Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesa a myslivosti
Bakalářská práce Řešení problematiky optimalizace stavů prasete divokého v regionu Chrudimska
Brno 2006
Miroslav Holub
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na výše uvedené téma vypracoval samostatně a uvedl jsem všechny použité prameny. K vypracování jsem použil podkladů získaných od státní správy myslivosti Hlinsko a Chrudim, OMS Chrudim a z literatury uvedené v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Trhové Kamenici, dne 22.4. 2006
Miroslav Holub
2
Úvodem bych chtěl poděkovat panu Ing. Janu Dvořákovi Ph.D. za odborné vedení při zpracování této práce.
Dále chci poděkovat Pavlíně a Jiřímu Stříbrným, panu Bohumírovi Douchovi, pracovníkům státní správy myslivosti Hlinsko a Chrudim, kteří mi umožnili získat materiály a poznatky pro zpracování bakalářské práce.
3
Miroslav Holub Řešení problematiky optimalizace stavů prasete divokého v regionu Chrudimska
Abstrakt: V bakalářské práci „Řešení problematiky optimalizace stavů prasete divokého v regionu Chrudimska“ je popsána současná situace v chovu černé zvěře, příčiny nárůstu stavů zvěře a škody jí způsobené. Dále práce předkládá návrh opatření ke snížení stavů lovem a odchytem černé zvěře a zkvalitnění její populace. Práce popisuje péči o zvěř v souladu přírodními podmínkami , nové způsoby vnadění a přikrmování, včetně využití odváděcích přikrmovacích zařízení a zvěřních políček. Výstupem je optimalizace stavů černé zvěře s podmínkami s regionu Chrudimska.
Abstract: This bachelor’s degree thesis, “Solution of Questions Regarding the Optimization of the Numbers of Wild Boar in the Region of Chrudim“, describes the current situation in wild boar breeding, the reasons for the increase in the numbers of game and damage caused by it. Further, the thesis deals with the decrease in the numbers by means of hunting and catching of wild boar and improving the quality of its population. The thesis describes game care in line with natural conditions, new methods of baiting and feeding, including the use of luring feeding facilities and game fields. The conclusion is the optimization of the numbers of wild boar in view of the conditions in the region of Chrudim.
4
Obsah: 1. Úvod……………………………………………………………………………..6 1.1 Cíl práce……………………………………………………………………..6 2. Literární přehled……………………….………………………………………7 2.1. Prase divoké…………………………………………………………………7 2.2. Životní prostředí černé zvěře, jeho biotické a abiotické činitele……………8 2.3. Antropické vlivy…………………………………………………………...10 2.4.Sociální struktura černé zvěře a přehledy o lovu v České republice a v Evropě……………………………………………………………………...…10 2.5. Černá zvěř-problematika nárůstu stavů černé zvěře v krajině……………..14 2.6. Škody způsobené černou zvěří – popis, vyčíslení, postup při vzniku škod..15 2.7. Riziko přemnožení prasete divokého a zavlečení moru prasat do regionu..21 2.8. Kvalitní péče o zvěř v souladu přírodními podmínkami , nové způsoby vnadění a přikrmování, včetně využití odváděcích přikrmovacích zařízení a zvěřních políček………………………………………………………………...23 2.9.Opatření proti škodám – lov………………………………………….…….26 2.10. Černá zvěř „v“ zákoně O myslivosti 449/2001, vybrané pasáže týkající se černé zvěře…………………………………………….………………………..27 3. Metodika ………………………………………………………………………29 3.1. Popis lesních přírodních, klimatických a terénních podmínek Chrudimska……………………………………………………………………..29 3.2. Zjištěné nedostatky ve způsobech lovu černé zvěře……………………….31 4. Výsledky…………...…………………………………………………………..32 4.1. Počet ulovených kusů černé zvěře dle honiteb v letech 1995 a 2005……...32 4.2. Lokality se stálým výskytem populace prasete divokého v regionu Chrudimska……………………………………………………………………..36 4.3. Návrh opatření vedoucích ke snížení stavů, snížení škod a k úpravě věkové a pohlavní struktury v populaci v oblasti se stálým výskytem prasete divokého………………………………………………………………………..37 4.4 Odchytové zařízení na černou zvěř…….………………………………..…39 4.5. Návrh chovu a lovu v oblastech se stálým, s přechodným a nežádoucím výskytem černé zvěře…………………………………………………………..45 4.6. Návrh způsobů přikrmování a vnadění černé zvěře……………………….46 4.7. Návrh nových způsobů lovu a odchytu……………………………………47 4.8. Konkrétní zásady optimalizace stavu populace prasete divokého v regionu Chrudimska……………………………………………………………………..48 4.9. Myslivost 2006 na LS Nasavrky - režijní honitba Požáry-výtah pasáží o černé zvěři………………………………………………………………………49 5. Diskuze…………………………………………………………………………53 5.1. Optimalizace stavů prasete divokého……………………………………...53 6. Závěr……...……………………………………………………………………55 7. Seznam literatury…………….……………………………………………….56 8. Přílohy………………………………………………………………………….57
5
1. Úvod Prase divoké (Sus scrofa) je již několik let v České republice řazeno mezi velmi významné druhy zvěře. Myslivecké obhospodařování tohoto druhu zvěře skýtá mnoho problémů a to vzhledem k reprodukčnímu potenciálu. Mezi základní myslivecké znalosti musí být zařazena i dobrá znalost černé zvěře. Nelze podceňovat dopad přemnožené černé zvěře na ostatní části ekosystému. Černá zvěř do naší přírody patří, ale pouze v takovém množství, které zaručí nenarušování dalších rostlinných a živočišných druhů naší přírody.
1.1 Cíl práce Základním cílem mé bakalářské práce je shrnutí údajů o černé zvěři, sumarizace lovu černé zvěře v regionu, návrhy opatření vedoucí k optimalizaci stavů zvěře, ke zkvalitnění populace a k početní úpravě stavů. Navrhovaná opatření také řeší zkvalitnění životního prostředí černé zvěře, zkvalitnění péče o zvěř, zefektivnění odlovu a odchyt černé zvěře. Výsledkem má být kvalitní populace černé zvěře v počtech, které zaručí stabilizaci její populační exploze a omezí škody způsobené touto zvěří.
6
2. Literární přehled
2.1. Prase divoké Prase divoké je naší původní zvěří. Žije u nás od nepaměti. Díky svému nočnímu způsobu života však zůstává mnoha lidem po celý život neznámé. V přírodních podmínkách redukoval přírůstek divokých prasat jediný přirozený nepřítel, kterým býval vlk. Lovci si mohli pro svoji potřebu ulovit divokých prasat kolik chtěli, lépe řečeno na kolik stačili svými schopnostmi. Nikdy je nemohli vyhubit, zvláště když vlků v krajině stále ubývalo. Jistá přírodní rovnováha mezi prasaty a vlky, s přispěním člověka, se udržovala až do 17. a místy do 18. století (Andreska, Andresková. 1993). Stavy černé zvěře se dostaly nad únosnou míru a na zemědělských plodinách vznikaly výrazné škody. Proto Marie Terezie vydává v roce 1766 patent, jímž nařizuje vlastníkům loveckého práva hrazení škod způsobovaných zvěří na polích. Protož tímto opatřením nebylo dosaženo požadovaného efektu, vychází v roce 1770 nařízení o uzavření černé zvěře do obor. Rovněž patent, vydaný v roce 1786 císařem Josefem II., jejích chov ve volných honitbách zakazuje a povoluje její chov pouze v oborách. Mimo obory bylo nařízeno černou zvěř hubit (Wolf, 1995). Po jejím vyhubení ve volnosti zůstala černá zvěř v oborách až do druhé světové války. Během tohoto období se její odlov ve volnosti pohyboval v množství několika málo kusů, přičemž se jednalo hlavně o zvěř uniklou z obor a zvěř ulovenou v blízkosti státních hranic. V této době panovaly obavy o vymizení černé zvěře z volné přírody natrvalo (Komárek, 1945). Po druhé světové válce se však černá zvěř začala znovu objevovat ve volnosti. Během války byla poškozena oplocení obor a docházelo k samovolnému šíření do volné přírody. Přibližně od let padesátých se stává černá zvěř stálou zvěří mnoha honiteb. Nahlédneme-li do statistiky, zjistíme, že odlov v roce 1946 činil 26 kusů, v roce 1948 již 254 kusů a stoupající trend pokračuje do dnešní doby, kdy v roce 2002 bylo uloveno 81.757 kusů černé zvěře. Nekontrolovatelný nárůst početních stavů v poslední době způsobuje značné problémy jak z důvodu vysokých škod na polních plodinách, ale také pro riziko přenosu nakažlivého klasického moru prasat na chovy prasat domácích. Jako hlavní příčiny přemnožení černé zvěře můžeme uvést antropogenní
změny
v krajině,
zejména
7
intenzivní
velkoplošné
zemědělské
hospodaření, celkově příznivější klimatické podmínky, absenci přirozených predátorů a současně člověkem nekvalitně prováděnou redukci stavů. Sociální struktura populace černé zvěře je narušená neodborně provedenými zásahy člověka jako jediného redukčního činitele, chybí starší jedinci obojího pohlaví a do reprodukce přichází zvěř mladá, čímž se kvalita populace zhoršuje. V poslední době se však černá zvěř stala hlavní zvěří mnoha našich honiteb, a tak i přes některé uvedené problémy je třeba s ní v budoucnu počítat. Její chov a lov je myslivecky velice atraktivní, neboť kromě pěkných mysliveckých zážitků je získáváno značné množství kvalitní zvěřiny. Nemělo by být proto cílem její úplné vyhubení, ale snížení stavů na únosnou míru se správným poměrem pohlaví a věkovým zastoupením.
