CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Miroslav Krajcigr
Olomouc 2016
CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Zdroje finančních prostředků pro provoz potravinových bank v České republice
Miroslav Krajcigr Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková
Olomouc 2016
„Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.“ (Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, článek 25, odstavec 1)
„Prohlašuji, ţe jsem práci vypracoval samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedl v seznamu literatury.“
………………………………………….
Mé poděkování patří vedoucí práce, Ing. Ester Danihelkové za trpělivost, flexibilitu, inspiraci a lidský přístup. Dále děkuji všem dobrým lidem, kteří mi pomáhali a bez kterých by nemohla tato práce vzniknout.
Obsah Úvod ............................................................................................................. 8 1
Potravinové banky – potraviny ................................................................ 10 1.1
Chudoba ........................................................................................... 11
1.2
Výţivový problém ............................................................................ 13
1.3
Právo na jídlo ................................................................................... 14
1.4
Plýtvání potravinami ........................................................................ 15
1.5
Legislativní prostředí v ČR .............................................................. 16
1.6
Potravinové banky ............................................................................ 17
1.6.1 Historie potravinových bank ve světě ........................................ 18 1.6.2 Organizace zastřešující potravinové banky ................................ 19 1.6.3 Historie potravinových bank v ČR ............................................. 21 1.6.4 Principy činnosti potravinových bank ........................................ 24 1.6.5 Poslání a cíle potravinových bank .............................................. 25 1.6.6 Materiální zajištění chodu potravinové banky ........................... 26 1.6.7 Personální zajištění potravinových bank .................................... 27 2
FUNDRAISING potravinových bank ..................................................... 28 2.1
Finanční zdroje potravinových bank ................................................ 28
2.1.1 Dárcovství, sponzorství potravinových bank ............................ 28 2.1.2 Veřejné rozpočty – státní fondy, státní správa a samospráva..... 29 2.1.3 Čerpání dotací z fondů EU ......................................................... 30 2.1.4 Nadace a nadační fondy ............................................................. 32 2.1.5 Podnikoví a firemní dárci ........................................................... 32 2.1.6 Individuální dárci ....................................................................... 33 2.1.7 Příjmy z vlastní činnosti ............................................................. 33 2.1.8 Daňová zvýhodnění .................................................................... 34
2.1.9 Daňové asignace ......................................................................... 35 2.1.10 Dotace z Úřadu práce ............................................................... 35 2.2 3
Metody získání finančních a nefinančních příjmů pro PB ............... 37
Empirický výzkum .................................................................................. 39 3.1
Výzkumný cíl, dílčí cíle, hypotéza a operacionalizace .................... 39
3.2
Metodologie výzkumu ..................................................................... 42
3.3
Předvýzkum...................................................................................... 43
3.4
Výsledky analýzy dat ....................................................................... 44
3.5
Shrnutí .............................................................................................. 56
Závěr ........................................................................................................ 60 Seznam zkratek ........................................................................................ 61 Bibliografické zdroje ............................................................................... 62 Seznam tabulek ........................................................................................ 66 Seznam příloh .......................................................................................... 67
Úvod Tématem mé absolventské práce je problematika hledání finančních prostředků pro provoz potravinových bank v České republice. Motivací k napsání této práce byla především moje současná potřeba zajistit finanční stabilitu Potravinové banky Vysočina, z.s. v níţ vykonávám od roku 2013 funkci předsedy a od září roku 2015 zastávám i pozici manaţera, projektového manaţera, fundraisera a Public Relations manaţera. Potravinové banky patří mezi nestátní neziskové organizace, které jsou v dnešní
době
neodmyslitelnou
součástí
národního
hospodářství.
Historie
potravinových bank v ČR je stále v období zrodu a rok 2016 by se měl stát mezním rokem přerodu v profesionální organizace, které budou pilířem jak potravinové, tak materiální pomoci v ČR. K dosavadním finančním zdrojům potravinových bank by se v roce 2016 měli přidat i doposud nové zdroje, a to finance z veřejných rozpočtů a z fondů EU. Jedním z nejdůleţitějších a zároveň největších zdrojů pro zajištění provozu potravinových bank by se měl stát dotační titul č. 18 vyhlášený Ministerstvem zemědělství ČR pod názvem “Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“. Tento dotační titul má dvě dotační zaměření. První je pod č. 18. A. “Podpora provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením určen pro zajištění mzdových nákladů a provozních nákladů souvisejících se shromaţďováním, skladováním a přidělováním darovaných potravin. Druhý dotační podtitul 18. B. “Podpora výstavby a rekonstrukce skladovacích prostor potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“ je určena pro podporu rekonstrukcí a výstavby skladovacích prostor pro skladování potravin včetně technologického vybavení. Dalším důleţitým zdrojem financí pro provoz potravinových bank by měly být finanční prostředky z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, z Operačního programu potravinové a materiální pomoci z výzvy 01_15 Potravinová a materiální pomoc osobám a domácnostem ve váţné sociální nouzi. Posledním ze zdrojů, které by měly nastartovat rozvoj potravinových bank, by měly být prostředky z Evropského sociálního fondu, Operačního programu zaměstnanost z výzvy 03_15_041 “Budování kapacit nestátních neziskových organizací, zejména v oblasti sociálního začleňování, rovnosti ţen a muţů a rovných
8
příleţitostí“. Tento zdroj by se měl stát přínosem hlavně pro zastřešující Českou federaci potravinových bank v oblastech zkvalitnění procesů, rozvoje spolupráce a komunikace, posílení finanční stability a zvýšení objemu poskytovaných potravin, systémového vyuţívání dobrovolnictví, rozvoji osvěty a zvýšení kompetencí pracovníků průběţným vzdělávání. Tato absolventská práce by měla být zdrojem informací pro potravinové banky, jak a za jakých podmínek lze těchto zdrojů vyuţít a hlavně připravit potravinové banky na okamţik, kdy dnešní zdroje vyschnou a potravinové banky budou muset vyuţívat tradičních zdrojů fundraisingu (nadací a nadačních fondů, finanční i nefinanční dary od podnikových a firemních dárců, individuálních dárců, dotací z Úřadu práce ČR apod.).
9
1 Potravinové banky – potraviny Potravinové banky jsou nestátní neziskové organizace, jejichţ hlavním cílem je boj proto hladu, chudobě a plýtvání potravin a svojí činností se snaţí obnovovat solidaritu mezi lidmi. Nejdůleţitějším dokumentem, který vysvětluje funkci potravinových bank, je Charta evropských potravinových bank. Tato charta je i základním východiskem pro
všechny potravinové
banky v České
republice.
Funkce
potravinových bank spočívá v darování a rozdělování a vyznačuje se čtyřmi základními principy – zásobováním, distribucí, činností a organizací (Potravinová banka 2010 a). Druhým
význačným
dokumentem
jsou
stanovy
České
federace
potravinových bank. Důleţitým bodem těchto stanov je prohlášení, ţe
Česká
federace potravinových bank ve svém poslání respektuje zmíněnou Chartu evropských potravinových bank, která je zároveň nedílnou součástí stanov. Účelem a cílem federace je sdruţit potravinové banky působící v České republice, koordinovat jejich činnost, hájit jejich společné zájmy, dbát o jejich rozvoj a respektovat je před státem a zahraničím. Federace dbá, aby potravinové banky dodrţovaly Chartu (Potravinová banka 2010 b). Třetím
dokumentem
navazujícím
na
výše
uvedené,
jsou
stanovy
jednotlivých potravinových bank, ve kterých je definováno poslání a cíle. Posláním je boj proto hladu a plýtvání potravinami s cílem naplnit ustanovení Charty evropských potravinových bank (Veřejný rejstřík 2016). Zásadními daty, s nimiţ musí potravinové banky dennodenně pracovat, jsou údaje na obalech potravin. Existují dva druhy časových údajů – doba použitelnosti a doba minimální trvanlivosti. Doba pouţitelnosti se týká rychloobrátkového zboţí, jakým jsou například masné výrobky. Datum pouţitelnosti se uvádí slovy „Spotřebujte do (den, měsíc, rok)“. Toto datum platí do půlnoci uvedeného dne a potom se nesmí zboţí za ţádných okolností prodávat a zároveň se povaţuje za zdravotně závadné. Doba minimální trvanlivosti se udává u trvanlivějšího zboţí. Po uplynutí této doby můţe být výrobek nadále prodáván, ale jedině s upozorněním pro spotřebitele. Uvádí se slovy „Minimální trvanlivost do…..“. Do potravinových
10
bank tedy můţe jít pouze toto zboţí, protoţe potraviny po uplynutí data pouţitelnosti se za ţádných podmínek distribuovat nesmějí (Odpadové fórum 2012:20).
1.1 Chudoba Pojem chudoby je termín víceznačný a existují rozmanité koncepty chudoby. Vnímání chudoby je odlišné jak z pohledu jedince, veřejnosti či státní a nestátní organizace. Moţnosti interpretace chudoby jsou různé a celkově nejednotné. Jako společný prvek ze všech konceptů můţeme zdůraznit „nerovný přístup k rozdělování bohatství společnosti, k jejím materiálním zdrojům, kdy ţivotní podmínky a uspokojování základních potřeb není v potřebné míře zabezpečeno dostatečnými zdroji a kdy tyto příjmy nelze z nějakých objektivních příčin zvýšit a kdy občan nedisponuje ani jinými zdroji či majetkem, který by mu umoţnil získat prostředky ve výši, která je společensky uznaná za minimální. Chudoba je tedy spojována s hmotnou nouzí, deprivací, s vyloučením jedinců či určitých sociálních skupin od materiálních zdrojů“(Krebs 2010:119-120). Existují dva důvody, proč se chudoba pojmenovává a vymezuje. Prvním důvodem je měření rozsahu chudoby, druhým důvodem je to, ţe určuje oprávněné osoby k dosaţení dávek či jiných výhod. Počet chudých není ovlivněn jen ţivotní úrovní, ale především samotnou definicí chudoby, změnou kritéria, které posuzuje obyvatelstvo (Mareš 1999:109-110). Jedním s konceptů chudoby je subjektivní koncept. Tento koncept chudoby je zaloţený na vlastním proţívání chudoby. Vnímání chudoby je vţdy subjektivní, coţ ale neznamená, ţe je smyšlené. Proţívání, názory a pocity jsou ryze vlastní bez ohledu na mínění ostatní společnosti. Subjektivní mínění je porovnáváno s objektivními daty, jako je majetek, příjem, velikost rodiny apod. Do subjektivního konceptu se zahrnují i důvody, proč se lidé v situacích, kdy se za chudé povaţují, tak i cítí. Dochází k porovnávání toho, co člověk má, toho, co chce, čeho chce dosáhnout (jaké má aspirace), co si myslí, co si zaslouţí (co je spravedlivé, aby měl), co si myslí, ţe skutečně potřebuje (nezbytný standard), jaký mají druzí - vliv určité společenské komparace (Krebs 2010:120-121). Objektivní koncept chudoby je přímo spjat s příjmovou diferenciací, nebo diferenciací materiální stránky ţivotní úrovně. Chudým je většinou člověk, jehoţ příjem nedosahuje státem stanovené hranice chudoby. Objektivní koncepty chudoby slouţí vládám, k tomu, aby stanovily příjmovou distribuci a určily dělicí
11
čáru mezi obyvatelstvem chudým a nechudým (Krebs 2010:120-121, Mareš 1999: 118). Podle Mareše (Matoušek 2013:334) je chudoba současně jak sociálním faktem, neboť chudí ve společnosti fakticky existují, tak i konstruktem, protoţe společnost určuje, kdo z jejich členů je a kdo není chudý. Sociální fakt chudoby je pro chudé stav jak fyzické, psychické, tak i sociální deprivace. Tento koncept deprivace spojuje důsledky chudoby s jejím proţitkem. „Jde o nenaplnění základních (absolutní chudoba) nebo ve společnosti standardních (relativní chudoba) potřeb spojené s omezením ţivotních šancí nejen pro samotné chudé, ale i pro jejich děti. A jaká je situace chudoby v ČR? Podle statistických dat z roku 2013 chudobou či sociálním vyloučením bylo v ČR ohroţeno 14,65 populace, tj. cca 1.508 tis. osob (EU-SILC 2013,2014). V ČR je chudoba soustředěna do určitých kategorií populace, mezi které patří především dlouhodobě nezaměstnaní, neúplné rodiny s dětmi či rodiny s více dětmi. Dětí mladších 16 let ohroţených chudobou a sociálním vyloučením bylo v ČR více neţ 18% (EU-SILC 2012, EU-SILC 2013, 2014). Na tyto statistiky navazují i nejnovější údaje Českého statistického úřadu, které dokumentují, ţe v roce 2015 více neţ třetina domácností, v nichţ ţije samotný rodič
s aspoň
jedním
dítětem
propadla
pod
hranicí
příjmové
chudoby.
Podle zveřejněných předběţných výsledků Českého statistického úřadu hranice chudoby jednotlivce odpovídala v roce 2015 10.240,- Kč, samotnému rodiči s jedním dítětem do 13 let 13.311,- Kč. V porovnání s tím činil v roce 2014 limit pro jednotlivce 9901,- Kč, a pro matku či otce s 1. potomkem 12.871,- Kč. Hranice chudoby odpovídala 60% mediánu příjmu, který má domácnost k dispozici. Medián představuje střední hodnotu, na kterou dosáhne polovina lidí. Tato čísla ukazují, ţe se situace oproti roku 2014 mírně zhoršila a míra ohroţení příjmovou chudobou se dostala na 9,8%. Důvodem je právě zvýšená hraniční částka. Pro jednotlivce činila měsíčně 10.240,- Kč, samotný rodič s dítětem do 23 let měl by mít aspoň 13.311,Kč, rodič se dvěma potomky do 13 let 16.383,-Kč. Tři pětiny mediánu odpovídají takzvané první hranici chudoby, druhá hranice chudoby je na 70%. Podle statistiky jsou v nejhorší situaci samotné matky s dětmi, kdy pod druhým limitem chudoby se ocitlo dokonce 49% rodin.
12
1.2 Výživový problém Potravinový, jinak týţ výţivový problém v dnešním světě představují dva jevy. Na jedné straně je to nedostatečný příjem (podvýţiva) a na druhé straně nadbytečný příjem (nadváha, obezita). Organizace OSN pro výţivu a zemědělství FAO (Food and Agriculture Organization) rozlišuje několik typů hladu, tedy nedostatečného příjmu základních ţivin. Náhlý naprostý nedostatek potravin, který je způsobený neúrodou či válkou a je provázen epidemiemi se nazývá akutní hlad (hladomor). Naopak trvale nedostatečný příjem potravin, který vede ke sníţení imunity, omezení pracovní aktivity a mnoha nemocem, je chronický hlad (podvýţiva). Pro bílkovinný hlad je charakteristický nízký příjem bílkovin, které jsou nezbytné pro růst svalů. Tento hlad je typický pro země jihovýchodní Asie a africké státy, v kterých dominuje strava zaloţená na manioku, který je bohatý na vápník a vitamín C, ale chudý na bílkoviny. Nedostatkem důleţitých minerálů či vitamínů kvůli jednostranné stravě trpí lidé se specifickým hladem (skrytý hlad). Například nedostatek ţeleza způsobuje chudokrevnost, která je v Asii a Africe příčinou aţ 20% úmrtí matek při porodu. Aţ 20 milionů mentálně postiţených dětí se podle OSN narodí z důvodu nedostatečného příjmu jódu u matek rodiček. Tento nedostatek negativně ovlivňuje vývoj mozku u počatého dítěte. Nedostatek zinku má za následek průjmová onemocnění, která jsou ve světě jednou z hlavních příčin úmrtí dětí do pěti let. V této souvislosti rozlišujeme čtyři spotřební úrovně potravin: 1. nízká kvalita i kvantita, 2. nízká kvalita a nedostatečná kvantita, 3. dostatečná kvantita a dobrá kvalita s vysokým podílem masa a klesajícím podílem mléka a obilovin, 4. racionální strava (Jeníček a Foltýn 2010:146-147). U dětí z rozvojových zemí, narozených s nízkou porodní váhou (pod 2,5 kg), kvůli chabé výţivě matek před a v těhotenství identifikujeme zděděný hlad, který má za následek sníţenou imunitu a vyšší kojeneckou úmrtnost. Téměř ¼ dětí do pěti let trpí v rozvojových zemích podváhou a umírají na průjmy, akutní respirační onemocnění (angína, zánět průdušek…), malárii a spalničky. Takto zemře aţ 50% dětí do pěti let věku (Jeníček – Foltýn 2010:159-160). FAO definuje i hloubku hladu, coţ je průměrné mnoţství energie chybějící podvyţiveným, aby si zachovali tělesnou hmotnost při mírné zátěţi. Za kritickou hranici se povaţuje deficit 300 kcal/osoba/den. Skoro polovina zemí subsaharské
13
Afriky tuto hranici převyšuje a absolutně nejvíce postiţených lidí je v Asii (Jeníček – Foltýn 2010:157). Stálý přístup všech lidí k dostatečné a kvalitní stravě, která uspokojí jejich výţivové potřeby dle FAO identifikují země, které dokáţí zajistit potravinovou bezpečnost. Opakem jsou země, které toto nejsou schopné zajistit a zde hovoříme o potravinové zranitelnosti, či nedostatečnosti (FAO 2010). I přesto, ţe neustále roste světová produkce potravin a dokáţeme vyprodukovat dostatek potravin, existuje ve světě hlad. Základní příčiny tohoto stavu jsou dle Kuny (2010:202 – 270) chudoba, růst cen, nedostatek nezávadné vody, špatná infrastruktura, konflikty a zahraniční obchod.
