MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE. Historie Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE

Historie Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Doc. PhDr. František Čapka, CSc. Brno 2007 1

Isabela Klečková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne:.................................................................................. podp is

2

ÚVOD Tato diplomová práce přehledně zpracovává dějiny Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově od jejího vzniku v roce 1953 až po současnost. Zachycuje vývoj a proměny školy a věnuje se nejzajímavějším událostem v její historii. Škola J. A. Komenského je jednou ze tří kyjovských základních škol. Vybrala jsem si tuto školu, protože je mi blízká a mám k ní citový vztah. Když se vysloví slovo škola, vybaví se mně právě tato. Mám k tomu hned několik důvodů. Je to škola mého dětství, kde jsem se začala učit číst, psát a počítat. Tady započaly svou školní docházku obě moje děti. A když jsem se poprvé postavila za katedru, bylo to právě v této škole, v ní jsem také odučila nejvíce let ze své učitelské praxe. Pro lepší orientaci a pochopení problematiky školství vychází práce z dějin českého školství od roku 1945 do roku 1989. Následně popisuje vývoj školství na Kyjovsku a líčí historii budov, do kterých byla nově vzniklá škola v minulosti umístěna. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá dějinami českého školství v letech 1945-1989. Opírá se o práci Stanislava Julínka Základy oborové didaktiky dějepisu. Školský systém v uplynulých čtyřech

desetiletích

prošel

specifickým

vývojem.

Poznamenaly

ho

politické změny po druhé světové válce, které byly důsledkem ideově rozděleného světa. Druhá kapitola je věnovaná části historie školství v regionu, tedy na Kyjovsku. Počátky školství zde byly spojeny s vlivem církve a především se špatným hmotným zabezpečením učitelů. Škola byla dlouho považována ze strany rodičů za zbytečnou a do jisté míry i nežádoucí. Trvalo dlouho než začala stoupat prestiž učitelského povolání ve společnosti. Její podkapitola

líčí historii školních budov.

Vznik budovy gymnázia je spjat s rokem 1898 a výstavba národní chlapecké školy s rokem 1901. Obě budovy byly postaveny s myšlenkou,

3

že vzděláním mládeže bude vzkvétat blaho obce a vlasti. Původně zde sídlila chlapecká národní škola a gymnázium. V roce 1953 se do této budovy nastěhovala nově založená Osmiletá střední škola

Kyjově,

později Základní devítiletá škola v Kyjově a nynější Základní škola J. A. Komenského v Kyjově. Tato kapitola čerpá z práce Rudolfa Hurta Kyjovsko a z pramenů Státního okresního archivu. Poslední kapitola obsahuje vývoj Základní školy J. A. Komenského v Kyjově od jejího vzniku roku 1953. Na základě školského zákona z

roku

1953

o

školské

soustavě

a

vzdělávání

učitelů

byly

v Kyjově založeny dvě všeobecně vzdělávací školy. Práce se soustředí na historii osmileté střední školy, která byla umístěna do budovy bývalé národní školy chlapecké a do budovy gymnázia na Komenského ulici v Kyjově. Tato osmiletá střední škola a později základní škola sídlila v těchto budovách až do roku 1989, kdy byly restitucí vráceny Klvaňovu gymnáziu v Kyjově. Základní škola se nastěhovala do budovy Základní školy Újezd, kde se až do restituce nacházelo Klvaňovo gymnázium. Tato kapitola je rozčleněna na tři podkapitoly, z nichž každá je zaměřena na časový úsek, který zachytil jeden svazek kroniky. Podkladem pro tuto část studie byly především kroniky, výroční zprávy a třídní knihy školy. Součástí práce jsou tabulky, do nichž jsou zanesena čísla o celkových počtech žáků a tříd v jednotlivých školních letech, dále údaje o učitelích a vychovatelích, kteří v průběhu let působili na škole. Závěr tvoří srovnávací tabulky, ve kterých jsou uvedeny nejmenší a největší počty žáků, tříd a učitelů v daném školním roce.

4

I. Z DĚJIN ŠKOLSTVÍ 20. STOLETÍ Nejaktuálnějším úkolem bezprostřední poválečné situace bylo vyrovnat se s hlavními nedostatky způsobenými válečnými událostmi a navázat na období před rokem 1938. Tato všeobecně platná tendence se týkala také oblasti školství. Vzhledem ke změnám, ke kterým ve vývoji našeho školství v tomto období došlo, můžeme léta 1945-1989 rozčlenit na pět vývojových fází, jejichž časovými mezníky jsou čtyři legislativní opatření. Máme na mysli především zákon č. 95/1948 Sb., schválený dne 21. dubna 1948, zákon 31/1953 Sb., schválený dne 24. dubna 1953, zákon č. 186/1960 Sb., schválený dne 15. prosince 1960, a zákon o opatřeních v soustavě základních a středních škol, schválený 21. června 1978. 1 Vycházíme-li z faktu, že uvedené školské zákony jsou legislativním vyjádřením předchozích změn, pak můžeme v poválečném vývoji našeho školství sledovat následující období. Období let 1945-1948 Činnost nově vytvořeného ministerstva školství a osvěty se zaměřila již

v

prvních

poválečných

měsících

na

vypracování

základních

pedagogických dokumentů, tj. Nových učebních plánů, učebních osnov a na zajištění výuky vhodnými školními učebnicemi. Výsledkem těchto příprav bylo zveřejnění směrnice pro práci našich škol v nadcházejícím školním roce 2 a publikování „Přechodných učebních osnov pro školy obecné, měšťanské a střední na školní rok 1945-1946“, 3 které však po dílčích úpravách (1. část doplňků z 5. srpna 1946, druhá část doplňků ze 17. září 1946) platily také ve školním roce 1946-1947 a na základě publikování 3. a 4. části doplňků i v roce následujícím. 4

5

Období let 1948-1953 Jedním z důsledků změněné politické situace po roce 1948 byla také úprava našeho školského systému. Zákonem z 21. dubna 1948 byla zavedena tzv. Jednotná škola, jejímž základem byla devítiletá škola prvního (pětiletá národní) a druhého (čtyřletá střední) stupně s povinnou školní docházkou dětí od šesti do patnácti let, a na ni navazující čtyřleté gymnázium

jako

jediný

typ

střední,

všeobecně

vzdělávací

školy

3. stupně. Třetí stupeň škol však tvořily, kromě výběrového gymnázia, také další typy škol odborných (tj. čtyřleté vyšší školy odborné, nižší školy odborné a povinné základní odborné školy). 5 Na základě § 70 zmíněného zákona vydalo MŠO nový učební plán a učební osnovy, podle nichž bylo postupováno ve školním roce 1948 – 1949 ve třídě 1.-3., a v následujícím školním roce již ve všech postupných ročnících. 6 Období let 1953-1960 Organizace našeho školství v letech 1953-1960 vyházela ze zákona z 24. dubna 1953 o školské soustavě a vzdělání učitelů (tzv. Školský zákon). Podle tohoto zákona, vyhlášeného dne 7. května téhož roku, byly zavedeny dva hlavní typy všeobecně vzdělávacích škol. 7 1. Osmiletá střední škola, která měla poskytnout základní všeobecné vzdělání a připravovat mládež k nástupu do povolání, na odborné školy nebo vyšší odborné školy, tam počátek výchovně vzdělávací práce probíhal v prvních pěti ročnících, které se označovaly jako škola národní. 2. Jedenáctiletá střední škola, jež poskytovala v prvních osmi ročnících základní všeobecné vzdělání a v posledních třech výběrových ročnících vyšší všeobecné vzdělání a tím připravovala žáky především pro studium na vysoké škole. 8

6

Tímto opatřením „dosavadní školy národní, střední a gymnázia, tedy školy 1.-3. stupně se přeměnily počátkem školního roku 1953-54 na všeobecně vzdělávací školy.“ 9 Uvedené změny si vyžádaly také nové vydání učebních osnov. Po přechodných osnovách, které platily pouze ve školním roce 1953-1954, byly pro následující období vydány osnovy nové, které najdeme v samostatném svazku pro národní školu, a ve zvláštních sešitech pro jednotlivé vyučovací předměty 6.-11. ročníku. 1 0 Období let 1960-1978 Na základě školského zákona z 15. prosince 1960 byla vytvořena soustava škol tzv. 1. a 2. cyklu a příslušných výchovně vzdělávacích zařízení. 1 1 Stěžejním článkem této soustavy se staly znovuzřízené základní devítileté školy, členěné na dva stupně (1. stupeň zahrnoval 1.5. ročník, 2. stupeň 6.-9. ročník), které představovaly první cyklus škol, jehož absolvováním žáci splnili požadavek povinné školní docházky. Středního vzdělání bylo dosahováno absolvováním škol 2. cyklu, k nimž patřily tříleté střední všeobecně vzdělávací školy - později čtyřletá gymnázia, a čtyřleté střední odborné školy; součástí škol tohoto cyklu byl také systém poměrně široce pojatého učňovského školství. Této koncepci odpovídaly nově vydané učební plány, učební osnovy i kompletní

edice

školních

učebnic,

které

byly

postupně

do

praxe

základních škol zaváděny v letech 1960-1961 až 1963-1964. V závěru šedesátých let byla připravována modifikace učebních osnov, jejichž pozdější finalizace se nevyhnula některým dopadům událostí let 1968-1969, i když spíše časovým než obsahovým. Tyto osnovy, podle kterých se začalo vyučovat ve školním roce 1972-1973. Závěr tohoto období byl v oblasti školství podstatně ovlivněn vydáním dokumentu Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy z června roku 1976, který předznamenal změny celého školského systému,

7

legislativně vyjádřené zákonem z roku 1978. Období let 1978-1989 Podstatnou změnou, vyplývající ze zákona z 21. června 1978 o opatřeních v soustavě základních a středních škol, 1 2 bylo na jedné straně zkrácení pomaturitního vzdělání z dosavadních třinácti na dvanáct let, na straně druhé prodloužení povinné školní docházky z devíti na deset let. Základní škola byla koncipována jako osmiletá se čtyřletým prvním (1. - 4. ročník) a čtyřletým druhým stupněm (5. - 8. ročník), na níž navazovalo povinné dvouleté vzdělání na některém ze tří proudů škol středních, jehož absolvováním žáci jednak splnili požadavek desetileté povinné školní docházky, a jednak dosáhli tzv. středního vzdělání. Úplné střední vzdělání podle této úpravy poskytovala čtyřletá gymnázia, čtyřleté odborné školy (SOŠ) a čtyřleté tzv. studijní obory s maturitou, zřizované při středních odborných učilištích (SOU); dvouletá, případně tříletá SOU připravovala žáky především pro výrobní praxi. Z uvedeného nástinu vývoje našeho školského systému vyplývá, že v uplynulých

čtyřech

desetiletích

prošel

specifickým

vývojem.

Byl

poznamenám neblahými důsledky ideově rozděleného světa a jemu odpovídajících politických změn, ke kterým u nás došlo po druhé světové válce. Jeho celková orientace byla provázena řadou negativních rysů, k nimž patří zejména: - neadekvátní zpolitizování celkové výchovně vzdělávací práce a její jednostranná ideologizace; - v důsledku přeceňování principu kolektivismu a přehlížení zejména nekonformně zaměřených výraznějších individualit docházelo k neobjektivnímu přístupu při hodnocení talentů, vyúsťujícího ve výchovu k průměrnosti; - vytváření nežádoucího prostoru pro vznik tzv. „dvojí výchovy“,

8

charakterizované odlišnými názory projevovanými ve škole a v neoficiálním prostředí, vedlo k morálnímu nechutenství, osobním stresům a následně i k narušení etických kvalit žákovy osobnosti; - nadměrné uplatňování třídně politických kritérií, které na jedné straně vedlo k protekcionalizaci, na druhé straně k nečestnosti a servilitě; - nekritické přeceňování sovětských vzorů a apriorní odmítání jiných výchovně vzdělávacích systémů. Tato negativa, která se projevila v celkové práci školy, zasáhla zejména společenskovědní předměty včetně dějepisné výuky, v jejímž rámci docházelo mimo jiné k neúměrnému zvýrazňování sociálního antagonismu jako nosného dějinného faktoru, ke glorifikaci významu sovětských

dějin,

ke

zkreslování

hodnocení

zejména

novodobých

historických událostí, zvláště pak některých fází jejich průběhu. V rámci preferování jediného filosofického výkladu společenského vývoje pak docházelo k odmítání odlišných pojetí a tím i k diskriminaci zejména nábožensky orientovaných projevů. Významný společensko-politický přerod naší společnosti, k němuž byl otevřen prostor známými událostmi ze 17. listopadu 1989 se nutně odrazil řadou revolučních změn také v našem školství. I když podrobná analýza těchto změn čeká na své celkové zhodnocení, již dnes můžeme konstatovat, že v oblasti školství došlo i přes dílčí potíže k řadě organizačních i obsahově-hodnotových opatření. Za vnější výraz změn organizačního charakteru lze považovat především nově koncipovanou činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, prosazení metody konkurzního řízení při rekonstrukci pracovních týmů, struktury školských orgánů a institucí včetně skladby učitelských sborů, hledání optimálního modelu nového školského systému, odpovídajícího novým politickým podmínkám. Jádro

obsahově

hodnotových

opatření

lze

spatřovat

zejména

v prosazování nových výchovně vzdělávacích záměrů, orientovaných na renesanci obsahu pojmu demokracie, humanity, tolerance, svobody

9

veškerého projevu, pluralitního přístupu k řešení problémů aj., jejichž konkretizace je vtělena do inovovaného obsahu nově pojaté pedagogické dokumentace. Jestliže zmíněná opatření organizačního charakteru se vyznačují snahou o položení promyšleně koncipovaných základů nové pojaté školské politiky s výhledem dlouhodobějšího časového horizontu, pak do praxe uváděná dokumentace má charakter pouze dočasných opatření, která měla překonat tehdejší porevoluční období, jež bylo ve školním roce

1993-94

završeno

inovací

všech

základních

pedagogických

dokumentů, odpovídajících novým společensko-politických podmínkám. Změny po roce 1989 Dne 1.6.1990 byla vydána novela školského zákona z roku 1984. Zrušila se povinná desetiletá školní docházka, kromě škol státních bylo možno zřizovat školy soukromé a církevní, mohla se zavádět víceletá gymnázia, 1 3

tedy

nejenom

čtyřletá,

ale

také

šestiletá,

sedmiletá

a osmiletá. Byla zrušena povinná výuka ruštiny, zvýšen počet hodin ostatních cizích jazyků. Větší pravomoci byly dány ředitelům škol, kteří měli hlavně dbát na to, aby žáci byli vychovávání v duchu humanity, demokracie a tolerance. V základním školství lze v současnosti v ČR používat tři vzdělávací programy, a to: 1. vzdělávací program Základní škola, 2. vzdělávací program Obecná škola, který má na 2. stupni název Občanská škola, 3. vzdělávací program Národní škola. Většina ZŠ používá program Základní škola. Obecná a Občanská škola se aplikuje asi v jedné čtvrtině škol. Nejméně je používán program Národní škola, která byl schválen MŠMT ČR nejpozději. Ve školním roce 1997/98 tento vzdělávací program použilo asi 40 základních škol. 1 4

10

POZNÁMKY 1) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s. 33. 2) Věstník MŠO,1 , 1945, seš. 8, s. 85-86. 3) Věstník MŠO,2 , 1945, seš. 2,příl. 4)..Věstník MŠO,3 , 1947, seš. 15, s. 368-369. 5) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s. 34 6) Věstník MŠO,4 , 1948, seš. 14a, s. 361-364. 7) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s. 35. 8) Věstník MŠO,9 , 1953, seš. 14, s. 127. 9) Věstník MŠO,9 , 1953, seš. 14, s. 129. 10) Učební osnovy pro 1.-5. postupný ročník všeobecně vzdělávácích škol. Národní škola. Praha 1954 219 s. 11) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s. 36. 12).Tamtéž s. 38. 13) Tamtéž s. 41. 14) Tamtéž s. 43.

11

II. ŠKOLSTVÍ NA KYJOVSKU Počátky školství na Kyjovsku souvisely nepřímo, tak jako většinou všude, s církevní organizací. Státní správa mu věnovala pozornost až v době tereziánské, přesněji od roku 1774. Zpočátku se zlepšoval jenom stav školních budov, ale o jiných změnách k lepšímu se nedalo hovořit. Vzhledem k nevyřešené otázce honorování učitelů a také jejich nedostatku se dostávali na učitelská místa nevzdělaní a i jinak nevhodní lidé. Na Kyjovsku se nejprve zřizovaly a rozšiřovaly školy obecné neboli národní. Měšťanské školy byly zřízeny až později. Nejstarší měšťanskou školou v Kyjově je dívčí

měšťanská

škola z roku 1899 a chlapecká

měšťanská škola z roku 1911. 1 Udržování a stavby měšťanských škol náležely vždy do kompetence místních obcí. Po roce 1935 byly všechny měšťanské školy změněny na měšťanské školy újezdní, vydržované po věcné stránce všemi „spádovými“ obcemi, jejichž žáci školu navštěvovali. 2 Touha žáků po vyšším vzdělání vedla k tomu, že měšťanské školy změnily svůj ráz. Měšťanské školy se osamostatnily od škol obecných. Okupace v letech 1939-1945 narušila školství zrušením okresních školních výborů a agendu přenesla na okresní úřad. Zavedla čtyřtřídní školy obecné a čtyřtřídní školy měšťanské, nazvané školami hlavními. Založení gymnázia však bylo vyvrcholením školství na Kyjovsku. Zpočátku to bylo gymnázium nižší, založené piaristy už v roce 1762. 3 Už v roce 1777 bylo nižší gymnázium zrušeno. 4 Vznikla trojtřídní hlavní škola zaměřená na vzdělání v triviu i v reáliích potřebných pro řemesla a obchod. Teprve roku 1855 byla zřízena čtvrtá třída u hlavní školy. Hlavní škola byla chlapecká a vykonávala pro Kyjov zároveň i funkci školy triviální. Snahy kyjovských měšťanů po obnově gymnázia byly neúspěšné až do doby konstitučního Rakouska, kdy roku 1862 dostalo

12

město

Kyjov

povolení

ke

zřízení

německého

nižšího

obecného

gymnázia. 5 Zvláštností bylo rozdělení na větev klasickou s řečtinou a na větev reální s francouzštinou, kreslením a chemií. Gymnázium mělo málo žáků, neboť se mu české obyvatelstvo vyhýbalo. Teprve roku 1896 po českém vítězství o kyjovskou radnici bylo německé gymnázium zrušeno a místo něho zřízeno ve školním roce 18981899 nižší české obecní gymnázium. 6 To roku 1902 bylo povýšeno na gymnázium vyšší a dostalo právo veřejnosti. Dne 1. září 1908 bylo postátněno a postupně přeměňováno na reálné. 7 Gymnázium pod vedením ředitele Josefa Klvani proslulo vysokou úrovní. Rozvoj

byl zastaven

během

první

světové války,

kdy pro

podvržených ruských letáků bylo na dvě léta 1915-1917

šíření

gymnázium

uzavřeno. 8 Nový rozvoj gymnázia nastal až ve 20. letech 20. století, kdy počet tříd spolu s pobočkami vzrostl až na osmnáct tříd se sedmi sty žáky; roku 1939 mělo gymnázium až 876 žáků. Okupace však snížila počty žáků, protože došlo k omezení studia. Roku 1948 byly podle zákona o jednotné škole nižší třídy gymnázia spojeny s dosavadní měšťanskou školou. Od školního roku 1953-1954 splynuly s ní i vyšší třídy gymnázia a vznikla tak jedenáctiletá střední škola, později dvanáctiletá střední škola.

