Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství. Lucie Hladíková. Úrazy seniorů. Diplomová práce. Vedoucí práce: Mgr

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Lucie Hladíková

Úrazy seniorů Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Hana Pinkavová

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila pouze uvedené zdroje.

Brno 2012

…………………………… Lucie Hladíková

Děkuji Mgr. Haně Pinkavové za odborné vedení bakalářské práce a poskytnutí cenných rad při zpracování práce. Děkuji FN Brno za možnost sběru dat a následné prezentace získaných výsledků. Dále bych chtěla poděkovat Jakubovi Mazancovi za pomoc při zpracování statistických dat.

OBSAH: ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6 1

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU .......................................................................................... 8

2

STÁŘÍ A NEMOC ....................................................................................................................... 10 2.1 PÁDY VE STÁŘÍ ...................................................................................................................... 10 2.1.1 Hlavní příčiny pádů ......................................................................................................... 11 2.1.2 Prevence pádů.................................................................................................................. 12

3

ÚRAZ ............................................................................................................................................ 13 3.1 KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ ............................................................................................ 15 3.1.1 Zlomeniny kalvy ............................................................................................................... 15 3.1.2 Zlomeniny baze lební ....................................................................................................... 16 3.1.3 Poranění mozku ............................................................................................................... 16 3.1.4 Standardní postupy při kraniocerebrálním poranění na KÚCH...................................... 18 3.2 PORANĚNÍ HRUDNÍKU ............................................................................................................ 19 3.2.1 Zlomeniny žeber ............................................................................................................... 19 3.2.2 Ostatní poranění .............................................................................................................. 20 Hemotorax...................................................................................................................................... 20 Pneumotorax .................................................................................................................................. 20 Kontuze plic.................................................................................................................................... 20 Poranění bránice............................................................................................................................ 20 3.2.3 Standardní postupy při poranění hrudníku na KÚCH ..................................................... 21 3.3 PORANĚNÍ BŘICHA A RETROPERITONEA ................................................................................. 22 Poranění sleziny ............................................................................................................................. 22 Poranění jater ................................................................................................................................ 22 Otevřená poranění dutiny břišní .................................................................................................... 23 3.3.1 Standardní postupy při poranění břicha a retroperitonea na KÚCH .............................. 23 3.4 PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY .................................................................................................. 24 3.4.1 Poranění krční páteře ...................................................................................................... 25 3.4.2 Poranění hrudní (Th) a lumbální (L) páteře .................................................................... 26 3.4.3 Standardní postupy při poranění páteře a míchy na KÚCH............................................ 26 3.5 PORANĚNÍ PÁNVE .................................................................................................................. 27 3.5.1 Zlomeniny pánevního prstence......................................................................................... 28 3.5.2 Zlomeniny acetabula ........................................................................................................ 29 3.5.3 Standardní postupy při poranění pánve na KÚCH .......................................................... 29 3.6 PORANĚNÍ DOLNÍ KONČETINY ................................................................................................ 30 3.6.1 Poranění proximálního femuru ........................................................................................ 30 3.6.2 Poranění stehna ............................................................................................................... 32 3.6.3 Poranění kolene ............................................................................................................... 32 3.6.4 Poranění bérce................................................................................................................. 34 3.6.5 Poranění hlezna ............................................................................................................... 35 3.6.6 Poranění nohy.................................................................................................................. 37 3.6.7 Standardní postupy při poranění dolní končetiny na KÚCH ........................................... 38 3.7 PORANĚNÍ HORNÍ KONČETINY ............................................................................................... 39 3.7.1 Poranění ramenního pletence .......................................................................................... 39 3.7.2 Poranění paže .................................................................................................................. 41 3.7.3 Poranění lokte.................................................................................................................. 41 3.7.4 Zlomeniny předloktí ......................................................................................................... 42 3.7.5 Poranění zápěstí............................................................................................................... 43 3.7.6 Poranění ruky................................................................................................................... 44 3.7.7 Standardní postupy při poranění horní končetiny na KÚCH........................................... 44

4

ZDRAVÉ STÁRNUTÍ ................................................................................................................. 45

EMPIRICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 46

4

5

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY .................................................................................................... 46

6

METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU ...................................................... 48 6.1 6.2 6.3 6.4

7

VOLBA VÝZKUMNÉ METODY A JEJÍ ODŮVODNĚNÍ .................................................................. 48 KRITÉRIA PRO VÝBĚR VÝZKUMNÉ POPULACE ........................................................................ 49 PILOTNÍ ŠETŘENÍ ................................................................................................................... 49 METODIKA STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT ...................................................................... 49

ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ........................................................................ 51 7.1 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK............................................................ 51 POLOŽKA Č. 1 VĚK KLIENTA ................................................................................................................ 51 POLOŽKA Č. 2 POHLAVÍ KLIENTA ......................................................................................................... 53 POLOŽKA Č. 3 SOCIÁLNÍ SITUACE KLIENTA.......................................................................................... 54 POLOŽKA Č. 4 HYBNOST KLIENTA PŘED ÚRAZEM ................................................................................ 56 POLOŽKA Č. 5 DENNÍ PRAVIDELNÁ MEDIKACE KLIENTA ...................................................................... 57 POLOŽKA Č. 6 UŽÍVÁNÍ PSYCHOFARMAK ............................................................................................. 58 POLOŽKA Č. 7 PORANĚNÍ ČÁST TĚLA ................................................................................................... 59 POLOŽKA Č. 8 OPERAČNÍ ŘEŠENÍ ÚRAZU.............................................................................................. 62 POLOŽKA Č. 9 MECHANISMUS VZNIKU ÚRAZŮ ..................................................................................... 63 POLOŽKA Č. 10 HLAVNÍ PŘÍČINA ÚRAZU .............................................................................................. 65 POLOŽKA Č. 11 POČET HOSPITALIZACÍ ................................................................................................ 67 POLOŽKA Č. 12 DRUH NÁSLEDNÉ PÉČE ................................................................................................ 68 7.2 TESTOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ ...................................................................................... 70 7.2.1 Nezávislé proměnné ......................................................................................................... 70 7.2.2 Závislé proměnné ............................................................................................................. 70 7.2.3 Testování první hypotézy.................................................................................................. 72 7.2.4 Testování druhé hypotézy................................................................................................. 77 7.2.5 Testování třetí hypotézy ................................................................................................... 80 7.2.6 Testování čtvrté hypotézy ................................................................................................. 83

8

DISKUZE...................................................................................................................................... 86

9

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ........................................................... 90

ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 91 ANOTACE ............................................................................................................................................. 93 ANNOTATION...................................................................................................................................... 94 LITERATURY A PRAMENY.............................................................................................................. 95 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ............................................................................................................... 97 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................... 98 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 100 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 102 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................. 103

5

ÚVOD

Úrazy ve stáří jsou vážným problémem současné medicíny. Úrazy ve stáří představují závažnou příčinu geriatrické imobility, funkčně závažné nemoci a úmrtnosti. Opakované pády, strach z poranění a z nemožnosti vstát z podlahy patří k nejčastějším příčinám žádostí o přijetí do zařízení s celoročním pobytem.1

Ideální stav je zdravý člověk. Avšak ne každý může mít to štěstí a být zdráv. Ne jen nemoc, ale i úraz může změnit život člověka a hlavně pro seniora znamená úraz obrovský zásah do kvality života.

Úrazy seniorů jsem si jako téma své diplomové práce vybrala záměrně, protože pracuji na Klinice úrazové chirurgie ve FN Brno (Fakultní nemocnici). Úrazy ve stáří tvoří velkou část naší klientely a cílem bylo se seznámit s nejčastějšími druhy úrazů a typy poranění, ale i s příčinou, která k úrazu vedla.

Pokud se starému člověkovi stane úraz, tak rázem dojde ke změně jeho života a může dojít až k fatálním následkům z důvodu malých rezerv. I odloučení od domova nebo od rodiny může mít vliv na celkový zdravotní stav seniora. Proto je naší snahou brát rodinu jako plnohodnotného partnera a zapojit ji do léčebného procesu. Ne všichni však mají to štěstí a mohou se opřít o blízkou osobu. Někteří lidé žijí sami nebo se s rodinou nestýkají a těm se snažíme být oporou my = zdravotníci.

Mnohdy nás osud seniora potěší, ale často se setkáváme i se smutnou stránkou věci a tou je pro nás umístění jedince do ústavů následné péče. Snem každého je totiž vrátit se do svého domova, ale ne všichni mají tu možnost. Spousta z našich klientů je odkázána na pomoc druhých a místo domů musí najít směr za pomocí. Často tato skutečnost zhorší celkový stav klienta a větu „Sestřičko, já tam jedu umřít“, jsem slyšela již několikrát. Proto jsem se rozhodla věnovat se tomuto tématu a poukázat na problematiku našeho oboru. 1

Srov.Úrazy seniorů v domácím prostředí[online]. [cit.2012-03-23]. Dostupné na WWW:http://www.zdn.cz/clanek/sestra/urazy-senioru-v-domacim-prostredi-448650

6

V empirické části jsem se zaměřila na zjištění nejčastějších typů úrazů u hospitalizovaných seniorů, příčin vzniku, vlivu medikace na vznik úrazu a sledovala jsem osud klienta po propuštění.

7

1 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU Velkou část klientů hospitalizovaných na Klinice úrazové chirurgie (KÚCH) ve FN Brno tvoří úrazy seniorů. Snahou této práce je poukázat na nejčastější úrazy a zjistit jejich nejčastější příčiny.

Důležité je si uvědomit, že pro poskytování kvalitní zdravotnické péče seniorům je nutná znalost problematiky geriatrického klienta. Za úspěch se považuje i udržení soběstačnosti klienta nebo zlepšení jeho psychického či fyzického stavu.

Při procesu stárnutí dochází u všech orgánů ke ztrátám jejich funkčních rezerv. Dochází k vývoji různých patologických stavů, které potom charakterizují zvláštnosti chorob ve stáří. 2

Ve stáří jsou časté poruchy mobility, k čemuž dochází v důsledku obtížné chůze, užívám kompenzačních pomůcek či upoutáním na lůžko. Dochází k poruchám soběstačnosti seniora a ke zhoršení kvality života.

Pády jsou nejčastější příčinou úrazů ve stáří, nejčastěji doma. Na našem pracovišti používáme ke zhodnocení Škálu ke stanovení rizika pádu, které vyplňujeme v indikovaných případech (viz. příloha č. 4). V případě, že dojde k pádu klienta na zdravotnickém pracovišti se událost se zapisuje do databáze Mimořádné události. V případě pádu je klient vyšetřen lékařem, monitorují se fyziologické funkce, v případě poranění jsou indikovány další vyšetření dle poranění. Klient je uložen na pokoj v blízkosti pracovny sester a je pod zvýšeným dozorem personálu. V případě nutnosti jsou nasazeny postranice a zápis o jejich nasazení je v dokumentaci. Pokud je pacient i přes tyto opatření ohrožen sebepoškozením je indikována lékařem aplikace omezujících prostředků, o které je proveden záznam do dokumentace včetně časového úseku.

Pády mají celkově špatný dopad na klienta. Většinou se pády opakují a i když nedojde k poranění představují prognosticky nepříznivý faktor pro klienta.3 Pokud je klient 2

Srov. TOPINKOVÁ, Eva, NEUWIRTH, Jiří, Geriatrie pro praktického lékaře, s.18

8

dlouhodobě upoután na lůžko musíme mít na paměti možnost vzniku imobilizačního syndromu. Imobilizační syndrom má nepříznivý vliv na všechny orgány, nejčastěji postihuje kardiovaskulární systém, pohybový aparát a podílí se na vzniku dekubitů. V rámci prevence úrazů ve stáří se doporučuje instalace madel, zábradlí na chodby a WC, úprava podlahových krytin na protiskluzové, systém nouzové signalizace pro případ nemožnosti vstát (nutná instalace telefonu v bytě), posilování svalů a nácvik stoje po pádu, využívání podpůrných pomůcek až po dostatečném zacvičení a samozřejmostí je i zapojení rodiny do péče o seniora.

Mezi další častou příčinu úrazů ve stáří patří dopravní úrazy. Nejčastěji jsou senioři poraněni jako chodci nebo cyklisti. Vliv na výskyt tohoto typu úrazu má snížená pohyblivost a snížená schopnost překonávat bariéry, porucha zraku či sluchu, demence nebo převážení pacienta nákupem naloženým na řidítkách.

Další faktorem pro vznik zlomenin ve stáří je osteoporóza, kdy dochází ke změnám denzity kosti. Mezi rizikové faktory osteoporózy patří hlavně ženy po menopauze, zvyšující se věk, imobilita nemocného, životní styl nebo užívání některých léků (kortikosteroidy, benzodiazepiny).

V případě propuštění klienta do domácího ošetřování dominuje preference následné péče nebo rehabilitačních oddělení, méně často se setkáváme s převzetím rodinnými příslušníky.4

3 4

Srov. TOPINKOVÁ, Eva, NEUWIRTH, Jiří, Geriatrie pro praktického lékaře, s.65 Srov.MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana et al., Akutní stavy v geriatrii, s.195

9

2 STÁŘÍ A NEMOC Topinková uvádí: „Stáří je specifický, nevratný a neopakovatelný biologický proces, univerzální pro celou přírodu.“5 Konečná etapa procesu stárnutí se nazývá stáří. Podle Světové zdravotnické organizace dělíme stáří na tato období: 60 – 74 let = rané stáří 75 -89 let = vlastní stáří 90 a více let = dlouhověkost

Další dělení: 65 – 74 let = mladí staří (young old) 75 – 84 let = staří (old – old) 85 a více = velmi staří (very old)

Z ekonomického hlediska můžeme věk rozdělit na produktivní a neproduktivní. V současné době se užívá pro stáří označení třetí věk, první věk je dětství a dospívání a druhým věkem označujeme dospělost.

Dalším pojmem je kalendářní věk, který ale nevypovídá nic o funkčním potenciálu seniora, o jeho funkčním věku. Funkční věk je důležitým hodnotícím kritériem pro geriatrii. Hodnotí seniora ve všech psychosociálních souvislostech. Ke stanovení funkčního věku se v současnosti užívá velká škála testů, které jsou zaměřeny jak na jednotlivé oblasti, tak na funkční stav jako celek.6

2.1 Pády ve stáří Pád je definovaná změna polohy, končící kontaktem se zemí. Pády mohou být doprovázeny poruchami vědomí a různými poraněními.7

5

TOPINKOVÁ, Eva, NEUWIRTH, Jiří, Geriatrie pro praktického lékaře, s.17 Srov. TOPINKOVÁ, Eva, NEUWIRTH, Jiří, Geriatrie pro praktického lékaře, str.17,18 7 Srov. TOPINKOVÁ, Eva, Geriatrie pro praxi, str. 44 6

10

Pády jsou jedním ze závažných zdravotně-sociálních problémů ve stáří. Incidence pádů stoupá s věkem a odhaduje se, že asi 30 % osob starších 60 let alespoň jedenkrát za rok upadne. Hlavní komplikací pádů je poranění, nejzávažnější jsou zlomeniny, které často vznikají v důsledku osteoporózy, ale může dojít i k podchlazení strachu až ztrátě soběstačnosti.

2.1.1 Hlavní příčiny pádů Příčiny pádů se mnohdy vzájemně kombinují a zesilují.

Příčiny vnitřní (vyvolané změnou zdravotního stavu): •

zhoršené nervové čití s horší pohybovou kontrolou

•

aterosklerotické poruchy prokrvení částí mozku odpovědných za udržování rovnováhy

•

pokles krevního tlaku po postavení, je dáno hlavně nedostatkem tekutin, nadměrným výdejem tekutin nebo dlouhodobým upoutáním na lůžko

•

závažné poruchy srdečního rytmu

•

onemocnění krční páteře

•

ochrnutí

•

Parkinsonova choroba a Parkinsonský syndrom

•

těžké formy artrózy kolen a kyčlí

•

úbytek svalové síly a porucha funkce svalů dolních končetin

•

poruchy zraku, včetně prostorového vnímání8

Příčiny vnější (vyvolané vnějšími okolnostmi): •

léky snižující krevní tlak a léky tlumící mozkovou činnost

•

alkohol

•

nevhodná obuv

•

nebezpečné a kluzké povrchy

•

překážky, které způsobují zakopnutí (prahy a kabely)

•

překážky a kalamity mimo byt (obrubníky, schody, nerovné povrchy, výkopy a náledí)9

8 9

Srov. KALVACH, Zdeněk, HOŠKOVÁ, Blanka, Pády ve stáří, str.1 Srov. KALVACH, Zdeněk, HOŠKOVÁ, Blanka, Pády ve stáří, str.1

11

Nepřiměřené činnosti: •

práce ve výškách (mytí oken, sklizeň ovoce)

•

pády v hromadných dopravních prostředcích (pád při prudkém brzdění)

•

chůze po náledí

2.1.2 Prevence pádů Specifická prevence pádů je úkolem praktického lékaře, který by měl rozpoznat a zaléčit choroby, které se mohou na pádech podílet. Dále se jedná o vysazení léků. Které mohou pády způsobit.

Nespecifickou prevenci pádů a jejich komplikací může zajistit zdravotnický personál, ale i rodina. Jedná se o následující opatření:

10

•

dostatečný příjem tekutin

•

vertikalizace klienta do sedu, stoje a procvičování chůze

•

posilování svalů dolních končetin

•

bezpečná obuv

•

bezbariérová úprava bytu

•

užívání kompenzačních pomůcek a instalace madel

•

užívání chráničů na kostní výstupek stehenní kosti (příloha č. 3)

•

nácvik vstávání po pádu

•

toaleta se zvýšeným sedátkem

•

dobré osvětlení a malé světlo nechat svítit po celou noc

•

užití systému nouzového volání po pádu10

Srov. KALVACH, Zdeněk, HOŠKOVÁ, Blanka, Pády ve stáří, str.2, 3

12

3 ÚRAZ Úraz je tělesné poškození, které vzniká nezávisle na vůli postiženého náhlým a násilným působením zevních sil.11

Statistické rozdělení úrazů Úrazy rozdělujeme na úrazy: dopravní, pracovní, zemědělské a lesnické, domácí, sportovní, kriminální. Zhodnocení o jaký typ úrazu jde je podkladem pro statistické vyhodnocení úrazovosti. Mají z ní vycházet určitá opatření pro organizaci léčebné péče a zvláště pro prevenci úrazů.12

1. Úrazy dopravní Dnes nejčastější příčina úrazů, která má stále se zvyšující tendencí. Většinou se jedná o mnohočetné úrazy a polytraumata, někdy dochází k poranění více osob současně. Tyto úrazy jsou spojeny s vysokou invaliditou a mortalitou. Sociální a ekonomické dopady jsou alarmující.

