MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií
HISTORIE SOU ŽELEŠICE
Bakalářská práce
BRNO 2006
Vedoucí bakalářské práce :
Mgr.et Mgr. Karel Ouroda
Vypracovala :
Naděžda Lehká
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr.et Mgr. Karlu Ourodovi za metodickou pomoc, cenné rady a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování této práce.
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila
jen prameny uvedené v seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty
Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům.
Želešice,
…………………….. Naděžda Lehká
3
Strana
Obsah: Úvod
5
2. Původ a vznik učiliště
6
1. O metodě zpracování
6
2.1.Domov mládeže
2.2. Zpráva o činnosti ZO Svazarmu
3. Vývoj školy v jednotlivých letech
9
10
10
3.1. Padesátá léta 20. století
10
3.3.
18
3.2.
Šedesátá léta 20. století
14
Sedmdesátá léta 20. století
3.3.1. Historie zakládání zemědělských škol
3.3.2. Založení učiliště ve Šlapanicích
3.4. Osmdesátá léta 20. století
3.5. Devadesátá léta 20. století
22
23
34
39
3.6. 21. století
46
4. Diskuse
53
Závěr
55
Resumé
58
Summary
59
Seznam literatury
60
Seznam tabulek v textu
61
Seznam příloh
63
Seznam obrázků
61
4
ÚVOD Ve Středním odborném učilišti v Želešicích pracuji od roku 1987 ve funkci mistra
odborného výcviku ( dále jen MOV ), od 1.1.2005 učitele odborného výcviku ( dále jen UOV ).
Z důvodu, že se stav dětí v naší republice snižuje, rozhodlo ministerstvo školství ( dále jen MŠ ) provést optimalizaci sítě škol, která znamenala ve skutečnosti zánik učiliště v Želešicích jako samostatného subjektu.
Vedení JM kraje reagovalo na návrh MŠ již v roce 2003 tím, že navrhlo ke sloučení několik škol , mezi nimi i SOU Želešice. Předpokládala jsem, že se bude jednat o školy,
které mají provozní potíže, jako např. : používají pronajaté budovy, jsou v platební neschopnosti ,mají nenaplněné stavy žáků ve třídách, nevyhovující podmínky pro vzdělávání žáků, nebo špatné výsledky práce žáků. Ani jednu z těchto podmínek SOU Želešice nesplňovalo, takže nebyl důvod k jeho slučování s jinými subjekty.
Učiliště se budovalo postupně. Jeho historie je složitá a je součástí jiných míst
působení. Největší část historie učiliště je spojena se současným místem trvání, kterým
jsou Želešice. Učiliště měnilo název i učební bory, vystřídala se zde řada kvalitních
odborníků. V současnosti hospodaří bez dluhů, vyučovalo v budovách JM kraje, stavy žáků u všech učebních oborů ( KU, CU – výroba, OZS, AUT ) byly naplněny. Škola spolu se třídami byla vybavena aktuálními pomůckami i vhodnou didaktickou technikou. Disponovala velkou,
moderně vybavenou tělocvičnou s posilovnou.
V objektu se nacházel domov mládeže ( dále jen DM ) a školní kuchyně s jídelnou.
V kuchyni zajišťovali pětkrát denně přípravu stravy žáci učebního oboru kuchař pod vedením UOV.
Přesto je SOU Želešice od 1.7.2005 v rámci optimalizace sítě škol sloučeno se
Střední zahradnickou školou v Brně – Bohunicích a Středním učilištěm a Učilištěm
Rajhrad. Sloučením vznikl subjekt pod názvem Střední zahradnická škola, Střední odborné učiliště a Učiliště Rajhrad, Masarykova 198 ( dále jen SzaŠ, SOU
a U Rajhrad).
Vzhledem k tomu, že SOU Želešice jako samostatný subjekt zaniklo, chtěla jsem
touto prací zachytit padesátiletou historii, která se nesmazatelně zapsala do osudu pracovníků i absolventů školy.
5
1. O METODĚ ZPRACOVÁNÍ Vzhledem k tomu, že na učilišti nebyla vedena kronika, byly metody výzkumu
komplikované vyhledáváním v archívech.
Jednalo se o metody historicko srovnávací, studium a analýzy pedagogických
dokumentů, výročních zpráv a porad vedení. Nedílnou součástí výzkumu byla i empirická metoda, a to zejména rozhovory se zaměstnanci i absolventy učiliště, jejichž informace jsem v práci použila.
Dokumenty, ze kterých jsem čerpala, uvádějí podklady pouze kusé nebo se z důvodů
častého stěhování školy a organizačních změn dokumenty nedochovaly.Vzhledem k těmto skutečnostem nejsou údaje a data uváděná v práci úplná a vyčerpávající.
2. PŮVOD A VZNIK UČILIŠTĚ Obec Želešice leží jižně od Brna v nadmořské výšce 210 metrů nad mořem
a katastrální výměra je 997 hektarů. První zmínka o obci je v latinské listině krále Přemysla Otakara I. ze 13. století. Terén území je velmi členitý.Určujícím krajinným
útvarem katastru Želešic je údolní niva říčky Bobravy sevřená na západě strmými svahy
Bobravské vrchoviny, které se východním směrem zmírňují a otevírají do pánve
obrácené do severního okraje dyjsko - svrateckého úvalu. Údolí Bobravy navazuje na Přírodní park Bobrava, který je
lokalitou s významnou rekreační
funkcí.
Z hlediska životního prostředí obce je podstatná inverzní poloha jejích níže položených částí. Jižní a jihovýchodní část katastru je převážně využívána pro rostlinnou výrobu na
orné půdě. Jižně orientované svahy v severní části katastru zaujímají rozsáhlé plochy
ovocných sadů. Krajinný ráz katastru Želešic je negativně poznamenaný těžbou kamene a zejména rozlehlými chatovými lokalitami, dominantním kladným prvkem jsou velkoplošné sady. ( 9 )
Objekty, kde je umístěno střední odborné učiliště ( dále jen SOU ), byly postaveny
na počátku 19. století německým továrníkem Felbingerem. Sloužily jako konzervárny
ovoce a zeleniny až do roku 1920.V tomto roce odkoupili celou konzervárnu noví majitelé Ledererovi, kteří byli rovněž německé národnosti. 6
V roce 1929 výroba zanikla a objekty zůstaly po několik let prázdné. Asi v roce 1931
sloužily některé místnosti jako sklad materiálu, jídelna , kuchyně a zahradní domek jako
učebny české menšinové škole. Postavením nové české školy v roce 1932 byly objekty znovu prázdné až do roku 1939, kdy v okupaci byly používány říšskoněmeckou firmou FUNKA a spol. jako opravny stavebních strojů při stavbě dálnice. Po osvobození naší vlasti v roce 1945
přešel celý majetek do národní správy
a objekty sloužily jako opravny stavebních strojů. Po zrušení národní zprávy převzal veškerý majetek národní podnik Zličín – závod Želešice.V roce 1951 se tento podnik přestěhoval do nově postaveného závodu v Brně – Přízřenicích .
Objekty v Želešicích sloužily jako středisko pracujícího dorostu pro výuku učňů
z českých zemí.
Vyučovaly se obory zámečník pro opravy stavebních a průmyslových mechanismů, soustružník a motorář jen pro národní podnik Zličín.
Prvním ředitelem tohoto střediska byl ing. Forman jen přechodně na 1 rok.
V roce 1952 byl okresním výborem Komunistické strany československa ( dále jen OV
KSČ ) Brno – venkov dosazen na místo ředitele Karel Kučera.
Tehdejší rozmístění učiliště bylo takové, že ředitelství učiliště
a dílny byly
v Želešicích, škola v Brně na Cejlu 61, internát v Brně – Komárově a část v Želešicích, v budově stávajícího Místního národního výboru ( dále jen MNV ). Zaměstnanci, mimo učitelů, byli všichni v pracovním poměru u podniku Stavební stroje v Přízřenicích.
Středisko pracovního dorostu zaniklo v roce 1953, kdy bylo převzato ministerstvem pracovních sil, oblastní správou v Brně.
Tak vzniklo učiliště SPZ (Státních pracovních záloh ) č. 30 v Želešicích.
V říjnu 1953 přechází učiliště SPD (středisko pracujícího dorostu ) do systému SPZ
( státních pracovních záloh ) jako OU SPZ (odborné učiliště státních pracovních záloh ) – 30 a je dislokováno takto :
V Želešicích č. 13 byly dílny výrobního výcviku, ředitelství a kuchyně. Škola měla sídlo v Brně, Gottwaldova 61 ( nynější ulice Cejl 61 ). V Brně – Komárově Lomená č. 42 byl domov mládeže. Ředitel učiliště Karel Kučera měl 3 zástupce.
Ředitelem školy byl Vl. Knap a na škole působilo 12 učitelů.
7
V dílnách pod vedením vrchního mistra Františka Freiberga pracovalo 12 mistrů výrobního výcviku ( MVV ).
Na domově mládeže (dále jen DM ) pracovalo 8 vychovatelů.Vedoucím byl druhý zástupce ředitele Jiří Tobola.
Na učilišti mimo jiné pracovali i tělovýchovný referent Kovalčik J.a tajemník ČSM ( Český svaz mládeže ) Ondrášek J.
Mateřským závodem OU SPZ – 30 byly Stavební stroje Přízřenice. Učiliště mělo 328 žáků :
Tabulka č. 1 Přehled oborů Obory
1. roč. zámečníků
Počet žáků
2. roč.zámečníků
1. roč. soustružníků 2. roč. soustružníků 1. roč. motorářů 2. roč. motorářů
178 32 29 50 0
39
1.ročník profese strojní zámečník měl 6 tříd a 12 učebně výrobních skupin. Tabulka č. 2 Přehled učebních předmětů a učitelů UČEBNÍ PŘEDMĚT
UČITEL
Speciální technologie
Maršálek
Nauka o materiálu
Tříska
Fyzika
Ing. Doubek
Jazyk ruský
Cydrichová
Technické kreslení Matematika
Jazyk český Společenské nauky Tělesná výchova Branná výchova
Maršálek Kadlčík
Fraňková
Langpaul
Rychtář Knap
8
2.ročník měl 6 tříd : 2a univerzální soustružník
2d motoráři
2c mechanik opravář auta a traktoru
2f strojní zámečník
2b univerzální soustružník
2e strojní zámečník
Tabulka č. 3 Přehled učebních předmětů a učitelů UČEBNÍ PŘEDMĚT
UČITEL
TŘÍDA
Speciální technologie
Hájek
Nauka o materiálu
Tříska
Mimo třídu 2c,2d
Fyzika
Ing. Doubek
Všechny třídy
Jazyk ruský
Cydrichová
Všechny třídy
Langpaul
Třídy 2b, 2d
Knap
Všechny třídy
Technické kreslení Matematika
Jazyk český
Hájek
Fraňková
Fraňková
Tělesná výchova
Rychtář
Nauka o materiálu
Šipr, Hájek
Společenské nauky Branná výchova
Nauka o materiálu
Všechny třídy
Tříska
Společenské nauky
Všechny třídy
Všechny třídy
Všechny třídy
Třídy 2e, 2f, 2a, 2c Všechny třídy
Třída 2c
Šipr
Třída 2d
Dokončením 2. ročníku bylo vyučování profese motorářů Oblastní správou ministerstva pracovních sil (dále jen OS MPS ) v Brně zrušeno.
2.1 Domov mládeže Domov mládeže byl v nájmu v budovách ,,Stavařov“. Při stavu 328 žáků byl učilišti
pronajat první blok budovy celý, z druhého bloku pak přízemí. Nájemné dosahovalo měsíčně částku 35 000,- Kčs.
Ačkoli byl nájemní poměr smluvně stanoven a zajištěn, neosvědčil se a docházelo
k rozporům o údržbu objektu mezi Ingstavem a odborným učilištěm.V této době – v roce 1953 stálo učiliště před delimitací.Veškerý movitý a nemovitý majetek 9
byl převeden z Opraven strojů n.p. v Brně – Přízřenicích na OU SPZ č. 30. Současně tímto převodem se převedla i Základní odborná škola kovodělná v Brně
Gottwaldova 61.
Žáci dojížděli autobusem na pracoviště do Želešic, školní skupiny pouliční dráhou
do školy. Na domově byla zřízena výdejna stravy, která byla dopravována učilištním nákladním vozem.
2. 2. Zpráva o činnosti ZO Svazarmu ( základní organizace Svazarm ) V 50. letech 20. století se všichni pedagogičtí pracovníci museli podílet na
mimoškolní činnosti. Zúčastňovali se veřejně prospěšných prací, brigád a v neposlední řadě byli pověřováni vedením kroužků.
Dne 19.1.1953 se konala první ustanovující schůze ZO Svazarmu v SPD Želešice
a domově mládeže Brno – Komárov, Lomená 40. Současně byla provedena ustanovující
výborová schůze, na které bylo stanoveno rozdělení funkcí jednotlivým zvoleným představitelům.
Po stanovení funkcí byli žáci a výchovní pracovníci zařazeni do sekcí, pro které se
rozhodli.Ve výcvikové sekci bylo 202 členů, v letecké sekci 58, sekce motoristická měla 16 členů a radioamatérská 20 členů.
V radiosekci zaměřili výcvik na I. stupeň tj. přímozesilující dvoulampovku. Celkem postavili 7 nových a opravili 12 starších rozhlasových přijímačů.
V letecko modelářské sekci postavili modeláři model VOSD. Probrali teorii a udělali
zkoušky stupně ,,A“. Dále měli stavět model ,,SLUKA“ a ,,MOSKYT“, které patřily do skupiny ,,B“. Pro nedostatek materiálu nebyl dostaven.
V rámci motosekce byly na domově uspořádány 2 přednášky o silniční dopravě.
3. VÝVOJ ŠKOLY V JEDNOTLIVÝCH LETECH 3.1. Padesátá léta 20. století Ve školním roce 1954 – 55 bylo do prvních ročníků přijato 73 zámečníků
a 30 soustružníků a vyučovaly se tyto předměty : 10
Speciální technologie, matematika, nauka o materiálu, technické kreslení, fyzika, jazyk český, jazyk ruský, občanská výchova, tělesná výchova, předvojová výchova.
V roce 1955 byla velká část žáků zapojena v technických kroužcích, žáci se přihlásili
do celostátní soutěže SPZ ( státních pracovních záloh ), zhotovili třecí naviják,
dvoukotoučový naviják, transportní pás , míchačku. Do celostátní soutěže postoupil dopravní pás, který se umístil na 3. místě.