2.1 HISTORIE BUDOVY ZŠ J. A. KOMENSKÉHO Za vlády Marie Terezie došlo k významné školské reformě. Byl vydán „Allgemeine

Schulordnung

für

die

deutschen

Normal-Haupt

Trivialschulen in den sämtlichen k.k. Erbländern“ z roku 1774.

und

9

Tento organizační statut provedl základní úpravu rakouského elementárního školství, která byla v platnosti asi sto let.

13

Po přeměně Rakousko-Uherska v konstituční monarchii roku 1867 byly vydány nové školské zákony. Nejdůležitější zákony, které obsahovaly hlavní zásady vyučování na obecných školách, jsou z 16. března 1869 a ze 14. května 1869. Typ obecné školy trval pak pod různými názvy v podstatě až do školské reformy roku 1953.

10

Královské město Kyjov nemělo dlouho českou školu, neboť správa města byla v německých rukou. Až do konce školního roku 1896-1897 tu byly tedy pouze dvě školy utrakvistické se čtyřmi třídami. V roce 1896 bylo ustanoveno 1. české zastupitelstvo v Kyjově a jeho velkou snahou bylo vybudování českého školství. V prosinci roku 1897 podalo tři sta rodičů českých dětí z Kyjova žádost zemské školní radě o zřízení českých škol ve městě. Po komisionálním šetření okresní školní rady byla povolena pro Kyjov dvoutřídní národní, neboli obecná škola chlapecká a dvoutřídní národní, neboli obecná škola dívčí. Bylo zapsáno 301 chlapců a 329 dívek. Tomuto množství by nestačily dvě dvoutřídní školy, a proto bylo povoleno zřídit dvě školy čtyřtřídní, chlapeckou a dívčí se dvěma pobočkami; později od roku 1898 pětitřídní. V roce 1897 byla tedy slavnostně jako první otevřena česká dívčí obecná škola a v témže roce i česká obecná škola chlapecká. Utrakvistické školy byly zrušeny pro nedostatek žáků. Ředitelem a nadučitelem české národní školy chlapecké se stal Karel Blesík. Vyučovalo se v budově dnešního gymnázia na ulici Komenského. Od roku 1899 užívala chlapecká škola místnosti v nové gymnaziální budově a zároveň začalo jednání o postavení nové školní budovy i pro chlapeckou měšťanskou školu. Budova byla postavena a vysvěcena roku 1901 na ulici Komenského. Od školního roku 1909-1919 byla dosavadní chlapecká obecná škola přeměněna na obecnou měšťanskou školu pro chlapce. Dne 5. dubna 1909 povolila ZŠR výnosem č. 7989 otevření měšťanské školy chlapecké od počátku školního roku 1909-1910 a její podřízení společné správně s obecnou školou chlapeckou.

14

Hlavní zásluhu na tom měl tehdejší starosta Dr. Severin Joklík. Ředitelem obou chlapeckých škol se stal František Hlaváček. Od 1. února 1930 byly obě školy - chlapecká měšťanská i obecná co do správy - odděleny. Ředitelem měšťanské školy byl Josef Skála, ředitelem obecné byl nejprve Emil Dufek a po něm Josef Skalička. Prvním ředitelem dívčí obecné školy byl Josef Hromádka. Od svého počátku až do roku 1940 měly obecná i měšťanská dívčí škola společného ředitele. Pro dívčí školu se začala také stavět vlastní školní budova, dnešní Střední odborná škola zdravotnická a sociální v Kyjově. Vysvěcena byla roku 1899 zároveň s novou budovou českého gymnázia. Obě školy se nacházely na Komenského ulici V roce 1942-1943 byla budova dívčích škol zabrána pro potřeby Hitlerjugend a poté pro německé vojsko. Žákyně byly vyučovány v budově obecné školy chlapecké. Vyučování bylo polodenní. Tento stav trval až do konce války a zapříčinil dezolátní stav školního zařízení. Po válce vyvstala naléhavá potřeba nové školní budovy, neboť počet žáků vzrostl. Roku 1947 se začalo se stavbou nové školní budovy na obecních pozemcích nad městským hřbitovem, na dnešní ulici Újezd. Stavba byla dokončena v roce 1953 a byly v ní umístěny chlapecká a dívčí střední škola a v budovách na Komenského ulici zůstaly obě národní školy. Na základě nového školského zákona ze dne 24. dubna 1953 o školské soustavě a vzdělávání učitelů, byly v Kyjově zřízeny dvě všeobecně vzdělávací školy, a to národní škola chlapecká, střední škola chlapecká, národní a střední škola dívčí a Klvaňovo gymnázium bylo zrušeno. Jeho dosavadní budova byla přidělena osmileté střední škole zároveň se sousední budovou národní školy chlapecké. Jedenáctileté střední škole byla dána nová školní budova dosavadní střední školy chlapecké a národní a střední školy dívčí na Újezdě č. p. 990. Tato budova byla postavena v letech 1947-1952 podle návrhu brněnského

15

architekta Josefa Poláčka konsorciem stavitelů v Kyjově a po zrušení konsorcia Stavebními závody národního podniku v Gottwaldově. Do provozu byla dána 1. února 1953.

16

POZNÁMKY 1) Hurt, R. a kol.: Kyjovsko, vlastivěda moravská, Brno 1970, s. 258.

2) Tamtéž s. 258. 3) Tamtéž s. 259. 4) Tamtéž s. 259. 5) Tamtéž s. 260. 6) Tamtéž s. 260. 7) Tamtéž s. 260. 8) Tamtéž s. 260. 9) Inventář k fondu Národní škola chlapecká, Kyjov Jiřík, J.: Vývoj školství ( záznam školení archivářů ) Státní okresní archiv Hodonín (pobočka Hodonín), s. 1.( dále jen SOAH). 10) Inventář k fondu Národní škola dívčí, Kyjov Jiřík, J.: Vývoj školství ( záznam školení archivářů ) SOAH, s. 2.

17

III. HISTORIE ŠKOLY 3. 1. HISTORIE OD ROKU 1953 - 1960 Při studiu tohoto období jsem vycházela ze Školní kroniky Střední školy chlapecké v Kyjově od školního roku 1919-1953, neobsahuje rok 19401945, a Osmileté střední školy v Kyjově, školní rok 1953-1960 (jeden svazek). 1953-1954 Ředitelka školy: Karla Čančíková. V piaristické části bývalého kláštera byla ve čtyřech místnostech prvního poschodí zřízena městským národním výborem hudební škola. Ke správě osmileté školy byla také připojena družina mládeže v budově u parku č. p. 886. O prázdninách přestěhovali učitelé se žáky veškerý inventář a připravili budovu k zahájení školního. roku. Školní rok byl zahájen vysvětlením nového školského zákona a všichni vyslechli projev ministra školství Ernesta Sýkory. Začalo se učit podle nových osnov, avšak zpočátku nebyly nové učebnice k dispozici a staré nevyhovovaly novým osnovám. Učitelé měli poměrně vysoké úvazky až třicet hodin týdně. Pro nedostatek učitelů nebyla škole přidělena jedna učitelská síla. Učitelé prvního stupně suplovali střídavě po dobu čtyř měsíců v Kostelci za nemocného ředitele školy. V říjnu byla provedena nová podrobná inventarizace veškerého zařízení školy. Na začátku školního roku bylo třeba velkého úsilí učitelského sboru, aby se kázeň žáků, uvolněná vlivem koedukace a sloučením žáků různých tříd, sjednotila a upevnila. Po půl roce se však již projevilo zlepšení. Kladně zhodnotil výsledky v plnění povinností jak u členů učitelského sboru, tak i u všech zaměstnanců školy školní inspektor na své lednové 18

inspekci. Dbalo se na stálé vzdělávání učitelů jak politické, tak i odborné. „Téměř všichni učitelé se snaží o správné ideové zaměření při vyučování. Ještě však není všem učitelům zcela jasný poměr Masaryka k dělnické třídě a Sovětskému svazu. Také ještě někteří učitelé se nedovedli vyrovnat s náboženstvím.“

1

Učitelský sbor se snažil o zlepšení spolupráce školy s rodiči tím, že pořádal plenární a třídní schůzky. Zval lékaře, aby informovali rodiče o nemocech dětí a jejich léčení. Zvýšené péče se dostávalo dětem zaměstnaných matek. Takových dětí bylo 25 % ve škole. Žáci byli vychováváni k vlastenectví a lásce k Sovětskému svazu, byli přesvědčování o nutnosti boje za mír. K tomu napomáhala pionýrská organizace. Organizovanost v pionýrské organizaci byla 80 %. O zdraví žactva bylo na škole pečováno pravidelnými lékařskými prohlídkami. Žáci byli také vyšetřeni ortopedem, přičemž bylo shledáno, že čtyřicet pět procent žáků trpí ortopedickými vadami. Na škole byla zavedena zvláštní zdravotní tělesná výchova. Pro žáky byly vybudovány svépomoci šatny a zavedeno přezouvání. Družina byla umístěna na jedenáctileté střední škole. Žáci z družiny se stravovali v tamější školní jídelně. Ve škole byly podávány mléčné přesnídávky. Bylo rozdáno 4 558 litrů mléka. Stará budova školy však po stránce hygienické nevyhovovala. Nebyly zde splachovací toalety, ani tekoucí voda ve třídách. Ředitelka školy podala návrh na úpravu budovy. Na škole bylo zřízeno jedenáct zájmových kroužků např. pěvecký, mičurinský, elektro-modelářský, fotografický, psaní na stroji a včelařský. Modelářský kroužek dosahoval vynikající úrovně, žáci se dvakrát stali vítězi v celostátní soutěži.

19

1. A,B 2. A,B 3. A,B 4. A 5. A 6. A,B,C,D 7. A,B 8. A,B JUKa JUKb

69 80 64 40 36 157 81 76 31 33

celkem žáků dívek chlapců tříd učitelů vychovatelů

667 321 346 18+2 22 3

Tabulka 1

1954-1955 Ředitelka školy: Karla Čančíková. Školní rok probíhal ve znamení upevňování a prohlubování výchovy a výuky v jednotné škole v duchu vědeckého světového názoru. Ministerstvo školství opožděně vydalo nové učební osnovy, učebnice a směrnice o pedagogických radách a o plánovaní práce na škole. Bylo třeba, aby se učitelé rychle obeznámili se všemi materiály. Při zahájení školního roku ředitelka zdůraznila, že dobrý prospěch a chování žactva je součástí boje za mír. Učitelé pečlivě prostudovali osnovy, vypracovali celoroční a tematické plány. Učitelé pracovali v metodických sdruženích a předmětových komisích. Nově vydané učebnice byly po stránce ideově politické na výši, takže učitelé byli ideologicky „bezpečně vedeni“. Nové učebnice však působily jisté potíže nejen žákům, ale i učitelům. Potíže nebyly mnohdy ani do konce roku zdolány, neboť náročnost byla vysoká jak

rozsahem

učiva, tak i velkým počtem odborných termínů. Rozvíjela se spolupráce školy s patronátními závody, s Okresním ústavem národního zdraví, s Východomoravskými mlýny a Dřevona ve Vlkoši. 20

se závodem

Organizovanost v pionýrské organizaci se zvýšila na sedmdesát procent. Na škole bylo jedenáct zájmových kroužků. Vynikajících výsledků dosáhl

kroužek

letecko-modelářský.

Členové

v krajské soutěži a na všech závodech, i

získali

první

cenu

celostátních, se umístili

na prvním, druhém a třetím místě. Žáci vystoupili na I. okresní spartakiádě. Na krajské, cvičilo pět set osmdesát tři

žáci, na okresní tři sta šedesát dva žáci a do Prahy

na I. celostátní spartakiádu odjeli cvičit třicet dva žáci. Školní rok byl ukončen kvůli spartakiádě 18. června rozdáním vysvědčení.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B A,B A,B A,B A A,B,C,D A,B,C,D A,B

71 65 80 62 37 150 139 76


680 340 340 19 23 3

Tabulka 2

1955-1956 Ředitelka školy: Karla Čančíková. Vydání metodických statí a redukce učiva odstranily nervozitu a usnadnily práci učitelům i žákům. Přesto se stále vyskytovaly stížnosti z řad rodičů na přetěžování žáků. Učitelský sbor přijal družbu osmileté střední školy v Levoči. Ředitelé i učitelé jednotlivých ročníků si sdělovali své zkušenosti. Velmi zajímavou činnost zaznamenal lyžařský kroužek. Za spolupráce s bývalým n. p. Sklárny Moravia a Tělovýchovnou sportovní organizací Jiskra uspořádal

lyžařský kroužek školy pět nedělních zájezdů se žáky

na Lopeník a pětidenní výcvik na Filipově. TSO Jiskra pomohla 21

uspořádat závody v rámci akce sto tisíc nových lyžařů a vítězové získali pěkné ceny. Této akce se účastnilo sto třicet jeden žák. Za spolupráce lékařů se na škole vyučovala zvláštní tělesná výchova. Na škole byla založena ŠS ČSM a škola díky vysoké organizovanosti se v okrese umístila na prvním místě. Školní inspektor provedl na škole inspekci a byl vcelku spokojen a shledal, že škola vykazuje stálý růst. Prostředí školní družiny však nebylo uspokojivé, postrádalo prostorné místnosti, herny a dílny. Také chyběly možnosti pro sportovní vyžití dětí. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B A,B A A,B A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C

58 88 46 78 66 127 150 108


721 352 369 19 23 3

Tabulka 3

1956-1957 Ředitelka školy: Karla Čančíková. V tomto školním roce byli přemístěni dvacet dva žáci druhé třídy a třicet šest žáků sedmé třídy na Jedenáctiletou střední školu na Újezdě. Tímto přesunem a vlivem výnosu Ministerstva školství a tělovýchovy o zvýšení počtu žáků na čtyřicet osm žáků ve třídě se počet tříd oproti minulosti

snížil

na

šestnáct.

Snížením

počtu

tříd

nastaly

změny

v učitelském sboru. Někteří učitelé odešli na jiné školy. Úbytkem tříd pozbyla

škola

nárok

na

hospodářského

správce.

Přemíra

admini-

strativních prací velmi zatěžovala ředitelku i zástupce. V tomto školním roce se učitelský sbor zaměřil na čtyři hlavní úkoly: -polytechnické vyučování,

22

-zlepšení prospěchu žactva, -zlepšení výchovy mládeže, -pedagogickou propagandu, Byly zavedeny nové technické předměty: ruční práce v prvním,druhém a třetím ročníku a dílny a pozemky v šestém ročníku. Byly zřízeny dvě nové

školní dílny za pomoci patronátních závodů, které přispěly

finančně i dary v podobě nářadí a materiálu. Zájmové

kroužky,

zvláště

pak

letecko-modelářský,

včelařský

a fotografický velmi úspěšně pracovaly. Příznivě se ovšem nejevilo procento vycházejících žáků s nedokončenou školní docházkou, bylo to dvacet čtyři procenta z celkového počtu vycházejících žáků. Dětem zaměstnaných rodičů věnovala škola zvýšenou péči. Významnou péči těmto dětem poskytla školní družina. Ideová propaganda doby byla patrná z příslibu, že všichni učitelé sboru se zavázali, že prostudují o prázdninách díla marxistů, která vedla k osvětlení škodlivosti „buržoazních přežitků a náboženství.“ Na škole učilo osm učitelů, kteří nevystoupili z církve. Dětí chodících do náboženství pak bylo šedesát šest procent. V tisku bylo uveřejněno jedenáct

zpráv o úspěšné činnosti školy.

(Denní tisk: Učitelské noviny, Naše pravda, Pionýrské noviny a Jiskra). Družina mládeže byla umístěna ve vile u parku v ulici Svatopluka Čecha. Žáci školy

secvičili a sehráli před Vánocemi pět divadelních

představení v sokolovně. Hráli pohádku Boženy Němcové „O Slunečníkovi, Měsíčníkovi a Větrníkovi“. V pohádce účinkovalo devadesát dětí v souborech divadelním, tanečním, pěveckém a hudebním. Hru zhlédlo dva tisíce diváků. Okresní školní inspektor vykonal inspekci u všech vyučujících ve škole. Ocenil dobrou pracovní úroveň školy, ale doporučil však zkvalitnit práci po stránce ideologické.

