CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Řešení dluhové pasti u klientů Občanské poradny v Novém Jičíně
Alexandra Machová Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Vaculíková
Olomouc 2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a veškeré pouţité informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Olomouci dne 30. dubna 2015. …………………………………………… Alexandra Machová
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Zuzaně Vaculíkové za její odborné vedení při zpracování absolventské práce, za věnovaný čas, podněty a praktické rady. Rovněţ bych chtěla poděkovat všem respondentům Občanské poradny v Novém Jičíně za jejich důvěru a svolení při účasti na výzkumu.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... - 1 TEORETICKÁČÁST ................................................................................................ - 3 1. Posouzení životní situace dle konceptu sociálního fungování ............................ - 3 2 Problematika zadlužování ...................................................................................... - 5 2.1 Vymezení pojmů zadluţenost a předluţenost ........................................................ - 6 2.2 Zadluţení a psychosociální dopad.......................................................................... - 7 2.2.1 Psychologické aspekty ........................................................................................ - 7 2.2.2 Sociální aspekty................................................................................................... - 8 2.2.3 Sociálně patologické jevy v kontextu předluţení ................................................ - 9 2.3 Příčiny předluţení ................................................................................................ - 10 2.4 Vývoj dluhu v časovém horizontu ....................................................................... - 12 2.4.1 Prodlení ............................................................................................................. - 13 2.4.2 Upomínka .......................................................................................................... - 13 2.4.3 Odstoupení od smlouvy a prohlášení úvěru za splatný ..................................... - 13 2.4.4 Inkasní společnost ............................................................................................. - 13 2.4.5 Soudní nebo rozhodčí řízení .............................................................................. - 13 2.4.6 Rozhodnutí, nález .............................................................................................. - 14 2.4.7 Exekuce ............................................................................................................. - 14 3 Asociace občanských poraden .............................................................................. - 16 3.1 Občanská poradna v Novém Jičíně ...................................................................... - 16 4 Návrhy a možnosti řešení dluhové pasti .............................................................. - 18 4.1 Sestavení si rodinného rozpočtu ........................................................................... - 19 4.1.1 Pokus o dohodu s věřitelem .............................................................................. - 19 4.1.2 Přikázáním pohledávky ..................................................................................... - 20 4.1.3 Exekuce formou sráţek z příjmu ....................................................................... - 20 4.1.4 Mobiliární exekuce ............................................................................................ - 20 4.1.5 Zastavení exekuce ............................................................................................. - 21 4.1.6 Odklad exekuce ................................................................................................. - 21 4.1.7 Další moţnosti řešení závazků – oddluţení ...................................................... - 21 4.2 Novelizace insolvenčního zákona ........................................................................ - 22 4.2.1 Charakteristika oddluţení .................................................................................. - 23 4.2.2 Průběh insolvenčního řízení .............................................................................. - 24 4.2.3 Konkurs ............................................................................................................. - 25 -
VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................................ - 26 5 Metodologie výzkumu ........................................................................................... - 26 5.1 Metoda výzkumu .................................................................................................. - 26 5.2 Technika sběru dat ............................................................................................... - 27 5.3 Jednotka zkoumání ............................................................................................... - 28 5.4 Výzkumný soubor ................................................................................................ - 28 5.5 Etické otázky výzkumu ........................................................................................ - 29 5.6 Reflexe sběru dat .................................................................................................. - 30 5.8 Popis analýzy dat .................................................................................................. - 31 6 Analýza a interpretace získaných dat.................................................................. - 32 6.1 Okolnosti a příčiny předluţení jedince................................................................. - 32 6.1.1 Okolnosti a příčiny předluţení .......................................................................... - 32 6.1.2 Podstatný pokles příjmů .................................................................................... - 34 6.2 Moţnosti řešení dluhové pasti .............................................................................. - 36 6.2.1 Zvýšení stávajících příjmů ................................................................................ - 36 6.2.2 Hledání vhodného zaměstnání .......................................................................... - 38 6.2.3 Snaha částečného splácení ................................................................................ - 40 6.2.4 Oddluţení – osobní bankrot .............................................................................. - 41 6.3 Neúnosnost situace s ohledem na časový horizont .............................................. - 42 6.4 Dluhová past a dopad na psychickou stránku jedince .......................................... - 43 6.4.1 Faktory podporující psychickou stránku jedince .............................................. - 45 6.5 Informace o existenci Občanské poradny v Novém Jičíně .................................. - 47 6.6 Shrnutí .................................................................................................................. - 48 7 Závěr ....................................................................................................................... - 51 Literatura:................................................................................................................. - 52 -
ÚVOD V absolventské práci se zabývám tématikou zadluţenosti a vzniku dluhové pasti klientů sociální sluţby. Problematika zadluţenosti občanů České republiky je velmi aktuálním tématem a v posledních letech se stala často skloňovaným pojmem, kterým se zabývá široká odborná společnost, včetně sociálních pracovníků. Problematika je úzce propojena s oblastí finanční gramotnosti jedince. Dluhová past a zadluţení jedince zasahuje nejen samotného jedince, jeho domácnost ale zasahuje do ţivota osob ţijící s dluţníkem tedy rodinu a následně i celou společnost. Tématem se také chci zabývat i z důvodu, ţe zadluţenost domácností v České republice má rostoucí tendenci bez ohledu na moţné cesty řešení situace. Coţ se projevuje taktéţ na počtu podaných insolvenčních návrhů. Dle dostupných statistik se zjistilo, ţe v uplynulém roce 2014 sice došlo k výraznému poklesu podaných návrhů, nicméně v Moravskoslezském kraji bylo v uvedeném období ke Krajskému soudu doloţeno 1 376 návrhů, to je z celorepublikového měřítka druhý největší počet podaných insolvenčních návrhů. (Creditreform, 2014, s. 1) co do počtu nařízených exekucí měl rostoucí tendenci, přiblíţil se tak počtu exekucí v r. 2012, ze zprávy Exekutorské komory jde tak o 16% nárůst. (Báčová, 2015) Cílem mé absolventské práce je zaměřit se na klienty konkrétní sociální sluţby, tedy Občanské poradny v Novém Jičíně, kteří nacházejí v dluhové pasti a nezvládají řešit své finanční závazky. Zjistit, jaké řešení své obtíţné ţivotní situace zvolili, jaké volili strategie jednání. Pomocí dílčích otázek výzkumu vysledovat, kdy klienti jiţ situaci vnímali jako neúnosnou. Snahou je také zjistit, jaké formy pomoci vyhledali respondenti pro vyřešení dluhové pasti, faktory podporující zvládání tíţivé situace klientů. V neposlední řadě bylo zjištění o povědomí existence Občanské poradny v Novém Jičíně. Rovněţ se problematikou zabývám i z osobního hlediska, jelikoţ mám moţnost být asistentkou sociálního pracovníka v Občanské poradně v Novém Jičíně, která nabízí podporu a pomocnou ruku v podobě dluhového poradenství, pomoc při komunikaci s věřiteli, exekutory, zpracováním insolvenčních návrhů. Do té doby jsem neměla představu, kolik osob se situace dluhové pasti týká. Po určitém čase od nástupu do zaměstnání jsem byla v šoku, jak vysoký počet osob existuje, a tento počet klientů se neustále navyšuje. V rámci absolventské práce chci více proniknout do problematiky
-1-
dluhové pasti. V teoretické části práce se zaměřit na moţné cesty řešení z obtíţné finanční situace, příčiny zadluţení. V praktické části absolventské práce zjistit reakce zadluţených osob, jak vnímali svou situaci, jaké moţnosti řešení či strategie chování zvolili. Absolventská práce je rozdělena na dvě části. V první části je zachyceno teoretické ukotvení daného tématu. V první kapitole nejprve pohlíţím na situaci jedince z pohledu posouzení ţivotní situace dle konceptu sociálního fungování. V druhé kapitole je čtenář seznámen se základními pojmy souvisejícími s dluhovou problematikou. Neopomíjena je také psychosociální stránka jedince a dopad na stránku vlivem předluţení. Navazující text se zabývá sociálně patologickými jevy pramenící z obtíţné finanční situace a taktéţ jsou v kapitole nastíněny příčiny předluţení. Závěr kapitoly obsahuje vývoj dluhu v časovém horizontu, co se děje se závazkem v případě jeho nesplácení. Třetí kapitola je věnována praktické pomoci předluţeným osobám prostřednictví sítě občanských poraden, zde je konkrétně popsána nabídka pomoci, spolupráce a návrhy moţných řešení dluhové pasti vyuţívaná v Občanské poradně v Novém Jičíně. Druhá část práce je empirická, v úvodní části je detailně popsána metodika, metoda výzkumu, jedná se o kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Cílem výzkumné části bylo zjistit u konkrétních klientů sociální sluţby, tedy Občanské poradny v Novém Jičíně, kteří se dostali do dluhové pasti, jak řešili svou obtíţnou ţivotní situaci a jaké volili strategie jednání. Za tímto účelem mi byly poskytnuty rozhovory čtyř klientů Občanské poradny v Novém Jičíně. Výzkumná část dále tvoří jednotku zkoumání, výzkumný soubor, etické otázky výzkumu, analýzu získaných dat, empirická část je prokládaná přímými citacemi výpovědí respondentů a interpretacemi takto získaných dat.
-2-
TEORETICKÁČÁST 1. Posouzení životní situace dle konceptu sociálního fungování V následující kapitole dojde k teoretickému seznámení s konceptem sociálního fungování, jeţ chápeme jako obousměrnou interakci člověk versus sociální prostředí a vliv této interakce na fungování člověka a jeho zvládání či nezvládání očekávání prostředí v závislosti na jedinci. Optikou konceptu sociálního fungování budu nahlíţet na ţivotní situace klientů Občanské poradny. Sociální fungování se v sociální práci vyuţívá pro označení interakcí, které probíhají mezi poţadavky prostředí a lidmi. Bartlettová uvádí: „Zvládání se týká lidského úsilí řešit situace, které mohou být vnímány jako sociální úkoly, ţivotní situace nebo problémy ţivota. Lidé proţívají tyto ţivotní úkoly primárně jako tlaky svého sociálního prostředí. Odsud vycházejí dvě významnější myšlenky: na jedné straně lidské zvládání a na straně druhé poţadavky prostředí. Aby se tyto myšlenky mohly stát součástí jednoho celistvého konceptu, musí být vzájemně propojeny dimenzí, kterou postihuje myšlenka sociální interakce“ (Bartlett, 1970,s.100). Sociální fungování v tomto pojetí tedy označuje komplex následujících skutečností: „1. Lidé a prostředí jsou trvale v interakci. Prostředí klade na člověka určité poţadavky (formuluje očekávání, definuje sociální role) a člověk je nucen na ně reagovat. Mezi poţadavky prostředí a člověkem je obvykle rovnováha. Pokud lidé poţadavky prostředí dostatečně nezvládají, rovnováha je rozkolísána a vzniká problém. Někteří lidé jsou schopni si s problémem poradit a nastolit znovu rovnováhu sami, jiní tuto schopnost nemají a svou problémovou situaci nezvládají. Příčinou problémů nebo jejich nezvládání můţe být jak nedostatek dovedností na straně klienta, tak nepřiměřenost poţadavků prostředí vůči němu. Předmětem intervence sociálního pracovníka je interakce mezi způsobilostí klienta zvládat a tím, co od něj prostředí očekává. Jeho cílem je podporovat sociální fungování klienta tím, ţe mu pomáhá obnovit nebo udrţovat rovnováhu mezi více či méně dostatečnou kapacitou zvládání.“ (Barlett in Musil, Navrátil, 2000, s.14) Carlton vymezuje sociální fungování jako „schopnost lidí provádět úkoly denního ţivota a angaţovat se ve vztazích k jiným lidem způsobem, který je uspokojivý
-3-
jak pro ně samotné, tak pro druhé a odpovídá potřebám organizované komunity“ (Carlton, 1984, s. 7). Tato myšlenka je velmi důleţitá při popisu situace klienta. Podle Musila a Navrátila je velmi důleţité, aby se sociální pracovník během intervence seznámil s bariérami a předpoklady sociálního fungování jedince v jeho komplexnosti. Dále se Musil a Navrátil zabývá termínem ţivotní situace. Tento termín označuje: Mnohovrstevnatost a neopakovatelnost faktorů, které brání nebo naopak usnadňují sociální fungování jednotlivého klienta nebo specifické kategorie klientů. Reflexe ţivotní situace klienta (nebo kategorie klientů) je prvním a nezbytným krokem k volbě takových cílů a metod intervence, které mohou přispět ke změně ţivotní situace klienta, posílit jeho schopnost zvládat poţadavky prostředí a přispět tak k obnovení nebo udrţení jeho sociálního fungování“ (Musil, Navrátil, 2000, s. 20). Koncept sociálního fungování klade důraz na schopnost člověka zvládat obtíţné ţivotní situace, které vznikají jako důsledek jeho nerovnováţné interakce se sociálním prostředím.
-4-
2 Problematika zadlužování
Prakticky denně je nám jako spotřebitelům nabízena z různých sdělovacích prostředků široká škála finančních produktů, výhodných sluţeb, půjček apod. Je zřejmé, ţe běţný spotřebitel se v nepřeberném mnoţství nabídek nemůţe dost dobře orientovat a pokud ano, často je ovlivněn jinými faktory. Často se stává, ţe pro spotřebitele je nabídka velmi lákavá a prostřednictvím půjček můţe snadno získat zboţí, které by si za normálních okolností dovolit nemohl. Celosvětovým trendem se tak stal ţivot na dluh. Velkým rizikem je nesprávné uţívání či naduţívání těchto sluţeb a v budoucnu vyvstávajícím problémem, např. předluţení úvěrových produktů a následným zadluţením, jeţ můţe vést aţ k sociálnímu vyloučení. (Balabán a kol., 2009, s. 22-23). Jak uţ bylo výše uvedeno, dluhy se netýkají pouze samotného jedince, ale s velkou pravděpodobností zasáhnou do celého systému rodiny a následně ovlivní i řadu dalších oblastí ţivota zadluţené osoby, tímto můţeme označit finanční a majetkové poměry, základní ţivotní potřeby, tyto aspekty vedou k narušení psychosociální stability člověka. K narušení stability tedy dochází ve všech oblastech dluţníkova ţivota. V biologické rovině můţe vyvolat somatické onemocnění, vzniklé dlouhodobým stresem, ztráta bydlení. V rovině psychologické to jsou zejména psychické onemocnění, deprese. Dále v rovině sociální, jde především o narušení sociálních vazeb a vztahů v rodině, rozvraty manţelství, ztráta důvěry v partnera, osamocení, a v neposlední řadě spirituální oblast, kdy můţe u dluţníka doházet ke ztrátě smyslu ţivota, pocitu bezvýchodnosti ze situace a v krajních případech se zadluţený můţe uchýlit k radikálnímu kroku v podobě sebevraţdy. Zadluţení tedy způsobuje nenávratné změny a rány jednotlivci i jeho bezprostřednímu okolí. (Kalvoda, Sociální práce, 2/2009, s. 1) Sociální práce má své opodstatněné místo při řešení zadluţenosti občanů a jejich rodin. Stále více rodin se ocitá v dluhové pasti, kterou není schopno řešit vlastními silami, z důvodu nedostatečných informací, nízké vzdělanosti. (Hrdinková, 2013, s. 7)Úkolem sociálního pracovníka, za předpokladu spolupráce s dalšími odbornými pracovníky z řad psychologů, advokátů, psychoterapeutů, je poskytovat dluhové poradenství, zvyšování úrovně finanční gramotnosti formou vzdělávání, vyuţití návaznosti dalších institucí.
