Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU A JEJICH DAŇOVÝ DOPAD

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo

ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU A JEJICH DAŇOVÝ DOPAD Depreciation of fixed assets and their tax impact

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Autor: Eva Hochmuthová Brno, květen 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

HOCHMUTHOVÁ Eva

Obor:

Finance a právo

Název tématu:

ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU A JEJICH DAŇOVÝ DOPAD Depreciation of fixed assets and their tax impact

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Cílem práce je na základě analýzy aktuální právní úpravy v oblasti daňového odpisování dlouhodobého majetku navrhnout vhodné postupy pro odpisování majetku ve vybrané společnosti s cílem minimalizace daňové zátěže této společnosti. Postup práce a použité metody: 1. Analýza aktuální právní úpravy a vymezení pojmů souvisejících s daňovými odpisy 2. Analýza současného stavu v oblasti odpisování majetku ve vybrané společnosti 3. Navržení vhodných postupů odpisování s cílem co nejnižšího základu daně z příjmu konkrétní společnosti 4. Závěr Použité metody: analýza, deskripce, komparace, syntéza.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: RYNEŠ, PETR. Podvojné účetnictví a účetní závěrka:průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2011. 11. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2011. 1031 s. ISBN 9788072636334. VALOUCH, PETR. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. 140 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3803-1.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2011

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2011

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Eva Hochmuthová

Název bakalářské práce:

Odpisy dlouhodobého majetku a jejich daňový dopad

Název práce v angličtině:

Depreciation of fixed assets and their tax impact

Katedra:

financí

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Anotace Cílem práce je na základě analýzy aktuální právní úpravy v oblasti daňového odpisování dlouhodobého majetku navrhnout vhodné postupy pro odpisování majetku ve vybrané společnosti s cílem minimalizace daňové zátěže této společnosti. V první části bude potřeba vysvětlit daňový odpis a subjekty, které ho mohou využít, a to podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Ve druhé části vymezím hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek opět podle zákona o dani z příjmů. Druhá část se zaměřuje na způsoby výpočtu daňových odpisů. V třetí části lze nalézt možnost využití daňových odpisů k optimalizaci základu daně z příjmů. Čtvrtá část pak ukazuje jejich uplatnění v praxi. Annotation The goal of the thesis is to suggest proper procedures for depreciation of assets in the selected society, on the basis of the analysis of the current legislation relating to the tax depreciation fixed assets, in order to minimize the tax burden on the company. The first part explains the tax write-off and those who can use it, according to Act No. 586/1992 Coll. the Income Tax Act. The second part defines tangible and intangible assets under the law on income tax. The second part focuses on the methods of calculating depreciation. In the third part can be found to use depreciation to optimize the tax base. The fourth part then shows their practical application.

Klíčová slova daň z příjmů, daňové odpisy, odpisové sazby, hmotný majetek, nehmotný majetek, oceňování hmotného majetku Keywords income tax, tax depreciation, depreciations rates, tangible assets, intangible assets, evaluation of property

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci Odpisy dlouhodobého majetku a jejich daňový dopad jsem vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a použila v ní uvedené literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne ……………………………………….. vlastnoruční podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za odborné rady a věcné připomínky k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Janu Krätzerovi za interní informace z firmy, na nichž je založena praktická část.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1 Daňové odpisy a jejich subjekty .................................................................................... 11 1.1 Subjekty odpisování ................................................................................................. 12 1.1.1 Vlastník .............................................................................................................. 13 1.1.2 Spoluvlastník ..................................................................................................... 13 1.1.3 Nájemce ............................................................................................................. 13 2 Předměty a metody odpisování...................................................................................... 15 2.1 Hmotný majetek ....................................................................................................... 16 2.2 Nehmotný majetek ................................................................................................... 17 2.3 Oceňování hmotného majetku podle ZDP ............................................................. 17 2.3.1 Pořizovací cena.................................................................................................. 18 2.3.2 Vlastní náklady ................................................................................................. 19 2.3.3 Reprodukční pořizovací cena .......................................................................... 19 2.3.4 Cena stanovená pro účely daně dědické a darovací ...................................... 20 2.3.5 Technické zhodnocení ...................................................................................... 20 2.3.6 Zůstatková, zvýšený a změněná vstupní cena ................................................ 20 2.4 Metody odpisování hmotného majetku .................................................................. 21 2.4.1 Rovnoměrné odpisování ................................................................................... 22 2.4.2 Zrychlené odpisování........................................................................................ 26 2.4.3 Mimořádné odpisování ..................................................................................... 28 2.5 Metody odpisování nehmotného majetku .............................................................. 29 3 Využití daňových odpisů při optimalizaci základu daně z příjmů............................. 31 3.1 Neuplatnění daňových odpisů ................................................................................. 32 3.2 Přerušení odpisování................................................................................................ 32 3.3 Využití nižších než maximálních odpisových sazeb u rovnoměrného odpisování .................................................................................................................... 33 3.4 Použití zrychleného odpisování............................................................................... 35 3.5 Uplatnění vyšších odpisových sazeb pro prvního vlastníka ................................. 36 4 Společnost Inpakt s.r.o. a její odpisy............................................................................. 39 4.1 Současný stav odpisování ve společnosti Inpakt s.r.o. .......................................... 39 4.1.1 Složení odpisovaného majetku a jeho zařazení do odpisových skupin ........ 39 4.1.2 Odpisové plány daného majetku ..................................................................... 40 4.1.3 Daňová povinnost společnosti Inpakt s.r.o. .................................................... 42 4.2 Navržení změn v odpisování pro nižší daňovou povinnost .................................. 43 Závěr ........................................................................................................................................ 46 Seznam použité literatury a dalších zdrojů .......................................................................... 47 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 49 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 50 Seznam grafů ........................................................................................................................... 50 Seznam příloh.......................................................................................................................... 51

Úvod Důležitou a složitou oblastí v podnikání fyzických a právnických osob je daňová problematika. Jak správně stanovit daňovou povinnost podnikatelského subjektu vyžaduje dobrou znalost právní úpravy týkající se této oblasti. V této práci se budeme zabývat, jak v mezích zákona ovlivnit výši daně z příjmů. Jedním z nástrojů jak tuto daň ovlivnit jsou daňové odpisy a jejich správné stanovení. Právě daňovými odpisy se budeme podrobně zabývat. Výběrem vhodného stanovení daňových odpisů subjekt transformuje daňovou povinnost do podoby, kterou sám požaduje. Pro poplatníky je tedy důležité nebo spíše nutné se v odpisové problematice dobře orientovat, aby mohli tento přínos daňových odpisů využít. Hlavním úkolem této práce je tedy seznámit čtenáře s problematikou daňových dopisů na základě aktuální právní úpravy. Daňová problematika je oblast, která prochází častými legislativními změnami, a proto je právě obtížnější se v ní orientovat. Existuje mnoho publikací, které se zabývají právě problematikou daňových odpisů, ale i takové které obsahují celou oblast daně z příjmů. Vyznat se v této legislativě je tedy také obtížné kvůli její složitosti a obsáhlosti. Cílem práce „Odpisy dlouhodobého majetku a jejich daňový dopad“ je na základě analýzy aktuální právní úpravy v oblasti daňového odpisování dlouhodobého majetku navrhnout vhodné postupy pro odpisování majetku ve vybrané společnosti s cílem minimalizace daňové zátěže této společnosti. Práce je rozčleněna na čtyři hlavní kapitoly. Jedním z cílů je vymezit daňové odpisy podle platné právní úpravy, kterou je zejména v tomto případě zákon o dani z příjmů. Vysvětlením základních pojmů jako odpis, daňový odpis, základ daně a podobné začínám první kapitolu. Tato kapitola dále pojednává o subjektech, které mají právo odpisovat dlouhodobý hmotný majetek. V druhé kapitole se dostáváme k předmětům odpisování. Nejprve si řekneme, který majetek je vyloučen z odpisování, dále si majetek rozdělíme na hmotný a nehmotný a představíme jeho výčet. Aby subjekt mohl majetek zaevidovat a odpisovat, musí ho umět ocenit. Druhá kapitola tedy zahrnuje také oceňování hmotného majetku. Na závěr této kapitoly se seznámíme s metodami odpisování hmotného a nehmotného majetku. Nalezneme zde tabulky odpisových dob, ročních odpisových sazeb, koeficientů stanovených pro výpočet 9

výše odpisu a pro lepší přiblížení výpočtů příklady. Třetí kapitola je zaměřena na další z cílů a to jak minimalizovat daňovou zátěž podniku pomocí daňových odpisů. Toto ovlivnění, tedy optimalizace základu daně z příjmů je umožněna využitím různých technik a postupů při výpočtu daňových odpisů. Opět pro lepší pochopení si ukážeme příklady a jejich srovnání pomocí grafů. V poslední, čtvrté kapitole si představíme společnost, na které si optimalizaci základu daně z příjmů ukážeme. Bude zde tedy praktické znázornění problematiky z třetí kapitoly.

