ECC Bulletin
První výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)
číslo: 17 | červen 2015
Vážení čtenáři, červnové číslo našeho ECC Bulletinu nemůžeme než věnovat první výzvě Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), která bude spuštěna již v následujících dnech. Dále se také dočtete o změnách v rámci pravidel a samotného procesu podávání žádosti. Na téma nový OPPIK a jeho přínos pro podnikatelské prostředí v České republice
jsme vyzpovídali prezidenta Hospodářské komory České republiky Ing. Vladimíra Dlouhého, CSc. Náhled do zákulisí příprav OPPIK nám na druhé straně poskytl Ing. Jan Piskáček z oddělení implementace strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud shledáte některý z nově připravovaných aktuálních programů pro vás vhodným a zajímaly by vás větší podrobnosti, neváhejte se na nás obrátit. Jitka Rakušanová, vedoucí Evropského kompetenčního centra
Aktuální dotační příležitosti, novinky a tipy pro podnikatele v rámci nového Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Chcete pořídit inovativní technologie či stroje, podnikáte v technicky nevyhovující či zastaralé nemovitosti, máte nápad na vývoj nových produktů, zájem spolupracovat na výzkumu a vývoji a zavádět inovace, jste začínající podnikatel a hodila by se vám nějaká podpora do začátku nebo potřebujete zateplit budovu či investovat do vzdělávání svých zaměstnanců? Máme pro vás dobrou zprávu. Netrpělivě očekávaný program na podporu českého podnikání OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) brzy konečně vyhlásí první vlnu dotačních výzev. Příjem žádostí o dotaci z 11 dotačních programů začne již v červnu 2015. Předběžné znění dotačních výzev je již známo. Nyní je tedy nejvyšší čas začít připravovat projektové záměry. Přinášíme vám proto přehled rychle se blížících dotačních možností, dále důležité novinky a změny, které nový program pro podnikatele přináší, a také zajímavé rady a tipy. V červnu 2015 otevře své výzvy 11 programů v rámci OPPIK Na rozvoj českého podnikání je z OPPIK připraveno 117 mld. Kč, což je o 38 % více, než nabízel dobíhající program OPPI (platný v období 2007–2013). V první vlně výzev bude otevřeno 11 programů podpory, skrze které proteče asi 17 mld. Kč. Důležitou podmínkou, která musí být u všech programů splněna, je realizace projektu mimo území hl. m. Prahy, přičemž sídlo společnosti může být v Praze. V neposlední řadě je třeba se ujistit, že vámi vybraný program podporuje ekonomickou činnost shodnou s vaším oborem podnikání. Každý program se orientuje na jiné oblasti podpory, které jsou specifikovány v dotačních výzvách. Polovina zdrojů jde na výzkum, vývoj a inovace Jednou z výrazně podporovaných oblastí v novém programovém období bude výzkum, vývoj a inovace. OPPIK pro tuto oblast aktuálně otevře pět z jedenácti programů – Inovace, Potenciál, Aplikace, Partnerství znalostního transferu a Spolupráce.
Program Inovace podporuje zavádění produktových, procesních, organizačních či marketingových inovací, přičemž výsledná inovace musí dosahovat pátého či vyššího řádu1. Je třeba vědět, že projekty zaměřené na organizační a marketingovou inovaci budou úspěšné jen v případě, že budou současně realizovat aktivity orientované na produktovou či procesní inovaci. Podniky mohou za těmito účely získat dotaci například na nové stroje a zařízení, zajistit si ochranu práv duševního vlastnictví (patenty a licence) nebo investovat do nákupu či výstavby nemovitostí, a to do výše max. 20 % celkových uznatelných výdajů na technologie. Skrze program Potenciál budou zakládána a rozvíjena centra průmyslového výzkumu, vývoje a inovací. Peníze budou směřovat na výzkumné a vývojové vybavení (stroje, technologie, zařízení, hardware, software, sítě, práva duševního vlastnictví, pozemky a budovy). Malé či střední podniky mohou získat dotaci i na vybrané provozní náklady centra, jako jsou mzdy, pojistné či cestovné. Program Aplikace se doplňuje s již uvedenými programy. Podniky mohou realizovat projekty vlastního průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje a zajistit využitelnost výsledků VaV na světových trzích. Financovat z něj lze přístroje, nástroje a vybavení formou odpisů, osobní náklady na výzkumné pracovníky a smluvní výzkum ve spolupráci s výzkumnými organizacemi. Díky programu Partnerství znalostního transferu (PZT) by mělo dojít k posílení mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou. Cílem je motivovat podniky k inovačním aktivitám a sblížit výzkumná témata prováděná ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Výsledkem by měla být fungující partnerství mezi podniky, výzkumnými organizacemi a také vysokými školami. Transfer znalostí by proto měl být realizován za účasti absolventa magisterského či doktorského studia
1Pátý řád inovace = Nová generace – rychlé zavedení výroby nového výrobku s původní konstrukční koncepcí. Šestý řád inovace = Nový druh – rychlé zavedení výroby zcela nového druhu
výrobku, se změnou základních funkcí, při uplatnění původních principů fungování. Sedmý řád inovace = Zcela nový rod – rychlé zavedení výroby zcela nového rodu produkce, se změněnými funkcemi, při uplatnění nových principů fungování.
