ECC Bulletin
Ohlédnutí za dotačním obdobím 2007–2013
Vážení čtenáři, letní číslo našeho bulletinu jsme si pro vás připravili v duchu krátkého ohlédnutí za tím, co přineslo dotační období 2007–2013 České republice v obecné rovině a také jaké příležitosti přineslo nejenom našim klientům z řad podnikatelských subjektů. Máme polovinu roku 2014 za sebou, a proto by se mohlo zdát, že předcházející rozpočtové období EU je již zcela ukončené. Díky principům fungování
číslo: 13 | červenec 2014
programových period však bude zejména realizace projektů a jejich financování pokračovat až do konce roku 2015, a konec roku 2013 představoval tedy pouze formální ohraničení. Jak se s podmínkami jednotlivých programů vypořádávají za pomoci Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank někteří klienti, kteří aktuálně čerpají dotace z fondů EU, vám přiblížíme v rámci zpracovaných příkladů dobré praxe. Připravili jsme si pro vás záměrně pestrou škálu projektů, které se liší velikostí podniků, místem realizace či hlavním předmětem podnikání. Mezi vybrané patří společnosti ČEZ, a.s., Česká mincovna, a.s., CORMEN s.r.o., Naviga 4, s.r.o., a Národní klastrová asociace.
Jitka Rakušanová, vedoucí Evropského kompetenčního centra
Co přineslo Česku dotační období 2007–2013 Strukturální fondy EU vstupují do nového programového období 2014–2020, v němž může Česká republika čerpat více než 584 miliard korun. Zároveň v tomto roce uplynulo 10 let od vstupu ČR do EU. Jak tedy dopadlo předchozí dotační období v letech 2007–2013? Co všechno strukturální fondy přinesly České republice a především podnikatelským subjektům? Finální zhodnocení bude provedeno až v roce 2016, ale my bychom vám rádi představili výsledky programů za jejich sedmileté fungování. Žadatelé v Česku za uplynulých sedm let podali více než sto tisíc žádostí v celkovém objemu 1 249,2 miliardy korun, z nichž bylo ukončeno přes 29 tisíc projektů. Vybírat si bylo možné ze 17 operačních programů podporujících široké spektrum subjektů – především podnikatele, neziskové organizace, obce i státní instituce. Jak hodnotit období 2007–2013? Řádné a objektivní vyhodnocení přínosů evropských peněz pro ČR bude možné díky platným pravidlům čerpání až s odstupem několika let1. U mnoha projektů spolufinancovaných z dotací stále ještě probíhá realizace a jejich hospodářské efekty se naplno projeví teprve s určitým časovým odstupem. Z celkové alokace na všechny programy pro období 2007–2013 bylo příjemcům proplaceno stále pouze necelých 58 % z celkové alokace. Předběžné „pololetní vysvědčení“ však můžeme odhadovat již nyní. Bezprostředně po vstupu do EU v roce 2004 se ČR chopila příležitosti zdařile – v programovacím období 2004–2006 vyčerpala prakticky všechny dostupné zdroje a podle provedených modelů navýšila kohezní politika v podobě poptávkového stimulu hospodářský růst až o 1 %. Období 2007–2013 takto jednoznačně pozitivní hodnocení nesnese. Jeho průběh je mnohem častěji než dříve spojován s problémy
a poruchami – pomalým čerpáním v některých programech, porušováním obsahu schválených projektů, neúčinnou kontrolou zatěžující příjemce a podobně. Jednotlivé negativní případy tak do určité míry zastiňují fakt, že celkově se využívat prostředky daří, v zásadě obdobně se srovnatelnými zeměmi regionu. Podle srovnávací studie společnosti KPMG z roku 2014 se ČR pohybovala v čerpání evropských peněz v období 2007–2013 nad průměrem srovnatelných zemí – z deseti států střední a východní Evropy figurovala zpravidla na čtvrtém místě2. Platí, že od počátku členství ČR v EU činí tzv. čistá pozice, tedy bilance odvodů a příjmů do rozpočtu EU 333,4 miliardy Kč. Česká republika tedy na svém členství v EU finančně profituje, přičemž fondy EU se na tomto zisku podílejí více než ze 75 %. Vzniklo 72 000 pracovních míst, bylo postaveno či rekonstruováno více než 2 000 km silničních komunikací a železnic, odstraněno 700 km2 starých ekologických zátěží, vybudováno 92 nových čistíren odpadních vod, uspořeno 450 gigawatthodin elektrické energie. Predikce efektu evropských fondů pro zvýšení hospodářského růstu v období 2007–2013 se odhaduje (především díky infrastrukturním investicím) kumulativně na úroveň zhruba 6 % HDP3. Přes některé problémy tedy není namístě hodnotit výkon Česka negativně. Jak hodnotit období 2007–2013 z pohledu podnikatele? Podnikatelský sektor měl v uplynulém dotačním období prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace možnost využít finanční alokaci více než 82 miliard Kč z ERDF + 0,54 miliardy Kč spolufinancování (kofinancování) ČR, což představuje téměř 12 procent z celkové sumy určené České republice. Do dubna tohoto roku bylo úspěšně podpořeno celkem 10 766 projektů, vyplaceno pak více než 50 miliard korun na úspěšně realizované investice4.
