CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Současná situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky
Zorjana Pryjmak Vedoucí práce: Mgr. Jan Mochťák
Olomouc 2015
Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v seznamu literatury.
V Olomouci dne 29.4.2015
Podpis
Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce Mgr. Janu Mochťákovi, za odborné vedení, cenné rady a pomoc při zpracování mé absolventské práce na téma „Současná situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky“
OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………………………….6 1.
DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................. 8 1.1. Migrace ............................................................................................................... 8 1.2. Emigrant, Imigrant .............................................................................................. 9 1.3. Důvody migrace .................................................................................................. 9 1.4. Trh práce a jeho členění .................................................................................... 11
2.
MIGRACE Z UKRAJINY DO ČESKÉ REPUBLIKY SE ZAMĚŘENÍM NA UKRAJINSKÉ ŢENY ...................................................................................... 15 2.1. Současný stav migrace na území ČR ................................................................ 15 2.2. Historie migrace z Ukrajiny od r. 1989............................................................. 16 2.3. Současný stav migrace z Ukrajiny .................................................................... 17
3.
TRH PRÁCE A JEHO SOUČASNÁ SITUACE .............................................. 22 3.1. Subjekty a příslušné nástroje trhu práce v ČR .................................................. 22 3.2. Současný stav na trhu práce .............................................................................. 23
3.3. Naplnění legislativních podmínek cizinců ze třetích zemí pro vstup na trh práce……………………… 3.4. Situace cizinců ze třetích zemí na trhu práce .................................................... 26 4.
POSTAVENÍ A ROLE UKRAJINSKÝCH MIGRANTEK NA TRHU PRÁCE27 4.1. Oblasti zaměstnanosti ukrajinských ţen ........................................................... 27 4.2. Zaměstnávání ukrajinských ţen a související témata/problematika ................. 27 4.2.1. Transnacionální mateřství ................................................................................. 28 4.2.2. Gender aspekty .................................................................................................. 30 4.2.3. Vzdělání ............................................................................................................ 30 4.2.4. Jazyková bariéra ................................................................................................ 31
ZÁVĚR ………………………………………………………………………………...33 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 35 Literatura:……………………………………………………………………………35
Internetové zdroje: ..................................................................................................... 37 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK .................................................................................. 38 Seznam grafů.............................................................................................................. 38 Seznam tabulek .......................................................................................................... 38 ANOTACE ..................................................................................................................... 39 ABSTRACT.................................................................................................................... 40
ÚVOD Ve své absolventské práci se budu zabývat současnou situaci ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. V současné době vzrůstá rozdíl mezi těmi, kteří migrují, a mezi těmi, kteří si migraci nemohou dovolit. Podle sociologa Zygmunta Baumana, se mobilita v současné době stává jedním z důleţitých stratifikačních faktorů. Mít moţnost pohybovat se po světě, většinou znamená mít moţnost zlepšit svoji kvalitu ţivota. I mezi těmi, kteří se fyzicky pohybují po světě, existují obrovské rozdíly v tom, co jim migrace přináší a jaké mají moţnosti volby. To znamená, ţe migrace velmi významně mění charakter ţivota na mnoha místech světa. Pohyblivý kapitál vede k neustálému přemisťování výroby do míst s levnější pracovní sílou, kam jsou lákání další příchozí. Ve chvíli, kdy je na obzoru nové výhodnější pracovní místo, zanechává po sobě tisíce nezaměstnaných v lokalitách se špatnými příleţitostmi k obţivě. To je často důvodem Ukrajinských obyvatel k další migraci. (Klvaňová 2007:14-16) Téma práce jsem zvolila proto, ţe jako Ukrajinka mam kolem sebe spoustu lidí, kteří z Ukrajiny cestuji za prací právě do České republiky. Chtěla jsem více nahlédnout do oblastí migrace a vůbec jaké důvody k ní vedou právě lidí z Ukrajiny. Zároveň jsem si na základě odborné literatury chtěla ověřit, zda to co proţívají mojí příbuzní při hledání práce v České republice, je shodné s jíţ zjištěnými poznatky. Hlavním cílem této absolventské práce je popis současné situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. Pro snazší orientaci ve své absolventské práci věnuji první kapitolu vymezení základních pojmů, které budu v textu často vyuţívat. Tatopráce je svojí povahou teoretická. Metodou práce je kompilace existujících poznatků o současné situaci ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. Za tímto účelem v této práci čerpám informace z odborné literatury a dalších dostupných zdrojů, které se věnují migraci. Velkou část aktuálních informací o migraci jsem zjišťovala především z dostupných zdrojů Ministerstva vnitra České republiky a Českého statistického úřadu. Další potřebné informace jsem čerpala z různých dostupných zdrojů odborné literatury. Toto téma je v Českém prostředí velmi aktuální, a proto jsem k napsání této práce vyuţívala českou odbornou literaturu.
6
Tato práce je členěná do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se zabývám migraci a souvisejícími pojmy. Zaměřují se na vyjasnění pojmů migrace a těch, kteří migrují. Dále se tu zabývám obecnými důvody migrace a poslední část této kapitoly je věnována trhu práce a jeho členění. Druhá část práce je zaměřená na současný stav migrace na území České republiky, dále na historický vývoj migrace z Ukrajiny do České republiky a poslední část je věnována současnému stavu migrace z Ukrajiny do České republiky. Ve třetí kapitole představují trh práce a jeho současnou situaci. Zde se věnují subjektům a příslušným nástrojům trhu práce v ČR, současnému stavu na trhu práce. Závěr kapitoly je věnován legislativním podmínkám cizinců ze třetích zemí pro vstup na trh práce. Závěrečná kapitola představuje postavení a role ukrajinských migrantek na trhu práce. Jsou zde zahrnuty oblasti jako zaměstnanost Ukrajinských ţen, související témata/problematika, transnacionální mateřství, gender aspekty, vzdělání a jazyková bariéra.
7
1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ 1.1.
Migrace
Migrace je jedním z fenoménu lidské společnosti a je jejím základním a přirozeným projevem, který nelze vnímat pouze jako jev související výhradně s naší současnosti. Na jedné straně je tu skutečnost, ţe migrace je něco zcela tradičního, coţ neodmyslitelně patří ke způsobu ţivota lidské společnosti. Na straně druhé výraz migrace skrývá velké mnoţství podob, které souvisejí s proměnami lidské společnosti v čase. (Hamplová 2011:15-17) Z demograficko-sociologického hlediska lze migraci charakterizovat jako přesun či změnu. Demografie vnímá migraci jako změnu geografického rozmístění obyvatelstva. Sociologie migraci chápe jako komplexní a zdlouhavý proces, kdy se člověk nepřesouvá pouze fyzicky, ale jde i o přesun pomyslného středobodu svého ţivota v rámci společnosti. (Hamplová 2011:15-17) Migraci lze v širším slova smyslu definovat jako geografickou změnu rozmístění obyvatelstva, prostorový pohyb či prostorovou mobilitu obyvatelstva. Zároveň je hlavní formou změny obyvatelstva, se kterou souvisí trvalá změna pobytu. (Hamplova 2011:15-17) Současná migrace je pevně spjata s globalizací, protoţe propojováním světa prostřednictvím komunikačních technologii, sociálních sítí a zjednodušením přepravy se migrace stala dostupnou většímu počtu lidí, neţ tomu bylo dříve. Z tohoto vyplývá, ţe migruje stále pestřejší sociální spektrum lidí a také z míst, ze kterých se dříve nemigrovalo v takové míře. Skrze moderní komunikační technologie a média, se síří do stále většího počtu míst na světě obrazy, které vykreslují představy o ţivotě na různých místech světa. Takto vykreslené představy mají velký vliv na uvaţování o migraci jako strategické volbě v určité ţivotní situaci. Zejména představy o tom, kam se mohu přestěhovat, a jak by tam mohl vypadat nový ţivot, se stávají konkrétnějšími. Nakonec však často nemusí vůbec odpovídat realitě. (Klvaňová 2007:14-16) Základní součástí definice migrace je dlouhodobost. Tento termín chce poukázat na to, ţe dlouhodobost se odvíjí od tvrzení, ţe člověk je v důsledku migrace nucen opustit stávající sociální místo působnosti a adaptovat se na nové prostředí. Z toho lze usoudit, ţe čím déle přemístění ţivotního středobodu trvá, tím více se od migrujících osob očekává, ţe musí upravit jednotlivé oblasti lidského ţivota. (Hamplová 2011:21)
8
Z hlediska charakteristiky migrace jako změny trvalého pobytu, můţeme migraci dělit na vnitřní a mezinárodní. Co se týče mezinárodní migrace, jde o změnu obvyklého pobytu za hranice státu. V rámci mezinárodní migrace jsou důleţité ekonomické, politické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady na emigrační, tranzitní a také imigrační země. Naopak vnitřní migrace představuje pohyb obyvatel v rámci jedné země. (Dohnalová 2012:7-8)
1.2.
Emigrant, Imigrant
Migrace jako taková, můţe mít dvojí podobu. V jednom případě jde o imigraci, tehdy mluvíme o přistěhování obyvatelstva a za aktéry imigrace povaţujeme imigranty. V případě druhém se jedná o emigraci, která představuje vystěhování obyvatelstva ze země. Zde se jedná o takzvané emigranty. Migraci lze také rozdělit dle toho, zda jde o migraci nucenou či dobrovolnou. Obvykle je obtíţné je od sebe odlišit. Důvodem vynucené migrace bývá zejména válečný stav, nastolení diktatury, či zhoršení ţivotních podmínek. (Dohnalová 2012:7-8)
1.3.