-5-
2.1 Vymezení pojmů zadluženost a předluženost Co tedy vlastně pojmy zadluţenost a předluţenost znamenají? Jde o pojmy související s dluhovou problematikou. Jakmile si člověk zapůjčí peníze, vznikne dluh a z člověka se stane dluţník. Zadluţenost je zcela běţný jev, který se dotkne během ţivota kaţdého z nás. Stav, kdy si zapůjčíme peníze a jsme zavázáni půjčené peníze navrátit. Na jedné straně tedy stojí věřitel, ten kdo zapůjčil peníze a na straně druhé povinný, který je zavázán splatit finanční obnos. (Ministerstvo financí, Zadluţení a předluţení, 2015) O zadluţenosti můţeme hovořit jako o běţném jevu, v ekonomické sféře je ţádoucí. Naopak o stavu předluţení mluvíme jako o negativní, pro ekonomiku státu není ţádoucí. V případě předluţení dochází k tomu, ţe dluţník nemůţe dostát svým závazkům. V časovém horizontu jde o dlouhodobý proces, na jehoţ konci jsou fatální následky, které člověka vedou k osobnímu bankrotu. Tato situace s sebou nese nejen obtíţné zvládání pokrýt ţivotní náklady, ale i psychické a sociální důsledky. (SPES, 2007, s. 4) Naproti tomu předluţení je povaţováno za formu úpadku. O úpadku mluvíme v případě, ţe osoba má více věřitelů, dále vymezuje zákon výčet okolností, které popisují úpadek. Peněţité závazky jsou po lhůtě splatnosti delší neţ 30 dnů, dluţník není schopen vlastními silami tyto závazky plnit, je tedy v platební neschopnosti. (zákon 182/2006 Sb., § 3 odst. 1) Jiný autor uvádí, ţe předluţení často zasahuje sociálně znevýhodněné jedince a skupiny, tím jsou myšleni dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických menšin, osoby se zdravotním postiţením, osoby s nízkou kvalifikací apod. Stav, který zapříčiňuje sociální vyloučení jedinců ze společnosti a vede ke vzniku sociálně patologických jevů. Rovněţ je jedinec v situaci ohroţen dalšími problémy, např. lidé vyhledávají nelegální práce, zejména z důvodu nařízených exekucí, kdy výkonem rozhodnutí dochází ke sráţkám ze mzdy, legální zaměstnání se jeví jako nevýhodné, jedinec je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi apod. Z nastalé situace předluţení, jak je výše uvedeno, je ohroţen sociálně patologickými jevy, např. lidé zadluţení jsou závislí na návykových látkách, gamblerství, páchají častěji trestnou činnost, vyvstává taktéţ vysoké riziko, ţe člověk se velmi často můţe ocitnout jako osoba bez domova, jelikoţ v souvislosti s předluţením
-6-
nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení nákladů spojených s bydlením. (Balabán a kol., 2009, s. 64)
2.2 Zadlužení a psychosociální dopad 2.2.1 Psychologické aspekty Předluţení a úpadek je provázán mimo jiné psychickými obtíţemi. Jedná se o náročné ţivotní období, samotný dluţník je vystaven psychickému tlaku, který způsobují věřitelé svým naléháním k dosaţení svých pohledávek. Mezi psychické projevy se řadí frustrace, deprese, stres, úzkost, které mohou vyústit i v závaţnější psychický stav. Musil (Musil, 2005, s. 51-55), vymezuje prvních z nich frustraci jako dlouhotrvající stav intenzivního charakteru, při kterém není umoţněno uspokojit vlastní potřeby. Dlouhodobý pocit frustrace můţe vyvolávat u jedinců následující reakce. Jedinec v takové situaci je:
agresivní (pociťuje hněv, zlost)
hledá únik (neklid, úzkost)
regresivní chování (degradace na niţší vývojový stupeň)
depresivní (pocit beznaděje a bezvýchodnosti situace)
Trvá-li stav frustrace dlouhodoběji neţ je jedinec schopen snášet, dochází k překlenutí ze stavu frustrace do deprivace. Dále se dělí na senzorickou a psychickou. Právě do jmenované psychické deprivace se řadí sociální izolace, jeţ má za následek poruchy osobnostní struktury a chování osoby. Dle Mareše (Mareš, 1999, s. 70-73), je upozorňováno na fakt, ţe deprivované osoby se často nacházejí pod úrovní ţivotního standardu, který je běţný pro majoritní společnost. Zejména v oblasti stravování, bydlení, vybavení domácnosti, trávení volného času apod. Deprivaci z nenaplněných potřeb tak dělí na materiální a nemateriální. Jedinec tak pociťuje neuspokojení základních potřeb na základě svých nedostatečných příjmů. Dalším pojmem řadící se do psychologických dopadů je psychický stres. Avšak proti výše uvedeným psychologickým projevům, je stres brán v pozitivním slova smyslu, dochází tak pod vlivem stresu ke zvyšování odolnosti vůči dalším stresorům.
-7-
Taktéţ psychický stres je diferencován do 3 stádií:
poplachová reakce – označována jako prvotní šok, sníţení odolnosti a následným vytvářením obranných mechanismů
resistence – fáze adaptace organismu na stres
vyčerpání – fáze hroucení adaptace
Zvládání psychologických projevů závisí na více faktorech. Řadí se zde vlastnosti
jedince,
věk,
osobnostní
dispozice,
ţivotní
zkušenosti.
Nicméně
dlouhodobější snášení deprivace má negativní dopad s následkem psychosomatických chorob. (Musil, 2005, s.51-55) Oujezská se na problematiku zadluţování dívá z hlediska proţívání. Dle jejích slov se dluţníci vyrovnávají s dluhy způsoby:
vytěsňují či popírají situaci
snaţí se dluhy splatit další půjčkou
upadají do depresí, uvaţují o spáchání sebevraţdy
dostaví se otupění. (Oujezská, Sociální práce 2/2009, s. 28-29)
2.2.2 Sociální aspekty Předluţení postihuje především sociálně znevýhodněné osoby, je také spouštěčem sociálního vyloučení. K nejvíce ohroţeným skupinám obyvatelstva z hlediska sociálního vyloučení patří např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postiţením, migranti a další. Sociální exkluze je definována jako proces, který spatřuje omezení jedinců a skupin obyvatel společnosti k přístupu ke zdrojům a tím jim znemoţňovat podílení se na ţivotě společnosti v různých oblastech jako je sociální, ekonomické a politické. (Balabán a kol., 2009, s. 65) Jsou zde i zahrnuty osoby, jichţ se moţné předluţení můţe týkat:
ti, kdo nedomýšlejí důsledky svých činů
ti, kdo se impulsivně, zkratovitě rozhodují
ti, kdo chtějí za kaţdou cenu uspokojit potřeby svých blízkých
ti, kdo většinu ţivota ţili v minulém reţimu a stát se o ně vţdy postaral
ti, kdo se nenaučili být samostatní a zodpovědní za svůj ţivot (Oujezská, Sociální práce, 2/2009, s. 7-9)
-8-
Za příčinnou sociálního vyloučení se skrývá zejména chudoba, nízká vzdělanostní úroveň, nezaměstnanost, závislosti, příslušnost sociálně vyloučeného a prostředí, ve kterém se nachází. Upadnout do sociálního vyloučení je snazší tím, čím více se kumulují tyto faktory. Pro majoritní společnost je jev nebezpečný, jelikoţ osoby vyloučené skrývají nevyřešené sociální problémy, můţe vyústit do řady nepříjemných krizových situací. Sociální vyloučení je výsledkem nefungující solidarity. (Bareš, Sociální práce, 2/2009, s. 80-90). Keller uvádí, ţe v sociálním vyloučení vidí hrozbu, která vyvěrá ze samotné společnosti a celou jí tak ohroţuje. (Keller, 2011, s. 169) Jako dalším faktorem sociálního vyloučení je ztráta bydlení, která se často objevuje v kontextu předluţení, především velmi nepříznivý dopad na člověka, kdy přijde o svou nemovitost a tím je zabráněno začlenit se zpátky do společnosti. (Prinz, 2014, s. 20) Totéţ tvrdí sociální pracovníci střediska Samaritán v Olomouci, které nabízí sociální sluţby osobám bez přístřeší. U většiny klientů probíhá stejný sled událostí, na jehoţ konci osoby přicházejí o střechu nad hlavou. Začíná to sníţením jejich příjmů, osoby tak nedostávají svým závazkům a vlastními silami je nedovedou splácet, vlivem těchto okolností ztrácejí na sociálním statusu a stále více se propadají do niţší sociální vrstvy. Jsou tak nuceni situací hledat si náhradní bydlení v podobě ubytoven, sociálních zařízení apod. Jak popisují sociální pracovnice, tito lidé pociťují selhání, stud a uzavírají se do vlastního světa. K tomu se přidruţují psychické problémy a uţívání návykových látek. (Prinz, 2014, s. 45) 2.2.3 Sociálně patologické jevy v kontextu předlužení Muhlpachr definuje pojem sociální patologie jako „nezdravý, nenormální, obecně
neţádoucí
společenský
jev,
tzn.
společnosti
nebezpečné,
negativně
sankcionované formy deviantního chování.“ (Muhlpachr, 2002, s. 7) Lovritš se zabývá spojitostí sociálně patologických jevů v kontextu předluţení, spatřuje v nich důsledek přetrvávajícího nedostatku finančních prostředků k zajištění ţivotních potřeb. Zadluţené osoby preferují především nelegální formu přivýdělku např. prostituci, lichvu, kuplířství, tímto porušují zákony dané státem. Uvádí, ţe v důsledku předluţení vyuţívají únikových strategií v podobě alkoholu, hráčství, drogové závislosti. (Lovritš, 2008 s. 34)
-9-
Rovněţ Muhlpachr zmiňuje, ţe významným faktorem a spouštěčem vzniku závislosti jsou neuspokojivé sociální a ekonomické poměry a z nich pramenící nejistotu, nestabilitu společnosti. (Muhlpachr, 2002, s. 38) V časopisu Sociální práce/Sociálna práca v článku Sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách se zaměřením na prevenci sociálních patologií v praxi – České Budějovice, popisují autoři kumulaci problémů, jednak sociálního vyloučení a zadluţení. Jako příklad uvádějí městskou ubytovnu Trival určenou pro neplatiče, většina z nich pochází ze sociálně slabého prostředí, problémem vyskytujícím se na ubytovně je zadluţenost obyvatel a dalšími sociálně patologickými problémy jako jsou závislost na drogách, přemíra konzumace alkoholu a tabákových výrobků. (Urban, Kajanová, Sociální práce 2/2009, s. 56-61)
2.3 Příčiny předlužení Novosad spatřuje riziko a příčinu zadluţení v hodnotové orientaci člověka. Cílem dnešní společnosti, jak říká, je důleţité vlastnit tedy „mít“ výměnou za kvalitní proţití ţivota, označuje pojmem „být“. Ţivotním programem člověka je naplnění materiálního bohatství., Štěstí osob je skryto v úspěších, hmotných statcích, plnosti zdraví a fyzické výkonnosti. Důleţitou roli hraje vzhled a jiné povrchní aspekty nahrávající tak reklamním trikům, předváděcím akcím a manipulací s lidmi. Často tak osoby s cílem naplnit kritéria a poţadavky společnosti vyuţívají všemoţných dostupných prostředků, jako jsou nákupy na splátky, nebankovní půjčky, přičemţ riziko ţivota na dluh roste. Osoby reagují pouze na své touhy a potřeby nikoliv na své finanční moţnosti. (Novosad, Sociální práce, 2/2009, s. 73-79) Schavel konkrétní příčiny vedoucí k předluţení nedefinuje, jelikoţ je velmi obtíţné toto specifikovat. Jako pravděpodobné a nejčastěji zmiňované příčiny uvádí ztrátu zaměstnání, úmrtí partnera, rozvod, více potomků, předčasný odchod do důchodu, příchod dítěte, nemoc a závislosti a v neposlední řadě neschopnost vést rodinný rozpočet. (Schavel,Sociální práce, 2/2009, s. 69-72) V praktické rovině pak diferencuje příčiny na:
strukturální
individuální Do první kategorie z nich řadí nezaměstnanost, coţ zapříčiňuje další řetězení
situací. Osoba se náhle potýká s niţšími příjmy, odkázána na dávky poskytované
- 10 -
státem, tímto má obtíţe při hospodaření s penězi a zajištění domácnosti, stav pak můţe vyvolat hlubší trhliny ve vztazích a končící i rozpadem manţelství. Jedinec samoţivitel je ještě v obtíţnější situaci. Do skupiny příčin autor zahrnuje dále úrazy, onemocnění, těhotenství. Strukturální příčiny jsou v přímé interakci s individuálními. K nejčastějším individuálním příčinám patří špatný zdravotní stav, rovněţ neschopnost si stanovit rodinný rozpočet, reflektovat své náklady a výdaje, taktéţ neuváţené absolvování nákupů, kterými si kompenzují vztahové problémy nebo si tímto kompenzují nízké sebevědomí. Ruku v ruce s tímto jde funkční a finanční gramotnost. Nejprve k pojmu funkční gramotnost. Novosad do funkční gramotnosti zahrnuje znalost práv a povinností občanů, prosazování těchto práv, schopnost jednat s úřady při obstarávání svých záleţitostí, lépe umoţní se integrovat do společnosti. Pojem finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan je pak ten, který se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace. (Finanční gramotnost, o.p.s., 2014, Slovník výrazů) V neposlední řadě příčinou zadluţení je výskyt sociálně patologických jevů. Tímto jsem se jiţ zabývala v předešlé kapitole. Jak bylo výše popsáno, řadí se zde závislosti na alkoholu, drogách, gamblerství apod. Důsledkem výskytu těchto neţádoucích jevů jsou spouštěčem rozvratu rodin a vzniku neúplných, kdy nejčastěji ţena-samoţivitelka se ocitá v závaţné sociálně ekonomické situaci, ta ovlivňuje i ţivot jejích dětí, můţe se potýkat s nedostatkem stravy, ošacení, hygieny. (Schavel,Sociální práce, 2/2009, s. 69-72)
- 11 -
Hlavní aspekty příčin zadluţení jsou rozlišovány na vnitřní a vnější (Plháková, 2011):
Tabulka č. 1: Vnitřní a vnější příčiny zadlužení VNITŘNÍ Úroveň finanční gramotnosti Snaha o udrţení ţivotního standardu Spirála půjček Investice do bydlení Nízký příjem Dluhy v rámci rodiny
VNĚJŠÍ Postupy nebankovních subjektů Absence regulace trhu se spotřebitelskými úvěry Nedostatečná osvěta ve finanční gramotnosti Masivní kampaň poskytovatelů půjček Postupy státních orgánů a věřitelských subjektů Oddluţovací agentury Zadluţení vlivem nenadále sociální události Zadluţení vyplývající ze SJM Zadluţení svobodných nebo rozvedených matek Důsledky postupů soudu u oddluţení
Zdroj: Prezentace Asociace občanských poraden, Plháková, 2011
2.4 Vývoj dluhu v časovém horizontu V této kapitole čerpám z broţury autorky Sedláčkové, z důvodu přehlednosti s jakou čtenáře seznamuje s vývojem závazku v časovém horizontu a postupem při vymáhání věřitele. Fáze: 1. prodlení 2. upomínka 3. odstoupení od smlouvy a prohlášení úvěru za splatný 4. inkasní, vymahačská společnost 5. soudní nebo rozhodčí řízení 6. rozhodnutí, nález 7. exekuce
- 12 -
2.4.1 Prodlení V předešlých kapitolách byly popsány nejrůznější faktory, které mohou zapříčinit opoţdění splátek a následné předluţení. V této první fázi to mohou být jednak neočekávané ţivotní situace – ztráta zaměstnání, těhotenství, ztráta partnera, atd. či vnitřní okolnosti. Jedinec, který má několik závazků, neodhadl své moţnosti a zdroje, coţ mu zabraňuje plnění těchto závazků a řádnému splácení. 2.4.2 Upomínka Následujícím krokem ze strany věřitele je vymáhání neuhrazených splátek. Následuje série upomínek. Ze strany dluţníka jde o porušování sjednaných smluv a z toho vyplývajících podmínek. Přestoţe je dluţník v obtíţné finanční situaci, měl by navázat kontakt k s věřitelem a vysvětlit situaci, ve které se nachází, pokusit se s věřitelem dohodnout na splácení dříve neţ věřitel podá ţalobu. Ţádoucím krokem dluţníka je podání ţádosti o povolení splátkového kalendáře. 2.4.3 Odstoupení od smlouvy a prohlášení úvěru za splatný Jestliţe dluţník nereaguje na zaslané upomínky, věřitel má nárok na odstoupení od smlouvy. Závazek nabývá splatnosti a navíc se dluţná částka navýší o pokuty za prodlení. Věřitel má i moţnost dluh předat vymáhací firmě. I za těchto okolností se doporučuje dluţníkovi s věřitelem vyjednávat. 2.4.4 Inkasní společnost Jednou z variant při nesplácení závazku dluţníkem, je právo věřitele předat dluh inkasní společnosti. Jejím úkolem je vymáhání dluhu za věřitele, stává se také, ţe dluh od původního věřitele odkoupí a vstupuje jako stávající věřitel. Rovněţ inkasní společnost urguje dluţníka k řádnému splácení, bohuţel situace dluţníka je o to horší, jelikoţ částka se navýší o náklady inkasní společnosti. Stále se nabízí vyjednávání věřitel versus dluţník. (Sedláčková, 2013, s. 11-12) 2.4.5 Soudní nebo rozhodčí řízení Nezdaří-li se mimosoudní dohoda mezi věřitelem a dluţníkem, tedy dluţník nereaguje na předţalobní upomínky, je věřitel nucen domáhat se svého práva soudní cestou. Za spolupráce právního zástupce je vydán platební rozkaz, jímţ je dluţníkovi uloţena povinnost uhradit předmětnou částku do 15 dnů, tuto částku hradí spolu s příslušenstvím, tím jsou myšleny náklady za právní zastoupení.