1) Realizace, a tedy financování projektů podpořených v období 2007–2013 mohou probíhat ještě po čas potřebný pro ukončení investic, nejdéle však do roku 2015. Efekty projektů pro ekonomiku se proto přirozeně dostaví až s určitým odstupem po konci programového období. 2) E U Funds in Central and Eastern Europe – Progress report 2007–13, KPMG květen 2014. 3) Ekonomické vyhodnocení členství ČR v EU po deseti letech, alternativní scénáře a kvantifikace, Aleš Chmelař a kol., Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky, 2014 4) Č tvrtletní monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013, 1. čtvrtletí 2014, MMR, http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/74f64759-c322-4211-a12c-1ebac7ebd8dc/CMZ_2014_IQ_elektronicka-final.pdf.
1
Nové investice... Čeští podnikatelé nejvíce stáli o podporu v oblastech inovací firem, nemovitostí, úspor energií nebo spolupráce. Obory, mezi nimiž byl v oblasti
dotací největší zájem, zahrnují především činnosti týkající se konstrukce a výroby strojů a technologických zařízení, výroby plastových výrobků, kovoobrábění a výroby kovových konstrukcí či informačních technologií.
28 000 – Výroba strojů a zařízení j. n. 22 000 – Výroba pryžových a plastových výrobků 62 000 – Činnosti v oblasti informačních technologií 25 000 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Graf 1 – Počty podpořených projektů podle oboru činnosti; zdroj: www.Czechinvest.org.
... i nová pracovní místa Díky strukturálním fondům se dostalo podpory více než 5 tisícům firem a novou práci získalo v podnicích zaměřených na inovace, výzkum, vývoj a cestovní ruch téměř 22 tisíc osob. Pro změnu v oblasti vzdělávání se pomocí dotačního systému podařilo realizovat odborné kurzy, stáže, konzultace, školení nebo odbornou praxi pro více než 7 milionů osob.
Regionální rozložení projektů Nahlíženo počtem podpořených projektů se nejvíce dařilo firmám z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje. Tato situace je dána jednak zvýšeným počtem ekonomických subjektů v těchto regionech oproti jiným regionům a rovněž zahrnutím regionální dimenze do dotační podpory podniků, v rámci které byly zvýhodňovány společnosti nacházející se ve zmiňovaných krajích.
Graf 2 – Schválené projekty OP PI podle regionu realizace; zdroj: www.czechinvest.org.
Slabá místa projektového cyklu z pohledu podnikatelů V dotačním období let 2007 až 2013 se museli čeští podnikatelé vypořádat s mnoha kroky a situacemi v dotačním systému, které pro ně byly obtížné. Byly jimi například kontroly auditorů, které se zaměřovaly hlavně na výběr dodavatele, vedení dokumentace a účetnictví projektu včetně archivování, povinnou publicitu, dodržování harmonogramu a etap projektu, povinný monitoring, způsobilé výdaje a mnoho dalších.
Jak například ukázaly zkušenosti úspěšných žadatelů o dotaci, kontroloři v praxi upřednostňovali tištěné dokumenty místo elektronických, ne každý příjemce byl na tento přístup připraven. Důležité bylo neopomenout hlásit důsledně všechny změny týkající se předmětu projektu, a to po dobu realizace i udržitelnosti. Například přesun zařízení pořízeného v rámci dotace, byť na vedlejší parcelu, je nutné ohlásit jako změnu místa realizace projektu.