Důvody migrace
Těmi nejčastějšími důvody migrace jsou často hluboké disproporce v bohatství jednotlivých oblastí, síle jednotlivých ekonomik a ţivotní úrovní daných společností. Často jsou také důvodem mezinárodní migrace rozdíly v míře demokracie a politické stabilitě země původu. (Šišková 2001:19) Pro charakteristiku mezinárodní migrace, OSN stanovuje limitní hranici jednoho roku pobytu za hranicemi daného státu. V tom případě tedy hovoří o mezinárodní migraci. (Dohnalová 2012:7-8). Hlavní trendy světové mezinárodní migrace jsou ovlivňovány specifickými vlivy, které jsou označovány jako „push“ a „pull“ faktory. (Dohnalová 2012:7-8) Prostřednictvím těchto faktorů lze mezinárodní migraci rozdělit na migraci politickou a ekonomickou. Push faktory jsou takové, které nutí lidi, aby se stěhovali ze svých domovů. Mezi „push“ faktory paří zejména ekonomická nestabilita, změna ţivotních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboţenské a národnostní konflikty a v neposlední řadě zhoršování kvality ţivotního prostředí ve vlastní zemi. Na druhou stranu „pull“ faktory přitahují migranty především do rozvinutých zemí. Jde například o politickou stabilitu, vysoký ţivotní standard, ekonomickou perspektivu, svobodu a moţnost seberealizace v zemi cílové. (Dohnalová 2012:7-8)
9
Co se týče pracovní migrace, na kterou se budu více zaměřovat, motivy pracovní migrace často bývají hlavním faktorem, který ovlivňuje postavení migrantů na trhu práce. Tyto motivy většinou určuje socioekonomická vyspělost pracovní migrace zdrojové země ve srovnání se zemí cílovou. (Pořízková 2009:48) V případě kategorie pracovní migrace lze tuto rozdělit na migraci dobrovolnou, nucenou, legální a nelegální a je třeba zdůraznit, ţe většinou nejde o neměnné kategorie, které se nemusejí, ale mohou v čase proměňovat. Například nenucená migrace se promění v migraci nucenou. (Čiţinský a kol. 2014:28-29) Pracovní migrace dobrovolná znamená, ţe cizinec se rozhoduje sám na základě vlastního subjektivního rozhodnutí za účelem navýšení svých zisků, získání nových zkušeností nebo jiných výhod. U migrace nedobrovolné chybí zejména prvek dobrovolnosti. Mezi kategorie nucené pracovní migrace lze zařadit obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování či zneuţívání domácích pracovních sil. (Čiţinský a kol. 2014:28-29) Jako další kategorizaci pracovní migrace lze uvést migraci legální či nelegální (neregulérní). Nelegální migrace je neoprávněný vstup na území státu nebo jeho neoprávněné opuštění. To znamená nelegální překročení vnější schengenské hranice České republiky, i neoprávněný pobyt na tomto území. Respektive pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění. O legálním pobytu hovoříme tehdy, pokud cizinec má právo pobývat na území ČR, pokud ale zároveň splňuje zákonem stanovené podmínky. (Čiţinský a kol. 2014:24). Za jednu z dalších významných bariér, která ovlivňuje mezinárodní migraci, lze povaţovat migrační politiku cílových zemí. Tyto země se často různými způsoby pokoušejí regulovat příliv imigrantů na území svého státu. (Šišková 2001:19). Další faktory, které ovlivňují migraci, lze rozčlenit na základě tří rozdílných perspektiv. Můţeme zde mluvit o „individualistické perspektivě“ a „systémové perspektivě“, které se navzájem doplňují. Jako třetí lze zmínit „vliv komunikace a informací na migraci“. (Hamplová 2011:23-30) Individualistická perspektiva zahrnuje faktory, jako jsou pohlaví a věk. Výsledky výzkumu, které zveřejnil Killisch v roce 1979 nám dokazují, ţe celková četnost migrace se výrazně mění v závislosti na věku. Dalším faktorem v rámci individualistické perspektivy jsou socioekonomické faktory, kam řadíme zejména rodinný stav. Rozhodující v tomto momentě je to, zda je člověk svobodný a relativně bez závazků, nebo jestli má závazky vůči své rodině. Na základě toho se rozhoduje, zda 10
opustí dosavadní působiště. Další skupinou jsou psychologické faktory. Často člověk, který uvaţuje o migraci, je vystaven situací, která pro něj znamená vytrţení ze sociálních sítí. Můţe jít o rodinu, přátele či prostředí, na které je zvyklý. V takové chvíli jedinci často uvaţují o obavách z nového neznámého prostředí, uvědomují si nesounáleţitost s místními obyvateli v cílovém státě. (Hamplová 2011:23-30) Systémová perspektiva se často zaměřuje na úroveň hospodářské rozvinutosti hostitelské země a důraz je téţ kladen na ekonomickou úroveň daného regionu. Významným faktorem, který v rámci této perspektivy ovlivňuje migraci, je současný stav oborů v rámci jednotlivých sektorů národního hospodářství. Zda konkrétní odvětví prosperují, nebo jsou naopak v úpadku. Velice specifickým faktorem, který můţe ovlivňovat rozhodnutí jednotlivce, zda opustí dosavadní místo působení, je takzvaný „brain drain“. Jde o výraz, který pochází z angličtiny a v překladu znamená „odliv mozků“. Jde o problém, se kterým se setkáváme především u mezinárodní migrace. Mluvíme tedy o odchodu lidského kapitálu, zejména osob s kvalitním vzděláním. Pro hostitelské země to znamená nárůst kvalifikovaných pracovních sil. Na druhou stranu pro zemí původu to můţe znamenat ztrátu investic do vzdělání lidských zdrojů. (Hamplová 2011:23-30) Je dobré se také zmínit o vlivu komunikace a informace na migraci jako o dalším faktoru, který migraci ovlivňuje. Právě mnoţství a přesnost informací má často velký vliv na to, zda se motivace migrovat bude posilovat nebo naopak oslabovat. Obvykle jde o informace od příbuzných či blízkých přátel, kteří o hostitelské zemi mluví. Právě to je často pro jedince jednou z motivací pro migraci. Při získávaní informací o hostitelské zemi si často porovnáváme vlastní přání a očekávání s aktuálními příleţitostmi v cílovém regionu. Pokud jsou jedincova očekávání naplněna, jsou informace jedním z rozhodujících faktorů migrace. (Hamplová 2011:23-30)
1.4.
Trh práce a jeho členění
Trh práce je trhem primárního výrobního faktoru a jde o trh jako kaţdý jiný, přesto je něčím zvláštní. Určitá schopnost pracovat je vázána na člověka. Lidé jsou jedinečnými bytostmi, kaţdá má jiné schopnosti, talent a nadání a také jiné ţivotní a pracovní zkušenosti. Kaţdý člověk jako vlastník výrobního faktoru práce nabízí sluţbu práce na trhu práce. Výrobci si sluţbu práce zároveň se sluţbami ostatních výrobních faktorů najímají, aby následně mohli vyrábět zboţí. (Broţová 2003:13)
11
Základním mechanismem, který v dnešní moderní společnosti spojuje nabídku pracovní síly s její poptávkou, je trţní ekonomika a trh práce. Pracovní trh zprostředkovává systému produkce pracovní sílu, která je strukturovaná na základě jeho poţadavků na výrobní procesy a činnosti. Zajišťuje také pracovní síle finanční a sociální prostředky, které jsou pro její přeţití ve společnosti nezbytné. Jde tedy o mzdu a sociální status. (Hofírek 2011:36-37) Ne vţdy všichni lidé, kteří jsou schopni se na trhu práce uplatnit, na něj ve skutečnosti vstupují. Určitá část populace na něj vstupuje nedobrovolně. Důvodem tohoto aktu je fakt, ţe jím podpora ze strany státu či jiných privátních institucí, umoţňuje fungovat ve společnostibez toho, aniţ by do trhu práce byli zapojeni. Tedy bez toho aniţ by prodávali svou pracovní sílu zaměstnavatelům. Ze strany státu jde o podporu formou sociálních dávek a v případě privátních institucí mluvíme o rodině či charitě. V takovémto případě mluvíme o lidech, kteří nejsou ekonomicky aktivní a nepracují v zaměstnání, či za tuto práci neodstávají odměnu. Řadíme sem seniory, osoby dlouhodobě nemocné, jedince mentálně či fyzicky nezpůsobilé k práci, studenty a také ţeny v domácnosti. Jednou z další kategorii osob mimo pracovní trh jsou také lidé, kteří zůstávají mimo trh práce vynuceně. Často nemají schopnost se na trhu práce vůbec uplatnit, či na druhou stranu jim ve vstupu na trh práce brání jejich zvyklosti nebo státní instituce. (Hofírek 2011:36-37) Co se trhu práce týče, neexistuje pouze jediný trh práce, to znamená, ţe není homogenní, ale je členěn podle geografických oblastí, odvětví a profesí. Takovéto trhy práce jsou od sebe oddělovány a mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle mezi nimi vzájemně téměř nedochází k nějaké konkurenci. Jde tedy o teorii duálního trhu práce (duallabour market), který dělí trh práce na primární a sekundární složku. Tuto teorii rozvinuli v USA v 70. letech Peter Doeringer a Michael Piore. Jde o "InternalLabourMarkets and ManpowerAnalysis, 1970. (Hofírek 2011:36-39) Primární trh práce se často vyznačuje vysokými příjmy, jistotou zaměstnání, dobrými vyhlídkami pro vzestupnou mobilitu a zaměstnaneckými benefity. Tento typ trhu práce se vyznačuje tím, ţe zde můţeme nalézt lepší a výhodnější pracovní příleţitosti, zaměstnání s vysokou prestiţí, dobré podmínky výkonu práce poskytující dobré moţnosti profesního růstu. Primární trh práce lze také rozdělit na vyšší primární sektor a niţší primární sektor. V prvním případě se jedná o sektor, který zahrnuje dlouhodobě působící zaměstnance, kteří postupují ve svých pozicích v závislosti na počtu odslouţených let. V případě druhém niţší primární sektor, který se plní převáţně 12