23

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B A A,B A A,B A,B,C A,B,C A,B

68 42 84 43 75 122 115 84


633 324 309 16 20 3

Tabulka 4

1957-1958 Ředitelka školy: Karla Čančíková. Všichni učitelé se v tomto školním roce zapojili znovu do „Roku stranického školení“, aby tak „pečovali o svůj odborný a politický růst.“ Při výuce pracovali učitelé podle předem vypracovaných osobních plánů, které školám ujasnily výchovnou a vyučovací práci. Zájmové kroužky se na škole dál rozvíjely. Opět byly založeny tyto kroužky:

fotografický,

turistický,

hudebně-pěvecký,

včelařský,

pěstitelský, letecko-modelářský, dívčích ručních prací a zdravotnické kroužky prvního a druhého stupně. V pionýrské organizaci bylo organizováno devadesát dvě procenta žáků. Vila u parku, kde sídlila školní družina, byla poskytnuta mateřské škole a družina byla rozdělena. Dvě oddělení družiny se odstěhovaly na ulici Komenského do domu č. p. 604 a třetí oddělení dětí z Jedenáctileté střední školy v Kyjově bylo umístěno v budově Jedenáctileté střední školy v Kyjově. Všechna oddělení však zůstala pod správou osmileté střední školy. O prázdninách byl mezi oběma budovami školy vybudován průchod, čímž bylo dosaženo propojení obou budov. Protože se nepodařilo umístit osmnáct žaček vycházejících z osmých ročníků, byla v následujícím roce zřízena devátá závěrečná třída, v níž se mimo jiné učily šít a vařit.

24

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B A A,B A A,B,C A,B A,B

106 67 45 82 42 116 90 89


637

16 20 3

Tabulka 5

1958-1959 Ředitelka školy: Karla Čančíková. Učitelům byly rovnoměrně rozděleny úkoly a referentství. Na škole pracovala metodická sdružení, předmětové komise českého jazyka, matematiky, zeměpisu a dějepisu, ruského jazyka, dílenských prací a kreslení. Všichni učitelé se stále vzdělávali politicky v ,,Roku stranického

školení“

na

pravidelných

schůzkách

organizovaných

Komunistickou stranou Československa. Na

škole

pracovaly

kroužky:

pěvecký,

včelařský,

technický,

pěstitelský, včelařský, turistický a lyžařský. Učitelé zajišťovali činnost pionýrské organizace. Organizovanost žáků byla devadesát čtyři procenta. Třídní učitelé vedli třídnické hodiny, jejichž s

náplní

pravidly

bylo

seznamování

silničního

provozu,

se s

se

společenským

organizovaným

chováním,

spořením

žáků,

se sběrem léčivých bylin a se sběrem odpadových surovin. Družina mládeže pracovala a sídlila opět na Komenského ulici a to ve dvou odděleních, třetí oddělení bylo umístěno na jedenáctileté střední škole. V říjnu se žáci šestých až osmých tříd zúčastnili s učiteli celodenního branného

srazu

na

Strážovském

kopci.

Žáci

školy

se

sešli

ráno

u Sobůlek. Odtud postupovali na kopec. Zde stavěli stany, zakládali ohně a učili se vařit jednoduchá jídla. Srazu se účastnilo i pět okolních

25

osmiletek. Škola Komenského se umístila na prvním místě v soutěži o nejvyšší účast v počtu. Účastnilo se tři sta žáků. V lednu navštívila školu okresní hygienička a podrobila ji kontrole. Národní škola byla shledána bez vážnějších nedostatků, avšak budova bývalého gymnázia dobovým požadavkům nevyhověla. Nevyhovující byly především nesplachovací toalety a ve třídách to byly chybějící vodovody. Koncem února se zúčastnilo třicet šest žáků sedmých a osmých tříd lyžařského zájezdu v Krkonoších. Žáky doprovázeli čtyři učitelé a lékař. V březnu se začala šířit epidemie chřipky, proto musely být postupně během čtrnácti dní uzavírány všechny třídy včetně družiny a to vždy po třech dnech. Poté se koncem března nemocnost stabilizovala. V květnu během jednoho týdne posílala škola na výzvu Městského národního výboru v Kyjově denně dvacet žáků na brigádu při úpravách stavěného koupaliště. Žáky doprovázel vždy jeden učitel. K výborným výsledkům patřila tři vítězství žáků v okresním kole Matematické olympiády. O prázdninách byly provedeny opravy tříd a chodeb. Přístavbou stěny mezi bývalou kreslírnou a kabinetem vznikly dvě prostorné učebny. V červnu se na stadioně konala okresní spartakiáda. Cvičilo na ní pět set šedesát žáků školy.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B A,B,C A,B A A,B A,B,C,D A,B,C A,B

74 103 69 45 85 166 106 72


Tabulka 6

26

720 362 358 19 24 3

1959-1960 Ředitelka školy: Karla Čančíková. V letošním školním roce se škola zaměřila na těsné spojení školy se životem a dalším rozvojem výchovy a vzdělávání. Proto pedagogové upřednostňovali devítiletou

přípravu

žáků

na

plynulý

přechod

na

povinnou

školní docházku. Devítileté základní vzdělání mělo být

povinné pro všechny žáky. Škola měla dvě deváté třídy, zatím však nepovinné. Byla dokončena oprava kotle ústředního topení v budově bývalého gymnázia. Koncem října hospitoval na škole u všech učitelů krajský inspektor a okresní inspektor. Práci učitelů a stav výchovné i vyučovací práce hodnotili oba inspektoři kladně. V listopadu se začal ve škole vyučovat ve čtyřech skupinách zdravotní tělocvik. Navštěvovali jej žáci prvního stupně. Žáci školy se již pravidelně třetím rokem zúčastňovali „vítání občánků do života“ svým pásmem básniček a písní. Tento slavnostní akt byl velmi kladně hodnocen veřejností. V pionýrské organizaci bylo organizováno devadesát pět procent žáků. Náboženství navštěvovalo dvacet pět procent žáků. Na škole pracovaly tyto kroužky: hudební, včelařský, dramatický, loutkářský, lyžařský, zdravotně branný, technický, pěstitelský a ruční práce. V dobrovolné tělovýchově cvičilo sto šedesát šest žáků pod vedením učitelů školy. Byla zřízena dvě oddělení zdravotní tělesné výchovy. V budově bývalé národní chlapecké školy, tedy prvního stupně, byla znovu

umístěna

jedna

třída

mateřské

školy.

Jedna

místnost

byla

propůjčena zvláštní škole v Nenkovicích. V křídle bývalého piaristického klášteru byla v osmi místnostech umístěna hudební škola, avšak i přesto se podařilo zajistit pro každou třídu samostatnou učebnu. Také speciální učebny fyziky, chemie, biologie a dvě dílny sloužily jenom svému účelu.

27

V kabinetu národní školy musela být nouzově zřízena pracovna pro dívčí ruční práce a vaření. Všichni učitelé se vzdělávali a studovali „Rok stranického školení“. Školní družina byla doposud umístěna na dvou místech. Jedno oddělení bylo na Jedenáctileté střední škole na Újezdě a dvě oddělení na Komenského ulici č. p. 604. Podařilo se opravit i druhý kotel ústředního topení v budově bývalého gymnázia. Třicet žáků školy se třemi instruktory odjelo v březnu na lyžařský zájezd do Krkonoš. V červnu cvičilo čtyřicet žáků na II. celostátní spartakiádě v Praze. O prázdninách byla škola vymalována a uklizena. Byla opravena většina střech, okapové roury a žlaby.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A A,B,C A,B,C,D A,B,C A,B

72 73 70 73 44 123 149 114 58


Tabulka 7

28

776 393 383 21 28 3

3. 2. HISTORIE OD ROKU 1960-1984 Při studiu tohoto období jsem vycházela ze Školní kroniky Osmileté střední školy v Kyjově od školního roku 1960-1961 a Základní devítileté školy v Kyjově do školního roku 1983-1984 (jeden svazek) a rovněž z Knihy zápisů z pedagogických rad od školního roku 1977-1978 do školního roku 1982-1983. 1960-1961 Ředitelka školy: Karla Čančíková Ve školním roce 1960-1961 se začalo uskutečňovat povinné základní devítileté

vzdělávání.

Pracovalo

se

podle

nových

učebních

osnov

základní devítileté školy v prvním a šestém postupném ročníku. Na základě usnesení ÚV KSČ a vlády vydalo Ministerstvo školství a

kultury dne 2. června 1960 směrnice o bezplatném poskytování

učebnic

a

školních

potřeb

žákům

všeobecně

vzdělávacích

škol,

odborných škol, učňovských škol a odborných učilišť. Náklady na učební pomůcky činily v okrese Hodonín na jednoho žáka osmdesát pět korun. Toto

opatření

bylo

chápáno

jako

jeden

z

významných

prvků

komunistického způsobu rozdělování spotřebních předmětů a mělo vést k prohloubení socialistické výchovy mládeže. Všechny třídy byly umístěny v samostatných místnostech. Škola měla dvě tělocvičny, posluchárnu biologie, fyziky a chemie. Zřizovala se také cvičná kuchyně. Na škole pracovalo třináct zájmových kroužků, které navštěvovalo čtyři

sta

osmdesát

jeden

žák.

Byl

to

např.

kroužek

pěvecký,

zdravotnický, turistický, dramatický a taneční, včelařský, biologický, technický, letecko-modelářský, maňáskový, tělovýchovný a kroužek šití. Mimo žáků osmileté střední školy byly v budovách umístěny: v sedmi místnostech

hudební škola, v jedné třídě mateřská škola a v jedné třídě

zvláštní škola. 29

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B

66 75 73 70 77 113 122 139 56


791 408 383 22 28 3

Tabulka 8

V tomto školním roce se změnil název školy z Osmileté střední školy v Kyjově na Základní devítiletou školu v Kyjově z důvodu uzákonění povinné devítileté školní docházky. 1961-1962 Ředitelka školy: Karla Čančíková Ve školním roce 1961-1962 byla uzákoněna povinná devítiletá školní docházka. Tím se opět zvýšil počet žáků. Ze Základní školy 1.-5. postupného ročníku v Kyjově-Boršově byli převedeni všichni žáci pátého postupného ročníku do Kyjova a do školy do Boršova byly poslány děti prvního až čtvrtého ročníku ze školy v Kyjově. Byly to děti bydlící ve čtvrti Nětčice a Boršov. Vlivem nárůstu počtu dětí

pociťovala škola nedostatek učeben,

poslucháren a dílen, neboť měla o dvě třídy žáků více. Nouzově byly tyto dvě třídy umístěny

do hudební školy a od 1. září 1961 muselo být

zavedeno ve druhých a třetích třídách vyučování na směny. V první, druhé, šesté a sedmé třídě se vyučovalo podle nových osnov základní devítileté školy. Učebnice a pomůcky dostali žáci zdarma. Mateřská škola se odstěhovala z budovy školy.

30

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B A,B,C,D A,B,C A,B,C,D A,B,C,D

56 61 73 65 78 142 117 123 129


844 410 434 24 32 2

Tabulka 9

1962-1963 Ředitelka školy: Karla Čančíková Školní rok 1962-1963. Stav žactva se poněkud snížil. Velkou pomoc sehrávala na

škole jedna třída Zvláštní školy

v Nenkovicích, umístěná v budově školy, která soustřeďovala slabé žáky z obou kyjovských škol. Pro nedostatek učeben se opět zavedlo směnné vyučování ve druhých, třetích a čtvrtých třídách. V tomto školním roce se přikročilo k adaptaci místností, kde doposud sídlila hudební škola, která se odstěhovala z budovy v

době prázdnin. Tyto místnosti byly upraveny pro potřeby

školní družiny, která doposud byla umísťována na různých místech ve městě, (prostory městského národního výboru a zemědělské školy). Dále byla budovaná školní kuchyně s jídelnou a nová fasáda staršího křídla u kaple. Doposud

byly svačiny a obědy dováženy ze Základní

školy Újezd. Podle nových učebních osnov pro základní devítileté školy se již vyučovalo ve všech třídách kromě pátých.

31

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B A,B,C,D A,B,C A,B,C,D A,B,C,D

58 57 66 73 79 145 145 106 106


835 403 432 24 32 2

Tabulka 10

1963-1964 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Od školního roku 1963-1964 byla ustanovena nová ředitelka školy Jarmila

Paulíčková

za

dosavadní

Karlu

Čančíkovou,

která

odešla

do důchodu. Školní družina byla umístěna v nově adaptovaných místnostech. Směnné vyučování ve druhých a třetích třídách pokračovalo pro nedo statek učeben. Třída zvláštní školy z Nenkovic nadále soustřeďovala v budově slabé žáky z obou kyjovských škol. Podle nových učebních osnov pro základní devítileté školy se již učilo ve všech třídách. Na škole pracovalo mnoho zájmových kroužků a nově začali žáci navštěvovat Lidovou školu umění v Kyjově (nynější Základní umělecká škola Kyjov). Svačiny a obědy se

i nadále dovážely, protože nebyla dokončena

plynofikace. Zvlášť silný důraz se kladl na zvýšení úrovně komunistické výchovy a na zlepšení úrovně znalostí a vědomostí žáků. Zesiloval se vliv školy a společnosti na výchovu mládeže.

32

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C

65 61 72 73 83 146 154 146 98


898 435 463 25 34 2

Tabulka 11

1964-1965 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Počty

žáků se navýšily o jednu třídu. Směnné vyučování stále

pokračovalo ve druhých,třetích a čtvrtých třídách. Pro prospěchově slabé žáky byla na škole stále k dispozici jedna třída Zvláštní školy v Nenkovicích. Po dokončení školní kuchyně a jídelny se v ní začalo stravovat asi tři sta padesát strávníků. Na škole byly zřízeny doučovací kroužky českého jazyka a matematiky.

Žáci

mohli

chodit

do

nepovinných

předmětů

německého,

anglického a francouzského jazyka, fyzikálních praktik, sborového zpěvu , sportovních her a zvláštní tělesné výchovy.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

62 68 64 73 74 152 143 145 132


Tabulka 12

33

913 434 479 26 36 3

1965-1966 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Odbor školství a kultury a Okresní národní výbor v Hodoníně vytyčily tyto hlavní cíle školy: -zlepšit vyučování v jazyku českém, -zlepšit vyučování v občanské výchově, -pečovat o mimoškolní vyučování. Počet žáků se opět zvýšil o jednu třídu na prvním stupni. Směnné vyučování

ve

druhých,třetích

a

čtvrtých

třídách

pokračovalo.

Pro

prospěchově slabé žáky byly už na škole umístěny dvě třídy Zvláštní školy s ředitelstvím v Nenkovicích. Nepovinné předměty se rozšířily o chemii. Vlivem přihlašování žáků do nepovinných předmětů začala na škole vnitřní diferenciace, což byla příprava pro vnější diferenciaci, neboli rozdělení žáků do tříd studijních a praktických. V tomto školním roce takovým způsobem pracovaly pouze tři školy v okrese Hodonín. Pionýrská skupina školy nesla od tohoto roku čestný název po básníkovi, komunistovi, rodákovi z Boršova Ivanu Javorovi. Jeho vlastní jméno bylo Alois Mikula.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

68 66 68 64 100 133 157 133 136


Tabulka 13

34

925 451 474 27 38 3

1966-1967 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Hlavním úkolem pro tento školní rok bylo ,,Zvyšování účinnosti komunistické

výchovy na všech

typech

škol“.

Škola soustředila

pozornost zejména na: - výchovné vyučování zvlášť v občanské výchově a společenskovědních předmětech - posílení výchovy charakterových vlastností žáků. - věnování péče estetické a tělesné výchově, dále výchově k práci. - mimoškolní a mimotřídní výchovu-na její rozvoj v souladu s výchovou ve škole. - působení na rodiče, aby ve výchově působili jednotně se školou. Směnné vyučování z nedostatku učeben pokračovalo ve druhých, třetích a čtvrtých třídách. Pro prospěchově slabé žáky byly zřízeny již tři třídy zvláštní školy. Na škole začala tzv. mléčná akce. Žákům se prodávalo ke svačině mléko v igelitových sáčcích.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.


73 64 68 72 77 152 139 141 116


902 432 470 26 38 3

Tabulka 14

1967-1968 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Hlavním úkolem bylo zvyšování účinnosti komunistické výchovy. Začala se prosazovat vnitřní diferenciace od třetí 35

třídy a věnovala

se

zvláštní

péče

nepovinným

předmětům,

kterých

bylo

na

škole

devatenáct. Učitelé byli seznamováni s novými předpisy o úpravě pracovního režimu škol a učebních osnov. U některých předmětů došlo ke snížení počtu vyučovacích hodin. Dále musely být pro třídy vypracovány rozvrhy na

jedenáct

dní

(volná

sobota).

Směnné

vyučování

pokračovalo

pro druhou, třetí a čtvrtou třídu. Mléčná akce pokračovala, nejvíce si získala oblibu u žáků prvních tříd. V listopadu byla dokončena generální oprava jedné z budov základní devítileté školy

a sice bývalé chlapecké měšťanské školy. Proběhla

výměna oken, oprava střechy a okapových rour.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.


68 71 62 69 75 137 150 128 120


880 412 468 26 38 4

Tabulka 15

1968-1969 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Vedení školy navázalo družbu se Základní školou ze Zvolena. Zvolenští přijali pozvání a přijeli na návštěvu. Setkání se zúčastnili zástupci Sdružení rodičů a přátel školy, učitelé a vedení školy. V tomto školním roce odpadlo směnné vyučování díky tomu, že se třídy zvláštní školy přestěhovaly do samostatné budovy na Husově ulici. Navíc se podařilo na učebnu zadaptovat jednu místnost ve školním dvoře bývalého gymnázia.

36

Úspěšně pokračovala započatá mléčná akce a denně se prodalo třicet až čtyřicet litrů mléka. Žáci navštěvovali zájmové kroužky na škole, na Městském domě pionýrů v Kyjově a

Lidovou školu umění v Kyjově. Žákům byly

nabízeny volitelné předměty, doučování slabým žáků a na návrh školní lékařky bylo mnoho žáků zařazeno do zvláštní tělesné výchovy.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

70 70 74 66 85 127 127 139 112


870 406 464 27 38 4

Tabulka 16

1969-1970 Ředitelka školy: Jarmila Paulíčková Vyučující vychovávali mladou generaci v duchu marxistickoleninských idejí, k budování socialistické společnosti, k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu. Také využívali výchovně významných historických a politických výročí. Učitelé se politicky vzdělávali. V rámci tohoto studia byli podle aprobací rozděleni do pěti skupin. V tomto školním roce se podařilo všechny třídy umístit do vlastních učeben a tudíž nebylo nutno učit na směny. Pro méně nadané žáky bylo povoleno doučování. Začala stavba kotelny pro ústřední topení na plyn v částce pět set padesát tisíc korun. Pro žáky se začaly pořádat lyžařské a plavecké výcviky.