10

1 Daňové odpisy a jejich subjekty Odpisem všeobecně rozumíme částku, kterou lze vyjádřit opotřebení majetku za určité období. Vyjádřené opotřebení může být fyzické nebo morální. Odpisy lze vyjádřit pouze z dlouhodobého majetku nikoliv z krátkodobého majetku. Spotřeba krátkodobého majetku je jednorázová na rozdíl od spotřeby dlouhodobého majetku, která se rozkládá do několika období podle doby životnosti majetku. Odpisy jsou pro podnik nákladem, a proto nelze celou vstupní cenu dlouhodobého majetku zahrnout do nákladů jednoho účetního potažmo daňového období, ale tato cena je přenášena do nákladů postupně ve více obdobích. Rozdělení nákladů do více období je v souladu s akruarním principem, jehož podstatou je účtování účetních případů do období, se kterým časově a věcně souvisejí, tzv. časové rozlišení nákladů a výnosů. Vždy se tedy jedná o odpisy dlouhodobého majetku. Odpisy rozlišujeme na účetní a daňové. Účetní odpisy jsou upraveny především zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tyto odpisy slouží k tomu, aby měl podnikatel přehled o skutečné výši hodnoty majetku a jeho opotřebení, které je způsobené užíváním nebo zaostáváním po technické stránce. Z toho důvodu si může účetní jednotka až na výjimky stanovit výše sazeb sama podle sebe. Účetní jednotky musí vést účetní odpisy povinně dle účetních předpisů. Naproti tomu daňové odpisy jsou potřebné ke stanovení daně z příjmů, a proto sazby a odpisové skupiny jsou závazně stanoveny zákonem. Odpisové skupiny jsou skupiny, kam se musí hmotný majetek zařadit, blíže si o nich řekneme později. To platí i u nehmotného majetku, u kterého je zákonem určená doba odpisování a jiné. Tvorba a uplatnění daňových odpisů hmotného majetku je na uvážení jednotlivých poplatníků. Odpisy nejsou povinností a při odpisování lze i přerušit tento proces.1 Povinností každé fyzické a právnické osoby je odvádět státu daň z příjmu a to podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Daň z příjmu se stanovuje podle daňového základu. Základem daně je rozdíl, o který příjmy (výnosy), s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.2 Právě do nákladů účetní jednotky patří již zmiňované účetní odpisy. Rozdílné určení základu daně je 1

V § 26 odst. 8 ZDP je ale podmínka, že při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou. Pokud by poplatník uplatnil výdaje paušální částkou, nemohl by za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Vede tak odpisy pouze evidenčně. 2 § 23 ods. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

11

pro fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci a pro osoby vedoucí účetnictví. K zjištění základu daně z účetnictví slouží hrubý výsledek hospodaření a z daňové evidence rozdíl mezi evidovanými příjmy a výdaji. Takový to základ daně se dále upravuje. Zvyšuje se o daňově neuznatelné náklady a snižuje o daňově neuznatelné výnosy. Dále také podle § 15 ZDP se u fyzických osob upravuje o nezdanitelné části základu daně a podle § 20 ZDP u právnických osob o položky snižující základ daně a v obou případech také o odčitatelné položky od základu daně podle § 34 ZDP. Základ daně upravuje dále § 23 ZDP a to společně pro fyzické i právnické osoby. Jednou z těchto položek jsou daňové odpisy, kterými lze ovlivnit výši daňového základu a tím i samotné daňové plnění. Upravený a řádně zaokrouhlený základ daně se už jen vynásobí příslušnou daňovou sazbou a dostane se daň z příjmů. Sazba daně z příjmů fyzických osob činní 15 % a sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Právní úprava daňových odpisů je v ZDP a začíná § 26. Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění tohoto příjmu. Odpisovat lze začít po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věcí a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.3 Poplatník, který nevede účetnictví, může podle této právní úpravy zahájit odpisování hmotného majetku, v případě že se jedná o majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný majetek.

1.1 Subjekty odpisování Právo na odpisování majetku nemá každý poplatník daně, a proto se v této kapitole budeme zabývat, kdo takového práva podle ZDP nabývá. Možnost subjektu odpisovat majetek se liší i u hmotného a nehmotného majetku. Zabývat se budeme především subjekty, které mají právo odpisovat hmotný majetek. Přece jenom je to podstatně větší část aktiv v rozvaze podniku. Subjekty odpisování jsou vlastník, spoluvlastník, nájemce a další subjekty, jako například poplatníci podle § 28 odst. 2 ZDP, kteří jsou vázáni k provedení technické rekultivace na pozemku, který není jejich vlastnictvím.

3

§ 26 ods. 5, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zppd

12

1.1.1 Vlastník Nejčastějším subjektem, který může uplatnit daňové odpisy dlouhodobého majetku je subjekt, který má k majetku vlastnické právo, tedy vlastník majetku. Nebo takový subjekt, který má právo s majetkem hospodařit. K těmto subjektům řadíme organizační složku států, státní podnik, národní podnik a státní organizace, které tedy mají právo hospodařit se státním majetkem a dále je to také územní samosprávní celek, jež hospodaří s majetkem svého zřizovatele. Vlastníkem se také rozumí nástupnická společnost nebo družstvo, v případě zániku, rozdělení a fúze společnosti či družstva. Tyto všechny subjekty nazýváme podle § 28 odst. 1 ZDP vlastníky. Prvním vlastníkem se stává ten, kdo si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který u předchozího majitele představoval zboží. Další možnost pro poplatníka, jak získat právo prvního vlastnictví, je pořízení nebo výroba majetku ve vlastní režii. Vlastnického práva se také nabývá děděním, darováním a dalšími procesy vymezenými ve zvláštních zákonech. Majetek může odpisovat také původní vlastník při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva na věřitele, jestliže s věřitelem uzavře smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva.4

1.1.2 Spoluvlastník Odpisovat majetek může také spoluvlastník. Vstupní cenou majetku, který je ve spoluvlastnictví fyzických nebo právnických osob, lze odpisovat částku ve výši hodnoty spoluvlastnického podílu. Tímto principem uvedeným v § 29 odst. 5 ZDP se také zjišťuje hodnota technického zhodnocení provedeného na majetku, který je ve spoluvlastnictví.

1.1.3 Nájemce Nájemce je osoba, která uzavřela nájemní smlouvu a má právo využívat vlastníkovu nemovitost za úplatu. Tato osoba je dalším subjektem, který může odpisovat majetek a to podle § 28 odst. 3 ZDP. Je to ten nájemce, který uhradil technické zhodnocení pronajatého majetku a jiného majetku uvedeného v § 26 odst. 3 písm. c) ZDP, ale to jen v případě, že

4

§ 28 ods. 4, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

13

nedošlo ke zvýšení vstupní ceny u vlastníka hmotného majetku o tyto výdaje. Na základě smlouvy o nájmu podniku podle obchodního zákoníku může nájemce, který je účetní jednotkou, uplatňovat odpisy majetku přiměřeně podle zákona.5 Pokud má nájemce písemný souhlas pronajímatele k odpisování, může na základě § 32b odst. 1 ZDP odpisovat najatý podnik nebo část podniku tvořící samostatnou organizační jednotku

5

PELC, Vladimír. Daňové odpisy 2009-2010. Praha : Linde a.s., 2009. 139 s. ISBN 978-80-771-3, str. 52

14

2 Předměty a metody odpisování Předmětem odpisování, jak je již výše uvedeno, je dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek lze rozdělit na odpisovaný a neodpisovaný. Majetek vyloučený z odpisování jmenuje § 27 ZDP: a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč, b) pěstitelský celek trvalých porostů, s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stále výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy, e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek, f) hmotný majetek převzatý povinně bezplatně podle zvláštních právních předpisů6 g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů, h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce ch) hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno, i) najatý hmotný majetek včetně hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním leasingu nebo obdobné smlouvy uzavřené v zahraničí, pokud odpisy nebo položky obdobného charakteru uplatňuje jiná osoba než vlastník. Patří sem i pozemky, které jsou jak z daňového tak z účetního hlediska z odpisování vyřazeny. V této kapitole nás ale zajímá předmět odpisování, což je tedy majetek, který

6

Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon č. 138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon).

15

lze odpisovat. Ten se může dále rozdělit na hmotný a nehmotný odpisovaný majetek. Tomuto rozdělení a vytyčení daného majetku se budeme následně věnovat.

2.1 Hmotný majetek Hmotným majetkem pro účely odpisování se rozumí podle § 26 odst. 2 ZDP: a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. c) stavby, s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkce lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti a oplocení sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou. d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky7 e) dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč f) jiný majetek, kterým se rozumí podle § 26 odst. 3 ZDP technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšují vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f) ZDP, dále technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak a výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč. Důležité je podotknout, jak bylo na začátku řečeno, že hmotným majetkem pro účely ZDP nejsou zásoby, proto je nelze odpisovat.

7

Pěstitelskými celky se podle § 26 odst. 9 rozumějí ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, dále ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha a chmelnice a vinice.

16

2.2 Nehmotný majetek Nehmotný majetek, který lze odpisovat najdeme v § 32a odst. 1 ZDP. Podle tohoto ustanovení se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví veden v účetnictví jako nehmotný majetek. Tento majetek však musí být nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo musí být vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování. Další podmínkou je, že vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Dobou použitelnosti podle výše uvedeného ustanovení se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Z daňového hlediska se za nehmotný majetek nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části, tvořící samostatnou organizační složku, který byl nabyt zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) a dále povolenka na emise skleníkových plynů8 nebo preferenční limit,9 kterým je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóta a individuální limit prémiových práv podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu.10

2.3 Oceňování hmotného majetku podle ZDP Ocenění hmotného majetku je základem pro výpočet daňového odpisu. Vstupní cenu, tedy správné ocenění daného majetku, upravuje ZDP zejména v § 29. ZDP se částečně odvolává na účetní předpisy (zejména pak § 25 odst. 5, zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a dále na jiné právní předpisy, a to především na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném

8

Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů 9 Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, vzppd 10 § 32a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

17

znění.11 Zde jsou uvedeny možnosti, jak určit hodnotu majetku. Patří sem pořizovací cena, vlastní náklady, reprodukční pořizovací cena, hodnota nesplacené pohledávky, cena stanovená pro účely daně dědické a darovací, hodnota při ukončení nájmu, hodnota technického zhodnocení a přepočtená zahraniční cena. Některé uvedené vstupní ceny si nyní blíže popíšeme.

2.3.1 Pořizovací cena Vstupní cennou majetku se rozumí pořizovací cena, je-li pořízen úplatně.12 Pořizovací cena představuje cenu pořízení plus náklady vynaložené na pořízení majetku. Vymezení této ceny je uvedeno v § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vedlejší pořizovací náklady mohou být např.: clo, montáž, doprava, úroky z úvěru a půjček, poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky a mnoho dalších.13 V případě odkoupení najatého majetku, u kterého nájemce odpisoval technické zhodnocení, je i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení součástí pořizovací ceny. Pokud byl majetek odkoupen po skončení nájmu nebo finančního leasingu, může se do pořizovací ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy. Podmínkou je, že nájemné nesmí uplatňovat jako daňový výdaj (náklad).14 Podle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP použije pořizovací cenu zvýšenou o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení jako vstupní cenu u nemovitého majetku poplatník (podle § 2 ZDP), který ho pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo před zahájením pronájmu. Pokud ho pořídil v době delší než 5 let, tak je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena. U movitého majetku pořízeného poplatníkem (podle § 2 ZDP) v době kratší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, se opět použije pro stanovení vstupní ceny pořizovací cena.

