ECC Bulletin
číslo: 14 | září 2014
Vážení čtenáři, přinášíme Vám další vydání našeho bulletinu, v němž si můžete přečíst nejnovější informace o dotačních příležitostech pro podnikatele v programovém období 2014–2020. Dotační výzvy a čerpání prostředků se rozeběhne až v příštím roce, ale rádi bychom Vám již nyní představili jednotlivé směry podpor a také změny připravované v souvislosti s administrací projektů.
Pro toto speciální číslo jsme také oslovili předního českého experta na problematiku veřejné podpory se zaměřením na oblast životního prostředí – Veroniku Smolkovou, která pro Vás připravila článek na téma modernizace veřejné podpory a její vliv na financování Vašich projektů. V rozhovoru s Danielem Braunem, 1. náměstkem ministryně pro místní rozvoj, se dočtete o tom, jak dojde k posílení transparentnosti při rozdělování dotací nebo jaké kroky se plánují pro zamezení nedočerpání alokovaných prostředků pro období 2014–2020. Jitka Rakušanová vedoucí Evropského kompetenčního centra
Evropské dotace v období 2014 až 2020 S rokem 2014 přichází další sedmileté období pro čerpání evropských dotací. Můžeme se tak těšit na nové dotační programy, které zahrnují nejrůznější příležitosti pro financování projektových záměrů. V letech 2014–2020 bude moci Česká republika čerpat až 22 miliard EUR (cca 616 miliard Kč) z evropských fondů politiky soudržnosti. Připraveno je 8 operačních programů, které ve velké míře pokrývají shodné oblasti podporované v minulém období v rámci 17 operačních programů. Česko také získá z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova 2 miliardy EUR (cca 56 miliard Kč) v rámci Programu rozvoje venkova a z Evropského námořního a rybářského fondu přes 31 milionů EUR (cca 870 milionů Kč) na podporu rybolovu. V novém období dojde k řadě změn, mezi které budou patřit například zvýšení uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací nebo rozšíření zjednodušeného vykazování nákladů. Zaveden bude také jednotný informační systém pro podávání a administraci projektů financovaných z dotací. Pro období již platí nová pravidla veřejné podpory, která snižují procentuální míru podpory pro podnikatele oproti minulému období o 15 %. Co bude v letech 2014–2020 podporováno prostřednictvím dotací a finančních nástrojů, jsme shrnuli v následující tabulce.
Název operačního programu 2014–2020
Popis programu
Program rozvoje venkova
Program rozvoje venkova je zaměřen na podporu aktivit v zemědělství a lesnictví, dále na zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců, jejich lepší začlenění do zemědělsko-potravinářského řetězce a ochranu přírodních lokalit. Z programu jsou podporovány lokální iniciativy Místních akčních skupin stejně jako aktivity vedoucí k podpoře zaměstnanosti ve venkovských oblastech (diverzifikace zemědělských podniků atd.).
Zaměstnanost
Program se orientuje na podporu zaměstnanosti, rekvalifikací a vytváření nových míst. Jeho součástí bude podpora sociálního podnikání a zaměstnávání mladých. Podporovat se bude například začleňování znevýhodněných osob na trh práce, boj proti diskriminaci na pracovištích nebo zefektivnění fungování a posílení transparentnosti veřejné správy.
1
Integrovaný regionální operační program
Z tohoto programu půjdou investice do zkvalitňování služeb veřejné správy, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb. Podporovat se bude také zpřístupnění a ochrana kulturního a přírodního dědictví. Dále půjdou příspěvky na zlepšení života ve městech, například díky projektům na využívání energie z obnovitelných zdrojů nejen ve veřejných budovách, ale také v oblasti bydlení.
Doprava
Dotace z tohoto programu budou sloužit k rozvoji dopravní infrastruktury, především dobudování páteřních komunikací v ČR pro silniční a železniční dopravu. Finanční prostředky budou také investovány do řešení specifických problémů měst včetně Prahy.