1.3 Právo na jídlo První zmínka o právu na jídlo se objevuje ve Všeobecné deklaraci lidských práv v článku 25. Tato deklarace byla schválena Valným shromáţděním Organizace spojených národů 10. prosince 1948 a v bodě 1 obsahuje: „Kaţdý má právo na takovou ţivotní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výţivu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakoţ i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných moţností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli“ (OSN 1948, č. 25). Na Všeobecnou deklaraci lidských práv navazuje Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (MPHSKP), zabývající se všemi sférami lidského ţivota a jeho podstatou je stanovení práv v těchto sférách. Stěţejním ustanovení paktu pro tuto tématiku je článek 11, který deklaruje: „Státy smluvní strany paktu uznávají právo kaţdého jednotlivce na přiměřenou ţivotní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výţivu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování ţivotních podmínek“ a dále uznávají „základní právo kaţdého na osvobození od hladu“ (OSN 1966, čl. 11). V roce 1975 přijalo tento pakt Federální shromáţdění Československé socialistické republiky a plné znění bylo zveřejněno jako Vyhláška č. 120/1976 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Pakt Federálního shromáţdění Československé socialistické republiky se stal tímto
14
obecně závazným a podle Ústavy České republiky má přednost před zákonem (Vláda ČR 2006). Hlavním orgánem OSN v oblasti zemědělství je FAO – Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Jejím základním úsilím je zmírňování hladu a chudoby. FAO bolo zaloţeno na konferenci v Quebecu, 16. října 1945 a tento den je kaţdý rok oslavován jako Mezinárodní den výţivy. FAO poskytuje rozvojovou pomoc, poradenství v oblasti strategií, zpracovává a šíří informace o otázkách zemědělství a výţivy. Poskytují pomoc v nouzových situacích a tím pomáhají státům, v nichţ hrozí potravinové krize. Roční výdaje aţ na 2000 projektů za rok činní 300 milionů USD a zdroje jsou tvořeny příspěvky dárcovských organizací a vlád (FAO 2005).
1.4 Plýtvání potravinami Organizace OSN pro výţivu a zemědělství varovala jiţ v roce 2013 před negativními důsledky plýtvání potravinami. Zpráva nazvaná „Plýtvání potravinami: dopady na přírodní zdroje“ říká, ţe se promrhá cca třetina světové produkce potravin. Celkově to představuje roční hospodářskou újmu v hodnotě 750 miliard dolarů tj. 14,5 bilionu korun. Podle vydané zprávy je chybou nejen plýtvání spotřebitelů, ale i nedostatečnou komunikací v dodavatelském řetězci. Jedná se o přebytek v době, kdy téměř miliarda lidí na světě hladoví. Představuje to plýtvání komponentů - práce, vody, energií, půdy i dalších vstupů, které se podílejí na produkci potravin. Jídlo je ztraceno, nebo se s ním plýtvá v celém dodavatelském řetězci od výroby aţ po konečnou spotřebu domácností. Ztráty mohou být náhodné nebo úmyslné, ale v konečném důsledku to vţdy vede k menšímu mnoţství potravin, které jsou k dispozici pro všechny. Potraviny, které se ztratily nebo zkazily před tím, neţ dosáhly svého konečného uţitku, se nazývají „ztracené jídlo“. To se můţe stát v důsledku při problémech při sklizni, skladování, balení, dopravě, infrastruktuře nebo na samotném trhu, kdy se mění cenové mechanismy, jakoţ i při institucionálních a právních rámcích (FAO 2016). Například sklizené banány, které vypadnou z nákladního auta, jsou povaţovány za ztráty potravin. Potraviny, které jsou vhodné k lidské spotřebě, ale nejsou spotřebovány, protoţe se zkazily, nebo byly zlikvidovány buď maloobchodníkem, nebo spotřebitelem se nazývají „potravinový odpad“. To se můţe stát i z důvodu přísných pravidel nebo špatně pochopených dat značení, nesprávným skladováním, nadměrným nákupem či chybným postupem při vaření. Příkladem
15
můţe být krabice hnědě tečkovaných banánů, která je vyhozena do popelnice, protoţe je povaţována za potravinový odpad. FAO si dala za cíl stát se neutrálním a nezávislým zprostředkovatelem, který by podnítil vlády, výzkumné instituce, potravinové
producenty,
maloobchodníky
i
spotřebitele
v oblasti
plýtváni
s potravinami. FAO je hlavním iniciátorem celosvětové iniciativy proti plýtvání potravin a sniţování mnoţství odpadu, která se opírá o čtyři základní pilíře. 1. Zvyšování povědomí o dopadu a řešení ztrát potravin a plýtvání jimi 2. Spolupráce a koordinace celosvětových iniciativ týkajících se ztrát potravin a sniţování mnoţství odpadu 3. Politika, strategie a rozvojový program pro ztráty potravin a sniţování mnoţství odpadu. 4. Podpora investičních programů a projektů, které jsou realizovány pomocí soukromého i veřejného sektoru (FAO 2016).
1.5 Legislativní prostředí v ČR V české republice platil do roku 2014 zákon, který supermarketům přikazoval, aby krátce prošlé, nebo jinak nevyhovující potraviny, které chtěly věnovat na dobročinné účely, povinně zdanily. Od 1. 1. 2015 došlo ke změně v uplatnění DPH u darovaného zboţí do potravinových bank. Uplatňování DPH vychází ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (dále jen „zákon o DPH“). Podle § 13 odst. 4 písm. a) ve spojení s odst. 5 téhoţ ustanovení zákona o DPH platí, ţe pokud plátce při pořízení daného zboţí uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen při jeho bezúplatném přenechání uplatnit daň na výstupu. Základ daně, ze kterého má být daň odvedena v takovýchto případech, se stanovuje podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH. Ze znění tohoto ustanovení pak vyplývá, ţe základem daně by měla být cena obdobného zboţí, za kterou by bylo moţné zboţí pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění „cena obvyklá“ a pokud takovouto cenu určit nelze, pak je základem daně výše celkových nákladů vynaloţených na dodání zboţí ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe i bezúplatné darování zboţí potravinové bance pro dobročinné účely je spojeno s povinností uplatnit DPH na výstupu. Při stanovení základu daně, resp. určení výše ceny obvyklé, by se v tomto případě však mělo přihlíţet k okolnostem provázejícím tuto specifickou transakci. Těmito okolnostmi můţe být stav potravin samotných v okamţiku darování, fáze jejich prodejního procesu, situace na předmětném trhu apod. Protoţe zde hrají roli
16
příkladem zmíněné faktory a to, ţe okruh zboţí zahrnující potraviny je značně široký a zahrnuje zboţí různého charakteru, typu a vlastností, nelze pro tyto transakce určit jednu konkrétní částku, která by byla obecně pouţitelná. Tato cena tak můţe být shodná s běţnou cenou prodejní, ale naopak, a to je nejdůleţitějším bodem změny, může být i ve zlomkové (minimální) hodnotě blížící se nule. Cenu obvyklou blíţící se nule je moţné akceptovat u darovaných potravin, které jsou dle příslušných předpisů stále upotřebitelné (poţivatelné), ale zároveň jsou obtíţně uplatnitelné v běţném prodeji či zcela neprodejné. Příkladem jsou potraviny blíţící se datu spotřeby nebo lhůtě minimální trvanlivosti. Dále to mohou být potraviny, které musí být vyřazeny z prodeje z důvodu např. nesprávného značení, nevyhovujícího obalu, či jiného poškození. Pro prokázání darování potravin je doporučováno, aby si daňový subjekt zajistil od potravinové banky potvrzení o darování potravin, ze kterého bude také patrný předmět a rozsah daru. Důleţitým faktorem je formulace, ţe darování zboží (potravin) je pro subjekty potravinových bank. Potravinovou bankou se pro tyto účely rozumí subjekt zapojený do Charty potravinových bank a zároveň musí být platným členem České federace potravinových bank, o.s. (GFŘ 2014).
1.6 Potravinové banky O problematice potravinových bank nelze v odborné literatuře u nás, ani ve světě nalézt dostatek publikací. Snad jen Grahame Riches – profesor z kanadské univerzity z The University OF British Columbiam - Scholl Of Social Work, jehoţ výzkum a publikace věnující se především studiem chudoby, lidských práv a sociální politiky se zaměřením na hlad, potravinové pomoci (potravinové banky), sociální zabezpečení a právo na potraviny v Kanadě a globálního Severu (UBC 2016). Grahame Riches definuje potravinové banky jako: „a centralized warehouse or clearing house registered as a non-profit organization for the purpose of collecting, storing and distributing surplus food (donated/shared), free of charge, to front line agencies which provide supplementary food to the hungry” V překladu do češtiny to znamená, ţe
je potravinová banka: „centralizovaný sklad nebo prostředník
registrovaný jako nezisková organizace pro účel sběru, skladování a distribuce potravinových přebytků bezplatně do prvních linií agentur, které poskytují dodatečnou stravu hladovým" (Riches 1986:16).
17
1.6.1 Historie potravinových bank ve světě První potravinová banka byla zaloţena jiţ v roce 1967 v USA. Tato banka funguje dodnes a dokonce pod stejným názvem St. Mary´s – Food Bank. S myšlenkou zaloţení této banky přišel John van Hengel, kdyţ pracoval jako dobrovolník a podával večeře lidem v nouzi. Koncept potravinových bank začal větou, kterou vyslovila vdova, matka deseti dětí: „Veřejné vývařovny a kontejnery na odpad u obchodů jsou jediný způsob, jak můţu nakrmit své děti.“ Koncept začal vyuţívat toho, ţe na jedné straně existují jednotlivci a firmy s přebytkem jídla, které by mohly „uloţit“ a lidé v nouzi by jídlo mohli naopak „vyzvednout“. V principu tento systém funguje v klasické finanční bance, jak ji známe. Van Hengel oslovil místní farnost s jeho vizí a dostal 3 000 dolarů a opuštěnou budovu. Van Hengelova myšlenka se stala skutečností a z vděčnosti pojmenoval svou potravinovou banku podle místní farnosti „St. Mary“. Jeho úspěchy se inspirovaly a navázaly na ně další města i státy a nakonec se tento koncept rozšířil po celém světě. Dnes je St. Mary´s Food Bank jednou z největších potravinových bank ve Spojených státech a je hrdá na to, ţe myšlenka u Arizony má ohromný dopad na rozvoj potravinových bank ve světě (St. Mary´s Food Bank 2016). Do Evropy se myšlenka potravinových bank dostala přes Francise Lopeze, zakladatele Edmontonské potravinové banky v Kanadě. Francis Lopez se o myšlenku podělil konkrétně se sestrou Cécile Bigot z Francie v březnu roku 1984. Ta byla nadšena konceptem, který by mohl vyřešit rostoucí chudobu v Paříţi. Kontaktovala Bernarda Dandrela z Secours Catholique a s pomocí dalších charitativních organizací, jako například Armády spásy, zaloţil Dandrel v červenci 1984 potravinovou banku v Paříži. Dále následovalo zaloţení potravinové banky v Bruselu, konkrétně v roce 1986 André Hubertem (FEBA 2016). Aby byla usnadněna komunikace s evropskými institucemi a nadnárodními společnostmi, musela být zaloţena zastřešující organizace pro vznikající evropské potravinové banky. A proto byla v září 1986 zaloţena FEBA – „Federation Européenne des Banques Alimentaires“. V následujících letech FEBA podporovala rozvoj dalších potravinových bank na evropské úrovni. Mezi první státy patřilo Španělsko, Itálie a Irsko, Portugalsko, Polsko, Řecko a Lucembursko (1994 do roku 2001). Od roku 2004 vznikaly potravinových banky v Maďarsku, České republice, Slovensku, Spojeném království, Litvě a Srbsku. V roce 2010 a 2011 se přidalo Nizozemsko, Švýcarsko, Estonsko a Dánsko, v roce 2013 Bulharsko, 18
Ukrajina a v roce 2014 Norsko. Kromě toho projekty potravinových bank jsou doprovázeny v Albánii, FYROM-Makedonii, na Maltě a ve Slovinsku. Partnerskými organizacemi jsou Německá „Bundesverband Deutsche Tafel e.V“ a celosvětová „The Global FoodBanking Network“. V roce 2016 FEBA slaví 30. výročí svého vzniku (FEBA 2016).
1.6.2 Organizace zastřešující potravinové banky Úkolem organizací, které zastřešují samotné potravinové banky je hlavně podpora potravinových bank a rozšiřování jejich sítě. Patří sem hlavně The Global FoodBanking Network a Evropská federace potravinových bank a dále Feeding America a Food Banking Regional Network. The Global FoodBanking Network (GFN) je mezinárodní nezisková organizace, která bojuje proti světovému hladu tím, ţe vytváří podporu a posílení potravinových bank po celém světě v zemích mimo USA. V současné době pracuje ve více neţ 30 zemích, které jsou domovem pro téměř 800 milionů lidí na světě trpících podvýţivou. Mezi činnosti GFN patří podpora a pomoc existujícím potravinovým bankám a rozšíření sítě potravinových bank. Cílem je poskytování více jídla, v souvislosti s tím sniţování počtu lidí, kteří nemají dostatečný přístup k
potravinám.
Ke
splňování
cílů
pomáhá
GFN
partnerství
s globálním
potravinářským průmyslem. GFN také poskytuje školící materiály pro posílení znalostí potravinových bank, podílí se na řadě projektů, které podporují zakládání potravinových bank v zemích, kde nejsou prozatím dostupné. Pokud je GFN hlavním iniciátorem vytvoření potravinové banky, dohlíţí na proces vývoje, poskytuje znalosti a zkušenosti, a to jako osobně, tak i na dálku. GFN si klade za cíl ovlivnit trvalou a pozitivní změnu v komunitách vyuţitím a vyrovnání zdrojů mezi veřejným, soukromým a dobrovolnickým sektorem. Nejdůleţitější je, ţe je tu pro ty, kteří potřebují potraviny, stejně jako pomoc na cestě k soběstačnosti. Potravinové banky spojují lidi s ţivotně důleţitým zdrojem, prolamují kruh chudoby a fungují jako podloţí stability v komunitě (GFN 2016) Zakladatelské státy GFN jsou Argentina, Kanada, Mexiko, USA. Mezi členské státy GFN patří: Austrálie, Brazílie, Bulharsko, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Guatemala, Hongkong, Izrael, Paraguay, Rusko, Singapore, Jiţní Afrika, Tchaj-wan, Spojené království. GFN dále úzce spolupracuje s ostatními regionálními „sítěmi“
19
potravinových bank, hlavně s Evropskou federací potravinových bank (FEBA) a dále s Feeding America (FA) a Food Banking Regional Network (FBRN). Zprávy o první potravinové bance zaloţení Johnem van Hegelem se rychle šířily a jiţ v roce 1977 v USA existovalo 18 potravinových bank. Na základě rostoucího počtu potravinových bank se Hegel rozhodl zaloţit národní organizaci potravinových bank. V roce 1979 zaloţil organizaci Second Harvest, která byla později pojmenována America´s Second Harvest the Nations Food Bank Network. V roce 2008 byla tato organizace přejmenována na Feeding America. Feeding America vyvíjí činnost ve všech státech USA a v Portoriku, Food Banking Regional Network
působí
na
území
Středního
východu
a
v části
Afriky
(The Global FoodBanking Network 2016). Aby byla usnadněna komunikace s evropskými institucemi a nadnárodními společnostmi, musela být zaloţena zastřešující organizace pro vznikající evropské potravinové banky. A proto byla v září 1986 zaloţena FEBA – „Federation Européenne des Banques Alimentaires“ - Evropská federace potravinových bank. V následujících letech FEBA podporovala rozvoj dalších potravinových bank na evropské úrovni, mezi první státy patřilo Španělsko, Itálie a Irsko, Portugalsko, Polsko, Řecko a Lucembursko (1994 do roku 2001). Od roku 2004 následoval vznik potravinových bank v Maďarsku, Česká republice, Slovensku, Spojeném království, Litvě a Srbsku. V roce 2010 a 2011 se přidalo Nizozemsko, Švýcarsko, Estonsko a Dánsko a v roce 2013 Bulharsko, Ukrajina a roce 2014 Norsko. FEBA má celkem 23 členů, na kaţdou zemi připadá jen jedno členství. Například za Českou republiku je členem Česká federace potravinových bank. FEBA také podporuje „projektové potravinové
banky“
v
Albánii,
FYROM-Makedonii,
a ve Slovinsku. Partnerskými organizacemi jsou
na
Maltě
Německá „Bundesverband
Deutsche Tafel e.V“ a celosvětová jiţ zmiňovaná „The Global FoodBanking Network“. V roce 2016 FEBA slaví 30. výročí svého vzniku (FEBA 2016). FEBA
zdůrazňuje
hodnoty,
jako
je
distribuce
potravin
zdarma
prostřednictvím jiných organizací, sdílení spravedlivě a bez diskriminace, boj proti plýtvání potravinami, vyzývá k solidaritě, a to především podporou dobrovolnictví a sociální solidaritou. Z těchto hodnot vyplývá mise Evropské federace potravinových
bank:
přispívat
ke sníţení
hladu
a
podvýţivy
a to prostřednictvím boje proti plýtvání potravinami a výzev k solidaritě.
20
v Evropě,
Členské organizace FEBA distribuovaly v roce 2014 - 2,25 milionů jídel denně (tj. 411 000 tun potravin). Celkově FEBA zastřešuje vice jak 33 800 partnerských charitativních organizací, které podporují 5,9 milionu lidí. Těchto skvělých výsledků bylo dosaţeno díky práci 14 500 lidí, z nichţ 90 % jsou dobrovolníci (FEBA 2015).