11

VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2011. 140 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3803-1, str. 29 12 PELC, Vladimír. Daňové odpisy 2009-2010. Praha : Linde a.s., 2009. 139 s. ISBN 978-80-771-3, str. 37 13 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka :průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2011. 11. aktualiz. vyd. Olomouc : Anag, 2011. 1031 s. ISBN 9788072636334. 14 § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

18

2.3.2 Vlastní náklady Pokud je majetek pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, je jeho hodnota stanovena vlastními náklady. Vlastní náklady se dělí na přímé a nepřímé, tyto náklady vztahující se k výrobě nebo jiné činnosti, nejsou daňovými náklady. Jako daňové náklady jsou až ve formě odpisů. Toto platí pro všechny poplatníky i pro ty, kteří nevedou účetnictví. Stejně jako u pořizovací ceny, platí u vlastních nákladů, že ocenění vlastními náklady použije poplatník (podle § 2 ZDP), který nemovitost pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejím vložením do obchodního majetku nebo před zahájením pronájmu. Tuto cenu ještě zvýší o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. Pokud je tato doba delší než 5 let, tak se cena stanovuje reprodukční pořizovací cenou. Ustanovení výše popsané vstupní ceny najdeme v § 29 odst. 1 písm. b) ZDP.

2.3.3 Reprodukční pořizovací cena Vstupní cenou hmotného majetku může být také reprodukční pořizovací cena, která je zjištěna pomocí ceny podle zvláštních předpisů (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, vzppd)15 a pokud ji nelze takto stanovit, tak ji určí soudní znalec. Reprodukční pořizovací cena je hodnota, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.16 Tato forma vstupní ceny se použije ještě u majetku, který poplatník koupil, vyrobil, zdědil nebo dostal v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době před zahájením pronájmu. „U nemovitých kulturních památek se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu.“17

15

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka:průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2011. 11. aktualiz. vyd. Olomouc : Anag, 2011. 1031 s. ISBN 9788072636334. 16 PELC, Vladimír. Daňové odpisy 2009-2010. Praha : Linde a.s., 2009. 139 s. ISBN 978-80-771-3, str. 38 17 § 29 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

19

2.3.4 Cena stanovená pro účely daně dědické a darovací Cena majetku, který se zdědil nebo byl darován, se oceňuje podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ke dni nabytí. Výjimkou je majetek odpisovaný podle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP a situace, kdy neuplynula od nabytí doba delší než 5 let. Tato cena je pak u nemovitostí zvýšená o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení.

2.3.5 Technické zhodnocení Technickým zhodnocením se podle § 33 odst. 1 ZDP rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud tyto úpravy převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 40 000 Kč (od zdaňovacího období 1998). Jsou jim i uvedené výdaje, které nepřesáhly stanovenou částku, ale to jen když je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako daňový výdaj (náklad). Modernizací se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizace představuje rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku a stavební úpravy jsou změny dokončené stavby při zachování vnějšího půdorysného i výškového ohraničení stavby. Součástí vstupní ceny podle § 29 odst. 1 ZDP je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilému obvyklému užívání, ale s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování, nejpozději však v prvním roce odpisování. Poplatníci samostatně evidující a odpisující technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) ZDP nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) ZDP zvyšují o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a rovněž u odpisovaného majetku i zůstatkovou cenu evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání.

2.3.6 Zůstatková, zvýšený a změněná vstupní cena Tyto ceny vymezuje pro daňové účely ZDP. Za zůstatkovou cenu považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší daňových odpisů z tohoto majetku. Jak bylo výše řečeno, technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nebo zůstatkovou cenu, této ceně se pak tedy říká zvýšená vstupní nebo zvýšená zůstatková cena. A konečně změněná vstupní

20

cena, což je zvýšená nebo snížená vstupní cena. K této změně dochází u již odpisovaného majetku a nejedná se technické zhodnocení.

2.4 Metody odpisování hmotného majetku Postup při odpisování hmotného majetku je popsán v § 30-32 ZDP. V prvním roce odpisování musí poplatník podle § 30 odst. 1 ZDP zařadit hmotný majetek do příslušné odpisové skupiny a to v souladu s přílohou č. 1 ZDP. Dojde-li u stavebního díla ke změně hlavního užívání, tak se změní i zatřídění do odpisové skupiny uvedené v dané příloze. Minimální doba odpisování podle jednotlivých odpisových skupin činní: Tabulka č. 2.3.1: Minimální doba odpisování Odpisová skupina Doba odpisování 1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Pramen: VALOUCH, Petr: Účetní a daňové odpisy 2011

Tato stanovená minimální doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u kterého došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Z hlediska členění hmotného majetku do daných odpisových skupin v zásadě platí, že v odpisových skupinách 1-3 se nachází hmotný movitý majetek a ve zbylých odpisových skupinách, tedy v 4. až 6., hmotný nemovitý majetek.18 Základními metodami odpisování hmotného majetku jsou rovnoměrné a zrychlené daňové odpisy. Kterou metodou se bude nově pořízený hmotný majetek odpisovat, se stanoví hned na začátku odpisování. Toto rozhodnutí je závazné, nelze metody odpisování měnit v průběhu odpisování. U odpisování platí, že majetek se dá odepsat nejvýše do výše vstupní ceny nebo 18

VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2011. 140 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3803-1, str. 60

21

zvýšené vstupní ceny. Dalším důležitým poznatkem je správné zaokrouhlování, a to je na celé koruny nahoru. Vyskytují se zde výjimky u různých druhů majetku, kdy se nelze rozhodnout pro určitou metodu odpisování podle sebe, ale musí se postupovat dle § 30 odst. 4-6 ZDP. Jsou jimi podle tohoto ustanovení otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace. Roční odpis u tohoto majetku se vypočítá jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. U matric, zápustek, forem, modelů a šablon se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby použitelnosti nebo stanového počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. Speciální postup odpisování má také technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce. Roční odpis zde činní jednu patnáctinu vstupní ceny. 2.4.1 Rovnoměrné odpisování Prvním ze základních možností odpisování hmotného majetku, u kterého ZDP umožňuje volbu způsobu odpisovaní, jsou rovnoměrné (lineární) daňové odpisy. V případě zvolení rovnoměrných daňových odpisů se postupuje podle § 31 ZDP.19 Tyto odpisy se počítají ze vstupní ceny, a to jako jedna setina součinu vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby, která je stanovena v tabulkách v § 31 odst. 1 písm. a) – d) ZDP. Poplatník může použít i nižší sazbu než uvedenou maximální a to podle svého rozhodnutí.20 Nalezneme zde od roku 2005 čtyři způsoby rovnoměrného daňového odpisování, kterými jsou způsob bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování a se zvýšením odpisu v prvním roce odpisování o 20 %, 15 % nebo 10 %. Všechny tyto způsoby však nemůže použít každý poplatník a ani je nemůže použít na všechen majetek. Rozdílná výše odpisových sazeb je pouze u odpisových skupin 1, 2 a 3, tedy u movitého majetku. Veškeré odpisové tabulky, které níže uvedu, obsahují tři rozdílné roční odpisové sazby pro jednotlivé odpisové skupiny. „Rozdílná sazba se uplatňuje v prvním roce odpisování, tato sazba je vždy nižší než roční odpisová sazba v následujících letech odpisování. To odráží skutečnost, že majetek nemusí být používán v prvním zdaňovacím období po celé toto zdaňovací období, ale k jeho zařazení do odpisování může dojít až v průběhu zdaňovacího 19

VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2011. 140 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3803-1, str. 63 20 § 31 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

22

období, nebo dokonce až na jeho konci.“ V následujících letech se pak uplatňuje vyšší roční odpisová sazba uvedená v třetím sloupci tabulek. Poslední uvedenou odpisovou sazbou je sazba pro zvýšenou vstupní cenu, tato sazby připadá v úvahu, když dojde k technickému zhodnocení daného majetku.21 Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální odpisové sazby uvedené v § 31 odst. 1 ZDP: Tabulka č. 2.3.1.1: Maximální roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisování Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

V prvním roce odpisování 20 11 5,5 2,15 1,4 1,02

V dalších letech odpisování 40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

Pro zvýšenou vstupní cenu 33,3 20 10 5 3,4 2


Sazby ve výše uvedené tabulce může použít kdokoliv, kdo má právo majetek daňově odpisovat. Tabulka č. 2.3.1.2: Maximální roční odpisové sazby při zvýšeném odpisu v prvním roce o 20 % Odpisová skupina 1 2 3

V prvním roce odpisování 40 31 24,4

V dalších letech odpisování 30 17,25 8,4

Pro zvýšenou vstupní cenu 33,3 20 10


Sazby ve výše uvedené tabulce naopak nemůže použít každý. Podle § 31 odst. 2 ZDP je použije poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví. Za tohoto poplatníka se považuje ten, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů a u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.

21


23

Tabulka č. 2.3.1.3: Maximální roční odpisové sazby při zvýšeném odpisu v prvním roce o 15 % Odpisová skupina 1 2 3

V prvním roce odpisování 35 26 19

V dalších letech odpisování 32,5 18,5 9



V odst. 3 § 31 ZDP se nachází ustanovení pro možné použití těchto sazeb při zvýšeném odpisu v prvním roce o 15 %. Může je tedy použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod.22 Tabulka č. 2.3.1.4: Maximální roční odpisové sazby při zvýšeném odpisu v prvním roce o 10 % Odpisová skupina 1 2 3

V prvním roce odpisování 30 21 15,4

V dalších letech odpisování 35 19,75 9,4



Výše uvedené sazby v tabulce maximální roční odpisové sazby při zvýšeném odpisu v prvním roce o 10 % může podle § 31 odst. 4 ZDP použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného podle ZDP v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku, u kterého lze použít sazby při zvýšení odpisu v prvním roce o 20 % a 15 % a dále pak kromě letadel23, motocyklů a osobních automobilů24. Všichni poplatníci, kteří můžou využít zvýšeného odpisu v prvním roce, musí být, jak bylo řečeno, prvním vlastníkem. Takového vlastníka nám definuje § 31 odst. 6 ZDP, a to tak že je to poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl 22

Zařízení označená ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídící a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce. 23 U takových letadel, které nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, to uvádí § 31 odst. 5 ZDP 24 Jsou jimi takové motocykly a osobní automobily podle § 31 odst. 5 ZDP, které nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební.