2.2. Životní prostředí černé zvěře, jeho biotické a abiotické činitele Černá zvěř je plastický živočich s širokou ekologickou valencí, dobře se přizpůsobující různým životním podmínkám. Svědčí o tom i skutečnost, že se černá zvěř vyskytuje od nížin (Dunajská delta) až po horské oblasti, od teplých středomořských oblastí až po krajiny severní Evropy. V těchto odlišných podmínkách životního prostředí je i habitus černé zvěře odlišný. Původním životním prostředím černé zvěře byly nížinné prosvětlené teplé listnaté lesy, především dubové a lužní s porosty vodních rostlin, zejména rákosu. Postupně se velmi dobře přizpůsobila i smíšeným lesům jehličnato-listnatým a i lesům jehličnatým, zejména pokud je v nich alespoň minimální zastoupení plodících listnáčů, popřípadě bylinného podrostu a nebo je z nich dobrý přístup do polí. V lese však potřebuje černá zvěř i zastoupení hustých mlazin, kde přes den zaléhá a nachází zde klid a úkryt před nepřízní počasí. V zimě vyhledává jehličnaté houštiny, které ji chrání před ledovými větry a i po napadnutí sněhu je v nich teplo. Na polích, pokud jsou to rozsáhlé lány s vysokými a hustými porosty potravně atraktivních plodin (kukuřice, obiloviny, směsky ap.) se černá v době jejich dozrávání zdržuje až do jejich sklizně, neboť zde nachází nejen vydatnou potravu, ale i dobrý úkryt a klid. Černá zvěř však také vystupuje jako konzument drobných hlodavců a některých druhů pernaté i srstnaté zvěře (zejména mladá srnčata, mláďata zajíce apod.) Nelze však říci, že by mláďata zvěře či hnízda záměrně vyhledávala, ale nachází je víceméně náhodně při hledání rostlinné i jiné živočišné potravy. Je však nutné na tyto skutečnosti
8
pamatovat při rajonizace chovu černé zvěře, aby nedošlo k rozporu s ostatními chovatelskými zájmy v myslivosti (bažantnice, hnízdiště tetřevovitých ap.). Důležitým činitelem ovlivňujícím život, rozšíření a populační hustotu černé zvěře je nadmořská výška. V našich podmínkách jí bezesporu nejvíce vyhovují nejnižší polohy. Dnes jsou však tato místa převážně odlesněná a přeměněná na zemědělskou půdu, takže tu černá přežívá jen pomístně v malých lesních celcích, které se v polní krajině ještě udržely, anebo sem přicházejí pouze ve vegetační době, kdy je na polích dostatek potravy. V místech výskytu vystupuje černá zvěř tím výše, čím teplejší je podnebí v příslušné oblasti. V našich podmínkách vystupuje ve vegetačním období i do vyšších horských poloh (přes 1 000 m. n. m.), zdržuje se zde však pouze přechodně. Limitujícím abiotickým faktorem životního prostředí černé zvěře není ani tak nadmořská výška, jako spíše výška a délka trvání sněhové pokrývky a délka mrazového období, kdy je půda zmrzlá na kost, takže si s ní černá nemůže vyrývat potravu. Přirozenou vlastností černé zvěře je to, že se během podzimu vykrmí a vytvoří si zásobu tuku, takže kratší období s vyšší sněhovou pokrývkou a třeskutými mrazy je schopna přežít i při snížením příjmu potravy. Využívá při tom svou životodárnou energii z tukových rezerv, při čemž starší kusy jsou schopny přežít i ztrátu 40% své původní hmotnosti. V našich podmínkách by černá zvěř obtížně přežila tam, kde sněhová pokrývka leží 140 až 160 dnů. Déle trvající sněhovou pokrývku snadněji překonává v členitém terénu s dostatkem teplých jižních svahů. Důležitá je i výška sněhové pokrývky, která by neměla přesahovat 30 až 50 cm. Vyšší vrstvu snáší opět jen ve velmi členitém terénu a teplými jižními svahy nebo tam, kde je intenzivně přikrmována. Krátkodobá vysoká vrstva sněhu však pro ni nepředstavuje existenční nebezpečí. Černá zvěř dobře snáší i nízké teploty až do -30 stupňů Celsia, před kterými ji účinně chrání tlustá vrstva podkožního tuku. Třeskuté mrazy však nesmějí trvat delší dobu, protože pak by byla omezena v hledání potravy a velmi brzo by vyčerpala své tukové rezervy. Pro černou zvěř je velmi výhodný brzký nástup jara a co nejdelší trvání vegetační doby, protože pak má vysoké přírůstky a selata rychle rostou. Vlhčí podnebí s vyššími srážkami okolo 600 až 800 mm ročně jí vyhovují lépe než suché, protože ve vlhké půdě si může snadněji vyrývat potravu. Mělké suché a kamenité půdy jí vyhovují méně, protože jí poskytují méně potravy než půda hluboká.
9
Pro život černé zvěře je důležitá i voda, neznamená to však, že by celý biotop měl být zamokřený. K zaléhání si vybírá suchá stávaniště a vodu vyhledává, jen když se chce napít nebo kalištit. Při okrajích vodních ploch však vyhledává (vyrývá) podzemní části rostlin nebo drobné živočichy. Nemá-li možnost ke kalištění, např. v období velkého sucha, většinou si alespoň na přechodnou dobu vyhledává vhodnější stávaniště (Wolf, 1995).
2.3. Antropické vlivy Na život černé zvěře měly antropické vlivy vždy podstatný dopad. V prvé řadě je nutno uvést neustálé pronásledování černé, což vedlo ke změně jejího denního rytmu, ze zvěře s denní aktivitou se stala uvěř s aktivitou noční. Lovecký tlak na tuto zvěř byl v minulosti tak silný, že došlo ve volnu k jejímu úplnému vyhubení. Neusměrněný lov v současné době vedl k nežádoucímu zmlazení její populace a tím i ke zvyšování populační hustoty. Na druhé straně člověk zlikvidoval nebo na minimum omezil početnost predátorů černé zvěře, a proto ji musí intenzivně lovit, aby nedošlo k jejímu přemnožení, což by mohlo vést i k propuknutí sdělných chorob a hromadnému hynutí. Zavedením intenzivní velkoplošné zemědělské rostlinné výroby se člověk postaral o zlepšení úživných podmínek pro černou zvěř zejména v podhorských a horských oblastech. V minulosti ji však rozsáhlým odlesňováním vypudil z klimaticky nejvhodnějších oblastí, ve kterých v dávné minulosti dosahovala nejvyšší populační hustoty. V důsledku hospodářské činnosti člověka se v jejím těle zvýšil obsah reziduí pesticidů a jiných škodlivin, které se však na ni dosud škodlivě neprojevují. Jak již bylo řečeno černá zvěř je velmi přizpůsobivá, úspěšně odolává civilizačním tlaků a dobře přežívá v kulturní krajině, samozřejmě jen potud, pokud ji člověk nebude chtít vyhubit (Wolf, 1995)
2.4. Sociální struktura černé zvěře a přehledy o lovu v České republice a v Evropě Divočák je společenská zvěř s rozmanitými sociálními projevy. V podstatě vede typický společenský způsob života, protože žije ve větších nebo menších tlupách. Základem tlupy je mateřská rodina, kterou tvoří vedoucí bachyně se svými selaty
10
s velmi pevnou sociální vazbou. K ní se přičleňují její loňská selata, tedy lončáci, mezi kterými mohou být i lončačky, které už mají svoje vlastní selata. Lončáky samčího pohlaví bachyně v tlupě dlouho nestrpí. Už jako 13 až 14-měsíční je stále pronásledují a odhánějí, a proto nejpozději jako 18-ti měsíční tlupu opouštějí (Hell, 1986). Sociální postavení jednotlivých členů tlupy je závislé na jejich věku. Věkově nejstarší bachyně zaujímá vždy vedoucí pozici. Pouze mezi stejně starými bachyněmi bývá jejich sociální postavení v rámci tlupy určeno jednorázově krátkým bojem, o jehož výsledku zpravidla rozhoduje větší tělesná hmotnost. Vedoucí bachyně hraje v tlupě velmi důležitou roli. Nejenže určuje celkový denní režim tlupy a místa pobytu, ale zároveň také ovlivňuje nástup a průběh chrutí všech ostatních bachyň. Dlouhodobými vědeckými
sledováními
bylo
prokázáno,
že staré
vedoucí
bachyně
dokáží
synchronizovat chrutí v rámci tlupy tak, že k němu dochází u všech společně žijících prakticky ve stejnou dobu. To má za následek shodné termíny metání a rovnoměrný vývin selat. Kromě toho stará bachyně zabraňuje do určité míry předčasné pohlavní aktivitě u mladých bachyněk. Při vhodné sociální struktuře populace se většina bachyň začíná rozmnožovat teprve až ve 2. roce života, a to i přesto, že pohlavní zralost u nich nastupuje již ve věku kolem osmi měsíců. Vodicí bachyně kojí selata zhruba do věku tří až čtyř měsíců. Pokud během této doby dojde k její ztrátě, jsou selata odsouzena k smrti hladem. Také po ukončení doby kojení jsou selata přibližně až do dosažení věku 7 až 8 měsíců stále ještě závislá na mateřské bachyni, poněvadž tato jim nadále zajišťuje stabilní postavení v tlupě a umožňuje přístup k potravě (Vodňanský, 2003) Tlupa divokých prasat roste pouze do určité velikosti v rozmezí od dvou do třiceti kusů. Po jejím překročení se dělí. Důvodů pro dělení tlupy černé zvěře je několik: - nedostatek vody v revíru - poranění nebo onemocnění jednoho kusu - nepříznivá pozice jedince v sociální hierarchii tlupy (Meynhardt, 1983) -vykazované jarní kmenové stavy se přizpůsobují potřebám lovu - není loven každoroční přírůstek, i když se loví značné počty - nízký lovecký tlak a nevhodné způsoby prováděných lovů - rekreačně sportovním využíváním celých krajinných oblastí (lesních a přilehlých ekosystémů) nemá černá zvěř dostatek klidu a je nucena hledat stále nová stanoviště - skladba populace je snížena do nižších věkových kategorií při nekontrolovatelné reprodukci 11
- není šetřena starší zvěř, která omezuje vstup mladé zvěře do reprodukce - nedostatečná legislativní opatření ve vztahu ke škodám působených černou zvěří - v honitbách s trvalým výskytem černé zvěře nechtějí jejich uživatelé mít normované stavy, aby při vzniku škod mohli uvést, že jejich původcem je cizí zvěř. Výsledkem je neexistující plán lovu pro černou zvěř.
Tabulkač.1 Přehled o lovu černé zvěře na území ČR a sousedních států (Urbanec, 2004) Lov v roce 1982
Lov v roce
Zvýšení
(ks)
2002 (ks)
odlovu (%)
Česká republika
10 230
81 757
+ 799
Slovensko
7 694
23 161
+ 301
Rakousko
3 537
32 494
+ 919
Polsko
66 400
105 000
+ 158
Německo
123 165
531 887
+ 432
Stát
12
Přehled o lovu černé zvěře v ČR v letech 1874 - 2002
ks 90000
80000
lov 70000
60000
50000
40000
30000
20000
10000
rok
(Vodňanský, Krčma, Zabloudil, 2003)
13
2002
1998
1994
1990
1986
1982
1978
1974
1970
1966
1962
1958
1954
1950
1935
1929
1910
1890
1886
1882
1878
1874
0
2.5. Černá zvěř-problematika nárůstu stavů černé zvěře v krajině Černá zvěř a její populační dynamika
Pro myslivecké hospodaření s černou zvěří je důležitá znalost populační dynamiky, která se výrazně liší od ostatních druhů spárkaté zvěře. Reprodukce černé zvěře je několikanásobně vyšší, až 6x, nežli u jelení, dančí, mufloní a srnčí zvěře.(Norbert Happ, 2000) Reálné plánování odstřelu, musí být podložené znalostí početních stavů a věkové struktury divočáků. Sčítání černé zvěře je nemožné, bez znalosti populace v honitbě a v okolí, proto není optimální plánovat lov na základě sčítání. Plánovat černou je možné pouze na základě důsledného zhodnocení kvality populace, věkové struktury, odlovu z minulých let v konkrétní honitbě a v jejím a okolí a samozřejmě dle výše a četnosti vzniku škod.