1
v podniku. Projekt musí být zaměřen buď na zlepšení výrobního procesu, vývoj/inovaci nového produktu či zlepšení podnikových procesů včetně procesu produktové certifikace. Prostřednictvím programu Spolupráce mohou podniky a výzkumné organizace vytvářet inovační sítě. V rámci první výzvy programu bude podporováno zakládání a rozvoj klastrů. Mezi podporované aktivity patří kolektivní výzkum, vytváření sdílené infrastruktury a vybavení centra klastru, internacionalizace klastru a navazování spolupráce v evropském výzkumném prostoru a rozvoj klastrové organizace, tedy aktivity vedoucí k rozšiřování klastru a zvýšení kvality jeho řízení. Dotaci bude možné využít jak na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tak na osobní náklady, studie, analýzy, marketing a semináře. Malé a střední podniky si přijdou na své Novinkou v tomto programovém období je vyšší podpora malých a středních podniků (MSP). Další čtyři z otevíraných dotačních programů jsou určeny výhradně na jejich rozvoj. Z programu Nemovitosti mohou MSP dotovat rekonstrukci technicky nevyhovujících výrobních provozů, zastaralých nemovitostí a přeměnit brownfields na podnikatelský objekt. Peníze mohou směřovat na projektovou dokumentaci, nákup a úpravu pozemků (max. 10 % způsobilých výdajů), odstranění nevyužívaných staveb, rekonstrukci a modernizaci objektů, sítě a také pořízení nemovitostí v případě, že se jedná o brownfield. Všechny nemovitosti v rámci předkládaného projektu musí být registrovány v Národní databázi brownfields, a to buď v kategorii brownfield či nemovitost k rekonstrukci2. Velikost podlahové plochy podnikatelského objektu musí po realizaci projektu dosahovat alespoň 500 m2. Program Technologie umožní začínajícím drobným podnikatelům realizovat nové podnikatelské záměry a investovat do strojů a zařízení včetně softwaru a nákladů na pořízení patentových licencí. Aktuální výzva je určena pro začínající mikropodniky3 s podnikatelskou historií max. 3 roky. Z programu Školicí střediska mohou MSP vybudovat infrastrukturu určenou pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Podmínkou je, aby se
ve střediscích školili primárně, tedy z více než 50 % času, zaměstnanci, zaměstnavatelé, případně podnikající fyzické osoby. Z dotace lze financovat výstavbu nových a rekonstrukci stávajících školicích center a jejich vybavení (nábytek, IT vybavení, pomůcky a vzdělávací programy). Poslední z aktuálně otevíraných programů pro MSP je program Marketing. Tento program mohou podniky využít pro svou prezentaci na mezinárodních výstavách a veletrzích. Z dotace lze hradit zřízení či pronájem výstavního stánku, dopravu vystavovaných exponátů a vybavení či marketingové a propagační materiály. V rámci projektu se může podnik zúčastnit až 15 výstav či veletrhů. „Zelená úsporám“ pro podniky Podniky, které chtějí ušetřit za energie či s nimi účinněji nakládat, bude zajímat program Úspory energie. Mohou žádat o dotaci například na modernizaci a rekonstrukci rozvodů elektřiny, plynu a tepla, využití odpadní energie ve výrobě, realizovat opatření ke snižování energetické náročnosti budov (zateplení obvodového pláště nebo výměna a renovace výplní) či využití obnovitelných zdrojů energie pro vlastní spotřebu podniku, jako je biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy a také fotovoltaické systémy. V případě fotovoltaiky může být max. instalovaný výkon 30 