- 13 -
2.4.6 Rozhodnutí, nález Opravným prostředkem proti vydanému platebnímu rozkazu je cesta podání odporu ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení. I v této fázi je šance dluţníka vyjednávat se soudem. Povinný v odporu uvede rozhodné skutečnosti proti vydanému platebnímu rozkazu. Můţe se totiţ stát, ţe dluh je jiţ uhrazen, přesto je vymáhán. Povinný můţe v odporu popsat svou tíţivou situaci, dluh uznat, ale zároveň soud ţádat o povolení splátkového kalendáře. Je dobré tvrzené skutečnosti podloţit důkazy. Nevyuţije-li dluţník těchto prostředků, nabývá platební rozkaz vykonatelnosti a opět částka se navyšuje o soudní výlohy. 2.4.7 Exekuce Poslední fází vymáhání dluhu se dostáváme k exekuci. Ta je provedena na základě exekučního titulu, např. platební rozkaz, trestní příkaz, rozsudek, notářský zápis atd. Věřiteli nezbývá nic jiného neţ podat návrh na nařízení exekuce. Za tímto účelem osloví buďto příslušný Okresní soud či pověří soudního exekutora. Na exekutorovi je pak jakou formou provede exekuci (přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy, zřízením zástavního práva, správou nemovitosti,prodejem movitých či nemovitých věcí). Podstatnou roli hrají majetkové poměry dluţníka. Jakmile započne řízení, povinnému je znemoţněno nakládat se svým majetkem. Cílem exekutora je co nejefektivnější, tedy co nejrychleji vymoci dluţnou částku. V případě neaktivity dluţníka, kdy nedojde k úhradě částky, je provedena exekuce. Také soudní exekutor si k dluţné částce připočítává náklady za odvedenou práci. (Sedláčková, 2013, s. 11-13) Dle §59 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád existují způsoby provedení exekuce:
sráţek ze mzdy
přikázáním pohledávky (obstavení bankovního účtu)
prodejem movitých a nemovitých věcí
zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech
pozastavením řidičského oprávnění
Uvedla jsem pouze nejznámější příklady. Lze také nařídit způsob exekuce pro zaplacení peněţité částky uloţením povinnosti. (vyklizení, odebrání věci, rozdělení společné věci…)
- 14 -
K nejčastějším formám provedení exekuce bych uvedla následující. Sráţky ze mzdy, případně z jiných příjmů kromě vymezených výjimek (dávky pomoci v hmotné nouzi, jednorázové dávky státní sociální podpory) je měsíčně sráţeno z příjmu částka aţ do úplného splacení. Počínaje letošním rokem 2015 došlo ke sníţení nezabavitelné částky. V současné chvíli činí pro povinného 6 118,- Kč oproti minulým letům, kdy tato částka byla ve výši 6 188,67,- Kč. (Maulwurf, 2014). Přikázáním pohledávky se jedná nejčastěji o obstavení bankovního účtu, příjmy jsou zabaveny pro účely exekuce a dluţník s těmito nemůţe disponovat na svém bankovním účtu. Prodej movitých věcí, tedy mobiliární exekuce, exekutor můţe navštívit domácnost dluţníka tam, kde má hlášeno trvalé bydliště, domnívá se, ţe se zde zdrţuje, má jméno na zvonku, přebírá si zde poštu, na základě těchto indicií provede mobiliární exekuci. Exekutor vyhodnotí, zda se v domácnosti nacházejí hodnotnější věci, provede soupis majetku a předmětné věci zabaví. Od této chvíle má dluţník relativní zákaz jakkoliv disponovat s majetkem. Tento se zpeněţí v draţbě, z výnosu draţby je pak pokryta dluţná částka. Pozastavení řidičského oprávnění se vyuţívá u závazku vzniklého na výţivném u nezletilého dítěte. Principem je pozastavit řidičský průkaz do doby neţ dojde k úhradě pohledávky. Dluţník se můţe bránit v případě, kdy řidičské oprávnění potřebuje k výkonu povolání. (Hrdinková, 2013, s. 18-22)
- 15 -
3 Asociace občanských poraden Asociace občanských poraden1byla dříve známá pod názvem Sdruţení pro vybudování sítě občanských poraden. Později v r. 1998 došlo ke změně předchozího názvu na Asociaci občanských poraden. Rok zaloţení se povaţuje 1997. Aktuálně asociace zaštiťuje 37 občanských poraden, spolu s detašovanými pracovišti tvoří 74 kontaktních míst. Jejím cílem je poskytovat odborné sociální poradenství na kvalitní úrovni. Rozsah pomoci je velmi široký, snahou je poskytovat odborné sociální poradenství v 18 oblastech poradenství. Pro příklad uvádím alespoň nepatrnou část: rodina a mezilidské vztahy, pracovně právní vztahy a zaměstnanost, sociální dávky a mnoho dalšího. Poradenství a poskytnutí informací občanů má za cíl pomoci osobám nacházejících se v obtíţné ţivotní situaci. Jsou podávány kvalifikovanými sociálními pracovníky. Staví na principech nestrannosti, podpoře k samostatnosti a bezplatnosti.2
3.1 Občanská poradna v Novém Jičíně Jednou z občanských poraden zaštiťovaných Asociací je i občanská poradna v Novém Jičíně. Jedná se o registrovanou sociální sluţbu ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních sluţbách. Posláním občanské poradny je poskytovat odborné informace tak, aby se klientům dostalo jejich práv, ale zároveň byli poučeni i o svých povinnostech. A tím dosáhli efektivnějšího řešení své obtíţné ţivotní situace. V souladu s principy AOP je nabízet poradenství v 18 oblastech. Jejími zásadami je diskrétnost, nezávislost, nestrannost a podpora samostatnosti. Moţno podotknout, ţe nízkoprahovost sluţby vychází z principu bezplatnosti poskytování sociální sluţby. Spektrum pomoci je velmi široké, jednou z její oblasti je problematika zadluţování občanů – dluhové poradenství. (Veřejný závazek Občanské poradny v Novém Jičíně, 2012) Na toto poradenství se mohou obrátit osoby ať uţ v prvotní fázi, jedná se např. o sestavení jednoduchého rodinného rozpočtu, informace k zřizováním půjček, informování o rizicích plynoucích ze závazků, dále klientům, kteří pociťují, ţe jim jejich závazky tzv. přerůstají přes hlavu, klientům jsou sdělovány informace týkající se moţnosti hledání variant, jak se vymanit z předluţení. Ale i klientům, u nichţ je existence exekucí, moţná obrana v záleţitostech výkonu rozhodnutí. Nejen samotným 1 2
AOP - Asociace občanských poraden. [hlavní webová stránka asociace]. AOP. O nás.
- 16 -
klientům, ale i jejich blízkým. (CZP-MSK, o.p.s, informační leták – Dluhové poradenství)
- 17 -
4 Návrhy a možnosti řešení dluhové pasti Dluţník i v tak obtíţné situaci má moţnost aktivně se podílet na řešení nastalé situace. Je-li snaha dluţníka aktivně řešit svou problematickou situaci, „jde o běh na dlouhou trať“, znamená velmi komplikovanou a ne jednoduchou cestu, pro dluţníka a rodinu psychicky náročnou. Dluhy se samy od sebe nevyřeší. Efektivně je lze vyřešit, pokud se k nim postavíme čelem a včas. Platí tedy pravidlo, ţe čím později se řeší vzniklé potíţe se splácením, tím více sil, času a financí to bude dluţníka stát. Je moţné podstoupit všechny moţné kroky a způsoby jak dosáhnout cíle – stavu bez závazků. Poradci zejména v občanských poradnách předkládají návrh, jakési desatero při obtíţích se splácením svých závazků. Toto můţe být dobrým vodítkem pro praktickou pomoc v kaţdodenním ţivotě.3 Tabulka č. 2: Desatero při obtížích se splácením závazků „Desatero při obtížích se splácením závazků“ 1. Není ţádoucí se vyhýbat nepříjemným situacím, kdy stojím tváří v tvář svým dluhům, dluţník je vybízen k aktivitě a řešení. 2. Varování před dalším zřizováním půjček, které by měly řešit současné závazky, situace se s velkou pravděpodobností bude opakovat. 3. Dluţník by si měl vyhotovit seznam veškerých svých závazků, zjistit si aktuální výši jednotlivých závazků a taktéţ výši splátek. 4. Rozčlenit si dluhy dle závaţnosti, přednostní pohledávky, dále alespoň hradit poplatky spojené s bydlením apod. 5. O své obtíţné finanční situaci informovat bankovní společnosti u kterých mám zřízeny půjčky, vyjednávat s věřiteli, podat ţádost o povolení splátkového kalendáře. 6. Dále také sdělit situaci nejbliţším… 7. Dodrţovat komunikaci s věřiteli, přebírat poštu. 8. Zhodnotit svůj rozpočet příjmy/výdaje, nepotřebné výdaje sníţit na co nejmenší částku 9. Naopak snaţit se zvýšit si své příjmy – brigádami, zkrácenými úvazky apod. 10.Pokud bude situace nadále neúsnosná,navštívit občanskou poradnu či poradnu pro dluţníky. 3
AOP. Dluhové desatero. (2010): (online). Dostupné dne 5. 4. 2015 z: http://www.obcanskeporadny.cz/.
- 18 -
4.1 Sestavení si rodinného rozpočtu Dluţník pociťuje, ţe vyčerpal své finanční moţnosti a nyní je před otázkou jak postupovat. Dále ví, ţe situace je přinejmenším kritická a nezvládá splácet své závazky. To je okamţik kdy by si měl před tím, neţ osloví věřitele, sednout ke stolu a pokud to ještě neprovedl, sestavit si jednoduchý rodinný rozpočet, vyjasnit si tak své příjmy a výdaje. V prvním sloupci příjmů zahrnout čisté příjmy z pracovní činnosti, dávky ze sociálního zabezpečení, výţivné, naopak do druhého sloupce zahrnout veškeré výdaje na bydlení, léky, sluţby, poplatky za telefon, půjčky atd. Dojde-li zadluţená osoba ke zjištění, ţe jeho rozpočet je deficitní, je nasnadě, aby si poloţil otázky, zda je v jeho silách zvýšit si svůj příjem, dopravovat se do zaměstnání místo autem autobusem, pokusit se sníţit náklady za telefon a internet, volnočasové aktivity. Dále si stanovit prioritní platby a rozdělit si zbývající část příjmu mezi jednotlivé věřitele. Tak, aby kaţdý z nich byl částečně zajištěn, byť niţší splátkou neţ byla původně nařízena. (Hrdinková, 2013, s. 27) Tabulka č. 3: Příklad prioritních plateb rodinného rozpočtu Číslo priority I.
Název priority
Výše dotace
II.
Nájemné a sluţby 8 500,- Kč spojené s bydlením Stravné 5 500,- Kč
III.
Jízdné
3 000,- Kč
IV.
Školné
1 000,- Kč
Zdroj:Hrdinková, Metodika dluhového poradenství, 2013, s. 27
4.1.1 Pokus o dohodu s věřitelem Jakmile máme jakýsi hrubý nástin své finanční situace, je moţno oslovit a kontaktovat věřitele a pokusit se dohodnout s věřitelem. Vhodné tuto ţádost podat písemnou formou, věřiteli sdělit z jakého důvodu jsem v platební neschopnosti, tvrzení podloţit jasnými důkazy např. potvrzení o evidenci uchazečů o zaměstnání. Za tímto účelem poţádat věřitele o sníţení splátek na dobu určitou, případně odloţení splátek. V záleţitosti jiţ vedenou v exekučním řízení je vhodnější se obrátit přímo na exekutorský úřad, pod který pohledávka spadá a dohodnout se soudním exekutorem, obrátit se na něj s ţádostí o povolení splátkového kalendáře. (Hrdinková, 2013, s. 27)
- 19 -
4.1.2 Přikázáním pohledávky Podle Sedláčkové v situaci, kdy se dluţník nachází v dluhové pasti, lze účinnou pomoc vyhledat v rámci odborného sociálního poradenství. Odhodlá-li se zadluţená osoba vyhledat pomoc a řešit svou situaci, často neví jakými způsoby. Jestliţe je nařízen výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, poradce by měl následovně informovat klienta, pokud je jeho stabilní příjem zasílán právě na tento obstavený účet, doporučuje se, aby změnil způsob výplaty příjmu. Nechal si tedy příjem zasílat poštovní poukázkou, případně vyplatit hotově nebo jej přeposílal na bankovní účet blízké osoby. Podmínkou je, ţe blízká osoba, rodinný příslušník by neměl být samozřejmě taktéţ zadluţen, jinak by se situace opakovala. Jakmile ale k takové situaci dojde, má klient moţnost poţadovat po bankovní společnosti v souladu s § 304b zákona č. 99/1963 Sb., OSŘ, o vyplacení dvojnásobku ţivotního minima tedy 6 820,- Kč, tato výplata částky je uskutečněna pouze jednorázově. 4.1.3 Exekuce formou srážek z příjmu Klient by se měl od poradce dozvědět, ţe pro účely splacení dluţné částky, mu nebude sraţen celý příjem, ale pouze část a zůstane mu tzv. nezabavitelná částka. Nezabavitelná část příjmu se odvíjí od částky ţivotního minima, osob ţijících ve společné domácnosti a normativních nákladů. Dle § 279 odst. 2 zákona č. 99/1963, OSŘ, by klient měl být rovněţ informován, ţe v rámci výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy se rozlišují pohledávky přednostní a nepřednostní. Přednostní pohledávky mají tzv. přednostní právo pro vymáhání po povinném. Jedná se např. o pohledávky vzniklé na výţivném, pohledávky náhrady újmy způsobené ublíţením na zdraví druhé osoby, pohledávky pojistného na veřejném zdravotním pojištění. 4.1.4 Mobiliární exekuce V průběhu mobiliární exekuce provádí exekutor či soudní vykonavatel soupis majetku, který bude určen pro zpeněţení v draţbě. V zásadě exekutor nemůţe zabavit následující předměty – slouţící k obvyklému vybavení domácnosti (lednice, pračka, jestliţe jsou v domácnosti malé děti), oblečení, zdravotní pomůcky, snubní prsteny, předměty slouţící k výkonu podnikatelské činnosti a domácí zvíře. Teoreticky exekutor či soudní exekutor má zkoumat zda jde o majetek povinného, avšak povinný často nemá doklad o pořízené věci a tak exekutor zahrne mobiliární exekuce i majetek, který není ve vlastnictví dluţníka.