Životní prostředí
Tento program bude zaměřen na zlepšení kvality životního prostředí, například podporou projektů přechodu na nízkouhlíkové hospodářství nebo investicemi do úspor energií či zkvalitňováním nakládání s odpady. Další podporovanou oblastí bude ochrana vod a snižování znečištění odpadních vod a eliminace povodňových rizik.
Výzkum, vývoj a vzdělávání
Program se zaměřuje na podporu rozvoje výzkumu, spolupráce veřejných a soukromých subjektů při realizaci výzkumných aktivit, zvýšení kvality vzdělávání a jeho relevance pro trh práce, vybavení školských zařízení pro moderní výuku. Součástí budou také investice do systému předškolního, základního i středoškolského vzdělávání, rozvoje klíčových kompetencí žáků, studentů i pedagogů.
Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podporovanými oblastmi bude nejen podpora a rozvoj malých a středních podniků a zavádění inovací, ale také zefektivnění využívání energií. Podnikatelé budou moci financovat firemní výzkum a vývoj nových výrobků nebo třeba rozšíření IT infrastruktury. Část podpory se také zaměří na investice do strojního a technologického vybavení.
Praha – pól růstu České republiky
Program je určen pro žadatele působící na území hlavního města Prahy a tematicky pokrývá většinu oblastí zmíněných v ostatních operačních programech. Investovat se tedy bude do posílení výzkumu a inovací, zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků nebo ochrany životního prostředí. Dále se bude podporovat oblast vzdělávání, sociálních služeb a modernizace veřejné správy.
Z hlediska objemu finančních prostředků pro jednotlivé operační programy připadne nejvíce investic na dopravní opatření, výraznou podporu získají aktivity zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků a zkvalitnění podnikatelského prostředí. Velká část prostředků
bude také přidělena Integrovanému regionálnímu operačnímu programu, v rámci kterého budou financovány především investiční projekty měst a obcí.
Finanční alokace operačních programů pro období 2014–2020
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný regionální operační program OP Zaměstnanost
OP Praha – pól růstu OP Rybářství Program rozvoje venkova OP Technická pomoc
0
1
2
3
miliard EUR
4
5
Zdroj: Dohoda o partnerství (www.mmr.cz).
Nové programové období běží oficiálně již od začátku roku 2014, tento rok je ale charakteristický především intenzivním dokončováním operačních programů a přípravou již konkrétnějších pravidel pro podávání žádostí o dotaci. Příprava programových dokumentů je závislá na národním strategickém dokumentu Dohoda o partnerství, který byl odeslán Evropské komisi 22. 4. 2014. Poté byly v květnu a červnu tohoto
roku operační programy schváleny vládou České republiky, aby mohly být v červnu předloženy Evropské komisi, která má šest měsíců na jejich schválení. Nejzazší termín pro konečné schválení programů je 31. 1. 2015. Podávání prvních žádostí o dotaci se předpokládá na konci roku 2014, nejpozději začátkem roku následujícího.
2
Hlavní zdroj podpory nabídne podnikatelům Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podporu na realizaci podnikatelských aktivit bude v novém období možné získat především prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, zkráceně OPPIK, který naváže na Operační program Podnikání a inovace. Program spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu bude implementován prostřednictvím dvou agentur, agentury CzechInvest a Technologické agentury České republiky. Program pro podnikatele s alokací 4,33 miliardy EUR bude poskytovat
Podporovaná oblast Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace Kdo může získat dotaci: malé a střední firmy (případně velké podniky), výzkumné organizace, podnikatelská seskupení, neziskové organizace
podporu prostřednictvím čtyř prioritních oblastí zaměřených na realizaci výzkumných a inovačních aktivit, rozvoj podnikání malých a středních firem, snižování energetické náročnosti nebo rozvoj vysokorychlostních sítí k internetu a ICT. Část celkového objemu peněz dostupných v programu bude poskytována prostřednictvím finančních nástrojů. O způsobu jejich zavedení v rámci operačního programu se stále jedná (o finančních nástrojích více níže).