2
Co by naopak měly zlepšit z pohledu podnikatelů příslušné orgány? Především legislativu související s dotacemi (veřejné zakázky, daňové a jiné normy), transparentnost výběru projektů nebo časové prodlevy při schvalování žádostí o dotaci a monitorovacích zpráv. Pro změnu největší nedostatky ze strany žadatelů o dotace představovaly kvalita žádostí a nutnost obsahových změn při realizaci projektů, nedodržení harmonogramu a samotná výběrová řízení.
Nové období 2014–2020 Z pohledu obsahu přináší nové programy především vyšší důraz na sofistikovanější investice zaměřené na inovace, výzkum a vývoj, obecně podporu zaměřenou na budování konkurenceschopnosti firem založené na inovacích.
Graf 3 – Relativní posuny v akcentech alokace na 2014–2020; Zdroj: Ex-ante hodnotitel Dohody o partnerství 2014–2020, Naviga4.
Stávající inovační výkonnost podniků je založena do značné míry na inovacích nových pro firmu, méně však pro trh5. Dopady tohoto typu inovací jsou zásadní pro produktivitu podniků. V inovacích nových pro trh a budování technologicky založené konkurenční výhody místní podnikový sektor dosud zaostává a značná část prostředků bude směřována právě tímto směrem. Snižování energetické a materiálové náročnosti či rozvoj informačních a komunikačních technologií rovněž relativně zvýší význam v rámci alokace na nové programové období. Operační programy jsou v současnosti dokončovány a po schválení vlá-
dou ČR budou zahájena jednání s Evropskou komisí. Schválení programů je očekáváno do konce roku 2014. Opakuje se tak situace, kdy k reálnému vyhlášení výzev dojde přibližně s ročním zpožděním. Neplatí ovšem automaticky, že dříve znamená bezvýhradně lépe. Formální schválení programu před koncem roku znamená efektivně o rok kratší lhůtu na čerpání (podle pravidla n+3), a tedy vyšší tlak na rychlost čerpání v pozdějších letech. Pokud prodlení bude využito ve prospěch nastavení efektivně fungujících procesů a přehledného a předvídatelného prostředí pro podnikatele a firmy, je šance je proměnit ve výhodu, která se v budoucnu projeví pozitivně.
Jak evropské fondy pomohly Česku? Konkurenceschopná česká ekonomika Nově vytvořená pracovní místa v podnicích, které se zaměřují na inovace, výzkum a vývoj a rozvoj cestovního ruchu Podpořené malé a střední podniky Zrealizované produktové, procesní, organizační a marketingové inovace Regionální VaV centra Zrekonstruované památkové objekty Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Účast na vzdělávacím nebo rekvalifikačním kurzu, stáži, odborné konzultaci, školení či odborné praxi Nově vytvořená pracovní místa – celkem Atraktivní prostředí Nové silnice – celkem (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy) Nové a rekonstruované silnice II. a III. třídy – celkem Rekonstruované železniční tratě Nové, rekonstruované a intenzifikované čističky odpadních vod Odstraněné staré ekologické zátěže Regenerované a revitalizované území
Počet míst
21 806
Počet podniků Počet inovací Počet center Počet objektů
5 057 2 764 40 185
Počet osob6 Počet míst
7 100 000 53 500
Počet km Počet km Počet km Počet Plocha v km2 Plocha v km2
236 1 500 301 94 721 114
Zdroj: Čtvrtletní monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů (I. čtvrtletí 2014 – stav ke 3. 4. 2014).
5) MPO (2010): Národní inovační strategie ČR. 6) Z apočítány i osoby, které se účastnily více akcí.
3
Výrobce kosmetiky pomáhá ke zdravějšímu životnímu prostředí Společnost CORMEN s.r.o. se od roku 1994 zabývá výrobou kosmetiky, bytové a průmyslové drogerie a chemie. V rámci dotací ze strukturálních fondů požádala o podporu na rozšíření a modernizaci vývojového a inovačního centra v oblasti chemických přípravků se zaměřením na jejich ekologickou odbouratelnost. Žádost k projektu byla podána v roce 2011 a po jejím schválení se rozběhla dvoufázová realizace.
