5. 6 Vzdělávací oblast Člověk a příroda

5. 6 Vzdělávací oblast Člověk a příroda 5. 6. 1 Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast zahrnuje obory vzdělávací oblasti (vyučovací předměty) Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Praktika ze zeměpisu (volitelný předmět) Praktika z biologie (volitelný předmět) Praktika z chemie (volitelný předmět) Praktika z fyziky (volitelný předmět) Vzdělávací oblast určena pouze pro 2. stupeň základní školy. Dotýká se v souvislostech i dalších oblastí, žáci poznávají složitosti světa kolem sebe, je jim nabízena možnost chápat souvislosti mezi přírodou a lidskými činnostmi. Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Čtyřletý předmět fyzika (6. – 9. třída) navazuje na základy z přírodovědy (4. – 5. třída). Rozvíjí poznatky žáků v oblastech struktura a vlastnosti látek a fyzikálních polí a doplňuje poznatky žáka o vesmíru. Cílem fyziky je rozvíjet u žáků povědomí o přírodních zákonitostech, jejich propracovanosti a propojenosti. Získané znalosti a dovednosti žák aplikuje na příkladech a problémech z běžného života. V neposlední řadě se žáci zabývají také některými globálními problémy vyvolanými civilizačním vývojem lidské společnosti a jejich možnými řešeními. Fyzika je komplexní vyučovací předmět, který u žáků rozvíjí logické myšlení, vztah k přírodě a mezilidské vztahy. V předmětu jsou integrována tato průřezová témata: - Osobnostní a sociální výchova - Environmentální výchova Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Dvouletý vyučovací předmět Chemie (8. a 9. ročník) završuje a zobecňuje výukový proces ve vzdělávací oblasti člověk a příroda. Žák získá základní teoretický přehled o vlastnostech běžných, v praxi používaných chemických látek, vštěpí si zásady jak je vhodně využívat a bezpečně s nimi manipulovat. Žák pronikne do zásad tvorby chemického názvosloví, porozumí chemickým vzorcům a chemickým rovnicím. Cílem vzdělávacího procesu je, aby žák dokázal odhalit a popsat chemické děje probíhající běžně kolem nás a charakterizovat (v některých případech i jednoduše realizovat) základní technologické postupy, jak dané chemické děje efektivně

110

využívat, resp. eliminovat. Získané znalosti a dovednosti by měly žáka stimulovat ke smysluplnému využívaní a bezpečné likvidaci produktů chemické výroby s odpovědným ohledem vůči lidskému zdraví a životnímu prostředí. Dvouletá výuka chemie žákovi také objasní podstatu neměnnosti přírodních zákonitostí a poodhalí rizika mnohých globálních problémů vyvolaných překotným civilizačním vývojem lidské společnosti. V předmětu jsou integrována tato průřezová témata: - Osobnostní a sociální výchova - Environmentální výchova Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Čtyřletý vyučovací předmět Přírodopis (6. – 9. třída) klade základy poznatků zkoumání přírody, na které navazují a zobecňují je další předměty (fyzika a chemie) ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Žák získá základní informace z obecné biologie a genetiky, biologie hub, biologie rostlin, živočichů, člověka, geologie, mineralogie, petrologie a ekologie. Je schopen při dodržování základních pravidel bezpečné práce a chování aplikovat teoretické vědomosti při praktickém poznávání přírody zejména formou mikroskopování, určování rostlin podle klíče, herbářování. Předmět vede žáka k zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí, osvojování systému přírodovědného poznávání a jeho využívání k řešení přiměřeně obtížných problémů. Vede žáka ke správné formulaci a hledání odpovědí na otázky o příčinách různých přírodních jevů, přičemž se rozvíjí způsoby myšlení, založené na více úhlech pohledu. Předmět vede žáka ke schopnosti vyhledávat potřebné údaje v různých zdrojích informací a vyvozování hypotéz a závěrů. Žák si osvojuje aktivity, vedoucí k šetrnému chování k přírodním systémům, k ochraně zdraví sebe i ostatních a k chápání základních principů enviromentální výchovy. V předmětu jsou integrována tato průřezová témata: - Osobnostní a sociální výchova - Multikulturní výchova - Environmentální výchova - Mediální výchova Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Čtyřletý předmět vede žáky k získávání vědomostí o Zemi jako vesmírném tělese, o krajinné sféře a jejich hlavních složkách. K pochopení významu přírodních podmínek pro existenci lidské společnosti, k získání přehledu v zeměpise světadílů, ve zvláštnostech jejich obyvatelstva, kultury a přírodních a hospodářských poměrů, k samostatné práci s mapou a jejímu využití v praxi. Ke spojování poznatků z výuky s informacemi ze sdělovacích prostředků, k vytváření ucelené představě o České republice i o jejích jednotlivých oblastech. K posuzování a srovnávání sociálních a hospodářských jevů ve vlastní zemi s podobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku.

111

V předmětu jsou integrována tato průřezová témata: - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Multikulturní výchova - Environmentální výchova

5. 6. 2 Klíčové kompetence Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou rozvíjeny klíčové kompetence strategiemi, které žákovi umožní: Kompetence k učení Osvojit si obecně užívané termíny, symboly a znaky všech zahrnutých oborů, vyhledávat v zadání slovních a logických úloh relevantní údaje, prostřednictvím vhodně volených zadání poznat smysl osvojovaných postupů pro běžný život, vytvářet si komplexní pohled na matematické a přírodní vědy, v týmu i samostatně experimentovat a porovnávat dosažené výsledky. Kompetence k řešení problémů Chápat význam kontroly dosažených výsledků, uvědomit si, že důležité je i zjištění, že úloha má více, nebo žádné řešení, hledat vlastní postup při řešení problémů, získávat informace, které jsou potřebné k dosažení cíle, vyjadřovat závěry na základě ověřených výsledků a umět je obhajovat. Kompetence komunikativní Rozumět různým typům grafů a umět je sestrojit, sestavovat znění vypočítaných výsledků srozumitelně a v logickém sledu, spolupracovat při řešení složitějších matematických zadání ve dvojici, menší skupině, při společné práci komunikovat způsobem, který umožní kvalitní spolupráci a tak i dosažení společného cíle. Kompetence sociální a personální Samostatným řešením přiměřeně náročných úkolů dosahovat pocitu sebeuspokojení a sebeúcty, stanovovat pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a dodržovat je. Kompetence občanské Uvědomovat si své školní povinnosti a souvislost se zodpovědností za svou domácí přípravu,

112

chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy a pohlížet na ně komplexně, poskytovat podle svých možností účinnou pomoc a chovat se zodpovědně v krizových situacích, pochopit výhody dodržování pravidel zdravého životního stylu. Kompetence pracovní Naučit se bezpečně používat rýsovací a další potřeby a udržovat je v pořádku, tak aby byla zajištěna jejich funkčnost, přistupovat kriticky k výsledkům, které dosáhl, naučit se stanovovat si kritéria hodnocení vlastní práce, dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce.

113

5. 6. 3 Fyzika – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu tématický celek učivo

Látky a tělesa, částicová stavba látek

Látky a tělesa III. období Očekávané výstupy žák aplikuje Na konkrétním příkladu, který uvede rozliší pojem látka a těleso. Rozhodne zda je daná látka (těleso) ve skupenství pevném, kapalném či plynném. Vyjmenuje vlastnosti Na základě látek a těles. předvedeného pokusu rozhodne o vlastnostech látek a těles. Popíše stavbu molekuly Na základě znalostí o a atomu: atomu rozezná atom a Na základě obrázku, iont na obrázku a hovoří který je žákovi o jejich rozdílech. k dispozici popíše atom a jeho částice s uvedením jejich náboje. Nakreslí si obrázek a popíše atom a jeho částice s uvedením jejich náboje. Vysvětlí vznik iontu kladného i záporného. Znázorní a popíše Uvede, popíše a částicovou stavbu látek vysvětlí konkrétní pevných, kapalných a příklady jevů plynných. dokazujících, že se částice neustále neuspořádaně pohybují a vzájemně na sebe působí (Brownův pohyb, difuze). Charakterizuje na základě znalostí prvky, směsi a sloučeniny. Objasní některé vlastnosti látek (rozpínavost plynů, tekutost plynů a kapalin, tuhost pevných látek, přeměny skupenství látek, zvyšování teploty těles při tření) na základě uspořádání částic. žák se naučí Na konkrétním příkladu, který je žákovi nabídnut rozliší pojem látka a těleso.

114

žák vymyslí

Popíše a předvede pokus pro ověření vlastností látek a těles.

Průřezová témata OSV – osobnostní rozvoj – rozvoj schop. pozn. – dovednosti pro učení a studium;

Uvede značky fyzikálních veličin (délky, objemu, hmotnosti, hustoty, teploty a času) a značky jejich jednotek.

Používá značky fyzikálních veličin (délky, objemu, hmotnosti, hustoty, teploty a času) a značky jejich jednotek. Změří vhodně zvolenými měřidly fyzikální veličiny (délku, objem, hmotnost, teplotu a čas). Na zvoleném měřidle určí chybu měření, jako polovinu nejmenšího dílku stupnice. Vyjádří jednotku fyzikální veličiny v jejích násobcích a dílech nebo jiných jednotkách. Změří délku posuvným měřidlem. U měření délky užije k eliminaci chyby měření metodu opakovaných měření.

Uvede vztah mezi hustotou, hmotností a objemem.

Využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických úloh. Určí hustotu látky z hmotnosti a objemu tělesa, které naměří. V MFCh tabulkách vyhledá hustotu dané látky. Dle vypočítané hustoty nalezne v MFCh tabulkách příslušnou látku.

Měření fyzikálních veličin

OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schop. pozn. – cvičení smyslového vnímání; OSV – Sociální rozvoj – Komunikace – efektivní strategie; OSV – Sociální rozvoj – Kooperace a pompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci; dovednost navazovat na druhé; OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schop. pozn. – řešení problémů; OSV – Morální rozvoj – Řešení probl. a rozhod. dovedn. – dovednosti pro řešení problémů; zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu;

Kvalitativně předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty tématický celek učivo Pohyb těles

Pohyb těles, síly III. období žák se naučí

Očekávané výstupy žák aplikuje Rozpozná zda je těleso v klidu nebo pohybu vůči jiným tělesům.

115

žák vymyslí

Průřezová témata

Uvede, co je to trajektorie a dráha.

Popíše slovně otáčivý, posuvný a složený pohyb tělesa.

Při popisu pohybu tělesa užívá s porozuměním pojmů trajektorie a dráha Rozhodne dle daných hodnot dráhy, kterou urazilo těleso za určité časové úseky zda je pohyb tělesa rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Rozhodne zda je pohyb tělesa otáčivý, posuvný nebo složený.

Popíše trajektorii přímočarého a křivočarého pohybu tělesa.

Předvede příklad otáčivého, posuvného a složeného pohybu tělesa. Rozhodne dle dané trajektorie zda je pohyb tělesa přímočarý nebo křivočarý.

Popíše slovně rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb tělesa.

Síla

Uvede značku síly a značku její jednotky.

Charakterizuje na základě znalostí gravitační sílu a gravitační pole Země.

Předvede příklad přímočarého a křivočarého pohybu tělesa. Využívá s porozuměním vztah mezi rychlostí, dráhou a časem při řešení praktických úloh. Určí rychlost pohybu tělesa z dráhy a času, které naměří. Používá značku síly a značku její jednotky. Vyjádří hodnotu veličiny číselnou hodnotou a jednotkou . Změří sílu siloměrem a vyjádří ve zvolené nebo zadané jednotce. Znázorní sílu orientovanou úsečkou. Určí ze znázornění síly její velikost, směr a působiště. Pomocí olovnice určí svislý směr. S porozuměním užívá přímé úměrnosti mezi hmotností tělesa a velikostí gravitační síly při řešení praktických úloh.

116

Uvede příklad rovnoměrného a nerovnoměrného pohybu tělesa.

Uvede příklad otáčivého, posuvného a složeného pohybu tělesa.

Uvede příklad přímočarého a křivočarého pohybu tělesa.

S veličinou g pracuje jako s charakteristikou gravitačního pole v daném místě. Experimentálně určí polohu těžiště tělesa. Při znázornění gravitační síly umístí její působiště do těžiště. Na základě znalostí Určí graficky i uvede velikost, směr a výpočtem výslednici působiště výslednice dvou sil stejného směru dvou sil stejného směru působících na těleso. působících na těleso. Na základě znalostí Určí graficky i uvede velikost, směr a výpočtem výslednici působiště výslednice dvou sil opačného dvou sil opačného směru působících na směru působících na těleso. těleso. Vyjmenuje podmínky Rozhodne na základě Uvede příklady rovnováhy dvou sil. svých znalostí zda jsou rovnováhy dvou sil dvě síly v rovnováze. v běžném životě.

Na základě pamětných znalostí formuluje Newtonovy zákony. Posuvné účinky síly na těleso

Otáčivé účinky síly na těleso

Určí v konkrétní situaci druhy sil působících na těleso dle svých schopností a znalostí. Využívá (kvalitativně) Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích Objasní či předvídá změnu pohybu těles dle Newtonových zákonů v daných situacích. Rozhodne v jednoduchých příkladech zda síly a jejich momenty působící na dané těleso jsou v rovnováze či nikoli. Vyjádří rovnováhu na páce a pevné kladce pomocí sil a jejich momentů. Využívá rovnováhu na páce a pevné kladce při objasňování funkce páky a pevné kladky v různých technických zařízeních a pro různé činnosti.