- 20 -
Obranou proti tomuto kroku je podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, dluţník tak musí učinit nejpozději ve lhůtě 30 dnů. V návrhu prokázat, ţe jde o výlučný majetek jiné osoby a doloţit tvrzené důkazy. Následně podat excindační ţalobu opět ve lhůtě 30 dnů doručení rozhodnutí podání ţaloby na vyškrtnutí věci ze soupisu. Stejně i tady je důleţité prokazovat tvrzené, tímto se zabrání, aby zabavený majetek byl prodán. 4.1.5 Zastavení exekuce Jednou z moţností je také klientovi doporučit podat Návrh na zastavení exekuce do 15 dnů, kdy se dozvěděl, ţe proti němu byla zahájena exekuce. V návrhu je ţádoucí popsat skutečnosti a prokázat listinami, které by měly podstatný vliv na zastavení exekuce. Jestliţe exekutor nespatří v návrhu nějaké nedostatky, běţí 15 denní lhůta, v rámci které exekutor vyzve všechny zainteresované strany, jestliţe se zastavením souhlasí, pak exekutor danou exekuci zastaví. K zastavení exekuce dojde vţdy, pokud s tím souhlasí oprávněný. Existují ale zákonné důvody pro zastavení exekuce, tj. výkon rozhodnutí nenabyl právní moci, tedy není vykonatelné, jestliţe dojde k odvolání povinného u soudu, dále v případě odvolání návrhu k nařízení exekuce věřitelem, také dojde k zastavení v případě nemajetnosti dluţníka dle § 268 odst. 1, písm. e) zákona č. 99/1963, OSŘ. 4.1.6 Odklad exekuce O odklad exekuce můţe poţádat klient, jestliţe tímto výkonem by byl váţně poškozen a taktéţ pro jeho rodinné příslušníky by vyvstal nepříznivý dopad nebo klient či příslušník jeho rodiny trpí závaţným zdravotním onemocněním. Odklad exekuce je časově omezená záleţitost. Exekutor po obdrţení návrhu na odklad exekuce jej předá do 7 dnů k příslušnému soudu, ten do 15 dnů musí rozhodnout, zda návrh odsouhlasí. (Sedláčková, 2011, s. 15-19) 4.1.7 Další možnosti řešení závazků – oddlužení V této kapitole se budu zabývat další formou pomoci klientovi, která se zabývá platební neschopností zadluţeného a řešením vzniklého úpadku. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) nabyl účinnosti 1.1.2008. Jde zatím o nejefektivnější způsob jak se vyrovnat se svými závazky. Cílem insolvenčního
- 21 -
zákona je snaha motivovat dluţníka včas řešit úpadek, zefektivnit a urychlit insolvenční řízení a taktéţ posílit postavení věřitelů.4 Dle tiskové informace vzhledem k vývoji insolvence v České republice za r. 2014 došlo k poklesu počtu podání insolvenčních návrhů. Pro srovnání roku 2013 a roku 2014 došlo k poklesu aţ o 4,8%. V následujících grafem si lze tato data ověřit. (Creditreform,s.r.o., Tisková informace, s. 1)
Graf č. 1 Vývoj insolvenčních návrhů v období od roku 2008-2014
Zdroj: Creditreform, s.r.o., Tisková informace, s. 2
4.2 Novelizace insolvenčního zákona S účinností od 1.1.2014 prošel insolvenční zákon revizní novelou provedenou zákonem č. 494/2013 Sb. Tato revizní novela přinesla řadu novinek s tím spojených a umoţnila tak rozšířit spektrum pomoci zadluţeným osobám. S novelou zákona se nepřihlíţí, zda jde o dluţníka podnikatele či fyzickou osobu, zákon se ale zaměřuje spíše na povahu dluhu, zda je spotřebitelského charakteru či dluh z podnikání. V podstatě ani závazek z podnikání není nutnou překáţkou pro absolvování oddluţení, avšak aby tento závazek mohl v oddluţení figurovat, je potřeba souhlasu věřitele s tímto krokem dle § zákona č. 182/2006 Sb. 4
Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční právo. (online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://insolvencni-
zakon.justice.cz/obecne-informace/insolvencni-pravo.html.
- 22 -
Taktéţ velkou novinkou v této oblasti je institut společného oddluţení manţelů. Nyní mohou manţelé podat společně insolvenční návrh spojený s Návrhem na povolení oddluţení. V rámci insolvenčního řízení tak vystupují jako jedna osoba – jeden dluţník. I z ekonomického hlediska je tento krok podstatně výhodnější, jelikoţ společně mají povinnost uhradit pouze 30% veškerých svých závazků. Co je potřeba říci, ţe manţelé musí souhlasit s nakládáním společného majetku. (Creditreform, s.r.o., Tisková informace, s. 6) 4.2.1 Charakteristika oddlužení Před tím neţ bude charakterizován samotný princip oddluţení, je nutno uvést, ţe aby dluţník mohl podstoupit oddluţení, laicky řečeno vyhlásit osobní bankrot, musí být v úpadku. Osoba nacházející se v úpadku, je ta, která má více věřitelů, minimálně dva věřitele, je v platební neschopnosti či předluţena. Vzniklé závazky jsou po lhůtě splatnosti více jak 30 dnů, a tyto závazky dluţník není schopen objektivně plnit, mohou být jiţ vykonatelné. Předluţení můţeme chápat jako nepoměr mezi veškerými závazky a hodnotou majetku. Za těchto okolností můţe zadluţená osoba přikročit k podání insolvenčního návrhu spojeného s Návrhem na povolení oddluţení a zahájení tak insolvenčního řízení. Úpadek lze řešit dvěma způsoby oddluţením nebo konkurzem, přičemţ oddluţení patří mezi nejčastější způsoby. Proto se jím budeme zabývat podrobněji. Principem oddluţení je uhrazení 30% veškerých svých závazků včetně odměny insolvenčního správce za dobu 5 let. Není-li zadluţená osoba schopna splnit výše uvedenou podmínku, přistoupí na pomoc dárce, osoba, jeţ přispívá formou daru na oddluţení na základě darovací smlouvy v podobě pravidelných měsíčních splátek. Oddluţení probíhá dvojí formou:
splátkovým kalendářem
zpeněţením majetkové podstaty
K tomu, aby bylo insolvenční řízení zahájeno, musí dluţník podat insolvenční návrh k příslušnému krajskému soudu. Tento se podává na speciálním formuláři dostupném na webových stránkách www.insolvencni-zakon.czk němu je nutno připojit stanovené přílohy jako je např. seznam majetku, seznam závazků, doloţit příjmy za poslední tři roky, seznam zaměstnanců, v případě společného oddluţení manţelů oddací list, čestné prohlášení, výpis z rejstříku trestů a mnoho dalších. Veškeré skutečnosti dluţník musí doloţit v kopiích. (Maršíková, 2014, s. 127- 133)
- 23 -
4.2.2 Průběh insolvenčního řízení Poté co je insolvenční návrh spojený s Návrhem na povolení oddluţení přijat příslušným krajským soudem, má za povinnost skutečnost oznámit vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení do 2 hodin od přijetí návrhu. Dluţník si toto můţe ověřit v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný na webových stránkách www.justice.cz. Vydáním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení začnou působit i jeho účinky, tzn. dluţník je v „ochranné lhůtě“, kdy můţe být nařízen výkon rozhodnutí, avšak nesmí být proveden, dluţné částky se jiţ nenavyšují o penále a úroky z prodlení. Shledá-li krajský soud, ţe je návrh bez větší závady vydá usnesení o úpadku spojené s povolením oddluţení, rovněţ vydá usnesení o ustanovení správce, tím je zadluţenému přidělen insolvenční správce po celou dobu pětiletého období, dále je dluţník pozván ke krajskému soudu na přezkumné jednání, kterého se musí zúčastnit. Bezprostředně poté následuje schůze věřitelů, která rozhodne o formě povolení oddluţení. Zároveň od tohoto usnesení se vyzývají věřitelé, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 30 dnů, po skončení lhůty se k dalším přihláškám pohledávek nebude přihlíţet. Veškeré dokumenty budou zadluţené osobě doručovány písemně poštou, nahlédnout do dokumentů mohou dluţníci v insolvenčním rejstříku, kde mají moţnost sledovat celý vývoj insolvenčního řízení. (Maršíková, 2014, s. 47-51) V rámci insolvenčního řízení jsou dluţníka kladeny povinnosti, lépe řečeno doporučení, které by měl dodrţovat:5
zajistit si v následujících pěti letech stabilní příjem, v případě, ţe o něj přijde ihned o tomto informovat insolvenčního správce
hlásit veškeré změny, např. změna zaměstnavatele, osobního stavu, změna bydliště apod.
případné dědictví nezatajovat a toto bude zpeněţeno pro účely oddluţení jako mimořádný příjem
nezatajovat ţádné své příjmy
dále si nezřizovat další závazky, kterým by nebyl schopen dostát a znovu se tak zadluţil
5
Ministerstvo spravedlnosti. Oddluţení.(online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://insolvencni-
zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html.
- 24 -
neposkytovat výhody ţádnému z věřitelů nad rámec pravidelných sráţek v oddluţení
Vypršením pětileté lhůty oddluţení není zcela dluţník osvobozen od svých závazků. Krokem, kterým se zadluţený zbaví veškerých svých závazků, je podání návrhu o osvobození od dluhů k příslušnému Krajskému soudu. Ten na jeho návrh rozhodne o tomto osvobození. Dluţník by měl mít na paměti, ţe tento krok je potřeba učinit ještě před uplynutím lhůty s jakousi časovou rezervou, jelikoţ skončením insolvence, pomíjí její účinky, tudíţ exekuce a výkon rozhodnutí mohou být znovu provedeny. Tímto by se ztrácelo na významu oddluţení. (Maršíková, 2014, s. 147) 4.2.3 Konkurs Konkurs je povaţován za další moţnost řešení úpadku osob, s tímto se však setkáváme v občanské poradně ojediněle, skoro vůbec a to z důvodu, ţe konkurs se zakládá na tom, ţe je předluţenost řešena zpeněţením majetkové podstaty, laicky řečeno, v konkursním řízení je majetek dluţníka zabaven, s majetkem dluţník od této chvíle nesmí nakládat. Z prodeje majetku jsou uspokojeny pohledávky věřitelů. Do poradny ovšem přicházejí klienti povětšinou nemajetní. Způsob řešení úpadku konkursem se tedy stává v těchto případech nevhodným. (Maršíková, 2014, s. 113)
- 25 -
VÝZKUMNÁ ČÁST 5 Metodologie výzkumu V této části absolventské práce se seznámíme s metodikou šetření. Je zde zachycen popis kvalitativního výzkumu, a jakou technikou bylo nakládáno se získanými daty. Pak rovněţ popis zkoumané jednotky, vyrovnání se s etickými otázkami, se kterými jsem se v průběhu výzkumu setkala a samotnou analýzou dat a jejich interpretací.
5.1 Metoda výzkumu Absolventská práce je výzkumného charakteru, cílem mé absolventské práce je zaměřit se na klienty konkrétní sociální sluţby, tedy Občanské poradny v Novém Jičíně, kteří nacházejí v dluhové pasti a nezvládají řešit své finanční závazky. Zjistit, jaké řešení své obtíţné ţivotní situace zvolili, jaké volili strategie jednání. Pomocí dílčích otázek výzkumu vysledovat, kdy klienti jiţ situaci vnímali jako neúnosnou. Snahou je také zjistit, jaké formy pomoci vyhledali respondenti pro vyřešení dluhové pasti, faktory podporující zvládání tíţivé situace klientů. V neposlední řadě bylo zjištění o povědomí existence Občanské poradny v Novém Jičíně. Kaţdý z respondentů proţil či proţívá nastalou ţivotní situaci různými způsoby a odlišnými způsoby ji zvládá. S ohledem na tyto aspekty a k pochopení ţivotních příběhů jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum je induktivní metodou. Popisuje hloubkové šetření případů. Zabývá se hypotézami a fenomény světa. Základním předpokladem průběhu kvalitativního výzkumu jej provést v co nejpřirozenějších podmínkách sociálního prostředí. Kvalitativní výzkum nemá striktně stanoveny mantinely, plán výzkumu se přizpůsobuje a rozvíjí na základě okolností. Podstatnou úlohu hraje samotný výzkumník, jeţ si zvolí téma výzkumu, výzkumné otázky a dílčí otázky tak, aby dosáhl poţadovaného závěru výzkumu. Podstatou výzkumu bylo zodpovězení výzkumných otázek, dělo se tak při sběru dat a analýze informací. Výzkumník následně analyzuje a přezkoumává své hypotézy, k hlavním metodám kvalitativního výzkumu se řadí pozorování, studium textů, dokumentů a interview.(Hendl, 2008, s. 63)
- 26 -
5.2 Technika sběru dat V případě techniky sběru dat jsem volila techniku polostrukturovaného rozhovoru, lze ji povaţovat za náročnou co do technické přípravy. Vycházela jsem tak i ze zjištění, ţe technika má značné výhody oproti jiným. Výzkumník si volí okruh otázek, které poloţí jednotlivým respondentům. Polostrukturovaný rozhovor je tvořen vţdy jádrem, které obsahuje soubor otázek, jeţ je výzkumník vţdy povinen poloţit respondentům. Otázky nad rámec, tedy doplňující, pokládá tazatel dle aktuální situace. Jsou zpravidla obohacením celého rozhovoru a slouţí k hlubšímu poznání ţivotní situace, lepšímu porozumění a uchopení problému, dále poskytují širší informace a souvislosti. Tazatel není striktně omezen pořadím pokládaných otázek, dle moţností a potřeb si jej můţe upravovat. Důleţitost zde hrají inquiry, coţ znamená upřesňování a vysvětlování odpovědi respondentů. Rovněţ prostředí, ve kterém se odehrává interview, ovlivňuje do jisté míry průběh rozhovoru. Dle Miovského můţe být uskutečněn ve standardizovaném prostředí kancelář, ordinace či v jiném prostředí jako restaurace, kavárna. Dále má taktéţ značný vliv vzezření tazatele, jeho gestikulace, ošacení, projev apod. Výzkumník by tak měl být co nejpřirozenější a autentický. (Miovský, 2006, s. 159-160) Pro polostrukturovaný rozhovor jsem měla připraveny tyto otázky, kterými jsem chtěla získat odpověď na hlavní a dílčí cíle absolventské práce. Tyto okruhy byly následující: 1. Počátek dluhové kariéry. Kdy tato situace nastala? A po jakou dobu trvala 2. Jaké příčiny a okolnosti se podílely na vzniku předluţenosti? 3. Zjistit moţnosti a strategie řešení nastalé situace? 4. Zjistit dopad předluţení na psychickou stránku jedince? 5. Kdo nebo co pomáhalo klientům zvládání situace? 6. Jaká je informovanost o existenci bezplatného dluhového poradenství nabízené Občanskou poradnou v Novém Jičíně? Jako doplňující informace k jednotlivým respondentům byly pouţity záznamy vedené o klientech vedené v evidenci Občanské poradny v Novém Jičíně, kde je moţné zkoumat individuální plán klientů, popis spolupráce s poradcem.
- 27 -
5.3 Jednotka zkoumání Pro výzkum jednotkou zkoumání byli zvoleni klienti Občanské poradny v Novém Jičíně. Tvoří jej osoby nalézající se v dluhové pasti a následně se obrátili na výše uvedenou poradnu V současné době jsem zaměstnancem občanské poradny na pozici asistent sociálního pracovníka. S respondenty jsem tak byla v přímém kontaktu, jednalo se především o mé klienty, kteří navštívili poradnu v průběhu r. 2014. S těmito klienty byla řešena nestandardní situace plynoucí z předluţení, povětšinou pak byla volena cesta oddluţení, pomoc s vypracováním insolvenčního návrhu. Respondenty jsem osobně znala a mohu říci, coţ bylo velkou výhodou a podpořilo tak větší otevřenost a důvěru při poskytování rozhovorů. Jednalo se o 4 respondenty, kdyţ 2 z nich byly ţeny. Před samotným výzkumem proběhl i pilotní rozhovor, který není součástí absolventské práce a dále rozhovor, jehoţ nemohlo být pouţito z důvodu technického výpadku nahrávacího zařízení.
5.4 Výzkumný soubor Jak jsem jiţ výše uvedla, soubor tvořili 4 klienti Občanské poradny, dalším kritériem bylo, ţe šlo o osoby v obtíţné finanční situaci. Byla zde snaha zahrnout do výzkumu pestrou škálu respondentů. V následujícím textu jsou uvedeny bliţší specifikace účastníků, pro zachování anonymity jsem pouţila pro jednotlivé účastníky označení K1-K4. K1 Respondentem číslo jedna byla ţena, ve věku 46 let, vdaná. Se závazky se jiţ potýká dlouhou dobu, zhruba 13 let. Motivací pro řešení situace pro ni byla především rodina, 3 děti, které jsou dnes jiţ zletilé a především manţel, se kterým proţívala strastiplné okamţiky v souvislosti s předluţením. Veškeré závazky jsou jiţ vykonatelné, respondentka je přesvědčena, přestoţe vţdy s manţelem předluţení řešili aktivně, nebyli by schopni dostát svým závazkům za svého ţivota, rozhodli se proto začít novou ţivotní etapu a obrátili se o pomoc na občanskou poradnu, kde byl s nimi vypracován insolvenční návrh, jednalo se o společné oddluţení manţelů. Nyní je tento návrh podán k příslušnému krajskému soudu a společně vyčkávají na rozhodnutí soudu. Rozhovoru se ale účastnila pouze manţelka.