Ovlivnění a výše přírůstku
Rozmnožování černé zvěře závisí v prvé řadě na potravních možnostech během zimního období. Přirozeným zdrojem velmi výživné potravy je úrodou žaludů a bukvic, to má úzkou souvislost s podílem listnáčů v lesních porostech. Černá zvěř je až nepřirozeně krmena množstvím, často nekvalitně, krmiva, které je naváženo po tunách na tzv. oblíbená krmeliště (ve většině případů se jedná o hromady odpadu, které jsou v rozporu s platnou legislativou), tyto krmeliště podporují růst populace, která velmi rychle ztrácí kvalitu a při nesprávném odlovu dochází k dramatickému navýšení stavů. Za normálních podmínek podléhá přírůstek černé zvěře rok od roku početním výkyvům. Nedojde-li však k úrodě semen, ihned poklesne počet selat v následujícím roce (za ideálních přirozených podmínek neovlivněných předkládáním nepřiměřeného množství krmiv). Přírůstek může, v závislosti na kvalitě a množství zimní výživy, dosáhnout až 200 % kmenového stavu. Přírůstek nevztahuje pouze na samičí část populace, ale k celému kmenovému stavu. V sociálně narušené populaci, kde většinou chybějí rodinné tlupy, je sociální tlak starších bachyní málo účinný, a tak mnoho selat samičího pohlaví vstupuje do říje již
14
během prvého roku života, tedy jako selata. V dobře strukturované populaci je to kompenzováno tím, že samice ve stáří mezi čtyřmi a osmi léty skýtají nejpočetnější vrhy selat. Skutečnost, že tyto bachyně s určitostí zabezpečují svá selata během prvých týdnů mnohem lépe nežli mladé bachyně, rovněž výrazně ovlivňuje myslivecky využitelný přírůstek. Úroda lesních plodů a nepřiměřené krmení zvyšuje podíl samic říjících již v prvém roce života. (Norbert Happ, 2000)
2.6. Škody způsobené černou zvěří – popis, vyčíslení, postup při vzniku škod
Škody působené zvěří na lesních porostech okusem, loupáním a ohryzem patří svým rozsahem stále k největším škodlivým vlivům, na nichž má především podíl zvěř jelení, mufloní, v místech výskytu i zvěř sika a daňčí. Rovněž zanedbatelné nejsou ani škody působené zvěří černou. Tato skutečnost přímo souvisí s početností zvěře, neustálým zvyšováním jejích stavů a mírným odstřelem. Jarní kmenové stavy jelení zvěře se v roce 2000 oproti roku 1999 opět zvýšily, u zvěře jelení o 8,61%, u zvěře daňčí o 1,71%, u zvěře mufloní o 0,74%, u zvěře sika dokonce o 17,66% a u zvěře černé o 4,73%. Přehled o vývoji celkové výše škod v lesích za posledních pět let byl následující: 1996 –53,8 mil. Kč, 1997 – 61,1 mil. Kč, 1998 – 8,2 mil. Kč, 1999 – 25,8 mil. Kč, 2000 – 36,4 mil. Kč. Z přehledu je patrné, že škody v roce 2000 vzrostly oproti předcházejícímu roku o 27,7 %. Nejvyšší škody byly vykázány v kraji Karlovarském (4,8 mil. Kč), Plzeňském (3,8 mil. Kč), Ústeckém (3,8 mil. Kč), Vysočině (3,6 mil. Kč) a kraji Olomouckém (3,4 mil. Kč). Řešení problému stoupajících škod zvěří je trvale neuspokojivé. Je to zejména proto, že se nepodařilo vyřešit soulad mezi potřebami lesa a myslivostí. Koncepční názory jsou velice protichůdné a podklady pro objektivní rozhodování nejsou zcela věrohodné. Tento problém může řešit jen nový vyvážený zákon o myslivosti. S vědomím rostoucích početních stavů spárkaté zvěře i škodám způsobovaných touto zvěří nechalo MZe v roce 2000 zpracovat rozsah poškození lesních porostů zvěří na celém území ČR. Řešení tohoto projektu navazovalo na stejné šetření prováděné v roce
15
1995. Z porovnání šetření vyplývá, že došlo k výraznému nárůstu poškození u lesních kultur, především okusem vrcholu, ale i bočních výhonů. Loupání zůstalo prakticky na stejné úrovni. Mezi oblasti s nejvyšším poškozením patří zejména východní část Českomoravské vysočiny a západní Čechy. Podrobnější výsledky pro jednotlivé kategorie porostů jsou zveřejněny na internetových stránkách státní správy myslivosti. V roce 1999 byl ujednocen výpočet škod způsobovaných zvěří na lesních porostech a pro další roky platí vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Nová vyhláška má odstranit stávající nedostatky a zároveň upřesnit některé postupy při zjišťování škod. Podle této nové vyhlášky by se výše škod působených okusem měla přibližně zdvojnásobit, výše škod způsobených loupáním by měla vykazovat hodnoty asi trojnásobně vyšší. ( Zdroj VÚLHM Jíloviště – Strnady)
Pohled do historie Jak čelit škodám zvěří způsobeným? Ochranných prostředků proti okusu zvěře je mnoho. Hlavně záleží na tom, s jakou důkladností se jich používá. Nechceme se zde zabývat různými ochrannými mazadly a nátěry, jež v dostatečné míře přináší sezónní reklama, nýbrž pojednat jen o nejdůležitějším. Dobře se osvědčilo tak zvané zalíknutí zradidly. Motouz ověšený pestrobarevnými pentličkami, nastříhanými z laciné látky, se upevní na stromy nebo na kolíky kolem místa, které chceme mít chráněno. Chceme-li být důkladnými, připevňujeme lýkem na pentličky ještě kousky bílé lepenky, jež se i při nejmenším vánku pohybují. Dalším prostředkem je zavěšovat vápnem obílená skla, která však musí viset každé sklíčko zvlášť, aby jím vítr mohl otáčet. Je to prostředek zvlášť proti zvěři jelení a černé. Známým prostředkem je klopytadlo. Je to drát nebo motouz napjatý nejvýše 50 cm nad zemí, na který se upevní vedle sebe po dvou prázdných krabicích od konserv dnem nahoru. Jestliže zvěř přechází, zavadí během o drát a plechovky se nárazem rozezvučí. Dalším prostředkem k plašení zvěře jsou větrníčky – dřevěné s kormidlem, podobné těm, s jakými si hrají malé děti. Umístí se na zabodnuté hůlce a musí být tak citlivé, aby se i při slabém vánku otáčely. S osou větrníku se spojí jednoduché zařízení klapací. Méně známým prostředkem je uvázat hlídacího psa na kroužek, jenž běhá po drátě asi 50 – 100 m dlouhém, což působí hluk – pokud ovšem pes nespí. Dobré služby může
16
vykonat též stará petrolejová svítilna, umístěná na vhodném místě nebo na pohyblivou větev. V Německu byly činěny pokusy s budíky, s automatickým na čas nařízeným střelným zařízením apod. Na všecky prostředky si však zvěř časem zvykne a proto musí být střídány. Hlavním prostředkem k plašení zvěře je neobvyklý pohyb „něčeho“ a zvuk. Někdy stačí, když nejbližší huštiny dáme proběhat psem! To se však nedá provádět, když zvěř vodí nevyspělá mláďata. V posledních letech přinesl mazadlový průmysl páchnoucí preparát zvaný „kornitol“. Na kratší dobu a při dobrém větru pomáhá jeho mrtvolný zápach, ale i na ten si zvěř časem zvykne. Absolutní ochranu skýtá jen neproniknutelná ohrada. Přesto však mají uvedené prostředky, zvláště při střídání, značný význam, neboť musíme říci, že se na škody působené zvěří velmi žehrá, ale bohužel málo se činí k jich zabránění. Jak se škody hradí? Řešení této otázky není ani tak těžké, jak se na první pohled zdá, jde-li o požadavky poctivé. Musí být především prokázáno, že škody způsobila opravdu zvěř. Nelze zvlášť žádat od držitele honitby náhradu, je-li úroda špatná následkem špatné půdy, suchého nebo příliš mokrého počasí, mrazu nebo nepohnojení. Především se dohodneme s majitelem plodin na tom, jak velikou sklizeň lze odhadnout na jedné míře dotyčné půdy normálně, t. j. kdyby škod od zvěře nebylo. Pak se odměříme délky a šířky poškozených ploch a dohodou určíme, kolik procent sklizně bylo na každé jednotlivé ploše poškozeno. Konečně změřený počet m² násobíme číslicí uvedenou v připojené tabulce (Fr. Podhradského) a výsledek násobíme procentem poškození úrody a dělíme stem. Tím obdržíme náhradu v kg příslušné plodiny. Formulkou se dá výpočet vyjádřit takto: N = n * P * 0. op N = náhrada v kg, n = náhrada v kg na 1 m² (podle tabulky), P = plocha poškozená v m², p = škoda v % sklizně. (Josef Žalman, Základy myslivosti 1945)
Škody v lesích
Sběr žaludů v uznaných semenných porostech může majiteli lesa způsobit značné škody. Prasata působí škody vyrýváním sadby (sběr larev, červů a hmyzu v čerstvě vykopaných jamkách), vznik škod přichází zaschnutím obnažených kořenů a
17
kořenového vlášení. Jen velmi výjimečně se podaří toto včas odhalit a nechat sazenice urychleně zasázet. Další častou škodou jsou tzv. otěrové stromy a stromy „osekané“ zbraněmi a háky divočáků.
Poškození a žír kořenů
Stanovisko Výzkumné stanice pro myslivost a ochranu proti škodám působeným zvěří spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se uvádí o jednom případu zničeného bukového podrostu:“Kořeny stromů a keřů jsou v potravě černé zvěře běžně zastoupeny a vyskytují se i v pralese. Protože se v kořenech rostlin ukládají rezervní látky, stávají se pro černou zvěř velmi atraktivním zdrojem potravy v průběhu celého roku s výjimkou léta.“ (M. Petrak, 1997). Tyto škody jsou vyvolané hladem (žír kořenů, hmyzu, larev červů a myšovitých) a nedostatkem minerálních látek .Těmto škodám nelze čelit a nelze předvídat místo výskytu (Norbert Happ, 2002).
Škody na oplocenkách
Oplocené kultury (oplocenky) se stávají vzhledem ke své početnosti a ploše pro zvěř atraktivním a bezpečným stávaništěm, ale aby se prasata do oplocenek dostala vytváří v oplocení otvory. Tudy se pak mohou dostat dovnitř další druhy zvěře okusující letorosty mladých lesních kultur, jako např. srnčí zvěř, zajíci. Prasata způsobují na lesních kulturách jen nepodstatné škody, při rytí bývají poškozeny jen jednotlivé sazenice. Při výstavbě oplocenek ležících podél známých hlavních ochozů je nutné do nich prozíravě vestavět průchody pro černou zvěř, toto se prakticky neděje a vlastníci lesů o tomto řešení zatím ani neuvažují, diskuze na toto téma by měla co nejdříve začít, vzhledem finančním nákladům vynaloženým na výstavbu oplocenek a jejich údržbu. Případně je možné tak učinit i dodatečně na místech, kde prasata sama naznačila pokus o proniknutí dovnitř.
Řešení - výkyvné brány na oplocenkách
Jako průchody pro černou zvěř v oplocenkách se lépe než rámové brány, které jsou špatně rozpoznatelné a proto zpravidla nefunkční, osvědčily brány z jednotlivých 18
výkyvných tyčí. Je-li oplocenka dokončena, zatlučou se vedle sebe v jednometrové vzdálenosti dvě fošny, které se ve výšce asi jednoho metru spojí pevným příčným břevnem. Nyní se v pletivu vystřihne otvor a na příčné břevno se namontují výkyvné sloupky z dřevěných kulatých tyčí o tloušťce asi 8 až 10 cm pomocí asi 30 cm dlouhých kousků tenčích řetězů. Jejich pomocí se vždy jeden konec výkyvného sloupku spojí s příčným břevnem tak, aby mezi nimi byla vzdálenost asi 15 až 20 cm, sloupky se tak mohou volně kývat na všechny strany. Musí být těsně jeden na druhém, aby dovnitř nemohla proniknout srnčí zvěř (Norbert Happ, 2002).
Ostatní škody v jehličnatých porostech
Intenzivní a masivním rozrývání půdy kolem stromů vznikla závažná poranění kůry při značkování a drbání, což posléze vede k uhynutí stromů a jejich vyvrácení. Vzhledem k početnějšímu soustředění prasat na jednom místě vznikají tyto škody vznikat v blízkém okolí odváděcích krmelišť a vnadišť.
Škody v lesích řeší vyhláška č. 55 z 15. března 1999, vydaná ministerstvem zemědělství České republiky.
Škody na polních kulturách
Oproti spíše příležitostným škodám způsobených černou zvěří v lesních se na polích tyto škody vyskytují pravidelně a ve stále větší míře. Nezávisle na momentálně pěstovaných plodinách vznikají škody hlavně rozrýváním pozemků, což znesnadňuje obhospodařování. Škody na polních kulturách kukuřice, řepky, brambor a řepy
Plochy oseté kukuřicí a řepkou neustále narůstají. Vznikly tak nejen neomezené potravní možnosti pro černou zvěř, minimálně po dobu tří měsíců v roce se tak pro ni zvětšila i plocha úkrytů. Škody na řepce vznikají převážně podupáním a poválením. Značný problém spočívá ve velké rozloze mnoha polí, což černé zvěři umožňuje žít zde v klidu. Jediným limitujícím faktorem je přítomnost vody v rozlehlých polích a toho se musí využít při lovu.