117

Uvede příklady objasňující Newtonovy zákony v praxi.

Uvede fyzikální vztah pro tlak.

Deformační účinky síly na těleso

tématický celek

Objasní rozdíl mezi kladkou pevnou a volnou a jejich výhody pro užití v praxi (samostatně i v kladkostroji). Používá s porozuměním Uvede možnosti užití fyzikální vztah pro tlak zvětšování a při řešení úloh. zmenšování tlaku v praxi. Využívá k řešení problémů a úloh poznatek o tom, že třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, souvisí s materiálem a drsností styčných ploch, avšak nikoli s jejich obsahem.

Mechanické vlastnosti tekutin III. období

Očekávané výstupy žák aplikuje žák vymyslí Tlak v Používá s porozuměním Uvede příklady užití tekutinách Pascalův zákon při Pascalova zákona a řešení problémů a úloh. vysvětlí jejich činnost. Kvalitativně objasní Kvantitativně určí Předpoví vznik hydrostatického a hydrostatický tlak v jednotlivých atmosférického tlaku. v kapalinách při řešení případech vliv úloh. hydrostatického či atmosférického tlaku na tělesa. Předpoví, na základě znalostí o tlaku v uzavřené nádobě a atmosférickém tlaku, zda je v nádobě podtlak či přetlak. Kvalitativně objasní vznik vztlakové síly Vztlaková síla působící na těleso v tekutinách v tekutině a určí její velikost a směr v konkrétní situaci. Na základě znalostí Používá s porozuměním formuluje Archimédův Archimédův zákon při zákon. řešení problémů a úloh učivo

žák se naučí Na základě znalostí formuluje Pascalův zákon.

Kvantitativně určí velikost vztlakové síly působící na těleso v atmosféře Země.

118


Předpoví, na základě porovnání velikostí gravitační síly a vztlakové síly působící na těleso, zda se těleso bude v kapalině potápět, vznášet nebo plovat. tématický celek učivo Práce a výkon

Energie III. období žák se naučí Uvede na základě znalostí, kdy těleso z fyzikálního hlediska koná práci

Polohová a pohybová energie

Vnitřní energie, teplo Na základě znalostí uvede základní složky vnitřní energie tělesa.

Očekávané výstupy žák aplikuje V daných příkladech rozhodne, zda těleso koná z fyzikálního hlediska práci nebo nekoná. S porozuměním používá vztah pro práci vykonanou silou v konkrétních úlohách. Využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem v konkrétních úlohách. V jednoduchých příkladech určí z vykonané práce pohybovou, resp. polohovou energii tělesa. Porovná pohybové energie těles na základě jejich rychlosti, resp. hmotnosti. Využívá poznatky o vzájemné přeměně polohové a pohybové energie tělesa při řešení konkrétních úloh. S porozuměním používá pojem vnitřní energie tělesa. Porovná vnitřní energie těles na základě znalosti teplot těchto těles. V jednoduchých příkladech určí zda změna vnitřní energie nastala tepelnou výměnou nebo konáním práce. S porozuměním používá pojem teplo.

119

žák vymyslí Uvede příklady, kdy těleso z fyzikálního hlediska práci koná a kdy nekoná.


Charakterizuje druhy tepelné výměny (vedením, prouděním, zářením).

Změny skupenství látek

Kvantitativně určí velikost tepla přijatého nebo odevzdaného při tepelné výměně. Rozliší druhy tepelné výměny (vedením, prouděním, zářením) v přírodě i v praktickém životě. Rozpozná základní skupenské přeměny látek. S porozuměním používá měrné skupenské teplo tání ke kvantitativnímu určení tepla přijatého nebo odevzdaného při změně skupenství látky. S porozuměním používá měrné skupenské teplo varu ke kvantitativnímu určení tepla přijatého nebo odevzdaného při změně skupenství látky.

Vymezí hlavní faktory, na nichž závisí rychlost vypařování kapaliny a teplota varu kapaliny. Vymezí podmínky, za nichž nastává kapalnění vodní páry ve vzduchu. tématický celek učivo zvuk a jeho šíření

Zvukové děje III. období žák se naučí Rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku.

tématický celek učivo elektrické vlastnosti látek

Očekávané výstupy žák aplikuje Kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku.

žák vymyslí Posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí.


Elektromagnetické a světelné děje III. období žák se naučí

Očekávané výstupy žák aplikuje Zjistí, v konkrétním příkladě, zda na těleso působí elektrická síla. Ověří existenci elektrického pole v daném místě. Rozhodne na základě znalosti polarity náboje zda se budou dvě tělesa při interakci polí vzájemně přitahovat nebo odpuzovat.

120

žák vymyslí


Znázorní pomocí siločar elektrické pole částic a jejich interakci. Na základě přenosu náboje rozliší vodič a izolant. Vysvětlí jednoduché pokusy a jevy běžného života na základě elektrostatické indukce a polarizace izolantu. Uvede podmínky pro Rozhodne, zda je uzavřenost elektrického elektrický obvod obvodu. uzavřený nebo otevřený dle schématu elektrického obvodu a reálného obvodu. Rozliší rozvětvený a nerozvětvený elektrický obvod dle schématu. Rozliší rozvětvený a elektrický nerozvětvený reálný obvod obvod. Sestaví správně podle schématu elektrický obvod. Schématicky znázorní daný elektrický obvod. Rozpozná zapojení spotřebičů za sebou a vedle sebe – sériově a paralelně. Objasní mechanismus Rozliší stejnosměrný elektrický vedení elektrického proud od střídavého na proud, napětí a proudu v kovech. základě časového odpor průběhu. Změří elektrický proud v obvodu nebo jeho části. Změří elektrické napětí na spotřebičích v elektrickém obvodu. Rozliší pokusně vodič od izolantu na základě průchodu elektrického proudu. Objasní mechanismus vedení elektrického proudu v kapalinách. Objasní mechanismus vedení elektrického proudu v plynech. Formuluje Ohmův Využívá Ohmův zákon zákon na základě svých pro část obvodu při znalostí. řešení praktických úloh. Formuluje závislost elektrického proudu na vlastnostech vodiče.

121

Dodržuje pravidla bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními.

Kvalitativně určí výsledné napětí, proud a odpor spotřebičů zapojených sériově. Kvalitativně určí výsledné napětí, proud a odpor spotřebičů zapojených paralelně. S porozuměním používá pojem elektrická energie (jako energie elektrického pole)

elektrická energie, práce, výkon

Objasní mechanismus vedení elektrického proudu v polovodičích. polovodiče

magnetické vlastnosti látek

Znázorní pomocí indukčních čar magnetické pole tyčového magnetu a Země. elektromagneti cké jevy

Uvede příklady užití elektromagnetu.

S porozuměním používá pojem elektrický spotřebič (jako zařízení v němž se elektrická energie mění na jiné formy energie) S porozuměním používá poznatky o elektrické práci a výkonu elektrického proudu při řešení konkrétních úloh. Zapojí správně polovodičovou diodu v elektrickém obvodu. Rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností. Ověří pomocí magnetu zda na těleso působí magnetická síla. Ověří pomocí magnetu, magnetky nebo buzoly v daném místě existenci magnetického pole. Rozhodne na základě znalostí o magnetickém poli, zda se budou magnety při interakci polí přitahovat nebo odpuzovat. Užívá znalostí o magnetickém poli Země při určování směru pomocí buzoly. Určí póly cívky s proudem pomocí magnetické střelky. Určí póly cívky s proudem na základě Ampérova pravidla pravé ruky. Porovná elektromagnet s magetem.

122

Vysvětlí činnost zvonku na základě znalostí o elektromagnetu. S porozuměním používá znalosti o působení magnetického pole na cívku s proudem při vysvětlení činnosti elektromotoru. Využívá prakticky poznatky o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní. Kvalitativně i kvantitativně užívá transformační poměr při řešení praktických problémů. Vymezí hlavní složky výroby a přenosu rozvodná elektrická síť a elektrické energie. zdroje energie Charakterizuje různé zdroje energie.

Uvede příklad bodového a plošného zdroje světla. Stručně charakterizuje čiré, barevné, průhledné, průsvitné a neprůsvitné prostředí, včetně uvedení příkladu.

Zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých zdrojů Rozliší zdroj světla od tělesa, které světlo odráží. Rozliší bodový a plošný zdroj světla. Rozhodne zda dané optické prostředí je čiré, barevné, průhledné, průsvitné, či neprůhledné. Rozhodne zda je prostředí stejnorodé nebo nestejnorodé. Využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém prostředí k objasnění vzniku stínu. Využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém prostředí k objasnění vzniku zatmění Slunce.

123

EV - Zákl. podm.živ.energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky);přír odní zdroje (zdroje surovinné a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přír. zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) EV- Lid. aktiv. a probl. živ. prostř. – energetické zdroje dopravy

Využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém prostředí k objasnění vzniku zatmění Měsíce. Využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém prostředí k objasnění fází Měsíce. Formuluje zákon odrazu světla. Uvede vlastnosti předmětu zobrazeného rovinným a kulovým zrcadlem.

Využívá zákona odrazu světla ke grafickému zobrazení jednoduchého předmětu rovinným a kulovým zrcadlem.

Uvede, že rychlost světla je konečná a největší ve vakuu.

Ze znalosti rychlosti světla ve dvou optických prostředích rozhodne, které z nich je opticky hustší, resp. řidší. Uvede podmínky pro Rozhodne na základě lom světla ke kolmici a rychlostí světla ve dvou od kolmice na rozhraní optických prostředích dvou optických zda na rozhraní těchto prostředí. prostředí nastává lom světla ke kolmici nebo od kolmice. Rozhodne na základě znalosti úhlu dopadu a úhlu lomu paprsku na rozhraní dvou optických prostředí zda nastává lom světla ke kolmici nebo od kolmice. Uvede vlastnosti Znalosti o lomu světla předmětu zobrazeného využije ke grafickému spojkou a rozptylkou. zobrazení jednoduchého předmětu spojkou a rozptylkou. Objasní krátkozrakost a dalekozrakost oka a způsob jejich odstranění brýlemi. Objasní rozklad bílého světla hranolem.

tématický celek učivo

žák se naučí sluneční Vyjmenuje planety soustava a její Sluneční soustavy.

Vesmír III. období Očekávané výstupy žák aplikuje Odliší hvězdu od planety na základě

124

žák vymyslí


záření

jejich vlastností. Kvalitativně objasní pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce. Kvalitativně objasní pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb měsíců planet kolem planet.

5. 6. 4 Chemie – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu tématický celek učivo

Pozorování, pokus a bezpečnost práce III. období žák se naučí Dokáže vysvětlit, co chemie zkoumá a jaké metody používá

Očekávané výstupy žák aplikuje Posoudí vztah mezi chemickým výzkumem a výrobou

žák vymyslí Zhodnotí význam chemie pro člověka

Chemie jako přírodní věda

Pojmenuje nejčastěji Chemická používané sklo a laboratoř, pomůcky, sklo pomůcky Rozumí pojmu látka

Rozděluje látky podle skupenství

Uvádí příklady běžných Stanovuje vlastnosti látek látek na základě smyslového pozorování a jednoduchých pokusů Vybere vhodnou látku Látka a těleso k zadanému účelu Rozumí pojmu těleso Rozlišuje látky od těles a naopak Uvádí příklady běžných těles Charakterizuje vlastnosti těles Uvede příklady Vysvětlí podstatu chemických změn chemické změny v přírodě a v běžném Chemická životě změna Porovná chemickou změnu a změnu skupenství, vyjádří rozdíl Umí pojmenovat Změny jednotlivé změny skupenství skupenství Nebezpečné

Definuje pojem

Pozná nebezpečné

125

Tvoří skupiny látek podle společných vlastností Stanoví rozdíly mezi látkou a tělesem

Průřezová témata VMEGS Jsme Evropané významní čeští vědci – chemici Brauner, Heyrovský, Wichterle

OSV Osobnostní rozvoj, rozvoj schopností poznávání usuzování a ověřování

Posoudí užitečnost či škodlivost konkrétních chemických změn

Navrhne způsob, jak vyvolat změnu skupenství konkrétní látky OSV -

nebezpečná látka

látky

Uvede základní postupy práce s nebezpečnými látkami


Směs

Roztok

chemické látky podle etiket a dokáže o nich dohledat podrobnější informace Zvolí vhodné ochranné pomůcky pro práci s nebezpečnými látkami

Pozorování, pokus a bezpečnost práce III. období žák se naučí Uvede základní typy směsí Rozumí pojmu složka směsi Rozumí pojmům rozptýlená a rozptylující složka Uvede běžné typy směsí v přírodě a kolem nás Uvede základní typy roztoků Rozumí pojmu rozpustnost

Koncentrace roztoku

Uvede běžné typy roztoků v přírodě kolem nás Rozumí pojmu hmotnostní zlomek Definuje, čím je dána koncentrace roztoku

Oddělování složek směsí

Osobnostní rozvoj, seberegulace a sebeorganizace - Využití nabízených možností v systému hodnocení, dodržování zásad bezpečnosti a hygieny

Popíše podstatu krystalizace, filtrace, filtrace, usazování, odstřeďování, sublimace, destilace

Očekávané výstupy žák aplikuje Rozliší různorodou a stejnorodou směs Stanoví složky směsí

žák vymyslí

Rozliší rozptýlenou a rozptylující složku

Průřezová témata OSV Osobnostní rozvoj, rozvoj schopností poznávání stejnorodost a různorodost

Připraví různorodou a stejnorodou směs Připraví nasycený a nenasycený roztok

Navrhne jak urychlit rozpouštění dané látky

Podle tabulek určí míru rozpustnosti různých látek

Vypočítá koncentraci roztoku Vypočítá hmotnost jednotlivých složek roztoku Připraví roztok o určité koncentraci Načrtne destilační přístroj

Sestaví filtrační aparaturu Provede destilaci, filtraci a krystalizaci roztoku

126

Navrhne postup jak měnit koncentraci roztoku

Navrhne vhodný způsob oddělení složek určité směsi

OSV - sociální rozvoj, kooperace a kompetice týmová spolupráce, vedení a organizování práce EV – Lidské

Načrtne sublimační aparaturu

Voda – životodárná kapalina

Charakterizuje (popíše) Rozhodne o použití jednotlivé typy vod a typu vody pro daný účel uvede příklady jejich výskytu a použití Uvede rozdíly mezi biologickým a chemickým čistěním vody a samočištěním Odliší a porovná různé typy vod (tvrdá X měkká, pitná X kojenecká, užitková X odpadní, atd.)

