MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia
Komparace evropských záležitostí ve volebních programech parlamentních politických stran pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 a 2013 bakalářská práce
Řačáková Kristýna
Vedoucí práce: PhDr. Petr Kaniok, Ph.D. UČO: 349243 Obor: Mezinárodní vztahy - Evropská studia Imatrikulační ročník: 2011
Kobylí, 2014
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Petru Kaniokovi, Ph.D., za jeho laskavý přístup, cenné rady a podnětné připomínky, které mi při vypracovávání této práce hodně pomohly a velkou měrou přispěly ke kvalitě této práce. Také bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, kteří mi vytvořili vhodné prostředí pro sepsání této práce a při psaní mě podporovali a v chvílích, kdy to bylo potřeba, mě rozptýlili, pobavili a povzbudili.
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Komparace evropských záleţitostí ve volebních programech parlamentních politických stran pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 a 2013 vypracovala sama a pouţila jsem k tomu pouze materiály uvedené v seznamu poţitých zdrojů.
V Kobylí 1. 12. 2014
Kristýna Řačáková
Obsah 1. Úvod ......................................................................................................................... 5 2. Struktura práce ......................................................................................................... 7 3. Koncept evropeizace politických stran .................................................................... 7 4. Rozbor literatury ..................................................................................................... 9 5. Metoda měření evropeizace politických stran ........................................................11 5.1 Výběr programových dokumentů ..................................................................... 12 5.2 Výběr relevantních politických stran ................................................................ 13 5.3 Metoda měření .................................................................................................. 14 5.3.1 Kvantitativní měření evropeizace............................................................... 14 5.3.2 Kvalitativní měření evropeizace................................................................. 16 6. Analýza evropeizace volebních programů ............................................................ 18 6.1 Volební programy v roce 2006.......................................................................... 18 6.1.1 Volební program ČSSD 2006 ..................................................................... 19 6.1.2 Volební program KSČM 2006 .................................................................... 20 6.1.3 Volební program KDU – ČSL 2006 ........................................................... 21 6.1.4 Volební program ODS 2006 ....................................................................... 22 6.1.5 Volební program SZ 2006 .......................................................................... 23 6.2 Volebních programy v roce 2013 ...................................................................... 24 6.2.1 Volební program ČSSD 2013 ..................................................................... 25 6.2.2 Volební program KSČM 2013 .................................................................... 26 6.2.3 Volební program KDU – ČSL 2013 ........................................................... 26 6.2.4 Volební program ODS 2013 ....................................................................... 27 6.2.5 Volební program SZ 2013 .......................................................................... 28 7. Výsledky analýzy ................................................................................................... 29 7.1 Míra evropeizace kvantitativních parametrů .................................................... 29 7.2 Míra evropeizace kvalitativních parametrů ...................................................... 31 8. Závěr ...................................................................................................................... 35 9. Zdroje ..................................................................................................................... 38
1. Úvod Prvního května roku 2014 uplynulo deset let od vstupu České republiky (ČR) do Evropské unie (EU). Vstup ČR do EU byl jeden z hlavních cílů, které si stanovily politické elity po sametové revoluci. Hlavním mottem polistopadové politiky se stalo heslo „Zpátky do Evropy“, které vyjadřovalo tento záměr tedy integraci do západoevropských struktur v podobě Severoatlantické aliance a Evropských společenství, později EU (Valenta, 1992, s. 220-222). Přihlášení se k hodnotám těchto struktur znamenalo přihlášení se k demokracii. S vytyčením tohoto cíle byla veškerá energie vloţena do transformace státu, aby mohla být v co nejkratší době podána přihláška do EU. Jiţ v tomto období tak počala nejen demokratická transformace, ale začalo docházet ke změnám, které měly přiblíţit náš stát podmínkám EU. Tato transformace a adaptace na unijní struktury a ovlivňování našich názorů nese název evropeizace (Hloušek a Pitrová, 2009, s. 15). Evropeizace se začíná prolínat všemi strukturami veřejného ţivota, neboť v průběhu let se celý stát a jeho společnost začíná adaptovat na organizační struktury vzniklé pro potřeby EU. Tento proces však nebyl dovršen vstupem země do EU. Pokračuje i po vstupu a to z toho důvodu, ţe EU je útvarem sui generis, který se neustále vyvíjí, a stát se tak musí neustále přizpůsobovat novým směrům, kterými se evropská integrace vydává (Cihelková, 2003, s. 37-38). Ačkoli je pojem evropeizace v politologii relativně novým pojmem, stal se tématem mnoha prací a výzkumů, které se snaţí zkoumat vliv EU na jednotlivé členské státy (Hloušek a Pitrová, 2009, s. 16). Nejinak tomu bude i v této práci. Jedním z odvětví, kde se dá vliv EU na jednotlivé členské státy zkoumat, je dopad evropeizace na stranický systém a politické strany. Britský politolog Peter Mair (2007) ve svých pracích definoval 3 základní okruhy, kde se evropeizace u politických stran můţe projevit. První okruhem je vznik a vývoj evropských federací politických stran. Druhým okruhem je charakter a změny chování politických stran a jejich soutěţe v Evropském parlamentu (EP). Třetí a zároveň poslední okruh Mairova seznamu spočívá v tom, jak se politické a stranické systémy adaptují na změny evropské integrace. Nedílnou součástí tohoto bodu je taktéţ zhodnocení dopadů, problémů a příleţitostí, které politickým stranám přináší členství v EU. Tento přehled ukazuje, jak různorodý můţe být výzkum evropeizace
politických stran (Havlík, 2008). Ještě daleko přesněji rozpracoval pole působnosti evropeizace politických stran Robert Ladrech, který přesně vytyčil pět okruhů, kde se evropeizace politických stran projevuje. Hned prvním okruhem jsou změny programových dokumentů, které jsou asi nejviditelnějším projevem evropeizace politických stran (Ladrech, 2002, s. 396-400).
A přesně pod tento bod spadá
i studium evropeizace volebních programů, kterému se budu věnovat v této práci. Většina prací, které se věnují výzkumu evropeizace volebních programů politických stran v českém prostředí, se zaměřuje na období před vstupem ČR do EU nebo těsně po něm. Prací, které se zaměřují na období po vstupu, jiţ moc není, natoţ těch, které by zahrnovaly doposud poslední volby do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky (PSP ČR). Z tohoto důvodu jsem se rozhodla, ţe se ve své práci zaměřím na komparaci míry evropeizace volebních programů parlamentních politických stran v ČR. Během těch deseti let, co je ČR členským státem EU, se konaly troje volby do PSP ČR. Dvoje volby proběhly v řádném termínu tedy v roce 2006 a 2010 s tím, ţe poslední volby byly předčasné a uskutečnily se jiţ na podzim roku 2013. Mým záměrem tak je zmapovat to, jak se projevilo naše členství v EU ve volebních programech relevantních parlamentních politických stran. Ke srovnání jsem si vybrala hned první volby po vstupu ČR do EU v roce 2006 a doposud poslední předčasné volby v roce 2013. Tyto volby jsem si vybrala z toho důvodu, ţe větší časový odstup mezi nimi poskytuje více prostoru pro to, aby se evropeizace mohla lépe projevit. Cílem mojí práce je ukázat, jak se projevila evropeizace ve volebních programech českých poltických stran, a zjistit zda prostor věnovaný EU a jejím tématům získává opravdu stále větší prostor ve volebních programech politických stran nebo ba právě naopak, ţe od vstupu do EU se prostor pro evropskou integraci v programech zmenšuje. Mými ambicemi není vypracovat vyčerpávající studii na téma evropeizace volebních programů všech českých politických stran, ale přinést přehled o tom, jak se projevila evropeizace ve volebních programech vybraných politických stran stranického systému ČR.
2. Struktura práce V samotném úvodu práce jsem uvedla, proč jsem si dané téma vybrala. Na to naváţu představením konceptu evropeizace politických stran. V této části práce osvětlím, co to evropeizace politických stran je a jak se u politických stran projevuje tedy hlavně v jejich volebních programech. Následně stručně shrnu základní poznatky autorů, kteří se evropeizací volebních programů českých politických stran zabývají. Potom přijde na řadu zdůvodnění výběru volebních programů pro volby do PSP ČR. Následně vymezím politické strany, jejichţ programy budou vhodné ke komparaci. Nakonec představím metodu, kterou budu v práci vyuţívat a v jejím rámci definuji kvantitativních a kvalitativních parametry evropeizace, na jejichţ základě budu moci měřit míru evropeizace volebních programů relevantních politických stran v ČR. Jakmile budu hotova s teoretickou částí práce, mohu přejít k praktické části a to k analýze volebních programů. Aţ zjistím míru evropeizace jednotlivých volebních programů, dostanu se k nejdůleţitější části práce, a to ke komparaci míry evropeizace jednotlivých parametrů kaţdé ze zvolených stran. V závěru této části potom srovnám úroveň evropeizace volebních programů jako celku pro volby v roce 2006 a 2013. V závěru práce potom shrnu výsledky dosaţené v komparativní části práce a ověřím, zda se evropská témata stále více posazují ve volebních programech a ty jsou tak stále evropeizovanější.