24

užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím nebo poplatník, který tento majetek vyrobil nebo pořídil ve vlastní režii. Jak se rovnoměrné odpisy počítají, si ukážeme v následujícím příkladě, kde je spočítáme jak se základní sazbou, tak se zvýšenou odpisovou sazbou v prvním roce odpisu a také s použitím sazby pro zvýšenou vstupní cenu. Příklad: Podnik zakoupil v roce 2006 filtrační zařízení na úpravu vody za 975 000,- (je prvním vlastníkem). Na zařízení provede v roce 2009 modernizaci za 188 000,-. Podle ZDP bude tento majetek zařazen do druhé odpisové skupiny.25 Následující tabulka zobrazuje výši odpisů vypočtených podle základního rovnoměrného odpisování a podle rovnoměrného odpisování při zvýšeném odpisu v prvním roce odpisování o 15 %. Tabulka č. 2.3.1.5: Odpisování filtračního zařízení Zdaňovací období

Maximální sazba

Zvýšená sazba o 15 % Roční Výpočet odpis

Roční odpis

Výpočet

2006

975 000*0,11

107 250

975 000*0,26

253 500

2007

975 000*0,2225

216 938

975 000*0,185

180 375

2008

975 000*0,2225

216 938

975 000*0,185

180 375

2009

(975 000+188 000)*0,2

232 600

(975 000+188 000)*0,2

232 600

2010

(975 000+188 000)*0,2

232 600

(975 000+188 000)*0,2

232 600

2011

(975 000+188 000)(107 250+216 938*2+2 32 600*2)

156 674

(975 000+188 000)(253 500+180 375*2+23 2 600*2)

83 550

Celkem

107 250+216 938*2+23 2 600*2+156 674

1 163 000

253 500+180 375*2+23 2 600*2+83 550

1 163 000

Pramen: Vlastní zpracování 25

Příklady na praktickou maturitu OA a JŠ Třebíč

25

Když srovnáme oba způsoby rovnoměrného odpisování, je zřejmé, že v prvním roce odpisování zvýšeného odpisu je tato částka značně větší a v dalších letech jsou naopak odpisy nižší než při základním odpisování. Pro podnik je lepší použít možnosti zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 % v případě, že jeho základ daně je vysoký. Důvod je jasný, jak bylo již řečeno, daňové odpisy jsou daňovým výdajem (nákladem), proto snižují základ daně.

2.4.2 Zrychlené odpisování Zrychlené daňové odpisy hmotného majetku jsou dalším způsobem odpisování. „Pokud se podnikatelský subjekt rozhodne uplatnit zrychlené daňové odpisy, musí se řídit § 32 ZDP. Ve srovnání s rovnoměrnými daňovými odpisy umožňují zrychlené daňové odpisy odepsat v prvních letech vyšší částky než u rovnoměrných odpisů.“ Další odlišností je, že u zrychlených odpisů se nepoužívá roční odpisová sazba, ale tzv. koeficient pro zrychlené odpisování.26 Tyto koeficienty nalezneme v tabulce v § 32 odst. 1 ZDP: Tabulka č. 2.3.2.1: Koeficienty pro zrychlené odpisování Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

V prvním roce odpisování 3 5 10 20 30 50

V dalších letech odpisování 4 6 11 21 31 51

Pro zvýšenou vstupní cenu 3 5 10 20 30 50


V tabulce stejně jako u rovnoměrných odpisů se objevuje odpisová skupina, koeficient pro první rok odpisování, pro následující roky a také pro zvýšenou vstupní cenu, tedy opět pro technické zhodnocení. U zrychleného odpisování se postup výpočtu odpisů liší v prvním roce a v dalších letech. Postup výpočtu upravuje § 32 odst. 2 ZDP. Nejprve tedy výpočet v prvním roce, je to podíl vstupní ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu. Stejně jako u rovnoměrného 26


26

odpisování může poplatník, který je prvním vlastníkem uplatnit v prvním roce odpisování zvýšení odpisu o 20 %, 15 % a 10%. Podmínky pro možnost využití tohoto zvýšení jsou stejné jako u rovnoměrného odpisování. V dalších letech se odpisy vypočítají jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let, po které byl již majetek odpisován. Vzorce pro výpočet zrychlených odpisů jsou tedy následující:27 zrychlený daňový odpis v prvním roce odpisování = VC/K1 Přičemž: VC = vstupní cena K1 = koeficient pro zrychlené odpisování pro první rok zrychlené daňové odpisy v následujících letech odpisování = 2*ZC/(K2 – n) Přičemž: ZC = zůstatková cena majetku K2 = koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky n

= počet let, po které byli majetek již odpisován

Pro lepší porozumění výpočtu si ukážeme příklad, ve kterém spočítáme zrychlené odpisy jak bez zvýšení odpisu v prvním roce tak s jeho zvýšením. Také na tomto příkladě uvidíme, jak se počítají odpisy majetku, na kterém bylo provedeno technické zhodnocení. Zadání příkladu bude stejné jako v podkapitole rovnoměrného odpisování. Příklad: Podnik zakoupil v roce 2006 filtrační zařízení na úpravu vody za 975 000,- (je prvním vlastníkem). Na zařízení provede v roce 2009 modernizaci za 188 000,-. Podle ZDP bude tento majetek zařazen do 2. odpisové skupiny. V následující tabulce jsou zobrazeny postupy a výsledky zrychleného odpisování ve dvou možných variantách.

27

VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2011. 140 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3803-1, str. 81-82

27

Tabulka č. 2.3.2.2: Odpisování filtračního zařízení Zdaňovací období

Bez zvýšení odpisu v 1. roce Roční odpis

Výpočet

Při zvýšení odpisu v 1. roce o 15 % Roční Výpočet odpis

2006

975000/5

195 000

975 000/5+975 000*0,1 5

341 250

2007

2*780000/(6-1)

312 000

2*633 750/(6-1)

253 500

2008

2*468 000/(6-2)

234 000

2*380 250/(6-2)

190 125

2009

2*(234 000+188 000)/5

168 800

2*(190 125+188 000)/5

151 250

2010

2*253 200/(5-1)

126 600

2*226 875/(5-1)

113 438

2011

2*126 600/(5-2)

84 400

2*113 437/(5-2)

75 625

2012

2*42 200/(5-3)

42 200

2*37 812/(5-3)

37 812

Celkem

195 000+312 000+234 0 00+168 800+126 600+8 4 400+42 200

341 250+253 500+190 1 163 000 125+151 250+113 438+ 1 163 000 75 625+37 812

Pramen: Vlastní zpracování

2.4.3 Mimořádné odpisování Během roku 2009 se snahou řešení dopadů finanční krize se novelizoval ZDP. Novela ZDP provedená zákonem č. 216/2009 Sb., která do ZDP vložila nový § 30a vstoupila v platnost 20. 7. 2009. Toto ustanovení umožňovalo u některého hmotného majetku využít mimořádných odpisů. Výhodou mimořádné odpisování bylo zkrácení doby. Tyto odpisy však poplatník nemusel uplatnit povinně, bylo na něm, zda si vybere právě mimořádné nebo zrychlené či rovnoměrné. Pokud se ale rozhodl pro mimořádné odpisování, musel tyto odpisy stanovit s přesností na celé měsíce a s odpisováním musel začít počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. „Při zahájení 28

nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období šlo uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období.“28 Mimořádné odpisy se podle § 30a odst. 1 ZDP mohly použít u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině jedna, který byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. Tento majetek může poplatník, který je prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Hmotný majetek zařazený do odpisové skupiny dvě, který byl rovněž pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, může poplatník (první vlastník) odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrné do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní rovnoměrné odpisy do výše 40 % vstupní ceny.29

2.5 Metody odpisování nehmotného majetku Nehmotný majetek může odpisovat kromě vlastníka i poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. Daňové odpisy nehmotné majetku se počítají podle ustanovení § 32a odst. 4 ZDP a to dvěma způsoby. Pokud se jedná o majetek, který má poplatník právo užívat po určitou dobu, tak se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení podle následující tabulky: Tabulka č. 2.4.1: Odpisy nehmotného majetku Doba odpisování

Technické zhodnocení doba odpisování nejméně

Audiovizuální dílo

18 měsíců

9 měsíců

Software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

36 měsíců

18 měsíců

Zřizovací výdaje

60 měsíců

-

Ostatní nehmotný majetek

72 měsíců

36 měsíců

Majetek

Pramen: PELC, Vladimír: Daňové odpisy 2009-2010

28 29

§ 30a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd § 30a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

29

Stejně jako odpisy u hmotného majetku se i tyto zaokrouhlují na celé koruny nahoru a musí se stanovit s přesností na celé měsíce. Odpisovat se musí začít měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro zařazení nehmotného majetku do odpisování. U nehmotného majetku nabytého vkladem nebo přeměnou, pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem. Tomu je tak jen za podmínky, že vkladatel zanikající nebo rozdělovanou obchodní společností nebo družstvem měl právo u tohoto nehmotného majetku uplatňovat odpisy.30 V tabulce se objevuje sloupec s technickým zhodnocením. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku. Majetek se pak odpisuje z této zvýšené vstupní ceny, která je snížena o již uplatněné odpisy. Odpisování musí začít po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno. Odepisuje se bez přerušení po dobu uvedenou v tabulce výše.