Vzduch, atmosféra

Uvede složení vzduchu

Definuje pojem smog Popíše podstatu jevu teplotní inverze

aktivity a problémy životního prostředí likvidace úniku ropných a jiných škodlivých látek Obhájí (vyvrátí) vhodnost (nevhodnost) použití typu vody pro daný účel Stanoví pozitivní a negativní vlastnosti jednotlivých typů vod Navrhne způsob čištění vody

EV – Zakladní podmínky života význam vody a vzduchu jako základní podmínky života, alternativní zdroje

MV – kritické čtení a vnímání mediálních Navrhne způsob sdělení přípravy destilované kritický přístup vody k informacím Stanoví podmínky při z médií nichž dochází k problematice k teplotní inverzi čistoty vody a vzduchu EV - základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí nutnost ochrany vody, zdroje znečištění EV - lidské aktivity a problémy životního prostředí ekologie VMEGS – Evropa a svět nás zajímá – ▪ čistota vody a vzduchu jako globální problém lidstva ▪ dotace EU na projekty ochrany a čistění vody a

127

ovzduší ▪ význam trop. deštných pralesů a zeleně obecně ▪ význam korálů a planktonu OSV – seberegulace a sebeorganizace - osobní zodpovědnost za stav čistoty vody a vzduchu


Částicové složení látek a chemické prvky III. období žák se naučí Popíše stavbu atomu Rozumí pojmům atom a molekula

Částice

Objasní vztah mezi pojmy prvek a atom

K názvům prvků přiřazuje značky Ke značkám prvků přiřazuje názvy Vyhledává prvky podle počtu částic v atomu Stanovuje počet částic v atomu prvku podle protonového čísla

Rozumí pojmu sloučenina

Načrtne model víceprvkové molekuly

Uvede rozdíly mezi pojmy prvek a sloučenina

Vysvětlí zápis chemického vzorce a objasní význam číselných indexů

Vlastními slovy

Rozlišuje základní

Prvky

Sloučeniny

Periodická

Očekávané výstupy žák aplikuje Načrtne model atomu Roztřídí částice podle fyzikálních vlastností Vysvětlí rozdíly mezi částicemi Načrtne model víceatomové molekuly

128

žák vymyslí

Průřezová témata MDV – fungování a vliv médií ve společnosti sledování a vyhledávání informací o nových objevech v mikrosvětě (nanotechnologi e apod.) OSV seberegulace a sebeorganizace - zodpovědnost jednotlivce za práci s prvky a sloučeninami ohrožujícími zdraví a životní prostředí

Vytváří vzorce víceprvkových molekul podle zadání

EV – vztah člověka k prostředí nebezpečí poškození živ. prostředí někt. prvky a jejich slouč. (těžké kovy, baterie z mobilních tel., součástky PC v odpadu apod.)

Vyvozuje závěry o

VMEGS –

reprodukuje periodický periody a skupiny zákon v periodické tabulce prvků

změnách vlastností prvků v závislosti na protonovém čísle

soustava prvků Orientuje se v periodické soustavě chemických prvků Definuje pojem izotop

Vodík

Popíše stavbu atomu vodíku

Objasňuje příčiny podobných vlastností prvků Vysvětlí rozdíl mezi pojmy prvek, izotop a nuklid Bezpečně manipuluje v laboratoři s vodíkem

Dokáže jímat vodík do zkumavky a dokázat jeho přítomnost Označí charakteristické Pozorováním rozlišuje a vlastnosti kovů určuje základní kovy, alkalické kovy, polokovy a nekovy Rozumí pojmu slitina

Evropa a svět nás zajímá znečištění životního prostředí jako globální problém lidstva

Navrhne způsob laboratorní přípravy vodíku Diskutuje na téma vodík – palivo budoucnosti

Uvede vlastnosti vodíku a jeho využití

Kovy Označí charakteristické vlastnosti běžných slitin Popíše rozdíly mezi pojmy kov, alkalický kov, polokov a nekov Označí charakteristické vlastnosti halogenů

Posuzuje vhodnost či nevhodnost použití daného kovu při konkrétní činnosti Stanoví pozitivní a negativní vlastnosti kovů Navrhuje látky, jimiž lze v daném případě kov nahradit

Stanoví pozitivní a negativní vlastnosti halogenů

Uvede jednotlivé halogeny

Halogeny

OSV – seberegulace a sebeorganizace - osobní zodpovědnost jedince za své zdraví (NaCl – hypertenze) EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí solení silnic

Definuje pojem iont Chemická vazba

Na základě hodnoty elektronegativity určuje typ chemické vazby

Vysvětlí rozdíl mezi anionem a kationem Rozumí pojmu elektonegativita

129


Chemické reakce III. období Očekávané výstupy žák aplikuje Rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí

žák vymyslí Stanovuje podmínky jak urychlit či zpomalit danou chemickou reakci Definuje pojmy látkové Rozlišuje reakci Tvoří a doplňuje množství a mol exotermní a jednoduché chemické endotermní, slučování a rovnice Chemická rozklad reakce Vyhledává v tabulkách Řeší jednoduché slovní hodnoty molární příklady pomocí vzorce hmotnosti různých M = m/n látek Reprodukuje zákon Ze zadané chemické zachování hmotnosti rovnice dopočítává množství reagujících a vznikajících látek Pozná sraženinu a Srážecí reakce srážecí reakci popíše podmínky nutné Zneškodňuje kyseliny a Navrhne neutralizaci k vyvolání neutralizace hydroxidy a vytvoří chemický vzorec Neutralizace Doplňuje jednoduché chemické rovnice neutralizace Definuje pojem oxidace V chemické rovnici Navrhne pokus, vyznačí oxidační a jakým způsobem redukční děj vytěsnit daný kov z roztoku Redoxní Definuje pojem Rozlišuje redoxní a Z vybraných reakce redukce neredoxní děj chemických prvků sestaví řadu reaktivity kovů Určí oxidační a redukční činidlo Vyjmenuje suroviny Vysvětlí rozdíl mezi Navrhne postup nutné pro výrobu železa ocelí a železem výroby daného kovu Popíše postup výroby Spočítá hmotnostní Sestaví chemickou železa zlomek kovu v jeho rovnici výroby rudě daného kovu Výroba kovů Popíše postup výroby Vysvětlí rozdíl mezi oceli pražením a redukcí rudy

Elektrolýza

žák se naučí Rozumí pojmu chemická reakce

Rozumí pojmu elektroda

Vysvětlí rozdíl mezi katodou a anodou

Definuje pojem elektrolýza

Určí, které ionty se vylučují na anodě

Popíše výrobu hliníku

Určí, které ionty se vylučují na katodě

130

Vytvoří redoxní rovnici probíhající na katodě Vytvoří redoxní rovnici probíhající na anodě Navrhne postup jak pokovovat předmět z kovu


EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí význam sběru starého železa a ostatních kovů jako průmyslové suroviny

Popíše děje probíhající na anodě

Galvanický článek

Popíše děje probíhající na katodě

Definuje pojem koroze

Koroze

Odvodí na které elektrodě dochází k redukci Odvodí na které elektrodě dochází k oxidaci Popíše části galvanického článku Vysvětlí rozdíl mezi suchým článkem a akumulátorem Vysvětlí rozdíl mezi elektrolýzou a ději probíhajícími v galvanickém článku Vybere (zvolí) faktory urychlující korozi

Definuje pojem exotermická reakce

Vybere příklad exotermické reakce

Definuje pojem endotermická reakce

Vybere příklad endotermické reakce

Rozumí pojmu výhřevnost

Roztřídí přírodní a uměle vyrobená paliva Roztřídí paliva podle výhřevnosti Vysvětlí rozdíl mezi štěpnou a termonukleární reakcí

Popíše svými slovy štěpnou reakci Popíše svými slovy termonukleární reakci

Zdroje energie

Sestaví redoxní rovnici probíhající na anodě Sestaví redoxní rovnici probíhající na katodě Navrhne sestavení jednoduchého galvanického článku Navrhne zásady, jak zabránit v daném případě korozi

Objasní vztah mezi korozí a galvanickým článkem

Teplo

Jaderná energie

Navrhne způsob, jak vyčistit daný kov

Vyjmenuje jaderné elektrárny na území ČR Rozumí pojmu Roztřídí obnovitelné a obnovitelný zdroj neobnovitelné zdroje energie energie

Rozumí pojmu neobnovitelný zdroj energie

131

Diskutuje na téma výhody a nevýhody používání konkrétního druhu paliva Obhájí výhodnost používání konkrétního paliva ve vlastní domácnosti

Diskutuje o výhodách a nevýhodách jaderné energie Zdůvodní možné využití termonukleární reakce jako paliva budoucnosti

Pro území ČR navrhne náhradu neobnovitelných zdrojů energie konkrétními obnovitelnými zdroji energie Navrhne zdroj energie pro obec, v níž bydlí

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí hospodářské ztráty způsobené korozí Fe


Anorganické sloučeniny III. období žák se naučí Označuje správným způsobe oxidační čísla

Chemické názvosloví

Rozumí pojmu dvouprvková Dvouprvková sloučenina sloučenina Rozumí pojmu oxid Popíše vlastnosti jednotlivých oxidů Uvede význam a použití oxidů v praxi Označí prvky tvořící molekulu oxidu

Oxidy

Očekávané výstupy žák aplikuje Přiřazuje oxidačním číslům správné názvoslovné koncovky Přiřazuje názvoslovným koncovkám správná oxidační čísla Podle chemického vzorce rozezná sloučeninu dvouprvkovou, tříprvkovou, atd. Vytvoří vzorec oxidu z názvu Vytvoří název oxidu ze vzorce

Průřezová témata OSV - Sociální rozvoj, Komunikace Chemické zápisy (vzorce, značky, rovnice) chápat jako prostředek k vysvětlení chemických jevů Diskutuje na téma EV – lidské skleníkový efekt aktivity a Navrhuje způsoby jak problémy omezit škodlivé vlivy životního prostředí – plynných oxidů globální Roztřídí oxidy podle Vytváří slučovací enviromentální charakteristických chemické rovnice problémy: vlastností vzniku oxidů ▪ CO2, CH4 Vysvětlí vznik kyselých jako skleníkové dešťů plyny, SO2 jako vedlejší produkt spalování uhlí, kyselé deště ▪ význam hromadné dopravy – oxidy ve výfukových plynech žák vymyslí

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá kamiony x železnice projekty a dotace EU na snížení emisí Popíše výrobu skla

Vybere suroviny nutné pro výrobu skla

Uvede vlastnosti skla Uvede význam sulfidů a jejich využití

Roztřídí různé typy skla Vytvoří vzorec sulfidu Vytváří slučovací z názvu chemické rovnice vzniku sulfidů Vytvoří název sulfidu ze vzorce Vytvoří vzorec halogenovodíku z názvu Vytvoří název halogenovodíku ze

Sklo

Sulfidy

Rozumí pojmu Halogenovodí halogenovodík ky

132

Zhodnotí výhody a nevýhody používání skla

Rozumí pojmu halogenid Halogenidy

Kyseliny

Popíše vlastnosti a Vytvoří název využití vybraných halogenidu ze vzorce halogenidů Rozumí pojmu kyselina Manipuluje bezpečně s kyselinami

Popíše vlastnosti vybraných kyselin Uvede význam a použití vybraných kyselin v praxi Uvede prvky obsažené v molekule kyseliny

Rozumí pojmu hydroxid

Hydroxidy

Indikátory

Stupnice pH Soli

vzorce Vytvoří vzorec halogenidu z názvu

Vytváří slučovací chemické rovnice vzniku halogenidů

Posoudí vhodnost či nevhodnost použití dané kyseliny při konkrétní činnosti

Vytvoří vzorec kyseliny z jejího názvu Vytvoří název kyseliny z jejího vzorce Dokáže správně poskytnout první pomoc při zasažení kyselinou Seřadí kyseliny do skupin podle charakteristických vlastností Manipuluje bezpečně Posoudí vhodnost či s hydroxidy nevhodnost použití daného hydroxidu při konkrétní činnosti Vytvoří vzorec hydroxidu z jeho názvu Vytvoří název hydroxidu z jeho vzorce

