ECC Bulletin
Ohlédnutí za dotačním obdobím 2007–2013
Vážení čtenáři, rádi bychom Vám v našem novoročním čísle ECC Bulletinu především popřáli dotačně bohatý a úspěšný rok 2015 a také Vás seznámili s aktuální bilancí čerpání jednotlivých programů období 2007–2013. Zaměřili jsme se jako již tradičně na programy zajímavé a dostupné především Vám, podnikatelům, a doplnili je o celkové dotační „skóre“.
číslo: 15 | leden 2015
Jak vidí současný stav čerpání a šance na dočerpání alokace v letech 2007–2013 zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a Státního fondu životního prostředí, se dozvíte z rozhovorů, které jsme s nimi na toto téma připravili. V rozhovorech naleznete také informace o přípravách nových programů, stejně jako předpokládané termíny prvních dotačních výzev v rámci období nového, 2014–2020.
Jitka Rakušanová, vedoucí Evropského kompetenčního centra
Bilance čerpání dotací v roce 2014 = 441 miliard již proplaceno Dotační výzvy z nového programového období jsou již netrpělivě očekávány. V roce 2014 se ale stále ještě čerpalo z rozpočtu vymezeného pro období 2007–2013. Jaký je stav čerpání, co všechno strukturální fondy v dalším roce České republice přinesly a jak jsou na tom jednotlivé oblasti, programy a regiony, o tom se dozvíte v následujícím příspěvku. V průběhu roku 2014 bylo podáno již 10 000 nových žádostí v celkové hodnotě 90 miliard. Nejúspěšnějším regionem v počtu realizovaných a úspěšně ukončených projektů je Moravskoslezsko. Nejpopulárnějším, ale zároveň i nejproblémovějším dotačním titulem je OP Životní prostředí, ve kterém hrozí nedočerpání téměř 11 mld. Kč (více o důvodech tohoto stavu v rozhovoru s ředitelem Státního fondu životního prostředí – SFŽP). Co do popularity mu také konkuruje podpora vzdělávání. Nejrůznějšími vzdělávacími aktivitami doposud prošlo více než 8 milionů podpořených osob. Dotace pro podnikatele poskytované v rámci Operačního programu podnikání a inovace naopak vykazují nejrychlejší čerpání. Na trh bylo uvedeno přes 3 tisíce inovovaných produktů. Dalším vysoce rizikovým programem v čerpání je také program podporující vědu a výzkum. Programy pro Prahu zaznamenávají nejvyšší přesah poptávky nad nabídkou. V některých programech stále ještě zbývají zdroje z minulého programového období, které by ČR měla do konce roku 2015 dočerpat. Rozpočet ČR na minulé programové období činil 29,5 mld. eur (812 mld. Kč). Z toho 26,7 mld. eur (735 mld. Kč) je určeno pro strukturální fondy a Fond soudržnosti, 2,8 mld. eur (77 mld. Kč) na rozvoj venkova a 27 mil. eur (743 mil. Kč) na rybářství. Důležitý je také vývoj měnového kurzu. Jakýkoliv větší výkyv může znamenat nečekaně vyšší či nižší objem disponibilních prostředků. Řídící orgán je odpovědný za čerpání alokace
i s ohledem na pohyb měnového kurzu, proto v rámci řízení alokace a při vyhlašování výzev ponechává v alokaci nutnou rezervu. V případě, že ponechaná rezerva nebude vlivem výkyvů kurzu CZK/eur plně vyčerpána, je možné ji použít např. na financování tzv. náhradních projektů. Příkladem může být situace, která nastala např. v rámci výzvy OPPI programu Rozvoj, kdy během této výzvy došlo k oslabení koruny, a tedy zvýšení alokace pro tuto výzvu, a MPO se z toho důvodu rozhodlo prodloužit lhůtu pro příjem žádostí a podpořit tak více projektů. Na počátku programového období 2007–2013 byl kurz CZK/eur stanoven na 27,54 a v říjnu 2014 byl kurz rovněž stanoven na 27,54 za euro. Měnový kurz je tedy stejný jako na počátku programového období, avšak v průběhu programového období značně kolísal, a řídící orgány tak podle predikcí změny kurzu pracovaly s finančními rezervami. Při analýze stavu čerpání Ministerstvo pro místní rozvoj publikuje 4 základní hodnoty. První z nich jsou finanční prostředky v podaných žádostech, tedy finanční nárok žadatelů v jejich projektových žádostech. Z těchto žádostí řídící orgány vybírají vhodné projekty splňující podmínky a pro úspěšné z nich vydávají Rozhodnutí / Smlouvu o poskytnutí dotace. Druhou sledovanou hodnotou jsou tedy prostředky kryté Rozhodnutím / Smlouvou o poskytnutí dotace. Jakmile se projekt rozjede, žadatelům jsou na základě schválených žádostí o platby vypláceny řídícími orgány požadované dotace či jejich části. Jejich suma představuje třetí sledovanou hodnotu, prostředky proplacené příjemcům. Tyto prostředky jsou příjemcům propláceny ze státního rozpočtu a řídící orgány podávají souhrnnou žádost o proplacení podílu EU, tedy 85 %, Evropské komisi. Tím se dostáváme ke čtvrtému ukazateli, žádosti zaslané do Evropské komise (EK). Jejich souhrnný stav za strukturální fondy (SF) a Fond soudržnosti (FS) ilustruje následující graf.