3. Koncept evropeizace politických stran Pojem evropeizace má mnoho významů a podob, jak ji lze zkoumat. Koncept evropeizace je jedním z nejčastěji pouţívaných přístupů ke zkoumání vazeb mezi rovinou domácí a evropskou, a to nejen v politologickém prostředí (Hloušek a Pitrová, 2009, s. 15). A přestoţe výzkum evropeizace aktéru je dlouhodobě podceňován, je důleţité vypořádat se s evropeizací politických aktérů, kteří jsou nuceni fungovat ve stále sloţitějším systému ovlivňovaným evropskou integrací. A právě evropeizace politických stran je klíčovým bodem výzkumu těchto
politických aktérů, přestoţe v poslední době se pozice politických stran v systému mění (Fiala, Hloušek a Suchý, 2009, s. 45-47). Pojem evropeizace je v současné době i v nejobecnějších rovinách její analýzy pojímána v rámci zjišťování vzájemných vazeb, které mezi sebou vytváří dvě roviny, a to rovina EU a rovina domácích politických systémů. V podstatě se tedy jedná o to, jak se domácí političtí aktéři a jejich chování mění pod vlivem evropské integrace potaţmo praktickým fungováním EU (Hloušek a Pitrová, 2009, s. 15 - 16). Tyto dvě roviny se pak vzájemně ovlivňují, jde tedy o navzájem propojené procesy. Národní státy delegují část svých pravomocí na nadnárodní rovinu, a to za účelem dosaţení stanovených politických cílů. Na základě toho jsou vytvořeny nové politické instituce, které zahrnují všechny sloţky moci, tedy moc exekutivní, legislativní i soudní. V případě ovlivňování domácí roviny rovinou evropskou však není důleţité identifikovat prapůvodního hybatele změn, které se v systému dějí. Při výzkumu evropeizace tak není důleţité správně zvolit paradigma evropské integrace, na jehoţ základě se integrace posunuje kupředu. Stěţejní pro výzkum je správně určit to, jak delegování kompetencí ovlivňuje konečné důsledky politiky na národní úrovni. Stejně důleţité je pak sledovat to, které vládní struktury se utvářejí v evropské rovině. Je potřeba, aby nám zůstalo na paměti, ţe specifický rámec vládních institucí v EU, ve kterém se pohybují i zástupci národní politické úrovně, nutí tyto zástupce přizpůsobovat jejich cíle, strategie a organizační struktury těmto dvěma rovinám, na kterých působí (Hix a Goetz, 2000, s. 3-9). V případě politických stran tak bývá evropeizace nejčastěji pojímána jako impuls, který můţe, ale také nemusí vést ke změnám, které se nejčastěji projeví v proměně strategií, organizačních vzorců a modelů chování samotných politických stran (Fiala, Hloušek a Suchý, 2009, s. 47). Ladrech toto vymezení ještě dále rozvádí a uvádí, ţe evropeizace do národních stranických systémů přináší změnu stylů utváření politiky a to vytváří uvnitř systému nové tlaky na stranické strategie, které mají vést k prosazení zvolených cílů politických stran (Ladrech, 2002, s 390). Díky tomu, ţe politické strany začaly reagovat na členství v EU, dochází k tomu, ţe mění své způsoby utváření politiky, a to s sebou přináší i změnu strategií při prosazování jejich politických cílů.
Stejně tak to zasáhlo jejich chování vůči
voličům, protoţe strany ve svých programech nyní operují i s evropskou rovinou.
Politické strany tak musejí zaujmout voliče na více rovinách, neţ tomu bylo předtím (Fiala, Hloušek a Suchý, 2009, s. 49). Na základě těchto dvou proměn, které s sebou přineslo zohlednění evropské integrace, musely strany změnit právě svoji prezentaci směrem k voličům. Toto jsou důvody, proč strany začaly do svých programů zahrnovat téma evropské integrace. Vzhledem k tomu, ţe témata evropské integrace pomalu omezují prostor státních politik, zmenšuje se tak prostor, na jehoţ základě se politické strany v systému mohou vymezovat vůči sobě navzájem. A toto má vliv i na další funkce, které politické strany v systému vykonávají, jako například získávání politického personálu, vedení volební kampaně nebo artikulaci zájmů (Fiala, Hloušek a Suchý, 2009, s. 49). Podle Ladrecha z toho plyne nejdůleţitější úkol pro výzkum evropeizace politických stran, který spatřuje ve výzkumu toho, jak se politické strany politicky i organizačně proměňují v novém prostředí, které s sebou evropská integrace přináší (Ladrech 2002, s, 393-396). Evropeizaci však nemůţeme vnímat jako samozřejmé přizpůsobení domácí politiky politice utvořená na evropské úrovni. Evropeizaci je vhodné vnímat spíše jako výše zmíněný impuls vyslaný směrem k domácím aktérům nebo jako prostředek státních aktérů, který mohou pouţít k tomu, aby ukotvili a posílili svoji pozici v prosazování svých vlastních cílů (Havlík a Pšeja, 2007, s. 9). Toto vnímání také nejlépe reflektuje chování politických stran a to, jak se u nich evropeizace ve volebních programech projevuje. Jasným cílem evropeizace volebních programů je tak posílení pozice ve stranickém systému a prostřednictvím zahrnutí evropské tématiky do volebních programů dosáhnout ve volbách co nejlepších výsledků.
4. Rozbor literatury Během posledních dvou desetiletí se výzkumu evropeizace začalo věnovat spoustu odborníků a zkoumají všechny její podoby a nejinak je tomu v politologii. Změny probíhají na všech úrovních politických systémů. Evropská integrace totiţ ovlivňuje všechny oblasti polity, politics i policy (Hloušek a Pitrová, 2009, s. 1516). Přesto, jak jsem výše uvedla, výzkum evropeizace aktérů se musí vypořádat ještě se spoustou otázek, ale výzkumů na toto téma neustále přibývá. Tématem
evropeizace českých politických stran se zabývají především domácí autoři, přesto lze nalézt i pár studií zahraničních autorů, kteří se tomuto tématu věnují. V jejich závěrech panuje vesměs shoda, ale najdou se i závěry, které jsou s ostatními v rozporu. Kolektiv autorů pod vedením Jakuba Dürra (2004) přichází s analýzou, na jejímţ základě tvrdí, ţe v období od sametové revoluce aţ do období kolem referenda o vstup ČR do EU, se zvyšovala míra evropeizace politických stran a jejich programů a ţe právě politické strany hrály nezastupitelnou roli v evropeizace celého našeho systému. Pro moji práci byly největším zdrojem inspirace práce Vlastimila Havlíka, který se blíţe zaměřuje na měření evropeizace ve volebních programech českých politických stran. Havlík (2007) se ve svém článku Dvě dimenze evropeizace volebních programů: Případ České republiky, který vypracoval společně s Hanou Vykoupilovou, zaměřuje na období od roku 1996 aţ do roku 2006. Zjistili, ţe s blíţícím se vstupem do EU se prostor volebních programů věnovaný evropským tématům se zvětšuje. Tento jeho závěr do značné míry koresponduje se závěrem předchozího článku. Co je nové, je tvrzení, ţe vstup do EU s sebou nepřináší hlubší rozpracování tématu. Rozpracování evropské tématiky se tak kvalitativně nijak nezlepšuje. Protoţe i já se zaměřím na kvalitativní rovinu evropeizace volebních programů, bude jistě zajímavé sledovat, jestli se tento fakt potvrdí. Blíţe evropeizaci volebních programů českých politických stran rozpracoval Havlík (2009) ve své knize, v níţ uvádí teoretický rámec analýzy evropeizace, který je postaven na identifikování kvantitativních a kvalitativních změn v programových dokumentech politických stran, které jsou způsobeny působením a vlivem evropská integrace. Tento koncept pak aplikoval při analýze volebních programů od roku 1990 aţ do roku 2006. Výsledky jeho analýzy potvrzují závěry jeho předchozího článku. U relevantních politických stran se postupem času prostor věnovaný evropské integraci zvětšuje, ale nejde více do detailů. Výjimku ze zkoumaných volebních programů představují programy KSČM, které vykazují velmi nízkou míru evropeizace. Jisté vysvětlení přináší teorie význačnosti, ale mohou tu být i jiné důvody toho, proč je míra evropeizace tak nízká. Těmi jsou: důleţitost role evropské
integrace při rozhodování voličů, nesouhlas voličů s postoji strany k evropské integraci a díky tomu opomíjení tématu politickou stranou, potřeba odlišit se od konkurence v soutěţi o voliče v otázkách evropské integrace a v neposlední řadě také názorová neshoda ohledně evropské integrace uvnitř strany. Pro výzkum toho, co způsobuje, ţe volební programy KSČM vykazují tak nízkou míru evropeizace, bohuţel v této práci není místo. Nicméně sledovat to, zda tento trend u KSČM přetrvává, jistě nebude od věci a v závěrečné analýze se tím budu určitě zabývat. Na závěry z předchozích dvou článků do jisté míry navazuje i článek Víta Hlouška a Pavla Pšeji (2008). Ti se věnují volebním programům z roku 2002 a 2006 a jsou v rozporu s předchozími závěry. Naopak přichází s tvrzením, ţe nebyl neprokázán ţádný vliv evropeizace na politické strany v ČR. A jediné, co můţeme pozorovat, je pokles důleţitosti evropských témat ve volebních programech českých politických stran. Ţádné z témat EU se prý pro české strany nestalo natolik zajímavé, aby měly potřebu se k němu vyjadřovat. Na svůj článek Vít Hloušek a Pavel Pšeja navazují v kapitole knihy Petra Fialy (2009) Evropeizace zájmů, která se věnuje evropeizaci politických stran a kde zjišťovali, jak se projevila evropeizace ve volebních programech českých politických stran. Autoři došli k závěru, ţe největší výskyt odkazů na evropskou integraci se objevuje v kapitolách věnovaných zahraniční politice a strany tak nechápou evropskou agendu jako domácí. Vzhledem k tomu, ţe jeden z parametrů, který budu ve volebních programech analyzovat, se zaměřuje na to, kde ve volebních programech je řešena otázka evropské integrace, bude zajímavé sledovat, zda se tento závěr potvrdí.
5. Metoda měření evropeizace politických stran Politické strany s ohledem na evropskou integraci nebo jiţ samotné členství státu v EU mění svoje programové dokumenty. Politické strany tak v programových dokumentech akceptují samotné fungování evropské integrace a pod jejím vlivem dochází ke změnám kvantitativního i kvalitativního charakteru. V případě změn kvantitativních se především zvětšuje prostoru, který je věnován EU a věcem s ní spojených. V návaznosti na to můţe docházet i k prodluţování samotných
programových dokumentů. V případě kvalitativních změn se jedná o obsahové zohlednění evropské integrace. V programech je především upozorňováno na společné politiky, které byly dříve v drţení jednotlivých států. To vedlo aţ k tomu, ţe evropská politika se začala stávat další rovinou politiky národní (Ladrech, 2010, s. 168). K tomu, abychom mohli zjistit, jak se evropeizace promítla do volebních programů politických stran, je nutné vytvořit jakýsi rámec, podle kterého bude výzkum probíhat. Tento rámec bude vytvořen pomocí odpovědí na tyto tři otázky. První otázka je, jaké programové dokumenty neboli volební programy zvolit. Druhou otázkou potom je, jakým způsobem získáme data, která budeme moci navzájem porovnat. A nakonec přijde poslední třetí otázka, které politické strany budeme povaţovat za relevantní pro tuto práci (Havlík, 2009, s. 29). Po zodpovězení těchto tří otázek budu moci přistoupit k praktické části této práce, kdy zanalyzuji kvantitativní a kvalitativní rozměr volebních programů zvolených politických stran a nakonec budu moci přijít ke komparaci míry evropeizace volebních programů v roce 2006 a 2013.