kWp, musí být umístěna na střešní konstrukci či obvodové zdi budovy a musí jít pouze o dílčí aktivitu v rámci projektu. Podpora informačních a komunikačních technologií Podniky zdatné v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) určitě využijí program ICT a sdílené služby. Ten je určen pro podnikatelské subjekty, které se zaměřují na vývoj nových informačních systémů, IKT a vytváření center sdílených služeb a datových center. Způsobilými výdaji jsou jednak stroje a zařízení včetně hardwaru, sítí a softwaru, ale také výstavba či rekonstrukce prostor pro podnikání. Kolik peněz je na jednotlivé programy aktuálně přiděleno a o jakou dotaci můžete žádat, popisuje následující tabulka:
Tabulka 1: Přehled aktuálně otevíraných dotačních programů OPPIK Program
Alokace
Výzva4
Inovace
4 mld. Kč
kontinuální
Potenciál
1,5 mld. Kč
kontinuální
Aplikace
2 mld. Kč
kolová
PZT
300 mil. Kč
kolová
Spolupráce
500 mil. Kč
kolová
Nemovitosti
1,5 mld. Kč
kontinuální
Technologie
250 mil. Kč
kontinuální
Školicí střediska
500 mil. Kč
kolová
Marketing
300 mil. Kč
kolová
5 mld. Kč
kontinuální
1,5 mld. Kč
kolová
Úspory energie ICT a sdílené služby
Výše dotace •2 5–45 % •1 –100 mil. Kč / 200 mil. Kč v hospodářsky problémových regionech • A ž 50 % • 2–75 mil. Kč / 150 mil. Kč v hospodářsky problémových regionech • 50–70 % (průmyslový výzkum) a 25–45 % (experimentální vývoj) • 1–100 mil. Kč • A ž 70 % • 0,5–3,5 mil. Kč • 35–45 % (kolektivní výzkum) a až 50 % (ostatní aktivity) • 0,5–16 mil. Kč dle aktivity a rozvinutosti klastru • 35–45 % • 1–200 mil. Kč • 45 % • 100–225 tis. Kč • A ž 50 % • 0,5–5 mil. Kč •A ž 50 % •0 ,2–5 mil. Kč • 45–65 % / 50–70 % (ekologické studie) • 0,5–250 mil. Kč •2 5–45 % •1 –200 mil. Kč
Příjem předběžných žádostí červen až listopad červen až září červen až srpen červen až srpen červen až srpen červen až srpen červen až září červen až srpen červen až listopad červen až srpen červen až srpen
2Národní databázi brownfield naleznete na stránkách www.brownfieldy.cz, pro účely žádosti o dotaci z programu Nemovitosti se můžete registrovat v sekci Vložit brownfield. 3Mikropodnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo celková roční bilanční suma nepřesahuje 2 mil. eur. 4V ýzva kolová – všechny přijaté žádosti jsou vyhodnoceny k jednomu okamžiku a dotace je poskytnuta na základě stanoveného pořadí dle dosažených bodů, výzva kontinuální – žádosti
o dotaci jsou vyhodnocovány průběžně a průběžně jsou vydávána rozhodnutí o poskytnutí dotace až do vyčerpání alokace na daný program.
2
Více peněz, ale nižší míra podpory Nové programové období s sebou nese různé změny a novinky. Podnikatele určitě potěší, že program OPPIK zvýšil svou finanční alokaci o 38 %. Díky tomu uspokojí větší množství žadatelů a nabídne jim více programů podpory s širším zaměřením. Například je více zaměřen na podnikový výzkum, vývoj a inovace, na rozvoj malých a středních podniků a na obnovitelné zdroje a úspory energie.
Představa, že dotace pokryje více než polovinu projektových nákladů, v novém programovém období již neplatí. Dochází ke změně v režimech poskytování veřejné podpory (viz tabulka 2). U většiny programů OPPIK bude míra veřejné podpory dosahovat maximálně 50 %. Vyšší míra podpory je především v oblasti výzkumu a vývoje. Výsledná dotace se odvíjí především od velikosti podniku, ale je také ovlivněna druhem podporované aktivity a lokalitou5.