K dopravním úrazům řadíme i poranění chodců, které je časté pro seniorský věk z důvodu nepozornosti či poruchy funkce zraku nebo sluchu.

2. Úrazy pracovní Vznikají při výkonu zaměstnání. V seniorském věku se téměř nevyskytují, ale se zvyšující se hranicí odchodu do důchodu nebo možností zaměstnání v důchodu se s nimi můžeme setkat.

3. Úrazy zemědělské a lesnické Vznikají při nehodách traktorů a vleček, úrazy způsobené padajícími stromy při těžbě dřeva. Tyto úrazy vznikají často v odlehlém terénu a poskytnutí první pomoci či vyproštění osob je potom velice těžké, do zdravotnického zařízení se raněný dostává s časovou prodlevou. V seniorském věku se tento typ úrazů téměř nevyskytuje.

11 12

Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.19 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.19

13

4. Úrazy domácí Častý typ poranění v seniorském věku. Vznikají jako důsledek uklouznutí na podlaze nebo jako důsledek pádů z malé výšky. Mezi domácí úrazy lze zařadit práci na zahradě, hlavně pády ze stromů při sběru ovoce.

5. Úrazy sportovní Vznikají při sportovních aktivitách. U rekreačních sportovců vznikají často neodhadnutím terénu, či přeceněním vlastních sil. Nejčastěji to jsou úrazy na lyžích. U organizovaných sportovních akcí by měl být vždy zajištěn zdravotnický dohled.

6. Úrazy kriminální Do této kategorie lze zařadit úrazy vzniklé při potyčkách a při násilné trestné činnosti.

Klasifikace závažnosti poranění Pro zhodnocení závažnosti traumatu byla již stanovena celá škála skórovacích schémat. V současné době je nejčastěji používaných skórovacím schématem v traumatologii ISS (injury severity score), které přiděluje bodové ohodnocení jednotlivým částem těla. Zvlášť se hodnotí povrch těla, hlava, krk, hrudník, břicho, páteř a končetiny včetně pánve.13

Nejčastějšími typy úrazů, které se vyskytují u seniorů na našem pracovišti jsou úrazy domácí

a úrazy způsobené volnočasovými aktivitami.

Každý úraz má vliv na

zdravotní stav jedince a v seniorském věku může mít i dlouhodobé následky, invalidizaci klienta a v často může skončit až fatálně vzhledem ke křehkosti seniorů. Ke každému klientovi je třeba přistupovat individuálně a uspokojovat všechny jeho potřeby.

13

Srov.VESELÝ, Robert a kol., Perioperační péče o pacienta v traumatologii, s 19

14

3.1 Kraniocerebrální poranění Kraniocerebrální poranění můžeme rozdělit na zavřená a otevřená. Dle stavu tvrdé pleny na nepenetrující, penetrující a skrytě penetrující. Dle patofyziologie se poranění mozku dělí na primární a sekundární.

Primární poranění mozku vzniká v okamžiku a nelze jej ovlivnit pomocí terapie. Terapie spočívá v prevenci (užívání ochranných a bezpečnostních pomůcek, osvěta apod.). Do této kategorie řadíme difúzní poranění (komoce, difúzní axonální poranění) a ložisková poranění (kontuze, lacerace). Často jsou do této skupiny řazeny traumatické hematomy, i když samy přímo nedestruují mozkovou tkáň.

Sekundární je důsledkem hypoxie, ischemie, mozkového edému a zvýšeného nitrolebního tlaku. Tyto změny se mohou projevit i opožděně.14

3.1.1 Zlomeniny kalvy Může se jednat o prosté praskliny (fissury), o zlomeniny tříštivé či zlomeniny impresivní.

Pro diagnostiku se užívá klinického vyšetření, kde může být přítomna palpační nebo bolest a případně vpáčení kosti. Může být přítomen hematom v podkoží. Rentgenologické vyšetření (RTG) pomocí klasických předozadních a bočných projekcí. Počítačová tomografie (CT) vyšetření není nutné, ale může být indikováno při podezření na nitrolební poranění.

Jednoduché zlomeniny – fissury nevyžadují zvláštní léčení. Nutný je několikadenní klid na lůžku a pečlivá observace, aby se nepřehlédla nitrolební symptomatologie. Impresivní zlomeniny léčíme konzervativně pouze pokud vpáčení nepřekročí 3 – 5 mm. Všechny větší imprese musí být řešeny operativně.15

14 15

Srov. SMRČKA, Martin a kol., Poranění mozku, s.53 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.80

15

3.1.2 Zlomeniny baze lební Vznikají působení úderu na kalvu, kosti obličeje nebo při stlačení lebky. Zlomeniny v oblasti přední jámy lebeční mohou postihovat strop orbity, stěnu vedlejších nosních dutin. Klinicky se projeví brýlovým hematomem, epistaxí, likvoreou a při zasažení nervových struktur může dojít k poškození zraku nebo čichu. Zlomeniny v oblasti střední jámy lebeční mohou postihnout turecké sedla a tím i hypofýzu. Klinicky se projeví prokrvácením v oblasti mastoideu, výtokem krve nebo moku ze zevního zvukovodu. Pokud jsou zasaženy nervové struktury může být přítomna paréza lícního nervu nebo porucha sluchu. Zlomeniny zadní jámy lebeční postihují kost týlní. 16

3.1.3 Poranění mozku Poranění mozku rozdělujeme na poranění difúzní (mozková komoce), poranění ložiskové (mozková kontuze) a poranění kompresivní (nitrolební krvácení,epidurální, subdurální a intracerebrální hematom, subdurální hygrom).17

V diagnostice je velice důležitá anamnéza, klinické vyšetření a použití RTG či CT vyšetření. V anamnéze je důležité pátrat po poruše vědomí a jak dlouho trvala, zda jsou přítomny příznaky nevolnosti. Musíme posoudit i mechanismus vzniku úrazu.

Při klinickém vyšetření je na prvním místě vyšetření stavu vědomí, vyšetření zornic a motoriky. K tomuto slouží Glasgowské skóre (GCS). Důležité je vyšetření pacienta neurologem. Průběžně sledujeme stav zornic, jejich reakci na osvit a pohyb bulbů. Pozor na zvyšující se nitrolební tlak. Mezi příznaky narůstajícího intrakraniálního tlaku patří: silná bolest hlavy, nauzea, zvracení, neklid, poruchy vědomí, vzestup krevního tlaku a bradykardie, snížená reakce na bolest, diference zornic, parézy, hemiparézy a křeče.

16 17

Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.80 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.81,82

16

Difúzní postižení (Komoce mozková) Jedná se o nejlehčí mozkové poranění. Je charakterizováno plně reverzibilní, krátkodobou poruchou mozkových funkcí. Klinický obraz je charakterizován krátkodobou ztrátou vědomí, nauzeou, zvracením a amnézií. Bezvědomí bývá krátkodobé, podle délky bezvědomí dělíme komoci mozkovou na lehkou - sekundové bezvědomí, střední - bezvědomí počítané na minuty a těžkou - bezvědomí trvající do 60 minut.

Terapie obnáší několikadenní klid na lůžku, sledování stavu vědomí a fyziologických funkcí. Podle potřeby analgetika a antiemetika.18

Ložiskové postižení (Kontuze mozková a intracerebrální hematom) Jedná se o ohraničené makroskopické poranění mozkové tkáně. Klinický obraz se odvíjí od lokalizace a rozsahu kontuze. Kontuzní ložisko může být izolované nebo vícečetné.

V diagnostice se užívá CT či MRI (magnetická rezonance). Důležitá je i anamnéza a klinické vyšetření klienta.

Terapie je převážně konzervativní za hospitalizace a monitorace na Jednotce intenzivní péče (JIP) či Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). Operační řešení pouze při vícečetných kontuzních ložiscích či u většího intracerebrálního hematomu.19

Komprese mozku Příčinou je útlak mozkových struktur způsobený krevními výrony. Tyto stavy vyžadují téměř vždy operační řešení a musí bát správně a včas rozpoznány.

Léčebná indikace se opírá o neurologický nález a o CT vyšetření, které sleduje objem hematomu, jeho lokalizaci a posun středových struktur.20

18

Srov. SMRČKA, Martin a kol., Poranění mozku, s.56 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.83 20 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.84 19

17

1) Epidurální krvácení Nejčastějším zdrojem krvácení je poškozená artérie meningaca media. Klinický nález se postupně zhoršuje, mydriáza ukazuje na stranu krvácení, zatímco paréza končetin je kontralaterální. Epidurální krvácení je stavem, který ohrožuje život a vyžaduje okamžité operační řešení, které spočívá v evakuaci hematomu.

2) Subdurální hematom Podle časového intervalu jsou děleny na: -

subdurální hematom akutní (v prvních hodinách až několika dnech)

-

subdurální hematom subakutní ( do 3 týdnů od úrazu)

-

subdurální hematom chronický (plíživý průběh s manifestací po 3 týdnech až měsících)21

3) Subdurální hygrom Jedná se o nahromadění likvidu v subdurálním prostoru. Hygrom může vznikat časně po traumatu nebo s delším časovým odstupem. Symptomatologie je nevýrazná, bývá přítomna bolest hlavy a porucha vědomí. Evakuace v případě příznaků komprese.

3.1.4 Standardní postupy při kraniocerebrálním poranění na KÚCH Nejčastějšími poraněními hlavy je komoce mozková, která je u seniorů ve velké míře způsobena pády na hlavu. V případě většího násilí se mohou objevit krvácivé stavy do mozku.

Pacienti jsou hospitalizovaní k observaci stavu minimálně po dobu 48 hodin. Monitorují se fyziologické funkce, mezi které patří krevní tlak a pulz a také stav vědomí. Při poranění hlavy se monitoruje i stav zornic a vědomí.

V počátečních hodinách je indikován přísný klid na lůžku, po odeznění akutního stavu se klienti vertikalizují nejprve na lůžku, později se povoluje chůze na WC. V případě stabilního stavu má klient povolenou chůzi na oddělení a po 48 hodinách může být

21

Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.84

18

propuštěn do domácího ošetřování. Klient je poučen o typu poranění, o pohybovém režimu, o možných komplikacích a o nutnosti navštívit svého praktického lékaře do 5-ti dní od propuštění. V případě zhoršení zdravotního stavu je nutné navštívit lékaře ihned.

3.2 Poranění hrudníku Skelet hrudní stěny je tvořen sternem, žebry a hrudní páteří. Na kosti nasedají svaly umožňující mechaniku dýchání, jsou to svaly mezižeberní a bránice, ale i svaly pletence ramenního, svaly zádové a břišní. V hrudníku jsou uloženy a chráněny životně důležité orgány, jako jsou srdce, plíce, magistrální tepny, hlavní bronchy a jícen.

V diagnostice poranění hrudníku se používá základních klinických vyšetření, z pomocných vyšetření je to rentgenologické vyšetření (RTG) hrudníku, sonografie, počítačová tomografie (CT), elektrokardiograf (EKG), pulsní oxymetrie (SpO²), vyšetření krevních plynů – ASTRUP.22

3.2.1 Zlomeniny žeber Zlomeniny jednotlivých žeber patří mezi častá poranění. K terapii tohoto poranění se užívá klidový režim, analgetika, expektorantia a dechová rehabilitace.

Sériové zlomeniny žeber znamenají poranění čtyř a více žeber. Mohou být jednostranné nebo i oboustranné. Terapie vyžaduje vždy hospitalizaci a sledování ventilačních parametrů pacienta, včetně dostatečné analgetizace.

Nestabilní hrudník, neboli dvířkovité vylomení stěny hrudní, které způsobuje tzv.paradoxní dýchání (v postižené části nedochází k rozvinutí hrudníku). Jedná se o nejtěžší

formu

poranění

hrudníku,

která

pneumohemotoraxem. 22


19

je

spojena

s hypoventilací

a

3.2.2 Ostatní poranění Hemotorax Přítomnost krve v pleurálním prostoru, dochází k stlačení plíce a omezení ventilace. Často kombinován s pneumotoraxem, jedná se o pneumohemotorax. Je slyšitelné oslabené dýchání, přítomnost dušnosti a může být i cyanóza. V terapii se užívá drenáž hrudníku za opakované rentgenové kontroly.23

Pneumotorax Přítomnost vzduchu v pleurální dutině. Může být zavřený nebo otevřený. Nahromadění vzduchu způsobuje kolaps plíce. V terapii volíme drenáž hrudníku za pravidelných rentgenových kontrol.

Kontuze plic K poranění plíce dochází přímým i nepřímým mechanismem. Při pohmoždění plic se vytváří ložiska intraalveolárního krvácení s edémem, při poranění větších cév dochází k intrapulmonálním hematomům. Projevují se zhoršením mezi 4. a 6. dnem.

Na RTG snímcích se kontuze mohou projevit až s odstupem tří dnů. Těžké kontuze jsou viditelné ihned po úrazu. Výtěžnější v diagnostice je použití CT.

Poranění bránice Zavřené poranění bránice vzniká při náhlé kompresi spodní části hrudníku nebo horní části břicha, někdy při pádech z výšky nebo poranění úlomky žeber. Pokud jsou trhliny větší mohou do hrudníku prolabovat nitrobřišní orgány.

U postiženého narůstají známky ileózního stavu a ventilační tísně, slyšitelná peristaltika při plicní bazi. Terapie je chirurgická.24 23 24

Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.99 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.106

20

3.2.3 Standardní postupy při poranění hrudníku na KÚCH Klienti s poraněním hrudníku jsou hospitalizováni dle stavu buď na standardní lůžková oddělení nebo na Jednotku intenzivní péče (JIP). Na JIP se umísťují klienti, kde hrozí selhání základních životních funkcí, jako jsou těžké plicní kontuze, pneumotorax či hemothorax. Na standardní oddělení jsou umísťováni klienti se zlomeninami žeber.

Vždy je nutné sledovat základní fyziologické funkce a sycení krve kyslíkem pomocí pulsní oxymetrie (SpO²). Sledujeme i prokrvení akrálních částí těla a provádí se pravidelně laboratorní kontroly krevních plynů. Dle ordinace lékaře se provádí kontrolní RTG hrudníku.

Pokud má klient zavedenou hrudní drenáž pravidelně kontrolujeme funkčnost sytému a odpady z drénu. Místo vpichu je sterilně ošetřeno a pravidelně převazováno. Po vytažení hrudního drénu se místo vpichu překrývá sterilním čtvercem s vazelínou, aby nedošlo k vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny.

Nutná je i dechová rehabilitace, kterou provádíme pomocí nafukování rukavice a pravidelného polohování klienta. Důležitá je i správně zvolená poloha. V případě poranění hrudníku by měl klient být umístěn do Fowlerovy polohy a být pravidelně vertikalizován, pokud nám to umožní jeho zdravotní stav. Důležitá je i podpora expektorace pomocí vhodné terapie a dostatečného zavodnění klienta.

Po stabilizaci stavu je klient předáván z JIP na standardní oddělení a odtud potom do domácího ošetřování. Poučen o možných komplikacích, pohybovém režimu, vhodné poloze a o nutnosti navštívit svého praktického lékaře do 5-ti dnů od propuštění. V případě zhoršení stavu je nutné vyhledat lékaře ihned.

21

3.3 Poranění břicha a retroperitonea K poranění orgánů v dutině břišní dochází buď přímým nárazem na stěnu břišní nebo nepřímo decelerací při pádech z výšky nebo při dopravních úrazech, kdy dochází k poranění závěsné struktury orgánů.25

Poranění sleziny Nejčastější příčina hemoperitonea, důsledek komprese břišní stěny při úraze. Nejčastěji při dopravních úrazech, u dětí náraz na řidítka kola nebo koloběžky. Důležitá je včasná diagnostika pomocí sonografie, pravidelné kontrola krevního obrazu.

Typy poranění: I.

subkapsulární nebo intraparenchymatózní hematom

II.

povrchní poranění

III.

hluboké poranění

IV.

dilacerace částečná nebo úplná26

V případě poranění I. a II se provádí observace a sledování celkového i lokálního stavu klinicky i sonograficky. U typu III. a IV. se většinou provádí splenektomie.

Poranění jater Většinou jako součást polytraumatu. Typy poranění: I.

povrchní poranění s trhlinou pouzdra nebo subkapsulární hematom

II.

nekrvácející nebo málokrvácející trhliny parenchymu do 1 cm hloubky

III.

silně krvácející hlubší ruptury parenchymu s poraněním větví vrátnice, jaterní tepny a žlučovodu

IV.

dilacerace laloku s poraněním větví vrátnice, jaterní tepny a žlučovodu

V.

ruptura hlavních kmenů jaterních žil nebo trhliny retrohepatického úseku dolní duté žíly27

25


26


22

U I. a II. typu je možná konzervativní terapie za pečlivého sledování celkového stavu i lokálních příznaků. Opakovaně sonografické vyšetření nebo CT a laboratorní kontrola. Hospitalizace na JIP. U III. – V. typu je vždy indikován chirurgický zákrok.

Otevřená poranění dutiny břišní Jedná se o: -

rány bodné (nůž, bajonet, kopí apod.)

-

rány tupými předměty (volant, řidítka, páky apod.)

-

rány střelné

-

rány střepinové

Každá rána, která proniká přes svalovou fascii by měla být zrevidována chirurgem v celkové anestezii. Pokud se jedná o zavinění jinou osobou je nutno zaznamenat do dokumentace a vypsat regres.

3.3.1 Standardní postupy při poranění břicha a retroperitonea na KÚCH Při poranění břicha jde vždy o život ohrožující stav. Klienti jsou umísťováni na JIP s observací a připravováni na operační řešení nebo pooperačně sledováni. Tento typ poranění sebou nese velké krevní ztráty, které klienta bezprostředně ohrožují na životě, proto je nutné zvýšené sledování stavu.

Při observaci pravidelně kontroluje stav postiženého orgánu za pomocí laboratorních odběrů a sonografie. Klient je poučen o klidovém režimu.