19
Brambory jsou černou zvěří ohroženy od výsadby až po sklizeň. Prasata dávají určitým druhům brambor přednost. Atraktivitu brambor pro černou zvěř zpravidla určuje obsah živin a jejich struktura. Škody na řepě bývají zpravidla nízké, cukrovka je ohrožena víc než krmná řepa. Prasata působí škody rytím v kulturách při hledání živočišné složky potravy. (Norbert Happ, 2000)
Škody na zatravněných plochách
V posledních letech značně vzrostly škody působené černou zvěří na zatravněných plochách. Hlavní důvod spočívá v tom, že již skoro 20 let se vysoká úroda lesních semen opakuje téměř každoročně. Jde nepochybně o jev nepřirozený, zvýšený přísun škodlivin a dusíkatých látek způsobuje zřejmě u našich lesních dřevin intenzivnější reprodukci s cílem záchrany druhu. Teplé a suché jaro navíc stimuluje kvetení. Žíru lesních semen bohatých na uhlovodany a škroby dávají prasata přednost před všemi jinými zdroji potravy, stejně jako při příjmu větších množství kukuřice u nich prudce vzrůstá potřeba živočišných bílkovin v důsledku nedostatku aminokyselin. Vysoký podíl nasycených mastných kyselin v žaludech a kukuřičných zrnech se výrazně uplatňuje v potravních řetězcích. Výsledkem toho je tvorba tuku, který relativně rychle podléhá oxidaci a stává se nepoživatelným (W. Hartfiel, 1997). Živočišné bílkoviny má černá zvěř v našich honitbách k dispozici hlavně jen jako drobnou půdní zvířenu jako jsou hmyz, červi, obojživelníci a drobní savci všech vývojových stadií, dále pak uhynulou zvěř. Za vznik škod mohou také vlastníci nebo uživatelé pozemků, kteří zpravidla několik nedbali na řádné sečení a vláčení luk. Na těchto pozemcích došlo k přemnožení hlodavců a díky vysoké trávě k znemožnění lovu prasat (Norbert Happ, 2002).
Živočišná složka potravy
Černá zvěř velmi intenzivně a ráda vyhledává živočišnou potravu pod travním drnem a rozrývá proto louky, pastviny a jiné zatravněné plochy. Nabídka živočišné potravy v prostředí a její příjem prasaty se velmi různí od ročního období a počasí, významná období jsou jaro a pak podzim. Na jaře jsou ovšem prasaty vyhledávány také rostlinné
20
bílkoviny. Lesní loučky s vysokou příměsí jetelovin jsou proto pro dobře obhospodařovanou honitbu s černou zvěří naprosto nepostradatelné. Počasí má význam zejména v tom, že při dešti a po něm jsou drobní živočichové na povrchu půdy a jsou tak pro prasata lehce přístupní i bez rytí. Během delších období sucha se prasatům znemožní rytí a vzrůstá tak u prasat potřeba živočišných bílkovin, to je ideální možnost pro vnadění na živočišné zbytky s kombinací uměle vytvořených kališť. (Norbert Happ, 2000) Výpočet škod na zemědělských kulturách Tyto škody vypočítá soudní znalec v oboru na základě průměrného výnosu plodiny na hektar, spotřebu práce, opotřebení strojů, pohonné hmoty, sadba, apod.. Na výpočet neexistuje žádná vyhláška a předpis, tato skutečnost je řešena v odborné literatuře.
2.7. Riziko přemnožení prasete divokého a zavlečení moru prasat do regionu Riziko přemnožení prasete divokého – důsledky
Přemnožení prasete divokého má vliv na škody způsobené zvěří na lesních a polních kulturách (bylo psáno výše). Negativně zvýšení stavů černé působí na ostatní druhy zvěře. Vliv na drobnou zvěř není třeba moc popisovat, dochází k znehodnocení hnízd na zemi hnízdících druhů pernaté zvěře. Poškození vrhů je znatelné v lesních oblastech, ale k radikálnímu snižování stavů díky divočákům nedochází, vzhledem k tomu, že ve výslovně „zaječích „ oblastech není populace divočáků celoročně přítomna. Černá zvěř způsobuje škody na srnčí zvěři, hlavně na srnčatech, ale tyto škody, vzhledem k také přemnoženému druhu jako je srnčí zvěř, nejsou pro srnčí zvěř významné ve srovnání s klimatickými výkyvy v době kladení srnčat a se zemědělskou činností (sečení kultur - bez oznámení uživateli honitby, plochy s řepkou, nová mechanizace – široký záběr a rychlý pojezd).
21
Přemnožení černé zvěře má za následek rychlý úpadek kvality zvěře ( trofejová kvalita, průměrná váha, zdravotní stav vyvolaný potravním a množstevním stresem v populaci) a výrazné nebezpečí zavlečení chorob, kterou mohou být nebezpečné z celospolečenského hlediska (mor prasat), nebezpečí pro chovy prasat domácích, ekonomická újma pro podnikatele, pro drobné chovatele a pro stát.
Virové choroby – mor prasat
Z virových chorob je značně nebezpečný mor prasat. Je vzájemně přenosný mezi domácími a divokými prasaty. Ostatní živočichové včetně člověka nejsou k nákaze vnímaví. Nákaza se přenáší buď přímým stykem s nemocnou zvěří nebo nepřímo infikovanou potravou a vodou. K nepřímému přenosu může přispět i sám člověk pasivním přenosem na kontaminovaném oděvu, obuvi, nářadí, dopravním prostředku apod. V současné době představují právě tyto cesty jedno z velkých rizik přenosu viru moru z černé zvěře na prase domácí. Vznik a vývoj onemocnění závisí na mnoha činitelích jako jsou vlastnosti infekčního kmene viru, předchozí zdravotní a výživný stav napadeného jedince, jeho věk apod.. Onemocnělá prasata vylučují virus již první den po infekci očními a nosními výměšky, močí a později trusem. Inkubační doba se pohybuje od 3 do 7 dnů s mezními hodnotami 2 až 20 dnů. K nákaze dochází zaživadly, kůží apod. Při moru se mohou uplatnit i druhotné infekce, zejména Salmonella cholerae suis a Pasteurella multocida. Při pitvě jsou nápadné především krváceniny v podkoží, ve svalovině a hlavně na sliznici močového měchýře, v ledvinách a mízních uzlinách. Krváceniny se nacházejí i na příklopce hrtanové, pod přísrdečníkem (blána na povrchu srdce) a na střevní sliznici. Mízní uzliny bývají zduřelé a často mramorované. Na nezvětšené slezině se často nacházejí černočervené místní odumření tkáně (infarkty).V trávicím traktu bývá často pozorován zánět žaludku a střev. U chronické formy na sliznici tlustých střev často nacházejí nekrotické útvary zvané „butony“. Na plicích a průdušnici bývají zánětlivé procesy v různém stupni. Pro akutní průběh moru je typické, že nemocné kusy opouštějí tlupu i svá stávaniště, ztrácejí plachost a ostražitost, pohybují se zmateně v terénu, takže je můžeme vidět na zcela neobvyklých místech, přijdou i do vsi, takže mohou budit podezření vztekliny. Protože trpí horečnou vyhledávají vodní zdroje, kde zesláblé kusy zůstanou vězet v bahně nebo se i utopí. Nemocní jedinci nepřijímají potravu a jsou
22
značně vyhublí, někteří trpí průjmem, popř. i zvracením. V pokročilém stadiu nemoci se objevují příznaky ochrnutí zejména zadních běhů a křečovité záškuby svalstva. Před úhynem některým nemocným kusům vytéká z nozder zpěněná tekutina někdy i s příměsí krve. Při vzniku nákazy v honitbě je nutné nařídit odstřel černé zvěře, zejména kusů podezřelých z nákazy (podle chování), zrušit hromadné hony, aby zvěř nebyla rozplašena, nemigrovala a nešířila nákazu do dalších oblastí. Věnovat zvýšenou pozornost objektům s chovy domácích prasat (které jsou často umístěny v lese), to platí jak pro myslivce tak pro provozovatele vepřínů. Ploty musí být neporušené, aby černá nemohla pronikat do objektů. Honitbu je nutné procházet a odstraňovat uhynulé kusy, čerstvé padliny posílat k vyšetření, rozkládající se nebo načaté padliny je nejlépe spalovat nebo hluboko zakopat a místo řádně vyvápnit. Při manipulaci s uhynulou nebo z nákazy podezřelou zvěří se musí zachovávat osobní hygiena, používat ochranné prostředky (gumové rukavice). Myslivci zaměstnáni v zemědělských podnicích nesmějí použít stejného oděvu a obuvi na svých pracovištích, aby nepřenesli nákazu do chovu domácích prasat. Zvěřina z kusů napadených morem je nepoživatelná a nesmí se skladovat v místech, kde by se nákaza mohla přenést na domácí prasata (R. Wolf, 2000).
2.8. Kvalitní péče o zvěř v souladu přírodními podmínkami , nové způsoby vnadění a přikrmování, včetně využití odváděcích přikrmovacích zařízení a zvěřních políček Základem je přirozená potravní nabídka v lese
Chceme-li pečovat o zvěř, a především o černou zvěř, a její životní prostředí musíme věnovat
pozornost
dostatečnému
množství
přirozené
potravy,
kterou
může
vyprodukovat lesní ekosystém. Tato přirozená potrava, především opad semen listnatých dřevin a plody lesního podrostu, by měla být po celý rok k dispozici především v lesních komplexech, ve kterých je možné zajistit co nejvíce klidových období. Tím je možné omezit výpady černé zvěře do polí hlavně v době hrozícího nebezpečí vzniku škod.
23
Lesní dřeviny – plody, plodonosné stromy
Jedním z nedůležitějších předpokladů výživy černé zvěře v lese je dostatek lesních plodů, hlavně žaludů a bukvic. Pro jejich výskyt je důležitý dostatek listnatých dřevin v porostech, v honitbě i v okolní krajině.Velmi důležitá je i věková skladba porostů, zápoj a stav korun. Ačkoliv podle literárních údajů nastupuje plodnost dubu letního i zimního ve věku 50 až 60 let, jsou-li solitérní, a až ve věku 70 – 80 let, rostou-li v zapojených porostech, v současné době začínají tyto dřeviny vytvářet plody mnohem dříve (DB a BK 25-30 let), což se dává do souvislosti se zřejmými klimatickými změnami. Přibližně až do začátku poslední čtvrtiny 20. století se u dubu vyskytovaly semenné roky s vysokou úrodou po každých dvou až sedmi letech, u buku to bylo každých pět až osm let a v drsných horských polohách každých 9 až 12 let. Od poloviny sedmdesátých let minulého století frekvence let s vysokou úrodou semen lesních dřevin neustále vzrůstá. Každoroční výskyt kvetení a dozrávání semen buku a zejména dubu se stal pravidlem a přerušení nastává pouze v důsledku pozdních mrazů anebo žírem škůdců. Tato stálá každoroční plodnost může být vysvětlena jednak obecně pozorovaným oteplením klimatu a tím i prodloužením vegetačního období, jednak dodatečným obohacením dusíkem z ovzduší. Navíc je též pravděpodobné, že stresová situace stromů způsobená reakcí na vysoké znečištění vyvolává intenzivní rozmnožování k udržení druhu. Důsledkem vysoké úrody plodů lesních dřevin je vždy zvýšená míra rozmnožování černé zvěře s vysokým biologickým přírůstkem a při vhodném průběhu počasí pak následuje i odpovídající zvýšení myslivecky využitelného přírůstku. Nezávisle na tom, že větší úrody semen a zvyšující se přírůstky stupňují problémy s přemnoženými stavy divokých prasat, je vhodné v honitbách s černou zvěří věnovat pozornost zachování plodonosných stromů a pečovat o ně, zejména pak v těch lesích, kde je podíl listnatých dřevin nízký anebo kde převažují mladé porosty. Solitérní výstavky, podpora tvarování nebo tvorba širších korun rozvolňováním, vysazování nových solitérů a alejí či jejich vypěstování z porostních okrajů, to je nutnost na které se musí podílet hlavně lesníci a vlastníci lesů a nemalou měrou by k tomu měli přispět i samotní lidový myslivci ze společenstevních honiteb, jen tak dochází ke zvelebení životního prostředí. Duby a buky, jako výstavky ve stejnověkých porostech a podél vnějších porostních okrajů, jsou z mysliveckého hlediska obzvláště 24
cenné. Solitérní stromy až do doby svého zániku a stromořadí mají kromě své důležitosti pro černou zvěř i mimořádnou hodnotu krajinářskou a biologickou. Kromě dubů a buků je nutné podpořit výskyt kaštanovníku jedlého, ořešáku královského, jírovce maďalu. Kaštany a ořechy divoká prasata požírají s obzvláštní oblibou. Plody jírovce maďalu, velmi oblíbené zvěří jelení i daňčí, divoká prasata nežerou (Norbert Happ, 2002).