1
Souhrnný stav čerpání ze SF / FS v mld. Kč (říjen 2014)
Celková alokace 2007–2013 Prostředky v podaných žádostech Prostředky kryté Rozhodnutím Prostředky proplacené příjemcům Žádosti zaslané do EK
Zdroj: MMR, 2014
Nejvyšší hodnotou jsou nárokované prostředky v podaných žádostech, které téměř dvakrát přesahují možnosti fondů pro dané programové období. Prostředky kryté Rozhodnutím se na konci roku 2014 přibližují alokované částce pro programové období, ale stále ještě zbývá prostor pro schválení dalších projektů. Díky pravidlu n+2 může Česká republika tyto prostředky čerpat ještě v příštím roce. Výrazněji nižší je hodnota představující prostředky proplacené příjemcům. Jednak je to kvůli tomu, že některé projekty se teprve začínají realizovat a žádosti o platbu se budou teprve podávat. Dále to může být způsobeno i krácením dotací v některých projektových žádostech z důvodu nezpůsobilých výdajů v projektech nebo skutečností, že konečná cena díla/dodávky je díky výběrovému řízení nižší než předpokládaná hodnota v žádosti o dotaci. Nejnižší sledovanou hodnotou jsou žádosti o proplacení zaslané do EK, vzhledem k časové náročnosti celého procesu. Od počátku programového období bylo podáno více než 115 tis. žádostí o dotaci v celkovém objemu 1 309,3 mld. Kč a schváleno bylo více než 55 tis. projektů za 662,3 mld. Kč. Na účty příjemců bylo proplaceno již
441,5 mld. Kč. Jen v průběhu roku 2014 bylo podáno téměř 10 tisíc nových žádostí v celkové hodnotě 90,9 mld. Kč. Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno pro dalších 6 718 projektů o celkové hodnotě 74,2 mld. Kč. Následující obrázek demonstruje, jak jsou v období 2007–2013 (zahrnuje i dobíhající výzvy roku 20141) v čerpání úspěšné jednotlivé regiony. Nejvíce realizovaných projektů má na svém kontě Moravskoslezský kraj, kde na jednu z nejvyšších dotací dosáhly například projekty Zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky Vítkovice, výstavba nové Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě či Regionální materiálově technologické výzkumné centrum v Ostravě. Naopak nejméně se daří realizovat projekty Karlovarskému kraji. To je do velké míry ovlivněno velikostí kraje, jde o druhý nejmenší region (mimo Prahu) s nejnižším počtem obyvatel v ČR. Patří také mezi regiony s nízkou produktivitou práce a vysokou dlouhodobou nezaměstnaností. Nejvyšší finanční sumy zde putují zejména do silniční a železniční infrastruktury a také do oblasti vzdělávání.
Obrázek 1: Mapa projektů, říjen 2014
Zdroj: MMR, 2014
vedená data reflektují stav k 3. 10. 2014. MMR data publikuje prostřednictvím čtvrtletních monitorovacích zpráv a data za poslední čtvrtletí roku 2014 v době vydání příspěvku nebyla U dostupná.
1
2
Vedle finančních hodnot jsou sledovány a měřeny konkrétní věcné přínosy realizovaných projektů, které jsou rozděleny do dílčích cílů.
Cíl 3: zaměřen na zlepšování životního prostředí, environmentální infrastruktury a dopravní dostupnosti území
Cíl 1: zaměřen na posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru v ČR
Cíl 4: zaměřen na rozvoj obcí, měst a regionu
Cíl 2: zaměřen na zvýšení kvalifikovanosti a flexibility pracovní síly, vzdělanostního potenciálu a efektivity systému veřejné správy a služeb
Z naplňování těchto cílů je lépe patrné, v jakých oblastech fondy SF a FS pomáhají a k čemu konkrétně přispívají. Jak aktuálně ČR pokročila v naplňování těchto cílů, ukazuje tabulka níže, popisující vybrané projektové indikátory.
Tabulka 1: Vybrané monitorovací indikátory, říjen 2014 Cíl 1
2
3 4
Vybrané projektové indikátory Počet nově vytvořených pracovních míst Počet nově vytvořených pracovních míst (VaV) Počet projektů podporujících MSP Uvedení na trh nových/inovovaných produktů Počet podpořených osob Počet nově vytvořených pracovních míst Počet nových sociálních služeb Plocha revitalizovaných území Plocha odstraněných starých ekologických zátěží Délka nových silnic Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Délka nově vybudovaného metra
Měrná jednotka počet míst počet míst počet projektů počet počet osob počet míst počet km2 m2 počet km počet km počet km
Cílová hodnota 29 548 2 500 6 555 4 200 3 474 840 52 000 142 10 1 000 000 172 1 746 4,5
Dosažená hodnota 23 370 3 823 5 599 3 219 8 066 131 55 193 68 124 723 042 244 1 649 0
Zdroj: MMR, 2014
Životní prostředí Nejoblíbenějším programem co do počtu podaných žádostí je OP Životní prostředí (dále OP ŽP), ve kterém bylo od počátku programového období zpracováno celkem 23 384 žádostí v hodnotě 249,6 mld. Kč. Důvodem této oblíbenosti je jeho široké zaměření se zajímavou mírou dotace pro obce, města, kraje, ale i podnikatelské subjekty a také vysoká alokace programu 4,9 mld. eur. OP ŽP je ale také nejvíce problémovým a rizikovým programem, pokud jde o rychlost a úspěšnost čerpání. Aktuálně je prostřednictvím Rozhodnutí o poskytnutí dotace kryto pouze 72 % finanční alokace. Podle odhadů Národního orgánu pro koordinaci při MMR by na konci programového období mohlo hrozit nevyčerpání
až 10,8 mld. Kč. V roce 2014 byly proto vypsány další výzvy například na podporu výstavby a rekonstrukci zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, opatření na zkvalitnění nakládání s odpady, zlepšení kvality ovzduší či rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů. Za účelem úspěšného dočerpání finančních prostředků dostávají příležitost také projekty ze zásobníků projektů OPŽP. Doposud bylo ministrem podepsáno 575 takových projektů s podporou 1,4 mld. Kč. Nadále v zásobníku zůstávají projekty, které splnily podmínky své výzvy, a žadatelé se mohou u SFŽP přihlásit o jejich vyjmutí a postoupení k realizaci.
