Analýza ukazatelů výkonnostních zkoušek a znaků lineárního popisu se zřetelem na odhad plemenné hodnoty u starokladrubských koní

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra obecné zootechniky a etologie

Analýza ukazatelů výkonnostních zkoušek a znaků lineárního popisu se zřetelem na odhad plemenné hodnoty u starokladrubských koní Performance test analysis and linear type trait analysis of Old Kladruby horses with consideration to breeding value estimation

Doktorand: Ing. Lea Andrejsová Školitel: doc. Ing. Mgr. Ivan Majzlík, CSc. Školitel specialista: Prof. Ing. Václav Jakubec, DrSc. Praha 2011 1

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem disertační práci na téma: „Analýza ukazatelů výkonnostních zkoušek a znaků lineárního popisu se zřetelem na odhad plemenné hodnoty u starokladrubských koní“ zpracovala samostatně a pouţila jen literárních pramenů, které cituji v přiloţené bibliografii. ………………………………………….

V Praze dne

2

Seznam použitých zkratek HPK – hlavní plemenná kniha PK – plemenná kniha 1. PPK – 1. pomocná plemenná kniha 2. PPK – 2. pomocná plemenná kniha WBFSH - světová federace chovatelů sportovních koní (World Breeding Federation for Sport Horses) FEI – mezinárodní jezdecká federace (Fédération Equestre Internationale) NH – Národní hřebčín s.p. – státní podnik tab. – tabulka NHK – Národní hřebčín Kladruby nad Labem PCH – privátní chov LSM – průměry odhadnuté metodou nejmenších čtverců (least square means) SE – standardní chyba (standard error) GLM – obecný lineární model (general linear model) VZ – výkonnostní zkoušky r. – rok s. v. – soukromý výběr Gss – Generalissimus str. – strana

3

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................ 6

2

Literární rešerše ............................................................................................. 7 2.1

Starokladrubský kůň ............................................................................................. 7

2.1.1 Historie starokladrubského koně ...................................................................................................... 7 2.1.1.1 Bělouši ...................................................................................................................................... 9 2.1.1.2 Vraníci ..................................................................................................................................... 11 2.1.2 Současný stav plemene starokladrubský kůň.................................................................................. 12

2.2 2.2.1 2.2.2

2.3 2.3.1 2.3.2

Výkonnostní zkoušky .......................................................................................... 15 Historie výkonnostních zkoušek ...................................................................................................... 15 Výkonnostní zkoušky starokladrubských koní ................................................................................. 18

Hodnocení exteriéru .......................................................................................... 22 Metody hodnocení exteriéru koní.................................................................................................... 22 Lineární popis u starokladrubských koní ........................................................................................ 25

3

Hypotéza ....................................................................................................... 28

4

Cíl práce ........................................................................................................ 29

5

Materiál a metody ......................................................................................... 30

6

5.1

Materiál analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek ......................................... 30

5.2

Materiál analýzy znaků lineárního popisu ........................................................ 32

5.3

Metody analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek ........................................... 36

5.4

Metody analýzy znaků lineárního popisu .......................................................... 37

5.5

Vyhodnocení korelačních vztahů....................................................................... 39

Výsledky ........................................................................................................ 40 6.1 Zhodnocení populace starokladrubského koně na základě výsledků výkonnostních zkoušek ................................................................................................ 40 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7

Výsledky analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek ........................................ 42 Zhodnocení vlivu barevné varianty ................................................................................................. 43 Zhodnocení vlivu chovu .................................................................................................................. 43 Zhodnocení vlivu pohlaví................................................................................................................ 44 Zhodnocení vlivu roku konání výkonnostních zkoušek .................................................................. 45 Zhodnocení vlivu věku .................................................................................................................... 49 Zhodnocení vlivu linie .................................................................................................................... 49 Zhodnocení vlivu plemeníka ........................................................................................................... 52

6.3

Zhodnocení populace starokladrubského koně na základě lineárního popisu . 53

6.4

Výsledky analýzy znaků lineárního popisu ....................................................... 54

6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.4.5 6.4.6 6.4.7

Zhodnocení vlivu barevné varianty ................................................................................................. 55 Zhodnocení vlivu chovu................................................................................................................... 58 Zhodnocení vlivu pohlaví................................................................................................................ 59 Zhodnocení vlivu roku narození ..................................................................................................... 61 Zhodnocení vlivu věku .................................................................................................................... 61 Zhodnocení vlivu linie .................................................................................................................... 61 Zhodnocení vlivu plemeníka ........................................................................................................... 62

4

6.5

Zhodnocení korelačních vztahů ......................................................................... 63

6.5.1 Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek ................... 63 6.5.2 Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými znaky lineárního popisu ................................. 65 6.5.3 Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu .......................................................................................................................................... 69

7

Diskuze.......................................................................................................... 70 7.1

Barevná varianta ............................................................................................... 70

7.2

Chov ................................................................................................................... 72

7.3

Pohlaví ............................................................................................................... 73

7.4

Rok narození ...................................................................................................... 74

7.5

Rok konání výkonnostních zkoušek .................................................................. 75

7.6

Věk ..................................................................................................................... 76

7.7

Linie ................................................................................................................... 77

7.8

Otec .................................................................................................................... 78

7.9

Korelační vztahy ................................................................................................ 78

8

Závěry ........................................................................................................... 81

9

Literatura ...................................................................................................... 84

10 Přílohy........................................................................................................... 93

5

1 Úvod Vyuţití koní bylo od prvopočátků jeho souţití s člověkem velmi rozmanité; od produkce masa, přes jezdectví, tah a nošení břemen aţ po vyuţití ve farmaceutickém průmyslu. Pro různé oblasti vyuţití se postupně koně více a více specifikovali. Tato specifikace byla dána tím, ţe pro určitou práci se upřednostňoval určitý typ koní – byla vlastně stanovena určitá posuzovací kritéria, většinou zaloţená na výkonnosti (přesto jiţ staří řečtí filozofové odvozovali výkonnost od jednotlivých tělesných znaků). Výběr plemenných zvířat je znám uţ od starověku a jiţ tehdy mu byl přikládán důleţitý význam. S postupem času se selekce v chovu koní zlepšovala a zpřísňovala tak, aţ byla základem vzniku více neţ 100 plemen. Aţ do 19. století se chov koní vyvíjel ve dvou rovinách. Na jedné straně stál vyspělý panský (popř. církevní) chov, s propracovaným systémem šlechtění, na straně druhé zemský chov na velmi nízké úrovni. V 19. století reagovalo zemědělství na potřeby rychle se rozvíjejícího průmyslu rozvojem výroby. V této době byla značná pozornost věnována nejen koním taţným, ale i jezdeckým, vznikaly chovatelské svazy, jejichţ činnost byla podporována státem. Chovatelské svazy dbaly na kvalitu chovu, která vzrůstala se systematickou selekcí v rámci šlechtitelských programů. Licentace plemeníků se stala samozřejmostí a pro jejich výběr slouţilo široké spektrum výkonnostních disciplín – dalo by se říci předchůdce výkonnostních zkoušek. Postupně vzrůstal vliv hodnocení exteriéru a tím se zvyšovala jednotnost v rámci plemene. Hodnocení exteriéru se u starokladrubských koní neprovádí pouze jako součást výkonnostních zkoušek, ale zároveň i systémem lineárního popisu. U koní je, na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat, velmi obtíţné objektivně hodnotit výkonnost – těţko můţeme jednotlivým vlastnostem přisoudit určitou ekonomickou váhu, tak jak je běţné u produkčních hospodářských zvířat. Jedním z důvodů je i ten, ţe většina vlastností je těţko objektivně měřitelná a musí být posouzena zkušenými odborníky. Ve výkonnosti koní a exteriéru se můţe odráţet celá řada interakcí genotypu a prostředí. To vše činí z hodnocení výkonnosti a exteriéru koní nelehkou záleţitost.

6

2 Literární rešerše 2.1 Starokladrubský kůň Starokladrubský kůň je původním českým plemenem koní, které svým významem překračuje hranice České republiky. Je genetickým zdrojem (MACHEK A ROUBALOVÁ, 2006) a zároveň je od 28. 2. 2001 kladrubský bělouš prohlášen národní kulturní památkou. Starokladrubští koně se vyuţívají i ve sportu, zejména ve vozatajství, kde dosahují významných úspěchů na mezinárodní úrovni. Současně je i v dnešní době zachováno jejich původní poslání: přítomnost starokladrubských koní dělá ze slavnostních příleţitostí nezapomenutelný záţitek.

2.1.1 Historie starokladrubského koně Starokladrubský kůň nese jméno po místě, kde byl jeho chov zaloţen a po celá staletí soustředěn. Národní hřebčín Kladruby je se starokladrubským koněm nerozlučně spjat a i název starokladrubský ukazuje na dlouholetou tradici chovu koní v Kladrubech – jde o jeden z nejstarších evropských hřebčínů. Byl zaloţen císařem Rudolfem II. v kladrubské oboře na pardubickém císařském panství v roce 1579 na místě hřebčína z roku 1562 zaloţeném jeho otcem, císařem Maxmiliánem II., který zde choval koně starošpanělského původu (a ještě před ním zde byl proslulý perštýnský chov – jehoţ základem byl opět starošpanělský kůň). Věrné kopie zakládající listiny hřebčína v Kladrubech nad Labem je moţno shlédnout v hipologickém muzeu ve Slatiňanech (http://www.nhkladruby.cz/index.php ). Úkolem tohoto hřebčína byla produkce koní španělského typu pro potřebu císařského dvorního ceremoniálu a pro potřebu vojenskou. Tehdy byly ve značném rozsahu zakládány hřebčíny v celé Evropě a chovní koně do nich byli importováni převáţně ze Španělska. Španělští koně vyhovovali přísným etiketním poţadavkům dvorských ceremoniálů nejen svým exteriérem, ale i vynikající výkonností, velkou přizpůsobivostí a tvrdou konstitucí (DUŠEK

ET AL.,

1992). Vliv španělských předků je patrný i na blízce příbuzném plemeni

lipicán, jehoţ chov byl soustředěn v hřebčíně Lipizza na kamenité krasové planině na území dnešního Slovinska (MICHAL, 1972). V kladrubském hřebčíně se odchovávali koně pro zápřeţ, a proto bylo nutné, aby byli většího rámce. Z tohoto důvodu byli do Kladrub importováni i koně z Itálie, kteří odpovídali těmto poţadavkům. Kromě těchto bylo v kladrubském hřebčíně 600 koní ze smrkovického

7

hřebčína, který vybudoval Albrecht z Valdštejna a který po jeho smrti Ferdinand II. připojil ke kladrubskému hřebčínu. Byli to koně s vysokým podílem španělských genů: koně neapolitánští, mantovští, dánští, nizozemští, dále pak koně holštýnští, fríští, oldenburští a těţší koně českého chovu. V chovu koní v Kladrubech se samozřejmě odráţely významné události tehdejší doby, období rozvoje a prosperity se střídala s dobou úpadku. Největšího rozmachu zaznamenal kladrubský chov za vlády císaře Karla VI. Kromě výrazného kvalitativního zlepšení v kladrubském chovu, díky nově importovaným koním španělského původu, byla v roce 1722 zahájena i přestavba hřebčína a zámku. V Kladrubech bylo v této době chováno kolem 1000 koní. Naproti tomu dobou největšího úpadku bylo období sedmileté války za vlády Marie Terezie. V té době bylo stádo přemístěno do slovenských Kopčan a uherského Enyedu, kde zůstalo aţ do r. 1771 (DUŠEK et al., 1992). Z Kopčan pocházejí i nejstarší kmeny starokladrubských běloušů (ZÁLIŠ, 1997). Při oslavách Laudonova vítězství nad pruskými vojsky u Kolína 10. června 1757 hřebčín vyhořel - shořely i veškeré plemenářské záznamy. Teprve neúspěchy chovu v Kopčanech a v Enyedu podnítily císařovnu na popud jejího syna Josefa II. k opětovnému vybudování kladrubského hřebčína (1770) a k převedení koní z Kopčan zpět do Kladrub. V r. 1771 se kladrubský hřebčín rozšiřuje o Josefov (DUŠEK et al., 1992). Starokladrubští koně vynikali především tvrdostí a vytrvalostí. Obě tyto vlastnosti tito karosiéři museli vykazovat, protoţe jejich vyuţití spočívalo v tahu těţkých povozů po špatných silnicích a na dlouhých tratích, které museli urazit. Jedním z důleţitých úkolů hřebčína bylo doplňovat a udrţovat ve dvorní stáji ve Vídni 36 kladrubských hřebců, z nichţ byla polovina běloušů a polovina vraníků. Z těchto hřebců byla sestavována dvě osmispřeţí bílá a vraná, která byla zapřahána při slavnostních příleţitostech podle španělského ceremoniálu do skleněných, zlatem zdobených kočárů (JAKUBEC et al., 2000). Kladrubští koně v 19. století byli původně kratšího rámce, vysokonozí, s lehkou kostrou, dlouhou holení, vysoko nasazeným krkem a silně klabonosou hlavou. Kladrubský kůň míval rozmanitou, střechovitou či plochou záď, rovnou s vystouplými kyčelními klouby, takţe měl hranatou pánev. Z profilu byla záď většinou krátká s vysoko nasazeným ohonem. Přední postoj kladrubských koní býval sevřený, takţe končetiny v klusu rozmetaly. Při pohybu dopředu nebyla kopyta vedena přímým směrem, nýbrţ se pohybovala obloukem vně dopředu. Tento popis uvádí LERCHE (1956). Zpočátku se v kladrubském hřebčíně chovali koně různých barev. Za vlády Karla VI. byli nejvíce zastoupeni vraníci, dále tmaví hnědáci (nejlépe bez odznaků), v menší míře bělouši a ojediněle koně za baroka velmi oblíbených barev jako jsou isabely, plaváci, albíni či strakáči. Za vlády Františka II. docházelo k prosazování chovu anglických koní na úkor koní španělského typu a to vedlo k postupnému úpadku jejich chovu (DUŠEK, 8

1980). Starokladrubští hnědáci se v kladrubském stádě vyskytovali aţ do roku 1830, kdy však byli kříţením s holandskými hřebci znehodnoceni (holandští hřebci přinesli slabší fundament a horší kopyta), a následkem toho ze stáda vymizeli. Jejich místo v kladrubském hřebčíně zaujal clevelandský hnědák (Cleveland Bay), plemeno pocházející z Anglie. Do roku 1918 se tedy zachovaly dvě varianty starokladrubského koně, bílá a vraná. DUŠEK (1992) uvádí, ţe o oblibě a značném rozšíření původního starokladrubského koně hovoří hrabě Erdelyi ve své knize „Beschreibung der einzelnen Gestüte des Oestereichischen Kaiserstaates“. V první polovině 19. století bylo v různých soukromých hřebčínech chováno přes 400 klisen starokladrubského koně. V roce 1856 působilo v rolnickém chovu v Čechách 201 starokladrubských hřebců a ještě v roce 1920 bylo v zemském chovu zařazeno 52 hřebců. V roce 1918 přešel hřebčín do drţení Československé republiky. Toto období je charakteristické odporem proti Rakousko-Uherské monarchii, a to se a odrazilo v rozhodnutí o likvidaci vraných i bílých starokladrubských koní, jakoţto i stáda clevelandských hnědáků. Přesto se nakonec podařilo udrţet stádo starokladrubských běloušů jako unikát, o který se zajímali i lidé ze zahraničí. Bělouši byli více ušlechtilí, coţ bylo dáno větším podílem španělských genů. V roce 2001 byl kladrubský hřebčín uznán spolu s kmenovým stádem běloušů národní kulturní

památkou

(http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132).

Na základě zákona č 154/1991 Sb. „O šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat“, který zahrnuje paragraf o genových rezervách hospodářských zvířat a jeho příslušné vyhlášky, jeţ přímo uvádí seznam genových zdrojů ČR, patří starokladrubský kůň do plemen hospodářských

zvířat

zahrnutých

do

genetických

zdrojů

České

republiky

(http://genetickezdroje.cz.linux20.ignum.cz/index.php?p=zakony_a_predpisy).

2.1.1.1 Bělouši Za zakladatele populace ţijící do nynější doby ve stádě běloušů se povaţuje hřebec Generale. Jeho linie se udrţela aţ do dneška. Narodil se v Kopčanech r. 1787. Z jeho četných potomků byli do plemenitby zařazeni i čtyři jeho synové. První, narozený r. 1797 z klisny Bellona, byl pojmenován Generalissimus a stal se zakladatelem později samostatného kmene (DUŠEK, 1992). Posledním plemeníkem linie Generalissimus byl Generalissimus Almada XXII (1920), který však neměl samčího pokračovatele linie, a proto uzavřel tuto otcovskou linii, která měla v kladrubském hřebčíně více neţ 130 let trvající zastoupení. Ve stádě běloušů byly však dvě klisny linie Generalissimus, z nichţ klisna 407 Generalissimus dala s hřebcem 9

Generale XXXIII syna, který byl přejmenován na Generalissimus XXIII (1938). Druhá sublinie kmene Generalissimus byla zaloţena obdobným způsobem, tedy přejmenováním vyřazeného syna klisny 817 Generalissimus (Inkvizice) z Favory IV-12 na Generalissimus Inkvizice XXIX. Protoţe Generalissimus XXIII našel přímé pokračovatele aţ do současnosti, zdá se, ţe změna pojmenování nebyla volbou krajní nutnosti. Má dnes dvě větve Generalissimus: jednu odvozenou od původní linie Generale, druhou od lipické linie kladrubského původu Favory. Bílá linie Sacramoso má stejný původ jako vraná aţ po hřebce Sacramoso XXX (1927). Druhý syn Sacramosa XXX, Sacramoso XXXIII (1944) zaloţil v Kladrubech bílou linii Sacramoso. Narodil se jako černý hnědák a později vybělil na šedého bělouše. Je zajímavé, ţe přes dobré zkušenosti s lipickým plemenem jiţ za Rakouska nebyl pouţit ani jeden lipický hřebec i přesto, ţe z počátku byli v Kladrubech evakuování lipičtí koně a i v Topolčiankách by jistě vhodný hřebec byl (REGNER, 2008). To se stalo aţ 20. 12. 1951, kdy byl z Maďarska dovezen plemeník Favory. Původ linie Favory se vztahuje ke hřebci stejného jména, který se narodil r. 1779 v Kladrubech nad Labem. Byl ale importován do hřebčína Lipica, kde zaloţil i samostatnou linii, která se záhy rozšířila i do ostatních hřebčínů, chovajících lipické koně a odkud se rozšířila i do maďarského hřebčína Bábolna. Jak se ukázalo při výběru lipického hřebce pro Kladruby v roce 1951 a jak se potvrdilo při opětovném výběru v Maďarsku v roce 1967, přestavuje kmen Favory koně nejbliţší kladrubskému bělouši svým typem i svým rámcem (DAVID, 1987). Kromě zaloţení samostatné linie Favory se v bílém stádě pouţili lipičtí koně pro rozšíření genové základny. Vycházelo se při tom z předpokladu, ţe lipičtí koně jsou starokladrubským koním výrazně fylogeneticky bliţší, neţ koně arabští. Dodnes je moţné většího a mohutnějšího lipicána snadno zaměnit s koněm starokladrubským. Proto bylo v roce 1950 nakoupeno 5 lipických klisen, náleţející k liniím Pluto, Siglavi, Neapolitano a Maestoso (JAKUBEC et al., 2000). Linie Rudolfo vznikla dovezením lusitánského hřebce Rudolfo (1968), který v kladrubském hřebčíně působil v letech 1977–1985. Jeho import měl sníţit nebezpečí příbuzenské plemenitby. V letech 1951-1977 se v chovu starokladrubských koní uplatnili i tři plemeníci orlovského klusáka, kteří poslouţili pouze k rozšíření genové základny, do stáda byly zařazeny pouze jejich dcery. V bílé variantě se uplatnili i koně arabští, jejichţ pouţití lze rozdělit na dvě etapy. První z nich probíhala v letech 1825–1888. Smyslem kříţení v těchto letech byla produkce uţitkových koní, většinou kočárových. Druhá etapa proběhla v letech 1921–1946, zejména za pouţití kmene Shagya. Od první se liší v tom, ţe v chovu kladrubských koní zanechali 10

spoustu potomků, přesto však nezaloţili samostatnou linii. Jejich potomci byli v typu značně nevyrovnaní, na druhé straně se ovšem přilití krve odrazilo v lepší krmitelnosti, rozšíření genové základny a genetické variability, coţ vedlo ke sníţení nebezpečí příbuzenské plemenitby a zvýšení selekce v poţadovaných směrech. Přilití krve se osvědčilo a přiblíţilo starokladrubského koně typu polokrevníka dobře pouţitelného v zemědělství (KOUBEK

ET

AL.,1975).

Po druhé světové válce tvořilo stádo starokladrubských běloušů 5 pepiniérů, 26 plemenných klisen a 15 hříbat v odchovu (REGNER, 1998). Početní stav stáda kladrubských koní se sniţoval, aţ v 60. letech dosáhl minimálního počtu 60 koní, z toho 20 plemenných klisen (DAVID, 1987).

2.1.1.2 Vraníci Původní vraníci byli oproti běloušům hrubší, méně ušlechtilí. Měli válcovitý trup, s kratším, často obráceným krkem a sráznější střechovitou záď. Rozdíly byli i v klabonosu, vraníci jej měli výraznější. Celkově měli vraníci těţší hlavy a lišili se i v mechanice pohybu, vraníci měli prostornější chody (DUŠEK, 1992). Celkově tedy byli původní vraníci méně okázalí, avšak tahaví, vytrvalí a konstitučně pevní, vhodní nejen pro ceremoniální účely, ale i pro vyuţití v dopravě a zemědělství. Toho vyuţili maďarští hipologové při tvorbě chovu noniů, ve kterém je dodnes patrný vliv původních starokladrubských vraníků. Zakladatelem kmene starokladrubských vraníků byli dva hřebci stejného jména Sacramoso. Prvním z nich byl Sacromoso narozený r. 1780 v hřebčíně solnohradského arcibiskupa v Riessu. Tato linie zanikla r. 1861 hřebcem Sacramoso XVII, narozeným z matky Porata r. 1855. Druhý hřebec stejného jména, jehoţ linie přeţila aţ do současnosti, se narodil v Kroměříţi v hřebčíně olomouckého arcibiskupa v

roce 1880. V chovu

starokladrubského vraníka se tato linie uchovala jediným plemeníkem Sacramoso XXXI-Solo senior, jehoţ potomci nesou název Solo s kmenovým pořadovým číslem I a výše. Plemeníci linie Solo jsou tedy přímými pokračovateli vrané linie Sacramoso. Dalším plemeníkem, který zaloţil novou linii vraníků byl Napoleone, narozený r. 1845 a koupený o deset let později u Říma. Tato linie zanikla hřebcem Napoleone VI-Solo 1. 1. 1922. Potomci linie Napoleone nebyli příliš korektní a vyrovnaní. Byli pouţiti k alternaci s potomstvem hřebců Sacramoso k zabránění uţší příbuzenské plemenitby. V letech 1925–1930 došlo k velké restrikci starokladrubských vraníků, která vedla téměř k jejich zániku. BÍLEK (1925) vyvrací předsudky týkající se špatných vlastností starokladrubských koní – fundamentu, plodnosti a nízké odolnosti. Od 30. let se snaţil prof. Bílek shromáţdit poslední jedince tohoto plemene 11

s úmyslem pokračovat v čistokrevné plemenitbě v Průhonicích u Prahy. Plemenných zvířata však bylo málo a byla přestárlá, takţe čistokrevná plemenitba nepřicházela v úvahu. Do počátku regenerace v roce 1941 se zachovali pouze 3 pepiniéři – polobratři, 2 kladrubští hřebci - 297 Sacramoso XXIX (později Sacramoso XXXI-Solo senior) a 530 Sacramoso XXIX-3 „Avara a kladrubolipicánský Sacramoso XXX. K plemenitbě bylo pouţito celkem 54 klisen,

z nichţ

byly

pouze

2

starokladrubské

vranky

(13-Sabina,

28-Aja),

23

starokladrubských bělek a klisen s částečným podílem starokladrubské krve, 18 čistokrevných lipicánek, 3 teplokrevné klisny, 5 klisen bez původu a 3 klisny importovaného orlovského klusáka (http://www.nhkladruby.cz/dokumenty/regenerace.rtf). Linie Solo vznikla tak, jak je uvedeno výše, tedy odštěpením z linie Sacramoso. V letech 1957–1967 působil v chovu starokladrubského vraníka vraný lipický hřebec Siglavi Pakra, narozený r. 1946 v hřebčíně Djakovo v Chorvatsku, a zaloţil samostatnou linii. Po roce 1977 byl v chovu vyuţit i Nonius, s podílem starokladrubské krve, nezaloţil sice novou linii, ale rozšířil genovou bázi (REGNER, 1998). Zakladatelem linie Romke je fríský hřebec narozený 1966 v Nizozemí a importovaný v roce 1973 (DUŠEK, 1979a). Působil ve vraném stádě v letech 1974–1985 (JAKUBEC et al., 2000).

2.1.2 Současný stav plemene starokladrubský kůň DYKOVÁ (2009) uvádí, ţe k 20. 1. 2009 bylo v populaci starokladrubského koně: - 55 plemenných hřebců (27 běloušů, 28 vraníků) - 455 plemenných klisen (227 bělek, 228 vranek) - 158 registrovaných chovatelů plemenných starokladrubských koní Do genetických zdrojů starokladrubských koní je, z celkového stavu 455 plemenných klisen, zařazeno 337 klisen (74,1%) - 159 bělek a 178 vranek. Plemenné klisny jsou zatříděné takto: - 126 klisen HPK (27,7%) - 210 klisen PK (46,2%) - 53 klisen 1.PPK (11,6%) - 66 klisen 2.PPK (14,5%) K 20. 1. 2009 celkem bylo 1508 starokladrubských koní, 767 běloušů a 741 vraníků. ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY (2005) uvádí šlechtitelský cíl takto: Kůň středně velkého aţ velkého obdélníkového rámce s korektní stavbou těla, harmonickými proporcemi a typickou klabonosou hlavou s výrazným velkým tmavým okem. Vyznačuje se pravidelnými kadencovanými chody s typickou vysokou akcí hrudních končetin v klusu. 12

Cílem je zachování jediného původního českého plemene koní v typu galakarosiera, s vyuţitím k ceremoniální a reprezentativní sluţbě, soutěţím spřeţení, drezuře, baroknímu a rekreačnímu jeţdění. Standardy hmotnosti a tělesných měr uvádí tabulka 1. Tab. 1.:

Standard základních tělesných znaků ve věku 4 let

Pohlaví Kohoutková výška pásková (cm) Kohoutková výška hůlková (cm) Obvod hrudi (cm) Obvod holeně (cm) Hmotnost (kg)

Hřebci 172–185 162–174 190–205 21,5–24 560–680

Klisny 169–181 159–171 190–207 20,5–23 550–670

Barva Ţádoucí jsou dvě barevné varianty - bělouši a vraníci. Bělouši - Jedná se o vybělující bělouše, jejichţ kůţe je tmavošedě pigmentovaná, s výskytem bílých odznaků (růţová kůţe), s chlupovým pokryvem těla, který vykazuje u hříbat při narození základní barvy s různými odstíny a s odlišným stupněm prokvetlosti. Vraníci - Kůţe je tmavošedě pigmentovaná, vyjma odznaků, které jsou růţové barvy. Výskyt bílých odznaků je neţádoucí. Menší bílé odznaky jsou přípustné na spodní části končetin a na hlavě. Vyskytují se tři typy vraníků, a to: vraník s uhlově černou a lesklou barvou po celé roční období vraník s černou barvou bez lesku vraník s černou barvou bez lesku, který v letním období vykazuje hnědý nebo ryzý nádech černé barvy Z plemenitby se nevylučují ani jiné barevné varianty - hnědáci a ryzáci. Znaky exteriéru Hlava Suchá s jasně zřetelnými konturami krajin, s typickým klabonosem, s výrazným velkým tmavým okem. Krk Vysoko nasazený, přiměřeně dlouhý, klenutý a dobře osvalený. Kohoutek Méně znatelný, dobře utvářený. Hřbet Středně dlouhý s dobrou vazbou beder. Hrudník 13

Středně hluboký i široký se zaúhlením lopatky, které umoţňuje typickou vysokou akci. Středotrupí je oválné s dobře klenutými ţebry. Záď Středně široká, zezadu oválná, eventuálně mírně střechovitá, dobře osvalená. Končetiny Korektní, přiměřeně kostnaté s výraznými suchými klouby, se středně dlouhou holení, někdy se strmějšími spěnkami a pravidelnými, velkými a pevnými kopyty. Chody Pravidelné, kadencované s typickou vysokou akcí hrudních končetin v klusu. Prostornost chodů v klusu není na úkor typické akce starokladrubského plemene. Užitkové vlastnosti Plemeno se vyznačuje pozdním dospíváním, dlouhověkostí, dobrou plodností, pevnou konstitucí, adaptabilitou pro různá prostředí a dobrou krmitelností. Psychické vlastnosti Zvířata jsou ţivého temperamentu, vyrovnaného charakteru, snadno ovladatelná, učenlivá, pracovitá a dobře spolupracující s lidmi. Původ starokladrubského koně je moţno vysledovat zpět k osmi zakladatelkám čistokrevných klasických rodin (Africa, Rava, Deflorata, Almerina, Sardinia, Ragusa, Cariera, Madar VI) a 7 zakladatelkám čistokrevných neklasických rodin (15 Narcis (I), 67 Xandra, 154 Bárta, Favora Č3912, Dana (G) Č3934, 292 Ritorna, Gita (G) Č399). Současná populace je rozdělena na pět čistokrevných klasických kmenů (Generalissimus, Sacramoso, Napoleone, Solo, Favory) a tři čistokrevné neklasické kmeny (Siglavi Pakra, Romke, Rudolfo), z nichţ jsou Generale, Favory a Rudolfo bělouši, Solo a Siglavi Pakra vraníci a Generalissimus, Sacramoso a Romke se vyskytují v obou barevných variantách (bělouši i vraníci). Čistokrevný klasický kmen Napoleone zanikl v r. 1922. Strukturu a charakteristiku plemene uvádějí JAKUBEC

A

VOLENEC (2003) takto: v průměru mají klisny hřebčinského chovu větší

rámec a silnější kostru a dosahují i větší hmotnosti neţ klisny chované v privátním chovu. Průměrné koeficienty inbrídingu se pohybovaly v roce 1993 v rozpětí 2,4–11,3%, zatímco v roce 2003 činilo toto rozpětí 2,63–7,03%. Pokud budeme uvaţovat hodnotu 6,25% za mezní, pod kterou je příbuzenská plemenitba hospodářských zvířat přípustná, potom se prokázalo, ţe v roce 2003 všechny linie, kromě linie Generale (7,03%), měly průměrné koeficienty příbuznosti pod touto hodnotou.