modrými límečky (jde o označení pro dělníky, kteří vykonávají manuální práci odměňovanou hodinovou mzdou, odlišují se od bílých límečků, jejichţ práce není povaţována za manuální, jde spíše o práci kancelářskou), vykonávající stabilní kvalifikovanou práci. (Hofírek 2011:36-39) Sekundární trh práce je charakteristický nízkou mzdou, krátkodobými pracovními úvazky, nejistotou zaměstnání, malým či ţádným výhledem na kariérní postup a také nepřítomností zaměstnaneckých výhod. Takovýto pracovní trh nabízí méně stabilní pracovní příleţitosti. Zároveň je pro něj charakteristická vysoká fluktuace pracovníků a střídání období zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Nachází se zde zejména nekvalifikované či nízko kvalifikované pracovní pozice ať uţ manuální (jde například o stavební dělníky, číšníky) či nemanuální (niţší úředníci). Co se vstupu a výstupu ze sekundárního trhu práce týče, jsou snazší a rychlejší neţ je tomu u primárního sektoru. Mluvíme-li o přechodu ze sekundárního do primárního sektoru je výrazně obtíţný a mobilita mezi těmito dvěma segmenty je velmi malá. (Hofírek 2011:36-39) Takovéto dělení trhu práce má i své důsledky. Přítomnost určitých bariér v pohybu pracovní síly mezi oběma segmenty má za důsledek koncentraci některých typů pracovníků v jednotlivých segmentech. Pro sekundární sektor je charakteristické, ţe se zde setkáváme častěji se ţenami, velmi mladými či naopak velmi starými jedinci, nekvalifikovanými nebo handicapovanými osobami. Často jsou to také imigranti či příslušníci etnických menšin. Rozdělení primárního a sekundárního trhu práce jasně reflektuje mocenskou strukturu společnosti. (Hofírek 2011:36-39) Včetně klasického dělení trhu práce na primární a sekundární sektor, jej můţeme rozdělit na trh práce formální a neformální. Neformální trh práce je charakteristický tím, ţe nespadá pod kontrolu a regulaci ze strany společenských institucí, které slouţí k regulaci ekonomiky (daňové úřady). Můţeme sem zařadit například samozásobování, domácí práce, přátelské výpomoci, ale zejména sem patří různé formy neregulérního a nelegálního podnikání. Pokud jde o ekonomické aktivity migrantů, je moţné do neformálního trhu práce zahrnout například vyuţívání "klientského systému" nebo "švarcsystému" při jejich zaměstnávání. (Hofírek 2011:36-39) Klientských systém se pouţívá k označení organizovaného zaměstnávání imigrantů (především z Ukrajiny). Cílem systému je zprostředkovat pracovní místa imigrantům na lokálním trhu práce. Klientský systém můţeme zobrazit jako pyramidu hierarchických vztahů, kde na její základně jsou zahraniční pracovníci. Jsou to
13
pracovníci, kteří část svých výdělků odvádějí za zprostředkování zaměstnání a další sluţby výše postaveným aktérům systému. (Hofírek 2011:36-39) Švarcsystém je spojován s podnikatelem Miroslavem Švarcem, který v době, kdy to ještě nebylo nezákonné (tedy do konce roku 1991), své zaměstnance změnil na osoby samostatně výdělečně činné a tím výrazně ušetřil na platbách sociálního a zdravotního pojištění. Takto se nechala inspirovat i řada dalších zaměstnavatelů, a proto došlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti k 1.1.1992. Tato novelizace zákona takzvaný švarcsystém téměř zakázala. (Hofírek 2011:36-39)
14
2. MIGRACE Z UKRAJINY DO ČESKÉ REPUBLIKY SE ZAMĚŘENÍM NA UKRAJINSKÉ ŽENY 2.1.
Současný stav migrace na území ČR
K 31.12.2014 je v České republice evidováno 451 923 tisíc cizinců. Přechodně je zde200 581 cizinců a 251 342 cizinců trvale usazených. Na území ČR je nejvíce občanů z Ukrajiny (celkem 104 388), Slovenska (96 222), Vietnamu (56 666), Ruska (34 684) a Polska (19 626). (Cizinci s povoleným pobytem)
300000 250000 200000
Dlouhodobé pobyty nad 90 dnů
150000
Trvalé pobyty
100000 50000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Grafč.1:Vývoj počtu cizinců s pobyty trvalými a dlouhodobými pobyty nad 90 dní Pramen: Ministerstvo vnitra České republiky
Po pádu takzvané „železné opony1“ a otevření hranic se Česká republika stala tranzitní zemí pro velké mnoţství migrujícího obyvatelstva, ať uţ pracujícího před válečnými konflikty, nebo hledající lepší ţivotní podmínky v západní Evropě. S postupem času a zejména po vstupu České republiky do Evropské Unie se ČR stala zemí cílovou. To tedy znamená, ţe mnoho migrantů se přichází do České republiky trvale usadit. (Polovina cizinců…) Jiţ od roků 2008 počet cizinců z Ukrajinyv České republice nepřibývá. Postupem času se zvyšuje zastoupení osob ze zemí Evropské Unie a zároveň se mění struktura pobytů. V posledních letech počet cizinců v ČR stagnuje. Zároveň dochází ke změně 1
Rok 1989 revoluce – vznik Československé republiky. Následně otevření hranic a konec komunistického řízení. Nastolení demokracie-vznik demokratického státu. Z hlediska migrace a nastavení migrační politiky je významný rok 1993- tedy vznik České republiky.
15
struktury cizinců podle státního občanství a typy jejich pobytů. Z důvodu sníţení poptávky po pracovní síle v důsledku ekonomické krize a částečnému omezení přístupu k pracovním povolením pro osoby ze zemí mimo Evropskou unii, počet ekonomických migrantů z těchto zemí výrazně ustal. (Polovina cizinců…) Kaţdoročně dochází k poklesu počtu cizinců ze zemí mimo EU, především z tradičních zdrojových zemí pracovní migrace (Ukrajiny, Vietnamu a Moldavska). Naopak postupně přibývá občanu z Evropské Unie a to zejména Slováků. Z velké části nahrazují na trhu práce cizince ze zemí mimo EU. (17.2.2014) (Polovina cizinců…)
2.2.
Historie migrace z Ukrajiny od r. 1989
Jiţ během 20. století a zejména po druhé světové válce Ukrajina několikrát změnila své hranice, kdy šlo spíše o nucené přesuny obyvatel. V tomto období byla pro Ukrajinu typická především ekonomicky motivovaná migrace. Za prací jezdili obyvatelé západní části Ukrajiny uţ od 19. století, a to do industriálních částí Německa, do Ameriky a nejvíce do Slezska. Tehdy šlo o migraci cirkulační, tedy sezonní nebo dlouhodobější. Tento způsob migrace pokračoval i ve 20. století. (Trlifajová 2011:2022) V roce 1920 došlo k připojení Ukrajiny k Sovětskému svazu a k posunu ukrajinsko-polské hranice po druhé světové válce, coţ vedlo k znemoţnění obyvatel cestovat mimo území SSSR. (Trlifajová 2011:20-22) V druhé polovině 80. let 20. století došlo k určitému uvolnění reţimu a moţnosti vyjet z Ukrajiny do Ruska. Šlo zejména o sezónní, polo-legální a polo-soukromě organizovanou práci. Nejčastěji šlo o skupiny brigádníků pod vedením jedné osoby, která na základě svých zkušenosti a kontaktů zajišťovala práci a ubytování. Způsoby těchto cest se staly základem pro pozdější pohyb pracovních migrantů a jeho organizaci. (Trlifajová 2011:20-22) Počátkem 90. let 20. století lze na území Zakarpatské Ukrajiny zaznamenat vznik klientského systému (viz předchozí kapitola), který představoval vznik jedné ze strategie Ukrajinské migrace. V rámci vývoje klientského systému jej lze na území ČR rozlišit na tři etapy. První etapa neboli „ţivelné období“ (počátek 90. let 20. století aţ do roku 1996) byla charakterizována liberálním postojem státních orgánů k přílivu pracovníků z ciziny. Tato situace vyvolala potřebu řízení pracovní migrace. Toto období je charakteristické vytvářením prvních neformálních organizovaných vztahů. Druhou etapu představuje takzvané transformační období (1996-2000), kdy docházelo ke
16
zhoršujícímu se stavu českého hospodářství. To také vedlo zaměstnavatele k nutnosti omezit náklady na výrobu. Součástí této etapy je přístup organizovaného zločinu na trh s levnou pracovní sílou. Šlo zejména o různé formy organizování pracovní migrace (zprostředkovatelny práce, druţstva, apod.) Z důvodu zhoršující se ekonomické situace začali zaměstnavatelé pouţívat levnou pracovní sílu, aby ušetřili na nákladech. Třetí etapa „etapa stabilizace“ (současnost) je povaţováno za období dovršení vývoje klientského systému. (viz předchozí kapitola). (Fryčová 2011:79-80) V dalším období, a to v první polovině 90. let 20. století je pro Ukrajinu charakteristická rozsáhlá etnická a politická migrace. Ukrajinu opouštěli především Rusové a Bělorusové, naopak do Ukrajiny přicházeli občané ukrajinské národností z jiných postsovětských republik (z Pobaltí, krymští Tataři, uprchlíci z Kavkazu, střední Asie a Podněstří). Tyto rozsáhlé imigrační vlivy vedly k tomu, ţe v roce 1993 měla Ukrajina rekordně nejvyšší počet obyvatel, a to přes 52 milionů. (Trlifajová 2011:2022) Roku 1994 byl přijat Zákon o volném pohybu občanů a poprvé po mnoha desetiletích bylo moţné oficiálně opustit zemi, bez toho aniţ by bylo potřeba svolení státu. Také došlo ke vzniku organizací, které byly zaměřeny na zprostředkování práce v zahraničí. V souvislosti se stále se zhoršující ekonomickou situaci na Ukrajině, tak byla otevřena cesta růstu krátkodobé pracovní migrace. Základem pro masovou pracovní migraci v tomto období bylo utváření nových sítí a kontaktů. (Trlifajová 2011:20-22) V druhé polovině 90. let 20. století převládala zejména ekonomická migrace, a to emigrace ukrajinských občanů do zahraničí a také transitní migrace osob, které směřovaly dále do Evropy. (Trlifajová 2011:20-22)
2.3.