1.6.3 Historie potravinových bank v ČR Historie potravinových bank v České republice začala v roce 1992. Společnost nadšenců této myšlenky iniciovala zaloţení první potravinové banky v Praze. Bezprostředním impulsem byly osobní kontakty s prezidentem Evropské federace potravinových bank (FEBA) a zakladatelem prvních potravinových bank v Evropě, panem Bernardem Dandrelem. Od roku 1992 do roku 1998 se uskutečnila následně celá řada jednání s představiteli státu i měst, a přestoţe všude byla deklarována podpora, byla bohuţel jen platonická. V roce 1998 podala křesťanská misijní a charitativní iniciativa Naděje s Evropskou federací potravinových bank jako partnerem ţádost o grant z programu Phare Partnerství. Bohuţel, grant získala jen Polská federace potravinových bank. Do roku 1998 nebylo ze strany veřejné správy příliš opravdového pochopení, protoţe si představitelé nechtěli připouštět existenci chudoby v České republice. Po roce 1998 jiţ Naděje na další jednání rezignovala s tím, ţe se udrţí činnost potravinových bank způsobem, jakým bude Naděje schopna (Hradecký 2003). Dalších pět vzniklých potravinových bank bylo registrovaných jako nadace, ale z důvodu změny zákona byly zrušeny. Činnost potravinové banky se liší od nadační činnosti tím, ţe shromaţďuje a předává dál nikoliv peníze, ale potraviny. Důleţitým mezníkem byl rok 1994. Zástupci výší uvedených nadací a další osoby vytvořily Českou federaci potravinových bank. Ta byla registrována od 9. 3. 1994 Ministerstvem vnitra ČR jako občanské sdruţení se sídlem Varšavská 37, Praha 2, pod
číslem
II/S-OS/1-23800/94-R.
Následně
docházelo
k oţivení
činnosti
se záměrem členství v Evropské federaci potravinových bank. Nejdůleţitějším hybatelem a aktivátorem byla Naděje. Naděje je křesťanská misijní a charitativní iniciativa, která poskytuje potravinovou pomoc od svého vzniku v roce 1990. První potraviny získávala ze dvou zdrojů, jednak darem od partnerské neziskové organizace z Německa, dále nákupem za peníze ze sbírek. První cílovou skupinou byli uprchlíci. Od roku 1992 byla iniciátorem a posléze jediným propagátorem
21
vzniku potravinových bank a také České federace potravinových bank. Ve své dosavadní činnosti vlastně jen plynule pokračovala a přičinila se o
zavedení
potravinových bank v České republice. Nutné však bylo pravidla i metodiku z FEBA adaptovat na české podmínky. Naděje provozuje nepřetrţitě od roku 1992 potravinovou banku v Praze, která je součástí struktury Naděje (Hradecký 2003). V roce 2006 se stal novým impulsem nový sklad Potravinové banky Praha, který byl slavnostně otevřen 30. března 2006 za vzácné účasti dvou velvyslanců USA a Francie. Další potravinovou bankou na území ČR se stala Potravinová banka v Ostravě, o.s. Výhodou bylo, ţe činnost nezačínala od nuly. Téměř plynule navázala na činnost skladu potravinové banky realizované pod organizací Kofoedova škola, o.s. a odbornou garancí České federace potravinových bank, o.s. od roku 2007. Dne 8. 11. 2010 zahájila svoji činnost Potravinová banka v Ústeckém kraji, o.s. Dne 29. 8. 2012 byly na MVČR schváleny a zaregistrovány stanovy nově vzniklé Potravinové banky Liberec – čtvrté v pořadí potravinové banky v ČR. Pátou potravinovou bankou na našem území se stala naše Potravinová banka Vysočina, o.s., která vznikla 25. 2. 2013. Následoval vznik Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj - 10. 6. 2014, Potravinové banky Plzeň - 13. 6. 2014, Potravinové banky Hradec Králové, z.s. - 16. 1. 2015, Potravinové banky ve Zlínském kraji, z.s. - 28. 4. 2015, Potravinové banky Pardubice, z.s. - 29. 4. 2015, Potravinové banky Karlovarského kraje - 18. 6. 2015, Potravinové banky v Olomouckém kraji, z.s. - 24. 10. 2015, Potravinové banky Jihočeského kraje, z.s. - 25. 2. 2016 (Potravinová banka 2010). Zásadními problémy současného rozvoje potravinových bank v ČR je nedostatek prostředků na provoz a absence relevantního zázemí (skladové prostory, mechanizace), aby mohly potravinové banky slouţit jako v zemích EU. To vše souvisí zejména s nepochopením důleţitosti ze strany veřejné správy, a v důsledku toho s nedostatkem podpory. Svůj vliv na situaci má také skutečnost, ţe mnohé obchodní subjekty (zemědělci, výrobci potravin a obchodníci) dosud nevidí a necítí potřebnost potravinových bank jako místo odbytu pro přebytky nebo potraviny před propadnutím záruční doby či potraviny s jinou vadou, která neznehodnocuje jejich zdravotní nezávadnost (Hradecký 2003). Vzhledem k právní formě si potravinové banky prošly dlouhým vývojem. Pět potravinových bank vzniklých v počátcích historie PB v ČR bylo registrovaných jako nadace, ale z důvodu změny zákona byly zrušeny. Činnost potravinové banky 22
se liší od nadační činnosti tím, ţe shromaţďuje a předává dál nikoliv peníze, ale potraviny. Následně nové potravinové banky vznikaly jako občanská sdruţení. Občanská sdruţení se řídila zákonem 83/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů o sdruţování občanů. Občané měli právo se svobodně sdruţovat bez povolení státního orgánu. Občanské sdruţení registrovalo Ministerstvo vnitra ČR. Občanské sdruţení byla samostatnou právnickou osobou s identifikačním číslem od Českého statistického úřadu. Návrh na registraci museli podat nejméně tři fyzické osoby – přípravný výbor občanského sdruţení, kdy jedna osoba musela být starší 18 let. K návrhu na registraci připojila návrh stanov, které byly základním vnitřním předpisem občanského sdruţení. Ministerstvo vnitra
registrovalo stanovy,
které musely obsahovat název sdruţení; sídlo; orgány sdruţení a způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdruţení; ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem; zásady hospodaření (Stejskal, Kuvíková a Maťátková 2012:55). Leden 2014 znamenal pro všechny potravinové banky – občanská sdruţení změnu. Právní úprava z původního zákona o sdruţování občanů přešla na nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., který byl přijat 3. února 2012 a nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Ze strany státu došlo k větší institucionalizaci a zákon reagoval na právní nečitelnost původní právní úpravy. Spolkové právo je upraveno v par. 214 aţ 302 a podstatnou změnou je v označení občanského sdruţení záměnou za spolek. Zaloţení a vznik spolku - dobrovolný a samosprávný spolek můţe být zaloţen minimálně třemi osobami, které vede společný zájem a shodnou se na obsahu stanov, které musí být zaloţeny v sídle spolku a musí obsahovat – název spolku, účel spolku, práva povinnosti členů spolku, určení statutárního orgánu. Hlavní činností spolku mohou být pouze činnosti, pro které byl spolek zaloţen. Výdělečné činnosti nebo podnikání nesmí být hlavní činností spolku, ale můţe být činností vedlejší, kdy zisk z této činnosti lze pouţít jen pro spolkovou činnost. Jednotliví členové spolku neručí za dluhy spolku. Spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku ve lhůtě do 30 dnů od podání návrhu zápisu. Název musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ nebo zkratku z.s. Spolek lze zaloţit také usnesením ustavující schůze, kdy se kaţdý účastník, který se zapíše do listiny přítomných a splňuje podmínky členství, je povaţován, za člena spolku. Svolavatel svolává
ustavující
schůzi,
vypracovává
návrh
stanov
a
zodpovídá
za správnost a úplnost listiny přítomných, kteří volí orgány spolku. Usnesení 23
je přijato většinou přítomných hlasů, pokud je však někdo proti přijetí návrhu stanov, můţe odstoupit od přihlášky do spolku. Členem můţe být fyzická i právnická osoba, která respektuje stanovy, zaplatí v příslušném termínu členský příspěvek, pokud je to určeno ve stanovách. O přijetí člena rozhoduje nejvyšší orgán spolku. Seznam členů spolek vést můţe, ale nemusí. Seznam lze uveřejnit pouze se souhlasem všech členů. Pokud s tím někdo nesouhlasí, není v seznamu uveřejněn, pak ale musí být uvedeno, ţe je neúplný. Členství zaniká vystoupením, nezaplacením členského příspěvku nebo vyloučením, pokud člen závaţným způsobem porušil členské povinnosti. Ve stanovách jsou určeny orgány spolku, jako je statutární orgán, nejvyšší orgán, případně kontrolní komise a rozhodčí komise. Pojmenování orgánů nesmí budit klamný dojem o jejich povaze. Pokud stanovy neurčí jinak, funkční období volených orgánů je obvykle pětileté. Stanovy určí, jestli je statutární orgán kolektivní – výbor, nebo individuální - předseda, kdy členy statutárního orgánu volí a odvolává nejvyšší orgán spolku. Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku, pokud stanovy neurčují jinak. Mezi její kompetence patří určení hlavního zaměření činnosti, rozhodnutí o změně stanov, schvalování výsledků hospodaření, hodnocení činnosti dalších orgánu spolku a jejich členů, rozhodování o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. Zasedání členské schůze se svolává statutární orgán vhodným způsobem nejméně 30 dnů před konáním nejméně jednou ročně. Zasedání lze svolat na podnět kontrolního orgánu spolku nebo třetiny členů spolku. Kaţdý člen spolku má právo se účastnit zasedání a poţadovat i dostat vysvětlení k záleţitostem spolku, které se na zasedání projednávají. Pokud je stanovami zřízena kontrolní komise, musí mít minimálně tři členy, které volí a odvolává členská schůze. Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím ve statutárním orgánu spolku, mezi její povinnosti patří dohled nad řádným vedením záleţitostí spolku (Stejskal, Kuvíková a Maťátková 2012:55 63).
1.6.4 Principy činnosti potravinových bank Funkce potravinových bank spočívá v darování a rozdělování a vyznačuje se čtyřmi základními principy – zásobováním, distribucí, činností a organizací. Princip zásobování se odvíjí od činnosti, při které za přísného dodrţování
24
hygienických poţadavků banky získávají zdarma zemědělské přebytky, neprodejné, ale poţivatelné potraviny, přebytky z veřejných jídelen a restaurací a příspěvky ze sbírek. Na tento princip navazuje princip distribuce, který deklaruje, ţe potravinové banky jsou spolky, které slouţí jiným organizacím, bojujícím proto hladu. Potravinové banky samy nerozdělují potraviny osobám v tísni. Dělají to zásadně prostřednictvím sítě místních organizací, které jsou ve styku s potřebnými lidmi. Tyto organizace předávají potravinovou pomoc prostřednictvím stravování v sociálních jídelnách, prostřednictvím balíčků apod. Princip činnosti potravinových bank je zaloţen na odmítání prvenství peněz. Jejich činnost spočívá v ochotě projevit aktivní solidaritu a odpovědnost. Jsou závislé na vůli dárců a tím vydávají svědectví o nezištné pomoci. Z tohoto pohledu je činnost potravinových bank zajišťována hmotnými dary, přenesením provozních nákladů na další účastníky, spoluúčastí organizací odebírající potraviny a finančními dary a subvencemi. Poslední princip organizace
vyzdvihuje
existenci
a
fungování
potravinových
bank
díky
dobrovolníkům a církevním, charitativním, humanitárním a sociálním organizacím, čímţ vydávají svědectví, ţe lidé nejrůznějšího zaměření se mohou spojit ke sluţbě druhým (Potravinová banka 2010 a).
1.6.5 Poslání a cíle potravinových bank Poslání a cíle jednotlivých potravinových bank jsou uvedené ve stanovách jednotlivých potravinových bank. V případě Potravinové banky Vysočina, z.s., jsou to stanovy schválené dne 9. 12. 2014. Posláním je boj proto hladu a plýtvání potravinami. Potravinová banka Vysočina prohlašuje, ţe respektuje Chartu evropských potravinových bank, která je nedílnou součástí stanov. Dále v zásadních ustanoveních kopíruje Stanovy České federace potravinových bank (Veřejný rejstřík 2016). Cílem České federace potravinových bank je naplňovat ustanovení Charty evropských potravinových bank. Dílčím cílem při zrodu ČFPB bylo zřízení a povoz jedné potravinové banky v kaţdém kraji (Potravinová banka 2010c). V následujících dvou kapitolách jsou uvedeny údaje o materiálním a personálním
zajištění chodu potravinové banky. Protoţe v České republice,
doposud neexistují oficiální metodiky, vyuţil jsem v těchto kapitolách zkušenosti z jiţ fungujících potravinových bank a i svoje vlastní.
25
1.6.6 Materiální zajištění chodu potravinové banky Pro potravinové banky jsou nejdůleţitějším prostředkem sklady potravin. Jejich velikost je různá a záleţí dle finančních moţností jednotlivé Potravinové banky, či získání spolupráce s veřejným či soukromým sektorem na moţnostech pronájmu těchto prostor. Pro většinu potravinových bank je zásadní zajistit prostory za symbolické či nulové pronájmy. Skladování potravin se musí řídit hygienickými zásadami. Potraviny se ukládají podle druhů do skladu tak, aby na sebe navzájem nepříznivě nepůsobily. Nesmí být skladovány ve společném prostoru s jinými nepotravinářským zboţím nebo s odpady. U skladu by mělo zajištěno, ţe prostor je čistitelný a větratelný. U potraviny, jejíţ skladování vyţaduje chladící nebo mrazící mikroklimatické podmínky, je nezbytné zabránit jakémukoliv zvýšení teploty. Vzájemně neslučitelné je skladování těchto potravin – masa všech druhů se všemi potravinami s výjimkou konzerv, neočištěná zelenina a ovoce se všemi balenými a nebalenými potravinami, vejce s nebalenými potravinami, drůbeţ a ryby s jakýmikoliv potravinami, mraţené mléčné výrobky s jakýmikoliv potravinami (Hygienické minimum 2005). V potravinových bankách je nutné mít pro skladování potravin jednoduché regály, nebo celé regálové systémy. K manipulaci s dovezenými potravinami na paletách je nutné, aby potravinové banky disponovaly mechanickými paletovacími vozíky, nebo v případě regálových systémů aţ ke stropu skladů, elektrickými vysokozdviţnými paletovými vozíky. Potravinové
banky
mohou
fungovat
i
bez
dopravních
prostředků
– dodávkových automobilů, které sváţejí a rozváţení potraviny. V tomto případě musí
potravinová banka zajistit jak dovoz potravin od dárců, tak rozvoz
odběratelským organizacím. Dovoz potravin většinou provádí potravinové banky přes spolupracující špeditérské sluţby, které v rámci dlouhodobé spolupráce zdarma vyuţívají svých nevytíţených cest k dovozu potravin. Další moţností je přímý odběr odběratelskou organizací u dárce. Rozvoz potravin v případě, ţe potravinová banka nedisponuje automobilem, se provádí přímým odvozem odběratelskou organizací. Pro některé odběratelské organizace je to velká finanční zátěţ a proto se dodávka potravin řeší například zasíláním potravin balíkovou sluţbou. Nevýhodou této moţnosti je omezené mnoţství zaslaných potravin. Vlastnictví dodávkových
26
automobilů je do budoucna nutností, aby se mohlo vyuţít všech akutních nabídek darování potravin a jejich rychlé distribuce v případě potravin s krátkou dobou spotřeby.
1.6.7 Personální zajištění potravinových bank Finanční náklady na zajištění personálního zabezpečení potravinových bank se odvíjí podle počtu a pozic, které jednotlivé potravinové banky mají. Ve většině případů se přechází od zcela dobrovolné práce pro potravinovou banku aţ po profesionalizaci jednotlivých pracovních pozic. Ve výzkumné části této práce se dále zabývám současným stavem personálního zabezpečení potravinových bank a ideálním stavem, který si jednotlivé potravinové banky dle svých podmínek představují. V zásadě potravinové banky, které jiţ pracují v plném provozu a dennodenně vykazují činnost, se neobejdou bez těchto pracovních pozic – manažer, fundraiser, administrativní pracovník, koordinátor dobrovolníků, ekonom, PR, personalista, skladník, skladník řidič. U většiny potravinových bank dochází ke kumulaci těchto pozic a není výjimkou kumulace do jedné či dvou osob, které musejí zastat všechny tyto pracovní pozice. Nedílnou součástí potravinových bank je práce s dobrovolníky, bez kterých se potravinové banky neobejdou jak při pořádání malých regionálních a firemních sbírek, tak hlavně při největší kaţdoroční akci, kterou je Národní potravinová sbírka.
27
2 FUNDRAISING potravinových bank V této kapitole jsem se zaměřil na základní definování pojmu fundraisingu, dále pak z jakých zdrojů má v současnosti potravinová banka moţnost získávat finanční prostředky na svůj chod a jakých metod k tomu lze vyuţít. „Fundraising (do češtiny lze navrhnout překlad „pěstování fondů“) představuje
systematické
získávání
finančních
i
nefinančních
zdrojů,
které nezisková organizace potřebuje k realizaci svého poslání prostřednictvím jednotlivých projektů“(Boukal 2013:34). V širším slova smyslu fundraising je procesem, při kterém jde o získávání důvěry jednotlivých občanů, firem či státní správy a té organizaci, usilující o finanční prostředky. Dále se jedná o související stabilitu a trvalou udrţitelnost organizace. Nezanedbatelná role je také schopnost oslovit a přivést k organizaci nové členy, příznivce a přátele (Hloušek 2011:158).
2.1 Finanční zdroje potravinových bank Jedním z hlavních úkolů fundraisingu je snaha o vícezdrojové financování tak, aby potravinová banka byla financována z více zdrojů a nebyla závislá pouze na jednom. U většiny NNO se jedná o kombinaci financování jak z vnějších, tak z vnitřních zdrojů. U neziskových organizací – potravinových bank je
financování
z vnitřních
zdrojů
omezeno
pouze
na
výběr
členských
a odběratelských příspěvků, jejichţ výši si kaţdá potravinová banka určí sama. U potravinových bank nelze vyuţít, tak jak je to moţné u jiných NNO, finanční prostředky z prodeje vlastního zboţí, sluţeb či z pronájmu. Potravinové banky se řídit Chartou evropských potravinových bank, která stanovuje, ţe potravinové banky získávají potraviny zdarma a opět zdarma je darují (Potravinová banka 2010 a). Za vnější zdroje potravinových bank, tak jako i ostatních NNO lze povaţovat granty českých nadací, daňová zvýhodnění, domácí dárce, zahraniční dárce, sponzorství a příjmy z veřejných rozpočtů.
