k poutnímu místu, ve kterých pracovali mniši. Další část mohly zajišťovat menší dílny, které se zaměřovaly na výrobu medailonů obecně nebo také se mohly vyrábět ve zlatnických dílnách, i kdyţ se svátostky z drahých kovů moc nevyskytují. V této práci není zaznamenán ani jedna svátostka z drahého kovu, většinou jsou vyrobeny z bronzu, mosazi či zinku. Medailony se sv. Cyrilem a sv. Metodějem jsou známy teprve z období baroka. Nejvíce svátostek spojených s Velehradem pojíme k datu 1863, kdy si lidé připomínali tisícileté výročí příchodu věrozvěstů. K této příleţitosti bylo raţeno mnoho medailonů, většinou s vyobrazením sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje, které vytvořil Emanuel Max pro kostel před Týnem a pro Velehrad.61 Na rubu těchto medailonů pak bývá buď nápis k oslavě tisíciletého výročí nebo je vyobrazena Panna Marie. Na památku byly vytvořeny také kříţky, na kterých je přímo nápis PAMÁTKA NA VELEHRAD 1863. Soupis o medailonech a kříţcích vydaných k tomuto významnému datu najdeme v knize Václava Buriana. Soupis svátostek uvedený v této práci a také předchozí bakalářské práci nám dává jen částečný obraz o duchovním ţivotě našich předků na území střední Moravy. Jak jiţ bylo zmíněno, mnoho devocionálií není k dispozici, jelikoţ se nacházejí v soukromých sbírkách hledačů kovů a pokladů nebo je mají doma lidé jako rodinné dědictví. Nejvíce informací můţeme získat ze sbírek muzeí a z archeologických výzkumů. Bohuţel i v dnešní době je zájem archeologů o období baroka a mladší

61

Burian, V.: Cyrilometodějská tématika. Olomouc 1997. s. 9.

82

období velice malý. I kdyţ se při výzkumech najdou nějaké předměty z barokní doby, většinou nejsou dále zpracovány.

83

ZÁVĚR Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci z roku 2008. Tématicky se zabývá výskytem devocionálií na střední Moravě. Snahou práce bylo zmapovat výskyt svátostek na střední Moravě. Z velké části se tento úkol zdařil, chybí zmapovat pouze předměty ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, které jsou ještě stále nepřístupné pro veřejnost. V práci jsou zmapovány nálezy z Prostějovska, Šumperska a několik svátostek také z Přerovska. Cílem práce bylo zmapování svátostek střední Moravy a jejich následné vyhodnocení. Dále praktické vyuţití získaných informací v hodinách dějepisu pro základní školy. Tyto cíle byly naplněny a pomohou nám lépe porozumět běţnému i náboţenskému ţivotu našich předků. I kdyţ se můţe zdát, ţe tak malé předměty nemají ţádnou vypovídající hodnotu, není tomu tak. Na medailonech je uvedeno mnoho informací a umoţňují nám mapovat poutní tradici na střední Moravě. Dovídáme se také u koho v dřívějších dobách lidé hledali ochranu a oporu. V období baroka i pozdějších dobách se na našem území setkáváme s mariánskou úctou, která byla velice rozšířena. To nám také dokládá výskyt svátostek s vyobrazením Panny Marie, kterých se našlo sto dvacet tři kusů, tedy nejvíce ze všech. Dále se v období baroka obnovuje kult sv. Cyrila a sv. Metoděje, který dosáhl svého vrcholu v roce 1863 – v roce tisíciletého výročí příchodu věrozvěstů na Moravu. Oslavy jsou spojeny s poutním místem Velehrad. Dále je zajímavé sledovat opisy na svátoskách. Nejvíce rozšířené jsou opisy v latině, jako jednotném jazyku církve. Postupně však můţeme sledovat výskyt také národních jazyků jako je němčina, francouzština, polština a také čeština. U mnoha svátostek je pouţita také starší dobová forma jazyka, která nám ukazuje jak se vyvíjel v průběhu staletí také český jazyk. Za zajímavost je moţné také pokládat medailony k tisíciletému výročí příchodu sv. Cyrila a sv. Metoděje s opisem v polštině. Z toho můţeme usuzovat, ţe slovanští věrozvěsti byli uctíváni také v Polsku a polští poutníci se účastnili oslav na Velehradě. Na jednom medailonu s cyrilometodějskou tématikou je opis jak v latině tak také v azbuce. (Obr. 25) Tento medailon se na naše území mohl dostat z některé země v jihovýchodní Evropě, kde se sv. Cyril a sv. Metoděj těší také veliké úctě. Papeţ Jan Pavel II. je prohlásil také za spolupatrony Evropy. Několik devocionálií s opisem ve francouzštině bylo s největší pravděpodobností dovezeno přímo z Francie. Tyto předměty byly věnovány do muzea v Prostějově jediným dárcem

84

ze soukromých sbírek. V tomto souboru se nachází také medailon z poutního místa Lurdy ve Francii, který je zavěšen na růţenci s kříţkem (Obr. 79). Mezi další zajímavosti můţeme zařadit památku na poutní místo Svatý Kopeček u Olomouce ve tvaru ořechu. Na první pohled vypadá předmět jako pravý ořech větších rozměrů, při bliţším ohledání zjistíme, ţe je vyroben z hnědé hmoty. V jedné polovině je zobrazeno průčelí chrámu a v druhé Panna Marie Svatokopecká s Jeţíškem. V práci jsou zpracovány devocionálie z muzea Prostějově, kde je dosti velká sbírka medailonů s náboţenskou tématikou. Bohuţel přesné nálezové okolnosti není moţné zjistit, jelikoţ většina předmětů se dostala do muzea jako dar. Podobný problém je také s předměty z muzea v Šumperku. Jedná se buď o předměty darované nebo o ty, které se nacházely v muzeu ještě před druhou světovou válkou. V tomto období se o sbírky starali němečtí pracovníci a po skončení války byla zničena veškerá dokumentace. Proto musely být svátostky znovu evidované a popsané. U nálezu tak můţeme konstatovat pouze to, ţe se jedná o starý sbírkový fond muzea. Muzeum v Přerově momentálně také stěhuje své sbírky a proto nejsou přístupné veřejnosti. Proto jsou v práci uvedeny pouze dva medailony, které byly nalezeny při výzkumu kostela sv. Máří Magdalény v Přerově. V souvislostí s dnešní dobou je zajímavé sledovat výskyt a oblíbenost svátostek v období baroka a postupný útlum aţ do dnešních dnů. Na poutních místech se stále setkáme s nabídkou devocionálií, kterou si můţe poutník zakoupit, ale jiţ se netěší takové oblibě jako za našich předků. Česká republika je povaţována spíše za ateistickou zemi, a tak se nemůţeme divit tomuto utlumení zájmu o danou problematiku veřejností. Pojem devocionálie či svátostka si dokáţí spojit s drobnou náboţenskou medailí či kříţkem pouze odborníci nebo věřící. Tématika svátostek je stále velice málo zpracována a publikována. Částečně je to z důvodu nezájmu o materiál z mladších období a částečně ze zahlcenosti archeologů materiálem z archeologických nálezů. Mnoho nálezů není stále zpracováno. Na tuto diplomovou práci by měla navázat další publikační činnost, která by se měla věnovat jednotlivým specifikům svátostek a popřípadě také dalším zajímavostem týkajících se devocionálií.