- 28 -
K2 Respondentem číslo dva je svobodný muţ, ve věku 55 let. Taktéţ i on řešil vţdy svou situaci aktivně. Rovněţ i on se rozhodl skoncovat se svými dluhy vyhlášením osobního bankrotu. Při přípravě a podání insolvenčního návrhu se vyskytly obtíţe v souvislosti se ztrátou zaměstnání a celý proces příprav to zkomplikovalo, naneštěstí vše mělo pozitivní konec a dnes panu K2 je povoleno oddluţení.
K3 Respondentem číslo tři je muţ, ve věku 70 let. Do dluhové pasti se dostal, jak říká díky vlastní blbosti. Velmi činorodý pán, veškeré své ţivotní úspory získané prací v USA pouţil na finanční pomoc své budoucí manţelce. V průběhu manţelství se objevily další ţivotní události, které měly za následek jejich předluţení. Společně s manţelkou rozhodli vyhlásit osobní bankrot.
K4 Respondentem číslo 4 je ţena, rozvedená, ve věku 49 let, měla velmi pohnutý ţivot, sama vychovávala dvě děti, jelikoţ její bývalý manţel na ni vykazoval známky domácího násilí, k tomu všemu se přidruţily váţné zdravotní komplikace. I přes nepříznivý osud se respondentka snaţila vše zvládat svými silami, měla dvě půjčky, které řádně hradila, nicméně měla smůlu na své partnery a známé, kteří vyuţili její dobroty a ochoty pomáhat, zřídili si na její jméno několik půjček, respondentka jim plně důvěřovala, ţe ony půjčky budou splácet, nestalo se tak. Nyní je před rozhodnutím, jak bude se svými závazky nakládat dál.
5.5 Etické otázky výzkumu Miovský uvádí, ţe v rámci výzkumu se mohou obě strany, jak tazatel, tak respondent, naráţet na různé etické otázky. Je kladen důraz na důvěryhodnost výzkumníka v návaznosti na kvalitu kontaktu tazatele a respondenta, zvýšení účasti na výzkumu a tím poskytnutí validních informací. Proto je taktéţ stěţejní stanovit si etická pravidla slouţící k ochraně účastníků. Pravidlem bývá podání informativního souhlasu, coţ je povaţováno za souhlas s účastí ve výzkumu. Nicméně podmínkou výzkumu je dobrovolnost, přestoţe respondent svolí
- 29 -
s účastí, tazatel jej nemůţe nijak nutit a vyvíjet nátlak. Respondent je tak informován, ţe od účasti můţe kdykoliv odstoupit. Takto se můţe konat i písemnou formou. Dalším prvkem při dodrţování etických pravidel je ochrana soukromí a osobních údajů. Před započetím práce na výzkumu a účastí na výzkumu je respondent důsledně informován, kdo a jakým způsobem bude mít přístup k získaným datům. Osobními údaji se zamýšlí informace získané v průběhu výzkumu, na jejichţ základě by mohlo dojít k odhalení identifikace jedince. Je taktéţ vyţadována opatrnost při nakládání a uchovávání těchto získaných dat. (Miovský, 2006, s. 280-282)
5.6 Reflexe sběru dat Dříve neţ bylo přistoupeno k samotnému výzkumu, uskutečnila jsem pilotní rozhovor, díky němuţ jsem si ověřila, zda je vhodně zvolená skladba otázek polostrukturovaného rozhovoru. Měla jsem tak moţnost přesvědčit se, jestli jsou dobře pochopeny mé otázky, ověřování probíhalo formou strategií doplňujících otázek, záměrem bylo získat zpětnou vazbu respondenta. Na základě takto provedeného rozhovoru jsem doladila některé z balíku otázek pro výzkum. Zkusila jsem si vést rozhovor a vyzkoušet si, jaké to je udrţet jakousi logickou linii rozhovoru tak, aby respondent neodbíhal od tématu. Výzkumné rozhovory probíhaly v kanceláři Občanské poradny v Novém Jičíně, jedním z důvodů voleného prostředí bylo přeci jen to, ţe respondenti dobře znali toto prostředí a jednak jsem tak činila na základě jejich volby. O jiném moţném místě setkání respondenti neuvaţovali. Interview probíhalo s kaţdým samostatně v kanceláři poradny po pracovní době, kdy byl v organizaci klid a měla jsem tak moţnost zajistit nerušený průběh rozhovoru. Co se týká časového rozpětí rozhovorů, jednalo se o 40-90 minutové výpovědi osob. Výpověď klientů záleţela také na komunikativnosti klienta. Před zahájením rozhovoru jsem znovu připomněla, za jakým účelem je tento rozhovor prováděn, jakého tématu se týká, opět jsem respondentovi sdělila, ţe získané informace nebudou zveřejňovány s ohledem na povinnost mlčenlivosti. Zpracovávat budu pouze data já osobně, respondenti budou vystupovat anonymně, pod označením K1-K4 tak, aby nebyla odkryta jejich identita. Všichni z dotazovaných souhlasili s nahráváním rozhovoru záznamníkem v mobilním telefonu. Z mé pozice jsem si označila jednotlivé oblasti rozhovoru, které jsem s účastníkem výzkumu jiţ prošla, případně aby nebylo něco opomenuto. Současně jsem
- 30 -
pokládala doplňující otázky. Záleţelo také na typu respondenta, někteří byli schopni vyjádřit se ihned a stručně, naopak někteří se vyjadřovali velmi ze široka, coţ se později ukázalo jako uţitečné, jelikoţ obsahem svých odpovědí pokryli i větší mnoţství otázek výzkumu, rovněţ jsem mohla lépe do jejich situace proniknout. Z mé strany jsem povaţovala za velký handicap fakt, ţe o výzkumný rozhovor jsem se pokoušela poprvé v ţivotě. Dalším úskalím bylo udrţet respondenta v tématu a zamezit tak odbíhání od tématu. Náročné bylo nenásilně zjistit právě strategie chování u klientů řešících obtíţe spojené se zadluţením. U jednoho z rozhovorů mne zradila technika, při výpovědí jedné z respondentek, jsem nezaregistrovala, ţe nedošlo k nahrávání na záznamník, později jsem doma zjistila, ţe se pouze nahrálo 10 minut z rozhovoru.
5.8 Popis analýzy dat Se získanými daty jsem pracovala následujícím způsobem. Nahrávku ze záznamníku jsem doslovně přepsala. Poté bylo přistoupeno k rozboru přepsaného textu a označení stěţejních pojmů, dílčí pojmy byly zastřešeny pod kategorie. Při rozboru textů jsem vycházela z postupů otevřeného a axiálního kódování, jeţ staví na principech zakotvené teorie. Tímto jsem měla moţnost hlubšímu proniknutí do souvislostí výpovědí účastníků. V analytické části se prolínají doslovně uvedené citace jednotlivých respondentů, které jsem ponechala bez úprav. Cílem pouze bylo zamezit odkrytí identity respondentů, proto jsem zvolila anonymní označení K1-K4. Citáty účastníků výzkumu jsou opatřeny uvozovkami. Doslovné citace se prolínají s popisy a interpretacemi získaných dat. Analýza se dělí na pět větších částí, ty jsou dále děleny na podkapitoly. V pěti částech se věnuji okolnostem a příčinám předluţení, následným strategiím řešení oné dluhové pasti, dobou trvání tíţivé situace, dále pak podpůrčími aspekty pro zvládání předluţenosti klientů a zjištění povědomí o existenci nabídky bezplatného poradenství Občanské poradny v Novém Jičíně.
- 31 -
6 Analýza a interpretace získaných dat V předešlém textu jiţ bylo zmíněno, ţe analytickou část budou obsahovat výpovědi čtyř respondentů, data a získané informace budou následně vyhodnoceny a zařazeny do jednotlivých kategorií. V této části pak budou uvedeny získané data a z nich utvořené kategorie, analýza je rozdělena do třech hlavních částí. V první se budu zabývat příčinami a souvislostmi stavu předluţení u účastníků, v druhé části pak moţnostmi a strategiemi řešení vzniklé situace a v neposlední řadě se budu zabývat, jaký psychický dopad měla situace na klienty.
6.1 Okolnosti a příčiny předlužení jedince Neţ bude přistoupeno k zásadní části výzkumné části, tedy popsat strategie chování a jednání respondentů při řešení dluhové pasti, začala bych popisem pravděpodobných příčin a ţivotních okolností, jeţ měly za následek stav předluţenosti jedinců. 6.1.1 Okolnosti a příčiny předlužení v souvislosti s neočekávanouživotní situací První uvedenou respondentku zasáhlo jednak onemocnění, ale i oznámení čerstvě zletilého syna, ţe očekává narození dvojčat. Zpočátku se tak pro ni stala situace jako neřešitelný problém, respondentka se však snaţila synovi pomoci vstát na vlastní nohy a zaopatřit jej.
„To uţ vlastně našim děckám bylo kolem 13, 14 roků, do určité doby kdyţ jsem pracovala v jedné pekárně tak tam ty finanční problémy nebyly absolutně ţádné, protoţe já jsem vydělávala nádherné korunky, je pravda, ţe jsem byla pořád v práci. Ale na druhé straně tam ty korunky byly, vlastně manţel vydělával pěkný korunky takţe, my jsme mohli si dovolit, poslat všecky tři děcka na výlet, my jsme třem dětem mohli zaplatit bazén,týden před výplatou jít do velkoobchodu a děckám zaplatit všecko, co si vybíraly a já jsem to bez problému platila. No nicméně pak jsem onemocněla, měla jsem opracovaný kloub pravý v rameni z práce.“ „No a pak teda ten starší syn, kdyţ uţ byl v učňáku, tak ve třetím ročníku přišel s tím, opatrně s tím, ţe budou mít rodinu, no a já říkám, no tak dobře, těch našetřených peněz tolik není. Ale dobrá, čekali dvojčata, u nás bydlet nemohli, tak jsme jim sehnali
- 32 -
první podnájem, je pravda, ţe já jsem lítala všude moţně, sháněla jsem, dávala jsem ţádosti na byt, chtěla jsem to takovou cestou, ţe by dostali byt, který by si platili, samozřejmě můj syn okamţitě skončil se školou, okamţitě si našel práci a chtěla jsem ten byt, tak aby prostě, aby ten byt byl jejich, aby nebyli v podnájmu, aby si platili to, co mají a aby ţili normálně.“ „No takţe jsme jim sehnali byt v Ostravě, jenomţe do toho nic neměl, takovou tu základní výbavu, to povlečení, utěrky, ručníky, to jsem měla pro něho, ale neměla jsem pro něho nábytek, to jsem nemyslela, ţe přijde v necelých 18 letech s tím, ţe bude mít rodinu. Nicméně jsme si vzali z Komerční banky úvěr, a jelikoţ jsme nikde neměli ţádné úvěry, měli jsme pěkné platy, nebyl ţádný problém.“ (K1)
U respondenta č. K3 se podstatně situace zkomplikovala autonehodou syna, kdyţ oprava auta dosahovala částky 60 000,- Kč, přestoţe si respondent vydělal dostatek finančních prostředků při pracovním pobytu v USA.
„Vydělalo, ale vše jsem rozfrcal. Vybíral jsem po 15 tisících. Vydělala ta Amerika milion, kdyţ jsem viděl, ţe to není rozumné, co dělám tak jsem, šel na tu návštěvu a zůstal jsem tady. A v listopadu byly tvé narozeniny a uţ jsem tam vydrţel jen 11 měsíců a potom jsem šel zpátky. V té době jsem tam vydělal 6,500 dolarů, tehdy byl kurz 30, takţe 180 tisíc. Jenţe syn s autem, které jsem koupil za 45 tisíc, tak ho syn otočil na střechu a oprava auta stálo nějakých 60 tisíc.“ (K3)
U poslední uvedené respondentky došlo k neočekávanému zvratu v době, kdy si myslela, ţe veškeré své závazky má uhrazeny a tato situace, kdy tzv. naletěla podvodníkovi se nemůţe opakovat, a ţe je dostatečně poučena z předchozích šesti let, během kterých hradila úvěr za cizí osobu.
„Tak to začlo nenápadně, on mě přiměl, abych si vzala půjčku na sebe Provident, pak další a to. Já nevím, jestli to můţu říct, já jsem měla v té době naspořeno, mi končilo penzijní připojištění, které jsem měla moţnost vybrat. Tak jsem to udělala, mi přišly peníze na účet a ten muţ to ze mě vylákal ty peníze, s tím ţe si vytahal své věci ze
- 33 -
zastavárny, on tam měl kolo a kytaru. No přes 20 000,- Kč ze mě vytahal. Tak ta známost s tím dotyčným trvala. On měl ty dluhy, i z obecního bytu ho vyhodili, protoţe neplatil, to jsem nevěděla. No a dneska je z něho opravdu bezdomovec. Dělal podvody, jednak neplatil i s jedním panem obchodním zástupcem té firmy Provident, dělali takové čachry, ţe prostě on mu dohazoval lidi a oni dělali podvody na lidi, vyčkali a pak ty půjčky nespláceli, no já jsem nebyla jediná postiţená. To nebyl jediný Provident, to byl další Provident a pak to byl jeden úvěr u Komerční banky, no a já jsem pak musela ten úvěr 6 roků splácet. No tímto tak nějak začlo. No a ono se pak ještě stalo to, ţe…no neštěstí bylo v tom, ţe jsem ten úvěr získala v srpnu 2007 a já jsem v září 2007 o ten plný invalidní důchod přišla, s tím jsem nepočítala, ţe mi bude odejmut. Takţe já jsem přišla o zdroj příjmu, a tak to bylo hrozně těţké.“ (K4)
Šetřením se ukázalo, ţe ve větší míře u jednotlivců se jiţ vyskytovaly nějaké půjčky a závazky, které byli respondenti v rámci moţností schopni splácet ze svých příjmů. Podstatný vliv na zkomplikování situace a omezení schopnosti splácet byly okolnosti spojené s neočekávanou ţivotní situací, ty byly poslední kapkou, jeţ rozjely řetězovou reakci dluhové pasti. Do okolností spojených s neočekávanou ţivotní situací a příčinami uváděli respondenti velmi různorodé informace a výpovědi, o kterých se můţeme přesvědčit z poskytnutých výpovědí. 6.1.2 Podstatný pokles příjmů První uvedený respondent byl zvyklý, jak sám označil, na hojnost, pracovní poměr a stabilní příjem, který byl v porovnání s ostatními velmi vysoký aţ nadstandardní. Respondent tak byl značně zaskočen. Z rozhovoru s ním vyplynulo, ţe si sáhl aţ na samé dno.
„Dluhy se začaly navyšovat. Příčinou mého zadluţení bylo hlavně to, ţe firma přišla o zakázky, měl jsem malý plat, sebrali nám za cestování, za jízdné, zkrácené schůzky, tím jsme neměli všechny schůzky zaplacené. Příjmy šly strašně dolů. Jezdil jsem dál, ale cestování mě stálo 4000 aţ 5000 tisíc. Vydělávali jsme před tím hodně. Před poklesem zakázek jsem vydělával 50 000 Kč a 20 000 jsem dával na splátky, ale pak uţ to nešlo.“ (K2)
- 34 -
Taktéţ zmíněná respondentka č. 4 dlouhodobě pobírala plný invalidní důchod, ten jí byl na podzim r. 2007 sníţen na částečný invalidní důchod, klientka tak přišla o jediný zdroj příjmu a najednou nebyla schopna hradit své závazky jako doposud. „No a ono se pak ještě stalo to, ţe…no neštěstí bylo v tom, ţe jsem ten úvěr získala v srpnu 2007 a já jsem v září 2007 o ten plný invalidní důchod přišla, s tím jsem nepočítala, ţe mi bude odejmut. Takţe já jsem přišla o zdroj příjmu, a tak to bylo hrozně těţké.“ (K4)
Další účastnice zjistila zhoršení zdravotního stavu, do té doby pracovala v pekárně, zcela rozhodně se na jejím zdravotním stavu podepsalo fyzicky náročné zaměstnání. Pro stávající pracovní poměr nebyla zdravotně způsobilá, s nástupem do nového zaměstnání zjistila, ţe její příjem bude o polovinu niţší. „No nicméně pak jsem onemocněla, měla jsem opracovaný kloub pravý v rameni z práce. Takţe jsem nemohla dělat tu práci, co jsem dělala. No tak jsem si musela najít jinou práci, kde jsem měla o polovinu platu méně. Ale ještě by bylo dobré říct, ţe jsme neměli ţádné úvěry, aţ potom jsme si vzali auto na leasing a kdyţ jsem vlastně onemocněla, tak jsem jim to auto vrátila, s tím ţe to nebudu moct platit a ţe na to nebudu mít, auto si převzali, odtáhli s tím, ţe aţ to auto prodají tak, ţe mi zbytek vrátí. No nicméně neposlali, ještě chtějí, ale aţ za dlouhou dobu se ozvali a tím pádem nám narůstaly ty úroky. Aţ jsem se dostala tady do toho, pak jsem pracovala tady v jednom bufíku, tady v průměru 220 hodin měsíčně a kdyţ přišlo k platu tak jsem dostala na výplatu 7 600 Kč a to byla poslední výplata a to jsem hleděla na to jako blázen, no říkala jsem si, to si dělá ze mě srandu, ne to bylo prostě v pořádku. To bylo to poslední, kdy jsem se rozhodla, ţe končím. Ţe já prostě nebudu dělat za 220 hodin, a zaprvé dluhy narůstaly a já zadruhé já jsem tady od rána do rána, pomalu za sedm dnů v týdnu za 7 600 Kč.“ (K1)
Z dalších důvodů předluţení účastníků výzkumu bylo zapříčiněno náhlým poklesem příjmů. Při zřizování půjček respondenti nejspíše počítali se stálostí dosavadních pracovních poměrů a z nich plynoucí příjmy, o to více pak byli překvapení, kdyţ došlo k rapidnímu poklesu příjmů, které nemohli ovlivnit.