Vývojové a inovační centrum společnosti
Zakladatel a jednatel společnosti Ing. Vladimír Čížek
Pro dosažení vytyčených cílů byla stanovena minimalizace negativního vlivu výroby a výrobků na životní prostředí. Jednalo se například o vývoj surovin pro výrobu bytové a profesionální chemie na bázi přírodních reverzibilních zdrojů (oleo chemicals). Důraz byl kladen také na vývoj vlastních výrobních procesů a technologií pro produkci rostlinných extraktů k vlastní výrobě i ke komerčnímu využití. CORMEN s.r.o. racionalizovala výrobní procesy a technologie s ohledem na snížení energetické náročnosti výroby, optimalizaci produkce odpadů a zvýšení efektivity jejich recyklace, vývoj kosmetických výrobků s důrazem na využití rostlinných extraktů a olejů a další. „Projekt zaměřený na vybudování vlastního střediska výzkumu a vývoje vyplývá z nutnosti hledat optimální vstupní suroviny, spolupracovat se zákazníky a na základě jejich poznatků inovovat vlastní produkci. V průběhu realizace projektu došlo k přebudování laboratoře a jejímu vybavení analytickými přístroji. Tímto krokem se zvýší kvalita technického řízení vývoje nových produktů, stanovení jejich užitných vlastností a v neposlední řadě i technická úroveň celého výrobního procesu,“ říká zakladatel a jednatel společnosti Ing. Vladimír Čížek.
zajistit kontinuální proces od vlastního vývoje a výzkumu k etapě zpracování a vyhotovení vzorků, jejich odzkoušení v simulovaných provozních podmínkách, vypracování testů a zajištění funkčních zkoušek před vlastní sériovou výrobou. Významnou roli v úspěchu celého projektu sehrála UniCredit Bank. „Poskytla nám nezbytné finanční služby, které zabezpečily bezproblémový průběh celé investiční akce až po akt vyplacení dotace. Využili jsme úvěr střednědobý s možností mimořádné splátky bez dalších poplatků. Příprava a schvalování celého úvěru s dotací navíc proběhly velmi hladce díky zapojení kolegů z Evropského kompetenčního centra banky,“ uzavírá Ing. Vladimír Čížek. Společnost připravuje v letošním roce několik důležitých kroků vedoucích k dalšímu rozvoji firmy, například spuštění systému B2B, elektronického katalogu, od kterého se očekává především zvýšení důrazu na elektronickou podporu prodeje. V příštím roce plánuje CORMEN s.r.o. výstavbu nového skladu materiálu a přestavbu výroby s cílem zdvojnásobit její kapacity.
Příjemce
CORMEN s.r.o.
Celkové náklady projektu
13 234 960 Kč
Výše dotace (z veřejných zdrojů)
6 878 961 Kč
Doba realizace
1. 1. 2012 – 31. 1. 2014
Místo realizace
Bystřice nad Pernštejnem
Vybudováním vlastního střediska výzkumu a vývoje nastává zkvalitnění možností analýz, které jsou nezbytné pro veškerý vývoj jak v předvýrobní, tak i ve výrobní etapě. Tato investice umožnila společnosti
4
Úprava elektrárny Dětmarovice uleví Ostravsku Energetická společnost ČEZ, a.s., je největším výrobcem elektřiny v ČR, zákazníkům dodává také plyn a teplo. Elektrárna Dětmarovice v Moravskoslezském kraji je ve skupině ČEZ, a.s., jediná svého druhu, která jako palivo používá černé uhlí, a to ve čtyřech blocích. S výkonem 800 MW je nejvýkonnější elektrárnou na černé uhlí svého druhu v celé České republice a teplem zásobuje města Bohumín a Orlová.