85

Jazyk Osmihranný

Sedmihran Osmihranný

Oválný

Medailon s Pannu Marií

Medailon jazykovitého tvaru

Medailon sv. Benedikta

Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem

Medailon sv. Benedikta

Medailon s Pannou Marií

8, 8a

10, 10a, 10b

12, 12a

13, 13a

14, 14a

15, 15a

BC 705/5

BC 705/9

BC 705/19

BC 705/20

BC 705/21

BC 705/22

Oválný

86 Panna Marie s anděly

Sv. Benedikt se štítkem

Panna Marie s Jeţíškem

Svatá rodina

Benediktins ký štítek

Svatá rodina

Benediktins ký štítek

-----

Sv. Jan Nepomucký Postava sv. Benedikta

Postava svatého

Panna Marie s anděly

-----

Panna Marie s Jeţíškem

Tvar okna se sloupky po boku

Medailon s papírovým obrázkem P. Marie

7, 7a

BC 705/2

Benediktýns ký štítek

Růţenec s medailonem

6, 6a, 6b

BC 658

P. Marie Vranovská

Panna Marie Tuřanská Štítek s opisem

Sedmihran

Medailon s Pannou Marií

5, 5a

BC 657

Dvě postavy

Rub

Postava svatého

Líc

Oválný

Maltézský kříţ

Medailon ve tvaru maltézského kříţe

Tvar

Název

4, 4a

Obráze k

BC 705/11

Inv. číslo

L MARIA ZELL R Bez opisu

L +Z+DIA+BIZ+SAB+Z+HGF+BFRS.IHS.MR A R NDAMS.CSSML.CSPB V.R.S.N.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S.

L MARIA DERIDDEK R Bez opisu

20 mm

23 m m

23 mm

22 mm

28 mm

Bez opisu L CRVX.S.P.BENEDICTI R NDAMS.CSSML.CSPB V.R.S.N.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S.

17 mm

16 mm

17 mm

15 mm

15 mm

17 mm

14 mm

25 mm

24 mm

32 mm

34 mm

25 mm

22 mm

Šířka

33 mm

22 mm

Výška/ průměr

Bez opisu

L +Z+DIA+BIZ+SAB+Z+HGF+BFRS.IHS.MR A R NDAMS.CSSML.CSPB V.R.S.N.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S. Bez opisu

L THVRANES.VNOMITTARIABRVNA R B.V.M.VRANO.

Bez opisu

Opis

TABULKY

87 Oválný Oválný Oválný

Oválný Oválný

Oválný (dvě části)

Medailon se světcem

Medailon s fragmenty růţence

Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem

Medailon se sv. Ignácem a sv. Frant. Xaverským s fragmenty růţence

Medailon s Pannou Marií a sv. Jiřím

26, 26a

27, 27a, 27b

31, 31a

32, 32a, 32b

33, 33a

BC 5727

BC 5728

BC 5740

BC 5830

BC Bez inv. čísla

Oválný

Medailon s růţencem z kostěných korálků

22, 22a, 22b

BC 5645

Medailon se zbytky růţence

Slza

Slzový medailon

18, 18a

BC 705/25

23, 23a, 23b

Osmihran (zlomený)

Zlomený medailon se sv. Benediktem

17, 17a

BC 705/24

BC 5720

Srdcový

Srdcový medailon s Pannou Marií

Tvar

Název

16, 16a

Obrázek

BC 705/23

Inv. číslo

Panna Marie

Polopostaba sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského

Panna Marie

Polopostava z profilu

Hlava světce

Panna Marie

Nečitelný

Sklíčko oranţové barvy

Postava sv. Benedikta

Panna Marie s anděly

Líc

L S.IGNATIVS.S.FRAN.XAVER R IHS

L LOSA CVLMENEIS BLATAMATERMIRAC.R R S.GEORGIVS

Sv. Jiří na koni

Bez opisu

Nečitelný

Nečitelný

Bez opisu

-----

L Bez opisu R IHS

L CRVX CTI R N.S.M.V.S.M.Q. MI. PB

L MARIA ZELL R SONTAG BERG

Opis

Opis IHS

Jeţíš Kristus

Polopostava z profilu

Zdobený štítek

Ukřiţovaný Jeţíš Kristus

Nečitelný

Opis IHS s kříţkem

Benediktinský štítek

Obraz v obdélníkovém rámečku

Rub

38 mm

37 mm

35 mm

30 mm

38 mm

18 mm

21 mm

18 mm

18 mm

31 mm

Výška/ průměr

33 mm

25mm

29 mm

20 mm

27 mm

13 mm

15 mm

17 mm

17 mm

27 mm

Šířka

88

Obráze k

34, 34a

Inv. číslo

BC Bez inv. čísla

Medailon s papírovým obrázkem

Název Čtvercový

Tvar Panna Marie Šaštická

Líc -----

Rub L JEZISSY A MARIGY MATKAU TWAU POROCIM TEIM DUSSI MAU R Bez opisu

Opis 33 mm

Výška/ průměr

30 mm

Šířka

89 Kruhový

Oválný Kruhový Kruhový

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Medailon se sv. Bernardem

Medailon s P. Marií a světcem

Medailon s Jeţíš. Kristem

Medailon s ukřiţovaným Kristem

26, 26a

27, 27a

28, 28a

29, 29a

30, 30a

Ea 080857

Ea 080867

Ea 080868

Ea 080881

Ea 080922

Kruhový

Oválný

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Kruhový

25, 25a

Medailon z Maria Zell

Ea 080856

24, 24a

Medailon s biskupem

23, 23a

Ea 080732

Ea 080784 2 ks

Maltézský kříţ

Medailon ve tvaru maltézského kříţe

22, 22a

231167

Kruhový

Oválný

Medailon s Pannou Marií a světci

21, 21a

Tvar

Bez inv. Čísla

Název

Obrázek

Inv. číslo

Ukřiţovaný Kristus na kříţi

Dvě postavy

Panna Marie drţící Jeţíška

Polopostava sv. Bernarda

Postava sv. Cyrila a sv. Metoděje

Nástroje umučení Jeţíše Krista

Holubice

Polopostava svatého

Svatá rodina

Poutní místo Velehrad

Hlava sv. Cyrila a Metoděje

30 mm

28 mm

32 mm 43 mm 16 mm 26 mm

L Opis v azbuce, letopočet 1881 R SANCTI CYRIL ET METHOD. ROMA, zbytek v azbuce L CYRILL A METHODES APOŠTOLE SLOVANŠTI R VELEHRADSKY KOSTEL A KLAŠTER L SANCTVS BERNARDVS ABBAS R Bez opisu L DILECTO CARMEL, ROMA R S. A_T D P. L BOTEDAT IN ISUS XRISTOS R BOTEDAT LA ANUL 1874 L PASSIO CHRESTI CONFORTAME R S.DEV.S.FORT S. IMM.N.NOB