Po operaci je klient umístěn do Fowlerovy polohy, jsou sledovány vitální funkce, operační, odpady z drénů a laboratorní hodnoty. Sleduje se celková bilance tekutin. Po

27


23

operaci se vždy aplikuje prevence trombembolické nemoci do doby než začne být řádně aktivním. Klient je časně vertikalizován, nejprve na lůžku a později probíhá nácvik chůze po pokoji. Časná rehabilitace má vliv na celkový stav klienta a snižuje výskyt pooperačních komplikací.

3.4 Poranění páteře a míchy Páteř je opěrným orgánem pro vzpřímenou chůzi a současně chrání míchu a její kořeny před poraněním. Páteřní sloupec je tvořen 7 krčními obratli (C), 12 hrudními obratli (Th), 5 bederními obratli (L), kostí křížovou a kostrčí. Pomocí sakroiliakálního kloubů je spojena s pánví a atlantookcipitální skloubení nese lebku.28

V dnešní době úrazů páteře přibývá zejména vlivem dopravních úrazů způsobených hlavně vysokou rychlostí automobilů, dále jsou typické při pádech z výšky, při skocích do vody a při adrenalinových sportech.

Při úrazech páteře je třeba rozhodnout, zda je poranění páteře stabilní nebo nestabilní a zda je přítomna neurologická symptomatologie. Od toho je odvislá koncepce léčení a celý osud poraněného.

V diagnostice je důležitá anamnéza, klinické vyšetření a pomocné zobrazovací metody (RTG, CT a MRI). Pozorně sledovat neurologickou symptomatologii, což zahrnuje orientační vyšetření motoriky a cítivosti končetin, konziliární neurologické vyšetření. Terapie je většině případů operativní. Konzervativně se léčí jen zlomeniny stabilní bez neurologické symptomatologie. Cílem chirurgické terapie je stabilizace zlomeniny, uvolnění míchy a následně časná rehabilitace.

28

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.66

24

3.4.1 Poranění krční páteře Typickým mechanismem pro vznik poranění jsou skoky do vody po hlavě, pády z výšky, autohavárie, cyklistické úrazy. Při nárazu v autě se často uplatňuje prudký pohyb hlavy, tzv. whiplash injury (šlehnutí bičem). Poranění postihuje skelet obratlů, ligamenta a někdy také míchu.29

Stupeň poškození míchy se hodnotí podle Frankelovy klasifikace: •

Stupeň A – kompletní motorická a senzorická léze pod úrovní poranění

•

Stupeň B – kompletní ztráta motoriky, senzitivita částečně zachovaná

•

Stupeň C – motorické funkce zachovány, ale efektivně nepoužitelné (svalový test pod 3 body), polohocit zachován

•

Stupeň D – motorické funkce zachovány, ale oslabené (svalový test nad 3 body), senzitivita plně zachována

•

Stupeň E – bez známek míšního poranění, normální motorické a senzitivní funkce30

Poranění horní krční páteře (C) Toto poranění přestavuje téměř 1/3 úrazů krční páteře. Mezi klinické příznaky patří bolest, omezená pohyblivost, strnulé držení páteře v úlevové poloze. Typická je přítomnost paravertebrálního spasmu svalů.

Terapie buď konzervativní pomocí „halo-vest“ (aparát vzniklý spojením kruhu zakotveného šrouby do hlavy a plastové trupové ortézy na 6 – 12 týdnů) nebo operační řešení osteosyntézou.

Neurologické komplikace při zlomeninách horní krční páteře nejsou časté. Pokud se objeví, jsou velmi závažné. Poškození míchy v oblasti nad C4 vede k paréze bránice s nutností trvalé plicní ventilace.31

29

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.66, 67 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.66, 67 31 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.70 30

25

Poranění dolní krční páteře Poranění oblasti C3 – C7 tvoří asi 2/3 úrazů krční páteře. Častou komplikací úrazů dolní krční páteře je neurologické poškození míchy. Než je pacient kompletně vyšetřen je nutné použít k fixaci páteře plastový límec tzv. Philadelphia. Ten je při podezření poranění krční páteře již nasazen záchrannou službou při transportu pacienta do zdravotnického zařízení.

Ke klinickým příznakům patří bolest často vyzařující do ramen nebo hlavy, omezení hybnosti, úlevové držení páteře a spasmus paravertebrálních svalů. U prostých distorzí se užívá k léčbě imobilizace molitanovým límcem na 2 – 3 týdny. Stabilní zlomeniny bez útlaku míšních struktur se léčí konzervativně buď pomocí plastového límce nebo pomocí Halo-vest, u nestabilních zlomenin je indikována operační léčba osteosyntézou a dekompresí míchy.32

3.4.2 Poranění hrudní (Th) a lumbální (L) páteře Zlomeniny v této oblasti se vyskytují při vysokoenergetických úrazech ( autohavárie, pády z výšky).

Klinicky je poranění vyjádřeno lokální bolestivostí, která prominuje při pokusech o stoj nebo chůzi. Vždy je přítomen spasmus paravertebrálních svalů. Izolované a stabilní zlomeniny se léčí konzervativně pomocí korzetu na 6 – 12 týdnů. K operační terapii jsou indikovány zlomeniny nestabilní, zlomeniny s útlakem míchy a zlomeniny tříštivé.

3.4.3 Standardní postupy při poranění páteře a míchy na KÚCH Nejčastěji dochází k poranění páteře při dopravních nehodách, při pádech z výšky nebo při sportovních aktivitách. U seniorů k tomuto poranění dochází při často při pádech. Jedná se o poranění invalidizující, které má pro klienta následky na celý život. Pokud se jedná o poranění páteře, které je léčeno konzervativně, tak je klient uložen na standardní lůžkové oddělení. Je mu objednána příslušná ortopedická pomůcka

32


26

(krční límec, Jewetův korzet či bederní pás). Klient je seznámen s typem poranění a s nutností užívat danou protetickou pomůcky. Klient je edukován, jak s pomůckou zacházet a jak ji aplikovat správně. Dále je edukován o pohybovém režimu a nutnosti cvičení v domácím ošetřování.

V případě, že se jedná o poranění páteře, které je řešeno operačním způsobem je klient uložen na JIP, připraven k operaci a po operaci sledován. Pokud je postižení páteře s neurologickým nálezem (paréza, plegie), je klient po stabilizaci pooperačního stavu překládán na Spinální jednotku k intenzivní rehabilitaci, k nácviku sebepéče a k nácviku intermitentního cévkování. Zde je seznámen s plánem terapie a rehabilitace. Péče je zde komplexní za spolupráce úrazového chirurga, rehabilitačního lékaře, fyzioterapeutů, psychologů, psychiatrů, sexuologů a dalších konziliářů. V neposlední řadě je nutno zmínit vysoce náročnou péči nelékařského personálu. Klient je k další péči překládán do rehabilitačních ústavů.

V případě, že se jedná o poranění páteře bez neurologického nálezu je klient překládán na standardní lůžkové oddělení k rehabilitaci. Poté je překládán buď na Rehabilitační oddělení FN Brno nebo je schopen propuštění do domácího léčení.

3.5 Poranění pánve Pánev tvoří významnou součást axiálního skeletu. Pružným spojením přenáší dynamicky váhu trupu na dolní končetiny. Plní i ochrannou funkci pro orgány malé pánve. Významný prvek soudržnosti pánevních kostí a sakra představují rovněž svaly a vazy pánevního dna. Pánev je rozdělena na přední a zadní bloky. Hranice mezi oběma bloky prochází acetabulem. Přední blok je ohraničen raménky stydkých a sedacích kostí a symfýzou. Přední blok zajišťuje 40 % stability pánevního kruhu. Zadní blok zabezpečuje pevnost pánve ze 60 % a při poškození předního kruhu je schopen udržet zátěž.33

33

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.76, 77

27

3.5.1 Zlomeniny pánevního prstence Zlomeniny pánve mohou být rozlišné závažnosti od méně významných až po vysoce rizikové. U seniorů jsou časté relativně jednoduché zlomeniny, které vznikají při běžných pádech.34

Vznikají při násilí na lopatu kosti kyčelní, krajinu sakra, perigeum nebo na sponu stydkou. Lokálně je přítomna bolest, hematom. Při rozvolnění pánevního kruhu se zvětší objem pánevního prostoru. Krvácení do retroperitonea a měkkých tkání pánve může během desítek minut dosáhnout objemu až 4000 ml. Ke klasifikaci zlomenin pánve užíváme AO (Arbeitsgemeinschaft für Osteosynthesefragen) klasifikaci, která dělí zlomeniny pánve na typ A (A1, A2, A3) – zlomeniny bez poranění zadního pánevního segmentu = stabilní typ, typ B (B1, B2, B3) – zlomeniny s částečným poraněním zadního pánevního segmentu = zlomeniny rotačně nestabilní a typ C (C1, C2, C3) – zlomeniny s úplným poraněním zadního pánevního segmentu = zlomeniny rotačně a vertikálně nestabilní.

Zlomeniny typu A s minimální dislokací lze léčit konzervativně – po odeznění bolestí lze chůze o berlích s odlehčením postižené strany, při dislokaci fragmentů o více než šířku kosti je indikována operační léčba osteosyntézou.

Zlomeniny typu B a C se často vyskytují u polytraumatizovaných pacientů. Při rozestupu pánve – zlomeniny typu „open book“ (typ B1), kdy se rozestupuje stydká spona = symfyzeolýza je indikována následující terapie. Při rozestupu do 20 mm je vhodná konzervativní léčba s klidovým režimem na lůžku po dobu 3 týdnů a následnou chůzí o berlích. Plnou zátěž až po 3 měsících. Při větší dislokaci je indikováno operační řešení pomocí zevního fixátoru nebo osteosyntézy. Ostatní poranění typu B a C se vždy léčí operačně.35

34 35

Srov. PAFKO, Pavel et al., Základy speciální chirurgie, s. 276 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.78, 79

28

3.5.2 Zlomeniny acetabula U poranění acetabula se posuzují dva pilíře: přední – iliopubický a zadní ilioischiadický . Zlomeniny acetabula jsou typické nitrokloubní zlomeniny. Vznikají nepřímým mechanismem, přenesení násilí přes hlavici stehenní kosti

na kyčelní

jamku. Nejčastější příčinou jsou nárazy při dopravních nehodách a pády na bok. V 50 % bývají zlomeniny acetabula spojeny s luxací kyčle.

K hodnocení zlomenin se používá AO klasifikace: •

Typ A – zlomeniny částečně intraartikulární, zlomení pouze jednoho pilíře

•

Typ B – zlomeniny částečně intraartikulární, příčná zlomenina acetabula

•

Typ C – zlomeniny obou pilířů s oddělením kloubní plochy od lopaty kosti kyčelní („plovoucí acetabulum“)36

Ke klinickým příznakům patří porucha funkce dolní končetiny a výrazná bolestivost kyčelního kloubu. Dolní končetina v úlevové poloze. Může být i zkrácení dolní končetiny při prolomení dna acetabula a posunu hlavice stehenní kosti do pánve.

U nedislokovaných nebo málo dislokovaných zlomenin (do 2 mm) lze postupovat konzervativně. Doporučuje se skeletární trakce za kondyly femuru vahou 1/10 hmotnosti pacienta. Trakcí dochází k repozici kloubního pouzdra a současně k odlehčení hlavice kosti stehenní. V ostatní případech je doporučována operační terapie.

3.5.3 Standardní postupy při poranění pánve na KÚCH K poranění pánve dochází často při dopravních úrazech nebo při domácích pádech. Klienta toto poranění imobilizuje často i na několik týdnů.

V případě,

že se poranění léčí za pomocí skeletární trakce ukládáme klienta na

polohovací lůžko s antidekubitární matrací. Důležitá je péče o vstupy skeletární trakce, správné naložení závaží a správná poloha klienta. Personál klientovi dopomáhá při 36

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s. 79

29

všech běžných činnostech. Důležitá je prevence dekubitů. Klient leží v poloze na zádech několik dní až týdnů, proto je důležitá pečlivá hygiena, promazávání, ale i podkládání jednotlivých částí těla v pravidelných intervalech.

V případě operační terapie je klient po operaci umístěn na JIP, kde je monitorován do stabilizace stavu. Poté překládán na standardní oddělení, kde se zahajuje intenzivní rehabilitace. Rehabilitace probíhá zpočátku na lůžku, později vertikalizace v chodítku a následně chůze o berlích. U některých starších klientů nejsou berle vhodné, tak probíhá rehabilitace jen v chodítku.

Dle stavu klienta se zajišťuje následná péče. U aktivních seniorů zajišťujeme rehabilitační oddělení, u pasivních se zajistí následná péče v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN).

3.6 Poranění dolní končetiny Jedná se o nejčastěji poraněnou část těla ve stáří.

3.6.1 Poranění proximálního femuru Zlomeniny proximálního femuru lze rozdělit na zlomeniny hlavice, zlomeniny krčku femuru a zlomeniny trochanterické oblasti.

Zlomeniny hlavice Zlomeniny hlavice jsou velmi vzácné (1 % ). Vyskytují se v kombinaci s luxací kyčle a zlomeninou acetabula.37

Zlomeniny krčku femuru Zlomeniny krčku femuru se podle lomné linie dělí na intrakapsulární (subkapitální a mediocervikální) představující 42 % všech zlomenin proximálního femuru a

37


30

zlomeniny extrakapsulární (bazicervikální) představující 3 % všech zlomenin proximálního femuru. V diagnostice se užívá RTG vyšetření.

Klinický obraz se projeví bolestí, neschopností chůze, zkrácení končetiny a zevní rotace končetiny. V terapii se užívá operační řešení, které spočívá v implantaci cervikokapitální protézy nebo totální endoprotézy. 38

Trochanterické zlomeniny femuru Postihují oblast obou trochanterů. Zlomeniny ve vztahu k malému a velkému trochanteru dělíme na pertrochanterické (80 %) a subtrochanterické zlomeniny. Většina zlomenin je tříštivého charakteru. Hlavní lomná linie vždy přeruší Adamsův oblouk.

V klinickém obraze je výrazná zevní rotace a zkrácení končetiny. Je přítomna bolest. Diagnostika pomocí RTG vyšetření. Terapie je převážně operační osteosyntéza hřebem. Cílem terapie je obnovit nosnost Adamsova oblouku.39

Luxace kyčle K luxacím nejčastěji dochází značným nepřímým násilím zejména při dopravních nehodách nebo při pádech z výšky. Luxace může přední (vzácná) a zadní.

V klinickém obraze je přítomna velká bolest, u zadních luxací semiflexe, addukce a vnitřní rotace kyčle a zdánlivě zkrácení končetiny. U předních luxací je končetina rotovaná zevně. Diagnostika pomocí RTG vyšetření.

Repozice je urgentní a někdy obtížná. Vždy je nutná celková anestézie a svalová relaxace. Poté provedení repozice. U izolovaných luxací po stabilním zakloubení konzervativní postup, doporučuje se 14 dní klidový režim na lůžku na Braunově dlaze. Poté chůze o berlích bez došlapu, postupná zátěž po 6 týdnech. U luxací se zlomeninou

38 39

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.84, 85, 86 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.86,87

31

zadní hrany acetabula je indikována skeletární trakce na 2 až 3 týdny. Operační terapie je indikována u všech nestabilních nebo irreponibilních zlomenin.40

3.6.2 Poranění stehna Zlomeniny diafýzy femuru Poměrně časté poranění u dospělých, hlavně u mužů. Zlomeniny vznikají přímým i nepřímým násilím, nejčastěji při dopravních nehodách, při průmyslových úrazech, pádech z výšky nebo sportovních aktivitách. Vždy se jedná o těžké poranění se silným krvácením do stehna a zhmožděním měkkých tkání. Předpokládaná krevní ztráta při zlomenině diafýzy femuru činí 1000 až 2000 ml. Pacient je ohrožen hemorrhagickým šokem. Diagnóza pomocí fyzikálního vyšetření a RTG vyšetření.

V klinickém obraze je deformace stehna a zkrácená končetina. Výrazná bolest , otok a hematom okolních tkání. Může být krepitace a patologická pohyblivost. V terapii operační řešení pomocí zevního fixátoru, osteosyntézou hřebem nebo dlahou.41

3.6.3 Poranění kolene Zlomeniny distálního konce femuru Zlomeniny distálního femuru představují asi 6 % všech zlomenin femuru. Vyskytují se u vysokoenergetických úrazů v důsledku autohavárií. Diagnóza je stanovena pomocí RTG vyšetření, CT vyšetření je indikováno k přesné lokalizaci lomných linií.

V klinickém obraze dominuje bolestivost, deformace kolene, narůstající otok, nemožnost hýbat kolenem. V terapii se užívá operační řešení osteosyntézou. Pokud není možná operace ihned, užívá se skeletární trakce za tuberositas tibie nebo za patní kost.

Zlomeniny pately Tyto zlomeniny vznikají většinou přímým nárazem na koleno. Zlomeniny se podle lomné linie dělí na jednoduché a kominutivní. 40 41

Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.185 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.91, 92

32

Projeví se otokem, hematomem, palpačně mohou být hmatné fragmenty, nelze extenze kolene a objeví se náplň kolenního kloubu (hemartros). Diagnózu potvrdí RTG vyšetření.

Konzervativní léčba se používá u nedislokovaných zlomenin, končetina je imobilizovaná na 5 až 6 týdnů. Operační řešení u dislokovaných zlomenin s posunem o 1 cm a více.

Zlomeniny proximálního konce tibie Zlomeniny vznikají nejčastěji přímým mechanismem. Dle AO klasifikace dělíme na: •

Typ A – extraartikulární zlomeniny

•

Typ B – částečně intraartikulární zlomeniny

•

Typ C – artikulární zlomeniny42

Diagnóza pomocí RTG vyšetření, popřípadě CT vyšetření. V klinickém obraze je přítomna bolest, hlavně při pohybu, hematom a palpačně může být krepitace úlomků.

Konzervativní léčba pouze u nedislokovaných zlomenin za imobilizace sádrovou fixací nebo ortézou. Operační řešení osteosyntézou nebo u otevřených zlomenin pomocí zevního fixátoru. V pooperačním období stabilizace končetiny ortézou a chůze s odlehčením po dobu 6 až 16 týdnů.43

Poranění kolenního kloubu Kolenní kloub je největší kloub v lidském těle. Stabilitu kloubu zajišťuje dynamicky okolní svalová manžeta a staticky vazy, kloubní pouzdro a menisky. Podle druhu poškození měkkého kolene se rozlišují poranění menisků, chrupavky, vazů, luxace pately a luxace kolene.