14

U starokladrubských běloušů je nejvíce zastoupen podíl genů linie Favory (26,7%), dále Generale (25,2%), Generalissimus (15,5 %), Sacramoso (14,6%), Rudolfo (5,3%) Siglavi Pakra (4,9%), Napoleone (4,3 %), a v poslední řadě linie Romke (0,8%). U vraníků je nejvíce zastoupen podíl genů linie Sacramoso (29,5 %), dále pak Generale (14 %), Romke (12%) Solo (11,8%), Napoleone (10,3 %), Favory (9,6%), Siglavi Pakra (7,9%), Generalissimus (4,6%) a v poslední řadě linie Rudolfo (0,2%). Za alarmující uvádí JAKUBEC A

VOLENEC (2003) stav, kdy podíl genů jedné z klasických vraných linií Solo je v současné

vrané populaci na úrovni 1/3 genů linie Sacramoso starokladrubských a odpovídá zbytkovým podílům genů před 80 lety zaniklé linii Napoleone. Zastoupení podílů jmenovaných linií je podle JAKUBECE a VOLENCE (2003) v současné populaci starokladrubského koně zcela nevyváţené a naprosto nevyhovující, a to především z pohledu po několik desítek let realizovaného základního systému připařování, a to systému skupinového rotačního připařování (circular group mating), kdy dochází ve sledu generací k připařování klisen jedné linie hřebci linie druhé v pravidelném sledu. Při vyuţití tohoto systému se předpokládá, ţe výsledkem by mělo být vzájemné rovnoměrné a vyváţené zastoupení genů jednotlivých linií v populaci (JAKUBEC a VOLENEC, 2003).

2.2

Výkonnostní zkoušky

U koní na rozdíl od jiných hospodářských zvířat, nemůţe být většina ţádoucích vlastností váţena, měřena anebo nějakým jiným způsobem zjišťována. Zároveň působí značný rozsah proměnlivých faktorů na projev výkonnosti a svou roli sehrává i malý rozsah testované populace (DUŠEK, 1997). To platí nejen pro vlastnosti temperament, charakter, ochota, jezditelnost, ale i pro četné znaky tělesné stavby (GLODEK ET AL., 1975, BRUNS 1988, HUIZINIGA, 1990). V některých zemích se do hodnocení výkonnosti rutinně zahrnuje i zhodnocení charakteru a temperamentu (KOENEN A ALDRIDGE, 2000). Snahou jak vědy, tak i dlouholeté praxe je provádět subjektivní hodnocení a posouzení uţitkových vlastností, jakoţ i znaků tělesné stavby, pokud moţno co nejobjektivněji. Značným příspěvkem k objektivizaci vlastností a znaků je komisionelní hodnocení a posuzování koní, tj. za účasti více trenérů, soudců a jezdců (SCHWARK ET AL., 1992).

2.2.1 Historie výkonnostních zkoušek Výkonnost se v chovu koní testovala jiţ v dávnověku. Jiţ ve 14. století př. n. l. vrchní štolba chetitského krále Kikkuliš popisuje nejen výcvikové zásady, ale i výběr koní, který je 15

podmíněn vyzkoušením jejich konstituce a výkonností v zátěţových testech (DUŠEK, 1970). Testování koní nabývalo později v jednotlivých zemích různé formy a vyvíjelo se podle lokálních potřeb (DUŠEK

ET AL.,

1999). Aţ do středověku byl plemenný výběr zaměřen

hlavně na hřebce. O jejich výběru vţdy rozhodovala jejich výkonnost, ať uţ se jednalo o výkonnost v tahu, v nošení břemen či v jezdectví. Při středověkých křiţáckých výpravách proniklo do tehdejší Evropy mnoho novinek. Mimo jiné se vliv Orientu v chovu koní odrazil v mnohem větším důrazu, který začal být kladen na význam klisen jako matek příštích generací koní. Pro vyuţití v chovu byli vybíráni takoví hřebci, kteří svou výkonnost prokázali např. v turnajích a ve válečných akcích. Výběr plemeníků byl záleţitostí majitele chovu. U klisen se patrně výkonnost vůbec neprověřovala; tato zásada trvala prakticky aţ do 19. století, kdy se při vzniku chovatelských svazů a uplatňování zkušebního systémů výkonnostní zkoušky aplikovaly převáţně jen u hřebců. Tato forma selekce byla podmíněna ekonomickými důvody. Rytířské turnaje ve středověku byly tehdy velmi významnými výkonnostními zkouškami a pro zvelebování chovu koní měly značný význam. Hodnocení výkonnosti koní v takových turnajích udávalo na staletí směr vývoje chovu, který vytvářel výchozí základnu pro šlechtění koní v následujícím novověku (DUŠEK, 1992). Nejvýznamnějšího pokroku v evropském testovacím systému bylo dosaţeno na prahu 19. století. Tento rozvoj byl ovšem podmíněn celkovým rozvojem nejen v zemědělství, ale i v průmyslu. Na jedné straně se rozvíjely testovací systémy pro taţné koně – to bylo jednou z odpovědí na prudký pokrok v zemědělství a na poptávku po taţné síle – coţ zapříčinilo prudký nárůst v chovu chladnokrevníků. Na druhé straně se rozvíjel chov těţších teplokrevníků, kteří by byli pouţitelní jak v armádě, tak v zemědělství – ti vlastně byli základem dnešních moderních sportovních plemen koní. Mohutnost většiny teplokrevných evropských plemen je dána rozdílnými poţadavky armády a zemědělců na koně. Zatímco v armádě byli upřednostňováni postupem času lehčí polokrevní, temperamentní a pohyblivější koně, v zemědělství byl zájem o silné a spolehlivé tahouny. Samostatnou kapitolou byly dostihy – testování rychlosti u anglických plnokrevníků (rychlostní závody koní jsou známy jiţ od starověku). DUŠEK (1992) uvádí, ţe značným pokrokem bylo zřizování chovatelských svazů, které spolupracovaly se státními hřebčinci při prosazování chovných záměrů. Velmi pozitivní úlohu sehrály tyto chovatelské svazy i při zajišťování testace hřebců, tedy hodnocení jejich výkonnosti. Právě výkonnostní zkoušky hřebců byly významným kvalitativním pokrokem při zlepšování výkonnostního potenciálu chovných populací koní. Tyto výkonnostní zkoušky 16

byly zpočátku velmi jednoduché a byly zaměřeny hlavně na hodnocení taţné síly; teprve postupně se počet hodnocených vlastností zvyšoval. Zkušební systémy se tak zdokonalovaly. Všechna tato opatření směřovala tedy jednoznačně k systematickému zvyšování výkonnosti koní (DUŠEK 1992). První výkonnostní zkoušky se konaly v hřebčíně Tlumačov a v Přerově v roce 1928. MATOUŠEK (1976) uvádí, ţe starokladrubští hřebci se v poválečných letech vůbec nesedlali, zkoušky výkonnosti probíhaly pouze v tahu. Na základě studijních cest prof. Michala, MVDr. Sejkory a ing. Hartmana do zahraničí byla v roce 1952 vydána první československá norma pro plemenné koně, ve které byla i směrnice o výkonnostních zkouškách (MATOUŠEK 1976). ČSN 46 6310 rozdělila testování výkonnosti u koní podle uţitkového typu plemene na tři skupiny: mnohostranně uţitkový (kladrubský kůň), jednostranně uţitkový dostihový a jednostranně uţitkový taţný typ (DUŠEK 1992). Ve vícestranných zkouškách není hodnocena pouze vlastní výkonnost koně, ale přihlíţí se i k exteriéru a typu a pohlavnímu výrazu. Výsledná známka zkoušek je dána součtem známek z jednotlivých disciplín po vynásobení patřičnými koeficienty. Disciplíny a významové koeficienty se liší v závislosti na plemeni testovaných koní – jiné disciplíny a jejich významnost platí pro chladnokrevné koně, jiná pro teplokrevné koně (a i mezi teplokrevnými plemeny existují rozdíly v disciplínách a významových koeficientech). Popis výkonnostních zkoušek s hodnocenými disciplínami a jejich významovými součiniteli najdeme v řádech plemenných knih jednotlivých plemen. Podstatou všech výkonnostních zkoušek by měla být zásada zajištění co moţná nejvíce stejných a standardizovaných podmínek pro testované koně. Mají absolvovat stejný výcvik vedený kvalifikovanými stejně výkonnými jezdci a vozataji a absolvovat stejné zkušební disciplíny. Čím více se tyto základné poţadavky dodrţují, tím jsou výsledky těchto testů pro chov významnější (DUŠEK

ET AL.,

1999). Od konce 80. let

minulého století směřuje tendence k chovu plemen, v jejichţ případě se těţiště ocenění přesouvá z hodnocení výkonnosti k posouzení exteriéru a původu (DURUTTYA, 1997). V současné době je úspěšné absolvování výkonnostních zkoušek nutnou podmínkou pro zařazení do plemenitby většiny plemen koní, jedinou výjimku tvoří hobby plemena, kde jsou koně hodnoceni pouze podle exteriéru. Zhodnocení výkonnosti hraje důleţitou roli při selekci a šlechtění koní (STOCK AND DISTL, 2007). Na nutnost správného hodnocení zvířat, která je základem pro veškerou šlechtitelskou práci, upozorňuje i PŘIBYL

ET AL.

(2004), přičemţ

nutným předpokladem je vyuţití všech dostupných údajů o zvířeti. Pro zhodnocení výkonnosti a mezinárodně platný odhad plemenných hodnot sportovních teplokrevných plemen koní (parkur, drezura, všestrannost) byl v roce 1998 zaloţen výbor Interstallion, který 17

úzce spolupracuje s WBFSH (World Breeding Federation for Sport Horses) a FEI (Fédération Equestre Internationale) (PŘIBYL 2008, interstallion.org). Vlastní analýze výkonnostních zkoušek u koní se věnovala WALLIN

ET AL

(2001),

která se zaměřila na vztah výsledků výkonnostních zkoušek a dlouhověkosti u švédského teplokrevníka. Výsledky ukázaly na jedné straně významné vztahy mezi hodnocením exteriéru, výkonnosti a zdraví na dlouhověkost hodnocených koní, na druhé straně moţnost z těchto dat předvídat preventivní veterinární péči. Největší vliv na dlouhověkost měl stav končetin u mladých koní, nezanedbatelný byl ale i vliv pohlaví. Zdůrazňuje, ţe exteriér a výkonnost, stejně jako zdraví musí být hlavními kritérii při selekci mladých koní pro sportovní vyuţití WALLIN

ET AL.

(2003) uvádí, ţe z výsledků dobře vytvořených

výkonnostních zkoušek (stavba těla, výkonnost, zdraví) lze spolehlivě předpovídat pozdější výkonnost testovaných koní v parkurovém a drezurním sportu. Parametry a trendy při výkonnostních zkouškách klisen meklenburského teplokrevníka se zabýval DIETL

ET AL.

(2004), jako vysoce významné uvádí vliv faktorů rok, měsíc, věk, a místo konání výkonnostních zkoušek na většinu ukazatelů výkonnostních zkoušek.

2.2.2 Výkonnostní zkoušky starokladrubských koní Metodika výkonnostních zkoušek u starokladrubských koní navazuje na podobné metodiky v jiných evropských státech. Výkonnostním zkouškám starokladrubských koní musí předcházet minimálně desetiměsíční výcvik, musí být posouzen celkový tělesný vývin a splněn stanovený poţadavek minimální kohoutkové výšky a obvodu holeně podle růstového standardu (viz Tab. 1). Testovaná zvířata musí být nejméně čtyřletá a musí mít oboustranně prokazatelný původ do páté generace předků při splnění čistokrevné plemenitby u hřebců a klisen. Hřebci a klisny zařazení ke zkouškám výkonnosti musí být zdraví, prosti zjevných dědičně podmíněných konstitučních vad a chorob (NH KLADRUBY, 2005). Výkonnostní zkoušky u starokladrubských koní jsou dvoudenní, čímţ je zajištěna stejná pracovní zátěţ za stejných podmínek (DUŠEK, 1981). Při výkonnostních zkouškách jsou posuzovány tyto vlastnosti: •

původ

•

typ a pohlavní výraz

•

exteriér

•

výkonnost

18

Kromě původu se všechny uvedené vlastnosti hodnotí komisionelně za pouţití 10 bodové stupnice. Komise je nejméně pětičlenná, přičemţ minimálně dva členové nejsou zástupci Národního hřebčína Kladruby. Nejlepšímu hodnocení odpovídá známka 10, nejhoršímu známka 1. Hodnocení ukazatelů je vyjádřeno následovně: nedostatečný (1-2 body), podprůměrný (3-4 body), průměrný (5-6 bodů), nadprůměrný (7-8 bodů), vynikající (9-10 bodů). V říjnu 2007 odsouhlasila rada PK starokladrubského koně hodnocení disciplín výkonnostních zkoušek na půlbody (www.nhkladruby.cz/dokumenty/2007/rpk071008.rtf). Původ Je hodnocen slovně komisí při zkouškách výkonnosti, v písemné formě je součástí výsledků výkonnostních zkoušek kaţdého koně. Při hodnocení se posuzuje chovná a uţitková hodnota předků, stupeň a účelnost pouţití příbuzenské plemenitby, homogenita předků apod. Typ a pohlavní výraz Typ se posuzuje s ohledem na plemennou příslušnost a na základě charakteristiky stanovené šlechtitelským cílem a plemenným standardem. Při výběru se pohlíţí nejen na tělesný rámec, ale i na posuzování vlastností, charakterizujících plemeno. To vše při zachování respektu k limitním hodnotám. Pohlavní výraz je určen pohlavním dimorfismem a při jeho zeslabení není vhodné pouţívat takovéto jedince v plemenitbě. Exteriér Do roku 2005 se hodnotily tělesné linie, fundament a celkový soulad. Od roku 2005 se v rámci tělesných linií hodnotí krk, hřbet, bedra a záď, v rámci fundamentu pánevní a hrudní končetiny, včetně kopyt. Pro vlastní analýzu byla z dílčích dat (krk, hřbet, bedra a záď) vypočtena jedna známka - tělesné linie. Stejně tak bylo vypočítáno hodnocení fundamentu. V celkovém souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby, ušlechtilost a rámec, a to vše s ohledem na plemenný standard. Výkonnost Celková výkonnost je podmíněna dílčími částmi. Je to hodnocení výcviku a dále hodnocení v disciplínách zkoušek výkonnosti: přijeţděnosti, mechanice pohybu, maratonu, ovladatelnosti spřeţení a zkoušky spolehlivosti v tahu. Výcvik Známky za výcvik stanoví vedoucí výcviku během desetiměsíčního průběhu výcviku. Při vlastních zkouškách výkonnosti můţe být provedena korekce udělených známek komisí na základě okamţitého projevu hodnoceného hřebce nebo klisny. Známky z této disciplíny nejsou do analýzy výkonnostních zkoušek zahrnuty, neboť jejich objektivní vypovídací schopnost je velmi malá – hodnocení této vlastnosti nelze dostatečně standardizovat. 19

Problematikou hodnocení koní za výcvik se zabýval i DUŠEK (1979b), uvádí, ţe výcvik nemůţe být komisí objektivně zhodnocen, přesto je nutné sledovat a zaznamenávat reakce jednotlivých koní na průběh výcviku a koně s nevhodnou adaptabilitou vyselektovat. Ke stejnému názoru došel i DIETL

ET AL.

(2005), který poukazuje na neschopnost komisařů

tuto vlastnost dostatečně posoudit, relevantní je zhodnocení trenéra, zároveň potvrdil nízkou heritabilitu jezditelnosti. Přiježděnost Je posuzována na základě jednoduché předepsané drezurní úlohy (viz příloha 1) na drezurním obdélníku 20×40 m. Doba potřebná na splnění této úlohy je přibliţně 5 minut. Mechanika pohybu Komise tuto vlastnost hodnotí v průběhu celých výkonnostních zkoušek. Posuzuje se takt, prostornost, pruţnost, akce a kadence. DUŠEK (1981) uvádí mechaniku pohybu za nejdůleţitější vlastnost výkonnosti a zároveň se zabývá nalezením co nejobjektivnějšího způsobu hodnocení. Zároveň navrhuje standardy k hodnocení mechaniky pohybu, které spočívají v měření délky, rychlosti a frekvence kroku (DUŠEK, 1974). Porovnáním hodnocení mechaniky pohybu u starokladrubských a lipických koní se zabývala ŠIŠKOVÁ (2007), lipičtí koně mají vyšší průměrné hodnocení. Maraton Je jednou z vozatajských disciplín, většinou ji koně absolvují v páru, výjimečně i v jednospřeţí. Jde o terénní jízdu s předepsaným počtem a délkou krokových a klusových pasáţí. Rychlost a překáţky jsou rovněţ stanoveny (viz příloha 2). V maratonu se výkon kaţdého koně hodnotí zvlášť jednou komplexní známkou. Výsledná známka z maratonu se získá odečtením penalizací. Penalizací se trestá: nedodrţení stanoveného chodu (za kaţdých 10 s jiného chodu 0,25 bodu), překročení stanoveného času (v kterémkoli úseku za kaţdých 30 s překročení 0,5 bodu), neposlušnost či odepření pohybu (1. neposlušnost 0,5 bodu, 2. neposlušnost 1 bod, 3. neposlušnost 2 body, 4. neposlušnost se hodnotí vyloučením z výkonnostních zkoušek). V případě váţné poruchy v postrojení či kočáru během maratonu je měření času na dobu nutnou k opravě přerušeno. Na kaţdé spřeţení určí předseda komise jednoho rozhodčího, který v jednotlivých úsecích maratonu na stopkách sleduje čas a zaznamenává udělené trestné body. Ovladatelnost spřežení Je hodnocena v disciplínách: drezurní zkouška a vozatajský parkur pro dvojspřeţí nebo jednospřeţí. Po absolvování drezurní úlohy se ihned navazuje vozatajským parkurem

20

na vymezené ploše 100 x 40 m. Kaţdý kůň spřeţení je hodnocen samostatně, jednou známkou z drezurní zkoušky (viz příloha 3) a druhou z vozatajského parkuru (viz příloha 4). Z porovnání starokladrubských vraníků s ostatními teplokrevnými plemeny vyplynulo, ţe starokladrubští vraníci měli průměrné vyšší bodové hodnocení při výkonnostních zkouškách – vynikali nejen temperamentem, charakterem, krmitelností, mohutností a konstituční tvrdostí, ale i výkonností v těţkém tahu při zachování dostatečné rychlosti (DUŠEK, 1970). Analýzou výkonnostních zkoušek u starokladrubských koní se zabývala ŠIŠKOVÁ (2007), ve své práci analyzovala vliv faktoru barevná varianta, pohlaví, linie, rodina, chovatel a rok výkonnostních zkoušek na následující ukazatele hodnocené při výkonnostních zkouškách: mechanika pohybu, temperament, charakter, konstituce, krmitelnost, pracovní ochota a učenlivost, přijeţděnost, maraton, vozatajský parkur, spolehlivost v tahu, kohoutková výška hůlková a obvod holeně. Autorka uvádí, ţe bělouši mají lepší úroveň mechaniky pohybu neţ vraníci, vysvětluje to kratším předrámím a delším metakarpem starokladrubských běloušů, jistý vliv přikládá selekci koní během celé historie šlechtění dřívější vyuţití běloušů pro potřeby císařského dvora. Významné a vysoce významné rozdíly mezi hřebci a klisnami byly zjištěny u průměrů všech vlastností kromě maratonu, ve všech vlastnostech hřebci vynikali. Významné a vysoce významné rozdíly mezi zástupci jednotlivých linií byli v krmitelnosti, kohoutkové výšce a obvodu holeně, zároveň ale upozorňuje na neobjektivitu výsledků z důvodu malého početního zastoupení v některých liniích, podobné výsledky uvádí i u rodin. Efekt chovatele je zajímavý, neboť koně privátních chovatelů vynikali v hodnocení pracovní ochoty a učenlivosti a charakteru nad koňmi hřebčínského chovu, obráceně tomu bylo v disciplínách přijeţděnosti a spolehlivosti v tahu, dále ţe státní koně jsou vyšší a mají větší obvod holeně. Nejvyšší vliv vykazuje faktor rok absolvování výkonnostních zkoušek - statisticky dokázané rozdíly jsou ve všech hodnocených znacích. Analýzou výkonnostních zkoušek starokladrubských koní se zabývali ANDREJSOVÁ ET AL (2008),

analyzovány byly tyto fixní faktory: varianta, otcovská linie, chov, pohlaví, rok

narození, věk koně v době výkonnostních zkoušek, interakce varianta × chov a interakce otcovská linie × chov. Do analýzy byly zahrnuty následující vlastnosti: typ a pohlavní výraz, exteriér charakterizovaný těmito znaky: tělesná linie, fundament, celkový soulad, přijeţděnost, celkový dojem a znaky výkonnosti a to: krok, klus, cval, maraton, drezurní zkouška, vozatajský parkur, první zabrání, druhé zabrání a třetí zabrání. Autoři uvádějí, ţe bílá varianta oproti vrané vyniká v mechanice pohybu a v celkovém dojmu. Faktor chovu byl významný nebo vysoce významný u čtyř hodnocených vlastností. Do celkového hodnocení 21

varianty a chovu ovšem zasahují významné interakce varianty × chov v kroku a cvalu. Přesto můţeme konstatovat, ţe koně státního chovu oproti koním z privátních chovů vynikají exteriérově. Interakce linie x chov jsou významné u jedné disciplíny a vysoce významné u sedmi disciplín. Faktor roku narození se jevil významný u dvou disciplín, vysoce významný pouze u jedné dílčí vlastnosti. Faktor věku koní v době konání výkonnostních zkoušek byl významný u čtyř vlastností a vysoce významný u jedné vlastnosti. Pro cílené a objektivní sledování vlivu věku na hodnocení starokladrubských koní u výkonnostních zkoušek by bylo třeba vyšší zastoupení koní v méně početných třídách. Vliv faktoru linie na vlastnosti výkonnosti u starokladrubských koní byl významný nebo vysoce významný u devíti vlastností.

2.3 Hodnocení exteriéru 2.3.1 Metody hodnocení exteriéru koní MARŠÁLEK

A

ZEDNÍKOVÁ (1996) uvádí, ţe vlastní nauka o exteriéru, jako součást

zootechnické vědy, se začala rozvíjet v 18. a 19. století. Další dynamický rozvoj nastal aţ začátkem tohoto století v souvislosti se zvyšující se intenzitou ţivočišné výroby, se vznikem nových plemen a s novými vědeckými poznatky. Jednou z nejrozšířenějších metod hodnocení exteriéru na světě je systém zaloţený na lineárním popisu zevnějšku. Tento systém se nejvíce pouţívá u mléčných plemen skotu a byl vyvinut v USA pro holštýnské plemeno, kde se vyuţívá od roku 1977 (MARŠÁLEK A

ZEDNÍKOVÁ, 1996), protoţe vyuţití tradičních způsobů hodnocení exteriéru se ukázalo jako

neefektivní (NORMAN ET AL., 1983; PEARSON ET AL., 1987). DIERS (1992) uvádí poţadavky na znaky zařazené do lineárního popisu takto: mají lineární průběh na zvolené biologické stupnici, jde o znaky jednotlivé, jsou dědivé, mají ekonomickou hodnotu, lze je lineárně popsat na místo subjektivního hodnocení a jsou základní důleţitosti. LANGLOIS (1979), SAASTAMOINEN (1991) a HOLMSTRÖM

ET AL.

(1990) uvádí, ţe utváření zevnějšku koně má

vliv na výkonnost, stavba těla koně neovlivňuje pouze mechaniku pohybu, ale i to jak odolává stresu (SAASTAMOINEN

A

BARREY, 2000; MCILWARTH, 2003). Selekce mladých koní na

základě exteriéru se provádí v mnoha zemích, zároveň se prokázalo, ţe koně, kteří mají lepší hodnocení exteriéru od zkušených komisařů, mají i lepší výkonnost (WALLIN ET AL., 2003). STASHAK (1987) upozorňuje na nutnost hodnocení tělesné stavby u hřebců i klisen kvůli korekci a zlepšení exteriéru u jejich potomstva.

22

Do roku 1996 bylo utváření zevnějšku koní v České republice zaznamenáváno pouze měřením, váţením a ve formě bodového a slovního vyjádření, v němţ byly popisovány především výrazně patrné přednosti nebo nedostatky jednotlivých koní. Od roku 1996 se v České republice začal vyuţívat lineární popis zevnějšku koní a od roku 1998 je tento popis uplatňován u všech plemen koní, jejichţ plemennou knihu vede Asociace svazu chovatelů koní ČR (http://www.horses.sk/konfer/k-sltk-cz.htm). Vlastní lineární popis pro tato plemena zahrnuje 22 znaků (viz příloha 5). SAMORÉ ET AL. (1997) uvádí, ţe lineární popis pro haflingy v Itálii zahrnuje 26 znaků exteriéru (viz příloha 6), stejně jako lineární popis pro KWPN (KOENEN ET AL., 1995). Pro shetlandské poníky v Nizozemí (viz příloha 7) zahrnuje systém lineárního popisu 28 znaků a 40 bodovou škálu (VAN BERGEN AND VAN ARENDONK., 1993). Analýzou exteriéru u populace norických koní v Rakousku se zabýval DRUML ET AL. (2008), je to plemeno, jehoţ šlechtění je zaloţeno hlavně na exteriéru. Do analýzy bylo zahrnuto 10 znaků lineárního popisu a 4 tělesné rozměry. Byl uvaţován vliv těchto faktorů: region chovu, zbarvení, chovné zařazení jedince. Významné rozdíly byly potvrzeny pro všechny tyto faktory. Vztahy mezi 7 ukazateli exteriéru, 7 tělesnými mírami, celkovým dojmem, temperamentem a mechanikou pohybu u andaluských koní se zabýval MOLINA AL.

ET

(1999), nejvyšší variability bylo dosaţeno u obvodu holeně, zatímco nejmenšího

variačního koeficientu bylo dosaţeno u kohoutkové výšky. Nejvyšších variačních koeficientů pro znaky lineárního popisu bylo dosaţeno u těchto znaků: hrudník, postavení končetin, celkový soulad a bedra. Znaky s nejvyšším variačním koeficientem označují autoři za nejproblémovější v současné populaci andaluských koní. Vztahy mezi znaky lineárního popisu

a

tělesnými

VONBUTLETWEMKEN

mírami

ET AL.

klisen

trakénského

koně

v Německu

se

zabýval

(1992), uvádí, ţe korelace mezi výškou v kohoutku a znaky

exteriéru byla pozitivní, ale nízká, korelace mezi obvodem hrudi a holeně a znaky exteriéru negativní a nízká. KOENEN ET AL. (1994) popisuje vztahy mezi tělesnou stavbou a výkonností u holandských teplokrevníků. Rozdíly v exteriéru způsobené vlivem pohlaví se zabýval PINTO ET AL.(2008)

u populace brazilského plemene koní Mangalarga Marchador, bylo analyzováno

25 měr a 11 úhlů. Jako míry ovlivněné pohlavním dimorfismem uvádí autoři obvod holeně, šířku hrudi, obvod hrudi, délku beder, šířku pánve, délku paţní kosti, délku zadní spěnky, šířku hlavy, délku lopatky a délku těla. Úhly ovlivněné pohlavním dimorfismem uvádí autoři takto: úhel kloubu ramenního, úhel kloubu loketního, úhel kloubu hleznového, úhel kloubu kolenního.

23

Hodnocením exteriéru u blízce příbuzného plemene lipický kůň se zabýval ZECHNER ET AL.

(2001), data k zhodnocení populace byla získána měřením. Byly zjištěny rozdíly mezi

koňmi chovanými v jednotlivých hřebčínech pro většinu znaků (34 z 37 u klisen, 29 z 37 u hřebců), tyto rozdíly jsou způsobeny rozdílnými šlechtitelskými cíly a rozdílnou strategií managementu. Rozdíly mezi liniemi byly neprůkazné. Největší rozdíly byly shledány mezi hřebčínem Piber a Szilvásvárad. Piber je zaměřen na chov lipicánů pro klasickou drezůru reprezentovanou španělskou jezdeckou školou ve Vídni, zatímco Szilvásvárad se zaměřuje na chov kočárových koní s vysokou úrovní výkonnosti. Koně chovaní v ostatních hřebčínech jsou spíše podobné koním chovaným v Piberu - to je zapříčiněno častou výměnou chovného materiálu. Zcela mimo hodnoty plemene jsou koně rumunského chovu, změřeni byli pouze hřebci. BABAN

ET AL.

(1998) se zaměřil také na lipického koně, ve své práci se zaměřil

na dědivost morfologických vlastností. Většina prací, týkající se zhodnocení exteriéru v jednotlivých populacích koňských plemen, byla prováděna na základě měření koní. Populací arabských plnokrevníků z hřebčína Alzahraa v Egyptě se zabýval SADEK

ET AL.

(2006), uvádí, ţe vliv pohlaví byl zdrojem variance pro většinu znaků kromě délky krku, obvod holeně, délku přední a zadní spěnky. Věk ovlivnil délku přední a zadní spěnky a obvod holeně. Analýzou populace plemene murgese v Itálii DARIO

ET AL.

(2006) uvádí, ţe za

posledních 20 let došlo ke zvětšení kohoutkové výšky plemene o 5 cm, přiměřeně k tomu se zvětšil i obvod hrudi a obvod holeně. Populací plemene campeiro v Brazílii MCMANUS ET AL. (2005), uvádí, ţe pohlaví a zbarvení nemělo vliv na varianci v rámci plemene, nejvíce hodnocených znaků bylo ovlivněno věkem. CHABCHOUB

ET AL.

(2004) zhodnotil populaci

berberských koní v Tunisku, zjistil, ţe odpovídá plemennému standartu a převládající barvou jsou ryzáci. Populací brazilských poníků se zabýval COSTA ET AL. (2001), výsledky ukázaly statisticky významné zmenšení některých proporcí těla. PRETORIUS

ET AL.