39 mm

L ANDENKEN AN ____ WALLFAHRT NACH MARIA ZELL, UNTER PAPST PIUS IX.U. UNTER D. REGIERUNG, D.KAISER FRANZ JOSEPH I.V. ÖSTERREICH R ERBAUT SEIT DEM JAHRE 1157

Poutní místo Maria Zell

Panna Marie s Jeţíškem

Hlava biskupa s mitrou

36 mm

L HEUBERGER, DEY HOLLAUER R Bez opisu

Kostel (poutní místo)

Ţehnající biskup

26 mm

Výška/ průměr

24 mm

-----

Opis

L NDAMS.CSSML.CSPB V.R.S.N.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S. R -----

Dva světci a holubice

Rub

Nečitelné

Benediktinské ţehnání

Panna Marie s Jeţíškem

Líc

-----

-----

38 mm

26 mm

-----

26 mm

-----

-----

20 mm

21 mm

Šířka

90 Kruhový

Medailon sv. Benedikta

36, 36 a

-----

Ea 039313

Ea 39356

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a Kristem

35, 35a

Ea 039308

Medailon s mariagramem

Kruhový

Ea 039300

Medailon se sv. Jiřím

34, 34a

Ea 039308

-----

Kruhový

Medailon se sv. Jiřím

33, 33a

Ea 006036 Kříţ

Kruhový

Medailon se sv. Jiřím

32, 32a

Ea 005928

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Oválný

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

-----

Ea 5846

Tvar Oválný

31. 31a

Ea 080923

Název

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Obrázek

Inv. číslo

Nečitelný

Máriagram

Benediktinské ţehnání

Jeţíš Kristus

Panna Marie

Postava světce

Kristus s učedníky na lodi

Poutní místo Velehrad

Kristus s učedníky na lodi

Kristus s učedníky na lodi

Nápis

Nápis

Rub

Sv. Jiří na koni

Polopostava sv. Cyrila a sv. Metoděje

Sv. Jiří na koni

Sv. Jiří na koni

Postava sv. Cyrila a sv. Metoděje

Postava sv. Cyrila a sv. Metoděje

Líc

L ----R Mariagram

-----

16 mm

22 mm

15 mm

-----

28 mm

-----

-----

16 mm

17 mm

Šířka

14 mm

20 mm

L UNSERE FRAU VOM I HERZEN BITT FÜR UNS R HEILIGSTES HERZ JESUE IBATRINE UNSER L IVS.IN.OBITV.NRO.PRA..SENTIA. MVNIAMVR R NDAMS.CSSML.CSPB V.R.S.N.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S.

32 mm

27 mm

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

37 mm

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

28 mm

21 mm

L K TISÍCILETÉ PAMÁTNÍ SLAVNOSTI POKŘTĚNÍ MORAVY A ČECH R S.CIRILL A MEHODĚJ

L SV. CYRILLEA SV.METHODE ORODUJTE ZA NÁS R PAMÁTKA NA CIRILLO MEHODEJSKE JUBILEUM 1913

21 mm

Výška/ průměr

L Bez opisu R SV. CYRILL A METHODEJ APOŠTOLOVE SLOVANŠTE KU 1000 LETÉ PAMÁTCE +

Opis

91

-----

39, 39a

-----

-----

Ea 039401

Ea 039402

Ea 039403 4 ks

Ea 039405 3 ks

Medailony s Pannou Marií

Medailony s Pannou Marií

Oválný

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metoděje m Medailon s papeţem Piem IX.

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný poničený

Medailon s planoucími srdci

Oválný

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

38, 38a

Ea 039399

-----

Oválný

Medailony s Pannou Marií a sv. Cyrilem a sv. Metodějem

37, 37a

Ea 039398 2ks

Ea 039400

Oválný

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

-----

Ea 039397

Tvar Oválný

Název

Medailony s Pannou Marií a sv. Cyrilem a sv. Metodějem

-----

Obrázek

Ea 039397

Inv. číslo

Mariagram

Mariagram a potní místo

Panna Marie

Panna Marie

L Špatně čitelné, MARIEN BILD IN A_BENDORF R ANDENKEN AN DIE______

L Špatně čitelný ___NEHMEN____ ; __SANS PECHE PRIEZ POTR QUI AIONS BEGOUIS A VOUS R Mariaqgram

20 mm, 20 mm, 19 mm

18 mm, 21 mm, 16 mm, 18 mm

22 mm

20 mm

20 mm

L T___ER O.P.N. R R PIUS PAPA IX. ___ ECRT REAT ED

Nápis

Sv. Cyril a sv. Metoděj Ukřiţovaný Kristus a kniha

-----

Špatně čitelné – obdelník

Dvě planoucí srdce

Polopostava papeţe Pia IX.

L Bez opisu R K TISÍCILETÉ PAMÁTCE SLAVNOSTI POKŘTENÍ MORAVY A ČECH

Nápis

Sv. Cyril a sv. Metoděj

23 mm 22mm

19 mm

Bez opisu

Sv. Cyril a sv. Metoděj

Panna Marie

22 mm

23 mm

Výška/ průměr

L Bez opisu R K TISÍCILETÉ PAMÁTCE SLAVNOSTI POKŘTENÍ MORAVY A ČECH

L Bez opisu R SV. CYRILL A METHODĚJ APOST_ __OVANŠTI ____MÁTKA ___HRAD

Nápis

Sv. Cyril a sv. Metoděj

Bez opisu

Sv. Cyril a sv. Metoděj

Panna Marie

Opis

Rub

Líc

17 mm, 16 mm, 17 mm

14 mm, 16 mm, 13 mm, 15 mm

18 mm

16 mm

16 mm

16 mm

18 mm 18 mm

19 mm

20 mm

Šířka

92

-----

-----

-----

-----

Ea 1006

Ea 1006

Ea 1006

-----

Ea 1006

Ea 1006

-----

Ea 039408 2 ks

-----

-----

Ea 039407

Ea 1006

-----

Obrázek

Ea 039406

Inv. číslo

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií a sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií s Jeţíškem