Demontáž spalinového kanálu K3
Manažerka útvaru Evropská agenda Zuzana Krejčiříková
Dětmarovická elektrárna patřící do skupiny ČEZ stojí z pohledu kvality ovzduší v jednom z nejproblémovějších evropských regionů vůbec. Hlavním zdrojem znečištění jsou prachové částice, NO x a SO x , které se uvolňují do ovzduší kvůli koncentraci těžkého průmyslu v této lokalitě. A právě pro jejich snížení byl iniciován projekt Snížení emisí NO x v elektrárně Dětmarovice zčásti financovaný pomocí strukturálních fondů. „Realizací projektu společ-
Příprava projektu takového rozsahu, která zahrnuje také žádost o dotaci, trvá obvykle dva až tři roky. Především je nutné správně zadat výběr dodavatele a splnit náročné požadavky poskytovatele dotace. Aktuálně se projekt nachází ve fázi předání staveniště zhotoviteli díla a jsou zahajovány stavební práce na základě schváleného prováděcího projektu a stavebního povolení. „Nadstandardní podporu jak po administrativní, tak technické stránce nám poskytuje poradenské konsorcium pod vedením UniCredit Bank, a to po celou dobu trvání projektového cyklu. Splnit všechny podmínky programu není jednoduché, zejména u takto investičně náročného projektu (více než 470 milionů Kč), který je rovněž náročný na koordinaci. Požadavky poskytovatele dotace jsou ve všech fázích velmi komplexní a zkušený poradce představuje významnou pomoc a urychlení plnění všech náležitostí jak při podání žádosti, tak nyní, kdy projekt již pokročil do fáze stavebních a montážních prací,“ říká Zuzana Krejčiříková, manažerka útvaru Evropská agenda. Komplexní projekt úpravy elektrárny Dětmarovice podpoří zdravější ovzduší v regionu snížením limitů pro vypouštění znečišťujících látek o více než rok dříve. Zatímco administrativní ukončení projektu je stanoveno na listopad roku 2016, podle odhadů dojde k finalizaci už v polovině roku 2015.
Příjemce
ČEZ, a.s.
Celkové náklady projektu
470 085 000 Kč
Výše dotace (z veřejných zdrojů)
155 400 000 Kč
Doba realizace
2013–2016
Místo realizace
Dětmarovice
Demontáž hořáků
nost ČEZ, a.s., významně přispěje ke zlepšení této situace, neboť dojde ke snížení emisí ze zdrojů elektrárny Dětmarovice, a to téměř o 763 tun NOx ročně,“ říká Zuzana Krejčiříková, manažerka útvaru Evropská agenda. Primární opatření spočívá v rekonstrukci spalovací komory kotle a sekundární opatření v instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí ve spalinách.
5
Česká mincovna, a.s., se zařadila mezi evropskou špičku Česká mincovna, a.s., se sídlem v Jablonci nad Nisou je jediným českým výrobcem pamětních mincí u nás a zároveň dodavatelem oběžných mincí pro český stát. V roce 2010 začala s realizací projektu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, konkrétně programu Rozvoj s názvem „Modernizace výroby razidel“. Jeho cílem bylo dosáhnout kvalitativního posunu při výrobě razidel a s ním souvisejícího rozšíření portfolia výrobků.
Bruska pro CNC gravírování
U zrodu projektu za 6 milionů korun s dotací 50 %, který byl úspěšně ukončen v roce 2012 a v současnosti je ve fázi udržitelného rozvoje a monitorovacích zpráv, stála UniCredit Bank. „UniCredit Bank stála nejen u samotného zrodu tohoto projektu, ale po nástupu nových majitelů společnosti a managementu v roce 2010 nám takříkajíc otevřela oči a navedla nás do oblasti dotačních programů. Pomohla nám vybrat renomovanou grantovou agenturu, se kterou jsme již úspěšně zvládli 3 dotační projekty v celkové hodnotě 22 milionů korun. Velice si také ceníme pomoci ze strany banky při jednání s různými ministerstvy a státními orgány. Navíc kromě dotačních programů s UniCredit Bank úzce spolupracujeme také v segmentu privátního bankovnictví,“ dodal Radek Šulta, ředitel společnosti. Česká mincovna díky modernímu vybavení nyní dokáže razit oběživo také pro zahraniční centrální banky (např. pro Moldavsko, Arménii, Venezuelu, Spojené arabské emiráty nebo Libanon), navíc vyrábí vlastní pamětní medaile, repliky historických mincí, žetonů a medailonků. I do budoucna plánuje Česká mincovna, a.s., rozvíjet vlastní výrobu a vlastní obchodní činnost. Ředitel společnosti Radek Šulta
Česká mincovna, a.s., do realizace tohoto projektu disponovala technologiemi, které neumožňovaly úspěšnou certifikaci pro účely tendrů vyhlašovaných zahraničními centrálními bankami. Nejdůležitějším aspektem však byla nutnost kalení mincovních razidel ve vlastních režimově zabezpečených prostorách. Z těchto důvodů byla pořízena vakuová kalicí pec, bruska pro CNC gravírování a automatizované skladovací zařízení. „Pořízením nových technologií v rámci tohoto projektu se nejen zvýšila kvalita výroby razidel, ale podařilo se nám také rozšířit portfolio našich výrobků o tzv. nekulaté tvary (obdélník, ovál, známka vč. vroubkování atd.), různé povrchové úpravy (barvení, pokovení, naprášení zlata různých ryzostí atd.), personifikaci textem či fotografií bez úbytku drahého kovu. Toto vše jsme schopni nabídnout nejen numismatikům Vakuová kalicí pec a sběratelům, ale díky těmto technologiím jsme v podstatě jediný výrobce korporátních ražeb pro firemní klientelu v ČR, ať se jedná o firemní výročí, nebo ocenění zaměstnanců, zákazníků či obchodních partnerů,“ říká ředitel společnosti Radek Šulta.