30

§ 32a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

30

3 Využití daňových odpisů při optimalizaci základu daně z příjmů Každý poplatník se snaží optimalizovat základ daně, tak aby hodnota jeho daňové povinnosti dosahovala co nejnižší výše. Je zřejmé, že se tato optimalizace musí provádět v souladu s právními předpisy. Výši základu daně, jak už na nižší nebo na vyšší hodnotu, lze ovlivňovat různými způsoby, podle toho co je v danou dobu pro účetní jednotku výhodnější. Důležité je však myslet na optimalizace daňové povinnosti po celé zdaňovací období. Může nastat případ, kdy se poplatník snaží, aby jeho základ daně byl vyšší. Může to znít hloupě, ale je to skutečnost. Jde o to, aby mohl využít např.: daňové zvýhodnění nebo slevy na dani. Pro tuto situaci se nabízí přerušení odpisování. Častější je samozřejmě snaha o co nejnižší základ pro výpočet daně, který přináší nižší daňovou povinnost. Položky, kterými lze základ daně ovlivnit jsou odčitatelné položky od základu daně a položky snižující tento základ. Jsou jimi např.: daňové ztráty, výdaje na projekty výzkumu a vývoje, dary na obecně prospěšné účely. Dále lze optimalizovat základ daně z příjmů daňově uznatelnými náklady, mezi které např. patří cestovní výdaje, sociální výdaje, zdravotní a sociální výdaje, odpisy hmotného a nehmotné majetku.31 Nejčastěji používaný způsob je tvorba daňových odpisů. V úvahu se berou pouze daňové odpisy hmotného majetku, neboť odpisy nehmotného jsou v zákoně upraveny přísněji, a proto jejich využití k tomuto procesu není moc vhodné. V této kapitole se tedy budeme zabývat využitím daňových odpisů hmotného majetku k optimalizaci základu daně z příjmů. Opět je zde více způsobů jak lze této optimalizace dosáhnout. Jedná se o neuplatnění daňových odpisů, přerušení odpisování, využití nižších než maximálních ročních odpisových sazeb u rovnoměrných daňových odpisů, použití zrychleného odpisování a uplatnění vyšších odpisových sazeb pro prvního vlastníka. Je zřejmé, že nejlépe se základ daně ovlivňuje při koupi nového majetku, kdy s odpisováním začínáme a můžeme se tedy rozhodnout, jakým způsobem majetek budeme odpisovat.

31

Tyto a mnoho dalších položek ovlivňující základ daně z příjmů najdeme v ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zppd a to v § 15, 20, 24, 34

31

3.1 Neuplatnění daňových odpisů Neuplatnění daňových odpisů přichází v úvahu, pokud poplatník potřebuje zvýšit základ daně např. z důvodu využití slev na dani, nároku na odpočitatelné položky od základu daně. V tomto případě tedy nemusí daňové odpisy u již odpisovaného majetku od daného roku vůbec uplatňovat. Tento proces spočívá v tom, že se sice výše daňových odpisů (připadající na daný rok) vypočte a zaeviduje, ale při výpočtu daně z příjmů se nepoužije. Tento proces musí být řádně zaznamenán na evidenčních kartách daného majetku. Doba odpisování se neprodlužuje a samotné odpisování se do dalších let nepřesouvá, což je tedy nevýhoda. Odpisy již v budoucnu nejde pro snížení základu daně využít. Na místo tohoto způsobu se může zahájit odpisování v jiném roce, než v kterém byl majetek pořízen a vystaven provozu.32

3.2 Přerušení odpisování Podle § 26 odst. 8 ZDP může poplatník proces odpisování majetku přerušit, a to jak při rovnoměrném odpisování, tak při zrychleném odpisování. Přerušit jej může na jakoukoliv dobu a i v případě, že je na daném majetku provedeno technické zhodnocení. Pokud tedy poplatník využije přerušení odpisování, tak při dalším odpisování bude pokračovat tak, jako by vlastně odpisování nebylo přerušeno a o dobu přerušení se celková doba odpisování daného majetku prodlouží. Tento postup je v tomto ustanovení podmíněn tím, že poplatník, který vede daňovou evidenci, nesmí v době přerušení uplatnit výdaje paušální částkou podle § 7 a 9 ZDP. Na rozdíl od předchozí varianty neuplatnění odpisování se výše odpisů vůbec nevypočítává a v evidenci se pouze uvede, že došlo k přerušení odpisování. Využít přerušení odpisování může být výhodné jak pro poplatníka daně z příjmů fyzických, tak i právnických osob. „Jedná se zejména o případy, když by poplatník v daném zdaňovacím období při zahrnutí daňových odpisů do daňově uznatelných výdajů (nákladů) nedosáhl patřičného základu daně a výše daně pro uplatnění veškerých odpočtů od základu daně a slev

32

HLAVOVÁ, Hana. Odpisy dlouhodobého majetku jako nástroj daňové optimalizace [online]. 2010 [cit. 201203-15]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Valouch. Dostupné z: .

32

na dani.“33 Mezi uplatnění týkající se daně z příjmů fyzických osob řadíme nárok na odpočet nezdanitelných částí základu daně z příjmů, které jsou uvedené v § 15 ZDP (odpočet darů, úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, odpočet zaplaceného pojistného na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění). Dále pak nárok na odpočet daňové ztráty, nárok na odečtení 100 % výdajů (nákladů) při realizaci projektů výzkumu a vývoje podle § 34 ZDP, nárok na uplatnění slevy na dani na poplatníka a dalších slev na dani podle § 35ba ZDP a nárok na odpočet slevy na dani z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením podle § 35 ZDP. U právnických osob se jedná o uplatnění nároku na odpočet darů, daňové ztráty, 100 % výdajů (nákladů) při realizaci projektů výzkumu a vývoje podle § 34 ZDP a nárok na odpočet slevy na dani z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením podle § 24 ZDP.

3.3 Využití nižších než maximálních odpisových sazeb u rovnoměrného odpisování Pro optimalizaci základu daně z příjmu lze využít nižších odpisových sazeb u rovnoměrného odpisování, než uvádějí tabulky v § 31 ZDP. Zde jsou uvedeny sazby maximální a poplatník může podle ustanovení v § 31 odst. 7 ZDP použít nižší sazby než jsou ty maximální. Tímto způsobem se může hmotný majetek odpisovat tak dlouho, jak se poplatník rozhodne. V případě, že v daném roce zvolí nižší výši odpisu, nemůže v dalším zdaňovacím období překročit maximální výši odpisu. Tato možnost lze využít pouze u rovnoměrného odpisování, nikoli u zrychleného. „Poplatník může při rovnoměrném odpisování uplatnit ve zdaňovacím období odpis v rozmezí od nuly až do výše odpovídající maximální roční odpisové sazbě a to dle svého rozhodnutí.“34 Tyto nižší sazby však nemůže využít poplatník (podle § 2 ZDP), který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP nebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu.

33

MACHÁČEK, Ivan: Optimalizace daňové povinnosti prostřednictvím daňových odpisů hmotného majetku. Poradce, [online], 2010, č. 5-6, str. 301,[cit. 2012-03-15], dostupné z: 34 MACHÁČEK, Ivan: Optimalizace daňové povinnosti prostřednictvím daňových odpisů hmotného majetku. Poradce, [online], 2010, č. 5-6, str. 305,[cit. 2012-03-15], dostupné z:

33

Příklad: V následujícím příkladě si ukážeme srovnání velikosti a délky odpisování při použití nižší než maximální sazby a maximální sazby rovnoměrného odpisování. Společnost zabývající se výrobou textilu si v loňském roce koupila nový stroj na výrobu textilních a oděvních výrobků. Pořizovací cena stroje činní 450 000 Kč. Stroj podle ZDP zařadila do druhé odpisové skupiny, pro kterou maximální sazby činní v prvním roce 11 % a v dalších letech 22,25 %. Tabulka č. 3.3.1: Odpisování rovnoměrným způsobem (bez zvýšení vstupní ceny v prvním roce) Zdaňovací období 2012 2013 2014 2015 2016 2017- 2021 2022

Výpočet odpisů s nižší sazbou Výpočet odpisů s maximální sazbou (v 1. roce 5 % v dalších 10 %) ( v 1. roce 11 % v dalších 22,25 %) 450 000 × 5 : 100 = 22 500 Kč 450 000 × 11,00 : 100 = 49 500 Kč 450 000 × 10 : 100 = 45 000 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 10 : 100 = 45 000 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 10 : 100 = 45 000 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 10 : 100 = 45 000 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 10 : 100 = 45 000 Kč ---450 000 – 427 500(ZC) = 22 500 Kč ---Kč Pramen: Vlastní zpracování Graf 3.3.1: Srovnání odpisových sazeb nižších s maximálními

120,000 100,000 80,000 K č

60,000 Nižší sazby

40,000

Maximální sazby

20,000 0

Rok Pramen: Vlastní zpracování

Na příkladě a v grafu můžeme vidět, že pokud zvolíme nižší odpisovou sazbu, zvýšíme tím i počet let odpisování. Z tohoto důvodu by měl poplatník dbát nejen na to, o kolik se mu sníží základ daně, ale také jak dlouho se mu majetek vyplatí odpisovat. 34

3.4 Použití zrychleného odpisování To jak se rozhodneme, že budeme odpisovat, tedy jaký způsob odpisování zvolíme, má samozřejmě vliv na výši základu daně. Volba těchto zrychlených odpisů je tedy jedním ze způsobů daňové optimalizace. Zrychlené odpisy nám definuje ZDP v § 32. Když porovnáme odpisy rovnoměrné se zrychlenými, je patrné že zrychlené odpisy umožňují v prvních letech odepsat vyšší částky majetku než rovnoměrné. V posledních letech odpisování je tomu zase naopak, zrychlené odpisy jsou v tuto dobu mnohem nižší než rovnoměrné. Pro který způsob se tedy rozhodnout? Důležité je vždy uvažovat v delším časovém rozmezí. Vhodný způsob odpisování by se pak měl zvolit podle očekávaného vývoje výsledku hospodaření a také očekávané výši daňového základu v následujících letech. Je tedy jasné, že v případech, kdy potřebujeme více daňových výdajů (nákladů), zvolí se zrychlené odpisy. Naopak pokud je pro nás výhodnější průběžné zatěžování výdaji (náklady) výsledek hospodaření, zvolíme rovnoměrné odpisy. Příklad: Ke srovnání průběhu rovnoměrných a zrychlených odpisů použijeme příklad, který pak zpracujeme do grafu. Zadání ponecháme stejné jako u předchozího příkladu. Stroj na výrobu textilních výrobků o hodnotě 450 000, zařazený do druhé odpisové skupiny. Tabulka č. 3.4.1: Odpisování rovnoměrným způsobem (bez zvýšení vstupní ceny v prvním roce) Zdaňovací období 2008 2009 2010 2011 2012

Výpočet odpisů 450 000 × 11,00 : 100 = 49 500 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč 450 000 × 22,25 : 100 = 100 125 Kč Pramen: Vlastní zpracování

Tabulka č. 3.4.2: Odpisování zrychleným způsobem (bez zvýšení vstupní ceny v prvním roce) Zdaňovací období 2008 2009 2010 2011 2012

Výpočet odpisů 450 000 : 5 = 90 000 Kč 2 × 360 000 : (6 – 1) = 144 000 Kč 2 × 214 000 : (6 – 2) = 108 000 Kč 2 × 106 000 : (6 – 3) = 70 667 Kč 2 × 35 333 : (6 – 4) = 35 333 Kč Pramen: Vlastní zpracování

35

Graf 3.4.1: Srovnání rovnoměrného a zrychleného odpisování 160,000 140,000 120,000 100,000 K 80,000 č 60,000 40,000 20,000 0

Rovnoměrné Zrychlené

2008

2009

2010

2011

2012

Rok Pramen: Vlastní zpracování

Na grafu jde vidět, že při zrychleném odpisování v prvních dvou letech odepíše poplatník mnohem vyšší část ze vstupní ceny než při rovnoměrném odpisování. Ovšem v následujících letech jsou rovnoměrně počítané odpisy ve všech letech stejně vysoké, jsou tedy rovnoměrně rozprostřené. Zrychlené odpisy se v dalších letech (po 2 rocích) každým rokem snižují a ve srovnání s rovnoměrnými jsou nižší.