42 43

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.97 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.97

33

3.6.4 Poranění bérce Zlomeniny dialýzy tibae a fibuly Ke klasifikace se používá AO klasifikace: •

Typ A – jednoduché zlomeniny

•

Typ B – zlomeniny s interfragmentem

•

Typ C – složité kominutivní zlomeniny44

Diagnózy se potvrdí na RTG vyšetření. Projeví se bolestí, deformitami bérce a patologickou pohyblivostí.

Konzervativní terapie vysokou sádrovou fixací pouze u infrakcí. Vzhledem k nutnosti dlouhodobé fixace dnes převládá operační terapie. Výhodou operačního řešení je včasná mobilizace pacienta a rehabilitace. Operační výkon se provádí pouze na tibii, fibula nemá kromě oblasti zevního kotníku nosný význam, proto se ponechává bez stabilizace. Zevní fixátor se užívá u otevřených zlomenin.45

Kompartment syndrom Kompartment syndrom je definován jako stav provázený rozvojem sekundární nekrózy svalů a nervů v dúsledku vzestupu intersticiálního tlaku v ohraničeném osteofasciálním prostoru. Kompartment syndrom provází nejčastěji úrazy bérce.

Typickým příznakem je bolest nereagující na medikaci. Zhoršení vyvolá elevace končetiny a pasivní natažení svalů. Při ischemii trvající než 30 minut se objeví parestezie v postiženém okrsku. Lokálně je otok, kůže je vyhlazená a má lesklý vzhled. Jako pozdní příznak se projeví poruchy motoriky. Průměrná doba rozvoje komparment syndromu je 6 hodin až 6 dní.

Rozvoj kompartment syndrom lze ověřit měřením intrafasciálního tlaku. Fyziologický tlak nepřekračuje 10 mmHg. Za kritickou se považuje hodnota na 45 mmHg. Zvýšení tlaku nad 60 mmHg je indikací k fasciotomii.

44 45

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.98 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.106,107

34

Cílem terapie je snížit intrafasciální tlak, aby nedošlo k nekrózám svalů a parézám nervů. Končetina by měla být dána do snížené polohy a měly by být uvolněny těsnící obvazy. Jinak se provádí fasciotomie, která spočívá v otevření přetlakového lože pomocí široké incize kůže a facie. Vzniklá rána se nešije, ale překrývá se dočasným krytem. Revize následuje po 2 až 3 dnech a tak až do opadnutí otoku, kdy je možná sutura rány.46

3.6.5 Poranění hlezna Zlomeniny hlezna Zlomeniny hlezna jsou nejčastější zlomeninou na dolní končetině. Poranění vznikají zpravidla kombinací násilné rotace a pádu na hlezno.

Nejrozšířenější klasifikací je dělení dle Webera: •

Typ A: fibula je zlomena pod úrovní kloubní štěrbiny – tzn. Pod úrovní syndesmózy, která bývá intaktní. Pokud je odlomen i mediální kotník jedná se o bimaleolární zlomeninu.

•

Typ B: linie lomu na fibule prochází ve výši syndesmózy, která je poškozena až v 65 %. Mediální kotník nebo deltový vaz je poraněn vždy.

•

Typ C: fibula poraněna nad úrovní syndesmózy, mediální kotník je odlomen, v případě odlomení zadní hrany tibie se jedná o trimaleolární zlomeninu.47

Klinický obraz je provázen bolestí, otokem, deformací a hematomem. U otevřených luxačních zlomenin jsou poškozeny měkké tkáně a kožní kryt. Diagnóza je potvrzena pomocí RTG vyšetření.

Konzervativní terapie pouze u nedislokovaných zlomenin typu A a B. Imobilizace sádrovým obvazem na 6 týdnů. Operačně jsou řešeny nestabilní a dislokované zlomeniny typu B a C.48

46

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.108,109 Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.216 48 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.110 47

35

Zlomeniny pylonu tibie Jedná se o zlomeniny distální tibie. Klasifikace pomocí AO klasifikace: •

Typ A: extraartikulární zlomeniny

•

Typ B: částečně artikulační zlomeniny

•

Typ C: kompletní intraartikulární zlomeniny49

Diagnóza na základě RTG vyšetření. Projeví se bolestí, otokem, deformací a hematomem. Konzervativní terapie sádrovou fixací u nedislokovaných zlomenin typu A a B. U ostatních operační řešení osteosyntézou.

Podvrtnutí hlezna Toto poranění je jedním z nejčastějších úrazů. K vyloučení zlomeniny je třeba RTG vyšetření. Projeví se bolestí, otokem a hematomem. Konzervativní postup s imobilizací postižené končetiny. Operační řešení pouze u nestabilních poranění vazů hlezna.

Poranění Achilovy šlachy Poranění v místě úponu vazu na kost, ve šlašité části nebo v místě přechodu šlachy do svalového bříška lýtkového svalu. Nejčastěji na podkladě degenerativních změn. Vzniká většinou při sportovních aktivitách. Je slyšet prasknutí a dochází ke ztrátě stability. Následuje bolest, v místě ruptury hmatný defekt.

V diagnostice se užívá Thompsonův test, kdy pacient leží na břiše, končetina přes okraj lůžka. Příčná komprese zdravého lýtka vyvolá pasivní plantiflexi nohy a u přetržené šlachy toto chybí. Přesnou diagnózy potvrdí ultrazvuk.

Terapie operativní, spočívá v sutuře šlachy co nejdříve, aby nedošlo k rozvoji otoku. Poté fixace na 6 týdnů.

49


36

3.6.6 Poranění nohy Zlomeniny patní kosti Patní kost je hodně křehká a je nejčastěji zraněnou kostí nártu. Zlomeniny vznikají nejčastěji po pádu nebo seskoku z výšky.

V praxi se užívá klasifikace podle Essex-Loprestiho: •

Typ I: zlomeniny probíhající mimokloubně

•

Typ II: zlomeniny nitrokloubní

Diagnóza pomocí RTG vyšetření, nezbytné je CT vyšetření včetně 3D rekonstrukce (přesně odhalí míru deprese kloubních ploch a určí průběh lomných linií). Součástí diagnostiky by mělo být i vyšetření bederní páteře, protože sdružená poranění patní kosti s kompresivní frakturou bederní páteře jsou časté.

V klinickém obraze dominuje mohutný otok měkkých tkání, hematom a mohou se tvořit buly. Končetina není schopná zátěže, omezená hybnost v hlezenním kloubu a pacient udává velké bolesti.

Konzervativní terapie pouze u nedislokovaných zlomenin, se zachováním tvaru patní kosti (bez snížení Böhlerova úhlu) a u zlomenin nezasahujících do subtalárního kloubu. Imobilizace končetiny na 6 týdnů a poté rehabilitace po dobu 3 měsíců. Operační řešení je nutné tam, kde je třeba obnovit celkový tvar patní kosti.50

Zlomeniny a luxace nártních kostí 1) Zlomeniny a luxace kosti hlezenní Zlomeniny v oblasti talu se dělí na: - centrální (zlomeniny těla, krčku, hlavice) - periferní (osteochondárlní zlomeniny, zlomeniny zadního a laterálního výběžku) Nejčastěji se vyskytují zlomeniny těla a krčku. Luxace talu se podle typy vykloubení rozlišuje na subtalární luxaci a úplnou luxaci.

50

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.114,115

37

2) Zlomeniny a luxace kostí tarzálních Mezi kosti tarzální se řadí os naviculare, os cuboideum a ois cuneiforme I. až III. Zlomeniny metatarzů a článků prstů Většina zlomenin metatarzů vzniká přímým násilím, často pádem břemena na končetinu, zaklíněním nohy při dopravních úrazech, přejetím apod.. zvláštním typem zlomenin jsou únavové zlomeniny, které vznikají na základě opakovaného přetěžování končetiny.

Zlomeniny metatarzů se podle lokalizace dělí na zlomeniny hlaviček, krčku, diafýzy a baze.51

3.6.7 Standardní postupy při poranění dolní končetiny na KÚCH Poranění nohy je nejčastější poranění u seniorů. Nejvíce bývá postižen proximální femur. Jedná se o zlomeninu krčku kosti stehenní, která je nejčastěji způsobena pádem na postiženou stranu.

Klienti bývají přijati na JIP a připraveni k operaci. Po operaci se monitorují základní fyziologické funkce, sleduje se operační rána a odpady z drénů. Pravidelně se tlumí bolest dle ordinace lékaře, sleduje se vodní hospodářství a celkový stav klienta.

V brzkém pooperačním období se začíná s rehabilitací. Dle fyzického stavu klienta zajišťujeme následnou péči buď na LDN, rehabilitačním oddělení, ale u aktivních seniorů jsme se již setkali s propuštěním do domácího ošetřování. Těchto případů je však velice málo. Nejčastěji se setkáváme s propuštěním do LDN.

51

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.117,118

38

3.7 Poranění horní končetiny

3.7.1 Poranění ramenního pletence Ramenní pletenec se skládá z kosti klíční, lopatky, kosti pažní a přilehlé části hrudní stěny Spojení tvoří mediálně skloubení sternoklavikulární, laterálně skloubení akromioklavikulární a kulový kloub humeroskapulární.52

Zlomenina klíční kosti Jedná se o časté poranění. Příčinou jsou úrazy na kole, na koni apod.. Dělení: •

Zlomeniny střední třetiny (60 %)

•

Zlomeniny laterální třetiny (30 %)

•

Zlomeniny mediální třetiny (10 %)

Diagnostika pomocí RTG vyšetření. Klinicky lze poznat i zrakem, je patrná dislokace, palpačně je hmatný patologický pohyb a krepitace v místě zlomeniny.

Konzervativní terapie pomocí osmičkového obvazu nebo Delbetových kruhů. Operační terapie je indikována u otevřených zlomenin, u poranění nervově-cévního svazku, pokud hrozí perforace kůže kostním fragmentem a pokud se nedaří udržet úlomky v kontaktu.

Luxace humeroskapulárního skloubení Jedná se o nejčastější luxaci, tvoří až 80 % luxací. Rozlišujeme: •

První luxaci, kdy je jasný úrazový mechanismus

•

Relaxaci, další luxace, opět úrazový mechanismus

•

Recidivující luxace, která vznikne na základě banálního úrazového mechanismu

52


39

Dělení luxací dle dislokace hlavice: •

Přední, subklavikulární (90 %)

•

Dolní, axilární, vzácná, nazývá se „vzpažená paže“

•

Zadní

Diagnóza pomocí RTG vyšetření. Nutno vyšetřit oběhové poměry periferie a nervové zásobení. Klinicky je změněná kontura ramene, prázdná jamka, končetina držena v lehké addukci a vnitřní rotaci, pérové zablokování pohybu z důvodu svalového spasmu. Mezi nejisté příznaky patří bolest, omezení funkce a otok.

Terapie spočívá v urgentní repozici, důležité je provést RTG snímky před a po repozici. Pokud nelze repozice bez celkové anestézie je nutno pacienta připravit k operaci a repozici provést v celkové anestézii s relaxací. Po repozici asi týden fixace ramene a klidový režim, poté postupná rehabilitace.53

Zlomeniny proximálního konce humeru Často u pacientů nad 60 let věku, nejčastější příčinou je pád nebo náraz na rameno. Klasifikace pomocí AO klasifikace: •

Typ A: extraartikulární zlomeniny s jednou lomnou linií, nejčastěji zlomeniny velkého hrbolu nebo chirurgického krčku

•

Typ B: extraartikulární zlomeniny se dvěma lomnými liniemi, hlavice humeru je celistvá

•

Typ C: intraartikulární zlomeniny hlavice54

Diagnostika pomocí RTG vyšetření. V klinickém obraze dominuje bolest, hematom, otok, krepitace a omezení hybnosti končetiny.

Konzervativní terapie u typu A pomocí Dessaultova obvazu, abdukční dlahy nebo šátkového závěsu paže. Operačně jsou řešeny zlomeniny typu B a C. po operaci brzy rehabilitace, aby byla zachována funkce ramenního kloubu.55 53 54

Srov. POKORNÝ, Vladimír, Traumatologie, s.140,141 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.38

40

3.7.2 Poranění paže Zlomeniny diafýzy humeru Ke klasifikace se používá AO klasifikace: •

Typ A: jednoduché zlomeniny

•

Typ B: klínovité zlomeniny

•

Typ C: složité kominutivní zlomeniny

Diagnostika pomocí RTG vyšetření, vždy je nutná i RTG kontrola ramena a lokte. Klinicky je přítomna bolest, otok, hematom, krepitace a patologická pohyblivost. Konzervativní terapie u zaklíněných zlomenin, k imobilizaci se užívá sádrového obvazu, Dessaultova obvazu nebo ortézy.. Imobilizace na dobu 4 až 12 týdnů. Více užívané je operační řešení zlomeniny dialýzy humeru. Hojení trvá 7 až 12 týdnů, důležitá součást terapie je včasná rehabilitace.

3.7.3 Poranění lokte Zlomeniny dolního konce humeru Dle AO klasifikace: •

Typ A: extraartikulární zlomeniny

•

Typ B: částečně intraartikulární zlomeniny

•

Typ C: kominutivní intraartikulární zlomeniny56

Diagnózy dle RTG vyšetření, nutné je i posouzení cévního a neurologického poškození periferie horní končetiny. Klinicky je přítomna bolest v loketním kloubu, lokálně difúzní otok, deformace lokte, hematom. Pokus o pohyb je provázen krepitací.

Konzervativní terapie je možná pouze u nedislokovaných zlomenin. Fixace sádrovým obvazem na 4 týdny. Operační řešení je častější a je indikované u všech dislokovaných zlomenin.57

55

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.38 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.46 57 Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.46 56

41

Zlomeniny horního konce předloktí Radius a ulna umožňují svým tvarem příčnou rotaci proximálního konce předloktí kolem distálního humeru. Obě kosti jsou spojeny vazivovou interoseální membránou, která odděluje flexorovou a extenzorovou svalovou skupinu a usnadňuje rotační pohyb radia kolem dominantní ulny.58 Patří sem: •

zlomeniny proximálního radia

•

zlomeniny proximální ulny

•

Monteggiova zlomenina (zlomenina proximální třetiny ulny v kombinaci s luxací hlavice radia)

3.7.4 Zlomeniny předloktí Radius a ulna tvoří nosnou konstrukci pro svaly předloktí.

Zlomeniny obou předloketních kostí Dle AO klasifikace: •

Typ A: jednoduché zlomeniny

•

Typ B: klínovité zlomeniny

•

Typ C: komplexní zlomeniny

Diagnostika na základě RTG vyšetření. Klinicky je přítomna bolest, deformace předloktí a palpačně krepitace úlomků.

Konzervativní léčba sádrovou fixací pouze u nedislokovaných zlomenin. Dnes stále více převažuje řešení operační pomocí osteosyntézy. Po operaci na 1 týden fixace končetiny a poté včasná rehabilitace.

Izolované zlomeniny ulny a radia Podle charakteru lomné linie dělíme na zlomeniny jednoduché, klínovité a kominutivní.

58

Srov. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří, Traumatologie dospělých, s.48,49,50

42

Diagnostika na základě RTG vyšetření. Klinicky je přítomna bolest, deformace předloktí a palpačně krepitace úlomků.

Konzervativní léčba sádrovou fixací pouze u nedislokovaných zlomenin. Dnes stále více převažuje řešení operační pomocí osteosyntézy.

3.7.5 Poranění zápěstí Zápěstí je tvořeno distální částí radia a ulny a 8 karpálními kůstkami, které vytvářejí funkční jednotku. Stabilita zápěstí je zajištěna kloubní pouzdrem, kolaterálními a interkarpálními vazy.59

Zlomeniny distálního radia Zlomenina distálního radia je nejčastějším typem zlomeniny v dětství i dospělosti. Vzniká typicky nepřímým mechanismem, nejčastěji pádem na ruku. Dle AO klasifikace: •

Typ A:zlomeniny extraartikulární

•

Typ B: zlomeniny částečně intraartikulární

•

Typ C: zlomeniny kominutivní intraartikulární

Diagnóza stanovena dle RTG vyšetření. V klinickém obraze je bolest, otok, hematom, bolestivý pohyb v zápěstí.

Až v 80 % je terapie konzervativní. V místním znecitlivění se provedena repozice a následně fixace sádrovým obvazem. RTG snímek vždy po repozici. Fixace po dobu 5 až 6 týdnů. Operační řešení u dislokovaných zlomenin nebo u opakovaných redislokací. V pooperačním období se zápěstí doléčuje ortézou.

Zlomeniny karpálních kůstek Zápěstí je tvořeno osmi kůstkami seřazenými ve dvou řadách. Jedná se o drobné kompaktní kosti. Nejčastější zlomeninou je zlomenina os scaphoideum (os naviculare).

59


43

3.7.6 Poranění ruky Zlomeniny metakarpů Metakarpy připomínají svou stavbou i charakterem zlomenin velké dlouhé kosti. Těmto zlomeninám je třeba věnovat pozornost, špatné zhojení způsobí omezení pohybu prstů a tím zhoršení funkce celé ruky. Dle lokalizace zlomeniny se dělí na: •

zlomeniny baze

•

zlomeniny diafyzární

•

zlomeniny subkapitální

•

zlomeniny hlavičky

Diagnózy je potvrzena RTG vyšetřením. Klinicky je přítomna bolest, otok a hematom. Nedislokované zlomeniny a zlomeniny přesně reponované se léčí konzervativně sádrovou fixací na 4 až 5 týdnů. Zlomeniny dislokované a neuspokojivě reponované se léčí operativně.

3.7.7 Standardní postupy při poranění horní končetiny na KÚCH Poranění horní končetiny je velice častým úrazech hlavně v zimních měsících, kdy následkem uklouznutí na ledu dochází k poranění. Časté jsou i pády doma, hlavně u starších občanů.

Konzervativní terapie se děje buď pomocí ortopedické pomůcky (šátek, ortéza) nebo pomocí sádrového obvazu. Je velice důležité klienta poučit o možných komplikací, které mohou vzniknout důvodu těsného sádrového obvazu. V bezprostředním období po úrazu se většinou nanáší tzv. střižená sádra, aby nedošlo k útlaku nervů a bylo možné obvaz dle potřeby uvolnit. Po opadnutí otoku se potom nanáší sádrový obvaz cirkulární.

V případě operačního řešení se klient hospitalizuje na standardní oddělení, kde je připraven k operaci a po ní sledován.