5.1 Výběr programových dokumentů V této podkapitole si vyjasníme, co to jsou programové dokumenty politických stran. Programové dokumenty politických stran mohou být různé dokumenty, které vydávají politické strany. Tyto dokumenty sloţí k vyjádření stanovisek, která politická strana zastává k dané problematice, a cílů, které se strana snaţí prosazovat. Zcela specifickým programovým dokumentem jsou volební programy politických stran. Jak uvádí Vlastimil Havlík, volební programy jsou nejvhodnější dokumenty politických stran ke srovnávání, neboť politické strany je vydávají zhruba ve stejný čas a reflektují tak jejich pozice v daném okamţiku. Ke srovnání volebních programů můţe docházet jak mezi jednotlivými politickými stranami tak mezi volební programy jedné strany v různých obdobích. Dalším důleţitým aspektem je zvolení vhodného programu dle druhu voleb. Je nutné, aby program reflektoval postoj strany jako konzistentního prvku stranického systému. Vzhledem k tomu, ţe PSP ČR je orgánem s největším vlivem v našem politickém systému zastupitelské demokracie a je volena celostátně, politické strany vydávají jeden program pro celé území státu (Havlík, 2009, s. 30). Právě z těchto důvodů
jsou volební programy pro volby do PSP ČR nejvhodnější dokumenty ke srovnávání míry evropeizace. Z těchto důvodů jsem vycházela i já v případě volby vhodných programových dokumentů ke zkoumání evropeizace.
5.2 Výběr relevantních politických stran Vzhledem k rozsahu práce není v mých silách zmapovat úroveň evropeizace volebních programů všech politických stran v ČR. Opomenu-li fakt, ţe některé politické strany ani nemají formulovaný volební program v konzistentní podobě. Při volbě relevantních politických stran stranického systému ČR pro tuto práci budu vycházet z těchto dvou kritérií. První kritérium je postaveno na tom, ţe se jedná o komparaci. Z tohoto důvodu je nutné, aby politická strany figurovala ve stranickém systému jak v roce 2006 tak v roce 2013. Druhé kritérium stojí na tom, ţe aspoň v roce 2006 nebo 2013 byla politická strana ve volbách úspěšná a dostala se do PSP ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2006 byly úspěšné tyto politické strany: Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL), Občanská demokratická strana (ODS) a Strana zelených (SZ). V předčasných volbách v roce 2013 se do PSP ČR dostaly tyto strany ČSSD, ANO 2011, KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit přímé demokracie a KDU-ČSL. Vzhledem k tomu, ţe jiţ ve volbách v roce 2010 a pak také v roce 2014 uspěly zcela nové politické strany, které se předtím v politickém systému ČR nepohybovaly, dovolím si tyto strany ve svém zkoumání opomenout a to z toho důvodu, ţe nesplňují výše uvedená kritéria a v jejich případě by nemohlo dojít ke komparaci s rokem 2006. Na základě výše uvedených kritérií jako relevantní politické stran pro můj výzkum vzešly z českého stranického systému tyto politické strany: ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL a SZ.
5.3 Metoda měření Míru evropeizace se pokusím změřit jak kvantitativně tak kvalitativně, protoţe jedině tak lze komplexně zjistit, jak se evropeizace ve volebních programech projevila a jaké míry dosáhla. Jelikoţ se jedná o komparativní analýzu volebních programů z roku 2006 a 2013, nejprve zjistím, jak se projevila evropeizace v kvantitativní i v kvalitativní rovině ve volebních programech v roce 2006 posléze jak v roce 2013 a data z těchto dvou let porovnám.
5.3.1 Kvantitativní měření evropeizace V kvantitativní rovině měření evropeizace se zaměřím na dva dílčí parametry. První kvantitativní parametr spořívá v tom, v jaké podobě se evropské záleţitosti ve volebním programu vyskytují. Pro jeho zhodnocení sestavím ţebříček, který bude reflektovat to, jestli mají evropské záleţitosti vyhrazenu vlastní kapitolu nebo jestli se evropská témata prolínají celým programem. Druhý kvantitativní parametr zase určí, kolik procent programu je ovlivněno evropskou integrací. Pro zjištění míry evropeizace u prvního kvantitativního parametru zaměřeného na prostor věnovaný evropským záleţitostem jsem si poloţila otázku: V jaké podobě se evropské záleţitosti ve volebním programu vyskytují? Při klasifikaci této otázky budu vycházet z hodnocení Vlastimila Havlíka, který ve své knize rozlišil kvantitativní rozměry evropeizace na 4 stupně. Já jsem jeho ţebříček pro potřeby této právě lehce upravila a míra evropeizace volebních programů tak můţe dosáhnout těchto stupňů (Havlík, 2009, s. 32): a) Absence tématu - v programu se téma evropské integrace vůbec nevyskytuje, maximálně je párkrát zmíněno. b) Rozptýlený výskyt tématu- téma evropské integrace se v textu vyskytuje napříč textem programu, ale ne v ţádné konzistentní podobě například v podobě kapitoly. c) Obecně koncentrovaný výsky tématu - v tomto případě je téma evropské integrace součástí kapitoly, která se věnuje zahraniční politice.
d) Specificky koncentrovaný výskyt tématu - jedna z kapitol volebního programu se přímo věnuje evropské integraci. U prvního kvantitativního parametru půjde o to, jakého stupně v rámci dané škály volební program dosáhne. V podstatě čím většího stupně z dané škály volební program dosáhne, tím je evropeizovanější (Havlík a Vykoupilová, 2007, s. 124-125). Podobně tomu bude i v případě druhého parametru akorát s tím rozdílem, ţe čím více procent vět bude obsahovat odkaz na evropskou tématiku, tím bude program evropeizovanější. V případě druhého kvantitativního parametru se jedná o to, kolik procent vět z celého programu obsahuje odkaz na evropské záleţitosti. Jde tedy o to, kolik procent volebního programu je ovlivněno evropskou integrací. Pro výpočet druhého kvantitativního parametru bylo nutné nejprve spočítat, v kolika větách volebního programu najdeme odkaz na EU. Potom jsem spočítala, kolik vět celkově volební program má. Nakonec jsem provedla přepočet na procenta a to tak, ţe jsem počet vět s evropskou tématikou vydělila celkovým počtem vět volebního programu a to celé jsem vynásobila stem. Úroveň evropeizace druhého kvantitativního parametru pak budu porovnávat čistě na základě procentního podílu. Zde bude stěţejní, kolik procent programu je evropskou integrací ovlivněno, čím více procent programu bude zahrnovat evropskou tématiku, tím bude míra evropeizace programu vyšší. V případě prvního kvantitativního aspektu je důleţité, jaké úrovně evropeizace v rámci daného ţebříčku bylo ve volebním programu dosaţeno. První z kvantitativních parametrů evropeizace je podstatně důleţitější a v jeho rámci tak můţeme určit vyšší stupeň evropeizace, který spočívá v dosaţení třetího nebo čtvrtého bodu škály. Tento parametr tak mnohem více vypovídá o míře evropeizace daného programu (Havlík, 2009, s. 33). Nicméně druhý z aspektů sehrává také svou roli, protoţe doplňuje první a určuje to, jak komplexně je daný volební program evropeizován.
5.3.2 Kvalitativní měření evropeizace V kvalitativní rovině naopak půjde o to, do jakých detailů v rámci evropských záleţitostí volební programy zabíhají. Dané parametry tak jdou mnohem více do hloubky obsahu textu. Zde jiţ neidentifikujeme pouze to, zda se evropská témata ve volebním programu vyskytují, ale jde i o to, v jaké podobě. Ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé, k tomu, abychom mohli přikročit ke kvalitativní analýze, je dobré nejprve program zhodnotit kvantitativně. V případě kvalitativních aspektů však nesestavujeme ţebříček, na jehoţ základě určujeme míru evropeizace, ale určíme jednotlivé okruhy evropských záleţitostí, které ve volebních programech můţeme identifikovat. Pro měření pak bude rozhodující to, kolik parametrů bylo ve volebním programu nalezeno. V tomto případě jde tedy o kumulativní hodnocení a ne stupňovité, jak je tomu v případě kvantitativní analýzy (Havlík, 2009, s. 34). Protoţe u druhého a třetího kvalitativního parametru se nedá odpovědět, zda se parametr v programu objevuje nebo ne, bude u těchto parametrů důleţité i o to, v kolika podobách se v programu objeví. V jejich případě bude potřeba spočítat, o kolika různých společných politikách potaţmo aktuálních problémech se program zmiňuje. Nyní je na místě definovat základní kvalitativní parametry, které budu ve volebních programech hledat. Bude jich celkem pět. Těchto pěti parametrů jsem dosáhla tak, ţe jsem zkombinovala kvalitativní metodu měření evropeizace Havlíka (2009) s metodou Cabady a Hlouška (2009). První tři aspekty, které by se do evropeizovaných volebních programů měly promítnout, jsou tyto: za prvé obecné zhodnocení integrace, za druhé zahrnutí jednotlivých politik EU a za třetí promítnutí aktuálních témat, které se na úrovni EU právě řeší (Havlík, 2009, s. 33). Prvním parametrem kvalitativní analýzy je normativní zhodnocení evropské integrace. Není důleţité, jaký postoj strana k evropské integraci zastává, neboť jiţ samotné zhodnocení nám dává najevo, ţe strana existenci EU vnímá a nějakým způsobem ji reflektuje.