Tabulka 2: Změny v režimech poskytování veřejné podpory Typ podniku
2007–2013
2014–2020
Malý
60 %
45 %
Střední
50 %
35 %
Velký
40 %
25 %
V oblasti financí došlo k další změně, přičemž dotace více doplní návratné finanční nástroje, které budou využívány jen v rámci některých programů. Podnikatelé budou mít více možností financovat své projekty kapitálovými investicemi, zvýhodněnými úvěry a zárukami. V rámci OPPIK by však tyto nástroje neměly přesáhnout 10 % celkových přidělených prostředků. V první vlně výzev ještě finanční nástroje využity nebudou. Jejich spuštění se očekává koncem roku či v průběhu roku 2016. Pravidla pro nastavení plateb budou přísnější. Z toho vyplývá nutnost lépe odhadnout financování jednotlivých etap projektu. V případě, že částka v žádosti o platbu bude vyšší než ve finančním plánu projektové žádosti, bude muset následovat změnové řízení. Jeho součástí bude doklad o tom, z jaké položky finančního plánu bude částka dorovnána. Informace na jednom místě a včas Velkou změnou oproti předchozímu období je spuštění jednotného informačního a monitorovacího systému. Všechny žádosti a projekty budou spravovány na jednom místě. Vám známý systém eAccount nahradí nový informační systém IS KP14+ aplikace MS2014+. Najít probíhající či blížící se dotační výzvy by mělo být snazší. Přehled všech dotačních výzev, nejen k OPPIK, bude nově dostupný na jednotném místě, a to na stránkách www.dotaceEU.cz, a hlavně v dostatečném časovém předstihu. Podnikatelé by se o chystaných výzvách měli dozvědět alespoň s půlročním předstihem (letošního roku se toto pravidlo ještě netýká). Nový monitorovací systém přinese další novinky. Například se firma již nebude muset registrovat u CzechInvestu, ale postačí vytvoření účtu přímo v aplikaci MS2014+. Celý proces registrace vyžaduje základní informace o osobě žadatele (jméno, datum narození, heslo, telefon a e-mail). K žádosti o dotaci také bude mít přístup větší počet pracovníků a práva bude možné nastavit dle potřeby.
elektronickou depeši, která jej upozorní na zpřístupnění hodnoticích posudků. Navíc se bude možné proti výsledkům hodnocení odvolat. Pokud podnikatel nebude s výsledkem souhlasit, může si prostřednictvím systému podat do 14 dnů žádost o přezkum rozhodnutí. Nové programové období přináší také nový způsob hodnocení. Výběr a hodnocení projektů bude probíhat na základě výběrových kritérií specifikovaných jednotlivými výzvami. Ke každé žádosti o dotaci budou interními hodnotiteli vyhotoveny dva posudky. V případě velkého rozdílu těchto posudků bude k hodnocení přizván třetí hodnotitel. Následně bude výběrové komisi předložen seznam doporučených a nedoporučených projektů, o jejichž schválení komise rozhodne. To vše by mělo přispět k vyšší transparentnosti hodnoticího procesu. Nové podmínky pro výběr dodavatelů V novém programovém období je třeba se řídit aktualizovanými Pravidly pro výběr dodavatelů. Zákonem o veřejných zakázkách se projekt řídí v případě, že zadaná zakázka je z více než 50 % hrazena z dotace nebo pokud poskytnutá dotace přesahuje 200 mil. Kč. Příjemce dotace například musí před vyhlášením každého výběrového řízení zaslat poskytovateli dotace zadávací dokumentaci, přičemž u prvního výběrového řízení je nutné zaslat tuto dokumentaci nejpozději do 2 měsíců od data přidělení dotace. Odsouhlasení zadávací dokumentace poskytovatelem je nutnou podmínkou pro vyhlášení výběrového řízení. Navíc může příjemce podepsat smlouvu s vítězným dodavatelem až po odsouhlasení správnosti postupu výběrového řízení poskytovatelem dotace. Také nový systém přinese změny v oblasti výběrových řízení. Bude mnohem důkladněji vyžadovat jejich správnou evidenci. Například veškerá probíhající výběrová řízení budou muset být uvedena už při podání žádosti.
Další pozitivní změnou je zpřístupnění výsledků hodnocení projektových žádostí elektronicky přes MS2014+. Nový systém tak umožní lepší přehled o průběhu hodnocení žádosti. Při provedení změny dostane žadatel
5V hospodářsky problémových regionech či regionech s vysokou nezaměstnaností může být výsledná dotace vyšší.
3
Rady a tipy pro žadatele Na závěr pro vás uvádíme několik rad a tipů, jak zvýšit šanci na získání dotace a jak si ji úspěšně udržet. Proces žádání o dotaci a následná administrace schváleného projektu s sebou nesou nástrahy, které podnikatelům mohou způsobit pár „bezesných nocí“.
1
Projektový záměr by měl být promyšlený a měl by vést k uskutečnitelnému cíli, kterého se budete držet v průběhu všech fází projektu. Cíl projektu musí být v souladu s cílem daného programu podpory.
2
Při výběru vhodného programu je nutné mít kladné odpovědi na čtyři základní otázky: Jsem oprávněný žadatel? Je možné projekt realizovat v místě, které si zvolím? Je rozpočet projektu ve výši minimální dotace? Stihnu vše připravit do termínu podání žádosti?