Současný stav migrace z Ukrajiny
Pro rok 2014 bylo na území České republiky zaznamenáno celkem 104 388 cizinců u Ukrajiny. Z toho 30 357 přechodně usazených a 74 031 trvalé usazených. Přechodně usazených ţen je evidováno 12 398 a muţů 17 959. Trvalé usazených ţen je 36 332 a muţů 37 699. (Cizinci s povoleným pobytem) Ukrajinci představují v České republice nejpočetnější migrační komunitu. Ukrajinská migrace do České republiky má zejména ekonomický charakter. Z toho je zřejmé, ţe většina ukrajinských migrantů je ekonomicky aktivní. Právě Ukrajinci na území ČR vlastní největší počet pracovních povolení. Do ČR jezdí z Ukrajiny
17
především mladí muţi v produktivním věku, kteří sem přicházejí z důvodu výdělku, který pouţijí na uţivení rodiny nebo blízkých příbuzných, kteří zůstávají doma. (Leontiyeva a kol. 2006 34-36)
140000 120000 100000 80000
Počet Ukrajinců na území ČR v průběhu let 20082014
60000 40000 20000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Graf č. 2: Vývoj počtu Ukrajinců na území ČR v průběhu let 2008-2014 Pramen: Ministerstvo vnitra České republiky 2014
Stejně jako muţi tak i ukrajinské ženy jsou aktéry migrace. To tedy znamená, ţe nejsou pouhými osobami pasivně doprovázející muţe, ale i ony mají své specifické potřeby a zájmy. Často bývají ohroţeny genderově specifickými riziky. Většinou volí jiné strategie a potýkají se s odlišnými překáţkami a problémy. (Krchová a kol. 2008:2) V dřívějších dobách měla migrace odlišný význam pro ţeny i pro muţe. Od ţen se očekávalo, ţe se postarají o dům a rodinu, zatímco muţi odjíţděli za prací. Někdy docházelo k tomu, ţe se muţi v jiném státě usadili a ţeny je následovaly i s rodinou. Postupem času se ale tato situace změnila. Dnes jiţ migruje čím dál větší počet ţen a také se změnila jejich role při migraci do jiného státu. I nadále ţeny migrují z důvodu sloučení s manţelem, ale také nezávisle. Obvyklé hledají práci nebo samy ţiví rodinu, která zůstala v domovském státě. Cizinci ze třetích zemí, kteří na území České republiky pobývají na základě dlouhodobého pobytu, jsou zde za účelem studia, vědeckého výzkumu, zaměstnání, podnikání a sloučení rodiny. (Občané třetích zemí) Co se týče rodičovství, resp. mateřství ţen a s tím spojené závazky, ovlivňují do velké míry migrační, pobytové a ţivotní plány a strategie ţen. Tedy to, jakým způsobem svůj ţivot organizují. V průběhu samotné migrace a integrace hraje rodičovství
18
významnou roli v jednotlivých obdobích a fázích těchto procesů. Při uvaţování a rozhodování k migraci (odchodu do zahraničí), při pobytu v ČR i při zvaţování návratu či rozhodování zůstat v hostitelské zemi a trvale se zde usadit, ţeny zvaţují a zohledňují své rodičovství, povinnosti a závazky s tím spojené. Zodpovědnost a závazky spojené s rodičovstvím jsou často součástí komplexu motivů a důvodů vedoucích k rozhodnutí migrovat do zahraničí (především v případě pracovní migrace). K odchodu za prací do jiné země často vede nezbytnost finančně zajistit své děti (nebo rodiče či jiné členy rodiny). Dalším motivem bývá sloučení rodiny, pokud jiný člen (členové) rodiny odjel dříve (partner, manţel, rodiče, děti, atd.) nebo společná migrace celé rodiny. Obvykle migrace a pobyt v ţivotních podmínkách v jiné zemi dopadají na rodinný ţivot a rodičovství ţen migrantek. Komplikace je spatřována v nutnosti kombinace pracovních povinností s péčí o děti při absenci tradičních sociálních sítí a zdrojů pomoci (jde o prarodiče, sourozence a jiné blízké osoby ţijící v zemi původu). Kdyţ dojde k rozdělení rodiny, často je to zapříčiněno okolnostmi, které ţeny nemohou ovlivnit. Sloţitá a nákladná administrace a legalizace pobytu, časová náročnost související s pracovními podmínkami v zaměstnání v ČR a nedostatek času pro soukromý ţivot, finanční zátěţ společenského ţivota celé rodiny v emigraci, pracovní vytíţení imigrantek a zároveň nedostatek soukromých zdrojů pomoci a podpory při péči o děti v ČR jsou překáţkami, které brání ve společné migraci rodiny. Někdy se podaří podmínky pro pozdější příchod děti zajistit, a jde o podmínky získání práce a bydlení a vytvoření zázemí a pocitu jistoty abezpečí.Otázka rodičovství je u ţen migrantek rozhodující při uvaţování o návratu do země původu, nebo při rozhodnutí trvale se usadit v ČR. Jsou tu různé situace, které tuto otázku spojenou s rodičovstvím ovlivňují. Jde o situace jako narození dítěte v ČR, manţelství s Čechem a narození dítěte, vybudování rodinného zázemí, přání, aby děti vyrůstaly a studovaly v ČR a zohlednění jejich začlenění do české společnosti. Zásadní skutečnost při hodnocení zejména počátku ţivota ţen v ČR ovlivňuje přítomnost dalších členů rodiny či jiných známých, nebo blízkých osob ze země původu, kteří v ČR jiţ delší dobu ţijí. (Krchová, Viznerová, Kutálková 2008:8-9)
19
Podíl žen a mužů
muži
46.68%
53.32%
ženy
Graf č. 3:Podíl ukrajinských žen a mužů na území ČR k 31. 12. 2014 Pramen: Ministerstvo vnitra České republiky 2014
Nejčastěji do České republiky přicházejí Ukrajinci ze západních regionů, především ze zakarpatské oblasti. Tento region se vyznačuje nejvyšší nezaměstnaností. V průběhu let se migrační pásmo posunulo na východ Ukrajiny a za výdělkem do Česka jezdí obyvatelé z centrálních a východních části teto země. (Šulha 2002 in Leontiyeva a kol. 2006:34) Jednou ze strategií ukrajinské migrace, jak vstoupit na český trh práce je začlenění do organizovaného systému, takzvaného „klientskýsystém“. Tento název se odvíjí od slova „klient“ čímţ se označuje zákazník či chráněnec. V případě ukrajinské migrace tento termín označuje člověka, který organizuje ukrajinskou pracovní sílu a za účelem vlastního výdělku ji nabízí na českém pracovním trhu. Klientský systém je tvořen dvěma základními stupni mocensky nerovných vztahů a třemi typy aktéru. Na nejvyšším stupni pomyslné pyramidy moci je organizovaný zločin – ukrajinská mafie. Na spodním stupni jsou imigranti, kteří celý systém sytí ekonomickými prostředky – svou mzdou. Mezi těmito aktéry stojí jako hlavní mediátoři „klienti“. Právě pro mafii jsou hlavními partnery a jejich vztah lze označit jako druhý stupeň klientského systému. Tedy vztah mezi imigrantem – pracovníkem a „klientem“ je označen jako stupeň první. První stupeň klientského systému vznikl v reakci na podmínky trhu práce, českou legislativu a její provádění v praxi. Je také reakcí na rizika a kapitálovou nákladnost mezinárodní migrace a nabízí řešení ve formě zprostředkování potřebného vědění, peněz i sluţeb. Na trhu práce Ukrajinci nabízejí vysoce flexibilní pracovní sílu a „klienti“ pak přistoupí na síťové uspořádání ekonomických vztahů. Tyto strategie se doplňují a pro české podnikatele představují externalizaci nákladů. Coţ následně zvyšuje atraktivitu takto organizované pracovní síly. Ten druhý stupeň klientského
20
systému vznikl historicky později, a to napojením ukrajinského organizovaného zločinu. Z prvního stupně mafie odvádí část peněz, za které nabízí tzv. ochranu neboli racket. Jde spíše o ochranupřed konkurenčními vyděrači a jinými mafiánskými skupinami. Také poskytuje sluţby, jako jsou půjčky, investice, obstarává doklady a prevenci proti zásahům úřadů pomocí úplatků. Jíţ za dob sovětské éry mafie provozovala racket. Tento způsob vydělávání peněz byl přenesen i do České republiky. (Nekorjak 2009:221) Klientský systém (zprostředkování práce tzv. klientem, kterému pracovník poté odvádí pravidelně určitý podíl ze své mzdy) vychází z toho, ţe migrant ihned po příjezdu potřebuje ubytování, práci, legalizaci a ochranu před vydíráním a z toho se jeho činnost odvíjí. Klienti jsou těmi, kteří veškeré tyto sluţby zprostředkovávají a zároveň jsou těmi, kdo provádí veškeré výplaty dělníkům. Často dochází k tomu, ţe migranty okrádají, udávají je vyděračům a ubytovávají je v neúnosných podmínkách. (Nekorjak 2009:2-21) Tento klientský systém však člověka vnímá jako zboţí neboli ekonomický profit. Je typické, ţe cizinec bývá svému zprostředkovateli za pomoc a práci zavázán. Tímto tak vzniká nerovné postavení. Takovéto postavení tak následně vede k nerovnosti ve vymáhání svých práv. Často se tak cizinec stává rukojmím zprostředkovatele. Takový stav následně odporuje ideálu lidskosti (klient má niţší postavení neţ patron) coţ odporuje zásadám, na kterých jsou lidská práva vybudována. (Fryčová 2011:80) Na druhou stranu je Ukrajina nejdůleţitější zdrojovou zemí mimo EU, ze které do České republiky přichází pracovní sila. (Cahlíková, Strielkowski, 2013:64)