37

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B A,B A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

85 66 69 74 84 119 122 112 125


856 396 460 28 39 3

Tabulka 17

1970-1971 Ředitel školy: Florián Jakubíček Zahájení školního roku bylo poznamenáno událostmi z let 1968-1969. Ze školy byli přeloženi učitelé, kteří zastávali „pravicové“ stanovisko. Z funkce ředitelky školy byla odvolána Jarmila Paulíčková a zástupkyně Jiřina

Lungová

také

odešla.

Vedením

školy

byl

pověřen

Florián

Jakubíček. Byl vypracován plán, jehož hlavním úkolem byla konsolidace poměrů v učitelském sboru, výuka v duchu komunistické výchovy podle směrnic nadřízených orgánů. Byla podporována výuka ruského jazyka a postupně se rozrůstalo i tolik propagované dopisování dětí se sovětskými dětmi. Žáci pak vytvářeli výstavy z dopisů, fotografií a dárků ze Sovětského svazu. Pro žáky byl zorganizován lyžařský a plavecký výcvik. Na škole pracovalo několik zájmových kroužků: leteckého modelářství, turistický, šití, fotografický, gymnastický, výtvarný, auto-modelářský, zdravotnický a lyžařský. Mimo vysokou účast v pionýrské organizaci a zájmových kroužcích navštěvoval značný počet žáků nepovinné předměty.

Byly to

sportovní hry, zdravotní tělesná výchova, německý jazyk, praktika z fyziky a sborový zpěv. Obě tělocvičny byly zrekonstruovány a vybaveny novým nářadím. Byla dokončena výstavba nové kotelny a zavedeno plynové topení. Začalo se s generální opravou tříd na prvním stupni, výměnou dveří, 38

zabudováním skříní do zdí, výměnou parket, obložením kolem

nově

nainstalovaných umyvadel, položením linolea před tabule a vymalováním všech prostor. Byly vybaveny některé kabinety učitelů. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B A,B A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C A,B,C

86 86 65 66 88 107 134 106 104


842 412 430 27 35 3

Tabulka 18

1971-1972 Ředitel školy: Florián Jakubíček Činnost školy stále poznamenávala ideologie doby. Škola měla být hlavním článkem ve výchově socialistického člověka, proto bylo nutné získat všechny učitele pro plnění úkolů komunistické strany a postupně odstraňovat všechny zábrany, které se stavěly do cesty. Zvýšená péče byla poskytována dětem z dělnických rodin. Komunistická výchova se prolínala celou vzdělávací koncepcí. Při kontrolách bylo zjištěno, že žáci získávají přehled a správné názory na dění u nás i na mezinárodní otázky. Žáci a učitelé navštívili Základní školu ve Zvolenu, se kterou byla obnovena družba. Žáci věnovali výtěžek ze soutěže ve sběru odpadových surovin na Vietnam.

39

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C,D A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,C

93 88 85 65 86 117 116 112 101


863 409 454 29 39 3

Tabulka 19

1972-1973 Ředitel školy: Florián Jakubíček Plán pro školní rok vycházel z komunistické ideologie poznamenané XIV. sjezdem Komunistické strany Československa a XXIV. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu a několika dalšími politickými výročími. Záměry obou sjezdů se zákonitě promítaly do vyučování ve všech předmětech. Počty dětí přihlášených do náboženství se sledovaly a každé odhlášené dítě bylo vítáno. Počet zájmových kroužků oproti předcházejícím letům se snížil. Zůstal zachován kroužek pěvecký, zdravotnický, taneční, šití a ruský jazyk. Žáci měli možnost navštěvovat také

kroužky na Domě pionýrů

a mládeže, rytmiku, požárnický kroužek, Tělovýchovnou jednotu Jiskra Kyjov a Lidovou školu umění v Kyjově. Žáci se podíleli na přípravě programů k významným výročím.

40

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,C,D

93 90 86 85 81 127 118 106 106


892 434 458 30 41 3

Tabulka 20

1973-1974 Ředitel školy: Florián Jakubíček Všechna významná výročí se využívala k výchově žáků ke komunismu. Všichni učitelé se měli podílet na ateistické výchově s cílem snižovat počet přihlášených dětí do náboženství. Sami učitelé se museli veřejně a politicky angažovat, museli se zúčastňovat politického vzdělávání a závěry XIV. sjezdu

komunistické strany musel mít každý učitel

zakotvené ve svých učebních i výchovných plánech. Každý výchovný pracovník

měl

sledovat

úkoly plynoucí

ze

stranických

konferencí

a využívat je ve výchovně vzdělávacím procesu. Slabší žáci byli doučováni z matematiky a českého jazyka. Na škole byly následující nepovinné předměty: sborový zpěv, němčina, sportovní hry, fyzikální a chemická praktika, zdravotní tělesná výchova a šití. Kroužky, které pracovaly na škole: recitačně-pěvecký, dramatický, branný, ruského jazyka a zdravotnický. Pokračovala družba se Základní devítiletou školou ve Zvolenu, která napomáhala při výchově žáků a výměně zkušeností mezi pedagogy obou škol a sloužila také k navazování přátelství nejen mezi pedagogy, ale i mezi žáky.

41

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C

64 90 89 83 102 107 127 110 100


872 433 439 28 40 4

Tabulka 21

1974-1975 Ředitel školy: Florián Jakubíček Stále se silně prosazovala komunistická výchova na škole. Ideologie se prolínala všemi besedami, výstavami, soutěžemi a veškerými jinými aktivitami školy. Ateistická výchova se prosazovala ve výchovné práci každého učitele. Škola sledovala i z dlouhodobějšího hlediska počty žáků v náboženství a usilovala o stále nižší počty přihlášených. Problémy činily počty na druhém stupni, protože ty byly navýšeny především dojíždějícími dětmi

z okolních vesnic.

Vzdělávací činnost byla zlepšována prostřednictvím nepovinných předmětů a doučováním slabých žáků. Tím se dosahovalo lepšího prospěchu. Velkým přínosem začala být práce ve skupinách, zadávání individuálních úkolů s přihlédnutím ke schopnostem jednotlivých žáků a využívání všech dostupných audiovizuálních pomůcek.

42

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,C,D

70 66 91 88 98 177 108 125 101


896 431 465 29 39 4

Tabulka 22

1975-1976 Ředitel školy: Florián Jakubíček Škola navázala družbu a spolupráci kromě zvolenské školy, nově se Základní devítiletou školou v Myjavě. (Tato družba byla tzv. přidělená a povinná.) Stále se podtrhoval a kladl důraz na politickou angažovanost učitelů. Ti museli vykazovat počty odpracovaných brigádnických hodin. Velmi nežádoucí byl ve škole zájem žáků o výuku náboženství, žákům byla tato aktivita stále za úkol své

a programově rozmlouvána. Třídní učitelé měli

žáky od

náboženství

odrazovat

a kontrolovat počty

přihlášených. Ve škole se začal stavět skleník na zahradě školy. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B A,B A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,C,D


107

Tabulka 23

43

871 410 461 28 39 4

Počty žáků v jednotlivých ročnících nejsou v kronice uvedeny. Třídní knihy a třídní výkazy nejsou ve školním archivu dochovány. Škola archivuje pouze výstupní 9. ročník.

1976-1977 Ředitel školy: Florián Jakubíček Začalo se s generální opravou školy s rozpočtem jeden a půl milionu korun.

Budovaly

se

kabinety,

nové

sociální

zařízeni,

klubovna,

fotokomora a svépomoci se pokračovalo se stavbou skleníku. Začalo se vyučovat podle nové koncepce. Zvýšená pozornost byla věnována polytechnizaci vyučovacího procesu. Slabší žáci byli doučováni z matematiky a českého jazyka. Nepovinnými předměty na škole byly německý, anglický jazyk a cvičení z matematiky a českého jazyka. Žáci měli možnost navštěvovat kroužek světonázorový, branný, zdravotní, výtvarný, pěvecko-recitační a kroužek ruského jazyka. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B A,B A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

85 68 65 67 104 150 125 143 97


904 438 466 27 39 4

Tabulka 24

1977-1978 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce se stala ředitelkou školy Marie Sukopová, která vystřídala dosavadního ředitele Floriána Jakubíčka. 44

V prvních a druhých třídách bylo vyučováno podle nové koncepce. Na škole byl založen pěvecký soubor, který byl později pojmenován Modráčci. Tento název byl spjat s Leošem Janáčkem. Dne 7. května 1978 navštívil školu bývalý žák, kosmonaut-náhradník, podplukovník

inženýr Oldřich Pelčák. Proběhla s ním srdečná beseda

spojená s prohlídkou školy a předáním upomínkových předmětů. První telegram, který

prý Oldřich Pelčák dostal do Hvězdného městečka

v Sovětském svazu, byl od žáků školy, kterou kdysi sám navštěvoval. (Oldřich

Pelčák

se

spolu

s

Vladimírem

Remkem

připravovali

v Hvězdném městečku v Sovětském svazu na první let mezinárodní posádky v rámci programu Interkosmos. Pro tento let byl vybrán Vladimír Remek. Let se uskutečnil 2.-10.3. 1978.) I nadále probíhala generální oprava školy. Byly vybudovány kabinety, vyměňovala se okna, budova dostala novou fasádu, chodby byly obloženy dřevem, opravovala se

střecha a

prováděla se plynofikace budovy

prvního stupně. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

75 83 67 70 90 140 148 126 116


915 450 465 29 40 4

Tabulka 25

1978-1979 Ředitelka školy: Marie Sukopová Celoroční plán školy vycházel z dobové ideologie poznamenané XV. sjezdem komunistické strany. Na škole probíhala generální oprava a jedenáct tříd školy muselo být 45

rozmístěno v různých objektech a zařízeních kyjovských závodů a tři třídy

dokonce

mimo

Kyjov.

Na

prvním

stupni

se

dokončovalo

přebudování ústředního topení a nové kotelny včetně instalace kotlů. Jelikož

výuka

náboženství

stále

nebyla

žádoucí,

byly

děti

přemlouvány,aby tuto výuku nenavštěvovaly. Rodiče žáků, navštěvujících náboženství, byli zváni k osobním pohovorům s učiteli, ředitelkou, se zástupci rodičovského sdružení a především se zástupci komunistické strany. Mnoho rodičů proto své děti raději odhlašovalo. Počty žáků v náboženství byly neustále kontrolovány a žádnou zvláštností ani výjimkou nebyly kontroly a hospitace v náboženství.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

85 75 82 73 85 111 139 148 82


880 442 438 28 36 4

Tabulka 26

1979-1980 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce vstoupilo nové pojetí výchovně vzdělávací soustavy do čtvrtého postupného ročníku a tím byl ukončen první stupeň základní školy. Pátý ročník byl součástí druhého stupně. Byla dokončena generální oprava prvního stupně. Byla uvedena do provozu plynová kotelna a elektrický rozvaděč. V souvislosti s novou kotelnou byl vybudován nový komín a rovněž další práce rozsáhlejšího charakteru. Například výměna celé střešní krytiny, obložení chodeb celé budovy dřevem, vybudování a vybavení nové sborovny pro učitele prvního stupně. Generální oprava pokračovala i v následujícím školním 46

roce. V budově druhého

stupně se započalo s přestavbou sklepních

prostor na šatny žáků a rekonstruoval se hlavní vchod budovy. V tomto školním roce byl nedostatek učitelů prvního stupně. Žáci pátých tříd byli poprvé hodnoceni na vysvědčení prospěl (prospěla) s vyznamenáním. Na škole třetím rokem velmi úspěšně pracoval pěvecký sbor, který začal dosahovat výrazných úspěchů a získal i první místa v pěveckých soutěžích. V tomto školním roce probíhal na škole nácvik na spartakiádu. Dvacet žákyň školy cvičilo dokonce v Praze na Celostátní spartakiádě 1980.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C,D A,B A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C

116 67 85 71 117 115 109 140 91


911 466 445 27 37 4

Tabulka 27 Od školního roku 1979–1980 až do roku 1995-1996 byla V. třída součástí II. stupně.

1980-1981 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce se pedagogičtí pracovníci zaměřili na následující úkoly: -Vytvářet žákům dobré předpoklady pro plynulý přechod žáků z prvního stupně na druhý stupeň. Věnovat maximální pozornost přípravě na vyučování. -Pedagogickou

propagandu

zaměřit 47

na

otázky

dalšího

rozvoje

československé výchovně vzdělávací soustavy. -Neustále prohlubovat komunistickou výchovu v působení na žáky. -Zlepšovat estetický vzhled tříd, školy a jejího okolí. Tento úkol souvisel s ukončením generální opravy na škole. Pokračovala bezmála již pětadvacetiletá družba se školou ze Zvolena. Zvolenští žáci a učitelé navštívili Kyjov. Společnou akcí obou škol byl zájezd do Lednice. Na škole pracovaly např. tyto zájmové kroužky: recitační, rozhlasový, světonázorový, výtvarný, pěvecký, střelecký, letecko-modelářský a zdravotnický. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C,D A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B

123 107 97 96 113 116 114 109 58


933 486 447 27 36 4

Tabulka 28

1981-1982 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce bylo budováno školní hřiště v areálu školního dvora. Dále byla prováděna úprava sklepních prostor na šatny žáků. Stávající

šatny

byly

na

chodbě,

což

z

hlediska

estetického

ani

hygienického nebylo nejvhodnější. Prostor na chodbách byl díky šatnám úzký. Nová koncepce postoupila do sedmého ročníku, učitelé ji hodnotili kladně vzhledem k přínosu progresivních prvků. Ve škole velmi aktivně pracovala Pionýrská skupina Ivana Javora, která sdružovala mnoho oddílů s různým zaměřením. K velkým úspěchům 48

skupiny patřilo získání dvou poukazů na zájezd do Sovětského svazu, jeden poukaz na mezinárodní tábor tamtéž a jeden poukaz na mezinárodní tábor do Západního Berlína, kam odjeli vybraní pionýři.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C,D A,B,C A,B,C A,B A,B,C,D A,B,C A,B,C A,B,C A,B

121 114 116 93 120 113 115 110 48


950 483 467 28 38 5

Tabulka 29

1982-1983 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce byla otevřena nová, již třetí škola v Kyjově, na Sídlišti V. I. Lenina (dnešní ulice U Vodojemu). Na tuto školu bylo ze školy Komenského přeřazeno sedm učitelů a po jedné z následujících tříd: první, čtvrté, šesté, sedmé a osmé. Do čtvrtých

tříd nastoupili na období jednoho roku tři učitelé

z druhého stupně, z důvodu nedostatku učitelů na prvním stupni. Na školu přibyli žáci ze dvou zrušených okolních škol - ze Základní školy Boršov a Základní školy Bohuslavice. Škola se potýkala s nedostatkem učeben, proto musely být některé třídy umístěny i v odborných učebnách - v pracovně fyziky, biologie, chemie a v kreslírně. V září byla každé škole v Kyjově, respektive její pionýrské skupině, předána

„Pionýrská

vesnička“.

Každá

skupina

pečovala

o

jednu

přidělenou buňku, ve které byla jedna větší místnost a další menší místnosti pro klubovny.

49

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,CD A,B,C A,B A,B A

94 129 152 109 134 97 76 78 27


896 473 423 26 32 4

Tabulka 30

3. 3. HISTORIE OD ROKU 1983-2006 Při studiu tohoto období jsem vycházela ze Školní kroniky Základní školy

v

Kyjově

ulice

Komenského

od

školního

roku

1983–1984

do školního roku 1993–1994 (jeden svazek). V tomto školním roce se změnil název školy ze Základní devítileté školy v Kyjově na Základní školu v Kyjově vlivem uzákonění povinné desetileté školní docházky (8 let základního a 2 roky středního vzdělání). 1983-1984 Ředitelka školy: Marie Sukopová Dne 22. 3. 1984 byl přijat zákon o soustavě základních a středních škol tzv. školský zákon, platný od 1. 9. 1984. 2 V tomto zákoně jsou zakotveny potřebné právní normy pro přechod mládeže na povinnou desetiletou školní docházku. Přijetí školského zákona bylo spjato s realizací nové československé výchovně vzdělávací soustavy, která v tomto školním roce postoupila do osmého ročníku. Žáci, kteří tento ročník ukončili, pokračovali na středních školách odborných, učilištích nebo gymnáziích. Na škole byl silný protináboženský tlak. Rodiče žáků prvních tříd byli přesvědčováni o nevhodnosti přihlašovat své děti do náboženství. Byly organizovány přednášky ve spolupráci se stranickou skupinou Sdružení

50

rodičů a přátel školy s cílem dosáhnout ve druhých třídách snížení procenta žáků přihlášených do náboženství. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,C

99 88 130 151 127 135 99 75


904 490 414 27 34 4

Tabulka 31

1984-1985 Ředitelka školy: Marie Sukopová Žáci pod vedením svých učitelů tělesné výchovy se podíleli na nácviku Celostátní spartakiády 1985 a dokonce také v Praze vystoupilo osmnáct dívek se skladbou „starších žákyň“. Jako každoročně pokračovala družba školy se Základní školou ve Zvolenu a se Základní školou Myjava. Žáci a učitelé ze Zvolena navštívili

letos

školu

v

Kyjově.

Společně

pro

obě

školy

byla

zorganizována návštěva scény Národního divadla v Bratislavě a následně velmi zdařilá beseda s herci. Žáci osmých tříd odchází na střední školy a učiliště, aby zde ukončili povinnou desetiletou školní docházku. Pro rodiče žáků prvních tříd byly organizovány přednášky s cílem snížit počet přihlášených žáků do výuky náboženství.