(2004), uvádí, ţe

pro všechny tělesné míry kromě délky těla u populace fríských koní v Jihoafrické republice platí, ţe nejvyšších hodnot dosáhli hřebci, nejniţších klisny. Práce je zajímavá tím, ţe zahrnuje i valachy, hodnoty jejich tělesných rozměrů uvádí přesně mezi hodnoty klisen a hřebců, jedinou délku těla uvádí autoři u klisen průkazně delší. Vlivem inbreedingu na tělesné míry v populaci andaluských koní ve Španělsku se zabýval GOMEZ ET AL. (2009), uvádí, ţe byly nalezeny rozdíly mezi hřebci a klisnami. Variační koeficienty tělesných rozměrů byly nízké aţ střední, coţ poukazuje na vysokou homogenitu plemene. Zároveň autoři potvrdili význam inbrední deprese na tělesné rozměry andaluských koní. Metodami hodnocení exteriéru u irských taţných koní se zabývala ve své diplomové práci BREEN (2009), upozorňuje zejména na důleţitost zhodnocení exteriéru pro selekci plemenných koní. 24

Analýzou populace starokladrubského koně z hlediska tělesné stavby se zabývala SOBOTKOVÁ (2006) podle otcovských linií, pohlaví a věkových skupin. Bylo pouţito 26 tělesných rozměrů, 5 úhlů končetin a 10 hipometrických indexů. Autorka uvádí, ţe nejvíce průkazných rozdílů bylo nalezeno při porovnání hřebců a klisen, hřebci mají průkazně větší klabonos a obvod holeně. Klisny mají vysoce průkazně větší obvod hrudníku, šířku kyčlí a úhly ramenního a kolenního kloubu. Linie se mezi sebou liší minimálně.

2.3.2 Lineární popis u starokladrubských koní Metodiku lineárního popisu starokladrubských koní vypracoval JAKUBEC (1996) takto: 1. Identifikace a popis barvy Důleţitost popisu barev a odznaků vyplývá z okolnosti, ţe existují uvnitř plemene dvě barevné varianty: bělouši a vraníci. To s sebou nese problémy při vzájemném páření mezi bělouši a vraníky, jiné barvy ani bílé odznaky u vraníků nejsou ţádoucí (JAKUBEC a VOLENEC, 2003). Dědičností odznaků u arabských plnokrevníků se zabýval WOOLF (1990), zjistil, ţe hřebci a ryzáci mají více bílých odznaků neţ klisny a hnědáci. V roce 1998 se WOOLF zaměřil na častější výskyt odznaků na pánevních končetinách neţ na hrudních končetinách a i na stranovou asymetrii - častější uvádí výskyt odznaků na levých končetinách. Dědivost (h2) bílých odznaků pro populaci Franches-Montagnes odhaduje RIEDER ET AL. (2008) na 0,5, tedy střední. Zároveň uvádí silnou pozitivní korelaci mezi alelou pro ryzé zbarvení a výskytem bílých odznaků. Odhadem genetických parametrů pro zbarvení koní se zabýval TOTH ET AL. (2006), kdy definovali barevné třídy (bělouš, ryzák, hnědák a vraník), fenotypy byly měřeny kvantitativně podle standardizovaných mezinárodních procedur, kde L* popisuje intenzitu zbarvení, a* saturaci mezi červenou a zelenou, b* saturaci mezi ţlutou a modrou. Celková barevná saturace byla odvozena od a* a b* a uváděna jako chroma. Dosavadní poznatky o dědičnost zbarvení u koní shrnují ve svém článku THIRUVENKADAN ET AL. (2008). Rozdíly mezi výkonností na dostihové dráze u jednotlivých zbarvení koní se zabývali STACHURSKA ET AL.

(2007), bohuţel se neprokázal vliv zbarvení koně na dostihovou výkonnost. Jak je

uvedeno výše, u starokladrubských koní jsou ţádoucí dvě barevné varianty – bělouši a vraníci. VALENTINE (1995), SUTTON

A

COLEMAN (1997), JOHNSON (1998) a BELLONE

(2010) uvádí, ţe u 80 % běloušů se s postupem času objeví melanomy. Nejen problematikou výskytu melanomů a vitiliga u starokladrubských koní se zabývala HOFMANOVÁ (2010a), ale i jejich zbarvením a barevnou diverzitou (HOFMANOVÁ ET AL., 2010b). 2. Lineární popis exteriéru, včetně tělesných rozměrů a hmotnosti zvířete 25

3. Seznam a charakteristika vad tělesné stavby 4. Souhrnné hodnocení typu a pohlavního výrazu, rámce a mohutnosti, tělesné stavby, ušlechtilosti, harmonie a chodů. Definice znaků lineárního popisu JAKUBEC (2003) uvádí formulace hlavních poţadavků na lineární systém popisu takto: 1. Jednotlivé znaky exteriéru, které přispívají ke zlepšení vlastností funkčního a ekonomického významu, je třeba popisovat nezávisle na sobě. 2. Znak popisuje bonitér pomocí 9 stupňové škály (nutnost vyuţití v celém rozsahu) od jednoho biologického extrému k druhému, proto „lineární popis“. Neporovnáváme posuzovaného jedince s „ideálem“, nýbrţ v celém jeho projevu (krátký-dlouhý, úzký-široký, hluboký-mělký apod.). Šlechtitelský cíl je stanovován aţ v dalším kroku a můţe nabývat niţších, vyšších či středních hodnot. 3. Podmínkou úspěšné aplikace zmíněné metody je vyuţití celé škály. 4. Popis zvířat provádíme u stejně starých jedinců, bez znalosti původu, tj. znalosti exteriéru a výkonnosti otce a matky. 5. Popis znaků získaný v určitém věku zůstává v platnosti u jedinců během jejich další působení v plemenitbě. Vlastní lineární popis pro starokladrubské koně zahrnuje 36 znaků (příloha 8). V říjnu 2007 vznesla rada PK starokladrubského koně poţadavek na sníţení znaků lineárního popisu na cca 20 (www.nhkladruby.cz/dokumenty/2007/rpk071008.rtf). Analýzou 32 znaků lineárního popisu u starokladrubských koní se zabývali JAKUBEC ET AL.

(1999), do analýzy byly zahrnuty tyto faktory: barevná varianta, pohlaví a věk. Do

modelu byly zahrnuty i interakce mezi barevnou variantou a pohlavím, barevnou variantou a věkem a interakce mezi pohlavím a věkem. Vraníci měli delší a měkčí hřbet, lopatka byla u běloušů delší a šikmější, zároveň měli bělouši širší a hlubší hrudník. Bělouši vynikali i v postavení hrudních a pánevních končetin. Statisticky významné rozdíly mezi hřebci a klisnami byly pozorovány jen pro pár znaků. Pouze 12 znaků lineárního popisu z 32 bylo statisticky významně ovlivněno věkem. Vlivem barevné varianty a chovu na zevnějšek starokladrubských koní se zabývali JAKUBEC

ET AL.

(2007), do analýzy bylo zahrnuto 32

znaků lineárního popisu a tyto faktory: barevná varianta, pohlaví, rok narození a věk při popisu. Nejvyššího variačního koeficientu dosáhly znaky hrudní končetiny - zepředu (40,14%), obvod hrudi (36,25%) a výška v kohoutku (30,97%). Významné rozdíly mezi barevnými variantami byly nalezeny u 13 znaků. Významné rozdíly mezi starokladrubskými 26

koňmi privátního a státního chovu byly nalezeny u 12 znaků. Významné rozdíly mezi hřebci a klisnami byly rovněţ zaznamenány u velikého počtu znaků přední části a trupu (u 11 z 18) a ve 2 znacích zádě, tyto rozdíly autoři vysvětlují jako výsledek selekce a vyjádření pohlavního dimorfizmu. Zhodnocením významnosti roku narození a věku při popisu došli autoři k závěru, ţe významné rozdíly mezi roky narození vykazovalo 19 z 32 znaků a významné rozdíly mezi věkem při popisu zaznamenali u 13 z 32 znaků. Zhodnocením potomstva jednotlivých plemeníků starokladrubského koně na základě znaků lineárního popisu se zabývali VOSTRÝ

ET AL.

(2008), ve své práci se autoři zaměřili i na grafické

znázornění vlivu plemeníků na potomstvo, jako srovnávací hranici pouţili průměr daného znaku všech jedinců zahrnutých do analýzy.

27

3 Hypotéza Databáze získaná hodnocením jednotlivých ukazatelů výkonnostních zkoušek starokladrubských koní je vhodným podkladem pro odhad plemenné hodnoty výkonnosti u starokladrubských koní. Data získaná lineárním popisem starokladrubských koní jsou vhodným podkladem pro odhad plemenné hodnoty tělesné stavby starokladrubských koní.

28

4 Cíl práce Cílem této práce je co moţná nejobjektivnější zhodnocení podkladových databází získaných při lineárním popisu a výkonnostních zkouškách starokladrubských koní v letech 1995 – 2007, nikoliv rozpracování odhadu plemenné hodnoty. Analýza má následující dílčí cíle: Zhodnotit populaci starokladrubského koně pomocí základních statistických parametrů ukazatelů výkonnostních zkoušek Zhodnotit vliv jednotlivých faktorů na ukazatele hodnocené při výkonnostních zkouškách Zjistit korelační vztahy mezi ukazateli výkonnostních zkoušek Zhodnotit populaci starokladrubského koně pomocí základních statistických parametrů znaků lineárního popisu Zhodnotit vliv jednotlivých faktorů na znaky lineárního popisu Zjistit korelační vztahy mezi znaky lineárního popisu Zjistit korelační vztahy mezi ukazateli výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu Zpracovat

výsledky

v závěr

tak,

aby

byly

nejen

pouţitelné

při

objektivizaci a zefektivnění hodnocení starokladrubských koní, ale aby byly zároveň i kvalitním podkladem pro odhad plemenné hodnoty

29

5 Materiál a metody Základem analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek starokladrubských koní jsou data, získaná při výkonnostních zkouškách v 1995 – 2007. Analýza znaků lineárního popisu byla provedena na základě dat, získaných v letech 1996 - 2008. Obě dvě databáze poskytl Národní hřebčín Kladruby nad Labem s. p.

5.1 Materiál analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek Zkoušek výkonnosti se v letech 1997 - 2007 zúčastnilo 495 starokladrubských koní. Tab. 2 uvádí rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek pro barevnou variantu, chov a pohlaví. Z tabulky je zřejmý vyrovnaný poměr mezi barevnými variantami v chovu starokladrubského koně a zároveň vystihuje vzrůstající počet koní v majetku privátních chovatelů. Tab. 3 uvádí zastoupení koní jednotlivých linií ve výkonnostních zkouškách.

Tabulka 2:

Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek pro variantu, chov a pohlaví

Varianta Chov Bělouši Vraníci NHK PCH 245 49,5% 250 50,5% 200 40,4% 295 59,6% Tabulka 3:

Pohlaví Klisny 371 74,9%

Hřebci 124 25,1%

Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek do otcovských linií Počet/%

Linie Favory Generale Generalissimus Romke Rudolfo Sacramoso Siglavi Pakra Solo

52 48 88 23 19 167 24 74

10,5% 9,7% 17,8% 4,6% 3,8% 33,7% 4,8% 14,9%

Tab. 4 uvádí věk koní při absolvování výkonnostních zkoušek. Nejpočetněji byla zastoupena kategorie čtyřletých koní – to odpovídá poţadavku Řádu plemenné knihy STK. S přibývajícím věkem četnost v jednotlivých věkových kategoriích klesala, proto byly koně starší sedmi let sloučeni do jedné kategorie.

30

Tabulka 4:

Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek podle věku

Věk (roky) 3 4 5 6 7-11

Počet/% 29 336 83 20 26

5,9% 68,2% 16,8% 4,1% 5%

Tab. 5 uvádí zastoupení koní účastnících se výkonnostních zkoušek v jednotlivých letech. Nejvíce koní absolvovalo výkonnostní zkoušky v roce 2003, coţ můţe být způsobeno tím, ţe v roce 2002 byly dotace vyplácené na klisnu po výkonnostních zkouškách zařazenou do genových rezerv od roku 1997 nejvyšší (DYKOVÁ, 2009; viz příloha 9). Vysoká účast při výkonnostních zkouškách v roce 2003 je samozřejmě podmíněna i silnou účastí ročníku 1999 na výkonnostních zkouškách (viz tab. 6) – celkem 53 koní bylo čtyřletých. Tabulka 5:

Rozčlenění koní účastnících se výkonnostních zkoušek do jednotlivých let

Rok konání výkonnostních zkoušek 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet/% 10 31 21 34 47 56 37 35 71 47 36 39 31

2,0% 6,3% 4,2% 6,9% 9,5% 11,3% 7,5% 7,1% 14,3% 9,5% 7,3% 7,9% 6,3%

Tab. 6 uvádí rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek podle roku narození. Na první pohled je zřejmé, ţe zastoupení koní v jednotlivých kategoriích pro počet koní účastnících se výkonnostních zkoušek a pro počet koní podle roku narození je téměř shodné. Byla nalezena velmi vysoká těsnost korelace mezi rokem narození a rokem konání výkonnostních zkoušek (0,94). Z tohoto důvodu nebyl faktor roku narození do analýzy zahrnut (PEKÁR A BRABEC, 2009).

31

Tabulka 6:

Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních podle roku narození Počet/%

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

8 31 32 45 65 43 37 41 60 33 36 46 18

1,6% 6,3% 6,5% 9,1% 13,1% 8,7% 7,5% 8,3% 12,1% 6,7% 7,3% 9,3% 3,6%

Pokud se podíváme na zastoupení potomků jednotlivých plemeníků, zjistíme, ţe nejvíce potomků účastnících se výkonnostních zkoušek měl hřebec Sacramoso Romana XLVI (29 potomků, tj. 5,9%), dále Sacramoso Isolda XLII (28 potomků, tj. 5,7%), Sacramoso Favorta XLIV (25 potomků, tj. 5,1%), Generale Alata XLVI (21 potomků, tj. 4,2%). Celkem se výkonnostních zkoušek zúčastnili potomci 60 plemenných hřebců. Do analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek jsou zahrnuty tyto ukazatele: typ a pohlavní výraz, tělesné linie, fundament, celkový soulad, přijeţděnost, celkový dojem, krok, klus, cval, maraton, drezurní zkouška, vozatajský parkur, první zabrání, druhé zabrání a třetí zabrání. Známky za výcvik nejsou do analýzy zahrnuty z důvodu malé objektivity.

5.2 Materiál analýzy znaků lineárního popisu Lineárním popisem byl v letech 1996 – 2000 zaznamenán exteriér u 1035 starokladrubských koní. Tab. 7 uvádí rozčlenění jedinců, u kterých byl proveden lineární popis, pro barevnou variantu, chov a pohlaví. Tabulka 7:

Rozčlenění jedinců, u kterých byl proveden lineární popis, pro barevnou variantu, chov a pohlaví

Varianta Chov Bělouši Vraníci NHK PCH 473 45,7% 562 54,3% 338 32,7% 697 67,3%

Pohlaví Klisny 696 67,2%

Hřebci 339 32,8%

Tab. 8 uvádí zastoupení popsaných koní v jednotlivých liniích. I přesto, ţe je zastoupení jednotlivých linií v systému lineárního popisu rovnoměrnější neţ při účasti na 32

výkonnostních zkouškách, odpovídá poměrovému zastoupením jednotlivých otcovských linií v plemeni. Tabulka 8:

Rozčlenění jedinců, u kterých byl proveden lineární popis, do otcovských linií Počet/%

Linie Favory Generale Generalissimus Romke Rudolfo Sacramoso Siglavi Pakra Solo

134 81 182 74 25 302 77 160

12,9% 7,8% 17,6% 7,1% 2,4% 29,2% 7,4% 15,5%

Tab. 9 uvádí věk koní při popisu. Z tabulky je patrné, ţe opět převládá kategorie čtyřletých koní, tak jak to odpovídá Řádu plemenné knihy. Popis tříletých koní je z počátku zavedení lineárního popisu do praxe, většina koní byla později přehodnocena. Pro potřeby analýzy bylo pro kaţdého koně počítáno s jedním, posledním popisem. Koně starší 15 let byli sloučení do jedné kategorie, z důvodu nízkého zastoupení v jednotlivých věkových kategoriích. Tabulka 9:

Rozčlenění jedinců, u kterých byl proveden lineární popis, podle věku

Věk (roky) 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16-23

Počet/% 77 634 113 47 44 21 18 20 11 6 9 6 10 19

7,4% 61,3% 10,9% 4,5% 4,3% 2,0% 1,7% 1,9% 1,1% 0,6% 0,9% 0,6% 1,0% 1,8%

Tab. 10 uvádí počty koní, u nichţ byl proveden lineární popis, v jednotlivých letech. Nejvíce koní bylo popsáno v roce 1995 a 1996, kdy byli popsáni i starší chovní koně základního stáda. Mnoţství koní popsaných v ostatních letech odpovídá mnoţství narozených

33

hříbat. Do analýzy znaků lineárního popisu nebyl faktor roku popisu zařazen, z důvodu vysoké korelace s rokem narození popsaných koní.

Tabulka 10:

Rozčlenění jedinců, u kterých byl proveden lineární popis, do jednotlivých let Počet/%

Rok popisu 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

100 102 79 43 46 56 48 41 98 66 86 112 72 86

9,7% 9,9% 7,6% 4,2% 4,4% 5,4% 4,6% 4,0% 9,5% 6,4% 8,3% 10,8% 7,0% 8,3%

Rok narození a počet popsaných koní narozených v jednotlivých letech udává tab. 11. Z té je patrné, ţe lineární popis je v posledních letech standardně prováděn u čtyřletých koní, proto jsou poslední ročníky vyrovnané.

34

Tabulka 11:

Rozčlenění popsaných koní podle roku narození

Rok narození 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Počet/% 1 1 1 1 2 2 4 1 6 7 5 4 5 15 10 15 17 18 30 27 55 68 61 68 44 46 48 78 71 84 106 68 66

0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,2% 0,2% 0,4% 0,1% 0,6% 0,7% 0,5% 0,4% 0,5% 1,4% 1,0% 1,4% 1,6% 1,7% 2,9% 2,6% 5,3% 6,6% 5,9% 6,6% 4,3% 4,4% 4,6% 7,5% 6,9% 8,1% 10,2% 6,6% 6,4%

Do analýzy znaků lineárního popisu bylo zahrnuto všech 36 znaků: výška v kohoutku, hlava - profil, krk - délka, krk - nasazení, krk - profil, kohoutek - délka, kohoutek - výška, hřbet - délka, hřbet - klenutí, bedra - délka, bedra - klenutí, plec - délka, plec - uloţení lopatky, hrudník - délka, hrudník - hloubka, prsa - šířka, hrudník - obvod, hrudník - šířka, záď - délka, záď - šířka, záď - sklon, záď - profil, záď - výška nasazení ohonu, hrudní končetiny, hrudní končetiny - zboku, hrudní končetiny - spěnka zboku, pánevní končetiny - úhel hlezna, hrudní končetiny - spěnka délka, pánevní končetiny - spěnka zboku, pánevní končetiny -

35

spěnka délka, úhlování zadních kopyt, kopyto - úhel s horizontálou, kopyto - šířka, kopyto velikost, pánevní končetiny zezadu, mohutnost.

5.3 Metody analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek Podkladové databáze jsou shromáţděny v programu Excel a analyzovány pomocí programu SAS (1997). Pro odhad vlivu jednotlivých faktorů na ukazatele výkonnostních zkoušek byl pouţit obecný lineární model (GLM) s pevnými efekty, vycházející z metody nejmenších čtverců. Do analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek byly zahrnuty tyto faktory: varianta, chov, pohlaví, rok konání výkonnostních zkoušek, věk, linie. Následující model byl pouţit k analýze dat: Yijklmn =

+VARi + CHOVj + SEXk + ROKl + VĚKm + LINIEn + eijklmn,

kde: = pozorovaná vlastnost

Yijklmn

= celkový průměr VARi

= fixní efekt i-té varianty

CHOVj

= fixní efekt j-tého chovu

SEXk

= fixní efekt k-tého pohlaví

ROKl

= fixní efekt l-tého roku konání VZ

VĚKm

= fixní efekt m-tého věku při popisu

LINIEn

= fixní efekt n-té linie

eijklmn

= náhodná residuální chyba Byly stanoveny základní statistické parametry: průměr, směrodatná odchylka a

variační koeficient. Byly odhadnuty průměry (LSM) a standardní chyby (SE) hodnocených vlastností, vypočtené metodou nejmenších čtverců a testovány významnosti jednotlivých rozdílů mezi průměry LSM Scheffého metodou mnohonásobného porovnávání (HSU, 1996), významnost rozdílů je hodnocena pomocí intervalového rozdílu na významnosti: * P < 0.05, * * P < 0,01.

Upravená databáze byla pouţita pro zhodnocení efektu otce. Databáze obsahovala výsledky potomků, kteří měli 4 a více sourozenců (VOSTRÝ ET AL., 2007), celkem tedy bylo do analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek

podle plemeníků zahrnuto 452

potomků 34 plemeníků. Podrobnou strukturu analyzovaných dat uvádí příloha 10 (rozčlenění 36

jedinců podle chovu, varianty, pohlaví, linie, roku konání výkonnostních zkoušek, věku a otce). Opět byl pouţit obecný lineární model (GLM) s pevnými efekty, vycházející z metody nejmenších čtverců. Do analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek byly zahrnuty tyto faktory: varianta, chov, pohlaví, rok narození, věk při výkonnostních zkouškách, otec. Faktor linie nebyl do analýzy zahrnut, protoţe jeho vliv na jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek byl zanedbatelný. Následující model byl pouţit k analýze dat: Yijklmn =

+VARi + CHOVj + SEXk + ROKl + VĚKm + OTECn + eijklmn,

kde: = pozorovaná vlastnost

Yijklmn

= celkový průměr VARi

= fixní efekt i-té varianty

CHOVj

= fixní efekt j-tého chovu

SEXk

= fixní efekt k-tého pohlaví

ROKl

= fixní efekt l-tého roku narození

VĚKm

= fixní efekt m-tého věku při popisu

OTECn

= fixní efekt n-tého otce

eijklmn

= náhodná residuální chyba

5.4 Metody analýzy znaků lineárního popisu Podkladové databáze jsou shromáţděny v programu Excel a analyzovány pomocí programu SAS (1997). Pro odhad vlivu jednotlivých faktorů na znaky lineárního popisu byl pouţit obecný lineární model (GLM) s pevnými efekty, vycházející z metody nejmenších čtverců. Do analýzy znaků lineárního popisu byly zahrnuty tyto faktory: varianta, chov, pohlaví, rok narození, věk, linie. Následující model byl pouţit k analýze dat: Yijklmn =

+VARi + CHOVj + SEXk + ROKl + VĚKm + LINIEn + eijklmn,

kde: Yijklmn

= pozorovaná vlastnost = celkový průměr

VARi

= fixní efekt i-té varianty

CHOVj

= fixní efekt j-tého chovu 37

SEXk

= fixní efekt k-tého pohlaví

ROKl

= fixní efekt l-tého roku narození

VĚKm

= fixní efekt m-tého věku při popisu

LINIEn

= fixní efekt n-té linie

eijklmn

= náhodná residuální chyba Byly stanoveny základní statistické parametry: průměr, směrodatná odchylka

a variační koeficient. Byly odhadnuty průměry (LSM) a standardní chyby (SE) hodnocených vlastností, vypočtené metodou nejmenších čtverců a testovány významnosti jednotlivých rozdílů mezi průměry LSM Scheffého metodou mnohonásobného porovnávání (HSU, 1996), významnost rozdílů je hodnocena pomocí intervalového rozdílu na významnosti: * P < 0.05, * * P < 0,01.

Upravená databáze byla pouţita pro zhodnocení efektu otce. Databáze opět obsahovala výsledky potomků, kteří měli 4 a více sourozenců (VOSTRÝ ET AL., 2007), celkem tedy bylo do analýzy znaků lineárního popisu jednotlivých plemeníků zahrnuto 963 potomků 54 plemeníků. Podrobnou strukturu analyzovaných dat uvádí příloha 11 (rozčlenění jedinců podle chovu, varianty, pohlaví, linie a otce). Opět byl pouţit obecný lineární model (GLM) s pevnými efekty, vycházející z metody nejmenších čtverců. Do analýzy vlivu otců na znaky lineárního popisu byly zahrnuty tyto faktory: varianta, chov, pohlaví, rok narození, věk a otec. Následující model byl pouţit k analýze dat: Yijklmn =

+VARi + CHOVj + SEXk + ROKl + VĚKm + OTECn + eijklmn,

kde: Yijklmn

= pozorovaná vlastnost = celkový průměr

VARi

= fixní efekt i-té varianty

CHOVj

= fixní efekt j-tého chovu

SEXk

= fixní efekt k-tého pohlaví

ROKl

= fixní efekt l-tého roku narození

VĚKm

= fixní efekt m-tého věku při popisu

OTECn

= fixní efekt n-tého otce

eijklmn

= náhodná residuální chyba

38

5.5 Vyhodnocení korelačních vztahů Do vyhodnocení korelačních vztahů jsou zahrnuty jak ukazatele výkonnostních zkoušek, tak znaky lineárního popisu. Jak korelační vztahy mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek, tak mezi jednotlivými znaky lineárního popisu byly vyhodnoceny odděleně. Obě dvě pouţité databáze jsou shodné s výše popsanými, pro vyhodnocení výkonnostních zkoušek byla pouţita první, neupravená databáze. Podkladové databáze jsou shromáţděny v programu Excel a analyzovány pomocí programu SAS (1997).

Pro

vyhodnocení vztahů mezi ukazateli výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu byly obě databáze spojeny do jedné, podle identifikačního čísla koně, tzn. počet jedinců v této nově vytvořené databázi odpovídal počtu koní, kteří absolvovali výkonnostní zkoušky. Korelační koeficient slouţí jako základní míry pro vyjádření „těsnosti lineární stochastické vazby“ mezi sloţkami náhodného vektoru. Dnes je klasický párový korelační koeficient označován jménem Pearsonovým (MELOUN A MILITKÝ, 2004).

39

6 Výsledky 6.1 Zhodnocení populace starokladrubského koně na základě výsledků výkonnostních zkoušek Graf 1 a graf 2 uvádí vývoj hodnocení jednotlivých disciplín v průběhu let. Z průběhu grafu 1 je patrné, ţe průměrné známky získané v jednotlivých letech příliš nekolísaly. Jedinou výjimkou je rok 2005, který byl charakteristický nízkým hodnocením u všech dílčích ukazatelů exteriéru, zejména u fundamentu. Graf 1: Vývoj hodnocení jednotlivých ukazatelů výkonnostních zkoušek v letech 1997 – 2007

U grafu 2, ve kterém jsou popsány zejména ukazatele zaměřené na vlastní výkonnost, můţeme konstatovat, ţe v roce 1999 většina hodnocených disciplín dosáhla minima. Výrazný pokles ve výši získaných průměrných známek je patrný opět v roce 2005, a to pro všechny ukazatele mechaniky pohybu, tedy nejen pro klus, ale i pro krok a cval. Ostatní ukazatele výkonnostních disciplín nedosahují takto extrémních výkyvů a dá se říct, ţe hodnocení jednotlivých ukazatelů vlastní výkonnosti v průběhu let spolu souvisí. To můţeme vysvětlit tím, ţe nedostatky ve výcviku, či pracovní ochotě koně se projeví ve všech zkoušených disciplínách.

40

Graf 2: Vývoj hodnocení jednotlivých ukazatelů výkonnostních zkoušek v letech 1997 2007

V tab. 12 jsou uvedeny základní statistické parametry ukazatelů výkonnostních zkoušek. Tab. 12:

Základní statistické parametry ukazatelů výkonnostních zkoušek

Ukazatel Průměr Standardní odchylka Variační koeficient Minimum Maximum Typ a pohlavní výraz 7,08 0,63 8,94 4,93 8,80 Tělesná linie 6,94 0,56 8,01 4,93 8,53 Fundament 6,71 0,56 8,34 4,67 8,00 Celkový soulad 6,98 0,58 8,37 4,67 8,43 Přijeţděnost 7,10 0,78 11,03 3,00 9,00 Celkový dojem 7,07 0,76 10,77 4,33 9,00 Krok 6,77 0,75 11,01 4,00 9,00 Klus 7,11 0,79 11,10 4,27 9,00 Cval 6,78 0,78 11,46 3,33 8,68 Maraton 8,72 1,17 13,41 5,00 10,00 Drezurní zkouška 7,43 0,97 13,10 4,43 10,00 Vozatajský parkur 7,69 0,93 12,06 4,93 10,00 První zabrání 8,32 1,30 15,68 4,17 10,00 Druhé zabrání 8,39 1,33 15,86 3,67 10,00 Třetí zabrání 8,49 1,40 16,53 4,00 10,00 Rozpětí průměrů pro jednotlivé zkušební disciplíny je od 6,77 bodů (krok) aţ po 8,72 bodů (maraton). Měřítkem proměnlivosti jednotlivých vlastností je směrodatná odchylka, resp. variační koeficient. Nejniţší variační koeficient, tj. nejniţší variabilita je u ukazatele tělesné linie, pouhých 8,01 % a u ukazatele fundament 8,34 %. Naopak nejvyšší variační koeficienty byly zjištěny u ukazatelů zkoušky spolehlivosti v tahu: 16,53 % třetí zabrání, 15,86 % druhé zabrání a 15,68 % první zabrání. Vyšší hodnoty variačního koeficientu dosáhla 41

i disciplína maraton s 13,41 %. U jednotlivých ukazatelů výkonnostních zkoušek nebyla zaznamenána vysoká variabilita, tedy variační koeficient nad 30,00 % a výše nalezených variačních koeficientů (do 19,99 %) vypovídá o celkově nízké variabilitě. Vyšší variační koeficient je v tomto případě spíše způsoben tím, ţe u ukazatelů výkonnostních zkoušek hodnotících exteriér, ţádný kůň nedosáhl plného počtu, tj. 10 bodů. U výkonnostních disciplín, jako je maraton, nebo zkouška spolehlivosti v tahu, bylo plného počtu bodů dosaţeno, i kdyţ se to nestalo pravidlem. Minimum a maximum udává rozsah udělených bodů, tj. minimální a maximální počet bodů, které byly uděleny pro daný ukazatel. Tyto hodnoty jsou uvedeny v desetinných číslech, coţ je v rozporu s Řádem plemenné knihy starokladrubského koně, který uvádí poţadavek na pouţívání celých čísel. To je způsobeno tím, ţe pro analýzu výkonnostních zkoušek byl pouţit průměrný zisk bodů od všech posuzovatelů.

6.2 Výsledky analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek Z výsledků analýzy ukazatelů výkonnostních zkoušek vyplývá vliv jednotlivých faktorů na ukazatele výkonnostních zkoušek, tak jak ukazuje souhrnná tab. 13.