21
3. TRH PRÁCE A JEHO SOUČASNÁ SITUACE 3.1.
Subjekty a příslušné nástroje trhu práce v ČR
Z obecného hlediska chápeme politiku zaměstnanosti jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro rovnováhu na trhu práce a pro efektivní vyuţití pracovních sil. Mezi subjekty (předmět PZ) politiky zaměstnanosti řadíme například stát předevšímMinisterstvo práce a sociálních věci, správu sluţeb zaměstnanosti, úřady práce, Českou správu sociálního zabezpečení, Okresní správu sociálního zabezpečení, zaměstnavatele, odbory, neziskové organizace atd. Politika zaměstnanosti se obecně orientuje na aktivity, jako jsou rozvoj infrastruktury trhu práce. Tuto aktivitu uskutečňuje prostřednictvím specializovaných institucí, jakou jsou různé úřady, zprostředkovatelny práce atd. Zajišťuje především zprostředkovatelské, informační a poradenské sluţby. Podílí se tedy na vytváření lepší informovanosti o volných pracovních místech a uchazečích o práci. Tato politika také podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností. Jde tedy o to, ţe často poskytuje finanční podporu na nová pracovní místa zaměstnavatelům, podnikatelům a usnadňuje zaměstnávání mladistvých a handicapovaných občanů. Další aktivitou politiky zaměstnanosti je zaměření se na zvýšení adaptability pracovní síly. Tedy růst strukturální nezaměstnanosti staví poţadavek adaptability a mobility velice kategoricky. Přispívá k ní organizováním a podporou různorodých rekvalifikačních programů. V neposlední řadě se politika zaměstnanosti podílí na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. (Ţiţková 2010:318-319) Tyto aktivity směřují k podpoře aktivního chování pracovníka na trhu práce. Jsou proto označovány jako aktivní politika zaměstnanosti. Aktivity, které jsou spojené se zabezpečením nezaměstnaných, jsou označovány jako pasivní politika zaměstnanosti (nástroj). Smyslem této politiky je kompenzovat nezaměstnaným po přechodnou dobu a v určité míře ztrátu pracovního příjmu a pomoci s pracovním uplatněním. Politiku zaměstnanosti realizuje zejména úřad práce. Plní funkci informační (aktuální přehledy o nabídce
volných
pracovních
míst),
poradenskou
(v
otázkách
pracovních,
ekonomických,…), zprostředkovatelskou (př. zprostředkování práce) a podnikatelskou (podílí se na tvorbě nových pracovních míst). (Ţiţková 2010:319) Politiku zaměstnanosti lze dělit z hlediska charakteru opatření na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje hmotné zabezpečení 22
uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti nebo zabezpečení těch, kteří se dostávají v důsledku nízkých příjmů do kategorie „sociálně slabých“. Také v sobě zahrnuje stimulaci předčasného odchodu do důchodu, případně stimulaci niţší zaměstnanosti ţen. Aktivní politika zaměstnanosti představuje souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Tento typ politiky zabezpečuje ministerstvo práce a úřady práce, dle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Mezi nástroje, kterými je realizována aktivní politika zaměstnanosti, řadíme rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, poradenství, podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a cílené programy k řešení zaměstnanosti. (Ţiţková 2010:325-327)
3.2.
Současný stav na trhu práce
Tím ţe byla zavedená trţní ekonomika2, tak se postupně konstituoval trh práce a situace v oblasti zaměstnanosti se zásadně změnila. Dlouhodobý přesah poptávky po pracovní síle (do roku 1989) byl vystřídán přesahem nabídky pracovních sil a realitou se stal fenomén nezaměstnanosti. Český trh práce tedy prošel velkými změnami. Šlo o změny restrukturalizační (redukce těţkého průmyslu,…) a cyklické reakce na vyrovnávání nabídky a poptávky na trhu práce spojenými s modernizačními trendy a novými
technologiemi.
Tento
vývoj
byl
ale
poznamenán
zpoţďováním
restrukturalizace. Šlo například o nedořešenou privatizaci, nízké zastoupení inovačních procesů s negativními dopady na konkurenceschopnost podniků.
Do budoucna lze
počítat s tím, ţe dořešená privatizace a přechod firem do rukou strategických vlastníků nepovede
k dalšímu
výraznějšímu
uvolňování
pracovníků.
Jakési
riziko
nezaměstnanosti i nadále zůstane spojeno se strukturálními změnami a modernizačními trendy, které budou vyţadovat soustavné posilování kvalifikace a úrovně vzdělanosti pracovníků jako rozhodující podmínky pro jejich začleňování na trh práce. Jak celý vzdělávací sektor, tak i trh práce se bude muset přizpůsobit poţadavku tzv. celoţivotní zaměstnanosti pracovní síly, a následně čelit riziku neúnosně vysoké míry nezaměstnanosti.(Ţiţková 2010:322-323)
2
Roků 1991 zahájena ekonomická reforma, která postupně proměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku trţní.
23
Vývoj na trhu práce je pozitivně ovlivněn nástroji, které Úřad práce ČR ve vysoké míře uplatňuje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce, společenský účelná pracovní místa…). V rámci celoevropského srovnání řadíme Českou republiku k zemím, kde je míra nezaměstnanosti jedna z nejniţších. Pouze v nepatrné míře převyšuje sousední země Německo a Rakousko. Největší počet pracovních míst přibývá v průmyslu, především v průmyslu zpracovatelském. Právě tento průmysl nejvíce přispívá k růstu hrubého domácího produktu. (Nezaměstnanost v ČR) Na výši nezaměstnanosti pro rok 2014 se podílelo zejména přerušení některých sezónních prací, například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo v povrchových lomech. Jedná se o činnosti, které ve velké míře vykonávají zejména muţi, a proto právě oni tvoří větší část nově vzniklých uchazečů o zaměstnání. Co se týče meziročního podílu nezaměstnanosti, tak vzrostla oproti roku 2013 o 0,4 p.b.(Beránková 2014) Nezaměstnanost v ČR k 31.12.2014
8,6%
Počet uchazečů o zaměstnání
629 274
Počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání
614 870
Míra nezam. Podle EUROSTAT
6,8%
Počet volných pracovních míst
36 394
Tab. č. 1: Nezaměstnanost v ČR k 31.12.2014 Pramen: Tisková zpráva Úřadu práce
3.3.
Naplnění legislativních podmínek cizinců ze třetích zemí pro vstup na trh práce
Jak migrační tak i integrační problematika České republiky je v gesci Ministerstva vnitra České republiky, případně Ministerstva zahraničních věcí ČR (to uděluje krátkodobá víza). Vstup a pobyt migrantů na území ČR a jejích případné vycestování z území podléhá zákonu č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonu. Státní příslušníci třetích zemí, kteří zároveň nejsou rodinnými příslušníky občana EU ne ČR, můţou na území České republiky pobýt na základě krátkodobého nebo dlouhodobého víza, trvalého pobytu či udělené mezinárodní ochrany. Ţádosti o víza jsou podávány na zastupitelském úřadě v zemi původu.