51

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D,E A,B,C,D A,B,C,D A,B,C

102 100 87 131 159 129 134 99


941 498 443 29 39 4

Tabulka 32

1985-1986 Ředitelka školy: Marie Sukopová Dne 1. května 1986 uzavřela škola smlouvu s patronátním závodem n. p. Šroubárna Kyjov. Smlouvou byla započata aktivní spolupráce mezi školou a šroubárnou. Škola zaznamenala díky spolupráci zvýšený zájem žáků v oblasti elektronizace a techniky. Žáci chodili na exkurze do podniku a účastnili se přednášek, které pro ně připravovali pracovníci závodu. Podařilo se získat dva vedoucí pro zájmové technické kroužky. Podnik měl také velmi ochotný a chápavý přístup k potřebám školy, k odborné i materiální pomoci. Pěvecký soubor Modráčci se umístil v okresním kole na prvním místě v soutěži dětských souborů Písně přátelství. V tomto roce odjeli žáci ze školy na družební pobyt do Zvolenu. A žáci z

Myjavy

přijeli

na

společné

sportovní

klání

v

atletice,

které

se uskutečnilo na místním stadionu Tělovýchovné jednoty Jiskra Kyjov.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C A,B,C,D A,B,C,D,E A,B,C,D A,B,C,D

88 97 98 94 147 160 126 126


Tabulka 33 52

936 468 468 29 29 4

1986-1987 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce se celým výchovně-vzdělávacím procesem prolínal nový prvek mírové

iniciativy

tzv.

hodina míru.

seznámeni s cíli Mezinárodního roku míru a s dobovou

Žáci

byli

mezinárodně-

politickou situací, s aktuálními návrhy Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí k odvrácení nebezpečí války a zachování míru ve světě. Hodina míru měla zapůsobit na city žáků a výrazně ovlivnit jejich postoje ve prospěch míru. Velký důraz byl kladen na práci pionýrské organizace, na její dosažené výsledky v různých činnostech a akcích. Také se dbalo na tělesnou, turistickou a brannou výchovu. Bylo pořádáno mnoho soutěží ideologicky zaměřených, kterých se žáci v hojných počtech zúčastňovali. Škola měla výrazné úspěchy v péči o talentované žáky. Nadaní žáci se účastnili okresních i krajských kol různých olympiád. Byla to matematická, fyzikální, chemická, biologická, zeměpisná olympiáda a olympiáda v českém a ruském jazyce.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,E A,B,C,D

96 86 97 100 133 151 157 126


946 484 462 29 39 4

Tabulka 34

1987-1988 Ředitelka školy: Marie Sukopová Školní rok byl zahájen hodinou míru a kulturním programem v místním kině Panorama. Vystoupil pěvecký sbor Modráčci, ředitelka

53

školy seznámila žáky i učitele s úkoly školního roku. Jako hosté vystoupili

členové

Svazu

žákům básně a všichni si všichni

zúčastnění

žáci

protifašistických

bojovníků.

Zarecitovali

společně zazpívali ruskou píseň. Na závěr druhého

stupně

zhlédli

filmy

s

mírovou

tematikou. Žáci prvního

stupně měli zahájení školního roku a hodinu míru

ve svých třídách se svými třídními učiteli. Dne 1. září 1987 byla otevřena třída s rozšířenou výukou jazyků (RVJ). V této třídě, III. C měli žáci podle rozvrhu čtyři hodiny týdně ruský jazyk, kterému vyučovali vyučující z druhého stupně. Do této třídy byli vybráni žáci na základě testů z Výzkumného ústavu pedagogického v

Praze,

dále

s

přihlédnutím

k

dosavadním

školním

výsledkům

a výsledkům pohovoru se žákem. Škola byla první v okrese Hodonín, kde byla otevřena třída s rozšířenou výukou jazyků. První informace a zkušenosti čerpala škola na Základní škole na Bakalově náměstí v Brně, kde měli v tomto směru několikaletou tradici. Velmi aktivně pokračovaly družební styky se školou ve Zvolenu. Čtyřicet žáků z osmých tříd odjelo s učiteli do Zvolenu, kde byla podniknuta společná akce zaměřená na poznávání Banské Štiavnice a okolí. S družební Základní školou v Myjavě se uskutečnily dvě akce pro žáky obou škol. Dne 1. června. proběhl koncert k příležitosti Mezinárodního dne dětí v Myjavě. Pěvecký soubor Modráčci z Kyjova vystoupil pro myjavské žáky. Při druhé akci přijeli žáci a učitelé do Kyjova na sportovní atletické klání. Utkání proběhlo na stadionu Tělovýchovné jednoty Jiskra Kyjov. Dne 1. září 1988 bylo zrušeno ředitelství Základní školy Sobůlky. Řízení školy bylo převedeno na ředitelství Základní školy Kyjov, Komenského. Rovněž i žáci první třídy dojížděli do školy do Kyjova. Druhá, třetí a čtvrtá třída v Sobůlkách zůstala. V tomto školním roce probíhala generální oprava tělocvičny druhého

54

stupně a byla vedena jednání kolem havarijního stavu kotelny na druhém stupni. V noci ze 3. na 4. ledna 1988 došlo k požáru chemických ochranných přípravků Zemědělského zásobování a nákupu v Kyjově-Boršově. V šest hodin ráno byla ředitelka školy telefonicky vyzvána, aby se dostavila na městský národní výbor, kde obdržela informace o odsunu žáků z budovy školy. Škola Komenského se nachází v údolí, což bylo v přímém směru požáru. V ulici Komenského byla neproniknutelná mlha a zápach. Ředitelka instruovala učitele a ti zajišťovali společný přesun žáků na Základní školu V. I. Lenina (dnešní Základní škola U Vodojemu). Autobusy nedopravily ten den žádné žáky z okolních vesnic do Kyjova. Učitelé pracovali toho dne ve vymezených prostorách až do doby, než si rodiče své děti osobně vyzvedli. V patnáct hodin vedení školy dostalo pokyn pustit i zbývající žáky inspektoři,

primář

z

domů. Na školu přijeli oba okresní školní

chirurgického

oddělení

a

pracovnice

okresní

hygienicko-epidemiologické stanice, kteří na základě odborného měření a zjištění sdělili, že žádné nebezpečí nehrozí. Následující den se již vyučovalo zcela obvykle.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D,E

100 94 92 100 129 135 148 156


Tabulka 35

55

954 472 482 29 39 4

1988-1989 Ředitelka školy: Marie Sukopová V tomto školním roce byla zrušena neúplná Základní škola Sobůlky a všichni žáci a učitelé

tak rozšířili Základní školu Komenského.

V tomto školním roce byly třídy s rozšířenou výukou jazyků ve třetí a čtvrté třídě. Od příštího školního roku se žáci ze třídy s RVJ budou od pátého ročníku učit druhému jazyku - buď angličtině, nebo němčině. Výuku budou zabezpečovat aprobovaní učitelé z druhého stupně. Během školního roku se nepodařilo provést generální opravu ústředního topení a kotelny druhého stupně, o kterou škola žádala od roku 1984. Učitelský sbor spolu s ředitelstvím apeloval ve zprávě pro školskou komisi Městského národního výboru v Kyjově na následující změny: - nejvyšší možný počet žáků v první třídě třicet - nejvyšší možný počet žáků v páté třídě třicet pět - v šestém ročníku úprava osnov a učebnic. Mladí zdravotníci získali pro školu vítězství v okresním kole. V krajském kole se jim podařilo obsadit čtvrté místo. V dubnu a v květnu hodnotila školu celková inspekce. Ve výsledku byla práce školy hodnocena jako velmi dobrá.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

86 97 104 90 125 129 137 144


Tabulka 36

56

912 461 451 26 43 4

1989-1990 Ředitelka školy: Marie Sukopová Generální oprava ústředního topení měla vliv na organizaci života školy. Bylo nutné přijmout následující opatření: 1. Žáci druhého stupně byli přechodně umístěni ve třídách prvního stupně. 2. Žáci prvního stupně se přechodně učili v učebnách Základní školy třída Pionýrů (současná ZŠ Újezd), Základní školy Sobůlky, Lidové školy umění (současné Základní umělecké školy). Do Sobůlek žáci dojížděli autobusy od školy se svými třídními učitelkami, po vyučování opět přivezly autobusy žáky ke škole, kde žáci chodili na oběd. V červnu 1990 se poprvé konaly přijímací zkoušky pro žáky pátých ročníků do prim na osmiletá

gymnázia. Ze školy byli na gymnázium

přijati třicet tři žáci, což znamenalo úbytek jedné třídy pro následující školní rok. V tomto školním roce se jednalo o přestěhování Základní školy Komenského do budovy Základní školy třída Pionýrů, přesně do prostor, kde od roku 1953 byly umístěny třídy gymnázia. Třídy gymnázia se měly vrátit zpět po letech do budov původního kyjovského gymnázia. Smlouva byla podepsána a v červnu za velmi ztížených podmínek stěhování začalo a pokračovalo i během celých prázdnin. Nábytek, pomůcky a předměty z jedné budovy na ulici Komenského se rozmísťovaly na čtyři místa. (Do budovy na Újezdě, na Seifertově náměstí, do Bohuslavic a do vily na ulici Svatopluka Čecha.)

57

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D

84 83 121 127 125 119 131 134


924 474 450 30 41 4

Tabulka 37

1990-1991 Ředitelka školy: Marie Sukopová Školní rok byl zahájen v nových prostorách. Sedm tříd prvního stupně však zůstalo umístěno ve stejné budově jako doposud, ale tato budova již nepatřila základní škole, nýbrž opět gymnáziu. Základní škola platila tedy

gymnáziu

pronájem

za

užívání

tříd,

spotřebu

plynu,

vody

a elektřiny. Pět tříd prvního stupně bylo umístěno v budově na Seifertově náměstí, která

dříve patřila gymnáziu. V této budově byly také umístěny třídy

Středního učiliště zemědělského Kyjov, které zabíraly většinu tříd a to do té doby, než měly vlastní budovu, do které se přestěhovaly. Nájem platila základní škola městskému úřadu, který byl majitelem budovy. Dvě třídy byly umístěny v Bohuslavicích v budově bývalé školy, která patřila pod ředitelství Základní školy Komenského. Školní družina, která měla čtyři oddělení, byla umístěna v budově bývalých dětských jeslí v ulici Svatopluka Čecha. Druhý stupeň základní školy byl umístěn v prostorách budovy Základní školy Újezd, kde byli dosud v části budovy

ještě vyučováni i studenti

gymnázia. Pro potřeby základní školy bylo uvolněno patnáct učeben. Od tohoto školního roku nepatřilo k Základní škole Komenského pracoviště Sobůlky, vznikla zde samostatná Základní škola Sobůlky, Základní škola Komenského však získala další pracoviště - školu v Bohuslavicích. 58

Základní škola Komenského měla celkem pět pracovišť. Na škole proběhla v březnu celookresní přehlídka cizojazyčných znalostí žáků. Učitelé anglického a německého jazyka připravili vystoupení šesti žáků v německém a anglickém jazyce. Škola se jako každoročně prezentovala v mnoha olympiádách a soutěžích. Mnoho učitelů pracovalo s nadanými žáky, aby je připravili k reprezentování školy v různých oborech a disciplínách. Opět i letos proběhla v květnu družební návštěva se Zvolenem, tentokrát přijeli přátelé a žáci ze Zvolena do Kyjova. Hosté byli přivítáni koncertem školního souboru Modráčci pod vedením učitele Cvrkala. V dalších dnech se uskutečnil výlet do Telče a nechybělo ani přátelské posezení u vína. V prosinci vykonal na škole inspekci školní inspektor. Jednalo se o inspekci tematickou, zaměřenou na posouzení provozuschopnosti školy. Žádná zvláštní opatření vyplývající z inspekce nebyla nutná. V prosinci zaslali zástupci školy na Městský úřad odboru školství v Kyjově žádost o vyjádření souhlasu k pojmenování

základní školy

názvem Základní škola Jana Amose Komenského. Ředitelství Základní školy Komenského žádalo o udělení názvu škole s odůvodněním, že škola byla od září roku 1953 do 30. června 1990 umístěna v ulici Komenského, některé třídy tam byly umístěny až do roku 1994. Po přestěhování do jiných budov vznikla nepřehledná situace a bylo nutné školu odlišit od dalších základních škol v Kyjově. Mezi rodičovskou a občanskou veřejností

byl

používán

název

Základní

škola

Komenského.

Celý

pedagogický sbor i rodičovská veřejnost si přáli pojmenování Základní škola Jana Amose Komenského. Tento název odvozovali i od blízkého rodiště a působiště Jana Amose Komenského. Bohužel požadavek byl zamítnut, škola nedostala na žádost písemnou odpověď, pouze se toto zamítnutí objevilo v zápise z jednání školní komise. Škola proto žádala v následujícím roce o udělení názvu znovu.

59

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B A,B,C,D A,B,C A,B,C,D A,B,C A,B,C,D A,B,C,D

72 58 107 89 136 83 114 125 29

PRAC OVI ŠTĚ B O HU SLAVICE


813 398 386 29 39 4

Tabulka 38

1991-1992 Ředitelka školy: Marie Sukopová Škola poslala podruhé žádost o udělení čestného názvu škole Základní škola Jana Amose Komenského na Městský úřad v Kyjově. Rada městského zastupitelstva se k němu vyjádřila kladně. Žádost o pojmenování školy, včetně vyjádření Městského úřadu Hodonín, byla zaslána na MŠMT. Dopisem bylo v květnu sděleno, že žádost o udělení čestného názvu nemůže být realizována. Škola tedy vypracovala podrobně důvody a dále uvedla všechny pedagogické, výchovné a vzdělávací výsledky školy, na jejichž základě žádala o udělení čestného názvu škole. Zhodnocení dosavadních výsledků bylo zasláno Školskému úřadu v Hodoníně a MŠMT. Pěvecký soubor Modráčci pod vedením učitele Cvrkala působil na škole již třináct let. Souboru se podařilo získat první

místo v

okresním kole soutěže Písně svátku dětí 92 a reprezentoval okres Hodonín v Přerově. Kromě toho odzpíval a odehrál mnoho koncertů, včetně vánočních. Ve školních prostorách byla založena a slavnostně otevřena „Galerie ve škole“

u příležitosti čtyřstého výročí narození Jana Amose

Komenského. Kyjovské veřejnosti, žákům i pedagogům se představil svými kresbami a grafikou kyjovský rodák MUDr. Alois Šafránek. 60

Družba se Zvolenem pokračovala návštěvou žáků a pedagogů ve

Zvoleně.

Zúčastnili

se

výletu

do

Vysokých

Tater,

pobývali

na Štrbském plese, ve Smokovci a v Popradě. Zvolenští měli všechno velmi dobře připraveno a zorganizováno k velké spokojenosti Kyjovanů. Škola měla celkem šest pracovišť: školní družinu na ulici Svatopluka Čecha a v Bohuslavicích, první stupeň na Seifertově náměstí, v městské knihovně a na gymnáziu, druhý stupeň na Újezdě.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C,D A A,B,C A,B A,B,C,D A,B,C,D A,B,C A,B,C,D


126 29 88 56 130 99 86 105 52


771 408 363 29 44 5

Tabulka 39

1992-1993 Ředitelka školy: Marie Sukopová Rozmístění tříd bylo i letos na pěti místech. První a druhé třídy byly v budově nynějšího gymnázia (bývalá chlapecká škola). Třetí a čtvrté třídy byly umístěny v budově Základní školy prvního stupně na Seifertově náměstí. V Bohuslavicích byly čtyři ročníky ve třech třídách, jedna z nich byla malotřídní. Vznikla spojením třetí a čtvrté třídy. Žáci druhého stupně byli v budově školy na Újezdě. Družina byla umístěna

v bývalých jeslích ve vile na ulici Svatopluka

Čecha a jedno oddělení bylo v Bohuslavicích. Od září 1990 do června 1993, tedy tři roky byly Bohuslavice dislokovaným pracovištěm Základní školy Komenského Kyjov. Ekonomicky byla škola v Bohuslavicích samostatná od 1. srpna 1993 61

jako ZŠ Bohuslavice se samostatným ředitelstvím. Dne 26. srpna 1992 vedení školy zaslalo opakovaně žádost o udělení čestného názvu škole na MŠMT České republiky a Školskému úřadu v Hodoníně. Dne 27. ledna 1993 školu navštívil ředitel Školského úřadu Hodonín, starosta Městského úřadu Kyjov a vedoucí odboru školství, kultury mládeže a tělovýchovy při Městském úřadu Kyjov; všichni zúčastnění se rozhodli, že školu jednoznačně podpoří v novém písemném odvolání ohledně udělení čestného názvu Základní škola Jana .Amose Komenského v Kyjově. Galerie ve škole pokračovala dalšími výstavami. Proběhly zde výstavy kyjovské naivní malířky Cecílie Markové a akademické malířky Jiřiny Adamcové, která žila v mládí v Kyjově. Družba se zvolenskou školou pokračovala, letos

návštěvou přátel

ze Zvolena v Kyjově. Program pro hosty byl připraven v podobě výletů do Mikulčic, Lednice a do zámku a parku v Miloticích. Nové

výměnné setkání se uskutečnilo s žáky francouzské církevní

školy. Žáci ze tříd s rozšířenou výukou jazyků, kteří se učili francouzsky, si dopisovali s francouzskými žáky a ti přijeli na několik dnů do Kyjova.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C,D,E A,B,C,D A,B,C,D A,B,C


63 43 85 86 134 114 104 72 60


Tabulka 40

62

761 411 350 30 41 5

Od tohoto školního roku končí školám povinnost psát školní kroniky a školy začínají vydávat ročenky a výroční zprávy. Při studiu následujících obdobích jsem vycházela z ročenek a výročních zpráv školy.

1993-1994 Ředitelka školy: Marie Sukopová Od tohoto roku se podařilo umístit do budovy na ulici Seifertově všechny třídy prvního stupně včetně družiny. Předcházela tomu rozsáhlá prázdninová rekonstrukce budovy. Byly provedeny nové vodovodní rozvody, stavební úpravy, opravy hygienických zařízení, obklady, nové podlahy, elektroinstalace, malování tříd. Dne 28. září 1993 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky propůjčilo základní škole čestný název Základní škola Jana Amose Komenského v Kyjově. Dekret s propůjčením čestného názvu byl z Prahy odeslán do Olomouce a odtud škole, k rukám ředitelky. Dne 1. ledna 1994 vstoupila škola do právní subjektivity na základě dopisu, který byl ředitelkou školy odeslán starostovi Městského úřadu Kyjov a Školskému úřadu Hodonín. Město Kyjov, městské zastupitelstvo vydalo škole „Zřizovací listinu“, kterou zřizuje dnem 1. ledna 1994 podle § 14 odstavec 2 zákona ČNR č. 564/1990 Sb. O státní správě a samosprávě ve školství Základní školu Jana Amose Komenského jako příspěvkovou

organizaci

se

sídlem

v

Kyjově.

