CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Azylová politika Maltské republiky
Téma práce: Azylová politika Maltské republiky
Štěpánka Neničková Vedoucí práce: Mgr. Tereza Malochová
Olomouc 2013
Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“
Datum: ……………….
Popis: ………………….
Poděkování Na tomto místě bych ráda vyjádřila své poděkování vedoucí práce Mgr. Tereze Malochové za poskytování cenných rad a připomínek. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za vyjadřovanou podporu a pochopení po celou dobu studia.
Obsah Obsah ............................................................................................................................... 8 Úvod ................................................................................................................................. 6 1
2
3
4
5
Mezinárodní kontext azylu a uprchlictví .............................................................. 8 1.1
Ţenevská úmluva o právním postavení uprchlíků ............................................. 8
1.2
Charta základních práv Evropské unie ............................................................... 8
1.3
Společná azylová a migrační politika Evropské unie ........................................ 9
1.4
Kontext azylu na Maltě .................................................................................... 10
Azylová politika Maltské republiky .................................................................... 12 2.1
Definice základních pojmů .............................................................................. 12
2.2
Azylová procedura ........................................................................................... 16
2.2.1
Ţádost o azyl ............................................................................................. 16
2.2.2
Práva a povinnosti ţadatele o azyl ............................................................ 16
2.2.3
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ..................................................... 18
2.2.4
Práva drţitelů mezinárodní ochrany ......................................................... 20
2.2.5
Odvolací řízení při zamítavém rozhodnutí ............................................... 20
2.2.6
Zamítnutý ţadatel o azyl (Rejected) ......................................................... 21
2.2.7
Dočasná humanitární ochrana (Temporary Humanitarian Protection) ..... 21
Nároky držitelů mezinárodní ochrany ................................................................ 23 3.1
Vzdělání ........................................................................................................... 23
3.2
Ubytování ......................................................................................................... 23
3.3
Zdravotní péče .................................................................................................. 24
3.4
Zaměstnání ....................................................................................................... 24
3.5
Finanční podpora .............................................................................................. 25
3.6
Ostatní nároky uţivatelů mezinárodní ochrany................................................ 26
Sociální práce s uprchlíky .................................................................................... 28 4.1
Specifika a principy sociální práce s uprchlíky................................................ 28
4.2
Oblasti činnosti sociálního pracovníka s uprchlíky na Maltě .......................... 30
Nevládní organizace pomáhající uprchlíkům na Maltě .................................... 33 5.1
The United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) .................. 33
5.2
The Jesuit Refugee Service (JRS) .................................................................... 34
5.3
The International Organization for Migration (IOM) ...................................... 35
5.4
Malta Emigrants´ Commission (MEC) ............................................................ 35
5.5
Foundation for Shelter and Support to Migrants (FSSM) ................................ 36
Závěr .............................................................................................................................. 38 Seznam zkratek: ............................................................................................................ 39 Seznam použitých zdrojů: ............................................................................................ 40 Příloha ............................................................................................................................ 43
Úvod Tato absolventská práce pojednává o problematice azylu a věnuje se především situaci uprchlíků po příchodu na území Maltské republiky. Zaměřuje se na jejich moţnost získání mezinárodní ochrany, azylovou proceduru a jejich nároky jakoţto uznaných uprchlíků. Myslím si, ţe téma uprchlictví, nebo migrace je v dnešní době velmi aktuální, neboť stále více lidí přichází za lepším ţivotem do Evropy, nebo Ameriky. V horším případě jsou nuceni svou zemi opustit v důsledku přetrvávajícího válečného konfliktu, nebo změn ţivotního prostředí. Proto je velmi důleţité, aby kaţdá země měla dobře propracovaný systém přijímání cizinců (uprchlíků, migrantů) na svém území, a tak mohla vhodně reagovat na jejich akutní potřeby. Téma azylové politiky Maltské republiky jsem si vybrala z toho důvodu, ţe jsem na Maltě strávila tříměsíční praxi a měla tak příleţitost seznámit se se všemi postupy a procesy s tím spojené. Malta je pro svou specifickou polohu uprostřed Středozemního moře nazývána tzv. nárazníková země, coţ znamená, ţe je pro mnohé uprchlíky první zemí, kde poţádají o azyl. Na to navazuje velké mnoţství komplikací, se kterými je maltská vláda nucena se vypořádat. Důvodem byla také moţnost vytvoření teoretické práce v češtině, která by byla vhodným a komplexním informačním materiálem pojednávající o daném tématu nejen pro studenty uvaţující o praxi na Maltě, ale také pro pracovníky neziskových organizací zabývající se touto problematikou. Cílem absolventské práce bylo poskytnout ucelený náhled na azylovou politiku Maltské republiky prostřednictvím popisu procesu získávání mezinárodní ochrany, moţnosti odvolat se při nepříznivém rozhodnutí a vysvětlení jednotlivých práv a povinností vztahujících se k určitému typu ochrany. Při zpracovávání práce jsem vyuţívala převáţně maltskou legislativu vztahující se k azylové proceduře platnou v roce 2012 zahrnující Refugees act, Legal Notice 243 of 2008 a Legal Notice 131 of 2005. Významným zdrojem informací byla také broţura pro ţadatele o azyl vydaná organizací Jesuit Refugee Service s názvem Asylum in Malta: What you should know. Poznatky o právech a povinnostech ţadatelů o azyl a uţivatelů mezinárodní ochrany jsem získala z internetových stránek maltské kanceláře Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Informace pro další kapitoly jsem čerpala z knih od Oldřicha Matouška, Sociální práce v praxi, Jany Dvořákové a kol., Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi, Evy Dohnalové, Úvod do sociální práce s migranty a z internetových stránek organizací JRS, IOM, UNHCR, MEC a 6
FSSM. Některé kapitoly jsem doplnila praktickými poznatky z praxe zpracované v rámci ročníkové práce. Práce má charakter kompilace, která vznikla na základě syntézy dostupných zdrojů a literatury o tématu. Je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola s názvem mezinárodní kontext azylu a uprchlictví má čtenáři poskytnou rámec pro orientaci, v tom jak je daná problematika ukotvena z hlediska mezinárodních smluv a jaký vývoj proběhl a stále probíhá v této oblasti na území Evropské unie. Další kapitola uţ se přímo týká azylové politiky na Maltě, kde jsou nejdříve vysvětleny základní pojmy z hlediska jejich definic a následně je přistoupeno k popisu samotné azylové procedury. Třetí kapitola popisuje nároky drţitelů mezinárodní ochrany v oblasti vzdělání, bydlení, zdravotní péče, zaměstnání, finanční podpory a dalších dílčí nároky. Čtvrtá kapitola se věnuje specifikům práce s uprchlíky, neboť se jedná o zranitelnou skupinu osob, která má za sebou mnohdy silně traumatizujícími záţitky. A protoţe v České republice se sociální pracovníci nesetkávají se skupinou uprchlíků tak často jako na Maltě, připojuji i část o náplni práce maltských sociálních pracovníků. Poslední, pátá kapitola zahrnuje výčet hlavních nevládních organizací, které vyvíjí svou činnost na území Malty a reagují na akutní potřeby uprchlíků a ţadatelů o azyl.
7
1 Mezinárodní kontext azylu a uprchlictví 1.1 Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků Ţenevská konvence, nebo Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků byla oficiálně schválena Valným shromáţděním 28. 7. 1951. V roce 2011 uplynulo tedy jiţ šedesát let od jejího přijetí. Cílem úmluvy bylo přispět k řešení problému uprchlictví, který se v Evropě objevil po druhé světové válce. Uprchlíka představuje jako člověka majícího opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboţenství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení. Dále určuje práva a povinnosti hostitelských zemí ve vztahu k uprchlíkům. Poskytuje také právní základ pro práci úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky, který tak mohl za dobu svého působení pomoci několika milionům osob. (UNHCR, 2011) Úmluva je dodnes základním nástrojem ochrany práv uprchlíků, avšak v průběhu let zaznamenala určitý vývoj a změny, které spočívají například v proměnách příčin, které vedou ke ztrátě domova a nutnosti opustit zemi původu. Jedná se například o extrémní chudobu, nebo dopad klimatických změn. Do současnosti úmluvu od jejího vzniku přijalo okolo 140 zemí světa a prvním signatářem bylo v roce 1951 Dánsko. Bohuţel v důsledku uplatňování odlišným přístupů a politik pro přijímání a jednání se ţadateli jednotlivými smluvními státy stále není moţné mluvit o společném azylovém systému. (UNHCR, 2011) Malta se připojila svým podpisem k Ţenevské konvenci a jejímu Protokolu o postavení uprchlíka v roce 1971. (Refugees act, 2001)