Vzdělávání a lidské zdroje Druhou nejžádanější oblastí pro získání dotace byla oblast vzdělávání. Do OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost bylo doposud podáno 23 384 žádostí o celkové sumě 128 mld. Kč. Tato částka významně přesahuje vymezenou alokaci pro tento program, odpovídá 274 % alokace. V současnosti byla vydána Rozhodnutí s celkovým nárokem 44,7 mld. Kč, což tvoří 102 % finanční alokace. V roce 2014 mohli žadatelé využít například výzvy pro podporu spolupráce škol a zaměstnavatelů či na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podobně žádaný je i druhý program orientovaný na lidské zdroje, OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), do kterého bylo zasláno 16 066 žádostí o objemu 103 mld. Kč (206 % alokace OP LZZ). Rozhodnutím o poskytnutí dotace bylo v říjnu
2014 kryto 55,7 mld. Kč, odpovídajících 112 % alokace programu. Tento program vzhledem k naplnění limitu čerpání již v roce 2014 nové výzvy nevypisoval. Oba dva programy jsou tedy v čerpání úspěšné, a dokonce u nich dochází k tzv. přezávazkování. To je situace, kdy částka proplacená příjemcům přesahuje celkovou alokaci operačního programu. V tomto případě je vzniklý rozdíl plně hrazen ze státního rozpočtu. Z analýzy již ukončených projektů však vyplývá, že skutečně vyplacená částka je oproti smluvně dohodnuté zhruba o 7 % nižší, a to zejména z důvodu neuznání způsobilosti některých projektových výdajů a následného krácení rozpočtu projektu.
3
Podnikání a inovace O něco méně žádostí, celkem 19 978, bylo doposud podáno v OP Podnikání a inovace (OPPI). Suma těchto žádostí je ovšem vyšší než v oblasti vzdělávání a činí 180 mld. Kč, což odpovídá 219 % alokace. Vyšší finanční nároky žadatelů jsou dány zaměřením a rozsahem projektů, kdy projekty v OPPI jsou převážně tzv. tvrdé projekty, při kterých se investuje do dlouhodobého majetku organizace v podobě technologií, strojů či nemovitostí, a jejich rozpočet je tedy přirozeně vyšší než u projektů „měkkých“ čili neinvestičních, zejména z oblasti vzdělávání. Poptávka po projektech zde také významně přesahuje nabídku. Tento program lze pokládat za nejvzornější, pokud jde o rychlost čerpání. Od počátku programového období byla vydána Rozhodnutí v celkovém objemu 94 mld. Kč, což
odpovídá 114 % alokace programu. Ve sledovaném období ale došlo k poklesu tohoto nároku z důvodu odstoupení nebo ukončení projektu po vydání Rozhodnutí. Na konci programového období by program měl být úspěšně vyčerpán. Jedny z posledních výzev, do kterých se podniky v roce 2014 mohly zapojit, byly výzvy v rámci programu podpory Rozvoj a Potenciál. Díky programu Rozvoj mohly podniky zvýšit svou konkurenceschopnost a zefektivnit svou výrobu o progresivní technologie. Z programu Potenciál byly uvolněny další 2 mld. Kč na investice do zřízení či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum a vývoj výrobků a technologií.
Věda a výzkum Mezi vysoce rizikové programy, pokud jde o čerpání financí, patří vedle OP ŽP také Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). OP VaVpI sice přijal nejnižší počet žádostí, celkem 373, ale jejich finanční nárok činil 90,7 mld. Kč, tedy 163 % celkové alokace. Nízký počet projektů je způsoben zejména rozsahem a náročností projektů, jak z hlediska přípravy, tak z hlediska realizace. Převážně se jedná o velké projekty, jejichž cílem je zřízení či rozšíření výzkumného a vědeckého centra (na regionální, ale také světové úrovni). Doposud bylo vydáno Rozhodnutí pro 192 z nich o objemu 50,7 mld. Kč (91,4 % alokace OP VaVpI). Proplaceno bylo prozatím jen 46,9 % celkové alokace. Limit čerpání pro rok 2014 by měl být splněn jen na 77 % a odhadovaná ztráta by
činila 7,3 mld. Kč. Na konci programového období ovšem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) nepředpokládá nedočerpání finančních prostředků. MŠMT, jako řídící orgán programu, definoval opatření, která by měla eliminovat ztrátu finančních prostředků v roce 2014, jako je např. zrychlení systému kontroly vyúčtovaných způsobilých výdajů, vydávání nových Rozhodnutí o poskytnutí dotace a nastavení harmonogramu projektů tak, aby bylo co nejvíce prostředků vyúčtováno v roce 2014. MŠMT také vyjednává s Evropskou komisí o schválení realokace financí mezi jednotlivými prioritními osami, aby mohlo být využito dalších projektů ze zásobníků.
Dotace pro Prahu Hlavní město, jako nejvíce prosperující a produktivní region v ČR, čerpá nejméně dotací z EU. Rozdělování dotací do jednotlivých regionů je totiž vázáno na úroveň ekonomického rozvoje regionu vyjádřenou v HDP. Největší část dotací, v rámci cíle 1, je určena regionům, jejichž HDP nedosahuje 75 % průměru HDP členských států EU. Praha, jejíž HDP se pohybuje kolem 170 % průměru EU, tak čerpá dotace prostřednictvím specifických programů – OP Praha – Adaptabilita (OPPA) a OP Praha – Konkurenceschopnost (OPPK). OPPA je zaměřen na podporu zaměstnanosti a zvýšení kvality vzdělávání v Praze. Celkem zde bylo podáno 3 562 žádostí v celkové výši 14 mld. Kč, což odpovídá 471 % alokace. Navrhované projektové záměry tedy významně přesahovaly možnosti programu. Smlouva byla podepsána s 922 žadateli, kteří si dohromady nárokovali 2,8 mld. Kč (94,5 % alokace). Kvůli skutečnosti, že alokace není plně zazávazkována, hrozí v roce 2014 nedočerpání dotačních prostředků ve výši 35 mil. Kč a v následujícím roce je ohroženo dal-
ších 443 mil. Kč. Druhý program, OPPK, je orientován na rozvoj dopravy, podnikatelského prostředí a inovací a zlepšení a zatraktivnění životního prostředí. Doposud bylo v tomto programu podáno 995 žádostí o objemu 15 mld. Kč (237 % alokace). Z těchto žádostí bylo 305 schváleno a jejich finanční nárok činil 6,2 mld. Kč (98 % alokace). Program by podle předpokladů neměl mít žádné ztráty v čerpání. Rok 2014 byl významný také z hlediska příprav na nové programové období 2014–2020. ČR se podařilo v Bruselu uzavřít Dohodu o Partnerství, na základě které byly v létě schváleny Vládou ČR nové operační programy. V současnosti probíhá diskuse řídících orgánů jednotlivých resortů s Evropskou komisí nad konečnou podobou programů. Ministerstva ve spolupráci s MMR vypořádávají připomínky, které komise k programům vznesla. Oficiální verze nových programů budou publikovány v průběhu první poloviny roku 2015, kdy se očekávají i první dotační výzvy.