2.1.1 Dárcovství, sponzorství potravinových bank Je nutné si uvědomit základní rozdíl mezi darem a sponzorstvím. Dárce je většinou motivován svým citovým rozpoloţením. Dárce podporuje ze svého
28
pohledu dobrou věc a za své přispění neočekává protihodnotu. Pro potravinovou banku je to velmi přínosné, neboť můţe mít podobu jak materiální, finanční, nebo časovou. Doposud se jednalo o většinou jednorázový příspěvek, který byl neplánovaný (Šobáňová 2010). Důleţitým mezníkem, by se měla stát novelizovaný zákon o potravinách, který 27. dubna projednal a schválil senát. V § 11 se doplňují odstavce 2 aţ 4, v němţ se prodejnám s prodejní plochou větší jak 400 m2, dává za povinnost poskytnout bezplatně neprodané potraviny neziskové organizaci, která shromaţďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím. Tato novela, která jiţ byla schválena parlamentem, by měla platit od 1. 1. 2018 se stanem velkým zdrojem darovaných potravin, ale bude hlavně velkým přínosem v boji s plýtváním potravin (Novela zákona č. 110/1997 Sb.) Naproti tomu sponzorství je nutno vymezit jako určitou formu obchodního vztahu. „Sponzorování je zaloţeno na poskytnutí propagační a reklamní sluţby neziskovou organizací sponzorovi,
které mohou vyuţít firmy a podnikatelé.
Sponzorský příspěvek je chápan jako platba za takové sluţby vymezené smlouvou o reklamě nebo o spolupráci podle obchodního zákoníku."
2.1.2 Veřejné rozpočty – státní fondy, státní správa a samospráva Důleţitým
zdrojem
finančních
prostředků
neziskových
organizací
v současnosti jsou a do budoucna zůstanou příspěvky z veřejných rozpočtů. Soustavu veřejných rozpočtů tvoří státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí, dále se do veřejných rozpočtů zahrnují i rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty dobrovolných svazků obcí (Zákon č. 218/2000 Sb.). Potravinová banka můţe získat z veřejných rozpočtů státní příspěvky, dotace od jednotlivých ministerstev, státních fondů a příspěvky od krajů a obcí. Z mé analýzy ve výzkumné části vyplynulo, ţe příspěvky od krajů a obcí byly v roce 2015 nejvýznamnější skupinou finančních zdrojů potravinových bank, a to 40% z celkových rozpočtů. 2.1.2.1 MZe - Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením Novinkou je, ţe se jako finanční zdroj pro potravinové banky se v roce 2016 k dosavadním zdrojům z veřejných rozpočtů přiřadila podpora č. 18 Ministerstva
29
zemědělství. Tato podpora
dle „Zásad, kterými se stanovují podmínky
pro poskytování dotací pro rok 2016“ se jmenuje „Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“. Celkově MZe alokovalo na tuto podporu 30. milionů Kč. Pro část 18A – Podporu provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením 10. milionů Kč a pro 18B Podpora výstavby a rekonstrukce skladovacích prostor potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením ve výši 20. milionů Kč. Ţadatelem o dotaci mohou být dva typy subjektů, a to potravinové banky - členové ČFPB (14 subjektů) a dále sdruţení Charita Česká republika (10 subjektů). Celkem můţe podat ţádost maximálně 24 subjektů. 18A – Podporu provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením je pro kaţdý subjekt, který si poţádá o dotaci do max. výše 500.000,- Kč určena pro a) mzdové náklady na organizační činnost přímo související se shromaţďováním, skladováním a přidělováním darovaných potravin b) provozní náklady související se shromaţďováním, skladováním a přidělováním darovaných potravin vč. nájmů a sluţeb. 18B
Podpora
výstavby
a
rekonstrukce
skladovacích
prostor
potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením, je pro kaţdý subjekt, který si poţádá o dotaci do max. výše 1.000.000,- Kč určena pro vytvoření odpovídajících podmínek pro skladování potravin a) výstavbou skladovacích prostor pro potraviny b) rekonstrukcí skladovacích prostory pro potraviny c) vybavením skladovacích prostor pro potraviny potřebnou technologií. Ţádosti můţe kaţdá potravinová banka podávat do 29. 4. 2016 na Státní zemědělský intervenční fond dle příslušnosti podle sídla organizace (Zásady MZe 2016).
2.1.3 Čerpání dotací z fondů EU Velký potenciál, jako finanční zdroj pro NNO, jsou strukturální fondy EU v rámci operačních programů. V období 2014-2020 se fondy zaměřené na podporu politiky soudrţnosti, politiky rozvoje venkova a Společné námořní a rybářské politiky souhrnně nazývají „Evropské strukturální a investiční fondy“, ve zkratce ESIF. Jedná se o dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF/EFRR), Evropský sociální fond (ESF), dále o Fond soudrţnosti (CF/FS),
30
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD/EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF/ENRF) (strukturální-fondy.cz). Pro potravinové banky je jak z pohledu finančních zdrojů na provoz, tak z pohledu naplněnosti potravinových bank potravinami a materiální pomocí, důleţité sledovat výzvy Fondu evropské pomoci nejchudším rodinám (FEAD), který navazuje na předchozí potravinový program PEAD a snaţí se doplnit stávající nástroje sociální soudruţnosti, zejména Evropský sociální fond (ESF). Fond byl zřízen na období 2014-2020 dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o FEAD. Finanční prostředky fondu by měly přispět ke sníţení počtu osob ohroţených chudobou a sociálním vyloučením. Na základě nařízení o FEAD, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo Operační program potravinové a materiální pomoci. Celková alokace programu činní 750 mil. korun. OP počítá s tím, ţe bude poskytována pomoc formou bezplatné distribuce potravin a materiálního zboţí. Důleţité jsou i doprovodné aktivity na eliminaci negativních sociálních vlivů, jako je základní sociální poradenství, finanční poradenství, výţivové poradentství, psychologická péče (FEAD 2015). 2.1.3.1 Fond Evropské pomoci nejchudším osobám – OP potravinové a materiální pomoci V chystaném projektu odboru 35 Ministerstva práce a sociálních věcí, zaměřeném na materiální a potravinovou pomoc nejchudším osobám v rámci operačního programu Potravinová a materiální pomoci (OP PMP) budou potravinové banky zapojeny v rovině partnerů projektu. Takto zapojená potravinová banka by slouţila jako zastřešující subjekt pro další organizace, které by prováděly přímo distribuci pomoci i doprovodná opatření. Jakoţto partneři projektu budou PB komunikovat s realizátorem projektu odborem 35. Dále přijmou a smluvně ukotví závazky z toho plynoucí. PB obdrţí a případně dále budou redistribuovat spolupracujícím subjektům paušály týkající se provádění doprovodných opatření - 5% u celkového objemu pomoci a technických náleţitostí realizace aktivit - dalších 5% z celkového objemu). Pro PB bude tedy finančním zdrojem jen paušálně 5% z celkového objemu distribuovaných potravin a materiální pomoci. Prozatím je určena alokace výzvy na pomoc materiální ve výši cca 190 milionů Kč a na pomoc potravinovou se
provedení
změny,
pokud
to
je určeno 50 milionů Kč. Předpokládá schválí
31
EK.
Na
materiální
pomoc
by bylo tedy určeno také 50 milionů a zbývajících 140 milionů se ponechá na vyuţití dalším projektem, nebo se přesune z oblasti materiální do oblasti potravinové (Smlouva o partnerství 2016) 2.1.3.2 ESF – Operační program zaměstnanost – PO Sociální začleňování a boj s chudobou ČFPB vyuţila v rámci Prioritní osy 2 Operačního programu zaměstnanost – Sociální začleňování a boj s chudobou v rámci investiční priority 2 – Zlepšování přístupu k dostupným, udrţitelným a vysoce kvalitním sluţbám včetně zdravotnictví a sociálních sluţeb obecného zájmu a Specifického cíle 2.2.1 - Zvýšit kvalitu a udrţitelnost systému sociálních sluţeb, sluţeb pro rodiny a děti a dalších navazujících sluţeb podporujících sociální začleňování. V souladu s cílem výzvy 41 je program Budování kapacit nestátních neziskových organizací zejména v oblasti sociálního začleňování, rovnosti ţen a muţů a rovných příleţitostí. Je to cílem předkládaného projektu zkvalitnění práce České federace potravinových bank jako zastřešující instituce a potravinových bank v ní sdruţených (ESFČR 2016).
2.1.4 Nadace a nadační fondy Dalším ze zdrojů pro moţné financování potravinových bank jsou nadace nebo nadační fondy. Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdruţení majetku zřízená a vzniklá podle zákona 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech pro dosahování obecně prospěšných cílů. Potravinové banky vzhledem ke svému poslání mají relativně velkou šanci na úspěch v podávání ţádostí o nadační příspěvky (Zákon č. 227/1997 Sb). V roce 2015 činil podíl získaných prostředků od nadací a nadačních fondů dosáhl výše cca 8%. V posledním období je naše Potravinová banka Vysočina velice úspěšná v podávání ţádostí. Od Nadace ČEZ PBV získala nadační příspěvek ve výši 80.000,- Kč a od Nadace Olgy Havlové – Výboru dobré vůle, 50.000,- Kč. Oba tyto příspěvky budou pouţity na nákup svozového a rozvozového automobilu pro PBV.
2.1.5 Podnikoví a firemní dárci Podnikový a firemní dárci jsou motivováni především podnikatelskými zájmy a dárcovství je v oblasti filantropie a sponzorství. Firemní filantropie je kombinace moţných přístupů podpory neziskových organizací a nejen jich – nejčastěji jde o dary – finanční i věcné, sluţby i zcela nové partnerství firem a neziskových
32
organizací. Je to nová orientace firem na posilování hodnoty značky a jejich role ve společnosti. Firemní filantropie je dnes klíčovou sloţkou širšího konceptu společenské zodpovědnosti podniků. Stává se stále více důleţitým pojítkem mezi firmou a místem, ve kterém podnik působí (Fórum dárců 2016). Pro potravinové banky je firemní filantropie ideálním zdrojem prostředků, protoţe zahrnuje jak peněţní tak nepeněţní dárcovství. Peněţní dárcovství zahrnuje finanční pomoc nebo věnování věcného daru. Další moţností je vytvoření firemní sbírky, nebo zaloţení firemního nadačního fondu, či uspořádání charitativní aukce, koncertu, nebo výstavy. Nepeněţní dárcovství je poskytnutí především odborné pomoci nebo zázemí, mohou být poskytovány různá školení a vzdělávání. Ideální je například pro potravinovou banku, kdyţ firma zapůjčí své zaměstnance na krátkodobé dobrovolnictví, nebo zdarma poskytuje ekonomický a personální servis. Příkladem dobré praxe je projekt zapojimse.cz, ve kterém jsou firemní zaměstnanci uvolňování při pomoci neziskovým organizacím (Zapojimse.cz 2016).
2.1.6 Individuální dárci Individuální dárcovství je zaloţeno na získávání finančních prostředků od konkrétních osob, se kterými udrţujeme dlouhodobý kontakt. Tito dárci většinou neočekávají ţádnou protihodnotu (Šobáňová, 2010:78). Dle Michaela Nortona můţe být motivem k poskytnutí daru pocit viny – vykoupením problém zmizí; osobní prospěch – získat status uznání, který z dárcovství plyne; osobní zkušenost s daným problémem; nebo tlak okolí apod. Pro fundraisera potravinové banky (jakékoliv NNO) je důleţité určení těchto motivů. Tím, jak se specifikuje potenciální dárce z hlediska motivů poskytování daru, je pak snadnější zvolit vhodnou metodu pro jejich oslovení, a pak potom bývá úspěšnější (Norton:2003).
2.1.7 Příjmy z vlastní činnosti I přesto, ţe NNO nejsou zaloţeny za účelem dosaţení zisku, není vyloučené, aby výdělečná činnost nemohla být jedním z moţných finančních zdrojů. Jedná-li se o příjmy, které nesouvisející s posláním či cíli organizace, jedná se o tzv. doplňkovou činnost. Pokud tato činnost naplňuje podmínky ţivnostenského zákona, musí si organizace zaţádat o vydání ţivnostenského oprávnění (Hloušek 2011:158).
33
Příjmy z výdělečné činnosti se dělí na příjmy z vlastní činnosti a z vlastního majetku. Vlastní činnost jsou myšlenky, trţby za prodané vlastní výrobky, trţby za vykonané činnosti a poskytnuté sluţby, trţby za zboţí a členské příspěvky. Za vlastní majetek jsou povaţovány trţby za pronájem movitého a nemovitého majetku, výnosy z cenných papírů a kapitálového majetku a příjmy plynoucí z práv k duševnímu vlastnictví (Hloušek 2011:158). Pro potravinové banky jsou z vlastních příjmů nejdůleţitější členské a odběratelské příspěvky, jejichţ výši si kaţdá potravinová banka určuje sama dle svých finančních potřeb a svého celkového nastavení. ČFPB by dle mého měla uvaţovat o sjednocení výši těchto příspěvků, případně alespoň určitou metodiku tvorby příspěvku doporučit. Z dalších moţných příjmů z vlastní činnosti připadá za úvahu pronájem svozových automobilů, které nejsou na 100% vyuţité.
2.1.8 Daňová zvýhodnění Daňové zvýhodnění se týká jak neziskové organizace (PB), tak dárce, který v určité výši stanovené zákonem dar poskytne. V souvislosti s daňovým zvýhodněním pro NNO (PB) je míněno tzv. daňové zvýhodnění vlastní činnosti neziskové organizace. Stát se snaţí tímto způsobem pomoci organizacím, které nejsou zřízené za účelem podnikání, a proto je moţné toto daňové zvýhodnění pokládat za další zdroj příjmů. „Poplatníci, vymezení v § 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně, zjištěný podle odstavce 1 sníţený podle § 34 dále sníţit aţ o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, pouţijí-li prostředky získané takto dosaţenou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; pouţijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné sluţby…V případě, ţe 30% sníţení činí méně neţ 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně“. NNO (PB), pokud výše základu daně bude do výše 300 tis. Kč, mohou počítat s neplacením daní. Aby, mohlo být daňové zvýhodnění dárců uskutečněno, je nutné splnit základní předpoklad týkající se daru a účelu, na který byl poskytnut. Dar musí být poskytnut na účely v oblastech financování vědy, vzdělávání, výzkumu, vývoje,
34
kultury, policie, poţární ochrany, podpory a ochrany mládeţe, tělovýchovy a sportu a náboţenství. Dále na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní, právnickým osobám na území České republiky. Zákon 586/1992 Sb. dělí dárce a v závislosti na tom konkrétní sazby, které je moţno od daňového základu odečíst na fyzické a právnické osoby. Podle § 15 odst. 1 zákona o dani z příjmu, fyzické osoby mohou od základu daně odečíst hodnotu darů, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně, nebo činní alespoň 1000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Podle § 20 odst. 8 zákona o dani z příjmu právnické osoby
mohou
od základu daně odečíst hodnotu darů, pokud hodnota daru činí alespoň 2000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% z jiţ sníţeného základu daně. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou zaloţeni, nebo zřízení za účelem podnikání.
2.1.9 Daňové asignace Příkladem dobré praxe z okolních států jsou daňové asignace. Je to určitá forma individuálního dárcovství, která motivuje lidi přemýšlet nad tím, koho ze svých daní podpoří a tím má navíc i příznivý výchovný charakter. Kaţdý daňový poplatník můţe ze zákona adresovat část svých daní (1 aţ 2%), přímo té organizaci, kterou si vybere (Zíka 2016). Česká republika je jediným státem Visegrádské čtyřky, který dosud tuto variantu financování neziskového sektoru nemá. Zatím se mezi politiky o ní pouze mluví, ale doposud tuto myšlenku nikdo nezrealizoval. Jiţ v roce 2001 byl předloţen Poslanecký návrh 1194 o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely /zákon o asignacích/ (Návrh zákona o asignacích, 2001).
2.1.10
Dotace z Úřadu práce
Podle Zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb. a to především část III. § 67 - 84 Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením) od 1. ledna 2012 přestaly oficiálně existovat chráněné dílny a byly nahrazeny institutem chráněného pracovního místa. V praxi se však stále můţeme setkat s chráněnými dílnami, které fungují do současnosti. Změna spočívá především v tom, ţe úřad práce nepřispívá na chráněnou dílnu jako takovou, ale zvlášť na kaţdé chráněné pracovní místo. Chráněné pracovní místo lze vytvořit na dobu tří let a minimálně po tuto 35
dobu musí být obsazováno osobami se zdravotním postiţením. Na zřízení chráněného pracovního místa je moţnost čerpat příspěvek. Tento příspěvek je určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa. Další moţností je čerpání příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Nejvýznamnější podporou je příspěvek na zaměstnávání OZP na chráněném pracovním místě. Příspěvek dostává pouze ten zaměstnavatel, který zaměstnává více neţ 50% osob se zdravotním postiţením. Tento zaměstnavatel můţe poţádat o refundaci 75% skutečných nákladů na mzdy včetně pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Další moţností jak získat příspěvek na nově vytvořené pracovní místo je podle Zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb. část 5., hlava IV. § 113) vytvoření Společensky účelného pracovního místa. Tato pracovní místa jsou taková pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje, nebo vyhrazuje na základě dohody s ÚP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání. Na toto společensky účelné pracovní místo, můţe ÚP poskytnout příspěvek. Posledním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který můţou NNO vyuţít, je podle Zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb. část 5., hlava IV. § 112) příspěvek na Veřejně prospěšné práce. Veřejně prospěšné práce je časově omezená pracovní příleţitost ve prospěch mj. obecně prospěšných institucí, které se vytváří na 12 po sobě jdoucích měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Příspěvek lze poskytnout aţ do výše skutečně vynaloţených prostředků na mzdy včetně všech zákonných odvodů. Pro dosaţení finanční stability potravinové banky, jakoţto kaţdé NNO, je nezbytné vyhotovit fundraisingový plán. Optimální je zpracovat fundraisingový plán na základě strategického plánu organizace a v něm definovaného poslání (Hloušek 2011:26-27). „Fundraisingová strategie řeší dlouhodobé potřeby financování organizace. Obsahuje analýzu výhod a rizik spojených s organizací a poskytovanými sluţbami (produkty), vymezení se vůči společnostem usilující o stejné finanční zdroje, aktivní řízení vztahu s dárci, úřady a veřejností, finanční a časové rozpočty. Zejména pak určuje moţnosti financování či investic organizace, určuje slabá místa ke zlepšení a silné stránky k posílení (Fundraiser.cz 2004).