1.2 Charta základních práv Evropské unie Charta, v dnešní době více pouţívaná Listina základních práv Evropské unie zaručuje právo na azyl, a to v souladu s výše zmíněnou Ţenevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951, Protokolem o postavení uprchlíka z roku 1967 a také se zakládající smlouvou o Evropském společenství. Článek 19 Listiny zakazuje hromadné vyhoštění osob, coţ znamená, ţe „nikdo nesmí být odsunut, vyhoštěn či vydán do rukou státu, existuje-li vážné nebezpečí, že by na jeho území mohl být odsouzen k trestu smrti, podroben mučení nebo jiným nelidským či ponižujícím trestům či zacházení.”(Euroskop, nedatováno)
8
Charta byla přijata spolu se sjednáním Smlouvy z Nice v roce 2000 a je odrazem moderního pojetí základních lidských, občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv. Její součástí je 54 článků, které se dělí na kapitoly pod názvem důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanství a spravedlnost. Charta ţádným způsobem nemění rozdělení kompetencí členských států, ani nepůsobí sniţování významu jiných mezinárodních úmluv. Má se stát jakýmsi měřítkem pro vytváření a realizaci práv EU a jejích orgánů. (Sagit, 2004)
1.3 Společná azylová a migrační politika Evropské unie Na základě rozhodnutí členských států Evropské unie o sjednocení jednotlivých pravidel pro vyřizování ţádostí o azyl došlo k zahájení procesu tvorby společného souboru zásad platných v celé EU. První kroky k dosaţení stanoveného cíle byly uskutečněny na summitu v Tampere v říjnu roku 1999. (EurActiv, 2006) Evropská Rada zde určila čtyři hlavní východiska azylové a migrační politiky. Jedním z nich bylo navázání partnerství a spolupráce se zeměmi původu migrantů, kdy cílem má být boj proti chudobě, ochrana lidských práv a snaha zlepšovat podmínky ţivota tamních obyvatel. Dále má být vytvořen společný evropský azylový systém, a to na základě Ţenevské úmluvy a principu non-refoulement. Východisko spravedlivého zacházení s občany třetích zemí garantuje těmto lidem stejná práva a povinnosti jako občanům EU, za předpokladu, ţe jejich pobyt je legální. Nastolení účinnějších mechanismů při řízení migrace jako vízové politiky, sniţování nelegální migrace, repatriace a kontroly vnějších hranic. (Dohnalová, E., 2012, s. 44-45) V roce 2003 přijaly členské státy minimální standard v rámci tzv. Dublinu II., jímţ se stanovují kritéria a postupy pro určování státu zodpovědného za projednání konkrétní ţádosti o azyl. Účelem bylo zamezit moţnosti výběru cílové země ze strany ţadatelů. Dále byly schváleny významné směrnice upravující minimální úroveň ochrany uprchlíka pro oblast ubytování, vzdělání, zaměstnání, zdravotní péče, apod. Pro účelné fungování Dublinské úmluvy byla zřízena databáze Eurodac, která umoţňuje porovnávání otisků prstů ţadatelů o azyl. Cílem je identifikovat dotyčnou osobu a zjistit, zda uţ podala ţádost v jiném členském státu. V případě shody otisků prstů ţadatele s otisky z databáze bude poslán zpět do země, kde byly otisky sejmuty poprvé. Byl také vytvořen Evropský fond pro uprchlíky za účelem podpory přijímacích center EU a dobrovolných návratů. (EurActiv, 2006)
9
Následoval tzv. Haagský program s názvem „Posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii” pro roky 2005 - 2009. Tato druhá střednědobá strategie byla přijata Evropskou radou v roce 2004. Cílem a snahou tohoto programu bylo posílit schopnost EU a jejích členských států zaručovat a chránit základní práva, přístup ke spravedlnosti, ochranu potřebných osob ve shodě s Ţenevskou konvencí a dalšími mezinárodními smlouvami, omezovat proudy migrace a kontrolovat vnější hranice EU, usilovat o odstranění organizovaného zločinu na mezinárodní úrovni, nebo zdokonalit vzájemné uznávání soudních rozhodnutí, atd. (Dohnalová, E., 2012, s. 47) Poslední střednědobou strategií je Stockholmský program přijatý pro roky 2010 – 2015 a má název „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je”. Svým hlavním zaměřením se vztahuje do oblasti justice a vnitra a znovu je zde kladen důraz na rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva s odkazem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu. Mezi hlavní body tohoto programu patří úprava legálního přistěhovalectví a naopak i boj proti nelegální migraci, lepší systém ochrany hranic, vytváření Evropy azylu, kam mezi konkrétní kroky patří také zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na Maltě a spolupráce a partnerství se zeměmi původu. (Dohnalová, E., 2012, s. 49-53)
1.4 Kontext azylu na Maltě Podle statistik UNHCR přijelo od roku 2002 k maltským břehům na lodích 16 617 osob. Je odhadováno, ţe zhruba 30% z nich stále zůstává na Maltě. V roce 2012 na Maltu přišlo 1890 osob, z nichţ 65% pocházelo ze Somálska, 24% z Eritreje, 4% z Nigérie, 3% z Egypta a po jednom procentu z Palestiny, Etiopie a dalších zemí. Z celkového počtu příchozích bylo 66% muţů, 12% chlapců, ţeny a dívky představovaly 22%.(UNHCR, 2010) Více jak tři čtvrtiny příchozích osob získaly na Maltě v roce 2012 určitou formu ochrany. Z toho doplňková ochrana byla udělena v 75%, status uprchlíka dvěma procentům ţadatelů, dočasná humanitární ochrana jednomu procentu osob, zamítnuto bylo 9% ţadatelů a ţádost byla uzavřena ve 4% případech. Provizorní humanitární ochranu získalo 9% lidí, kterým tak bylo umoţněno zůstat na Maltě, neboť jejich případ není stále projednán a existují okolnosti čekající na vysvětlení. Mezinárodní ochrana byla v převáţné většině případů udělena lidem pocházejícím ze Somálska, a to v 86%, dále občanům Eritreji v 12% a ostatním v jednom procentu případů. (UNHCR, 2010)
10
V roce 2012 ţilo v Open Centrech (ubytovací zařízení) 1 752 osob. Moţnost přesídlení vyuţilo 420 lidí a od roku 2005 bylo přesídleno uţ 1 810 osob. Prostřednictvím programu „Asistovaný Dobrovolný Návrat” se do své země původu vrátilo 40 uprchlíků. (UNHCR, 2010)
11
2 Azylová politika Maltské republiky 2.1 Definice základních pojmů Pro účely této práce je důleţité nejprve vymezit základní pojmy spjaté s azylovou procedurou na Maltě podle platných maltských zákonů a odborné literatury pro lepší a snadnější pochopení rozebírané problematiky. Pojmy vycházející z Ţenevské úmluvy jsou shodně interpretovány i v českém prostředí. Azyl Azyl je ochranný pobyt udělený státem lidem na svém území, kteří prchají z jiného státu před pronásledováním, nebo jiným nebezpečím. Osoba, jíţ je azyl udělen se nazývá uprchlík. (JRS Malta, 2013) Uprchlík Podle maltského práva je uprchlíkem osoba, která zaţívá opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboţenství, národnosti, členství ve zvláštní sociální skupině nebo pro své politické názory a nachází se mimo zemi své státní příslušnosti a nemůţe, nebo kvůli strachu je neochotná vyuţít ochrany své země; nebo někdo, kdo nemá státní občanství a nachází se mimo zemi svého trvalého bydliště a v důsledku toho je neschopen, nebo kvůli strachu není ochoten se tam vrátit. (Refugees act, 2001) Zákon dále definuje, kdo nemůţe být povaţován za uprchlíka. Jedná se o sobu, která je jiţ příjemcem pomoci a ochrany od úřadů OSN (jiných neţ UNHCR) a u které existují váţné důvody pro podezření, ţe tato osoba spáchala zločin proti míru, válečný zločin, nebo zločin proti lidskosti, spáchala před svým příjezdem váţný, nepolitický zločin mimo Maltu, nebo je vinna činy, které jsou v rozporu s účely a zásadami OSN. (Refugees act, 2001) V České republice se v případě udělení mezinárodní ochrany osoba nazývá azylant. Žadatel o azyl (Asylum seeker) Kaţdá osoba, která chce podat ţádost o status uprchlíka, musí nejprve vyplnit formulář zvaný jako Předběţný dotazník (Preliminary Questionnaire, nebo PQ). Vyplnění tohoto formuláře je prvním krokem v azylové proceduře, ale ještě není bráno 12
jako oficiální ţádost o mezinárodní ochranu. Od okamţiku, kdy je vyplněný formulář předán Úřadu komisaře pro uprchlíky, je osoba povaţována za ţadatele o azyl. Osobě s tímto statusem je dle maltského práva přiznána speciální ochrana a určitá práva a povinnosti. (JRS Malta, 2008, s. 5) Doplňková ochrana (Subsidiary protection) Doplňková ochrana je dalším formou ochrany poskytované podle maltského zákona o uprchlících imigrantům, kteří se nemohou bezpečně navrátit do své země původu. Tento typ ochrany je udělován v případě, ţe ţadatel nedosahuje na status uprchlíka, ale přesto potřebuje ochranu a Komisař pro uprchlíky má důvodné podezření, ţe by dotyčná osoba po návratu do země mohla utrpět váţnou újmu. (JRS Malta, s. 4) Za váţnou újmu je moţné podle maltského práva povaţovat trest smrti, nebo popravy, mučení, nelidské, nebo poniţující zacházení. Také můţe znamenat závaţné ohroţení ţivota, nebo osoby z důvodu svévolného násilí, nebo ozbrojeného konfliktu v zemi. Při rozhodování o udělení, nebo neudělení doplňkové ochrany můţe Komisař pro uprchlíky vyuţít doporučení UNHCR zahrnující popis aktuální situace v konkrétní zemi. (JRS Malta, s. 4) Dočasná humanitární ochrana (Temporary Humanitarian Protection) Humanitární ochrana je typem doplňkové ochrany a znamená speciální úlevu pro určitou osobu, která poté můţe setrvat na Maltě, dokud se nebude moci bezpečně vrátit do země původu nebo se přemístit do jiné třetí země. (Refugees act, 2001) Úřad komisaře pro uprchlíky (The Office of the Refugee Commissioner) Všechny ţádosti o status uprchlíka musí být předloţeny Úřadu komisaře pro uprchlíky, který byl na Maltě zřízen zákonem pro přijímání a vyřizování ţádostí. Úkolem Komisaře pro uprchlíky a jeho spolupracovníků je vyšetřit kaţdou ţádost o status uprchlíka a vydat doporučení Ministerstvu vnitra a národní bezpečnosti, zda by určitá ţádost měla být přijata či zamítnuta. Ministr ve většině případů doporučení vyhoví. V případě, ţe komisař pro uprchlíky doporučí ţádost zamítnout, ţadatel o azyl má právo se odvolat. Pro tyto účely existuje na Maltě Refugee Appeals Board (Odvolací komise pro uprchlíky). Pokud nedojde k odvolání, případ se uzavírá. (JRS Malta, 2008)