4
A jak se situace v rámci „starého“ i „nového“ dotačního období vyvíjí, se dočtete v rozhovorech se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a Státního fondu životního prostředí. Olga Letáčková náměstkyně ministryně pro Národní orgán pro koordinaci, Ministerstvo pro místní rozvoj Paní ministryně dostala od premiéra hlavní úkol směrem k evropským fondům, a to vyčerpat co nejvíce peněz v tomto a příštím roce a zachránit, co se dá. V jakých oblastech jsou největší problémy s čerpáním peněz? Čím zejména jsou tyto komplikace způsobeny? Jakým způsobem se budete snažit těmto problémům čelit v následujícím programovém období? Naším dlouhodobým cílem (Ministerstva pro místní rozvoj, pozn. red.) je efektivně a smysluplně vyčerpat co nejvíce evropských prostředků. Nicméně čerpání ovlivňuje řada rizikových faktorů, které proces zpomalují. V oblasti legislativní je např. problematická oblast veřejných zakázek. Proto se snažíme tuto situaci intenzivně řešit. Dochází k úpravám zákona o veřejných zakázkách, sjednotila se pravidla pro zakázky v rámci evropských fondů a zavádíme metodickou podporu pro řídící orgány. Zabýváme se osvětou nejen pro úředníky, ale i žadatele a příjemce dotací. Z minulosti víme, že ne vždy stabilní byla oblast lidských zdrojů. Často docházelo k výměnám na řídících pozicích a potýkali jsme se také s fluktuací úředníků, což mělo dopad na kontinuitu vykonávaných činností. Třetí oblastí, kterou bych chtěla zmínit, je realizace projektů. Dodržování pravidel, termínů atd. Pro období 2014–2020 se nám podařilo snížit počet operačních programů a zeštíhlit jejich nastavení, což je jeden z primárních předpokladů pro zlepšení. Již máme nastaveno jednotné metodické prostředí, aby pravidla a postupy byly jednotné a přehledné od samého počátku. Velkou pomocí bude i jednotný monitorovací systém pro všechny programy, který vychází mj. i ze zkušeností, jež Česká republika získala v předchozích programových obdobích. Hrozí podle vás vzhledem k průtahům při procesu schvalování nových operačních programů nedočerpání finančního balíčku vyčleněného pro ČR na léta 2014–2020? Je pravdou, že při přípravě programového období 2014–2020 došlo ke zpoždění, což je primárně způsobeno zpožděním v přijímání relevantní legislativy ze strany EK. Ta nejdůležitější část, tedy Nařízení, byla schválena až v prosinci 2013 a některé prováděcí předpisy, které jsou pro zahájení čerpání klíčové, nejsou stále ještě vydány. Proto dochází ve všech členských státech ke zpoždění a první programy jsou předkládány právě nyní. Na národní úrovni pak určitou dobu trvalo přijetí politického rozhodnutí o struktuře operačních programů pro nové období. V tuto chvíli máme schválenu Dohodu o partnerství, klíčový strategický dokument pro čerpání v letech 2014–2020. Pozornost se nyní soustředí na vyjednávání programů. To, že nemáme programy dosud schválené, však neznamená, že není možné vyhlašovat nové výzvy. Snaha minimalizovat dopady zpoždění byla hlavním důvodem vzniku „Kritérií pro zahájení implementace“. Jedná se o sadu kritérií, která jsme na ministerstvu připravili ve spolupráci s Ministerstvem financí a která byla
již schválena vládou. Nastavují minimální požadavky, které musí řídící orgán splnit, aby mohl vypsat první výzvy ještě před oficiálním schválením programu ze strany Evropské komise. Naplnění těchto kritérií ze strany řídících orgánů bude dostatečným ujištěním, že budou dodrženy základní požadavky stanovené nařízeními, nebude ohroženo naplnění cílů programů a Dohody o partnerství a zároveň i nenastane riziko vynakládání zbytečné energie ze strany žadatelů.
Olga Letáčková
Předpokládáme, že první výzvy budou vyhlášeny ke konci prvního čtvrtletí 2015. Harmonogramy výzev na příští rok budou známy do konce tohoto roku, kdy budou uveřejněny na našem webu www.dotaceEU.cz. Jsme přesvědčeni, že díky všem těmto opatřením začneme s čerpáním z nových programů co nejdříve. Národní orgán pro koordinaci, který nově vedete, má sloužit také jako jednotný správce monitorovacího systému. V jaké fázi příprav je nový informační a administrační systém MS2014+? Jaké jsou hlavní přínosy této nové aplikace pro žadatele? Od začátku listopadu je aplikace MS2014+ plně připravena pro řídící orgány, aby vkládaly data k jednotlivým programům. Ráda bych zdůraznila, že přínosy aplikace pro žadatele jsou jednoznačné: systém vytváří jednotné prostředí pro všechny uživatele, je uživatelsky přívětivější než systémy programového období 2007–2013 a je plně elektronizován. Žadatelé budou vkládat pouze omezený okruh dat, automatické provazby na ověřování a získávání informací z rejstříků a databází státní správy jsou samozřejmostí (např. rejstřík trestů, základní registry). Systém obsahuje i nástroje pro umožnění snadné komunikace žadatele/příjemce s poskytovatelem dotace, možnost sledování postupu administrace a realizace projektu pro příjemce. Aktuálně připravujeme i návodná videa, která uživatele provedou klíčovými postupy při registraci a podávání projektové žádosti. Navíc jsme se rozhodli pomoci žadatelům seznámit se s aplikací nového monitorovacího systému ještě dříve, než řídící orgány začnou školit žadatele před prvními výzvami. Zahajujeme sadu školení pro žadatele, kde chceme ukázat, jak si založit projektovou žádost, a pomoci jim s vyzkoušením nového systému. První školení probíhají v Praze u nás na ministerstvu, ale po Novém roce chceme vyjet i do regionů. Možnosti registrace budou postupně uveřejňovány opět na našem webu.