V tomto roce přebírá učiliště celou budovu na Stalinových sadech 15 v Brně. Stěhují
se sem ze Želešic všechny kanceláře. Ze Zastávky u Brna se tam stěhuje odborné učiliště ( dále jen OU ) – 30. Do správy se mimo jmenovanou budovu, včetně dvorního traktu, dostává i budova Příkop 2a Brno.
Pro potřebu OU – 30 byly přiděleny 3 učebny na Jánské 22 v Brně. Odborné učiliště v této době dostává statut zemědělských učilišť a bohatou měrou
přispívá k vyškolení profesí traktorista – opravář a kombajnér – mechanik.
Z takto vytvořené základny mohli vyučující snáze a účinněji působit na rozvoj
vzdělanosti a pokroku na vesnici.
Ve školním roce 1955 – 56 nastoupilo 28 žáků do 1. ročníku traktorista – opravář
a 27 žáků na profesi kombajnér – mechanik.
Pro tyto nové učební obory byla mateřským závodem Strojní traktorová stanice ( dále jen STS ) Brno - Horní Heršpice.
Vyučovalo se těmto předmětům :
Speciální technologie, traktory, kombajny, technické kreslení, agrotechnika, nauka o materiálech, matematika, fyzika, jazyk český, jazyk ruský, tělesná výchova, občanská výchova
Ve 2.ročníku učebního oboru zámečník bylo 70 žáků a v učebním oboru soustružník bylo 30 žáků .
V roce 1956 nedosáhla technická tvořivost v učilišti takovou úroveň jako v roce
1955. Celá řada výrobků zůstala rozpracována, takže se vystavovalo pouze několik prací : - řez traktorového motoru, lišta kombajnu a pohyblivá jednotková kružnice.
Pro prohlubování znalostí se v učilišti uskutečnily dvě technické konference. První
proběhla v únoru na téma soustružení kuželů .Žáci byli dobře připraveni na svůj výklad, který doplňovali filmy.
11
Druhá konference na téma opravy svářením, se konala v květnu a jejím cílem bylo
prohloubení znalostí žáků při opravách zařízení svařováním.
V měsíci říjnu byla vyhlášena socialistická soutěž mezi vyučovacími skupinami
i mezi jednotlivými žáky v pracovních dovednostech.Vyhodnocování výsledků bylo prováděno měsíčně na učilištních svazech.Vítězové byli odměňováni diplomy, vlajkami a věcnými cenami
1957
Rok 1957 byl pro všechny pracovníky velmi náročný, protože došlo k celé řadě
změn a to jak personálních, tak i v řízení a v celkové výuce. 1.ledna odešel z funkce
ředitele učiliště Siegl a na jeho místo nastoupil František Freiberg, který vykonával do té doby funkci vrchního mistra.Vedoucím odborného výcviku byl Toušek, vedoucím
DM Maxa a vrchním mistrem Jan Procházka.
Nové výukové profese si vyžádaly od učitelů a mistrů hodně úsilí a času, neboť
nebyly potřebné učební pomůcky, nářadí a hlavně zkušenosti se zemědělskými
mechanizačními obory. Potřebné názorné pomůcky se získávaly výrobou v technických kroužcích vedených učiteli a mistry výrobního výcviku. Pro zlepšení výuky v dílnách byli získáni z STS zkušení mistři – opraváři Kocman,Matula a Švehla.
Hlavní změnou v tomto roce však bylo rušení SPZ. Učiliště přešlo pod řízení
krajského národního výboru ( dále jen KNV ) – odd. zemědělských škol. Nastala zásadní změna v organizaci výuky a řízení.V důsledku změny v organizaci vlivem
snížení stavu učňů, bylo nutno snížit stav pracovníků o 22 lidí.Velmi těžko se získávaly
informace od tehdejších pracovníků KNV, kteří neměli rovněž dostatek zkušeností s mechanizačními obory a tak si museli pracovníci učiliště pomáhat sami. Od OS MPS přebíralo učiliště budovu na tř. Říjnové revoluce 1 v Brně, budovu na Sadech
osvobození 15 v Brně a část budovy Příkop 2 a, kde byla tělocvična, kuchyně a jídelna.
Rovněž teoretická výuka byla přemístěna z ulice Gottwaldova na kovodělnou školu v Jánské ulici v Brně.
Vlivem těchto změn bylo rozmístění učiliště následující : Pracoviště : Želešice – ředitelství,administrativa,dílny Brno
- Jánská – teoretická výuka
- Sady osvobození – DM
- Příkop – tělocvična a kuchyně 12
Pro stálé stěhování a přebírání budov se prováděla jen běžná údržba objektů. Nábor učňů v tomto roce činil 28 učňů traktoristů – opravářů a 28 učňů
kombajnérů – mechaniků. Dřívější obory soustružníků a zámečníků byly v tomto roce ukončeny.
1958 V roce 1958 se započalo s budováním a zvelebováním učiliště.Tyto akce se
prováděly převážně svépomocí zaměstnanců a učňů, neboť nebylo dostatečné množství finančních prostředků a potřebných řemeslnických odborníků.V tomto roce byl adaptován sklad materiálu v dílenské budově č. 1 na dílny 1. ročníku a to v poschodí na
levé straně. Dále byly provedeny stavební úpravy v technické kanceláři a sborovně
mistrů výrobního výcviku v horní budově. Těmito úpravami se značně zlepšilo pracovní prostředí jak pro učně, tak výchovné pracovníky.
Během roku byla uzavřena družba s polnohospodářským učilištěm v Galantě na
Slovensku. Pracovníci učilišť se vzájemně navštěvovali, předávali zkušenosti a učni soutěžili v dovednostech a sportovních soutěžích.
Teoretické vyučování se přestěhovalo z Jánské ulice na Sady osvobození do
dvorního objektu bývalých oblastních skladů.
V tomto roce vznikl nový učební obor ,,Zemědělec – mechanizátor“ a přijato bylo
na tento učební obor celkem 49 učňů.
1959 Učiliště přešlo pod řízení ONV Brno – venkov, školský odbor. Zprvu byly potíže se
získáváním finančních prostředků na zvelebovací práce. Svépomocí byla upravena na pravé straně dílenské budovy č. 1 druhá dílna pro 1. ročník na rukodělné práce. Dále byla z rozpočtových finančních prostředků rozšířena vjezdní vrata do dílen horní budovy a z investičních prostředků vybudována nová betonová nájezdní rampa do poschodí horní dílny. Tím byly vytvořeny podmínky pro opravy kombajnů v dílnách..
Personální změny nastaly v odchodu vrchního mistra Procházky.Tuto funkci převzal
mistr Shromáždil.
Nábor učňů do 1. ročníku učebního oboru mechanizátor byl 56 žáků. 13
3.2. Šedesátá léta 20. století 1960 .
Byl to rok budování učiliště.V dílnách se vybudovala nová výdejna nářadí a sklad
materiálu, střechy obou dílen byly pokryty novou eternitovou krytinou, z části jídelny byly vybudovány 3 garáže na traktory a postavena nová kolna na skladování uhlí
a dřeva. Spodní dílna byla opravena z části v základech a vyztužena silnými svorníky ve zdivu.
O prázdninách toho roku bylo celé učiliště rozrušeno nepříjemnou zprávou
z KNV , kdy se mělo přestěhovat do Ivančic.Vzhledem k tomu, že v Ivančicích byly
naprosto nevyhovující podmínky pro výuku v dílnách, bylo od tohoto záměru po dlouhých jednáních na KV KSČ upuštěno.
V tomto roce vzhledem ke změnám ve vedení polnohospodářského učiliště
v Galantě, byla přerušena družba s tímto učilištěm.
V roce 1960 přešlo učiliště opět pod řízení KNV. Byl otevřen nový učební obor
,, Opravář zemědělských strojů“, na který při náboru bylo do prvních ročníků získáno 61 učňů.
Stav učňů v teoretické výuce se zvýšil o 60 učňů tzv. individuální výuky, kteří se
dílenskému vyučování učili v Československých státních statcích (dále jen ČSSS ) a Jednotných zemědělských družstev (dále jen JZD ).
1961 Rovněž tento rok byl bohatý na zvelebovací akce v učilišti. Byla pokryta střecha
kuchyně a jídelny novou krytinou, rozšířena kovárna, provedena nová elektroinstalace v obou dílenských budovách a zřízena mycí – stříkací rampa.
Vzhledem k tomu, že se v Ořechově uvolnila prostorná školní budova s moderním
zařízením, byla snaha učiliště, přestěhovat internát a školu do této budovy.Zásahem ONV však získala tuto budovu zvláštní škola pro žáky okresu Brno – venkov.
Do prvních ročníků nastoupilo 60 učňů a to z okresů Brno, Brno - venkov, Břeclav
a Vyškov. Úroveň výuky byla na značné výši, neboť byl prováděn výběr a přijímací zkoušky.
14
1962 V roce 1962 zažilo učiliště znovu problematickou událost..Tajemník pro školství
Halouzka jednal s ředitelem STS Horní Heršpice a chtěli vytvořit z učiliště ZOU
tzv. podnikové učiliště. Toto rozhodnutí nebylo dostatečně uvážené, neboť nebylo v souladu se schválenou sítí učilišť a ministerstvo školství tuto změnu neschválilo.
Došlo k navýšení výchovných pracovníků a dílenských pracovišť. Do provozu byla
uvedena adaptovaná svařovna a bylo přikročeno ke specializaci mistrů výrobního výcviku.
Vrchní mistr František Shromáždil byl odvolán z funkce a na jeho místo nastoupil
opravář pan František Matula.
Do prvních ročníků bylo přijato 118 učňů.
1963 Rok byl zaměřen na vybavení učiliště vnitřním zařízením a učebními
pomůckami.Byly zakoupeny nové lavice, na DM nové skříně a kanceláře vybaveny novým nábytkem.
Vzhledem ke zvýšenému náboru z minulého roku bylo třeba zajištění velkého
množství vhodné produktivní práce pro učně 2. ročníku.Tato situace byla řešena tím, že STS Horní Heršpice přidělila učilišti nového technika pana Navrátila, který svojí průbojnou povahou dovedl vhodnou produktivní práci zajistit.
V tomto roce dosáhlo učiliště výrazných úspěchů na úseku tělovýchovy a to hlavně
v organizování branných cvičení, vodáckých sportech, táboření apod. Do prvních ročníků nastoupilo 100 učňů.
1964 - 1966 V roce 1964 bylo do prvních ročníků přijato 80 učňů.
V rámci „budovatelských úkolů“ byla opravena vodní nádrž, která sloužila pro požární účely.
V roce 1965 byla také opravena fasáda spodní dílny, včetně nátěrů oken, dveří
a okapových žlabů.
15
Do prvních ročníků bylo přijato 97 učňů a to z okresů Brno, Brno – venkov, Vyškov a Břeclav.
V roce 1966 byla provedena vnější fasáda horní dílenské budovy.
Opět bylo usilováno o přemístění školy a internátu do uvolněného hornického domova
v Zastávce u Brna.Vzhledem k tomu, že by při stěhování vznikly rozpočtové náklady více než půl milionu korun, bylo od tohoto záměru upuštěno. Přijato bylo v tomto roce do prvních ročníků 64 učňů.
1967 Rok 1967 byl pro učiliště přímo historickým. Na základě rozhodnutí rady KNV
museli zaměstnanci OU brněnské objekty tj. Sady osvobození 15 a Příkop 2.a vyklidit
a přestěhovat. Tyto budovy byly přiděleny oborovému ředitelství Zbrojovky v Brně.
Vyžádalo si to celou řadu jednání při zajišťování náhradních prostorů pro tělocvičnu, ubytování učňů, jejich teoretickou výuku a stravování.
V červenci bylo konečně rozhodnuto, že pro vyučování zajistí generální ředitel
Zbrojovky výstavbu likusového objektu v Želešicích, ubytování a stravování bylo zajištěno v STS Horní Heršpice a jako tělocvična by sloužil kulturní dům v Želešicích.
Na výstavbu likusového objektu nebyli přiděleni dělníci, a tak bylo nutno
zmobilizovat pracovníky a učně z dovolené a budovat pod vedením odborníka firmy Armabeton Praha svépomocí. Přestože měli všichni velký zájem o včasné dokončení, s výukou mohlo být započato až 1. října.
Rovněž přestěhování zařízení školy a internátu si vyžádalo spoustu času a tak byl
tento rok značně narušený, což mělo vliv na učebně výchovné výsledky.
Protože šlo pouze o provizorní řešení, rozhodl odbor školství KNV, že bude
v Želešicích provedena výstavba internátu a školní budovy.
Ještě v tomto roce byly svépomoci provedeny základy pro stavbu kotelny.
Montovanými stavbami v Brně byl postaven betonový skelet. Projektovou stavební dokumentaci prováděl Agroprojekt v Brně.
Dále byla v tomto roce provedena pracovníky JZD Opatovice adaptace kuchyně
v Želešicích, aby se mohli žáci v poledne stravovat. Snídaně a večeře byla poskytována ubytovaným učňům v STS Horní Heršpice.
16
V tomto roce byla obsazena funkce vedoucího odborného výcviku J. Havlíkem a funkce pedagogického zástupce obsazena J. Maršálkovou.
Do prvních ročníků nastoupilo 80 učňů na profesi opravář zemědělských strojů.
1968 Tak jako rok předcházející, tak i rok 1968 byl pro učiliště rokem práce
a starostí. Vzhledem k tomu, že nebyla dokončena projektová dokumentace, těžce se zajišťovaly stavební kapacity.Aby se uspíšila prováděcí dokumentace, byla zrušena objednávka u Agroprojektu a předána projekčnímu družstvu Ing. Joškovi, který ji
započal u Agroprojektu. Stavební skupinou JZD Opatovice byly v tomto roce postaveny garáže a kanalizace včetně odpadového septiku, který byl zadán Vodohospodářským stavbám ve Znojmě. Generálního dodavatele se v tomto roce nepodařilo zajistit. V opravené kuchyni se podávaly žákům přesnídávky a obědy.
Do prvních ročníků nastoupilo 78 učňů.
1969 V tomto roce byl dokončen odpadový septik a garáže. Prováděly se zemní práce pro
výstavbu internátu a započalo se s vyzdívkou kotelny. Ještě téhož roku na podzim postavily Montované stavby Brno, kompletní betonovou kostru internátu.
V horní dílně byly svépomocí vybudovány cvičebny pro zlepšení názorného
vyučování a to cvičebna strojního dojení a cvičebna pro výuku zemědělských strojů.