Medailon s Pannou Marií

Kruhový a oválný

Oválný

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Medailony s Pannou Marií

Kruhový

Tvar

Medailon s Pannou Marií sedmibolestnou

Název

Panna Marie s Jeţíškem; Matriagram

Panna Marie s Jeţíškem

Sedící postava

Panna Marie

Dva andělé Mariagram

Mariagram

Sloup s Pannou Marií Sv. Cyril a sv. Metoděj

Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie – špatně viditelný Panna Marie – špatně viditelný

-----

Nápis

Sv. Cyril a sv. Metoděj

Panna Marie s Jeţíškem

Nečitelný

Rub

Panna Marie se sedmi meči

Líc

Nečitelný

16 mm

21 mm

22 mm

L S MARIA MIRATZ M ROAN.ZX R Bez opisu L ___ITLCMER__ R Mariagram

23 mm

20 mm

Bez opisu

L KIRCHE Z_ VARIH__ R MA__IN WATHA

20 mm

20 mm, 20 mm

L GNADENEILD.IN.DER____; Bez opisu R Nečitelné; Mariagram Bez opisu

20 mm

17 mm

Výška/ průměr

L Bez opisu R K TISÍCILETÉ PAMÁTCE SLAVNOSTI POKŘTENÍ MORAVY A ČECH

Bez opisu

Opis

13 mm

17 mm

18 mm

19 mm

17 mm

16 mm

----16 mm

16 mm

----

Šířka

93

Medailon s Pannou Marií a sv. Josefem

40, 40a

-----

Ea 1014

Ea 039234 5 ks

Kruhový

Kruhový

Kruhový

Medailony se sv. Jiřím

Medailony se sv. Jiřím

Medailony se sv. Jiřím

------

41, 41a

-----

Ea 039236 8 ks

Ea 039237 4 ks

Oválný – zdobený

Oválný

Oválný – zdobený

Oválný

Tvar

Ea 039235 6 ks

Medailony s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem

-----

Ea 1006

Medailon s Pannou Marií a svatým

Název

-----

Obrázek

Ea 1006

Inv. číslo

Panna Marie

Panna Marie

Sv. Jiří na koni

Sv. Jiří na koni

Kristus s učedníky na lodi

Kristus s učedníky na lodi

Kristus s učedníky na lodi

Sv. Josef s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

Sv. Jiří na koni

Nápis

Sedící svatý

Rub

Korunovace Panny Marie anděly

Panna Marie s Jeţíškem

Líc

23 mm, 22 mm, 20 mm, 20 mm, 20 mm, 21 mm 26 mm, 28 mm, 26 mm, 27 mm, 27 mm, 26 mm, 28 mm, 27 mm 32 mm, 31 mm, 35 mm, 34 mm

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

28 mm

L ___ MAIOROFN. R – R S.IOSEPHV

13 mm, 12 mm, 18 mm, 14 mm, 14 mm

18 mm

L Bez opisu R HEIL OER KRANKER

Bez opisu

23 mm

Výška/ průměr

L __ PERPETUO SUCCURSU R S.ALPF.M.CON.SS.REDEM.

Opis

----

----

----

8 mm, 9 mm, 8 mm, 10 mm, 10 mm

23 mm

15 mm

17 mm

Šířka

94

Kruhový

Kruhový

Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem

Medailon se sv. Josefem

44, 44a

45, 45a

Ea 039240

Ea 039241

Oválný

Oválný

Oválná Kruhový

Medailon kříţového tvaru

Medailon s archandělem Michaelem

Medailony se sv. Benediktem

Medailon se svatou rodinou a Pannou Marií

47, 47a

48, 48a

49, 49a

-----

Ea 039243

Ea 039244

Ea 039245 3 ks

Ea 039247 2 ks

Maltézsk ý kříţ

Medailony s Pannou Marií

46, 46a

Ea 039242 2 ks

Oválný

Kruhový

Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem Kristem

43, 43a

Ea 039239

Kruhový

Medailony se sv. Jiřím

Tvar

Název

42, 42a

Obrázek

Ea 039238 3 ks

Inv. číslo

Svatá rodina Obraz s P. Marií

Sv. Benedikt

Nápisy

Benediktinské ţehnání

L Nečitelné R Benediktinské ţehnání; nečitelné

L CRVX.S.P. BENEDICTI R V.R.S.N.S.M.V.S.M.Q.L.I.V.B.I.H.S.

24 mm 19 mm

23 mm

26 mm

L Bez opisu, IHS R S.MICHAEL. ARCE.INMOS. SIG.COM. FRAT Kříţ s opisem

Archanděl Michael

36 mm

L Bez opisu R SS SALVA AD SS

Srdce s hřeby

Hlava Jeţíše Krista

40 mm, 37 mm

Nápis

Panna Marie s Jeţíškem

L Bez opisu R SACRA INS MONTE PRAEM ONSTRA TOAO 1695 DEIMATRISEFFIG IES ABANGELIS AL LATA 1632 PFR INY EGRVM SECVIVMGR ATIIS PRF VLGENS ANNOIVPILAEO 1732 AVREACOR ONA DICOR ATA

29 mm

Trojí podoba Boha a Panna Marie

L SAN.IOSEPHO PRO.N. R R Bez opisu

Sv. Josef s Jeţíškem

32 mm

L B.V.M.SOOL.PIAR.PANT R B.IOSE PH.CALASANTIV

Klečící svatý

Panna Marie s Jeţíškem

33 mm

L MATER.IESV.CHRISTI.O.P R SALVAT MVNDI SALV.N.

Jeţíš Kristus

36 mm, 33 mm, 33 mm

Výška/ průměr

Panna Marie

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R IN TEMPESTATE SECVRIT AS

Opis

Kristus s učedníky na lodi

Rub

Sv. Jiří na koni

Líc

21 mm ----

20 mm

22 mm

22 mm

33 mm, 32 mm

----

----

----

----

Šířka

95

Oválný

Medailon se sv. Ignácem

52, 52a

-----

Ea 039249

Ea 039250

Kruhový

Medailon se sv. Martinem

Medailon s Pannou Marií a Vídní

53, 53a

54, 54

Ea 008139

Ea 012562

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií

------

Ea 039299

Oválný

Medailon se svatým

------

Ea 039299

Oválný

------

Ea 039299

Medailon s erby a vedutou města

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a sv. Martinem

51, 51a

Ea 039248

Medailon s Pannou Marií

Kruhový

Medailon se svatými

50, 50a

Ea 039247

Tvar

Název

Obrázek

Inv. číslo

14 mm 41 mm

L S.MARTINE PROTEGE MILITES R Nečitelné L MARIA CELENSIS; VIENNENSIVM R SS.TRI.AS__VIENN_; VIENNA AVSTRIAE AE OBSIDIONE TVRC __ BERAT__ Veduta města Vídně