Popíše vlastnosti vybraných hydroxidů Uvede význam a použití vybraných hydroxidů v praxi Uvede prvky obsažené Dokáže správně v molekule v hydroxidu poskytnout první pomoc při zasažení hydroxidem Vyjádří vlastními slovy Identifikuje přítomnost Posoudí vhodnost či pojem indikátor kyseliny a hydroxidu nevhodnost použití daného indikátoru Uvede typy základních Porovná „sílu“ indikátorů jednotlivých kyselin a hydroxidů Vybere barevné změny typické pro různé indikátory Popíše vlastními slovy Určuje pH konkrétních stupnici pH roztoků Rozumí pojmu sůl K vybraný anionům solí Navrhne postup, jak přiřazuje oxidační čísla dokázat přítomnost soli v roztoku Popíše vlastnosti K vybraným anionům Navrhne reakci jak vybraných solí přiřazuje názvy připravit sůl a vytvoří chemický vzorec Uvede prvky obsažené Vytvoří vzorec soli z v soli názvu Popíše odlišnosti od Vytvoří název soli ze ostatních chemických vzorce látek Charakterizuje pojem Vysvětlí způsob vzniku

133

hydrogensůl a uvede odlišnost od obyčejné soli Charakterizuje pojem hydrát soli a uvede odlišnost od obyčejné soli a hydrogensoli Uvede význam a použití solí v praxi


Organické látky

hydogensoli

Vysvětlí způsob vzniku hydrátů solí

Organické sloučeniny III. období žák se naučí Vyjmenuje vlastnosti organických látek

Uvede složení organických látek

Definuje pojem alkan

Očekávané výstupy žák aplikuje Rozlišuje organické a anorganické sloučeniny

Rozlišuje molekulový, strukturní, racionální chemický vzorec Nakreslí a rozliší typy uhlíkatých řetězců Vysvětlí rozdíl mezi alkanem a cykloalkanem

Alkany Popíše vlastnosti jednotlivých alkanů Definuje pojem alken

Podle typu vazby mezi atomy uhlíku určuje alkany Vysvětlí rozdíl mezi alkanem a alkenem

Alkeny Popíše vlastnosti jednotlivých alkenů Definuje pojem alkin

Podle typu vazby mezi atomy uhlíku určuje alkeny Vysvětlí rozdíl mezi alkanem, alkenem a alkinem

Alkiny Popíše vlastnosti jednotlivých alkinů Definuje pojem aren Areny

Benzín

Popíše vlastnosti jednotlivých arenů Uvede způsoby výroby benzínu

Svými slovy popíše podstatu krakování

Podle typu vazby mezi atomy uhlíku určuje alkiny Nakreslí benzenové jádro Podle názvu zařazuje sloučeniny mezi skupiny uhlovodíků Vysvětlí rozdíl mezi olovnatým a bezolovnatým benzínem Vysvětlí vztah oktanového čísla a olova v benzínu v

134

žák vymyslí Vytvoří strukturní vzorec z molekulového vzorce Vytvoří molekulový vzorec ze strukturního vzorce

Podle názvu a počtu atomů uhlíku vytváří strukturní vzorce alkanů

Podle názvu a počtu atomů uhlíku vytváří strukturní vzorce alkenů

Podle názvu a počtu atomů uhlíku vytváří strukturní vzorce alkinů

Objasní rozdíly mezi jednotlivými typy uhlovodíků

Zdůvodní nutnost výroby benzínu krakováním Obhájí používání automobilového katalyzátoru


minulosti Uvede složení benzínu

Rozumí pojmu oktanové číslo Popíše funkci automobilového katalyzátoru Popíše vznik uhlí

Uhlí

Vytvoří chemickou rovnici, kterou dokáže proč automobilismus přispívá k produkci skleníkových plynů

Určí látky snižující kvalitu uhlí

Vyjádří chemické Vysvětlí rozdíl mezi složení uhlí uhlím a koksem Svými slovy objasní proces karbonizace uhlí Vyjmenuje produkty průmyslové karbonizace uhlí Uvede význam a použití produktů vyrobených z uhlí Popíše vznik ropy Nakreslí ložiskovou past Vyjádří chemické složení ropy

Ropa

Zemní plyn

Vysvětlí rozdíl mezi frakční a vakuovou destilací ropy Svými slovy objasní Roztřídí produkty proces frakční destilace frakční a vakuové destilace ropy Svými slovy objasní Vysvětlí rozdíl mezi proces vakuové ropou, petrolejem a destilace benzinem Uvede význam a použití produktů vyrobených z ropy Popíše vznik zemního Vysvětlí rozdíl mezi plynu zemním plynem a svítiplynem Vyjádří chemické složení zemního plynu

Odhalí příčinu nebezpečnosti svítiplynu

Diskutuje na téma těžba a využití ropy v současném světě Zhodnotí význam ropy

Vysvětlí výhody a nevýhody používání zemního plynu oproti jiným druhům paliv Objasní „ekologičnost“ zemního plynu

Uvede barvu pro označení zemního plynu

Deriváty

Halogenové deriváty

Definuje pojem halogenový derivát

Načrtne vznik derivátu uhlovodíku Rozlišuje uhlovodíkový zbytek a charakteristickou skupinu Nakreslí charakteristickou skupinu halogenových derivátů

135

Vysvětlí pojem freony vzhledem k životnímu prostředí. Odůvodní škodlivost

VMEGS Evropa a svět nás zajímá ▪ Zpracování ropy, uhlí, zemního plynu, jaderného paliva ▪ závislost světového hospodářství na těžbě ropy, ochrana zpracovatelskýc h provozů před teroristickými útoky EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí – nebezpečí havárie při přepravě a zpracování ropy

EV – Lidské aktivity a problémy životního

freonů Uvede názvy a využití halogenových derivátů

Definuje pojem alkohol Nakreslí charakteristickou skupinu alkoholů Uvede názvy a využití Určí přírodní proces alkoholů vzniku alkoholického nápoje Porovná alkohol s ostatními drogami

Odůvodní škodlivost alkoholů Navrhne pokus důkazu alkoholu v roztoku Zaujme stanovisko k užívání alkoholu mladistvými a ke spotřebě alkoholu v ČR

Alkoholy

Definuje pojem aldehyd a keton Aldehydy a ketony Uvede názvy a využití aldehydů a ketonů Definuje pojem karboxylová kyselina

Uvede vlastnosti a využití kyseliny octové

Karboxylové kyseliny

Uvede názvy dalších karboxylových kyselin

prostředí – znečišťování životního prostředí – poškození ozónové vrstvy jako globální problém lidstva OSV – seberegulace a sebeorganizace – poškození zdraví užíváním alkoholických nápojů, nebezpečí vzniku závislosti na alkoholu VDO – Občanská společnost a škola – Zákony o výrobě, prodeji a užívání alkoholických nápojů, užívání alkoholických nápojů nezletilými, vlastní anketa ve třídě

Nakreslí charakteristickou skupinu aldehydů a ketonů

Nakreslí charakteristickou skupinu karboxylových kyselin Nakreslí charakteristickou skupinu aminokyselin Podle chemického vzorce odliší aminokyselinu od ostatních karboxylových kyselin Podle charakteristických skupin rozlišuje typy uhlovodíkových derivátů

Definuje pojem ester

Objasní proč může víno zoctovatět. Navrhne způsob jak tomu zabránit Navrhne postup jak porovnat kyselost („sílu“) jednotlivých kyselin Porovná anorganické a organické kyseliny

Navrhne postup jak připravit ester libovolné kyseliny

Estery

136

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí nakládání se zbytky organických rozpouštědel, acetonu aj.

Popíše charakteristické vlastnosti esterů Rozumí pojmu Načrtne schéma makromolekula makromolekuly Rozumí pojmu polymer Načrtne schéma procesu polymerace

Plasty

Uvede názvy Roztřídí druhy plastů základních druhů plastů podle charakteristických vlastností Uvede názvy základních druhů syntetických vláken

Uvede vlastnosti sacharidů

Sacharidy

Roztřídí sacharidy do skupin (jednoduché, složitější, polysacharidy)

Popíše vznik sacharidů v přírodě Vysvětlí podstatu nemoci cukrovka

Popíše vznik tuků v organismu

Rozlišuje rostlinné a živočišné tuky

Vyjmenuje přírodní tuky

Rozlišuje ztužené a neztužené tuky

Tuky

Popíše postup výroby mýdla

Uvede vlastnosti mýdla Popíše vlastnosti a Vysvětlí rozdíl mezi význam bílkovin tvorbou bílkovin u rostlin a živočichů Bílkoviny

Vyjmenuje prvky obsažené v bílkovinách Uvede hlavní zdroje rostlinných a živočišných bílkovin

137

Diskutuje na téma používání plastů Stanoví výhody a nevýhody používání plastů Stanoví výhody a nevýhody používání plastů Navrhne opodstatněnou záměnu plastu jiným materiálem na konkrétním výrobku Objasní podstatu fotosyntézy

EV - vztah člověka k prostředí estetika, hygiena a ekonomika recyklace

EV - základní podmínky života postavení rostlin v Stanoví význam cukrů pro organismus potravinových řetězcích a při Zdůvodní, proč je výrobě kyslíku glukosa OSV – „nejrychlejším“ seberegulace a zdrojem energie sebeorganizace Zdůvodní nutnost - osobní zeleně v životním zodpovědnost prostředí člověka za svoji výživu, Objasní původ nadměrný energie v cukrech příjem cukru Zhodnotí a porovná OSV – tuky a cukry jako seberegulace a zdroje energie pro sebeorganizace organismus - osobní zodpovědnost za svoji výživu – nadměrný příjem tuků, cholesterol Navrhne postup laboratorní přípravy mýdla Vysvětlí příčinu odlišné rozpustnosti mýdla v tvrdé a měkké vodě Navrhne způsob jak manipulovat s bílkovinou, aby nedošlo k jejímu poškození

Definuje pojem biokatalyzátor

Biokatalyzáto ry

Popíše činnost enzymů

K vybraným vitamínům přiřazuje jejich významy a funkce Uvede příklady biotechnologií používaných v domácnosti

Rozumí pojmu biotechnologie

Rozpozná enzymové reakce v organismu člověka

Diskutuje na téma výhody a nevýhody užívání vitamínů Odhadne problémy, které mohou nastat při nadbytku či nedostatku konkrétního hormonu

Uvede příklady enzymů Popíše činnost vitamínů Popíše činnost hormonů tématický celek učivo Chemizace

Léčiva

Pesticidy

Chemie a společnost III. období žák se naučí Rozumí pojmu chemizace

Definuje pojem antibiotika

Očekávané výstupy žák aplikuje Uvede příklady chemizace v běžném životě

Na základě dostupných informací zařazuje léčiva do skupin

Definuje pojem anestetika Definuje pojem analgetika Definuje pojmy sedativa a hypnotika Definuje pojem pesticid Uvede příklady pesticidů používaných v domácnosti nebo na zahradě (poli) Definuje pojem herbicid

Drogy

Definuje pojem insekticid Popíše vliv drog na člověka

Rozlišuje drogy tvrdé a měkké

Uvede nejběžnější druhy drog Popíše změny v chování člověka po požití alkoholu

138

Průřezová témata žák vymyslí Diskutuje o výhodách a nevýhodách chemizace Navrhne způsob jak omezit chemizaci v našem životě Diskutuje o výhodách EV - lidské a nevýhodách užívání aktivity a léčiv problémy životního prostředí zásada předběžné opatrnosti Objasní rizika nadměrného používání pesticidů pro člověka a okolní přírodu Vyvodí souvislost používání pesticidů s vymíráním konkrétního živočišného druhu

Popíše chování a způsob života, který vede ke vzniku drogové závislosti Navrhne postup, jak zbavit kamaráda drogové závislosti Prezentuje svůj názor, jak se bránit šíření drog Obhajuje svůj názor

Výživa

Nebezpečné látky

Uvede zásady zdravé a nezdravé výživy

Odhaduje (určuje) látkové složení daných pokrmů Rozumí pojmu Rozlišuje potraviny vláknina s vlákninou a bez vlákniny K daným chorobám přiřazuje nesprávné způsoby stravování Rozumí pojmu R-věta a K symbolům S-věta nebezpečnosti dohledává patřičné pokyny

na propagování alkoholických a tabákových výrobků v reklamě Sestaví zdravý a nezdravý jídelníček na týden Objasní příčiny obezity

5. 6. 5 Přírodopis – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu tématický celek učivo

Praktické poznávání přírody III. období žák se naučí

Lupa, mikroskop


lesní společenstva

Očekávané výstupy žák aplikuje porovnává rozdíly mezi pozorováním okem, lupou a mikroskopem jako praktické metody poznávání přírody rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů rostlin, odliší je od pojmu organismus

žák vymyslí


Ekosystém les III. období žák se naučí uvede základní části ekosystému les

Očekávané výstupy žák aplikuje odliší pojem ekosystém a společenstvo

žák vymyslí objasní na základě příkladů základní princip existence živých a neživých složek v ekosystému