- 35 -
6.2 Možnosti řešení dluhové pasti V první části analýzy byly obsaţeny popisy příčin vzniku dluhové pasti u klientů občanské poradny. Příčiny jsem rozdělila do dvou kategorií, okolnosti a příčiny vzniku předluţení v souvislosti s neočekávanou ţivotní situací, další zmíněnou kategorií byl podstatný příjem, který i souvisel právě s neočekávanou ţivotní situací klienta. Nyní jiţ vidíme z jakých nejrůznějších důvodů, se klienti ocitli v nelehké finanční situaci. V další části analýzy se budu zabývat oním řešením situace. Cílem práce je zjistit jaké strategie chování volili klienti občanské poradny. Z výzkumných rozhovorů se ukázalo, ţe všichni klienti se snaţili aktivně v rámci svých moţností a prostředků svou situaci řešit. V následujícím textu jsem uvedla spektrum postupů řešení u klientů. Tyto postupy řešení jsem rozdělila do 4 kategorií: zvýšení stávajících příjmů prostřednictvím brigád a přivýdělků, hledání si vhodného zaměstnání, snaha o částečné splácení závazků, oddluţení. 6.2.1 Zvýšení stávajících příjmů prostřednictvím brigád a přivýdělků U respondentky č. 4 bylo zjištěno, ţe i přes své zdravotní omezení se snaţila si přivydělat roznosem letáků, velmi usilovala i o získání zaměstnání pro osoby se zdravotním postiţením ovšem stála před překáţkami ze strany prostředí. Pracovnice na Úřadu práce jí nedokázaly nabídnout vhodné zaměstnání. Setkala se i s odmítnutím potencionálních zaměstnavatelů, aţ náhoda ji svedla do Centra pro zdravotně postiţené v Novém Jičíně, kde se zúčastnila projektu na zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, tímto získala i zaměstnání, potřebnou rekvalifikaci a z toho plynoucí příjem.
„Takţe já jsem přišla o zdroj příjmu a tak to bylo hrozně těţké. Takţe potom jsem si sháněla peníze tím, ţe jsem roznášela letáky a pracovala jsem jako hospodyně, bylo to těţké, protoţe s ohledem na můj zdravotní stav mě nikdo nechtěl zaměstnat. Byla jsem několikrát na úřadu práce a několikrát jsem nepochodila. Aţ po čase se stalo to, ţe jsem jela za paní na úřadu práce do Nového Jičína, která měla na starosti ty osoby ozp, oni mi totiţ v Kopřivnici nechtěli umoţnit ţádný rekvalifikační kurz, ani ţádná práce, zkrátka nic. A já jsem byla uţ tak zoufalá, ţe jsem potřebovala nějakou tu práci. Ne opravdu jenom takové brigádky. Roznášela jsem letáky, pak jsem dělala kontrolorku, kdy jsem kontrolovala roznášení letáků. Nabízeli mi jen nějaké práce do Jerlochovic do čokoládovny a potom Bordovice u Frenštátu. Ale ta mi momentálně řekli, ţe
- 36 -
nepotřebují. Úplná náhoda mě pak svedla do občanské poradny do Nového Jičína, kde jsem se zapojila do nějakého projektu pro ty dlouhodobě nezaměstnané a pak jsem prošla nějakýma aktivitama. Pak jsem si přes ně udělala i rekvalifikační kurz a vytvářeli i ty pracovní místa, snaţili se vytvářet. No tak se mi podařilo, ţe jsem tu práci dostala.“ (K4)
„Na pracáku jsem měl malý průměr 3-4 tisíce. Pak se to sniţovalo, pak jsem dělal u stavební firmy na dohodu, pak mi přerušili nějaké dávky na úřadě.“ (K2)
„Dělal bych obchodního zástupce v kavárně. Já jsem tam chvilku dělal. Pomáhal jsem jí, rozváţel jsem zboţí, koláče do X, vţdycky jednou týdně. Dával jsem té kavárně realizaci. Ona měla rychlejší nápady, ale nedokázala je realizovat. Realizaci té kavárny jsem dělal já. Kdyby mi dala tu práci tak by mi ulehčila v té situaci, protoţe já jsem v té době ještě chodil na brigádu do lesa. Takţe bych měl dvě práce.“ (K2)
Zaujal mě i přístup zvyšování klienta K3, který si finanční prostředky obstarával prostřednictvím sběru lesních plodin a hub, coţ muselo být velmi náročně vzhledem k jeho věku. „Smutné je na tom to, ţe člověk je 45 ročník a v 70 letech se s vámi nikdo nebude bavit. Sem tam nějaká moţnost šaškovat nebo na vrátnici, ale to je jen na 3-4 měsíce jinak je to o ničem. Kdyţ člověk kolikrát chce, ale nemůţe.“ (K3)
„Šaškoval jsem na nádraţí 2x300 hodin, potom v Penny jako ostrahu a potom kolega má ţivnost, takţe zateplovací práce atp., jenţe to jsou jednorázovky. Takové kšefty.“ (K3)
„Loni v létě…nás baví chodit po lese, my si hrajeme s tím, ţe jedeme ráno do lesa a najdeme místečka a sbíráme borůvky 30-40 litrů a potom drnčí telefony- to se prodává. Tím jsme si taky hodně pomáhali. Já vám řeknu jednu příhodu, kdyţ se jede na Lysou na Papeţov, vyjdete nahoru to je tak hodinu a půl, pro mě tak dvě a půl. Vylezli jsme nahoru asi tak 5 let zpátky a odpoledne jsme naloţili do auta a uţ jsme neměli kam dávat, kdyţ jsme to doma
- 37 -
přebrali, tak jsme zjistili, ţe je to 150 litrů. Druhý den to naloţíte a odvezete do Zlína a máte 10 tisíc a to máte velkou pomoc, kdysi i hříbečky, dnes uţ ne, dnes uţ je zakázáno i tak se bavíme přes to léto, zabavíme se a nějaká pomoc s penězi to je.“ (K3)
Respondentka č. 1 se snaţila situaci finančně zvládat přesčasy v zaměstnání.
„Tak jsem si měla svoje zaměstnání, sem tam jsem si chodila na brigády a prostě to tak fungovalo, pořád ale nebylo dost no.“ „To samé bylo s manţelem, dokud on pracoval v předešlém zaměstnání. Tak taky nic neviděl, protoţe mu to chodilo do práce a on dělal přesčasové hodiny, aby mu mohlo jít co nejvíce peněz jít pryč.“ „Já teďka v podstatě dělám přesčasy. Mi to nedá, a já ten přesčas vezmu, byť ty korunky nevidím.“ (K1)
Nejčastějším postupem klientů, při zvládání situace, bylo zvýšení příjmů, nejprve se pokusili zvýšit si své dosavadní příjmy brigádami, zaměstnáním, a tím logicky docílit snadnějšímu splácení. Přestoţe mnozí tušili, ţe situace nemá východiska, dělali, co bylo v jejich silách, byť jejich zdravotní stav či věk je omezoval při dalších pracovních aktivitách. Klient K2 si také vypomáhal brigádou v lese, tady vidíme kam, aţ nás můţe kritická finanční situace dohnat. 6.2.2 Hledání vhodného zaměstnání Během dluhové kariéry se vyskytly obtíţe při skončení pracovního poměru, kdy byli pod větším tlakem věřitelů, kteří se domáhali svých pohledávek, poţadovali pravidelné měsíční splátky.
„…kdyţ přišlo k platu tak jsem dostala na výplatu 7 600 Kč a to byla poslední výplata a to jsem hleděla na to jako blázen, no říkala jsem si, to si dělá ze mě srandu, ne to bylo prostě v pořádku. To bylo to poslední, kdy jsem se rozhodla, ţe končím. Ţe já prostě nebudu dělat 220 hodin, a zaprvé dluhy narůstaly, a já za druhé, jsem tady od rána do rána, pomalu za sedm dnů v týdnu za 7 600 Kč. No tak jsem odešla, je pravda, ţe jsem pak byla doma měsíc, já jsem vlastně šla na nemocenskou, protoţe jsem do práce chodila celá bolavá. Mě bolely tak záda, ţe mi to střílelo do očí. Já jsem šla na
- 38 -
pohotovost, protoţe jsem neviděla na metr od sebe. A přesto jsem chodila do té práce, aţ mě vytočila ta výplata. A potom ještě jedna paní, která seděla na stole, kývala se. Vlastně ona nechtěla dělat tak to bylo…Ona pracovalas náma, to byla zaměstnankyně. Ona nikdy nikam nespěchala. To uţ byl ten poslední hřebíček, ten výplatní pásek a ta paní. A dost. Pak jsem šla k tomu lékaři, a zůstala jsem doma, a během těch vycházek jsem si sháněla další práci. Já jsem si tu práci za měsíc našla, kde mi slíbili, kdyţ ukončím tu nemocenskou, tak ţe mi dají hned tu smlouvu. Tak já jsem ukončila nemocenskou a šla jsem do té práce. Po měsíci mě pak zavolali do kanceláře, ţe se nemám zlobit a ţe jich nabrali hodně a ţe mě musí vyhodit. No ale já jsem si našla během týdne další práci a v té jsem do teďka takţe.“ (K1)
„…s ohledem na můj zdravotní stav mě nikdo nechtěl zaměstnat. Byla jsem několikrát na úřadu práce a několikrát jsem nepochodila. Aţ po čase se stalo to, ţe jsem jela za paní na úřadu práce do Nového Jičína, která měla na starosti ty osoby ozp, oni mi totiţ v Kopřivnici nechtěli umoţnit ţádný rekvalifikační kurz, ani ţádná práce, zkrátka nic. A já jsem byla uţ tak zoufalá, ţe jsem potřebovala nějakou tu práci.“ (K4)
Z předchozí kapitoly jsme měli moţnost zjistit, ţe klient č. 2 se snaţil všemoţnými způsoby od centra nabízející oddluţení přes brigádu v lese si zajistit příjmy k uhrazení dluhů. Zároveň spoléhal na svou tehdejší partnerku, jeţ mu přislíbila stabilní zaměstnání. Bohuţel nic takového se nestalo. „Měl jsem v té době přítelkyni, se kterou jsem byl 5 roků, a ta mi údajně řekla, ţe mi pomůţe. Pomůţe mi splácet a najít si zaměstnání. Na všechno jsem, ale zůstal sám. Některé půjčky, jsem si vzal i kvůli ní, ale nechci jí špinit.“ „…potom vloni 20. května jsem dostal výpověď. Takţe to jsem byl uţ na pracovním úřadě a to uţ pak bylo velmi zajímavé. To byl ten hlavní kámen úrazu, pokud by se to tak dalo říct.“ „Kdyţ mě partnerka opustila, chtěl jsem vědět, jestli si najdu práci, zašel jsem za známou, a ta mi podle kyvadla sdělila, ţe do měsíce budu mít práci manuální a taky se tak stalo, věřil jsem tomu, je to v člověku, věřil jsem i vesmíru.“(K2)
Respondenti reagovali na tlak ze strany věřitelů a jejich vymáhání pohledávek, hledáním nového zaměstnání. Často ale naráţeli na problém vyskytující se na straně
- 39 -
okolního prostředí, úřadu práce, apod. Při zajištění zaměstnání jeden z respondentů spoléhal na příslib zaměstnání ze strany známých. 6.2.3 Snaha částečného splácení Další formou úhrady dluhů a zabránění dluhové pasti klienti spatřovali ve formě částečného splácení, tak jak to umoţňovala aktuální situace. Mnohost věřitelů způsobila, ţe klienti nebyli schopni hradit řádné částky v plné výši, vzhledem k jejím finančním moţnostem.
„Vlastně přesně jsem se snaţil splácet. Tam jsem se snaţil taky posílat splátky, ale pak ani tam to nešlo.“ „No pak jsem se snaţil platit to sám, ale jenom někde, protoţe jsem ty finance neměl. Jezdil jsem dál, ale cestování mě stálo 4000 aţ 5000 tisíc.“ „Ne tak vţdycky jsem jím řekl, ţe splácím na více místech a nemám jím to z čeho dát. Na pracáku jsem měl malý průměr 3-4 tisíce.“ (K2)
„…já jsem stačila zaplatit jedno, ale uţ jsem nestačila zaplatit druhé, tak jsem to pořád lepila, lepila, lepila…Zaplatila jsem jeden měsíc tu splátku, druhý měsíc tu splátku a uţ se to navyšovalo.“ „Kdyţ jsem nezaplatila jedno, tak jsem nezaplatila druhé a furt to tak šlo. Tam byl jeden úvěr, já jsem zaplatila úvěr a tam mi chyběly dvě splátky, já jsem kaţdý měsíc posílala skoro 3 000,-Kč. Chyběly mi dvě splátky, aby to bylo doplacené, a já jsem prostě na tu splátku neměla, a oni mě varovali, jakmile nezaplatím jednu splátku, tak to půjde od začátku. Takţe já jsem platila s manţelem nějaký úvěr i dvakrát, třikrát, ale to bylo vyšší a vyšší. Já uţ jsem se v tom tak motala, ţe uţ jsem nevěděla pomalu, co platím. Já jsem platila, platila, ale v podstatě jsem nevěděla, co platím. No a došlo to tak daleko, ţe jsme tam, kde jsme. Děláme oba dva, oba dva máme celkem pěkné platy. A kaţdý měsíc posíláme z platu spoustu peněz a v podstatě ţijeme ze základu.“ „No tak jsem je vzala z něčeho jiného. Takţe jsem tam, kde jsem. Takţe jste dala jeden měsíc na ten dluh, druhý měsíc na ten další a tak jste se dostala do kolotoče dluhů.“ (K1)
- 40 -
Respondenti přistoupili ke svým dluhům se zodpovědností, proto dokud jim síly a finanční prostředky stačily, snaţili se posílat alespoň to minimum peněz, co jim zůstalo rozesílat jednotlivým věřitelům, věřili tak, ţe zabrání prohlubování uţ tak zlé situace, zamezí tak vzniku exekucí a s tím spojených nákladů za exekuční řízení. Jejich domněnky byly ale liché, časem došla věřitelům trpělivost a pohledávky předali inkasním firmám a později soudním exekutorům. Původní částky se navýšily o úroky a penále, klienti spláceli neustále tak jen úroky. 6.2.4 Oddlužení – osobní bankrot Další moţností řešení vzniklého předluţení spatřovali respondenti ve vyhlášení osobního bankrotu. Z uvedených výpovědí klientů se dozvídáme, ţe neměli zpočátku důvěru ve spolehlivost insolvence. Nicméně byli v situaci,kdy jiné východisko jiţ neviděli.