Panna Marie s Jeţíškem

20 mm

L MARIA OHNE S___ANGEN DETE FUR__DIE W.R R Mariagram

Špatně čitelné, hvězdy

Mariagrram

Postava Panny Marie

23 mm Nečitelné

35 mm

Sv. Martin na koni

Nástroje mučení Krista

Dvě postavy klečící pod stromem

Klečící svatý

Dva erby, hlavy biskupa a veduta města

L AMNROSUS PRAE__SMVLAUSIKONEOBUDENSIS R Bez opisu

13 mm

L __TIS BALAKASA _____ R Bez opisu

Několik postav

Panna Marie sedmibolestná

23 mm

L S JGNATIORAPRO NOBIS R Bez opisu

Srdce s trnovou korunou

20 mm

L P.M. M.TEF SALVATORN R S.____MARTIN

Postava sv. Martina

Panna Marie

Polopostava sv. Ignáce

21 mm

Výška/ průměr

L S VENAM.M R _APVT S.ANASM.M_

Opis

Hlava světce

Rub

Polopostava muţe

Líc

35 mm

----

16 mm

21 mm

28 mm

11 mm

20 mm

17 mm

----

Šířka

96

Medailon s archandělem Michaelem

Medailony z Marie Zell

Medailon s Pannou Marií

Srdcový medailon z Maria Zell

Medailon z Maria Zell

Medailony z Maria Zell

Medailon z Maria Zell

56, 56a

57, 57as

-----

58, 58a

59, 59a

-----

-----

60, 60a

Ea 012588

Ea 039198 3 ks

Ea 039199

Ea 039200

Ea 039201

Ea 039202

Ea 039203 2 ks

Ea 039204

Medailon s Pannou Marií z Maria Zell

Kruhový

Medailon se sv. Jiřím

-----

Ea 012538

Kruhový

Oválný

Oválný

Oválný – zdobený

Srdcový

Kruhový

Kruhový

Oválný

Čtvercový

Medailon s Pannou Marií Hostýnskou

55, 55a

Ea 012564

Tvar

Název

Obrázek

Inv. číslo

18 mm

16 mm, 12 mm 22 mm

L Bez opisu R ANDENKEN VON MARIA ZELL L Bez opisu; S. MARIA ZELL R ANDENKEN VON MARIA ZELL L MARIA ZELL R IN EICHKOGEL

Špatně čitelné dvě postavy Poutní místo Maria Zell Nápis

Nápis, Poutní místo Maria Zell Poutní místo Maria Zell

Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie s Jeţíškem

12 mm

19 mm

L ANDENKEN VON MARIA ZELL R WALLFAHRT MARIA ZELL

15 mm

L MARIA ZELL R SCHAT KAMER

L MARIA ZELL R Nečitelné

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

22 mm, 22 mm, 21 mm

L MARIA ZELL R GNADEN BILD SCHANZKAMER; GNADENBILD IN DER SCHATZK

Panna Marie s Jeţíškem

31 mm

Panna Marie s Jeţíškem

29 mm

L S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS R S.GEORGIVS.E QVITVM.PATRONVS L Bez opisu; IHS R S.MICHAEL. ARCHANG__MOS SIG.CONFRATERNITATIS

32 mm

Výška/ průměr

L Bez opisu R VITEZNA OCHRANO MORAVY KRALOVNO MIRU ORODUJ ZA NAS

Opis

Kříţ

Sv. Jiří na koni

Nápis

Rub

Archanděl Michael

Sv. Jiří na koni

Panna Marie s Jeţíškem

Líc

-----

13 mm, 9 mm

15 mm

17 mm

12 mm

----

-----

27 mm

----

32 mm

Šířka

97 Kruhový Oválný

Kruhový Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem

Medailon s Pannou Marií ze Sloupu

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

63, 63a

-----

-----

-----

Ea 039211

Ea 039242

Ea 039213

Ea 039215

Sedmihranný

Medailon s Pannou Marií

-----

Ea 039207

-----

Oválný

Medailon ze Svatého Hostýna

62, 62a

Ea 039207

Ea 039210

Oválný

Medailon z Heiligenbergu

61, 61a

Ea 039206

Oválný

Tvar

Medailon s Pannou Marií a sv. Alfonsem

Název

-----

Obrázek

Ea 039205

Inv. číslo

Sv. Cyril a sv. Metoděj

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie

Pieta Panny Marie s Jeţíšem

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie

Nápis

Poutní místo

Poutní místo

Poutní místo Sloup

Panna Marie s Jeţíškem

Nečitelné

31 mm

25 mm

L PAMIATKA KORONACVI CUDOWNEGO OBRAZU MATKY BOŢEJ R KALWARYA ZE BRZYDOWSKA L Bez opisu R SV. CYRILL A METHODĚJ APOSTOLOVE SLOVANŠTÉ KU 1000 LETÉ PAMÁTCE

16 mm

20 mm

L HEILIGE MARIA BITT FUR UNS R MARIA SLOUP L MARIA ____TBRAM R Bez opisu

16 mm

31 mm

L MARIA SECAO R MARIA SCHNEA

Nečitelné

21 mm

L PANNA MARIA NA SV. HOSTYNĚ R PAMÁTKA NA P. MARII NA SV. HOSTÝNĚ

Poutní místo Svatý Hostýn

20 mm

L MARIENBILD AUF DEM HEILIGENBERG R ANDENKEN AN HEILIGENBERG

Poutní místo

Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie s Jeţíškem

23 mm

Výška/ průměr

L UNSERE LIEBE FRAG VON GRULICH MUTTERGOTTESBERG R S.ALPH.M.LIGURIO C.SS.REDEMPT.DOCTOR ECCLESIA

Opis

Sedící sv. Alfons

Rub

Panna Marie s Jeţíškem

Líc

27 mm

22 mm

----

17 mm

----

26 mm

17 mm

17 mm

20 mm

Šířka

98 Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a Kristem

Medailon s Pannou Marií a Kristem

Medailon s Pannou Marií

Medailon se srdcem

65, 65a

-----

-----

66, 66a

Ea 039219 2ks

Ea 039220

Ea 039221

Ea 039222

Oválný

Medailony s Pannou Marií

64, 64a

Ea 039218

Kruhový

Ea 039217

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

-----

Ea 039216

-----

-----

Ea 039215

Oválný

Tvar

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Název Oválný

Obráze k

Medailon se sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Inv. číslo

Hořící srdce

Panna Marie

Panna Marie

Hořící srdce

Nástroje mučení Kritsta

Ukřiţovaný Kristus

Ukřiţovaný Kristus

Máriagram

Panna Marie

Panna Marie

Nápis

Poutní místo

Poutní místo Velehrad

Rub

Sv Cyril a sv. Metoděj

Sv Cyril a sv. Metoděj

Sv Cyril a sv. Metoděj

Líc 19 mm

23 mm

25 mm

21 mm, 18 mm, 18 mm, 19 mm, 14 mm 20 mm, 20 mm 18 mm

21 mm

20 mm

L SV. CYRILL A METHODĚJ R 1000 JAHRICES JUBILAEUM 1863 L SV. CYRIL A METHODĚJ APOŠT. SLOV.HOSPODINE POMILUJ NE R TISÍCILETÁ PAMÁTKA ÚMRTÍ SV. METHODĚJE NA VELEHRADĚ 1885 L MARIA OHNE SUNDE EMPFANGEN BITT FUR UNS DIE WIR R Mariageram