3
Při přípravě žádosti je nezbytné držet se pravidel daného programu. Doporučujeme přečíst si hodnoticí kritéria programu, která mohou být dobrým vodítkem pro zpracování žádosti. Pravidla a postup pro zpracování uvádí Příručka pro žadatele a také je specifikuje dotační výzva.
4
Některé přílohy je časově náročné zpracovat či získat, jako například studii proveditelnosti či stavební povolení, proto si všechny potřebné dokumenty a povinné přílohy začněte připravovat a shánět v dostatečném časovém předstihu.
5
Ověřte si, zda jste schopni projekt financovat z vlastních zdrojů, nebo zda budete potřebovat úvěr. Kontakt s bankou byste měli navázat ještě v přípravné fázi. Ta vám může předběžně schválit výši úvěru a nabídnout vám doplňující poradenské služby.
6
Pečlivě sestavte zadávací dokumentaci, aby dodavatelé věděli, co se od nich očekává, a aby nedocházelo k nedorozuměním během plnění zakázky. Při výběru dodavatele je třeba dodržovat pravidla soutěže.
7
Všechny důležité dokumenty a materiály k projektu, ať už písemné či elektronické, si pečlivě archivujte. Doporučujeme archivovat i e-mailovou komunikaci s úřady v případě, že byly provedeny nějaké změny v projektu.
Názor na zajímavost a dostupnost podpory pro podnikatele v rámci OPPIK nám v rámci rozhovoru poskytl prezident Hospodářské komory ČR Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. Jaká oblast podpory OPPIK je podle Vás pro podniky nejzajímavější? O jaké programy podpory bude podle Vás největší zájem? Obecně je OPPIK nejmodernějším OP mezi všemi v tomto programovacím období. Je na něm patrné, že od předchozího období jsme již prošli jistou kvalitativní změnou a v podstatě pozitivním, byť nelehkým vývojem. OP je již adekvátně tematicky zacílen a neusiluje o to, podpořit všechno; zacílení je zaměřeno na skutečné priority. Lze se domnívat, že nejvyšší převis poptávky bude v rámci druhé prioritní osy Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, kde lze nejlépe registrovat kontinuitu vůči jeho předchůdci OPPI. Nicméně i tradiční věcný záměr je obohacen o řadu nových prvků, kterými jsou především finanční nástroje. Jejich prostřednictvím má být posílena konkurenceschopnost jak začínajících podniků, tak těch, které mají v úmyslu dále expandovat. Velmi důležitá je též motivace podniků menší a střední velikosti přímo se prosadit na zahraničních trzích. Druhou velmi žádanou oblastí pak budou projekty zaměřené na energetickou efektivnost a účinné nakládání se zdroji. Poptávka bude vysoká u všech prioritních os – novou kvalitu musejí prokázat uchazeči o podporu v případě spolupráce podnikatelů s výzkumem a vývojem, která u nás zatím není dostatečně rozšířená a v dostatečné kvalitě. Nový OPPIK se výrazně orientuje na oblast výzkumu, vývoje a ino-
vací, myslíte si, že české firmy mají dostatečný potenciál naplnit cíle tohoto programu a vyčerpat určenou alokaci? Jak vnímáte stav českého výzkumu a vývoje? V jakých českých průmyslových oblastech je VaV silný, a v jakých naopak pokulhává? Tím navazuji na předchozí odpověď. Toto téma je pro českou ekonomiku a společnost velmi potřebné a pokrok v něm žádoucí, Prezident Hospodářské komory ČR leč praxe je značně méně Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. příznivá. Na tento účel je vyčleněna největší část alokace. Na straně druhé je u nás silná průmyslová báze a v ní snad dostatek podnikatelských subjektů, které mají potřebu, chuť a zápal inovovat. Výzkum nemusí být vždy excelentní; mnohdy stačí, aby aplikace výzkumného záměru a praktické uplatnění
4