13
Odvolací komise pro uprchlíky (Refugee Appeals Board) Odvolání musí být učiněno do dvou týdnů od oznámení a Odvolací komise pro uprchlíky musí, pokud to nároky konkrétního případu vyţadují, zajistit přítomnost tlumočníka. Kaţdá osoba v odvolacím procesu má právo na bezplatnou právní radu. Poté, co je ţádost opětovně prošetřena vydá Komise písemné rozhodnutí, které obsahuje důvody pro přijetí, nebo naopak zamítnutí ţádosti. V okamţiku vydání rozhodnutí je toto rozhodnutí povaţováno za konečné a případ je uzavřen. Proti tomuto rozhodnutí se jiţ není moţné odvolat. (JRS Malta, 2008) Ministry for Home Affairs and National Security (MHAS) Ministerstvo vnitra a národní bezpečnosti je na Maltě odpovědné za zřizování dvou svých oddělení, Úřadu komisaře pro uprchlíky, který má na starosti problematiku azylu a agentury AWAS zaměřující se na podporu uprchlíků a ţadatelů o azyl. Dále na něm spočívá konečné rozhodnutí o udělení, nebo zamítnutí ţádosti o azyl. (MHAS, 2013) Agency for the Welfare of Asylum Seekers (AWAS) Tato agentura spadá pod maltské Ministerstvo spravedlnosti a vnitra a jejím cílem je zajišťovat přijatelné ţivotní podmínky ţadatelů o azyl. Dosahuje toho prostřednictvím
pravidelných
kontrol
podmínek
v ubytovacích
zařízeních,
poskytováním specifických sluţeb zranitelným skupinám osob, nebo realizací informačních programů v oblasti zaměstnání, vzdělání, bydlení a zdravotnictví. Dále spolupracuje s ostatními veřejnými subjekty na zajištění plnění národních závazků vůči uprchlíkům a ţadatelům o azyl. Pravidelně také informuje ministra o rozvoji a změnách v oblasti svého působení a podílí se na tvorbě nových politik a legislativních opatření za účelem zlepšení jiţ poskytovaných sluţeb. (MHAS, 2013) Závislý člen rodiny Závislý člen rodiny znamená manţela, nebo manţelku uprchlíka, jejichţ sňatek je při podání ţádosti o azyl platný, a dítě uprchlíka, které je svobodné a v den podání ţádosti o azyl mladší osmnáct let. (Refugees Act, 2001)
14
Zranitelné osoby Za zranitelné osoby jsou povaţovány těhotné ţeny, lidé se zdravotním postiţením, osoby, které byly podrobeny mučení, znásilnění, nebo jiné závaţné formě fyzického, psychického, nebo sexuálního násilí. Patří sem také nezletilé osoby, které musely čelit zneuţívání, zanedbávání, nebo jinému nelidskému a nedůstojnému zacházení a které trpěly v ozbrojeném konfliktu. (Legal Notice, 2008) Nezletilá osoba bez doprovodu Tento termín označuje osobu mladší osmnáct let, která přišla na Maltu bez doprovodu dospělé osoby za ni zodpovídající, zahrnuje i nezletilé ponechány bez doprovodu dospělého po vstupu na území Malty. (Legal Notice, 2005) Vysídlené osoby (Displaced persons) Termín vysídlená osoba označuje státní příslušníky třetích zemí, nebo osoby bez státní příslušnosti, jeţ musely opustit zemi původu, nebo byly evakuovány v reakci na výzvu mezinárodních organizací, a které se kvůli přetrvávajícím podmínkám nemohou vrátit zpět. (Legal Notice, 131/2005) Detence (Detention, Close Centrum) Detence je zařízení pro zadrţování osob, které přicházejí na Maltu nelegálně tj. bez platných dokumentů zahrnující pas, nebo víza, kde je do značné míry omezena svoboda pohybu. Podle maltského imigračního zákona zde musí zůstat po dobu dvanácti měsíců, v případě zamítnutí ţádosti o status uprchlíka aţ osmnáct měsíců. Maximální doba zadrţení je tedy osmnáct měsíců. Zranitelné osoby mohou být na základě lékařské prohlídky propuštěny dříve. (JRS Malta, 2013) V České republice se pojem detence uţívá také pro označení zařízení na zadrţování cizinců. Důvodem pro zadrţení je na rozdíl od detencí na Maltě správní vyhoštění nelegálně pobývajících cizinců. (Dohnalová, E., 2012, s. 7)
15
2.2 Azylová procedura V této části absolventské práce se budu věnovat popisu průběhu azylové procedury na Maltě, a to od příchodu uprchlíků do země aţ po moţnost odvolání při negativním rozhodnutí. Kaţdá osoba přijíţdějící na Maltu bez platných dokumentů zahrnující pas, nebo víza můţe být podle maltského imigračního zákona zadrţena v detenčním zařízení aţ po dobu 18 měsíců. Prvním rozhodnutím, které musí kaţdý po svém příchodu učinit je, zda bude ţádat o azyl, nebo ne. (UNHCR, 2010) Na základě maltského zákona o uprchlících můţe Komisař pro uprchlíky doporučit dva typy mezinárodní ochrany: status uprchlíka (Refugee status) a doplňkovou ochranu (Subsidiary protection). Ve zvláštních případech můţe být udělena dočasná humanitární ochrana (Temporary humanitarian protection) jako typ doplňkové ochrany. (UNHCR, 2010) 2.2.1 Žádost o azyl Kaţdý imigrant má právo na Maltě podat ţádost o status uprchlíka, ačkoliv ne kaţdému bude tento status mezinárodní ochrany přiznán. (JRS Malta, 2008, s. 3) Prvním krokem v azylové proceduře, pokud se dotyčná osoba rozhodne zaţádat o status uprchlíka, je vyplnění tzv. Předběţného dotazníku (Preliminary Questionnaire). Vyplněný formulář musí být poté předán Úřadu komisaře pro uprchlíky a od tohoto okamţiku je osoba oficiálně povaţována za ţadatele o azyl. Toto musí jedinec vykonat do dvou měsíců od svého příchodu na Maltu, jinak nebude jeho ţádost platná. Vyplněný a odevzdaný dotazník ještě není formální ţádostí o status uprchlíka, ale poskytuje Úřadu komisaře pro uprchlíky informaci, ţe konkrétní osoba chce podat ţádost. (JRS Malta, 2008, s. 5) 2.2.2 Práva a povinnosti žadatele o azyl V okamţiku odevzdání dotazníku se osoba stává oficiálně ţadatelem o azyl a zároveň i nositelem určitých práv a povinností. Mezi základní práva patří ochrana před nuceným návratem, kdy zákon zakazuje návrat ţadatele o azyl předtím neţ je jeho ţádost rozhodnuta. Výjimkou vůči tomu pravidlu jsou situace, v nichţ ţadatel o azyl představuje pro stát nebezpečí, nebo byl obviněn ze spáchání váţného zločinu. (JRS Malta, 2008, s. 11)
16
Dále má ţadatel právo na slušnou úroveň ţivota, coţ je zajištěno jeho přístupem k zdravotnickým sluţbám, které jsou poskytovány zdarma a přístupem ke vzdělání aţ do věku šestnácti let. V případě, ţe prověřování ţádosti trvá více neţ dvanáct měsíců, ţadatel získá pracovní povolení, o které musí sám zaţádat. U osob propuštěných z detence je právo na slušnou úroveň ţivota zajištěno skrze poskytování ubytování v Open centrech spolu s omezenou finanční pomocí pro dosaţení základních potřeb. (JRS Malta, 2008, s. 11) Práva vztahující se k azylové proceduře zahrnují právo na kontakt s UNHCR v celém průběhu azylové procedury, kde zástupce této organizace sleduje řízení a ujišťuje se, ţe probíhá spravedlivě a podle zákona. Dále se jedná o právo na právní poradenství, kdy vláda poskytuje bezplatné právní sluţby v odvolací fázi azylového řízení. Jinak se ţadatel můţe obrátit na JRS, která v určitých případech také poskytuje bezplatné sluţby právníka. (JRS Malta, 2008, s. 11) Další práva se týkají především informací o případu ţadatele, kde je zajištěna naprostá důvěrnost všech předaných dat, která jsou navíc chráněna i před autoritami ze země původu ţadatele. Ţadatel má také právo na tlumočníka a na oznámení o učinění rozhodnutí v jeho případu. Pokud nemůţe být rozhodnutí učiněno do šesti měsíců, musí Komisař informovat ţadatele o zpoţdění a o tom, do kdy bude rozhodnutí vydáno. (JRS Malta, 2008, s. 12) Ţadatelé o azyl mají také určité povinnosti a v případě jejich nesplnění můţe dojít k pozastavení nebo ukončení azylového řízení ze strany Úřadu komisaře pro uprchlíky. Hlavními jsou tzv. procedurální povinnosti, kam patří povinnost spolupracovat, kdy se od ţadatele očekává plná součinnost se zapojenými úřady a orgány, především s Komisařem pro uprchlíky, kterému je povinen ţadatel poskytnout veškeré pro ţádost důleţité informace a předat mu všechny osobní doklady. Cílem azylového řízení je porozumět situaci ţadatele, tak aby bylo moţné odpovědně stanovit, zda by po svém návratu čelil váţné újmě. Z tohoto důvodu má ţadatel povinnost v průběhu azylového řízení říkat pravdu. (JRS Malta, 2008, s. 13) V době vyřizování ţádosti můţe ţadatel pracovat pouze s povolením od ministra a po propuštění z detence, pokud tak ministr rozhodne, musí ţít na určitém místě a nemůţe se přemístit bez povolení. Má také povinnost se pravidelně hlásit imigračním úřadům. V případě nerespektování těchto povinností můţe být ţadatel odsouzen aţ k šesti měsícům vězení. (JRS Malta, 2008, s. 13-14)
17