Identifikační

číslo

4884721. Město Kyjov, zastoupené starostou jako pronajímatelem, uzavřelo s ředitelkou školy nájemní smlouvu na dobu určitou třicet let. Město pronajalo budovu školy na

Seifertově náměstí k poskytnutí základního

vzdělání žákům. Dále ředitel školského úřadu v Hodoníně uzavřel s ředitelkou školy dohodu o delimitaci. Škola se přihlásila do ověřování projektu Obecná škola. Ověřování

63

projektu bylo

zahájeno od září 1994 v šestých ročnících na školách,

které se přihlásily k ověřování na odboru základního školství v Praze. Dne 14. března 1994 sdělila ředitelka školy Školskému úřadu v Hodoníně a Městskému úřadu v Kyjově, že odchází ze školské služby a tím i z funkce ředitelky školy. Dne 16. června 1994 se konalo konkurzní řízení na funkci ředitele Základní školy Jana Amose Komenského Kyjov. Do konkurzu se přihlásil PaedDr. Jan Navrátil, zástupce ředitelky této školy, který byl k 1. srpnu 1994 jmenován ředitelem školy. Škola navštívila družební školu ve Zvolenu, Banskou Štiavnici a další historická místa v okolí.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C,D A,B,C,D A,B,C,D A,B,C

60 62 60 85 119 115 107 98


706 384 322 26 35 3

Tabulka 41

1994-1995 Ředitel školy: Jan Navrátil V tomto školním roce došlo ke změně ve vedení školy. Mgr. Marie Sukopová, zkušená ředitelka, odešla do penze a

na místo ředitele byl

po konkurzním řízení jmenován dřívější zástupce PaedDr. Jan Navrátil. Nový

ředitel

zdůraznil

zásady,

které

považoval

pro

chod

školy

za nezbytné: - Žák je ve vzdělávacím procesu partnerem učitele, je samostatnou osobností se všemi právy, které vyplývají z Úmluvy práv dítěte. Současně však také s povinnostmi danými školním řádem. 64

- Žák má právo zažít ve škole úspěch a škola má povinnost mu prožitek úspěchu zprostředkovat. Z dítěte, které je ve škole přesvědčováno, že nic neumí a k ničemu není, nemůže přece vyrůst zdravý, sebevědomý člověk. - Nezbytným prvkem v životě školy je kázeň. Kázeň a dodržování zásad slušného chování není omezování osobní svobody, ale prostředkem výchovy. Činnost školy se od těchto jednoduchých zásad v průběhu roku odvíjela. Ne vždy se je podařilo beze zbytku naplnit, přesto některé úspěchy v rámci výuky i mimo vyučování stály za povšimnutí. K nejvýraznějším úspěchům patřilo páté místo hlídek mladých zdravotníků v České republice, druhé místo na Moravě v kategorii dětských pěveckých souborů a páté místo v basketbale chlapců. Prioritou školy byla výuka cizích jazyků. Základní škola Jana Amose Komenského

byla

Ministerstvem

školství,

mládeže

a

tělovýchovy

uvedena v síti škol s rozšířenou výukou jazyků. Ve třídách s rozšířenou výukou jazyků učili plně aprobovaní učitelé, výuka probíhala

kromě

běžných způsobů na počítačích a často byla využívána videokamera. Škola se snažila o kontakty se zahraničím; dopisování v angličtině nebo v němčině patřilo k metodám výuky

cizího jazyka. Velkým problémem

byl však nedostatek učitelů cizího jazyka. Dětský pěvecký sbor Modráčci, tak jako každoročně, secvičil svůj vánoční koncert a navíc vydal první díl vánoční kazety „Modráčci vánoční“, která měla velký úspěch a celý náklad byl v krátké době rozebrán. Galerie ve škole vznikla ve spolupráci se Základní školou Újezd. Galerii navštěvovali občané Kyjova, ale hlavně sloužila dětem z Kyjova i ze širokého okolí. Ve školním roce představila v pěti výstavách díla umělců nejrůznějších výtvarných technik. Nejvýznamnější akcí školní družiny, kterou v letošním školním roce uskutečnila, byla výstava „Papírový svět“ v městském muzeu. Žáci a vychovatelky zde představili svoje umění

65

ve skládání papíru

v japonském stylu tzv. Origami. Koncem školního roku končily přípravy na zahájení činnosti keramického

kroužku,

ve

kterém

měly

pracovat

děti

se

svými

vychovatelkami. Překvapením sezony byl vznik ochotnického divadla, který v režii učitelky Zdeny Krososkové nacvičil pohádku „Strašidýlko“. Divadlo mělo velký úspěch u veřejnosti. Vždyť dokázalo šestkrát zcela naplnit divadelní sál kulturního domu a vždy sklidilo ohromný aplaus. V květnu přijeli do Kyjova pouze pedagogové z družební školy ve Zvolenu. Každým rokem se výměnným způsobem setkávali žáci školy se

zvolenskými

žáky.

Po

dobu

tří

dnů

byli

vzájemně

ubytováni

v rodinách. Tentokrát přijeli pouze pedagogové, aby si prohlédli školu prvního a druhého stupně, město Kyjov a okolí. Přátelství mezi školami se rozvíjelo víc jak třicet let a nešlo jen o ony „družby“ z minulých let, ale o plodnou spolupráci a přátelství mezi učiteli a žáky. Rada Okresního programu rozvoje základního a středního školství okresu Hodonín vyhlásila výběrové řízení na programy rozvoje škol. Škola vypracovala několik projektů pro zlepšení podmínek výuky a vzdělávání. -

Zprovoznění

výchovným

a

rozšíření

působením

na

rozhlasové žáky.

ústředny

Cílem

spojené

projektu

bylo

s

dalším pomocí

rozhlasového vysílání seznamovat žáky s děním v obci i ve škole s důrazem na ekologickou výchovu. Každý pátek byly vyhlašovány rozhlasové soutěže a ze správných odpovědí byli losováni tři výherci z řad žáků prvního stupně. Ti získali drobnou odměnu. Rozhlasem byly také děti každé ráno vítány ve škole, paní učitelky pouštěly dětem písničky a každý den přály těm dětem, které měly narozeniny. - Využití dramatizace při výuce cizích jazyků. Jednou z mnoha metod ve výuce cizích jazyků byla dramatizace. Žáci si pečlivě nacvičili scénku,

dobře

se

naučili

dialogy,

66

nachystali

si

kostýmy a

takto

připravenou scénku učitelka natočila na video. Zárukou bylo dobře zvládnuté učivo, video se mohlo užít i v jiných třídách a k tématu se mohli žáci kdykoliv vrátit prostřednictvím videa. - Estetická výchova ve školní družině. Cílem bylo zkvalitnění estetické výchovy ve školní družině, rozšíření tvořivých aktivit na všechny děti prvního stupně. Do projektu byla zahrnuta i práce s hlínou a vypalování v hrnčířské peci. Letos již podruhé navštívil školu dětský lékař z amerického státu Colorado Peter J. Adasek, uznávaný odborník v boji proti týrání a zneužívání dětí. Dr. Adasek se rozhodl založit ve škole devizové konto, ze kterého byli po dobu pěti let odměňováni nejlepší studenti anglického jazyka cenou v amerických dolarech. Tato cena byla silným motivem pro žáky ke studiu angličtiny. Od tohoto školního roku skončila pro školu povinnost psát školní kroniku a škola začala vydávat každoroční výroční zprávy.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B A,B,C,D A,B,C A,B,C,D A,B,C,D

56 56 90 61 115 83 108 107


Tabulka 42

1995-1996 Ředitel školy: Jan Navrátil Výroční zpráva se nedochovala.

67

676 379 297 26 39 3

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C A,B,C,D

66 57 79 84 94 92 78 106


656 352 304 26 38 3

Tabulka 43

1996-1997 Ředitel školy: Jan Navrátil Ředitel vyhlásil pro nový školní rok soutěže: - o Nejlepšího studenta v anglickém jazyce (nadace P. Adaska), - o Nejlepšího studenta v německém jazyce, - Cenu ředitele školy - cenu pro Nejlepšího sportovce školy. Dále se škola orientovala na využití volného času dětí. Při škole působilo několik aktivit, které nabízely vyplnění volného času dětí. Cílem bylo nabídnout dětem pozitivní program, upoutat jejich pozornost k aktivitám, ve kterých se mohly odreagovat a najít uplatnění pro své zájmy. Při školní družině vznikl kroužek keramiky, který vedla vychovatelka Mária Vavřinová. Před Vánoci tento kroužek vystavoval krásné výrobky v Galerii ve škole. Dětský pěvecký soubor Modráčci uskutečnil dvanáct koncertů pro veřejnost. Na škole působil také žákovský ochotnický divadelní soubor pod vedením Zdenky Krososkové. Žáci souboru nastudovali Hastrmanskou pohádku a odehráli deset divadelních představení. Ve spolupráci se Základní školou Proběhly zde čtyři výstavy.

68

Újezd pracovala Galerie ve škole.

Škola jako jediná v Kyjově organizovala již mnoho let pro žáky z Kyjova výuku náboženství ve spolupráci s římskokatolickým farním úřadem. Letos pracovalo osm skupin. Velmi vyhledávaná byla výuka v počítačových učebnách. Pro velký zájem žáků pracovalo odpoledne šest kroužků výpočetní techniky. Škola se účastnila několika projektů. Do okresního programu rozvoje byl přihlášen společný projekt tří kyjovských základních škol „Kyjovsko ve výuce prvouky na základní škole “. V rámci Evropské unie probíhal projekt Sokrates, který sledoval spolupráci škol z různých států unie. Škola navázala kontakt se Základní školou ve Freiwaldu v Rakousku a připravovala se na zapojení do projektu Dětská fotografie. Dne 27. února proběhla na škole stávka. Českomoravský odborový svaz pracovníků

školství

vyhlásil

na

zimní

měsíce

etapovou

stávku

zaměstnanců školství za zvýšení mezd. V budově na Seifertově náměstí na prvním stupni pokračovalo budování přístavby nad školní kuchyní. Nově vznikly dvě třídy, výtvarný ateliér, hudebna, dva kabinety a další provozní prostory pro školní kuchyň. K celkovému dokončení k 1. září 1997 zbývala výměna zárubní a oken, výměna dlažby na chodbách, oprava střechy, okapů a fasády, vybudování sportovišť a sadové úpravy. Na škole bylo registrováno třicet jedno

tělesně nebo duševně

postižené dítě, které byly integrovány mezi ostatní žáky. Škola organizovala několik sportovních soutěží: Vánoční laťku ve skoku vysokém, gymnastický přebor školy, atleticky přebor školy, malou kopanou a kopanou. Soutěže, kterých se žáci účastnili: Mladý historik, Bible a my, matematická olympiáda, zeměpisná soutěž, zdravotnická soutěž Hlídky mladých zdravotníků prvního a druhého stupně.

69

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C A,B,C,D

69 63 60 74 87 78 94 75 106


706 367 339 27 38 3

Tabulka 44

1997-1998 Ředitel školy: Jan Navrátil Ředitel vyhlásil pro nový rok opět tyto soutěže Cena ředitele školy (samé výborné známky v pololetí i na konci roku), Nejlepší student anglického jazyka (nadace P. Adaska), Nejlepší student německého jazyka, Nejlepší sportovec školy. Pro rozšíření výuky německého jazyka se podařilo zajistit spolupráci s I. Hauptschule Freistadt v Rakousku. Dětský pěvecký soubor Modráčci uskutečnil dvanáct koncertů pro veřejnost. Modráčci účinkovali jako hosté ve večerním pořadu Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře v kině Panorama v Kyjově. Pořad měl velký úspěch. Ochotnický divadelní soubor sehrál „Zamotanou pohádku“. Žáci vystoupili s deseti představeními. Také se účastnili divadelní přehlídky v Hluku. Ve spolupráci se Základní školou Újezd pracovala Galerie ve škole. Proběhlo pět výstav. V letošním školním roce začal vycházet žákovský školní časopis s názvem Paraple. Na prvním mezinárodní

stupni byl založen dětský klub Debrujárů (Debrujáři je hnutí

mladých

výzkumníků,

šířící

se

z

Kanady).

O Debrujáry byl mezi žáky velký zájem. Započatý projekt tří kyjovských škol ,,Kyjovsko ve výuce prvouky na 70

základní škole“ byl dokončen a přijat okresní komisí. Bylo vytisknuto dvacet kusů knih. Cena výtisku činila 1500 Kč. Výše ceny byla dána velkým množstvím originálních fotografií. V rámci Evropské unie probíhal projekt Sokrates, který podporoval spolupráci škol z různých států unie. Naše škola navázala kontakt se

základními

školami

Freistadt

v

Rakousku,

Ragusa

v

Itálii,

Örnsköldsvik ve Švédsku, Thisted v Dánsku. Tento projekt byl tříletý. Účastnili se ho žáci dvou jazykových tříd 6. A a 7. A. Spolupráce spočívala ve výměně materiálů na dohodnutá témata: Moje rodiště, Můj byt,

Naše

škola,

Moje

cesta

do

školy,

Jak

si

představuji

svoji

budoucnost, Víkend v naší rodině. Součástí projektu bylo dopisování žáků a kontakty mezi učiteli. Projekty Sokrates byly financovány Evropskou unií. Dne 1. září 1997 byla slavnostně otevřena dokončená přístavba nad školní kuchyní.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D A,B,C

69 69 81 59 87 79 75 94 74


Tabulka 45

1998-1999 Ředitel školy: Jan Navrátil Ředitel školy vyhlásil opět celoroční soutěže - Nejlepší student v anglickém jazyce (nadace P. Adaska), - Nejlepší student v německém jazyce, - Cena ředitele školy za nejlepší prospěch 71

687 340 347 27 38 3

- Nejlepší sportovec. Vzhledem k učitelům zveřejnil ukazatele kvality učitelovy práce: kvalita výuky, práce třídního učitele a mimovyučovací činnost. Škola se orientovala na výuku cizích jazyků a využití volného času dětí. Při škole působilo několik aktivit, které nabízely využití volného času dětí. Dětský sbor Modráčci v tomto roce uspořádal deset koncertů a získal zlaté pásmo v soutěži Dětských pěveckých souborů Moravy a postoupil do celostátní přehlídky dětských souborů. Ve sboru zpívalo padesát žáků školy a deset žáků z jiných škol. V Galerii ve škole proběhlo pět výstav. Galerii provozovala škola ve spolupráci se Základní školou Újezd. Mladí debrujáři, kteří pracovali na prvním stupni, získali v celorepublikové soutěži v kategorii mladších žáků třetí

místo. Tento klub

navštěvovali čtyřicet tři žáci. Projekt Sokrates vstoupil do druhého ročníku. Pracovali na něm žáci 7. A a 8. A, také spolupracovala většina učitelů druhého stupně, zvlášť učitelé cizích jazyků. Na prvním stupni pokračovalo vydávání školního časopisu s názvem Paraple pod vedením učitele Karla Fialy. Během roku bylo vydáno deset čísel. a

Do

obrázky

časopisu

přispívali

především

žáci

svými

prvního

články, stupně.

básněmi, Stálou

hádankami

rubriku,

seriál

o svatých, kteří vyšli z českého prostředí, vedl páter Bohumil Vícha. Dokonce v jednom čísle měli tvůrci tu čest zveřejnit dopis prezidenta Václava Havla, který odpověděl žákům na jejich dopis. Na škole bylo registrováno čtrnáct tělesně postižených žáků (šest tělesně a osm s vývojovou poruchou), kteří byli integrováni mezi ostatní žáky. Žáci školy se účastnili okresních olympiád z českého jazyka, fyziky, chemie, biologie a anglického jazyka, soutěží Mladý historik, Bible a my, Karlovarský

skřivánek,

kde

se

žákyně

72

Alžběta

Bočková

umístila

na prvním místě v celostátním kole, soutěž v recitaci, Vyletěla holubička, Kyjovský skřivan, Máme rádi přírodu, Z naší přírody, Hlídka mladých zdravotníků a Indiánská stezka. Ve školní budově na Seifertově náměstí byla provedena úprava horní chodby- vybouráním nefunkční příčky, obložení stěn ve vstupech do tříd, položení nové dlažby, výměna zárubní a nátěr nových dveří. V prostoru staré přístavby byla vybourána příčka a zvětšena třída a dorovnána a upravena podlaha. V družině a

v keramické dílně byly

vybourány

vlisované podlahy, provedeny betonáže a nalepení nových podlah. Ve všech nově upravených prostorách byly vyměněny plechové radiátory za litinové a bylo nově vymalováno. V budově na Újezdě byly ve třetím poschodí opraveny a nově natřeny všechny dveře vedoucí do tříd. Dále vyměněny zárubně na chlapeckých a pánských toaletách a několik tříd nově vymalováno.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C,D

60 68 85 80 73 70 83 74 94


687 356 331 28 36 3

Tabulka 46

1999-2000 Ředitel školy: Jan Navrátil Ředitel školy na slavnostním zahájení školního roku v hudebním sále vyhlásil tradičně soutěže - Nejlepší student v německém jazyce, - Nejlepší student v anglickém jazyce (nadace P. Adaska), - Nejlepší sportovec 73