Příklady podporovaných aktivit a projektů
• Zakládání a rozvoj podnikových výzkumných a vývojových center • Zavádění inovací výrobků a služeb do výroby a jejich uvedení na trh • Zavádění procesních a marketingových inovací • Ochrana duševního vlastnictví v podnicích • Průmyslový výzkum a vývoj
V rámci podpory bude možné například získat finanční prostředky na nákup laboratorního zařízení, měřicích a testovacích přístrojů či nových technologií pro realizaci projektů na zavádění produktových a procesních inovací. Rovněž bude možné získat prostředky na stavební práce a zařízení pro vybudování výzkumných center.
• Realizace záměrů začínajících a rozvojových podniků prostřednictvím finančních nástrojů
Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem
• Poskytování poradenských služeb • Modernizace výrobních provozů a rekonstrukce stávající zastaralé infrastruktury
Kdo může získat dotaci: malé a střední podniky, provozovatelé inovační infrastruktury, municipality
• Pořízení nových zařízení, vybudování či rozšíření školicích středisek
a brownfields
Zde budou například podporovány inovační projekty začínajících podnikatelů. Ti budou mít přístup k finančním prostředkům na zavádění nových a modernizaci současných výrobních technologií a služeb, budou moci čerpat finance na stavební práce pro rekonstrukci svých výroben nebo využít nejrůznějších poradenských služeb.
• Podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren • Podpora využití biometanu • Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy
Účinné nakládání s energiemi a rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie Kdo může získat dotaci: malé, střední a případně velké podniky, vysoké školy, municipality
Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Kdo může získat dotaci: fyzické a právnické osoby z oblasti elektronických komunikací (pro vysokorychlostní internet), podnikatelské subjekty
• Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie • Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla • Realizace opatření ke snižování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru
• Využití odpadní energie ve výrobních procesech
- Zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií - Zavádění technologií akumulace energie - Zavádění systémů řízení spotřeby energií - Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem - Zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla Typickými projekty pro podnikatele budou v této oblasti investiční záměry mající vliv na úsporu energie, například zateplování budov, výměna kotlů či instalace tepelných čerpadel a solárních kolektorů na ohřev vody, výměna oken a vrat nebo využití odpadního tepla.
• Zřizování nové a rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu
• Tvorba nových sofistikovaných ICT řešení, tzn. tvorba moderních a pokrokových digitálních služeb a aplikací
• Poskytování sofistikovaných sdílených služeb včetně budování a modernizace
datových center Kromě projektů na zavádění vysokorychlostní internetové infrastruktury budou moci podnikatelé získat finance na realizaci projektů zaměřených na tvorbu ICT řešení a center sdílených služeb s důrazem na současné trendy, například cloudová řešení.