24
V případě dlouhodobého víza či trvalého pobytu lze také poţádat přímo na území ČR u Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky. (Čiţinský a kol. 2014:63-65) Právní úprava upravující vstup migrantů na český trh práce je zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Tento zákon rozlišuje cizince, kteří mají stejné postavení jako občané ČR a cizince, jejichţ vstup na trh práce je omezen. Za cizince jejichţ vstup na trh práce je omezen povaţuje především občany třetích zemí. Tito cizinci potřebují k výkonu zaměstnání na území ČR zaměstnaneckou nebo modrou kartu. V některých případech platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR spolu s platným povolením k pobytu na území ČR. (Čiţinský a kol. 2014:65-68) Zaměstnanecká karta(dále „ZK“) představuje povolení k dlouhodobému pobytu, které opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území ČR delšímu neţ 3 měsíce a také k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Nebo také na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas Ministerstva vnitra3. Tedy cizince, u kterého je vyţadováno povolení k zaměstnání nebo u kterého k výkonu zaměstnání povolení k zaměstnání není vyţadováno, opravňuje „zaměstnanecká karta“ k pobytu za účelem zaměstnání.Zaměstnanecká karta má dvojí charakter, tedy duální a neduální. Duální charakter znamená, ţe se cizinec musí ucházet o pozici uvedenou v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaţitelných drţiteli ZK. O neduální typ zaměstnanecké karty ţádá cizinec, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání. V obou případech je vyţadováno, aby mezi cizincem a zaměstnavatelem existovala forma pracovněprávního vztahu, kterou ţadatel o zaměstnaneckou kartu musí prokázat předloţením pracovní smlouvy, nebo dohody o pracovní činnosti či smlouvy o smlouvě budoucí. (Čiţinský a kol. 2014:65-68) Modrá karta představuje zvláštní druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci 4 . Toto povolení v sobě zahrnuje povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Musí se jednat o takové pracovní místo, které je v evidenci volných pracovních míst obsaţitelných drţiteli modré karty. Jde o to, ţe zaměstnavatel nahlásí krajské pobočce úřadu práce volné pracovní místo s tím, ţe pokud nebude do 30 dnů obsazeno, je moţné ho zařadit do centrální evidence volných pracovních míst obsaţitelných drţiteli modré karty. Ţadatel o modrou kartu 3
V případě změny zaměstnavatele, pracovního zařazení drţitele ZK, zaměstnání na další pracovní pozici či u jiného zaměstnavatele. 4 Jde o řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky.
25
pak následně musí se svým zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu minimálně na jeden rok a musí být sjednaná hrubá měsíční respektive roční mzda alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy. (Čiţinský a kol. 2014:65-68)
3.4.
Situace cizinců ze třetích zemí na trhu práce
Doposud šlo především o cizince z Ukrajiny, kteří na území ČR vykonávali práci, ale obtíţnost získávání viz a po vstupu nových zemí do EU jsou na některých místech Ukrajinci vystřídáni pracovníky z Rumunska a Bulharska. Občané těchto zemí mohou na území ČR pracovat bez jakéhokoliv omezení. Často jde o práci mimo pozornost veřejnosti, tedy ve skladech, na polích, na stavbách, továrnách atd. (Jelínková 2015) V případě zaměstnanosti cizinců ze třetích zemí, zde převaţují občané Ukrajiny (68 950). Skupina těchto cizinců v období krize výrazně poklesla, a to aţ o 33 335 osob v období
2008-2011.
Nejvyšší
počet
zaměstnaných
cizinců
je
v odvětví
zpracovatelského průmyslu. K velkému poklesu zaměstnaných cizinců došlo v odvětví stavebnictví. Třetím početně nejvíce zastoupeným, z hlediska počtu zaměstnaných cizinců, je velkoobchod, maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel. (Zaměstnanost cizinců) Co se týče zaměstnávání ţen migrantek, jde především o obsazování pracovních míst, jako jsou nájemné práce v domácnostech.Celkově je migrace za placenou domácí prací v současné době velmi rozsáhlá. Ţeny migrantky jsou v souvislosti s horší socioekonomickou pozicí a časté diskriminaci ochotny přijmout méně kvalifikovanou práci za niţší finanční ohodnocení. Příčinou migrace za nájemnou prací je především vysoká míra nezaměstnanosti v zemi původu. Často jsou výdělky za kvalifikovanou práci v zemích původu výrazně niţší neţ platy za manuální a nízko kvalifikovanou práci v bohatších zemích. Migrace ţen za touto prací je velice rozsáhlá, protoţe tuto práci si mohou najít i ţeny bez povolení k pobytu či bez pracovního povolení. (Ezzeddine, Pavelková 2014:7-8)
26
4. POSTAVENÍ
A
ROLE
UKRAJINSKÝCH
MIGRANTEK NA TRHU PRÁCE 4.1.
Oblasti zaměstnanosti ukrajinských žen
Mezi oblasti, ve kterých jsou ukrajinské ţeny nejčastěji zaměstnávány, řadíme zejména pozice, které převaţují v nekvalifikovaných sektorech. Nejčastěji jsou to pozice jako uklízečky, pomocné síly v zemědělství, hospodyně, šičky, prodavačky a nájemné práce v domácnosti. (Zilinskyj 2001:94-95) Někdy jsou Ukrajinské ţeny zaměstnávány právě v oblasti nájemné práce v domácnosti. Oficiální statistiky mezinárodní organizace práce uvádí, ţe v cizích domácnostech pracuje minimálně 53 milionů osob. Jde o širokou škálu práce v domácnosti, můţe se jednat o uklízečky, pečovatelky o děti, nemocné a seniory, hospodyně, au pair, osobní kuchařky a řadu dalších. Nájemná práce v domácnosti má dvě základní formy: Live-in– pracovnice ţijí v domácnosti, ve které pracují (chůvy, hospodyně a pečovatelky o nemocné a seniory) Live-out – pracovnice ţijí mimo domácnost, ve které pracují (především uklízečky) (Ezzeddine, Pavelková 2014:6) Nájemná práce v domácnosti není jedinou oblastí zaměstnávání ukrajinských ţen. Často se jedná i o práce v pohostinství (servírka nebo pomocná síla v restauracích), úklid, různé pomocné práce, prodej, práce v textilní výrobě nebo na montáţní lince. (Leontiyeva 2010:53)
4.2.
Zaměstnávání
ukrajinských
žen
a
související
témata/problematika Cizinci jsou z hlediska ekonomické aktivity povaţování za heterogenní skupinu. Jakákoliv kvalita a postavení na českém trhu práce souvisí s jejich pobytovým statutem, jestli vyuţívají sluţeb agenturního zaměstnávání a roli v tom také hraje jejich motivace pro pobyt v České republice. U cizinců je pravděpodobné, ţe čím niţší mají vzdělání, sloţitější právní situace a závislost na příjmech ze zaměstnání, tím více se zde vyskytují rizika pro ně samotné a následná závislost na zaměstnavateli. Pro velké mnoţství migrantek, které nepřicházejí do ČR na základě specifické pracovní nabídky, ale teprve se chystají práci si najit, je první zkušenost na trhu práce zaměstnání s niţší kvalifikací,
27
neţ jaké měli v zemi původu. Jednou z dalších věcí, která ovlivňuje či oslabuje pozici migrantek na trhu práce, je nízká znalost českého legislativního prostředí a také jejich neukotvenost, popřípadě závazky k blízkým v zemi svého původu. (Sokačová 2014:2-3) Oblasti problémů, se kterými se obecně cizinci setkávají na poli porušování pracovního práva, jsou: Nevyplácení mezd Nucené nelegální zaměstnávání, popřípadě nehlášená práce nad rámec minimální mzdy Nehrazení sociálního a zdravotního pojištění atp. Velké mnoţství přesčasu a jejich neproplácení, porušování platné legislativy, která souvisí s prací přesčas Porušování platné legislativy při propouštění ze zaměstnání (Sokačová 2014:4) V případě výkonu placené práce v domácnosti je tato práce vykonávána nelegálně nebo pololegálně. Z tohoto důvodu a také tím, ţe se tato práce většinou odehrává v soukromých domácnostech zaměstnavatelů, jsou pracovnice velmi „zranitelné“ a snadno se mohou stát obětí pracovního vykořisťování. (Ezzeddine, Pavelková 2014:6)
4.2.1. Transnacionální mateřství Transnacionální migrace je jedním z centrálních pojmů teorií, podle kterých je novým trendem současných procesů migrace vznik zejména transnacionálních polí, které propojují původní nová místa pobytu přistěhovalců. V procesu transnacionální migrace přistěhovalé osoby nerezignují na udrţování sociálních vztahů propojujících je s místem původu a především se nevzdávají svých původních identit. Současná teorie transnacionální migrace spočívá v podstatě v tom, ţe ţivotním světem jedince je transnacionální sociální pole propojující místa jejich nového a původního domova. (Szaló 2007:7-12) Dříve se veškeré studium migrace soustřeďovalo pouze na přijímací společnost a perspektivu domácích obyvatel. Pozornost byla věnována tomu, jak přistěhovalci zvládají nové ţivotní podmínky. V dnešní době je kladen důraz zejména na společnost migrantova původu. Transnacionální teorie je zaměřená na domov a změnu migrantova chápání a vztahu k domovu. (Šikolová 2009:24-25)
28