36
Jako příloha č. 1 je vloţen Fundraisingový plán Potravinové banky Vysočina, na rok 2016.
2.2 Metody
získání
finančních
a
nefinančních
příjmů
pro Potravinové banky Fundraising zahrnuje několik metod pro získávání finančních i nefinančních prostředků. Kaţdý si představuje hlavně metodu osobní práce s dárcem, která je povaţována za nejúčinnější. Potravinové banky, ani ţádná NNO se však nemohou spoléhat pouze na tuto metodu. Ledvinová J. (2013) shrnula metody získávání finančních a nefinančních příjmů vzhledem k různým skupinám dárců. Mezi metody fundraisingu patří metoda - vypracování projektu, nabídka prezentace a reklamy,
benefiční akce, poštovní kampaň, telefonická kampaň,
členská kampaň, osobní setkání, odkaz majetku, příspěvek zaměstnanců, věcná podpora, osobní pomoc, sdílený marketing, obchodní vztahy. Kategorie dárců lze rozdělit na nadace, sdruţení církve a jiné NGO, podnikatelé výrobní a obchodní společnosti, banky apod., stát, státní a místní správa, jednotlivci, členové, příznivci a veřejnost. Je nutné vţdy uváţit, která metoda pro získání z určitého zdroje je základní, doplňková či většinou nevhodná a dle toho zvolit strategii (Ledvinová 2013:8). Potravinová banka Vysočina nejvíce vyuţívá metodu osobního setkání, kterou pravidelně vyuţíváme při jednáních na Kraji Vysočina při získávání finanční dotace pro zajištění provozu na jednotlivé roky. Dále tato metoda je vhodná v kombinaci s poštovní (emailovou) kampaní při získávání financí od dárců k zajištění benefičních akcí. V posledním období narůstá potřeba vyuţívání metody vypracování projektů. Tato metody přinesla finance z poskytnutých nadačních příspěvků Nadace České pojišťovny, Nadačního fondu Tesco, Nadace ČEZ a Nadace Olgy Havlové – Výboru dobré vůle. Vyhotovení projektu je i nedílnou součástí dotačního titulu MZe 18, který by se měl stát největším zdrojem finančních prostředků pro chod potravinových bank v letech 2016 – 2018 (Potravinová banka 2010 c). Největší zdrojem nefinančních příjmů pro potravinové banky byla a v budoucnu zůstane Národní potravinová sbírka. V roce 2016 se uskuteční jiţ IV. ročník. Národní potravinovou sbírku pořádá ČFPB spolu s platformou Byznys pro společnost od roku 2013. V roce 2015 se podařilo v rámci této jednodenní akce 37
nashromáţdit v ČR 235 tun potravin pro lidi sociálně potřebné. Sbírka se uskutečnila ve 470 prodejnách a zapojilo se do ní kromě potravinových bank a Byznysu pro společnost více neţ 100 neziskových organizací a téměř 3000 dobrovolníků (Potravinová banka 2010 d).
38
3 Empirický výzkum V této části práce popisuji metodologii kvantitativního výzkumu, přípravu, realizaci a vyhodnocení šetření, které jsem prováděl u všech potravinových bank, které v průběhu šetření byly součástí ČFPB (13 potravinových bank).
3.1 Výzkumný cíl, dílčí cíle, hypotéza a operacionalizace Jako hlavní cíl výzkumu jsem zvolil zjistit možnosti – dostupné finanční zdroje pro pokrytí provozu potravinových bank v prostředí České republiky. Dle Olecké je vytyčení výzkumného problému jednou z nejdůleţitějších částí výzkumu. “Problém je tázací věta, která se ptá: Jaký vztah existuje mezi dvěma, nebo více proměnnými? Odpověď na tuto otázku je tím, co hledáme výzkumem.“ (Olecká, Ivanová 2010:18). Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké zdroje jsou dostupné pro financování Potravinových bank v České republice? Projekt výzkumu by nám měl dle Olecké odpovědět na sedm základních otázek: CO? Výzkumem jsem zjišťoval, jaké zdroje mají potravinové banky k dispozici. Kde? Výzkum jsem prováděl na všech potravinových bankách, které v roce 2016 byly členy ČFPB (13 samostatných subjektů). Do výzkumu se zapojilo 11 PB, které jiţ dlouhodobě fungují, tak 2 PB, které v roce 2016 zahájily činnost, takţe jejich odpovědi jsou tímto ovlivněny, s čímţ je nutno při vyhodnocování počítat. Kdy? Výzkum probíhal od 25. ledna 2016, kdy odpověděl první respondent do 23. března 2016, kdy odpověděl poslední respondent. Jak? Výzkum jsem prováděl pomocí dotazníku, který slouţil ke sběru dat a je určen k šetření. Kdo? Řešiteli budou většinou statutární zástupci jednotlivých potravinových bank, na je jejichţ emailovou adresu jsem zaslal odkaz na dotazník, který jsem vyvěsil na portál Survio.cz. Proč? Důleţitost práce je v tom, ţe potravinové banky doposud nemají vypracovaný
ucelený
přehled
o
moţných
zdrojích
provozního
zajištění.
Tento výzkum bude pro potravinové banky návodem, kde všude je moţnost čerpat finanční prostředky na svůj provoz. 39
Za kolik? Bez finančních nákladů (Olecká, Ivanová 2010:19). Následně jsem dílčí otázky formuloval v blocích: 1. Jaké jsou zdroje PB, jejich struktura? (zdroje současné, budoucí) Tazatelská otázka č. 1 slouţila pro kontrolu, která potravinová banka jiţ na dotazník odpověděla a která doposud neodpověděla, abych mohl případně urgovat vyplnění dotazníku. Předpokladem bylo, ţe dotazník vyplní všechny potravinové banky, které v té době byly členy ČFPB. Tazatelská otázka č. 2 slouţila pro zjištění, jestli potravinové banky mají jiţ své zaměstnance. Předpokladem bylo, ţe většina PB, mimo posledně vzniklých koncem roku 2015 a začátkem roku 2016, bude jiţ zaměstnávat pracovníky. Tazatelská otázka č. 3 slouţila k zjištění, jaké personální obsazení potravinové banky v současnosti mají. Předpokladem bylo, ţe odpověď bude různorodá, vzhledem k délce fungování potravinová banka a vzhledem k mnoţství potravin, které distribuuje. Tazatelská otázkou č. 4 jsem se snaţil zjistit, jestli PB vyuţívají moţnost čerpání financí z ÚP na pokrytí mezd a v případě, ţe ano o jakou dotaci z ÚP se jednalo - vytvoření CHPM, VPP, nebo SÚPM. Předpokládal jsem, ţe je tato moţnost opomíjena. Tazatelskou otázkou č. 5 jsem chtěl zjistit počet
takto vytvořených
pracovních míst díky podpoře finančních prostředků od ÚP. Předpokladem bylo, ţe počet takto vytvořených pracovních míst bude v průměru na PB ≤ 1. Tazatelskou otázkou č. 6 jsem se snaţil zjistit, jestli PB vyuţívají moţnost čerpání financí z ÚP a vyuţívají moţnosti ţádat o refundaci 75% skutečných nákladů na mzdy, včetně pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Předpokládal jsem, ţe PB nezaměstnávají více jak 50% zaměstnanců. Tazatelskou otázkou č. 11 jsem chtěl zjistit, jaké zdroje potravinové banky v roce 2015 vyuţívaly na pokrytí provozních nákladů. Předpokládal jsem, ţe PB nejvíce vyuţívají podpory od krajů, měst a obcí a nejméně z benefičních akcí, pokud pominu Operační programy EU, evropské grantové programy a Státní rozpočet, státní fondy (mimo OP), které v roce 2015 nebyly pro PB vyhlášeny.
40
Tazatelskou otázkou č. 12 jsem chtěl zjistit, jaké zdroje potravinové banky se v budoucnu chystají vyuţívat, aby bezproblémově zajistily svůj provoz. Předpokladem bylo, ţe PB nejvíce v budoucnu budou vyuţívat státní rozpočet, státní fondy (mimo OP), konkrétně dotaci č. 18 od MZe. Tazatelskou otázkou č. 13 jsem chtěl zjistit, v jaké výši jsou potřebné finanční zdroje na pokrytí nákladů PB na rok 2016 za současného personálního stavu. Předpokladem
je,
ţe
v roce
2016
si
většina
potravinových
bank
za současného personálního obsazení vystačí s částkou do 700.000,- Kč. Tazatelskou otázkou č. 14 jsem chtěl zjistit, v jaké výši jsou potřebné finanční zdroje na pokrytí nákladů PB na rok 2016 za ideálního personálního stavu. Předpokládám, ţe v roce 2016 si většina potravinových bank za ideálního personálního obsazení vystačí s částkou do 1.000.000,- Kč. Tazatelskou otázkou Č. 15 jsem chtěl zjistit, jestli by pro potravinové banky byla
v budoucnu
přínosem
centrální
databáze
dárců.
Předpokládal
jsem,
ţe pro většinu PB by byla přínosná centrální databáze dárců, kterou by měl na starosti fundraiser ČFPB. 2. Jaká je úspěšnost v podávání žádostí? (na obce, krajské úřady, nadace, firmy, celkem) Tazatelskou otázkou č. 16 jsem chtěl zjistit procentuální úspěšnost podávání ţádostí potravinových bank na obce. Předpokladem je, ţe většina PB podává ţádosti o finanční podporu na obce a mají alespoň 50% úspěšnost. Tazatelskou otázkou č. 17 jsem chtěl zjistit procentuální úspěšnost podávání ţádostí potravinových bank na příslušné krajské úřady. Předpokládám, ţe PB podávají ţádosti o finanční podporu na kraje a mají 100% úspěšnost v podávání ţádostí o podporu. Tazatelskou otázkou č. 18 jsem chtěl zjistit procentuální úspěšnost podávání ţádostí potravinových bank na nadace. Opět jsem předpokládal, ţe většina PB alespoň jedenkrát podala ţádost o finanční příspěvek na nadaci, či nadační fond. Tazatelská otázka č. 19 měl odpovědět na procentuální úspěšnost podávání ţádostí potravinových bank na firmy. Předpokladem je, ţe PB podávaly uţ v minulosti ţádosti o podporu na firmy a jejich úspěšnost je do 20%. Tazatelská otázka č. 20 měla zjistit, procentuální úspěšnost podávání ţádostí potravinových celkem na všechny dostupné zdroje. Předpokladem je, ţe úspěšnost ţádostí o finanční podporu PB bude do 50%. 41
3. Jakou váhu přikládají PB pozici fundraisera? (máme, je potřebná?, nestačí jeden pro všechny PB?, jaký úvazek?) Tazatelskou otázkou č. 7 zjišťovala, jestli potravinové banky nepodceňují v dnešní době důleţitou roli fundraisera a ve svých pracovních úvazcích s touto pozicí počítají. Předpokladem bylo, ţe méně jak polovina PB nemá pracovní pozici fundraiser. Tazatelskou otázkou č. 8 jsem chtěl zjistit, jestli vidí potravinové banky potřebnost
role fundraisera ve struktuře zaměstnanců PB. Předpokladem bylo,
ţe pozice fundraisera je pro všechny PB potřebná. Tazatelskou otázkou č. 9 - vyuţily by PB pro svoji potřebu připravované pozice fundraisera ČFPB, který by pracoval pro všechny PB. Předpokladem bylo, ţe většina PB má potřebu mít svého fundraisera. Tazatelskou otázkou č. 10 jsem chtěl zjistit, jaký úvazek potravinové banky pro svoji činnost na zabezpečení finančních zdrojů díky aktivitám fundraisera si ideálně představují. Předpokladem bylo, ţe ideální fundraisera PB by měl mít 1,0 úvazek.
3.2 Metodologie výzkumu Vzhledem k cíli, který jsem si stanovil, jsem pro praktickou část své absolventské práce zvolil kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum spočívá ve zkoumání vztahů mezi proměnnými. Kvantitativní výzkum zachycuje realitu pomocí proměnných, jejichţ hodnoty zjišťujeme měřením. Prvotním cílem je nalézt, jak jsou proměnné rozloţeny a zvláště jaké jsou mezi nimi vztahy a proč je tomu tak. Výzkum je zaměřený na to, aby přinesl číselná data měřením proměnných (Punch 2008:13). Podle
Dismana
(2008:286-287),
cílem
kvantitativního
výzkumu
je testování hypotéz. Logika kvantitativního výzkumu je deduktivní tím, ţe jiţ na začátku existuje problém buď v teorii, nebo sociální realitě. Tento problém je přeloţen do hypotéz, které jsou základem pro výběr proměnných. Sebraná data jsou následně pouţita pro testování hypotéz a výstupem kvantitativního výzkumu je soubor přijatých nebo zamítnutých hypotéz. Z několika technik, které kvantitativní výzkum nabízí, jsem si zvolil dotazník, který poslouţil ke sběru dat. Důleţité je před sestavením dotazníku se vrátit
42
k výzkumným otázkám a vytvořit seznam proměnných, pro které potřebujeme data (Punch 2008:46). Jako výzkumný vzorek, coţ je dle Dismana (2008:93) „skupina jednotek, které skutečně pozorujeme“ jsem si vybral všechny potravinové banky, které jsou součástí České federace potravinových bank. Po shromáţdění získaných dat následuje analýza. Analýza kvantitativních dat se provádí podle Olecké a Ivanové (2010:28) pomocí základních procesů, jako je úprava znaků a jejich kódování, třídění 1. stupně, třídění 2. stupně. První stupeň analýzy je kódování dat. Nedílnou součástí kódování je také čištění dat, coţ znamená projít všechny dotazníky a vyřadit ty které jsou nesrozumitelné, dvojsmyslné případně ty, kde některá data chybí. V třídění prvního stupně pro kaţdý znak identifikujeme četnost výskytu jednotlivých variant. Následuje analýza dat 2. stupně, při které porovnáváme rozloţení určitého znaku v jednotlivých podsouborech – kategorie vzniklé v třídění 1. stupně dále členíme ještě vzhledem k jinému znaku (Olecká a Ivanová 2010:29).
3.3 Předvýzkum Předvýzkum je důleţitou a nevyhnutelnou součástí při přípravě dotazníku (Schneider, Koudelka 1993:36). Gallup (1948:7), klade na předběţný výzkum velkou důleţitost. Je to tzn. malý výzkum, který se provádí před hlavním dotazníkovým šetřením.
Malé
skupině
respondentů
poloţíme
otázky
a tím zjišťujeme, zda jsou dobře poloţeny a formulovány a hlavně, jestli otázkám respondenti rozumí. Na základě zpětné reakce je provedena závěrečná korekce otázek. V rámci předvýzkumu jsem oslovil dvě potravinové banky a na základě jejich korekcí jsem provedl několik úprav dotazníku, které se týkaly hlavně toho, ţe nenašly v moţných odpovědích ekvivalentní variantu, která se nejvíce blíţila k jejich skutečné odpovědi. Po těchto korekcích jsem získal finální podobu dotazníku, kterou jsem rozeslal všem respondentům – 13 statutárním zástupcům potravinových bank. Dotazník nakonec obsahuje 20 otázek, které jsem vytvořil na portálu www.survio.cz a k němuţ jsem všem PB zaslal odkaz. Předpokládaná doba pro vyplnění dotazníku byla do 10 minut, coţ se také potvrdilo. 40% respondentů tento dotazník zvládlo vyplnit za 10 minut, 13,4% za dobu kratší.
43
Ostatní
vyplnili
dotazník
do
30
minut
mimo
jediného
respondenta,
který nad dotazníkem strávil více jak 60 minut.