Byl proveden průzkum vydatnosti a čistoty vody. Zjistilo se, že stávající studna by
na plánovanou potřebu vody nestačila, a proto byla vybudována nová studna.
Vzhledem k tomu, že z příkazu Okresní výrobní zemědělské správy ( dále jen OVZS )
Brno – venkov nebyl prováděn nábor učňů, bylo přijato 55 chlapců.
17
3.3. Sedmdesátá léta 20. století 1970 Pokračovalo se ve stavbě domova mládeže. Prováděly se vyzdívky skeletu
a betonování sklepa. Práce byly velmi pomalé, neboť nebylo dostatek dělníků. Funkci generálního dodavatele převzal INGTEST Brno. Bylo prostavěno 638 523,- Kč. Při náboru do prvních ročníků bylo získáno 93 učňů.
1971 Stavební práce i v tomto roce přes veškerou snahu vedení učiliště byly zdlouhavé,
neboť v některých měsících se na stavbě vůbec nepracovalo. Stavebního materiálu bylo dostatek, pracovníků však málo. Byla zazděna okna a zárubně a započalo se s vnitřními omítkami.Bylo prostavěno 746 424,- Kč. Práce na kotelně byly přerušeny.
V říjnu až listopadu pracovali učni na zemědělských brigádách – převážně sběr
brambor a to v JZD Moravany, JZD Střelice a Šlechtitelské stanici Želešice. Celkem bylo žákům vyplaceno 12 345,- Kč.
Na údržbu učiliště bylo vyplaceno 30 000,- Kč na vymalování a natření školní
budovy.
Začátkem školního roku odešel do důchodu ředitel Freiberg a funkci ředitele převzal
pan Jan Maršálek.
V září 1971 nastoupilo do 1. ročníku 95 učňů pro obor 42 –71 –2 opravář
zemědělských strojů.
Celkový stav učňů byl 226 a to 95 v 1. ročníku, 55 ve 2. ročníku a 78 ve 3. ročníku. Počet tříd byl celkem 10.
1972 V tomto roce měl být domov mládeže dokončen, ale z původního plánu, který
určoval prostavět 1 800 000,- Kč, bylo odčerpáno jen 476 000,- Kč. Na stavbě mělo podle plánu pracovat 20 zedníků, ale byli vysláni pouze 4. Podle usnesení z minulých
kontrolních dnů nebyl splněn požadavek o větší počet pracovníků a přidělení mistra. 18
Ředitel Maršálek připomínal nadřízeným orgánům neutěšenou situaci na výstavbě, čímž
vznikaly škody, zvláště že není dokončeno provedení škvárobetonu na střeše. Bylo
uskutečněno 9 kontrolních dnů. Usnesení z jednání bylo uspokojivé, ale nikdy nesplněné. Investor navrhl, aby bylo svoláno jednání na nejvyšší úrovni.To bylo
uskutečněno 4. února na Jihomoravském krajském národním výboru – odbor školství , ( dále jen Jm KNV - OŠ ) za předsednictví Ing. Fr. Nečase vedoucího odboru školství. Po této poradě nastalo výrazné zlepšení stavebních prací, ale nemělo dlouhého trvání.
Za rok 1972 byly provedeny práce za 974 667,- Kč, ale podle harmonogramu mělo být prostavěno
2 583 000,- Kč.
Na údržbu učiliště bylo vydáno 40 000,- Kč, na malování administrativní budovy
a líčení dílen.
V září navštívili všichni učni a zaměstnanci Strojírenský veletrh v Brně.
V únoru a březnu absolvovali učni 2. ročníku lyžařský výcvik
V červnu se konaly řidičské zkoušky na traktor a motocykl, kterých se zúčastnilo
89 učňů 2. ročníku. Poslední den v červnu byl uskutečněn branný stanový tábor v Jedovnicích. Účastnili se všichni žáci 1. ročníku . V září 1972 nastoupilo do 1. ročníku 95 učňů.
1973 Stavba domova mládeže pokračovala hlemýždím tempem. Ředitel ZOU Maršálek
vypracoval poznatky z a
vytyčených
úkolů
za
kontrolních dnů, konkrétně neplnění harmonogramu poslední
dva
roky.
JmKNV - OŠ. Žádná náprava se však neprojevila.
Podklady
předal
na
jednání
Na údržbu učiliště bylo vyplaceno 328 000,- Kč. V dílnách 1. a 2. ročníku se
položila špalíková podlaha a v dílnách 2. ročníku byla obnovena elektroinstalace.
V září až prosinci pracovali učni na zemědělských brigádách – 12. září 1972 ve
Šlechtitelské stanici Želešice si vydělali 1 842,- Kč, 5. prosince tamtéž 1 189,- Kč 16.října v JZD Moravanech 20 132,- Kčs.
Žáci prvních ročníků byli na exkurzi v Kovolitu Modřice a druhých ročníků se
zúčastnili prohlídky exponátů na Strojírenském veletrhu v Brně.
19
Během školního roku byla provedena dvě branná cvičení, dvě přednášky s tématikou
CO, lyžařský výcvik učňů prvních ročníků. Poslední týden v červnu byl uskutečněn stanový branný tábor v Jedovnicích.
Jako každoročně se konaly dvě slavnostní schůze ROH. Jedna před vánočními
svátky a druhá v Den učitelů. V červnu byl uskutečněn zájezd zaměstnanců do Bratislavy.
1974 Na stavbě domova mládeže se více nepracovalo, než pracovalo. Zástupci banky
žádali plnění rozpočtu. Byl předložen nový harmonogram prací, podle kterého měla být stavba dokončena do konce listopadu 1974. Vzhledem k tomu, že přeregistrování stavby.
prodloužený termín nebyl dodržen, upozornila banka na
Za zemědělské brigády obdrželi učni celkem 30 679,- Kčs.
Mimo zemědělských objektů v okolí učiliště které žáci navštívili, byli na exkurzi ještě v Kovolitu Modřice a ZKL ( závody kuličkových ložisek ) Brno – Líšeň.
Příkazem JmKNV - OŠ byl snížen nábor učňů oboru 42 – 71 – 2 opravář zemědělských strojů.
V září do prvních ročníků nastoupilo pouze 56 učňů.
1975 –76 Stavba DM pokračovala velmi pomalu..Již čtvrtý harmonogram, který sliboval
ukončení stavby k 1.lednu 1976 byl opět nedodržen. Mateřský závod učiliště STS Horní
Heršpice vypověděl učně ze stravování a bydlení, protože objekt potřebovali pro svůj provoz.
V červenci 1976 byla provedena úřední kolaudace budovy DM.. Přes zjištěné
nedostatky a nedokončené venkovní omítky byla budova uznána provozuschopná. Nedostatky měly být dokončeny za provozu.
Již v roce 1972 se začalo vážně uvažovat o instalování ústředního topení do dílen
a budovy školy. K této realizaci bylo zapotřebí mít plány budov, plán rozvodu
a projektu topení a dodavatele. Žádná organizace se ale tohoto úkolu nechtěla zhostit. 20
Situaci zachránily osobní známosti ředitele Maršálka. Projekt budov a ústředního topení vypracovala kancelář Zdravoprojektu a realizaci topení přislíbilo družstvo Instalatér.
Na nutné údržbářské práce v roce 1975 bylo vyplaceno 60 300,- Kč a to na opravu
plotu kolem učiliště, malování školy apod.
Byla konána dvě branná cvičení, lyžařský výcvik pro 1.ročník a výběrová rekreace
učňů v Praze.
V září 1975 nastoupilo do prvních ročníků 60 učňů .
SHRNUTÍ Učiliště vzniklo roku 1951 a postupně neslo několik názvů:
Středisko pracujícího dorostu
Učiliště státních pracovních záloh č.30 Zemědělská škola
Zemědělské odborné učiliště
Za dobu svého trvání ( do roku 1976 ) se vyučilo pro strojírenský průmysl:
311 zámečníků pro opravu stavebních strojů 127 soustružníků kovu 50 motorářů
Pro zemědělství bylo vyučeno:
135 traktoristů opravářů 83 kombajnérů
58 zemědělských mechanizátorů
1 168 opravářů zemědělských strojů Rozhodnutím odboru školství Jm KNV bylo zrušeno ZOU ve Šlapanicích
a přemístěno ( sloučeno ) do ZOU v Želešicích , kde se po odchodu ředitele Jana Maršálka do důchodu, stal ředitelem sloučeného učiliště Jiří Nesiba.
21
3.3.1. Historie zakládání zemědělských škol Iniciativa v zakládání zemědělských škol u nás vycházela z řad rolníků, kteří se
organizovali po roce 1860 v okresních hospodářských spolcích. Tyto hospodářské spolky se zpočátku zaměřovaly na pořádání poučných přednášek pro vesnický lid.
Organizovaly odborné kurzy a záhy našly správnou formu pro své trvalé působení. Stávají se iniciátory při zakládání zemědělských a lesnických škol.
Z takto vytvořené základny mohli snáze a účinněji působit k důkladnějšímu
a praktickému rozvoji vzdělanosti a pokroku na vesnici. V této době se zemědělské školy stávaly místem národního a hospodářského pokroku. Aby se vesnické mládeži
v co nejširším měřítku dostalo základního odborného vzdělání, které nemohly dobře plnit nejdříve základní dvouleté rolnické školy, zaměřené na svých počátcích na
vzdělávání pomocných sil na velkostatcích a velkých hospodářstvích, byly zřizovány později zimní hospodářské školy, v nichž bylo vyučování organizováno v zimních měsících, v jednom, později ve dvou zimních obdobích.
Po roce 1920 byly proto zakládány i lidové školy hospodářské, které pod správou
ministerstva zemědělství zaznamenávaly značný rozmach. Rolnické školy byly nižší typ
hospodářských škol. Bývalé zimní hospodářské školy byly přeměňovány na odborné hospodářské školy se zimním vyučováním.
První zemědělská škola byla založena v Ivančicích v roce 1866, druhá ve Velkém
Meziříčí v roce 1867, vinařská škola ve Valticích roku 1872, v Kroměříži roku 1875. Tyto školy vznikly v prvním období vzniku zemědělských škol, které je datováno zákonnou úpravou zemského výboru moravského se souhlasem ministerstva orby a končí v r. 1884.
Druhá etapa zakládání zemědělských a lesnických škol je zhruba vymezena obdobím
po ukončení první světové války léty 1918 – 1920. V této době vznikají další tzv.
hospodářské školy např. r. 1885 v Bzenci, r.1886 v Boskovicích, v r.1877 ve Vyškově, v r.1890 v Prostějově, v r.1898 ve Šlapanicích u Brna.( 4 )
22
3.3.2. Založení učiliště ve Šlapanicích Listujeme – li dějinami šlapanické zemědělské školy od počátku jejího založení
v roce 1898 až do dne sloučení, vidíme v jejím složitém vývoji obdobný proces růstu, s nímž se setkávaly i ostatní zemědělské školy v kraji.
V době založení neměla škola vlastní budovu a zahájení se konalo na nádvoří
šlapanického cukrovaru. Hospodářský spolek zajistil parcelu, vypůjčil peníze a tak mohl
být druhý školní rok zahájen již v nové školní budově. Od roku 1898 až do roku 1901 vyučoval na škole jen její ředitel Václav Poláček s výpomocnými učiteli z místní školy.
První světová válka neblaze zasáhla do života školy.Většina externích učitelů konala
vojenskou službu a tak bylo vyučování omezeno. Po roce 1919 byla škola obohacena o hospodářské budovy na školním dvoře, vybavena novým školním zařízením a pomůckami.
Výnosem ministerstva zemědělství z roku 1922 mění škola název na Zemskou
odbornou školu hospodářskou ve Šlapanicích u Brna.V roce 1939 je škola převzata do správy ministerstva zemědělství a v r. 1940 zestátněna a nese název Odborná škola hospodářská a zemědělská poradna ve Šlapanicích u Brna.
V době okupace prodělává škola značné provozní potíže a omezování ze strany
německých úřadů, obdobně jako ostatní školy v kraji.V listopadu roku 1943 dostává nové odborné zaměření a znovu se mění její název na rolnicko – ovocnářskou školu.
Dne 24.4 .1945 byly Šlapanice osvobozeny . Na krátkou dobu sloužily prostory
školy jako lazaret ale již od 1. června 1945 škola opět slouží potřebám zemědělského školství.Při škole je pořádána řada odborných kurzů pro pracovníky z praxe a ženy z domácnosti.
Novější vývoj šlapanické školy byl pro své výhodné postavení ke krajskému městu
Brnu poznamenán častými organizačními změnami. V roce 1958 s prudkým rozvojem
socializace zemědělství vzniká nový typ – Zemědělská mistrovská škola oboru pěstitelského a chovatelského, která ve dvouletém studiu připravuje žáky pro
zemědělské podniky. Při ní je zřízena i jednoroční zemědělská technická škola pro vybrané zemědělské funkcionáře a dálková forma čtyřletého studia. Při škole bylo
zřízeno i konzultační středisko pro dálkové studium pedagogické, které připravovalo zemědělské odborníky pro učitelství na zemědělských a lesnických školách. Na
přechodnou dobu sloužila škola též jako konzultační středisko pro profesní výchovu 23
vybraných vedoucích pracovníků formou dálkového studia zemědělského podnikového institutu.
Po zániku zemědělské mistrovské školy v roce 1968 bylo zřízeno zemědělské
odborné učiliště základního učebního oboru zemědělec – mechanizátor. K vytížení
kapacity školy a s ohledem na její výhodné položení byla ve školním roce 1969/70 zřízena dvouletá dívčí odborná škola zemědělského směru, pro kterou byly na škole vytvořeny velmi dobré podmínky
Ve školním roce 1972/73 došlo k obsahové přestavbě studijních oborů a ke zřízení
nových tříletých učebních oborů – traktorista mechanizátor a chovatel hospodářských zvířat.
(4)
1975 – 77 Školní rok 1975- 76 byl zlomový jak pro ZOU Šlapanice, tak pro ZOU Želešice.
Ze Šlapanic přešli mnozí učitelé a mistři odborného výcviku v čele s ředitelem Nesibou.
Zástupcem pro teoretickou výuku byl p. Albert Vašíř, pro praktickou výuku p. Oskar
Kocman, vrchní mistr pro obory opravárenské p. František Matula a vrchní mistr pro obor chovatel p. Václav Hrdlička.
S nimi na učiliště přešly i obory – chovatel hospodářských zvířat a zedník..
Stále znepokojivé bylo vybavení dílen nářadím a nutnými pomůckami.Stísněnost ve
školní budově znemožňovala vybudovat odborné učebny a účinně uspořádat kabinety.