3
V porovnání s minulým obdobím je nyní více kladen důraz na usnadnění rozvoje podnikání a podporu budování znalostní společnosti. Proto je mezi prioritní oblasti nově zařazeno zřizování nové a rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu. Pozornost bude v mnohem větší míře také věnována aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacím. Tato oblast se v posledních letech stala jednou z priorit Evropské unie a především má významně posílit konkurenceschopnost České republiky. Cílem je, aby se české firmy nejen naučily zavádět inovace do svého podnikání, ale také se postupem času staly jejich vlastními iniciátory a tvůrci. Běžný nákup nových technologií pro rozvoj firem, o který byl v minulém období mezi podnikateli největší zájem, by měl proto ustoupit. Zde se právě bude klást velký důraz na využití finančních nástrojů. Ty zahrnují návratné instrumenty, jako jsou půjčky, záruky, přímé kapitálové vstupy či dluhopisy. Využití finančních nástrojů je jednou z hlavních změn v nastavení nového programu a vychází z pravidel platných pro celou Evropskou unii. Aktuálně probíhá diskuse o míře zapojení, samotných typech a struktuře fungování finančních nástrojů. V médiích byla dlouho velmi diskutovaná příprava tzv. Seed fondu na podporu investic rizikového kapitálu především formou kapitálových vstupů, o jehož zřízení Ministerstvo průmyslu a obchodu opět uvažuje. Dotační možnosti pro podnikatele z dalších programů nového období Podnikatelé v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví budou moci využít podporu Programu rozvoje venkova, v rámci něhož mohou tito podnikatelé získat podporu na modernizaci svých provozů stejně jako diverzifikaci činnosti (např. agroturistika, využití zemědělské produkce / odpadů k výrobě obnovitelných zdrojů energie atd.). Podporováni budou mladí zemědělci. Dotaci budou moci žadatelé získat např. na investice vedoucí k účinnému využívání zdrojů (snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství, efektivnější využívání energie atd.). Dále finanční podporu podnikatelům poskytne Operační program Životní prostředí, a to v případě, když se rozhodnou realizovat činnosti zaměřené na snižování emisí vznikajících při výrobě. V rámci těchto opatření budou financovány především projekty na zavádění nových systémů vytápění. A podobně jako v minulém období bude podpora směřována ke zkvalitnění nakládání s odpady a likvidaci starých ekologických zátěží. Z neinvestičních aktivit budou pro podnikatele neméně zajímavé dotace určené na vzdělávání jejich zaměstnanců nebo zavádění podnikových vzdělávacích programů. Dotace na vzdělání bude ale určena především zaměstnancům ohroženým na trhu práce, mezi něž spadají mladí do 30 let, osoby starší 50 let a dále ženy na mateřské dovolené či zdravotně znevýhodnění zaměstnanci. Jak se připravit na nové období Ačkoliv budou první výzvy pro podávání žádostí o dotaci vyhlášeny až na přelomu letošního a příštího roku, pro přípravu kvalitního projektového záměru přichází čas již nyní. A jak se nejlépe připravit na podání žádosti o dotaci?
Prvním krokem při přípravě na nové období by mělo být nastavení strategie čerpání dotací v rámci vlastní organizace a propojených podniků. Je vhodné mít představu o plánovaných záměrech v několika možných a především pro podnik stále velmi přínosných variantách, které bude možné realizovat dle aktuálních podmínek na trhu a dle požadavků dotačních výzev. V konečném důsledku je pak důležitá selekce podnikatelských záměrů, které budou finálně předloženy a realizovány v rámci dotačních programů, protože například v rámci podpory de minimis v jednom z režimů podpor využívaném pro podporu tržních aktivit omezena celková výše finančních prostředků pro jeden podnikatelský subjekt na 200 000 EUR v tříletém období. Dle nových pravidel platných od tohoto roku se objem přidělených prostředků v režimu de minimis počítá společně i pro propojené podniky. V novém programovém období, jak již bylo zmíněno, budou ve velké míře podporovány výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Příprava prototypů a jiných výstupů prokazujících výsledky podnikového výzkumu a vývoje před fází jejich realizace bude nejenom jednou z dotovaných oblastí, ale také může hrát zásadní roli při hodnocení předložených žádostí o dotaci. Zajištění finančních prostředků již s předstihem je rovněž důležitou součástí při přípravě žádosti o dotaci a následné realizaci projektů. Velká část dotačních programů proplácí dotaci až zpětně, a projekty je tak nutné předfinancovat. Předběžným sjednáním úvěru a zajištěním například úvěrového příslibu mohou podnikatelé předejít následným problémům. Vhodné také může být navázání spolupráce s partnery z akademického prostředí. Spolupráce s takovýmto partnerem může být přínosná nejen z hlediska získaného know-how, ale také při podání žádosti o dotaci. Zapojení partnera je totiž v některých dotačních programech již nutností nebo bývá alespoň zvýhodňováno při hodnocení projektů. A jelikož je navázání spolupráce na určitém projektu otázkou důvěry, k jejímuž vybudování dochází až v delším časovém horizontu, je vhodné začít s budováním vzájemných vztahů co nejdříve. Dotace nejen pro podnikatele Nové programové období nabídne výjimečnou dotační možnost také jednotlivcům (fyzickým osobám). Nejzajímavější pro ně budou dotace poskytované v rámci Operačního programu Životní prostředí. Část prostředků z tohoto programu bude vyčleněna na náhradu stávajících stacionárních spalovacích zdrojů v domácnostech. V rámci zjednodušené žádosti o dotaci, která by měla být pro tuto oblast připravena, budou moci vlastníci rodinných a bytových domů zažádat o finanční příspěvek na výměnu kotlů na pevná paliva. Fyzické osoby budou moci nadále získat finanční prostředky na zateplování rodinných a bytových domů z programu Zelená úsporám. Tento program, který však nespadá pod programy financované z Evropské unie, má na starosti Státní fond životního prostředí.