Tabulka 13:

Vliv faktorů na jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek

Ukazatel / faktor Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

Varianta Chov Pohlaví ** ** ** * ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** * * ** * ** ** ** * ** * **

42

Rok ** ** ** **

** ** ** ** ** ** ** ** **

Věk

Linie

*

** ** * ** *

*

6.2.1 Zhodnocení vlivu barevné varianty V tab. 14 jsou uvedeny průměry LSM a jejich standardní chyby (SE) pro barevnou variantu. Vysoce průkazné rozdíly mezi průměry byly nalezeny u pěti ukazatelů výkonnostních zkoušek: celkový dojem, krok, klus, cval a první zabrání; průkazné rozdíly u dvou ukazatelů – druhého a třetího zabrání. Bělouši oproti vraníkům vynikají v mechanice pohybu a v celkovém dojmu. Vraníci získali výrazně lepší hodnocení v disciplínách spolehlivosti v tahu.

Tabulka 14:

Průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro barevnou variantu

Ukazatel Počet/% Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

Varianta Bílá Černá 245 49,5% 250 50,5% LSM SE LSM SE 7,10 0,13 7,20 0,13 6,97 0,11 7,03 0,11 6,84 0,10 6,75 0,10 7,11 0,12 7,18 0,12 7,09 0,16 6,91 0,16 7,00 0,15 6,68 0,15 6,91 0,14 6,37 0,15 7,21 0,15 6,68 0,16 6,84 0,14 6,30 0,15 9,16 0,24 9,38 0,24 7,99 0,19 8,13 0,20 8,22 0,18 8,44 0,19 8,39 0,26 8,99 0,27 8,66 0,26 9,06 0,27 8,80 0,28 9,28 0,29

Významnost

** ** ** **

** * *

0,2580 0,4420 0,2124 0,3326 0,1108 0,0018 <0,0001 <0,0001 <0,0001 0,1733 0,3023 0,0908 0,0014 0,0299 0,0149

6.2.2 Zhodnocení vlivu chovu V tab. 15 jsou uvedeny průměry LSM a jejich standardní chyby (SE) pro chov. Vysoce průkazné rozdíly mezi průměry byly nalezeny u devíti ukazatelů: typu a pohlavního výrazu a u všech dílčích ukazatelů exteriéru a mechaniky pohybu. Průkazné rozdíly mezi koňmi privátních chovatelů a koňmi z chovu Národního hřebčína Kladruby nad Labem, byly zjištěny u ukazatelů drezurní zkouška a vozatajský parkur. Ve všech těchto ukazatelích koně státního chovu vynikali nad koňmi privátních chovatelů. Zde je nutné poznamenat, ţe do kategorie koní privátních chovatelů jsou zařazeni i koně pocházející ze státního chovu, kteří byli později prodáni. 43

Tabulka 15:

Průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro chov

Ukazatel

Chov

Počet/% Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

NHK 200 40,4% LSM SE 7,26 0,13 7,09 0,11 6,89 0,10 7,26 0,12 7,18 0,16 7,05 0,15 6,79 0,15 7,08 0,16 6,70 0,15 9,28 0,24 8,18 0,20 8,43 0,19 8,77 0,27 8,86 0,27 9,01 0,29

PCH 295 59,6% LSM SE 7,03 0,12 6,91 0,10 6,70 0,10 7,04 0,11 6,82 0,15 6,63 0,14 6,50 0,13 6,81 0,14 6,44 0,14 9,26 0,22 7,94 0,18 8,23 0,17 8,62 0,25 8,85 0,25 8,99 0,27

Významnost

** ** ** ** ** ** ** ** ** * *

0,0002 0,0005 <0,0001 0,0001 <0,0001 <0,0001 <0,0001 0,0003 0,0003 0,8400 0,0113 0,0294 0,2404 0,9625 0,4089

6.2.3 Zhodnocení vlivu pohlaví V tab. 16 jsou uvedeny průměry LSM a jejich standardní chyby (SE) pro pohlaví.

Tabulka 16:

Průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro pohlaví Pohlaví

Ukazatel Počet/% Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

Hřebci 124 25,1% LSM SE 7,23 0,13 7,06 0,11 6,90 0,11 7,25 0,12 7,13 0,16 6,96 0,16 6,82 0,15 7,02 0,16 6,78 0,15 9,39 0,25 8,31 0,20 8,52 0,19 8,91 0,27 9,16 0,27 9,36 0,29 44

Klisny 371 74,9% LSM SE 7,06 0,12 6,94 0,10 6,70 0,10 7,04 0,11 6,87 0,15 6,72 0,14 6,47 0,13 6,87 0,14 6,36 0,14 9,14 0,22 7,81 0,18 8,15 0,17 8,47 0,25 8,55 0,25 8,73 0,27

Významnost

** * ** ** ** ** ** ** * ** ** ** ** **

0,0071 0,0245 0,0002 0,0005 0,0011 0,0019 <0,0001 0,0501 <0,0001 0,0421 <0,0001 0,0001 0,0013 <0,0001 <0,0001

Nevýznamné rozdíly mezi hodnocením klisen a hřebců byly nalezeny pouze u jednoho ukazatele, a to u klusu. Významné rozdíly mezi průměry pro pohlaví byly nalezeny pro ukazatele typ a pohlavní výraz a tělesná linie. U všech ostatních ukazatelů byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly, ve všech disciplínách dosáhli hřebci vyššího hodnocení neţ klisny.

6.2.4 Zhodnocení vlivu roku konání výkonnostních zkoušek V tab. 17 jsou uvedeny průměry LSM a jejich standardní chyby (SE) pro jednotlivé roky konání výkonnostních zkoušek. Vliv roku výkonnostních zkoušek byl statisticky vysoce významný u všech ukazatelů výkonnostních zkoušek, s výjimkou přijeţděnosti a celkového dojmu (viz tab. 13). Statisticky vysoce významné rozdíly mezi průměry pro ukazatel typ a pohlavní výraz byly nalezeny u koní, kteří absolvovali výkonnostní zkoušky v roce 1998 a v roce 2005. Významné rozdíly byly zjištěny u roku 2001 a 2005. Koně, kteří absolvovali výkonnostní zkoušky v roce 1998, získali nejvyšší průměrné známky, naproti tomu byl rok 2005 charakteristický nejniţším bodovým ohodnocením ukazatele typ a pohlavní výraz. V hodnocení tělesné linie jsem v následném porovnání odhadnutých průměrů zjistila statisticky vysoce významné diference mezi rokem 2002 a roky 2002 a 2004; statisticky významné diference mezi rokem 2005 a roky 1998, 2000, 2001, 2003, 2007. Koně, kteří se zúčastnili výkonnostních zkoušek 2005, získali nejniţší známky za hodnocení tělesné linie. Naproti tomu v ţádném roce koně v tomto ukazateli nevynikali U

hodnocení fundamentu byla situace podobná, statisticky vysoce signifikantní

diference byly nalezeny mezi rokem 2005 a všemi ostatními roky, kromě roku 1995. Opět se neprokázalo, ţe by nějaký rok v hodnocení fundamentu vynikal. V hodnocení celkového souladu byly zjištěny statisticky vysoce významné rozdíly mezi rokem 2005 a roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2004; významné rozdíly mezi rokem 2005 a roky 2000 a 2003. Opět byly v roce 2005 uděleny nejniţší známky za celkový soulad. Vliv roku na hodnocení ukazatele přijeţděnost a celkový dojem se neprokázal (viz tab. 13). Naproti tomu na dílčí disciplíny mechaniky pohybu, tedy na ukazatele krok, klus a cval byl prokázán vysoce významný vliv roku, přesto v následném porovnání odhadnutých průměrů nebyly zjištěny ţádné statisticky průkazné diference mezi jednotlivým roky. Statistický významně se v hodnocení maratonu od sebe lišily roky 1999 a 2007, kdy v roce 2007 získali koně v této disciplíně nejvyšší bodové hodnocení, v roce 1999 druhé nejniţší. 45

I přesto, ţe vliv roku konání výkonnostních zkoušek na ukazatel drezurní zkouška byl vysoce významný, v následném porovnání odhadnutých průměrů nebyly zjištěny významné rozdíly. Statisticky významné diference mezi odhadnutými průměry u ukazatele vozatajský parkur byly zjištěny mezi rokem 2007, kdy koně získali nejvyšší bodové hodnocení, a rokem 2006, který patřil z hlediska bodového hodnocení k slabším. Při následném porovnání odhadnutých průměrů dílčích disciplín spolehlivosti v tahu nebyly zjištěny mezi jednotlivými roky konání výkonnostních zkoušek signifikantní diference a to i přesto, ţe vliv roku na tyto ukazatele byly významný nebo vysoce významný (viz tab. 10). Celkově lze vliv roku konání výkonnostních zkoušek na jednotlivé ukazatele zhodnotit jako výrazný.

46

Tab. 17:

Průměry, získané metodou nejmenších čtverců (LSM) a standardní chyby (SE) pro rok konání výkonnostních zkoušek.

Ukazatel Počet/ % Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

1995 10 2,0 % LSM SE 6,78 0,25 6,70 0,22 6,45 0,20 7,05 0,23 7,21 0,31 6,64 0,29 6,01 0,28 6,11 0,29 6,02 0,28 8,42 0,46 7,69 0,38 7,94 0,36 7,78 0,52 7,90 0,52 8,36 0,56

1996 31 6,3 % LSM SE 7,12 0,16 6,95 0,14 6,77 0,13 7,12 0,15 6,72 0,21 6,64 0,20 6,71 0,19 6,48 0,20 6,16 0,19 9,51 0,31 8,19 0,25 8,42 0,24 8,38 0,34 8,32 0,34 8,61 0,37

Rok konání výkonnostních zkoušek 1997 1998 1999 21 4,2 % 34 6,9 % 47 9,5 % LSM SE LSM SE LSM SE 7,35 0,19 7,52 0,16 7,22 0,15 7,00 0,16 7,12 0,14 7,14 0,13 6,92 0,15 7,14 0,13 6,94 0,12 7,13 0,17 7,33 0,15 7,31 0,14 7,12 0,23 7,26 0,20 6,92 0,19 6,95 0,22 7,07 0,19 6,87 0,18 6,36 0,21 6,76 0,18 6,71 0,17 6,74 0,22 7,20 0,19 7,08 0,18 6,66 0,21 6,91 0,18 6,57 0,17 9,57 0,35 8,94 0,30 8,77 0,28 8,31 0,29 8,32 0,25 8,13 0,23 8,64 0,27 8,59 0,23 8,22 0,22 9,25 0,39 8,75 0,34 8,14 0,32 9,04 0,39 8,99 0,34 8,33 0,32 9,42 0,42 9,31 0,36 8,44 0,34

47

2000 56 11,3 % LSM SE 7,06 0,15 7,01 0,13 6,97 0,12 7,12 0,14 6,96 0,18 6,98 0,18 6,76 0,17 7,10 0,18 6,80 0,17 9,03 0,28 8,23 0,23 8,52 0,22 8,81 0,31 9,09 0,31 9,31 0,33

2001 37 7,5 % LSM SE 7,37 0,15 7,14 0,13 7,08 0,12 7,31 0,14 7,20 0,19 7,01 0,18 6,80 0,17 7,25 0,18 6,65 0,17 8,83 0,28 8,32 0,23 8,67 0,22 8,62 0,32 8,99 0,32 9,28 0,34

Tab. 17:

Pokračování - průměry, získané metodou nejmenších čtverců (LSM) a standardní chyby (SE) pro rok narození.

Ukazatel Počet/ % Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

2002 35 7,1 % LSM SE 7,35 0,15 7,25 0,13 7,10 0,12 7,38 0,14 7,16 0,19 7,01 0,18 6,79 0,17 7,06 0,18 6,70 0,17 9,05 0,28 8,03 0,23 8,24 0,22 8,62 0,32 9,11 0,32 9,28 0,34

2003 71 14,3 % LSM SE 7,10 0,14 6,96 0,12 6,70 0,11 7,08 0,13 6,89 0,17 6,82 0,16 6,52 0,16 6,98 0,17 6,47 0,16 9,50 0,26 7,95 0,21 8,17 0,20 9,00 0,29 9,27 0,29 9,30 0,31

Rok narození 2004 2005 47 9,5 % 36 7,3 % LSM SE LSM SE 7,25 0,14 6,68 0,15 7,20 0,12 6,44 0,13 6,95 0,11 5,97 0,12 7,28 0,13 6,53 0,14 6,96 0,18 6,86 0,18 6,85 0,17 6,50 0,17 6,82 0,16 6,33 0,17 7,06 0,17 6,78 0,18 6,74 0,16 6,29 0,17 9,48 0,26 9,57 0,28 7,83 0,22 7,58 0,23 8,11 0,21 7,80 0,22 8,83 0,30 8,58 0,31 8,89 0,29 8,56 0,31 9,16 0,32 8,58 0,33

48

39 LSM 7,10 6,99 6,71 7,16 6,74 6,72 6,67 7,13 6,56 9,76 7,60 8,04 9,13 9,35 9,03

2006 7,9 % SE 0,16 0,14 0,12 0,14 0,19 0,18 0,18 0,19 0,18 0,29 0,24 0,23 0,33 0,32 0,35

31 LSM 7,03 7,08 6,61 7,09 6,99 6,86 7,11 7,30 6,86 10,51 8,59 8,95 9,09 9,28 9,46

2007 6,3 % SE 0,16 0,14 0,13 0,15 0,20 0,19 0,18 0,19 0,19 0,30 0,25 0,24 0,34 0,34 0,36

6.2.5 Zhodnocení vlivu věku V tab. 18 jsou uvedeny průměry, získané metodou nejmenších čtverců (LSM) a standardní chyby (SE), pro jednotlivé ukazatele výkonnosti podle věku testovaných koní. I přesto, ţe byl zjištěn statisticky vysoce významný vliv na ukazatele: drezurní zkouška, vozatajský parkur, druhé zabrání a významný vliv věku na ukazatele první a třetí zabrání (viz tab. 13), následným porovnáváním Scheffého metodou nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi odhadnutými průměry v jednotlivých věkových kategoriích. Tab. 18: Průměry, získané metodou nejmenších čtverců (LSM) a standardní chyby (SE) vlastností u zkušebních disciplín pro věk Věk 5

Ukazatel 3

4

Počet/ %

29 5,9% 336 68,2% LSM SE LSM SE

83 LSM

Typ a pohlavní výraz Tělesná linie Fundament Celkový soulad Přijeţděnost Celkový dojem Krok Klus Cval Maraton Drezurní zkouška Vozatajský parkur První zabrání Druhé zabrání Třetí zabrání

7,20 6,95 6,65 7,12 7,32 7,10 6,92 7,15 6,72 8,86 7,22 7,64 7,41 7,85 8,00

7,17 6,98 6,79 7,04 7,30 7,18 6,75 7,00 6,90 8,68 7,50 7,72 8,34 8,62 8,81

0,13 0,12 0,11 0,12 0,17 0,16 0,15 0,16 0,15 0,25 0,21 0,20 0,28 0,26 0,28

7,10 6,95 6,72 7,02 7,11 7,10 6,78 7,13 6,88 8,82 7,61 7,84 8,38 8,39 8,57

0,05 0,04 0,04 0,04 0,06 0,06 0,05 0,58 0,05 0,09 0,07 0,07 0,10 0,10 0,11

6

7-11

16,8% 20 4,1% 26 5% SE LSM SE LSM SE 0,07 0,06 0,06 0,07 0,09 0,09 0,08 0,17 0,08 0,14 0,11 0,11 0,15 0,15 0,16

7,00 6,88 6,82 7,03 6,92 6,95 6,88 6,78 6,60 8,65 7,16 7,40 9,22 9,42 9,48

0,15 0,13 0,12 0,13 0,18 0,17 0,16 0,17 0,17 0,27 0,22 0,21 0,30 0,30 0,33

7,19 6,94 6,68 7,03 7,14 7,08 6,68 7,10 6,65 9,75 7,85 8,19 9,09 9,45 9,59

0,17 0,15 0,14 0,16 0,21 0,20 0,15 0,16 0,15 0,25 0,21 0,19 0,28 0,28 0,30

6.2.6 Zhodnocení vlivu linie Významný vliv na jednotlivé ukazatele výkonnosti se prokázal pouze u celkového souladu a vozatajského parkuru (viz tab. 10). Tab. 19 uvádí průměry, získané metodou nejmenších čtverců (LSM) a standardní chyby (SE) ukazatelů výkonnosti pro jednotlivé linie. Při následném porovnání odhadnutých průměrů u ukazatele celkový soulad byla zjištěna statisticky významná diference pouze mezi linií Siglavy Pakra (příslušníci této linie získali nejniţší hodnocení) a Generalissimus ( nejvyšší hodnocení).

49

U ukazatele vozatajský parkur byly zjištěny vysoce signifikantní rozdíly mezi odhadnutými průměry u linie Favory a Solo. V této disciplíně získali nejvyšší hodnocení koně linie Favory.

50

Tab. 19:

Průměry, získané metodou nejmenších čtverců (LSM) a standardní chyby (SE) otcovských linií

Ukazatel

Linie 1

Počet/ %

24 LSM Typ a pohlavní výraz 6,95 Tělesná linie 6,73 Fundament 6,55 Celkový soulad 6,78 Přijeţděnost 6,82 Celkový dojem 6,72 Krok 6,69 Klus 7,17 Cval 6,57 Maraton 9,61 Drezurní zkouška 8,17 Vozatajský parkur 8,53 První zabrání 8,47 Druhé zabrání 8,86 Třetí zabrání 9,20

4,8 % SE 0,18 0,16 0,14 0,16 0,22 0,21 0,20 0,21 0,20 0,33 0,27 0,26 0,37 0,37 0,40

2 3 74 14,9 % 167 33,7 % LSM SE LSM SE 6,93 0,14 7,14 0,13 6,91 0,12 7,01 0,11 6,80 0,11 6,81 0,10 7,01 0,13 7,12 0,12 7,12 0,18 7,23 0,16 6,90 0,17 7,01 0,15 6,81 0,16 6,87 0,15 6,92 0,17 7,08 0,15 6,61 0,16 6,73 0,15 8,90 0,26 9,23 0,24 7,78 0,22 8,05 0,20 7,99 0,21 8,32 0,19 8,67 0,29 8,50 0,27 9,02 0,30 8,78 0,27 9,10 0,32 8,96 0,29

88 LSM 7,33 7,10 6,90 7,31 6,97 6,78 6,59 6,87 6,41 9,15 8,14 8,43 8,95 9,15 9,21

4 17,8 % SE 0,14 0,12 0,11 0,13 0,17 0,17 0,16 0,17 0,16 0,26 0,21 0,20 0,29 0,29 0,31

5 48 LSM 7,30 7,06 6,75 7,27 7,04 6,78 6,62 6,78 6,40 9,19 8,00 8,21 9,01 9,00 8,94

9,7 % SE 0,15 0,13 0,12 0,14 0,19 0,18 0,17 0,18 0,17 0,28 0,24 0,22 0,31 0,31 0,34

6 7 8 52 10,5 % 23 4,6 % 19 3,8 % LSM SE LSM SE LSM SE 7,22 0,15 7,10 0,18 7,21 0,19 7,17 0,13 6,95 0,16 7,08 0,16 6,92 0,12 6,77 0,14 6,88 0,15 7,33 0,14 7,09 0,16 7,26 0,17 7,09 0,19 7,07 0,23 6,66 0,23 6,91 0,18 7,00 0,21 6,62 0,22 6,58 0,17 6,67 0,20 6,33 0,21 6,97 0,18 6,91 0,21 6,85 0,22 6,66 0,17 6,60 0,20 6,58 0,21 9,24 0,28 9,49 0,33 9,34 0,35 8,47 0,23 7,81 0,27 8,07 0,29 8,71 0,22 8,13 0,26 8,33 0,27 8,77 0,32 8,40 0,37 8,76 0,39 8,87 0,31 8,59 0,37 8,57 0,39 9,15 0,34 8,76 0,40 9,01 0,42

Otcovské linie: 1 – Siglavy Pakra, 2 – Solo, 3 – Sacramoso, 4 – Generalissimus, 5 – Generale, 6 – Favory, 7 – Romke, 8 – Rudolfo

51

6.2.7 Zhodnocení vlivu plemeníka Analýza pro zhodnocení vlivu plemeníka na jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek byla provedena na základě výše uvedeného lineárního modelu (viz str. 37). Vliv jednotlivých faktorů na ukazatele výkonnosti odpovídal výsledkům uvedeným výše (mírně se lišily pouze odhadnuté průměry a jejich standardní chyby). Statisticky vysoce významný vliv otce byl zaznamenán na tyto ukazatele výkonnostních zkoušek: typ a pohlavní výraz, tělesná linie a celkový soulad. Statisticky významný vliv otce byl zjištěn u ukazatele přijeţděnost a 1. zabrání. Při následném porovnávání odhadnutých průměrů Scheffého metodou byly zjištěny signifikantní diference mezi potomky pouze pro ukazatel celkový soulad, a to mezi potomky těchto plemeníků: Solo Ela X a Generale Alata XLVI, Generale Proxima XLVIII, Generalissimus Amadeus XXX; a mezi Generale Alata XLVI a Siglavi Pakra Barbara III, Sacramoso Favorta XLIV, Sacramoso Romana XLVI (viz tab. 20). Potomci plemeníka Solo Ela X získali v hodnocení celkového souladu nejniţší známky, naproti tomu potomci plemeníka Generalissimus Amadeus XXX nejvyšší hodnocení. Tabulka 20:

Průměry obecné (PO) a získané metodou nejmenších čtverců (LSM), standardní chyby (SE) a standardní odchylky (SO) u vybraných plemeníků pro ukazatel celkový soulad

Plemeník

LSM

SE

Solo Ela X Sigalvi Pakra Barbara III Sacramoso Favorta XLIV Sacramoso Romana XLVI Generale Alata XLVI Generalissimus Amadeus XXX Generale Proxima XLVIII

6,70 6,94 7,00 7,18 6,91 7,95 7,87

0,20 0,19 0, 20 0,18 0,25 0,22 0,22

52

Počet potomků 20 21 25 29 21 19 18

PO

SO

6,50 6,75 6,77 6,93 8,42 8,20 8,30

0,88 0,70 0,37 0,57 2,03 1,82 2,01

6.3 Zhodnocení populace starokladrubského koně na základě lineárního popisu Základní statistické parametry, tedy průměr, standardní odchylku, variační koeficient, minimum a maximum, u znaků lineárního popisu uvádí tab. 21.

Tabulka 21:

Základní statistické parametry znaků lineárního popisu.

Ukazatel Výška v kohoutku Hlava profil Krk-délka Krk-nasazení Krk-profil Kohoutek-délka Kohoutek-výška Hřbet-délka Hřbet-klenutí Bedra-délka Bedra-klenutí Plec-délka Plec-uloţení lopatky Hrudník-délka Hrudník-hloubka Prsa šířka Hrudník obvod Hrudník šířka Záď-délka Záď šířka Záď sklon Záď profil Záď výška nasazení ohonu Hrudní končetiny zepředu Hrudní končetiny zboku Hrudní končetiny spěnka zboku Hrudní končetiny-spěnka délka Pánevní končetiny úhel hlezna Pánevní končetiny spěnka zboku Pánevní končetiny spěnka délka Úhlování zadních kopyt Kopyto úhel s horizontálou Kopyto šířka Kopyto velikost Pánevní končetiny zezadu Mohutnost - obvod holeně

Průměr 5,76 5,35 5,16 5,98 6,19 5,05 4,23 5,63 4,50 6,04 4,34 4,57 3,78 5,90 6,02 5,02 6,04 5,04 4,20 5,70 4,55 4,60 4,86 4,92 3,65 4,78 4,67 4,43 4,87 4,22 5,04 5,16 5,01 4,98 4,73 5,75

Standardní odchylka 2,05 1,55 1,92 1,12 1,95 1,65 1,33 1,32 0,88 1,14 1,18 0,89 1,09 1,12 1,43 1,38 2,48 1,39 1,12 1,40 1,15 1,20 1,33 0,81 1,84 0,92 1,02 1,00 0,75 1,03 0,92 1,05 0,99 0,58 0,91 1,61

53

Variační koeficient 35,63 28,97 23,13 18,68 31,47 32,70 31,36 23,37 19,48 18,92 27,10 19,51 27,78 19,02 23,68 27,44 41,05 27,54 26,73 24,51 25,21 26,00 27,50 16,51 50,42 19,13 21,80 22,62 15,43 24,33 18,34 20,40 19,68 11,69 19,29 27,99

Minimum Maximum 1 3 1 3 1 1 1 1 1 3 1 1 1 3 2 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 3 2 1 3 3 3 1

9 9 7 9 9 9 9 9 9 9 9 7 7 9 9 9 9 9 7 9 9 9 9 9 7 7 8 7 9 7 7 9 9 7 7 9

Z tabulky 21 je na první pohled zřejmé, ţe pracovník, popisující jednotlivé koně, se snaţil vyuţít celou šíři stupnice. Niţší rozpětí najdeme pouze u znaků: pánevní končetiny zezadu, kopyto - velikost, pánevní končetiny - spěnka délka. U těchto znaků bylo rozpětí pouţité škály 4, u znaků hrudní končetiny-spěnka délka a úhlování zadních kopyt bylo rozpětí pouţité stupnice 5. Rozpětí průměrů pro jednotlivé zkušební disciplíny je od 3,65 (hrudní končetiny zboku) aţ po 6,19 (krk - profil). Hodnoty variačního koeficientu vypovídající o nízké variabilitě (tj. hodnota variačního koeficientu 10,00 - 19,99 %) byly zjištěny u 12 znaků. Střední variabilita (tj. variační koeficient 20,00% - 29,99%) byla u 18 znaků a vysoká variabilita (tedy variační koeficient nad 30,00%) byla zjištěna u 6 znaků lineárního popisu. Nejniţší variační koeficient, tj. nejniţší variabilita je u znaku kopyto - velikost, pouhých 11,69%. Naopak nejvyšší variační koeficienty byly zjištěny u znaků hrudní končetiny zboku 50,42% a hrudník obvod 41,05%. Vysoké hodnoty variačních koeficientů jednotlivých znaků vypovídají o vysoké fenotypové proměnlivosti a tím pádem i o moţné vyšší genetické proměnlivosti, která je nezbytným předpokladem pro účinnost selekce (FALCONER A

MACKEY, 1996, JAKUBEC

ET AL.,

2003). Naproti tomu MOLINA

ET AL.

(1999), který se

zabýval vztahy mezi 7 ukazateli exteriéru, 7 tělesnými mírami, celkovým dojmem, temperamentem a mechanikou pohybu u příbuzného plemene andaluských koní, uvádí, ţe nejvyšší variability bylo dosaţeno u obvodu holeně, zatímco nejmenšího variačního koeficientu bylo dosaţeno u kohoutkové výšky. Nejvyšších variačních koeficientů pro znaky lineárního popisu bylo dosaţeno u těchto znaků: hrudník, postavení končetin, celkový soulad a bedra. Znaky s nejvyšším variačním koeficientem označují autoři za nejproblémovější v současné populaci andaluských koní.

6.4 Výsledky analýzy znaků lineárního popisu Z výsledků analýzy znaků lineárního popisu vyplývá vliv jednotlivých faktorů na znaky lineárního popisu, tak jak ukazuje souhrnná tab. 22. Z tab. 22 je na první pohled patrné, ţe nejvíce znaků lineárního popisu bylo ovlivněno rokem narození popisovaného koně (celkem 25 znaků lineárního popisu) a pohlavím (24 znaků lineárního popisu). Rozdíly v jednotlivých znacích lineárního popisu pro jednotlivé faktory budou podrobněji rozebrány v následujících podkapitolách.

54

Tabulka 22:

Vliv faktorů na jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek

Znak / faktor Výška Mohutnost Hlava – profil Krk – délka Krk – nasazení Krk – profil Kohoutek – délka Kohoutek – výška Hřbet – délka Hřbet – klenutí Bedra – délka Bedra – klenutí Záď – délka Záď – šířka Záď – sklon Záď – profil Záď – výška nasazení ohonu Hrudník – obvod Hrudník – délka Hrudník – šířka Hrudník – hloubka Prsa – šířka Plec – délka Plec – uloţení lopatky Hrudní končetiny – zepředu Hrudní končetiny – zboku Hrudní končetiny – spěnka zboku Hrudní končetiny – spěnka délka Kopyto – úhel s horizontálou Kopyto – šířka Kopyto – velikost Pánevní končetiny – úhel hlezna Pánevní končetiny – zezadu Pánevní končetiny – spěnka zboku Pánevní končetiny – spěnka délka Úhlování zadních kopyt

Varianta Chov Pohlaví * ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** * * ** *

** ** *

**

** **

** ** * ** ** * ** ** ** ** ** * ** * ** **

**

* * * *

** *

**

**

Věk * *

**

*

** ** *

** **

*

**

*

*

Rok

* ** ** * ** *

**

* **

*

** ** ** ** **

** ** ** **

**

**

**

** ** ** * ** **

** ** ** ** ** **

Linie

**

** ** * *

**

** **

6.4.1 Zhodnocení vlivu barevné varianty V tab. 23 jsou uvedeny průměry LSM a jejich standardní chyby (SE) pro barevnou variantu. Vysoce průkazné rozdíly mezi průměry barevných variant byly nalezeny u 9 znaků lineárního popisu: hlava – profil, krk – nasazení, krk – profil, bedra – klenutí, záď – výška nasazení ohonu, plec – délka, plec – uloţení lopatky, hrudní končetiny – spěnka zboku, 55

úhlování zadních kopyt; průkazné rozdíly u 4 znaků: výška, záď – délka, hrudník – hloubka a pánevní končetiny – spěnka z boku.