Nedokončená stavba domova mládeže neumožnila rozvinutí mimoučilištního
zaměstnání v kulturní činnosti.
Dva čtenářské kroužky I. stupně vedla p. Veselá Helena, p. Kanýz kroužky druhého stupně..V okresním kole UA ( učilištní akademie ) získali učni prvenství, v krajském kole byli na šestém místě.Ve sportovních disciplinách obdrželi řadu diplomů a čestných uznání.
Byly uspořádány 3 celoučilištní besedy • • •
Se zakladatelem KSČ Křížem
Život a činnost M. Kudeříkové
Beseda s poslanci NV ( národního výboru ) 24
Předměty v teoretickém vyučování pro jednotlivé obory : Na obor chovatel hospodářských zvířat nastoupilo celkem 39 učňů: Z 9.tříd
Z 8.třídy
Ze 7.třídy
34 žáci 4 žáci 1 žák
Tabulka č. 4 Přehled učebních předmětů a učitelů Předměty
Jazyk český
Matematika
Občanská nauka Fyzika
Vyučující
stř. prof. Helena Veselá
ing. Marie Stejskalová, Olga Černá
stř.prof.Helena Veselá, ing.Albert Vašíř
ing. Marie Stejskalová, Olga Černá
Tělesná výchova
p.Lubomír Kanýz
Branná příprava
p. Lubomír Kanýz
Živočišná výroba
p. Josef Kozel
Rostlinná výroba
ing. Marie Stejskalová
Strojnictví
Organizace a ekonomika Odborný výcvik
Živočišná výroba
Řízení motorových vozidel
Mech.zařízení v živ. výrobě
ing. Albert Vašíř
ing. Albert Vašíř Václav Hrdlička Milan Kepák
ing. Zdenka Karmazínová ing. Albert Vašíř Václav Hrdlička
Vedení domácnosti a výchova v rodině Alena Kesslerová Odívání
Milena Gračková
25
Odborný výcvik prováděli učni v podnicích, s nimiž měli uzavřeny smlouvy
o provádění odborného výcviku. Určení instruktoři učňů pro odborný výcvik
v zemědělských podnicích obdrželi osnovy odborného výcviku a evidenční listy pro učně. Pověření mistři prováděli kontrolu a plnění osnov. Na obor zedník nastoupili celkem 22 učni: Z 9.třídy
9 žáků
Ze 7. třídy
3.žáci
Z 8.třídy
9.žáků
Z 6.třídy
1.žák
Žáci měli uzavřenu smlouvu – Zemědělské stavební sdružení v Brně ,Křtinská 1. Tabulka č. 5 Přehled učebních předmětů a učitelů Předměty
Jazyk český
Matematika Fyzika
Občanská nauka
Tělesná výchova Strojírenství
Technické kreslení Technologie
Odborný výcvik
p. HelenaVeselá
Vyučující
ing. Marie Stejskalová
ing. Marie Stejskalová ing. Albert Vašíř
p. Bedřich Naller ing. Albert Vašíř
p. František Šik
p. Antonín Loukota
p- Stanbolidis, p. Miču
1977-78 Hlavním úkolem vedení ZOU
bylo zpracovat ideový plán spojení obou dílen
a v tomto stavebním objektu vybudovat šatny a sociální zařízení pro učně v odborné 26
výchově, sborovnu a třídu odborné výchovy. Termín výstavby byl závislý na zpracování technické dokumentace, zajištění peněžních limitů a investic.
Dále se měly nahradit dosavadní méně vyhovující učebny v provizoriu dřevěného
objektu výstavbou nové budovy školy, kde by měly být zajištěny učebny, odborné učebny, kabinety a ostatní místnosti pro hospodářskou správu.
V tomto školním roce byla značná část věnována brigádnické práci a to při
podzimních pracích 14 dnů, při sklizni brambor a jiných plodin a v květnu při pracích na chmelnicích. Mimoto se učni zapojili do úpravy pracovního prostředí a ozelenění areálu učiliště. Tyto práce byly konány v dohodě se školskou organizací SSM. Teoretická výchova byla na
tři týdny přerušena v důsledku tíživé energetické
situace, to se promítlo negativně, neboť muselo dojít k přepracování plánu výuky a učinit opatření, která by zmenšila dopady na výuku.
Značná pozornost byla věnována estetické výchově. Dbalo se především o vhodné
oblečení, úpravu zevnějšku, speciálně vlasů, kulturu stolování, návštěvu koncertů, divadel a jiných kulturních akcí.
K estetické výchově v odívání napomohla výstavka nejlepších prací našich učnic, které se
svými rukodělnými výrobky zúčastnily výstavy zájmové umělecké činnosti ve
Strážnici.
Tělesná výchova byla prováděna podle platných osnov. Nedostatkem bylo, že nebyla
vlastní tělocvična, proto se náhradně v době nepříznivého počasí cvičilo v provizorních prostorách domova mládeže., jinak venku na hřišti.
Během roku byla uskutečněna dvě branná cvičení v prostorách rekreačního zařízení
Svit Hrušovany, které se nacházelo u Ivančic a v závěru školního roku branný kurz pro učně II. ročníků.
Učni se zúčastnili soutěží v těchto sportech :
Stolní tenis, lyžování, plavání, kopaná, odbíjená, lehká atletika.
Ve stolním tenise se probojovali na čelní místo v Jihomoravském kraji.
V plavání učnice Martincová obsadila všechna první místa v kategorii starších dorostenek v krajském přeboru a v celostátním přeboru se umístila na 4 – 5 místě.
V kopané se naše družstvo umístilo v krajské soutěži na druhém místě a v národní soutěži na čtvrtém místě.
27
Nejúspěšnějším sportem byla lehká atletika, kde v krajské soutěži se umístilo 8 učňů na
prvním, 14 na druhém, 11 na třetím místě. Dva učni byli vybráni na olympiádu učňovské mládeže v Košicích.
V tomto školním roce byli zapojeni do zájmové činnosti učitelé, mistři a vychovatelé
jako vedoucí kroužků, kterých bylo 16. Část dojíždějících učňů byla zapojena v kroužcích se sportovním zaměřením. Velmi dobře pracoval kroužek ochrany přírody, který vedl mistr OV p. Vrbka. V kulturně estetické výchově navštěvovali učni ubytovaní v DM taneční hodiny v Brně.
Zájmová činnost Tabulka č. 6 Přehled zájmových kroužků a jejich vedoucí Kroužky
Zahradnický kroužek
Kroužek pohybové kultury Motoristický kroužek
Vedoucí
p. Vladimír Láník
p. Hana Fonioková
p. Václav Švehla, Václav Hrdlička
Sportovní kroužek
p.Bedřich Naller,Lubomír Kanýz,p.Hana Fonioková
Literární kroužek
p. Marie Nevěčná, Helena Veselá
Hudební kroužek
p. Hana Fonioková,Marie Nevěčná
Fotografický kroužek Řezbářský kroužek
p. Vladimír Láník
p. Jan Havlík
Soutěže v odborných dovednostech II. ročník oboru opravář zemědělských strojů
Obor opravář se zúčastnil jako každoročně soutěže odborných dovedností. Témata:
Ruční opracování kovů
Strojní obrábění
Rozpoznávání tekutin a mazadel Sváření
28
Měření
Seřízení spojky traktoru Z této soutěže postoupili do krajského kola ve dnech 20. – 21. 4.1979 v ZOU
Boskovice tito učni- Svoboda František, Koutný Otakar, Sáček Pavel. Družstvo ZOU Želešice se umístilo na 8. místě.
II. ročník oboru chovatel hospodářských dovedností Poprvé se konala soutěž odborných dovedností pro obor chovatel nejen na učilišti, ale žáci se zúčastnili i krajského kola. Témata : Dojení
Rozpoznávání krmiv
Evidence -stájová tabulka
Označování zvířat - tetování
Spojení vodovodního potrubí - chlapci Složení oběžného shrnovače Šití
- dívky
- chlapci
Vaření – dívky
Družstvo ZOU Želešice se umístilo na 2. místě. Z jednotlivců postoupil učeň Miloš
Richter do ústředního kola, které se konalo ve Velkém Meziříčí.Tam se umístil na
2. místě. ZOU Želešice na poradě ocenilo tento výkon a po zásluze byl odměněn zájezdem do Jugoslávie.
29
ROZDĚLENÍ UČITELŮ PODLE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ
Tabulka č. 7 Přehled učebních předmětů a učitelů Předměty
odívání,Tv dívky,BP dívky,nepovinné odívání vedení domácnosti,chemie
technologie živočišné výroby
matematika, fyzika, rostlinná výroba, zemědělská výroba
Vyučující
Milena Gračková
Alena Kesslerová Jiří Nesiba
Ing.Marie Stejskalová
občanská nauka,organizace a ekonomika
ing.Albert Vašíř
materiály,technické kreslení
Antonín Loukota
český jazyk,občanská nauka
strojnictví, přestavba budov, technologie
fyzika, tělesná výchova, BP,sportovní hry matematika, fyzika, technické kreslení
zemědělské stroje, materiál, strojnictví, traktory
technologie,technické kreslení
Helena Veselá
František Šik
Lubomír Kanýz
Olga Černá
Ing.František Křenek
Miroslav Šipr
technologie živočišné výroby
Josef
Kozel
řízení motorových vozidel
Václav Švehla
mechanizační prostředky
Oskar
řízení motorových vozidel
Václav Hrdlička
nepovinné sportovní hry
Kocman
Vladimír Láník
nepovinné sportovní hry
Bedřich Naller
Ing. Zdenka Karmazínová
zemědělská praxe
Milan Kepák
30
Celkový počet učňů Tabulka č. 8
Počet žáků v jednotlivých oborech 1. ročník
2. ročník
3. ročník
Chovatel hospodářských zvířat
32
21
19
Zedník
14
23
22
Celkem
110
98
97
Obor
Opravář zemědělských strojů
64
Celkový počet
54
56
305 žáků
1979 – 80 V tomto roce byly vytvořeny předpoklady pro zřízení SOU a přechod na nové
koncipované učební obory. Jednalo se o učební obor mechanik opravář se zaměřením pro zemědělské stroje a zařízení ( 03-11-2 ), chovatel s odborným zaměřením pro chov skotu, prasat a ovcí ( 45-81-2 ) a učební obor zedník ( 09-71-2 ). Délka studia byla 3 roky a 4 měsíce.
Bylo přistoupeno k provádění adaptace I. poschodí dílenských prostorů, kde se
budovalo 5 učeben, 2 kabinety včetně sociálního zařízení, nákladem 1 200 000 Kč.Pro zlepšení sociálního zařízení v dílenských prostorách byla zahájena výstavba budovy, která propojila stávající dílny, a tak bylo získáno sociální zařízení, umývárny, šatny,
cvičebna a sborovna mistrů. Adaptace měla být dokončena do 30.6.1980. Pro různé průtahy zaviněné obtížným zajišťováním stavebního materiálu nebyla dokončena. Obtížná situace nastala při vybudování ústředního topení, kde STS, která údajně podle Zemědělského stavebního sdružení převzala práci, s ní nezapočala.
Výstavba školy a tělocvičny se dostala do stadia brzké realizace, neboť generálního
projektanta převzal Agroprojekt, který měl dokončit projektový úkol a do konce května 1981 zpracovat úvodní projekt.V investiční komisi Ústředního institutu byla za účasti ředitele stavba projednána a započetí stavby stanoveno na rok 1982 za předpokladu, že 31
výše uvedené dokumenty budou zpracovány a že bude zajištěno palivo – energetická základna. Funkci generálního dodavatele převzal OSP ( Okresní stavební podnik ).
Tak jako v minulých letech se zapojili učni a pracovníci učiliště do veřejně
prospěšné práce a to jak v podzimních zemědělských pracích, kde hodnota práce činila
75 000 Kč, tak i do organizování brigád v mimoškolní době, kde hodnota práce byla
vyčíslena částkou 2 100 Kč a dále na úpravě areálu SOU v celkové hodnotě necelých 5 000 Kč.
V SOU Želešice proběhlo učilištní kolo soutěží odborných dovedností oboru
opravář zemědělských strojů a chovatel hospodářských zvířat. Z těchto soutěží postoupila do krajského kola z obou oborů dvě tříčlenná družstva.V krajském kole se
družstvo opravářů umístilo na 8. místě, družstvo chovatelů na 1. místě. Do národního kola soutěže odborných dovedností oboru chovatel hospodářských zvířat postoupila učnice II. ročníku Morávková, která se celkově umístila na 36. místě.
Značným nedostatkem bylo, že stále nebyla tělocvična a proto s velkými obtížemi
byla tělesná výchova prováděna v tělocvičně ZDŠ v Želešicích a v provizorních
prostorách domova mládeže.Z toho důvodu se SOU nemohla zapojit do nácviku čs. spartakiády.
Žáci se zúčastnili těchto sportovních soutěží : Stolní tenis a lyžování, v nichž se probojovali do národního kola.
V plavání v krajském přeboru získali 6 zlatých,4 stříbrné a 4 bronzové medaile. V odbíjené družstvo dívek obsadilo v národním přeboru 2.místo.
V lehké atletice v krajském přeboru získali 14 zlatých, 7 stříbrných a 11 bronzových medailí a v národním přeboru 6 zlatých, 2 stříbrné a2 bronzové medaile.
Dva učni a jedna učnice se zúčastnili letní olympiády učňovského dorostu v Košicích a získali 2 stříbrné medaile.
Žáci pracovali v těchto kroužcích : Fotbalový, volejbalový, stolní tenis, kulturistika, džezgymnastika, atletika.
Dále kroužek řezbářský, práce s kovy, fotografický, ručních prací, recitační, kroužek ochrany přírody.
32
Týdenní úvazek mistrů odborného výcviku
30 hodin
35 hodin
Švehla Václav
Matula František , Záděra Zdeněk, Hrdlička Václav ,
Rozmahel Jan, Loukota Josef ,
Shromáždil František ,
Brabec Zdeněk, Vrbka František , Ing. Pálka Michal , Kepák Milan, Kubištová Helena ,
Kopřivová Zlata
Celkový počet pedagogických pracovníků činil 32. Učni oboru chovatel hospodářských zvířat prováděli odborný výcvik na těchto pracovištích :
Zemědělská organizace JZD Vítězný únor se sídlem v Ořechově Zemědělská organizace JZD Bobrava se sídlem v Moravanech
Na domov mládeže ve školním roce 1979-80 bylo přijato 152 učňů. Vychovatelé pro jednotlivé výchovné skupiny Vedoucí vychovatel
p. Naplet Bedřich
II.skupina - dívky chovatelky II. ročník
p. Nevěčná
I. skupina – dívky chovatelky I. ročník
p. Faltýnková
III.skupina – hoši opraváři I.ročník
p. Frydrýšek
IV.skupina – hoši opraváři II. ročník
V.skupina – hoši zedníci a chovatelé I. a II. ročník .