4
Modernizace veřejné podpory a její dopad na financování podnikatelských projektů z veřejných zdrojů V průběhu let 2012–14 došlo k rozsáhlé modernizaci právního základu pro poskytování veřejných podpor napříč odvětvími. Stejně tak byly modernizovány i předpisy upravující horizontální typy veřejných podpor (například regionální investiční podpory). Zásadním produktem modernizace je Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER), které vstoupilo v platnost od 1. 7. 2014. Nařízení zahrnuje širokou škálu podpor, které Komise na základě zkušeností z minulých let považuje při dodržení stanovených podmínek za slučitelné se společným trhem. Tyto podpory jsou na základě GBER vyňaty ze zákazu veřejné podpory a jejich poskytování je v pravomoci jednotlivých členských států bez předchozího projednání s Evropskou komisí. GBER tedy upravuje podmínky pro rozsáhlé spektrum oblastí, z nichž mezi nejvýznamnější patří regionální podpora, podpora malého a středního podnikání, podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora vzdělávání a podpora na ochranu životního prostředí. K dalším zastoupeným kategoriím patří například podpora infrastruktur s různým zaměřením nebo podpora pro znevýhodněné pracovníky. Napříč těmito kategoriemi lze poskytovat investiční i provozní podpory. Podmínky pro jednotlivé kategorie se řídí ustanoveními v příslušných článcích a společnými obecnými podmínkami platnými plošně pro veškeré vyňaté podpory. GBER tak umožňuje členským státům plánovat a provádět schémata podpor financovaných nejen z ESIF, ale i z jiných veřejných zdrojů. Přesto ESIF bude v následujícím období nejvýznamnějším zdrojem podpory podnikání z veřejných zdrojů, kde se nová pravidla pro veřejnou podporu projeví nejvíce. Dopad modernizace ve vztahu k podpoře podnikání lze očekávat například u OPPIK, který je nástupcem programu OPPI, a také na OPŽP, kde bude v programovém období 2014–2020 pravděpodobně využíváno širší spektrum mechanismů podpor, než tomu bylo dosud. Za nejzásadnější změnu lze považovat výrazné snížení intenzity regionální podpory pro Českou republiku, oproti až 60 %, která bylo možné čerpat v období 2007–2014, byla intenzita snížena na maximálních 45 % (v obou případech se jedná o podporu malého podniku), zároveň došlo k vyloučení některých dalších odvětví z možnosti tento typ podpory čerpat – k dříve vyloučeným odvětvím (například výroba oceli a umělých vláken) přibyla energetika a doprava včetně dopravní infrastruktury.