vedly k tomu, že na lokální či regionální úrovni dojde k využití nabízejících se kapacit a vytvoření pracovních příležitostí. Český výzkum a vývoj představuje především v oblasti některých technických oborů evropskou špičku, v jiných aktivitách si udržuje solidní úroveň. Daleko větším problémem je způsob využívání jeho výsledků, aplikace, komercializace, existence funkčních a prosperujících vědeckotechnických parků a klastrů. Zde jsou silné systémové poruchy, které by úspěšná aplikace první prioritní oblasti OPPIK mohla pomoci napravit, minimálně v podobě generování několika nových úspěšných příkladů, které ukážou cestu dalším. Jaké jsou názory podnikatelů na podporu ze strukturálních fondů? Rozhodně neexistuje univerzální názor na strukturální fondy. Na jednu stranu většina podnikatelů oceňuje, že tato příležitost existuje. Na stranu druhou řada z nich podrobuje více či méně oprávněné kritice některé průvodní jevy spojené s jejich praktickou implementací. Byrokratickou náročnost, až zbytnost, nedostatečnou časovou flexibilitu apod. OPPIK by však měl být současně i příkladem programu, kde i servis a správa projektového cyklu doznají díky elektronizaci pozitivní kvalitativní změny. Jaké jsou podle Vás problémy současného malého a středního podnikání? Může případné problémy vyřešit podpora strukturálních fondů EU? I těch existuje celá řada a některé z nich jsme již zmínili v předchozích odpovědích. Patří mezi ně limitovaná schopnost expandovat a stát se větším, obstát na zahraničních trzích jako nezávislý dodavatel finální produkce, ochota a připravenost prospěšně inovovat a využívat poznatků výzkumu a vývoje. S akcelerujícím ekonomickým výkonem přijde problém s dostatkem pracovní síly odpovídajících schopností a kvalifikace. Všem těmto problémům mohou strukturální fondy napomoci, žádný z nich však nemají schopnost vyřešit. Firmy se naučily vnímat dotace jako jeden z hlavních nástrojů rozvoje, myslíte si, že je to tak správné? Často se tak stává, že firmy nemají konkrétní představu o tom, co chtějí realizovat, ale berou dotaci téměř na cokoliv.
Právě i z tohoto důvodu setrvačného vnímání dotačního „dárku“ se podpora podnikání stále více orientuje na využívání finančních nástrojů, které nejenže počítají s povinností poskytnuté prostředky vrátit, ale též se na zdrojích financování adekvátně podílet a jejich využívání aktivně řídit. Nebude to zřejmě revoluce, ale dosáhli jsme zřejmě bodu obratu, kdy váha dotací bude při podpoře podnikání ze zdrojů EU viditelně klesat a bude je nahrazovat systém návratného podpůrného financování. Dotační financování je nástrojem, nikoliv cílem, jak zlepšit podnikatelům jejich postavení na trhu a umožnit jim větší konkurenceschopnost. Jaký je Váš pohled na budoucnost kohezní politiky? Právě tímto směrem, naznačeným v předchozí odpovědi, by se měla ubírat budoucnost kohezní politiky. Směr naznačuje nyní velmi aktuální Investiční plán pro Evropu a Evropský fond pro strategické investice. Zvláště v případě podpory podnikatelských, tedy ziskových aktivit, bude role finančních nástrojů silná. Projekty by se měly zaměřit na přesně vymezené tematické priority, striktně dodržovat splnění ukazatelů, ke kterým se příjemce zavázal. Význam získá integrovaný přístup, kdy nebudou podporovány izolované projekty, ale ty, které vykazují vysokou míru synergie s ostatními projekty v rámci daného území. Ubude formalismus a posílí se též komfort obsluhy příjemce srovnatelný s klientem v bance či finanční instituci. Bude Hospodářská komora nějakým způsobem pomáhat podnikatelům v procesu žádání a realizace projektu? Jakou bude HK ČR v novém programovém období hrát roli? Hospodářská komora již sehrává především roli významného kompetenčního centra, které poskytuje v této oblasti podnikatelům odpovídající informační servis, který bude spojen s dalšími službami vedoucími k úspěšnému využití nabízených možností podnikateli. Budeme partnerem pro podnikatele v jejich přípravě i realizaci projektů. Mám odborný tým složený z expertů na strukturální fondy a k tomu síť našich krajských a okresních komor, kde podporu podnikatelům realizujeme každý den. Současně komora je a bude autoritou, která bude reprezentovat a obhajovat zájmy podnikatelů v této oblasti vůči adekvátním partnerům – řídícím orgánům Operačních programů, vládním institucím, institucím EU a dalším relevantním subjektům.