5
Nové programové období a regionální politika jsou ve znamení integrace a integrovaných nástrojů. Můžete prosím popsat, jak tyto nástroje budou v praxi fungovat? Jak se k nim staví žadatelé, tedy zejména obce a města? Budou se integrované nástroje týkat i podnikatelů, budou se moci nějakým způsobem zapojit? Integrované nástroje představují prostředek k naplňování principů integrovaných přístupů k územnímu rozvoji (věcná, časová a místní provázanost intervencí). Cílem integrovaných nástrojů je zejména koordinace intervencí z více částí jednoho nebo více programů evropských fondů, realizovaných na základě integrované strategie území. Vzájemným spolupůsobením navzájem propojených či souvisejících intervencí je v území možné dosáhnout žádoucích synergických účinků. Integrované nástroje tedy představují jakousi nadstavbu, strukturu, na základě které budou posléze realizovány jednotlivé integrované projekty v rámci jednotlivých programů, k jejichž cílům se integrovaná strategie přihlásí. Integrované nástroje pro města představují jednak Integrované územní investice (ITI), jež budou využity v metropolitních oblastech celostátního významu, jednak Integrované plány rozvoje území (IPRÚ), které jsou určeny pro rozvoj regionálních pólů růstu. Řešené území zde představuje sídelní aglomerace nebo město a jeho spádové území vymezené na základě funkčních vazeb. Ve venkovském území (správní území obcí do 25 tis. obyvatel) bude možné využít nástroje komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) a místních akčních skupin. Místní rozvoj se zde uskutečňuje rovněž na základě
integrovaných a víceodvětvových strategií, zohledňujících místní potřeby a potenciál. Žadatelé přijímají integrované nástroje velmi kladně. Již několik měsíců probíhají intenzivní práce na přípravě integrovaných strategií, nicméně strategie nemohou být dokončeny, dokud nebude známa finální podoba programových dokumentů programů. Je proto nutné počkat na jejich schválení ze strany Evropské komise. Jednou ze základních podmínek tvorby integrované strategie je její příprava, založená na partnerském přístupu. Na základě výzvy nositele strategie se proto mohou podnikatelé zapojit již v této fázi, pokud chtějí v budoucnu realizovat projekt, který má potenciál přispět k naplnění cílů integrované strategie. Co je pro vás osobně v tuto chvíli největší výzvou z pozice náměstkyně ministryně pro Národní orgán pro koordinaci? Děkuji za tuto otázku. Velkou výzvou je nepromarnit zkušenosti, které jsme získali v předchozích dvou programových obdobích. Pracuji v oblasti evropských fondů od samého začátku a chci, abychom neprocházeli znovu ty stejné slepé uličky jako v minulosti a nekomplikovali si tak cestu k získání peněz kohezní politiky. Cestu vidím v posílení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti evropských fondů. Vítám tyto nové výzvy ve svém pracovním životě a jsem přesvědčena, že s týmem, s nímž pracuji, máme velkou šanci uspět.
Petr Očko ředitel sekce fondů EU, Ministerstvo průmyslu a obchodu Nový Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v příštích letech rozdělí 4 miliardy 316 milionů eur, tedy zhruba 116 miliard korun. Na jaké prioritní oblasti se nový program zaměří? Podporovány budou zejména tyto čtyři oblasti: výzkum, vývoj a inovace, vznik a rozvoj malého a středního podnikání, úspory energií v podnicích a oblast informačních a komunikačních technologií (ICT) a vysokorychlostního přístupu k internetu. Podpora bude mít převážně formu dotací, částečně budou využity finanční nástroje (tzn. zvýhodněné úvěry, záruky za úvěry, fond rizikového kapitálu) a také poradenství. Úspěchem je výrazné navýšení finanční alokace programu oproti minulému období, díky čemuž budou i aktivity programu rozsáhlejší. V novém programovém období získáme pro tento program přes 4,3 miliardy eur, což znamená nárůst o 38 % oproti minulému období. Nejvíce finančních prostředků – 31 % – bude směřovat do podpory výzkumu, vývoje a inovací. Druhý nejvyšší podíl ve výši 28 % je určen na projekty orientované na účinné nakládání s energií, využívání obnovitelných zdrojů a zavádění nových technologií v oblasti nakládání s energií. Na podporu malých a středních podniků je vyhrazeno 21 % rozpočtu a 17 % je věnováno na rozvoj ICT a vysokorychlostního internetu. Jaké nové příležitosti program OPPIK přináší oproti svému předchůdci? V novém období chceme výrazně napomoci rozvoji průmyslového výzkumu a inovací, a to zapojením i dosud nepoužívaných nástrojů. Významnou změnou bude možnost financovat z programu projekty samotného aplikovaného výzkumu a vývoje. To bylo doposud možné pouze z národních programů – například dříve programu TIP, realizovaného MPO. Využít chceme také modelu tzv. zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (tzv. pre-commercial public procurement). Cílem opatření je fázované zadávání zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje, kdy několik
podniků vyvíjí nová řešení odpovídající potřebám veřejného sektoru a sdílí tak rizika a zisky. Vyvinuté zkušební výrobky poté veřejný sektor soutěží v obchodní fázi. Další z novinek v této oblasti je podpora činností vedoucích ke komercializaci výsledků výzkumu prostřednictvím včasného ověřování jejich proveditelnosti (tzv. proof-of-concept). Mimo to chceme ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách typu Petr Očko vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů a centrech pro transfer technologií napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří chtějí nastoupit cestu směrem k inovacím. Podstatná část programu tak bude věnována podpoře prohlubování spolupráce mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty. Daleko větší pozornost bude věnována oblasti energetiky se zaměřením na vybrané aktivity typu snižování energetické náročnosti výroby, výstavby a rekonstrukce výroben energie z obnovitelných zdrojů, aplikace prvků inteligentních sítí v distribučních a přenosových soustavách, zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem, zavádění nových nízkouhlíkových technologií a lepšího využití druhotných surovin. Pokud jde o podporu malých a středních podnikatelů, zde bude patrný odklon od dotačních podpor jednoduchých nákupů byť moderních tech-