Sleduje se citlivost a hybnost končetiny

z důvodu možného perioperačního poškození nervů. Po operaci je klient sledován na

44

oddělení zhruba 3 dny a poté propuštěn do domácího ošetřování. U klientů, kde dojde k neschopnosti sebeobsluhy se zařizuje rehabilitační péče nebo LDN.

4 ZDRAVÉ STÁRNUTÍ Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation WHO) je nyní v evropském regionu z celkové populace osob starších 65 let 13,2 % až 17,9 %. WHO předpokládá, že v průběhu dvaceti let výrazně vzroste podíl osob této věkové skupiny, přičemž nejrychleji rostoucí skupinou budou lidé ve věku 80 let a více.

Projekt Zdraví 21 WHO tj.“Zdraví pro všechny ve 21.století“ se zabývá i problematikou seniorů, cílem číslo 5 je „Zdravé stárnutí“.60

Zdraví 21, cíl 5 uvádí: „Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti“61.

60 61

Srov.Zdraví 21 [online]. [cit.2012-03-22]. Dostupné na WWW:http:// www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf Zdraví 21 [online]. [cit.2012-03-22]. Dostupné na WWW:http:// www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf

45

EMPIRICKÁ ČÁST 5 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY Hlavní cíl práce: Provést retrospektivní analýzu zaznamenaných úrazů seniorů, které vedly k hospitalizaci na Klinice úrazové chirurgie ve FN Brno Dílčí cíl č.1 Zhodnotit, zda existuje souvislost mezi poraněnou částí těla a stanovenými determinantami (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu).

1H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a poraněnou částí těla.

1HA: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a poraněnou částí těla. Dílčí cíl č. 2 Zhodnotit zda stanovené determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu) mají vliv na operační řešení úrazu.

2H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a operačním řešení úrazu.

2HA: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a operačním řešení úrazu.

Dílčí cíl č. 3 Zmapovat, zda stanovené determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu) mají vliv na druh úrazu.

46

3H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a druhem úrazu.

3HA: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a druhem úrazu. Dílčí cíl č. 4 Zhodnotit, zda na četnost hospitalizace mají vliv stanovené determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu).

4H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a četností hospitalizace.

4HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a četností hospitalizace.

47

6 METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU Cílem diplomové práce bylo zjistit nejčastější druhy úrazů u seniorů, které vedou k hospitalizaci na Klinice úrazové chirurgie. Mezi další sledované faktory bylo zařazeno sledování přidružených chorob a jejich vliv na výskyt úrazů. Výzkumné šetření bylo zaměřené na klienty starší 65ti let. Sběr dat probíhal ve FN Brno na Klinice úrazové chirurgie. Před zahájením výzkumné části bylo prostudováno velké množství literatury, která se týkala problematiky úrazovosti u seniorů. Pro získání potřebných údajů byla zvolena metoda Záznamového listu (příloha č.1).

6.1 Volba výzkumné metody a její odůvodnění Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byla použita metoda retrospektivní obsahové analýzy dat zdravotnické dokumentace seniorů hospitalizovaných v letech 2010 a 2011. Pro zjišťovaná data

byl vytvořen

záznamový list, do kterého byla

zaznamenána sledovaná data konkrétních klientů. Data byla získávána autorkou nejen ze zdravotnické dokumentace, ale

i z dokumentace nemocničního systému.

Záznamový list obsahoval 12 položek.

Metoda retrospektivní analýzy byla zvolena pro možnost získat data i za uplynulé období od všech klientů hospitalizovaných pro úraz. Nevýhodou této metody však byl minimální osobní kontakt s klientem a absence některých důležitých podkladů v dokumentaci klienta.

Provedení retrospektivní analýzy sběru dat na Klinice úrazové chirurgie bylo schváleno smlouvou s FN Brno Žádost o sběr dat/Poskytnutí informace pro studijní účely (příloha č.2).

48

6.2 Kritéria pro výběr výzkumné populace Skupinu respondentů potřebných k výzkumnému šetření tvořili jedinci, kteří splňovali následující kritéria: -

jedinci starší 65 let;

-

jedinci s úrazem;

-

jedinci hospitalizovaní na Klinice úrazové chirurgie.

6.3 Pilotní šetření Sběr dat probíhal v období leden – březen roku 2010 a v období leden až březen roku 2011 na Klinice úrazové chirurgie FN Brno u hospitalizovaných seniorů. Za tato období byl získán poměrně obsáhlý vzorek respondentů. Za období roku 2010 to bylo 176 vzorků a za období 2011 bylo do šetření zahrnuto 155 vzorků. Celkem bylo analyzováno 331 vzorků za obě období.

6.4 Metodika statistického zpracování dat V následující kapitole bude uvedena analýza a interpretace výsledků testování hypotéz na základě získaných a zpracovaných dat. Výsledky statistického testování jednotlivých hypotéz budou vždy prezentovány ve vztahu k uvedeným cílům práce.

Ke zpracování získaných dat bylo použito programu IBM SPSS (Statistical Package for the Social Sciences Statistic) 20.0. Při testování hypotéz bylo postupováno následovně: -

byl stanoven problém

-

byla stanovena nulová a alternativní hypotéza

-

byl vybrán vhodný statistický test

-

byla stanovena hladina statistické významnosti (α), α = 0,05

-

bylo provedeno měření vybraného vzorku

-

byla proveden výpočet testové statistiky

-

z vypočítané statistiky se stanovila pravděpodobnost získaní pozorovaných dat za předpokladu, že nulová hypotéza platí

49

-

byl stanoven závěr o zamítnutí či nemožnosti zamítnutí nulové hypotézy a proběhla interpretace výsledků.62

Testování stanovených hypotéz bylo uskutečněno pomocí multinominální logistické regrese. Tato metoda byla použita, protože každá stanovená závislá proměnná byla kategoriální a protože bylo použito více než dvou nezávislých proměnných, které byly buď kategoriální nebo intervalové. Logistická regrese umožňuje identifikovat model závislosti jedné kategorizované veličiny na ostatních. Na základě logistické regrese lze provádět předpověď pro neznámé případy včetně odhadu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých kategorií.

62

Srov. BUDÍKOVÁ, Marie, KRÁLOVÁ, Marie, MAROŠ, Bohumil, Průvodce základními statistickými metodami, s.134.

50

7 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ V této kapitole budou uvedeny výsledky provedené retrospektivní analýzy, která byla uskutečněna na Klinice úrazové chirurgie. K retrospektivní analýze bylo použito 331 vzorků, které byly vyhodnoceny a zpracovány do jednotlivých tabulek a grafů pomocí počítačového programu Microsoft World a Microsoft Excel. Každá položka záznamového listu zahrnuje tabulku a v případě vhodnosti i graf. Výsledky šetření jsou uváděny v absolutní i relativní četnosti.

7.1 Interpretace výsledků jednotlivých položek V této podkapitole interpretujeme a analyzujeme výsledky šetření. Data jsou prezentována pomocí tabulek a grafů, udávají absolutní a relativní četnost.

Položka č. 1 Věk klienta Tabulka č. 1 - Věk klienta Rok:

2010

Věk:

Absolutní

Relativní

↓

četnost (N) četnost

2011 Absolutní

Relativní


(%)

Celkem Absolutní Relativní četnost

četnost

(%)

(N)

(%)

65-74

58

33,0

47

30,3

105

31,7

75-84

62

35,2

57

36,8

119

36,0

85 a více

56

31,8

51

32,9

107

32,3

Celkem

176

100

155

100

331

100

51

Věk

32,30%

31,70% 65-74 75-84 85 a více

36%

Graf č. 1-Věk klienta Položka č. 1 zjišťovala věk respondentů. Do záznamového listu byl uveden skutečný věk klienta. Zjištěná data byla rozdělena do tří věkových skupin. V první věkové skupině 65 – 74 let bylo 105 respondentů (31,7 %). Nejvíce respondentů bylo v druhé věkové skupině 75 – 84 let. Respondentů v této věkové skupině bylo 119 (36,0 %). Ve třetí věkové skupině bylo 107 respondentů (32,3 %). V roce 2010 byl sledován vzorek 176 klientů ve věku od 65 do 97 let. Průměrný věk klienta byl 79 let. V roce 2011 byl sledován vzorek 155 klientů ve věku od 65 do 99 let. Průměrný věk klienta byl 80 let.

52

Položka č. 2 Pohlaví klienta Tabulka č. 2 - Pohlaví klienta Rok:

2010

Pohlaví:

Absolutní

Relativní

↓


2011 Absolutní

Relativní


(%)

Celkem Absolutní Relativní četnost

četnost

(%)

(N)

(%)

Muž

70

39,8

50

32,3

120

36,3

Žena

106

60,2

105

67,7

211

63,7

Celkem

176

100

155

100

331

100

Pohlaví

36,30% Muž Žena 63,70%

Graf č. 2 - Pohlaví klienta Položka č. 2 zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 331 respondentů bylo 120 mužů (36,3 %) a 211 žen (63,7 %). V roce 2010 to bylo 70 mužů (39,8 %) a 106 žen (60,2 %). V roce 2011 to bylo 50 mužů (32,3 %) a 105 žen (67,7 %).

53

Položka č. 3 Sociální situace klienta Tabulka č. 3 - Sociální situace klienta Rok:

2010

2011

Celkem

Sociální

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

situace:

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

↓

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Žije sám

49

27,8

34

21,9

83

25,1

Žije

110

62,5

101

65,2

211

63,7

17

9,7

20

12,9

37

11,2

176

100

155

100

331

100

s rodinou Žije v soc. zařízení Celkem

Sociální situace

11,20%

25,10% Žije sám Žije s rodinou Žije v soc. zařízení

63,70%

Graf č. 3 - Sociální situace klienta

54

Položka č. 3 zjišťovala sociální situaci respondentů. 83 respondentů (25,1 %) žilo osamoceně. 211 respondentů (63,7 %) žilo s rodinnými příslušníky a 37 respondentů (11,2 %) žilo v sociálním zařízení. V roce 2010 i 2011 nejvíce respondentů žilo s rodinnými příslušníky, na druhém místě bylo osamocené bydlení respondenta a nejméně respondentů žilo v sociálním zařízení.

55

Položka č. 4 Hybnost klienta před úrazem Tabulka č. 4 - Hybnost klienta před úrazem Rok:

2010

2011

Celkem

Hybnost:

Absolutní Relativní



↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Bez omezení

126

71,6

91

58,7

217

65,6

Omezena

50

28,4

64

41,3

114

34,4

Celkem

176

100

155

100

331

100

Hybnost před úrazem

34,40% Bez omezení Částečně omezena 65,60%

Graf č. 4 - Hybnost klienta před úrazem Položka č. 4 zjišťovala míru hybnosti respondenta před úrazem. Bez omezení hybnosti před úrazem bylo 217 respondentů (65,6 %), omezená hybnost před úrazem byla u 114 respondentů (34,4 %).

56

Položka č. 5 Denní pravidelná medikace klienta Tabulka č. 5- Pravidelná medikace klienta Rok:

2010

2011

Celkem

Počet




medikace:

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

↓

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

0-1

38

21,6

23

14,8

61

18,4

2-5

89

50,6

74

47,8

163

49,3

5 a více

49

27,8

58

37,4

107

32,3

Celkem

176

100

155

100

331

100

Pravidelná medikace

18,40% 32,30% 0-1 2 až 5 5 a více

49,30%

Graf č. 5 - Pravidelná medikace klienta Položka č. 5 zjišťovala kolik léků denně respondent užívá. Do skupiny respondentů užívajících 0 – 1 lék denně bylo zařazeno 61 respondentů (18,4 %). Nejvíce respondentů bylo ve skupině, která užívala 2 – 5 léků denně. Do této skupiny bylo zařazeno 163 respondentů (49,3 %). Do skupiny, která užívala 5 a více léků bylo zařazeno 107 respondentů (32,3 %).

57

Položka č. 6 Užívání psychofarmak Tabulka č. 6 - Užívání psychofarmak Rok:

2010

2011

Celkem

Psychofarmaka: Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní ↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Ano

30

17,1

35

22,6

65

19,6

Ne

146

82,9

120

77,4

266

80,4

Celkem

176

100

155

100

331

100

Užívání psychofarmak

19,60%

Ano Ne

80,40%

Graf č. 6 - Užívání psychofarmak Položka č. 6 zjišťovala kolik respondentů užívá psychofarmaka. Bylo zjištěno, že psychofarmaka užívalo 65 respondentů (19,6 %) a 266 respondentů (80,4 %) neužívalo psychofarmaka.

58

Položka č. 7 Poranění část těla Tabulka č. 7- Poraněná část těla Rok:

2010

2011

Celkem

Úraz:




↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Hlava

42

23,9

37

23,9

79

23,9

Hrudník

14

7,9

8

5,2

22

6,7

Končetiny

99

56,3

88

56,8

187

56,5

Pánev

10

5,7

10

6,4

20

6,0

Páteř

5

2,8

2

1,3

7

2,1

Polytrauma

6

3,4

10

6,4

16

4,8

Celkem

176

100

155

100

331

100

Poraněná část těla

6% 2,10%

4,80%

23,90%

Hlava Hrudník Končetiny Pánev 6,70%

Páteř Polytrauma

56,50%

Graf č. 7 - Poraněná část těla

59

Tabulka č. 8 - Končetinové poranění Rok:

2010

2011

Celkem

Úraz




končetin:

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

↓

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Horní

16

16,2

19

21,6

35

18,7

83

83,8

69

78,4

152

81,3

99

100

88

100

187

100

končetina Dolní končetina Celkem

Končetinové poranění

18,70%

Horní končetina Dolní končetina

81,30%

Graf č. 8 - Končetinové poranění Položka č. 7 zjišťovala, která část těla byla poraněna. Úraz hlavy se vyskytoval u 79 respondentů (23,9 %). Úraz hrudníku se vyskytoval u 22 respondentů (6,7 %). Končetinové poranění se vyskytovalo u 187 respondentů (56,5 %). Poranění pánve bylo zjištěno u 20 respondentů (6,0 %). Úraz páteře byl zjištěn u 7 respondentů (2,1 %). Polytraumatizovaných respondentů bylo 16 (4,8 %).

60

V případě končetinových poraněních, která byla zastoupena nejvíce, se zjišťovalo, zda bylo více poraněna horní nebo dolní končetina. Horní končetina byla poraněna u 35 respondentů (18,7 %) a dolní končetina byla poraněna u 152 respondentů (81,3 %). Poranění

dolní

končetiny

bylo

nejčastějším

hospitalizovaných klientů na KÚCH ve FN Brno.

61

úrazem

vyskytujícím

se

u

Položka č. 8 Operační řešení úrazu Tabulka č. 9 – Operační řešení Rok

2010

2011

Celkem

Operace:




↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Ano

99

56,2

87

56,1

186

56,2

Ne

77

43,8

68

43,9

145

43,8

Celkem

176

100

155

100

331

100

Operační řešení

43,80% Ano Ne 56,20%

Graf č. 9 – Operační řešení Položka č. 8 zjišťovala kolik respondentů muselo být v důsledku úrazu operováno. Operována muselo být 186 respondentů (56,2 %) a 145 respondentů (43,8 %) bylo léčeno konzervativně.

62

Položka č. 9 Mechanismus vzniku úrazů Tabulka č. 10 - Mechanismus úrazu Rok:

2010

2011

Celkem

Úraz:




↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

52,9

85

54,8

178

53,8

0

0

1

0,7

1

0,3

9

5,1

11

7,1

20

6,0

74

42,0

58

37,4

132

39,9

176

100

155

100

331

100

Domácí úraz 93 Pracovní úraz Dopravní úraz Volnočasové aktivity Celkem

Rozdělení úrazů

Domácí úraz

39,90%

Pracovní úraz Dopravní úraz 53,80% 6%

0,30%

Graf č. 10 – Mechanismus vzniku úrazů

63

Volnočasové aktivity

Položka č. 9 zjišťovala o jaký druh úrazu se jednalo. Nejvíce zastoupeny byly domácí úrazy, které utrpělo 178 respondentů (53,8 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvořily volnočasové aktivity, kde bylo 132 respondentů (39,9 %). Dopravní úraz se vyskytl u 20 respondentů (6 %) a pracovní úraz se vyskytl u jednoho respondenta (0,3 %).

64

Položka č. 10 Hlavní příčina úrazu Tabulka č. 11 - Příčina úrazu Rok:

2010

2011

Celkem

Příčina:




↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Pád

162

92,1

145

93,5

307

92,7

Úmysl

5

2,8

2

1,3

7

2,1

Autonehoda

9

5,1

8

5,2

17

5,2

Celkem

176

100

155

100

331

100

Příčina úrazu

2,10% 5,20%

Pád Úmysl Autonehoda

92,70%

Graf č. 11 - Příčina úrazu Položka č. 10 se zabývala zjištěním příčiny úrazů. nejpočetnější skupinu tvořily pády, kde bylo 307 respondentů (92,7 %). Úraz úmyslný, kam bylo zařazeno napadení a sebevražda se vyskytoval u 7 respondentů (2,1 %). Úraz na základě autonehody se vyskytoval u 17 respondentů (5,2 %).

65

Tabulka č. 12 - Místo vzniku pádů Rok:

2010

2011

Celkem

Místo:




↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Pád doma

91

59,5

85

61,6

176

60,5

Pád venku

62

40,5

53

38,4

115

39,5

Celkem

153

100

138

100

291

100

Místo vzniku pádů

39,50% Pád doma Pád venku 60,50%

Graf č. 12 - Místo vzniku pádů

Pády tvořily celkově nejpočetnější skupinu příčiny úrazu. Z 331 respondentů došlo k úrazu následkem pádu u 291 respondentů.

Pád v domácím prostředí se vyskytoval u 176 respondentů (60,5 %) a pád venku se vyskytoval u 115 respondentů (39,5 %).

66

Položka č. 11 Počet hospitalizací Tabulka č. 13 - Hospitalizace Rok:

2010

2011

Celkem

Hospitalizace: Absolutní Relativní



↓

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

První

163

92,61

147

94,84

310

93,7

Opakovaná

13

7,39

8

5,16

21

6,3

Celkem

176

100

155

100

331

100

Hospitalizace

6,30%

První Opakovaná

93,70%

Graf č. 13 - Hospitalizace Položka č. 11 zjišťovala, zda byla hospitalizace z důvodu úrazu první nebo opakovaná. U 310 respondentů (93,7 %) se jednalo o první hospitalizaci z důvodu úrazu a u 21 (6,3 %) respondentů se jednalo o opakovanou hospitalizaci z důvodu úrazu.