Transnacionální mateřství tedy představuje situaci, kdy matka ţije v jiné zemi neţ její dítě. Často je péče o dítě přenechávaná babičce, sestře nebo jiným ţenám v rodině. V některých případech je péče v rukou otce či placené pečovatelky. Tento stav můţe být krátkodobý, zároveň můţe trvat i několik let. Ţeny, které od dětí odcházejí, jdou s představou časově omezeného pracovního pobytu v zahraničí. Jelikoţ potřeba peněz přetrvává, pobyt v zahraničí se prodluţuje. Často se jedna o práci, která není sezónní, ale jde o práci kontinuální. Ţeny jsou zaměstnávány v tzv. reprodukčním sektoru, pracují v cizí domácnosti. Z toho je patrné, ţe toto pracovní uspořádání neumoţňuje současně se starat o vlastní rodinu nebo domácnost. (Šikolová 2009:57-58) Obvyklé matky, které musely opustit své děti, vyjadřují nepřekonatelný pocit viny a lítosti. Na rozdíl od muţů, jsou ţeny hodnoceny ostatními lidmi v souvislosti se svou mateřskou rolí. Mateřství je jedna ze sociálních rolí, která je vysoce regulovaná společnosti a kulturou. Normy a pravidla, která z toho vycházejí, se často v různých kulturách liší. V transnacionálním mateřství je potřeba oddělit stereotypizované představy o mateřství. Transnacionální mateřství narušuje tradiční představy o mateřství, zaloţené na předpokladu, ţe matka a dítě mají být spolu na jednom místě. V rámci transnacionálního mateřství je třeba přehodnotit předpoklad, ţe matka je jediná zodpovědná za výchovu svých děti. Je potřeba si uvědomovat, ţe dlouhodobé odloučení matky od dítěte, je pro matku největší oběť. (Šikolová 2009:59-60) V souvislosti s transnacionálním mateřstvím lze charakterizovat transnacionální rodinu. Ta je chápána jako rodina, jejíţ členové ţijí na území různých států, ale které zároveň spojují silné vazby kolektivní podpory a jednoty. Transnacionální rodina je strategickou adaptací na proměnlivé sociální, ekonomické a politické podmínky globalizujícího se světa. I přes vzdálenost, která odděluje matku od dítěte, můţe být zachována rodičovská funkce. Častým způsobem, kterým matka dítěti nahrazuje svojí lásku a čas, je prostřednictvím peněz a dárků. (Šikolová 2009:59-60) V situaci, kdy matka nechá dítě v péči někoho jiného, objevují se tu dvě moţné alternativy. Jednou z nich je situace, kdy se o dítě začne starat jiná osoba, která převezme roli matky ve smyslu primární osoby, k níţ má dítě emoční spojení. V případě druhém si matka zachovává postavení matky, její přítomnost však nahrazují materiální symboly. (Šikolová 2009:61) Celkově koncept transnacioálního mateřství uznává fakt, ţe některým matkám tato situace vyhovuje. Není to tím, ţe by to matky chtěly. Jakmile jiţ tato situace trvá, uţ si na ni zvyknou a adaptují se. U některých matek jde o přání, aby se jejích děti za 29
nimi nepřistěhovaly. Důvodem je zejména diskriminace, které své děti nechtějí vystavit. Často pro své děti chtějí dobré vzdělání a dobrou práci v zemi původu. (Šikolová 2009:61)
4.2.2. Gender aspekty Co se týče migrace ţen z Ukrajiny, tak tato migrace poskytuje příleţitost k zajištění rodin v zemi původu. Zároveň také umoţňuje ţenám odpoutat se od tradičních rolí a emancipovat se. Paradoxně podle Parrennas (2001) právě migrace ţen představuje pohyb, který znázorňuje přesun z jednoho systému generové stratifikace do jiného, protoţe právě tyto ţeny zaplňují pracovní pozice, které jsou v rozvinutých zemích povaţovány za druhořadé. Například právě práce v domácnosti je společensky významnou, ale zároveň přehlíţenou činností. Oakley (1974) opisuje sociologická tvrzení o práci ţen, kdy provádění domácích prací je spojováno se soukromou sférou a neproduktivitou. Naopak v porovnání s produktivní muţskou prací, která je situována do veřejného prostoru. Gideens (1999) uvádí, ţe ţeny které vykonávají domácí práce, zaujímají společenský významnou úlohu, na které je závislá celá část populace. I přes to, ţe je práce v domácnosti ekonomicky významná, je stále neviditelnou a ekonomicky nedoceněnou aktivitou. (Brabcová 2014:13-14) Instituce nájemní domácí práce bývají součástí transnacionálních praktik, kdy práci v domácnosti vykonávají ţeny-migrantky, a tím je také práce v domácnosti zasazená do globálních měřítek nerovností. Dříve byl uplatňován model nezajištěného muţe, který migroval za účelem hromadění kapitálu, teď je tento model postupně nahrazován modelem ţeny z chudého jihu. Ţena často ve své zemi původu zanechává rodinu, aby se stála součástí globálního řetězce péče. (Brabcová 2014:13-14) Zdroj nerovností představují zejména soukromý charakter nájemní domácí práce a obecná devalvace, která následně reprodukuje zaţité představy a znevýhodňuje především jejich vykonavatelky či vykonavatele. Nájemní domácí práce se odehrávají v prostředí, které lze jen těţko kontrolovat. Soukromý charakter nájemní domácí práce vykazuje vysoce rizikový faktor, jelikoţ právě tato povaha umoţňuje potenciální vykořisťovatelské prostředí. (Brabcová 2014:13-14)
4.2.3. Vzdělání Máme tu dvě zvláštní skupiny migrantů. Nejdříve jsou tu migranti, kteří v minulosti studovali nebo stále ještě studují na některých z českých středních nebo
30
vysokých škol. V případě těchto cizinců častěji dochází k vyuţití dosaţeného vzdělání a následného pracovního uplatnění v oblasti často alespoň přibliţně odpovídající studovanému oboru. Problém s postavením na trhu práce mají však migranti, kteří získali vzdělání mimo území České republiky. Problémem pro uplatnění těchto kvalifikovaných migrantů na českém trhu práce můţe nepochybně být bariéra spojená s uznáním zahraničních vysokoškolských diplomů. Samozřejmě můţe dojít k tomu, ţe migrant, který ukončil zahraniční univerzitu v jedné z bývalých sovětských republik, můţe podat písemnou ţádost o nostrifikaci (uznání) vysvědčení. Jenomţe vzhledem k odlišnostem ve vzdělávacím systému při uznání titulu můţe docházet k nepřesnostem. Některé diplomy nemusejí být vůbec uznány jako odpovídající právě českým stupňům vzdělání. Jak jíţ uvádí Horáková (2007), přestoţe cizinci s nejvyšším dosaţeným vzděláním obvykle mají příleţitost toto vzdělání na českém trhu práce vyuţit, pro okruh jejích uplatnění se ještě stále nenabízí tolik pracovních příleţitostí jako pro nekvalifikované pracovníky. Větší výhody mají ti cizinci, kteří dosaţené vzdělání a kvalifikaci mají navýšenou o profesní výcvik nebo o potvrzený výuční list. Vůbec uplatnění se v konkrétním oboru, je pro některé vysokoškolsky vzdělané migranty sloţité, a to vzhledem ke specifičnosti vzdělání. Určitý obor například poţaduje výbornou jazykovou kompetenci, či naopak hluboké znalosti českého prostřední. Překáţkou pro uplatnění na trhu práce se někdy stává nejen absence pracovních zkušeností migranta v oboru na území ČR, ale také obavy zaměstnavatelů přijímat „příliš vzdělané“ zaměstnance. (Leontiyevá, Nečasová 2009:134-138 In:Rákoczyová, Trbolá 2009)
4.2.4. Jazyková bariéra Určitá schopnost migrantek domluvit se v češtině ovlivňuje moţnosti integrace ve všech dimenzích (identifikační, interaktivní, strukturální a kulturní). Z výsledku výzkumu vyplývá, ţe migranti ve většině případech mluví doma svojí rodnou řečí, v práci a ve volném čase s přáteli pak podle okolností vyuţívají celou škálu jazyků (ukrajinština, čeština, ruština, …). To ţe jsou pouţívány různé jazyky je dáno nejen skladbou spolupracovníků, ale také oficiálním jazykem firmy, popřípadě zeměmi, se kterými obchodují. Někteří migranti pocházejí z území, která jsou proslulá křiţovatkou rozdílných jazykových okruhů. Zajímavou zemi původu je západní část Ukrajiny, kde se lidé domluví ukrajinsky, rusky, rumunsky, slovensky a někteří i česky. Ukrajinština patří mezi slovanské jazyky stejně jako čeština, proto pro většinu migrantů z Ukrajiny
31
není čeština úplně cizí jazyk. I tak ale nedostatečná znalost češtiny způsobuje cizincům problémy hlavně při jednání na úřadech a při orientaci v běţném kaţdodenním ţivotě. (Leontiyeva, Nečasová 2009:142-143 In: Rákoczyová, Trbola 2009)
32
ZÁVĚR Předmětem této absolventské práce bylo teoretické vymezení jednotlivých pojmů v oblasti migrace a trhu práce. Jako cíl této práce jsem zvolila popsání současné situace ukrajinských migrantek na území České republiky. V úvodu této práce jsem se zaměřila na oblast migrace a trhu práce z obecného hlediska. Slovo migrace jsem vysvětlila zejména proto, ţe mým zvoleným cílem bylo popsání migrace, a to konkrétně ukrajinských ţen. Jelikoţ je práce zaměřena na oblast „trh práce“ i tento pojem a další s ním související, jsem definovala jiţ na začátku pro snadnější orientaci v textu. Práce je specifická svým zaměřením na ukrajinské ţeny a jejích migraci z Ukrajiny na trh práce do České republiky. V této části jsem se zaměřila především na popsání migrace v historickém kontextu a následně z toho plynoucí současný stav migrace na území České republiky a migraci konkrétně z Ukrajiny. Pro snazší pochopení tohoto tématu, jsem zvlášť věnovala kapitolu trhu práce a jeho současné situaci. Proto bylo nedílnou součástí tohoto tématu vymezení základních informací o subjektech a příslušných nástrojů trhu práce. V rámci této kapitoly jsou popsány legislativní podmínky cizinců ze třetích zemí pro vstup na trh práce na území České republiky a situace cizinců ze třetích zemí na trhu práce. Závěrečná část práce je zaměřená jiţ na postavení a role ukrajinských migrantek na trhu práce. Byly zde definovány oblasti zaměstnanosti ukrajinských ţen, s tím související zaměstnávaní ukrajinských ţen a následná témata či problematika. Část této kapitoly je věnována oblasti transnacionálního mateřství. Tento typ mateřství jsem zde charakterizovala zejména proto, ţe je to jedna z nejčastějších oblastí, se kterými se ţeny migrantky setkávají. Nedílnou součástí této kapitoly jsou gender aspekty, vzdělání a v neposlední řadě jazyková bariéra. Jedná se o oblasti, se kterými se migranti všeobecně potýkají, a proto jsem jim vymezila jednu z kapitol mé práce. Především skrze tuto závěrečnou kapitolu se mi dle mého názoru podařilo naplnit cíl práce. Mým cílem ovšem nebylo popsání celkové migrace, spíše se zaměřit na migraci ukrajinských ţen do České republiky a související témata. Je samozřejmé, ţe si uvědomuji, ţe zpracování této práce a její zaměření na migraci ukrajinských ţen není úplné. Můţe totiţ existovat spoustu dalších témat související s touto oblastí, která nám jako široké veřejností nejsou vţdy dostupná. Proto také vnímám, ţe je moţné další zpracování této oblasti a to ještěobsáhleji. Tato práce
33
můţe slouţit jako teoretický podklad pro zpracování výzkumu, který by se zaměřoval na migrace z Ukrajiny do České republiky a jejího konkrétního kraje či mikroregionu.