Tabulka 23:

Průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro barevnou variantu

Znak Počet/ % Výška Mohutnost Hlava – profil Krk – délka Krk – nasazení Krk – profil Kohoutek – délka Kohoutek – výška Hřbet – délka Hřbet – klenutí Bedra – délka Bedra – klenutí Záď – délka Záď – šířka Záď – sklon Záď – profil Záď – výška nasazení ohonu Hrudník – obvod Hrudník – délka Hrudník – šířka Hrudník – hloubka Prsa – šířka Plec – délka Plec – uloţení lopatky Hrudní končetiny – zepředu Hrudní končetiny – zboku Hrudní končetiny – spěnka zboku Hrudní končetiny – spěnka délka Kopyto – úhel s horizontálou Kopyto – šířka Kopyto – velikost Pánevní končetiny – úhel hlezna Pánevní končetiny – zezadu Pánevní končetiny – spěnka zboku Pánevní končetiny – spěnka délka Úhlování zadních kopyt

Varianta Bílá Černá 473 45,7% 562 54,3% LSM SE LSM SE 5,74 0,31 5,33 0,31 5,90 0,25 5,77 0,25 4,70 0,24 5,31 0,25 5,14 0,18 5,13 0,18 6,11 0,17 6,41 0,17 5,54 0,29 6,05 0,29 4,57 0,25 4,32 0,26 4,36 0,21 4,28 0,21 5,72 0,21 5,72 0,21 3,85 0,13 3,92 0,13 5,79 0,18 5,58 0,18 4,59 0,18 4,89 0,18 4,18 0,17 4,46 0,17 5,38 0,20 5,57 0,21 4,61 0,18 4,69 0,18 5,08 0,18 5,30 0,19 5,80 0,19 5,48 0,20 6,59 0,38 6,61 0,39 5,89 0,16 6,07 0,17 5,10 0,21 5,25 0,21 5,80 0,21 6,08 0,21 5,02 0,21 5,14 0,21 4,07 0,13 4,29 0,13 3,58 0,17 3,98 0,17 4,80 0,12 4,73 0,13 4,00 0,29 3,90 0,29 4,60 0,14 4,34 0,14 4,30 0,15 4,13 0,15 4,97 0,16 4,77 0,16 4,63 0,15 4,68 0,16 4,81 0,09 4,73 0,09 3,81 0,15 3,85 0,15 4,87 0,14 4,86 0,14 4,59 0,11 4,76 0,11 4,07 0,16 4,18 0,16 4,49 0,14 4,83 0,14

56

Významnost

* ** ** **

** *

**

* ** **

**

* **

0,0378 0,3912 <0,0001 0,9404 0,0063 0,0049 0,1045 0,5378 0,9999 0,4442 0,0548 0,0079 0,0107 0,1290 0,4642 0,0552 0,0079 0,9458 0,0813 0,2806 0,0273 0,3639 0,0086 0,0002 0,3473 0,5698 0,0024 0,0559 0,0505 0,6046 0,1178 0,6845 0,9244 0,0130 0,2596 0,0002

Popsaní bělouši oproti vraníkům byli statisticky průkazně vyšší, mají výše nasazený ocas, kratší spěnky pánevních končetin a kopyta pánevních končetin svírají se zemí větší úhel. Vraníci mají oproti běloušům klenutější hlavu, výše nasazený krk, klenutější krk, klenutější bedra, delší záď, klenutější hrudník, delší plec, šikmější uloţení lopatky a strmější spěnky hrudních končetin.

57

6.4.2 Zhodnocení vlivu chovu Tabulka 24:

Průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro barevnou variantu

Znak Počet/ % Výška Mohutnost Hlava – profil Krk – délka Krk – nasazení Krk – profil Kohoutek – délka Kohoutek – výška Hřbet – délka Hřbet – klenutí Bedra – délka Bedra – klenutí Záď – délka Záď – šířka Záď – sklon Záď – profil Záď – výška nasazení ohonu Hrudník – obvod Hrudník – délka Hrudník – šířka Hrudník – hloubka Prsa – šířka Plec – délka Plec – uloţení lopatky Hrudní končetiny – zepředu Hrudní končetiny – zboku Hrudní končetiny – spěnka zboku Hrudní končetiny – spěnka délka Kopyto – úhel s horizontálou Kopyto – šířka Kopyto – velikost Pánevní končetiny – úhel hlezna Pánevní končetiny – zezadu Pánevní končetiny – spěnka zboku Pánevní končetiny – spěnka délka Úhlování zadních kopyt

Chov NHK 338 32,7% LSM SE 5,93 0,31 6,02 0,25 5,11 0,24 5,17 0,18 6,27 0,17 5,90 0,29 4,39 0,26 4,30 0,21 5,73 0,21 3,84 0,13 5,77 0,18 4,73 0,18 4,27 0,17 5,42 0,20 4,69 0,18 5,20 0,19 5,65 0,19 6,74 0,39 5,87 0,17 5,20 0,21 5,76 0,21 5,13 0,21 4,16 0,13 3,75 0,17 4,78 0,13 3,91 0,30 4,46 0,14 4,21 0,15 4,88 0,16 4,58 0,15 4,73 0,09 3,90 0,15 4,87 0,14 4,58 0,11 4,13 0,16 4,64 0,14

58

PCH 697 67,3% LSM SE 5,14 0,29 5,65 0,24 4,90 0,23 5,10 0,17 6,25 0,17 5,68 0,28 4,50 0,24 4,33 0,20 5,71 0,20 3,93 0,13 5,61 0,17 4,75 0,18 4,36 0,16 5,53 0,19 4,61 0,17 5,18 0,18 5,62 0,19 6,47 0,37 6,10 0,16 5,15 0,20 6,12 0,20 5,03 0,20 4,20 0,13 3,80 0,16 4,74 0,12 3,98 0,28 4,48 0,13 4,22 0,14 4,86 0,15 4,73 0,15 4,82 0,08 3,76 0,14 4,86 0,13 4,77 0,11 4,12 0,15 4,68 0,14

Významnost

** **

*

** **

* * * **

<0,0001 0,0013 0,0578 0,4307 0,8608 0,0992 0,3679 0,7689 0,8332 0,1893 0,0432 0,8483 0,2494 0,2558 0,3426 0,8279 0,7032 0,1269 0,0033 0,6188 0,0002 0,3328 0,5918 0,5004 0,4730 0,5893 0,7952 0,9500 0,8298 0,0428 0,0193 0,0334 0,9254 0,0003 0,8735 0,5729

Odhadnuté průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro chov jsou uvedeny v tab. 24. Vysoce významné rozdíly mezi odhadnutými průměry byly zjištěny pro ukazatele: výška, mohutnost, hrudník – délka, hrudník – hloubka a pánevní končetiny - spěnka z boku. Signifikantní diference mezi odhadnutými průměry byly nalezeny u těchto ukazatelů: bedra – délka, kopyto – šířka, kopyto – velikost a pánevní končetiny – úhel hlezna. Koně státního chovu byli oproti koním privátních chovatelů vyšší, s větším obvodem holeně (znak mohutnost), s kratším a méně klenutým hrudníkem,

uţšími a menšími kopyty, méně

šavlovitým postoj pánevních končetin a strmější spěnkou pánevních končetin. Opět je u těchto zjištěných rozdílů důleţité připomenout, ţe do koní privátních chovatelů, jsou zahrnuta i zvířata, která se narodila ve státním chovu a později byla odprodána privátním chovatelům.

6.4.3 Zhodnocení vlivu pohlaví Odhadnuté průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro hřebce a klisny jsou uvedeny v tab. 25. Následné porovnání odhadnutých průměrů Scheffého metodou prokázalo vysoce významné rozdíly mezi hřebci a klisnami u 18 znaků lineárního popisu. U výšky v kohoutku dosáhly klisny oproti hřebcům vyšších průměrných hodnot pouţitých při lineárním popisu. Tento výsledek se ale nedá jednoduše interpretovat tak, ţe klisny jsou oproti hřebcům vyšší, protoţe pro přepočet kohoutkové výšky na lineární stupnici platí pro jednotlivá pohlaví jiný rozsah kohoutkové výšky. Z tohoto výsledku jasně vyplývá, ţe popsané klisny, oproti popsaným hřebcům, v kohoutkové výšce více odpovídaly optimální kohoutkové výšce dané šlechtitelským cílem. Hřebci oproti klisnám vynikali delším, výše nasazeným a klenutějším krkem, kratším a niţším kohoutkem a kratším hřbetem. Rozdíly způsobené pohlavím byly zjištěny i u utváření beder, hřebci měli bedra kratší a klenutější. Hřebci měli delší, rovnější a louplejší, přitom

ale uţší záď s výše nasazeným ohonem.

U obvodu hrudníku nastala ta samá situace jako u kohoutkové výšky, kdy pro popsané klisny byly odhadnuté průměry vyšší (coţ odpovídá vyššímu změřenému obvodu hrudníku), v tomto ukazateli ale poţadavku šlechtitelského cíle odpovídali spíše hřebci. Hřebci měli kratší, uţší a méně klenutý hrudník, uţší prsa a strměji uloţenou lopatku. Rozdíly způsobené pohlavím, byly zjištěny i u utváření hrudních končetin, kdy hřebci měli uţší prohnutější postoj s delší spěnkou. U pánevních končetin byly nalezeny signifikantní rozdíly pouze v délce spěnek, klisny je měly oproti hřebcům kratší.

59

Tabulka 25:

Průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) pro pohlaví Pohlaví

Znak Počet/ % Výška Mohutnost Hlava – profil Krk – délka Krk – nasazení Krk – profil Kohoutek – délka Kohoutek – výška Hřbet – délka Hřbet – klenutí Bedra – délka Bedra – klenutí Záď – délka Záď – šířka Záď – sklon Záď – profil Záď – výška nasazení ohonu Hrudník – obvod Hrudník – délka Hrudník – šířka Hrudník – hloubka Prsa – šířka Plec – délka Plec – uloţení lopatky Hrudní končetiny – zepředu Hrudní končetiny – zboku Hrudní končetiny – spěnka zboku Hrudní končetiny – spěnka délka Kopyto – úhel s horizontálou Kopyto – šířka Kopyto – velikost Pánevní končetiny – úhel hlezna Pánevní končetiny – zezadu Pánevní končetiny – spěnka zboku Pánevní končetiny – spěnka délka Úhlování zadních kopyt

hřebci 339 32,8% LSM SE 5,33 0,31 5,80 0,25 4,99 0,24 5,27 0,18 6,48 0,17 6,01 0,29 4,29 0,26 4,17 0,21 5,61 0,21 3,84 0,13 5,51 0,18 4,85 0,18 4,40 0,17 4,95 0,21 4,84 0,18 5,28 0,19 6,00 0,20 6,21 0,39 5,78 0,17 5,05 0,21 5,65 0,21 4,96 0,21 4,24 0,13 3,92 0,17 4,71 0,13 3,78 0,29 4,60 0,14 4,26 0,15 4,93 0,16 4,68 0,16 4,80 0,09 3,79 0,15 4,88 0,14 4,64 0,11 4,21 0,16 4,62 0,14

60

klisny 696 67,2% LSM SE 5,74 0,29 5,87 0,23 5,02 0,23 4,99 0,17 6,04 0,16 5,58 0,27 4,60 0,24 4,46 0,20 5,83 0,19 3,93 0,12 5,86 0,17 4,63 0,17 4,24 0,16 6,00 0,19 4,46 0,17 5,09 0,17 5,27 0,18 6,99 0,36 6,18 0,16 5,30 0,20 6,22 0,20 5,20 0,20 4,12 0,13 3,63 0,16 4,82 0,12 4,11 0,27 4,34 0,13 4,18 0,14 4,81 0,15 4,62 0,15 4,74 0,08 3,87 0,14 4,85 0,13 4,71 0,11 4,03 0,15 4,70 0,13

Významnost

**

** ** ** ** ** * ** ** * ** ** * ** ** ** ** ** * ** * ** **

*

0,0026 0,5177 0,8243 0,0007 <0,0001 0,0010 0,0057 0,0014 0,0194 0,1456 <0,0001 0,0057 0,0431 <0,0001 <0,0001 0,0230 <0,0001 <0,0001 <0,0001 0,0089 <0,0001 0,0106 0,0551 0,0002 0,0376 0,0096 <0,0001 0,2311 0,1008 0,3530 0,0768 0,2523 0,6800 0,1635 0,0115 0,2155

6.4.4 Zhodnocení vlivu roku narození Vysoce významný vliv roku narození byl prokázán u 21 znaků lineárního popisu, u 4 znaků lineárního popisu byl zjištěn významný vliv roku narození popsaných koní (viz tab. 22). Následným mnohonásobným porovnáváním odhadnutých průměrů Scheffého metodou nebyly nalezeny ţádné konkrétní diference mezi jednotlivými roky narození u znaků lineárního popisu. To je způsobeno vysokými standardními chybami (SE) odhadnutých průměrů (aţ 2,24 pro znak výška). Při sloučení dříve narozených koní do dvou kategorií: 1975 (ročník 1972 – 1979) a 1980 (ročník 1980 – 1984), poklesly hodnoty standardních chyb (SE) odhadnutých průměrů na hodnotu kolem 1, ale ani tehdy nebyly zjištěny konkrétní diference. Bohuţel z databáze, která je prozatím pro vyhodnocení znaků lineárního popisu k dispozici, nelze smysluplně analyzovat vliv roku na znaky lineárního popisu (popsaní koně staršího data narození jsou prověření chovní jedinci základního stáda). Přesto se dá očekávat, ţe by vliv roku narození neměl mít na znaky lineárního popisu rozhodující vliv - to by svědčilo pro neţádoucí nevyrovnanost jednotlivých ročníků z hlediska exteriéru.

6.4.5 Zhodnocení vlivu věku Vysoce signifikantní vliv věku při popisu byl zjištěn u 12 znaků lineárního popisu, signifikantní vliv u 6 znaků lineárního popisu (viz tab. 22). Situace je obdobná jako u výše uvedeného roku narození, následným mnohonásobným porovnáváním odhadnutých průměrů Scheffého metodou nebyly nalezeny ţádné konkrétní diference mezi koňmi jednotlivých věkových kategorií, a to zejména díky vyšším standardním chybám (SE) odhadnutých průměrů. Opět platí, ţe data shromáţděná v databázi, nejsou pro smysluplné zhodnocení věku na utváření tělesných partií příliš vhodná, z metodiky lineárního popisu u starokladrubských koní jednoznačně vyplývá poţadavek na popis čtyřletých koní. Popsaní starší koně jsou převáţně chovní koně základního stáda a tedy nejsou „dostatečně“ reprezentativním vzorkem daného ročníku.

6.4.6 Zhodnocení vlivu linie Vliv linie na jednotlivé znaky lineárního popisu byl vysoce významný u těchto 8mi znaků: mohutnost, hlava – profil, krk – profil, záď – sklon, záď – profil, hrudník – hloubka, pánevní končetiny – spěnka zboku a úhlování zadních kopyt. Významný vliv linie byl zjištěn pro ukazatel krk – délka, záď – výška nasazení ohonu a hrudník – obvod.

61

Při následném mnohonásobném porovnávání odhadnutých průměrů byla zjištěna významná diference mezi koňmi příslušejícími k linii Generalissimus (LSM 6,08; SE 0,26) a Favory (LSM 5,32; SE 0,28) ve znaku mohutnost, koně linie Generalissimus byli mohutnější. V utváření hlavy byl zjištěn v následném porovnávání vysoce významný rozdíl mezi koňmi linie Rudolfo (LSM 4,86; SE 0,25) a Generalissimus (LSM 5,56; SE 0,26), kdy koně linie Generalissimus měli klenutější hlavu. Významná diference v profilu hlavy byla zjištěna i mezi příslušníky linie Generalissimus a Generale (LSM 4,76; SE 0,29), výraznější klabonos měli koně linie Generalissimus. V hloubce hrudníku byl zjištěn významný rozdíl mezi koňmi linie Favory (LSM 6,44; SE 0,23) a linie Siglavy Pakra (LSM 5,55; SE 0,25), hlubší hrudník měli příslušníci linie Favory. V ukazatelích krk – délka, krk – profil, záď – sklon, záď – profil, záď – výška nasazení ohonu, hrudník – obvod, pánevní končetiny – spěnka zboku a úhlování zadních kopyt nebyly následným porovnáváním odhadnutých průměrů Scheffého metodou zjištěny konkrétní diference mezi koňmi jednotlivých linií.

6.4.7 Zhodnocení vlivu plemeníka Analýza pro zhodnocení vlivu plemeníka na jednotlivé znaky lineárního popisu byla provedena na základě výše uvedeného lineárního modelu (viz str. 38). Vliv jednotlivých ostatních faktorů na znaky lineárního popisu odpovídal výsledkům uvedeným výše (mírně se lišily pouze odhadnuté průměry a jejich standardní chyby). Statisticky vysoce významný vliv otce byl zaznamenán na většinu znaků lineárního popisu: výška, mohutnost, hlava – profil, krk – délka, krk – profil, kohoutek – výška, hřbet – délka, hřbet – klenutí, záď – šířka, záď – sklon, hrudník – obvod, hrudník – délka, hrudník – šířka, hrudník – hloubka, prsa – šířka, hrudní končetiny – spěnka délka, kopyto – úhel s horizontálou, kopyto – šířka, kopyto – velikost, úhlování zadních kopyt. Statisticky významný vliv otce byl zjištěn u znaků: bedra – klenutí, záď – profil, plec – délka, pánevní končetiny – úhel hlezna, pánevní končetiny – spěnka zboku, pánevní končetiny – spěnka délka. Vliv otce nebyl prokázán pro ukazatele krk – nasazení, kohoutek – délka, záď – výška nasazení ohonu, plec – uloţení lopatky, hrudní končetiny – zepředu, hrudní končetiny – zboku a pánevní končetiny – zezadu. Odhadnuté průměry (LSM) a jejich standardní chyby (SE) nejsou v práci z důvodu velkého mnoţství plemeníků a znaků lineárního popisu zahrnuty. Při následném porovnávání odhadnutých

62

průměrů Scheffého metodou nebyly zjištěny signifikantní diference mezi potomky plemeníků pro jednotlivé znaky lineárního popisu.

6.5 Zhodnocení korelačních vztahů 6.5.1 Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek Korelační vztahy mezi jednotlivými ukazateli výkonnosti, vyjádřené Pearsonovým korelačním koeficientem, ukazuje tab. 26. Zanedbatelný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,00 - 0,20) nebo nepříliš těsný vztah (tj. korelační koeficient 0,21 0,40), coţ odpovídá velmi slabě aţ nízké závislosti, byl zjištěn mezi většinou zkoumaných ukazatelů. Středně těsný vztah (korelační koeficient 0,41 – 0,70) a tedy střední závislost zkoumaných ukazatelů byla zjištěna pro ukazatele exteriéru: typ a pohlavní výraz a tělesnou linii, typ a pohlavní výraz a fundament, tělesnou linii a fundament, celkový soulad a fundament; dále pro ukazatele: přijeţděnost a krok, přijeţděnost a klus, přijeţděnost a cval, celkový dojem a krok, celkový dojem a klus, krok a klus, krok a cval, cval a fundament. Velmi těsný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,71 – 0,90), a tedy vysoká závislost byl nalezena mezi hodnocením těchto ukazatelů: typ a pohlavní výraz a celkový soulad, typ a pohlavní výraz a celkový soulad, fundament a celkový soulad, přijeţděnost a celkový dojem, klus a cval, drezurní zkouška a vozatajský parkur, první zabrání a druhé zabrání, první zabrání a třetí zabrání, druhé zabrání a třetí zabrání. Korelační koeficienty odpovídají dané metodice výkonnostních zkoušek starokladrubských koní (viz str. 17), střední a vysoká závislost byla nalezena zejména u ukazatelů, které jsou v konečném hodnocení spojeny v jednu výslednou známku.

63

Tabulka 26: Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Absolutní hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek

1 1,00 0,69 0,56 0,77 0,30 0,39 0,24 0,36 0,35 0,12 0,28 0,31 0,11 0,06 0,08

2 0,69 1,00 0,63 0,88 0,26 0,36 0,22 0,27 0,34 0,08 0,22 0,26 014 0,09 0,10

3 0,56 0,63 1,00 0,72 0,28 0,40 0,29 0,33 0,41 0,06 0,24 0,24 0,11 0,11 0,12

4 0,77 0,88 0,72 1,00 0,28 0,37 0,21 0,28 0,33 0,12 0,26 0,29 0,12 0,08 0,09

5 0,30 0,26 0,28 0,28 1,00 0,87 0,43 0,48 0,62 0,08 0,21 0,23 0,11 0,09 0,17

6 0,39 0,36 0,40 0,37 0,87 1,00 0,58 0,69 0,77 0,12 0,29 0,30 0,16 0,12 0,19

7 0,24 0,22 0,29 0,21 0,43 0,58 1,00 0,64 0,55 0,14 0,29 0,27 0,07 0,04 0,07

8 0,36 0,27 0,33 0,28 0,48 0,69 0,64 1,00 0,75 0,18 0,30 0,29 0,12 0,13 0,12

9 0,35 0,34 0,41 0,33 0,62 0,77 0,55 0,75 1,00 0,09 0,28 0,28 0,12 0,15 0,17

10 0,12 0,08 0,06 0,12 0,08 0,12 0,14 0,18 0,09 1,00 0,37 0,37 0,24 0,20 0,21

11 0,28 0,22 0,24 0,26 0,21 0,29 0,29 0,30 0,29 0,37 1,00 0,88 0,19 0,19 0,21

12 0,31 0,26 0,24 0,29 0,23 0,30 0,27 0,29 0,28 0,37 0,88 1,00 0,19 0,17 0,20

13 0,11 0,14 0,11 0,12 0,11 0,16 0,07 0,12 0,12 0,24 0,19 0,19 1,00 0,79 0,75

14 0,06 0,09 0,11 0,08 0,09 0,12 0,04 0,12 0,15 0,20 0,19 0,17 0,79 1,00 0,82

15 0,08 0,10 0,12 0,09 0,17 0,19 0,07 0,12 0,17 0,21 0,21 0,20 0,74 0,75 1,00

1 - typ a pohlavní výraz, 2 - tělesná linie, 3 – fundament, 4 – celkový soulad, 5 – přijeţděnost, 6 - celkový dojem, 7 – krok, 8 – klus, 9 – cval, 10 – maraton, 11 – drezurní zkouška, 12 – vozatajský parkur, 13 – první zabrání, 14 – druhé zabrání, 15 – třetí zabrání barevné značení: černá – slabá závislost, zelená – nízká závislost, modrá – střední závislost, červená – vysoká závislost

64

6.5.2 Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými znaky lineárního popisu Korelační vztahy mezi jednotlivými znaky lineárního popisu, vyjádřené Pearsonovým korelačním koeficientem, ukazuje tab. 27. Zanedbatelný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,00 - 0,20) nebo nepříliš těsný vztah (tj. korelační koeficient 0,21 0,40), coţ odpovídá velmi slabé aţ nízké závislosti, byl zjištěn mezi většinou zkoumaných znaků. Středně těsný vztah (korelační koeficient 0,41 – 0,70), a tedy střední závislost zkoumaných ukazatelů, byla zjištěna pro následující znaky lineárního popisu: výška – mohutnost, krk délka – krk profil, kohoutek délka – kohoutek výška, výška – hrudník obvod, mohutnost – hrudník obvod, bedra délka – bedra klenutí, hřbet délka- hrudník délka, záď šířka – hrudník šířka, záď šířka – hrudník hloubka, záď šířka – prsa šířka, hrudník šířka – hrudní končetiny zepředu, prsa šířka – hrudní končetiny zepředu, hrudní končetiny spěnka délka – pánevní končetiny spěnka délka a kopyto úhel s horizontálou a hrudní končetiny zboku. Velmi těsný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,71 – 0,90), a tedy vysoká závislost, byl nalezea pouze mezi znaky hrudník šířka – prsa šířka. Většina závislých znaků lineárního popisu na sebe anatomicky navazovala.

65

Tabulka 27: Absolutní hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé znaky lineárního popisu Znak 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

1 1,00 0,58 0,10 0,08 0,01 0,09 0,18 0,11 0,21 0,07 0,15 0,03 0,08 0,01 0,06 0,16 0,08 0,47

2 0,58 1,00 0,07 0,01 0,02 0,06 0,08 0,01 0,01 0,02 0,08 0,05 0,06 0,09 0,02 0,02 0,00 0,48

3 0,10 0,07 1,00 0,08 0,04 0,07 0,06 0,03 0,01 0,01 0,04 0,01 0,00 0,07 0,04 0,08 0,05 0,01

4 0,08 0,01 0,08 1,00 0,21 0,43 0,01 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 0,10 0,04 0,08 0,02 0,04 0,02

5 0,01 0,02 0,04 0,21 1,00 0,30 0,30 0,24 0,00 0,06 0,10 0,11 0,13 0,08 0,12 0,19 0,04 0,08

6 0,09 0,06 0,07 0,43 0,30 1,00 0,11 0,20 0,06 0,04 0,07 0,09 0,20 0,21 0,08 0,13 0,15 0,15

7 0,18 0,08 0,06 0,01 0,30 0,11 1,00 0,48 0,00 0,06 0,21 0,14 0,09 0,12 0,04 0,21 0,00 0,02

8 0,11 0,01 0,03 0,03 0,24 0,20 0,48 1,00 0,00 0,04 0,21 0,15 0,15 0,21 0,06 0,19 0,10 0,07

9 0,02 0,01 0,01 0,03 0,00 0,06 0,00 0,00 1,00 0,25 0,35 0,27 0,14 0,05 0,09 0,10 0,09 0,07

10 0,07 0,02 0,01 0,03 0,06 0,04 0,05 0,04 0,25 1,00 0,06 0,17 0,07 0,05 0,02 0,06 0,04 0,04

11 0,15 0,08 0,04 0,03 0,10 0,07 0,21 0,21 0,35 0,06 1,00 0,41 0,23 0,05 0,09 0,24 0,02 0,00

12 0,03 0,05 0,01 0,03 0,11 0,09 0,14 0,15 0,27 0,17 0,41 1,00 0,33 0,09 0,07 0,20 0,01 0,08

13 0,08 0,06 0,00 0,10 0,13 0,20 0,09 0,15 0,14 0,07 0,23 0,33 1,00 0,20 0,15 0,29 0,01 0,04

14 0,01 0,09 0,07 0,04 0,08 0,21 0,12 0,21 0,05 0,05 0,05 0,09 0,20 1,00 0,04 0,38 0,25 0,31

15 0,06 0,02 0,04 0,08 0,12 0,08 0,04 0,06 0,09 0,02 0,09 0,07 0,15 0,04 1,00 0,04 0,21 0,03

16 0,16 0,02 0,08 0,02 0,19 0,13 0,21 0,19 0,10 0,06 0,24 0,20 0,29 0,38 0,04 1,00 0,01 0,07

17 0,08 0,00 0,05 0,04 0,04 0,15 0,00 0,10 0,09 0,04 0,02 0,01 0,01 0,25 0,21 0,01 1,00 0,07

18 0,47 0,48 0,01 0,02 0,08 0,15 0,02 0,07 0,07 0,04 0,00 0,08 0,04 0,31 0,03 0,07 0,07 1,00

1 - výška, 2 - mohutnost, 3 – hlava - profil, 4 – krk délka, 5 – krk nasazení, 6 – krk profil, 7 – kohoutek délka, 8 – kohoutek výška, 9 – hřbet délka, 10 – hřbet klenutí, 11 – bedra délka, 12 – bedra klenutí, 13 – záď délka, 14 – záď šířka, 15 – záď sklon, 16 – záď profil, 17 – záď výška nasazení ohonu, 18 – hrudník obvod barevné značení: černá – slabá závislost, zelená – nízká závislost, modrá – střední závislost, červená – vysoká závislost

66

Tabulka 27 pokračování I: Znak 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

19 0,03 0,10 0,02 0,03 0,01 0,06 0,09 0,13 0,55 0,27 0,33 0,18 0,15 0,06 0,13 0,11 0,09 0,04

20 0,03 0,16 0,00 0,05 0,13 0,24 0,14 0,23 0,03 0,11 0,09 0,09 0,14 0,49 0,03 0,23 0,14 0,30

Absolutní hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé znaky lineárního popisu

21 0,02 0,05 0,03 0,02 0,02 0,18 0,00 0,11 0,18 0,02 0,03 0,04 0,12 0,45 0,01 0,12 0,24 0,33

22 0,01 0,16 0,01 0,03 0,11 0,25 0,13 0,23 0,03 0,09 0,08 0,08 0,13 0,49 0,03 0,23 0,15 0,30

23 0,02 0,03 0,04 0,19 0,04 0,25 0,08 0,00 0,06 0,03 0,01 0,05 0,12 0,09 0,03 0,04 0,14 0,01

24 0,12 0,06 0,06 0,10 0,02 0,11 0,11 0,04 0,01 0,02 0,05 0,01 0,07 0,05 0,10 0,01 0,02 0,04

25 0,00 0,04 0,01 0,06 0,03 0,11 0,01 0,06 0,03 0,01 0,02 0,00 0,08 0,22 0,03 0,12 0,08 0,12

26 0,05 0,01 0,02 0,07 0,06 0,05 0,04 0,02 0,02 0,01 0,01 0,03 0,01 0,06 0,01 0,01 0,03 0,04

27 0,05 0,08 0,03 0,10 0,04 0,14 0,07 0,01 0,00 0,05 0,03 0,11 0,01 0,00 0,03 0,05 0,08 0,08

28 0,07 0,10 0,05 0,15 0,02 0,15 0,08 0,01 0,04 0,10 0,05 0,06 0,00 0,07 0,01 0,08 0,05 0,07

29 0,00 0,03 0,02 0,08 0,07 0,11 0,09 0,00 0,01 0,04 0,05 0,08 0,04 0,02 0,02 0,10 0,10 0,00

30 0,13 0,22 0,07 0,08 0,01 0,10 0,11 0,02 0,00 0,07 0,01 0,02 0,01 0,07 0,05 0,03 0,04 0,13

31 0,15 0,09 0,03 0,13 0,04 0,13 0,13 0,01 0,04 0,04 0,03 0,08 0,01 0,08 0,01 0,08 0,10 0,04

32 0,01 0,08 0,01 0,07 0,08 0,14 0,04 0,02 0,04 0,11 0,01 0,04 0,04 0,06 0,03 0,02 0,13 0,06

33 0,05 0,00 0,03 0,00 0,06 0,04 0,06 0,02 0,01 0,00 0,05 0,09 0,01 0,11 0,06 0,10 0,02 0,02

34 0,04 0,05 0,03 0,08 0,01 0,09 0,08 0,02 0,00 0,08 0,01 0,00 0,01 0,07 0,06 0,07 0,18 0,06

35 0,00 0,08 0,07 0,02 0,04 0,09 0,03 0,01 0,01 0,08 0,02 0,03 0,02 0,10 0,06 0,01 0,03 0,08

36 0,06 0,07 0,01 0,07 0,03 0,07 0,05 0,02 0,02 0,09 0,02 0,01 0,03 0,02 0,01 0,05 0,05 0,03

1 - výška, 2 - mohutnost, 3 – hlava - profil, 4 – krk délka, 5 – krk nasazení, 6 – krk profil, 7 – kohoutek délka, 8 – kohoutek výška, 9 – hřbet délka, 10 – hřbet klenutí, 11 – bedra délka, 12 – bedra klenutí, 13 – záď délka, 14 – záď šířka, 15 – záď sklon, 16 – záď profil, 17 – záď výška nasazení ohonu, 18 – hrudník obvod, 19 – hrudník délka, 20 – hrudník šířka, 21 – hrudník hloubka, 22 – prsa šířka, 23 – plec délka, 24 – plec uloţení lopatky, 25 – hrudní končetiny zepředu, 26 – hrudní končetiny zboku, 27 – hrudní končetiny spěnka zboku, 28 – hrudní končetiny spěnka délka, 29 – kopyto úhel s horizontálou, 30 – kopyto šířka, 31 – kopyto velikost, 32 – pánevní končetiny úhel hlezna, 33 – pánevní končetiny zezadu, 34 – pánevní končetiny spěnka zboku, 35 – pánevní končetiny spěnka délka, 36 – úhlování zadních kopyt barevné značení: černá – slabá závislost, zelená – nízká závislost, modrá – střední závislost, červená – vysoká závislost 67