67

Položka č. 12 Druh následné péče Tabulka č. 14 - Následná péče Rok:

2010

2011

Celkem

Následná




péče:

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

četnost

↓

(N)

(%)

(N)

(%)

(N)

(%)

Domů

93

52,8

81

52,3

174

52,6

Rehabilitace

29

16,5

17

10,9

46

13,9

LDN

31

17,6

33

21,3

64

19,3

Zemřel

1

0,6

5

3,2

6

1,8

Jiné

18

10,2

18

11,6

36

10,9

4

2,3

1

0,7

5

1,5

176

100

155

100

331

100

oddělení FN Brno Jiná nemocnice Celkem

Následná péče

10,90% 1,80%

1,50%

Domů Rehabilitace

19,30%

LDN 52,60%

Zemřel Jiné oddělení FN Brno Jiná nemocnice

13,90%

Graf č. 14 - Následná péče

68

Položka č. 12 zjišťovala předání klienta po ukončení léčení úrazu. Do domácího ošetřování bylo propuštěno 174 respondentů (52,6 %). Na rehabilitační oddělení bylo přeloženo 46 respondentů (13,9 %). Do Léčebny dlouhodobě nemocných bylo přeloženo 64 respondentů (19,3 %). Na jiné oddělení FN Brno bylo přeloženo 36 respondentů (10,9 %). Do jiného zdravotnického zařízení bylo přeloženo 5 respondentů (1,5 %). 6 respondentů (1,5 %) v důsledku úrazu zemřelo.

69

7.2 Testování a ověřování hypotéz V této podkapitole bude uvedena analýza a interpretace výsledků testování hypotéz. Testování stanovených hypotéz bylo uskutečněno pomocí multinominální logistické regrese.

7.2.1 Nezávislé proměnné Věk Pohlaví Užívání léků Užívání psychofarmak Sociální situace Hybnost před úrazem Příčina úrazu

7.2.2 Závislé proměnné Poraněná část těla Operace Druh úrazu Četnost hospitalizace

Tabulka č.15 - Věk, průměr a směrodatná odchylka

Věk

N

m

s

331

79,477

8,397

70

Tabulka č.16 - Nezávislé proměnné, četnosti kategorií Proměnná

Kategorie

N

%

Pohlaví

Muž

120

36,25 %

Žena

211

63,75 %

0–1

61

18,43 %

2–5

162

48,94 %

Více než 5

108

32,63 %

Ne

267

80,66 %

Ano

64

19,34 %

Žije v sociálním zařízení

37

11,18 %

Žije sám

82

24,77 %

Žije s rodinným příslušníkem

212

64,05 %

Omezena

115

34,74 %

Bez omezení

216

65,26 %

Úmysl

5

1,51 %

Sport

6

1,81 %

Autonehoda

19

5,74 %

Pád

301

90,94 %

Užívání léků


Sociální situace


Příčina úrazu

∑

331

Tabulka č.17 - Závislé proměnné, četnosti kategorií Proměnná

Kategorie

N

%


Páteř

7

2,11 %

Polytrauma

17

5,14 %

Pánev

20

6,04 %

Hrudník

22

6,65 %

Hlava

78

23,56 %

Končetiny

187

56,50 %

Ne

146

44,11 %

Ano

185

55,89 %

Dopravní úraz

20

6,04 %


131

39,58 %

Domácí úraz

180

54,38 %

Opakovaná

21

6,34 %

První

310

93,66 %

Operace

Druh úrazu

Četnost hospitalizace

∑

331

71

Tabulka č. 18 - Multikolinearita nezávislých proměnných Proměnná

Tolerance

VIF

Věk

0,776

1,288

Pohlaví

0,912

1,096

Užívání léků

0,809

1,236


0,827

1,209

Sociální situace

0,785

1,274


0,668

1,498

Přičina úrazu

0,964

1,037

7.2.3 Testování první hypotézy 1H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a poraněnou částí těla.

1HA: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a poraněnou částí těla.

Pro statistickou analýzu první hypotézy byla stanovena

jako závislá proměnná

poraněná část těla a jako nezávislé proměnné byly stanoveny následující determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu). Testy multikolinearity neukázaly její přítomnost (viz tabulka č. 18). Ke statistické analýze byly použity položky č. 1, 2,3,4,5,6,7 a 10.

Multinominální logistická regrese ukázala, s pomocí eliminace proměnných metodou backward elimination, že na poraněnou část těla mají signifikantní vliv následující proměnné: příčina úrazu, χ2(15) = 50,371, p < 0,001 a užívání léků, χ2(10) = 23,156, p = 0,010. Test poměru věrohodnosti celkového zhodnocení modelu se ukázal signifikantní, χ2(25) = 67,756, p < 0,001, Nagelkerke R2 = 0,202, McFadden R2 = 0,082. Významné byly následující předpovědi (s referenční kategorií „Končetiny“): Zařazení do kategorie „Polytrauma“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná příčina úrazu, β = 4,319, Wald χ2(1) = 20,193, p < 0,001, exp(β) = 75,101 (kategorie „Autonehoda“ proti „Pád“). Tzn. pokud by klient měl jako příčinu

72

úrazu autonehodu místo pádu, tak má 75,101krát větší šanci63, že bude zařazen do kategorie polytrauma místo kategorie poranění končetin. Zařazení do kategorie „Hrudník“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná příčina úrazu, β = 3,943, Wald χ2(1) = 17,830, p < 0,001, exp(β) = 51,556 (kategorie „Autonehoda“ proti „Pád“), nezávislá proměnná užívání léků, β = 1,674, Wald χ2(1) = 7,908, p = 0,005, exp(β) = 0,187 (kategorie „2–5“ proti „Více než 5“). Tzn. pokud by klient měl jako příčinu úrazu autonehodu místo pádu, tak má 51,556krát větší šanci, že bude zařazen do kategorie poranění hrudníku místo kategorie poranění končetiny a dále pokud by klient užíval místo 5 a více 2-5 léků, tak má 0,187krát větší šanci, že bude zařazen do kategorie poranění hrudníku místo kategorie poranění končetin. Zařazení do kategorie „Hlava“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná příčina úrazu, β = 2,055, Wald χ2(1) = 6,080, p = 0,014, exp(β) = 7,810 (kategorie „Autonehoda“ proti „Pád“). Tzn. pokud by klient měl příčinu úrazu autonehodu místo pádu, tak má 7,810krát větší šanci, že bude zařazen do kategorie poranění hlavy místo kategorie poranění končetin. Vzhledem ke zjištěným výsledkům zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.

Závěr:

Existuje

statisticky

významná

závislost

mezi

stanovenými

determinantami a poraněnou částí těla u sledovaného vzorku respondentů.

Tabulka č. 19 – Zhodnocení modelu 1H0 Kritéria zhodnocení modelu

Testy poměru věrohodnosti

AIC

BIC

−2LL

Pouze intercept

157,562

176,573

147,562

Finalní model

139,806

253,870

79,806

63

χ²

df

p

67,756

25

0,000

Šance nějaké události je definovaná jako podíl pravděpodobnosti, že událost nastane, a pravděpodobnosti, že událost nenastane.

73

Tabulka č. 20 - Test dobré shody 1H0 χ²

df

p

Pearsonova rezidua

16,090

15

0,376

Prostá rezidua

18,749

15

0,225

Tabulka č. 21 - Hodnoty Pseudo R² 1H0 Pseudo R² Cox & Snell

0,185

Nagelkerke

0,202

McFadden

0,082

Tabulka č. 22 - Testy poměru věrohodnosti 1H0 Kritéria zhodnocení modelu


Proměnná

χ²

df

79,806

0,000

0

217,209

130,178

50,371

15

0,000

219,005

102,962

23,156

10

0,010

AIC

BIC

−2LL

redukovaného

redukovaného

redukovaného

modelu

modelu

modelu

Intercept

139,806

253,870

Sociální

160,178

142,962

p

situace Příčina úrazu

Tabulka č. 23 - Odhady parametrů 1H0 95% interval spolehlivosti pro Exp(β) Úroveň proměnné

β

SE β

Wald

p

2b

χ „Páteř“ a Intercept

−4,028

1,009

15,939

0,000

Příčina úrazu

−14,818

8474,978

0,000

0,999

−16,203

6718,965

0,000

0,998

(„Úmysl“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Sport“ proti „Pád“)

74

Exp(β)

Spodní

Horní

mez

mez

Příčina úrazu

2,548

1,309

3,791

0,052

0,229

1,446

0,025

0,874

0,996

1,121

0,790

0,374

Intercept

−2,220

0,417

28,340

0,000

Příčina úrazu

2,807

1,477

3,613

0,057

1,723

1,215

2,011

0,156

4,319

0,961

20,193

0,000*

−1,533

0,939

2,667

0,102

−1,112

0,647

2,949

0,086

Intercept

−1,821

0,359

25,710

0,000

Příčina úrazu

−15,216

5414,591

0,000

0,998

−16,117

3974,993

0,000

0,997

−16,906

0,000

−15,533

973,305

0,000

0,987

(„Autonehoda“ proti „Pád“) Užívání léků („0– 1“ proti „Více než 5“) Užívání léků („2– 5“ proti „Více než 5“) „Polytrauma“ a

(„Úmysl“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Sport“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Autonehoda“ proti „Pád“) Užívání léků („0– 1“ proti „Více než 5“) Užívání léků („2– 5“ proti „Více než 5“) „Pánev“a

(„Úmysl“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Sport“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Autonehoda“ proti „Pád“) Užívání léků („0– 1“ proti „Více než

75

75,101

11,417

494,000

5“) Užívání léků („2–

−0,247

0,481

0,264

0,607

Intercept

−1,573

0,321

24,032

0,000

Příčina úrazu

−14,598

4773,698

0,000

0,998

−14,843

3790,007

0,000

0,997

3,943

0,934

17,830

0,000*

−1,289

0,698

3,407

0,065

−1,674

0,595

7,908

0,005*

Intercept

−0,936

0,251

13,958

0,000

Příčina úrazu

2,071

1,166

3,157

0,076

−15,832

2012,816

0,000

0,994

2,055

0,834

6,080

0,014*

0,045

0,391

0,013

0,909

−0,056

0,321

0,031

0,861

5“ proti „Více než 5“) „Hrudník“a

(„Úmysl“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Sport“ proti „Pád“) Příčina úrazu

51,556

8,270

321,412

7,810

1,524

40,011

(„Autonehoda“ proti „Pád“) Užívání léků („0– 1“ proti „Více než 5“) Užívání léků („2– 5“ proti „Více než 5“) „Hlava“a

(„Úmysl“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Sport“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Autonehoda“ proti „Pád“) Užívání léků („0– 1“ proti „Více než 5“) Užívání léků („2– 5“ proti „Více než 5“) a

Referenční kategorie je „Končetiny“, bdf = 1, *p < 0,05

76

Tabulka č. 24 - Klasifikační tabulka 1H0 Pozorovaná

Předpovězená úroveň

úroveň

Páteř

Polytrauma

Pánev

Hrudník

Hlava

Končetiny

% správně

Páteř

0

0

0

0

1

6

0,00 %

Polytrauma

0

0

0

0

6

11

0,00 %

Pánev

0

0

0

0

0

20

0,00 %

Hrudník

0

0

0

1

4

17

4,55 %

Hlava

0

0

0

0

9

69

11,54 %

Končetiny

0

0

0

0

3

184

98,40 %

% celkem

0,00%

0,00%

0,00%

0,30%

6,95%

92,75%

58,61 %

7.2.4 Testování druhé hypotézy

2H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a operačním řešení úrazu.

2HA: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a operačním řešení úrazu.



operační řešení úrazu a jako nezávislé proměnné byly stanoveny následující determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu). Testy multikolinearity neukázaly její přítomnost (viz tabulka č. 18). Ke statistické analýze byly použity položky č. 1, 2,3,4,5,6,8 a 10.

Multinominální logistická regrese ukázala, s pomocí eliminace proměnných metodou backward elimination, že na operaci mají signifikantní vliv proměnné sociální situace, χ2(2) = 9,754, p = 0,008 a příčina úrazu, χ2(3) = 13,864, p = 0,003. Test poměru věrohodnosti celkového zhodnocení modelu se ukázal signifikantní, χ2(5) = 22,412, p < 0,001, Nagelkerke R2 = 0,088, McFadden R2 = 0,049. Významné byly následující předpovědi (s referenční kategorií „Ano“):

77

Zařazení do kategorie „Ne“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná sociální situace, β = 0,772, Wald χ2(1) = 8,222, p = 0,004, exp(β) = 2,164 (kategorie „Žije sám“ proti „Žije s rodinným příslušníkem“), nezávislá proměnná příčina úrazu, β = 1,782, Wald χ2(1) = 9,382, p = 0,002, exp(β) = 5,944 (kategorie „Autonehoda“ proti „Pád“).Tzn. pokud by klient žil osamoceně místo s rodinným příslušníkem, tak existuje 2,164krát větší šance, že bude zařazen do kategorie operace ne. Pokud by klient místo pádu utrpěl autonehodu je 5,944krát větší šance, že bude zařazen do kategorie operace ne. Vzhledem ke zjištěným výsledkům zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Závěr:

Existuje

statisticky

významná

závislost

mezi

stanovenými

determinantami a operačním řešením úrazu u sledovaného vzorku respondentů.

Tabulka č.25 - Zhodnocení modelu 2H0 Kritéria zhodnocení modelu


AIC

BIC

−2LL

χ²

df

p

Pouze intercept

49,113

52,916

47,113

Finalní model

36,701

59,514

24,701

22,412

5

0,000

Tabulka č.26 - Test dobré shody 2H0 χ²

df

p

Pearsonova rezidua

1,793

3

0,617

Prostá rezidua

2,498

3

0,476

Tabulka č. 27 - Hodnoty Pseudo R2 2H0 Pseudo R² Cox & Snell

0,065

Nagelkerke

0,088

McFadden

0,049

78



Proměnná

χ²

df

24,701

0,000

0

57,664

34,455

9,754

2

0,008

55,972

38,565

13,864

3

0,003

AIC

BIC

−2LL

redukovaného

redukovaného

redukovaného

modelu

modelu

modelu

Intercept

36,701

59,514

Sociální situace

42,455

Příčina úrazu

44,565

p


β

SE β

Wald

p

Exp(β)

Spodní

Horní

mez

mez

2,164

1,277

3,667

5,944

1,900

18,594

2b

χ a

„Ne“

Intercept

-0,595

0,151

15,594

0,000

Sociální situace („Žije v

0,649

0,362

3,218

0,073

0,772

0,269

8,222

0,004*

0,708

0,937

0,571

0,450

−1,171

1,111

1,111

0,292

1,782

0,582

9,382

0,002*

sociálním zařízení“ proti „Žije s rodinným příslušníkem“) Sociální situace („Žije sám“ proti „Žije s rodinným příslušníkem“) Příčina úrazu („Úmysl“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Sport“ proti „Pád“) Příčina úrazu („Autonehoda“ proti „Pád“) a

Referenční kategorie je „Ano“

b

df = 1

*p < 0,05

79

Tabulka č. 30 - Klasifikační tabulka 2H0 Pozorovaná úroveň

Předpovězená úroveň Ne

Ano

% správně

Ne

78

68

53,42 %

Ano

58

127

68,65 %

% celkem

41,09 %

58,91 %

61,93 %

7.2.5 Testování třetí hypotézy

3H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a druhem úrazu.

3HA: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a druhem úrazu.



operační řešení úrazu a jako nezávislé proměnné byly stanoveny následující determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu). Testy multikolinearity neukázaly její přítomnost (viz tabulka č. 18). Ke statistické analýze byly použity položky č. 1, 2,3,4,5,6,9 a 10.

Multinominální logistická regrese ukázala, s pomocí eliminace proměnných metodou backward elimination, že na druh úrazu mají signifikantní vliv proměnné: pohlaví, χ2(2) = 21,059, p < 0,001 a užívání léků, χ2(4) = 21,95782, p < 0,001. Test poměru věrohodnosti celkového zhodnocení modelu se ukázal signifikantní, χ2(6) = 45,909, p < 0,001, Nagelkerke R2 = 0,157, McFadden R2 = 0,080. Významné byly následující předpovědi (s referenční kategorií „Domácí úraz“): Zařazení do kategorie „Dopravní úraz“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná pohlaví, β = 1,661, Wald χ2(1) = 10,542, p = 0,001, exp(β) = 5,267 (kategorie „Muž“ proti „Žena“), nezávislá proměnná užívání léků, β = 2,252, Wald χ2(1) = 7,079, p = 0,008, exp(β) = 9,503 (kategorie „0–1“ proti „Více než 5“), β = 1,770, Wald χ2(1) = 4,980, p = 0,026, exp(β) = 5,872 (kategorie „2–5“ proti „Více než 5“). Tzn. muži mají 5,267krát větší šanci mít dopravní úraz

80

než úraz domácí. Dále, pokud by klient užíval místo 5 a více léků 2-5 léků 5,872krát větší šanci mít dopravní úraz než domácí a pokud by místo 5 a více léků užíval 0-1 léků má 9,503krát větší šanci mít dopravní úraz než domácí. Zařazení do kategorie „Volnočasové aktivity“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná pohlaví, β = 0,978, Wald χ2(1) = 14,850, p < 0,001, exp(β) = 2,660 (kategorie „Muž“ proti „Žena“), nezávislá proměnná užívání léků, β = 1,141, Wald χ2(1) = 10,021, p = 0,002, exp(β) = 3,131 (kategorie „0–1“ proti „Více než 5“), β = 0,995, Wald χ2(1) = 12,518, p < 0,001, exp(β) = 2,704 (kategorie „2–5“ proti „Více než 5“). Tzn. muži mají 2,660krát větší šanci mít úraz vyplývající z volnočasových aktivit než domácí úraz. Dále, pokud by klient užíval místo 5 a více léků 2-5 léků má 2,704krát větší šanci mít

úraz

vyplývající z volnočasových aktivit než domácí úraz a pokud by místo 5 a více léků užíval 0-1 lék má 3,131krát větší šanci mít úraz vzniklý z volnočasových aktivit než domácí úraz. Vzhledem ke zjištěným výsledkům zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Závěr:

Existuje

statisticky

determinantami

a

významná druhem

závislost

úrazu

u

mezi

stanovenými

sledovaného

respondentů.