L SCHERZHALFTE MÜTER BITTE FUR UNS R IN KREUZ IST HEIL L SCHMERZHAFTE MUTTER JESU BITT P.U R IM KREUZ IST HELL L O MARIA BITTE FUR UNS R Bez opisu L HERZ JESN URGUELL ALLER __ NADEN R HEILIGE MARIA HORT DER SUNDER BITTE FUR UNS

Výška/ průměr

L SV. CYRILL A MEHOD APOŠTOLOVE SLOVANŠTI R PAMTNA KAPLE VYRILLKA NA VELEHRADE

Opis

16 mm

17 mm

15 mm

17 mm, 17 mm

17 mm, 15 mm, 15 mm, 15 mm, 12 mm

----

19 mm

17 mm

Šířka

99

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a svatým

Medailon s Pannou Marií a sv. Alfonsem

Medailony s Pannou Marií a sv. Alfonsem

Medailon se sv. Aloisem

Medailon s Pannou Marií a sv. Josefem

Medailon s Pannou Marií a Jeţíšem Kristem

-----

67,, 67a

68, 68a

69, 69a

70, 70a

71, 71a

Ea 039225

Ea 039226

Ea 039227 4 ks

Ea 039228

Ea 039229

Ea 039230

Oválný

Medailon s Pannou Marií

-----

Oválný

Medailon s Pannou Marií

Ea 039224

Tvar

Název

-----

Obrázek

Ea 039223

Inv. číslo

20 mm

16 mm

19 mm

L HL. MARIA U JOSEPH BITTE FÜR UNS R UND FÜR DIE ARMEN HEIDEN KINDER L UNSERE L. FRAU VON HL. HERZEN BITTE FUR UNS R HEILIGSTEN HERZ JESU ERBARME DICH UNSER

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

Jeţíš Kristus

Sv. Josef

Anděl stráţný

L HL.ALOYSIUS BITTE FUR UNS R HL. SCHUTZENGEL BESCHUTZE MICH

Polopostava sv. Aloise

21 mm, 21 mm, 21 mm, 20 mm

L UNSERE FRAU VON IMMERWAEHRENDER DER HÜLFE R S. ALPH.M.CON.SS.REDEM

Sedící sv. Alfons

Panna Marie s Jeţíškem

22 mm

L MARIA FÜR DER IMMERWAHRENDEN HULFE R S. ALPH.M.CON.SS.REDEM

20 mm

20 mm

L MARIA MUTTER DER EWIGEN HULFE B.F.U R HERZ JESU URGUELL ALLER __NADEN Nečitelné

20 mm

Výška/ průměr

L MARIA VON DER IMMER WAHRENDEN HÜLFE R FÜR JEDES WAL 100 TAGE ABLASS MEIN JESUS BA__ZIGKLEJT

Opis

Sedící sv. Alfons

Píšící svatý

Hořící srdce

Hořící srdce

Rub

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

Líc

16 mm

13 mm

17 mm

18 mm, 18 mm, 18 mm, 16 mm

18 mm

17 mm

17 mm

16 mm

Šířka

100

-----

-----

-----

------

Ea 039231

Ea 039231

Ea 039232

-----

Ea 039231

Ea 039231

-----

Ea 039231

-----

-----

Ea 039231

Ea 039231

-----

Obrázek

Ea 039231

Inv. číslo

Oválný

Kruhový

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií

Medailon s Pannou Marií a sv. Ignácem

Oválný

Medailon se sv. Antonínem Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a ukřiţovaným Kristem

Medailon s Pannou Marií a sv. Augustinem

Oválný

Oválný

Tvar

Medailon s archandělem Michaelem

Medailon s Pannou Marií

Název

Polopostava sv. Ignáce

Lesní studánka

Panna Marie

Panna Marie

Mariagram

Nečitelné – postava

Sv.Augustin v biskupské mitře

Anděl vedoucí dítě

Ukřiţovaný Jeţíš Kristus

Anděl vedoucí dítě

Panna Marie s dítětem

Rub

Panna Marie

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem

Sv. Antonín s dítětem

Panna Marie se sedmi dýkami

Archanděl zabíjející draka

Panna Marie na půlměsíci

Líc

17 mm

16 mm

13 mm

21 mm

L R_N.D DE PERPETUEK SECOUR P.P.N. R Nečitelné L CONCUI SIN___EGUE PRIEZ POUR QUI ALONS RE COURSA VOUS R Mariagram L CONCUI SIN___EGUE PRIEZ POUR QUI ALONS RE COURSA VOUS R Bez opisu L O MARVO BEZ GRZE GRON POGZETA MODL SIE ZA NAMI KROTZY DO CIEBIE UCIEKAMY R S IGNACY MODL SIE ZA NAMI

20 mm

L S.ANTOINE DE PADOUE P.P.N R O S ANGE GARDIEN SOYEZ MON GUIDE

21 mm

21 mm

L MATER COLOROS ORA PRO ORIS R IL EST HOST POUR NOUS

L N.D.DE SON CONSEIL SIGNE DE PREDESTINATION R SAINT AUGUSTIN PRIEZ POUR NOUS

19 mm

Výška/ průmě r 31 mm

L S.MICHAEL ARCHANGEL R O SAINT ANGE GARDIEN SOYEZ MON GUIDE

Nečitelné

Opis

18 mm

10 mm

----

14 mm

17 mm

17 mm

17 mm

16 mm

26 mm

Šířka

101

------

------

------

Ea 039233

Ea 039233

------

Ea 039233

Ea 039233

------

Ea 039232

------

------

Ea 039232

Ea 039233

------

Obrázek

Ea 039232

Inv. číslo

Čtverec. oválný Kruhový

Kruhový

Medailon s Pannu Marií a svatým

Medailon s Pannou Marií

Kruhový

Medailon se sv. Františkem

Medailon s Pannou Marií

Oválný

Medailon s Pannou Marií

Oválný

Oválný

Medailon s Pannou Marií a Jeţíškem

Medailon s Pannou Marií a sv. Alfonsem

Oválný

Tvar

Medailon s Pannou Marií a sv. Cyrilem a sv. Metodějem

Název

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie se sedmi dýkami

Panna Marie se svatými

Panna Marie s Jeţíškem

Klečící sv. František

Poutní místo

Klečící svatý

Poutní místo

Sedící sv. Alfons

Nápis

Benediktins ké ţehnání v kříţi

Panna Marie s Jeţíškem

Panna Marie s Jeţíškem Panna Marie – špatně čitelné

Sv. Cyril a sv. Metoděj

Rub

Panna Marie

Líc

Nečitelné

L Bez opisu R PER DO FIDA

16 mm

19 mm

24 mm

30 mm

L S. FRANCISCUS ASSISIENSIS R BENEDICAT TIBI__ICUFLO BIATE_OFTE_AT LACIEM FUAT TIBI_MIFEV E_ATINI COUERTAT__ULRUFUUA_TE IDET UBUPACESL TOCATA LLA TOMRA DI S. FRANCESCO