3.4 Výsledky analýzy dat Tato část je zaměřena na výsledky šetření. Podle statistik navštívilo stránky s dotazníkem celkem 40 návštěv, z toho 13 návštěv dokončilo dotazník, 3 nedokončily a 22 návštěv si dotazník pouze zobrazilo. Celková úspěšnost vyplnění dotazníku byla 32,5 %. První respondent dotazník vyplnil 25. 1. 2016 a poslední 23.3.2016. 40% respondentům trvalo vyplňování dotazníku 5-10 minut. 26,7% respondentů dotazník vyplňovala 10-30 minut, 13,3% respondentům to trvalo více jak 60 minut, 1 respondent pracoval 1 minutu, 1 respondent 2-5 minut a jeden dokonce 30-60 minut. Analýza dílčích dílčí: 1. Jaké jsou zdroje PB, jejich struktura? (zdroje současné, budoucí) TO č. 1 Potravinová banka:
Tabulka: č. 1 Potravinová banka
44
Tato tabulka potvrdila předpoklad, ţe dotazník vyplní všechny potravinové banky, které v té době byly členy ČFPB. TO č. 2 Zaměstnáváme zaměstnance:
Tabulka: č. 2 Zaměstnáváme zaměstnance Tato tabulka s grafem potvrdila předpoklad, ţe většina PB zaměstnává pracovníky. Jen posledně vzniklé PB v době vyplnění dotazníku doposud nezaměstnávali nikoho. TO č. 3 Zaměstnáváme:
Tabulka č. 3 Zaměstnáváme:
Tabulka: č. 3 Zaměstnáváme:
45
Tato otázka mi potvrdila, ţe odpovědi budou různorodé, vzhledem k době jak dlouho potravinová banka
funguje a vzhledem k mnoţství potravin,
které distribuuje. Napříč všemi bankami lze najít pouze spojitost v tom, ţe všechny potravinové banky v ČR nemají doposud samostatnou pozici fundraisera, ekonoma a PR a ţe neexistuje jediná potravinová banka, která by měla pouze jednoho zaměstnance. Ve všech bankách dochází ke kumulaci pracovních náplní. TO č. 4 Vyuţíváme i dotaci z ÚP na zřízení:
Tabulka: č. 4 Vyuţíváme i dotaci z ÚP na zřízení Touto tazatelskou otázkou jsem zjistit, ţe v PB bylo vyuţito získání finančních prostředků z ÚP na pokrytí mezd jen v pěti případech. 2x se jednalo o zřízení chráněného pracovního místa, 2x o místa veřejně prospěšných prací a 1x o vytvoření místa díky dotaci z ÚP na společensky účelné pracovní místo. Můj předpoklad, ţe moţnost získávání finančních prostředků z ÚP na zřízení CHPM, VPP, SÚPM je opomíjena se potvrdil. TO č. 5 Takto (CHPM, VPP, SÚPM) zaměstnáváme nyní
46
Tabulka: č. 5 Takto zaměstnáváme jiţ Otázka o nově zřízených pozicích přinesla překvapivé zjištění, ţe PB jiţ díky dotacím z ÚP zaměstnávaly 14 zaměstnanců. Předpoklad, ţe počet takto vytvořených pracovních míst bude v průměru na PB ≤ 1, se nepotvrdil. Z této otázky vyplývá, ţe dvě banky mají s touto podporou bohaté zkušenosti a díky ní jiţ zaměstnali 3 i vice zaměstnanců. Bylo by určitě prospěšné se podělit o zkušenosti z této dobré praxe. TO č. 6
Zaměstnáváme více neţ 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami
se zdravotním postiţením?
Tabulka č. 6 Zaměstnáváme vice neţ 50% OZP
Tabulka: č. 6 Zaměstnáváme více neţ 50% OZP? Potvrdil se předpoklad, ţe PB nezaměstnávají více jak 50% zaměstnanců. Pouze dvě potravinové banky vyuţívají výhody, ţe můţou poţádat o refundaci 75% skutečných nákladů na mzdy včetně pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. TO č. 11 Jaké zdroje fundraisingu jste v roce 2015 vyuţívali?
47
Tabulka: č. 7. Jaké zdroje fundraisingu jste v roce 2015 vyuţívali? Touto tazatelskou otázkou jsem zjistit, jaké zdroje potravinové banky v roce 2015 vyuţívaly na pokrytí provozních nákladů. Zjistil jsem, ţe PB nejvíce vyuţívají podpory od krajů 17,55; měst a obcí 22,5% a nejméně z benefičních akcí 0,2%, (pominul jsem Operační programy EU, evropské grantové programy a Státní rozpočet, státní fondy (mimo OP), které v roce 2015 nebyly pro PB vyhlášeny). Překvapivým zjištěním bylo, ţe jako druhým největším finančním zdrojem byly členské a odběratelské příspěvky -
18,6%. Za zmínku určitě stojí, ţe ČFPB se podílela na chodu
potravinových bank 5,5%. 16,2% tvořily příjmy z nespecifikovaných zdrojů, o kterých jsem se původně domníval, ţe budou tvořit jen minimální podíl. Bylo by vhodné dalším výzkumem zjistit, co se pod touto poloţkou u jednotlivých bank skrývá. TO č. 12 Jaká struktura zdrojů pro chod PB by pro Vás měla být ideální v budoucnu?
Tabulka: č. 8 Jaká struktura zdrojů by měla být dle Vás v budoucnu?
48
Výhledově PB za největší zdroj příjmů na provoz povaţují dotace od krajů 19,8% a měst také 19,8%. Státní rozpočet, státní fondy (mimo OP) povaţují PB za zdroj financí v podílu 17,8% . Členské odběratelské příspěvky PB předpokládají, ţe nebudou v budoucnu tak významným zdrojem financí 6,7%. Mnoho se očekává i od Operačního programu EU, konkrétně od OP MPP (12,5%). Předpoklad, ţe PB očekávají, ţe nejvíce v budoucnu budou vyuţívat státní rozpočet, státní fondy (mimo OP), konkrétně dotaci č. 18 od MZe se nepotvrdil. TO č. 13 Jakou částku nyní potřebuje Vaše PB na pokrytí nákladů na rok 2016 za současného personálního stavu? (méně jak)
Tabulka: č. 9 Jakou částku nyní potřebuje Vaše PB na pokrytí nákladů na rok? Předpoklad, ţe v roce 2016 si většina potravinových bank za současného personálního obsazení vystačí s částkou do 700.000,- Kč se potvrdil.
49
TO č. 14 Jakou částku Vaše PB ideálně potřebuje na pokrytí nákladů na provoz na rok 2016 za ideálního personálního stavu? (méně jak):
Tabulka: č 10. Jakou částku Vaše PB ideálně potřebuje na pokrytí nákladů na provoz na rok 2016 za ideálního personálního stavu? Předpoklad, ţe v roce 2016 si většina potravinových bank za ideálního personálního obsazení vystačí s částkou do 1.000.000,- Kč, se potvrdil. Pouze jedna banka by ideálně potřebovala na provoz více jak 1.200.000,- Kč. TO č. 15 Byla by pro Vás přínosem centrální databáze dárců PB?
Tabulka: č. 11 Byla by pro Vás přínosem centrální databáze dárců PB? Předpoklad, ţe pro většinu PB by byla přínosná centrální databáze dárců, kterou by měl na starosti fundraiser ČFPB se potvrdila i přesto, ţe 30,8%, coţ jsou 4 banky, to nepovaţují za přínos. 50
2. Jaká je úspěšnost v podávání žádostí? (na obce, krajské úřady, nadace, firmy, celkem) TO č. 16 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na obce?:
Tabulka: č. 12 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na obce? Předpoklad, ţe většina PB podává ţádosti o finanční podporu na obce a má alespoň 50% úspěšnost, se potvrdil. Z PB vybočují 4 PB, které nikdy na obce ţádost nepodaly, jedna PB měla 30% úspěšnost a jedna 10% úspěšnost. Přínosem by bylo jistě sdílení zkušeností 3 PB, které mají se ţádostmi na obce 100% úspěšnost. TO č. 17 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na příslušné krajské úřady?
51
Tabulka č. 13 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na příslušné krajské úřady Předpoklad, ţe PB podávají ţádosti o finanční podporu na kraje a mají 100% úspěšnost v podávání ţádostí o podporu, se nepotvrdil. 1 PB podala ţádost a byla neúspěšná, a 2. PB má 10% úspěšnost (tento údaj bude pravděpodobně chybný, protoţe ho nelze matematicky zdůvodnit). TO č. 18 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na nadace?
Tabulka: č. 14 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na nadace? Předpoklad, ţe většina PB alespoň jedenkrát podala ţádost o finanční příspěvek na nadaci či nadační fond, se nepotvrdila. 5 PB nikdy nepodalo ţádost o nadační příspěvek. 1 PB má úspěšnost v podávání ţádostí 80% a dvě PB 52
dokonce 100%. Je zde tedy velký potenciál pro získávání finančních prostředků z nadačních příspěvků. TO č. 19 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance firmám?
Tabulka: č. 15 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance firmám? Předpoklad, ţe PB podávaly v minulosti ţádosti o podporu na firmy a jejich úspěšnost je do 20% se potvrdil. Ţádná PB neměla vyšší úspěšnost. Pět PB nikdy ţádost na firmy nepodalo. V ţádostech u firem se skrývá velký potenciál. TO č. 20 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance celkem?
53
Tabulka: č. 16 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance celkem? Předpoklad, ţe úspěšnost ţádostí o finanční podporu PB bude celkem do 50%, se nepotvrdil. Dvě PB nikdy ţádnou ţádost doposud nepodaly. Pouze 4 PB měli celkovou úspěšnost v podávání ţádostí menší neţ 50%. 7 PB mělo úspěšnost nad 50%, z toho 3 PB dokonce 100%. U těchto PB by bylo nutné zjistit, jakým způsobem toho dosáhly a podělit se o své zkušenosti s ostatními PB. 3. Jakou váhu přikládají PB pozici fundraisera? (máme, je potřebná?, nestačí jeden pro všechny PB?, jaký úvazek?) TO č. 7 Pozici fundraisera?
Tabulka: č. 17 Pozici fundraisera? Předpoklad, ţe méně jak polovina PB nemá pracovní pozici fundraiser se potvrdil. TO č. 8 Pozici fundraisera bychom potřebovali:
54
Tabulka: č. 18 Pozici fundraisera bychom potřebovali? Předpoklad, ţe pozice fundraisera je pro všechny PB potřebná, se potvrdila s výjimkou jedné PB. TO č. 9 Stačil by pro všechny PB jeden fundraiser?
Tabulka č. 19 Stačil by pro všechny PB jeden fundraiser? Předpoklad, ţe většina PB má potřebu mít svého fundraisera se naplnila. Jen 4 PB by stačil jeden společný fundraiser. TO č. 10 Jaký úvazek by měl mít Váš ideální fundraiser?
Tabulka č. 20 Jaký úvazek by měl mít Váš ideální fundraiser? Předpoklad, ţe ideální fundraisera PB by měl mít 1,0 úvazek, se nepotvrdil. 3 PB povaţují za ideál 0,1 úvazku, 3 PB 0,5 úvazku a 3 PB 1,0 úvazku.
55
3.5 Shrnutí V této kapitole interpretuji získaná data, uvedené v předcházející kapitole, výsledky výzkumného šetření jsem sumarizoval a jednotlivé výsledky vztáhl ke zvoleným dílčím výzkumným cílům. Dlouhodobě se věnuji dobrovolné činnosti v několika NNO. Přes 20 let pracuji jako hospodář basketbalového oddílu TJ Jiskra Havlíčkův Brod, který je součástí spolku TJ Jiskra Havlíčkův Brod. Z titulu mé pozice jiţ dvacet let hledám finanční zdroje pro tento sportovní klub. Od roku 2015 jsem byl zvolen do výboru TJ Jiskra a i tady se snaţím o zajištění finančních zdrojů pro celý spolek, který patří mezi jeden z největších sportovních jednot v ČR. Od dobrovolné práce pro Potravinovou banku Vysočina jsem se dostal v roce 2015 k profesionálnímu zajištění celého spolku. K funkci předsedy jsem si přidal pozici fundraisera, manaţera, projektového manaţera a PR a sám sebe jsem zaměstnal na plný úvazek. Hlavním mým úkolem je zajistit finanční prostředky pro provoz PBV, z.s., coţ obnáší zajistit finance na mzdy dvou zaměstnanců (manaţera
a
skladnice
–
a investiční náklady na rozvoj
administrativní
pracovnice),
provozní
náklady
PB (rekonstrukce skladu, zakoupení automobilu
apod.). Na základě těchto zkušeností kaţdodenního hledání nových finančních zdrojů, inspirován i z dobré praxe ostatních potravinových bank, tak jiných NNO ze sportovní tak kulturní oblasti, jsem se rozhodl vypracovat tuto absolventskou práci. První výzkumná oblast „finanční zdroje“ měla za cíl zjistit z jakých zdrojů, pro jaké současné personální obsazení a v jaké výše je nutné hledat finanční zdroje na pokrytí provozních nákladů chodu potravinové banky. Ve třech otázkách jsem zjišťoval, jestli potravinové banky zaměstnávají zaměstnance a na jakých pozicích. Potvrdil se předpoklad, ţe všechny banky provozující činnost, zaměstnávají pracovníky na různých pozicích.
Struktura pozic je různorodá a nedá
se generalizovat. Ve všech bankách dochází ke kumulacím pracovních náplní a pracovní náplně jsou vytvářeny postupně, dle rozvoje jednotlivých potravinových bank. Ani jedna banka nemá na pozici fundraisera zaměstnaného pracovníka, který by tuto činnost vykonával na celý úvazek. Ve většině bank jsou vytvořeny tyto pozice – manaţer, administrativní pracovník, skladník, skladník/řidič. Pozice
56
fundraiser, ekonom, PR není ani v jedné bance obsazena, ale jejich pracovní náplně buď vykonávají dobrovolníci, nebo ji vykonávají na část úvazku jiní zaměstnanci. Pomocí otázek 4 – 6 ohledně čerpání prostředků z ÚP na zřízení pracovních míst - chráněných pracovních míst, veřejně prospěšných prací, společensky účelných pracovních míst jsem zjistil velký potenciál pro nově zřízená pracovní místa hlavně skladníků, řidičů skladníků, tak i administrativních pracovníků. Dvě potravinové banky mají z dlouhodobé perspektivy jiţ nyní zajištěn finanční příspěvek na své zaměstnance, tím, ţe jiţ splňují podmínku, ţe zaměstnávají více jak 50% OZP. Nejdůleţitější část týkající se současných a budoucích zdrojů na činnost PB ukázala, ţe finanční prostředky od krajů a měst jsou a i v budoucnu by měly být nejdůleţitějším zdrojem financí na provoz PB. Tento trend a potřebnost, však nesdílí některé krajské úřady, které povaţují do budoucna za nadbytečné přispívat na chod potravinových bank, kdyţ se nabízí pro PB “jistý“ zdroj financí z MZe a MPSV. Nahrává tomu i současná podpora MZe č. 18, která je určena nejen na provoz potravinových bank, ale i skladů potravin charit. Tato podpora můţe vést k nastolení konkurence mezi PB a sklady potravin charit a v některých krajích dokonce k ukončení činnosti potravinové banky. Téma efektivnosti a účelnosti podpory z MZe pro potravinové banky a vzniku nových skladů charit je velké téma, které je na další výzkum. Jiţ nyní nastavení této podpory v sobě zahrnuje prvky diskriminace. Vedle potravinových bank mohou o tuto dotaci ţádat i organizace ve sdruţení Charita Česká republika, a nikoliv jiní poskytovatelé sociálních sluţeb, které mají stejné poslání (Naděje, Diakonie apod.). Vedle problematického nastavení podpory z MZe, je tu ještě více komplikovaná Výzva číslo 30 16 004 k předkládání ţádostí o podporu v rámci OP Potravinové a materiální pomoci. Základním problémem jsou veřejné soutěţe. ČFPB navrhovala, aby veřejné soutěţe pro všechny příjemce dotace z FEAD vyhlašoval jeden subjekt vybraný MPSV. Tím by se předešlo pravděpodobným chybám, kdyby je vyhlašovali např. poskytovatelé sociálních sluţeb nebo střešní organizace sami, v případě, kdy by vypsání soutěţe objednali u profesionální firmy, pak by mohla cena této sluţby překročit moţné pětiprocentní reţijní náklady. Z pohledu naplnění míry dílčího cíle v oblasti finanční zdroje, bylo zjištěno, z jakých zdrojů přicházejí prostředky pro potravinové banky i jaký objem prostředků je nutný pro zajištění chodu potravinových bank v současnosti i v budoucnu. 57
Druhou významnou oblastí je úspěšnost v podávání žádostí na obce, krajské úřady, nadace, firmy a celkem. Nutno vyzdvihnout celkovou úspěšnost potravinových bank v podávání ţádostí celkem. To ţe většina potravinových bank má tak vysokou celkovou úspěšnost v podávání ţádostí o finance vysvětluje, jednak skutečnost, ţe podíl příjmů od kraje a obcí je největší a proto se těmto ţádostem nejvíce PB věnují a bývají i často dopředu dobře „dojednány“ – zde je úspěšnost největší. Ostatní moţnosti - nadace, firmy jsou zanedbatelné a proto se jim PB nevěnují. Velká otázka je i u nastavení výše odběratelských příspěvků. V současnosti i přesto, ţe některé PB nemají odběratelské příspěvky ţádné, či minimální je výše podílu na finančních zdrojích cca 20%. S postupem další profesionalizace, jiţ není moc prostor na zvyšování podílu, naopak tento podíl se bude i jak předpokládají PB v následujících letech sniţovat. Potenciál ke zkoumání nám předkládá skutečnost, ţe 16,2% tvoří současný podíl zdrojů, které v roce 2015 PB vyuţily ke svému financování a touto prací nejsou specifikovány. Tento potencionální zdroj, ale potravinové banky sami do budoucna degradovaly tím, ţe v následujících letech s ním počítají jen ve výši 2,8%. Bylo mojí chybou, ţe jsem opomněl dát moţnost dopsat do dalších zdrojů specifikaci, abych se dozvěděl, odkud plynou další finanční prostředky do PB. Nabízí se dvě moţnosti vysvětlení, buď existovaly jiné zdroje, o kterých se v odborné literatuře nemluví, nebo některé prostředky PB špatně zařadily. O variantě číslo dva svědčí i odpovědi na otázku o financování v budoucnu, kdy pod zatím neidentifikovatelnými očekávanými zdroji PB je pouze podíl 2,8%, i přesto, ţe definování zdrojů současných a budoucích bylo stejné. Poslední třetí významnou oblastí je práce fundraisera a potřebnost této pozice ve struktuře PB. Sedm potravinových bank nemá pozici fundraisera a ani fundraising pro ně nikdo nezajišťuje. O potřebnosti vykonávat tuto činnost je přesvědčeno 10 ze 13 PB coţ svědčí o důleţitosti této pozice. Ideální by byl fundraiser ČFPB, který by shromaţďoval zkušenosti z dobré praxe fundraisingových aktivit ostatních bank a inspiroval by je k rozjezdu obdobných projektů na svých teritoriích. Zkušenosti z naší Potravinové banky Vysočina ukazují, ţe se vyplatí na část úvazku zaměstnat fundraisera. Za více jak šest měsíců se PBV podařilo získat finanční prostředky v objemu několik set tisíc korun. První vekou akci byl mezinárodní benefiční basketbalový zápas, který PBV spolu se svým zakladatelem Hátou, o.p.s. uspořádala v září 2015. Pod záštitou starosty města Ledeč nad Sázavou 58
Zdeňka Tůmy, radního kraje Vysočina Petra Krčála a poslance Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského se v mezinárodním basketbalovém zápase střetly týmy BK JIP Pardubice a BK Inter INCHEBA Bratislava. Výtěţek z akce 30.000,Kč byl příjemným příspěvkem pro obě pořádající organizace. Další benefiční akcí byla sportovně kulturní akce basketbal “3na3“ „Naházej to do koše“, která se konala ve sportovní hale TJ Jiskra Havlíčkův Brod ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Mimo finančního zisku 10.000,- Kč byl jako bonus zisk plného koše trvanlivých potravin, které sportovci jako startovné „naházeli“ do připravených nákupních košů. Zatím poslední velkou akci PBV, byl běh „Pomáhej pohybem s mobilní aplikací EPP od nadace ČEZ“. Nadace ČEZ nás zapojila do svého projektu a naši podporovatelé nám dopomohly k získání částky 80.000,- Kč na zakoupení svozového a rozvozového automobilu. Protoţe za tuto částku jsme nenalezli pro nás vhodný automobil, pokusili jsme se na tento účel sehnat další prostředky a výsledkem bylo úspěšné podání projektu na Výbor dobré vůle - nadaci Olgy Havlové a zisk 50.000,- Kč. Jako vedlejším produktem těchto akcí byla široká povědomost o Potravinové bance Vysočina, z.s. a samovolné zdůraznění potřebnosti fungování potravinové banky na Vysočině.