Druhý parametr přiblíţí, jak politická strana vnímá společné politiky EU a které jsou pro ni důleţité. Tento bod je postaven na tom, kolik ze společných politik politická strana ve svém programu uvede. Budeme brát v potaz všechny politiky, a čím více jich v programu identifikuji, tím vyšší bude míra evropeizace daného parametru. Třetím bodem je reflexe aktuálního dění v EU ve volebním programu. Zde je důleţité uvědomit si, ţe kaţdý volební program je utvářen v jiném časovém období, a tudíţ reflektuje odlišné problémy dané doby (Havlík, 2009, s. 34). Přestoţe strana bude v tomto ohledu reflektovat různá témata jejich postavení v případě měření evropeizace je rovnocenné. Stejně jako u předchozího parametru čím více aktuálních témat strana do programu zahrne, tím se dá program povaţovat za evropeizovanější. U některých bodů, které v programu najdu, můţe být sloţitější jejich zařazení k druhému nebo třetímu parametru, protoţe se můţe jednat o prostupné kategorie. Proto je důleţité určit, co je pro potřeby této práce společná politika a co aktuálně řešený problém. Společná politika je tady pojímána jako oblast, ve které působí EU. Jedná se tedy o tyto okruhy: jednotný trh, hospodářská a měnová unie Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP), spolupráce v oblasti vnitra, justice a policie a nakonec také financování politik a rozpočet. Aktuální problémy jsou tak záleţitosti s těmito oblastmi někdy propojené. Zásadní rozdíl je však v tom, ţe aktuální věci jsou řešeny v daný čas a jsou krátkodobého charakteru. Například reforma Společné zemědělské politiky (SZP) není aktuální téma, protoţe je řešena dlouhodobě a nejedná se o krátkodobé téma. Dalším praktickým případem rozporu je přijetí eura. Přestoţe hospodářská a měnová unie je jasným příkladem společné politiky, přijetí eura je pro státy jasným aktuálním tématem, a to z toho důvodu, ţe se musí rozhodnou o tom, zda budou členy této politiky a nerozhodují tak o politice jako takové. Podobný problém nastává při rozšiřování EU. Rozšiřování EU představuje jednu ze společných politik, nicméně rozhodnutí o dalším rozšiřování je aktuální téma, protoţe rozhodování probíhá v určitý okamţik, který se vyznačuje specifickými okolnostmi. V kaţdý okamţik tak mohou státy potaţmo strany k dalšímu rozšiřování zastávat jiný postoj. Postoj k rozšiřování tedy představuje dynamický proces a lépe odpovídá popisu aktuálního problému.
Poslední dva kvalitativní parametry, tedy čtvrtý a pátý, jsou převzaty z knihy Ladislava Cabady a Víta Hlouška, která se věnuje volebním programům pro volby do EP. I v této knize ale lze nalézt parametry, které můţeme identifikovat i ve volebních programech pro národní volby. Čtvrtý kvalitativní parametr spočívá v odkazu na spolupráci strany na nadnárodní úrovni a pátý parametr v zohlednění reprezentantů domácích politických stran v institucích EU (Cabada a Hloušek, 2009, s. 8). Oba tyto parametry tak ukazují, zda strana jiţ akceptovala jak samotné členství v EU tak to, jak národní strany fungují na nadnárodní úrovni. Čtvrtým parametr kvalitativní analýzy tak zahrnuje odkaz na spolupráci strany s dalšími politickými stranami z jiných evropských zemí se stejným ideologickým základem nebo spolupráci stran uvnitř frakcí EP. Pátým parametrem zůstává fakt, ţe strana ve svém programu upozorňuje na to, ţe některý z členů dané politické strany ji odešel reprezentovat na evropskou úroveň a vykonává nějakou funkci v některé z institucí EU. Stěţejní pro určení míry evropeizace bude to, kolik z daných parametrů lze ve volebním programu identifikovat. Prakticky to proběhne tak, ţe na počátku spočítám parametry, které se ve volebních programech projevily, a čím více těchto parametrů
ve
volebním
programu
objevím,
tím
bude
volební
program
evropeizovanější (Havlík a Vykoupilová, 2007, s. 124-125). Tento poznatek pak ještě podpoří to, kolik různých společných politik a aktuálních problémů ve volebním programu naleznu. Takţe čím více společných politik a aktuálních problémů, tím bude vyšší úroveň evropeizace volebního programu.
6. Analýza evropeizace volebních programů 6.1 Volební programy v roce 2006 Volby v roce 2006 proběhly v řádném termínu a byly to první volby po vstupu ČR do EU. Politické strany však s tématem evropské integrace ve volebních programech pracovaly ještě mnohem dříve, neţ jsme do EU vstoupili. Autoři, kteří se zabývají evropeizací volebních programů českých politických stran (Havlík,
2009, s. 143-145 nebo Fiala, 2009, s. 139-143 nebo Hloušek a Pšeja, 2008, s. 314), se shodují na tom, ţe úroveň evropeizace volebních programů byla nejvyšší právě u voleb v roce 2006. Do značné míry tak volební programy ještě reflektovaly situaci po vstupu do EU, kdy politické strany měly radost ze zdárného završení přístupového procesu.
6.1.1 Volební program ČSSD 2006 Ve volebním programu ČSSD pro rok 2006 byla problematika evropské integrace řešena v osmé kapitole. Tato kapitola nesla název Upevňovat mezinárodní postavení ČR a její druhá podkapitola se jmenovala EU, ve které byly řešeny samostatně otázky evropské integrace. (ČSSD, 2006, s. 72-76). Z pohledu prvního kvantitativního parametru se jedná o Obecně koncentrovaný výskyt tématu evropské integrace. Volební program byl sloţen celkem z 1302 vět a z toho 105 vět obsahovalo odkaz na evropskou integraci. To znamená, ţe celkem 8,06% vět obsahovalo odkaz na EU. Z kvalitativního pohledu jsem v programu ČSSD identifikovala 3 parametry. Těmito třemi parametry jsou: normativní zhodnocení evropské integrace, zohlednění společných politik a nakonec přihlédnutí k aktuálním problémům spojených s fungováním EU. U druhého parametru jsem identifikovala celkem 5 společných politik a u třetího parametru jsem potom našla taktéţ 5 aktuálních problémů. ČSSD v programu uváděla, ţe pro ČR má členství v EU zásadní význam a náš vstup do EU započal jednu z nejvýznamnějších etap novodobé historie. ČSSD i přes některé problémy bere EU jako úspěšný projekt (ČSSD, 2006, s. 75). V rámci společných politik ČSSD ve volebním programu akcentovala tyto politiky: regionální politiku a strukturální fondy, SZP, sociální politiku, SZBP a energetickou politiku (ČSSD, 2006, s. 35, 42, 45, 75-76). Z aktuálních otázek se program věnoval: přistoupení ČR do Schengenského prostoru, přípravě a bezproblémovému zvládnutí českého předsednictví Rady EU, rozvoji evropské politiky sousedství v oblasti Balkánu, Evropské ústavě a nakonec zkrácení přechodného období pro pohyb pracovních sil (ČSSD, 2006, s. 75-76). Strana ČSSD ve svém programu nezmínila členství v příslušné frakci EP ani neupozornila na ţádného člena, který působí v nějaké instituci EU. Tudíţ čtvrtý a pátý kvalitativní parametr ve volebním programu chybí.
Volební program ČSSD vykazuje vyšší míru evropeizace, protoţe u prvního kvantitativního parametru dosáhl úrovně Obecně koncentrovaný výskyt, kdy EU je řešena v rámci kapitoly věnované zahraniční politice. U druhého kvantitativního parametru bylo 8,06% programu ovlivněno odkazem na evropskou tématiku, coţ je pro daný parametr nadprůměrné v rámci daných voleb. V případě kvalitativní dimenze program vykazuje výskyt 3 parametrů, coţ je více neţ polovina. S tím, ţe počet společných politik a aktuálních problémů se v programu shodně vyskytuje v počtu 5. Výše uvedená data nám jasně ukazují, ţe evropská rovina v programu má své místo a úroveň evropeizace daného volebního program je tak poměrně vysoká.
6.1.2 Volební program KSČM 2006 Volební program KSČM z roku 2006 nevěnoval tématu evropské integrace samostatnou kapitolu. Přesto byla problematika spojená s EU občas zmíněna napříč celým programem a trochu více v kapitole Svět míru a bezpečí (KSČM, 2006, s. 1619). Protoţe však téma evropské integrace netvořilo podstatnou část této kapitoly, jedná se z pohledu prvního kvantitativního parametru o Rozptýlený výskyt. Volební program KSČM pro rok 2006 byl sloţen ze 404 vět. Téma evropské integrace se objevuje celkem ve 20 větách. To znamená, ţe 4,95% vět obsahuje zmínku o evropské integraci. V kvalitativní rovině program zahrnuje celkem 4 parametry. V programu tak nechybí normativní zhodnocení integrace, zahrnuje společné politiky EU, zohledňuje aktuálně řešené problémy a dokonce i odkazuje na spolupráci s dalšími evropskými levicovými stranami. Chybí jen poslední kvalitativní parametr věnovaný reprezentantům strany v EU. V programu jsou zahrnuty celkem 2 společné politiky a 3 aktuální problémy. Z volebního programu jasně vyplynul rezervovaný postoj strany k evropské integraci. Doslova program uváděl, ţe strana pouze respektuje členství v EU a naše členství nemá být na úkor zájmů ČR (KSČM, 2006, s. 16). Ze společných politik EU zdůrazňovala KSČM především regionální politiku a strukturální fondy, kde je důleţité hlavně efektivní čerpání prostředků a SZBP (KSČM, 2006, s. 2-4, 6, 10, 16, 18). Z aktuálních otázek spjatých s EU se ve volebním programu vyskytuje pouze přijetí eura v ČR, poţadavek na sníţení demokratického deficitu EU a zrušení překáţek pracovního trhu (KSČM, 2006, s. 4,
17). Program neodkazoval na spolupráci strany s frakcí v EP. Naopak zdůrazňoval jako jednu z priorit v rámci Evropy spolupráci s dalšími stranami evropské levice (KSČM, 2006, s. 16). V tomto programu jsem z kvantitativního hlediska neidentifikovala vyšší úroveň evropeizace a procentní zastoupení tématu je v průměru, přestoţe se pohybuje okolo 5%. Přestoţe jsem identifikovala 4 kvalitativní parametry, je míra evropeizace tohoto programu mírně podprůměrná. Kvalitativním parametrům totiţ nijak nepřidalo, ţe jsem našla pouze 2 společné politiky a jen 3 aktuální problémy, coţ je opravdu málo.
6.1.3 Volební program KDU – ČSL 2006 Ve volebním programu KDU-ČSL nebyla evropské integraci věnována samostatná kapitola, ale evropská tématika byla součástí širší kapitoly s názvem Zahraniční
politika
(KDU-ČSL,
2006,
s.
81).