Tabulka 27 pokračování II: Absolutní hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé znaky lineárního popisu Znak 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

19 1,00 0,07 0,00 0,06 0,06 0,06 0,02 0,07 0,00 0,12 0,01 0,09 0,07 0,00 0,06 0,00 0,07 0,02

20 0,07 1,00 0,40 0,94 0,10 0,05 0,41 0,10 0,12 0,03 0,11 0,13 0,13 0,06 0,08 0,06 0,00 0,07

21 0,00 0,40 1,00 0,39 0,16 0,06 0,21 0,05 0,14 0,02 0,12 0,12 0,17 0,08 0,06 0,12 0,03 0,08

22 0,06 0,94 0,39 1,00 0,10 0,04 0,41 0,10 0,12 0,01 0,10 0,12 0,13 0,06 0,07 0,07 0,01 0,06

23 0,06 0,10 0,16 0,09 1,00 0,26 0,06 0,03 0,19 0,14 0,12 0,05 0,19 0,14 0,02 0,17 0,06 0,13

24 0,06 0,05 0,06 0,04 0,26 1,00 0,01 0,06 0,07 0,04 0,03 0,01 0,09 0,06 0,02 0,06 0,02 0,08

25 0,02 0,41 0,21 0,41 0,06 0,01 1,00 0,01 0,10 0,02 0,04 0,02 0,03 0,04 0,10 0,05 0,02 0,01

26 0,07 0,10 0,05 0,10 0,03 0,06 0,01 1,00 0,09 0,05 0,06 0,02 0,03 0,01 0,04 0,04 0,05 0,00

27 0,00 0,12 0,14 0,12 0,19 0,07 0,10 0,09 1,00 0,32 0,47 0,20 0,24 0,14 0,00 0,35 0,18 0,18

28 0,12 0,03 0,02 0,01 0,14 0,04 0,02 0,05 0,32 1,00 0,27 0,12 0,15 0,15 0,07 0,15 0,53 0,09

29 0,01 0,11 0,12 0,10 0,12 0,03 0,04 0,06 0,47 0,27 1,00 0,22 0,23 0,10 0,02 0,19 0,15 0,32

30 0,09 0,13 0,12 0,12 0,05 0,01 0,02 0,02 0,20 0,12 0,22 1,00 0,37 0,06 0,01 0,20 0,04 0,11

31 0,07 0,13 0,17 0,13 0,19 0,09 0,03 0,03 0,24 0,15 0,23 0,37 1,00 0,13 0,01 0,21 0,08 0,15

32 0,00 0,06 0,08 0,06 0,14 0,06 0,04 0,01 0,14 0,15 0,10 0,06 0,13 1,00 0,01 0,08 0,18 0,08

33 0,06 0,08 0,06 0,07 0,02 0,02 0,10 0,04 0,00 0,07 0,02 0,01 0,01 0,01 1,00 0,04 0,08 0,03

34 0,00 0,06 0,12 0,07 0,17 0,06 0,05 0,04 0,35 0,15 0,19 0,20 0,21 0,08 0,04 1,00 0,14 0,34

35 0,07 0,00 0,03 0,01 0,06 0,02 0,02 0,05 0,18 0,53 0,15 0,04 0,08 0,18 0,08 0,14 1,00 0,14

36 0,02 0,07 0,08 0,06 0,13 0,08 0,01 0,00 0,18 0,09 0,32 0,11 0,15 0,08 0,03 0,34 0,14 1,00

1 - výška, 2 - mohutnost, 3 – hlava - profil, 4 – krk délka, 5 – krk nasazení, 6 – krk profil, 7 – kohoutek délka, 8 – kohoutek výška, 9 – hřbet délka, 10 – hřbet klenutí, 11 – bedra délka, 12 – bedra klenutí, 13 – záď délka, 14 – záď šířka, 15 – záď sklon, 16 – záď profil, 17 – záď výška nasazení ohonu, 18 – hrudník obvod, 19 – hrudník délka, 20 – hrudník šířka, 21 – hrudník hloubka, 22 – prsa šířka, 23 – plec délka, 24 – plec uloţení lopatky, 25 – hrudní končetiny zepředu, 26 – hrudní končetiny zboku, 27 – hrudní končetiny spěnka zboku, 28 – hrudní končetiny spěnka délka, 29 – kopyto úhel s horizontálou, 30 – kopyto šířka, 31 – kopyto velikost, 32 – pánevní končetiny úhel hlezna, 33 – pánevní končetiny zezadu, 34 – pánevní končetiny spěnka zboku, 35 – pánevní končetiny spěnka délka, 36 – úhlování zadních kopyt barevné značení: černá – slabá závislost, zelená – nízká závislost, modrá – střední závislost, červená – vysoká závislost 68

6.5.3 Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu V příloze 12 jsou uvedeny zjištěné hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu. Opět byly rozděleny do čtyř kategorií, nicméně všechny zkoumané znaky a ukazatele mezi sebou vykazují zanedbatelný vztah, tedy ţádnou nebo velmi slabou závislost, protoţe. ţádný z nalezených korelačních koeficientů

nepřesáhl mezní hodnotu 0,20. Nevyšší korelační

koeficient byl zjištěn mezi ukazatelem 2. zabrání a znakem kopyto šířka, zjištěná hodnota Pearsonova korelačního koeficientu byla 0,15.

69

7 Diskuze V předchozí

kapitole

jsou

podrobně

uvedeny

výsledky

analýzy

ukazatelů

výkonnostních zkoušek a analýzy znaků lineárního popisu, v této kapitole se jednotlivým zjištěným skutečnostem a jejich moţným příčinám budu podrobněji věnovat. Obecné shrnutí, které by charakterizovalo současnou populaci starokladrubského koně, je na základě výsledků provedených analýz obtíţné, a to právě z výše jiţ uvedeného důvodu selekce jak testovaných, tak popsaných koní.

7.1 Barevná varianta V hodnocení jednotlivých ukazatelů výkonnostních zkoušek bělouši oproti vraníkům vynikali zejména ve všech dílčích disciplínách mechaniky pohybu, tedy v kroku, klusu i ve cvalu. Nejvyšší průměrné známky získali koně za hodnocení klusu, coţ odpovídá poţadavku ŘÁDU

PLEMENNÉ KNIHY

(2005), kde je kladen důraz na pravidelnost, kadencovanost

s typickou vysokou akcí hrudních končetin v klusu. Zajímavé jsou zjištěné jednotlivé diference, jak pro krok, tak pro klus i cval odpovídá rozdíl mezi barevnými variantami 0,54 bodu. Toto zjištění není nikterak překvapivé a odpovídá námi získaným dřívějším výsledkům (ANDREJSOVÁ

ET AL.,

2008). Ke stejnému výsledku dospěla ve své práci i ŠIŠKOVÁ (2007),

která ovšem hodnotila souhrnnou známku - mechaniku pohybu. Výsledky provedené analýzy jsou ale v rozporu se staršími studiemi DUŠKA (1977), který zdůrazňuje zachování typické vysoké akce u vraníků, naproti tomu bělouši ve srovnání s vraníky měli prostornější chody (DUŠEK, 1981). Na niţší akci a prostornější chody upozorňuje v tomto období i DAVID (1987), zejména u pepiniérů linie Favory, prostornější chody a naopak vyšší akci této linie i zmiňuje REGNER (2008). Také v hodnocení ukazatele celkový soulad dopadli bělouši lépe, získali vyšší průměrné známky, diference činila 0,32 bodu. Naproti tomu vraníci vynikali v disciplíně spolehlivost v tahu, kdy největší rozdíly mezi barevnými variantami byly zaznamenány pro první zabrání (diference 0,60), tyto výsledky opět korespondují se zjištěním ŠIŠKOVÉ (2007). Na historicky vyšší spolehlivost v tahu upozorňuje jiţ DUŠEK ET AL. (1992), který zmiňuje větší oblíbenost vraníků při vyuţití v zemědělství. Šikmější uloţení lopatky a strmější postavení spěnek hrudních končetin u vraníků mohou způsobovat i niţší získané známky v hodnocení mechaniky pohybu. Vyšší kohoutková výška běloušů spolu s výše nasazeným ocasem naopak můţe hrát roli v lepším hodnocení celkového souladu. I přesto, ţe vraníci oproti běloušům vynikali výše nasazeným a klenutějším krkem a klenutějším hrudníkem spolu s delší zádí, klenutějšími bedry a delší 70

plecí, nezískali v hodnocení celkového souladu tak vysoké známky jako bělouši. Vraníci vynikali výrazněji klabonosou hlavou, otázkou zůstává, jestli výrazný klabonos přispívá ke kladnému hodnocení celkového souladu či naopak. K velmi podobným závěrům došel i JAKUBEC ET AL. (2007), který uvádí vysoce významné diference mezi barevnými variantami pro těchto 11 znaků lineárního popisu: hlava profil (opět výraznější klabonos vraníci), výše nasazený krk u vraníků, dále uvádí významné rozdíly v utváření kohoutku, kdy bělouši měli delší a vyšší, tedy celkově výraznější kohoutek. Dále uvádí, ţe vraníci proti běloušům mají významně uţší a mělčí hrudník a uţší prsa, coţ je v rozporu s našimi výsledky. Dále uvádí statisticky vysoce významné rozdíly v utváření zádě, vraná varianta ji měla delší a uţší, uţší bylo i postavení hrudních končetin zepředu. U bílé varianty byla prokázána větší velikost kopyt a ve srovnání s vraníky měkčí přední spěnky. Rozdíly ve výsledcích analýzy JAKUBCE ET AL.

(2007) a naší, jsou způsobeny niţším počtem popsaných koní (pouze 494 jedinců)

a jejich věkovou strukturou (vyšší relativní počet tříletých, nebo naopak starších jedinců). Výše

uvedené

výsledky

odpovídají

historickým

souvislostem

chovu

starokladrubského koně, kdy chov starokladrubského bělouše a vraníka probíhal do nedávné doby aţ na malé výjimky odděleně, a i při regeneraci starokladrubského koně bylo pouţito relativně

málo

starokladrubských

(http://www.nhkladruby.cz/dokumenty/regenerace.rtf).

Naproti

tomu

klisen kontinuita

chovu

starokladrubského bělouše nebyla aţ do současnosti přerušena. V současné době je výběr rodičovského páru na uváţení chovatele, dochází tedy zejména v privátních chovech k vzájemnému páření bílé a vrané varianty, coţ s sebou nese určitá specifická rizika, zejména poţadavku na zachování dvou barevných variet, kdy u vrané varianty je výskyt bílých odznaků neţádoucí. Při vzájemném, a podle JAKUBCE

ET AL.

(2003) i ţádoucím, pářením

barevných variant, je tedy nutné zohlednit nejen riziko příbuzenské plemenitby (JAKUBEC ET 2005) a moţnou korekci za účelem docílení plemenné uniformity v těch znacích, které

AL.,

vykazují významné rozdíly mezi oběma variantami (JAKUBEC zachování

plemenného

STAROKLADRUBSKÉHO

standardu

KONĚ

specifikovaného

ET AL.,

v ŘÁDU

2007), ale zároveň i PLEMENNÉ

KNIHY

(2005), který si však v poţadavcích na bílé odznaky

u jednotlivých barevných variant protiřečí. U běloušů bílé odznaky povoluje, naopak u vraníků je jejich výskyt neţádoucí, menší bílé odznaky jsou přípustné pouze na spodní části končetin a na hlavě, z plemenitby nejsou ale vyloučeny ani jiné barevné varianty - hnědáci a ryzáci. HOFMANOVÁ ET AL. (2010b) upozorňují na nutnost uváţení vzájemného připařování běloušů s vraníky z důvodu pomalejšího vybělování heterozygotů, které ověřili PIELBERG ET AL.

(2008), SPONNENBERG (2009) a HOFMANOVÁ (2010a). 71

7.2 Chov Srovnání koní z chovu Národního hřebčína nad Labem a privátních chovatelů je částečně ovlivněno tím, ţe do privátního chovu je kůň zařazen ihned po prodeji z hřebčína (a nemusí ani dále působit v chovu). Toto členění vystihuje tedy spíše vlastnictví koně neţ skutečného chovatele, tak jak se v zootechnické terminologii pouţívá. Z tohoto důvodu jsou námi zjištěné výsledky diskutabilní a nelze je jednoduše paušalizovat. Analýzou výkonnostních zkoušek byly nalezeny vysoce průkazné rozdíly mezi průměry u těchto devíti ukazatelů: typ a pohlavní výraz, tělesná linie, fundament, celkový soulad, přijeţděnost, celkový dojem, krok, klus a cval. Průkazné rozdíly mezi koňmi privátních chovatelů a koňmi z chovu Národního hřebčína Kladruby nad Labem, byly zjištěny u ukazatelů drezurní zkouška a vozatajský parkur. Ve všech těchto ukazatelích koně z chovu Národního hřebčína Kladruby nad Labem nad koňmi privátních chovatelů vynikali. Největší diference (0,36 bodu) byla zjištěna u disciplíny přijeţděnost - ta vypovídá nejen o vyšší úrovni výcviku v hřebčíně, ale můţe být částečně ovlivněna i „domácím prostředím“ pro koně hřebčínského chovu. Bohuţel, většina zahraničních prací (např. DIETL ET AL. (2004), TEEGEN ET AL.

(2008), GORECKA-BRUZDA ET JEZIERSKI (2010) aj.) se zabývá ukazatelem jezditelnost,

který je v metodice výkonnostních zkoušek starokladrubského koně zahrnut do výcviku (ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY,

2005), jeţ jsem se rozhodli z důvodu malé objektivity do analýzy nezařadit.

To samé platí i pro zisk vyššího hodnocení u ukazatele vozatajský parkur a drezurní zkouška. Analýzou znaků lineárního popisu bylo zjištěno, ţe koně státního chovu byli oproti koním privátních chovatelů vyšší, s větším obvodem holeně (znak mohutnost), s kratším a méně klenutým hrudníkem,

uţšími a menšími kopyty, méně šavlovitým postojem

pánevních končetin a strmější spěnkou pánevních končetin, coţ odpovídá i rozdílům zjištěným analýzou výkonnostních zkoušek, zejména ukazatelům: linie, fundament, celkový soulad a celkový dojem. Na větší tělesný rámec a silnější fundament klisen z chovu Národního hřebčína Kladruby nad Labem upozorňují uţ

JAKUBEC

A

k podobným výsledkům jsme došli i v předchozí analýze (ANDREJSOVÁ

VOLENEC (2003), ET AL.,

2008), kdy

byly zjištěny významné rozdíly mezi koňmi jednotlivých chovů pro tyto ukazatele: typ a pohlavní výraz, tělesná linie, fundament a celkový soulad. U vlastních výkonnostních disciplín nebyly zjištěny významné diference, coţ by mohlo potvrzovat výše uvedenou teorii „domácího prostředí“ – od roku 2006 pořádá výkonnostní zkoušky starokladrubských koní pouze Národní hřebčín, a to buď v Kladrubech nad Labem nebo ve Slatiňanech. JAKUBEC ET AL.

(2007) uvádí, ţe koně hřebčínského chovu byli vyšší, mohutnější, s výraznějším 72

klabonosem, delším, výše nasazeným a klenutějším krkem, kratším hrudníkem, kulatější zádí a širším postojem jak pánevních tak hrudních končetin s menším kopytem. Hodnocením exteriéru s ohledem na místo chovu u blízce příbuzného plemene lipický kůň se zabývali ZECHNER ET AL. (2001), data k zhodnocení populace byla získána měřením. Byly zjištěny rozdíly mezi koňmi chovanými v jednotlivých hřebčínech pro většinu znaků (34 z 37 u klisen, 29 z 37 u hřebců), tyto rozdíly přisuzují autoři rozdílným šlechtitelským cílům a rozdílné strategii managementu.

7.3 Pohlaví Významné nebo vysoce významné diference mezi hřebci a klisnami byly zjištěny u všech ukazatelů výkonnostních zkoušek, s jedinou výjimkou – klus.

Ve všech těchto

ukazatelích hřebci oproti klisnám vynikali, získali tedy vyšší bodové hodnocení, nejvyšší diference mezi udělenými body bylo dosaţeno v dílčích ukazatelích disciplíny spolehlivost v tahu (průměrná diference 0,57), dále v hodnocení cvalu (0,42 bodu), vozatajském parkuru a kroku. Tyto výsledky částečně souhlasí s našimi dřívějšími výsledky (ANDREJSOVÁ ET AL., 2008), rozdílů v hodnocení hřebců a klisen bylo zaznamenáno výrazně méně, bez významných rozdílu byly shledány tyto ukazatele: typ a pohlavní výraz, tělesná linie, celkový soulad a maraton. Tyto rozdíly můţeme uspokojivě vysvětlit jinou strukturou pouţitých dat k analýze – nárůstem počtu testovaných hřebců o 4 %. Ke stejným výsledkům, tedy ke statisticky významně vyššímu zisku bodů u všech ukazatelů výkonnostních zkoušek, dospěla i ŠIŠKOVÁ (2007), která hlavní důvody v lepším hodnocení hřebců zdůvodňuje pohlavním dimorfismem, v případě mechaniky pohybu i v imponujícím chování hřebců. To odpovídá i názoru JAKUBCE

ET AL.

(2000), který uvádí, ţe hřebci mívají výraznější chody,

čehoţ si nejlépe můţeme povšimnout u klusu – hřebci klušou výrazněji neţ klisny. Historicky byli k funkčnímu šlechtitelskému cíli – ceremoniální sluţbě – pouţíváni výhradně hřebci. U znaků lineárního popisu byly zjištěny diference mezi pohlavím pro kohoutkovou výšku, kdy klisny oproti hřebcům více odpovídaly plemennému standardu, u obvodu hrudníku tomu bylo naopak, plemennému standardu odpovídali hřebci. Hřebci oproti klisnám vynikali delším, výše nasazeným a klenutějším krkem, kratším a niţším kohoutkem a kratším hřbetem. Rozdíly způsobené pohlavím byly zjištěny i v utváření beder, hřebci měli bedra kratší a klenutější, spolu s delší, rovnější a louplejší, přitom ale uţší zádí s výše nasazeným ohonem. Hřebci měli kratší, uţší a méně klenutý hrudník, uţší prsa a strměji uloţenou lopatku. Rozdíly způsobené pohlavím, byly zjištěny i v utváření hrudních končetin, kdy hřebci měli uţší prohnutější postoj s delší spěnkou. U pánevních končetin byly nalezeny 73

signifikantní rozdíly pouze v délce spěnek, klisny je měly oproti hřebcům kratší. JAKUBEC ET AL.

(2007) uvádí u hřebců výraznější klabonos, nasazení krku a profil krku. Klisny měli

výraznější kohoutek, delší hřbet, bedra a hrudník, jakoţ i hloubku hrudníku. Hřebci měli opět klenutější bedra a strměji uloţenou lopatku. Klisny měly vyšší hodnotu šířky zádě a hřebci vykazovali vyšší nasazení ohonu. Nebyly zjištěny významné rozdíly mezi pohlavími ve znacích končetin, ve většině zjištěných diferencích se shoduje s našimi výsledky. Rozdíly v exteriéru způsobené vlivem pohlaví se zabýval PINTO

ET AL.(2008)

u populace brazilského plemene koní Mangalarga Marchador, bylo analyzováno 25 měr a 11 úhlů. Jako míry ovlivněné pohlavním dimorfismem uvádí autoři obvod holeně, šířku hrudi, obvod hrudi, délku beder, šířku pánve, délku paţní kosti, délku zadní spěnky, šířku hlavy, délku lopatky a délku těla. Úhly ovlivněné pohlavním dimorfismem uvádí autoři takto: úhel kloubu ramenního, úhel kloubu loketního, úhel kloubu hleznového, úhel kloubu kolenního. SADEK

ET AL.

(2006) uvádí, ţe vliv pohlaví byl zdrojem variance pro většinu znaků

u arabských koní kromě délky krku, obvodu holeně, délky přední a zadní spěnky. MCMANUS ET AL.

(2005) uvádí, ţe pohlaví nemělo vliv na varianci v rámci plemene campeiro v Brazílii.

PRETORIUS

ET AL.

(2004) uvádí, ţe pro všechny tělesné míry kromě délky těla u populace

fríských koní v Jihoafrické republice platí, ţe nejvyšších hodnot dosáhli hřebci, nejniţších klisny. Práce je zajímavá tím, ţe zahrnuje i valachy, hodnoty jejich tělesných rozměrů uvádí přesně mezi hodnotami klisen a hřebců, jedinou délku těla uvádí autoři u klisen průkazně delší. Pohlavní dimorfismus u koní shrnují DUŠEK ET AL. (1992) takto: hřebec je oproti klisně temperamentnější, robustnější a dostatečně kostnatý. Ze všech výše uvedených prací vyplývá výrazný pohlavní dimorfismus mezi hřebci a klisnami, který ještě můţe být zdůrazněn šlechtitelským cílem daného plemene. Zjištěné významné rozdíly mezi hřebci a klisnami u ukazatelů výkonnostních zkoušek jsou dozajista způsobeny i přísnější selekcí hřebců, zatímco u znaků lineárního popisu spíše odpovídají rozdílům způsobeným pohlavním dimorfismem.

7.4 Rok narození Analýzou vlivu roku narození jsme se zabývali jen u znaků lineárního popisu, u výkonnostních zkoušek byla při počáteční průzkumové analýze dat zjištěna vysoká korelace mezi rokem narození a rokem konání výkonnostních zkoušek (oba tyto faktory by potom vysvětlovaly stejnou část variability). V předchozí práci (ANDREJSOVÁ ET AL., 2008) byl vliv roku narození do analýzy výkonnostních zkoušek zahrnut a jevil se významný u třech ukazatelů: maraton a druhé zabrání a třetí zabrání. Dá se tedy říci, ţe rok narození hrál 74

v hodnocení výkonnosti testovaných zvířat velmi malou roli, to svědčí o vyrovnaném plemeni, bez většího vlivu ročníku na manifestaci uţitkových vlastností, pohlavního výrazu a exteriéru. Vysoce významný vliv roku narození byl prokázán u 21 znaků lineárního popisu, u 4 znaků lineárního popisu byl zjištěn významný vliv roku narození popsaných koní, následným mnohonásobným porovnáváním odhadnutých průměrů Scheffého metodou nebyly nalezeny ţádné konkrétní diference mezi jednotlivými roky narození u znaků lineárního popisu. Bohuţel z databáze, která je prozatím pro vyhodnocení znaků lineárního popisu k dispozici, nelze smysluplně vliv roku narození na znaky lineárního popisu analyzovat (popsaní koně staršího data narození jsou prověření chovní jedinci základního stáda). Přesto se dá očekávat, ţe by vliv roku narození neměl mít na znaky lineárního popisu rozhodující vliv - to by svědčilo pro neţádoucí nevyrovnanost jednotlivých ročníků z hlediska exteriéru. Pokud by data pocházela z dlouhodobého sledování, pak by výsledky této analýzy mohly zaznamenat rychlost a směr případných morfologických změn v populaci. Nicméně většina autorů (např. COSTA

ET AL.,

2001, DARIO

ET AL.

2006, VOSTRÝ ET AL., 2009, ), kteří se ve

svých pracích zabývali vlivem roku narození na exteriér, potvrzuje významný vliv roku narození, v případě výkonnosti tomu je naopak (např. SOBCZYNSKA, 2007).

7.5 Rok konání výkonnostních zkoušek Analýzou vlivu roku konání výkonnostních zkoušek jsme se zabývali jen u ukazatelů výkonnostních zkoušek. Vliv roku výkonnostních zkoušek byl statisticky vysoce významný u všech ukazatelů výkonnostních zkoušek, s výjimkou přijeţděnosti a celkového dojmu. Jako nejslabší ročník, z hlediska exteriéru, byli vyhodnoceni koně testovaní v roce 2005, kteří získali nejniţší počet bodů v hodnocení typu a pohlavního výrazu, tělesných linií, fundamentu a celkového souladu. Naproti tomu v hodnocení typu a pohlavního výrazu vynikali koně testovaní v roce 1998, u ostatních ukazatelů exteriéru ţádný ročník výkonnostních zkoušek nevynikal. V ukazatelích, zahrnujících vlastní hodnocení výkonnosti, tedy v maratonu a vozatajském parkuru, vynikali koně testovaní v roce 2007. Pro ostatní ukazatele výkonnostních zkoušek nebyly následným mnohonásobným porovnáváním odhadnutých průměrů Scheffého metodou nalezeny ţádné konkrétní diference. Celkově lze vliv roku konání výkonnostních zkoušek na jednotlivé ukazatele zhodnotit jako výrazný, domnívám se, ţe takto vysoký vliv roku na hodnocení jednotlivých ukazatelů lze přisoudit měnícímu se sloţení komise v jednotlivých letech a objektivitě jednotlivých komisařů, protoţe takto významné diference nemohou být způsobeny (a vysvětlovány) rokem 75

narození zvířat. Posouzení vlivu komisaře na zisk bodového hodnocení by jistě zasluhovalo podrobnější prozkoumání, významný vliv komisaře na konečném hodnocení testovaného koně potvrdil např. WALLIN ET AL.(2003) a DIETL ET AL. (2005).

7.6 Věk V ŘÁDU

PLEMENNÉ KNIHY STAROKLADRUBSKÉHO KONĚ

(2005) je poţadavek na

minimální věk hřebců a klisen zařazených do výkonnostních zkoušek stanoven na čtyři roky, lineární popis má být proveden ve věku 4 let, případně při jejich zařazení do plemenitby. Toto omezení ovšem neplatilo vţdy. Dříve byly snahy o urychlení vývoje starokladrubského koně, který patří k pozdněji dospívajícím plemenům, a to s sebou přivodilo i testaci a popis plemenných zvířat ve třech letech. I přesto, ţe byl zjištěn statisticky vysoce významný vliv na ukazatele výkonnosti: drezurní zkouška, vozatajský parkur, druhé zabrání a významný vliv věku na ukazatele první a třetí zabrání, následným porovnáváním Scheffého metodou nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi odhadnutými průměry v jednotlivých věkových kategoriích. Obecně lze říct, ţe zejména v ukazatelích vlastní výkonnosti získali tříletí koně oproti čtyřletým niţší průměrné známky. Z tohoto důvodu se u starokladrubských koní nezdá vhodné zvyšovat odezvu na selekci zkrácením generačního intervalu. Kategorii starších koní tvoří koně, kteří se ze zdravotních důvodů, či z důvodu nedostatečné připravenosti, nezúčastnili výkonnostních zkoušek jako čtyřletí, proto je v těchto věkových kategoriích opět menší početní zastoupení. U lineárního popisu byl vysoce signifikantní vliv věku zjištěn u 12 znaků lineárního popisu, signifikantní vliv u 6 znaků lineárního popisu, následným mnohonásobným porovnáváním odhadnutých průměrů Scheffého metodou nebyly nalezeny ţádné konkrétní diference mezi koňmi jednotlivých věkových kategorií. Méně početná kategorie starších popsaných koní je zvětšiny tvořena prověřenými chovnými koňmi základního stáda. Nicméně pro zjištění vlivu věku na výsledky testovaných a popisovaných koní nebyly pouţité databáze bohuţel příliš vhodné. Tato nevhodnost vyplývá z nízkého početního zastoupení jiných neţ čtyřletých koní (viz tab. 9 pro výkonnostní zkoušky a tab. 13 pro lineární popis), kdy kategorie čtyřletých koní pro výkonnostní zkoušky tvořila 68,2 % a pro lineární popis 61,3 %. V hodnocení vlivu věku na exteriér se autoři rozcházejí, předpokládám, ţe jejich výsledky jsou také ovlivněny strukturou výchozích dat. SADEK ET AL. (2006) uvádí, ţe věk ovlivnil u zkoumané populace arabských plnokrevníků délku přední a zadní spěnky a obvod holeně. MCMANUS

ET AL.

(2005), který se zabýval plemenem campeiro v Brazílii,

uvádí, ţe nejvíce hodnocených znaků bylo ovlivněno věkem koně. VOSTRÝ 76

ET AL.

(2009)

uvádí, ţe analýzou znaků lineárního popisu u českomoravské belgika a slezského norika, nebyl zjištěn statisticky významný vliv věku na většinu zkoumaných znaků.

7.7 Linie Analýzou výkonnostních zkoušek byl zjištěn významný vliv na jednotlivé ukazatele pouze u celkového souladu a vozatajského parkuru. Při následném porovnání odhadnutých průměrů u ukazatele celkový soulad, byla zjištěna statisticky významná diference pouze mezi linií Siglavy Pakra (příslušníci této linie získali nejniţší hodnocení) a Generalissimus (nejvyšší hodnocení). U ukazatele vozatajský parkur byly zjištěny vysoce signifikantní rozdíly mezi odhadnutými průměry u linie Favory a Solo. V této disciplíně vynikali koně linie Favory. Vliv linie na jednotlivé znaky lineárního popisu byl vysoce významný u těchto 8 znaků: mohutnost, hlava – profil, krk – profil, záď – sklon, záď – profil, hrudník – hloubka, pánevní končetiny – spěnka zboku a úhlování zadních kopyt. Významný vliv linie byl zjištěn pro ukazatel krk – délka, záď – výška nasazení ohonu a hrudník – obvod. Při následném mnohonásobném porovnávání odhadnutých průměrů byla zjištěna významná diference mezi koňmi příslušejícími k linii Generalissimus a Favory

ve znaku mohutnost, koně linie

Generalissimus byli mohutnější. V utváření hlavy byl zjištěn v následném porovnávání vysoce významný rozdíl mezi koňmi linie Rudolfo a Generalissimus, kdy koně linie Generalissimus měli klenutější hlavu, významná diference v profilu hlavy byla zjištěna i mezi příslušníky linie Generalissimus a Generale, výraznější klabonos měli koně linie Generalissimus. V hloubce hrudníku byl zjištěn významný rozdíl mezi koňmi linie Favory a linie Siglavy Pakra, hlubší hrudník měli příslušníci linie Favory. V ukazatelích krk – délka, krk – profil, záď – sklon, záď – profil, záď – výška nasazení ohonu, hrudník – obvod, pánevní končetiny – spěnka zboku a úhlování zadních kopyt odhadnutých průměrů Scheffého

nebyly následným porovnáváním

metodou zjištěny konkrétní diference mezi koňmi

jednotlivých linií. ŠIŠKOVÁ (2007) uvádí, ţe linie Sacramoso má statisticky průkazně největší obvod holeně (v lineárním popisu znak mohutnost), rozdíl mezi našimi výsledky bude pravděpodobně způsoben pouţitou výchozí databází, kdy autorka k analýze pouţívala data získaná měřením při výkonnostních zkouškách – tedy selektovanou část populace. Zajímavý je i zjištěný rozdíl v utváření hlavy mezi liniemi Generalissimus a Generale, coţ odpovídá i zjištění DAVIDA (1987), který charakterizuje linii Generale následovně: tuto linii představují koně méně typičtí, s méně klabonosou hlavou, s menší hloubkou a poněkud lehčí kostrou. 77

Naproti tomu linii Generalissimus hodnotí jako nejtypičtější představitele kladrubského bělouše.