59
Závěr Cílem této práce bylo pomocí kvantitativní metody zjistit „Zdroje finančních prostředků pro provoz potravinových bank v České republice“. Jednotlivé současné i budoucí zdroje byly touto prací identifikovány a pro fundraisery jednotlivých potravinových bank i pro fundraisera ČFPB by tato práce měla být inspirací a vodítkem k intenzivnímu čerpání těchto zdrojů ku prospěchu a rozvoji potravinových bank v ČR. Současné portfolio zdrojů pro zajištění provozu potravinových bank se zdá příznivé. Dvacet šest let zkušenosti s potravinovou pomocí a dvacet čtyři let zkušeností s činností potravinové banky podle Evropské charty potravinových bank prokazují, ţe existence potravinových bank je moţná. Po vstupu České republiky do EU se význam potravinových bank zvýšil o moţnost získávat podpory od Evropské unie, ale i přesto bude provoz potravinových bank záviset především na zdrojích a nastavení dotačních titulů od státu. Jestli budou potravinové banky vzkvétat, nebo časem zaniknou pro neufinancovatelnost, bude především úkolem vedení potravinových bank a jejich schopnosti stanovovat fundraisingovou strategii a následně ji naplňovat.
60
Seznam zkratek: PB – potravinová banka NNO – nestátní nezisková organizace ČR – Česká republika EU – Evropská unie ČFPB – Česká federace potravinových bank FAO – Food and Agriculture Organization (Organizace OSN pro výţivu a zemědělství) Organizace OSN – Organizace spojených národů MPHSKP – Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech DPH – daň z přidané hodnoty FEBA – Federation Européenne des Banques Alimentaires (Federace evropských potravinových bank) MZe – Ministerstvo zemědělství ESIF – Evropské strukturální a investiční fondy ERDF/EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond CF/FS – Fond soudruţnosti EAFRD/EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EMFF/ENRF – Evropský námořní a rybářský fond FEAD – Fond evropské pomoci nejchudším rodinám GFN – The Global FoodBanking Network FE - Feeding America OZP – osoba se zdravotním postiţením PR – public relations (vztahy s veřejností) CHPM- chráněné pracovní místo VPP – veřejně prospěšné práce SÚPM – společensky účelné pracovní místo EK – Evropská komise ÚP – úřad práce PBV – Potravinová banka Vysočina, z.s.
61
Bibliografické zdroje Tištěné zdroje 1. Baum. D., Gojová A.,Výzkumné metody v sociální práci, 2014,s.71. 2. Disman, M. 2006. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum,s.93 3. EU-SILC 2012, EU-SILC 2013, 2014. 4. EU-SILC 2013,2014. 5. FAO, 2010, The State of Food Insecurity in the World 2010. 6. Hloušek, Jan a Zuzana Hloušková. Získávání zdrojů na aktivity NNOpůsobící v sociální oblasti. Vyd. 1Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 158. 7. Hloušek, Jan a Zuzana Hloušková. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. Vyd. 1Hradec Králové: Gaudeamus,2011,s. 26-27. 8. Ing. Jana Ledvinová. Profesionální fundraiser, České centrum fundraisingu, Praha 2013, s. 8 9. Ing. Petr Boukal, Ph.D., a kolektiv.(2013). Grada Publishing,a.s.,s. 34. 10. Jeníček, Vladimír; Foltýn Jaroslav. Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 146-147. 11. Jeníček, Vladimír; Foltýn Jaroslav. Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 159-160. 12. Krebs, V. (2010). Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer ČR s. 119-120. 13. Krebs, V. (2010). Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer ČR s. 120-121. 14. Kuna, Zbyněk. Demografický a potravinový problém světa. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s.202-270. 15. Mareš, P. (1999). Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 109-110. 16. Matoušek a kol. (2013) Mareš P. Encyklopedie sociální práce. s. 334. 17. Norton, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace, Nadace Via, Praha 2003. 18. Olecká Ivana, Ivanová Kateřina, Metodologie vědecko-výzkumné činnosti, Moravská Vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010, s. 21 19. Punch, K. 2008. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, s.13. 20. Riches, G. (1986). Food Bank and the Welfare Crisis. Kanada: Love Printing Services Ltd.s.16
62
21. Schneider, M., Koudelka F., (1993). Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. 22. Smlouva o partnerství u projektu MPSV a PB, 2016 23. STEJSKAL, Jan, Helena KUVÍKOVÁ a Kateřina MAŤÁTKOVÁ, 2012. Neziskové organizace - vybrané problémy ekonomiky: se zaměřením na nestátní neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. s. 55 24. STEJSKAL, Jan, Helena KUVÍKOVÁ a Kateřina MAŤÁTKOVÁ, 2012. Neziskové organizace - vybrané problémy ekonomiky: se zaměřením na nestátní neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. s. 55 - 63 25. Šobáňová Petra, Fundraising. Vyd. 2. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě 2010, s. 78.
Elektronické zdroje 26. Potravinová banka (2010 a): ČFPB [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z file:///C:/Users/PC/Downloads/CHARTA%20EVROPSK%C3%9DCH%20P OTRAVINOV%C3%9DCH%20BANK.pdf 27. Potravinová banka (2010 b): ČFPB [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z file:///C:/Users/PC/Downloads/%C4%8CFPB%20Stanovy%202014%20(1).p df 28. Veřejný rejstřík a sbírka listin (2016): Sbírka listin Potravinová banka Vysočina. Dostupné 14. 4. 2016 z file:///C:/Users/PC/Downloads/beznazvu.pdf 29. Odpadové fórum (2012). s. 20 Dostupné 14. 4. 2016 z: http://www.odpadoveforum.cz/upload/pageFiles/9-pdf.pdf 30. Český statistický úřad (2016), Statistika a my s.31, Dostupné 14.4.2016 http://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2016/03/18041603.pdf 31. OSN (1948): Všeobecná deklarace lidských práv [on-line]. Dostupné 14.4.2016 z http://www.nssoud.cz/zakony/deklarace_prava.pdf 32. OSN (1966): Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
[on-line].
Dostupné
14.4.2016
z
http://www.osn.cz/wp-
content/uploads/2015/03/mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-akulturnich-pravech.pdf
63
33. Vláda ČR (2006 ): Dokumenty: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://www.vlada.cz/cz/pracovni-aporadniorgany-vlady/rlp/dokumenty/mezinarodni-pakt-o-obcanskych-apolitickychpravech-a-mezinarodni-pakt-o-hospodarskych--socialnich-akulturnich-pravech- 19852/ 34. OSN (2005): Specializované agentury: Organizace OSN pro výţivu a zemědělství
(FAO)
[on-line]
http://www.archiv.osn.cz/system-
osn/specializovane-agentury/?i=117 35. FAO (2016): Jídlo: Ztráty a potravinový odpad [on-line]. Dostupné 14.4.2016 http://www.fao.org/food-loss-and-food-waste/en/ 36. UBC (2016), The University OF British Columbiam [on-line] Dostupné 16.4.2016 http://socialwork.ubc.ca/persons/graham-riches/ 37. St.
Mary´s
Food
Bank,
2016.
[on-line]
Dostupné
14.6.2016
http://www.firstfoodbank.org/learn-more/our-history 38. FEBA (2016).[on-line] Dostupné 16.4.2016 http://www.eurofoodbank.org/food-banking/history 39. GFN (2016) The Global FoodBanking Network, [on-line] Dostupné 14.6.2016 https://www.foodbanking.org 40. Hradecký Ilja (2003) Potravinové banky v České republice [on-line] Dostupné 14.6.2016 http://ecn.cz/?x=151820 41. Potravinová
banka
(2010)
[on-line].
Dostupné
16.4.2016
http://www.potravinovabanka.cz/cfpb / 42. Potravinová banka (2010c): ČFPB [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://www.potravinovabanka.cz/o-nas/ 43. Strukturální fondy.[on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z www.strukturálnífondy.cz 44. Zásady Mze, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2016 na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb.,o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Č.j.: 41176/2015-MZE-17251 [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/zasady-zemedelstvipotravinarstvi/zasady-pro-rok-2016/zakladni-informace/zasady-kterymi-sestanovuji-podminky-pro.html 64
45. FEAD (2015) Fond evropské pomoci nejchudším osobám .[on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 http://www.mpsv.cz/cs/18823 46. ESF ČR (2016) [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://www.esfcr.cz/vyzva041-opz 47. Zíka Martin (2016) Fundraising pro malé organizace[online]. Dostupné 22. 4. 2016 z http://docplayer.cz/2637787-Fundraising-pro-male-organizace.html 48. Fórum
dárců
(2016)
[on-line].
Dostupné
14.
4.
2016
http://www.donorsforum.cz/ 49. Zapojimse.cz 2009 [online]. Dostupné 22.4.2016 z http://zapojimse.cz/ 50. Fundraiser.cz
(2014)
[on-line].
Dostupné
16.4.2016
z
http://www.fundraiser.cz/faq.htm 51. Potravinová banka (2010 c): ČFPB [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://www.potravinovabanka.cz/pb-vysocina/podporuji-nas/ 52. Potravinová banka (2010 d): ČFPB [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://www.potravinovabanka.cz/
Zákony 53. Hygienické minimum pro pracovníky potravinářských prodejen (2005) [on-line] Dostupné z http://www.socr.cz/file/57/minimum.pdf 54. Novela zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [on-line]. Dostupné 14. 4. 2016 z http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=79366 55. Návrh zákona o asignacích [on-line]. Dostupné 16.4.2016 z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=3&CT=1194&CT1=0 56. Zákon 586/1992Sb. o daních z příjmu 57. Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. 58. Zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004 sb.,[on-line] Dostupné 16.4.2016 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235 59. Zákon č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 60. Zákon č. 227/1997 Sb. Zákon o nadacích a nadačních fondech
65
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Potravinová banka Tabulka: č. 2 Zaměstnáváme zaměstnance Tabulka: č. 3 Zaměstnáváme: Tabulka: č. 4 Vyuţíváme i dotaci z ÚP na zřízení Tabulka: č. 5 Takto zaměstnáváme jiţ Tabulka: č. 6 Zaměstnáváme více neţ 50% OZP? Tabulka: č. 7. Jaké zdroje fundraisingu jste v roce 2015 vyuţívali? Tabulka: č. 8 Jaká struktura zdrojů by měla být dle Vás v budoucnu? Tabulka: č. 9 Jakou částku nyní potřebuje Vaše PB na pokrytí nákladů na rok? Tabulka: č 10. Jakou částku Vaše PB ideálně potřebuje na pokrytí nákladů na provoz na rok 2016 za ideálního personálního stavu? Tabulka: č. 11 Byla by pro Vás přínosem centrální databáze dárců PB? Tabulka: č. 12 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na obce? Tabulka: č. 13 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na příslušné krajské úřady Tabulka: č. 14 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na nadace? Tabulka: č. 15 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance firmám? Tabulka: č. 16 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance celkem? Tabulka: č. 17 Pozici fundraisera? Tabulka: č. 18 Pozici fundraisera bychom potřebovali? Tabulka: č. 19 Stačil by pro všechny PB jeden fundraiser? Tabulka: č. 20 Jaký úvazek by měl mít Váš ideální fundraiser?
66
Seznam příloh: Příloha č. 1: Fundraisingový plán Potravinové banky Vysočina, na rok 2016 Příloha č. 2: Dotazník “Zdroje financování potravinových bank v ČR
Anotace Cílem mé práce je zjistit, jaké jsou zdroje finančních prostředků pro provoz potravinových bank v České republice.
Klíčová slova: Potravinové banky, zdroje financování, fundraising
Annotation The aim of my thesis is to find out, what are the financial resources for running food banks in the Czech Republic.
Key words: Food bank, sources of financing, fundraising
67
Příloha č. 1
Fundraisingová strategie Potravinové banky Vysočina, z.s.
68
Potravinová banky Vysočina, z.s. (PBV) Potravinová banka Vysočina, z.s. je dle zákona č. 89/2012 Sb. neziskovou organizací vzájemně prospěšnou - spolkem. Hlavním cílem Potravinové banky Vysočina, z.s., je boj proto hladu, chudobě a plýtvání potravin a svojí činností se snaţí obnovovat solidaritu mezi lidmi. PBV je s dalšími 14 potravinovými bankami členem České federace potravinových bank (ČFPB). V České republice je v kaţdém kraji zřízena jedna potravinová banka, s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, kde mají společnou Potravinovou banku Praha, z.s. Nově vstoupila do ČFPB i Potravinová banka Dţbánsko, o.p.s. ČFPB je členem Evropské federace potravinových bank FEBA. Vedle FEBY ve světě existuje celosvětová zastřešující organizace The Global FoodBanking Network (GFN), Feeding America (FA) vyvíjející činnost ve všech státech USA a v Portoriku a Food Banking Regional Network (FBRN), která působí na území Středního východu a v části Afriky.
Stanovení potřeb Základní členění finančních prostředků: Mzdový fond + Provozní náklady Mzdový fond Zaměstnanci – základní výdaj, který je daný platovým výměrem – ovlivnitelná poloţka – hrazeno z provozních nákladů spolku PBV má v současnosti tři zaměstnance 1. Manaţera, projektového manaţera, fundraisera a Public Relations HPP (1,0) Předpokládaný náklad za rok 2016 PN– 493.120,- Kč 2. Skladnici a administrativní pracovnice HPP (0,75) PN – 144.720,3. Ekonomka DPP (0,2) PN – 26.400,Celkem mzdové náklady za rok 2016 – 664.240,Dobrovolníci – pracují bez nároku na odměnu
69
Provozní náklady 1. Pronájem skladových prostor a kanceláře od společnosti Háta, o.p.s. doposud hrazeno 400,- Kč/měsíc. V roce 2016 jiţ nutná spoluúčast na energiích, revizích, EZS, PZS apod. Celkové náklady na pronájem 36.000,- včetně energií, revizí apod. 2. IT technika a software, kancelář, telefony, internet apod. Nahodilé opravy IT techniky, tiskárna 500,-/měsíc Instalace a přeinstalace software 500/měsíc Pohoda – účetní program 3.340,-/rok Kancelářské potřeby 500,-/měsíc Telefony – 1423,-/měsíc Internet – 217,-/měsíc Poštovné – 200,-/měsíc Celkové náklady IT a kancelář 43.420,- Kč/rok 3. Automobil Nákup nového automobilu 100.000,-/ jednorázový nákup Zdroj Nadace ČEZ (80.000,-) a členské příspěvky (20.000,-) Povinné ručení 4000,-/rok Havarijní pojištění 3000,-/rok Dálniční známka 1.500,-/rok Celkové náklady automobil mimo provozu 8.500,- Kč/rok 4. Provoz automobilu, palivo, údrţba Celkové náklady na PHM automobilu 60.000,- Kč Celkové náklady na údržbu automobilu 20.000,- Kč Celkové náklady na automobil palivo a údržba 80.000,- Kč/rok 5. Cestovné HDP (porady, schůze, jednání – dodavatelé, odběratelé, města, Kraje apod. Celkové náklady na cestovné 24.000,- Kč/rok Celkové náklady na roční provoz potravinové banky Vysočina jsou 856.160,- Kč. Vyhodnocení potřeb: A. Oblast zaměstnanců – podhodnocena, chybí minimálně 0,5 úvazku pro skladníka řidiče – příspěvek z ÚP 70
Vzdělávání zaměstnanců – potřeba v oblasti FR, PR, managementu apod.moţnost vyuţití příspěvku z ÚP Podpora odborného zaměstnávání zaměstnanců II. Oblast dobrovolníků – nutná pravidelné setkání i mimo sbírek, moţnost ocenění – od roku 2016 pravidelně oceňovat v rámci Ceny Háty Šeptouchovské – moţnost rozvoje Zdroj financí: MZe18.A. Podpora provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Alokace: maximální částka k čerpání pro jeden subjekt 500.000,- Kč. B. Skladové prostoty: Nutné rozšíření stavající plochy skladovývh prostor a celková rekonstrukce: a) Generální oprava a zprovoznění pojízdné rampy – plošiny b) Nové vchodové dveře do prostoru PBV (nyní jsou nepouţitelné, musí se do prostorů skladu přes prostory, kde se pohybují klienti Centra denních sluţeb Barborka) c) Oprava povrchu podlah v prostorách skladu (nerovnosti a opotřebení) d) Nové okna v prostorách skladové části (stará dřevěná s nefunkčním otvíracím mechanismem) e) Nová okna v prostorách příručního skladu, kde bude zároveň vybudováno zázemí pro personál – manaţer a skladnice (doposud jsou zde okna, která se nedají otevřít – původně v celé budově byla klimatizace – nutno zajistit větrání) f) Sníţení stropů v prostorách příručního skladu (stropy ve výšce 4,20 náročné na vytápění místnosti) g) Úprava prostor pro vytvoření dvou míst k sezení – stoly, PC sestavy, tiskárna apod. h) Nové osvětlení místnosti (stávající osvětlení se sníţením stropů zničí) i) Přepaţení stávajícího otevřeného vstupu – zazděním a zároveň vybouráním původní příčky (vytvoří se samostatný sklad, který doposud je otevřený a přístupný). j) Do velkého skladového sálu nutno instalovat nové radiátory ( v místnosti nejsou instalovány ţádné radiátory – v období tuhých mrazů dochází k promrzání budovy a k riziku znehodnocení potravin. k) Do velkého skladového prostoru instalovat regálové systémy (v současnosti je sklad plně naplněn a není vyuţitý prostor nad paletama, výška stropů je 4,20) l) V současnosti se vyuţivá dočasně sklad o výměře 50 m2, který je nutno opustit a sklad přemístit do pronajatých prostor (za současného stavu nelze přemístit potraviny z dočasného skladu, protroţe v pronajatém skladu není jiţ místo) m) Provede se celkové vymalování místností (původní prostory nutno vymalovat a dezinfikovat) n) Zakoupí se elektrický vysokozdviţný paletovací vozík, který bude slouţit k umistění palet a ostatního sortimentu do regálových systémů. o) Provede se zazdění jedněch vchodových dveří do příručního skladu (je nutno oddělit vedlejší místnost, aby byl prostor skladu uzavřen) 71
p) Pořídí se nové dveře, které budou oddělovat velký sklad a malý sklad s administrativním zázemím (doposud jsou zde nefunkční vrata). q) Instalace nových dveří (protoţe vznikem skladových prostor se zamezí vstupu do prostorů školící místnosti Háty, o.p.s je nutno tuto místnost zpřístupnit vytvořením nového vstupního otvoru a dveří vedle výtahové šachty) r) Nové dveře se instalují do stávajícího otvoru na chodbu (nutno zajistit únikový východ pro personál, stávající dveře jsou nefukční a nelze je uzamknout) Zdroj financí: MZe 18.B. Podpora výstavby a rekonstrukce skladovacích prostor potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením Alokace: maximální částka k čepání pro jeden subjekt 1.000.000,- Kč Výběr dodavatele provede PBV, z.s. vlastním výběrovým řízením. Minimálně osloví 3 dodavatele a vybere dodavatele s nejniţší cenou. PBV, z.s. bude dbát zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Celá dodávka, bude řešena jednou smlouvou s jedním dodavatelem, který si zajistí své subdodavatele. Kde: Místem realizace je sklad Potravinové banky Vysočina, z.s., který je dlouhodobě pronajat společností Háta, o.p.s. (viz obrázek). Mimo sklad (162 m2) PBV dále vyuţívá rampu a parkovací prostory před rampou. Obrázek: Prostory skladu potravin Potravinové banky Vysočina, z.s.