Zvěřní políčka Lesní pastevní plochy, lesní loučky a políčka pro zvěř
Podpora produkce přirozené potravní nabídky v lese může uživatel honitby vylepšit potravní nabídku. Zakládání políček a louček pro zvěř na klidných místech v blízkosti lesních porostů je důležité pro vytvoření vazby černé zvěře na les. Při tom je důležité, aby zde byl vysoký podíl jetelovin, které jsou velmi důležité pro bachyně v jarním období (vodí selata a je to období laktace vodících bachyň). Bachyně v období květen – červen na tyto plochy vycházejí, až velmi neopatrně, a doslova spásají jelel po trsech, přičemž vedlejší bachyně a lončačky zůstávají se selaty opodál u porostního okraje. Zabezpečují podstatnou část potřeby rostlinných bílkovin. Jak při novém, tak i při dodatečném výsevu je nutno dbát na to, aby se podíl jetelovin ve směsi během několika málo let příliš nesnížil. Zakládání a údržba políček a pastevních ploch je finančně náročné a velmi pracné, ale v honitbách s trvalým výskytem černé zvěře, z pohledu škod působených v polích, je to činnost nutná a bez ní se v budoucnu řada honiteb neobejde. Výrazně se zvyšuje období, při kterém černá zvěř, nemá potřebu vycházet do polí za žírem.
Ostatní formy péče Lizy Černá zvěř lizy velmi ráda navštěvuje. Sůl je vhodné předkládat v minimálně 100 cm vysokých kůlech, či ve vyšších pařezech, nebo formou nátěru solné pasty, v současné době je na trhu lanýžová sůl, kterou mohu doporučit.
Kaliště Černá zvěř často vyhledává možnost ke kalištění. Kaliště mohou být přírodního charakteru nebo uměle vytvořené. Důležité je, aby v kališti byla trvale voda a dbát při 25
tvorbě umělých kališť na trvelé ochozy černé zvěře a důležité je hledisko umístění v klidné a trvale nerušené části honitby.
2.9.Opatření proti škodám - lov Nejjistější zárukou k omezení a zabránění škod působených černou zvěří na zemědělských kulturách a obdělávaných pozemcích je vždy správné sociální složení populace prasete divokého přizpůsobené únosnosti místních podmínek. Škody bývají až po určitou, místně rozdílnou hustotu populace na její výši nezávislé. Sociální skladba populace se musí usměrňovat loveckými zásahy. Lov na poškozovaných plochách se v tlupě musí soustředit na lov selat, nikoliv na vodící kusy. Odstřel vodící a vedoucí bachyň má velmi negativní účinky na rozpad rodinných skupin. Starší bachyně po odstřelu jejího selat se polním po určitou dobu vyhýbá.
Ochranná opatření 1) lov - odstřel selat a nevodících lončaček musí začít co možná nejdříve (od května) - služby u nejohroženějších polních kultur - cílený lov u ochozů k polním kulturám 2) odváděcí krmeliště a klidové zóny v lesních komplexech 3) technická opatření - okamžitě zrušit krměliště a vnadiště na černou v těsné blízkosti ohrožených polí - nejúčinnější elektrický ohradník, pro drobné rolníky ekonomicky neúnosné - plašiče (zvukové, světelné), nutno měnit frekvence a časové intervaly - u ochozů a po ploše instalované lidské vlasy, děravý pytlících plných vlasů na 100 cm vysokém kůlu (nutno měnit 1x za 10 dní) 4) chemická opatření - přípravky (Stop K, Hukinol, apod.), jsou účinné v kombinaci s dalšími opatřeními, použití pouze chemických opatření je značně nejisté a nebylo prokázáno, že některý z přípravků je vzhledem ke své ceně účinný 5) zemědělská prevence - neosévat plochy, atraktivními plodinami, v těsné blízkosti lesních komplexů s výskytem černé zvěře, která je v této oblasti přemnožena
26
- ponechat mezi ohroženou zemědělskou plodinou a lesem pruh, alespoň 20 m široký, na němž bude růst plodina o maximální výšce 30 cm - rozlehlé lány rozčlenit pruhy, které umožní lov černé zvěře (šíře a umístění pruhů musí zemědělci konzultovat s uživatelem honitby - neosévat atraktivními plodinami plochy, u kterých každoročně dochází k neúměrným škodám, je-li to v možnostech vlastníka nebo nájemce zemědělských pozemků
2.10. Černá zvěř „v“ zákoně O myslivosti 449/2001, vybrané pasáže týkající se černé zvěře Prase divoké (Sus scrofa) lze chovat v honitbě pouze na základě odborných zásahů sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav (§3). Velmi důležité je řádné vypracování plánu, v honitbách, kde pro prase divoké nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti lovit samičí a samčí zvěř do stáří 2 let věku ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu (§36). Ve zvláštních případech lze také provést snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu. Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet prasete divokého byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody způsobené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí (§39). Lov prasete divokého smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany
přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Zakazuje se, lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem, nahánět zvěř s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm, lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého
27
osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům), střílet prase divoké jinou zbraní než kulovnicí nábojem s energií ve 100 m nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň
zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve
vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků, střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí (§45).
28
3. Metodika Pro řádné zpracování této práce jsem vyhledal veškeré údaje o přírodních, klimatických a terénních podmínkách regionu. Důležitou součástí práce je sumarizace výsledků lovu podle honiteb okresu Chrudim, za roky 1995, 1998, 2000 – 2005, tyto údaje jsem vyhledal ve výkazech o lovu, které jsou uloženy na příslušných orgánech státní správy myslivosti a z údajů okresního mysliveckého spolku Chrudim. Vyhodnocení velikosti, struktury a kvality černé zvěře jsem provedl na základě mé znalosti situace v honitbách se stálým výskytem černé zvěře a také na základě hlášenek ulovené zvěře, kde je uvedena váha a datum lovu. V návrhu opatření jsou popsány zásady a uvedeny důležité body pro snížení stavů a zkvalitnění populace černé zvěře na Chrudimsku. Důležitým předpokladem je řádně strukturovaný lov v populaci, k tomu by měli přispět i moje zkušenosti s odchytovým zařízením na černou zvěř, které jsem navrhl a provedl v něm několik odchytů černé zvěře.
3.1. Popis lesních přírodních, klimatických a terénních podmínek Chrudimska Přírodní poměry regionu
Přírodní lesní oblast Území patří převážně k Českomoravské vrchovině (PLO 16 68,2 %), severní část regionu náleží do Českomoravského mezihoří (PLO 31 24,7 %) a do Středočeské pahorkatiny (PLO 10 7,1 %). Část regionu náleží také do PLO Polabí.
Poměry ortografické Ortograficky náleží region do České vysočiny, Česká křídová tabule, podoblast Českomoravská vrchovina, dílčí pahorkatiny Železné hory a okrajově Žďárské vrchy. Relief terénu je charakteristický tím, že se pozvolna zvedá z polabské nížiny (Dvakačovice 240 m n.m.) a terén je málo členitý. Členitější terén je v zářezech
29
u potoků a řeky Chrudimky a Doubravy. Nadmořská výška, v lesních oblastech, se převážně pohybuje 450 – 600 m.
Poměry hydrografické Vodopisně region náleží do povodí Chrudimky, která pramení u Hlinska a teče směrem JV – SZ. Místy tvoří hluboké zářezy a terénu. Z větších přítoků je to říčka Doubrava, která v Doubravském údolí vytváří ostré kaňony. Celý region má množství rybníků a vodárenských nádrží. Přehrada Seč, Hamry a nádrž Křižanovická, z větších rybníků jsou to Krejcar, Januš, Horecký, Trpišovský, Rohozenský, Lovětínský.
Klimatické poměry regionu PLO Českomoravská vrchovina – průměrná roční teplota 6 – 6,5 st. Celsia - průměrné roční srážky 650 – 720 mm - vegetační období trvá 145 dní - sněhová pokrývka trvá 60 – 80 dní - zimní období trvá 130 – 140 dní - výška sněhové pokrývky 30 – 40 cm PLO Českomoravské mezihoří - průměrná roční teplota 6,5 – 7,5 st. Celsia - průměrné roční srážky 700 mm - vegetační období trvá 130 - 140 dní - sněhová pokrývka trvá 50 – 70 dní PLO Středočeská pahorkatina - průměrná roční teplota 7 – 7,5 st. Celsia - průměrné roční srážky 600 mm - vegetační období trvá 155 dní - sněhová pokrývka trvá 40 – 60 dní
Zastoupení dřevin v lesních porostech (LHC Nasavrky): dřevina
Skutečné zastoupení v %
Výhledové zastoupení v %
SM
83
56
BO
7
11
JD
1
9
MD
1
2
30
BK
3
15
DB
0,2
3
3.2. Zjištěné nedostatky ve způsobech lovu černé zvěře Z mé praxe a z poznatků o způsobech lovu v honitbách, se stálým výskytem černé zvěře, jsem sestavil soubor hlavních nedostatků v lovu černé zvěře. Strukturovaně v bodech:
- pozdní lov selat (od září až října) - lov nadějných lončáků kňourků - lov nedospělých kňourů (trofejově a chovně nedospělých) - minimální lov lončaček (menší podíl ulovených lončaček k lončákům) - lov vedoucích bachyň (hlavně při naháňkách) - lov samotných kusů (většinou samci) - střelba hromadnou střelou na prase divoké - noční lov pomocí umělých zdrojů světla - nevhodná střelecká výzbroj, střelba malými kulovými rážemi s municí s nevhodnou konstrukcí střely - minimální úspěsnost střelby na běžící kus při náháňkách - chybí periodická kontrola nastřelení zbraně a kontrola zbraně a optického zaměřovače u kvalifikovaného puškaře - loví se pouze z kazatelen u krmelišť, nevyužívá se posedů u ochozů a mobilních posedů pro zvýšení úspěšnosti lovu - malé množství lovecky upotřebitelných psů použitelných pro lov černé zvěře (dosled, naháňka) - lov při nevhodných klimatických podmínek (minimum měsíčního svitu) - neloví se na a v blízkosti ochozů k polím - lov při sklizni polních kultur - neznalost způsobu života zvěře a hierarchie v rodinné tlupě černé zvěře
31
4. Výsledky Jedním z výsledků mé práce je sumář ulovených kusů prasete divokého v okrese Chrudim podle honiteb. V následující tabulce (tabulka č.2) je popsán vývoj úlovků v roce 1995 a 2005 a je rozdělen dle stáří ulovené zvěře, včetně grafu (graf č.2) a v další tabulce (tabulka č. 3) je uveden sumárně počet ulovených kusů za roky 1995, 1998 a 2000 – 2005, včetně grafu (graf č. 3). Další výsledky mé práce představují popis lokalit se stálým výskytem černé zvěře a soubor opatření a návrhů vedoucích ke snížení stavů, zkvalitnění populace a minimalizaci škod způsobených černou zvěří, také návrhy na zlepšení péče o zvěř.