Průřezová témata EV Ekosystémy Les v našem prostředí

Rostliny a houby

řasy

popíše rostlinnou buňku – jednobuněčné a mnohobuněčné řasy a objasní funkci základních organel

vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů (fotosyntézy, dýchání, rozmnožování) zdůvodní soběstačnost ve výživě řas

139

OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

pozná (i s pomocí atlasu) naše nejznámější jedlé a jedovaté houby

porovná je podle charakteristických znaků ve stavbě plodnice vyhledává v literatuře další příklady jedovatých hub

houby

uvede příklady různých lišejníků lišejníky

popíše rostlinu mechu, funkci jednotlivých orgánů

objasní příčiny otrav muchomůrkou zelenou vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam (hniložijnost, cizopasnost) v ekosystémech a místo v potravních řetězcích presentuje správné chování v lese a zásady sběru hub objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků a jejich význam ve vztahu k podmínkám prostředí

vyvodí soběstačnost ve výživě (autotrofní výživa) a způsob rozmnožování


mechy

kapradiny, přesličky, plavuně

rostliny nahosemenné

popíše rostlinu borovice lesní

určuje 2 - 3 význačné posoudí podmínky zástupce pomocí klíčů výskytu mechů a atlasů a jejich význam v lese porovná stavbu těla kapradiny, její výživu, rozmnožování, místo výskytu a význam s mechy porovná kapradiny s příbuznými přesličkami a plavuněmi a vyjádří jejich význam pro vznik uhlí vyvodí její přizpůsobení podmínkám prostředí a způsob výživy rozpozná rozdíl mezi pohlavním rozmnožováním semeny a nepohlavním např. výtrusy podle charakteristických částí rostliny rozliší základní druhy nahosemenných

140

vyjádří rozdíl mezi opylením a oplozením

vyvodí pojem nahosemenná rostlina


rostliny krytosemenné

lesní patra

uvede význam jehličnanů pro člověka

vyvodí příčiny porušení ekosystému přechodem na lesní monokultury

popíše základní části těla krytosemenných rostlin

vyvodí pojem krytosemenná rostlina

podle charakteristických částí rostliny rozliší základní druhy krytosemenných rostlin zařazuje některé druhy porovnává a dovede krytosemenných rostlin určit nejznámější lesní byliny a dřeviny se zaměřením na rostliny jedovaté, zákonem chráněné porovná podle charakteristických znaků jehličnaté, listnaté a smíšené lesy

charakterizuje jednotlivá lesní patra uvede příklad významu půdních bakterií v přírodě (rozkladač, tvorba humusu)

formuluje důvody pro nutnost označování organismů rodovým a druhovým jménem a další zařazování rostlin do čeledí EV Ekosystémy Produkční a mimoproduk ční významy lesa

vyvodí souvislost mezi zelenými rostlinami, houbami a půdními bakteriemi

Živočichové popíše vnější stavbu plže

měkkýši

pavoukovci členovci korýši hmyz

vyvodí pojem měkkýš ze způsobu výživy plže vyvodí pojem nesoběstačnost ve výživě (heterotrofní výživa)

popíše způsob života a rozmnožování plže (obojetník) popíše stavbu těla porovná způsob života členovců pavoukovců, korýšů a charakterizuje rozdíly a hmyzu, uvede rozdíly mezi jednotlivými ve výživě skupinami a rozmnožování (vývin přímý, nepřímý), býložravec, masožravec, parazit srovnává jednotlivé zástupce členovců a třídí je do kmene, tříd a řádů

141

EV Ekosystémy Produkční a mimoproduk ční významy lesa

posoudí nebezpečí ohrožení člověka nemocemi, přenášenými klíšťaty, vyvodí zásady prevence

diskutuje o významu biologické rovnováhy, příčinách jejího narušení a přednostech biologické ochrany lesa

popíše základní znaky těla jednotlivých skupin obojživelníků, plazů, ptáků a savců

obratlovci obojživelníci plazi ptáci savci

rozpozná základní příklady zástupců jednotlivých skupin obratlovců charakterizuje pojmy hnízdní parazitismus, instinkty

stanoví rozdíly mezi stavbou těla, způsobem rozmnožování, výživou, přizpůsobením podmínkám prostředí obojživelníků, plazů, ptáků a savců vysvětlí význam navrhne první pomoc ochrany obojživelníků, při uštknutí zmijí plazů, ptáků a savců a prevenci porovná pojmy stálí a stěhovaví ptáci vysvětlí význam jednotlivých skupin obratlovců pro udržení rovnováhy v přírodě

třídí příklady obojživelníků, plazů, ptáků a savců do jednotlivých kmenů, tříd a řádů vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců a potravní pyramidy vytváří potravní vybírá z probraných a rozkladní řetězce organismů predátory, kozumenty, parazity, producenty a rozkladače

vztahy živočichů a rostlin v lese

uvede příklady vyvodí příklady kladných a záporných porušení rovnováhy vlivů člověka na životní ekosystému prostředí rozmanitost a význam lesů a péče o ně vysvětlí pojmy výškový stupeň, přirozená a umělá skladba lesů


objasní příčiny poškozování a ohrožování lesů, předcházení lesním kalamitám, chování při lesním požáru objasní nebezpečí odlesnění a půdní erose

EV Základní podmínky života Ochrana biol. druhů

EV Základní podmínky života Půda

Ekosystém voda a její okolí III. období žák se naučí

vlastnosti vodního prostředí rybník

objasňuje zásady správného a bezpečného chování v lese, zejména v souvislosti s přenášením vztekliny

uvede základní části ekosystému

Očekávané výstupy žák aplikuje vyjádří významné fyzikální vlastnosti vody důležité pro život odliší pojem ekosystém a vodní společenstvo

142

žák vymyslí

objasní na základě příkladů základní princip existence živých a neživých


rostliny

pozná, příp. určí třídí je do některé zástupce rostlin systematických skupin žijících ve vodě a jejím okolí vysvětlí pojmy jednodomá a dvoudomá rostlina, jednoděložná a dvouděložná, vegetativní rozmnožování rostlin, břehová zeleň, rostlinná a živočišná část planktonu

složek v ekosystému zdůvodní význam rostlin pro život ve vodním prostředí vyvodí vliv člověka na rozšíření „vodního květu“ a vysvětlí nebezpečí koupání ve znečištěné vodě

EV Ekosystémy Vodní zdroje EV Základní podmínky života Voda

živočichové

prvoci

žahavci

pozoruje mikroskopem jednobuněčné organismy při dodržování základních pravidel bezpečnosti

popíše stavbu těla a způsob života nezmara

ploštěnci

měkkýši

charakterizuje stavbu těla a způsob života plžů a mlžů

kroužkovci charakterizuje významné znaky členovců

členovci - pavoukovci -korýši -hmyz

uvede příklady a určí některé zástupce uvedených tříd

obratlovci -ryby -obojživelníci -plazi -ptáci -savci

popíše základní znaky stavby těla ryb v závislosti na způsobu života

stanoví základní rozdíl mezi jednobuněčnou rostlinou a jednobuněčným živočichem-prvokem ve výživě, stavbě těla a významu ve vodním prostředí vyvodí pojem žahavci a regenerace srovná stavbu těla a způsob života ploštěnky a nezmara vyvodí závislost typu dýchacích orgánů na podmínkách prostředí srovná stavbu těla pijavky a nitěnky a jejich přizpůsobení způsobu života odvodí znaky korýšů, pavouků a hmyzu zejména v tělesné stavbě


objasní parazitismus na příkladech života pijavky a klíštěte

řadí je do systematických skupin porovná způsob rozmnožování, výživy a význam jednotlivých skupin členovců pro vodní prostředí třídí a určuje základní zástupce třídy ryb

třídí je a zařazuje mezi ocasaté a bezocasé na základě předchozích znalostí odliší zmiji a užovku

143

posoudí rozdíly mezi proměnou dokonalou a nedokonalou a diskutuje o nebezpečí přemnožení komárů zpracuje význam a historii chovu kapra, jeho rozmnožování a vývin zdůvodní závislost obojživelníků na vodním prostředí

rozliší nové řády ptáků a charakterizuje jejich tělesné znaky

rybník jako celek

uvede příklady savců závislých na vodním prostředí


-pole

Živočichové Kroužkovci Členovci Pavoukovi


na základě předchozích znalostí objasní vztahy mezi vodními organismy, příklady potravních řetězců, následky porušení biologické rovnováhy, zejména důsledky znečišťování vody a její ochrany

EV Ekosystémy Vodní zdroje EV Základní podmínky života Voda

dovede vysvětlit přizpůsobení stavby jejich těla

Ekosystém louky, pastviny, pole III. období žák se naučí charakterizuje louky, pastviny a pole jako ekosystémy

louky, pastviny a pole umí vysvětlit pojmy monokultura, kulturní step, obhospodařování půdy, osevní postupy rostliny -louky a pastviny

zdůvodní význam ochrany vodních ptáků

uvede příklady trav, keřů a bylin travních ekosystémů

Očekávané výstupy žák aplikuje porovná závislost typu travních společenstev na podmínkách prostředí a vlivech člověka

žák vymyslí

posoudí nebezpečí eroze půdy a význam rozptýlené zeleně

rozliší některé zástupce rostlin jednoděložných a dvouděložných, jednoletých, dvouletých a vytrvalých rostlin podle hlavních znaků zařazuje rostliny do systematických skupin s využitím atlasů, tabulek a klíčů

rozezná základní obilniny a další polní plodiny s důrazem na plodiny pěstované v našem regionu vysvětluje pojem ornice, půdní mikroorganismus, humus uvádí příklady plžů a jejich význam

objasní vliv parazitických hub

objasní význam zeleného hnojení a ekologického zemědělství

vyvodí znaky kroužkovců na příkladu žížaly obecné

144

objasní význam žížal v přírodě


EV Základní podmínky života Půda

hmyz

obratlovci -obojživelníci -plazi -ptáci -savci

charakterizuje znaky pavoukovců a uvádí jejich příklady uvede charakteristické znaky a příklady motýlů, brouků, blanokřídlého a rovnokřídlého hmyzu uvádí příklady hmyzu býložravého, hmyzožravého, mrchožravého, škodlivého uvede příklady obratlovců v travních společenstvech, charakterizuje způsob jejich života

vyvodí společné znaky hmyzu

shrne význam hmyzu v ekosystémech

zařazuje některé zástupce do systému

objasní příčiny přemnožení některých organismů, zejména škůdců vytvoří příklady potravních řetězců a naznačí oběh látek v travním společenstvu

travní společenstvo jako celek

třídění organismů


žák se naučí uvádí příklady obou ekosystémy druhů ekosystémů, přirozené formuluje jejich a umělé základní odlišnosti vysvětlí význam okrasné umělých ekosystémů zahrady, parky a pojem cizokrajné a sídlištní rostliny zeleň okrasné byliny okrasné dřeviny

vytvoří příklad potravních vztahů mezi obratlovci


posoudí druhovou rozmanitost naší přírody samostatně zkoumá některý ekosystém z okolí školy s využitím atlasů, tabulek a klíčů třídí organismy do jednotlivých skupin


Umělé ekosystémy III. období Očekávané výstupy žák aplikuje

žák vymyslí


EV Ekosystémy Lidské sídlo

třídí okrasné rostliny do systematických jednotek (nahosemenné, krytosemenné,

145

ve volitelném předmětu biologické praktikum (VP) shrne poznatky formou

jednoděložné, dvouděložné) i dalších skupin (letničky, dvouletky, trvalky, popínavé) vyvodí význam sídlištní zeleně a nutnost péče o ni vybírá a určuje příklady bezobratlých a obratlovců vyskytujících se v regionu

sídlištní zeleň živočichové parků, okrasných zahrad a sídlištní zeleně charakterizuje vznik tohoto ekosystému a jeho vývoj

rumiště a okraje cest

mezi rumištními rostlinami vyhledává příklady jedovatých a léčivých rostlin a vyvodí zásady první pomoci při otravě jedovatou rostlinou

porovná základní skupiny mikroorganismů a plísní jako původce infekcí epidemií, pandemií

lidská sídla

uvede příklady vnějších vyvodí ochranu před a vnitřních parazitů nimi člověka

uvádí příklady vysvětlí pojmy a charakterizuje způsob deratizace, desinfekce, života škodlivých desinsekce a prevence členovců a obratlovců v bytech

hospodářské organismy

vyjmenuje a zařadí některé hospodářsky významné organismy, pěstované nebo chované ve speciálních zařízeních ze skupiny hub a hmyzu


laboratorních prací, projektu, referátů

vytvoří projekt a prezentuje ho vyhodnotí jejich ochranu VP rozšíří poznatky pozorováním v umělých ekosystémech Chrlic VP – sběr rostlinného materiálu pro mikroskopování a herbářování vybraných položek

OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí Odpady a hospodaření s odpady

objasní zásady ochrany před infekčními onemocněními s důrazem na prevenci a očkování VP rozšíření poznatků mikroskopováním trvalých preparátů a zpracováním odborné literatury shrne význam EV zachování Ekosystémy hygienických zásad Lidské sídlo pro ochranu před nežádoucími živočichy v lidských sídlech VP objasní pokusem život kvasinky pivní, laboratorní práce k rozšíření poznatků