6
nologií směrem k využití finančních nástrojů pro tyto účely. Novinkou je program zaměřený výhradně na mikropodnikatele, schopné vytvořit zejména ve venkovských a hospodářsky slabých regionech pracovní místa. Jedním z cílů programu je také podpora podnikatelských záměrů začínajících podniků (do 3 let) a obecně podpora začínajících firem. Větší důraz bude kladen také na oblast internacionalizace malých a středních podniků a předpokládá se, že navážeme na úspěšné projekty realizované s agenturami CzechInvest a CzechTrade, jako jsou například úspěšné projekty CzechAccelerator či Specializované výstavy a veletrhy. V oblasti ICT chceme podpořit rozvoj sofistikovaných sdílených služeb a budování datových center. Zcela nově chceme podpořit zavedení vysokorychlostního internetu do území, na která se poskytovatelé těchto služeb z ekonomických důvodů zatím příliš nezaměřují, a je tedy nutná jejich státní podpora. To je jedna z velkých priorit Evropské unie. Jaká je situace ohledně schvalování nového OPPIK? Můžou se již klienti připravovat na nové výzvy? OPPIK patří k prvním dvěma operačním programům (spolu s OPŽP), které byly zaslány Evropské komisi k finálnímu schválení. Je také prvním z nových operačních programů, který již zajistil konání ustavujícího Monitorovacího výboru, což je klíčový krok pro implementaci programu. Nyní jsou finalizovány jednotlivé programy podpory, které by měla na počátku roku 2015 schvalovat vláda. Pokud Evropská komise OPPIK schválí, vyhlášení prvních výzev předpokládáme na konci prvního čtvrtletí 2015 tak,
aby příjemci měli co nejdříve k dispozici podmínky pro přípravu projektů a podávání projektových žádostí. Jak se daří čerpání již končícího programu Operační program pro podnikání a inovace (OPPI)? OPPI podle aktuálních statistik patří mezi tři nejefektivněji čerpající programy v ČR. Dosud přispěl na rozvoj českých firem částkou 60,3 mld. korun (podíl ERDF). Příjemcům bylo již proplaceno přes 72 % nárokovaných prostředků. OPPI také splnil pravidlo n+2 pro rok 2014. Toto nařízení znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do dvou let od jeho přijetí. Za rok 2014 tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) jako řídící orgán OPPI nemusí vracet Evropské komisi žádné prostředky a na účty příjemců proplatilo rekordní částku, přesahující 15 mld. Kč (podíl ERDF). MPO přijalo a dále přijímá mnoho opatření, aby tomu tak bylo i na konci programového období, tedy v prosinci 2015. Opatření se týkají jak optimalizace vnitřních procesů na MPO a v agentuře CzechInvest, tak intenzivnější komunikace s příjemci, aby byla urychlována realizace jednotlivých projektů a co nejdříve podávány žádosti o platby. Prodloužení projektů už v roce 2015 nebude možné a rád bych i touto cestou apeloval na včasné dokončování projektů a podávání žádostí o platby, aby mohly být z naší strany proplaceny. Dočerpáním alokace programu by byla završena úspěšná implementace programu, který výrazně přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Petr Valdman ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Jaká je situace v oblasti čerpání finančních prostředků z OPŽP? Daří se ČR čerpat dostupné peníze? Jaké jsou hlavní důvody tohoto stavu? Jaké prioritní osy jsou problematické? Jsou nějaké oblasti, kterým hrozí nedočerpání finančních prostředků, popřípadě které? Situace Operačního programu Životní prostředí, jehož administraci jsme převzali v únoru loňského roku, nebyla vůbec dobrá, zvlášť po trestuhodné ztrátě 7,5 miliardy korun v loňském roce z důvodu nenaplnění pravidla n+2/3. V souhrnných zprávách o čerpání operačních programů byl Operační program Životní prostředí veden jako rizikový program a byl na chvostu žebříčku v čerpání. V současné době se však už projevila všechna akcelerační opatření, která jsme v průběhu roku 2014 zavedli, a program se postupně zvedá. Ambiciózní predikce čerpání v roce 2014 je ve výši 22 miliard korun, ale doufáme, že se podaří tento odhad ještě překonat. Děláme pro to opravdu maximum. Zatím bylo reálně vyplaceno na účty žadatelů 18 miliard korun, ale největší nárůst očekáváme koncem listopadu a začátkem prosince, kdy jsou konečné termíny pro podání posledních žádostí o proplacení prostředků. Achillovou patou programu jsou výběrová řízení. Ta zaberou žadatelům hodně času a oni pak nejsou schopni dodržet harmonogram projektu. Problematické nejsou osy, problematické jsou projekty. Velké, investičně a časově náročné projekty jsou komplikované a je mnoho faktorů, které realizaci ohrožují. Kromě již jmenovaných výběrových řízení jsou to klimatické podmínky, ekonomická situace žadatele, projektová připravenost atd. Investičně náročné projekty jsou ve všech prioritních osách, některé projekty jsou navíc závislé na vegetačním období. Velký podíl má samozřejmě i dozvuk hospodářské krize, obnovit kapacity stavebních firem je věcí časově náročnější a zpoždění projektů v realizaci je toho dokladem.
Nevyčerpání prostředků nehrozí, v oblasti životního prostředí je mimořádná absorpční kapacita. Všechny výzvy byly co do alokace bez problémů naplněny. Jaké kroky podnikáte k tomu, aby se čerpání finančních prostředků zlepšilo? Je možné využít také projekty ze zásobníku a existují zde nějaká rizika? Na co si musí dát příjemci podpory pozor? Budou vypsány ještě nějaké nové výzvy v rámci předchozího programového období?