Příjemce
Česká mincovna, a.s.
Celkové náklady projektu
6 000 000 Kč
Výše dotace (z veřejných zdrojů)
3 000 000 Kč
Doba realizace
2010–2012
Místo realizace
Jablonec nad Nisou
6
Projekt budoucnosti: 3D tisk k službám široké veřejnosti Vytisknout si vázu, šperk, nebo dokonce vlastní miniaturu by ještě před několika lety znělo jako science fiction. 3D tiskárny přinášejí revoluci v tisku a také možnosti, které byly doposud nedosažitelné. Velkého potenciálu 3D tisku se rozhodla využít společnost Naviga 4, s.r.o., která se zaměřuje na poradenství v oblasti inovací a rozvojových projektů.
Ilustrační fotografie výstupu 3D tiskárny
Štefek a pokračuje: „Díky dotaci Evropské unie budeme schopni snížit cenu finálního tisku natolik, že 3D tisk začne být dostupný pro běžného zákazníka.“ Ojedinělý projekt 3D tisku získal dotaci ve výši 5 mil. CZK z Operačního programu pro konkurenceschopnost. Dotace se vztahuje jak na nákup technického vybavení, tak na pořízení softwaru potřebného k obsluze tiskáren. „Realizace celého projektu je možná především díky intenzivní spolupráci s UniCredit Bank, která zajišťuje překlenovací úvěr po celou dobu čerpání dotace a i přes jeho specifickou povahu se financování záměru nezalekla,“ dodává jednatel společnosti Ondřej Štefek. V nejbližších měsících tedy vznikne v Praze díky společnosti Naviga 4, s.r.o., první „kamenné“ 3D centrum, které bude k dispozici nejen odborníkům a studentům technických škol, ale především také široké veřejnosti.
Jednatel společnosti Ondřej Štefek
Dosud sloužil 3D tisk především potřebám průmyslové výroby a technickým profesím. Tato skutečnost vedla zástupce společnosti Naviga 4, s.r.o., k myšlence zpřístupnit technologii 3D tisku také široké veřejnosti. Projekt s názvem „3D concept“, který získal podporu z fondů Evropské unie, vyjde vstříc veškerým potřebám jednotlivců. Speciální 3D scanner dokáže ve špičkové kvalitě nasnímat jakýkoliv předmět, který se pomocí 3D tiskárny zhmotní v dokonalé kopii. Výjimkou nejsou ani lidské postavy, designérské výrobky nebo součástky jakéhokoliv stroje. Samotný tisk může zabrat pár minut až několik hodin v závislosti na velikosti požadovaného produktu.
Příjemce
Naviga 4, s.r.o.