4.1. Počet ulovených kusů černé zvěře dle honiteb v letech 1995 a 2005 Výrazný nárůst početních stavů černé zvěře je jasně znatelný z údajů o lovu z let 1995 a 2005, kdy v roce 1995 byl roční odlov v okrese Chrudim 191 kusů o deset let později již 1195 kusů. Tyto skutečnosti jsou podrobně uvedeny v tabulce č. 2 a v grafu č.2. V tabulce č. 3 je uveden lov v letech 1995,1998,2000 až 2005. Výrazné navýšení odlovu proběhlo mezi lety 1995 a 1998 ze 191 kusů na 359 kusů a v roce 2000 na 734 kusů. Výrazný nárůst také proběhl z roku 2003 z 1012 ks na 1261 kusů v roce 2004. Pokles odlovu je v tomto regionu zapříčiněn dlouho trvající a tuhou zimou s vysokou sněhovou pokrývkou např. rok 2002/2003 a 2004/2005. Tento trend očekávám i v roce 2006, kde díky tvrdé zimě 2005/2006 očekávám menší přírůst a lov okolo 1000 – 1100 kusů za myslivecký rok 2006.
32
Tabulka č. 2 č. honitby název honitby
1 2 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Vítanov Švihov České Lhotice Novohradka Liboměřice Libkov Vysočina Třemošnice Ronov Tuněchody Dřenice Řestoky Tisovec Chrast ML Chrudim Vítanov - Ruda Studnice Petrkov Vortová obora Slavice Kochánovice Požáry Církevní Pustovka,Smrč. Prosíčka - Boj. Luže Proseč Slatiňany Oheb - Seč Horní Bradlo Rosice Krásné Javorka Vyžice Bučina - lesy Zbyslavec,Míčo. Klešice obora Janovice Kovářov - Hrb. Skuteč Jeníkov Lukavice Zderaz S. Bylany Chrudimka TK obora Strádov Stolany
rok
2005
kňour
bachyně sele
1 4 4
5 3 2
7 66 7
2
3 1
1 5 4
1 4
6 1 9 9 6
7 11 5
9 7 8
63 33 30
5 1 1
1 2
2 34 5 4 11 106 9 11 4 22 12 5 4 17 5 7 14 6 10 8
1 2 5 1 3 2 14 1 2 2 3 4
2
10 1 4 5 2 2 7 1 2 5 1 3 4
1 3 4
1 6 3
2 5 10 7
3 5 3
15 19 9 1 2 11 16 35
2
4
3
Sa 13 73 13 0 11 2 10 15 14 0 0 0 79 51 43 0 8 37 6 5 13 121 10 15 10 41 15 7 6 26 9 13 19 7 15 12 0 17 28 16 1 4 19 31 45 0 9
33
rok
1995
kňour
bachyně lončák
úhyn
Sa
sele
1
2
3 2
1
6 6
10 5
3
3 2 3
1
1
1 2
1 1
1 3 2
1 2 1
2 1 3
1 7 1 5 2
0 2 3
1
1
1
1 1
1 1 2
1
2
2 5
2 1
1
1
2
1
2 2
1
0 3 0 0 1 0 0 3 4 0 0 0 0 17 13 0 6 2 4 0 3 1 4 7 3 12 8 0 0 0 2 0 2 2 3 11 0 2 6 1 0 0 0 2 0 0 1
č. honitby název honitby 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 81 82 80 13
Svratouch Jenišovice Mrákotín Hlinsko Načešice Předhradí,Lažan. Kočí - Topol Hluboká Polanka Krouna Otradov Krouna Humper. Raná Vojtěchov Pokříkov Vápenný Podol Mladoňovice Holetín Ochoz Nasavrky Krouna - lesy Posekanec Babáky Tarabka Běstvina Vestec Česká Rybná Bor Svratouch - lesy Bučina Prachov Chroustovice Kostelec u HM Zaječice Dvakačovice obora Úhřetice Ostrov Podhůří
rok
rok
2005 1 3 1
1 3
4 4 5
2 1
1 2
7 1
7 11 4 3
4 2 5
16 8 16 4
3
2 3 5 1
12 19 24 4 2
2 3 1
16 13 10
2 1 1
1 4
1
2 1 1 4
3 1 3
6 7 7 6 19
5 8 9 0 10 4 0 27 21 25 7 0 17 22 31 6 3 0 18 17 15 0 1 0 6 12 9 7 26 0 0 0 0
179 161 855 1195
34
1995
1 1 2
2 1
1 1
1
1
3
5 4
2 3
1 4
1 4
1 1
4 7
5
2 1 1 1
1
2 1
2
1 21
14
73
3
0 0 1 0 5 2 0 5 8 4 0 0 2 10 1 0 0 1 4 13 0 0 0 2 1 1 0 6 1 0 0 0 1
80 191
Graf č. 2
Přehled o lovu černé zvěře na okrese Chrudim v letech 1995 a 2005
1200
1000
800 ks
600
400
200
lov 2005 lov 1995 selata
celkem
0
lov 2005 lov 1995
Tabulka č. 3 Sumář lovu černé zvěře za roky 1995, 1998, 2000 – 2005
rok
lov celkem
1995 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005
191 359 734 889 1073 1012 1261 1195
35
Graf č. 3
Přehled o lovu černé zvěře na okrese Chrudim v letech 1995, 1998, 2000 - 2005
1400
lov 1200 1000 800
ks 600 400 200
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1998
1995
0
rok
4.2. Lokality se stálým výskytem populace prasete divokého v regionu Chrudimska V okrese Chrudim je mnoho lokalit se stálým výskytem černé zvěře a to převážně v lesních komplexech vzdálených od turisticky atraktivních lesů v těsné blízkosti obcí Chrudim, Slatiňany, Seč. K zatraktivnění lokalit pro černou zvěř přispěla hlavně větrná kalamita v polovině 80. let, která si vynutila zalesnění stovek hektarů lesních porostů, v těchto stejnověkých porostech, převážně smrkových, černá zvěř nachází dostatek klidu, možností úkrytu a vody. Černá zvěř má stálá stávaniště v lesních komplexech poblíž obcí Trhová Kamenice, Včelákov, Tisovec, Chrast u Chrudimi, Nasavrky, Horní Bradlo, Hrbokov, Vápenný Podol, Prachovice, Mladoňovice, Žumberk, Krouna, Vortová.
36
4.3. Návrh opatření vedoucích ke snížení stavů, snížení škod a k úpravě věkové a pohlavní struktury v populaci v oblasti se stálým výskytem prasete divokého Podle následujících opatření se musí řídit hlavně těchto honitbách: MS Švihov, MS Tisovec, ML Chrudim, MS Chrast, MS Petrkov, RH Požáry, MS Horní Bradlo, MS Bučina – lesy, MS Hrbokov, MS Vápenný Podol, MS Mladoňovice, MS Krouna – lesy, MS Tarabka, MS Babáky.
Strukturovaně v bodech:
- zákaz krmení černé zvěře formou hromad na loukách, na okrajích lesů a v jejich blízkosti a v „polních“ honitbách (méně jak 5% plochy honitby tvoří lesní komplex), na těchto místech předkládat pouze v korytech jadrné krmivo k vnadění (kukuřice, hrách, soja, oves, ječmen, kukuřičnou siláž) v množství max. 1kg/1den/1 lovecké zařízení - v lesních komplexech vnadit pouze v korytech, ohrádkách nebo v krytých krmelištích o max. velikosti 10m2, nejblíže 250 m od louky a 500 m od pole - na každých 300 ha lesního komplexu v honitbě zřídit min. 1 odváděcí kryté krmeliště, které musí v provozu min. v období únor – září, v místě s přirozeným výskytem černé zvěře, zde se musí předkládat zvěři atraktivní krmení kukuřice, hrách, kukuřičná siláž - v honitbách se stálým výskytem černé zvěře zachovat klidové zóny pro zvěř, v období intenzivního růstu zemědělských kultur, na tuto skutečnost upozornit návštěvníky lesů prostřednictvím tisku a formou naučných tabulí (zajistí příslušné myslivecké sdružení v součinnosti s orgánem státní správy myslivosti) - co možná nejrychlejší dřevinná druhová úprava v lesních porostech ve prospěch BK a DB, dle platného lesního zákona - zakládání alejí původních plodonosných dřevin, podél lesních cest a lesních palouků (zajistí myslivecké sdružení v součinnosti s majitelem pozemku) - doporučená struktura lovu – sele 65%, - lončačka do 50 kg 15% - lončačka do 65 kg 5%
37
- lončák do 50 kg 5% - bachyně 7% - kňour 3% - zlepšení komunikace mezi uživateli honiteb, správci lesů a zemědělci - eliminovat výskyt barevných anomálií v populaci černé zvěře, jakékoli světlé zbarvení spárků, ryje a srsti je nepřípustné
Další návrhy opatření :
- vyplácení zástřelného - sele 100 Kč, lončačka do 50 kg 250,- Kč na základě předložení markantu z ulovené zvěře - levé slecho předložit společně se vzorkem na trichinelu na příslušnou OVS, která provede vyplacení zástřelného ze zdrojů krajského úřadu - vyplácení odchytného za kus selete samičího pohlaví 250,- Kč a za kus selete samčího pohlaví 100,- Kč, vyplacení bude možné pouze na základě veterinárního zápisu a fotodokumentace, OVS provede vyplacení odchytného ze zdrojů krajského úřadu - podpora kynologie, vyplacení odměny za úspěšné vykonání BZ odměna 500,- Kč, úspěšné vykonání LZ a HZ odměna 800,- Kč, odměnu vyplatí příslušný OMS a to 50% odměny půjde za zdrojů OMS a 50% ze zdrojů příslušného orgánu státní správy myslivosti - společné semináře, uživatelé honiteb a uživatelé zemědělské půdy, o škodách způsobených zvěří a o prevenci jejich vzniku, minimálně 1x za 2 roky zajistí krajský úřad - orgány státní správy myslivosti musí komunikovat s uživateli zemědělských pozemků a zemědělcům navrhnout případná řešení k minimalizaci škod zvěří - založení max. dvou oblastí chovu v regionu, které by určily pravidla plánování chovu a lovu černé zvěře a zároveň by se tímto legalizoval lov dospělých kňourů, apod. - výskyt černé zvěře mimo tyto oblasti by se stal nežádoucím - od roku 2006 bude v okrese Chrudim znovu zavedena povinnost předkládání spodních čelistí černé zvěře (lončák, bachyně, kňour), důvodem jsou omyly v určování věku zvěře a zhodnocení kvality populace v regionu
38
4.4 Odchytové zařízení na černou zvěř Odchytové zařízení na černou zvěř se osvědčilo, již v minulosti, při redukci černé zvěře. Vzhledem ke stále se zvyšujícím stavům černé zvěře České republice, je nutné během několika příštích let tento nárůst stavů zastavit a začít je snižovat. Snižování stavů černé zvěře se shledává s nevolí určitých skupin myslivců, kteří nedbají na rovnováhu celého ekosystému, jako celku. Vysoké počty černé zvěře působí škody na lesních a polních kulturách, ale také na ostatních druzích zvěře a tím se přirozená stabilita a rovnováha mezi živočišnými druhy. V roce 2004 jsem se společně s panem lesním správcem, na LS Nasavrky, Ing. Oldřichem Sýkorou rozhodli na řešení neuspokojivé situace vysokých stavů černé zvěře v režijní honitbě Požáry. Odlov se neustále zvyšoval a průměrná váha ulovených kusů klesala a v okolí se objevovaly, již výrazné, škody zvěří. V říjnu 2006 jsem navrhl odchytové zařízení (podrobný popis viz. nákres a foto), o rozměrech 5 x 6 m, umístění, materiálové složení (dřevěné pražce, SM tyčovina, kovové díly vstupního roštu a padacích vrat, samospouštěcí zařízení, SM hranoly a prkna) a cenovou kalkulaci. V listopadu jsem zadal zakázku „Výstavba odchytového zařízení“ firmě Jan Matějka, Ždírec nad Doubravou, který výstavbu dokončil do konce listopadu. Cena dodavatelsky byla 30 000,- Kč, včetně odvodnění okolí. Týden po dokončení se v odchytovém zařízení začalo vnadit hrachem a kukuřicí. Již během prosince začala zvěř (jen selata – vstupní rošt, viz. foto) odchytové zařízení navštěvovat. V období prosinec 2004 – únor 2005jsem provedl 3 x úspěšný odchyt černé zvěře, bylo chyceno celkem 18 kusů selat (1. chytání 7 ks selata od 2 až 3 bachyň, 2. chytání 5 ks selata od 2 bachyň, 3. chytání 6 ks od 1 bachyně). Největší ze selat vážilo po vyvržení 27 kg a nejmenší 13 kg. V roce 2006 bude provedena výměna padajících vrat, které jsou nyní svařeny z lešeninových trubek, s mezerami 10 cm. Tyto vrata budou vyměněna za plná vrata bez mezer, zvěř již nebude mít snahu vrážet do „průhledných“ vrat a zjednoduší se nahnání zvěře do třídící chodby. .