V tomto
případě
se
z pohledu prvního kvantitativního parametru jedná o Obecně koncentrovaný výskyt. Volební program KDU-ČSL byl sloţen z 1143 vět a z toho v 50 větách se objevil odkaz na evropskou tématiku. Znamená to tedy, ţe 4,37% vět v sobě neslo odkaz na EU. Ve volebním programu KDU-ČSL jsme nalezla celkem 4 z 5 parametrů. Program tedy zahrnuje normativní zhodnocení evropské integrace, společné politiky EU,
aktuálně
řešené
problémy
i
odkaz
na
spolupráci
strany
v rámci
křesťansko-demokratické rodiny a to nejen v EP. U druhého parametru jsme v programu identifikovala 2 společné politiky a u pátého parametru taktéţ 2 aktuální otázky týkající se EU. KDU-ČSL ve svém programu uváděla, ţe si strana uvědomuje provázanost domácí a evropské politiky. Evropskou rovinu tak nevnímala jako hrozbu, ale jako příleţitost, a ţe vzájemná spolupráce v jejím rámci prospívá všem, kteří se jí zúčastní (KDU-ČSL, 2006, s. 85). V rámci jednotlivých politik KDU-ČSL kladla velký důraz na SZP a ráda by se podílela na její reformě. Neméně důleţitá byla oblast regionální politiky a strukturálních fondů, od které si slibovala hlavně efektivnější čerpání z evropských fondů (KDU-ČSL, 2006, s. 3233, 36, 84). Z aktuálních problémů bylo prioritou zvládnutí předsednictví ČR Radě EU, další rozšiřování EU, dokončení společného trhu a také umoţnění volného
pohybu pracovních sil, u kterého tehdy ještě platilo přechodné období (KDU-ČSL, 2006, s. 7, 12, 84-85). Strana téţ v programu uvedla, ţe je součástí Evropské strany lidové, která zaštiťuje křesťansko-demokratickou frakci v EP. Taktéţ zmínila důleţitost
spolupráce
napříč
křesťansko-demokratickými
stranami
Evropy
(KDU-ČSL, 2006, s. 85). Přestoţe strana KDU-ČSL v programu uvedla, ţe si uvědomuje důleţitost kvalitního personálního zastoupení v institucích EU (KDU-ČSL, 2006, s. 85), na ţádné své konkrétní zástupce v institucích EU blíţe nepoukazuje. Pátý parametr tak v programu chybí. U programu jsem identifikovala vyšší míru evropeizace, protoţe v případě prvního kvantitativního parametru se jedná o Obecně koncentrovaný výskyt, přestoţe podíl vět ovlivněných evropskou integrací je v průměru tudíţ opět kolem 5%. Vyšší míra evropeizace je podpořena výskytem 4 kvalitativních parametrů. I kdyţ se společné politiky stejně jako aktuální problémy vyskytují v programu jen ve 2 exemplářích, míra evropeizace volebního programu je poměrně vysoká.
6.1.4 Volební program ODS 2006 ODS se ve svém programu z roku 2006 věnovala evropské integraci v kapitole PLUS pro českou zahraniční politiku (OSD, 2006, s. 53). Tématika EU tak byla součástí kapitoly věnované české zahraniční politice. U zhodnocení prvního kvantitativního parametru evropeizace volebních programů politických stran se jedná o Obecně koncentrovaný výskyt. Volební program ODS obsahoval celkem 1407 vět s tím, ţe v 79 větách byl obsaţen odkaz na evropské záleţitosti. Z toho vyplývá, ţe v 5,05% vět je zahrnuta evropská tématika. ODS do svého programu zahrnula 3 z mých 5 uvedených kvalitativních parametrů. Těmito parametry byly: normativní zhodnocení integrace, zohlednění společných politik a nakonec taky aktuálních problémů. U parametru společných politik, se program zmiňuje celkem o 7 společných politikách a v případě aktuálních problémů bylo upozorněno na 4. V programu nebyl uveden ţádný odkaz na fungování strany v rámci frakcí EP ani v rámci evropské stranické rodiny. Stejně tak se v něm nevyskytoval ani odkaz na personální zastoupení v evropských institucích. V programu tedy zcela chyběl čtvrtý a pátý kvalitativní parametr. ODS ve svém programu uvedla, ţe vstup do EU byl pro ČR strategickým cílem jak
z ekonomických tak politických důvodu a ţe základem integrace je jednotný trh (ODS, 2006, s. 54). ODS tudíţ důleţitost evropské integrace vidí hlavně v ekonomické rovině. Ze společných politik byl v programu největší prostor věnován SZP s důrazem a nutnost její reformy. Stejně jako v předchozích programech byla zdůrazňována role regionální politiky a strukturálních fondy a zefektivnění jejich čerpán. Následovaly dopravní politika, SZBP, hospodářská a měnová unie a sociální politika. Poslední zmínka patřila politice ţivotního prostředí (ODS, 2006, s. 13, 15-16, 54, 55,57,59-60, 64, 67). Z aktuálních otázek, kterým se EU v té době věnovala, jsou v programu zmíněny: pád ústavní smlouvy EU, české předsednictví Radě EU a důleţitost zrušení diskriminačního přechodného období u volného pohybu osob a sluţeb. Posledním bodem bylo další rozumné rozšiřování EU (ODS, 2006, s. 55-56, 60). První kvantitativní parametr odpovídá Obecně koncentrovanému výskytu evropské integrace. U programu tak můţeme identifikovat vyšší stupeň míry evropeizace, který je podpořen průměrným výskytem evropské tématiky napříč celým programem opět kolem 5%. Z kvalitativních parametrů jsem našla v programu 3, coţ je nadpoloviční většina. S tím, ţe společných politik bylo nalezeno úctyhodných 7 exemplářů a následně 4 z aktuálně řešených problémů. Lze tedy tvrdit, ţe volební program vykazuje vyšší míru evropeizace.
6.1.5 Volební program SZ 2006 Strana Zelených ve svém programu nevěnovala EU samostatnou kapitolu. Téma evropské integrace se stalo součástí kapitoly o zahraniční politice, která nese název Ţivot v jednom světě: Zahraniční politika zelených (SZ, 2006, s. 54). Z tohoto důvodu byl u prvního parametru kvantitativní dimenzi program zařazen do kategorie Obecně koncentrovaný výskyt. Volební program SZ byl vytvořen z 1493 vět. Z tohoto počtu bylo v 79 větách zahrnuto téma evropské integrace. To znamená, ţe 5,29% vět tohoto programu odkazuje na problematiku EU. Ve volebním programu se objevuje parametr: normativního zhodnocení evropské integrace, společných politik, aktuálních problémů a nakonec téţ spolupráce stran v uvnitř frakce EP. Z kvalitativního hlediska SZ do programu zahrnula 4 z mých parametrů. Parametr společných politik zahrnoval dohromady 8
politik následně parametr aktuálních otázek pak pouze 2 problémy. Poslední pátý parametr v programu chybí, protoţe strana v programu neodkazovala na své reprezentanty, kteří se pohybují v institucích EU. SZ zhodnotila projekt evropské integrace za zcela jedinečný. Za jeho pilíře povaţovala: trvalý mír, ekonomickou prosperitu, sociální soudrţnost a lidská práva (SZ, 2006, s. 54). Ze společných politik SZ upřednostnila své tradiční zelené politiky, na jejichţ základě se vymezují a
to
hlavně
v rámci:
energetické
politiky,
politiky
ţivotního
prostředí
a dopravní politiky s důrazem na její efektivitu a čistotu. Velkou výhradu měla SZ vůči SZP a poţadovala její zásadní reformu. S tím vším souvisela reforma regionální politiky a strukturálních fondů. V programu téţ nebyla opomenuta SZBP, obchodní politika a politika volné soutěţe (SZ, 2006, s. 15, 17-18, 20-21, 29, 48, 54-55). V rámci aktualit na evropské úrovni vyjádřila SZ lítost nad tím, ţe Ústava pro Evropu byla smetena ze stolu. Dále byla strana otevřena dalšímu rozšíření unie (SZ, 2006, s. 54-55). SZ v programu taktéţ uvedla, ţe spolupracuje s frakcí Zelených uvnitř EP a ţe jejich společným zájmem je řešit sociální, hospodářské problémy a problémy ochrany ţivotního prostředí (SZ, 2006, s. 54). Stejně jako u předchozího volebního programu můţeme identifikovat vyšší míru evropeizace, protoţe se jedná o Obecně koncentrovaný výskyt evropské tématiky. Míra evropeizace druhého kvantitativního parametru je průměrná, protoţe podíl vět, které jsou ovlivněny evropskou tématikou, se pohybuje okolo 5%. V programu jsem identifikovala 4 kvalitativní parametry, coţ vykazuje taktéţ vyšší míru evropeizace. To je podpořeno počtem společných politik, které se v programu vyskytují. Je jich totiţ 8. Bohuţel program zahrnuje pouze 2 aktuální problémy a to je málo. Celkově lze však program povaţovat za nadprůměrně evropeizovaný.
6.2 Volebních programy v roce 2013 Volby v roce 2013 nebyly volby v řádném termínu. To se do značné míry odrazilo i do volebních programů politických stran. Jednotlivé strany tak neměly dostatek času na vytvoření plnohodnotných volebních programů a volební programy jsou tak podstatně kratší oproti roku 2006. Strany tak za velmi krátký čas musely vytvořit program, na jehoţ základě by nalákaly co nejvíce ještě nerozhodnutých
voličů. Strany také v programech reflektovaly situaci, která předčasným volbám předcházela, a na základě toho se vůči sobě navzájem vymezovaly.
6.2.1 Volební program ČSSD 2013 Volební program ČSSD pro parlamentní volby v roce 2013 se skládá pouze z pěti kapitol. Součástí poslední kapitol, která nese název Společnost, je i krátký odstavec, který se věnuje tématu evropské integrace (ČSSD, 2013, s. 28). Protoţe odstavec věnovaný evropské integraci netvoří významnou část kapitoly věnované zahraniční politice a i v dalších částech programu nalezneme odkazy na evropské záleţitosti, jedná se v tomto případě o Rozptýlený výskyt. Program ČSSD se skládá z 370 vět a z toho ve 24 větách se objevuje odkaz na evropskou integraci. To znamená, ţe celkem 6, 49% vět obsahuje odkaz na EU. Z celkově pěti kvantitativních parametrů se v programu objevují tři. Nalezneme zde: normativní zhodnocení evropské integrace, zohlednění společných politik a také aktuálních problémů EU. U druhého kvantitativního parametru jsem identifikoval 3 společné politiky u třetího pak 3 aktuální problémy. O čtvrtém a pátém parametru se strana v programu nezmiňuje. Opomíjí tak spolupráci s dalšími evropskými stranami v rámci sociálně-demokratické rodiny, stejně jako své reprezentanty v institucích EU. ČSSD v programu uvádí, ţe pokračování evropské integrace je naším národním zájmem. Prosazuje téţ rozvoj integrace do dalších oblastí a to sociální a kulturní (ČSSD, 2013, s. 33). V případě společných politik je prioritou regionální politika a strukturální fondy, kde se chce ČSSD zaměřit na efektivní čerpání těchto fondů. Dále je v programu zmíněna téţ SZP a politika ţivotního prostředí (ČSSD, 2013, s. 9, 11, 15-17, 33). Z aktuálních problémů jsou v programu zmíněny: vstupu do eurozóny, reforma DPH a také zavedení daně z finančních transakcí (ČSSD, 2013, s. 17, 33). V tomto programu jsem neidentifikovala vyšší míru evropeizace u prvního kvantitativního parametru. I kdyţ procento vět ovlivněné evropskou integrací je nadprůměrem. Z pěti kvalitativních parametrů se v programu objevují 3. S tím, ţe společných politik i aktuálních problémů je shodně po 3 exemplářích, je program poměrně evropeizovaný, i kdyţ nevykazuje vyšší míru evropeizace.