Na otázky související s novým OP pro podnikatele odpovídá Ing. Jan Piskáček z oddělení implementace strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu Zdlouhavé schvalování operačních programů způsobilo značné zpoždění v čerpání evropských peněz. Bude mít toto zpoždění nějaký dopad na žadatele? Stihne ČR vyčerpat všechny vymezené peníze do konce programového období? Zpoždění při vyhlašování jednotlivých výzev dotačních programů způsobené problematickým vyjednáváním s EK bude pravděpodobně znamenat negativní ovlivnění těch podnikatelských záměrů, které byly pro oblast vědy, výzkumu, inovací či energetiky připraveny již na přelomu roku 2014 a 2015, avšak právě kvůli zdržení musí být odloženy do doby, kdy bude možné žádosti o dotaci přijímat (až od té doby jsou náklady na projekt považovány za způsobilé pro dotační podporu). Absorpční kapacita pak přirozeně může i o takovou část projektů přijít, protože podnikatelé již například nemohou jejich realizaci odkládat a zahájí ji i bez možnosti zisku dotační podpory. Taková situace je pro dočerpání nového OP velmi riziková, přesto se jako ŘO snažíme dělat vše pro to, aby k zahájení příjmu žádostí mohlo docházet již první polovině měsíce června 2015. Protože projekty budou moci čerpat až do roku 2022, je důvodné předpokládat, že ono zpoždění nebude mít negativní vliv na plné dočerpání svěřených finančních prostředků.
Myslíte si, že bude pro žadatele náročné zorientovat se v novém informačním a monitorovacím systému? Jaké jsou hlavní změny oproti předešlým aplikacím (Benefit, eAccount)? Vzhledem k tomu, že eAccount byl oproti ostatním IS poměrně odlišný (a to v pozitivním slova smyslu), lze předpokládat, že uživatelé zvyklí na tento IS budou mít poměrně složitější orientaci v novém MS 2014 a seznámení s funkcionalitami bude vyžadovat více času.
Zástupce oddělení implementace strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu Ing. Jan Piskáček
5
Výhodou tohoto systému bude, že bude jednotný pro všechny OP, tedy dotyčný podnikatel bude zpracovávat záměry v jednom systému napříč operačními programy, což by mělo obsluhu více projektů značně zjednodušit. OPPIK je zatím první program, který se přihlásil k testování a přípravě celého systému s cílem zahájit příjem RŽ v měsíci červnu. Máte už nějaké konkrétnější informace o využití finančních nástrojů? V avizovaných programech nejsou zatím využity, na kdy plánujete jejich spuštění? Využití finančních nástrojů je pro potřeby OP podmíněno existencí a schválením tzv. Ex-ante analýzy, která má pro jejich aplikaci označit konkrétní dotační tituly a určit absorpční kapacitu. Tato analýza je momentálně stále ve stadiu rozpracovanosti s dílčími výsledky, které zatím „ostré“ nasazení institutu finančních nástrojů odkládají na další výzvy do roku 2016. Podmínky pro realizaci výběrových řízení v rámci OPPIK budou přísnější, na co si mají žadatelé dát pozor? Nelze asi obecně konstatovat, že by připravovaná pravidla pro výběr dodavatelů mimo režim zákona č. 1372006 Sb., byla přísnější než ta stávající. Obdobně jako dnes bude přistupováno k posuzování možných negativních ovlivnění soutěže v podobě diskriminačního zadání či netransparentních postupů při výběru vítězného uchazeče. Důležitým bodem bude posuzování možného ovlivnění soutěže na základě možné propojenosti zadavatele a vítězného uchazeče (střet zájmů), kde je dikce EK velmi přísná, přestože pro tyto účely stále neexistuje přesná definice. Pravidla musí tedy obsahovat co nejkonkrétnější popis možných vzniklých situací, aby bylo zabráněno potenciálnímu střetu zájmů. Nová pravidla počítají také se změnou ve vyhlašování a zveřejňování zakázek bez využití Obchodního věstníku, změnou lhůt pro předkládání nabídek (zkrácení) nebo například podrobnějším rozpisem zpráv z výběrových řízení a zpráv hodnoticích. Novinkou bude také 100% kontrola všech VŘ vyhlášených po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace, přičemž zadavatel bude muset poskytovateli v první fázi předložit ke schválení zadávací dokumentaci, po jejím schválení VŘ vyhlásit a před podpisem smlouvy o dílu znovu předložit kompletní dokumentaci k VŘ a smlouvu podepsat až po odsouhlasení VŘ poskytovatelem. Toto opatření by mělo vést k minimalizaci případných ztrát způsobených nesprávným zadáním soutěže po aplikaci sankcí dle kategorizace zjištěných nedostatků. V rámci podpory inovací budou dotace směřovat k projektům zaměřeným na inovace s vyšším inovačním stupněm, minimálně na úrovni nové varianty. Kdo a podle čeho bude posuzovat dosažený inovační řád v projektu? V rámci výběru projektů v nových Inovacích přistoupil ŘO k využití tzv. Inovačních řádů dle Františka Valenty, které v rámci 10 kategorií (0–9) definují konkrétní stupeň inovace, přičemž MSP budou muset v rámci svého projektu předložit inovaci 5. a velké podniky 6. stupně. Hodnocení bude v rámci nového OP svěřeno do rukou interních odborníků/hodnotitelů, kteří budou předložené žádosti posuzovat z hlediska plnění cílů programu, dosažení konkrétního inovačního stupně a finálně doporučovat/ zamítat k případné podpoře. V konkrétních případech se počítá i s možným využitím modelu externích hodnotitelů, jako tomu bylo v OPPI.