33
p. Havlík
p. Láník Vladimír
Celkový počet učňů na SOU Tabulka č. 9
Počet žáků v jednotlivých oborech 1. ročník
2. ročník
3. ročník
Chovatel hospodářských zvířat
52
50
24
Zedník
21
16
10
Celkem
132
126
96
Obor
Opravář zemědělských strojů
59
Celkový počet
60
62
354 učňů
3 .4. Osmdesátá léta 20. století 1980 – 82 Na domov mládeže byli přijati 143 učni.
Vedoucí vychovatelkou byla p. Miloslava Nallerová. Domov mládeže byl doplněn novým nábytkem.
Plynulost teoretické výuky byla narušena častými změnami v rozvrhu z důvodů
nemoci učitelů, nemoci dětí, studijního volna, lyžařských kurzů, sportovních soutěží, schůzí, obecně prospěšnou prací apod. Podle propočtu bylo nutno zastupovat asi 700 vyučovacích hodin.
Pro teoretickou výuku sloužily nově adaptované dobře vybavené učebny.Ve dvou
učebnách byl nedostatek židlí a stolů.Učební pomůcky byly rozšířeny o nové , pro předměty živočišná výroba, chemie, a fyzika.
Pro obor zedník budoval Agrostav Brno v areálu SOU objekt pro OV I.ročníku. .
34
Do prvních ročníků nastoupilo : Tabulka č.10 Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů Obor
Mechanik – opravář se zaměřením
1980-81
1981-82
71
58
56
62
155 žáků
141 žák
na zemědělské stroje a zařízení Chovatel se zaměřením pro chov skotu,prasat a ovcí Zedník
28
Celkem
21
1982-83 Značné problémy ve výchovném procesu se odrazily v klasifikaci chování – 19 žáků
vykazovalo třetí stupeň z chování. Během školního roku odešlo 10 učňů. Zčásti fluktuace vznikla ze ztráty zájmu o učební obor.
Tělesná výchova probíhala podle osnov, které byly upravovány dle možností daných
podmínek.Z jednotné sportovní klasifikace BPPOV ( Buď připraven k práci a obraně vlasti ) splnilo podmínky 67 % učňů,
12% nedokončilo pro absenci, 21% nedosáhlo
potřebný počet bodů pro nevyhovující fyzický stav – většinou obezita, nízký stupeň vůle, vytrvalosti, síly a neznalosti plavání.
Krajského kola v lyžování se účastnilo 6 učňů, z nichž 2 učni získali I. místo, 2 II. místo a 2 III. místo.
SOU Želešice v rámci osnov TV uspořádalo 2 lyžařské kurzy pro žáky
1. ročníků. I.turnus probíhal na Važci na Slovensku od 25.1. – 1.2.zúčastnilo se 45 žáků, II.turnus v Abertami, byl od 8.-15.2 a zúčastnilo se ho 65 žáků.
Poprvé byl uspořádán branný tábor od 6. – 10.6 ve Stříbském mlýně. Zúčastnilo se
127 učňů II. ročníků.
SOU Želešice mělo v tomto roce v průměru 370 učňů ve třech učebních oborech.Ve
14 třídách byl průměrný stav 26,5 učně a všechny ročníky byly nově koncipovány.
Odborná výchova oboru mechanik opravář byla prováděna v dílnách SOU, oboru 35
chovatel ve školních závodech JZD Ořechov, JZD Moravany a na pracovišti šlechtitelské stanice v Želešicích. Obor zedník realizoval odborný výcvik na pracovištích okresu Brno – venkov.
1983-84 Po odchodu do důchodu ředitele Jiřího Nesiby nastoupil v srpnu 1983 do funkce
ředitele ing. Miroslav Chrást,CSc.
V důsledku zahájení stavby nové školy a tělocvičny se pracovní prostředí učiliště
a životní prostředí žáků ubytovaných na domově mládeže podstatně zhoršilo. Jen s obtížemi byl udržován pořádek a čistota v areálu SOU.
Žáci oboru zedník prováděli odborný výcvik přímo na stavbě školy SOU. Teoretická
výuka probíhala jednak v adaptované části dílenské budovy ( 5 tříd ), jednak v dřevěné staré budově ( likusák–5 tříd ). Podmínky výuky ve staré škole byly nevyhovující, ale
objekt se využíval do kolaudace nové školy. Nově adaptovaná dílenská budova byla sice uspokojivá, ale nebylo vyřešeno umístění šaten.
Na domově mládeže byly neustálé problémy s kvalitou umýváren a koupelen. Práce
na nich byla nekvalitně provedena a problémy ( i po několika opravách ) nebyly odstraněny doposud.
Tělesná výchova byla prováděna na hřišti u domova mládeže a na hřišti kopané
v Želešicích. Vyučující se zaměřili na lehkou atletiku, pořadová cvičení a míčové hry.
Lyžařského výcviku se účastnilo 112 učňů I. ročníku a to na Špičáku 49 učňů, na
Klínovci 28 a na Martinských holích 35 učňů. Rovněž se podařilo zahájit pravidelný plavecký výcvik v plaveckém bazénu v Blučině. Na domově mládeže bylo ubytováno 150 učňů. Vedoucí vychovatelka – Miloslava Nallerová
Vychovatelé – p. Bohumila Vozková ,p.Jana Žáková, p. Josefa Penčáková, p.Jiří Kozák, p.Vladimír Láník
Učitelé – Lubomír .Kanýz,p.Olga Kanýzová, p.Zdenka Karmazínová, p.František
Křenek, p.Vladimíra Chytková, p.Ivo Lysák,
p. Dana Macků, p. Albert Vašíř, p.Miloš
Roupec, p.Michal Pálka, p.Marie Stejskalová, p.Šipr, p.Bedřich Naller, p.Irena. Stejskalová, p Miroslav Chrást, p.Václav Švehla
36
Mistři odborného výcviku – p.Jaroslav Káňa, p.Milan Kepák, p.Radek Kopeček,
p.Jaroslav Kalina, p.Josef Stránský, p.Zlata Hrušková, p.Monika Kloudová, p.Helena
Kubištová, p.Zdeněk Záděra, p.Zdeněk Brabec, p.Jan Rozmahel, p.František Vrbka, p. Václav Hrdlička
Do I. ročníků nastoupilo :
Tabulka č.11 Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů Obor
Mechanik – opravář se zaměřením
Počet žáků 46
na zemědělské stroje a zařízení Chovatel se zaměřením pro
58
chov skotu,prasat a ovcí Zedník
Celkem
8
112 žáků
Celkový počet žáků na SOU Želešice byl 351 učňů.
1984 – 85
Do důchodu odešel p. Albert Vašíř a na jeho funkci zástupce pro teoretickou výuku
nastoupil ing. František Křenek.
Do prvních ročníků nastoupilo : Tabulka č. 12 Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů Obor
Počet žáků
Mechanik – opravář se zaměřením
na zemědělské stroje a lesní hospodářství Chovatel se zaměřením pro
53 45
chov skotu,prasat a ovcí Zedník
12
Celkem
110 žáků
Celkový počet žáků na SOU bylo 328. 37
1986-87 V tomto roce se změnil název učiliště na Střední odborné učiliště zemědělské
( SOUz ) v Želešicích, řízeným Institutem vzdělávání a výchovy ministerstva zemědělství a výživy československé republiky ( dále jen IVV MZVž ČSR ) Praha. Do funkce zástupce ředitele byl jmenován Ing. František Křenek.
První etapa dostavby školy v rozsahu 23 mil. Kč by měla být ukončena v 1. čtvrtletí
1988 za předpokladu dodržení harmonogramu prací ze strany generálního dodavatele a subdodavatelů.
Po vyřešení havarijních situací všech technických úseků ( teplo, voda, střechy ),
pokračovaly práce na omítkách stávajících budov. Měl a zajištěna výměna nevyhovujícího schodiště a dvou vrat.
být opraven poslední štít
Postupně a se značnými problémy byl řešen dlouhodobě zanedbaný stav ve vybavení
pomůckami a didaktickou technikou. Byla prováděna výměna a doplňování zastaralého a opotřebovaného strojního zařízení dílen mechanik opravář.
Učiliště také navštěvovali dospělí pracovníci, kteří si chtěli podle vyhlášky MŠ ČSR
č. 124/84 Sb. rozšířit kvalifikaci. Jednalo se o studium při zaměstnání v učebním oboru 45-81-2 chovatel se zaměřením na chov skotu, prasat a ovcí.
1987 –88
Do důchodu odešel p.Oskar Kocman a do funkce zástupce ředitele pro odborný
výcvik nastoupil ing. Jaroslav Křenek
1988-89 K 1.1.1989 odchází do důchodu vrchní mistr OV pro obor chovatel p. Václav
Hrdlička a na jeho funkci byl jmenován ing. František Kadaňka.
Pro dovybavení dílen byly zajištěny tyto stroje a nářadí :hydraulická ohybačka
plechu, pneumatický buchar, elektromechanický zvedák, rámová strojní pila, stojanová
vrtačka, průvarová pistole, dále pak parcelní mlátička, sklizeč brambor, vyběrač siláže, sklizeč píce, vysokotlaký lis na slámu a pluh. V tomto roce se v SOU vyučovalo 401 žáků. 38
1989 – 1990 Dokončením výstavby a kolaudací nové školy se uvolnily nevyhovující prostory staré
školy ( likusový objekt ) a třídy v objektu dílen, ze kterých byly vytvořeny nové sborovny MOV, sociální zařízení pro žáky a učebna pro obor mechanik.
1.9.1989 byla nová budova školy a tělocvičny slavnostně otevřena a 4.9. byla zahájena výuka.
Podzim roku 1989 znamenal zvrat do té doby v poklidném kolektivu pedagogického
sboru. Bylo založeno Občanské fórum ( dále jen OF) a bohužel se vytvořilo z pracovníků, kteří nepatřili k pracovní špičce kolektivu. To byl důvod, že na jejich
straně nestála většina zaměstnanců. Cílem místního OF bylo odvolat stávajícího ředitele a zástupce teoretického vyučování. Byla zorganizovaná podpisová akce, v níž se všichni
pracovníci mohli svobodně vyjádřit ke stávajícímu vedení. Výsledek akce podpořil vedení učiliště a většina organizátorů potom dala výpověď a odešla na jiná působiště.
3.5. Devadesátá léta 20. století 1990 – 91
Místo pana ing. Františka Kadaňky, který
byl přeřazen na úsek teoretického
vyučování, nastoupila do funkce vrchní mistrové pro obor chovatel hospodářských
zvířat p. Helena Kubištová. Pod jejím vedením probíhaly stavební úpravy nevyužité
části DM v SOU za účelem zajištění OV pro nový učební obor – Provoz služeb pro domácnost. Jednalo se o 2 cvičné kuchyňky a 1 dílnu šití. Druhá cvičná učebna šití byla zřízena z bývalé sborovny v budově dílen.
1991-92
1.7.1991 získalo pracoviště právní subjektivitu, což vedlo ke vzniku SOU jako
samostatné
příspěvkové
organizaci.
Zástupce
pro
teoretické
vyučování
byl
Ing. František Křenek, p.Miloslava Nallerová přešla na úsek teoretické výuky jako učitelka českého jazyka a vedoucím vychovatelem se stal p.Láník Vladimír.
V SOU byl otevřen nový obor : Provoz služeb pro domácnost, do kterého nastoupilo
48 žákyň.
Žákyně měly týdně 3 dny teorii a 2 dny odborný výcvik - 1 den vaření a 1 den šití. 39
1992-93 V SOU byly otevřeny nové obory : • •
zemědělec
mechanik opravář se zaměřením na silniční motorová vozidla
SOU
pronajalo nebo koupilo pozemky, na kterých se vyučovala rostlinná
výroba.Byl zpracován a ministerstvem zemědělství ( Mze ) odsouhlasen program
vytvoření vlastní půdní základny do 50 ha zemědělské půdy s perspektivou
tzv. ekologického hospodaření ( dle zásad vydaných Mze ). V průběhu asi 2 let se podařilo zajistit 30 ha pozemků, z toho 18,5 ha ve vlastnictví učiliště. Žáci oboru zemědělec pěstovali zeleninu za pomoci malé mechanizace.V areálu SOU se ve
stávajících prostorách zřídil drobnochov, ve kterém se chovala drůbež vodní i hrabavá,
králíci , prasnice, ovce apod.Velmi dobrých ekonomických i ekologických výsledků se
podařilo dosáhnout zejména v chovu a výkrmu selat na fermentované ( bezzápašné ) podestýlce a v chovu masných plemen holubů při naprosté minimalizaci vstupních nákladů i následné pracovní obsluhy.
Cílem těchto aktivit pracovníků školy bylo v praxi ukázat žákům podnikatelské
náměty pro jejich další uplatnění, eventuálně jako samostatně hospodařící zemědělci v rostlinné ( včetně sadů ) i živočišné výrobě.
Na výuku chovu velkých hospodářských zvířat žáci jezdili na odloučená pracoviště.
Žáci oboru chovatel vykonávali praxi na výše uvedených pracovištích. Vzhledem k tomu, že se žáci měli seznámit se všemi druhy dojících zařízení , absolvovali týdenní
kurz dojící techniky ve Valašském Meziříčí, který byl ukončen vědomostním testem a praktickou částí. Úspěšní žáci obdrželi osvědčení, které je opravňovalo obsluhovat nejmodernější dojící zařízení, se kterými se seznámili na kurzu.