6.2.2 Volební program KSČM 2013 Vzhledem k tomu, ţe v celém volebním programu se najde pouze pár vět, které hovoří o existenci EU, znamená to, ţe v klasifikaci prvního kvantitativního parametru se jedná o Absenci tématu. Volební program je sestaven z 209 vět s tím, ţe v celkem 6 větách je zahrnuta tématika EU. Z toho vyplývá, ţe pouze 2,97 % vět má v sobě zahrnutu evropskou rovinu. Z celkových pěti kvantitativních parametrů se v programu objevuje jediný a to ten, který se týká aktuálních otázek. Ty jsou ve volebním programu zahrnuty celkem 3. V programu zcela chybí normativní zhodnocení integrace. Stejně tomu je i v případě společných politik. Strana se ani nezmiňuje o spolupráci s dalšími evropskými levicovými stranami ani o personálním zastoupení na úrovni evropských institucí. V rámci aktuálních problémům se strana v programu věnuje pouze: reformě DPH, zrovnoprávnění členských států v institucích EU a zmírnění byrokracie a demokratického deficitu v EU (KSČM, 2013, s. 3, 9). Jiţ hodnota prvního kvantitativního parametru hodně napoví o míře evropeizace daného volebního programu. V rámci výše uvedeného ţebříčku se totiţ jedná o Absenci tématu. To do značné míry podporují procenta vět ovlivněných evropskou integrací, kdy to jsou pouze necelá 3%. Následně jen 1 kvalitativní parametr to vše podtrhuje, přestoţe se objevuje ve 3 vydáních. Míra evropeizace tohoto programu je velmi nízká.
6.2.3 Volební program KDU – ČSL 2013 Volební program KDU-ČSL se v roce 2013 věnuje tématu evropské integrace v kapitole, která nese název EU a zahraniční věci (KDU-ČSL, 2013, s. 11). Z pohledu prvního kvantitativního parametru evropeizace tak jde o případ Obecně koncentrovaného výskytu. KDU-ČSL má svůj program sestaven celkem u 271 vět a ve 24 větách je zmíněno téma evropské integrace. Na základě výpočtu jsem přišla k tomu, ţe v 8,86% vět je obsaţena evropské tématika. Z pěti vymezených parametrů se ve volebním programu KDU-ČSL můţeme setkat se dvěma. Jsou jimi společné politiky, kdy se jich právě 7 v programu
vyskytlo a potom také aktuální otázky, které se v programu vyskytly 3. Normativní zhodnocení evropské integrace v programu chybí. Stejně tomu je i v případě spolupráce v rámci křesťansko-demokratický stran Evropy nebo EP a personálního zastoupení v institucích EU. KDU-ČSL nejčastěji zmiňuje oblast regionální politiky a strukturálních fondů, kterých by chtěla hojně vyuţívat. Dalšími politikami, které strana zmiňuje, jsou dopravní politika a SZP, hospodářská a měnová unie, obchodní politika, politika vnějších obchodních vztahů a spolupráce v oblasti vnitra, justice a práva (KDU-ČSL 2013, s. 4-6, 8-11). V oblasti aktuálně řešených témat na úrovni EU KDU-ČSL přichází s: podporou dalšího rozšiřování EU, reformou DPH na evropské úrovni a vstupem ČR do eurozóny (KDU-ČSL, 2013, s. 4, 11). U volebního programu KDU-ČSL můţeme u prvního kvantitativního parametru identifikovat vyšší stupeň evropeizace. Tento vyšší stupeň podporuje procentní výskyt tématu evropské integrace kolem 9%, coţ je hodně nadprůměrné. Kvalitativní parametry jsem v programu identifikovala 2. Společných politik se vyskytlo celkem 7, coţ je hodně vysoké číslo, z aktuálních problémy jsou v programu zmíněny 3. Přesto lze říci, ţe program je poměrně dost evropeizován.
6.2.4 Volební program ODS 2013 Ve volebním programu ODS se věnuje tématu evropské integrace kapitola, která se jmenuje Zahraniční politika a Evropská unie (ODS, 2013, s 28). Z tohoto důvodu jde v kvantitativní dimenzi evropeizace o Obecně koncentrovaný výskyt. ODS sestavila svůj program celkem z 569 vět. V 30 větách potom byl zahrnut odkaz na evropskou integraci. Dle zvoleného propočtu jsem přišla na to, ţe 5,27% vět obsahuje tématiku EU. Ve volebním programu jsem našla tři z pěti kvalitativních parametrů. Hned na počátku kapitoly věnované EU se nachází normativní zhodnocení integrace. Stejně tak v programu můţeme identifikovat parametr společných politik a aktuálních otázek EU. Společné politiky jsou v programu zmíněny 4 a aktuální otázky pouze 2. V programu není zmíněna spolupráce s dalšími evropskými stranami ani personální zastoupení členů ODS v EU. ODS v programu uvádí, ţe ačkoli má k evropské integraci realistický přístup, uvědomuje si výhodnost našeho členství. Říká téţ, ţe nechceme být jen někým, kdo se veze, ale ţe chceme
k integraci přistupovat aktivně (ODS, 2013, s. 29). Ze společných politik je prioritou regionální politika a strukturální fondy a jejich čerpání na dlouhodobé projekty. Dalšími společnými politikami, kterým se program věnuje, jsou: obchodní politika, politika volné soutěţe a politika vnější obchodních vztahů (ODS, 2013, s. 29). Dvěma aktuálními tématy evropské úrovně, kterými se volební program ODS zabývá, jsou: vstup do eurozóny, který povaţuje za nevýhodný a také utváření zón volného obchodu s mimoevropskými státy, které podporují (ODS, 2013, s. 29). U volebního programu ODS jsem identifikovala vyšší míru evropeizace u prvního kvantitativního parametru. Druhý parametr je v průměru, protoţe podíl evropeizovaných vět se pohybuje okolo 5%. Z kvantitativních parametrů se v programu vyskytují 3. Ve volebním programu jsou uvedeny 4 společné politiky a pak také 2 aktuální témata.
Volební program lze povaţovat za poměrně
evropeizovaný, protoţe vykazuje vyšší míru evropeizace u kvantitativních parametrů stejně jako i kvalitativních.
6.2.5 Volební program SZ 2013 Volební program SZ pro volby v roce 2013 je rozdělen do čtyř kapitol. V poslední ze čtyř kapitol, která nese název Fungující demokracie otevřená občanům, se nalézá odstavec Respektované Česko uvnitř EU (SZ, 2013, s. 15). Téma evropské integrace nemá samostatnou kapitolu ani není součástí širší kapitoly věnované zahraniční politice. Z tohoto důvodu se z hlediska prvního kvantitativního parametru výše uvedené stupnice řadí mezi Rozptýlený výsky evropské tématiky. SZ přišla s volebním programem skládajícím se z 353 vět, kdy 21 vět obsahuje odkaz na evropská témata. To znamená, ţe po přepočtu na procenta 5,95% vět obsahuje evropskou tématiku. Z pěti kvalitativních parametrů jsou v programu identifikovatelné 3. Jsou jimi: normativní zhodnocení evropské integrace, společné politiky a aktuální témata řešená v EU. Společných politik jsem v programu identifikovala 5 a aktuální témata 3. V programu naopak nenalezneme ani odkaz na spolupráci se zelenou frakcí v EP ani na zástupce strany v institucích EU. Strana i nadále podporuje evropskou integraci a to vyjadřuje souhlasem s prohlubováním integrace, kterou spatřuje v politické integraci států (SZ, 2013, s. 14). V případě společných politik strana
nejvíce prosazuje hlubší reformu SZP, zlepšení výsledků politiky ţivotního prostředí a to pomocí regionální politiky a strukturálních fondů. Posun vpřed by také uvítala u energetické politiky a hospodářské a měnové unie (SZ, 2013, s. 6-7, 9-12). V případě aktuálně řešeních problémů evropské integrace SZ poţaduje lepší naplňování směrnic v ČR ale i v celé EU. Taktéţ poţaduje demokratičtější instituce a celkové sníţení demokratického deficitu v EU a reformu DPH na evropské úrovni (SZ, 2013, s. 7, 12, 15). Ve volebním programu strany zelených jsem u prvního kvantitativního parametru neidentifikovala vyšší míru evropeizace. Výskyt vět s evropskou tématikou se pohybuje okolo necelých 6%, coţ je lehký nadprůměr. Z kvalitativních parametrů jsem v programu našla 3. V programu je poukazováno na 5 společných politik a na 3 aktuální problémy. Přestoţe jsem u prvního parametru neidentifikovala vyšší míru evropeizace, ostatní parametry vykazují hodnoty nadprůměrně evropeizovaného volebního programu.
7. Výsledky analýzy V následující části přistoupím ke stěţejní části práce a to ke komparaci dat, která jsem získala při analýze jednotlivých volebních programů politických stran. Nejprve srovnám jednotlivé kvantitativní a kvalitativní parametry vyskytující se ve volebních programech a nakonec úroveň evropeizace volebních programů jako celku. Pro lepší přehlednost získaných dat jsem pro jednotlivé parametry sestavila tabulky jak s výsledky z roku 2006 tak s roku 2013, aby bylo jasně vidět, jako tomu bylo v obou komparovaných letech.