Co mohou v tuto chvíli zájemci o dotaci z OPPIK dělat, co byste jim poradil ve fázi přípravy jejich projektových záměrů? Je třeba určitě dobře rozmyslet připravovaný projekt jak věcně, tak v čase (zjistit, jakou dokumentaci musí v rámci podané žádosti příjemce předložit, a rozplánovat si její existenci v přesném časovém harmonogramu) a připravit se na to, že u prvních plánovaných 11 výzev bude pravděpodobně velký přetlak podaných žádostí nad absorpční kapacitou, která byla pro účely prvních vyhlašovaných výzev stanovena na cca ¼ alokace každého programu. Konkrétní nápad je tedy třeba dobře administrativně zajistit, k čemuž je třeba využít znalostních podmínek v oblasti dotačních titulů a aktuálních informací uvedených například na webu agentury CzechInvest (www.czechinvest.org) nebo Ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz). Jaké nejčastější chyby dělají podnikatelé při procesu žádání a realizace projektu, kterých chyb se mají v novém programovém období vyvarovat? Vedle možných věcných chyb v předkládaných projektových záměrech, které mohou plynout například z nepochopení nebo neznalosti konkrétního dotačního programu, považuji za obecný a stále existující nešvar podávání a doplňování dokumentace k žádosti o dotaci na poslední chvíli, přestože k tomu je dán velký časový prostor. Takto uměle vznikající návaly dokumentace logicky způsobují její obsahovou chybovost, neúplnost a nekompletnost, ale především vytváří zbytečný tlak na poskytovatele a Agenturu, která se musí s přijatými žádostmi vypořádat a dát i prostor k úpravám, což způsobuje logické prodlevy i v rámci následného hodnocení. Na tomto místě bych tedy rád apeloval na případné příjemce, ať dokumentaci k dotačním žádostem předkládají včas jak Agentuře, tak subjektům, jež správou svého projektu pověřili, a nedokládali vše až v limitně daných termínech. Obdobně bych rád apeloval i na ony subjekty, které dotační tituly pro příjemce spravují, protože jen tak lze dosáhnout plynulého čerpání prostředků z fondů EU. Na jaké další novinky a změny v souvislosti s OPPIK byste žadatele upozornil? Největší změnou pro příjemce dotace zvyklé na OPPI bude bezesporu existence nového informačního systému pro příjem žádostí, v němž se budou obě strany muset bezchybně orientovat. Z hlediska životního cyklu projektů bych rád upozornil například na povinnou udržitelnost projektů, která až na několik málo případů bude bez ohledu na status podnikatele trvat 5 let, povinné předkládání dokumentace k VŘ před jejím vyhlášením či nově zařazené povinné hodnocení hospodárnosti jak stavebních celků, tak i výrobních a vývojových technologií obsažených v dotačním záměru. Pro účely posouzení hospodárnosti rozpočtu projektu bude poskytovatel využívat srovnání s ceníky stavebních prací dle katalogů ÚRS (stavební práce) a dále znalostní bázi srovnatelných technologií existujících na trhu. Pokud hodnotitel v rámci takového srovnání dojde k závěru, že předložený projekt není hospodárný, dojde ke snížení celkových nákladů projektu na hodnotitelem stanovenou úroveň.
6
Kde nás najdete? Praha, Želetavská 1525/1 BB centrum, budova Filadelfie
Brno, Triniti, Trnitá 491/3 Triniti Office Center
Ostrava, 28. října 3348/65 Nová Karolina Park
Mgr. Petr Pažout e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 743 228
Bc. Klára Huláková e-mail:
[email protected] tel.: +420 727 912 970
Ing. Tomáš Lacina e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 539 838
Ing. Jitka Rakušanová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 615
Ing. Gabriela Kučerová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 613
Ing. Zdeněk Jana e-mail:
[email protected] tel.: +420 606 602 813
Ing. Kamila Slabáková e-mail:
[email protected] tel.: +420 602 139 627
7