Petr Valdman
Prvním a zásadním krokem ke zlepšení finanční situace v Operačním programu Životní prostředí bylo vyhlášení tzv. rychloobrátkových výzev, v nichž jsme nabrali dostatek kvalitních projektů. Problémy s čerpáním z operačního programu, kterým nyní musíme čelit, pocházejí právě z dob, kdy se mimo jiné i přestaly vyhlašovat výzvy. Druhým zásadním krokem bylo zavedení takzvaných akceleračních opatření, která významně napomáhají příjemcům podpory v rychlejší realizaci, a hlavně financování jejich projektů, což se samozřejmě pozitivně promítá do naší bilance celkového čerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí. Zvýšili jsme tlak na tzv. spící projekty. To jsou projekty, které byly schváleny, nicméně příjemce nedodal podklady pro zahájení financování. V rámci Státního fondu životního prostředí ČR byly provedeny změny v procesech, došlo k obměně týmu na některých manažerských pozicích a spustil se systém krizového řízení, včetně nastavení motivačních prvků apod. Všemi uvedenými opatřeními jsme zefektivnili procesy
7
tak, že jsme lhůty administrace, například nově přijatých projektů z rychloobrátkových výzev, oproti předchozím letům zkrátili velmi výrazně. Standardní dobu hodnocení z minulosti v délce šesti měsíců jsme dokázali zkrátit na měsíce dva. Pečlivě jsme prošli všechny takzvané zásobníky projektů, kam byly v minulosti ukládány ty projekty, které sice splnily všechny náležitosti pro získání podpory, ale třeba pro celkový přetlak projektů v dané výzvě se na ně nedostaly peníze. Podpořili jsme všechny kvalitní projekty ze zásobníků, které nám garantovaly profinancování projektů v roce 2014. Příjemci podpory si musí dát pozor na to, aby vše proběhlo napoprvé správně, aby splnili všechny podmínky, ke kterým se zavázali, a stihli všechny termíny. Největším kamenem úrazu je již zmíněné výběrové řízení, a to nejen z důvodu dlouhého procesování, ale i z důvodu chyb, v mnoha případech formálních, ale vedoucích následně k finanční korekci. Nové výzvy v programovém období 2007–2013 už s největší pravděpodobností vypsány nebudou. Dosavadní pravidla čerpání finančních prostředků z OPŽP způsobovala žadatelům problémy se zástavou majetku při čerpání úvěru. K čemu zde docházelo a jaká je situace nyní? Jaké změny jsou v této souvislosti očekávány v rámci nového OPŽP? Problematika řešení zástav se od počátku čerpání Operačního programu Životní prostředí změnila v rychlosti a vstřícnosti řešení této problematiky vůči žadatelům. Abych to upřesnil, zástavy na majetku v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv nejsou problémem. Problémem se stávají v okamžiku, kdy žadatel zastaví majetek, který je nějakým způsobem „zhodnocen“ poskytnutou podporou z Operačního programu Životní prostředí. Stěžejní pro poskytnutí financí z uvedeného programu je samozřejmě zlepšení stavu životního prostředí, a to po určitou, tzv. dobu udržitelnosti, která u jednotlivých akcí může činit 5, 10, nebo i 20 let. Po tuto dobu musí žadatel zhodnocený majetek s podporou Operačního programu Životní prostředí provozovat tak, jak se zavázal ve Smlouvě a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zástava na předmětu podpory představuje jistou hrozbu v tom smyslu, že vlastníkem předmětu podpory se v krajním případě, pokud žadatel nebude schopen z jakéhokoliv důvodu úvěr splácet, stane zástavní věřitel, který by v takovém případě již nebyl vázán podmínkami Smlouvy nebo Rozhodnutí. Vzhledem k uvedenému se snažíme problematiku zástav řešit v co nejranější fázi administrace akce. V případě zástavy na předmětu podpory následně řešíme možnosti převedení zástav na jiné nemovitosti, a to samozřejmě po doho-
dě s úvěrující bankou. Pokud je tato dohoda s úvěrující bankou možná v termínu šesti měsíců od ukončení realizace akce, vycházíme žadatelům vstříc v tom smyslu, že vložíme do Smlouvy a Rozhodnutí podmínku, že případné zástavy budou odstraněny do půl roku od ukončené realizace akce. Tuto podmínku žadatel splní, když v daném termínu doloží výpis z katastru nemovitostí, z kterého bude patrné, že došlo k výmazu zástav. Jaký je aktuální stav schvalování nového OPŽP? Kdy se mohou klienti těšit na nové výzvy? Evropské komisi byl program předložen 24. listopadu jako jeden z prvních operačních programů. Podle harmonogramu schvalování by mohl být programový dokument schválen na jaře. Na nové výzvy se mohou žadatelé těšit již v prvním čtvrtletí příštího roku. Jejich vyhlašování není úplně vázáno na schválení programu ze strany Evropské komise. Jaká opatření a novinky připravuje OPŽP pro podnikatele v novém programovém období? Intenzivně pracujeme na tzv. finančních nástrojích, což je věc zcela inovativní a bude zcela jistě zajímavá i pro podnikatele. Jinak podnikatelský sektor je standardním žadatelem v mnoha oblastech podpory v končícím programovém období a nejinak tomu bude i v novém operačním programu. Dojde směrem k podnikatelům k nějakým zjednodušením v administraci, realizaci a kontrole projektů financovaných z OPŽP, případně ke změnám v bodovém hodnocení žádostí? Na co by se měli podnikatelé připravit a případně si dát pozor? Celkově se snažíme zjednodušit administraci projektů bez ohledu na typ žadatele. Co se týká kontrol, to je naše povinnost daná legislativou. V říjnu vláda schválila metodický pokyn pro výkon kontrol v odpovědnosti řídících orgánů při implementaci evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014 až 2020. Systém hodnocení projektů chceme zachovat v podobné rovině, jako je v končícím programu, tzn. bez subjektivních kritérií, na základě měřitelných parametrů projektu tak, aby si každý žadatel mohl sám spočítat, kolik jeho projekt dostane bodů. A všichni si musí dávat pozor zejména na již zmiňovaný zákon o veřejných zakázkách. Postupy zajišťující transparentní a nediskriminační výběr dodavatele jsou zásadou číslo jedna. Chtěl bych všechny budoucí žadatele odkázat na webové stránky www.opzp.cz, případně web náš, www.sfzp.cz, kde jsou zveřejňovány aktualizované dokumenty k novému programu a kde bude v krátké době zveřejněn i plán výzev pro následující roky.