39
Odchytové zařízení na černou zvěř z poloviny 18. století
Odchytové zařízení na černou zvěř, které se osvědčilo v Německu
40
Odchytové zařízení na černou zvěř používané v Polsku
Odchytové zařízení na spárkatou zvěř používané v bývalém Československu
41
RH Požáry, odchytové zařízení (Nasavrky 1) postavené v listopadu 2004 (západní pohled včetně vstupního roštu), dole (jižní pohled)
42
RH Požáry, odchytové zařízení, spouštěcí mechanismus
43
RH Požáry, odchytové zařízení, koryto, na které zvěř šlápne a spustí spouštěcí mechanismus
RH Požáry, odchytové zařízení, provozní nákres
44
4.5. Návrh chovu a lovu v oblastech se stálým, s přechodným a nežádoucím výskytem černé zvěře
Oblast stálého výskytu Výskyt prasete divokého musí být vázán jen na lesní komplexy s pestrou dřevinnou a věkovou skladbou lesních porostů. V oblasti se stálým výskytem prasat musí uživatelé honiteb dbát na početní stavy zvěře, na její věkovou strukturu a v neposlední řadě také na kvalitu lovené zvěře. Zodpovědným uživatelům se nesmí vymknout z rukou hlavně věková struktura populace, která je u černé zvěře mimořádně důležitá. Také lov lončáků musí být strukturován významně ve prospěch lončaček a nekvalitních bachyň ( váha na dvou letech pod 75 kg a barevné anomálie). Přechodně navrhuji tuto maximální populační strukturu na 1000 ha lesního komplexu v honitbě, ta zajistí zkvalitnění populace a řádnou úpravu pohlavní a věkové struktury: - kňour 2 roky a více
5 – 7 ks
- lončák
10 ks
- bachyně 2 roky a více
7 ks
- lončačka
5 ks
- sele
10- 15 ks
Tato populace čítá celkem minimálně 37 kusů a tato populace skýtá roční přírůst celkem minimálně 45 kusů zvěře. Uživatel takové honitby musí ročně ulovit 45 – 50 kusů zvěře. Nezvládne-li tento lov v jednom roce, musí v dalším roce výrazně zvýšit loveckou aktivitu a tuto aktivitu směřovat do selat a samičí části populace. Tato populace by se po zhruba pěti letech ještě snížit na 30 ks na 1000 ha.
Oblast přechodného výskytu To jsou honitby sousedící s lesními honitbami a honitby přechodné mezi lesními a polními honitbami s určitým procentem výměry lesa v honitbě. Lov v těchto honitbách musí být směřován do selat a lončaček. Právě v těchto oblastech se stává nejvíce chyb při lovu prasat. Uživatelé honiteb se musí odnaučit střílet to, co vystrčí hlavu z lesa. Lov vedoucích bachyň vede k navyšování škod na polích a loukách, tyto škody způsobují skupiny divočáků vedené nezkušenými a nevyzrálými bachyněmi nebo dojde k naprostým rozbitím rodinných tlup.
45
Oblast s nežádoucím výskytem černé zvěře V těchto oblastech je výskyt prasat nežádoucí, jedná se o polní honitby, o honitby v obilnářských, vinařských a zelinářských oblastech. V těchto oblastech se černá zvěř vyskytuje pouze sezóně a přichází za žírem a klidem v rozlehlých lánech. Zde uživatelé honiteb musí lovecký tlak směřovat do zemědělských kultur, ve kterých prasata mají svá stávaniště. Lov na umělých zdrojích vody, u umělých kališť a u vnadišť s živočišnými zbytky (rybina, apod.). Lov musí být zaměřen hlavně na mladou (velmi „žravou“ zvěř, sele, lončák) zvěř, není-li možné situaci řešit jen lovem mladé zvěře je nutné zažádat, na orgánu státní správy myslivosti, o odlov dospělé zvěře a řešit s tímto orgánem a s uživatelem zemědělské půdy další postup. Zde je namístě udělovat výjimky ze zakázaných způsobů lovu (§ 45 zákona O myslivosti 449/2001), není-li v silách uživatele honitby situaci řešit tradičními způsoby lovu.
4.6. Návrh způsobů přikrmování a vnadění černé zvěře Z mých poznatků a běžné praxe mnoha honiteb v okrese Chrudim chci upozornit na nevhodné způsoby krmení a vnadění černé zvěře. Nejčastější chybou je předkládání
zbytků ze zemědělské produkce na volné
hromady ve velkém množství, tyto hromady podléhají plísním a probíhá v nich kvašení a tvorba kyselin pro zvěř nebezpečných. Je-li krmivo předkládáno na nezpevněné plochy, často dochází k rychlému znehodnocení a zašlapávání krmiva zvěří. Krmení nekvalitní siláží, silážovaná za zelena, ve velkém množství je pro zvěř nevhodné. Předkládání krmiva, rozsypáváním po loukách a u porostních okrajů, je nepřípustné vzhledem ke vzniku škod způsobených černou zvěří. Velmi častou, obecnou, chybou je předkládání vysokého množství krmiv, kterými je zvěř vykrmována. Při přikrmování a vnadění černé zvěře se musí dodržovat tyto zásady: - předkládání krmiva na zpevněných plochách, v krytých krmelištích a vnadištích, v korytech, v ohrádkách a v samokrmítkách - předkládání siláže na vnadištích a odváděcích krmelištích (siláž silážovaná za sucha a hrubě řezaná), velmi vhodné, v malých dávkách - předkládání řepných řízků, pouze po velmi malých dávkách a v určitém období (v kg ne v t)
46
- dužnaté krmivo, velmi vhodné (předkládat nezmrzlé a nezplesnivělé) - zbytky z pekáren, pouze v malém množství - kukuřice, hrách, soja, oves, ječmen, vhodné, předkládat na vnadištích a odváděcích krmelištích, často, pouze v malém množství (v kg) Při odváděcím krmení a vnadění je nutné předkládat krmivo často a v malém množství a pouze na vhodná místa.
4.7. Návrh nových způsobů lovu a odchytu Strukturovaně v bodech:
- lov selat od váhy 10 kg (od května), snaha o maximální odlov přírůstku - nelovit samostatně chodící prasata (z 99% se jedná o kňoury I. – III. vt) - lov kňourů, počkat na kvalitní trofej nestřílet 2, 3 roky stará prasata - snaha o maximální podíl ulovených lončaček, do 50 kg váhy, musí být 15 – 20% z celkového lovu v honitbě - lončačky lovit již od května (nevodí-li a váží pod 50 kg) - lov formou naháněk se slíděním, i několik MS společně - dobře organizované naháňky v lese i v polích (škody na plodinách kukuřice, obilnin, apod.) - lov na ochozech k polím a loukám, účinný lov a snaha o omezení klidného vstupu divočáků do polních kultur a na travní plochy, kde vznikají škody - lákání prasat bukovým dehtem a lanýžovou solí - odchyt selat do odchytových zařízení, se vstupním roštem odchyt selat v odchytovém zařízení (typ Nasavrky 1) se vstupním roštem (období září – listopad rošt s mezerami 18 cm, období prosinec – leden rošt s mezerami 23 cm) - povolení lovu optikou umožňující noční vidění v honitbách, kde škody za rok přesahují 25 000,- Kč, které uživatel honitby prokazatelně zaplatil vlastníkovi pozemku nebo nájemci pozemku za škody způsobené černou zvěří, a to pouze 1 členu honitby (člen MS, HS, apod.) - zakládání umělých kališť v okraji kukuřičných a řepkových kultur a vnadění živočišnými zbytky (rybina, apod.)
47
- dobře organizované společné lovy se zkušenými psi, kteří rozrazí skupiny prasat a na střelce vychází zvěř po kusech ne po skupinách
Návrh legislativních změn: Zákaz lovu černé zvěře kulovou a kombinovanou zbraní s ráží menší jak 6,5 mm – tyto zbraně a do těchto zbraní vyráběné střelivo nesplňuje požadavek na rychlé usmrcení vitální černé zvěře, často je použití těchto zbraní spojeno s problémovým dosledem, zvěř „málo barví“. Střely z těchto ráží často neproniknou hrudníkem a nevzniká výstřelový otvor. Povolení použití krátké zbraně (minimální ráže 7,62) při dosledu černé zvěře – při dosledu černé zvěře je často znemožněno bezpečné použití dlouhé lovecké zbraně (sníh nebo bláto v hlavni, popř. v optickém zaměřovači nebo v jiných částech zbraně, krátká zbraň má výhodu, že je během dosledu zvěře bezpečně schována pod oděvem v bezpečném pouzdru a nic nebrání jejímu okamžitému použití. Zavedení povinných střeleb z kulové a brokové zbraně – povinnost předvedení manipulace a střelby ze zbraní v osobním vlastnictví, při prodlužování zbrojního průkazu.
4.8. Konkrétní zásady optimalizace stavu populace prasete divokého v regionu Chrudimska Návrh způsobů chovu a lovu, způsoby zkvalitnění populace a optimalizace stavů to vše bylo popsáno v předchozích kapitolách. Optimalizace stavů černé zvěře, je stav, kdy populace je na určité výši, která umožňuje její rozvoj, ale je ve stavu, kdy neohrožuje ostatní druhy zvěře a prostředí ve kterém žije, nepůsobí výrazné škody na lesních a polních kulturách a její přírůstek je regulován běžnými způsoby lovu. K optimalizaci stavů prasat musíme dojít v několika etapách: - důsledný lov selat (minimálně 80 % přírůstku) - důsledný lov lončaček do 50 kg (75 % z ulovených lončáků) a bachyň do 70 kg ( 80 % z ulovených bachyň) váhy po vyvržení, takto lze začít snižovat stavy zvěře a musíme tak činit až se dostaneme minimálně na poloviční stavu z roku 2005 a to ve všech honitbách v regionu.
48
Domnívám se, že pro tuto oblast je únosný stav, kdy se bude každoročně lovit mezi 200 – 300 kusů černé zvěře. Při takové populační hustotě bude průměrná váha selat o 10 kg a lončáků o až 20 kg vyšší oproti údajům z roku 2004 a 2005. Trofejová kvalita kňourů půjde prudce vzhůru, dojde k urovnání období chrutí a k minimalizaci škod způsobených na lesních a polních kulturách. K optimalizaci stavů černé zvěře by mělo dojít do roku 2010 – 2013.
Lov v době se stabilizovanou populací černé zvěře. MS
lov 2005
lov po optimalizaci
Švihov
73
15 ks
Třemošnice
15
5
Tisovec
79
15
Chrast
51
10
ML Chrudim 51
10
Petrkov
37
20
Vortrová
6
5
Požáry
121
25
Luže
41
5
Chrudimka
45
10
H. Bradlo
26
7
Krouna H.