L M.SS.DEL ROSARIO IN POMPEI R LA CHIESA DEL RODARIO IN POMPEI

20 mm

L SPOMIN SV. __JUSTA PŘI KRANJU R Benediktinské ţehnání

21 mm

21 mm

L MATKA BOSKA SZKAPLERZNA R MATKA BOSKA HOZANCOWA

L MADONNA DEL PERPETVO SOCCORSO R S. ALPH.CONS.S.REDEM.

20 mm

Výška/ průměr

L O MARVO BEZ GRZE GRON POGZETA MODL SIE ZA NAMI KROTZY DO CIEBIE UCIEKAMY R S. CYRILL A METHOD APOŠTOLOVE SLOVASTI

Opis

----

----

17 mm

19 mm

----

17 mm

18 mm

17 mm

Šířka

102

Kruhový

Kruhový

Kruhový

Medailon světce s anděly

Medailon se sv. Jiřím

Medailon se svatými

73, 73a

74, 74a

75, 75a

H 1695

H 623

H 613

Oválný Kříţ

Kříţ

Růţenec s medailonem sv. Aloise

Růţenec s osmihranným medailonem

Růţenec s medailonem a s kříţkem

Růţenec s kříţkem

77, 77a, 77b

78, 78a, 78b, 78c

79, 79a, 79b

80

H 28.574

H 28.571

H 28.573

H 21.740

Osmihran

Oválný

Růţenec s medailonem sv. Vincenta a sv. Tomáše

76, 76a, 76b

H 28.570

Kruhový

Oválný

Tvar

Medailon s Pannou Marií

Název

72, 72a

Obrázek

Bez inv. čísla

Inv. číslo

Ukřiţovaný Kristus

Ukřiţovaný Kristus; Panna Marie Lurdská

-----

------; Jeskyně s Pannou Marií

Tabulka INRI

Medailon L BENIE SOIT LA SAINTE ET IMMACULÉE CONCEPTION DE LA B.V.MARIE; N.D.DE LOURDES R PENITENCE.PENITENCE.PENITENCE; LOURDES 1858

36 mm

29 mm, 25 mm

47 mm

L S.DO MEN ICO.DESO R R.SAC.R OS; ROMA

Panna Marie s Jeţíškem

Sv. Dominik

40 mm

34 mm

L S.VENAN M.D.CAM R SANT. ANASTASIO MON.E.M

L B.ALOYSIO GON ZAGE SACRA 1699; ROMA R B.ALOYS.CONZAGA.S.I.