Proto lze očekávat, že v období 2014–2020 dojde k vyššímu využívání investičních podpor podle dalších článků GBER než jen regionální podpory – například podpory pro životní prostředí. Zde naopak došlo k pozitivní změně ve smyslu navýšení intenzity u téměř všech tradičních typů podpor a zařazení nových článků, které pokrývají například podporu nakládání s odpady. Za významné zlepšení považujeme, že pro veškeré investiční podpory na ochranu životního prostředí poskytnuté na území ČR nově existuje možnost kromě standardních bonusů pro malé a střední podniky poskytovat takzvaný regionální bonus ve výši 15 % pro všechny typy podniků a tím podporu velmi zatraktivnit. Například pokud malý podnik bude uvažovat o investici do ochrany životního prostředí spočívající ve snížení emisí znečišťujících látek nad rámec platných norem, může čerpat základní podporu ve výši 40 %, bonus pro malý podnik ve výši 20 % a dále i zmíněný regionální bonus ve výši 15 % ze způsobilých výdajů, což ve výsledku představuje velmi motivační intenzitu podpory 75 % oproti dřívějším 55 %. Modernizace přinesla kromě nových znění předpisů i některé problémy, například u nových kategorií podpor v GBER neexistují precedenční případy, které by usnadnily interpretaci nově stanovených podmínek. Komise však komunikuje s členskými státy prostřednictvím pracovních skupin a pověřených úřadů (v ČR UOHS), aby přechod k uplatnění nové legislativy proběhl pokud možno bez problémů. Autorem článku je Veronika Smolková, přední český expert na problematiku veřejné podpory
5
Rozhovor s Danielem Braunem,
1. náměstkem ministryně pro místní rozvoj 1. Jak byste hodnotil celý proces přípravy nového dotačního období? Kde jste cítil největší osobní výzvu a ve výsledku i největší úspěch? Především bych rád poděkoval všem kolegům a partnerům za profesionální spolupráci při přípravě a vyjednávání Dohody o partnerství. Je důležité, že Česká republika má jasně definované hlavní oblasti, které chce financovat v příštích deseti letech z evropských zdrojů. Takto naplánované investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje nebo energetické účinnosti pomohou zvýšit konkurenceschopnost firem a zlepší kvalitu života. Ale důležitý je i zmíněný proces, podle kterého strategie vznikala. Na nalezení kompromisu na národní úrovni se pracovalo tři roky, tvorba Dohody probíhala ve spolupráci se všemi partnery a priority všech stran mohly být reflektovány ve výsledné strategii využití těchto prostředků. Do jednání často vstupovaly protichůdné představy a potřeby, pravidla Evropské komise pro využívání prostředků jsou přísná a nově došlo k větší koncentraci podporovaných oblastí. Myslím, že skloubit poučení a nové prvky s tím, aby z dokumentu byl zároveň konsenzuální plán rozvoje ČR, bylo tou největší výzvou. Dílčích složitostí bylo za uplynulé roky příprav a vyjednávání opravdu mnoho. Museli jsme vyjednat s Komisí složitou problematiku předběžných podmínek, které musí naše země splnit, aby Brusel umožnil čerpání z fondů. Konkrétně se například jedná o problematiku služebního zákona nebo posuzování vlivu na životní prostředí, kde jsme museli s Komisí najít způsob, jak zajistit půdu pro efektivní investice, i když některé reformy Česká republika ještě nedokončila. Vyjednávání ale samo o sobě posunulo některé oblasti, např. se připravuje levnější a rychlejší způsob zakládání podniků. Za velký úspěch považuji i to, že se podařilo dojednat možnost financovat modernizaci silnic nižších tříd. 2. Co je podle Vás v novém období z hlediska evropských dotací pro české podnikatele nejpřínosnější a o jaké typy projektů předpokládáte, že bude mezi podnikateli největší zájem? Na podporu rozvoje podnikání je určen především Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ve kterém bude k dispozici 4,33 mld. EUR (cca. 120 mld. Kč). Jeho hlavním cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Důraz bude kladen na rozvoj firemního výzkumu a vývoje, podporu malých a středních podniků, snižování energetické náročnosti podniků a rozvoj ICT služeb. Přínos pro podnikatelský sektor se nenabízí pouze v možnosti získání dotací, ale také v příležitosti podílet se na realizaci konkrétních projektů jako dodavatelé. První výzvy v těchto oblastech očekávám na začátku nebo na jaře příštího roku. 3. Podnikatelé často kritizují neprůhlednost poskytování dotací. Zavedli jste nějaká opatření, která oproti minulosti posílí transparentnost čerpání evropských peněz? Vyšší transparentnost poskytování evropských dotací byla od počátku jedním z našich cílů. Podařilo se nám připravit jednotné metodické prostředí, které nastavuje závazná pravidla a postupy pro klíčové oblasti implementace, např. komunikace s žadateli a příjemci bude probíhat elektronicky v rámci jednotného informačního systému, všechny výzvy budou zveřejňovány na jednom místě a s dostatečným časovým předstihem, zavádí se povinnost zveřejňovat informace o procesu hodnocení a výběru projektů.