Cizokrajné ekosystémy III. období žák se naučí

Očekávané výstupy žák aplikuje

146

žák vymyslí


zařazuje významné zástupce rostlin a živočichů v cizokrajných ekosystémech s důrazem na ohrožené a chráněné druhy

cizokrajné ekosystémy

posoudí současný význam zoologických a botanických zahrad pro ochranu druhové rozmanitosti

VP – referáty na vybraná témata, pěstování cizokrajných rostlin (živočichů) zdůvodní význam ochrany přírody, CHKO, NP, biosférické rezervace UNESCO ochrana rozmanitosti přírody


buňka

EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí Ochrana přírody a kulturních památek Dlouhodobé programy a akce k růstu ekol. vědomí

Stavba a činnost těl organismů III. období žák se naučí

co jsme již poznali

zkoumání přírody

EV Ekosystémy Moře a tropický deštný prales

Očekávané výstupy žák aplikuje na základě dosavadních znalostí vyvodí základní projevy a podmínky života organismů

uvede příklady biologických vědních oborů a jejich náplně se zaměřením na nové obory morfologie, anatomie a fyziologie charakterizuje viry jako porovná rostlinnou a parazity buněk živočišnou buňku z hlediska její vnitřní stavby a významu jednotlivých ústrojek pro život buňky

jednobuněčné organismy

mnohobuněčné organismy

porovná odlišnosti ve stavbě a činnosti buněk bakterií, sinic, jednobuněčných řas, kvasinek a prvoků porovná rostlinná pletiva a živočišné tkáně a objasní pojmy orgán, orgánová soustava a organismus

nižší rostliny a na příkladech

žák vymyslí

zhodnotí význam vynálezu mikroskopu (J.E.Purkyně) pro vytvoření buněčné teorie

VP formou laboratorní práce zobecní základní společné znaky a rozdíly rostlinné a živočišné buňky vyvodí specializaci buněk pro určitou funkci

VP rozšíření poznatků

147



houby

základních zástupců vyvodí případně zopakuje pojmy stélka, plodnice, podhoubí, symbióza

vyšší rostliny výtrusné a semenné základní orgány těl semenných rostlin kořen, stonek, list

uvede charakteristiku, rozdělení, funkce, vnější a vnitřní stavbu a děje, odehrávající se v kořenech

rozliší orgánovou stavbu a rozmnožování výtrusy a semeny u výtrusných a semenných rostlin odvodí charakteristiku, rozdělení, funkce, vnější a vnitřní stavbu a děje, odehrávající se ve stoncích a listech

průzkumem chrlických ekosystémů, případně pěstováním vybraných druhů VP rozšíření poznatků formou laboratorní práce - mechy

VP shrnutí poznatků – laboratorní práce (kořen, stonek, list)


vytvoří model vztahů mezi kořenem, stonkem a listy (pohyb, tvorba a výměna látek v rostlinném těle) VP vytvoří pokus nepohlavní rozmnožování rostlin

celistvost rostlinného těla

vybere příklady rozmnožování nepohlavního rostlin rozmnožování rostlin nepohlavní a charakterizuje je uvede charakteristiku, rozdělení, funkce, pohlavní vnější a vnitřní stavbu rozmnožování a děje, odehrávající se v květech (květ)

VP shrnutí poznatků – laboratorní práce (květ)

porovná rozdíly v délce života a vyhledá příklady pohybu rostlin

formuluje závěr o růstu a vývoji rostlin nahosemenných, krytosemenných, jednoděložných a dvouděložných

porovná vnější a vnitřní stavbu – pohyb, přijímaní a trávení potravy, dýchání, vylučování, řídící soustavu a smysly a rozmnožování bezobratlých živočichů

objasní funkce jednotlivých orgánových soustav a souvislosti mezi nimi VP shrnutí poznatků – formou pokusů a pozorování porovná některé orgánové soustavy bezobratlých

život rostliny


bezobratlí živočichové

žahavci

ploštěnci, měkkýši, kroužkovci, členovci

popíše vnější a vnitřní stavbu nezmara – pohyb, přijímaní a trávení potravy, dýchání, vylučování, citlivost a rozmnožování na příkladech základních zástupců vyvodí případně zopakuje pojmy vnější kostra, vzdušnice, vývin přímý, nepřímý, proměna dokonalá, nedokonalá

148


vyhledá příklady vlivů prostředí na živočichy (přemnožení, vyhynutí) a vyhodnotí je

živočichové a prostředí

VP celoročním projektem „Můj strom“ shrne poznatky z biologie rostlin a živočichů


Stavba a činnost těl obratlovců III. období žák se naučí

strunatci, obratlovci

povrch těla

tvar a pohyb těla

popíše odlišnosti hladkých, srdečních a kosterních svalů

trávicí soustava

dýchací soustava

oběhová soustava

vylučovací

charakterizuje pojmy cizorodé látky v potravě, složený žaludek, enzymy, klky, játra

Očekávané výstupy žák aplikuje upřesní a doplní základní systematické skupiny strunatců a obratlovců porovná příklady tělních pokryvů obratlovců a odvodí jejich význam srovná vnější kostru hmyzu s vnitřní kostrou obratlovců porovná vývoj tří základních částí kostry u jednotlivých skupin obratlovců

žák vymyslí

objasní vývoj páteře nahrazení struny hřbetní zárodku odvodí souvislost mezi stavbou kostry a způsobem života obratlovců – přizpůsobení živočicha danému prostředí

vysvětlí význam kosterních svalů a kostry při pohybu vyvodí souvislost mezi dýcháním a uvolněním energie z potravy pro jakoukoliv činnost organismu porovná stavbu, činnost (rozmělnění, trávení a vstřebávání) trávicích soustav skupin obratlovců porovná stavbu, činnost objasní nebezpečí dýchacích soustav škodlivých látek skupin obratlovců ve vzduchu pro všechny živočichy vysvětlí význam oběhové soustavy porovná stavbu, činnost oběhových soustav skupin obratlovců vysvětlí nezbytnost stálého vnitřního prostředí v těle organismů

149


soustava

vysvětlí význam vylučovací soustavy porovná stavbu, činnost vylučovacích soustav skupin obratlovců vytvoří přehled funkcí jednotlivých orgánových soustav a vztahů mezi nimi aplikuje znalosti polohy orgánů na popis zjednodušeného obrázku vnitřní stavby těl obratlovců

celistvost organismu

vyvodí význam řízení činnosti organismů stanoví rozdíly v řízení hormonálním a nervovém popíše nervovou buňku ze stavby neuronu vyvodí přenos řídící soustavy nervového vzruchu na příkladu vysvětlí porovná stavbu průběh reflexu, rozdíl a činnost nervových mezi vrozenými soustav skupin a získanými reflexy, obratlovců dovede vysvětlit pojem instinkt, podmíněný reflex, učení porovná smyslové smyslové orgány ve vztahu orgány k prostředí a způsobu života definuje pojmy porovná stavbu, činnost pohlavní buňky rozmnožovacích rozmnožovací s chromozomy, soustav jednotlivých soustava dědičnost, vnější skupin obratlovců a vnitřní oplození, placenta


posoudí různé způsoby péče o potomstvo u obratlovců

vybere a prezentuje některý z pojmů etologie vyhledá a prezentuje způsoby ochrany živočichů, příklady ohrožených a chráněných živočichů ve světě i v regionu zaujme postoj ke vztahu člověka ke zvířatům a prostředí vůbec a interpretuje ho

chování obratlovců

ochrana obratlovců

150



Člověk III. období žák se naučí

vztahy člověka k ostatním živočichům

lidské tělo

Očekávané výstupy žák aplikuje vysvětlí na příkladech biologickou příbuznost a společenskou odlišnost člověka od ostatních živočichů

žák vymyslí

popíše odbornými termíny s pomocí názoru jednotlivé části lidského těla vysvětlí stavbu a vyvodí zaujme postoj význam jednotlivých k rasismu, chápe částí kůže nepodstatnost vnějších odlišností mezi lidskými plemeny

povrch těla – kůže

tvar a pohyb těla – kostra

tvar a pohyb těla – svalstvo

základní životní funkce lidského těla


popíše hlavní části lidské kostry, jejich význam, spojení a růst kostí (chrupavka), vnitřní stavbu kostí, význam kostní dřeně

demonstruje předlékařskou první pomoc při poranění kůže, vysvětlí zásady ochrany kůže , hygieny a péče o ni srovná kostru člověka a šimpanze

zhodnotí význam výživy, správného držení těla, cvičení, vhodné obuvi a nošení břemen

porovná stavbu a funkci prezentuje s pomocí kosterních, hladkých názoru přehled svalů a svalu srdečního kosterních svalů, jejich připojení ke kostře a princip pohybu posoudí nebezpečí úrazů, jejich příčiny a následky a demonstruje předlékařskou první pomoc při poranění kostry a svalstva vyvodí nezbytnost vytvoří přehled orgánových soustav udržování stálosti vnitřního prostředí zajišťujících životní a význam funkce a vnitřní fyziologického roztoku rovnováhu u člověka

151

MKV Lidské vztahy Vztahy mezi kulturami MKV Etnický původ Rovnocennost etnických skupin a kultur, odlišnost lidí, ale jejich vzájemná rovnost EV Vztah člověka k prostředí Náš životní styl Prostředí a zdraví OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

porovná stavbu, funkci a činnost jednotlivých částí trávicí soustavy využívání potravy – trávicí soustava

porovná stavbu, funkci a činnost jednotlivých částí dýchací soustavy

dýchání – dýchací soustava

demonstruje předlékařskou první pomoc při zástavě dechu

porovná stavbu, funkci a činnost jednotlivých částí oběhové soustavy včetně krve a jejích složek rozvádění látek po těle – oběhová soustava

demonstruje předlékařskou první pomoc při infarktu, tepenném a žilním krvácení

vylučování – vylučovací soustava

uvede příklady reakcí na vnější podněty řízení lidského a příklady koordinace těla mezi orgány těla

hormonální řízení

porovná stavbu, funkci a činnost jednotlivých částí vylučovací soustavy uvede vztah mezi jednotlivými orgánovými soustavami a propojenost dějů v lidském těle vyvodí význam řízení lidského organismu ve vztahu k vnějšímu prostředí a při zajišťování životních funkcí

charakterizuje význam hormonů, jejich příklady a místa jejich vytváření

152

vyvodí obecné závěry k prevenci poškození trávicí soustavy, její ochraně a zaujme stanovisko k významu správné výživy provede rozbor příčin a důsledků hromadění cizorodých látek v lidském těle vyvodí obecné závěry k prevenci poškození dýchací soustavy, její ochraně a zaujme stanovisko k významu čistoty ovzduší a škodlivosti kouření

EV Vztah člověka k prostředí Náš životní styl Prostředí a zdraví


OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci vyvodí obecné závěry EV k prevenci poškození Vztah člověka oběhové soustavy, její k prostředí ochraně a zaujme Náš životní styl stanovisko k významu Prostředí ochrany před a zdraví civilizačními chorobami, dárcovství krve OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci vyvodí obecné závěry k prevenci poškození ledvin diskutují o významu dárcovství pro transplantace a transfuze

nervové řízení

smyslové vnímání

charakterizuje význam míchy, nervů a jednotlivých částí mozku

popíše stavbu a činnost jednotlivých smyslových ústrojí

objasní na příkladech vytváření podmíněných reflexů a význam slova pro abstraktní myšlení

vyšší nervová činnost

rozmnožování člověka charakterizuje způsoby přenosu AIDS a pohlavních nemocí

vývin nového jedince

dědičnost u člověka

průběh lidského života

porovná stavbu a činnost nervové soustavy člověka s ostatními obratlovci demonstruje předlékařskou první pomoc při úrazu mozku nebo míchy vyvodí příčiny poškození smyslových orgánů s důrazem na zrak

popíše nitroděložní vývin člověka, početí, těhotenství, porod, šestinedělí a význam placenty popíše funkci chromozomů, jejich počet v pohlavních buňkách a v oplozeném vajíčku uvede příklady dědičných nemocí

porovná stavbu, funkci a činnost jednotlivých částí rozmnožovací soustavy muže a ženy objasní hormonální řízení při rozmnožování člověka vysvětlí možná úskalí předčasného pohlavního styku

hodnotí souvislost životního stylu matky a zdraví dítěte, význam kojení

diskutuje o chování k lidem s postižením zraku a sluchu zdůvodní význam odpočinku, spánku a denního režimu pro činnost nervové soustavy

zdůvodní změny chování v pubertě vyvodí obecné závěry k prevenci před AIDS, dalšími pohlavními chorobami navrhne zásady chování k těhotným ženám

vyvodí podle obrázku schéma přenosu vloh

vysvětlí význam genetické poradny uspořádá jednotlivé etapy lidského života od početí do stáří a uvede jejich charakteristické znaky

zdraví a nemoc

lidská

vyvodí obecné závěry k prevenci poškození a úrazu mozku nebo míchy posoudí nebezpečí zneužívání léků a drog a jejich vliv na nervovou soustavu objasní spojení smyslových spojení s nervovou soustavou

vyvodí rozdíly mezi

153

diskutuje o právech a povinnostech rodičů a dětí a správném chování ke starým lidem shrnou dosavadní vědomosti a dovednosti formou samostatné prezentace na téma „Příznaky běžných nemocí, zásady jejich prevence a léčby“ zdůvodní důležitost


populace

lidmi z kulturních, ekonomických a dalších hledisek vysvětlí pojem udržitelnost rozvoje a možnosti podílu každého jednotlivce na něm