Také v tomto roce navštívili žáci všech oborů tematické exkurze :
– obor chovatel - Ochoz u Brna – chov ovcí,výstava zvířat ve Slavkově, - obor zemědělec - výstava v Litoměřicích
- obor služby pro domácnost - Lachema Brno, - obor zedník - Areál domova důchodců
- mechanik opravář – bramborárna Vatín, LET Kunovice - opravář zem. strojů - Kovolit
Jako každoročně byl pořádán lyžařský výcvik na Čartáku a v Mladých Bucích. 40
Třídní schůzky v květnu byly obohaceny o módní přehlídku výrobků, výstavku prací
ze šití a vaření, které zhotovily žákyně provozu služeb. Do prvních ročníků nastoupilo :
Tabulka č. 13 Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů Obor
Počet žáků
Opravář zemědělských strojů
22
Mechanik opravář se zaměřením
24
pro silniční motorová vozidla
Chovatel hospodářských zvířat
25
Zemědělec
34
Zedník
17
Provoz služeb pro domácnost
60
Celkem
182 žáků
Celkem žáků v SOU k 30.9.1992
427
1993-94 Zástupcem ředitele pro ekonomický úsek se stal Ing. Jaroslav Křenek, zástupcem
ředitele pro teoretické vyučování PaedDr.Marek Kňažík, jenž vystřídal ing. Františka Křenka, který ukončil pracovní poměr.Zástupcem ředitele pro praktické vyučování se stal ing.Milan Jánek.
Do důchodu odešel p. František Matula a na místo vrchního mistra nastoupil p. Zdeněk Záděra.
Příprava žáků
v učebních oborech byla zajišťována v nové moderní budově
s tělocvičnou, dílnách odborné výchovy a pracovištích zemědělských závodů.
V tomto roce vzhledem k zabezpečení úplného středního vzdělání zemědělců byl
otevřen nový studijní obor 45-97-4 zemědělský podnikatel.
SOU pořádalo rovněž kvalifikační kurz pro zajištění odbornosti v oblasti
svařování plamenem a elektrickým obloukem. Svou aktivitu vyvíjela také autoškola, která umožňovala žákům, ale také ostatním zájemcům z řad veřejnosti, získání 41
řidičského oprávnění skupiny A(motocykl), M (malý motocykl ), B (osobní automobil ), C ( nákladní automobil ), T ( traktor ).
Řádný chod učiliště zajišťovalo na všech úsecích 90 zaměstnanců na plný nebo
zkrácený pracovní úvazek.
Smluvně zajištěná pracoviště :
Obor provoz služeb – mateřská školka v Želešicích,hotel Continental Brno, Delika s.r.o. Brno
Obor zedník - domov důchodců Brno- Líšeň, Rekonstrukce RD Medlánky Brno
Obor automechanik – autoservis Jan Hlavoň Tetčice, autoservis Horák Brno Modřice Obory
zemědělec,
chovatel
hospodářských
zvířat
a
zemědělský
podnikatel
- ZD( zemědělské družstvo, dále jen ZD ) Moravany u Brna, ZD Střelice, ZD Ořechov, ŠS ( šlechtitelská stanice, dále Ing. Obluk – Želešice.
jen ŠS ) Želešice, soukromý podnikatel
Celkový počet žáků na SOU byl 467.
1994-95 V tomto roce byla na učilišti zřízena SSŠP ( Soukromá střední škola podnikání ),
která byla zařazena do sítě škol ke dni 1.9.1994. Studium bylo dvouleté, ukončené maturitou a zřízeno jako nástavba po úspěšně zakončeném tříletém učebním oboru na
SOU. Absolventi podnikatelství kromě prohlubování znalostí odborných předmětů získávají také vědomosti ekonomicko – administrativní, manažerské, marketingové a jsou připraveni po krátké praxi pro dráhu podnikatele, asistenta nebo majitele firmy. Nejlepší studenti mají možnost pokračovat ve studiu na vysoké škole, čehož několik studentů využilo. SSŠP Želešice má uzavřenou „Nájemní smlouvu“ s SOU Želešice na
nebytové prostory v objektu školy, včetně zařízení těchto místností, didaktických pomůcek a sportovního areálu.Studovali zde žáci v oborech : • •
64 – 41 – L520 podnikání v oborech obchodu a služeb 23 – 43 – L507 provozní technika.
Ředitelem SSŠP byl ing. František Křenek.
Dále byl otevřen na SOU nový pětiletý obor 45-57-4 podnikatel v zemědělství.
Během studia žáci po 3 letech získali výuční list a po dalších 2 letech studia maturitní 42
vysvědčení. Součásti výuky byl i nový předmět – fiktivní firmy, který umožnil žákům
nahlédnout a prakticky si vyzkoušet organizaci, chod firmy, praktické řešení problémů
spojené s provozem firmy, propagací apod.Vlivem dlouhodobé stagnace zemědělského sektoru v České republice však docházelo postupně k poklesu zájmu o učební obory zemědělského charakteru.
Touto skutečností se snížil počet přijímaných žáků do 1. ročníku o 30 .
1995-96 V tomto roce došlo opět ke změnám ve vedení. Zástupcem pro praktický výcvik se
stal Ing. Jaroslav Křenek,vedoucím vychovatelem p. Jiří Kozák, zástupcem ředitele pro technicko-ekonomický úsek p.Jaroslav Samson.
V tomto roce došlo k otevření dalšího tříletého učebního oboru 29-68-201 řezník
uzenář se zaměřením pro výrobu. Na vzdělávacím procesu se podíleli učitelé SOU,
zajišťující teoretickou výuku a SPV ( Středisko praktického výcviku ) – firma Steinhauser Brno, Mojmírovo náměstí, zajišťující odborný výcvik.
Pokračujícím trendem odrážející se v náborové oblasti byl vliv stagnace zemědělství,
ke kterému se přidalo nasycení trhu práce ve stavebních profesích.Tímto se snížil počet přijímaných žáků. Učební obory zemědělec, zedník a studijní obor podnikatel v zemědělství nebyly otevřeny.
V rámci mimoškolních aktivit byl uspořádán 1. reprezentační ples v hotelu Gregor
v Modřicích, na kterém zahajovali polonézou žáci SOU, americké a standartní tance předváděla žákyně Klimešová Iva s partnerem. Nácviku polonézy se ujala Loukotová Lenka a organizaci plesu zajišťovali pracovníci učiliště. K tanci hrála AS KAPELA
( Stanislava Antoše ). Bohatou tombolu poskytla smluvní pracoviště a firmy ze Želešic a zaměstnanci učiliště.
Pro nejlepší žáky učiliště byl uskutečněn zájezd do Itálie.Zúčastnilo se 42 žáků
oboru zemědělec a automechanik.
Celkový počet žáků byl 392, chod učiliště zajišťovalo 74 zaměstnanců na celý nebo
částečný „pracovní úvazek“.
43
1996-97 Vrchní mistrová oborů chovatel, provoz služeb, prodavač, cukrář a kuchař
p. Kubištová Helena ukončila pracovní poměr a na její místo nastoupila p. Jana Říhová. V tomto školním roce byly otevřeny nové tříleté obory : • • •
29-64-201 cukrář, cukrářka se zaměřením pro výrobu
64-60-202 prodavač, prodavačka se zaměřením pro prodej smíšeného zboží 4-45-4 čtyřletý studijní obor kuchař-kuchařka
V SOU byla vybudována učilištní prodejna se smíšeným zbožím, pod názvem
Beruška. Jednalo se o samoobsluhu, uzeniny však byly nabízeny formou pultového prodeje. V této prodejně provozovali praxi žáci učebního oboru prodavač.
Pro stále narůstající počet žáků se specifickými poruchami učení byli pedagogičtí
pracovníci nuceni se na tento problém zaměřit a kvalifikovat.
V rámci náboru byly realizovány Dny otevřených dveří s výstavkou ukázek prací
žáků. Rodiče se mohli seznámit s učebnami, dílnami i osnovami vybraného oboru.
Jako každý rok i letos byli žáci na lyžařském výcviku „ Mladé Buky“
a reprezentovali školu v různých odvětvích sportu a zájmové umělecké činnosti. Dále byl pořádán zájezd do Vídně a opět uskutečněn zájezd do Itálie.
SOU také bylo pověřeno pořadatelstvím několika krajských sportovních soutěží,
např. stolní tenis, nejsilnější učeň apod.
Byl uspořádán 2. reprezentační ples, který úspěšně navázal na ples v loňském roce.
Na SOU se v tomto roce učilo 236 žáků.
1997-98 V tomto roce se stala vedoucí ekonomického úseku Libuše Volejníková a vedoucí
vychovatel Ing.František Křenek
Byl otevřen nový učební obor 64-45-2 kuchař, kuchařka. Zanikl obor zemědělec
a zemědělský podnikatel.Ukončením těchto oborů došlo také ke zrušení drobnochovu v areálu učiliště..
V rámci náboru se SOU zúčastnilo veletrhu středních škol v Břeclavi a Brně, kde se
těšilo velkému zájmu rodičů i žáků základních škol. Celkem se učilo na SOU 255 žáků
44
1999-2000 Zástupci pro odborný výcvik se stali Záděra Zdeněk a Říhová Jana. Zástupcem
ředitele pro VMV (vedoucí mimoškolního vyučování, dále jen VMV ) se stal Ing. František Křenek, na post ředitele SSŠP místo něho nastoupil PaedDr.Marek Kňažík.
V tomto roce došlo k zániku učebního oboru zedník. Dlouhodobé zaměření SOU
Želešice na poskytování nabídky učebních oborů v oblasti potravinářství, služeb
a opravárenství přineslo své výsledky v podobě velkého zájmu absolventů základních škol o nosné obory kuchař, kuchařka a automechanik.
Na zajišťování vzdělávacího procesu se podílely také předmětové komise, jejichž
členové se zúčastnili práce na úpravě učebních plánů jednotlivých oborů a pozitivně
ovlivnili učební osnovy odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů vzhledem k možnosti studia vybraných žáků v nástavbovém studiu.
Na úseku učebních oborů se zaměřením na obchod a služby probíhala praktická
výuka 1. ročníků v dílnách šití, cukrářské dílně , cvičné prodejně, učebně zahradnictví
a cvičných kuchyňkách v areálu SOU. Praktická výuka učebního oboru řezník-uzenář byla rozšířena o pracoviště v Tišnově. Na začátku školního roku byla spolupráce s firmou Steinhauser problematická, nicméně po vyjasnění si záležitostí v oblasti obsahové náplně učebních osnov tohoto oboru se spolupráce výrazně zlepšila.
Pro učební obor cukrář byl problém zajištění smluvních pracovišť, z toho důvodu
byla vybudována dílna pro odborný výcvik cukrář v suterénu hlavní budovy SOU
Želešice. Po kolaudaci a zřízení živnostenského listu na předmět podnikání „pekařství,cukrářství“, bylo možno výrobky cukrářů prodávat veřejnosti. Vysoká kvalita
se odrazila v množství zájemců o tyto výrobky a v soutěžích dosahovali žáci výrazných úspěchů. Na výrobě soutěžních exponátů se podíleli pouze žáci, mistrové odborného
výcviku zajišťovaly pouze technické a poradenské zázemí. Pro zvyšování kvality výuky
byly pořádány kurzy - modelování a ozdoby z čokolády a karamelu, dezertní talíře , ručně vyráběné čokoládové bonbony. Nedostatkem
se
ukázalo
nerealizování
některých
potravinářských provozů pro nezájem ze strany firem.
odborných
exkurzí
do
Ve větší míře vzrostla neomluvená absence žáků, a také bylo nutno řešit několik
kázeňských prohřešků na smluvních pracovištích. 45
Žáci navštívili K- centrum, kde se seznámili s drogovou problematikou.
Zúčastnili se celostátní výtvarné soutěže „Drogy a AIDS“, kde získali ocenění ředitele
Státního zdravotnického ústavu v Praze, okresního hygienika v Jihlavě a finanční
odměnu pro školu. Dále se zúčastnili celostátní výtvarné a literární soutěže „Závislost a já“.
Žáci 3. ročníků navštívili úřad práce v Brně , za účelem orientace na trhu práce. Celkový počet žáků byl 469.
3.6. 21.století 2000-2001 Na SOU bylo nutné se zaměřit na potírání nastupujícího nešvaru – šikany. Za toto
jednání byli žáci postiženi dle školního řádu a pokynů Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy ( dále jen MŠMT ). Všichni pedagogičtí pracovníci absolvovali dvakrát speciální školení, prováděné psychologem , týkající se problematiky šikany. Byla
nakoupena literatura k této problematice včetně videoprogramů. Každý nový pracovník
měl povinnost se s dostupnou dokumentací seznámit. Citlivým přístupem pedagogů nedocházelo k rozvoji šikany ve větší míře .
U žáků se rovněž zjistilo užívání měkkých drog ( kouření marihuany ).Mnohem
výraznější pozornost bylo nutné věnovat prevenci se zaměřením na žáky, u kterých se projevují poruchy chování a nápravě již prvních známek negativních jevů.
Opět pedagogičtí pracovníci absolvovali několik školení o rozpoznávání příznaků užívání návykových látek o tom, jak vytvářet pozitivní psycho – sociální klima ve škole
i uplatňování netradičních forem preventivního působení. Dále bylo rozhodnuto, že žáci učiliště budou každoročně navštěvovat přednášky v K – centru, A- klubu, budou organizovány besedy ve spolupráci s nadací Podané ruce.
Dále byl jmenován výchovný poradce, kterým se stal PaedDr. Marek Kňažík.
Od roku 2001 je učiliště členem ASOCIACE KUCHAŘŮ A CUKRÁŘŮ ČESKÉ
REPUBLIKY. Žáci se zúčastňují pravidelně nabízených aktivit této asociace během celého roku. Dosáhli významných úspěchů v cukrářské odborné soutěži GASTRO Hradec Králové a v soutěži SOD ( Soutěž odborných dovedností ) v Bzenci. Žáci oboru 46
kuchař se pravidelně zúčastňovali Barmanských kurzů, čímž si rozšiřovali kvalifikaci a možnost širšího uplatnění na trhu práce.
Žáci oborů automechanik a opravář zem. strojů se zúčastnili celostátní soutěže
„Automechanik junior“.V období konání výstavy na BVV „Autotec 2000“ působili žáci
u jednotlivých automobilních firem jako pomocný personál při předvádění vystavených vozů.
Počet žáků se v tomto roce zvýšil na 518.
2001-2002 Pro nutnost zajištění provozu odborného výcviku oboru cukrář – výroba, byla
vybudovaná v suterénu hlavní budovy další dílna a kompletní zázemí pro výuku.
Pro pedagogický sbor, zajišťující vzdělávací proces na teoretickém úseku, byl tento
rok
velice
náročný
z důvodu
očekávané
kontroly
České
školské
inspekce
(dále jen ČŠI ). V termínu 15. – 18.4.2002 proběhla na škole kontrola ČŠI, zaměřená na
činnost školy :
Pedagogickou – odborné předměty oborů kuchař, cukrář Ekonomickou
Administrativní – vedení pedagogických dokumentů
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – školení zaměstnanců i žáků
Inspekce neshledala hrubé nedostatky.Činnost školy na základě této kontroly byla hodnocena stupněm 3.