Poté, co je ţádost podána úředníci sejmou otisky prstů ţadatele a vyfotografují ho, tyto údaje následně skončí v databázi dostupné vládám všech členských států EU. Tento systém má zabránit, aby osoby ţádaly o azyl ve více zemích najednou, znamená to, ţe pokud ţadatel vycestuje a bude o azyl ţádat v jiné zemi, bude moţné ho rychle identifikovat a poslat zpět. Jedná se o tzv. Dublin ІІ zmíněný výše. (JRS Malta, 2008, s. 14) 2.2.3 Řízení o udělení mezinárodní ochrany Po odevzdání vyplněného předběţného dotazníku Úřadu komisaře pro uprchlíky budou všechna data v něm obsaţená zaregistrována do databáze. Dalším krokem Úřadu je informovat Policii o skutečnosti, ţe daná osoba podala ţádost o status uprchlíka a tím předejít riziku její moţné deportace imigračními orgány. (JRS Malta, 2008, s. 15) Většina ţádostí je automaticky převzata do běţného procesu prověřování ţádostí o azyl, avšak určité typy ţádostí mohou být prozkoumávány tzv. zrychlenými postupy. Jedná se především o zjevně neopodstatněné a nepřípustné ţádosti. Cílem zrychleného postupu je zjistit, zda je ţádost skutečně nepřípustná, nebo zjevně neopodstatněná. V případě, ţe se toto podezření potvrdí, je ţádost zamítnuta, jinak se vrátí zpět do běţného procesu projednávání. (JRS Malta, 2008, s. 15) Velká část ţadatelů, jejichţ ţádost probíhá dle běţných postupů, bude dříve či později pozvána k interview na Úřad komisaře pro uprchlíky. Zákon nestanovuje řád, v jakém budou ţadatelé zváni k interview, ani neurčuje časové rozmezí pro vyřízení jednotlivých případů, to vše je ponecháno na rozhodnutí Úřadu. Ve skutečnosti to závisí na mnoha faktorech: kdy osoba přijela na Maltu, mnoţství času potřebného pro vyřízení dřívějších případů, dostupnosti tazatele, apod. (JRS Malta, 2008, s. 15) Interview Rozhovor je prováděn zástupcem Úřadu komisaře pro uprchlíky, který je patřičně vyškolen a odehrává se buď na Úřadu, nebo v místě pobytu ţadatele. V případě potřeby je pro rozhovor zprostředkován tlumočník. (JRS Malta, 2008, s. 16) Prvním krokem je vyplnění ţádosti s pomocí tazatele, který všechny údaje vkládá do počítače. Poţadované informace se v mnohém shodují s těmi z Předběţného dotazníku, avšak znovu je velmi důleţité otázky zodpovídat přesně a čestně. Veškeré nesrovnalosti, nebo změny, které nejsou vysvětleny, mohou ovlivnit důvěryhodnost ţadatele. Dokončená ţádost je poté zkopírována a poskytnuta ţadateli ke kontrole. Pokud je v pořádku, ţadatel ji následně podepíše. Po doplnění ţádosti a potvrzení jejího obsahu následuje samotný rozhovor. Cílem rozhovoru je zjistit, co ţadateli po návratu 18
do země původu hrozí za účelem ověření jeho nároku na status uprchlíka. Otázky tazatele jsou směřovány především na ţivot ţadatele, na jeho důvody odchodu ze země původu a nemoţnosti se vrátit, apod. Během rozhovoru se tazatel snaţí zjistit, zda dotyčný říká pravdu prostřednictvím porovnání všech získaných informací o ţadateli. Bude kontrolováno vše, co dotyčný v průběhu dosavadních fází řekl, a to z hlediska konzistence. Velmi důleţité je také poskytnutí veškerých dokumentů, které mohou tvrzení ţadatele podpořit. (JRS Malta, 2008, s. 16-17) Posouzení žádosti a vydání rozhodnutí Na základě shromáţdění všech potřebných dokumentů započne Úřad komisaře pro uprchlíky posuzování určitého případu a následně učiní rozhodnutí. Úřad při posuzování zohledňuje veškerou dokumentaci, informace poskytnuté ţadatelem a svůj význam má i spolupráce projevená v průběhu řízení. Po pečlivém zváţení všech faktů a okolností případu obdrţí ţadatel rozhodnutí ve dvou oddělených dokumentech, „Eligibility Recommendation” a „Confidential Memo”. Eligibility Recommendation zahrnuje doporučení Komisaře pro přijetí, nebo zamítnutí ţádosti určené ministrovi. Confidential Memo obsahuje důvody pro doporučení Komisaře. (JRS Malta, 2008, s. 17) Jestliţe Komisař doporučí ţádost schválit, ministr můţe buď udělit status uprchlíka, nebo zahájit odvolání proti doporučení Komisaře. Dosud vţdy ministr doporučení vyhověl. (JRS Malta, 2008, s. 18) Pokud je ţádost zamítnuta (rejected), ale přesto má Komisař obavy, ţe by ţadatel v případě návratu čelil váţnému ohroţení ţivota, doporučí udělit ţadateli doplňkovou ochranu. (JRS Malta, 2008, s. 18) Oznámení o rozhodnutí Komisaře pro uprchlíky O učinění rozhodnutí musí být informována Imigrační policie, Ministerstvo vnitra a národní bezpečnosti a Hlavní imigrační úředník. Ţadatel, kterému byl udělen status uprchlíka, je propuštěn z detence v den oznámení ihned poté, co se podrobí zdravotní prohlídce. (JRS Malta, 2008, s. 18) Při zamítavém rozhodnutí má ţadatel moţnost se do čtrnácti dnů od rozhodnutí odvolat. Tyto ţádosti jsou rozhodovány Odvolací komisí pro uprchlíky. Pokud se ţadatel rozhodne nepodat odvolání jeho případ je s konečnou platností uzavřen. (JRS Malta, 2008, s. 18)
19
2.2.4 Práva držitelů mezinárodní ochrany Osoba, které byl udělen status uprchlíka, má právo zůstat na Maltě, na obdrţení osobních dokladů včetně povolení k pobytu na dobu tří let, kterou je moţno po uplynutí prodlouţit. Dále se této osobě otevírá přístup na trh práce, ke vzdělání, státnímu sociálnímu systému, vhodnému bydlení, integračním programům a můţe také vyuţívat systém zdravotní péče, coţ se týká především zranitelných skupin osob. (Legal Notice, 2008 Práva osob s udělenou doplňkovou ochranou se v mnohém shodují, mají stejné právo zůstat na Maltě a získat své osobní doklady, ale povolení k pobytu je jim poskytováno jen na dobu jednoho roku s moţností prodlouţení. Dále mají právo na vydání cestovních dokumentů, aby mohli opustit Maltu v případě, ţe je z humanitárních důvodů vyţadována jejich přítomnost v jiném státu. Stejný pro oba typy mezinárodní ochrany je i přístup ke vzdělání, zdravotnictví, bydlení, zaměstnání a sociálnímu systému. (Legal Notice, 2008) Závislým členům rodin osob, jimţ byla udělena mezinárodní ochrana, status uprchlíka, nebo doplňková ochrana jsou v okamţiku rozhodnutí přiznána stejná práva, tak aby byla zachována jednota rodiny. (Legal Notice, 2008) 2.2.5 Odvolací řízení při zamítavém rozhodnutí Kaţdá osoba, jejíţ ţádost o status uprchlíka byla zamítnuta, se můţe do čtrnácti dnů od doručení rozhodnutí odvolat. Nejprve je nutné napsat dopis adresovaný předsedovi Odvolací komise pro uprchlíky, který ho bude informovat o tom, ţe dotyčná osoba má zájem podat odvolání a ţádat bezplatné právní sluţby. Tyto sluţby právníka jsou v odvolacím procesu poskytovány vládou a jsou zdarma. (JRS Malta, 2008, s. 19) Proces v této fázi probíhá písemnou formou. Role právníka je napsat podrobné vyjádření o případu zamítnutého ţadatele a představit ho Komisi. Poté, co Komise případ prošetří, můţe pozvat neúspěšného ţadatele k tzv. slyšení, ale není to pravidlem. Ve většině případů se Komise spoléhá na jiţ zjištěné informace. Jakmile má takové mnoţství podkladů, které povaţuje za dostačující, přistoupí k rozhodnutí případu. Ţadatel by měl obdrţet písemné rozhodnutí spolu s vysvětlením důvodů pro přijetí, nebo zamítnutí odvolání. Rozhodnutí Odvolací komise pro uprchlíky je povaţováno za konečné a nelze se proti němu odvolat. V případě zamítnutí odvolání je moţné očekávat snahu imigračních úřadů o vyhoštění ţadatele ze země. (JRS Malta, 2008, s. 20)
20
2.2.6 Zamítnutý žadatel o azyl (Rejected) Pozice zamítnutého ţadatele o azyl není jednoduchá. Kdyţ bude jeho případ uzavřen před uplynutím dvanácti měsíců, nemůţe být ani tehdy z detence podle maltského imigračního zákona propuštěn. Jakmile je jeho ţádost zamítnuta mohou se imigrační orgány pokusit poslat ţadatele zpátky do země původu. To se můţe stát kdykoliv, i po propuštění z detence. Propuštěním z detenčního zařízení nezískává osoba právo zůstat na Maltě, ve skutečnosti nemají zamítnutí ţadatelé ţádný právní nárok setrvat na území Malty. (JRS Malta, 2008, s. 24) Moţností neúspěšného ţadatele o azyl je dobrovolný návrat. Tuto moţnost můţe vyuţít v jakékoliv fázi azylového řízení, nebo v případě, ţe je jeho ţádost zamítnuta. International Organization for Migration má speciální programy pro pomoc lidem, kteří si přejí dobrovolně se vrátit domů. (JRS Malta, 2008, s. 4) 2.2.7 Dočasná humanitární ochrana (Temporary Humanitarian Protection) Jedná se o dočasnou ochranu poskytovanou za situace hromadného přílivu vysídlených osob pocházejících ze třetích zemí, kteří se nemohou vrátit do své země původu a za rizika, ţe se azylový systém nebude schopen s tímto přílivem vypořádat bez nepříznivých účinků na jeho fungování. Délka trvání dočasné humanitární ochrany je předpokládána na dobu jednoho roku, pokud důvody přetrvávají, můţe Komisař rozhodnout o prodlouţení ochrany o další rok. (Legal Notice, 131/2005) Uţivatelé dočasné ochrany mají právo na vydání povolení k pobytu, a to na celou dobu trvání ochrany, dále na poskytnutí všech potřebných dokumentů pro získání víz, apod. V oblasti zaměstnání jsou oprávněni mít po dobu trvání dočasné ochrany práci, nebo se účastnit vzdělávacích kurzů pro dospělé. Také by se jim mělo dostat vhodného ubytování, nebo poskytnout dostatek prostředků na jeho zajištění. Ze systému sociálního zabezpečení mohou tito lidé, pokud nemají dostatek vlastních financí získat nezbytnou pomoc ve formě sociálních dávek na ţivobytí a lékařskou péči. Dávky jsou určeny především osobám se specifickými potřebami, jako jsou například nezletilí, nebo lidé, kteří si prošli mučením, znásilněním, nebo jinou formou psychického a tělesného násilí. Mladším osmnácti let s udělenou dočasnou ochranou by měl být zajištěn přístup do státního vzdělávacího systému. (Legal Notice, 131/2005) Podat ţádost o status uprchlíka mohou kdykoliv v průběhu trvání dočasné ochrany. Podmínkou však je, ţe osoba nemůţe být během azylového řízení současně
21
uţivatelem dočasné ochrany a statusu ţadatele o azyl. V případě negativního rozhodnutí je ţadateli ponechána dočasná ochrana. (Legal Notice, 131/2005)
Pramen: UNHCR (2010) Persons of concern. Applying for refugee status in Malta
22
3 Nároky držitelů mezinárodní ochrany Tato část absolventské práce se zaměřuje na popis nároků drţitelů mezinárodní ochrany, a to jak uznaných uprchlíků, tak uţivatelů doplňkové ochrany ve specifických oblastech zahrnujících vzdělání, ubytování, zdravotní péči, zaměstnání, finanční podporu a další více obecné nároky. Tyto práva mají usnadnit začlenění drţitelů mezinárodní ochrany do maltské společnosti.