„Ještě jsem uvaţovala, ţe bych zašla za někým soukromým, je spoustu inzerátů, co nabízí tyto sluţby oddluţení, ale já v tom nemám aţ takovou důvěru. Já jsem se tím smířila, zkusím to a uvidím, jestli to teďka vyjde nebo to zamítne soud. Tak holt to musíme holt celý ţivot splácet a splácet.“ (K1)
„My jsme to probírali v tom směru insolvence, sbírali jsme informace, měli jsme nedůvěru, nevěděli jsme s tím vším, čemu věřit. Pět let to uţ bude, v 75 to uţ nejde, ale člověk neví, má strach do toho jít. Teď uţ se to rozběhlo. “(K3)
„Teď uţ to delší dobu řeším ve svojí hlavě, více méně od února, kdy jsem byla rozhodnuta od toho února o tom oddluţení, ale je to pro mě nepřijatelné, protoţe to není anonymní. A já si to neumím představit, ţe by se to někdo dozvěděl. Všecko bych to… já nevím jak to vysvětlit. Já si to nemůţu dovolit, já nechci, aby se to někdo dozvěděl.“ „Já bych do toho oddluţení šla, kdyby to ale bylo anonymní. To prostě nechci, aby to někdo věděl. Dneska si kaţdý umí najít na internetu a já s tím svým neobvyklým příjmením.“ (K4)
- 41 -
Osobní bankrot viděli jako jednu z řady dalších moţností jak uniknout ze spárů věřitelů, případně exekutorů. Jejich síly a moţnosti byly vyčerpány, proto se informovali o podmínkách oddluţení a započali zvaţovat moţnost oddluţení jako další variantu. Poslední uvedené respondentce se tato cesta jak z dluhů ven velmi zamlouvá, nicméně se obává odkrytí identity, v případě, ţe její jméno bude uvedeno v insolvenčním rejstříku.
6.3 Neúnosnost situace s ohledem na časový horizont První respondentka se potýkala s dluhy nejdéle zhruba 13 let. V jejím případě poslední kapkou byly neustále písemné výzvy a urgence k zaplacení dluţných částek domů, do té doby výzvy a exekuční tituly chodily, jakmile klientka ukončila pracovní poměr, výzvy ji zastihly doma, klientka tváří v tvář byla vystavena všem těmto naléháním.
„…ta situace trvala dlouho, od té doby…13 let uţ to trvá, od synových 17 let. To jsme si uvědomili sami, kdyţ jsem změnila to zaměstnání, já jsem dlouho chodila do zaměstnání a mi dlouho nechodily ţádné dopisy, to všecko chodilo mojí účetní. A ona jim řekla, ţe budou tehdy a tehdy na řadě. Tímto skončilo. Jenomţe kdyţ já jsem skončila v zaměstnání, tak oni mi to automaticky začali posílat domů.“ (K1)
Respondentka se velmi obávala i příchodu exekutorů do jejího bytu… „Kdyţ někdo zazvonil, tak jsem úplně ztuhla, ţila jsem ve strachu, nebo kdyţ jsem zaplatila aţ 4 dny po splatnosti za nájem, bála jsem se, aby nás nevyhodili. Mohli jsme dělat přesčasy, mohli jsme splácet a stejně to nestačilo.“ (K1)
Podobně na tom byl i další respondent, se svými závazky se spolu s manţelkou potýkali 12 let. Zlom nastal především velkým sraţeným částkám z příjmu, kdy ze zbylého příjmu nebyli schopni uhradit náklady na bydlení a školné dítěti. „To bych zabruslil asi tak 10-12 let zpátky my jsme se brali tak 7 let zpátky. Totiţ abyste věděla, to je moje původní neteř. Její mamka a moje bývalá ţena byly sestry. Tak jsem k ní přišel popřát a já se v té době vrátil z Ameriky a pak jsem tam zůstal. Nepřišel
- 42 -
jsem s holým zadkem, ale penízky se rozletí jedna dvě a potom studna a půjčky, protoţe zase děti a učily se a nikdo mi nepomohl a co se nezaplatilo, to se půjčilo. Mu brali z důchodu na 3 půjčky, já mám 9-10 000,- Kč je tam nájem, holkám do školy a uţ to nešlo a uţ se braly další půjčky, potom nebankovní půjčky.“ (K3)
Následující respondent byl v této situaci poměrně krátce po dobu 5 let. Impulzem řešení dluhové pasti byl krach vztahu. Klient se v neposlední řadě spoléhal na svou dlouholetou partnerku, ta mu přislíbila pomoc při řešení dluhů, zajištění zaměstnání, coţ by klientovi velmi usnadnilo situaci. „No někdy v roce 2010 to začalo… Měl jsem v té době přítelkyni, se kterou jsem byl 5 roků, a ta mi údajně řekla, ţe mi pomůţe. Pomůţe mi splácet a najít si zaměstnání. Na všechno jsem ale zůstal sám. …a vlastně potom vloni 20. května jsem dostal výpověď. Takţe to jsem byl uţ na pracovním úřadě a to uţ pak bylo velmi zajímavé. To byl ten hlavní kámen úrazu, pokud by se to tak dalo říct. Takţe potom se to nakupilo. Moţná ten příběh znáte. Byl jsem s paní, kterou mám rád a mám ji do dneška. Ale rozešli jsme se. Ona mi chtěla pomoc, ale skončilo to tak, ţe mě ani nezaměstnala, odjíţděl jsem od ní 5.6., tento rok, bez práce, bez financí.“ (K2)
Stav předluţení se stal po uplynutí určitého času pro kaţdého z respondentů neúnosný. Tzv. poslední kapka vyvrcholila u respondentů z odlišných důvodů, tyto měly za následek rozhodnutí se pro definitivní vyřešení vlastních dluhů, taktéţ se z poskytnutých rozhovorů dozvídáme o časovém horizontu probíhajícího stavu předluţení, někteří klienti se svými dluhy ţili i po několik let, neţ došlo k zásadnějšímu rozhodnutí s nimi skoncovat.
6.4 Dluhová past a dopad na psychickou stránku jedince První respondentka trpěla pocity viny a studu, přiznává, ţe si za svou situaci mohla spolu s manţelem. Přestoţe o sobě tvrdí, ţe je silná osobnost, i jí po nějakém čase zlomila představa neřešitelnosti závazků. Trápil ji i fakt, ţe výše rodinných financí ji nedostačovala na pokrytí nákladů na domácnost a péči o děti a zároveň splácení
- 43 -
dluhů. V určitých momentech ţivota se cítila na samém dně. To pak vzpomínala na svou jiţ zesnulou maminku.
„No já můţu říct, ţe jsem silný člověk. A ţe dovedu dost věcí pochopit, tak byly časy, kdy jsem si říkala, mamko, proč si mě tady nechala, protoţe ona uţ neţije. Opravdu jsem byla tak nízko, ţe jsem si myslela, ţe psychikou níţ klesnout nemůţu. To bylo něco hrozného. „Ale byly časy, kdy jsem si opravdu myslela, ţe z toho zblbnem, ale ty děcka říkám byly doma. Já vám můţu říct, ţe byly časy, to uţ jsem měla děcka na učňáku apod., ţe jsem neměla kolikrát co jíst, přišla výplata, já jsem ju rozebrala, tomu jsem poslala, tomu jsem poslala, těm lidem, nechala jsem na nájem a inkaso, a já jsem měla dvě stovky v peněţence a já jsem byla vyřízena, vyřízena, a ţe jsem počítala korunu na autobus“ „Já se za to stydím, stydím se za to a nemělo k tomu dojít, ale nebylo jiného východiska. Já jsem toho syna s manţelem musela zabezpečit. Stačí málo a člověk do toho spadne, stačí onemocnět.“(K1)
U následujícího respondenta se špatný psychický stav projevoval i v somatické rovině, kdyţ trpěl nespavostí a ztrátou energie. „No nebylo mi to moc příjemné a hlavně jsem z toho moc nespal. Takţe se to spíše projevovalo psychicky. Jo psychika, psychika hlavně a potom fyzicky. Snaţil jsem se to nějak řešit, takţe kdyţ k tomu došlo, tak potom člověk pořád myslel a zatěţovalo ho to. Takţe tu pozitivní energii potom nemohl předávat jinde.“ (K2)
Respondent č. 3 spolu s manţelkou dle získaných dat proţívali danou situaci velmi těţce, bohuţel je i napadla myšlenka ukončit svůj ţivot skokem z okna. Rovněţ i u manţelky respondenta č. 3 se objevovala nespavost. Sílu jít dál jím dávaly jejich děti a vnoučata. „To proţívání je těţké, po psychické stránce je to hrůza pořád vyhroţují s exekucí a úroky rapidně rostou a chodí domů dopisy, ze všeho strach jako pod lavinou a potom bodejď člověk nemůţe mít nějaké pevné zdraví…sedíme vedle sebe na gauči a něco se jí honí v hlavě a chtěli bychom to probrat, jenţe to není dobré…
- 44 -
Manţelka: Pořád nemůţu spát, nevím, jak co dělat, mám 4 vnoučata a ti mi dávali sílu jít dál, člověk si něco proţil a nějak to bere, nějak mi pomohli, ale bohuţel… Manţel:…člověk uvaţoval, ţe to nějak skončí, jenţe ty děti, které tady jsou i kdyby skončil tak ony na to doplatí, kdyby se člověk zabil. Kolikrát jsme chtěli skočit z okna, bylo to náročné…“ (K3)
Respondentka č. 4 taktéţ pociťovala stud, strach před moţným odkrytím pravdy, snaţí se zatajit skutečnost, i z toho důvodu odmítá osobní bankrot, ţe by mohla vyjít pravda najevo. Předluţení povaţuje za své ţivotní selhání. „Ach, já uţ tak se cítím strašně špatně, strašně, povaţuji to za největší prohru v mém ţivotě, za největší průšvih v mém ţivotě a selhání…pláče. Nadělala jsem se v ţivotě spoustu chyb, za které jsem vlastně nemohla, ty podmínky, ve kterých jsem ţila to mi neumoţnily. A komu se svěřit? Synovi nemůţu absolutně a dceři taky ne, to se musím snaţit ututlat, a mám takového hodného přítele nového a ten by si nezaslouţil, abych …pláče.“ (K4)
Je nepochybné, ţe obtíţný stav předluţenosti se postupem času začal negativně projevovat na psychice respondentů. Tento stav je velmi trápil a projevoval se i na somatické stránce osoby. Takřka u všech respondentů se projevoval pocit viny a studu za vzniknuvší problém předluţenosti. Účastníci výzkumu museli čelit kaţdodenní přítomnosti závazků, coţ se podepsalo na jejich psychice, u jednoho manţelského páru se začaly objevovat i myšlenky na suicidum. 6.4.1 Faktory podporující psychickou stránku jedince V předchozí kapitole bylo rozebráno, jaký vliv na psychickou stránku jedince měla předluţenost. Dále jsem se tázala respondentů, co nebo kdo jim pomohlo tuto situaci zvládat. Nejčastější odpovědi se mi dostalo, byla pomoc těch nejbliţších, rodiny, děti apod. V případě, ţe se jednalo o společné oddluţení manţelů, byl velkou oporou partner. První ukázka výňatku rozhovoru se jedná o společné oddluţení manţelů, tedy velkou oporou si byli zadluţení partneři, ale zmínili také podporu dětí. Zmínili i pomoc v podobě modlitby či sázek do loterie, ale jak sami říkají, ţádný zázrak se nestal.
- 45 -
„…děti pomohly hodně, byli jsme na to aspoň dva…. modlili jsme se, sportky nevyšly, ţádný zázrak se nestal, jsem pokřtěný, ale zázrak se nestal, člověk se musí spolehnout na sebe…“ (K3)
U respondenta č. 2 nabídla pomocnou ruku maminka, ovšem vzhledem ke stáří maminky, ji respondent nechtěl více zatěţovat, velkou oporou se stala na 5 let i přítelkyně, i kdyţ v závěru vztahu respondenta svým způsobem zklamala. Účastník výzkumu sdělil, ţe se s problémem svěřil i kolegovi v práci, nicméně to co zaţíval uvnitř, stejně musí proţít kaţdý sám. „Řešil jsem to s maminkou, ta o tom věděla, ale moc jsem je nechtěl zatěţovat, protoţe rodiče jsou staří. Pomáhali mi taky, jak se dalo. Ale pořád to bylo dokolečka.“ „Takţe dalo by se říct, ţe v době nejtěţší jsem měl oporu v přítelkyni.“ No někteří lidé o tom věděli, ale ne všichni. Stejně jsem nikomu nemohl říct, jak to cítím a vnímám.“ (K2)
Opakovaná situace v rámci psychické podpory nastala i u respondentky č. 3, nesmírnou podporou byly pro ni děti, manţel a sestra. Sestra vystupovala často i jako pomoc finanční. „…Je fakt, ţe já mám velkou oporu v manţelovi, ţe ač my řešíme spolu… Jsem kolikrát volala sestře, ţe potřebuju zaloţit, protoţe nemá co dát děckám. Jako já musím říct, ţe u nás je to tak, ţe drţíme při kupě, ale ona řekne, ţe nemám moc, ale posílám ti nějaké penízky. Je dobře, ţe uţ ty děti jsou i pryč, protoţe bysme to nezvládali finančně. Ale vzájemně si voláme a pomáháme. Je fajn, ţe se máme a ţe jsem na to nebyla sama, ţe mám hodného manţela. Jinak nevím, jak bych to zvládla.“(K1)
U poslední respondentky je překáţkou vyzrazení pravé skutečnosti, ţe se klientka opět zadluţila. Skutečnost popírá a z tohoto důvodu nemá komu vypovědět o své sloţité situaci, bojí se, ţe tímto by ztratila veškeré vazby na děti a vztah s novým přítelem. Veškerý smutek a obavy nosí uvnitř sebe. Malinko se svěřila své sestře. Negativní myšlenky zahání péčí o své nemocné rodiče.
- 46 -
„Nejvíce maminka s tatínkem, maminka mi pomáhala po tajnu, ale nevěděla na co to je, protoţe já jsem se s tím nikde nesvěřovala, protoţe jsem se za to styděla. S tím mi nepomůţe kněz, ani psycholog, v poradně tam se dá řešit vyčíslit, a tak podobně, ale poradna nevidí to kolem, to za roh. To, co mě tíţí, co nosím v srdci a co mě tíţí, maminka, tatínek ve XX, dcera nemocná, já taky s tím mým zdravím. Akorát sestře jsem se malinko svěřila, ţe jsem ve finančních problémech, ona sama má taky problémy a bude do r. 2020 splácet a taky uţ je nemocná a ţije v hrůze. Katastrofa. Střechu nad hlavou nemůţe prodat. Ona taky před manţelem tají. Já jsem na tom podobně, přijde mi to jako šílená ostuda před dětma, před tou známostí. Neustále řeším něco jiného neţ sebe a řešit své záleţitosti, kdyţ neustále maminka, tatínek, já uţ jsem na zhroucení, já si nemůţu dovolit ani zdravotní indispozici, minulý rok v září jsem byla dva měsíce nemocná a uţ to bylo znát…“(K4)
Z poskytnutých informací bylo zjištěno, ţe podporujícím faktorem byla ochota rodinných příslušníků, ţivotních partnerů či rodičů, taktéţ i dětí zadluţených respondentů ochota sdílet jejich trápení. Toto sdílení jim pomohlo překonat nejtěţší překáţky a lépe se tak vyrovnat se skutečností. Děti a partneři byli také hlavní motivací proč pokračovat v ţivotě a drţely respondenty, jak se říká nad vodou. Jediná respondentka K4 se nechtěla nikomu ze svých blízkých svěřit, povaţuje své jednání za celoţivotní prohru. Malinko nastínil stav své sestře.
6.5
Informace o existenci Občanské poradny v Novém Jičíně Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jaké povědomí mají respondenti o existenci
Občanské poradny v Novém Jičíně a jakou cestou se dozvěděli o nabízených sociálních sluţbách, v jejich případě pomoc při řešení závazků. O moţnostech podpory ze strany poradny se dozvědělo od svých kolegů ze zaměstnání.