člověk a jeho životní prostředí


Vývoj zkoumání přírody, významní biologové III. období žák se naučí

uvede význam Luise Pasteura, Charlese Darwina a dalších vědců vysvětlí pojmy přírodní Postupné výběr, nadprodukce rozvíjení potomstva, dědičnost, poznání proměnlivost, přírodních jevů přizpůsobivost prostředí, pohlavní a umělý výběr

tématický celek

Buněčný základ života


diskutuje o aktuálních environmentálních problémech světa, republiky, regionu


Myšlení a způsob života lidí

učivo

vstřícnosti a pomoci mezi lidmi různých populací na základě dosavadní vědomosti posoudí pozitivní a negativní vlivy na člověka a jeho zdraví

porovná na příkladech objevů některých biologů vývoj názorů na poznávání přírody objasní zásady založení pokusu při aplikaci základních pravidel bezpečnosti práce a chování při zkoumání přírody

žák vymyslí na příkladech objasní souvislost mezi příčinami a následky přírodních jevů a lidské činnosti posoudí vliv nejdůležitějších objevů na život a ochranu zdraví člověka objasní základy vývojové teorie Charlese Darwina a její doklady ve volitelném předmětu biologické praktikum (VP) formou referátů přiblíží význam práce vybraných biologů


Základy dědičnosti III. období žák se naučí

Očekávané výstupy žák aplikuje vysvětlí význam buňky jako základní stavební a funkční jednotky živých organismů objasní vztah fotosyntézy a buněčného dýchání porovná rozdíl mezi dělením buněčného jádra při vzniku pohlavní a nepohlavní buňky

154

žák vymyslí VP rozšíří poznatky o buňce mikroskopováním v laboratorní práci VP objasní pokusem fotosynthézu, laboratorní práce k rozšíření poznatků


uvede význam J. G. Mendela jako zakladatele genetiky vysvětlí pojmy vloha, alela, kříženec, genotyp, fenotyp, genofond, mutace, plemeno, odrůda

Dědičnost

definuje chemickou stavbu DNA jako stavební látky chromozomů, vysvětlí pojem genofond

tématický celek učivo Stavba Země

diskutuje o příkladech dědičnosti v praktickém životě a vlivu prostředí a člověka na utváření organismů VP rozšíření poznatků formou exkurze do Mendelova muzea – muzea genetiky, vyhledání a zpracování poznatků o J.G. Mendelovi z internetu, vytvoří schémata a diskutuje nad Mendelovými zákony


Stavba Země III. období Očekávané výstupy žák aplikuje porovná jednotlivé sféry Země s důrazem na litosféru uvede příklady nerostů, určuje a rozlišuje odliší je od hornin vlastnosti nerostů s použitím určovacích pomůcek objasní vznik nerostů žák se naučí

Minerály

Horniny

vysvětlí rozdíl mezi proměnlivostí a dědičností podle schématu objasní Mendelovy zákony

třídí nerosty podle jejich chem. složení

charakterizuje příklady vnitřních a vnějších geologických dějů

rozliší příklady vyvřelých, usazených a přeměněných hornin a jejich charakteristické znaky s použitím určovacích pomůcek

objasní mechanické, chemické a biologické zvětrávání a vznik krasových jevů

155

žák vymyslí


vyvodí použití nerostů z jejich vlastností VP rozšíří poznatky o nerostech se zaměřením na region vyvodí závislost vlastností nerostu a tvarů krystalů na vnitřním uspořádání

objasní vznik hlubinných a výlevných vyvřelin a z něj odvodí jejich odlišnosti a použití objasní vznik usazených hornin na základě znalostí vnějších geologických dějů a odvodí jejich použití VP rozšíří poznatky o horninách (praktické určování a zařazování)


EV Základní podmínky života Přírodní zdroje

objasní vznik přeměněných hornin a jejich použití vytvoří schéma horninového cyklu a uvede jeho časové měřítko

Horninový cyklus

charakterizuje protichůdnost vnitřních a vnějších geologických dějů objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života

Vznik a vývoj litosféry

Hydrosféra, atmosféra, pedosféra

porovná význam půdotvorných činitelů a rozlišuje hlavní půdní typy a druhy

tématický celek učivo Vznik Země a vývoj života Prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory

posoudí nebezpečí devastace půdy a navrhne způsoby její rekultivace


EV Základní podmínky života Půda, Voda, Ovzduší OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

Vývoj Země, života a člověka III. období žák se naučí

Očekávané výstupy žák aplikuje porovná názory na vznik Země a života charakterizuje jednotlivé geologické éry a vývoj života v nich srovná časová měřítka vývoje přírody s vývojem člověka na biologických hodinách

156

žák vymyslí

posoudí vývoj jednotlivých skupin organismů ve vztahu k vývoji podmínek na Zemi zdůvodní neobnovitelnost fosilních paliv VP rozšíření poznatků zejména se zaměřením na region (sběr a popis zkamenělin) vyvodí význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi (např. doby ledové a meziledové)


sestaví diagram, znázorňující vývojové fáze člověka (fylogeneze)


Rozmanitost organismů

Současná biosféra III. období žák se naučí objasní pojmy ekologická přizpůsobivost, hranice existence, limitující podmínky


Očekávané výstupy žák aplikuje vyhledá přibližný počet organismů na Zemi a zdůvodní nezbytnost ochrany rozmanitosti přírody

žák vymyslí shrne poznatky o celkovém oběhu látek v biosféře a jeho závislosti na sluneční energii


Naše příroda III. období žák se naučí


Rozmanitost podmínek života v naší přírodě

Rozmanitost ekosystémů v ČR


žák vymyslí vyvodí význam vlivu podnebí a počasí na vývoj přírody a její současnou rozmanitost

vysvětlí způsoby ochrany organismů a ekosystémů v regionu

referuje o jednotlivých chráněných územích v ČR, biosférických rezervacích a soustavě Natura 2000

Ochrana naší přírody

157


OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí Ochrana přírody a kulturních památek Dlouhodobé programy a akce k růstu ekol. vědomí

VP celoročním projektem „Sledování části vybraného ekosystému“ shrne poznatky z biologie rostlin, živočichů, hub, neživé přírody a základů ekologie

5. 6. 6 Zeměpis – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Úvod do zeměpisu - III. období učivo Planeta Země

žák se naučí Jednoduše popsat a dokáže tvar Země

Definovat Měsíc,

Glóbus a mapa Vysvětlit co je to globus, mapa, měřítko, zeměpisné souřadnice

Definovat a používat při praktických činnostech s mapami pojmy: obsah map, výškopis, vrstevnice, výšková značka, výšková kóta, nadmořská výška, polohopis, smluvené značky, vysvětlivky (mapový klíč)

Očekávané výstupy žák aplikuje Používat v praktických příkladech znalosti o pohybech Země (kolem vlastní osy a kolem Slunce) Objasnit důsledky pohybů Měsíce Popsat a porovnat jednotlivá tělesa Sluneční soustavy Pracovat s glóbem jako se zmenšeným modelem zeměkoule

žák vymyslí Objasnit důsledky pohybů Země pro život na Zemi, pro střídání dne a noci a pro periody ročních období

Orientovat plány a mapy v krajině vzhledem ke světovým stranám podle kompasu a buzoly Používat v praktických Určovat zeměpisnou situacích zeměpisné polohu konkrétních souřadnice: zeměpisnou míst na Zemi šířku, zeměpisnou délku s pomocí glóbu a map a znalosti o podle údajů rovnoběžkách, zeměpisné šířky a polednících a o zeměpisné délky zeměpisné síti

Používat mapy jako zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zakřiveného zemského povrchu nebo jeho části Orientovat se prakticky v krajině, určovat světové strany Používat plány jako zmenšený rovinný obraz malé části zemského povrchu Pořizovat jednoduché situační plánky Orientovat plány a

158


mapy v krajině vzhledem ke světovým stranám podle kompasu a buzoly Zorientovat mapu v krajině, určit vlastní stanoviště, orientovat se v terénu Rozlišovat druhy map podle měřítka a obsahu map Prakticky pracovat s obsahem jednotlivých druhů map, s obsahem plánů a s obsahem a rejstříkem mapových atlasů Pohybovat se v terénu s azimutem

Určovat skutečné vzdálenosti na zemském povrchu či vzdálenosti na mapě ze znalosti měřítek glóbů, map a plánů

Obecný fyzický zeměpis - III. období Přírodní obraz Země

Používat v praktických situacích pojmy: vnitřní a vnější přírodní činitelé, síly a procesy působící na zemský povrch, zvětrávání

Uvést konkrétní příklady ovlivňování přírodní sféry lidskou společností

Rozlišovat jednotlivé složky přírodní sféry – litosféru, atmosféru, hydrosféru, pedosféru a biosféru, orientovat se v jejich prostředí, v systému a v mechanismu Používat s porozuměním pojem přírodní sféra Země ve vztahu k prostředí, které nás obklopuje

Rozpoznávat souvislost a vzájemnou podmíněnost mezi jednotlivými složkami přírodní sféry

EV – základní podmínky života – voda, vzduch, půda, ekosystémy

Posuzovat zemský povrch – reliéf jako výsledek složitého působení přírodních procesů a působení lidí

Zeměpis světadílů a oceánů - III. období Afrika, Austrálie, Amerika, Asie, Evropa

Pojmenovat a vyhledat na glóbusu a na mapách světa jednotlivé světadíly na Zemi

Pracovat aktivně s regionálními obecně zeměpisnými a tematickými mapami i s obsahem a s rejstříkem zeměpisných atlasů

Určit geografickou polohu světadílů podle zeměpisných souřadnic i z hlediska jejich polohy na zemských polokoulích a v podnebných pásech Porovnat mezi sebou rozlohu světadílů a oceánů

Pojmenovat a vyhledat na mapách hlavní geografické a kulturní oblasti (regiony) jednotlivých světadílů, orientačně určit a srovnávat jejich geografickou polohu podle zeměpisných

159

MKV – kulturní diferenciace respektování zvláštností různých etnik

Popsat a analyzovat s pomocí obecně zeměpisných a tematických map členitost a charakteristické rysy přírodních poměrů jednotlivých světadílů Popsat a analyzovat s pomocí obecně zeměpisných a tematických map charakteristické rysy přírodních poměrů v reprezentativních státech jednotlivých světadílů

souřadnic a podle polohy (dostupnosti) vůči ostatním geografickým objektům Pojmenovat a vyhledat na mapách reprezentativní (modelové) státy, jejich oblasti (regiony), hlavní a významná města v jednotlivých světadílech, Orientačně určit a srovnávat jejich geografickou polohu Vyhledat na mapách hlavní soustředění osídlení a hospodářské činnosti obyvatelstva v jednotlivých světadílech a v reprezentativních státech

VMEGS Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa

Diskutuje (s pomocí tematických map) o hlavních environmentálních problémech v jednotlivých světadílech, oceánech a v regionech světadílů, diskutuje o kulturních rozdílech

Zařazovat s pomocí rejstříku školního atlasu světa a příslušných map méně známé státy světa do jednotlivých světadílů nebo do jejich oblastí regionů)

Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový oceán

Pojmenovat a vyhledat na glóbu a na mapách světa jednotlivé oceány na Zemi

Určit geografickou polohu oceánů podle zeměpisných souřadnic i z hlediska jejich polohy na zemských polokoulích a v podnebných pásech

Popsat a analyzovat s pomocí obecně zeměpisných a tematických map členitost a charakteristické rysy přírodních poměrů jednotlivých oceánů

Porovnat mezi sebou rozlohu oceánů

Česká republika - III. období Česká republika na mapě Evropy

Aktivně pracovat s geografickými a s tematickými mapami ČR

Přírodní podmínky ČR

Popsat s pomocí map členitost, rozměry a charakteristické rysy přírodních poměrů ČR

Určit geografickou polohu ČR podle zeměpisných souřadnic, podle polohy k sousedním státům Porovnat rozlohu ČR s rozlohami sousedních států Porovnat a analyzuje s pomocí obecně zeměpisných a tematických map povrch, podnebí, vodstvo, půdy ČR

160

Odhadnout na základě přírodních podmínek nejvhodnější oblasti k zemědělství

VMEGS – objevujeme Evropu a svět – život Evropanů

Popsat způsoby ochrany ŽP Obyvatelstvo a Přibližně určit aktuální sídla ČR počet obyvatel ČR

Hospodářství ČR

Vyjmenovat jednotlivé sektory hospodářství (zemědělství, průmysl, doprava, služby)

Kraje ČR

Vyjmenovat krajská města a kraje ČR

Politický zeměpis

Uvést příklady hlavních politických vojenských a hospodářských organizací a seskupení států světa

Používat správné zásady, jak se chovat a pohybovat v přírodě Orientovat se v ukazatelích o lidnatosti, rozmístění, pohybu a o struktuře obyvatel Rozlišovat a porovnávat geografickou polohu, charakter, funkci a rozmístění lidských sídel v ČR Rozlišovat a porovnávat sektorovou, odvětvovou a územní strukturu hospodářství ČR s použitím regionálních příkladů Rozlišovat a porovnávat předpoklady a faktory umístění hospodářských aktivit v ČR Orientovat se v jízdních řádech, jízdních a cestovních dokladech Vyhledat na mapách jednotlivé geografické oblasti a kraje ČR Popsat a analyzovat s pomocí vhodných regionálních map přírodní, sídelní, hospodářské a kulturní poměry místní krajiny