25
5
Holetín
31
7
Zaječice
26
5
Nyní nastal čas na období pravdy, bez zatajování skutečných stavů černé zvěře, to co jsme napáchali, absolutně nezodpovědným, namnožením černé zvěře v našich honitbách se nám v dohledné době vrátí ve formě finančních sankcí, ale co je pro nás myslivce důležité i dojde k poškození stability mezi všemi druhy zvířat v našich honitbách.
4.9. Myslivost 2006 na LS Nasavrky - režijní honitba Požáry (výtah pasáží o černé zvěři) Tato kapitola popisuje provozní pravidla v režijní honitbě LČR, s.p., RH Požáry, je zde rozepsán plán lovu černé zvěře včetně případných sankcí za nedodržení lovu. 49
Pravidla určují způsoby lovu a pohybu v honitbě v souladu s bezpečností a produktivitou lovu. Obsahem je také popis péče o zvěř v honitbě. Tyto pravidla sepisuji každoročně, vždy k 1.4..
Černá zvěř Interní plán lovu černé zvěře: - kňour 1-letý (lončák)
5 ks
2-letý
1 ks
2 roky +
1 ks
- bachyně 1-letá (lončačka) 12 ks
- sele
2-letá
2 ks
2 roky +
1 ks 80 ks
Povolenky na lov černé zvěře: -každý ze zaměstnanců má v povolence k lovu určený počet černé zvěře (počet selat, lončáků, lončaček, apod.), které musí ulovit Sankce - za nesplnění odlovu černé zvěře (sele a lončák 50,- Kč, lončačka – 150,- Kč) - za nesprávný odlov lončáků (pohlaví, lončák přes 75 kg váhy vyvržený) 100,- Kč
Lov v režijní honitbě
Nahlašování lovu v honitbě – lze provádět osobně, telefonicky nebo formou SMS (ve formátu kdy, kam, kdo) Ing. Sýkorovi. Večerní lov musí být nahlášen do 16:00 toho dne. Ranní lov musí být nahlášen do 18:00 předchozího dne.
Nahlašování lovu šouláním v honitbě – musí být nahlášeno osobně, telefonicky nebo formou SMS (ve formátu od-do, kde, kdo) Ing. Sýkorovi
Nahlašování nastřelování v honitbě – nastřelování zbraně je možné pouze ve výjimečných případech a musí být min. 2 hod. předem nahlášeno Ing. Sýkorovi.
Nahlašování střelby na zvěř v honitbě –
50
a.) chybená rána – musí být nahlášena ihned, po důkladném ohledání nástřelu, telefonicky nebo formou SMS (ve formátu čas, na co, kde, kdo) M. Holubovi b.) postřelení zvěře - musí být nahlášeno ihned, po důkladném ohledání nástřelu, telefonicky nebo formou SMS (ve formátu čas, co, kde, kdo) M. Holubovi, za účelem dohodnutí následujícího postupu c.) ulovení zvěře – musí být nahlášeno ihned po dohledání ulovené zvěře, ještě před oplombováním ulovené zvěře, formou SMS (ve formátu čas, co, kde, kdo) M. Holubovi, následně bude lovec informován co má udělat s ulovenou zvěří.
Lovec je povinen odebrat vzorek na vyšetření na trichinelu (2 ks bránice od žeber o rozměrech 5x5 cm) a musí odebrat vzorek barvy, od 1. a následně od každého 5. kusu uloveného v „mysliveckém roce“, z uloveného kusu černé zvěře. Všechny kusy vážící po vyvržení s hlavou nad 60 kg náleží LS, výjimku může udělit lesní správce.
Večerní čekaná – je-li lovec nahlášen na večerní čekanou, na konkrétní lovecké místo, má toto lovecké místo zajištěno od 16:00 do 24:00. Ranní čekaná - je-li lovec nahlášen na ranní čekanou, na konkrétní lovecké místo, má toto lovecké místo zajištěno od 24:00 do 8:00. Šoulání – tento způsob lovu nesmí narušit lov na loveckých místech, tento způsob lovu musí být přednostně praktikován v částech honitby s malou hustotou loveckých míst a v blízkosti hranic honitby. Noční šoulání – je z bezpečnostních důvodů zakázáno (výjimka pole U jiráska a Bartošky). Noční pohyb v honitbě – pouze s rozsvícených světelným zdrojem.
Zbraně, střelivo, výstroj Jednotná broková střela – pouze olověná střela, popř. podkaliberní pušková střela Minimální průměr střely pro lov černé zvěře – 6,5 mm Minimální zvětšení optického zaměřovače pro noční lov černé zvěře – 4 x Maximální zvětšení optického zaměřovače při společném lovu na černou – 6 x Barevné vesty (fosforová, oranžová, červená) – povinnost je nosit při společných lovech, po celou dobu lovecké akce. 51
Péče o zvěř Péče o zvěř, tj. přikrmování v krmelcích, se bude provádět jako v předcházejícím mysliveckém roce. Každý z držitelů povolenek k lovu v RH má přiděleno své přikrmovací zařízení, v němž je povinen předkládat objemové a oves. Oves a sůl se vydává na LS (M. Holub), o každém vydání krmiva se provede záznam do určeného sešitu. Oves se bude předkládat od 1.10. do 15.1.(minimálně 1x týdně 10 kg ovsa). Objemové krmivo bude zavezeno do všech krmelců v září – říjnu, v prosinci a v únoru – březnu, to provede LS. Každé přikrmovací zařízení musí po dobu nouze plnit svůj účel, tj. musí v něm být zakrmeno minimálně objemovým krmivem a solí. V případě vysoké sněhové pokrývky je možné zakrmovat společně, do několika přikrm. zařízení, terénním vozidlem LS, popř. najatým traktorem.
Přikrmování a vnadění na loveckých místech: kukuřičná siláž a obilné plevy (pouze do k tomu určených ohrádek), vnadění jádrem (pouze do koryt, nebo do krmelišť se zpevněnou plochou a do samokrmítek), zajišťuje M. Holub.
Kontrolu provádí lesní správce.
Důležité Hlášenky o lovu musí být odevzdány na LS do 5 dnů od ulovení. Veškerá zvěř ulovená v režijní honitbě musí být vyvrhována v honitbě. Povinnost odevzdat spodní čelist od kusu, který vážil 40 kg a více do 14 dnů od ulovení. Spodní čelist musí být předložena vyvařená, zbavená zbytků svaloviny a nazápachající.
52
5. Diskuse 5.1. optimalizace stavů prasete divokého Chyby při přikrmování černé zvěře - nejčastější chybou je předkládání zbytků ze zemědělské produkce na volné hromady ve velkém množství, tyto hromady podléhají plísním a probíhá v nich kvašení a tvorba kyselin pro zvěř nebezpečných. Je-li krmivo předkládáno na nezpevněné plochy, často dochází k rychlému znehodnocení a zašlapávání krmiva zvěří. Krmení nekvalitní siláží, silážovaná za zelena, ve velkém množství je pro zvěř nevhodné. Předkládání krmiva, rozsypáváním po loukách a u porostních okrajů, je nepřípustné vzhledem ke vzniku škod způsobených černou zvěří. Velmi častou, obecnou, chybou je předkládání vysokého množství krmiv, kterými je zvěř vykrmována. Návrh na vyplácení zástřelného a odchytného - zástřelné - sele 100 Kč, lončačka do 50 kg 250,- Kč na základě předložení markantu z ulovené zvěře - levé slecho předložit společně se vzorkem na trichinelu na příslušnou OVS, která provede vyplacení zástřelného ze zdrojů krajského úřadu - odchytné za kus selete samičího pohlaví 250,- Kč a za kus selete samčího pohlaví 100,- Kč, vyplacení bude možné pouze na základě veterinárního zápisu a fotodokumentace, OVS provede vyplacení odchytného ze zdrojů krajského úřadu. Předpokládaný počet ulovené zvěře po optimalizaci - domnívám se, že pro tuto oblast je únosný stav, kdy se bude každoročně lovit mezi 200 – 300 kusů černé zvěře. Při takové populační hustotě bude průměrná váha selat o 10 kg a lončáků o až 20 kg vyšší oproti údajům z roku 2004 a 2005. Trofejová kvalita kňourů půjde prudce vzhůru, dojde k urovnání období chrutí a k minimalizaci škod způsobených na lesních a polních kulturách. K optimalizaci stavů černé zvěře by mělo dojít do roku 2010 – 2013. Návrh legislativních změn - zákaz lovu černé zvěře kulovou a kombinovanou zbraní s ráží menší jak 6,5 mm – tyto zbraně a do těchto zbraní vyráběné střelivo nesplňuje požadavek na rychlé usmrcení vitální černé zvěře, často je použití těchto zbraní spojeno s problémovým dosledem, zvěř „málo barví“. Střely z těchto ráží často neproniknou hrudníkem a nevzniká výstřelový otvor. Povolení použití krátké zbraně (minimální ráže 7,62) při dosledu černé zvěře – při dosledu černé zvěře je často znemožněno bezpečné použití dlouhé lovecké zbraně (sníh nebo bláto v hlavni, popř. v optickém zaměřovači nebo v jiných částech zbraně, krátká
53
zbraň má výhodu, že je během dosledu zvěře bezpečně schována pod oděvem v bezpečném pouzdru a nic nebrání jejímu okamžitému použití. Zavedení povinných střeleb z kulové a brokové zbraně – povinnost předvedení manipulace a střelby ze zbraní v osobním vlastnictví, při prodlužování zbrojního průkazu.
54
6. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo přinést soubor návrhů vedoucích k optimalizaci stavů černé zvěře v regionu Chrudimska. Tyto soubory návrhů obsahují konkrétní způsoby řešení problematiky přemnožené a nekvalitní populace prasete divokého v regionu. Optimalizace je navržena ve zcela reálných a jasně podaných návrzích řešení. Je nutné, aby s optimalizací stavů prasete divokého začalo okamžitě a bude-li v celém regionu probíhat podle výše uvedených návrhů bude úspěšná a přinese své výsledky, jako je snížení škod zvěří a zkvalitnění trofejové kvality černézvěře v regionu.
55
7. Seznam literatury - Wolf, R., Rakušan, C. 1977: Černá zvěř. SZN Praha, 204s. - Hell, P. 1986: Diviačia zver. Priroda Bratislava. - Hromas, J.2003: Vývoj populací černé zvěře v České republice, Sborník referátů z Odborného semináře s mezinárodní účastí Černá zvěř 2003. Písek, 4.-5.7.2003. - Lesní hospodářský plán, LHC Nasavrky, LČR, s.p., textová část 2000 – 2009. Lesní Taxační společnost s.r.o. Hradec Králové. - Wolf, R.: Rukověť chovu a lovu černé zvěře. Matice lesnická 2000,123s,ISBN8086271-03-X. - Happ, N. 2002: Myslivecká péče a lov černé zvěřě. Víkend 2005,173s,ISBN80-7222362-3. - Meynhardt, H. 1983: Mezi divočáky. Panorama Praha 1983. - Eisenbarth, E., Ophoven, E. 2004: Naháňka se slíděním. Víkend 2004,143s.,ISBN807222-304-6 - státní správa myslivosti: Výkazy 1-01. - Doucha, B.a kol. 1995: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 1995. - Doucha, B.a kol. 1998: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 1998. - Doucha, B.a kol. 2000: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 2000. - Doucha, B.a kol. 2001: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 2001. - Doucha, B.a kol. 2002: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 2002. - Doucha, B.a kol. 2003: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 2003. - Doucha, B.a kol. 2004: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 2004. - Doucha, B.a kol. 2005: Zpráva o hodnocení zvěře na okrese Chrudim, sumář dle honiteb. OMS Chrudim 2005. - Andreska,J., Andresková, E. 1993: Tisíc let myslivosti. Tina Vimperk, 1993. - Žalman, J.: Základy myslivosti. Novina Brno, 1945,404s.
56
8. Přílohy
57