3.1 Vzdělání Práva vztahující se k moţnosti vzdělávání jsou shodná pro oba typy mezinárodní ochrany. Nezletilým do věku šestnácti let je zajištěna povinná školní docházka zdarma a dospělí se mohou přihlásit k terciárnímu vzdělávání. Kvalifikace dosaţená v zemi původu můţe být uznána pouze za předpokladu, ţe odpovídá standardům Maltské univerzity. (UNHCR, 2010)
3.2 Ubytování Ubytování je po propuštění z detence zajištěno v tzv. Open Centrech, která jsou oddělena zvlášť pro muţe, ţeny, rodiny, nezletilé a zranitelné skupiny osob. Jedná se o hromadné ubytovací zařízení zřizované vládou, nebo církevními organizacemi, za jejichţ správu většinou odpovídá nevládní nezisková organizace. Smyslem Open Center je poskytovat dočasné přístřeší ţadatelům o azyl v případě jejich dřívějšího propuštění z detence, drţitelům mezinárodní ochrany i zamítnutým ţadatelům nejdéle po dobu jednoho roku, neţ si budou moci najít zaměstnání a následně i vlastní ubytování v komunitě. (Neničková, Š., 2012, s. 12) Povinností všech residentů je pravidelně obnovovat své povolení k pobytu, avšak jednotlivá zařízení se liší v tom, jak často obnovu povolení vyţadují (některá kaţdé 3 měsíce). Pokud resident opustí Open Centrum a rozhodne se ţít samostatně, není zaručeno, ţe se bude moci v případě ţivotních komplikací vrátit zpět. Rozhodnutí o poskytnutí ubytování v Open centru závisí na pečlivém zhodnocení aktuální situace osoby a podílí se na něm několik zaměstnanců. (UNHCR, 2010) Osoby s přiznaným statusem uprchlíka mají navíc právo vyuţít programu Maltské bytové správy pro náhradní ubytování, známého jako „Státní jednotky k pronájmu”. Do tohoto programu se mohou zapojit pouze tehdy, pokud pobývají na Maltě alespoň dvanáct měsíců a jejich příjmy jsou značně limitovány. (UNHCR, 2010) 23
3.3 Zdravotní péče Drţitelům mezinárodní ochrany, ať uţ se jedná o status uprchlíka, nebo doplňkovou ochranu je zajištěn bezplatný přístup ke zdravotnickým sluţbám. (UNHCR, 2010) Dále má kaţdý právo zaţádat o speciální oprávnění k výdeji potřebných léků zdarma. Jedná se o tzv. ţlutou a růţovou kartu, kde hlavní rozdíl spočívá v tom, zda jsou předepsané léky určeny na léčbu psychického, nebo tělesného onemocnění. Podání ţádosti je v kompetenci ošetřujícího lékaře, který ji po vyplnění odešle na příslušný úřad. (Neničková, Š., 2012, s. 12) Budoucí plány maltské vlády počítají s vytvořením oficiální politiky nároků nelegálních migrantů na veřejné zdravotnické sluţby, neboť ty jsou jim v současnosti poskytovány jen na té nejniţší úrovni. (UNHCR, 2010)
3.4 Zaměstnání V oblasti zaměstnání existují větší rozdíly v právech a povinnostech osob se statusem uprchlíka a doplňkovou ochranou. Lidé, jimţ byl přiznán status uprchlíka, mají stejný přístup na trh práce jako občané Malty a nejsou vylučováni z výkonu určitých profesí. Dále je jim zajištěn přístup ke všem dávkám ze systému sociálního zabezpečení, včetně pojištění pro případ nezaměstnanosti a penzi. Také se jim otevírá moţnost vyuţívat rekvalifikačních programů a kurzů organizovaných vládní agenturou Employment Training Centre (dále ETC). (UNHCR, 2010) Uţivatelé doplňkové ochrany to mají v mnohém sloţitější. Aby mohli pracovat legálně, potřebují pro vstup na trh práce pracovní povolení. Toto povolení je moţné získat u ETC, a to na dobu jednoho roku. Uchazeč o zaměstnání si toto povolení musí zajistit dříve, neţ začne práci hledat. Po vypršení musí být kaţdoročně obnovováno. Pro výkon určitých povolání nejsou vybíráni (např. působení v armádě, nebo policii). I přesto, ţe pokud jsou zaměstnáni, odvádí daň ze mzdy, uţ nemají tito lidé nárok na určité výhody zaměstnaneckého poměru zahrnující pojištění pro případ nezaměstnanosti a na důchod. Shodnou oblastí je moţnost zapojit se do rekvalifikačních kurzů ETC. (UNHCR, 2010)
24
3.5 Finanční podpora Finanční se pomoc se také liší v závislosti na uděleném typu ochrany. Osoby s přiznaným statusem uprchlíka mají stejný nárok na dávky z maltského systému sociálního zabezpečení jako občané Malty. Dávky se podle zákona o sociálním zabezpečení dělí na příspěvkové a nepříspěvkové. Pokud dotyčná osoba pracuje a pravidelně odvádí příspěvky ze svého platu do státního rozpočtu, můţe v případě potřeby vyuţívat dávky z příspěvkového systému. Příspěvkový systém zahrnuje dva typy dávek, krátkodobé, kam patří Injury benefit (úrazový příspěvek), Sickness benefit (nemocenská), nebo Unemployment benefit (podpora v nezaměstnanosti) a příspěvkové penze (invalidní, vdovský důchod apod.). Jestliţe osoba se statusem uprchlíka zaměstnání nemá a nemůţe tak příspěvky odvádět má nárok pouze na dávky z nepříspěvkového systému, které zahrnují Social assistance (sociální asistenci), Family benefit (příspěvek pro rodinu) a Medical benefit. (Social Policy, nedatováno, podle Matúšová, L., 2012, s. 14) Pro získání podpory v nezaměstnanosti existuje podmínka registrace na Úřadu práce, kde se musí navíc uţivatel mezinárodní ochrany třikrát týdně podepisovat. (UNHCR, 2010) Oproti tomu lidé s udělenou doplňkovou ochranou mají v případě nutnosti nárok na čerpání pouze tří konkrétních typů dávek ze systému sociálního zabezpečení. Jedná se o podporu v nezaměstnanosti, sociální asistenci a úrazový příspěvek. (Neničková, Š., 2012, s. 16) Podpora v nezaměstnanosti patří mezi krátkodobé dávky a je vyplácena nejdéle po dobu šesti měsíců. Podmínkou je, aby osoba byla registrována jako uchazeč o zaměstnání u ETC a pravidelně platila příspěvky, a to ve výši minimálně padesáti příspěvků od doby, co vstoupila do systému a minimálně dvacet příspěvků ve dvou letech předcházejících roku, ve kterém o podporu ţádá. K podání ţádosti o podporu dochází automaticky po registraci u ETC a následně je nárok posuzován na okresním úřadu sociálního zabezpečení. (Neničková, Š., 2012, s. 16) Sociální asistence je poskytována ţivitelům rodiny, kteří se nachází v tíţivé ţivotní situaci zahrnující pracovní neschopnost kvůli zranění, či nemoci, nebo ztrátu zaměstnání a kde příjmy jsou niţší neţ dostačující. Dávka je vyplácena na základě podání ţádosti a zhodnocení příjmů ţadatele. Hlavní podmínkou pro získání sociální asistence i podpory v nezaměstnanosti je skutečnost, ţe drţitel doplňkové ochrany má 25
trvalé bydliště mimo Open Centrum. V případě, ţe nemůţe ţadatel nalézt zaměstnání déle, neţ šest měsíců ztrácí podporu v nezaměstnanosti, ale dále můţe vyuţívat dávku sociální asistence. (Neničková, Š., 2012, s. 17) Úrazový příspěvek je určen osobám, jimţ byla způsobena vlivem pracovního prostředí újma na zdraví, nebo došlo k rozvinutí váţné nemoci. Příspěvek je moţno získat uţ tehdy, kdy zranění, nebo nemoc měly za následek tři dny pracovní neschopnosti. Podání ţádosti je v kompetenci ošetřujícího lékaře, který vypisuje předepsaný formulář. Ţádost je poté prošetřena odbornou lékařskou komisí, která ţadatele písemně informuje o výsledku. Drţitel doplňkové ochrany musí být pro získání příspěvku zaměstnán a platit řádně daně. (Neničková, Š., 2012, s. 17-18) Speciální finanční podporu získávají také obyvatelé Open Center. Jedná se o příspěvek na kaţdodenní výdaje zahrnující jídlo a dopravu a jeho výše se liší podle statusu rezidenta od 97 po 130€. Příspěvek se váţe na pobyt rezidenta v Open Centru, jeho aktuální nezaměstnanost a navíc je jeho povinností třikrát týdně se podepisovat v kanceláři administrativních pracovníků centra. Finanční podpora je vydávána za kaţdé čtyři týdny formou šeku. Rezidenti, kteří pracují a podepisují se pouze jednou týdně, jsou povinni uhradit 8€ za výdaje na údrţbu. (FSSM, 2013)
3.6 Ostatní nároky uživatelů mezinárodní ochrany Mezi další práva uţivatelů mezinárodní ochrany patří právo na sloučení rodiny, které se týká pouze osob se statusem uprchlíka. Podmínkou je platnost povolení k pobytu minimálně po další jeden rok, dále musí ţadatel pobývat na Maltě uţ dva roky předtím, neţ ke sloučení rodiny dojde a musí předloţit platné dokumenty, které potvrzují jejich rodinné vazby. Ţadatel musí také prokázat, ţe bude mít se svou rodinou kde bydlet a bude ji schopen finančně zajistit. (UNHCR, 2010) Přístup k informacím je všem uţivatelům ochrany zajištěn několika způsoby. Po přidělení ochrany jim Úřad komisaře pro uprchlíka vydá kopii konkrétního článku ze zákona obsahující práva a povinnosti vztahující se k jejich typu ochrany. Osoby s doplňkovou ochranou jsou informováni o moţnosti se odvolat. Po přemístění do Open Centra se uskutečňuje skupinové setkání organizované agenturou AWAS pro nově příchozí, kde jsou přítomní informováni o svých právech a povinnostech, obdrţí leták ve svém jazyce, který navíc obsahuje i mapu okolí s vyznačenými místy a úřady. Podle maltského zákona o uprchlících mají všichni přístup k informacím a poradenství u UNHCR. (UNHCR, 2010) 26
Agentura AWAS zodpovídá za potřeby zranitelných osob v průběhu azylové procedury. Po propuštění z detence jsou tyto osoby přijímány do Open Center, která jsou přizpůsobená právě pro jejich specifické potřeby. Dále má AWAS na starosti také nezletilé osoby bez doprovodu, na jejichţ potřeby reaguje zákonný opatrovník zaměstnaný v Open Centru, kam jsou nezletilí umístěni. Nezletilí do věku šestnácti let musí chodit do školy, starší šestnáct let mohou začít pracovat. (UNHCR, 2010) Lidé se statusem uprchlíka ţijící na Maltě po dobu deseti let mají právo získat maltské občanství. Vláda vydává rozhodnutí v této oblasti také na základě posouzení soběstačnosti ţadatele. Dětem narozeným na území Malty není občanství udělováno. Malta nemá dosud vytvořenou vhodnou integrační politiku na tomto poli. (UNHCR, 2010) Pro oba typy mezinárodní ochrany existuje moţnost vyuţít programů pro přesídlení, ale tento nárok pro ně nevzniká automaticky. (UNHCR, 2010)
27