8
V rámci našeho cyklu příkladů dobré praxe bychom Vám tentokrát rádi představili projekt společnosti Attl a spol. s.r.o. Továrna na stroje… … „Musíte přemýšlet dopředu“ Firmy, které čerpají dotace, získávají jednoznačnou konkurenční výhodu. Tvrdí to Ing. Miloš Tykal, ekonomický ředitel společnosti Attl, která se minulý rok rozhodla realizovat nový projekt s dotacemi z OPPK ve výši 5,143 mil. Kč. Pro firmy se sídlem podnikání v Praze není oproti jiným podporovaným oblastem v ČR mnoho možností, jak čerpat dotace. Jednou možností jsou právě operační programy vypisované Magistrátem hl. m. Prahy (Operační program Praha – Konkurenceschopnost nebo Adaptabilita; OPPK nebo OPPA), které čerpají prostředky z fondů EU. „Pro nás, jakožto pro firmu patřící do kategorie malých a středních podniků, která má nejen sídlo, ale i provoz na území Prahy, bylo využití programu OPPK v podstatě jedinou možností, jak efektivně čerpat dotaci na náš investiční projekt,“ říká v úvodu Ing. Miloš Tykal, ekonomický ředitel společnosti Attl, která se zabývá výrobou tvářecích strojů a výrobních linek. Financování realizační fáze Využití prostředků z OPPK nebylo prvními dotacemi, se kterými má firma zkušenosti. „Již v letech 2003 až 2005 jsme úspěšně realizovali první projekt s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci programu Progres, určeného pro podporu výzkumu a vývoje,“ vrací se zpět Miloš Tykal. Vývojových projektů s podporou MPO ČR poté firma realizovala ještě několik (v programech Impuls a Tip). S rostoucími nároky na kvalitní zázemí však vznikaly kromě vývojových potřeb i další nároky v podobě nutných investic pro nastartování dalšího rozvoje firmy. „Hledali jsme možnosti, jak vzniklou potřebu investic financovat. V roce 2008 vyšla první výzva v rámci programu OPPK, čehož naše firma využila a podala přihlášku. Náš projekt byl tehdy Magistrátem hl. m. Prahy vybrán jako jeden z nejlepších projektů vhodných pro podporu. Nynější aktuální projekt – Inovace výroby dílů pro EGR výměníky – je již druhým námi realizovaným v rámci tohoto programu,“ uvádí Miloš Tykal a pokračuje: „Tento projekt je zaměřený na pořízení podpůrných technologií určených pro sériovou výrobu dílů pro automobilový průmysl.“ Současný projekt společnost realizuje jako jednoetapový, což znamená, že dotace může čerpat až po jeho ukončení. Vzhledem k délce realizace (březen 2014 až duben 2015) bylo ale nutné zajistit financování projektu dopředu. „Pro firmu naší velikosti by financování realizační fáze představovalo významnou zátěž a z tohoto důvodu jsme tedy oslovili UniCredit Bank, která nám již řadu let zajišťuje financování našich projektů a potřeb. S pomocí našeho bankovního poradce pana Ing. Petra Sedláčka,
se kterým spolupracujeme již řadu let, jsme specifikovali požadavky a nastavili vhodný produkt. Jedná se v podstatě o účelově určený úvěr na financování nákupu technologií do doby přijetí dotace,“ vysvětluje Miloš Tykal. Zvažte přínosy Nejdůležitější je podle Miloše Tykala jednoznačně kvalitně zpracovaný projekt a správně zpracovaná žádost o dotaci. „Můžete mít vynikající projekt, ale Miloš Tykal pokud nebude kvalitně zpracován se všemi náležitostmi a informacemi, které jsou pro určení projektu a posuzovatele důležité, je to k ničemu,“ říká. I proto využila při zpracování žádosti firma Attl služeb externí firmy, konkrétně Národní agentury pro dotace. „Zpracování žádosti svépomocí ze zkušenosti neshledávám jako efektivní, jelikož průběh a příprava projektu a žádosti může pro firmu znamenat nemalou administrativní a organizační zátěž,“ tvrdí Miloš Tykal, podle kterého spolupráce s odborníky externích specializovaných firem dokáže ušetřit spoustu času, který by bylo jinak nutné věnovat orientaci v měnících se podmínkách a požadavcích dotačních programů. A rada na závěr? „Přemýšlejte dopředu. Nejen co se týče předpokládaného průběhu projektu v realizační fázi, ale i po ní, v tzv. fázi udržitelnosti, což je v případě malých a středních podniků období 3 let po ukončení,“ říká Miloš Tykal. V žádosti totiž firmy stanovují tzv. monitorovací ukazatele neboli projektové indikátory, které musí splnit. Jde např. o zvýšení obratu podniku, vytvoření nových pracovních míst, pořízení určitého počtu nových technologií apod. „Musíte pečlivě zvážit, jaké přínosy z projektu budete mít a co na základě těchto přínosů můžete závazně stanovit. Pokud projekt zrealizujete, dotaci načerpáte, a nepodaří se vám splnit v daném období stanovené cíle, bude firma sankcionována, a v tom nejhorším případě bude muset vrátit 100 % dotace,“ uzavírá Miloš Tykal. Výrobní proces společnosti
9
Kde nás najdete? Praha, Želetavská 1525/1 BB centrum, budova Filadelfie
Brno, Triniti, Trnitá 491/3 Triniti Office Center
Ostrava, 28. října 3348/65 Nová Karolina Park
Mgr. Petr Pažout e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 743 228
Bc. Klára Huláková e-mail:
[email protected] tel.: +420 727 912 970
Ing. Tomáš Lacina e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 539 838
Ing. Jitka Rakušanová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 615 Ing. Zdeněk Jana e-mail:
[email protected] tel.: +420 606 602 813
10