7.1 Míra evropeizace kvantitativních parametrů První kvantitativní parametr se věnuje tomu, v jaké podobě se evropská tématika ve volebním programu vyskytuje. Na základě zvoleného řebříčku dosáhly volební programy těchto úrovní:
Tabulka 1: Prostor věnovaný evropským tématům v roce 2006 a 2013 Absence tématu
2006
2013
Rozptýlený výskyt tématu 2006
ČSSD KSČM
X
Obecně koncentrovaný výskyt tématu
Specificky koncentrovaný výskyt tématu
2013
2006
2006
X
X
2013
2013
X
KDUČSL
X
X
ODS
X
X
X
SZ
X
Zdroj: autorka V roce 2006 4 z 5 zkoumaných stran ČSSD, KDU-ČSL, ODS a SZ dosáhly v ţebříčku úrovně Obecně koncentrovaný výskyt tématu. To znamená, ţe se evropským záleţitostem věnovaly v kapitole zaměřená na zahraniční politiku. Taktéţ z toho vyplývá, ţe dosáhly vyšší úrovně evropeizace a jsou tak v rámci daného parametru hodně evropeizovány. U 3 z 5 sledovaných stran se to v roce 2013 změnilo. ČSSD, KSČM a SZ se jiţ nevěnovaly tématu v samostatné kapitole, ale evropská tématika je řešena napříč celým programem. U těchto stran tak jiţ nemůţeme identifikovat vyšší míru evropeizace. U zbylých dvou stran ODS a KDU-ČSL nedošlo ke změně a stále se problematice EU věnují v kapitole zahraniční politiky. U prvního kvantitativního parametru tak můţeme vidět, ţe v případě KDU-ČSL a ODS zůstala míra evropeizace daného parametru stejná a u ČSSD, KSČM a SZ se sníţila. Celkově míra evropeizace v rámci prvního kvantitativního parametru ve volebních programech roku 2013 poklesla oproti roku 2006. Druhý kvantitativní parametr se zaměřuje na to, kolik procent volebního programu je ovlivněno evropskou integrací. Po přepočtu na základě výše uvedeného vzorce, jsem se dostala k těmto číslům:
Tabulka 2: Procentní vyjádření vět odkazující na evropské záležitosti 2006
2013
ČSSD
8,06
6,49
KSČM
4,95
2,97
KDU-ČSL
4,37
8,86
ODS
5,05
5,27
SZ
5,29
5,95
Zdroj: autorka U přepočtu, kolik procent programu je ovlivněno evropskou integrací, nedosáhla tato čísla ţádných závratných hodnot. Přesto i zde u druhého kvantitativního parametru můţeme vysledovat nějaké zajímavé trendy. U 4 z 5 srovnávaných stran se v roce 2006 pohybujeme okolo 5 % obsahu, který je ovlivněn evropskou integrací. Těmito stranami jsou: KSČM, KDU-ČSL, ODS a SZ. T tohoto trendu vybočuje jen ČSSD, kdy něco málo přes 8% volebního programu je ovlivněno evropskou integrací. V roce 2013 zůstávají 3 z 5 na tomto průměru, který se teď pohybuje okolo 6%. Stranami v průměru jsou teď ČSSD, ODS a SZ. Z tohoto průměru vybočuje KSČM, kde se prostor ovlivněný evropskou integrací zmenšil na necelá 3%. Naopak v případě
KDU-ČSL část programu ovlivněná evropskou
tématikou vzrostl na skoro dvojnásobek tedy na necelých 9%. Míra evropeizace druhého kvantitativního parametru tedy v případě ČSSD a KSČM v roce 2013 klesla oproti roku 2006. Přesně naopak tomu bylo u KDU-ČSL, kde míra evropeizace v roce 2013 stoupla oproti roku 2006. U ODS a SZ zůstala míra evropeizace v obou letech zhruba stejná.
7.2 Míra evropeizace kvalitativních parametrů V případě kvalitativní roviny analýzy se nebudu zabývat kaţdým parametrem zvlášť.
Nejprve
zjistím,
kolik
parametrů
celkem
se
objevilo
ve
volebních programech v roce 2006 a 2013. Nakonec tyto výsledky porovnám. V
druhé části se blíţe zaměřím na druhý a třetí parametr, protoţe v jejich případě bylo důleţité nejen to, zda se společné politiky potaţmo aktuální problémy ve volebních programech vyskytují, ale hrálo roli i to v jakém počtu. V následující tabulce je uveden přehled identifikovaných kvalitativních parametrů. Vzhledem k tomu, ţe pátý kvalitativní parametr se neobjevil v ţádném volebním programu, jsem ho do tabulky nezahrnula. Tabulka 3: Počet identifikovaných kvalitativních parametrů v roce 2006 a 2013 1. parametr
2. parametr
3. parametr
4. parametr
2006
2013
2006
2013
2006
2013
2006
ČSSD
X
X
X
X
X
X
KSČM
X
X
X
X
KDUČSL
X
X
X
X
X
ODS
X
X
X
X
X
X
SZ
X
X
X
X
X
X
2006
20013
3
3
X
4
1
X
4
2
3
3
4
3
X
2013
CELKEM
Zdroj: autorka Z výše uvedené tabulky lze jasně vyčíst, ţe v případě ČSSD se v roce 2013 oproti roku 2006 mnoho nezměnilo a z definovaných parametrů se v programu objevili vţdy tři a v obou případech ty stejné. Úplně stejně na tom je ODS. Míra evropeizace je tak v obou případech stejná a průměrná U KSČM jsem ve volebním programu v roce 2006 našla dokonce 4 parametry, chyběl jen ten pátý. V roce 2013 však tomu bylo úplně jinak. V programu se vyskytl pouze 1 parametr a to ten třetí. Míra evropeizace v kvalitativní rovině je tak v roce 2006 nadprůměrná, v roce 2013 však právě naopak vysoce podprůměrná. V případě KDU-ČSL jsem v programu z roku 2006 identifikovala 4 parametry, opět chyběl pouze pátý parametr. V roce 2013 se však v programu
objevily uţ jen 2 a to druhá a třetí. Míra evropeizace kvalitativní roviny tak v roce 2006 byla nadprůměrná ovšem v roce 2013 jiţ podprůměrná. SZ ve svém volebním programu v roku 2006 zahrnula 4 z 5 identifikovaných kvalitativních parametrů. V roce 2013 však jiţ tento počet klesnul na 3. Míra evropeizace kvantitativních parametrů v roce 2006 byla nadprůměrná, v roce 2013 jiţ průměrná. Míra evropeizace kvalitativních parametrů v roce 2013 zůstala u ČSSD a ODS stejná jako v roce 2006. U zbylých stran tedy u KSČM, KDU-ČSL a SZ míra evropeizace poklesla. Z tohoto lze vyvodit, ţe důleţitost evropské tématiky ve volebních programech v roce 2013 poklesla a tedy míra evropeizace volebních programů se oproti roku 2006 zmenšila. Počet identifikovaných parametrů u parlamentních stran tomu jasně odpovídá. Nastolený trend sniţování důleţitosti evropských témat se tak v rámci počtu zjištěných parametrů taktéţ potvrzuje. Na tomto místě se blíţe podívám na druhý a třetí parametr kvalitativní roviny. V případě těchto dvou parametrů totiţ v míře jejich evropeizace sehrálo roli i to kolik různých politik nebo aktuálních politik se v programu nalézalo. Společných politik má EU několik stejně jako problémů a kaţdá strana tak mohla ve svém programu reflektovat jiné. Tady tedy nejde o to, kolikrát se daná politika nebo problém v programu ukáţe, ale kolik různých se jich do programu objevilo. Tabulka 4: Počet identifikovaných společných politik v roce 2006 a 2013 2006
2013
ČSSD
5
3
KSČM
2
0
KDU-ČSL
2
7
ODS
7
4
SZ
8
5
Zdroj: autorka
U druhého kvalitativního parametru, který se věnuje společným politikám, můţeme potvrdit to, co se projevilo u kvalitativních parametrů jako celku. V případě čtyř stran, kterými jsou ČSSD, KSČM, ODS a SZ, došlo oproti roku 2006 v roce 2013 ke sníţení počtu společných politik, kterým se v programu věnují. Opravdu zajímavý úkaz nastal ve volebním programu KSČM v roce 2013, kdy strana společné politiky z programu úplně vypustila. Další velmi zajímavá věc se udála v programu v KDU-ČSL, kde se počet politik zmíněných v programu v roce 2013 výrazně zvýšil oproti roku 2006. Program KDU-ČSL v roce 2013 se tak stal výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Přesto lze říct, ţe v roce 2013 se úroveň evropeizace druhého kvalitativního parametru se značně sníţila. Tabulka 5: Počet identifikovaných aktuálních problémů v roce 2006 a 2013 2006
2013
ČSSD
5
3
KSČM
3
3
KDU-ČSL
2
3
ODS
4
2
SZ
2
3
Zdroj: autorka U třetího kvalitativního parametru není situace tak jednoznačná jako v případě předchozího parametru. U ČSSD a ODS byl počet aktuálních otázek zmíněných v programu v roce 2013 niţší neţ v roce 2013, tudíţ míra evropeizace daného parametru v roce 2013 poklesla. Přesně naopak tomu bylo u KDU-ČSL a SZ, kde v roce 2013 bylo aktuálních problémů u programu více, takţe míra evropeizace parametru se zvýšila. KSČM na tom byla ještě úplně jinak, protoţe v jejím případě bylo v obou letech zmíněno shodně po 3 aktuálních problémech. Z výsledků se dá usuzovat, ţe aktuální otázky evropské integrace politické strany do svých programů zahrnují, ale jejich počet různě mění. U dvou politických stran došlo ke zvýšení míry evropeizace v rámci třetího kvalitativního parametru, u jedné
strany zůstala míra evropeizace daného parametru stejná a u dvou stran se tato míra sníţila. Vysledovat jednoznačný obecný trend tak nelze.