Celkový počet žáků 488.
2002-2003 Zástupcem pro VMV se stal Ing. František Kadaňka, nahradil ing. Františka Křenka,
který odešel do invalidního důchodu.
V tomto roce zanikly obory prodavač smíšeného zboží a řezník-uzenář. Na SOU se
vyučovaly tyto obory : kuchař, cukrář pro výrobu, automechanik a opravář zemědělských strojů.
Ve spolupráci se společenstvem cukrářů České republiky, vedeným prezidentem
společenstva p. Hvězdou, se zúčastnil průběhu závěrečných zkoušek ( praktické a ústní 47
části ) odborník z praxe p. Radim Blažek, majitel a provozovatel cukrárny ve Velké Bíteši.
V tomto roce se staly nejlepšími absolventkami učebního oboru cukrář – výroba tyto žákyně : Patová Klára, Součková Olga, Jégrová Miluše.Z rukou prezidenta společenstva p. Hvězdy převzaly tyto žákyně 10.10.2003 v Enzejštejnském paláci v Praze slavnostně čestné uznání hospodářské komory za vysokou úroveň praktické přípravy, které je udělováno každoročně nejlepším absolventům středních odborných škol a učilišť v České republice.Toto uznání obdrželo rovněž SOU Želešice.
Pedagogický sbor byl postupně doplňován a obměňován potřebnými odborníky
nových profesí a škola se přizpůsobovala neustále novým podmínkám trhu práce.Proto vedení SOU zažádalo o otevření nových oborů – kadeřník,kadeřnice a kosmetička
do vzdělávací nabídky učiliště.Odbor školství Jm kraje otevření nových oborů zamítlo.
Pedagogičtí pracovníci Mistři oboru automechanik a opravář zemědělských strojů : Vrchní mistr – Záděra Zdeněk
Novák Květoslav, Slavík Jaroslav, Klein Jaroslav, Schoř Pavel, Rozmahel Jan,
Procházka Pavel, Minařík Jiří, Pelcman Jaroslav, Sedláček Miloš, Lauterbach Jaroslav, Lipovský František, Klubal Karel.
Mistrové oboru kuchař a cukrář : Vrchní mistrová – Říhová Jana
Paulíková Stanislava, Taušová Hana, Sýkorová Edita, Sýkorová Dana, Kozlová Olga,
Illková Olga, Hrabovská Františka, Vykydalová Jůlie, Lehká Naděžda, Sedláčková Jitka, Volavková Martina.
48
ROZDĚLENÍ UČITELŮ PODLE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ
Tabulka č. 14 Seznam učitelů a jejich úvazky předmět učitelé Český jazyk Mgr.Pavla Janáčková, Mgr.Růžena Janderková Anglický jazyk Mgr.Miroslava Černá, Ing. Antonín Češka, Ing.Alena Holčapková Německý jazyk Mgr.Zora Gerguri, Bc.Hana Strelowová, Mgr.David Adamus Občanská nauka Mgr.Růžena Janderková, Mgr.David Adamus matematika Mgr.Zora Gerguri, Mgr.Iveta Motlová fyzika Ing.Jiří Koláček, Ing.Marie Stejskalová Základy automatizace Ing.Stanislav Petermann Základy ekologie Ing.Marie Stejskalová TEV Mgr.Miroslava Černá, PaedDr. Marek Kňažík, Mgr.David Adamus Ekonom. a organizace Ing.Aleš Čech chemie Ing.František Kadaňka Hospodářské písemnosti PhDr.Ludmila Šobáňová Hospodářské výpočty Ing.Marie Stejskalová Potraviny a výživa Ing.František Kadaňka technologie Ing.Jiří Koláček, Luisa Milková stolničení Ing.Zdenka Karmazínová Společenská výchova Mgr.Růžena Janderková Základy podnikání Ing.Aleš Čech, Ing.Simona Hanousková Zařízení provozoven Ing.Zdenka Karmazínová Technické kreslení Ing.Stanislav Brückner Stroj. technologie Ing.Jiří Koláček strojnictví Ing.Jiří Koláček elektrotechnika Květoslav Novák Oprav . a diagnostika Ing.Jiří Koláček, Ing.Jiří Homola, Ing.Milan Jánek, Ing.Stanislav Brückner automobily Ing.Jiří Homola, Ing.Milan Jánek Technologie oprav Ing.Jiří Koláček, Ing.Milan Jánek Základy zem. výroby Ing.Zdenka Karmazínová Zeměděl. Stroje a zařízení Ing.Milan Jánek Motorová vozidla Ing.Milan Jánek ekonomika Ing.Aleš Čech, PhDr.Ludmila Šobáňová Práce s počítačem Ing.Stanislav Petermann, Ing.Petr Chylík Výpočetní technika Ing.Stanislav Petermann, Ing.Petr Chylík Cukrářská výroba Hana Taušová suroviny Ing.Zdenka Karmazínová Odborné kreslení Dana Sýkorová stroje a zařízení Ing.Zdenka Karmazínová Již tradičně byl uspořádán VI. reprezentační ples s polonézou. Celkový počet žáků byl 445.
49
2003-2004
V tomto roce probíhá proces optimalizace škol a školských zařízení. Zaměstnanci
SOU Želešice předpokládali, že tento proces se dotýká těch škol, které mají finanční a existenční problémy.Jaké bylo naše překvapení, když jsme se od zástupců vedení
školy dověděli o možném sloučení s dalšími dvěma školami a to SZaŠ Brno – Bohunice a SOU a U Rajhrad.
Kritéria vypsaná odborem školství ( Dr.Šifalda – ODS ) pro zachování školy SOU
Želešice splňuje bezezbytku ( jsou to např. ekonomická stabilita, zájem rodičů a žáků o školu, počet žáků, dopravní obslužnost, ..).
Na SOU v Želešicích se vyučují 4 obory vzdělání: kuchař, cukrář - výroba,
automechanik a opravář zemědělských strojů. Kapacita školy je naplněna z 98 %, tj. 450 žáků. Ekonomicky je učiliště stabilní a soběstačné.
Nachází se v rozlehlém areálu o rozloze 2,5 ha: škola se 17 moderně vybavenými
učebnami, tělocvičnou, tenisovými kurty, domovem mládeže, jídelnou (vše nově
dostavované v průběhu let), dále jsou zde budovy pro odborný výcvik, autodílna, zařízení na měření emisí, prodejna, restaurace, kuchařské a cukrářské výrobní a prodejní
prostory. Vlastní 16ha pozemků a 2ha sadů a vinic. Možná právě tato skutečnost je důvodem k likvidaci školy.
Zaměstnanci shromáždili argumenty a získali podporu veřejnosti ( podpora pro
zachování SOU Želešice od 15 starostů obcí, cukrářské a kuchařské komory atd. ) a tak se stalo, že na listopadovém zasedání zastupitelstva JMK se slučování všech škol Brna-venkova odročilo na jaro 2004.
Za tu dobu proběhlo několik zcela různorodých variant slučování a management
SOU Želešice vypracoval různé varianty mluvící pro sloučení. Poslední varianta, ve které mělo být SOU Želešice sloučeno se Střední zahradnickou školou Brno ( dále SZaŠ )
a SOU Želešice se mělo stát nástupnickou organizací, byla týden před
rozhodujícím zastupitelstvem JMK schválena Výborem pro výchovu a vzdělávání,
Komisí pro výchovu a vzdělávání i samotnou Radou JMK.Zpráva měla být předložena a schválena na jednání zastupitelstva JMK dne 20.05.2004.
V předvečer jednání byla zvrácena politickým tlakem ze strany ODS a KDU-ČSL.
Těsně před projednáváním daného bodu byly předloženy hejtmanem JMK p. Juránkem ( KDU-ČSL) nové varianty, z nichž jednu před hlasováním sám hejtman vyzvedl a plně podpořil.
50
A tak se stalo, že na celém okrese Brno-venkov po několikerém zmanipulovaném
hlasování byla protlačena varianta trojsloučení, zahrnující :
SZaŠ z Brna, SOU Želešice a SOU a U Rajhrad a jako nástupnická organizace určena
škola nejmenší - SOU Rajhrad ( jehož ředitel je členem ODS). Pro porovnání uvádím stávající situaci všech tří škol : SOU Želešice
- areál se nachází na pozemku kraje ( tedy na vlastním pozemku ) - areál je udržovaný
- budova školy je z roku 1989
- učebny i dílny jsou moderně vybaveny
- pro obory vzdělání kuchař , cukrář – výroba,automechanik a opravář zemědělských strojů byl neustálý zájem a nábory se plnily
- tělocvična v budově je prostorná a moderně vybavená - kuchyně a jídelna s kapacitou pro 500 strávníků
- vlastní domov mládeže s kapacitou 75 míst (v součastné době využito 45 míst) - v areálu tenisový kurt ( je třeba částečné opravy povrchu)
- obor vzdělání cukrář – výroba má v suterénu budovy 2 zařízené dílny odborného výcviku uzpůsobené pro výrobu a expedici výrobků pro veřejnost.
- učebny teorie jsou všechny vybaveny videem, televizorem, zpětným projektorem, PC - kapacita školy je 500 žáků SZaŠ Brno – Bohunice
- nachází se na pozemku, který z části vlastní pozemkový fond, zčásti je na pozemku restitučním
- škola nemá tělocvičnu
- kuchyně má výjimku provozu od krajské hygienické stanice do roku 2007, potom bude muset podstoupit nákladnou rekonstrukci
- budovy se nacházejí v neudržovaném stavu
- je třeba vybudovat novou kotelnu ( nákladem cca 6 000 000,- Kč )
- učebny jsou vybaveny zastaralým inventárním zařízením, nedostačujícími pomůckami - na DM ( typ Okál ) uniká 3 x více formaldehydu, než stanoví příslušná norma - kapacita školy je 250 žáků
51
SOU a U Rajhrad
- areál se nachází na pozemku kraje ( tedy na vlastním pozemku ) - je nutno zrekonstruovat kuchyň v nákladu cca 10 000 000,- Kč - nemá tělocvičnu
- učebny jsou vybaveny zastaralým inventárním zařízením, nedostačujícími pomůckami - kapacita školy je 200 žáků
Na základě uvedených argumentů by logicky mělo vyplynout, že sídlem organizace
se stane učiliště s nejlepším hodnocením, což je učiliště v Želešicích. Přesto se nástupnickou organizací stalo SOU a U Rajhrad.
Usnesením zastupitelstva JMK č. 1032/04/z 25 ze dne 20.5.2004 došlo ke sloučení
SOU Želešice se Střední zahradnickou školou Brno Bohunice a Středním odborným učilištěm a Učilištěm Rajhrad do jednoho subjektu :
Střední zahradnická škola, Střední odborné učiliště a Učiliště Rajhrad Masarykova 198.
52
Diskuse Funkce školy Úkolem školy bylo vybavovat žáky vědomostmi a dovednostmi potřebnými v dalším pracovním a osobním životě, seznamovat je s kulturními vzorci
a normami
společnosti. Tento úkol se postupně mění. Škola není jen místem předávání znalostí, ale také místem, kde si žák má osvojovat způsoby, jak znalosti získat, uspořádat
a využít. Žák má být veden k odpovědnosti za vlastní učení a tak připravován na celoživotní učení. Nové úkoly školy ovlivnily funkce školy.
Funkce kvalifikační vyjadřuje, že se škola orientuje na znalosti a dovednosti
žáka, na jeho výkon, na rozvoj intelektových citů. V současné době škola klade důraz na
osvojování způsobů, jak znalosti získat, rozšiřovat a prohlubovat, uspořádávat
a využívat. Škola kvalifikuje žáky pro další studium, pro výkon profese, pro zapojení do světa práce doma i v Evropě.
Funkce socializační vyjadřuje, že škola je místem druhotné socializace žáků. Škola žáky
seznamuje s normami uznávanými ve společnosti, pomáhá jim při vytváření žádoucích postojů, návyků, etických, estetických a sociálních citů a hodnotové orientace a také při osvojování různých sociálních rolí. Škola vytváří prostředí bezpečí
a vzájemné důvěry,
v němž jsou formovány mechanizmy obrany proti škodlivým vlivům a násilí. Funkce
integrační vyjadřuje, že škola učí žáky správným způsobům chování a jednání a zdravě
asertivnímu vystupování, připravuje žáky pro osobní i veřejný život. Připravuje žáky
také pro budoucí evropské občanství, učí je zodpovědnosti k sobě i společenství, učí je
spolupracovat a být solidární, rozvíjí ale i jejich předpoklady pro nezávislost a samostatnost.
Cíle vzdělávání, funkce školy, profesní standard učitele odborných předmětů (z materiálů celostátní konference učitelů „Podpora práce učitelů“ na PedF UK 19. 9. 2001 zpracovala M. Krhutová) ( 10 ) Jestliže posoudím činnost SOU Želešice jako celku ( to znamená – teoretická výuka,
odborný výcvik, mimoškolní vzdělávání), mohu z této práce usoudit, že učiliště si vždy
kladlo za cíl zkombinovat a vzájemně prolínat funkce klasifikační, socializační i integrační.
53
Jako malá škola se v kolektivu všichni snažili o vytvoření rodinného prostředí. Tento
fakt kladl nemalé nároky na všechny pracovníky a byl u většiny žáků kladně přijímán.
Funkce kvalifikační – z práce vyplývá, že jsme žáky motivovali ke snaze o další
vzdělávání formou exkurzí na různé výstavy – Gastro Hradec, Gastro Pardubice, Salima, Strojírenský veletrh apod., možností nabídky rozličných kurzů – barmanský, modelování karamelu a čokolády, výroba pralinek i možností prezentace prací žáků na odborně zaměřených výstavách a soutěžích.
V neposlední řadě se na škole zřídilo nástavbové studium pro absolventy učiliště a tím
jsme motivovali žáky v „ touze po vzdělání “ tak, aby jejich uplatnění na trhu práce bylo co nejširší a žáci měli ve svém životě možnost vhodně reprezentovat jméno své i své školy .
Funkce socializační – dle mého názoru ji velmi ovlivňuje osobní příklad pracovníků
školy. Současná mládež nemá často kladný vztah k hodnotám, životnímu prostředí i ke kolektivu. Pedagog svým přístupem, důsledným jednáním, vhodnou přípravou a promyšlenou výukou motivuje žáky k různým aktivitám, má úspěch i přirozený respekt ve třídě.