- Cena ředitele školy. Vzhledem k učitelům zveřejnil ukazatele kvality učitelovy práce: kvalita výuky, práce třídního učitele a mimovyučovací činnost. Dětský pěvecký sbor Modráčci nazpíval asi dvacet skladeb na nové CD. V předvánoční době proběhl křest tohoto nového alba. Kmotrem byl Zdeněk Svěrák. Na prvním stupni pracoval kroužek keramiky, taneční kroužek, gymnastický, kroužek vaření, zdravotnický a výtvarný kroužek. Vydávání školního časopisu pokračovalo v tomto školním roce jedenácti novými čísly. Malí debrujáři získali v celorepublikové soutěži v kategorii mladších žáků třetí a první místo. Dětský divadelní soubor Pískle nastudoval a sehrál osm představení pohádky ,,Malá čarodějnice“. Galerie ve škole se prezentovala čtyřmi výstavami. Velmi vyhledávaná byla výuka na počítačích. Žáci se špatným držením těla

navštěvovali na doporučení ošetřujícího

lékaře nápravnou tělesnou výchovu. Pracovaly tři skupiny. Projekt Sokrates pokračoval. Na schůzce v Itálii byl dohodnut postup závěrečných prací a způsob ukončení projektu. Každá škola si samostatně vydala písemné materiály z projektu a společně pak vytvořili CD, který sloužil k prezentaci jednotlivých škol. Projekt byl ukončen v Rakousku slavnostní vernisáží výstavy, na níž byly představeny výsledky tříletého úsilí žáků i učitelů všech partnerských škol. Žáci devátých ročníků navštívili společně Prahu a během tří dnů si prohlédli její pamětihodnosti. Bylo uspořádáno několik sportovních akcí: Vánoční laťka, olympijský den k Mezinárodnímu dnu dětí, turnaje ve vybíjené, regionální kolo sálové kopané. V době prázdnin probíhaly v budovách školy rekonstrukční práce. Na

Seifertově

náměstí

celkové

74

přebudování

chodby

v

prvním

patře,výměna

zárubní,

obklady ve

vstupech

do

tříd,

nová

dlažba

na chodbě, výměna plechových radiátorů za litinové. V budově na Újezdě se uskutečnila výměna luxferů na hlavním schodišti, okapů a dlažby na chlapeckých toaletách ve třetím poschodí a vymalování stěn. Přes mnoho urgencí se nedařilo městskému úřadu prosadit

dokončení

fasády

na

Seifertově

náměstí

pro

nedostatek

finančních prostředků. Stejně tak nezačala nezbytná výměna kotle ústředního topení v jedné části budovy a vybudování sportoviště v areálu školy.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C

77 56 74 85 90 62 72 81 73


670 340 330 26 35 3

Tabulka 47

2000-2001 Ředitel školy: Jan Navrátil I v tomto školním roce vyhlásil ředitel školy na slavnostním setkání v hudebním sále pro žáky druhého stupně soutěže o Nejlepšího studenta anglického jazyka (nadace P. Adaska), Nejlepšího studenta v německém jazyce, o Cenu ředitele a o Nejlepšího sportovce školy. Vzhledem k učitelům zveřejnil ukazatele kvality učitelovy práce: kvalita výuky, práce třídního učitele a mimovyučovací činnost. Škola se orientovala na výuku cizích jazyků a na využití volného času dětí. Na škole pracovaly jazykové kroužky němčiny, ruštiny a francouzštiny. Dále kroužky: keramický, gymnastiky, vaření, práce na počítači, mažoretky, mladí zdravotníci, malí debrujáři, zdravotní tělesná 75

výchova, divadelní kroužek Pískle, dětský pěvecký soubor Modráčci. Dětský pěvecký sbor Modráčci vydal již třetí CD s názvem Písničky od srdíčka, kmotrem alba byli Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. Galerie ve škole ve spolupráci se ZŠ Újezd uspořádala šest výstav. Dětský ochotnický soubor Pískle zahájil sezonu jako spoluorganizátor Kyjovské divadelní pouti v polovině září a Kyjovského divadelního podzimu. V průběhu roku nacvičil pohádku „Hloupé království“ a pro žáky okolních škol a pro veřejnost odehrál osm představení. Projekt Sokrates skončil v roce 2000. Projekt sledoval spolupráci škol z různých států unie. Naše škola spolupracovala tři roky s Italy, Švédy, Dány a Rakušany. Spolupráce spočívala ve výměně materiálů na předem dohodnutá témata. Projekt se nazýval IWEU. Pro udržení stávající úrovně zahraničních vztahů

jako

prostředku

jazykové výuky se škola letos zapojila do nového projektu zaměřeného na emigraci lidí do Ameriky. Projekt byl tříletý, účastnili se ho žáci sedmých tříd a koordinátorem byl učitel německého jazyka Jaroslav Chytil. Partnerskými školami byly školy z Norska, Severního Irska a Itálie. Projekt nesl název MOVIE. Na prvním stupni byl vydáván učitelem Karlem Fialou školní časopis Paraple. Bylo vydáno jedenáct nových čísel. Do časopisu přispívali žáci, občas učitelé, vedení školy a také farář páter Bohumil Vícha. Z prací žáků, kteří psali a kreslili do časopisu sestavil a vydal učitel Fiala již tři knížky „Naše čítanka“. Při Základní škole i letos pracovalo jako zájmová organizace Sdružení rodičů a přátel školy, které finančně podporovalo některé akce školy. Na škole bylo integrováno dvanáct tělesně nebo duševně postižených žáků, o které pečovali všichni vyučující, zvláště však třídní učitelé a výchovná poradkyně. Žáci školy se účastnili olympiád z českého jazyka a biologie a soutěží Vánoční laťka ve skoku vysokém, městského kola pěvecké soutěže Kyjovský kanár, Pythagoriada, Vyletěla holubička, Matematický klokan.

76

Žáci sedmých tříd se účastnili lyžařského výcvikového kurzu v Javorníkách. Dále se účastnili Závodu míru žáků základních škol, Atletického dne města Kyjova. Žáci devátých tříd strávili tři dny na poznávacím zájezdu v Praze.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C

69 69 61 75 96 80 59 72 79


660 332 328 26 34 3

Tabulka 48

2001-2002 Ředitel školy: Jan Navrátil Na škole působily následující volnočasové aktivity: kroužek výtvarný, technický, keramický, zdravotnický, vaření, gymnastiky, mažoretek, informatiky, sportovních her, zdravotní tělesné výchovy, malí debrujáři, dívčí klub, dětský pěvecký soubor se svými padesáti pěti členy na škole již více jak dvacet let. Účastnil se poprvé zahraničních koncertů v Polsku ve Varšavě. Divadelní soubor Pískle se svými dvaceti členy secvičil pohádku ,,O veselém hrobaři“ podle Jiřího Mahena. Odehrál sedm představení, která měla u dětí i veřejnosti velký úspěch. V malých debrujárech pracovalo dvacet osm dětí. Při celostátním soutěžení v Praze obsadili žáci v obou kategoriích první místa, stali se mistry republiky pro rok 2002 a byli ředitelem školy zapsáni do Zlaté knihy Základní školy Jana Amose Komenského. Galerie ve škole ve školní budově na Újezdě uspořádala pět výstav. Vedoucí výstav byl Jan Navrátil. 77

Nově byla otevřena Galerie 920 v budově prvního stupně na Seifertově náměstí.

Vedoucím výstav byl Karel Fiala. Bylo uspořádáno jedenáct

výstav. Při

škole

působilo

Sdružení

rodičů

a

přátel

školy.

Činnost

se zaměřovala především na finanční podporu některých aktivit školy. Projekt MOVIE pokračoval pracovní schůzkou v Itálii a v Kyjově a další se připravovala v Irsku. Škola vyučovala podle vzdělávacího programu Základní škola. Od třetí třídy byla v každém ročníku jedna třída s rozšířenou výukou cizích jazyků, od šesté třídy se v těchto třídách vyučoval druhý jazyk, učil se anglický a německý jazyk. Škola měla rozpracovaný systém odměn a cen: - Cena ředitele školy za vynikající prospěch. Cenu obdržel každý žák druhého stupně, který měl samé výborné v pololetí i na konci roku. - Nejlepší student anglického jazyka. - Nejlepší student německého jazyka. - Nejlepší sportovec v mladší a starší kategorii: nejlepší sportovci byli určeni na základě sportovních výkonů na soutěžích a při reprezentaci školy. –

Zápis do Zlaté knihy Základní školy Jana Amose Komenského Kyjov. Zapsaní byli žáci, kteří v průběhu školní docházky získali alespoň třikrát výše uvedené ceny, získali prvenství v soutěži alespoň krajského významu nebo obsadili hodnotné místo v celostátní soutěži. Do Zlaté knihy mohli být zapsáni i pedagogové,

pokud dosáhli

mimořádného výsledku či ocenění nebo zajímavé a významné školní aktivity.

78

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B,C A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C

63 66 79 64 86 77 81 61 70


647 312 335 26 37 3

Tabulka 49

2002-2003 Ředitel školy: Jan Navrátil Nový školní rok byl slavnostně zahájen ředitelem školy, který již tradičně vyhlásil celoroční soutěže pro žáky druhého stupně. Soutěže jsou jazykové, sportovní a prospěchové. Škola pokračovala dalším rokem v projektu MOVIE věnovanému emigraci občanů do Ameriky. Tento projekt byl součástí druhého cyklu projektu Sokrates. Letos byla pracovní schůzka v Irsku a Norsku. Dětský pěvecký soubor Modráčci hostil na podzim polský pěvecký soubor, který přijel do Kyjova. Polské děti byly ubytovány v rodinách dětí zpívajících v Modráčcích. Oba soubory uspořádaly v Kyjově společné koncerty. Škola nabízela mnoho volnočasových aktivit pro děti. Velmi oblíbeným se stal kroužek práce na počítačích. Ve škole byla vybavena učebna počítačů v rámci celostátní akce ministerstva školství Internet do škol. Při školní družině pracoval kroužek keramiky. Na prvním stupni mohli žáci navštěvovat kroužky gymnastiky, zdravotnický,

výtvarný,

dyslektický,

zdravotní tělesné výchovy, kroužek

mažoretek

a

Malé

debrujáry, kteří pracovali nejen na prvním stupni, ale i na druhém stupni. Ve škole byly dvě výstavní galerie. Na prvním stupni Galerie 920, kde proběhlo devět výstav, přičemž na každé výstavě vystavovali současně dva autoři. 79

Na druhém stupni Galerie ve škole, provozované společně se Základní školou Újezd, proběhlo šest výstav. Z toho dvě výstavy dětských prací zorganizovala Základní škola Újezd. Žáci školy se účastnili olympiád ve fyzice, chemii, technice a českém jazyce, kde škola získala díky žákyni deváté třídy první místo v krajském kole. Na sportovním poli se žáci utkali ve skoku vysokém,

ve školním a městském kole

na atletickém dnu, v soutěži o Pohár rozhlasu

a v soutěži v atletice. Proběhly pěvecké soutěže Skřivánci ze Slovácka a

Hudební mládí,

soutěž souborů, kde Modráčci získali první místo. Uskutečnil se lyžařský kurz pro žáky sedmých tříd a poznávací exkurze do hlavního města pro žáky devátých tříd. Po dobu tří dnů žáci poznávali historii a současnost Prahy a její kulturní možnosti.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C

49 61 73 78 73 84 71 79 60


628 308 320 26 35 3

Tabulka 50

2003-2004 Ředitel školy: Jan Navrátil V tomto školním roce secvičil dětský divadelní soubor Pískle pohádku ,,Dobrodružství

Buratiny“.

Toto

představení

sehrál

pro

žáky

škol

i veřejnost sedmkrát. Hra se setkala s velmi pozitivním ohlasem. V rámci plnění preventivního programu zaměřeného na patologické jevy u mládeže byla škola poměrně úspěšná, jen ojediněle se vyskytly případy šikany, vandalismu a vzájemného napadání. Ve škole byly 80

instalovány dvě schránky důvěry, ke kterým měl přístup pouze ředitel školy, výchovná poradkyně a speciální pedagog, dále protidrogový PEER-program. Vycházel z poznatku, že věková skupina žáků kolem patnácti let je nejlépe ovlivnitelná vrstevníky nebo mírně staršími osobami. V rámci PEER programu přicházeli do školy vyškolení studenti gymnázia, vedli diskusi pomocí aktivizujících metod

a tím působili

pozitivně na žáky. V Galerii 920 a v Galerii ve škole vystavovalo letos osmnáct umělců. Při základní škole pracovalo jako zájmová organizace Sdružení rodičů a přátel školy. Na škole bylo integrováno dvacet osm tělesně nebo duševně postižených žáků. Na prvním stupni pracovaly děti v kroužku

keramiky, zdravotnickém,

gymnastiky, zdravotní tělesné výchovy, výtvarném, pro dyslektiky, Malí debrujáři. Na škole bylo jako každoročně vyučováno náboženství, do kterého docházely i děti z ostatních kyjovských škol. Na začátku školního roku se uskutečnilo slavnostní ,,Pasování prvňáčků“ na školním dvoře prvního stupně. Slavnosti byli přítomni rodiče, učitelé a vedení školy. V rámci projektu Sokrates-Comenius navštívili školu partneři z Itálie a Norska. Na schůzce byl dohodnut další postup v posledním ročníku trvání projektu. Na jaře na schůzce partnerských zemí školu zastupovali tři učitelé. Pro žáky prvního stupně se uskutečnila „Velikonoční dílna“. Žáci mohli vidět jak se plete pomlázka, jak se malují kraslice a

jiné

velikonoční zvyky. Sami potom předvedli rodičům, co se v dílně naučili. Žáci se účastnili opět několika olympiád: fyzikální,

chemické,

technické a v českém jazyce. Žáci sedmých tříd se učili lyžovat na týdenním lyžařském

kurzu

v Javorníkách. Žáci devátých tříd se seznamovali s krásami historické

81

a současné Prahy na třídenním poznávacím zájezdu. Pro žáky prvního stupně a o den později pro žáky druhého stupně se konal olympijský den na kyjovském stadionu. Soutěžilo se v disciplínách běžeckých, skocích a hodech.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C

60 51 67 71 90 79 78 74 78


648 320 328 26 34 3

Tabulka 51

2004-2005 Ředitel školy: Jan Navrátil Kroužky, které pracovaly ve škole v tomto školním roce byly následující:

gymnastický,

zdravotní

tělesné

výchovy,

výtvarný,

keramický, dyslektický a informatiky. Malí debrujáři pracovali na škole od roku 1997 a formou různých pokusů odhalovali taje fyzikálních a chemických zákonů, aniž by byli zatěžováni odbornými termíny. Ke svým pokusům využívali především odpadového materiálu. Divadelní soubor Pískle secvičil a sehrál ,,Příběh o Kubovi“. Do souboru bylo zapojeno dvacet pět žáků, kteří každou volnou chvíli věnovali nácviku. Sehráli sedm úspěšných představení. Pěvecký soubor Modráčci čítal čtyřicet pět členů, kteří nastudovali nádherný vánoční koncert. V květnu přivítali Modráčci v Kyjově polský soubor Rubikon a na oplátku byli Modráčci pozváni v červnu do Polska do Jesefova u Varšavy. Druhý rokem se opakovala akce ,,Pasování prvňáčků“. Děti byly 82

ředitelem školy pasováni slavnostně na opravdové školáky. Z nejzajímavějších sportovních aktivit to byla druhá školní olympiáda, soutěžilo se v běhu, skoku a hodu a Vánoční laťka, soutěž ve skoku vysokém. Lyžařský týdenní kurz pro žáky sedmých tříd byl opět v Javorníkách a žáci devátých tříd završili celoroční projekt o našem hlavním městě účastí na poznávací exkurzi v Praze. Galerie 920 a Galerie ve škole prezentovaly jedenáct výstav.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C

37 60 61 68 81 79 79 76 70


611 301 310 25 36 3

Tabulka 52

2005-2006 Ředitel školy: Jan Navrátil V tomto školním roce proběhlo již tradiční Pasování prvňáčků. Za účasti rodičů, učitelů a starších žáků školy. Žáci devátých tříd pracovali na celoročním projektu Praha, v němž se seznámili zejména s historickými památkami. Své úsilí završili třídenní exkurzí v Praze. Dalším celoškolním projektem byl projekt Brno, jehož těžištěm nebyly jen historické památky a významná místa, ale i osobnosti žijící v Brně. Součástí práce byla i návštěva Brna. Spolupráci a vzájemné poznávání mladších žáků se staršími umožnil projekt Kamarádi. Cílem žáků druhého stupně bylo připravit pro děti z prvního stupně zajímavý a poutavý vyučovací program. 83

Pro budoucí prvňáčky připravily učitelky prvního stupně návštěvy ve škole. Setkávání dětí a rodičů probíhalo ve škole každý měsíc. Vhodně zvolené činnosti měly usnadnit v budoucnu dětem vstup do nového prostředí. Děti a rodiče tak mnohem lépe poznávali školu. Sportovní soutěže ve škole byly především zastoupeny Vánoční laťkou (soutěž ve skoku vysokém). Žáci školy se účastnili okresního a krajského kola ve vybíjené. Proběhla III. školní olympiáda pro žáky prvního stupně a Sportovní den pro žáky druhého stupně. Mezinárodní prostřednictvím

spolupráce

škol,

se

školy

kterými

se

zahraničím

pokračovala

navázala

přátelství

během

práce

soubor

Modráčci,

který

skvěle

na mezinárodním projektu Sokrates. Na

škole

pracoval

pěvecký

reprezentoval školu zejména svými vánočními koncerty. Malí debrujáři se zúčastnili mezinárodního setkání debrujárů v Dánsku a ve Švédsku. Na škole byla zřízena Školská rada složená ze zástupců rodičů, města a učitelů, která schvalovala školní dokumenty a vyjadřovala se k nim. K informovanosti zaměstnanců školy přispívala školní počítačová síť. Byla vybudována na podzim 2005 s finanční pomocí města Kyjova. Významným prvkem sítě byl optický kabel, který spojil obě budovy školy. Na konci školního roku byla uspořádána slavnostní akademie s předáváním cen. Byla udělena Cena ředitele, ocenění Nejlepší student anglického

jazyka,

Nejlepší

student

německého

jazyka a Nejlepší

sportovec. Do Zlaté knihy byli zapsáni ti, kteří dosáhli mimořádných úspěchů.

84

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

A,B A,B A,B,C A,B A,B,C A,B,C A,B,C A,B,C A,BC

53 38 63 61 73 82 80 81 68


Tabulka 53

85

599 295 304 24 35 3

POZNÁMKY 1) Školní kronika Střední školy chlapecké v Kyjově od školního roku 1919-1953, neobsahuje rok 1940-1945 a Osmileté střední školy v Kyjově školní rok 1953-1960 (jeden svazek), 1953-1954. 2) Ustanovení § 7 až 9 a § 27a zákona 29/1984 Sb., soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), v platném znění.