36 mm

L S.GEORGIUS EQUITUM.PATRONUS R INTEMPESTATES.SECURITAS

Polopostava sv. Aloise

Barokní oltář

34 mm

L N.S.DRL RIL AR DE ZARAG R B.PET RVS REGAL_ TVS

33 mm

28 mm

Výška/ průměr

L LVDVVIC.KONIC R Bez opisu

Opis

L S.VINCEN.FERRERI R S.THOM DE AQVI

Polopostava sv. Tomáše Akvinského

Hlava světce

Kristus s učedníky na lodi

Dva andělé se světcem

Panna Marie s Jeţíškem

Rub

Sv. Vincent s křídly

Světec klečící u pramene

Sv. Jiří na koni

Socha Panny Marie s Jeţíškem

Postava leţící pod stanem

Líc

18 mm

19 mm, 19 mm

28 mm

33 mm

----

----

----

----

23 mm

Šířka

103 Kříţ Kříţ Kříţ Kříţ

Kříţ

Mosazný Kříţ

Ţelezný kříţ

Kovový kříţ s Kristem

Kříţ typu caravaca

Kříţ obloţený perletí

87, 87a

88, 88a

89, 89a

90, 90a

91, 91a

H 28.572

H 28.576

H 28.577

H 28.578

H 28.579

Kříţ

Růţenec s kříţkem

85, 85a

H 15.411 Kříţ

Kříţ

Růţenec s kříţkem vykládaným perletí

84, 84a, 84b

H 28.575

Kříţ typu caravaca

Kříţ

Růţenec s kříţkem

83, 83a

H 28.569

86, 86a

Kříţ

Růţenec s kříţkem

82, 82a

H 24.849

Bez inv. čísla

Kříţ

Tvar

Růţenec s kříţkem

Název

81, 81a

Obrázek

H 24.849

Inv. číslo

Ukřiţovaný Kristus Ukřiţovaný Kristus

Kristova hlava

Nápis

Nápis

Ukřiţovaný Kristus

Postava Panny Marie

-----

Panna Marie

------

-----

-----

Rub

Více postav

Ukřiţovaný Kristus

Nápis

Postava Panny Marie

Ukřiţovaný Kristus

Ukřiţovaný Kristus

Ukřiţovaný Kristus

------

Ukřiţovaný Kristus

Tabulka

Líc

64 mm

L Tabulka INKZ R K.K.A. 1842

Tabulka INRI

138 mm

132 mm

42 mm

L APOŠT.SLOVANŠTI; METHOD CVRIL R 1863VELEHRAD; PAMÁTKA NA

L Bez nápisu R INRI MEI DOMINE MENTO

34 mm

92 mm

35 mm

97 mm

60 mm

33 mm

42 mm

Výška/ průměr

L HEILMISSION R Tabulka INRI

L MEI DMINE MEMELT R REGINA SNP_ ADO

Tabulka INRI

------

------

Tabulka INRI

Tabulka s nápisem INRI

Opis

74 mm

62 mm

37 mm

30 mm

24 mm

48 mm

22 mm

53 mm

35 mm

20 mm

29 mm

Šířka

104

Ořech

Osmihran

Osmihran

Medailon sv. Benedikta

Medailon s poutním místem Svatý Kopeček

93, 93a

94, 94a

Bez inv. čísla

Bez inv. čísla

Tvar

Ořech s Pannou Marií a Svatým Kopečkem

Název

92, 92a, 92b

Obrázek

H 28:280

Inv. číslo

Benediktins ký štítek Nečitelný

Mariagram a poutní místo Svatý Kopeček

Panna Marie s Jeţíškem

Poutní místo Svatý Kopeček Polopostava sv. Benedikta

Rub

Líc

L __ENED_CT___SLINO__NDOL__M _SNDO R Nečitelný

L Nečitelné R Benediktinské ţehnání

------

Opis

23 mm

57 mm

Výška/ průměr

17 mm

46 mm

Šířka

LITERATURA Burian, V.: Cyrilometodějská tématika. Olomouc 1997. Cimbůrková, P.: Antropologický rozbor kosterního materiálu z krypty kostela svatého Mikuláše ve Znojmě. Nepublikovaná magisterská diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, katedra antropologie. Brno 2004. David, P., Soukup, V.: 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha 2002. Dibelková, I.: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005. Eichler, K.: Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. Brno 1887. Heinz-Mohr, G.: Lexikon symbolů – Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha 1999. Hirš, J.: Vývoj kostela sv. Mikuláše ve Znojmě a jeho církevního okrsku v průběhu staletí. Nepublikovaná bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykova univerzita v Brně, katedra historie. Brno 2007. Hirš, J.: Svátostky na Znojemsku ve vztahu k poutním místům. Nepublikovaná diplomová práce, Pedagogická fakulta Masarykova univerzita v Brně, katedra historie. Brno 2009. Janiš, K., Ondřejová, E.: Slovník pojmů z obecné didaktiky. Opava 2006. Klobouková, L.: Církevní svátostky z období baroka na Olomoucku. Nepublikovaná bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, katedra historie. Brno 2008. Koutecká, H.: Stručný místopis Mariánské úcty v Čechách a na Moravě. Praha 2005. Králíková, M.: Devocionálie jako předměty zboţnosti v hrobech ze 17. – 19. století. Nepublikovaná rigorosní práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, katedra antropologie. Brno 2006. Králíková, M.: Pohřební ritus 16. – 18. století na Moravě a ve Slezsku s přihlédnutím k území střední Evropy. Nepublikovaná disertační práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, katedra antropologie. Brno 2006. Loskotová, I.: Příspěvek ke hrobové výbavě 17.-18. století. IN: Pravěk NV 1999. s. 423-430. Mysliveček, M.: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha 1994. Odehnal, F.: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995. Ohler, N.: Náboţenské poutě ve středověku a novověku. Praha 2002. Peňáz, J.: Pojď na pouť. Vranov nad. Dyjí – Přímětice – Bítov 2004.

105

Přibil, B.: Soupis československých svatostek, katolických medailí a jetonů. IN: Numismatický časopis československý. Praha 1931. s. 1-83. Přibil, B.: Úvod do studia náboţenské medaile. IN: Numismatický časopis československý. Praha 1926. s. 55-84. Rejmušová, B.: Poutní místa Evropy. Rosice u Brna 2007. Remešová, V.: Ikonografie a atributy svatých. Praha 1990. Royt, J.: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha 1999. Rulíšek, H.: Postavy, atributy, symboly – Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou 2005. Schenk, Z., Mikulík, J.: Kostel sv. Máří Magdalény v Přerově. IN: Sborník státního okresního archívu v Přerově. Přerov 2008. Skružný, L.: Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice 1996. Šidar, J.: Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Kostelní Vydří 2007. Šimoník, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003. Zlámal, B.: Poutní tradice na Moravě I.. Olomouc 1972. Zlámal, B.: Poutní tradice na Moravě II. Olomouc 1972.

Internet: http://coins.azz.cz/ http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kostel_svat%C3%A9ho_Libora__zadn%C3%AD_pohled,_Jesenec,_okres_Prost%C4%9Bjov.jpg http://horni-studenky.zabrezsko.cz/foto.html http://web.france.com/places/lourdes http://www.ado.cz/clanek/tiskova-konference-k-vyroci-750-let-zalozeni-kolegiatnihokostela-sv-morice-v-kromerizi http://www.ado.cz/poutni/kopecek/kopecek.htm http://www.ado.cz/poutni/rajnochovice/rajnochovice.htm http://www.ado.cz/poutni/suchdol/P1100105.JPG http://www.ado.cz/poutni/velehrad/velehrad.htm http://www.bludov.cz/O-Bludove/Pametihodnosti-obce-Bludov/Kostel-Boziho-Tela/ http://www.estudanky.cz/2666-studanka-svata-voda http://www.farnostsloup.cz/page.php

106

http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=2009070030 http://www.hostyn.cz/historie/historie3_pout_mista.htm http://www.kostely.cz/barokni-kostel-andelu-straznych-strazisko-22005 http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=55&kod=108&modul=navstevnik&map=31 http://www.ruzenec.cz/view.php?cisloclanku=2007092701

107

RESUME Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou a pokračuje v tématice svátostek, coţ jsou malé medailony náboţenského charakteru, které se začali pouţívat v období baroka. Zpracování je rozšířeno na celou střední Moravu o oblasti Prostějovska, Šumperska a Přerovska. V samostatné kapitole jsou popsány jednotlivé svátostky vyskytující se v Muzeu Prostějovska v Prostějově, v Vlastivědném muzeu v Šumperku a svátostky z výzkumu kostela sv. Máří Magdaleny v Přerově, které jsou uloţeny v Komenského muzeu v Přerově. V práci se můţeme seznámit s poutními místy střední Moravy a poutními místy zobrazenými na medailonech. Dále jsou zmíněni svatí s jejich atributy a také symboly, které jsou znázorněny na svátoskách. Součástí práce je také didaktická část, kde je nástin moţností vyuţití tématu svátostek a poutních míst v rámci výuky na základní škole či jako součást programu v muzeu. V závěru práce je shrnutí o zdokumentovaných předmětech a také jejich vyhodnocení.

RESUME This diploma thesis builds on the bachelor's thesis and comes from the topic of religious devotional medals - small religious medallions, which began to be used in the Baroque period. The content of this thesis is extended to the Central Moravia areas of Prostejov, Šumperk and Přerov. Specific chapter describes individual medals placed in the Museum in Prostějov, Vlastivědné muzeum in Šumperk and medieval medals found in research of St. Mary Magdalene Church in Přerov, which are stored in the Comenius Museum in Přerov. In this thesis we can get familiar with the places of pilgrimage in Central Moravia and pilgrimage places displayed on the described medallions. Further in the thesis, there are also mentioned saints with their attributes and symbols which are shown on medieval medals. This thesis includes didactic part too, in which we can find possibilities for using the theme of religious devotional medals and places of pilgrimage when we are teaching at primary schools or as a part of the museum exposition. The conclusion of the thesis contains

of a summary of documented articles and their

assessment.

108