Různá školení pro pedagogické pracovníky – speciální psychologická školení,
školení o poruchách učení a chování aj. dokazují, že zaměstnancům učiliště vždy záleželo na tom, aby ve škole vytvořili bezpečné a důvěryhodné prostředí.
Funkce integrační - se prolíná s předchozími funkcemi. Učiliště by se mělo zapojit do
projektu „zdravá škola“ . Nejde pouze o zdraví tělesné, ale i duševní, které je mnohdy důležitější
Pedagogičtí pracovníci vždy vedli žáky k tomu, aby si uvědomili, že nejsou na světě
sami, že nelze žít v izolaci. Snažili se je zapojit do různých aktivit, které rozvíjeli zdravě asertivní chování , pocit zodpovědnosti k sobě i druhým i hrdost na sebe a učiliště..
V podstatě souhlasím s autorkou článku paní M. Krhutovou. Ve svém článku
popisuje školu tak, jak by měla vypadat. Aniž by zaměstnanci učiliště její materiál znali,
pracovali v jeho souladu a snažili se o vytvoření školního prostředí, které by bylo vždy ku prospěchu žáků. Přesto jejich snaha nebyla oceněna a při optimalizaci škol byla brána , podle mého názoru, politická, nikoli odborná hlediska. 54
Závěr V obsahu práce jsem chtěla nastínit , jak byla složitá historie a komplikovaný osud
školy v Želešicích od jejího vzniku , až do konce existence.
Počátek školy se vztahuje k roku 1951, kdy zde vzniká Středisko pracovního
dorostu. Ve vlastní škole v tuto dobu probíhá pouze výuka praktického vyučování. Teoretická část výuky byla realizována ve městě Brně.
V roce 1953 dochází k první změně názvu školy : Učiliště státních pracovních záloh
( SPZ) č. 30. Protože objekty jsou nekompletní a požadavkům provozu nevyhovují,
areál se v obtížných podmínkách buduje za provozu. Z nedostatku finančních prostředků mnohdy svépomocí.
Průběžně tak vzniká nová střecha objektu, kovárna, rampa, kotelna. Novou fasádou
se může pochlubit i budova dolních dílen.V tuto dobu se na učilišti vyučují tyto učební obory : zámečník, soustružník, motorář.
Školní rok 1954/55 přináší změnu názvu školy a
dostává statut zemědělského
učiliště s názvem Zemědělská škola. Vyučuje se zde i profesím traktorista, kombajnér.
Od školního roku 1956/57 dochází opět ke změněně názvu a to na ZOU
( zemědělské učiliště). Přibývají další učební obory: zemědělec mechanizátor a opravář zemědělských strojů.
Od roku 1967 je rozhodnutím Školského odboru KNV plánována výstavba domova
mládeže a nové budovy pro výuku teoretických předmětů, včetně tělocvičny.
Roku 1969 je započato s výstavbou domova mládeže zbudováním stavby betonové
konstrukce
domova
mládeže.
Práce
jsou
ovšem
často
přerušovány
z důvodů nedostatku finančních prostředků i pracovních sil. Proto se zaměstnanci snaží svépomocí v započatých pracích pokračovat. Na této výstavbě se formou produktivních prací podíleli i žáci.
Ve školním roce 1975/76 dochází ke sloučení školy ze Šlapanic a Želešic, se sídlem
v Želešicích. Název školy ZOU Želešice i nadále zůstává nezměněn. V roce 1976 probíhá kolaudace domova mládeže.
Ve školním roce 1979/80 zaniká ZOU a dle nové koncepce vzniká SOU ( Střední
odborné učiliště). Rovněž dochází ke změně skladby učebních oborů, navíc přibývají
učební obory , a to : opravář zemědělských strojů, chovatel hospodářských zvířat a zedník.
55
V průběhu let 1980 – 82 je domov mládeže průběžně doplňován nábytkem.
Školní rok 1983/84 přináší dvě důležité změny: •
odstupuje dosavadní ředitel ing. Nesiba a do této funkce je nadále jmenován
•
je zahájena další etapa výstavby budovy školy.
ing. Chrást Miroslav,
Od školního roku 1986/87 škola pracuje pod názvem SOUz – Střední odborné
učiliště zemědělské.
Výuka teoretického vyučování dosud probíhala ve stísněných a nevyhovujících
podmínkách.
Slavnostní otevření 1.9. 1989 uzavírá kapitolu budování nové školy.Budova je
zkolaudována a od 4.9. 1989 slouží k výuce teorie spolu s tělocvičnou.
1.7. 1991 získala škola právní subjektivitu, což vedlo ke vzniku SOU – samostatné
příspěvkové organizace.
Nejen areál komplexu školy procházel závažnými změnami. Můžeme pozorovat, že
velké změny prodělávalo i složení učebních oborů na škole se vyučujících. Závěrem nutno říci, že
skladbu oborů podstatně ovlivnily
aktuální požadavky trhu práce.
S úpadkem zemědělství dochází i k úpadku učebních oborů blízkých tomuto odvětví.
Takže ke konci historie školy je koncepce výuky učebních oborů více zaměřena na
obory obchodu a služeb. Jako např. řezník – uzenář, prodavač smíšeného zboží, cukrář, kuchař. Přechází se i na učební obor automechanik. Z oblasti zemědělství, až do konce existence školy jako takové, zůstává pouze učební obor opravář zemědělských strojů.
SOU Želešice je mým dlouhodobým pracovištěm se stmeleným a sehraným
kolektivem pedagogických i provozních pracovníků. Všichni zaměstnanci se snaží vést žáky ke vzdělání, odpovědnosti a zdravému životnímu stylu.
Postup vedení Jihomoravského kraje mě velmi nemile překvapil a zklamal. Myslím
si, že jednání týkající se sloučení sítě škol v tomto případě bylo ukvapené a nedořešené.
Protože SOU jako takové již neexistuje a já jsem zde prožila značný kus života,
rozhodla jsem se ke zmapování více než padesátileté historie působení učiliště v Želešicích. Existence tohoto učiliště ovlivnila jistě mnoho lidských osudů. Zde si žáci
upevňovali jak své odborné, tak i morální vlastnosti se snahou získat vzdělání a po absolvování závěrečných zkoušek se plnohodnotně zařadit do společnosti.
S velkými obtížemi jsem shromažďovala materiály z počátečního období trvání
školy. Materiály z některých let se mi vůbec nepodařilo shromáždit nebo informace byly velmi povrchní.
56
Dokumenty, ze kterých jsem čerpala, uvádějí podklady pouze kusé, nebo se z důvodů častého stěhování školy a organizačních změn dokumenty nedochovaly.Vzhledem k těmto skutečnostem nejsou údaje a data uváděná v práci úplná a vyčerpávající. Jediným uceleným materiálem je almanach , který vznikl k
školy ve Šlapanicích, se kterou se SOU Želešice
75. výročí založení
v roce 1976 sloučilo.
Cenným zdrojem byly i vzpomínky mých žijících spolupracovníků, kteří ve škole
v různých profesích dlouhodobě působili nebo dosud působí. Za jejich pomoc jim děkuji.
Tuto práci o historii SOU Želešice chci věnovat všem, kteří se zasloužili o dobré
jméno učiliště, o jeho plynulý chod, ale i těm, kteří svou práci vykonávali s láskou a zaujetím a není jim lhostejný současný smutný osud učiliště, které sloučením škol a omezením náborů žáků do učebních oborů zřejmě spěje k zániku.
57
6. Resumé Pro téma mé závěrečné bakalářské práce „Historie SOU Želešice“ jsem se rozhodla z několika důvodů: - pracuji tam od roku 1987 - o minulost se zajímám obecně a zjistila jsem, že nejsou žádné záznamy o minulosti školy. V důsledku optimalizace českého školského systému se SOU Želešice spolu se SZaŠ Brno-Bohunice stalo detašovaným pracovištěm SZaŠ, SOU a U Rajhrad, Masarykova 198 a proto SOU Želešice zaniklo jako samostatný subjekt. SOU Želešice bylo pracoviště s pracovitým a sehraným kolektivem. Moje bakalářská práce je tak vzpomínkou na místo, kde jsem strávila 17 let života.
58
Summary
I decided to choose the topic of my bacherol´s final thesis "The Past of SOU Želešice" for a few of reasons: - I have worked there since 1987 - I am interested in the past in general and I have found out that there aren´t any records about the past of the school. As a result of the Czech school system´s optimisation became SOU Želešice together with SZaŠ Brno-Bohunice detached workplace of SZaŠ, SOU a U Rajhrad, Masarykova 198 and because of it SOU Želešice was discontinued as a selfstanding subject. SOU Želešice was a workplace with a hardworking and tightly-knit team. So my bacherol´s final thesis is the reminder of the place where I have spend 17 years of my life.
59
Seznam použité literatury Knihy
1. Čadílek,M. , Stojan, M, Program bakalářského studia učitelů odborného výcviku a praxe.1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM,s.r.o. , 2004.
ISBN 80 – 7204 – 333 – 1 .
2. Filka, Jaroslav. Metodika tvorby diplomové práce.1. vyd. Brno: Knihař, 2002.224.s. ISBN 80-86292-05-3.
3. Kádner, O., Dějiny pedagogiky. Praha: Česká grafická unie, 1923-4.
4. Nesiba,J., členové pedagogického sboru, Almanach 1898 – 1973. 1.vyd. Brno : Redakce prof. Aleny Odehnalové, 1974 .
5. Spousta, Vladimír. et. al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 159 s. ISBN 80-210-2387-2.
6. Štverák, V., Čadská, M. Stručný průvodce dějinami pedagogiky. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-7178-797-6 .
7. Štverák, V. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum, 1997, 1. vyd., s. 274. ISBN 80-7184-489-6.
8. Vašutová, J. a kol. Kapitoly z pedagogiky. Praha: UK 1998, 1. vyd., s. 203. ISBN 80-86039-54-4.
Internetové zdroje 9. Obecní
úřad
Želešice
[
online
].
Poslední
aktualizace
12.4.2005
[ citace 14.září 2005 ]. Dostupný na : < http://www.zelesice.info/krajina.htm >.
10. Celostátní konference učitelů „Podpora práce učitelů“ na PedF UK [ online ] .
[ citace 19.9.2001 ].Dostupný na:< http://chuchle.czu.cz/download/Pezkvz.doc >.
Ostatní zdroje
Porady vedení
Výroční zprávy SOU Želešice Kronika OU SPZ – 30
60
Seznam tabulek v textu Tabulka 1:
Přehled oborů
8
Tabulka 3:
Přehled učebních předmětů a učitelů
9
Tabulka 2: Tabulka 4: Tabulka 5:
Přehled učebních předmětů a učitelů Přehled učebních předmětů a učitelů
8
25
Přehled učebních předmětů a učitelů
26
Tabulka 7:
Přehled učebních předmětů a učitelů
30
Tabulka 9:
Počet žáků v jednotlivých oborech
Tabulka 6: Tabulka 8:
Přehled zájmových kroužků a jejich vedoucí Počet žáků v jednotlivých oborech
28
31
34
Tabulka 10: Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů
35
Tabulka 12: Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů
37
Tabulka 11: Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů Tabulka 13: Počet žáků v prvních ročnících jednotlivých oborů Tabulka 14: Seznam učitelů a jejich úvazky
Seznam obrázků Obr.1
Freiberg František, ředitel ZOU ŽELEŠICE
Obr.2
Ředitel ZOU Jan Maršálek ( 1971 )
Obr.4
Hlavní brána, v pozadí dílny 1. a 2.ročníku
Obr.3 Obr.5
Ředitel SOUZ Jiří Nesiba ( 1976 )
Hlavní vchod, vrátnice a kanceláře
Obr.6
Nástup učňů před DM , Brno – Komárov – Stavařov ( 1953 )
Obr.8
Řidičské zkoušky učňů 2. ročníku v Želešicích ( 1954 )
Obr.7 Obr.9
Obr.10
Řidičské zkoušky učňů 2. ročníku v Želešicích ( 1954 ) Výcvik učňů 1. ročníku v soustružně ( 1954 ) Výcvik učňů 1. ročníku ve svařovně ( 1954 )
Obr.11
Výuka 1.ročníků v kovárně v Želešicích ( 1967 )
Obr.13
Žákovská práce s frézou ( 1954 )
Obr.12 Obr.14 Obr.15
Dílny 1. ročníku
Výcvik opravářů traktoru ( 1954 ) Oprava kombajnu ( 1954 )
61
37 41
49
Obr.16
Odvoz učňů na brigádu ( 1955 )
Obr.17
Bramborová brigáda v JZD Moravany ( 1955 )
Obr.19
Záběry z branného cvičení v Želešicích ( 1956 )
Obr.18 Obr.20 Obr.21 Obr.22 Obr.23 Obr.24 Obr.25 Obr.26 Obr.27 Obr.28 Obr.29 Obr.30 Obr.31 Obr.32 Obr.33
Lyžařský výcvik 2. ročníku v Tatrách ( 1956 )
V popředí likusák, vlevo stará škola, pod ní dílny Výuka probíhala v likusáku
Základy pro stavbu internátu (1969)
Stavba internátu v Želešicích ( 1970 ) Stavba internátu v Želešicích ( 1971 ) Dokončení výstavby DM ( 1977 ) Pokoj na DM ( 1977 )
Školní kuchyně ( 1978 ) SOU Želešice SOU Želešice SOU Želešice
Učebna teoretického vyučování Učebna teoretického vyučování Učebna výpočetní techniky
Obr.34
Tělocvična
Obr.36
Učebna vaření
Obr.38
Dílny OV – kontrola a měření emisí
Obr.40
Autoškola
Obr.35 Obr.37 Obr.39 Obr.41 Obr.42 Obr.43 Obr.44 Obr.45
Učebna šití
Dílny OV - 1. ročníků opravářů zem. strojů a automechaniků
Dílny OV učební obor automechanik Autoškola
Hlavní brána
Zahájení školního reprezentačního plesu polonézou
Slavnostní předávání čestného uznání hospodářské komory společenstva cukrářů absolventům učebního oboru cukrář
Ředitel SOU Ing. Miroslav Chrást předává výuční listy
62
Seznam příloh PŘÍLOHA 1
Domácí řád školy z roku 1977-78
PŘÍLOHA. 2
Školní řád z roku 2003
PŘÍLOHA. 4
Rozvrh dne na DM z roku 1979
PŘÍLOHA 3
PŘÍLOHA 5 PŘÍLOHA 6 PŘÍLOHA 7
Dílenský řád z roku 1978
Program a organizace týdne na domově z roku 1953
Vnitřní řád Domova mládeže z roku 2003
Denní režim domova mládeže z roku 2003
63