Tabulka č. 31 - Zhodnocení modelu 3H0 Kritéria zhodnocení modelu


AIC

BIC

−2LL

χ²

df

p

Pouze intercept

92,059

99,663

88,059

Finalní model

58,150

88,567

42,149

45,909

6

0,000

Tabulka č. 32 - Test dobré shody 3H0 χ²

df

p

Pearsonova rezidua

0,502

4

0,973

Prostá rezidua

0,495

4

0,974

81

vzorku


0,130

Nagelkerke

0,157

McFadden

0,080

Tabulka č. 34 - Testy poměru věrohodnosti 3H0 Kritéria zhodnocení modelu Proměnná

Testy poměru věrohodnosti χ²

df

42,150

0,000

0

98,022

63,209

21,059

2

0,000

87,31624

64,108

21,95782

4

0,000

AIC

BIC

−2LL

redukovaného

redukovaného

redukovaného

modelu

modelu

modelu

Intercept

58,150

88,567

Pohlaví

75,209

Užívání léků

72,10776

p


β

SE β

Wald

p

Exp(β)

χ2b Dopravní úraz

Spodní

Horní

mez

mez

a

Intercept

−4,391

0,787

31,145

0,000

Pohlaví („♂“ proti „♀“)

1,661

0,512

10,542

0,001*

5,267

1,932

14,360

Užívání léků („0–1“ proti

2,252

0,846

7,079

0,008*

9,503

1,809

49,912

1,770

0,793

4,980

0,026*

5,872

1,240

27,796

Intercept

−1,372

0,247

30,883

0,000

Pohlaví („♂“ proti „♀“)

0,978

0,254

14,850

0,000*

2,660

1,617

4,375

Užívání léků („0–1“ proti

1,141

0,361

10,021

0,002*

3,131

1,545

6,348

0,995

0,281

12,518

0,000*

2,704

1,559

4,693

„Více než 5“) Užívání léků („2–5“ proti „Více než 5“) Volnočasové aktivitya

„Více než 5“) Užívání léků („2–5“ proti „Více než 5“) a

Referenční kategorie je „Domácí úraz“

b

df = 1, *p < 0,05

82


Předpovězená úroveň Dopravní úraz

Volnočasové

Domácí úraz

% správně

aktivity Dopravní úraz

0

12

8

0,00%


0

48

83

36,64%

Domácí úraz

0

26

154

85,56%

% celkem

0,00%

25,98%

74,02%

61,03%

7.2.6 Testování čtvrté hypotézy

4H0: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a četností hospitalizace.

4HA: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi stanovenými determinantami a četností hospitalizace.



operační řešení úrazu a jako nezávislé proměnné byly stanoveny následující determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu). Testy multikolinearity neukázaly její přítomnost (viz tabulka č. 18). Ke statistické analýze byly použity položky č. 1, 2,3,4,5,6, 10 a 11.

Multinominální logistická regrese ukázala, s pomocí eliminace proměnných metodou backward elimination, že na četnost hospitalizace má signifikantní vliv proměnná hybnost před úrazem, χ2(1) = 4,690, p = 0,030. Test poměru věrohodnosti celkového zhodnocení modelu se ukázal signifikantní, χ2(1) = 4,690, p = 0,030, Nagelkerke R2 = 0,037, McFadden R2 = 0,030. Významné byly následující předpovědi (s referenční kategorií „První“): Zařazení do kategorie „Opakovaná“; s odhady parametrů: nezávislá proměnná hybnost před úrazem, β = 0,986, Wald χ2(1) = 4,649, p = 0,031, exp(β) = 2,680 (kategorie „Omezena“ proti „Bez omezení“). Tzn. že pokud by měl klient

83

omezenou hybnost před úrazem, tak má 2,680krát větší šanci na opakovanou hospitalizaci. Vzhledem ke zjištěným výsledkům zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Závěr:

Existuje

statisticky

významná

závislost

mezi

stanovenými

determinantami a četností hospitalizace u sledovaného vzorku respondentů.

Tabulka č. 37 - Zhodnocení modelu 4H0 Kritéria zhodnocení modelu


AIC

BIC

−2LL

χ²

df

p

Pouze intercept

14,928

18,730

12,928

Finalní model

12,238

19,842

8,238

4,690

1

0,030

Tabulka č.38 - Test dobré shody 4H0 χ²

df

Pearsonova rezidua

0,000

0

Prostá rezidua

0,000

0

p


0,014

Nagelkerke

0,037

McFadden

0,030



Proměnná

χ²

df

8,238a

0,000

0

12,928

4,690

1

AIC

BIC

−2LL

redukovaného

redukovaného

redukovaného

modelu

modelu

modelu

Intercept

12,238

19,842

Hybnost před

14,928

18,730

úrazem

84

p

0,030


„Opakovaná“

β

SE β

2b

Wald χ

p

Exp(β)

Spodní

Horní

mez

mez

1,094

6,564

a

Intercept

−3,135

0,341

84,795

0,000


0,986

0,457

4,649

0,031*

2,680

(„Omezena“ proti „Bez omezení“) a

Referenční kategorie je „První“

b

df = 1

*p < 0,05


Předpovězená úroveň Opakovaná

První

% správně

Opakovaná

0

21

0,00%

První

0

310

100,00%

% celkem

0,00%

100,00%

93,66%

85

8 DISKUZE Hlavním tématem diplomové práce byly úrazy seniorů. Úrazy seniorů mají vážný dopad na kvalitu života a mnohdy vedou k invalidizaci postiženého a v nejhorším případě až ke smrti.

Diplomová práce se zabývala nejčastějšími druhy úrazů, četností hospitalizace, nutností operačního řešení a nejčastějšími druhy úrazů. Zajímaly nás výsledky stanovených determinant (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu), které by mohly mít vliv na výskyt úrazů ve stáří. Výzkumné zpracování bylo provedeno pomocí Záznamového listu u 331 respondentů ve věku nad 65 let.

Výsledky vlastního šetření jsme porovnaly s diplomovou prací na téma Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba, kterou vypracovala studentka LF MU Bc. Jana Meindlová64. V její diplomové práci se zaměřila na problematiku zlomenin stehenní kosti u 103 respondentů v Nemocnici Břeclav. Dále byly výsledky porovnávány s diplomovou prací Bc. Aleny Holoušové65.

V diskuzi se budeme věnovat analýze zjištěných dat a pokusíme se je porovnat s dalšími odbornými zdroji podobných témat.

V hlavním cíli diplomové práce jsme se snažily o provedení retrospektivní analýzy zaznamenaných úrazů, které vedly k hospitalizaci na Klinice úrazové chirurgie ve FN Brno. Rozdělily jsem tělo na jednotlivé poraněné části a sledovaly četnost poranění. Z celkových 331 respondentů byla zjištěna následující data: úraz hlavy 79 (23,9 %), úraz hrudníku 22 (6,7 %), úraz končetin 187 (56,5 %), úraz pánve 20 (6,0 %), úraz páteře 7 (2,1 %) a polytraumatizovaných 16 (4,8 %). Končetinové poranění bylo dále rozděleno na poranění horních končetin 35 (18,7 %) a dolních končetin 152 (81,3 %).

64

Srov. MEINDLOVÁ, Jana, Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba,diplomová práce, MU, 2009. 65 Srov. HOLOUŠOVÁ, Alena, Příčiny pádů u seniorů, diplomová práce, MU, 2009.

86

Z výsledků je evidentní, že dominuje poranění dolní končetiny. Meindlová66 uvádí, že ve věku nad 70 let dominují zlomeniny proximálního femuru, což potvrzují i naše získané výsledky. Můžeme tedy shrnout, že nejčastějším poraněním u seniorů nad 65 let hospitalizovaných na KÚCH je poranění dolní končetiny, na druhém místě se jedná o poranění hlavy, dále je to poranění horních končetin, dále úraz pánve, poté polytrauma a nejmenší četnost zaujímá poranění páteře.

Ze sledovaných determinant nás zajímal věk respondentů. Průměrný věk sledovaného vzorku byl 79,5. největší soubor respondentů byl v rozmezí 75 – 84 let 119 (36,0 %). Meindlová uvedla největší soubor respondentů ve skupině 65 – 70 let67. Ad ACTA uvádí průměrný věk seniorů s poranění dolní končetiny 81 let68. Další sledovanou položkou bylo pohlaví respondentů. Ze získaných dat jasně vyplývá, že více úrazy trpí ženy. Muži byly zastoupeni ve 120 případech (36,3 %) a ženy v 211 případech (63,7 %). I diplomová práce Meindlové poukazuje na vyšší poměr žen ve vzorku a ze studií provedených Běhounkem69, Bartoníčkem70 a Rozkydalem71 vyplývá, že na jednu zlomeninu dolní končetiny u mužů připadají tři zlomeniny dolních končetin u žen.

Další sledovanou položkou byla sociální situace klienta. Nejvíce respondentů žilo ve společné domácnosti s rodinným příslušníkem (63,7 %), osamoceno bydlelo 25,1 % respondentů a v sociálním zařízení žilo 11,2 % respondentů. Holoušová72 uvádí podobná data. Nejvíce respondentů žilo s rodinným příslušníkem 75 % , osamoceno žilo 25 % respondentů a pobyt v sociálním zařízení neudal žádný respondent.

Hybnost před úrazem byla další sledovanou determinantou. Bylo zjištěno, že 65,6 % před úrazem netrpělo žádným omezením hybnosti a 34,4 % respondentů bylo nějakým

66

Srov. MEINDLOVÁ, Jana, Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba, s.6, diplomová práce, MU, 2009. 67 Srov. MEINDLOVÁ, Jana, Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba, s.67, diplomová práce, MU, 2009. 68 Srov.ACTA CHIRURGIAE ORTHOPAEDICAE ET TRAUMATOLOGIAE ČECHOSLOVACA 2009[online].[cit.2012-04-02].Dostupné na:WWW:http://www.achot.cz/detail.php?stat=241 69 Srov. SKOTÁK, M. BĚHOUNEK, J., KRUMPL, O. Acta chirurgie orthopaedicae et traumatologie 1999. No. 6. s. 336-341. 70 Srov. BARTONÍČEK, J., DŽUPA, V., SKÁLA – ROSENBAUM, J., Lékařské listy 15/2008, s.7 71 Srov. ROZKYDAL, Z., HART, R. Acta chirurgie orthopaedicae et traumatologie Čechoslovaca 1999.No.1, s 28-32. 72 Srov. HOLOUŠOVÁ, Alena, Příčiny pádů u seniorů, diplomová práce, MU, 2009, s. 48.

87

způsobem omezeno. Meindlová

73

zahrnula mezi sledování aktivity každodenního

života. Rozdělila sledování na oblékání, osobní hygienu, údržbu domácnosti a schopnost chůze. Dosáhla značných negativních zjištění stavu před a po úraze. Holoušová74 uvádí, že 45 % respondentů nemělo omezenou hybnost před vznikem pádu a 55 % respondentů mělo buď částečně nebo úplně omezenou hybnost před pádem. Naše šetření bylo zaměřeno spíše na variantu, zda má hybnost před úrazem vliv na vznik úrazu, což se nám nijak nepotvrdilo.

Dalším sledovaným faktorem bylo zjištění denní medikace respondentů. Ze zjištěných dat vyplývá, že nejpočetnější skupinu tvořily respondenti užívající 2-5 léků denně (49,3 %), druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti užívající více než 5 léků za den (32,3 %) a nejmenší skupinu tvořili respondenti užívající 0-1 lék denně 18,4 %). Holoušová75 rozdělila medikaci do jiných skupin, ale výsledná data korespondují relativně s naším zjištěním. Dle rozdělení Holoušové tvoří nejpočetnější skupinu respondenti užívající 3 a více léků denně (64 %), druhou nejvíce početnou skupinu tvořili respondenti užívající 1 – 2 léky denně (23 %) a nejméně početnou skupinu tvořili respondenti neužívající žádnou denní medikaci (13 %).

Úrazy seniorů jsou závažným problémem celé společnosti. Organismus se stává křehčím a na všechny změny reaguje starý organismus nepřiměřeně. Položka popisující hlavní příčinu úrazů ve stáří byla rozdělena do tří hlavních skupin. Dominujícím zjištěním bylo, že u 307 respondentů (92,7 %) vznikl úraz v důsledku pádu, dále byl úraz zaviněn úmyslně 7 respondentů (2,1 %) buď cizí osobou nebo přímo seniorem a poslední skupinu tvořily autonehody 17 respondentů (5,2 %). Na tuto skutečnost odkazuje také Džupa a Bartoníček, kteří udává pád v 90,2 %76.

Další položka se zabývala hlavním mechanismem vzniku úrazů. Ze získaných dat bylo analyzováno, že nejčastějším mechanismem vzniku úrazu byl domácí úraz 178 respondentů (53,8 %), pracovní úraz byl zjištěn u jednoho respondenta (0,3 %), 73

Srov. MEINDLOVÁ, Jana, Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba, s.70, diplomová práce, MU, 2009 74 Srov. HOLOUŠOVÁ, Alena, Příčiny pádů u seniorů, diplomová práce, MU, 2009, s. 48 75 Srov. HOLOUŠOVÁ, Alena, Příčiny pádů u seniorů, diplomová práce, MU, 2009, s. 45 76 Srov. DŽUPA, V., BARTONÍČEK, J., SKÁLA-ROSENBAUM, J., PŘÍKAZSKÝ, V. Acta chirurgie orthopaedicae et traumatologie Čechoslovaca. No. 1, s.39.

88

dopravní úraz byl detekován u 20 respondentů (6,0 %) a úraz vzniklý při volnočasových aktivitách byl zaznamenán u 132 respondentů (39, 9 %). Nejpočetněji zastoupenou skupinou byl domácí úraz. Meindlová77 ve své práci uvádí, že domácí úraz vznikl ve většině případů, jednalo se o 74,8 % respondentů.

Další položka mapovala četnost hospitalizace z důvodu úrazu. Bylo zjištěno, že u 310 respondentů (93,7 %) se jednalo o první hospitalizaci z důvodu úrazu a u 21 respondentů (6,3 %) se jednalo o opakovanou hospitalizaci z důvodu úrazu. Porovnání této položky nebylo možné, protože žádná prostudovaná literatura neuváděla podobnost dat této položky. Nicméně data uvádí, že ve většině případů se jedná o primární hospitalizaci.

Další položka se zabývala následnou péčí. Nejvíce respondentů se vrátilo zpět do domácího prostředí 52,6 %, do LDN bylo umístěno 19,3 %, na Rehabilitační oddělení bylo umístěno 13,9 % respondentů, na jiné oddělení FN Brno bylo přeloženo 10,9 %, do jiného zdravotnického zařízení bylo přeloženo 1,5 % respondentů a 1,8 % respondentů na následky úrazu zemřelo. V porovnání se stavem sociální situace před úrazem je zřejmé, že někteří respondenti nebyly schopni návratu do domácího prostředí, jedná se zhruba o 11 procent respondentů. Podobné závěry uvádí i Mendlová78, v jejích zjištění se do domácího ošetřování nebylo schopno vrátit zhruba 7 % respondentů. Bartoníček79 uvádí, že návratu domů po traumatu je schopno pouze 15 % klientů a LDN je využíváno zhruba v 49 %. Výše uvedené je samozřejmě odvislé od rozsahu a závažnosti poranění ve sledovaném vzorku.

Naše práce se snažila shrnout problematiku úrazovosti ve stáří a poukázat na nejčastější úrazy a jejich příčiny. Důležité je si uvědomit, co obnáší práce se seniory a že každý z nás bude jednou starý. Problematická komunikace a často i neschopnost spolupráce se seniory zatěžují ošetřující personál, ale i rodinné příslušníky, proto bychom měli o stáří více mluvit a touto problematiku se zabývat globálně.

77

Srov. MEINDLOVÁ, Jana, Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba, s.69, diplomová práce, MU, 2009. 78 Srov. MEINDLOVÁ, Jana, Problematika zlomenin proximálního femuru u seniorů a jejich léčba, s.69, diplomová práce, MU, 2009. 79 Srov. BARTONÍČEK, J., DŽUPA, V., SKÁLA – ROSENBAUM, J., Lékařské listy 15/2008, s.7

89

9 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ V průzkumné fázi bylo zjištěno, že nejčastějším typem úrazu je poranění dolní končetiny a nejčastější příčinou úrazu je pád. Více než u poloviny respondentů se jednalo o domácí úraz.

Příčinou pádů ve stáří může být zhoršení kognitivních funkcí, špatné přizpůsobení se domácímu prostředí, neodhadnutí vzdálenosti, přetížení nákupem či jen pouhé „zamotání se hlavy“.

Mezi možné preventivní opatření patří úprava interiéru bytu (bezbariérová úprava, instalace madel v koupelně, na toaletách na chodbách, používání protiskluzových podložek). Zvýšit bezpečnost ze strany seniora (používání pevné obuvi, užívání předepsaných kompenzačních pomůcek apod.). důležitá je i trvalá fyzická aktivita seniora, která neustále posiluje svalstvo celého těla, ale také udržuje seniora v celkově vyhovující kondici.

U žen by bylo vhodné zařadit užívání vitamínu D jako prevence osteoporózy, která má vliv na lomivost a pevnost kostí. Pokud již je osteoporóza diagnostikovaná pomocí kostní denzitometrie je nezbytné zahájit medikamentózní terapii.

Vzhledem ke skutečnosti, že zjištěná data prokázala, že nejčastějším zraněním je poranění dolní končetiny bylo by vhodné doporučit seniorům ohroženým úrazem, aby používaly chrániče hrbolu kosti stehenní80, které by mohly zmírnit následku pádů. Pro zlepšení orientace v prostoru se navrhuje nechat i v noci svítit noční osvětlení jak v místnosti, tak na chodbách.

Pro skupinu seniorů, která je ohrožena pády se doporučují systémy nouzového volání, které umožní přivolání pomoci.

80

Srov. KALVACH, Zdeněk, HOŠKOVÁ, Blanka, Pády ve stáří, str.2, 3

90

ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala problematikou úrazů ve stáří. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou uvedeny poznatky týkající se daného tématu. V empirické části jsou analyzovány jednotlivé položky stanoveného Záznamového listu a vyhodnoceny jednotlivé hypotézy.