4 Sociální práce s uprchlíky 4.1 Specifika a principy sociální práce s uprchlíky Sociální pracovník působí při práci s uprchlíky, nebo ţadateli o azyl jako prostředník mezi společností konkrétního státu a klientem. Musí velmi dobře znát dané prostředí, zákony, právní předpisy, navíc také jazyk a kulturní rámec, který měl vliv na klientovu osobnost a chování, neboť oba, klient i pracovník, se dříve či později dostanou do konfrontace s kulturou a návyky odlišnými od hostitelské země. Předpokladem pro vznik kvalitního vztahu, který napomáhá získání větší jistoty u klienta a zaujmutí odpovědného postavení, jak k sobě samému, tak ke své rodině je respekt k jinakosti. (Matoušek, O., 2010, s. 333) Mezi hlavní činnosti sociálního pracovníka při práci s uprchlíky patří poskytování základního i právního poradenství, materiální pomoci, doprovázení klienta, obhajování jeho práv, nebo zprostředkování dalších podpůrných sluţeb. (Matoušek, O., 2010, s. 333) Ţivotní situace ţadatelů o azyl a uprchlíků není jednoduchá, nachází se v jakémsi provizoriu, kdy pro ně není moţné vrátit se zpět do země původu a zároveň nemohou rozhodnout o své budoucnosti. Poté, co jsou zajištěny základní ţivotní potřeby klientů, zaměřují se sociální pracovníci na poskytování odborného poradenství a psychické podpory v průběhu azylového řízení. Ideálním cílem sociální práce s uprchlíky je dosaţení jejich integrace do společnosti v podobě přístupu ke vzdělání, zaměstnání, bydlení, spolu se získáním znalostí jazyka a kultury dané země. Důleţitým úkolem je také zvyšování povědomí o problematice uprchlictví mezi státními i nestátními subjekty a zejména mezi veřejností. (Matoušek, O., 2010, s. 334) Předpokladem a potřebou úspěšného procesu integrace uprchlíků je uvědomění si jejich proţitých traumat v důsledku nedobrovolného odchodu ze země původu. Poznatky ohledně následků sociálních ztrát, mučení, nebo zkušeností z válečných konfliktů jsou důleţité pro správné vedení a posilování uprchlíků, nebo migrantů v začleňování do nového prostředí. Další konkrétní teoretické znalosti vztahující se k tématu traumatu, zahrnující jeho vznik, působení a projevy na bio-psycho-sociální úrovni mají také svůj velký přínos při práci s touto specifickou skupinou osob. (Dvořáková, J., Horská, J., 2008, s. 51)
28
Principy sociální práce s ohroţenými skupinami osob mohou být vyuţity i při práci s uprchlíky či migranty. Sociální pracovník by měl dbát na dodrţování práv a oprávněných zájmů osob nacházejících v nepříznivé ţivotní situaci, projevovat respekt k důstojnosti, soukromí a důvěrnosti informací, poskytovat návrhy moţných řešení a zapojovat klienty do rozhodovacího procesu, starat se o zajištění sociální pomoci pro klienty od pověřených institucí a vyjadřovat úctu ke klientovi, jako jedinečné osobnosti, bez ohledu na věk, pohlaví, původ, národnost, atd. (Matoušek, O., 2010, s. 334) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 definuje základní standardy práce s uprchlíky, to znamená, ţe všechny smluvní země jsou povinny zajistit těmto osobám na svém území adekvátní ţivotní úroveň v oblasti vzdělání, zaměstnání, ubytování, zdravotní péče a sociálního zabezpečení. Úmluva také doporučuje určité etické principy, jimiţ by se sociální pracovníci, ale i další lidé, kteří s uprchlíky přicházejí do kontaktu, měli řídit. Mezi hlavní principy patří zachovávání respektu vůči samostatnosti a odlišným sociálním zvyklostem, zásada neškodit, důvěrnosti a také zajištění spravedlnosti, čímţ se myslí takové rozdělení pomoci, které není vedeno příslušností k rase, náboţenství, nebo národnosti uprchlíka. (Matoušek, O., 2010, s. 335) Dalším podstatným předpokladem práce s uprchlíky je, ţe by za ţádných okolností neměli být stavěni do role obětí. Je dobré mít na paměti, ţe kaţdý člověk disponuje přirozenou schopností vypořádat se s nepříznivými záţitky, jeţ ho v ţivotě zasáhly. Zejména v prostředí uprchlických táborů se otázka aktivity a pasivity ukazuje po určité době jako aktuální, neboť tam často dochází k vývoji tzv. táborového syndromu, coţ bývá popisováno jako souhrn pasivity, apatie, psychosomatických příznaků a objevuje se i agresivita. Tento stav vzniká důsledkem omezení v obvyklém způsobu ţivota uprchlíků, v uplatnění tradičních ţenských a muţských rolí a svůj vliv má i stereotypní reţim v těchto místech. (Matoušek, O., 2010, s. 339) Výše jiţ byla zmíněna určitá specifika práce s uprchlíky, zde bych ráda doplnila některá další. Zejména by měl být brán zřetel na jazykovou bariéru a nonverbální komunikaci příslušníků cílové skupiny, jejíţ gesta se mohou vyznačovat odlišným významem, dále role muţe a ţeny v původní společnosti a postavení člověka v rámci hierarchie. (Kurice, 1997, podle Matoušek, O., 2010, s. 339) Kaţdému by měl být dán také prostor pro vypořádání se jak s vlastní minulostí, pocity a záţitky, tak i se změnami odehrávajícími se v současnosti. (Hendriks, 1993, podle Matoušek, O., 2010, s. 339)
29
4.2 Oblasti činnosti sociálního pracovníka s uprchlíky na Maltě Organizace Foundation for shelter and support to migrants spravuje ubytovací zařízení pro uprchlíky s názvem Marsa Open Centrum. Toto zařízení je primárně určeno ţadatelům o azyl, osobám s udělenou mezinárodní ochranou a zamítnutým ţadatelům. Poskytuje jim přechodné přístřeší na dobu nezbytně nutnou pro nalezení zaměstnání a vlastního ubytování mimo centrum. Organizace zde provozuje několik druhů sluţeb zahrnující například lékařskou ordinaci, vzdělávací kurzy, jídlo zdarma, volnočasové aktivity a v neposlední řadě i kancelář sociálních pracovníků. (Neničková, Š., 2012, s. 20) Kancelář sociálních pracovníků je významná tím, ţe můţe okamţitě odpovídat na akutní potřeby residentů, neboť se nachází v jejich přímé blízkosti. Pracovníci se tedy ve své činnosti zaměřují na poskytování základního poradenství, kde nejčastěji vyhledávanými informacemi jsou ty ohledně cestovních dokumentů, pracovního povolení, zaloţení podnikání, moţnostech dobrovolného návratu, nebo přesídlování. Další oblastí je pomoc a podpora těm, kteří se rozhodli na Maltě zůstat, při hledání zaměstnání, kdy pracovníci vyuţívají buď internetových databází s vhodnými nabídkami práce, nebo také inzerátů v novinách. Pomáhají při vytváření ţivotopisů a motivačních dopisů pro zaměstnavatele a vybízí klienty ke spolupráci s Employment Training Centre, coţ je vládní agentura, jejíţ kancelář je také moţno nalézt přímo v Open Centru. Zaměřuje se na pomoc drţitelům mezinárodní ochrany taktéţ s hledáním práce s cílem podpořit jejich začlenění do společnosti. (Neničková, Š., 2012, s. 20) Potřebu nalézt ubytování mimo Open Centrum řeší pracovníci vyvěšováním aktuálních nabídek bytů k pronajmutí, a to dvakrát týdně. U kaţdé nabídky je vţdy uvedena adresa, popis a telefonní číslo, úkolem klienta je uţ poté jen zavolat a domluvit si s majitelem schůzku. Ve výjimečných případech mohou pracovníci klientovi při hovoru asistovat. Nezřídka se totiţ stává, ţe jsou klienti odmítnuti z důvodu svého rasového původu. (Neničková, Š., 2012, s. 20) Sociálních pracovníků v Marsa Open Centru se týká také zdravotní stav jeho konkrétních obyvatel. V případě zdravotních komplikací, kdy je nutná návštěva klienta u odborného lékaře, nebo psychiatra ho na prohlídku vţdy doprovází jeden z pracovníků. Jedná se o snahu předejít problémům v komunikaci a také zajistit, ţe bude s klientem nakládáno v souladu s jeho právy. Hospitalizované residenty pracovníci 30
navštěvují v pravidelných intervalech a reagují na jejich aktuální potřeby, pokud je to v jejich silách. V kanceláři sociálních pracovníků dochází kaţdodenně i k výdeji léků. Residenti trpí nejčastěji posttraumatickou stresovou poruchou, schizofrenií, nebo tuberkulózou. Tyto nemoci jsou spojeny s pravidelným uţíváním léků, jinak můţe dojít ke zhoršení stavu. Léky na celý týden dopředu připravuje zdravotní asistent v ordinaci praktického lékaře, sociální pracovníci jsou poté zodpovědní za jejich výdej. V případě, ţe si resident sám pro léky nepřijde, upozorňují ho pracovníci telefonicky. (Neničková, Š., 2012, s. 20) V neposlední řadě mají pracovníci na starosti vzdělávací kurzy probíhající v centru i mimo něj. Pravidelně informují klienty o moţnostech vyuţití některého z konkrétních kurzů nabízených buď oficiálními agenturami jako ETC a MCAST, nebo neziskovými organizacemi a spolky. MCAST je soukromá vzdělávací instituce, jeţ nabízí placené kurzy krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Z toho důvodu jsou pro mnohé klienty nedostupné a vyuţívají spíše kurzy ETC, které jsou zdarma. Zaměření kurzů můţe být buď jazykové (angličtina, maltština), nebo na zvyšování vědomostí a dovedností zájemců (hygiena potravin, podnikání, apod.). (Neničková, Š., 2012, s. 21) Důleţitá je také vzájemná spolupráce a pomoc mezi sociálními pracovníky a komunitními pracovníky (care workers), kteří jsou v přímém kontaktu s residenty, zajímají se o jejich aktuální potřeby, ubytovací podmínky, řeší spory, vydávají jídlo, atd. Komunitní pracovníci tak získávají okamţité informace, které mohou předat sociálním pracovníkům, pokud se jedná o klienta, se kterým je jiţ spolupráce navázána anebo mohou residenta ihned odkázat na kancelář sociálních pracovníků. (Neničková, Š., 2012, s. 21) Okrajovou činností sociálních pracovníků v Marsa Open Centru je organizování volnočasových a zájmových aktivit pro residenty ve spolupráci s manaţerkou centra, kde jejich činnost spočívá například v hledání sponzorů, komunikaci s místními fotbalovými týmy, nebo pomoc v průběhu různých kulturních akcí. (Neničková, Š., 2012, s. 22-23) Sociální pracovníci na Maltě jsou ze zákona povinni pro výkon této profese absolvovat čtyři roky studia na univerzitě. Pokud chtějí dále pokračovat ve studiu, musí získat alespoň jeden rok praxe. Jak bylo výše zmíněno, pro sociální práci s uprchlíky je třeba si být vědom vzájemné kulturní odlišnosti, coţ můţe zahrnovat i jazykovou bariéru. V této oblasti jsou sociální pracovníci v Marsa Open Centru zvýhodněni, neboť jejich úředním jazykem je jak angličtina, tak maltština, která je směsicí arabštiny, 31
španělštiny a italštiny. Díky tomu jsou pracovníci schopní se dorozumět i s těmi klienty, kteří neumí anglicky, ale alespoň arabsky. Navíc je v centru přítomen pracovník, který hovoří plynně arabsky. (Neničková, Š.)