Daniel Braun, 1. náměstek ministryně pro místní rozvoj
4. Často se také hovoří o vysoké administrativní zátěži pro příjemce dotací, protože každý dotační titul v období 2007–2013 měl svá specifika (od systému, v němž byla administrována žádost o dotaci, přes metodiku pro výběr dodavatele až po rozsah požadovaných příloh v jednotlivých fázích projektu). Bude čekat příjemce dotací v období 2014–2020 příjemné překvapení v podobě zjednodušení procesu administrace? Zkušenosti a poučení z programového období 2007–2013 se promítly do příprav nového období. Nová již schválená pravidla pro čerpání sjednotí postupy, terminologii a přinesou snížení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce dotací. I přes snahu zjednodušit procesy ale musím dodat, že čerpání evropských fondů nebude nikdy úplně jednoduché, protože se jedná o nakládání s veřejnými prostředky. Nová pravidla a nástroje však přispějí ke srozumitelnějšímu prostředí pro žadatele. 5. Aktuálně se Česká republika potýká s nedočerpáním alokovaných prostředků pro období 2007–2013. Existuje již v současné době něco, co by mohlo ohrozit či zpomalit čerpání dotací také v období 2014–2020? Podařilo se Vám některými kroky tato rizika omezit? Ministerstvo pro místní rozvoj nyní intenzivně dojednává s Evropskou komisí finální podobu jednotlivých programů, první výzvy v programech nového programového období budou spuštěny na začátku příštího roku. Zásadní rozdíl vnímám v připravenosti celého systému, velkou roli hraje i nastavené jednotné metodické prostředí pro čerpání. Rizika se snažíme omezit především kvalitním a jasným nastavením pravidel. Úspěch dojednané strategie nicméně bude záviset na schopnosti uskutečňovat dobré projekty, které se budou realizovat v kvalitním investičním prostředí, s podporou kvalitních institucí i legislativy. 6. Kde byste viděl Českou republiku v roce 2020 a jak k tomu mohou evropské dotace přispět? Již dnes jsou přínosy fondů EU vidět na mnoha místech naší země a věřím, že v příštích letech budou fondy EU dále přispívat ke zkvalitnění života všech obyvatel. Odkázal bych se na vizi, kterou máme uvedenou v čerstvě schválené Dohodě o partnerství: Evropské prostředky umožní vytvoření kvalitního podnikatelského prostředí, které podpoří konkurenceschopnost ČR na evropském i globálním trhu, povede k zakládání nových podniků, zvýší inovační schopnost stávajících podniků a posílí atraktivitu ČR pro domácí a zahraniční investory. Zároveň zajistí inkluzivní společnosti vytvářející podmínky pro plnohodnotné uplatnění všech skupin obyvatelstva, zvýšení zaměstnanosti s důrazem na snížení počtu vyloučených skupin obyvatel a podporu kvalitních podmínek pro život obyvatel. Evropské dotace k tomu přispějí podporou mnoha tisíců projektů, které by jinak nevznikly, ale i kultivací nakládání s veřejnými prostředky.