34
SEZNAM LITERATURY Literatura: 1) BERÁNKOVÁ K. 2014 „Tisková zpráva 2014“ Praha: Úřad práce České republiky 2) BRABCOVÁ E. 2014. „Nečisté praktiky čistých domácností: Mediální analýza instituce nájemní práce v domácnosti v České republice“ Praha: Sdruţení pro integraci a migraci. In: EZZEDDINE P. A KOL. 2014 „Migrantky a nájemná práce v domácnosti v České republice“ Praha: Sdruţení pro integraci a migraci.Str.12-25 3) BROŢOVÁ D., 2003 „Společenské souvislosti trhu práce“, Sociologické nakladatelství, Praha 4) CAHLÍKOVÁ Z., STRIELKOWSKI W. 2013 „Pozitivní dopady pracovní migrace z Ukrajiny na Českou ekonomiku“ 5) ČIŢINSKÝ P. A KOL. 2014 „Zahraniční zaměstnanci na trhu práce v ČR a ve vybraných zemích EU“ In:Sdruţení pro integraci a migraci, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Praha: Multikulturní centrum. 6) ČIŢINSKÝ P. A KOL., 2014 „Vstup pracovních migrantů do hostitelské země a na trh práce ve srovnávaných zemích“ In: Zahraniční zaměstnanci na trhu práce v ČR a ve vybraných zemích EU, Praha: Multikulturní centrum. 7) DOHNALOVÁ E., 2012 „Úvod do sociální práce s migranty“, Caritas 8) EZZEDDINE P., PAVELKOVÁ L. 2014„Migrantky a nájemná práce v domácnosti: úvod do problematiky“ Praha: Sdruţení pro integraci a migraci In: EZZEDDINE A KOL. 2014 „Migrantky a nájemná práce v domácnosti v České republice“ Praha: Sdruţení pro integraci a migraci. Str. 6-11 9) FRYČOVÁ L. 2011 „Obchodování s lidmi za účelem nucené práce v ČR“ In: Úskalí nezaměstnanosti cizinců v České republice, Praha: Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s. 10) HAMPLOVÁ M., 2011 „Migrační vlivy ve Spolkové republice“ Německo po roce 1980 mezi severními a jiţními spolkovými zeměmi, Praha: Portál 11) HOFÍREK O., 2011„Nezaměstnanost a její specifika u cizinců v ČR“ In: Úskalí nezaměstnanosti cizinců v České republice, Praha: Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s. str. 32-67
35
12) KLVAŇOVÁ R. 2007 “Sociální práce s imigranty“. Sociální práce/Sociálna práca2 13) KRCHOVÁ A., VÍZNEROVÁ H., KUTÁLKOVÁ P., 2008 „Ženy migrantky v České republice. Uvedení do problematiky“ In: Analýzy z České republiky, Praha 14) LEONTIYEVA Y. 2010 „Uplatnění a integrace migrantů z Ukrajiny na českém trhu práce“ Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí In: TRBOLA R., RÁKOCZYOVÁ M. 2010 „Vybrané aspekty života cizinců v České republice“ Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. 15) LEONTIYEVA Y., EZZEDDINE P., HIRT T., JAKOUBEK M., KOCOUREK J., PAŢEJOVÁ L. 2006 „Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace
kolektivních
zájmů
(Slováci,
Ukrajinci,
Vietnamci
a
Romové)“Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky. 16) LEONTIYEVA Y., NEČASOVÁ M., 2009 „Kulturně blízcí? Integrace přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského svazu“ In: RÁKOCZYOVÁ M., TRBOLÁ R., 2009 „Sociální integrace přistěhovalců v České republice“ Praha, SLON 17) NEKORJAK M. 2009 „Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky“, Praha: Multikulturní centrum 18) POŘÍZKOVÁ H., 2009 „Sociální integrace přistěhovalců v České republice“ kapitola 5 Privilegovaní druzí aneb sociální integrace cizinců z vyspělých zemí, Praha 19) RÁKOCZYOVÁ M., a KOL., 2009 „Sociální integrace přistěhovalců v České republice, In:1. kapitola Přistěhovalectví v České republice aneb co vyčteme ze statistik, Praha 20) SOKAČOVÁ L. 2014 „Postavení a postoje dlouhodobě usazených migrantů a migrantek v České republice“ Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva 21) SZALÓ C. 2007 „Transnacionální migrace“ Proměny identit, hranic a vědění o nich 22) ŠIŠKOVÁ T., 2001 „Menšiny a migranti v České republice“, Praha: Portál 23) ŠIKOLOVÁ M. 2009, „Žena v transnacionální migraci“ Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta filozofická, Katedra sociologie a andragogiky.
36
24) TRLIFAJOVÁ L. 2011 „Ukrajina“ Jaké cesty vedou do Česka, Praha: Multikulturní centrum 25) ZILYNSKYJ B. 2001. „Ukrajinci v České republice“Praha: Portál s.r.o. In: ŠIŠKOVÁ T. (eds.) 2001 „Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. Století“ Praha: Portál s.r.o. 26) ŢIŢKOVÁ J. 2010 „Situace na trhu práce a míra nezaměstnanosti“ In: KREBS A KOL., „Sociální politika“ Praha: WoltersKluwer ČR, 14.4.1- str. 322-325
Internetové zdroje: 1) „Cizinci
s povoleným
pobytem“
[online]
Dostupné
z:
http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenympobytem.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d[cit.09.03.2014] 2) JELINKOVÁ M. 2015 „Pracovní podmínky občanů z nových členských zemí EU na českém pracovním trhu: výsledky výzkumu“ [online] Dostupné z: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/vyzkum-pracovni-podminky-obcanu-znovych-clenskych-zemi-EU-na-ceskem-pracovnim-trhu [cit. 18.3.2015] 3) „Nezaměstnanost
v ČR,
vývoj,
rok
2015“
[online]
Dostupné
z:
www.kurzy.cz/makroekonomika/nezaměstnanonst[cit. 21.3.2014] 4) „Občané třetích zemí“ 2015 [online] Dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/obcanetretich-zemi-dlouhodoby-pobyt[cit. 30.3.2015] 5) „Polovina cizinců v ČR má trvalý pobyt“ [online] Aktualizace: 14.2.2014, Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/polovina_cizincu_v_cr_ma_trvaly_pobyt_20140 213[cit. 6.3.2015] 6) „Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila“ [online] Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/02/zamestnanost-cizincu-se-od-roku-2002zvysila/ [cit. 18.3.2015]
37
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Seznam grafů Graf č. 1 -Vývoj počtu cizinců s pobyty trvalými a dlouhodobými pobyty Graf č. 2 - Vývoj počtu Ukrajinců na území ČR v průběhu let 2008-2014 Graf č. 3 - Podíl Ukrajinských ţen a muţů na území ČR k 31. 12. 2014
Seznam tabulek Tab. č. 1 - Nezaměstnanost v ČR k 31.12.2014
38
ANOTACE Absolventská práce je zaměřená na ukrajinské ţeny a jejích uplatnění na trhu práce v České republice. Cílem práce je popis současné situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. Povaha práce je teoretická s prvky kompilace. První část práce je zaměřená na vymezení základních pojmů souvisejících s migrací. Druhá část je jíţ více orientována na migraci ukrajinských ţen z Ukrajiny do České republiky s historickým kontextem. Třetí část představuje vymezení trhu práce a jeho současné situace a závěrečná část práce je věnovaná ukrajinským ţenám. Zde se zaměřují na postavení a role ukrajinských migrantek na trhu práce.
39
ABSTRACT Final theses is focused on women from Ukraine and their employment on labour market in the Czech republic. The goal of the theses is to describe todays situation of female Ukrainian migrants on labour market in the Czech republic. Text is theoretical with elements of compilation. First part of the theses defines and specify basic terms connected to migration. The second part is focused on migration of women from Ukraine in historical context. The third part talks about labour market in the context of a present situation. Last part is devoted to Ukrainian women, their status and role as a Ukrainian female migrant on labour market.
40