„Sdělil mi to kolega v práci, kterému jsem to řekl. Řekl mi, ţe tato pomoc by měla být v Kopřivnici, ale moţné ţe i v Novém Jičíně. Ţe si to mám zjistit a zeptat se.“ (K2)
- 47 -
„No já jsem tady chodila kolem, ale mě to někdo říkal, teď uţ nevím kdo, ţe se tady byl poradit a ţe to máme zkusit, a já jsem si říkala, ţe to vyzkoušíme, uţ vím, kdyţ jsem dělala tady v tom podniku, tak tam ta paní byla taky tak zadluţená, ale ona měla taky zajištěného svého poradce. Ona vţdycky přišla, udělej mi ty koblíţky výstavní, to je pro toho člověka, to musí vypadat. A ona se o tom nestyděla mluvit, to já bych o tom tak nemluvila před nikým, protoţe já jsem si to zavinila sama. Nechtěla jsem, ale jsem v tom, ale ona o tom mluvila na plnou pusu, takţe jsme věděli, kam jde v určitou hodinu. Tím stylem jsem se dozvěděla, ţe něco takového existuje. Ale jak jsem ji poslouchala, ţe musí dát tolik peněz a tamto zaplatit, tak jsem si říkala, ţe na tohle nemáme. No ale potom, kdyţ jsem tady chodila na zastávku, tak jsem si všimla, ţe to je bezplatná poradna tak jsem to zkusila, hůř uţ snad nebude.“ (K1)
„Paní v práci a potom ve Frenštátu. Dvě advokátky a potom nám dali broţůrky a poslali nás tady.“ (K3)
Klienti v situaci, kdy chtěli aktivně řešit předluţenost, se dozvěděli o moţnostech bezplatného poradenství především z řad kolegů v zaměstnání a svých známých. Bliţší informace a podmínky poskytování bezplatného poradenství bylo uţ na jejich iniciativě. Ze získaných dat však jednoznačně nemůţe určit, zda povědomí o existenci Občanské poradny v Novém Jičíně a aktivity v tom zahrnuté jsou dostačující.
6.6 Shrnutí Cílem absolventské práce bylo na základě kvalitativního výzkumu zjistit strategie jednání u osob nacházejících se v dluhové pasti. Konkrétněji spolu s dílčími otázkami výzkumu: je zaměřit se na klienty konkrétní sociální sluţby, tedy Občanské poradny v Novém Jičíně, kteří se dostali do dluhové pasti. Zjistit jaké řešení své obtíţné ţivotní situace zvolili, jaké volili strategie jednání. Pomocí dílčích otázek výzkumu bylo zjistit, kdy klienti jiţ situaci vnímali jako neúnosnou. Snahou bylo také zjistit, jaké formy pomoci vyhledali respondenti pro vyřešení dluhové pasti, faktory podporující zvládání tíţivé situace klientů. V neposlední řadě bylo zjištění o povědomí existence Občanské poradny v Novém Jičíně.
- 48 -
V dluhové pasti se klienti ocitli z různých příčin. Jedna z takových příčin byly okolnosti spojené s neočekávanou situací. Je nutno říci, ţe klienti jiţ měli určité závazky vůči bankovním společnostem. Neočekávané ţivotní situace vše jen zkomplikovaly. Dalším z podstatných příčin předluţení, byl podstatný pokles příjmů, respondenti přišli o zaměstnání či jej ze zdravotních důvodů nemohli vykonávat nebo jim byly příjmy odejmuty.
Z uskutečněných rozhovorů a ze získaných dat, tak
vyplynulo, široké spektrum variant řešení oné dluhové pasti. Jednalo se o velmi různorodou škálu postupů, avšak ne o neobvyklou. Moţnosti řešení, u nichţ respondenti hledali východisko z obtíţné situace, se staly téměř totoţné s řešeními popsanými v teoretické části. V nadcházejících bodech jsem shrnula moţnosti řešení vyuţitých účastníky výzkumu: a) Zvýšení stávajících příjmů prostřednictvím brigád a přivýdělků b) Hledání vhodného zaměstnání c) Snaha částečného splácení d) Oddluţení Klienti nejprve hledali moţnost zvýšení příjmů, aby tak dostáli svým závazkům, formou brigád, přivýdělků, přesčasů v zaměstnání apod. Jestliţe byla příčinou jejich dluhové pasti ztráta zaměstnání, byla snaha přenesena na hledání zaměstnání nového. Bohuţel se respondenti nemohli připravit na neočekávané situace, které přinesl ţivot. Přestoţe se zprvu zdály jako bezvýchodné, zastávali respondenti vţdy aktivní postoj při řešení. Tyto skutečnosti si lze ověřit z obsahu podaných výpovědí respondentů. Taktéţ se ukázalo, ţe nejčastějším způsobem řešení vzniklých závazků byla snaha částečného splácení, dále jak jsem uvedla zvýšení si stávajících příjmů, ze získaných informací, jsem nabyla špatného pocitu, z toho kam aţ můţe člověka předluţení dovést. Jeden z respondentů si bohuţel v 70 letech, aby vůbec mohl dostát svým závazkům, si přivydělává sběrem lesních plodin a hub, formou brigád jako ostraha v supermarketech, i kdyţ uţ mu jeho fyzické síly nestačí. Druhý z respondentů si přivydělával prací v lese apod. Jako poslední moţné východisko spatřovali klienti v oddluţení. Činili tak na základě pocitu, ţe jiţ pro vyjití z dluhové pasti, udělali maximum. Poslední spásnou cestu spatřovali právě v oddluţení i přes prvotní pocity nedůvěry. Překvapivě tento stav předluţení snášeli po dost dlouhou dobu, z předchozího textu vidíme, ţe se řešení nevyhýbali a v rámci svých moţností se jej snaţili řešit.
- 49 -
Nejdéle stav dluhové pasti trval u klientky K1 zhruba 13 let. U respondenta K2 poměrně krátkou dobu čtyř let. Proţívání těţkého období se zrcadlilo v psychické rovině, od somatických projevů jako nespavost, ztráta energie, neklid, negativní myšlenky aţ po nejtěţší formy psychických poruch, tj. myšlenky na suicidium. Zahánět dluţníkům tyto psychické obtíţe pomáhali rodinní příslušníci, sourozenci, děti, vnoučata a samozřejmě partneři. Jedné z účastnic výzkumu pomáhalo fakt, ţe neměla čas myslet na své závazky, jelikoţ dlouhodobě pečuje o své nemohoucí rodiče. Dílčím cílem výzkumu bylo také zjistit povědomí o existenci Občanské poradně v Novém Jičíně. O formě pomoci bezplatného poradenství v občanské poradně se klienti téměř ve všech případech dozvěděli od svých kolegů na pracovišti. Takto se domnívám, ţe ze získaných dat, jsem předem definovaný cíl i s jeho dílčími cíli naplnila.
- 50 -
7 Závěr Mým záměrem v absolventské práci bylo zjistit strategie jednání u osob nacházejících se v dluhové pasti, popsat postupy řešení situace. Nejprve bylo snahou cíl ukotvit v teoretické části práce na základě dostupné literatury, vymezit nejzásadnější pojmy týkající se dluhové problematiky. Poté se na problematiku dluhové pasti podívat i z praktického hlediska, kdy jsem uskutečnila čtyři rozhovory s klienty Občanské poradny v Novém Jičíně. Spolu s interpretacemi, uvedla v empirické části. V průběhu provedeného výzkumu jsem mohla být účastna silným emočním projevům respondentů. Z výpovědí účastníků výzkumu bylo potvrzeno, ţe šlo o psychicky náročnou ţivotní etapu a taktéţ, ţe si respondenti sáhli aţ na samé dno svých sil. Realizovaný výzkum měl velký význam i pro mne samotnou, a to jak z profesního, tak i z osobního hlediska. Díky rozhovorům jsem měla moţnost dojít k hlubšímu poznání klientova proţívání v oné situaci a doufám, ţe zkušenost budu schopna přenést do profesního ţivota a lépe tak dokázat pomoci dalším klientům občanské poradny. Z osobního hlediska jsem si uvědomila, ţe do dluhové pasti se můţe dostat kaţdý, a ţe zde existuje jen tenká hranice, jak se v ní člověk můţe ocitnout. Dovolila jsem si uvést krátký výňatek z rozhovoru s respondentkou č. 1. „Já se za to stydím, stydím se za to a nemělo k tomu dojít, ale nebylo jiného východiska. Já jsem toho syna s manţelem musela zabezpečit. Stačí málo a člověk do toho spadne, stačí onemocnět.“ (K1) Výsledky výzkumu a zpracovaná teoretická část absolventské práce můţe poslouţit sociálním pracovníkům jako inspirace nebo srovnání pro jiné občanské poradny v České republice, zda postupují stejnými metodami řešení dluhové pasti s cílem vyřešit svízelnou situaci klienta.
- 51 -
Literatura:
ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN. (2010):O nás.(online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://www.obcanskeporadny.cz/o-nas/.
ASOCIACE
OBČANSKÝCH
PORADEN.
(2010):
(online).
Dluhové
desatero.Dostupné dne 5. 4. 2015 z: http://www.obcanskeporadny.cz/.
BAČOVÁ, P. (2015): Počet exekucí v loňském roce vzrostl (online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1959-pocet-exekuci-v-lonskemroce-vzrostl-01-04-2015?w=
BALABÁN, Z. a kol., (2009). Slabikář finanční gramotnosti:učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti, Praha: COFET.
BAREŠ, P. (2009). Cílové skupiny osob zakoušejících extrémní sociální vyloučení a jejich reflexe ve střednědobých plánech rozvoje sociálních sluţeb. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, s. 80-90
BARTLETT, H. M. 1970. The common base o fsocial work practice. New York: National Associationof Social Workers.
CARLTON, T. O. (1984) Clinical social work in health settings: A guide to professional practice with exemplars. New York: Springer.
CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÉ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, o.p.s. Veřejný závazek Občanské poradny v Novém Jičíně. (2012). (online) Dostupné dne
5.4.2015
z:
http://czp-msk.cz/pdf/novy_jicin/VZ%20Obc%20por%20NJ.pdf.
Interní materiál Centra pro zdravotně postiţené Moravskoslezského kraje, o.p.s.
- 52 -
CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÉ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, o.p.s. Informační leták-dluhy. (online) Dostupné dne 5.4. 2015 z: http://czpmsk.cz/pdf/novy_jicin/letak%20dluhy%20web.pdf.
Interní
materiál
Centra
pro
zdravotně postiţené Moravskoslezského kraje, o.p.s.
CREDITREFORM,s.r.o., (2014): Vývoj insolvencí v České republice v roce 2014. Tisková
informace.
(online)
Dostupné
dne
5.4.2015
z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/Insolvence_2014.pdf
FINANČNÍ GRAMOTNOST, o.p.s.,(2008). Slovník výrazů. Finanční gramotnost. (online)Dostupné dne 5.4.2015 z: http://www.financnigramotnost.eu/stranka/clanky-ainformace/slovnik-vyrazu/12/#f
HENDL J., (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál s.r.o.
HRDNINKOVÁ, T. a kol., (2013). Metodika dluhového poradenství. Bílina: Člověk v tísni,
o.p.s.,
Dostupné
dne
5.4.2015
z:
http://www.clovekvtisni.cz/uploa
ds/file/1379086541Dluhov%C3%A1%20metodika%20mail.pdf
KALVODA, H. (2009). Editorial. Sociální práce/Sociální práca, č. 2, s. 1.
LOVRITŠ, V. a kol. (2008). Čas zkusit to jinak: koncepční zpráva IQ Roma servis, o. s. Brno:
IQ
Roma
servis,
o.s.Dostupné
dne
5.4.2015
z: http://archiv.iqrs.cz/storage/1240410378_sb_iqrs_koncepcnizprava08.pdf
KELLER, J., (2011). Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. Praha: Slon.
MAREŠ, P., (1999). Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství.
- 53 -
MARŠÍKOVÁ, J., (2014). Insolvenční řízení z pohledu dluţníka a věřitele. Praha: Linde, a.s.
MAULWURF, A., (2014): Nové (niţší) nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) při exekučních sráţkách ze mzdy pro rok 2015.(online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nizsi-nezabavitelne-castky-nezabavitelneminimum-pri-exekucnich-srazkach-ze-mzdy-pro-rok-2015-96434.html
MIOVSKÝ, M., (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada-Avicenum.
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Insolvenční právo. (online). Dostupné dne 5.4.2015 z:http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/insolvencnipravo.html.
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Oddluţení. (online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zadluţení a předluţení. (online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://www.psfv.cz/cs/rodinne-finance/zadluzeni-a-predluzeni MUHLPACHR, P., (2002). Sociální patologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně.
MUSIL, J., (2005). Sociální psychologie. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
MUSIL, L., NAVRÁTIL, P. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sociální studia, 2000, č. 5, s. 105–141.
NOVOSAD, L. NOVOSÁDOVÁ, M. (2009). Moţné deficity v oblasti funkční gramotnosti a občanské orientovanosti jako rizikový faktor i potenciální spouštěč zadluţování občanů se zdravotním postiţením. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, s. 73-79.
- 54 -
NAVRÁTIL, P. (2000) Úvod do teorií a metod sociální práce. Brno: Národní centrum pro rodinu.
OUJEZSKÁ, E., (2009), Prezentace Mgr. Evy Oujezské, seminář Zadluţování v Jihomoravském kraji, Brno, 26.5.2009. Sociální práce/Sociálna práca, č. 2, s. 8.
OUJEZSKÁ, E., (2009), Prezentace Mgr. Evy Oujezské, seminář Zadluţování v Jihomoravském kraji, Brno, 26.5.2009. Sociální práce/Sociálna práca, č. 2, s. 28-29.
PLHÁKOVÁ, K., (2011): Prezentace na problémy nejste sami…ze dne 26.5.2011 (online). Dostupné dne 5.4.2015 z: http://i.iinfo.cz/files/akceweby/132/katerinaplhakova-obcanske-poradny.pdf
PRINZ, P., (2014). „Ztráta domova v kontextu zadluţení.“ Sborník z konference. Olomouc: Charita Olomouc. Dostupné dne 5.4.2015, z:http://www.olomouc.charita.cz/res/data/001/000313.pdf?seek=1412347220
SEDLÁČKOVÁ I., a kol., (2013) JAK NA TO? Aneb dluţníkův průvodce. Olomouc: Podané ruce o.p.s. Dostupné dne 5.4.2015, z:http://gambling.podaneruce.cz/data/public/Jak-na-to---Aneb-dluznikuv-pruvodce.pdf
SCHAVEL, M a kol., (2009).Zadlţenosť a psycho-sociálna pomoc rodinám so sociálnoekonomickými problémami. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, s.69-72.
SDRUŢENÍ SPES, (2007). Formy pomoci předluţeným občanům. Manuál pro školení sociálních pracovníků a pracovníků neziskových organizací a charit. Centrum politických
analýz
a
Sdruţení
SPES.
Dostupné
dne
5.4.2015
z: http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF
STRAUSS, A. – CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Nakladatelství Albert. 1999.
- 55 -
URBAN, D., KAJANOVÁ, A., (2009). Sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách se zaměřením na prevenci sociálních patologií v praxi – České Budějovice. Sociální práce/Sociálna práca, č.2, s. 56-61.
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Zákon č. 182/2006 Sb. v účinném znění ke dni 5.4.2015.
Občanský soudní řád. Zákon č. 99/1963 Sb. v účinném znění ke dni 5.4.2015. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Zákon č. 120/2001 Sb. v účinném znění ke dni 5.4.2015.
- 56 -
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Vnitřní a vnější příčiny zadluţení .................................................................................. 12 Tabulka č. 2: Desatero při obtíţích se splácením závazků .................................................................. 18 Tabulka č. 3: Příklad prioritníchplateb rodinného rozpočtu ................................................................ 19
Seznam grafů: Graf č. 1 Vývoj insolvenčních návrhů v období od roku 2008-2014 .................................................. 22
- 57 -
Anotace: Absolventská práce se zabývá tématem dluhové pasti u klientů Občanské poradny v Novém Jičíně. V první části je tato problematika vymezena teoreticky. V druhé části se zabývám dluhovou pastí v rámci kvalitativní strategie. Ve výzkumné části je cílem zjistit strategie a moţnosti řešení předluţení u těchto klientů, zabývat se příčinami předluţení a zmapování časového horizontu dluhové spirály. Dále popsat psychické projevy obtíţné ţivotní situace a strategie zvládání. Výstupe výzkumné části je polostrukturovaný rozhovor. Klíčová slova: Zadluţenost, dluhová past, insolvence, sociální práce, dluhové poradenství, metody řešení Annotation: This graduate thesis deals with the isme of debt trap with clients of the Civic advice bureau in Novy Jicin. In the first part is this isme defined theoretically. In the sekond part I deal with a debt trap in the kontext of qualitative strategy. The goal of the research part is to determine strategies and possible solutions to indebtedness of these clients, cause sof indebtedness and mapping the time horizon of debt spiral. Next describe the mental effect of difficult life situations and coping strategies. The outcome of the research part is semistructured interview. Key words: Get into debt, debt trap, insolvency, social work, civic advice bureau, methods of solutions
- 58 -