7.8 Otec Statisticky vysoce významný vliv otce byl zaznamenán na tyto ukazatele výkonnostních zkoušek: typ a pohlavní výraz, tělesná linie a celkový soulad. Statisticky významný vliv otce byl zjištěn u ukazatele přijeţděnost a první. zabrání. Při následném porovnávání odhadnutých průměrů Scheffého metodou byly zjištěny signifikantní diference mezi potomky pouze pro ukazatel celkový soulad, a to mezi potomky těchto plemeníků: Solo Ela X a Generale Alata XLVI, Generale Proxima XLVIII, Generalissimus Amadeus XXX; a mezi Generale Alata XLVI a Siglavi Pakra Barbara III, Sacramoso Favorta XLIV, Sacramoso Romana XLVI. Potomci plemeníka Solo Ela X získali v hodnocení celkového souladu nejniţší známky, naproti tomu potomci plemeníka Generalissimus Amadeus XXX nejvyšší hodnocení. Statisticky vysoce významný nebo významný vliv otce byl zaznamenán na většinu znaků lineárního popisu. Vliv otce nebyl prokázán pouze pro ukazatele krk – nasazení, kohoutek – délka, záď – výška nasazení ohonu, plec – uloţení lopatky, hrudní končetiny – zepředu, hrudní končetiny zboku a pánevní končetiny – zezadu. Při následném porovnávání odhadnutých průměrů Scheffého metodou nebyly zjištěny signifikantní diference mezi potomky jednotlivých plemeníků. Pro porovnání přínosu plemeníků v rámci plemene by bylo vhodnější porovnávat potomstvo jednotlivých plemeníků s vhodně zvolenou výběrovou hranicí. Hodnocením potomstva jednotlivých plemeníků se zabýval DUŠEK (1985), který uvádí u potomstva importovaného plemeníka Romke zhoršení typu. Stejně tak DAVID (1987) uvádí pro potomstvo importovaného plemeníka Rudolfo váţné nedostatky v mechanice pohybu, které byly důvodem pro vyřazení z plemenitby. Zhodnocením a následným grafickým znázorněním vlivu 64 plemeníků starokladrubského koně na potomstvo na základě lineárního popisu se zabýval VOSTRÝ

ET AL.

(2008), ve své práci uvádí, ţe významné nebo vysoce významné

diference mezi potomky jednotlivých hřebců byly zjištěny u 78 % znaků lineárního popisu.

7.9 Korelační vztahy Byly zjištěny korelační vztahy mezi jednotlivými ukazateli výkonnosti, vyjádřené Pearsonovým korelačním koeficientem. U většiny zkoumaných znaků byl zjištěn zanedbatelný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,00 - 0,20) nebo nepříliš 78

těsný vztah (tj. korelační koeficient 0,21 - 0,40), coţ odpovídá velmi slabé aţ nízké závislosti. Středně těsný vztah (korelační koeficient 0,41 – 0,70) a tedy střední závislost zkoumaných ukazatelů byla zjištěna pro ukazatele exteriéru: typ a pohlavní výraz a tělesná linie, typ a pohlavní výraz a fundament, tělesná linie a fundament, celkový soulad a fundament; dále pro ukazatele: přijeţděnost a krok, přijeţděnost a klus, přijeţděnost a cval, celkový dojem a krok, celkový dojem a klus, krok a klus, krok a cval, cval a fundament. Velmi těsný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,71 – 0,90) a tedy vysoká závislost byla nalezena mezi hodnocením těchto ukazatelů: typ a pohlavní výraz a celkový soulad, fundament a celkový soulad, přijeţděnost a celkový dojem, klus a cval, drezurní zkouška a vozatajský parkur, první zabrání a druhé zabrání, první zabrání a třetí zabrání, druhé zabrání a třetí zabrání. Nalezené korelační koeficienty a odpovídající těsnost vztahů zkoumaných ukazatelů jsou v souladu s danou metodikou výkonnostních zkoušek starokladrubských koní; střední a vysoká závislost byla nalezena zejména u ukazatelů, které jsou v konečném hodnocení spojeny v jednu výslednou známku, nebo spolu souvisí (ukazatele vozatajský parkur a drezurní zkouška). jak ukázala provedená analýza, většina ostatních ukazatelů, charakterizujících morfologické vlastnosti hodnoceného koně, spolu úzce souvisí. To odpovídá i názoru DUŠKA

ET AL.

(2007), který uvádí, ţe v posouzení celkového dojmu se

promítá plemenný typ jedince, konstituce, tělesná stavba a pohlavní dimorfismus. Vysoká nalezená závislost mezi přijeţděností a celkovým dojmem svědčí pro obecně známé tvrzení, ţe způsob prezentace koně ovlivňuje hodnocení exteriéru. Střední závislost mezi dílčími ukazateli hodnocení mechaniky pohybu a celkového dojmu to jenom potvrzuje. Nalezené korelační vztahy mezi jednotlivými znaky lineárního popisu, vyjádřené Pearsonovým korelačním koeficientem, nedosahovaly zdaleka tak vysokých hodnot jako pro ukazatele výkonnostních zkoušek. Zanedbatelný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,00 - 0,20) nebo nepříliš těsný vztah (tj. korelační koeficient 0,21 - 0,40), coţ odpovídá velmi slabé aţ nízké závislosti, byl zjištěn mezi většinou zkoumaných znaků. Středně těsný vztah (korelační koeficient 0,41 – 0,70) a tedy střední závislost zkoumaných ukazatelů, byl zjištěn pro následující znaky lineárního popisu: výška – mohutnost, krk délka – krk profil, kohoutek délka – kohoutek výška, výška – hrudník obvod, mohutnost – hrudník obvod, bedra délka – bedra klenutí, hřbet délka – hrudník délka, záď šířka – hrudník šířka, záď šířka – hrudník hloubka, záď šířka – prsa šířka, hrudník šířka – hrudní končetiny zepředu, prsa šířka – hrudní končetiny zepředu, hrudní končetiny spěnka délka – pánevní končetiny spěnka délka a kopyto úhel s horizontálou a hrudní končetiny zboku. Velmi těsný vztah (hodnota Pearsonova korelačního koeficientu 0,71 – 0,90), a tedy vysoká závislost, byl 79

nalezen pouze mezi znaky hrudník šířka – prsa šířka. Většina závislých znaků lineárního popisu na sebe anatomicky navazovala. Zkoumáním vztahů mezi znaky lineárního popisu a tělesnými mírami klisen u trakénského koně v Německu se zabýval VONBUTLETWEMKEN ET AL.

(1992), ve své práci uvádí, ţe korelace mezi výškou v kohoutku a znaky exteriéru byla

pozitivní, ale nízká korelace mezi obvodem hrudi a holeně a znaky exteriéru negativní a nízká. Při zjištěných vysokých

hodnotách

Pearsonových korelačních koeficientů, lze

uvaţovat o vypuštění takovýchto znaků z lineárního popisu. Vysoká fenotypová korelace byla zjištěna pouze pro znaky hrudník šířka – prsa šířka, u ostatních, tedy středně korelovaných znaků by bylo vhodné před definitivním rozhodnutím o vypuštění konkrétního znaku ověřit vzájemné genotypové korelace. Při zkoumání vztahů mezi jednotlivými znaky lineárního popisu a ukazateli výkonnostních zkoušek, byly zjištěny pouze zanedbatelné nebo ţádné vzájemné vztahy. Tyto výsledky odpovídají struktuře vstupních dat a celkové metodice výkonnostních zkoušek starokladrubských koní. Naproti tomu většina autorů uvádí souvislost tělesné stavby koní a jejich výkonnosti. KOENEN

ET AL.

(1994), kteří se zabývali plemenem holandský

teplokrevník, zjistili, ţe dlouhá a skloněná záď pozitivně ovlivňuje mechaniku pohybu, dlouhá a šikmá plec rychlost. Stejné závěry uvádí i DUŠEK

ET AL.

(2007), strmá a krátká

lopatka je odpovědná za málo vydatný chod, kombinace strmé lopatky s dlouhou ramenní kostí podporuje výpad hrudní končetiny, pro rychlost cvalu je vhodné dlouhé předloktí a krátká přední holeň, předrámí a délka holeně ovlivňují akci nohou. S našimi výsledky se částečně shodují DUCRO

ET AL.

u holandského teplokrevníka, selekcí,

(2009), kteří ověřovali vliv utváření končetin na výkonnost a zjistili, ţe nepravidelné postoje končetin lze eliminovat

nicméně jejich vliv na sportovní výkonnost v parkuru a drezuře nepotvrdili.

U dostihových koní nepravidelné utváření končetin významně zvyšuje riziko úrazu a tím ovlivňuje výkonnost (ANDERSON ET AL., 2004).

80

8 Závěry Předkládaná práce je součástí výzkumu katedry obecné zootechniky a etologie zaměřeného na plemeno starokladrubský kůň, s ohledem na problematiku genových zdrojů a malých populací Cílem předkládané práce byla statistická analýza dat získaných při výkonnostních zkouškách a lineárním popisu starokladrubských koní, k vyšší objektivitě analýzy přispěl relativně vysoký počet koní. Nicméně i přes to jsou výsledky analýzy ovlivněny strukturou vstupních dat. Z analýzy znaků lineárního popisu vyplývá ţádoucí moţnost zhodnocení vlivu jednotlivých rodičů na exteriér potomstva s přihlédnutím k určitým omezením, která jsou daná strukturou výchozí databáze. Toto zhodnocení je vhodné provést pro rodiče působící v chovu Národního hřebčína Kladruby nad Labem, kdy exteriér všech jejich potomků je zaznamenán lineárním popisem. Naproti tomu popsaní koně privátních chovatelů jsou pouze plemenná zvířata (tedy selektovaní jedinci). Otevřenou otázkou zůstává sestavení srovnávací hranice pro porovnání jednotlivých rodičů. Takto vyhodnocená data, získaná lineárním popisem, by byla vhodným doplňkem při rozhodování a volbě rodičovských párů. Přesto primárním kritériem při sestavování připařovacích plánů je zachování genetické diverzity v rámci genové rezervy starokladrubský kůň odpovídající danému chovnému cíly. Za zváţení by stálo doplnění lineárního popisu o mechaniku pohybu, která patří k charakteristickým znakům plemen a v současné době je zaznamenávána jen při výkonnostních zkouškách. Cílem předkládané práce byla statistická analýza dat získaných při výkonnostních zkouškách a lineárním popisu starokladrubských koní, k vyšší objektivizaci analýzy přispěl relativně vysoký počet koní. Nicméně i přes to jsou výsledky analýzy ovlivněny strukturou vstupních dat. U výkonnostních zkoušek byl překvapivý vysoce významný vliv roku konání výkonnostních zkoušek na většinu zkoumaných ukazatelů. To si vysvětluji měnícím se sloţením komise v jednotlivých letech, čímţ došlo i ke zmenšení objektivity hodnocení jednotlivých koní. Pro oprávněnost tohoto tvrzení by bylo vhodné analyzovat vliv konkrétního komisaře na hodnocení testovaných koní. Dosaţené výsledky v konečném hodnocení testovaného koně mohou být samozřejmě ovlivněny i konkrétním rokem a ročním obdobím. Dalším faktorem, který měl významný vliv na většinu hodnocených ukazatelů, byl chov, kdy koně privátních chovatelů byli hodnoceni hůře. Zde je nutno varovat před ukvapeným závěrem, ţe koně státního chovu jsou „kvalitnější“. Do tohoto výsledku se promítá členění koní na privátní a státní chov, kdy koně státního chovu se ihned po prodeji 81

(tedy i valaši), zařadí do skupiny koní privátních i přesto, ţe nepochází z privátních chovů a ani nejsou nadále v chovu vyuţíváni. Jistou roli v lepším hodnocení státních koní dozajista hraje i domácí prostředí a fakt, ţe koně nejsou ke zkouškám výkonnosti převáţeni. Za zváţení stojí i úroveň výcviku, která je v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem vysoká, ovšem u privátních chovatelů, i přestoţe se situace výrazně zlepšila, není pečlivý výcvik a odpovídající předvedení koně vţdy pravidlem. V neposlední řadě se v lepším hodnocení koní státního chovu promítá i historický fakt, kdy byl chov starokladrubských koní soustředěn ve Slatiňanech a Kladrubech nad Labem. Věk testovaných koní se projevil pouze u disciplín vlastní výkonnosti, převáţná část hodnocených koní byla v době konání výkonnostních zkoušek čtyřletých, pro objektivní porovnání jednotlivých věkových kategorií by bylo nutné mít k dispozici odpovídající počet koní v jednotlivých věkových kategoriích. Testování starokladrubských koní ve čtyřech letech se jeví jako oprávněné, tříletí koně získali v hodnocení niţší průměrné známky, a to zejména u ukazatelů vlastní výkonnosti, i kdyţ následným porovnáváním odhadnutých průměrů nebyly zjištěny konkrétní diference. Významné rozdíly v hodnocení hřebců a klisen jsou způsobeny nejen pohlavním dimorfismem, ale i intenzivnější selekcí hřebců. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek, které byly zjištěny u barevných variant, odpovídají historickým souvislostem chovu starokladrubských koní. Mezi jednotlivými liniemi byly zjištěné rozdíly pouze u ukazatele celkový soulad a vozatajský parkur, coţ je způsobeno rotačním připařováním jednotlivých plemeníků. Z dosaţené analýzy vyplývá, ţe data získaná při výkonnostních zkouškách nejsou jako podklad pro odhad plemenné hodnoty příliš vhodná, a to nejen kvůli malé šíři vyuţití bodové stupnice, ale i výrazné selekci testovaných zvířat – výkonnostních zkoušek se účastní koně s předpokladem zařazení do prvních oddílů plemenné knihy. Lineární popis u starokladrubských koní, je nezbytným předpokladem pro sledování vývoje plemene z hlediska tělesné stavby. Nepochybnou výhodu je, ţe lineární popis u starokladrubských koní je prováděn jediným klasifikátorem, coţ přispívá k objektivitě získaných dat. U znaků lineárního popisu byl opět nejvýznamnější vliv pohlaví, v tomto případě způsobený zejména pohlavním dimorfismem. Počet popsaných hřebců ku popsaným klisnám je přece jen vyšší neţ u výkonnostních zkoušek a popsaná nejsou pouze plemenná zvířata, ale všechna zvířata pocházející z chovu Národního hřebčína Kladruby nad Labem. U koní privátních chovatelů tomu tak není, popsaná jsou pouze chovná zvířata, popisují se při zapsání do plemenné knihy. Dalšími významným faktory, ovlivňujícími jednotlivé znaky lineárního popisu, byly shledány rok narození a věk popisovaných koní. Následným 82

mnohonásobným porovnáváním odhadnutých průměrů však nebyly zjištěny konkrétní diference. To je opět způsobeno strukturou analyzovaných dat, kdy popsaných koní s vyšším věkem a dřívějším rokem narození je relativně méně a patří mezi plemenná zvířata základního stáda. Rozdílů mezi koňmi privátních chovatelů a státního chovu nebylo v jednotlivých znacích lineárního popisu, charakterizujícího tělesnou stavbu, nalezeno mnoho a víceméně odpovídají rozdílům zjištěným analýzou ukazatelů výkonnostních zkoušek týkajících se exteriéru. Zjištěné rozdíly mezi barevnými variantami opět odpovídají historickým souvislostem chovu starokladrubského koně. Významný je vliv linie na tělesnou stavbu starokladrubských koní, který byl prokázán u 12 znaků, u většiny z nich nebyly následným porovnáváním odhadnutých průměrů zjištěny konkrétní diference.

Překvapivé je, ţe

konkrétní diference byly nalezeny mezi koňmi příslušejícími převáţně k bílým liniím. Zjištěné korelace mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek odpovídají metodice výkonnostních zkoušek. U znaků lineárního popisu byla zjištěna vysoká korelace pro znak prsa šířka – hrudník šířka, je tedy moţné jeden z těchto znaků z lineárního popisu bez obav vypustit. U ostatních znaků lineárního popisu toto rozhodnutí není tak jednoznačné, a i přes vznesený poţadavek rady plemenné knihy starokladrubského koně na zjednodušení lineárního popisu, bych se přikláněla k variantě počet popisovaných znaků zachovat. Nezbytným předpokladem pro smysluplné pouţívání lineárního popisu, je následné zveřejnění

výsledků

chovatelské

veřejnosti.

V tomto

případě

bych

se

přikláněla

k zjednodušené verzi lineárního popisu, kdy by bylo vhodné pro přehlednost některé znaky vypustit.

83

9 Literatura ANDERSON, T.,M., MCILWRAITH, C., W., DOUAY, R. 2004: The role of conformation in musculoskeletal problems in the racing Thoroughbred. Equine Veterinary Journal, 7 , 36, 2004: 571-575. ANDREJSOVÁ L., JAKUBEC, V., MAJZLÍK, I. 2008:

The Old Kladruby horse -

Performance test analysis. Journal of Agrobiology, 25, 2008: 49-51. BABAN, M., RASTIJA, T., CAPUT, P., KNEZEVIC, I., STIPIC, N. 1998: Estimation of heritability of Lipizzaner horses for morphological traits by means of various methods. Czech Journal of Animal Science, 43 (7), 1998: 299-303. BELLONE, R., R. 2010: Pleiotropic effects of pigmentation genes in horses. Animal Genetics, 41, Suppl. 2, 2010: 100-110. BÍLEK, F. 1923: Kůň starokladrubský. Zprávy výzkumných ústavů zemědělských č. 14. Ministerstvo zemědělství republiky československé. Praha, 1923: 30. BREEN, E. 2009: A comparison of judging techniques and conformation traits in Irish Draught horses. MSc Thesis, Equine Science, University of Limerick 2009: 32. BRUNS, E. 1988: Anwendung der BLUP Methode zur Zuchtwertschätzung in der Reitpferdezucht. V. Internationales Wissenschaftliches Sympoium, Leipzig, 1, 1988: 274– 281. COSTA, M., D., BERGMANN, J., A., G., PEREIRA, C., S., PEREIRA, J., C., C., REZENDE, A., S., C. 2001: Genetic trends of linear traits of the Brasileira pony breed. Arquivo brasileiro de Medicina veterinaria e zootecnia, 53, 2 2001: 246-255. CHABCHOUB, A., LANDOLSI, F., JARY, Y. 2004: Morphometric study of Tunisian Barb horse. Revue de Medecine veterinaire, 155, 2004: 31-37. DARIO, C., CARNICELLA, D., DARIO, M., BUFANO, G. 2006: Morphological evolution and heritability estimates for some biometric traits in the Murgese horse breed. Genetics and Molecular resarch, 5, 2, 2006: 309-314. DAVID, J. 1987: Hlavní plemeníci šlechtitelského chovu koní v Kladrubech nad Labem v letech 1951–1985. Plemenářský podnik Kladruby nad Labem, Státní zemědělské nakladatelství Praha 1987, 150. DIERS, H. 1992: Harmonization of type evaluation. 8

th

World Holstein Friesian

conference 1992, Budapest: 57-64. DIETL, G., HOFFMANN, S., ALBRECHT, S. 2004:

Parameters and trends of mare

inspections of Mecklenburger Warmblut Horse. Archiv für Tierzucht, 2, 47, 2004: 107-117. 84

DIETL, G., HOFFMANN, S., REINSCH, N. 2005: Impact of trainer and judges in the mare performance test of Warmblood Horses. Archiv fur Tierzucht, 2, 48, 2005: 113-120. DRUML, T.,BAUMUNG, R., SOELKNER, J. 2008: Morphological analysis and effect of selection for conformation in the Noriker draught horse population. Livestock Science, 115, 2008: 118-128. DUCRO, B., J., BOVENHUIS, H., BACK, W. 2009: Equine Veterinary Journal, 41, 2, 2009: 139-143. DURUTTYA, M. 1997: Podnikání v chovu koní - K výběru plemene. Jezdectví 7, 1997: 17. DUŠEK, J. 1970: Historie výkonnostních zkoušek v chovu koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 8, 1970: 1-28. DUŠEK, J. 1974: Návrh standartů k hodnocení mechaniky pohybu koní různých plemen. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 21, 1974: 65-105. DUŠEK, J. 1977: Standardy pro hodnocení mechaniky pohybu koní čs. plemen. Bulletin VSCHK Slatiňany, Č. 29, 1977: 2 -60. DUŠEK, J. 1979a: Informace o plemenech koní s pozůstatky starošpanělské krve. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 32, 1979: 72-81. DUŠEK, J. 1979b: Hlediska na objektivitu hodnocených vlastností koní k odhadům genetických parametrů. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 6, 1979: 25-40. DUŠEK, J. 1980: Informace o vzniku Španělské jezdecké školy ve Vídni. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 7, 1980: 10-23. DUŠEK, J. 1981: Mechanika pohybu kladrubských koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 35, 1981: 99-128. DUŠEK, J. 1985: Hodnocení potomstva importovaného plemeníka Romke přijeho působení v chovu kladrubského vraníka. Bulletin VSCHK Slatiňan, č. 51, 1985: 1-44. DUŠEK, J., HUČKO, V., KLEMENT, J., PELLAROVÁ, A. 1992: Chov koní v Československu, Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha, 1992:176. ISBN 80-209-0168X. DUŠEK, J. 1997: Výkonnostní zkoušky klisen. Jezdectví, 9, 1997: 13. DUŠEK, J., NAVRÁTIL, J., MISAŘ, D., MÜLLER, Z., RAJMAN, J., TLUČHOŘ, V., ŢLUMOV, P. 2007: Chov koní. Nakladatelství Brázda, Praha, 2007: 404. ISBN 80-209-0352-6. DYKOVÁ, Z. 2009: Chov starokladrubských koní v r. 2008, Zdenka Dyková, NH Kladruby n. L., o. z. Slatiňany, leden 2009. [online] [cit. 2009-05-28]. Dostupné na http://www.nhkladruby.cz/dokumenty/2009/PCH_08.pdf 85

FALCONER, D. S., MACKEY, T. F. C. 1996. Introduction to quantitative genetics, Pearson Education Limited, Longman, Harlow, 1996: 464. ISBN 0582243025. GLODEK, P., BADE, B., SCHORMAN, H., 1975: Die Entwicklung von Selektionskriterien für die Reitpferdezucht. III. Konstruktion von Selektionsindices fürigenleistunggsgeprüfte Jughengste. Züchtungskunde 47, 1975: 164–171. GOMEZ, M., D., VALERA, M., MOLINA, A., GUTIERREZ, J., R., GOYACHE, F. 2009: Assessment of inbreeding depression for body measurements in Spanish Purebred (Andalusian) horses. Livestock Science, 122, 2-3, 2009: 149-155. GORECKA-BRUZDA, A., JEZIERSKI, T. 2010: Breed differences in behaviour-related characteristics of stallions evaluated in performance tests. Animal Science and Reports, 1, 28, 2010: 27-36. HOFMANOVÁ, B. 2010a: Charakteristika zbarvení u starokladrubských koní a výskyt melanomu. Disertační práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. 2010: 105. HOFMANOVÁ, B., MAJZLÍK, I., VOSTRÝ, L., MACH, K. 2010b:

Zbarvení

starokladrubských koní a jeho diverzita. Acta fytotechnica et zootechnica, Nitra, Slovaca Univeristas Agriculturae Nitriae, 13, 2010: 9-12. HOLMSTRÖM, M., MAGNUSSON, L.-E., PHILIPSSON, J. 1990: Variation in conformation of Swedish Warmblood horses and conformational characteristics of elite horses. Equine Vet. J. 22 (3), 1990, 186–193. HUIZINGA, H. A. 1990: Genetics studies on performance of the Dutch Warmblood riding horse. Ph. D. Thesis, University of Wageningen, 1990. HSU, J., C. 1996: Multiple Comparisons: Theory and methods. Chapman and Hall, 1996: 296. ISBN 0412982811. JAKUBEC, V., SCHLOTE, W., JELINEK, J., SCHOLZ, A., ZALIS, N. 1992: Linear type trait analysis in the genetic resource of the Old Kladrub horse. Archiv für Tierzucht, 42, 1999: 215224. JAKUBEC, V., ZÁLIŠ, N., ONDRÁČEK, M., VOLENEC, J. 2000: Analýza znaků lineárního typu a ukazatelů výkonnosti v genové rezervě „starokladrubský kůň“, Hipologický věstník, Výzkumné centrum chovu koní Slatiňany, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, 2000, 3–41. JAKUBEC, V., VOLENEC, J. 2003: Stav, problémy a výhled šlechtění genetického zdroje "Starokladrubský kůň". In Sborník VÚŢV NH Kladruby, říjen 2003. JAKUBEC, V., ŘÍHA, J., MAJZLÍK, I., BJELKA, M. 2003: Teorie a praxe selekce hospodářských zvířat. Rapotín, 2003: 154.

86

JAKUBEC, V., VOLENEC, J., MAJZLÍK, I., SCHLOTE, W. 2005: Analysis of inbreeding in the genetic resource of the "Old Kladrub horse" in the period from 1993 to 2003.Conservation Genetics of Endangered Horse Breeds. EAAP Publication. Issue 116. 2005: 85-90. JAKUBEC, V., REJFKOVÁ, M., VOLENEC, J., MAJZLÍK, I., VOSTRÝ, L. 2007: Analysis of linear description of type traits in the varieties and studs of the Old Kladrub horse. Czech Journal of Animal Science, 52, 2007:299-307. JOHNSON, P., J. 1998: Dermatologic tumors (excluding sarcoids). Veterinary clinics of North America: Equine Practice 14, 1998: 643-658. KOENEN, E. P. C.; VELDHUIZEN VAN, A. E.; BRASCAMP, E. W. 1994: Genetic parameters of linear scored conformation traits and their relation with dressage and showjumping in the Dutch Warmblood riding horse population. EAAP, Edinburgh, United Kingdom, 1994, 5-8. KOENEN, E., P., C.,

VAN

VELDHUIZEN, E., A., BRASCAMP, E., W. 1995: Genetic

parameters of linear scored conformation traits and their relation to dressage and showjumping performance in the Dutch Warmblood riding horse population. Livestock Production Science 43, 1995: 85-94. KOENEN, E. P. C., ALDRIDGE, L. I. 2002: Testing and genetic evaluation of sport horses in an international perspective. In Proceedings of the 7th World Congress on Genetics Applied Livestock Production, Montpellier, France, 2002: 367– 374. KOUBEK, K., AMBROŢ, J., BÍLEK, F., BULÁNEK, J. 1957: Speciální zootechnika II - chov koní. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1957: 1031 s. LANGLOIS, B. 1979: French results on the analysis of relationship between morphology and gallop, trot and jumping abilities in horses. 30th Ann. Meet. EAAP, Harrogate, UK, 1979, 23–26 July, 8. LERCHE, F. 1956: Starokladrubský kůň, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1956. MACHEK, J., ROUBALOVÁ, M. 2006: Situační a výhledová zpráva Koně. Praha Mze ČR, 2006, 60 s. MARŠÁLEK, M.; ZEDNÍKOVÁ, J. 1996: Lineární popis exteriéru koní, Náš chov, 4, 1996. MATOUŠEK, V. 1976: Výkonnostní zkoušky v hřebčíně Kladruby n. L. In Štencl et al.: Vývoj chovu koní u nás I. díl, Pardubice, Ústav veterinární osvěty, 1976, 151 s. MCMANUS, C., FALCAO, R., A., SPRITZE, A., COSTA, D., LOUVANDINI, H., DIAS, L., T., TEIXEIRA, R., D., REZENDE, M., J., D., GARCIA, J., A., S. 2005: Morphological characterization 87

of the Campeiro horse breed. Revista brasileira de zootecnia - Brazilian Journal of Animal Science, 34, 5, 2005: 1553-1562. MELOUN, M., MILITKÝ, J. 2004: Statistická analýza experimentálních dat. Academia, 2004, 953. ISBN 80-200-1254-0. ISBN 978-80-86960-44-9. MICHAL, V. 1972: Uplatnění hřebce Favory při rozšiřování krevní základny kladroubského bělouše. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 16, 1972: 55-60. MOLINA, A., VALERA, M., DOS SANTOS, R., RODERO, A. 1999:Genetic parameters of morphofunctional traits in Andalusian horse. Livestock Production Science 60, 1999: 295303. NORMAN, H. D., POWELL, R. L., MOHAMMAD, W. A. & WRIGHT, J. R. 1983: Effect of herd and sire on the uniform functional type trait appraisal scores for Ayshires, Guernseya, Jerseys and Milking Shorthorns. Journal of Dairy Science, 66, 1983: 2173-2184. PEARSON, R., E., LUCAS, J., L., & VINSON, W., E. 1987: Ability of subjective linear scores to represent cow differences in objective body measurements. Journal of Dairy Science, 70, 1987: 2610-2615. PEKAR, S., BRABEC, M. 2009: Moderní analýza biologických dat. Zobecněné modely v prostředí R. 1. vydání, Scientia Praha. 2009. 225. PIELBERG, G. , R., GOLOVKO, A., SUNDSTROM, E., CURIK, I., LENNARTSSON, J., SELTENHAMMER, M., H., DRUML, T., BINNS, M., FITZIMMONS, C., LINDRGEN, G., SANDBERG, K., BAUMUNG, R., VETTERLEIN, M., STRÖMBERG, S., GRABBHER, M., WADE, C., LINDBLADTOH, K., PONTÉN, F., HELDIN,

C.,

H., SÖLKNER, L.,

ANDERSSON,L.