6
Chcete být dobře připraveni na nové období 2014–2020? Evropské kompetenční centrum Vám to umožní. Evropské kompetenční centrum UniCredit Bank (ECC) je specializované pracoviště, které se zaměřuje na oblasti veřejných dotací a podpor a je součástí mezinárodní sítě Evropských kompetenčních center zastoupených v našich bankách ve střední a východní Evropě. Standardem všech ECC je prvotřídní servis pro zájemce o dotační problematiku dané země.
•
Tým ECC v České republice se skládá z expertů, kteří průběžně sledují aktuální vývoj nejen v evropských dotacích, ale i v národních či dalších programech, a tak jsme schopni Vás již nyní seznámit s novými programy připravovanými pro období 2014–2020.
Pro schválení žádosti nabízíme audit smlouvy (dohody) o poskytnutí dotace, aby Vás žádná z dotačních povinností později nepřekvapila. Upozorníme Vás na všechna rizika a povinnosti vyplývající z této smlouvy.
•
Pro financování záměrů s dotací nabízíme našim klientům specializovaný produkt – Euroúvěr. Prostřednictvím tohoto produktu poskytujeme zdroje, které pokrývají všechny důležité životní fáze realizace projektu včetně předfinancování dotace a spolufinancování investice. Dotace je považována za budoucí příjem projektu a je také započítávána do jeho cash flow.
•
Teprve realizace projektu je skutečným začátkem, a není tedy náhoda, že právě v této fázi dochází k nejčastějším chybám. Proto Vám pomůžeme vyvarovat se chyb v administraci projektu, mezi které patří především chybně provedené výběrové řízení na dodavatele zboží a služeb. Rádi s Vámi projdeme jednotlivé monitorovací zprávy a žádosti o platby stejně jako pravidelné roční zprávy po dobu udržitelnosti projektu.
připravit projekt tzv. na klíč. Navíc konzultant ECC Vás provede vztahem s poradenskou agenturou, která má povinnost pravidelného reportingu o průběhu zakázky.
Jaké služby v jednotlivých fázích projektového cyklu nabízíme:
•
Na základě informací o připravovaném záměru Vám vybereme nejvhodnější dotační titul a představíme jeho klady a zápory. Naším cílem není psaní projektů na zkoušku, ale příprava kvalitního projektu s maximální šancí na získání dotace.
•
Při úvahách o rozsahu a způsobu financování plánované investice společně s Vámi sestavíme variantní řešení, od varianty s dotací až po variantu bez dotace, abyste měli o svém projektovém záměru zcela jasno.
•
Pokud si nebudete vědět rady s přípravou žádosti o dotaci nebo nechcete či nemůžete ztrácet čas, jsme připraveni Vám poskytnout konzultace ke zpracované žádosti o dotaci a jejím přílohám nebo Vám pomůžeme vybrat vhodného zpracovatele. Můžete také využít služeb našich spolupracujících poradenských agentur, které dokážou
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.
Všichni konzultanti Evropského kompetenčního centra jsou odborníci připravení Vám kdykoliv pomoci s problémy, které se mohou objevit ve všech fázích Vašeho projektu. Neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.
UniCredit Bank Slovenija d.d.
UniCredit Bank Hungary Zrt.
UniCredit Bank Austria AG
UniCredit Tiriac Bank S.A.
Bank Pekao SA
UniCredit Bulbank AD
Zagrebačka banka d.d.
UniCredit Bank Serbia JSB
7
Kde nás najdete? Praha, Želetavská 1525/1 BB centrum, budova Filadelfie
Brno Triniti, Trnitá 491/3 Triniti Office Center
Ostrava, Nová Karolina Park 28. října 3348/65
Ing. Jitka Rakušanová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 615
Bc. Klára Huláková e-mail:
[email protected] tel.: +420 727 912 970
Ing. Tomáš Lacina e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 963 505
Mgr. Petr Pažout e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 961 158 Ing. Zdeněk Jana e-mail:
[email protected] tel.: +420 606 602 813
8