32
5 Nevládní organizace pomáhající uprchlíkům na Maltě 5.1 The United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) Kancelář Vysokého komisaře pro uprchlíky byla zřízena v roce 1950 s cílem účinně vést a koordinovat mezinárodní aktivity na ochranu uprchlíků ve světě, dále přispívat k řešení problémů, se kterými se potýkají a v neposlední řadě zabezpečovat jejich práva a blahobyt. UNHCR se snaţí zajistit, aby mohl kaţdý uplatnit právo ţádat o azyl a najít bezpečné místo v jiném státu s moţností dobrovolně se navrátit zpět, nebo se usadit v třetí zemi. (JRS Malta, 2008, s. 30) Kancelář UNHCR na Maltě byla otevřena v roce 2005 a spadá pod regionální kancelář v Římě, která pokrývá celou oblast Středozemního moře zahrnující i Řecko a Kypr. Maltská kancelář velmi úzce spolupracuje s místní vládou, sociálními partnery a velkým mnoţstvím nevládních organizací, které pracují s uprchlíky a ţadateli o azyl. Mezi významné partnery patří Ministry for Home Affairs and National Security, Ministry for Social Policy, Malta Police Force, Armed Forces of Malta, Jesuit Refugee Service, Malta Emigrant´s Commission, AWAS a další. Společně se podílí na hledání dlouhodobých řešení pro uprchlíky a uţivatele ochrany na Maltě, snaţí se nalézt způsoby, jak do budoucna zlepšit systém a podmínky pro získání azylu. (UNHCR, 2010) Hlavním cílem UNHCR na Maltě je prosazovat přístup k mezinárodní ochraně za vhodných a pro všechny stejných podmínek a podporovat trvalá řešení v této oblasti. Malta jako rozvinutá země a členský stát Evropské unie je zodpovědná za vyřizování všech záleţitostí týkajících se azylu a uprchlíků na svém území. Za tohoto předpokladu se hlavní činnost UNHCR soustřeďuje na sledování přístupu k mezinárodní ochraně a podmínek azylu na Maltě, prosazování citlivého azylového systému a s ním spojených politik, posilování kapacit vlády a partnerských organizací, zlepšování dostupnosti trvalejších řešení v podobě místní integrace, nebo přesídlování a také zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách azylu v zemi. (UNHCR, 2010) UNHCR navíc dlouhodobě spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi a vládami na hledání řešení situace uprchlíků na Maltě. (JRS Malta, 2008, s. 30)
33
5.2 The Jesuit Refugee Service (JRS) The Jesuit Refugee Service je mezinárodní katolická nevládní organizace, působící v 57 zemích světa. Jejím posláním je doprovázet, slouţit a chránit uprchlíky a násilně vysídlené osoby. (JRS, 2013) JRS byla zaloţena jezuity v roce 1980 a s její pomáhající činností je moţné se setkat například v uprchlických táborech, detenčních centrech pro zadrţování nelegálních imigrantů, mezi uprchlíky v ulicích, nebo s vnitřně přesídlenými osobami v zemích konfliktu. Mezi hlavní sluţby poskytované touto organizací patří psychologická podpora, vzdělávání, právní poradenství, pastorační péče a zřizování ubytovacích zařízení. (JRS Malta, 2008, s. 29) JRS Malta vznikla v roce 1993, aby mohla nabídnout sociální, materiální a jinou podporu uprchlíkům, ţadatelům o azyl a jiným migrantům, kteří se ocitli v tíţivé ţivotní situaci. V průběhu let se činnost rozšířila o obhajobu práv uprchlíků a zvyšování povědomí o této problematice mezi maltskou veřejností. Spolu s rostoucím počtem migrantů přicházejících na Maltu bez dokladů došlo k zahájení projektu, v jehoţ rámci je poskytováno základní i právní poradenství a ostatní sociální sluţby migrantům a ţadatelům o azyl v detencích. (JRS Malta, 2008, s. 29) JRS Malta je malá organizace s omezenými zdroji, na jejíţ činnost přispívají především soukromí dárci spolu s Evropskou unií, která financuje některé konkrétní projekty. Z tohoto důvodu není moţné vyhovět všem ţádostem, ale cílem je naopak odvádět kvalitní práci. Organizace se snaţí tedy poskytovat základní úroveň asistence a informací, co největšímu mnoţství lidí a odbornější, nebo důkladnější pomoc v takovém mnoţství případů, které jsou její pracovníci schopni zvládnout. (JRS Malta, 2008, s. 29) Na základě těchto pravidel jsou pro JRS prioritou ţadatelé o azyl v detencích, oproti těm v komunitě, zranitelní lidé a ţadatelé o azyl s nárokem na ochranu. V této oblasti se činnost JRS orientuje hlavně na zprostředkování informací o azylovém procesu, pomoc při podání ţádosti o propuštění kvůli zranitelnosti a následnou sociální práci a podporu. (JRS Malta, 2008, s. 29)
34
5.3 The International Organization for Migration (IOM) Tato mezinárodní organizace vznikla v roce 1951 pod názvem Provisional Intergovernmental Committee for the Movement of Migrants from Europe (PICMME) jako reakce na velké přesídlování po druhé světové válce, kdy tím hlavním bylo pomoci evropským vládám určit cílové země pro přesídlení zhruba 11 miliónů lidí vykořeněných válkou. (IOM, nedatováno) V průběhu let se z logisticky a operačně zaměřené agentury stala přední mezinárodní organizací spolupracující s vládami a občanskou společností na zvyšování porozumění
otázkám
migrace,
podpoře
sociálního
a
ekonomického
rozvoje
prostřednictvím migrace a zabezpečování lidské důstojnosti a vhodných ţivotních podmínek migrantů. (IOM, nedatováno) Poslání organizace je vyjádřeno heslem, ţe humánní a řízená migrace je přínosná jak pro samotné migranty, tak pro celou společnost. Z toho vyplývá, ţe hlavní činností této organizace je pomoc těm jedincům, kteří se rozhodnout dobrovolně vrátit do své země původu, a to převáţně skrze programy Asistovaný dobrovolný návrat a Reintegrace. (IOM, nedatováno) Činnost IOM se tedy na Maltě zaměřuje na přesídlování uţivatelů mezinárodní ochrany do USA a na jejich přemísťování do zemí EU, například Německa, Irska a Norska. Další aktivitou je podpora integrace migrantů z třetích zemí na území Malty. (IOM, nedatováno)
5.4 Malta Emigrants´ Commission (MEC) Emigrants´ Commission je nevládní nezisková dobrovolnická organizace, která vznikla, aby mohla pomáhat potřebným lidem prostřednictvím nabízených sluţeb, poradenství a poskytování ochrany. Byla zaloţena v roce 1950 v důsledku hromadného odchodu velkého mnoţství obyvatel Malty, jehoţ příčinou bylo přelidnění a nezaměstnanost na ostrově. Cílem bylo nabídnout pomoc těm, kteří se chtěli usadit v zahraničí. (MEC Malta, nedatováno) Mezi hlavní sluţby této organizace poskytované uprchlíkům a ţadatelům o mezinárodní ochranu patří poradenství, hledání ztracených příbuzných, vystupování v zájmu migrantů a uprchlíků před místními autoritami, pořádání jazykových kurzů a asistence s úředními záleţitostmi. Dále je zřizovatelem asi deseti domů s kapacitou 150 míst pro přechodné ubytování nejvíce zranitelných uprchlíků. V pravidelných 35
intervalech jsou také organizovány různé zájmové kulturní, sociální, nebo duchovní aktivity. (MEC Malta, nedatováno)
5.5 Foundation for Shelter and Support to Migrants (FSSM) Tato organizace byla zaloţena v srpnu roku 2010 za účelem poskytování přechodného přístřeší a podpůrných sluţeb ţadatelům o azyl a lidem uţívajících mezinárodní ochrany. Jedná se o nevládní neziskovou organizaci, která je financována prostřednictvím finančních, nebo materiálních dotací. Posláním FSSM
je provádět
pravidelný výzkum ubytovacích zařízení pro uprchlíky a ţadatele o azyl a výsledky takového výzkumu částečně přispívat k formování národní politiky. (FSM Malta, 2013) Jejím hlavní cílem je, jak uţ bylo výše zmíněno, podílet se na zlepšování ţivotní úrovně ţadatelů o azyl a uţivatelů mezinárodní ochrany prostřednictví zajištění ubytování na přechodnou dobu, a to také na základě spolupráce s maltskou vládou a ostatními nevládními organizacemi. Dále se FSSM snaţí podporovat soudrţnost a partnerství mezi ţadateli o azyl, uţivateli mezinárodní ochrany a jinými migranty na Maltě a spolu s občanskou společností a vládními institucemi tak dosahovat úspěšné integrace těchto osob. Také se zaměřuje na prosazování lepší komunikace a tolerance mezi odlišnými kulturami a na zvyšování povědomí veřejnosti o potřebách a právech příslušníků třetích zemí. (FSM Malta, 2013) V současnosti je hlavní činností FSSM správa ubytovacího zařízení pro uprchlíky Marsa Open Centre (dále MOC). Jedná se o jedno z devíti podobných zařízení, které jsou na Maltě zřizované buď vládou, nebo církví a financované z vládních prostředků. Kapacita zařízení je zhruba 500 míst a obyvatelé pochází z devatenácti různých zemí Subsaharské Afriky, převáţně ze Somálska, Etiopie, Eritreji a Súdánu. (FSM Malta, 2013) V podmínkách tohoto centra jsou kromě ubytování, jeho obyvatelům nabízeny tyto sluţby: Vzdělávací kurzy – v areálu MOC je zřízeno vzdělávací a informační centrum pro výuku rozličných kurzů, které zahrnují například výuku angličtiny, nebo maltštiny. Dále zde probíhají kurzy základní obsluhy PC, podnikání nebo hygieny potravin. Employment support office – jedná se o iniciativu s cílem pomáhat uţivatelům mezinárodní ochrany při hledání legálního zaměstnání a následně k osamostatnění.