3.5 Uplatnění vyšších odpisových sazeb pro prvního vlastníka Další možností jak optimalizovat výši základu daně a tím i samotnou daňovou povinnost je uplatnění vyšších odpisových sazeb v prvním roce odpisování. Tyto vyšší sazby existují jak u rovnoměrných (§ 31 odst. 1 písm. b), c) a d) ZDP) tak u zrychlených odpisů (§ 32 odst. 2, písm. a) ZDP). Ovšem nemůže jich využít každý subjekt a ani u každého majetku. Týká se to majetku zařazeného do odpisové skupiny 1-3, ale jsou zde i výjimky. Takto nelze odepisovat letadla, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, motocykly a osobní automobily, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu, dále pak hmotný majetek označený ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené) a 35.12 (rekreační a sportovní čluny).35 Také zde

35

§ 31 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

36

musí platit, že poplatník je prvním vlastníkem. Tyto všechny kritéria jsme již zmiňovali v kapitole metody odpisování hmotného majetku. Příklad: Pro znázornění si rozdíl mezi odpisem se zvýšenou a základní vstupní cenou ukážeme na příkladu a grafu u zrychleného odpisování. Zadání příkladu použijeme opět stejné jako v předchozí podkapitole. Tabulka č. 3.5.1: Odpisování zrychleným způsobem Zdaňovací období

Výpočet odpisů bez zvýšení vstupní ceny v 1. Roce

Výpočet odpisů se zvýšením vstupní ceny v 1. roce o 10 % 450 000 × 0,1 = 180 000 (450 000 : 5) + 45 000 = 135 000 Kč

2008

450 000 : 5 = 90 000 Kč

2009

2 × 360 000 : (6 – 1) = 144 000 Kč

2 × 315 000 : (6 – 1) = 126 000 Kč

2010

2 × 214 000 : (6 – 2) = 108 000 Kč

2 × 189 000 : (6 – 2) = 94 500 Kč

2011

2 × 106 000 : (6 – 3) = 70 667 Kč

2 × 94 500 : (6 – 3) = 63 000 Kč

2012

2 × 35 333 : (6 – 4) = 35 333 Kč

2 × 31 500 : (6 – 4) = 31 500 Kč


Graf 3.5.1: Srovnání zrychlených odpisů a zrychlených zvýšených odpisů 160000 140000 120000 100000

Zrychlené odpisy

80000 60000

Zrychlené odpisy zvýšené v 1. roce o 10 %

40000 20000 0 2008

2009

2010

2011

2012


Na grafu vidíme průběh odpisování zrychlených odpisů bez zvýšení vstupní ceny a se zvýšením vstupní ceny v prvním roce, v tomto případě o 10 %. Úkolem zrychleného odpisování se zvýšením vstupní ceny v prvním roce je odepsat co největší podíl z odpisované částky v prvním roce, což jde na grafu krásně vidět. Jak bylo již řečeno u předchozího grafu, 37

zrychlené odpisy se vyznačují odepsáním co nejvyšší částky v prvních dvou letech. V následujících letech je pak průběh obou v grafu uvedených způsobů odpisování podobný. A to takový, že má klesající tendenci. Když vezmeme všechny možnosti jak odpisovat majetek, zjistíme, že zde existuje opravdu velká škála způsobů jak odpisy počítat. Daňový poplatník tak má celkem velkou svobodu při výběru. Samozřejmě není vždy možné vybírat ze všech možností. Tento výběr tedy dává poplatníkům možnost optimalizovat, v mezích zákona, jejich výsledek hospodaření a jejich daňovou povinnost.

38

4 Společnost Inpakt s.r.o. a její odpisy36 Společnost Inpakt s.r.o. vznikla v roce 2004, avšak historie její činnosti a produktů sahá do roku 1999. Předmětem podnikání této společnosti je zejména vydavatelská a nakladatelská činnost. Inpakt s.r.o. nabízí široké spektrum služeb v oblasti vzdělávání a vydavatelství. V roce 2005 společnost získala akreditaci MŠMT ČR37 pro provádění vzdělávání pedagogických pracovníků jako institut. Činnost vydavatelství a nakladatelství je postavena především na publikaci KABOMET (katalog forem a metod). KABOMET je jedna z nejtradičnějších a nejznámějších řad metodických materiálů pro pedagogy MŠ, ZŠ a nižších ročníků gymnázií v České republice. Na základě rozsáhlých kontaktů s pedagogy a předními odborníky z praxe vytvořila společnost řadu odborných seminářů a kurzů, které mají akreditaci MŠMT ČR. Každý rok tak vzdělává stovky pedagogických pracovníků. Dále do vzdělávací činnosti této firmy patří nabízení motivačních kurzů, a kurzů týmové spolupráce a školení komunikačních dovedností pro zaměstnance i management, dále různé semináře, to vše je pro firmy. Inpakt s.r.o. rozšířila svou činnost v roce 2009 i do zahraničí a to na Slovensko, kde má svou dceřinou společnost Inpakt Slovakia s.r.o.

4.1 Současný stav odpisování ve společnosti Inpakt s.r.o. Jelikož je Inpakt společností s ručením omezeným, tedy právnickou osobou, tak musí podle § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví vést účetnictví. Její daň, tedy i výsledek hospodaření je ovlivněn mimo jiné také odpisy. Právě odpisy a jejich vlivem na základ daně z příjmů se v této části budeme zabývat.

4.1.1 Složení odpisovaného majetku a jeho zařazení do odpisových skupin Společnost není zaměřena na žádnou výrobní činnost, proto nedisponuje velkým množstvím majetku. Ve své evidenci má tři dlouhodobé hmotné majetky a jeden dlouhodobý nehmotný majetek.

36 37

Interní informace společnosti Inpakt s.r.o. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

39

Prvním majetkem evidovaným ve společnosti Inpakt s.r.o. je tiskařský stroj IR5055N. Tento majetek zařadila společnost podle ZDP do první odpisové skupiny a to jako kancelářské stroje a počítače 30.0 podle standardní klasifikace produkce zavedené Českým statistickým úřadem. Tiskařský stroj byl pořízen za 272 434 Kč. Dále zde máme automobil TOYOTA Yaris pořízený za částku 65 800 Kč. Automobil patří do druhé odpisové skupiny. Do stejné dopisové skupiny se řadí i další automobil vlastněný touto společností a to TOYOTA Corolla RC08 SD 1,6. Auto bylo koupeno za pořizovací cenu ve výši 381 848 Kč. Posledním evidovaným majetkem je ochranná známka Inpakt, tedy nehmotný majetek. Pořizovací suma činila 42 265 Kč. I když pořizovací cena nepřesahuje stanovenou výši pro zařazení do nehmotného majetku, jako odpisovatelného, tedy 60 000 Kč, společnost tak učinila.

4.1.2 Odpisové plány daného majetku Společnost odpisuje veškerý svůj hmotný majetek lineárně (rovnoměrně). Ukážeme si tedy částky odpisů u jednotlivých druhů majetku za rok. Nejprve si ukážeme odpisový plán automobilů. Jsou to TOYOTA Yaris a TOYOTA Corolla. Obě vozidla patřící do druhé odpisové skupiny mají dobu odpisování stanovenou podle § 30 ZDP a to na 5 let. Také obě vozidla se začala odpisovat v roce 2010. Tabulka č. 4.1.2.1: Odpisový plán automobilů Zdaňovací období

TOYOTA Yaris Částka odpisu

TOYOTA Corolla

Zůstatková Částka cena odpisu

Zůstatková cena

2010

7 238,-

58 562,-

42 004,-

339 844,-

2011

14 641,-

43 921,-

84 962,-

254 882,-

2012

14 641,-

29 280,-

84 962,-

169 920,-

2013

14 641,-

14 639,-

84 962,-

84 958,-

2014

14 639,-

0,-

84 958,-

0,-


40

Dále pak tiskařský stroj. Stroj začala společnost odpisovat v roce 2010. Řekli jsme si, že stroj je zařazen do první odpisové skupiny, proto délka odpisování bude 3 roky a to opět podle § 30 ZDP. Tabulka 4.1.2.2: Odpisový plán tiskařského stroje Zdaňovací období 2010 2011 2012

Částka odpisu 54 487,108 974,108 974,-

Zůstatková cena 217 947,108 973,0,-


Posledním majetkem je ochranná známka, která je nehmotným majetkem. Vstupní cena této známky není vyšší než 60 000 Kč, což podle § 32a odst. 1 ZDP je částka, kterou se mimo jiné určuje nehmotný majetek, který se odpisuje. Stejnou výši pro zařazení majetku do dlouhodobého nehmotného majetku má společnost stanovenou ve vnitřní směrnici. Ochranná známka tak nemusí být odpisována, ale její hodnota může být zaúčtována jak náklad roku 2011, ale podnik se pro její odpisování rozhodl. Odpisování ochranné známky podnik započal 1. 6. 2011, v prvním roce tedy probíhalo odpisování pouze 6 měsíců. Jedná se o nehmotný majetek a odepisuje se podle počtu měsíců platnosti, neboli použitelnosti, jak říká ZDP. K tomu aby podnik určil dobu odpisování, je třeba znát platnost známky. Doba platnosti činní 10 let, majetek se tak bude odpisovat 120 měsíců. Tabulka 4.1.2.3: Odpisový plán ochranné známky Zdaňovací období 2011 (6 měsíců) 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Částka odpisu 2 118,4 236,4 236,4 236,4 236,4 236,4 236,4 236,4 236,4 236,2 023,Pramen: Vlastní zpracování