Budoucí rozvoj organizace Budoucí rozvoj je třeba zaměřit na: zprofesionalizování pracovních pozice
72
rozšířit personální zajištění (řidič skladník) rekonstrukci skladových prostor vybavení skladových prostor regálovým systémem nakoupení svozové a rozvozové vozidlo zvýšení odborného vzdělání všech pracovníku PBV působení v oblasti vzdělávání a osvěty (spolupráce se základními, středními i vysokými školami). Zábavnou formou upozorňovat na plýtvání s potravinami. Pro kaţdou věkovou skupinu připravit jinak zaměřené interaktivní programy zvýšení počtu dárců navázání těsnější spolupráce s dárcovskými organizacemi zvýšení počtu odběratelských organizací oslovit všechny města (sociální odbory) s moţností stát se přímou odběratelskou organizací v souvislosti s OP MPP zajistit u dvou odběratelských organizací v Kraji moţnost skladování a distribuce potravinové a materiální pomoci
Identifikace zdrojů Členské příspěvky – pro rok 2016 zvýšit výši členských příspěvků z 1000,Kč/rok na 1500,-Kč/pololetí (celkem 3000,- Kč rok) Kraj Vysočina – podat ţádost o 200.000,- Kč/rok MZe18.A. Podpora provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením 500.000,- Kč MZe 18.B. Podpora výstavby a rekonstrukce skladovacích prostor potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením 1.000.000,- Kč MPSV výzva 01_15 Potravinová a materiální pomoc osobám a domácnostem ve váţné sociální nouzi. OP PMP – získaní finančních prostředků z pozice partnerské organizace (5 % na distribuci pro PB a 5% na sociální práci pro odběratelské organizace) Města a obce – navázat na úspěšnou spolupráci s městy v roce 2015, opětovně poţádat o finanční prostředky formou darů i sponzorských příspěvků Nadace – opětovně poslat projekty na neúspěšné Nadace i na Nadace nové
73
Vyuţít moţnosti dotace na zřízení pracovního místa z ÚP (veřejně prospěšné práce, společensky účelné pracovní místo) Vyuţít moţnosti z ÚP na pracovní prostředky na zřízení nového pracovního místa Opakovat úspěšné benefiční akce z minulého roku – Naházej to do koše II. (basketbalový turnaj v basketbale 3na3) se uskuteční v sobotu 18. 6. 2016. Benefiční přípravný basketbalový zápas mezi BK JIP Pardubice a pozvaným VIP soupeřem. Pořádání potravinových sbírek ve spolupráci s Krajem Vysočina. Pořádání potravinových sbírek ve spolupráci s velkými firmami z Kraje Vysočina. Individuální dárci – začít více oslovovat a pracovat s individuálními dárci
Vyhodnocení příležitostí Současný stav: Potenciální zdroje Kraj (dotace, granty) Města, obce (dotace, granty, dary) Nadace Benefiční akce Právnické a fyzické osoby Moţný směr rozvoje: Dotace MZe OP MPP Dobrovolníci – dobrovolnické centrum
Význam z dlouhodobé perspektivy Základem vţdy odběratelské příspěvky od odběratelských organizací Nejdůleţitější důraz klást na dobrovolnickou činnost – péče o dobrovolníky – pravidelné schůzky 1x za Q, 1x za rok ocenění dobrovolníků v rámci Ceny Háty Šeptouchovské – nominace na ostatní ceny v rámci ohodnocení dobrovolníků v rámci, okresu, kraje (Křesadlo) 74
Dobré vztahy s krajem Vysočina – navázat na schůzku s JUDr. Švarcovou (vedoucí sociálního odboru) a ředitelem ČFPB Martinem Plichtou – deklarace dlouhodobé spolupráce – pořádání konference spolu s Krajem Vysočina – vzdělávání mládeţe – akademie třetího věku Pravidelné opakování benefičních akcí, které mají potenciál – Naházej to do koše apod. Vyuţití zakoupeného automobilu k pronájmu pro spolupracující organizace
Limity Potravinová banka má omezenou moţnost získání finančních prostředků z vedlejší činnosti. Do budoucna se rýsuje jediná moţnost a to pronájem svozového vozidla v době nevyuţití
Určení strategie SWOT analýza Silné stránky ČFPB – silné vedení s kvalitním metodickým vedením pro PBV Dobrá pověst organizace Tradice Národní potravinové sbírky Dobrovolníci Finanční podpora od státu MZe Finanční podpora z EU – OP MPP PB nástroj proti plýtvání Dlouhá tradice (ve světě od roku 1967) PB fungují ve všech zemích světa PB nástroj v boji proti chudobě Nové svozové a rozvozové vozidlo
Slabé stránky Nedostatečné personální obsazení Nedostatečné vyškolení pracovníků Nepravidelné informování ze strany ČFPB Nahlíţení části populace na problematiku hladu a chudoby
75
Nepříznivý pohled na romskou menšinu Uprchlická krize Neúspěšný projekt Generace 21
Příležitosti OP PMP Dotace MZe Novela zákona o potravinách - prodejnám s prodejní plochou větší jak 400 m2, dává za povinnost poskytnout bezplatně neprodané potraviny neziskové organizaci, která shromaţďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím. Tato novela, která jiţ byla schválena parlamentem, by měla platit od 1. 1. 2018. Nastartovaná dobrá spolupráce s Krajem Vysočina Dofinancování nákupu vozidla z prostředků Kraje Vysočina (květen 2015) Zakoupení nového skladového systému – internetová aplikace Hrozby Odmítání spolupráce ze strany Oblastní charity Havlíčkův Brod Nevyjasněná spolupráce s Oblastní charitou Jihlava (vazby na OCH HB) Pokud se přihlásí více ţadatelů o dotační titul 18. MZe Dostatečnost 5% paušálu z OP MPP Provozní náklady na „nové“ svozové a rozvozové vozidlo – vyhnout se nákupu problémovému automobilu Likvidace potravin s krátkou dobou spotřeby, pro které PBV nenajde obdarovaného Určující pro volbu strategie v dalším období: Potravinové banky jsou nestátní neziskové organizace, jejichţ hlavním cílem je boj proto hladu, chudobě a plýtvání potravin a svojí činností se snaţí obnovovat solidaritu mezi lidmi. Získávání potravin a jejich rozdávání probíhá zdarma Nové výzvy v podobě zapojení do OP potravinové a materiální pomoci – v první fázi pro ČR nutné zajistit skladování a distribuci potravin za 50 mil Kč a materiálu za 50 mil. Kč. 76
Vyhotovit projekt na rekonstrukci skladových prostorů PBV (nutno jiţ nyní uvaţovat na potřebě zajištění pro část potravin, drogerie, oděvů a školních pomůcek – 3 oddělené prostory Realizovat projekt na rekonstrukci skladových prostorů PBV V rámci realizace přestavby zajistit odpovídající podmínky pro personál – kancelářské prostory (základní vybavení) Nutnost být připraven na novelu zákona o potravinách, kdy od 1. 1. 2018 budou mít prodejny s plochou větší jak 400 m2 povinnost darovat potraviny na charitativní účely – náročnost svozů a další distribuce pro všechny nám určené potraviny, vyřešit hlídání doby spotřeby Zajištění provozu skladové aplikace Návrh na využití zdrojů: ÚP Vyuţít moţnosti příspěvků na SÚPM, nebo VPP – skladník řidič Vyuţít moţnosti příspěvku na vzdělávání zaměstnanců z Podpory odborného vzdělávání zaměstnanců II. (25% spoluúčast ze strany PBV) Stát (MZe, MPSV) Sledování nově vyhlášených dotačních titulů Odběratelské organizace Zavedení progresivního systému k určení odběratelských příspěvků vzhledem k mnoţství odebraných potravin a k finančním prostředkům, které poskytnou obce a města v jejich spádových regionech Zavést pravidelné, alespoň pololetní informační schůzky – informace o novinkách Místní firmy Oslovit všechny firmy v Kraji Vysočina – zahájit spolupráci – příprava na období, kdy vyschnou prostředky od státu a EU. Jednotlivci Pravidelná práce s dobrovolníky – dobrovolnické centrum Ledečska Vlastní zdroje Moţnost pronájmu automobilu
77
Jiné Dokončit jiţ připravený CERTIFIKAT – město, obec, která pomáhá PBV v boji proti hladu a chudobě. Keramická lţička s logem PBV a Bibliografický seznam: LEDVINOVÁ J. 2013. Profesionální fundraising. Praha: NAMU NORTON M., 2003. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Praha: Nadace Via Výroční zpráva Potravinová banka Vysočina za rok 2015. Dostupné z: http://www.potravinovabanka.cz/pb-vysocina/ [cit. 22. 4. 2016] Příloha FR plánu Poslání Potravinové banky Vysočina, z.s. Potravinové banka Vysočina je nestátní neziskové organizace, jejíţ hlavním cílem je boj proto hladu, chudobě a plýtvání potravin a svojí činností se snaţí obnovovat solidaritu mezi lidmi. PBV zdarma potraviny získává a zdarma je distribuuje. PBV odmítá diktát peněz. Důvody donátorství: 1. Podpora boje proti hladu a chudobě 2. Příleţitost jak pomoc lidem ve svém okolí, kteří trpí nedostatkem potravin 3. Příspěvek k boji proto plýtvání potravinami Výhody donátorství: Pocit udělat něco pro druhé – sounáleţitost se všemi obyvateli Kraje Vysočina a ČR Prezentace donátora - internetové stránky, FB Vytvoření oboustranného spolupráce mezi PBV a donátorem Slova a části poslání, o kterých si myslíme, ţe budou lidi motivovat k poskytnutí prostředků: Bída - Hlad – Pomoc – Adresnost - Regionální sbírky – Národní potravinová sbírka – Benefiční akce na podporu PBV - Spolupráce - Dobrovolnictví
78
Příloha č. 2: Dotazník “Zdroje financování potravinových bank v ČR
Zdroje financování potravinových bank v ČR Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku. Mnohokrát děkuji. Miroslav Krajcigr – předseda Potravinové banky Vysočina, z.s. P.S.: Dotazník bude slouţit k mé absolventské práci na VOŠ Caritas v Olomouci.
79
TO č.1 Potravinová banka: Praha, z.s. Ostrava, z.s. V Ústeckém kraji, z.s. Liberec, z.s. Plzeň, z.s. Pro Brno a jihomoravský kraj, z.s. Hradec Králové, z.s. Ve Zlínském kraji, z.s. Pardubice, z.s. Karlovarského kraje, z.s. V Olomouckém kraji, z.s. Vysočina, z.s. Jihočeského kraje, z.s. TO č. 2 Zaměstnáváme zaměstnance: Ano Ne TO č. 3 Zaměstnáváme: Manaţera 1,0 Fundraisera 1,0 Administrativního pracovníka 1,0 Ekonoma 1,0 PR 1,0 Skladníka Skladník řidič 1 Skladník řidič 2 Skladník řidič 3 1x pozice, která kumuluje všechny náplně práce 2x pozice, která kumuluje všechny náplně práce Jiná
80
TO č. 4 Vyuţíváme i dotaci z ÚP na zřízení: Chráněného pracovního místa Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Jiná TO č. 5 Takto (CHPM, VPP, SÚPM) zaměstnáváme nyní 1 zaměstnance 2 zaměstnance 3 zaměstnance 3 a více zaměstnanců Nikdy jsme takto nikoho nezaměstnali TO č. 6 Zaměstnáváme více neţ 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením: Ano Ne TO č. 7 Pozici fundraisera?: Máme Nemáme Pracuje pro nás jako fundraiser zaměstnanec jiné NNO Jiná TO č. 8 Pozici fundraisera bychom potřebovali: Ano Ne Jiná TO č. 9 Stačil by pro všechny PB jeden fundraiser? Ano Ne Jiná 81
TO č. 10 Jaký úvazek by měl mít Váš ideální fundraiser? 1,0 0,75 0,5 0,25 0,1 OSVČ mimo NNO Jiná TO č. 11 Jaké zdroje fundraisingu jste v roce 2015 vyuţívali? Fyzické osoby Podnikatelé (fyzické a právnické osoby) Kraje Města a obce Nadace Benefiční akce Operační programy EU, evropské grantové programy Státní rozpočet, státní fondy (mimo OP) Grantové programy krajů Grantové programy obcí Členské a odběratelské příspěvky Dotace z úřadu práce ČFPB Další TO č. 12 Jaká struktura zdrojů pro chod PB by pro Vás měla být ideální v budoucnu? Fyzické osoby Podnikatelé (fyzické a právnické osoby) Kraje Města a obce Nadace Benefiční akce 82
Operační programy EU, evropské grantové programy Státní rozpočet, státní fondy (mimo OP) Grantové programy krajů Grantové programy obcí Členské a odběratelské příspěvky Dotace z úřadu práce ČFPB Další TO č. 13 Jakou částku nyní potřebuje Vaše PB na pokrytí nákladů na rok 2016 za současného personálního stavu? (méně jak): 100.000,- Kč 200.000,- Kč 300.000,- Kč 400.000,- Kč 500.000,- Kč 600.000,- Kč 700.000,- Kč 800.000,- Kč 900.000,- Kč 1.000.000,- Kč 1.100.000,- Kč 1.200.000,- Kč 1.300.000,- Kč 1.400.000,-Kč TO č. 14 Jakou částku Vaše PB ideálně potřebuje na pokrytí nákladů na provoz na rok 2016 za ideálního personálního stavu? (méně jak): 100.000,- Kč 200.000,- Kč 300.000,- Kč 400.000,- Kč 500.000,- Kč 83
600.000,- Kč 700.000,- Kč 800.000,- Kč 900.000,- Kč 1.000.000,- Kč 1.100.000,- Kč 1.200.000,- Kč 1.300.000,- Kč 1.400.000,-Kč TO č. 15 Byla by pro Vás přínosem centrální databáze dárců PB?: Ano ANO TO č. 16 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na obce?: cca 0% cca 10% cca 20% cca 30% cca 40% cca 50% cca 60% cca 70% cca 80% cca 90% cca 100% nikdy jsme ţádost na obce nepodali TO č. 17 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na příslušné krajské úřady?: cca 0% cca 10% cca 20% 84
cca 30% cca 40% cca 50% cca 60% cca 70% cca 80% cca 90% cca 100% nikdy jsme ţádost na kraj nepodali TO č. 18 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance na nadace?: cca 0% cca 10% cca 20% cca 30% cca 40% cca 50% cca 60% cca 70% cca 80% cca 90% cca 100% nikdy jsme ţádost na obce nepodali TO č. 19 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance firmám?: cca 0% cca 10% cca 20% cca 30% cca 40% cca 50% cca 60%
85
cca 70% cca 80% cca 90% cca 100% nikdy jsme ţádost na obce nepodali TO č. 20 Jakou máte úspěšnost v podávání ţádostí o finance celkem?: cca 0% cca 10% cca 20% cca 30% cca 40% cca 50% cca 60% cca 70% cca 80% cca 90% cca 100% nikdy jsme ţádost na obce nepodali
86