Celkové náklady projektu
5 800 000 Kč
Výše dotace (z veřejných zdrojů)
4 700 000 Kč
Doba realizace
2013–2014
Místo realizace
Praha
Projekt 3D tiskárny pro občany je u nás ojedinělým svého druhu. „Pouštíme se do úplně nové oblasti, podobných projektů je po celém světě realizováno jen velmi málo. Na počátku projektu pro nás bylo nutností investovat čas i peníze do průzkumu veřejného mínění a připravit tak marketingový plán na míru projektu i českému spotřebiteli,“ konstatuje jednatel společnosti Ondřej
7
Národní klastrová asociace posiluje konkurenceschopnost České republiky Národní klastrová asociace (dále pod zkratkou NCA) sdružuje subjekty a jednotlivce s cílem dosáhnout koordinovaného a udržitelného rozvoje klastrových iniciativ a rozvíjení klastrové politiky v České republice. A to na bázi soustředění znalostí, zkušeností a expertiz pro posílení konkurenceschopnosti ČR. Její projekt s názvem „Podpora inovací prostřednictvím nové koncepce klastrů na podporu nově vznikajících odvětví a mezisektorových témat“ (dále pod akronymem CluStrat) spolufinancovaný z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa (dále OP CENTRAL) se zabývá identifikací nových tržních příležitostí pro podnikání a výzkum v tzv. vynořujících se oborech souvisejících s demografickým a ekonomickým vývojem a potřebou většího zohlednění průřezových témat, jako je gender v inovacích včetně aspektů diverzity, internacionalizace a transfer technologií.
Národní setkání firem a podnikatelů v zemědělství, červen 2014
tury), bylo předfinancování velmi náročnou podmínkou, z vlastních zdrojů nesplnitelnou. Na druhé straně, kdybychom o projekt neusilovali, Česká republika by přišla o významné rozšíření znalostí a příležitostí v této nové problematice a podobný specializovaný partner s potřebnou expertizou na klastry, jako je NCA, zde není. Východiskem byl bankovní úvěr,“ říká prezidentka asociace Pavla Břusková. „Pro zajištění financování jsme se tedy obrátili na našeho finančního partnera. A musím zdůraznit, že bez spolupráce s UniCredit Bank by projekt CluStrat nemohl být vůbec realizován. Ze strany této instituce jsme se navíc setkali vždy s ochotou, praktickými řešeními a minimální byrokracií,“ dodává Pavla Břusková. Druhou fází projektu a cílem, který si asociace stanovila, bylo také rozšíření klastrové koncepce do sektoru sociálního podnikání a zemědělství. V jeho rámci v červnu 2014 Národní klastrová asociace uspořádala národní setkání a tím dala podnět k využití spolupráce firem a podnikatelů v zemědělství v identifikovaných regionálních specializovaných seskupeních, tedy klastrech.
Prezidentka asociace Pavla Břusková
Příprava mezinárodního projektu trvala zhruba půl roku, kdy vybraní partneři ze zemí střední Evropy, kterých bylo celkem 18, zpracovávali pod taktovkou vedoucího partnera Steinbeis-Europa-Zentrum z Bádenska-Württemberska dokument žádosti se všemi potřebnými přílohami a prohlášeními včetně rozpočtu na tři roky. Cílem projektu bylo zjistit v regionech partnerů, do jaké míry zde jsou již přítomny aktivity zaměřené na vynořující se obory v oblasti aktivního stárnutí, zelené ekonomiky a udržitelné mobility a jaké nové koncepce by se daly pro podporu inovací v klastrech doporučit veřejným činitelům. „Věděli jsme, že OP CENTRAL se vyznačuje dlouhými lhůtami v proplácení vyčerpaných a schválených prostředků a že vyžaduje solventní partnery. V našem případě jako zastřešující nestátní neziskové organizace, která sdružuje převážně klastrové organizace a subjekty veřejné sféry (univerzity a instituce inovační infrastruk-
Letos ještě čeká zástupce Národní klastrové asociace závěrečná konference v Itálii, na níž budou prezentovány výstupy projektu a dojde k celkovému vyhodnocení. V neposlední řadě budou účastníky navržena vhodná pokračování aktivit nebo dalších návazných projektů.
Příjemce
Národní klastrová asociace
Celkové náklady projektu
186 170 €
Výše dotace (z veřejných zdrojů)
85 %
Doba realizace
2011–2014 (stále probíhá)
Místo realizace
Moravskoslezský kraj a ČR
8
Kde nás najdete? Praha, Želetavská 1525/1 BB centrum, budova Filadelfie
Brno Triniti, Trnitá 491/3 Triniti Office Center
Ostrava, Nová Karolina Park 28. října 3348/65
Mgr. Petr Pažout e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 961 158
Bc. Klára Huláková e-mail:
[email protected] tel.: +420 727 912 970
Ing. Tomáš Lacina e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 963 505
Ing. Jitka Rakušanová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 615 Ing. Zdeněk Jana e-mail:
[email protected] tel.: +420 606 602 813
9