41

Zůstatková cena 40 147,35 911,31 675,27 439,23 203,18 967,14 731,10 495,6 023,2 023,0,-

4.1.3 Daňová povinnost společnosti Inpakt s.r.o. Společnost Inpakt s.r.o. počítá jak účetní tak daňové odpisy rovnoměrně. Výpočet účetních a daňových odpisů se liší, ale v tomto případě jsou odpisy shodné. Společnost má totiž ve vnitřní směrnici s názvem Dlouhodobý majetek stanoveno, že účetní odpisy se shodují s daňovými. Z tohoto důvodu nebudou odpisy ovlivňovat výsledek hospodaření, tedy později základ daně z příjmů formou daňově neuznatelných nákladů. Zde odpisy představují náklad společnosti, který výsledek hospodaření společnosti snižuje. V následující tabulce vidíme, jak podnik hospodařil v účetním období 2011, což je v případě automobilů a tiskařského stroje druhý rok odpisování a u ochranné známky první rok. Jaký byl jeho hospodářský výsledek a daňová povinnost, to vidíme právě v této tabulce. Podnik odpisuje majetek lineárně, tím rozprostírá odpisové náklady kromě prvního roku zcela rovnoměrně do všech let, po které se jednotlivé druhy majetku odpisují, což jsme si již ukázali v předchozí kapitole na grafu. Důvody pro výběr tohoto způsobu mohou být různé. Společnost zřejmě počítala a dále počítá s tím, že její výnosy a náklady budou nadále v podobné výši, a proto asi neměla zapotřebí odpisovat jiným ze způsobů uvedených v ZDP. Některý z těchto způsobů by mohl způsobit v prvních letech odpisování výrazné zmenšení výsledku hospodaření a s tím spojenou i daňovou povinnost, ale v dalších letech by byla zase o něco vyšší. Tohoto by mohla využít, pokud by počítala, že v roce 2011 (2012) bude mít zisk v neobvykle vysoké výši a chtěla by ho tak snížit. Tabulka 4.1.3.1 Hospodaření a daň společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 Provozní výsledek hospodaření

808 277 Kč

Finanční výsledek hospodaření

81 772 Kč

Daň z příjmů za běžnou činnost

134 530 Kč

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

755 519 Kč

Daň z příjmu z mimořádné činnosti

0 Kč

Mimořádný výsledek hospodaření

0 Kč

Výsledek hospodaření za účetní období

755 519 Kč

Výsledek hospodaření před zdaněním

890 049 Kč

Pramen: Vlastní zpracování z výkazu zisku a ztrát Inpakt s.r.o.

42

4.2 Navržení změn v odpisování pro nižší daňovou povinnost Nyní se zaměříme na jednotlivé způsoby odpisování a jejich dopad na daňovou povinnost společnosti. Pokusím se vybrat takový způsob, který by v roce 2011, nejvíce pozitivně ovlivnil daňovou povinnost. Znamená to, aby podnik zaplatil za dané období co nejnižší daň. V následující tabulce si ukážeme odpisové plány dlouhodobého hmotného majetku vlastněného společností Inpakt s.r.o., v případě, kdy by podnik zvolil jiný způsob odpisování než rovnoměrný. Tabulka 4.2.1 Další možnosti odpisování daného majetku Zdaňovací období

2010

2011

2012

2013

2014

TOYOTA Yaris

Zrychlený odpis

13 160,-

21 056,-

15 792,-

10 528,-

5 264,-

TOYOTA Corolla

Zrychlený odpis

76 370,-

122 192,-

91 643,-

61 096,-

30 547,-

Rovnoměrný odpis zvýšený o 10 % v 1. roce

81 731,-

95 352,-

95 351,-

----

----

Zrychlený odpis

90 812,-

121 082,-

60 540,-

----

----

Zrychlený odpis zvýšený o 10 % v 1. roce

118 055,-

102 920,-

51 459,-

----

----

Tiskařský stroj


Dalšími možnými způsoby, které podnik mohl použít pro výpočet odpisů jednotlivých druhů majetku, byly rovnoměrné odpisy zvýšené o 10 % v prvním roce, zrychlené odpisy a zrychlené odpisy zvýšené o 10 % v prvním roce. V tabulce vidíme, že u automobilů jsme možnost odpisovat se zvýšenou vstupní cenou o 10 % v prvním roce vynechali. Důvod je jednoduchý, pro osobní automobil38 nemůže být podle § 31 odst. 4 a 5 ZDP použita roční odpisová sazba pro zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %. Navíc společnost není, 38

pokud není využíván provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu

43

v případě TOYOTY Yaris, prvním vlastníkem automobilu. A jak bylo již dříve řečeno, tento způsob může použít pouze majitel, který je prvním vlastníkem.39 U těchto automobilů platí to stejné i pro zrychlené odpisování zvýšené v prvním roce o 10 %. Ustanovení týkající se této záležitosti nalezneme v § 32 odst. 2 ZDP. U tiskařského stroje už jsou pak uvedené všechny možnosti odpisů. Jelikož nám jde o to, aby firma dosáhla v roce 2011 co nejnižší daňovou povinnost, je jasné že zvolíme takový způsob, který má ve druhém roce odpisování nejvyšší částku odpisu. Tímto způsobem je zrychlené odpisování. Toto odpisování se vyznačuje tím, že v prvních dvou letech firma odepíše co nejvyšší podíl z majetku a v dalších letech pak roční částka odpisů klesá. Společnost eviduje ještě nehmotný majetek a to ochrannou známku. Jak jsme si řekli, ochranná známka nemusí být odpisována, ale dána přímo do spotřeby. Jelikož se snažíme o co nejnižší daňovou povinnost za účetní období 2011, tak nezvolíme u známky možnost odpisovat (rozložit hodnotu známky do více roků), ale celou její pořizovací cenu zaúčtujeme jednorázově do nákladů. Touto variantou snížíme výsledek hospodaření, což se projeví i na nižší dani. Pokud by tedy společnost použila námi zvolené změny v odpisování hmotného a nehmotného majetku, změnil by se její hospodářský výsledek a daňová povinnost. V jaké rozsahu by se to dělo, nám ukazuje níže uvedená tabulka. Tabulka 4.2.2 Hospodaření a daň společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 při změně daňového odpisování Provozní výsledek hospodaření

766 012 Kč

Finanční výsledek hospodaření

81 772 Kč

Daň z příjmů za běžnou činnost

115 910 Kč

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

731 874 Kč

Daň z příjmu z mimořádné činnosti

0 Kč

Mimořádný výsledek hospodaření

0 Kč

Výsledek hospodaření za účetní období

731 874 Kč

Výsledek hospodaření před zdaněním

847 784 Kč


39

§ 31 odst. 4 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vzppd

44

V tabulce vidíme, že se nám snížil zmiňovaný výsledek hospodaření a daň, kterou musí podnik za rok 2011 zaplatit. V porovnání s daňovou povinností při rovnoměrných odpisech a při odpisování ochranné známky, tedy s původním (reálným) hospodářským výsledkem, by firma při použití zrychlených odpisů a zanesení pořizovací ceny ochranné známky do účetnictví jako jednorázový náklad na dani ušetřila 18 620 Kč. V případě že bude firma vykazovat podobnou výši zisku v následujících letech, se dá předpokládat, že daň bude o něco vyšší než v původní situaci, kdy majetek odpisovala rovnoměrně. Způsobí to právě námi zvolené zrychlené odpisy, jelikož jejich výše v dalších letech klesá a je tedy nižší než, kdybychom zůstali u rovnoměrných odpisů. Při rozhodování jaký způsob odpisování zvolit je důležité myslet na několik let dopředu. Je zřejmé, že odpisování majetku trvá několik let a právě po tuto dobu nám budou odpisy ovlivňovat hospodářský výsledek a daň. Určitě není pro jakýkoliv podnik příjemné se díky příliš vysokým odpisům dostat do ztráty nebo naopak při velmi nízkých odpisech platit příliš vysokou daň a další nepříznivé jevy spojené s volbou způsobu odpisování. Z těchto důvodů musí podnik při rozhodování počítat s vývojem své hospodářské situace. Legislativa této oblasti tedy dává poplatníkům svobodu při volbě způsobu odpisování, a proto je na každé firmě, zda ji využije ve svůj prospěch.

45

Závěr Každý podnikatelský subjekt je dnes povinen odvádět státu daně, především daň z příjmů a všechny tyto subjekty přemýšlí jak do státní pokladny odevzdat co nejméně peněz. Daňová optimalizace je tedy velmi diskutovaný pojem. Právě díky optimalizaci daňových odpisů dlouhodobého majetku je základ daně možné snížit a tím i samotnou daňovou povinnost. Teoretické poznatky této práce jsem se snažila využít a aplikovat na společnost Inpakt s.r.o. Mým úkolem bylo navrhnout změnu v odpisování majetku společnosti a to tak, že kdyby společnost na začátku odpisování zvolila můj zvolený způsob, tak by v roce 2011 odvedla státu prostřednictví daně z příjmů nejmenší možný obnos. Proto, abych mohla vybrat nejoptimálnější způsob odpisování, jsem vypočítala jednotlivé možnosti odpisů, mezi kterými jsem pak vybírala. Byly jimi u osobních automobilů zrychlené odpisy a u tiskařského stroje zrychlené odpisy a rovnoměrné a zrychlené odpisy zvýšené v prvním roce odpisování o 10 %. Společnost vlastní i nehmotný majetek, u něhož jsme také navrhli způsob, jakým by základ daně mohla snížit, a to i přestože jsme si řekli, že nehmotný majetek pro optimalizaci daně není vhodný. V tomto případě se totiž nejednalo o způsob odpisování. Při stanovování změn, hrál roli faktor, že firma Inpakt s.r.o. dosahuje pravidelně vyššího zisku. Navržená změna byla volba zrychleného způsobu odpisování a to jak u automobilů, tak u tiskařského stroje. Další změnou bylo také zavedení ochranné známky do účetnictví, tedy zmiňovaný nehmotný majetek, jako jednorázový náklad, který ovlivní výsledek hospodaření pouze v daném roce. Pro srovnání původní situace a mnou zvolené obměny, jsem vypočítala daňovou povinnost po změně daňových odpisů a porovnala s výsledkem hospodaření a daňovou povinností před změnami. Daňová povinnost v daném roce, tedy v roce 2011 byla snížena, což dokazuje, že daňové odpisy jsou vhodným nástrojem optimalizace základu daně z příjmů. Celkově lze shrnout, že využívání daňových odpisů jako nástroj daňové optimalizace pro snížení základu daně z příjmů, je velmi účinné. Legislativa této oblasti dává poplatníkům svobodu při volbě způsobu odpisování, a proto je na každé firmě, zda ji využije ve svůj prospěch.