2008: A cis-acting

regulatory mutation causes premature hair graying and susceptibility to melanoma in horse. Nature Genetics 40, 2008: 1004-1009. PINTO, L., F., B., ALMEIDA, F., Q., QUIRINO, C., R., DE AZEVEDO, P., C., N., CABRAL, G. C., SANTOS, E. M., CORASSA, A. 2008: Evaluation of the sexual dimorphism in Mangalarga Marchador horses using discriminant analysis. Livestock Science, 119, 2008: 161 - 166. PRETORIUS, S., M., VAN MARLE-KOSTER, E., MOSTERT, B., E.: 2004. Description of the Friesian horse population of South Africa and Namibia. South African Journal of Animal Science, 34, 3, 2004: 149-157. PŘIBYL, J., JISKROVÁ, I., PŘIBYLOVÁ, J. 2004: Principy šlechtění koní. In sborník referátů z mezinárodní konference "Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004: 20-25.

88

PŘIBYL, J., PŘIBYLOVÁ, J., VOSTRÝ L. 2008: Šlechtění v globalizujícím se světě. In sborník referátů z mezinárodní konference "Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2008: 12-15. REGNER, K. 1998: Vývoj šlechtění starokladrubských koní, Jezdectví, 9, 1998: 26-29. REGNER, K. 2008: Starokladrubský kůň – ţijící historie, In Sborník „Mezinárodní seminář chovatelů starokladrubských koní 2007“, Ministerstvo zemědělství ČR, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., 2008: 11-12. RIEDER, S., HAGGER, CH., OBEXER-RUFF, G., LEEB, T., PONCET, P. 2008: Genetic analysis of white facial and leg markings in the Swiss Franches-Montagnes horse breed. Journal of Heredity, 99, 2, 2008: 130-136. ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY STAROKLADRUBSKÉHO KONĚ. 2005. Národní hřebčín Kladruby nad

Labem

s.

p.,

2005

[online]

[cit.

2010-05-20].

Dostupné

na

http://www.nhkladruby.cz/dokumenty/radpk05.pdf SAASTAMOINEN, M. T. 1991: Factors affecting age at onset of breaking, training, qualifying and first start in Finnish Trotters. Acta Agriculturae Scandinavica, 41 (2), 1991: 137-145. SAASTAMOINEN, M. T., BARREY, E. 2000. Genetics of conformation, locomotion and physiological traits. In Bowling, A. T., Ruvinsky, A. (Eds.) The Genetics of the horse. Wallingford, CAB International, 2000: 527. ISBN 0851994296. SADEK, M. H., AL-ABOUD, A. Z., ASHMAWY, A. A. 2006: Factor analysis of body measurements in Arabian horses. Journal of Animal breeding and Genetics 123-6, 2006: 369377. SAMORÉ, A., B., PAGNACCO, G., MIGLIOR, F. 1997 : Genetic parameters and breeding values for linear type traits in the Haflinger horse. Livestock Production Science 52, 1997: 105-111. SAS, 1997. SAS/STAT Users guide (Release 6.11). SAS Inst., Inc., Cary, NC, USA. SOBCZYNSKA, M. 2007: The effect of selected factors on length of racing career in Thoroughbred racehorses in Poland. Animal Science papers and reports, 3, 25. 2007: 131-141. SOBOTKOVÁ, E. 2006: Analýza populace starokladrubského koně z hlediska tělesné stavby. Disertační práce. Brno, 2006: 132 s. SCHWARK, H. J. PETZOLD, P., KARWUTH, M. 1992: Untersuchungen zur Objektivität und zur Züchterischen Effektivität der stationären Eigenleistungsprüfung von Hengsten der Reitpferderassen. Archiv für Tierzucht, 35, 1992: 97–106.

89

STACHURSKA, A., PIETA, M., LOJEK, J., SZULOWSKA, J. 2007: Performance in racehorses of various colours. Livestock Science, 106, 2-3, 2007: 282-286. SPONNENBERG, D., P. 2009: Equine color genetics, 3rd edition, Iowa State University Press, 2009: 296. ISBN 0813813646. STASHAK, T. S. 1987: The Relationship between Conformation and Lameness. Adam's Lameness in Horses. 4th ed. USA, Williams & Wilkins. STOCK, K., F., DISTL, O. 2007: Genetic correlations between performance traits and radiographic findings in the limbs of German Warmblood riding horses, Journal of Animal Science, 85, 2007: 31 - 41. SUTTON, R., H., COLEMAN, G., T. 1997: Melanoma and the Greying horse. RIRDC Research Paper series, Barton, Australia, 1997: 1-34. ŠIŠKOVÁ, P. 2007: Zhodnocení systému výkonnostních zkoušek starokladrubského koně. Disertační práce, MZLU Brno, 2007: 98. TEEGEN, R., EDEL, C., THALLER, G. 2008: Evaluation of the breeding objectives for the Trakehner horse breed by a contingent valuation method (CV), Zuchtungskünde, 2, 80, 2008: 99-113. THIRUVENKADAN, A., K., KANDASAMY, N., PANNEERSELVAM, S. 2008: Coat colour inheritance in horses. Livestock Science, 117, 2-3, 2008: 109-129. TOTH, Z., KAPS, M., SÖLKNER, J., BODO, I., CURIK, I. 2006: Quantitative genetic aspects of chat color in horses. Journal of Animal Science, 84, 2006: 2623-2628. VALENTINE, B., A. 1995: Equine melanocytic tumors: a retrospective study of 53 horses (1988 to 1991). Journal of Veterinary Internal Medicine, 9, 1995: 291-297. Van BERGEN, H., M., J., M., VAN ARENDONK, J., A., M.: Genetic parameters for linear type traits in Shetland Ponies. Livestock Production Science, 36, 1993: 273-284. VONBUTLERWEMKEN, I., DUDA, J., KAISER, M. 1992: Genetic-studies on collective type traits in mares of Trakehner riding horse and correlations with body measurements. Zuchtungskunde, 64, 2, 1992: 92-100. WALLIN, L., STRANDBER, E., PHILIPSSON J., 2001: Phenotypic relationship between test results of Swedish Warmblood horses as 4-years-olds and longevity. Livestock Production Science 68, 2001: 97-105. WALLIN, L., STRANDBER, E., PHILIPSSON J., 2003: Genetic corelations between field test results of Swedish Warmblood riding horse as 4-years-olds and lifetime performance results in dressage and show jumping. Livestock Production Science 82, 2003: 61-71.

90

WOOLF, C., M.: Multifactorial inheritance of common white markings in the Arabian horse. The Journal of Heredity, 81, 4, 1990: 250-256. WOOLF, C., M. 1998: Directional and anteroposterior asymmetry of common white markings in the legs of the Arabian horse: response to selection. Genetica, 101, 1998: 199208. VOSTRÝ, L., PŘIBYL, J., VESELÁ, Z., JAKUBEC, V. 2007: Selection of a suitable data set and model for the estimation of genetic parameters of the weaning weight in beef cattle. Archiv für Tierzucht, 6, 50, 2007: 562-574. VOSTRÝ, L., JAKUBEC, V., TEPLÝ, V. 2008: Vyhodnocení lineárního popisu u potomstev plemenných hřebců zařazených do genového zdroje starokladrubského koně. In sborník „Mezinárodní seminář chovatelů starokladrubských koní 2007“, Ministerstvo zemědělství ČR, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., 2008: 75-97. VOSTRÝ, L., ČAPKOVÁ, Z., ANDREJSOVÁ, L., MACH, K., MAJZLÍK, I. 2009: Linear type trait analysis in coldblood breeds: Czech-moravian Belgian horse and Silesian Noriker, Slovak Journal of Animal Science, 3, 42, 2009: 99-106. ZÁLIŠ, N. 1997: Jeho Milosti císařská obora koňská. Praha, Didot s. r. o., 1997, 340 s. ZECHNER, P., ZOCHMAN, F., SÖLKNER, J., BODO, I., HABE, F., MARTIFS, E., BREM, G. 2001: Morphological description of the Lipizzan horse population. Livestock Production Science 69, 2001: 163 -177. ČSN 46 6310 Plemenní koně. Praha, Úřad pro normalizaci a měření. 1970. ČSN 46 6310 Plemenní koně. Praha, Úřad pro normalizaci a měření. 1980. ČSN 46 6310 Plemenní koně. Praha, Český normalizační institut, 1993. Národní hřebčín Kladruby nad Labem s. p. [online] [cit. 2009-05-28]. Dostupné na http://www.nhkladruby.cz/index.php. Národní referenční středisko uchovávání a vyuţití genetických zdrojů hospodářských zvířat.

[online]

[cit.

2009-05-28].

Dostupné

na

http://genetickezdroje.cz.linux20.ignum.cz/index.php?p=zakony_a_predpisy. Regenerační proces v chovu starokladrubského vraníka. [online] [cit. 2009-05-28]. Dostupné na http://www.nhkladruby.cz/dokumenty/regenerace.rtf. Světové dědictví, NPK, chráněná území. [online] [cit. 2009-05-28]. Dostupné na http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132. Zápis ze zasedání Rady PK starokladrubského koně v Kladrubech nad Labem dne 8. 10. 2007 a ve Slatiňanech dne 3. 10. 2007. [online] [cit. 2009-06-04]. Dostupné na www.nhkladruby.cz/dokumenty/2007/rpk071008.rtf. 91

Stránky zväzu chovateľov koní na Slovensku, Maršálek, M., Zedníková, J.: Šlechtění teplokrevných koní v české republice na utváření zevnějšku [online] [cit. 2009-05-28]. Dostupné na http://www.horses.sk/konfer/k-sltk-cz.htm. www.interstallion.org

[online]

[cit.

2009-07-28]

http://www.biw.kuleuven.be/genlog/livgen/chgs_interstallion.html

92

Dostupné

na

10 Přílohy Příloha1 Drezurní úloha – přijeţděnost Potřebná doba ke splnění této úlohy je asi 5 minut Místo A X C MXK A A A C HXF F A A A C MF A KXM MC C A X C

Cvik Vjezd krokem Stát, pozdrav, krokem vchod Na pravou ruku, pracovní klus lehký, 1krát kolem Po diagonále změnit směr Velký kruh 1krát kolem Na kruhu pracovní cval, 1krát kolem Přímo vpřed, na dlouhé stěně několik skoků prodlouţit Pracovní klus lehký Po diagonále změnit směr, klus prodlouţit Pracovní klus lehký Velký kruh 1krát kolem Na kruhu pracovní cval, 1krát kolem Přímo vpřed, na dlouhé stěně několik skoků prodlouţit Pracovní klus lehký Na dlouhé stěně naznačit prodlouţení Krok Prodlouţený krok na diagonále na volné otěţi Střední krok Pracovní klus lehký Ze středu Stát, pozdrav, odchod krokem na volné otěţi Odchod na volné otěţi

93

Příloha 2 Maraton Úsek I II III IV V Celkem

Délka dráhy Druh chodu (m) 3 000 klus 1 000 krok 3 000 klus 1 000 krok 2 000 klus 10 000

Rychlost (m/min) 250 100 270 100 230

Časový limit Počet (min) překáţek 12 10 11 10 9 5 52

V maratonu v úseku V při zdolávání překáţek je druh chodu libovolný. Jedná se o následující překáţky: Překáţka č. 1 3 m široký průjezd mezi dvěma masivními předměty vzbuzujícími respekt (např.: metry dřeva, vozy apod.) Překáţka č. 2 vyjetí terénní nerovnosti, převýšení 3 m, sklon 30–45 ° Překáţka č. 3 sjetí téţe nerovnosti. Překáţka č. 4 mostek o šířce 3m, délce 6 m a výšce 20 cm nad zemí. Překáţka č. 5 průjezd vodou hlubokou 20 – 50 cm a širokou 4 – 6 m.

94

Příloha 3 Drezurní úloha pro spřeţení Místo A X XGCM MXK KAF FXH HCM MXK KAF FXH HCMBFAD D DX X XG G

Cvik Vjezd pracovním klusem Stát, pozdrav Pracovní klus Klus prodlouţit Pracovní klus Klus prodlouţit Pracovní klus Krok Pracovní klus Krok Pracovní klus Kruh vpravo ø 20 m, pak ihned vlevo ø 20 m Pracovní klus Stát, nehybnost 10 s Pracovní klus Stát, pozdrav, opuštění obdélníku v A

95

Kritéria Vedení na přímé čáře Zastavení na pomůckách, klid Přechod, kmih, pravidelnost Přechod, prostornost, pravidelnost Přechod, prostornost, pravidelnost Přechod, pravidelnost, kmih Shromáţdění, pravidelnost Přechod, pravidelnost, kmih Pravidelnost, kmih Postavení, rytmus Zastavení na pomůckách, nehybnost Pravidelnost, přímost

Příloha 4 Vozatajský parkur

Vozatajský parkur je určen 8 průjezdy o šíři přibliţně 150 cm po kaţdé straně vozu. Šíře rohové lavice je 5–6 m (NH KLADRUBY, 2002).

96

Příloha 5 Lineární popis pro plemena chovaná na území České republiky, jejichţ plemenné knihy vede Asociace svazů chovatelů koní.

97

Příloha 6 Znaky lineárního popisu pro populaci haflinga v Itálii: Znak 1. Zbarvení těla 2. Zbarvení ţíní 3. Odznaky 4. Hlava 5. Hlava – výraz 6. Krk – délka 7. Krk – nasazení hlavy 8. Krk – nasazení 9. Krk – sklon 10. Plec – délka lopatky 11. Plec – sklon lopatky 12. Hrudní končetiny – předloktí 13. Kohoutek 14. Horní linie 15. Záď – délka 16. Záď – sklon 17. Záď – šířka 18. Končetiny – síla 19. Pánevní končetiny – postoj z boku 20. Pánevní končetiny – postoj zezadu 21. Hrudní končetiny – zepředu 22. Hrudník – zepředu 23. Hrudník - zboku 24. Chůze 25 Temperament 26. Ovladatelnost

0 10 světlý ryzák tmavý ryzák černé bílé malé velké jemná hrubá bez výrazu velmi výrazná krátký dlouhý těţké lehké nízké vysoké příkrý plochý krátká dlouhá skloněná rovná rovné prohnuté nízký a široký vysoký a dlouhý měkká pevná krátká dlouhá horizontální sraţená úzká široká lehké těţké šavlovitý otevřené kravský sudovitý vbočený francouzský úzký a plochý široký a vyklenutý mělký hluboký bez síly energický citlivý, dráţdivý klidný učenlivý svéhlavý, vzpurný

98

Příloha 7 Znaky lineárního popisu pro shetlandské poníky v Nizozemí: Znak 1. Hlava 2. Krk – délka 3. Krk – sklon 4. Krk – nasazení 5. Krk – osvalení 6. Prsa – šířka 7. Kohoutek – výška 8. Plec – délka 9. Plec – sklon lopatky 10. Hřbet a bedra – délka 11. Hřbet a bedra – horní linie 12. Hrudník – hloubka 13. Záď – délka 14. Záď – sklon 15. Záď – tvar 16. Stehna- osvalení 17. Hrudní končetiny – z boku 18. Pánevní končetiny – z boku 19. Spěnka – úhel 20. Kopyto – tvar 21. Pánevní končetiny – výška hlezna 22. Fundament 23. Mechanika pohybu v kroku – prostornost 24. Mechanika pohybu v kroku – pruţnost 25. Mechanika pohybu v klusu – prostornost 26. Mechanika pohybu v klusu – pruţnost

0 jemná dlouhý příkrý vysoké výrazné široká vysoký dlouhá rovná dlouhá měkká mělký dlouhá rovná střechovitá výrazné prohnuté hákovité medvědí široké vysoká pevný prostorný pruţný prostorný pruţný

99

40 hrubá krátký plochý nízké jemné úzká nízký krátká skloněná krátká pevná hluboký krátká sraţená štěpená jemné velmi přikleknuté otevřené strmá úzké nízká slabý krátký tvrdý krátký tvrdý

Příloha 8 Znaky lineárního popisu u starokladrubských koní Znak: 1. Výška v kohoutku 2. Hlava profil 3. Krk – délka 4. Krk – nasazení 5. Krk – profil 6. Kohoutek – délka 7. Kohoutek – výška 8. Hřbet – délka 9. Hřbet – klenutí 10. Bedra – délka 11. Bedra – klenutí 12. Plec – délka 13. Plec-uloţení lopatky 14. Hrudník – délka 15. Hrudník – hloubka 16. Prsa – šířka 17. Hrudník – obvod 18. Hrudník – šířka 19. Záď – délka 20. Záď – šířka 21. Záď – sklon 22. Záď – profil 23. Záď – výška nasazení ohonu 24. Hrudní končetiny 25. Hrudní končetiny – zboku 26. Hrudní končetiny – spěnka zboku 27. Pánevní končetiny – úhel hlezna 28. Hrudní končetiny – spěnka délka 29. Pánevní končetiny – spěnka zboku 30. Pánevní končetiny – spěnka délka 31. Úhlování zadních kopyt 32. Kopyto – úhel s horizontálou 33. Kopyto – šířka 34. Kopyto – velikost 35. Pánevní končetiny zezadu 36. Mohutnost – obvod holeně

1 nízká štičí velmi krátký velmi nízko obrácený velmi krátký velmi nízký velmi krátký velmi mělký velmi krátká velmi mělká velmi krátká velmi strmá velmi krátký velmi mělký velmi úzká malý velmi úzký velmi krátký velmi úzká velmi skloněná rohatá zapíchnutý velmi úzké prohnuté překlubní silně šavlovitý velmi krátká velmi strmá velmi krátká silně tupoúhlé silně tupoúhlé velmi úzké velmi malé velmi úzký malý

100

9 vysoká v čele lomená velmi dlouhý velmi vysoko klenutý velmi dlouhý velmi vysoký velmi dlouhý velmi klenutý velmi dlouhá velmi klenutá velmi dlouhá velmi šikmá velmi dlouhý velmi klenutý velmi široká velký velmi široký velmi dlouhý velmi široká rovná štěpená vysoko nasazený velmi široké velmi přikleknuté medvědí velmi otevřený velmi dlouhá medvědí velmi dlouhá silně ostroúhlé silně ostroúhlé velmi široké velmi velké velmi široký velký

Příloha 9 Dotace pro privátní chovy Přehled vyplacených dotací na matky starokladrubského koně r. 1997 – 2007. Počet Počet Počet Částka na matku Rok narozených dotovaných dotovaných (Kč) hříbat matek klisen po VZ 1997 44 44 20 000,8 1998 39 54 10 000,17 1999 38 58 10 370,21 2000 50 68 9 000,15 2001 46 68 11 000,16 2002 57 57 15 000,12 2003 51 51 11 805,25 2004 42 42 12 000,24 2005 56 66 10 000,9 2006 55 66 9 000,11 2007 61 68 10 000,13

101

Příloha 10 Struktura databáze pouţitá pro zhodnocení vlivu plemeníka na ukazatele výkonnostních zkoušek starokladrubských koní. Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek pro variantu, chov a pohlaví Varianta Chov Pohlaví Bělouši Vraníci NHK PCH Klisny Hřebci 218 48,2% 234 51,8% 175 38,7% 277 61,3% 340 75,2% 112 24,8% Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek do otcovských linií Linie Počet/% Favory 21 4,6% Generale 66 14,6% Generalissimus 170 37,6% Romke 71 15,7% Rudolfo 44 9,7% Sacramoso 44 9,7% Siglavi Pakra 18 4,0% Solo 18 4,0% Počty potomků účastnících se výkonnostních zkoušek pro jednotlivé plemeníky Počet potomků Jméno plemeníka 5 Favory Rava XXI, Generale Aversa XLIX, Romke Elevata IV s. v. 6 Favory XI – K 7 Favory Erusa XV, Gss Secondara XX 8 Sacramoso Aboca, Sacramoso Xerxes 9 Favory XIII, Rudolfo Candia I, Rudolfo I, Sacramoso Mangana, Solo Egeria XI, Solo Rosa XVII 10 Sacramoso Favina 11 Gss Capria XXXIX, Sacramoso Eroica XLIII 12 Romke Macrida III, Solo Majka VI 16 Sacramoso Ela XLVII, Solo Isoleta VIII 17 Favory XIV s.v., Gss Area XXXI, Gss Santalina XXXVIII, Sacramoso Espina XLI 18 Generale Proxima XLVIII 19 Gss Amadeus XXX 20 Siglavi Pakra Barbara III, Solo Ela X, 21 Generale Alata XLVI 25 Sacramoso Favorta XLIV 28 Sacramoso Isolda XLII 29 Sacramoso Romana XLVI

102

Rozčlenění jedinců účastnících se výkonnostních zkoušek podle věku Věk (roky) Počet/% 3 26 4 307 5 75 6 20 7 13 8 11

5,8% 67,9% 16,6% 4,4% 2,9% 2,4%

Rozčlenění koní účastnících se výkonnostních zkoušek do jednotlivých let Rok konání výkonnostních zkoušek Počet/% 1995 8 1996 33 1997 20 1998 34 1999 46 2000 53 2001 35 2002 32 2003 62 2004 44 2005 33 2006 35 2007 17

1,8% 7,3% 4,4% 7,5% 10,2% 11,7% 7,7% 7,1% 13,7% 9,7% 7,3% 7,7% 3,8%

103

Příloha 11 Struktura databáze pouţité pro zhodnocení vlivu plemeníka na znaky lineárního popisu starokladrubských koní. Rozčlenění jedinců, u kterých byl proveden lineární popis, pro barevnou variantu, chov a pohlaví Varianta Chov Pohlaví Bělouši Vraníci NHK PCH Klisny Hřebci 436 45,3% 527 54,7% 317 32,9% 646 67,1% 644 66,9% 319 33,1% Počty potomků, u kterých byl proveden lineární popis, jednotlivých plemeníků Počet potomků Jméno plemeníka 5 Gss XXIX, Romke Elevata IV s.v., Gss Santana XXXVII, Favory Elodia XX, Solo Itera XIX, Generale Elodia I, Siglavi Pakra Favorina I, Solo Narcis IV, 6 Sacramoso Ela XLVII, Gss Ravella XLI, Sacramoso Energica L 8 Solo Bardana XVIII, 9 Rudolfo I, Favory Parma XII, Gss Secondara XXXV, Generalissimus Secondara XXXV 10 Generale Espera L, Generale Aversa XLIX, 11 Romke, Sacramoso Eleonora XXXVIII, 12 Rudolfo Candia II, Favory Rava XXI, Favory IV - 50 14 Favory XIII, Solo Egeria XI, Solo Bardana XVIII, 16 Romke Eleona II, Romke Macrida III, 17 Sacramoso Aboca XL, Sacramoso Eroica XLIII, 18 Sacramoso Basia I, 19 Gss Capria XXXIX, Solo Magnifica VII 20 Favory XI – K, Favory Erusa XV, 21 Sacramoso Mangana XLV, Solo Rosa XVII, 23 Sacramoso Xerxes XXXIX, 24 Solo Majka VI, Generale Alata XLVI, Generale Proxima XLVIII, Sacramoso Favina XLIX, 26 Sacramoso Ela XLVII, Favory XIV s.v., 27 Solo Ela X 29 Gss Amadeus XXX, Gss Area XXXI, 31 Sacramoso Favorta XLIV, 32 Sacramoso Espina XLI, 36 Solo Isoleta VIII, 38 Gss Santalina XXXVIII, 39 Sacramoso Isolda XLII, 44 Sacramoso Romana XLVI, 47 Siglavi Pakra Barbara III,

104

Příloha 12: Zhodnocení korelačních vztahů mezi jednotlivými ukazateli výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu Absolutní hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu Znak/Ukazatel A B C D E F G H I J K L M N 1 0,08 0,10 0,12 0,09 0,17 0,10 0,03 0,05 0,10 0,05 0,09 0,07 0,11 0,06 2 0,07 0,13 0,08 0,09 0,15 0,06 0,03 0,04 0,07 0,10 0,06 0,09 0,10 0,04 3 0,06 0,08 0,06 0,05 0,06 0,04 0,02 0,04 0,00 0,01 0,05 0,06 0,01 0,03 4 0,01 0,01 0,01 0,03 0,06 0,03 0,06 0,08 0,09 0,00 0,04 0,09 0,01 0,00 5 0,05 0,02 0,09 0,01 0,02 0,00 0,11 0,05 0,01 0,08 0,06 0,02 0,02 0,01 6 0,04 0,00 0,03 0,00 0,01 0,04 0,04 0,04 0,04 0,05 0,01 0,00 0,01 0,03 7 0,00 0,02 0,07 0,01 0,07 0,04 0,07 0,02 0,03 0,03 0,06 0,10 0,02 0,02 8 0,03 0,04 0,01 0,07 0,06 0,05 0,01 0,00 0,03 0,01 0,03 0,02 0,01 0,00 9 0,05 0,07 0,09 0,05 0,01 0,04 0,04 0,08 0,07 0,05 0,01 0,06 0,03 0,05 10 0,04 0,02 0,01 0,03 0,02 0,00 0,05 0,06 0,02 0,07 0,00 0,02 0,03 0,02 11 0,03 0,09 0,02 0,06 0,01 0,01 0,03 0,01 0,02 0,03 0,01 0,02 0,02 0,01 12 0,01 0,02 0,03 0,02 0,06 0,06 0,05 0,04 0,00 0,06 0,03 0,02 0,01 0,04 13 0,03 0,10 0,01 0,07 0,03 0,04 0,00 0,01 0,04 0,03 0,00 0,02 0,05 0,10 14 0,04 0,01 0,01 0,02 0,00 0,01 0,03 0,01 0,02 0,05 0,02 0,01 0,03 0,01 15 0,06 0,03 0,04 0,07 0,06 0,04 0,00 0,03 0,03 0,01 0,01 0,06 0,02 0,01 16 0,02 0,11 0,07 0,08 0,02 0,03 0,07 0,03 0,04 0,05 0,07 0,07 0,15 0,14 17 0,04 0,09 0,08 0,07 0,01 0,04 0,04 0,06 0,07 0,07 0,07 0,04 0,10 0,00 18 0,02 0,04 0,00 0,00 0,06 0,06 0,02 0,07 0,09 0,04 0,06 0,06 0,03 0,00

O 0,07 0,06 0,01 0,00 0,02 0,05 0,02 0,00 0,04 0,01 0,02 0,06 0,05 0,02 0,04 0,11 0,04 0,01

1 - výška, 2 - mohutnost, 3 – hlava - profil, 4 – krk délka, 5 – krk nasazení, 6 – krk profil, 7 – kohoutek délka, 8 – kohoutek výška, 9 – hřbet délka, 10 – hřbet klenutí, 11 – bedra délka, 12 – bedra klenutí, 13 – záď délka, 14 – záď šířka, 15 – záď sklon, 16 – záď profil, 17 – záď výška nasazení ohonu, 18 – hrudník obvod A - typ a pohlavní výraz, B - tělesná linie, C – fundament, D – celkový soulad, E – přijeţděnost, F - celkový dojem, G – krok, H – klus, I – cval, J – maraton, K – drezurní zkouška, L – vozatajský parkur, M – první zabrání, N – druhé zabrání, O – třetí zabrání barevné značení: černá – slabá závislost, zelená – nízká závislost, modrá – střední závislost, červená – vysoká závislost 105

Absolutní hodnoty Pearsonových korelačních koeficientů pro jednotlivé ukazatele výkonnostních zkoušek a znaky lineárního popisu Znak/Ukazatel A B C D E F G H I J K L M N 19 0,03 0,02 0,07 0,01 0,02 0,01 0,04 0,09 0,08 0,04 0,01 0,06 0,03 0,00 20 0,03 0,02 0,03 0,02 0,03 0,05 0,01 0,05 0,03 0,04 0,02 0,04 0,05 0,06 21 0,07 0,04 0,01 0,04 0,03 0,00 0,05 0,08 0,04 0,01 0,03 0,05 0,03 0,05 22 0,03 0,01 0,03 0,02 0,03 0,06 0,04 0,07 0,04 0,03 0,04 0,07 0,08 0,07 23 0,05 0,04 0,02 0,02 0,01 0,00 0,04 0,01 0,02 0,05 0,04 0,10 0,02 0,01 24 0,03 0,07 0,06 0,05 0,00 0,02 0,00 0,03 0,00 0,06 0,01 0,01 0,07 0,07 25 0,02 0,03 0,06 0,03 0,01 0,02 0,02 0,05 0,03 0,03 0,04 0,01 0,05 0,10 26 0,08 0,11 0,07 0,08 0,02 0,01 0,09 0,06 0,06 0,02 0,03 0,02 0,00 0,06 27 0,02 0,01 0,04 0,02 0,01 0,00 0,08 0,04 0,02 0,00 0,04 0,01 0,04 0,03 28 0,05 0,00 0,00 0,01 0,01 0,02 0,06 0,02 0,01 0,07 0,01 0,03 0,03 0,02 29 0,04 0,02 0,09 0,05 0,02 0,03 0,05 0,02 0,03 0,01 0,04 0,03 0,03 0,01 30 0,04 0,01 0,01 0,02 0,03 0,04 0,02 0,05 0,04 0,05 0,03 0,04 0,10 0,15 31 0,03 0,02 0,01 0,03 0,06 0,06 0,05 0,03 0,09 0,03 0,04 0,05 0,01 0,04 32 0,00 0,01 0,00 0,02 0,01 0,03 0,05 0,02 0,01 0,01 0,01 0,02 0,04 0,03 33 0,10 0,09 0,08 0,10 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,07 0,03 0,03 0,03 0,06 34 0,03 0,06 0,06 0,06 0,07 0,03 0,03 0,01 0,04 0,06 0,02 0,00 0,01 0,01 35 0,05 0,00 0,00 0,01 0,01 0,01 0,02 0,05 0,04 0,03 0,01 0,03 0,07 0,09 36 0,03 0,02 0,01 0,01 0,01 0,00 0,06 0,02 0,00 0,00 0,02 0,03 0,04 0,04

O 0,01 0,02 0,01 0,03 0,00 0,04 0,03 0,09 0,05 0,01 0,00 0,08 0,03 0,02 0,05 0,06 0,04 0,04

19 – hrudník délka, 20 – hrudník šířka, 21 – hrudník hloubka, 22 – prsa šířka, 23 – plec délka, 24 – plec uloţení lopatky, 25 – hrudní končetiny zepředu, 26 – hrudní končetiny zboku, 27 – hrudní končetiny spěnka zboku, 28 – hrudní končetiny spěnka délka, 29 – kopyto úhel s horizontálou, 30 – kopyto šířka, 31 – kopyto velikost, 32 – pánevní končetiny úhel hlezna, 33 – pánevní končetiny zezadu, 34 – pánevní končetiny spěnka zboku, 35 – pánevní končetiny spěnka délka, 36 – úhlování zadních kopyt A - typ a pohlavní výraz, B - tělesná linie, C – fundament, D – celkový soulad, E – přijeţděnost, F - celkový dojem, G – krok, H – klus, I – cval, J – maraton, K – drezurní zkouška, L – vozatajský parkur, M – první zabrání, N – druhé zabrání, O – třetí zabrání barevné značení: černá – slabá závislost, zelená – nízká závislost, modrá – střední závislost, červená – vysoká závislost

106