Úkolem hlavního cíle bylo provést retrospektivní analýzu zaznamenaných úrazů, které vedly k hospitalizaci na Klinice úrazové chirurgie ve FN Brno.

Dílčí cíl č. 1 hodnotil, zda existuje souvislost mezi poraněnou částí těla a stanovenými determinantami (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu). První hypotéza, která předpokládala, že na poraněnou část těla mají vliv stanovené determinanty se potvrdila částečně, na poraněnou část těla mají signifikantní vliv proměnné příčina úrazu a užívání léků.

Dílčí cíl č. 2 hodnotil zda stanovené determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu) mají vliv na operační řešení úrazu. Druhá hypotéza, která předpokládala, že na operační řešení úrazu mají vliv stanovené determinanty se potvrdila částečně, na operaci mají signifikantní vliv proměnné sociální situace a příčina úrazu.

Dílčí cíl č. 3 mapoval, zda stanovené determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu) mají vliv na druh úrazu. Třetí hypotéza předpokládala, že na druh úrazu mají vliv stanovené determinanty se potvrdila částečně, na druh úrazu mají signifikantní vliv proměnné pohlaví a užívání léků.

Dílčí cíl č. 4 hodnotil, zda na četnost hospitalizace mají vliv stanovené determinanty (pohlaví, věk, farmakoterapie, sociální situace, hybnost před úrazem a příčinou úrazu). Čtvrtá hypotéza předpokládala, že na četnost hospitalizace mají vliv stanovené determinanty se potvrdila částečně, na četnost hospitalizace má signifikantní vliv hybnost klienta před úrazem.

91

Diplomová práce byla zaměřena na obsáhlé téma a nebylo v našich silách pojmout všechny aspekty úrazovosti.

Stanovené cíle byly splněny.

Téma diplomové práce jsem zvolila z důvodu, že pracuji na Klinice úrazové chirurgie a chtěla jsem stanovené problémy objasnit. Získané poznatky budu prezentovat všem členům zdravotnického týmu a pokusím se zavést do praxe některá z navržených doporučení.

Zjistila jsem, že stanovená období bylo hospitalizováno 1586 klientů a z nich bylo 331 seniorů (20,9 %). Tento výsledek je pro mne velice významným a bude moji snahou, aby i personál zvládal svoji práci u tak velkého počtu seniorů, i přes náročnost problematiky. Je nutné, aby byl senior vnímán jako jedinečný a byla mu poskytnuta komplexní péče. Cílem nás všech by mělo být začlenění rodiny do ošetřovatelského týmu se snahou vrátit seniora co nejdříve do domácího prostředí.

92

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Hladíková Lucie Instituce:

Katedra ošetřovatelství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Název práce:

Úrazy seniorů

Vedoucí práce:

Mgr. Hana Pinkavová

Počet stran:

112

Přílohy:

4

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

úraz, senior, pád, poranění, stáří

Diplomová práce se zabývá problematikou úrazy seniorů hospitalizovanými na Klinice úrazové chirurgie ve FN Brno. Cílem bylo zjistit nejčastější zaznamenané úrazy, vliv pohlaví, užívání léků a přidružených chorob na vznik úrazovosti. Pilířem práce je kvantitativní průzkumné šetření. Teoretická část se zabývá problematikou stárnutí, pády seniorů, prevencí pádů a rozdělením jednotlivých poranění. Empirická část obsahuje výsledky získané v letech 2010 a 2011. Výsledky diplomové práce jsou shrnuty v diskuzi a v závěru.

ANNOTATION Authorś name and surname:

Hladíková Lucie

Institution:

Department of Nursing fakulty of Medicine Masaryk University

Title:

Injuries in elderly patients

Supervisor:

Mgr. Hana Pinkavová

Numer of pages:

112

Attachments:

4

Year of habilitation:

2012

Keywords:

accident, senior, fall, injury, age

This thesis deals with issues of accidents in elderly patients. All patients included in this work were hospitalized at the Department of trauma surgery, University hospital Brno. The main goal was to determine the incidence of the most often reported accidents, the influence of sex, medical usage and commorbidities on injury origin. The pillar of this thesis is quantitative explorative investigation. The theoretical part handles with the issues of aging, senior falls and fall prevention. The empirical part of this thesis contains the results obtained in the period of 2010-2011. All results are summarized in discussion and conclusion part.

LITERATURY A PRAMENY 1. BUDÍKOVÁ, Marie, KRÁLOVÁ, Maria, MAROŠ, Bohumil. Průvodce základními statistickými metodami. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3243-5. 2. BYSTŘICKÝ, Zdeněk. Neodkladná péče v traumatologii. Vydání 2. Praha: Avicenum, 1991. 304 s. ISBN 80-85047-01-2. 3. DŽUPA, Valér, BARTONÍČEK, Jan. Rozbor souboru pacientů léčených v roce 1997 pro zlomeniny proximálního femuru – ekonomické aspekty léčení. Acta chirurgiae et orthopaedicae et traumatologie Čechoslovaca. Praha: Galén, 1999. roč. 66. No. 4, p. 277. ISBN 0001-5415. 4. DŽUPA, Valér, BARTONÍČEK, Jan, SKÁLA,-ROSENBAUM, Jiří, PŘÍKAZSKÝ, Viktor. Úmrtí pacientů se zlomeninou proximálního femuru v průběhu prvního roku po úrazu. Acta chirurgiae et orthopaedicae et traumatologie Čechoslovaca. Praha: Galén, 1999. roč. 69. No. 1, p. 22. ISBN 0001-5415. 5. FIELD, Andy. Discovering statistics using SPSS. Vydání 3. Londýn, Sage 2009. 821 s. ISBN 978-1-84787-906-6. 6. GERYLOVOVÁ, Anna, HOLČÍK, Jan. Úvod do statistiky. Vydání 3. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. 31 s. ISBN 80-210-4223-0. 7. HÁJEK, Stanislav, ŠTEFAN, Jiří. Příčiny, mechanismus a hodnocení poranění v lékařské praxi. Vydání 2. Praha: Grada Publishing, 1996. 232 s. ISBN 80-7169-202-6. 8. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vydání 2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9. 9. CHMELOVÁ, Jana, DŽUPA, Valér, PAVELKA, Tomáš, RYŠAVÝ, Martin,

BÁČA,

Václav,

VAVREČKA,

Jan,

GRILL,

Robert.

Diagnostika zlomenin pánve a acetabula. Vydání 1. Praha: Galén, 2009. 117 s. ISBN 978-80-7262-621-2. 10. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Vydání 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 100s. ISBN 978-80-244-18322.

11. JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. Vydání 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta. Vydání 1. 110 s. ISBN 80-7368-110-2. 12. KALVACH. Zdeněk, HOŠKOVÁ, Blanka. Pády ve stáří. Cvičební program k jejich prevenci a zvládání. Vydání 1. Praha: Státní zdravotní ústav, 1999. 11 s. ISBN 80-7071-139-6. 13. MAŇÁK, Pavel, WONDRÁK, Eduard. Traumatologie repetitorium pro studující lékařství. Vydání 5. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 96 s. ISBN 80-244-1009-5. 14. MARTINKOVÁ, Jana. Poranění kloubů a svalů, diagnostika a léčba – rady pacientům. Vydání 1. Praha: Mladá fronta, 2009. 41 s. ISBN 97880-204-2019-0. 15. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana et al.. Akutní stavy v geriatrii. Vydání 1. Praha: Galén, 2009. 233 s. ISBN 978-80-7262-620-5. 16. NEMÉTH, Tibor, KOZÁK, Jiří, VOSKA, Pavel. Úrazy obličeje základy diagnostiky a terapie. Vydání 1. Praha: Aviceum, 1991. 192 s. ISBN 80-201-0116-0. 17. PAFKO, Pavel et a. Základy speciální chirurgie. Vydání 1. Praha: Galén, 2008. 385 s. ISBN 978-80-7262-402-7. 18. POKORNÝ, Vladimír a kol. Traumatologie. Vydání 1. Praha: Triton, 2002. 307 s. ISBN 80-7254-277-X. 19. ROZKYDAL, Zbyněk, HART, Radek. Řešení osteoporotických zlomenin krčku stehenní kosti totální náhradou kyčle. Acta chirurgiae et orthopaedicae et traumatologie Čechoslovaca. Praha: Galén, 1999. roč. 66. No. 1, p. 22. ISBN 0001-5415. 20. SKOTÁK, Miroslav, BĚHOUNEK, Jiří, KRUMPL, Oldřich. Řešení pertrochanterických zlomenin proximálního femuru 130º dlahou – dlouhodobé

výsledky.

Acta

chirurgiae

et

orthopaedicae

et

traumatologie Čechoslovaca. Praha: Galén, 1999. roč. 66. No. 6, p. 336. ISBN 0001-5415. 21. SMRČKA, Martin a kol. Patofyziologie poranění mozku. Vydání 1. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. 34 s. ISBN 80-210-2788-6.

22. SMRČKA, Martin a kol. Poranění mozku. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2001. 272 s. ISBN 80-7169-820-2. 23. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. Vydání 1. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-365-6. 24. VESELÝ, Robert a kolektiv. Vydání 1. Brno: NCO NZO, 2011. 202 s.ISBN 978-80-7013-539-6. 25. VIŠŇA, Petr, HOCH, Jiří a kol. Traumatologie dospělých. Vydání… Praha: Maxdorf, 2004. 157 s. ISBN 80-7345-034-8. 26. WENDSCHE, Petr a kol. Poranění páteře a míchy. Komplexně ošetřovatelská péče u para- a kvadruplegiků. Vydání 1. Brno: IDVZP, 1993. 83 s. ISBN 80-7013-159-4

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1. Ri z i ko vé f a kt o r y ú mr t í s en i o r ů o p er o va n ých p r o z l o me n i n u p r o xi má l n í h o f emu r u . [online]. Acta chirurgiae et orthopaedicae et traumatologie Čechoslovaca 2009. Dostupné na: WWW:http://www.achot.cz/detail.php?stat=241. [cit.2012-0402]. 2. Úrazy

seniorů

v domácím

prostředí

[online].

Dostupné

na

WWW:http://www.zdn.cz/clanek/sestra/urazy-senioru-v-domacim-prostredi448650. [cit.2012-03-23] 3. Zdraví

21

[online].

Dostupné

www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf, [cit.2012-03-22].

na:

WWW:http://

SEZNAM ZKRATEK AIC

Akaikeho informační kritérium

AO

Arbeitsgemeinschaft für Osteosynthesefragen, 1154 založena ve Švýcarsku AO skupina

ARO

anesteziologicko-resuscitační oddělení

BIC

Bayesiánské informační kritérium

β

odhadnutý koeficient regrese

C

krční

CT

počítačová tomografie

df

stupeň volnosti

EKG

elektrokardiograf

Expβ

poměr šance

FN Brno

Fakultní nemocníce Brno

GCS

Glasgow coma scale

H0

nulová hypotéza

HA

alternativní hypotéza

IBM SPSS Statistic

(IBM Predictive Analysis Software verze 20)

JIP

jednotka intenzivní péče

KÚCH

Klinika úrazové chirurgie

L

lumbální

LL

log-likelihood (logaritmus maximální věrohodnosti)

LDN

léčebna dlouhodobě nemocných

m

průměr

MRI

magnetická rezonance

p

pravděpodobnost

Pseudo R²

statistika hodnotící prediktivní sílu modelu

RTG

rentgenologické vyšetření

s

směrodatná odchylka

SEβ

standardní chyba β

SpO²

saturace kyslíku

SPSS

Statistical Package for the Social Sciences Statistic

Srov.

srovnání

VIF

faktor inflace rozptylu

Waldχ²

Waldova statistika

WHO

World Health Organisation = Světová zdravotnická organizace

χ²

chí-kvadrát

∑

kovariační matice

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 -

Věk klienta

51

Tabulka č. 2 -

Pohlaví klienta

53

Tabulka č. 3 -

Sociální situace klienta

54

Tabulka č. 4 -

Hybnost klienta před úrazem

56

Tabulka č. 5 -

Pravidelná medikace klienta

57

Tabulka č. 6 -


58

Tabulka č. 7 -


59

Tabulka č. 8 -


60

Tabulka č. 9 -

Operace

62

Tabulka č. 10 -

Mechanismus úrazů

63

Tabulka č. 11 -

Příčina úrazů

65

Tabulka č. 12 -

Rozdělení pádů

66

Tabulka č. 13 -

Hospitalizace

67

Tabulka č. 14 -

Následná péče

68

Tabulka č. 15 -

Věk, průměr a směrodatná odchylka

70

Tabulka č. 16 -

Nezávislé proměnné, četnosti kategorií

71

Tabulka č. 17 -

Závislé proměnné, četnosti kategorií

71

Tabulka č. 18 -

Multikolinearita nezávislých proměnných

72

Tabulka č. 19 -

Zhodnocení modelu 1H0

73

Tabulka č. 20 -

Test dobré shody 1H0

74

Tabulka č. 21 -

Hodnoty Pseudo R² 1H0

74

Tabulka č. 22 -

Testy poměru věrohodnosti 1H0

74

Tabulka č. 23 -

Odhady parametrů 1H0

74-76

Tabulka č. 24 -

Klasifikační tabulka 1H0

77

Tabulka č. 25 -


78

Tabulka č. 26 -


78

Tabulka č. 27 -

Hodnoty Pseudo R2 2H0

78

Tabulka č. 28 -


79

Tabulka č. 29 -


79

Tabulka č. 30 -


80

Tabulka č. 31 -


81

Tabulka č. 32 -


81

Tabulka č. 33 -


82

Tabulka č. 34 -


82

Tabulka č. 35 -


82

Tabulka č. 36 -


83

Tabulka č. 37 -


84

Tabulka č. 38 -


84

Tabulka č. 39 -


84

Tabulka č. 40 -


85

Tabulka č. 41 -


85

Tabulka č. 42 -


85

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1

–

Věk klienta

52

Graf č. 2

–

Pohlaví klienta

53

Graf č. 3

–

Sociální situace klienta

54

Graf č. 4

–

Hybnost klienta před úrazem

56

Graf č. 5

–

Pravidelná medikace klienta

57

Graf č. 6

–


58

Graf č. 7

–


59

Graf č. 8

–


60

Graf č. 9

–

Operace

62

Graf č. 10

–

Rozdělení úrazů

63

Graf č. 11

–

Příčina úrazů

65

Graf č. 12

–

Rozdělení pádů

66

Graf č. 13

–

Hospitalizace

67

Graf č. 14

–

Následná péče

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

–

Záznamový list

Příloha č. 2

–

Žádost o sběr dat

Příloha č. 3

–

Chránič kyčelního kloubu

Příloha č. 4

–

Škála pro stanovení rizika pádu

Příloha č. 1

ZÁZNAMOVÝ LIST 1. Věk pacienta: ………… 2. Pohlaví 1

Muž

2

Žena

3. Sociální situace v době úrazu 1

Žije sám

2

Žije s rodinným příslušníkem

3

Žije v sociálním zařízení

4. Hybnost před úrazem 1

Bez omezení

2

Omezena

5. Pravidelná medikace – počet léků za den 1

0–1

2

2–5

3

Více než 5

6. Užívá pacient psychofarmaka? 1

Ano

2

Ne

Pokračování Příloha č. 1 7. Poraněná část těla 1

Hlava

2

Hrudník

3


4

Pánev

5

Páteř

6

Polytrauma

8. Operace: 1

Ano

2

Ne

9. Druh úrazu 1

Domácí úraz

2

Pracovní úraz

3

Dopravní úraz

4


10. Příčina úrazu 1

Pád

2

Napadení

3

Autonehoda

4

Sport

5

Sebevražda

Pokračování Příloha č. 1 11. Hospitalizace z důvodu úrazu: 1

První

2

Opakovaná

12. Pacient předán do: 1

Domů

2

Rehabilitační zařízení

3

LDN

4

Zemřel

5

Jiné odd. FN Brno

6

Jiná nemocnice

Příloha č. 2 Žádost o sběr dat

Pokračování Příloha č. 2

Příloha č. 3 Chránič kyčelního kloubu

Dostupné na: WWW:http://www.activemobility.co.uk/shop/hips-hip-protector-pantsp-1409.html

Příloha č. 4 Škála pro stanovení rizika pádu ve FN Brno

ŠKÁLA PRO STANOVENÍ RIZIKA PÁDU VE FN BRNO

Štítek

Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne

ANAMNÉZA Pád v anamnéze během posledního měsíce Zmatenost, nedostatečné vnímání rizik,neklid VYŠETŘENÍ Nejistota při chůzi, porucha chůze PŘÍMÉ DOTAZY

Míváte závratě (točení hlavy)? Celkem: Riziko pádu Datum Hodnocení provedl – podpis

Ano

Ne

Odpověď ANO ≥ 1 = riziko pádu

Preventivní opatření/plán OP Při stanovení rizika pádu:

- seznámíme pacienta s rizikem pádu a nutnými následnými preventivními opatřeními označíme pacienta na informační tabuli na pracovně sester zeleným kolečkem

přiložíme pacientovi na zápěstí HK identifikační náramek se zeleným kolečkem (ne na paretické, plegické) stanovíme riziko pádu jako ošetřovatelskou dg. poučíme pacienta o nutnosti přivolání ošetřujícího personálu při vstávání a opouštění lůžka pravidelně pacienta kontrolujeme a pomáháme mu zorientovat se v okolí umístíme pacientovi tlačítko signalizace na dosah a poučíme o používání necháme svítit noční světla dle možností nastavíme vyhovující výšku lůžka odstraníme všechny překážky z okolí lůžka osobní věci uložíme tak, aby byly pro pacienta snadno dosažitelné dojde-li i přes přijatá opatření k pádu pacienta: informujeme lékaře, provedeme záznam do dokumentace a postupujeme podle SOP

Poznámka ( platí pro PDM ): •

u dětí hospitalizovaných na PDM je na každém oddělení stanovena skupina diagnóz u kterých se provede stanovení rizika pádu

•

seznam je uložen na pracovně sester

•

v chorobopise je provedeno označení u daného pacienta a pacient je označen identifikačním páskem

•

v případě přítomnosti zákonného zástupce s dítětem na oddělení je doprovod poučen a toto poučení podepíše v dokumentaci pacienta

Souhlasím, aby práce byla zapůjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství. Lucie Hladíková. Úrazy seniorů. Diplomová práce. Vedoucí práce: Mgr

Recommend Documents