8. Závěr Na základě stanovených parametrů, jsem v kvantitativní rovině zjistila, kde nejčastěji se ve volebních programech evropská tématika nalézá a kolik procent programů je ovlivněno evropskou integrací. V kvalitativní rovině jsem potom přišla na to, zda politické strany do volebních programů zahrnují normativní zhodnocení integrace, společné politiky a aktuální problémy a jestli odkazují na spolupráci stran na nadnárodní úrovni i zda upozorňují na své členy v evropských institucích. Na základě dílčích výsledku jak kvantitativních tak kvalitativních parametrů se dá říci, ţe úroveň evropeizace volebních programů v roce 2013 je mnohem niţší neţ v roce 2006. Tento závěr se potvrdil u všech zvolených parlamentních stran. Co však stojí za tímto poklesem evropeizace lze těţko říct. Moţná za to můţe fakt, ţe volby v roce 2013 byly předčasné a tudíţ politické strany neměly tolik času, aby do programu více zapracovaly témata evropské integrace. Moţná tento pokles zapříčinila situace, která těmto předčasným volbám předcházela a poltické strany se tak ve volebních programech zaměřovaly na domácí témata. Moţné vysvětlení můţe téţ spočívat v tom, ţe politické strany jednoduše po vstupu ČR do EU ztratily zájem o evropská témata, protoţe je nevnímají jako aktuální nebo ani natolik důleţitá, aby se na jejich základě potřebovaly vymezovat. Taktéţ je moţné, ţe tento pokles zapříčinilo něco úplně jiného. Nicméně Vít Hloušek a Pavel Pšeja (2009) došli k závěru, ţe za sníţením zájmu o evropské záleţitosti stojí to, ţe politické strany neshledala ţádnou z otázek týkající se EU natolik zajímavou, aby se k ní musely nějakým způsobem vyjadřovat. Podobně tomu bylo, i kdyţ se politické strany snaţily v systému vymezit na základě postoje k evropské integraci. U ţádné z politických stran to nevedlo k úspěchu v podobě zisku dostatečného počtu hlasů a tedy úspěchu ve volbách.
Kaţdopádně rozbor toho, co tento pokles míry
evropeizace volebních programů v roce 2013 způsobilo, by vydalo na samostatnou práci.
Teď je načase podívat se na to, jestli závěry autorů, které jsem uvedla v části Rozbor literatury, výsledky mojí práce potvrzují nebo vyvrací. Tvrzení, ţe postupem času se míra evropeizace volebních programů zvyšuje, nelze potvrdit. Míra evropeizace volebních programů z roku 2006 je opravdu vysoká. Kromě jednoho volebního programu jsem u všech ostatních v kvantitativní rovině identifikovala vyšší stupeň evropeizace, bohuţel toto jiţ neplatí u volebních programů z roku 2013. Tento fakt potvrzují i výsledky kvalitativní roviny. Míra evropeizace volebních programů v roce 2013 je tak niţší. Tento identifikovaný trend, ţe postupem času jsou volební programy stále evropeizovanější, jiţ v roce 2013 neplatí. Se závěrem, ţe evropeizace se ve volebních programech českých poltických stran vůbec neprojevila, si na základě dosaţených výsledků dovolím nesouhlasit. Výsledky této práce udávají, ţe průměrně něco málo nad 5 % vět volebních programů na v sobě zahrnut odkaz na evropskou integraci. Ačkoli je tento procentní podíl malý, tak nelze říci, ţe volební programy nejsou vůbec evropeizované. Tuto argumentaci pouţiji i u dalšího závěru, který přichází s tím, ţe prostor, který je věnovaný evropské integraci, se zvětšuje. Přesně na to se totiţ zaměřuje můj druhý kvantitativní parametr. Ten udává, kolik procent obsahu volebního programu je ovlivněn evropskou integrací. V případě volebních programů, které srovnávám, se však tento závěr nepotvrdil. Jak v roce 2006 tak i v roce 2013 byla procentní část programu, která byla věnovaná evropské integraci, přibliţně stejná a pohybovala se kolem hranice 5% a to není nijak závratné číslo. Tudíţ nemohu souhlasit se závěrem, ţe postupem času se prostor, který je věnovaný evropské integraci, se zvětšuje. S dalším závěrem, ţe témata evropské integrace jsou řešena především v kapitolách věnovaných zahraniční politice, nelze jinak neţ souhlasit. Tento závěr totiţ potvrzují výsledky prvního kvantitativního parametru, kdy pokud se jiţ téma evropské integrace vyskytuje v rámci nějaké kapitoly, tak je to převáţně v kapitole věnované zahraniční politice.
Závěr, ţe volební programy KSČM se v případě míry evropeizace volebních programů vymykají z normálu a míra jejich evropeizace je vţdy velmi nízká, se potvrdil. To, co je toho příčinou jsem ponechala stranou. Tuto jejich pozici potvrdilo několik mých parametrů. U prvního kvantitativního parametru jak v roce 2006 tak v roce 2013 dosáhla strana nejniţší úrovně ze všech. Dokonce v ani jednom případě jsem neidentifikovala vyšší míru evropeizace volebního programu v rámci prvního kvantitativního parametru.
Podobně tomu bylo u druhého kvantitativního
parametru, kdy v obou letech byly vykázány nejniţší hodnoty. U kvalitativních parametrů však vybočuje rok 2006, kdy jsem identifikovala dokonce 4 parametry, ovšem v roce 2013 pak jiţ jen 1. Přesto se závěrem Vlastimila Havlíka musím souhlasit. Míra evropeizace volebních programů v roce 2006 i 2013 vybočovala z normálu. V rámci daných stran v obou letech volební program KSČM dosáhly nejniţší úrovně evropeizace. Všechny ověřené závěry víceméně korespondují se základním poznatkem této práce, který spočívá v tom, ţe úroveň evropeizace volebních programů v roce 2006 byla vyšší neţ v roce 2013. Tento výsledek je opřen o dílčí výsledky jednotlivých kvantitativních a kvalitativních parametrů, kdy aţ na výjimky se dal vysledovat daný trend, tedy ţe u kaţdého jednotlivého parametru byla dosaţena vyšší úroveň evropeizace právě v roce 2006. A celkově tak programy parlamentních politických stran z roku 2006 dosáhly vyšší míry evropeizace neţ ty z roku 2013.
9. Zdroje Cabada, L., a Hloušek V. (2009). Eurovolby 2009: prostor pro evropeizaci politických stran ve středovýchodní Evropě?. (265 s.) Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Cihelková, E. (2003). Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. (Vydání 1., XXXII, 709 s.) Praha: C. H. Beck. Dürr, J., Marek, D., a Šaradín, P. (2004). Evropeizace české politické scény politické strany a referendum o přistoupení k Evropské unii. Mezinárodní vztahy (1). Dostupné z: http://mv.iir.cz/article/view/103 Fiala, P., Hloušek, V., a Suchý, P. (2009). Teorie a analýza evropeizace politických stran a zájmových skupin. In Fiala, P. Evropeizace zájmů: politické strany a zájmové skupiny v České republice. (1. vydání, PP. 45-69). Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav. Havlík, V. (2008). Jak je měřit? Přístupy a metody analýzy postojů politických stran k evropské integraci. Středoevropské politické studie, X (4). Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=351 Havlík, V. (2009). České politické strany a evropská integrace: evropeizace, evropanství, euroskepticismus. (200 s.) Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav. Havík, V., a Pšeja, P. (2007). Evropeizace jako předmět výzkumu v sociálních vědách. Sociální studia (3). Dostupné z: http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080303135022.pdf Havlík, V., a Vykoupilová, H. (2007). Dvě dimenze evropeizace volebních programů: Případ České republiky. Sociologický časopis (3). Dostupné z: http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080303135151.pdf Hix, S., a Goetz, K. (2000). Introduction: European Integration and National Political Systems. West European Politics (4). Hloušek, V., & Pitrová, M. (2009). Pojem evropeizace a jeho konceptualizace. In Fiala, P. Evropeizace zájmů: politické strany a zájmové skupiny v České republice. (1. vydání, PP. 15-43). Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav.
Hloušek, V., a Pšeja, P. (2008). Evropeizace politických stran a stranického systému v České republice. Politologický časopis (4). Hloušek, V., a Pšeja, P. (2009). Evropeizace politických stran v České republice. In Fiala, P. Evropeizace zájmů: politické strany a zájmové skupiny v České republice. (1. vydání, PP. 117-155). Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav. Ladrech, R. (2002). Europeanization and Political Parties: Towards a Framework for Analysis. In: Working papers. Dostupné z: http://bdi.mfa.government.bg/info/Module%2002%20%20Diplomacia%20na%20ES/dopalnitelna%20literatura/KEPRU%20Paper %207.pdf Ladrech, R. (2010). Europeanization and national politics. (Vydání 1., x, 238 s.) Houndmills: Palgrave Macmillan. Mair, P. (2007). Political Parties and Party Systems. In: Graziano, P., a Vink, M. Europeanization: new research agendas. (PP. 154-166). New York: Palgrave Macmillan. Valenta, J. (1992). Máme národní zájmy?. (Vydání 1., 258 s.) Praha: Ústav mezinárodních vztahů.
Stranické dokumenty ČSSD. (2005). Jistoty a prosperita. In: Volební program ČSSD pro volby 2006. Dostupné z: http://www.cssd.cz/data/files/volebni-program-2006.pdf ČSSD. (2013). Prosadíme dobře fungující stát. In: Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013. Dostupné z: http://www.cssd.cz/data/files/volebni_program.pdf KDU-ČSL. (2006). Volební program. In: Dokumenty: Volební programy. Dostupné z: http://www.kdu.cz/getattachment/6df00e14-9945-42ca-bce3470b6b143390/Volebni-program-2006-2010.aspx KDU-ČSL. (2013). Volební program KDU-ČSL 2013-2017. In: Dokumenty: Volební programy. Dostupné z: http://www.kdu.cz/getattachment/6089d21ceba3-4e8e-b390-1b922500af73/Volebni-program-pro-volby-do-poslaneckesnemovny-2.aspx
KSČM. (2006). Volební program Komunistické strany Čech a Moravy na období 2006 – 2010. In: Volební program. Dostupné z: http://www.kscm.cz/politika-kscm/volebni-program KSČM. (2013). Program pro budoucnost. In: Volební program. Dostupné z: http://www.kscm.cz/politika-kscm/volebni-program ODS. (2006). Společně pro lepší ţivot. In: Přehled volebních programů ODS. Dostupné z: http://www.ods.cz/docs/programy/program_2006.pdf ODS. (2013). Volím pravici. In: Přehled volebních programů ODS. Dostupné z: http://www.ods.cz/docs/programy/volebni-program-2013.pdf SZ. (2006). Kvalita ţivota. In: Volební program ke staţení. Dostupné z: http://strana.zeleni.cz/3516/clanek/volebni-program-ke-stazeni/ SZ. (2013). Volební program Strany zelených. In: Volební program Strany zelených. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/wpcontent/uploads/2013/10/program_Strana_zelenych_2013.pdf Všechny internetové zdroje citovány k 28. 11. 2014.