36
Kancelář sociálních pracovníků – přímo v MOC je moţné ţádat o pomoc sociální pracovníky, kteří poskytují základní poradenství, psychosociální podporu a další specifické sluţby, které byly podrobněji zmíněny výše. Care workers (komunitní pracovníci) - tito pracovníci jsou v kaţdodenním kontaktu s obyvateli MOC a reagují na jejich aktuální potřeby. Náplní jejich práce je například kontrola pokojů, získávání informací o zdravotním stavu obyvatel, vybírání poplatků za ubytování, nebo výdej léků a jídla. Zdravotnické služby – v objektu MOC byla zřízena ordinace praktického lékaře, který poskytuje zdravotní péči potřebným residentům šest dnů v týdnu. Tato sluţba je doplněna i spoluprací organizace s nebliţšími klinikami a nemocnicí. Volnočasové aktivity – residenti MOC mají moţnost účastnit se různých kulturních akcí, fotbalových zápasů, nebo navštěvovat restaurace, které se nachází přímo v MOC a jsou vedeny vybranými residenty, kteří zde podávají tradiční pokrmy z jejich zemí. V rámci těchto restaurací jsou umístěny i televizory a kulečníky. Pro umoţnění věřícím residentům praktikovat svou víru vznikla v areálu MOC mešita a protestantská kaple. Jídlo zdarma – organizace zajišťuje pro ty nejpotřebnější residenty dvakrát denně jednu porci jídla zdarma. Tato sluţba má zajistit podporu těm, kteří nemají dostatek financí, aby si jídlo opatřili sami. (FSM Malta, 2013)
37
Závěr Hlavním cílem této absolventské práce bylo poskytnout čtenářům ucelený náhled na azylovou politiku Maltské republiky prostřednictvím popisu procesu získávání mezinárodní ochrany, moţnosti odvolat se při nepříznivém rozhodnutí a vysvětlení jednotlivých práv a povinností vztahujících se k určitému typu ochrany. Tato práce má být účelným zdrojem informací poskytující základní rámec pro orientaci v dané problematice směřovaný studentům, kteří se zajímají o témata uprchlictví a azylu a uvaţují o praxi na Maltě. Práce jim pak zajistí základní mnoţství informací a umoţní snazší zapojení do konkrétních aktivit. Obsahuje uvedení do problematiky skrze kontext mezinárodně platných smluv a uznaných politik. Teorii azylové procedury a následně popis nároků drţitelů mezinárodní ochrany v konkrétních oblastech, dále je doplněna praktickými poznatky souvisejícími se specifiky sociální práce s uprchlíky a popisem konkrétních činností sociální pracovníků na Maltě. Poslední část práce je věnována dalším moţnostem pomoci prostřednictvím nevládních organizací, které na Maltě působí. Při zpracovávání tématu jsem vyuţívala legislativu platnou v době mého pobytu na Maltě, tzn. v roce 2012. To znamená, ţe nelze vyloučit, ţe student, který se bude s touto problematikou seznamovat nejdříve skrze mou absolventskou práci a poté odjede na Maltu, se můţe setkat se změnami. Komplikací také bylo malé mnoţství dostupných informací, neboť tato problematika je velmi specifická a týká se konkrétního státu. Veškeré informace potřebné pro vznik práce jsem musela získat uţ v průběhu praxe a nevýhodou byla také skutečnost, ţe jsem se nemohla poradit s konkrétními pracovníky a odborníky v této oblasti. Bohuţel téma azylové politiky a uprchlictví je velmi široké a proto nebylo moţné je zahrnout do absolventské práce v jeho nejširší podobě, ale pouze poskytnout určitý náhled na jeho nejdůleţitější komponenty. Doufám, ţe práce bude přínosná nejen studentům CARITAS VOŠs Olomouc, ale také dalším lidem zajímajícím se o podobná témata, jako například pracovníkům v neziskových organizacích, protoţe je podle mého názoru důleţité zvyšovat povědomí veřejnosti, která si často neuvědomuje, ţe problematika migrace se můţe týkat i nás.
38
Seznam zkratek: AWAS
Agency for the Welfare of Asylum Seekers
EU
Evropská unie
FSSM
Foundation for Shelter and Support to Migrants
IOM
International Organization for Migration
JRS
Jesuit Refugee Service
MEC
Malta Emigrants´Commission
MHAS
Ministry for Home Affairs and National Security
UNHCR
United Nations High Commissioner for Refugees
39
Seznam použitých zdrojů: Literární zdroje: DOHNALOVÁ, E. (2012). Úvod do sociální práce s migranty, Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola Olomouc, ISBN 978-8087623-02-2 DVOŘÁKOVÁ, J., HORSKÁ, J. a kol. (2008). Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi, Příručka pro pedagogy, Praha: Triton, ISBN 978-80-7387-044-7 MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. (eds.), (2010). Sociální práce v praxi, Specifika různých cílových skupin a práce s nimi, Praha: Portál, ISBN 978-807367-818-0 THE JESUIT REFUGEE SERVICE (2008). Asylum in Malta: What you should know. Guide to the asylum procedure for immigrants in detention, JRS Malta.
Právní předpisy: LEGAL NOTICE 131 of 2005, Temporary protection for displaced persons (Minimum standards
regulations)
[online].
Dostupné
15.
4.
2013
z
WWW:
http://www.unhcr.org.mt/resources/maltese-legislation-and-policies/171-temporaryprotection-for-displaced-persons LEGAL NOTICE 243 of 2008, Procedural Standards in examinig applications for refugee
status
regulations
[online].
Dostupné
12.
4.
2013
z
WWW:
http://www.unhcr.org.mt/resources/maltese-legislation-and-policies/176-proceduralstandards-in-examining-applications LEGAL NOTICE 320 of 2005, Reception of asylum seekers (Minimum standards) regulations
[online].
Dostupné
12.
4.
2013
z
WWW:
http://www.unhcr.org.mt/resources/maltese-legislation-and-policies/172-reception-ofasylum-seekers-regulations REFUGEES
ACT
2001
[online].
Dostupné
12.
4.
2013
z
WWW:
http://www.unhcr.org.mt/resources/maltese-legislation-and-policies/126-refugees-actchapter-420
Internetové zdroje: EURACTIV, (2006). Azylová a imigrační politika [online]. Dostupné 19. 4. 2013 z WWW:
http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/azylov-a-
imigran-politika 40
EUROSKOP.CZ (nedatováno). Charta základních práv EU [online]. Dostupné 19. 4. 2013
z
WWW:
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2007:303:0001:0016:CS:PDF FOUNDATION FOR SHELTER AND SUPPORT TO MIGRANTS, (2013). About us. FSM Projects. [online]. Dostupný 7. 4. 2013 z WWW: http://fsmmalta.org/ MALTA
EMIGRANTS´COMMISSION,
(nedatováno).
Emigrants´Commission.
[online]. Dostupný 5. 4. 2013 z WWW: http://www.mecmalta.com/emmcomm.html MINISTRY FOR HOME AFFAIRS AND NATIONAL SECURITY (2013). Agency for the Welfare of Asylum Seekers [online]. Dostupné 5. 4. 2013 z WWW: http://mhas.gov.mt/en/MHA-Departments/awas/Pages/AWAS.aspx MINISTRY FOR HOME AFFAIRS AND NATIONAL SECURITY (2013). The Office of the Refugee Commissioner [online]. Dostupné 5. 4. 2013 z WWW: http://mhas.gov.mt/en/MHASDepartments/The%20Office%20of%20the%20Refugee%20Commissioner/Pages/Refug ee.aspx SAGIT nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava, (2004). Charta základních
práv
EU
[online].
Dostupné
19.
4.
2013
z
WWW:
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=EU_100.HTM THE INTERNATIONAL ORGANIZATION FOR MIGRATION, (nedatováno). History.
Mission.
[online].
Dostupné
5.
4.
2013
z WWW:
http://www.iom.int/cms/en/sites/iom/home.html THE JESUIT REFUGEE SERVICE - MALTA (2013). Home: What we do [online]. Dostupné 5. 4. 2013 z WWW: http://www.jrsmalta.org/ THE JESUIT REFUGEE SERVICE - MALTA (2013). Resources. Glossary. [online]. Dostupné 21. 4. 2013 z WWW: http://www.jrsmalta.org/content.aspx?id=225544 THE UNITED NATIONS HIGH COMMISSIONER FOR REFUGEES, (2010). Asylum
in
Malta
[online].
Dostupné
13.
4.
2013
z
WWW:
http://www.unhcr.org.mt/who-we-help-in-malta/persons-of-concern/214-asylum-inmalta THE UNITED NATIONS HIGH COMMISSIONER FOR REFUGEES, (2010). History of UNHCR [online]. Dostupné 5. 4. 2013 z WWW: http://www.unhcr.org.mt/aboutus/history-of-unhcr
41
THE UNITED NATIONS HIGH COMMISSIONER FOR REFUGEES, (2010). Refugee
status
in
Malta
[online].
Dostupné
13.
4.
2013
z WWW:
http://www.unhcr.org.mt/who-we-help-in-malta/persons-of-concern/128-refugee-status THE UNITED NATIONS HIGH COMMISSIONER FOR REFUGEES, (2010). Subsidiary protection in Malta [online]. Dostupné 13. 4. 2013 z WWW: http://www.unhcr.org.mt/who-we-help-in-malta/persons-of-concern/127-subsidiaryprotection THE UNITED NATIONS HIGH COMMISSIONER FOR REFUGEES, (28. 7. 2011). UNHCR si připomíná 60. výročí Úmluvy o uprchlících [online]. Dostupné 19. 4. 2013 z WWW:
http://www.unhcr-centraleurope.org/cz/news/2011/unhcr-si-pripomina-60-
vyroci-umluvy-o-uprchlicich.html THE UNITED NATIONS HIGH COMMISSIONER FOR REFUGEES, (2010). Malta and Asylum [online]. Dostupné 22. 4. 2013 z WWW: http://www.unhcr.org.mt/statistics
Emailová korespondence: SALIBA ALISHIA .
[email protected]. Progress in situation of a client. 19. 7. 2012.
Ročníkové práce: NENIČKOVÁ, Š. (2012). Integrace drţitelů doplňkové ochrany na Maltě (ročníková práce). Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc MATÚŠOVÁ, L. (2012). Integrace drţitelů uprchlického statusu - muţů na Maltě (ročníková práce). Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
42
Příloha
Pramen: UNHCR, 2010, Malta and Asylum, Malta facts sheet
43