86

SROVNÁVACÍ TABULKY Tabulka udává roky, v kterých navštěvovalo školu nejvíce a nejméně žáků, roky, kdy měla škola nejvíce a nejméně tříd a roky, v kterých na škole působilo nejvíce a nejméně učitelů. NEJVÍCE školní rok počet žáků

NEJMÉNĚ počet školní rok žáků 2005-2006 599

1987-1988

954

CELKEM ŽÁKŮ

1972-1973 1989-1990 1991-1992

30

CELKEM TŘÍD

16

1956-1957 1957-1958

1991-1992

44

CELKEM UČITELŮ

20

1956-1957

Tabulka 54

Tabulka udává roky, v kterých navštěvovalo školu nejvíce a nejméně žáků v jednotlivých ročnících. NEJVÍCE školní rok počet žáků

NEJMÉNĚ ROČNÍK

počet žáků

školní rok

1991-1992

126

1.

37

2004-2005

1982-1983

129

2.

29

1991-1992

1982-1983

152

3.

45

1956-1957

1983-1984

151

4.

40

1953-1954

1984-1985

159

5.

36

1953-1954

1985-1986

160

6.

62

1999-2000

1986-1987 1965-1966

157

7.

59

2000-2001

1987-1988

156

8.

61

2001-2002

1965-1966

136

9.

27

1982-1983

Tabulka 55 87

ZÁVĚR Sledovala jsem historii Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově od jejího vzniku v roce 1953, kdy se škola nazývala Osmiletá střední škola v Kyjově, až po současnost. Podávám ve své práci ucelenou historii vývoje školy s nejvýznamnějšími událostmi, provázejícími vznik a život školy. Každý školní rok je zpracován samostatně a doplněn tabulkou, udávající celkový počet žáků, počet žáků v jednotlivých ročnících, počet učitelů, vychovatelů a tříd. Pro lepší orientaci a pochopení problematiky školství jsem vycházela nejprve z dějin českého školství od roku 1945 do roku 1989. Zabývala jsem se minulostí budovy, do které byla v roce 1953 umístěna nově vzniklá škola, která byla předmětem mého zájmu. Nejvíce jsem využila dva svazky školní kroniky J. A. Komenského z let 1960-1994, které mi zapůjčilo ředitelství školy. Dále jsem čerpala z ročenek a výročních zpráv školy z let 1994-2006. Nejobtížnější bylo vypátrat kroniku školy z roku jejího vzniku 1953. To se mi nakonec podařilo za pomoci pracovnice Státního okresního archivu v Hodoníně. Problém tkvěl v tom, že hledaná kronika Osmileté střední školy v Kyjově byla součástí, respektive pokračováním, kroniky Střední školy chlapecké v Kyjově z roku 1919. Kroniky obou škol byly zapsány do jednoho svazku. Pro své tabulky o počtu žáků, tříd a učitelů jsem musela k získání údajů pro některé roky použít nejen kronik, ale i třídních knih, třídních výkazů, dobových fotografií tříd a knihu z pedagogických rad. Podařilo se mi získat číselný přehled o žácích ze všech ročníků v každém školním roce. Závěrem jsem vytvořila srovnávací tabulky, ve kterých jsem uvedla nejmenší a největší počty žáků, tříd a učitelů v daném školním roce. Přes veškeré úsilí se mi nepodařilo zpracovat školní rok 1995-1996 vzhledem k chybějící výroční zprávě, která se nedochovala ve škole, ani nebyla archivována na Městském odboru školství v Kyjově.

88

Ve státním okresním archivu v Hodoníně jsem získala informace o historii budovy, kde Základní škola J. A. Komenského sídlila od roku 1953 do roku 1989. Prostudovala jsem školní kroniku z roku 1953-1960, která je zde archivována. Zpracovala jsem dějiny školy od jejího vzniku po současnost a podala tak podrobný chronologický přehled vývoje školy ve více jak půl století. Vývoj školy prošel dvěma zásadními, ale naprosto odlišnými vývojovými etapami, které školu ovlivňovaly a utvářely. Bylo to období před rokem 1989 a po roce 1989. Při srovnání těchto údobí nacházím mnoho odlišností, které výchovu a vzdělání charakterizovaly. Do roku 1989 se ve škole silně prosazovala komunistická výchova. Ideologie se prolínala celým vyučováním, všemi besedami, soutěžemi a veškerými jinými aktivitami školy. Také ateistickou výchovu museli učitelé prosazovat do každého předmětu. Ředitelství spolu se závodní organizací Komunistické strany Československa sledovali z dlouhodobějšího hlediska počty žáků v náboženství a usilovali o co nejnižší počty

přihlášených.

Přesvědčovali

rodiče

žáků

navštěvujících

náboženství o jejich špatném rozhodnutí. ...Sami učitelé byli nuceni se veřejně a politicky angažovat. Zúčastňovali se povinných politických vzdělávání a závěry sjezdů komunistické strany musel mít každý učitel zakotvené ve svých učebních i výchovných plánech. Správnost výukových dokumentů byla kontrolována ředitelstvím a také častými návštěvami školních inspektorů, kteří nehodnotili jen výchovně vzdělávací proces, ale především jeho ideovou kvalitu. Odklon od osnov a plánů byl nemyslitelný. Ve výchově byl upřednostňován princip kolektivismu. Individuality a jejich speciální potřeby byly striktně přehlíženy. Cílem byla výchova k průměrnosti bez jakéhokoliv vybočení z předem nasměrované cesty. Přístup učitelů k žákům byl autoritativní. Pedagogové vzbuzovali

89

většinou respekt z titulu svého postavení a vztahy se žáky měli formální. Třídní učitelé psali pro své vycházející žáky kádrové posudky, které byly častým důvodem pro nepřijetí na vybranou střední školu. V takovém hodnocení byla nejčastěji vylíčena malá politická angažovanost rodiny. Ve škole se prováděly ve vyšších ročnících nábory do vojenských škol a hornických učilišť. Na tato povolání se hlásilo málo žáků, proto je stát různými způsoby zvýhodňoval, aby měl dostatek horníků a vojáků. Třídní učitelé

pomáhali

přesvědčovat

žáky

o

atraktivnosti

jmenovaných

povolání. Přátelské mezinárodní kontakty školy se mohly orientovat pouze na východ. Učitelé se snažili získat co nejvíce dětí k dopisování se sovětskými pionýry. Žáci potom ve škole připravovali výstavy dopisů a dárků ze Sovětského svazu. Počiny byly velmi kladně oceňovány. Nejdůležitější mimoškolní aktivitou doby byla účast v pionýrské organizaci. Procenta organizovanosti se předkládala na „vyšší místa“. Školám

byly

povinně

přidělovány

tzv.

Družby

se

školami

na Slovensku. Učitelé a žáci obou škol potom spolupracovali, nejčastěji na poli sportovním a kulturním. Po roce 1989 nastaly ve školství velké změny. Byla zrušena povinná výuka ruštiny a zvýšen počet hodin jiných cizích jazyků. Ředitelům škol byly dány větší pravomoci, měli dbát hlavně na výchovu žáků v duchu humanity, demokracie a tolerance. Škola pružně reagovala na změny zavedením anglického a německého jazyka do výuky. Následně rozvinula spolupráci s různými evropskými školami a připravovala s nimi společné aktivity. Byly to především projekty Sokrates a Movie. Velmi cenné bylo přátelství amerického lékaře Adaska, který založil škole devizové konto, z něhož byli odměňování nejlepší studenti anglického jazyka. Škola začala nabízet mnoho

volnočasových aktivit pro děti.

Oblíbenými se stal kroužek práce na počítači. K tomuto účelu byla zřízena počítačová učebna.

90

Při školní družině pracuje kroužek keramiky, kde mohou děti smysluplně a tvořivě trávit svůj volný čas. Na škole má dlouholetou tradici pěvecký sbor Modráčci, jenž připravuje se svými členy veřejná vystoupení doma i v zahraničí. Dramatická výchova se uplatňovala přes činnost divadelního souboru Pískle, který každoročně secvičil a sehrál několik představení. V prostorách školy jsou dvě výstavní galerie, zprostředkovávající dětem estetický zážitek z výtvarného umění. Současné vztahy učitelů a žáků se v porovnání s minulostí značně proměnily. Vyučující uplatňují především demokratický přístup ve výchově. Snaží se být žákům partnery naučit je logicky uvažovat, tvořivě řešit problémy a všestranně komunikovat. Mít pochopení pro druhé, úctu k lidem i hodnotám a umět spolupracovat. Žáci mohou projevit slušnou formou vlastní názor a obhajovat ho. Do tříd jsou integrovány děti s různým postižením s cílem začlenit je do společnosti zdravých. Kolektivy tříd si tímto osvojují schopnost přijímat handicapované jedince a učit se jim pomáhat. Vzdělání je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb a možností každého žáka. Zřizovatelem školy je město a to vytváří podmínky pro plnění povinné školní docházky, spravuje školu po stránce hospodářské a je partnerem řediteli školy a ovlivňuje zásadní rozhodnutí o pedagogické činnosti a hospodaření školy. Výsledky vzdělávací činnosti, úroveň odborného a pedagogického řízení, personální a materiální podmínky a dodržování norem a předpisů kontroluje Česká školní inspekce. Na ředitele byla přenesena plná odpovědnost za kvalitu pedagogického procesu i za finanční hospodaření školy a za vztahy s obcí a veřejností. Škola se stala právním subjektem. Stále více přibližuje veřejnosti, pořádá dny otevřených dveří, na kterých prezentuje výsledky své práce. Snaží se o partnerské vztahy s rodiči a veřejností.

91

Velmi se mi líbí hlavní myšlenka školy, se kterou přistupuje k výchově a vzdělávání svých žáků. Žák je ve vzdělávacím procesu partnerem učitele, je samostatnou osobností se všemi svými právy. Současně však také s povinnostmi danými školním řádem. Žák má právo zažít ve škole úspěch a škola má povinnost mu prožitek úspěchu zprostředkovat. Z dítěte, které je ve škole přesvědčováno, že nic neumí a k ničemu není, nemůže přece vyrůst zdravý a sebevědomý člověk. Za rady a odborné připomínky děkuji svému vedoucímu diplomové práce Doc. PhDr. Františku Čapkovi, CSc.

92

RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá historií Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově od jejího vzniku roku 1953 až po současnost. Zachycuje vývoj a proměny školy v zrcadle školní kroniky a věnuje se nejzajímavějším událostem doby. Obsahuje přehledné tabulky o počtu žáků,učitelů,vychovatelů a tříd v jednotlivých letech. Chronologicky uvádí jména ředitelů školy. Pro lepší orientaci a pochopení problematiky školství vychází práce z dějin českého školství od roku 1945 - 1989. Pojednává o školství v regionu, tedy na Kyjovsku a konečně líčí historii budovy, do které byla nově vzniklá škola Jana Amose Komenského v roce 1953 umístěna.

RESUME Diese Diplomarbeit beschäftigt sich mit der Geschichte J.A. Komensky Grundschule in Kyjov von ihrer Entstehung im Jahre 1953 bis zur Gegenwart. Es werden die Entwicklung und Umwandlungen der Schule im Spiegel der Schulchronik gezeigt. Die Arbeit widmet sich den interessantesten Ereignissen der Zeit. Sie umfasst die Übersichttabellen mit der Zahl der Schüler, Lehrer, Erzieher und Klassen in den einzelnen Jahren. Da werden chronologisch die Namen der Schuldirektor genannt. Für bessere Orientierung und das Begreifen der Schulproblematik geht die Arbeit von der Geschichte des tschechischen Schulwesens

in den

Jahren 1945 - 1989 aus. Die Arbeit behandelt das Schulwesen in unserer Region, d. h. im Kyjovergebiet. Zum Schluss beschreibt sie die Geschichte des Gebäudes, in das die neu entstehende J. A. Komensky Schule im Jahre 1953 untergebracht wurde.

93

RESUMÉ The thesis deals with the history of the Jan Amos Komenský Elementary School in Kyjov since its foundation in 1953 until the present time. Drawing on the School Chronicle, it examines the development and changes of the school, and highlights the most significant events. Detailed charts give information on the numbers of pupils, teachers, pedagogical staff and classes in individual school years. A chronological list of the school’s headmasters is also included. In order to provide a better insight into the school system the thesis also outlines the history of the Czech educational system in the years 1945 – 1989. Further, the thesis focuses on the school system in the Kyjov region and gives an account of the history of the building which became home to the newlyestablished Jan Amos Komenský Elementary School in 1953.

94

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY A. PRAMENY Fotografie tříd ze školního roku 1983-1984 Kniha zápisů z pedagogických rad od školního roku 1977-1978 do školního roku 1982-1983 Státní okresní archiv Hodonín Inventář k fondu Národní škola chlapecká, Kyjov Jiřík, J.: Vývoj školství (záznam školení archivářů) Státní okresní archiv Hodonín Inventář k fondu Národní škola dívčí Kyjov Jiřík, J.: Vývoj školství (záznam školení archivářů) Ročenka Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 19931994 Ročenka Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 19941995 Ročenka Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 19931994 Ročenka Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 19941995 Školní kronika Střední školy chlapecké v Kyjově od školního roku 19191953, neobsahuje rok 1940-1945 a Osmileté střední školy v Kyjově školní rok 1953-1960 (jeden svazek)

95

Školní kronika Osmileté střední školy v Kyjově od školního roku 19601961 a Základní devítileté školy do školního roku 1983-1984 (jeden svazek) Školní kronika Základní školy v Kyjově ulice Komenského od školního roku 1983-1984 do školního roku 1993-1994 (jeden svazek) Třídní knihy II. stupně a Třídní výkazy I. stupně z let: 1978-1979 až 1983-1984 Třídní knihy II. stupně a Třídní výkazy I. stupně z let: 1988-1989 až 1990-1991 Třídní knihy II. stupně a Třídní výkazy I. stupně z let: 1995-1996 až 1997-1998 Třídní knihy II. stupně a Třídní výkazy I. stupně z let: 2001-2002 až 2002-2003 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 1996-1997 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 1997-1998 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 1998-1999 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 1999-2000 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 2000-2001 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 2001-2002 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 2002-2003 Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 2003-2004

96

Výroční zpráva Základní školy Jana Amose Komenského ze školního roku 2004-2005

97

B. LITERATURA Hurt, R. a kol.: Kyjovsko, Vlastivěda moravská, Brno 1970, Vydal Musejní spolek Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, vydala Masarykova univerzita Kádner, O.: Vývoj a dnešní soustava školství I. a II., Praha 1929 Kopáč, J.: Dějiny české školy a pedagogiky v letech 1867-1914, Brno 1968, vydala Univerzita J .E. Purkyně v Brně Spisy pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně, svazek 5. Kopáč, J.: Dějiny školství a pedagogiky v Československu v letech 19181928,díl I., Brno 1971, vydala Univerzita J. E. Purkyně v Brně, svazek 9 Vlastivědný sborník: Na našem Slovácku 4.sv. , Kyjov 1939

98

OBSAH Úvod.........................................................................................3 I.

Z dějin školství 20. století..........................................................5

II.

Školství na Kyjovsku................................................................12

2.1. Historie budovy ZŠ J. A. Komenského v Kyjově.........................13 III . Historie školy...........................................................................18 3. 1. Historie od roku 1953 – 1960....................................................18 3. 2. Historie od roku 1960 – 1984....................................................29 3. 3. Historie od roku 1984 – 2006....................................................50 Závěr..….................................................................................88 Resumé…................................................................................93 Seznam pramenů a literatury ….................................................95 Obrazové přílohy

99

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY 1.

ZŠ J. A. Komenského II. stupně na Újezdě

2.

ZŠ J. A. Komenského I. stupně na Seifertově náměstí

3.

Klvaňovo gymnázium, kde v letech 1953-1989 byla ZŠ J. A. Komenského

4.

Klvaňovo gymnázium, kde v letech 1953-1989 byla ZŠ J. A. Komenského

5.

Pamětní deska ve vstupu do gymnázia

6.

Pamětní deska v 1. poschodí gymnázia

7.

Vila u parku na ulici Svatopluka Čecha

8.

ZŠ Bohuslavice

9.

ZŠ Sobůlky

10. Základní umělecká škola v Kyjově 11. Městská knihovna v Kyjově

12. Stadion TJ Jiskra Kyjov

100

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY

101

1. Budova II. stupně ZŠ J. A. Komenského v Kyjově na ulici Újezd.

102

2. Budova I. stupně ZŠ J. A: Komenského v Kyjově na Seifertově náměstí.

103

3. Budovy Klvaňova gymnázia na ulici Komenského v Kyjově.

104

4. Budova Klvaňova gymnázia na ulici Komenského v Kyjově.

105

5. Pamětní desky ve vstupním prostoru do budovy Klvaňova gymnázia na ulici Komenského v Kyjově

106

6. Pamětní deska v prvním poschodí Klvaňova gymnázia na ulici Komenského v Kyjově.

107

7. Vila u parku na ulici Svatopluka Čecha v Kyjově.

108

8. Budova ZŠ Bohuslavice.

109

9. Budova ZŠ Sobůlky.

110

10. Budova Základní umělecké školy v Kyjově. .

111

11. Budova Městské knihovny v Kyjově.

112

12. Stadion TJ Jiskra Kyjov.

113

Anotace Klečková, Isabela: Historie Základní devítileté školy Jana Amose Komenského, diplomová práce. Brno, MU 2007, s. 114. Obsah práce: Tato diplomová práce se zabývá historií Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově od jejího vzniku roku 1953 až po současnost. Zachycuje vývoj a proměny školy v zrcadle školní kroniky a věnuje se nejzajímavějším událostem doby. The thesis deals with the history of the Jan Amos Komenský Elementary School in Kyjov since its foundation in 1953 until the present time. Drawing on the School Chronicle, it examines the development and changes of the school, and highlights the most significant events. Klíčová slova: Kyjov, základní škola, historie, kronika, školství, region, Jan Amos Komenský, tabulky, učitel.

114

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE. Historie Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově Diplomová práce

Recommend Documents