46

Seznam použité literatury a dalších zdrojů Monografie: 1) PELC, Vladimír: Daňové odpisy 2009-2010. Praha : Linde a.s., 2009. 139 s. ISBN 97880-771-3 2) PELECH, Petr, PELC, Vladimír: Daně z příjmů s komentářem. 10. vyd. Olomouc : ANAG, 2009. 968 s. ISBN 978-80-7263-542-9. 3) RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka:průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2011. 11. aktualiz. vyd. Olomouc : Anag, 2011. 1031 s. ISBN 9788072636334. 4) SEDLÁČEK, Jaroslav; VALOUCH, Petr. Účetnictví a daně. 2., přeprac. vyd., Brno : Masarykova univerzita, 2008. 171 s. ISBN 9788021045422 5) VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2011. 140 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3803-1

Elektronické zdroje: 6) HLAVOVÁ, Hana. Odpisy dlouhodobého majetku jako nástroj daňové optimalizace [online]. 2010 [cit. 2012-03-15]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta. Vedoucí práce Petr Valouch. Dostupné z: 7) . 8) MACHÁČEK, Ivan: Optimalizace daňové povinnosti prostřednictvím daňových odpisů hmotného majetku. Pofadce, [online], 2010, č. 5-6, [cit. 2012-03-15], dostupné z:

Legislativa: 9) Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a doplňků 10) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů a doplňků 11) Zákon č. 138/1973 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů a doplňků 12) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a doplňků 13) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů a doplňků 14) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a doplňků 47

15) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 16) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů.

48

Seznam použitých zkratek ZDP

Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

VC

vstupní cena

ZC

zůstatková cena majetku

K1

koeficient pro zrychlené odpisování pro první rok

K2

koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky

n

počet let, po které byl majetek již odpisován

MŠ

Mateřská škola

ZŠ

Základní škola

MŠMT ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

49

Seznam tabulek Tabulka č. 2.3.1: Minimální doba odpisování

21

Tabulka č. 2.3.1.1: Maximální roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisování

23

Tabulka č. 2.3.1.2: Maximální roční odpisové sazby při zvýšeném odpisu v prvním roce o 20 %

23


24


24

Tabulka č. 2.3.1.5: Odpisování filtračního zařízení

25

Tabulka č. 2.3.2.1: Koeficienty pro zrychlené odpisování

26

Tabulka č. 2.3.2.2: Odpisování filtračního zařízení

28

Tabulka č. 2.4.1: Odpisy nehmotného majetku

29

Tabulka č. 3.3.1: Odpisování rovnoměrným způsobem

34

Tabulka č. 3.4.1: Odpisování rovnoměrným způsobem

35

Tabulka č. 3.4.2: Odpisování zrychleným způsobem

35

Tabulka č. 3.5.1: Odpisování zrychleným způsobem

37

Tabulka č. 4.1.2.1: Odpisový plán automobilů

40

Tabulka č. 4.1.2.2: Odpisový plán tiskařského stroje

41

Tabulka č. 4.1.2.3: Odpisový plán ochranné známky

41

Tabulka č. 4.1.3.1 Hospodaření a daň společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011

42

Tabulka č. 4.2.1 Další možnosti odpisování daného majetku

43

Tabulka č. 4.2.2 Hospodaření a daň společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 při změně daňového odpisování

44

Seznam grafů Graf 3.3.1: Srovnání odpisových sazeb nižších s maximálními

34

Graf 3.4.1: Srovnání rovnoměrného a zrychleného odpisování

36

Graf 3.5.1: Srovnání zrychlených odpisů a zrychlených zvýšených odpisů

37

50

Seznam příloh Příloha č. 1: Výpočet dalších způsobů odpisování automobilu TOYOTA Yaris Příloha č. 2: Výpočet dalších způsobů odpisování automobilu TOYOTA Corolla Příloha č. 3: Výpočet dalších způsobů odpisování tiskařského stroje Příloha č. 4: Výpočet daňové povinnosti společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 Příloha č. 5: Výpočet daňové povinnosti společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 při změně daňového odpisování

51

Příloha č. 1: Výpočet dalších způsobů odpisování automobilu TOYOTA Yaris Vstupní cena: 65 800 Kč Počáteční datum odpisování: 31. 12. 2010 Odpisová skupina: 2. Minimální počet let odpisování: 5 Způsob odpisování: zrychleně Koeficient v prvním roce: 5 Koeficient v dalších letech: 6 Zůstatková cena = ZC Výpočet odpisů v roce 2010 65 800/5 = 13 160,Výpočet odpisů v roce 2011 ZC = 65 800 – 13 160 = 52 640,2 * 52 640 / (6-1) = 21 056,Výpočet odpisů v roce 2012 ZC = 52 640 – 21 056 = 31 584,2 * 31 584 / (6-2) = 15 792,Výpočet odpisů v roce 2013 ZC = 31 584 – 15 792 = 15 792,2 * 15 792 / (6-3) = 10 528,Výpočet odpisů v roce 2014 ZC = 15 792 – 10 528 = 5 264,2 * 5 264 / (6-4) = 5 264,-

Příloha č. 2: Výpočet dalších způsobů odpisování automobilu TOYOTA Corolla Vstupní cena: 381 848 Kč Počáteční datum odpisování: 31. 12. 2010 Odpisová skupina: 2. Minimální počet let odpisování: 5 Způsob odpisování: zrychleně Koeficient v prvním roce: 5 Koeficient v dalších letech: 6 Zůstatková cena = ZC Výpočet odpisů v roce 2010 381 848/5 = 76 370,Výpočet odpisů v roce 2011 ZC = 381 848 – 76 370 = 305 478,2 * 305 478/ (6-1) = 122 192,Výpočet odpisů v roce 2012 ZC = 305 478 – 122 192 = 183 286,2 * 13 286/ (6-2) = 91 643,Výpočet odpisů v roce 2013 ZC = 183 286 – 91 643 = 91 643,2 * 91 643 / (6-3) = 61 096,Výpočet odpisů v roce 2014 ZC = 91 643 – 61 096 = 30 547,2 * 30 547 / (6-4) = 30 547,-

Příloha č. 3: Výpočet dalších způsobů odpisování tiskařského stroje Vstupní cena: 272 434 Kč Počáteční datum odpisování: 31. 12. 2010 Odpisová skupina: 1. Minimální počet let odpisování: 3 Způsob odpisování: a) rovnoměrný zvýšený o 10 % v 1. roce b) zrychlený c) zrychlený zvýšený o 10 % v 1. roce Odpisová sazba/koeficient v prvním roce: a) 30 b) a c) 3 Odpisová sazba/koeficient v dalších letech: a) 35 b) a c) 4 Výpočet odpisů v roce 2010 a) 272 434 * 30 / 100 = 81 731.b) 272 434 / 3 = 90 812,c) 272 434 * 0,10 = 27 243,4 272 434 / 3 = 90 811,33 + 27 243,4 = 118 055,Výpočet odpisů v roce 2011 a) 272 434 * 35 / 100 = 95 352.b) ZC=272 434 - 90 812 = 181 622,2 * 181 622 / (4-1) = 121 082,c) ZC=272 434 – 118 055 = 154 379,2* 154 379 / (4-1) = 102 920,Výpočet odpisů v roce 2012 a) 272 434 – 81 731 – 95 352 = 95 351.b) ZC=181 622 – 121 082 = 60 540,2 * 60 540 / (4-2) = 60 540,c) ZC=154 379 – 102 920 = 51 459,2 * 51 459 / (4-2) = 51 459,-

Příloha č. 4. Výpočet daňové povinnosti společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 Provozní výnosy Provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

3 172 731,2 364 454,808 277,-

Finanční výnosy Finanční náklady Finanční výsledek hospodaření

88 464,6 692,81 772,-

Stanovení základu daně pomocí daňově neznatelných nákladů a výnosů 808 277 + 81 772 = 890 049 (provozní a finanční výsledek hospodaření) 890 049 + 4 070 (cestovné nad limit) + 2 951 (náklady na reprezentaci) + 3 130 (daň darovací a neuhrazená daň z převodu nemovitosti) + 6 000 (dary) + 16 974 (úhrada za stravenky) + 2 210 (manka a škody přesahující náhrady škod) - 84 549 (zdaněné výnosy z dlouhodobého finančního majetku) + 212 812 (účetní odpisy) - 212 812 (daňové odpisy) = 840 835 Základ daně Dary zaokrouhlení Daň 19 % Sleva na ZPS Výsledná daň

840 835,- 5 000,835 835,835 000,158 650,- 24 120,134 530,-

(firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením)

Příloha č. 5: Výpočet daňové povinnosti společnosti Inpakt s.r.o. v roce 2011 při změně daňového odpisování (zrychlené odpisy) Provozní výnosy Provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

3 172 731,2 406 719,766 012,-

Finanční výnosy Finanční náklady Finanční výsledek hospodaření

88 464,6 692,81 772,-

Stanovení základu daně pomocí daňově neznatelných nákladů a výnosů 766 719 + 81 772 = 847 784 (provozní a finanční výsledek hospodaření) 847 784 + 4 070 (cestovné nad limit) + 2 951 (náklady na reprezentaci) + 3 130 (daň darovací a neuhrazená daň z převodu nemovitosti) + 6 000 (dary) + 16 974 (úhrada za stravenky) + 2 210 (manka a škody přesahující náhrady škod) - 84 549 (zdaněné výnosy z dlouhodobého finančního majetku) + 210 694 (účetní odpisy) - 266 448 (daňové odpisy) = 742 816,Základ daně Dary zaokrouhlení Daň 19 % Sleva na ZPS Výsledná daň

742 816,- 5 000,737 816,737 000,140 030,- 24 120,115 910,-

(firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením)

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU A JEJICH DAŇOVÝ DOPAD

Recommend Documents