Diskutovat o důležitosti ochraně ŽP Zhodnotit současný vývoj počtu obyvatel ČR

Posoudit jaká je hospodářská struktura v místním regionu

Lidé žijí a hospodaří na Zemi - III. období Aktivně pracovat s politickou mapou světa, přibližně určit aktuální počet států na Zemi Rozlišovat a porovnávat státy světa z hlediska svrchovanosti, podle geografické polohy a podle dalších kritérií vzájemné odlišnosti a podobnosti Vyhledat na politické mapě světa aktuální vnitrostátní a mezistátní konfliktní ohniska, posoudit v přiměřené míře příčiny a následky těchto konfliktů Lokalizovat na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické změny

161

Diskutovat o vzájemné náboženské, kulturní snášenlivosti

MV – etnický původ – rovnost lidí, etnik

Sociální geografie

Přibližně určit aktuální počet obyvatel světa

Uvést konkrétní příklady procesu urbanizace zejména ve vztahu k životnímu prostředí

Krajina a životní prostředí

Aktivně pracovat s tematickými mapami obsahujícími informace o rozmístění a pohybu obyvatelstva, o sídelních poměrech a hospodářských aktivitách Pracovat prakticky s ukazatelem rozdílné lidnatosti – s hustotou zalidnění Orientovat se v ukazatelích o přirozeném a územním (mechanickém či migračním) pohybu obyvatelstva Orientovat se v ukazatelích o struktuře obyvatelstva podle věku a zaměstnanosti Rozlišovat a porovnávat existenci a rozmístění lidských ras, etnik, národů, jazyků a náboženství na Zemi

Zhodnotit historický a současný početní růst (vývoj počtu) lidí na Zemi

Posoudit předpoklady v rozmístění obyvatelstva na Zemi

Diskutovat na téma rasismus, xenofobie

MV - Princip sociálního smíru a solidarity život v multikulturní společnosti

Posuzovat přírodní krajinotvorné procesy a působení vnitřních a vnějších přírodních krajinotvorných činitelů zejména na

EV - lidské aktivity a problémy životního prostředí ekologie

Rozlišovat a porovnávat faktory umístění, charakter, funkci, rozmístění a geografickou polohu lidských sídel (venkovská sídla, městská sídla) Rozlišovat a porovnávat sektorovou, odvětvovou a územní strukturu světového hospodářství s použitím konkrétních regionálních příkladů

Rozlišovat a porovnávat produkci světového hospodářství v jednotlivých regionech a předpoklady a faktory umístění hospodářských aktivit na konkrétních regionálních příkladech Používat Rozlišovat krajiny jako s porozuměním pojem části pevniny (souše) se krajinná sféra ve vztahu specifickými k celému zemskému odlišovacími znaky povrchu (pevniny, oceány, moře), ve

162

vztahu k přírodě (přírodní sféra) a ve vztahu k lidské společnosti (společenská a hospodářská sféra) Uvádět konkrétní příklady základních složek krajiny: přírodní krajinné složky, kulturní krajinné složky Pojmenovat vzhled a Rozlišovat vzhled a znaky přírodních a znaky přírodních a kulturních krajin kulturních krajin

Používat s porozuměním v praxi pojmy: příroda, prostředí, přírodní prostředí, životní prostředí, environmentalistika, environmentální, ekologie, ekologický, ekosystém Pojmenovat současné globální problémy lidstva

příkladech v místní krajině

Uvést na konkrétních příkladech a posoudit, jak lidské vlivy působí na krajinu a na životní prostředí

Používá správné zásady, jak se chovat a pohybovat v přírodě

Zdůvodnit komplexní působení a globální rozměr lidských vlivů na krajinu a na životní prostředí

Přiměřeně analyzovat současné globální problémy lidstva

Vymezit některá hlavní současná civilizační rizika a světové ekologické problémy, zaujmout postoj k jejich řešení Naznačit možné hlavní ekologické přístupy k řešení problematiky životního prostředí, vysvětlit svými slovy pojem trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti Vyjádřit svými slovy, co může každý člověk udělat osobně pro zlepšení a rozvoj životního prostředí

163

5. 6. 7

Praktika ze zeměpisu – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktický zeměpis - III. období

učivo Orientace v krajině

Azimut

Praktická topografie

Očekávané výstupy žák aplikuje Orientuje se v krajině podle plánů, map, busoly. Měří vzdálenost na mapách. Zná smluvené značky. Používá smluvené značky Vysvětlí co je to azimut Určí azimut na mapě i v terénu Je schopen jít podle zadaného azimutu Odhadne a určí Popíše pojem vzdálenost topografie

žák se naučí Popíše smluvené značky v turistických mapách.

Odhadne a určí výšku

žák vymyslí


Naplánuje trasu - určí vzdálenost

Nakreslí plánek, panoramatický náčrt Naplánuje trasu – zakreslí terénní profil

Orientuje se podle turistických značek

Rozpozná turistická značení

Zeměpis cestovního ruchu - III. období Cestovní ruch

Seznámí se s hlavními oblastmi cestovního ruchu

Rozhodne která hlediska rozhodují o lokalitách pro cestovní ruch

Naplánuje si a vytvoří MKV – kulturní si itinerář zájezdu diferenciacesociokulturní rozdíly

Místní krajina - III. období Obec

Hospodářství

Životní prostředí

Vysvětlí administrativní členění ČR, Brna

Určí geografickou polohu obce ( MČ Brno –Chrlice) Zjistí základní statistické informace o obci ( počet obyvatel,domů, věkové složení) Vyhledá jednotlivé složky hospodářství (zemědělství, průmysl služby) v obci Vyhledá jednotlivá chráněná území v okolí obce, některá z nich navštíví

Vytvoří plánek obce se zakreslenými složkami hospodářství Vytvoří plánek okolí obce, kde zakreslí chráněná území, výskyt chráněných rostlin, významných stromů apod. Diskutuje o problémech ŽP v obci, hledá zlepšení stávající situace

164

OSV – sociální rozvojkooperace OSV – sociální rozvojkooperace MV – tvorba mediálního sdělení – občasník EV – vztah člověka k prostředí – naše obec

5. 6. 8

Praktika z biologie – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu


Umělé ekosystémy III. období žák se naučí


okrasné byliny okrasné dřeviny živočichové parků, okrasných zahrad a sídlištní zeleně

žák vymyslí ve volitelném předmětu biologické praktikum (VP) shrne poznatky formou laboratorních prací, projektu, referátů VP rozšíří poznatky pozorováním v umělých ekosystémech Chrlic

VP – sběr rostlinného materiálu pro mikroskopování a herbářování vybraných položek rumiště a okraje cest

VP rozšíření poznatků mikroskopováním trvalých preparátů a zpracováním odborné literatury VP objasní pokusem život kvasinky pivní, laboratorní práce k rozšíření poznatků

lidská sídliště

hospodářské organismy

165


OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí Odpady a hospodaření s odpady


Cizokrajné ekosystémy III. období žák se naučí


žák vymyslí VP – referáty na vybraná témata, pěstování cizokrajných rostlin (živočichů)

cizokrajné ekosystémy


Průřezová témata EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí Ochrana přírody a kulturních památek Dlouhodobé programy a akce k růstu ekol. vědomí

Stavba a činnost těl organismů III. období žák se naučí


jednobuněčné organismy

nižší rostliny a houby

vyšší rostliny výtrusné a semenné základní orgány těl semenných rostlin kořen, stonek, list rozmnožování rostlin nepohlavní

pohlavní rozmnožování (květ)

bezobratlí živočichové ploštěnci, měkkýši, kroužkovci,

Průřezová témata žák vymyslí VP formou laboratorní práce zobecní základní společné znaky a rozdíly rostlinné a živočišné buňky VP rozšíření poznatků průzkumem chrlických ekosystémů, případně pěstováním vybraných druhů VP rozšíření poznatků formou laboratorní práce - mechy VP shrnutí poznatků OSV – laboratorní práce Kooperace (kořen, stonek, list) a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci VP vytvoří pokus nepohlavní rozmnožování rostlin VP shrnutí poznatků OSV – laboratorní práce Kooperace (květ) a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

VP shrnutí poznatků OSV – formou pokusů Kooperace a a pozorování porovná kompetice

166

členovci

některé orgánové Rozvoj soustavy bezobratlých sociálních dovedností pro kooperaci VP celoročním projektem „Můj strom“ shrne poznatky z biologie rostlin a živočichů

živočichové a prostředí


Vývoj zkoumání přírody, významní biologové III. období žák se naučí


Postupné rozvíjení poznání přírodních jevů



Základy dědičnosti III. období žák se naučí


Buněčný základ života

Dědičnost


žák vymyslí objasní základy vývojové teorie Charlese Darwina a její doklady ve volitelném předmětu biologické praktikum (VP) formou referátů přiblíží význam práce vybraných biologů

žák vymyslí VP rozšíří poznatky o buňce mikroskopováním v laboratorní práci VP objasní pokusem fotosynthézu, laboratorní práce k rozšíření poznatků VP rozšíření poznatků formou exkurze do Mendelova muzea – muzea genetiky, vyhledání a zpracování poznatků o J.G. Mendelovi z internetu, vytvoří schémata a diskutuje nad Mendelovými zákony



Stavba Země III. období žák se naučí


167

žák vymyslí


VP rozšíří poznatky o nerostech se zaměřením na region Minerály

VP rozšíří poznatky o horninách (praktické určování a zařazování)

Horniny


Vývoj Země, života a člověka III. období žák se naučí


Prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory tématický celek učivo

OSV Kooperace a kompetice Rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci EV Základní podmínky života Přírodní zdroje

žák vymyslí VP rozšíření poznatků zejména se zaměřením na region (sběr a popis zkamenělin)


Naše příroda III. období žák se naučí


Ochrana naší přírody

168

žák vymyslí VP celoročním projektem „Sledování části vybraného ekosystému“ shrne poznatky z biologie rostlin, živočichů, hub, neživé přírody a základů ekologie

Průřezová témata EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí Ochrana přírody a kulturních památek Dlouhodobé programy a akce k růstu ekol. vědomí

5. 6. 9

Praktika z chemie – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu


Směsi a chemické prvky

Chemická praktika III. období žák se naučí Uvede fyzikální a chemické vlastnosti látek – barva, skupenství, rozpustnost, kujnost, hustota Rozšiřuje znalosti o jednotlivých prvcích

Rozumí pojmu chemická reakce

Definuje pojmy látkové množství a mol Chemická Definuje pojem reakce, redoxní elektrolýza rekce

Očekávané výstupy žák aplikuje Navrhne a provede jednoduché chemické pokusy a zaznamená jejich výsledek

Procvičuje různé techniky oddělování složek směsí Řeší náročnější úlohy týkajících se výpočtu složení roztoku Připravuje a zjišťuje vlastnosti daných prvků Experimentálně ověřuje vliv teploty, koncentrace a katalyzátorů na rychlost chemických reakcí Řeší složitější slovní příklady pomocí vzorce M = m/n Vysvětlí rozdíl mezi katodou a anodou

Popíše výrobu hliníku Experimentálně zjišťuje, které faktory ovlivňují rychlost koroze Prakticky provede elektrolýzu a galvanické pokovování Popíše vlastnosti Zapisuje reakce jednotlivých oxidů a halogenidů a oxidů sulfidů chemickými rovnicemi

Anorganické sloučeniny

Popíše vlastnosti a využití vybraných halogenidů Popíše vlastními slovy stupnici pH Uvede význam a použití solí v praxi

Uhlovodíky a Popíše vlastnosti a jejich deriváty využití vybraných

Zjišťuje vlastnosti halogenidů a oxidů prostřednictvím experimentů Měří pH různých látek Sleduje průběh neutralizace Dokazuje přítomnost solí v roztoku Provádí důkazy prvků vázaných

169

Průřezová témata žák vymyslí Diskutuje na téma, jak OSV - Osobnostní lze předcházet rozvoj, rozvoj znečišťování vody a schopností vzduchu poznávání Chemický pokus Prezentuje a diskutuje a pozorování je základní metodou o tématu - využití k získávání prvků v průmyslu a dovedností a v praktickém životě základních Navrhne postup poznatků na oddělování složek směsi v běžném životě principu aplikace a tvořivého myšlení Tvoří a doplňuje složitější chemické rovnice

Navrhne postup jak pokovovat předmět z kovu Diskutuje na téma – způsob ochrany ocelových předmětů před korozí

Prezentuje a diskutuje o témamatu – využití anorganických látek v různých odvětvích hospodářství Vytváří chemické vzorce anorganických sloučenin a jejich názvy

Prezentuje a diskutuje na téma :

OSV - Sociální rozvoj, komunikace Chemické zápisy (vzorce, značky, rovnice) chápat jako prostředek k vysvětlení chemických jevů OSV - Sociální rozvoj, kooperace a kompetice Práce dvojic a skupin při laboratorní práci je modelem týmové práce ve vědeckém výzkumu OSV - Morální rozvoj, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Při chemických pokusech ověřovat vytvořené hypotézy, zdůvodňovat vyvozené závěry a uvádět je do širších souvislostí s praktickým využitím

alkanů, alkenů, alkinů, arenů, halogenderivátů alkoholů, aldehydů, ketonů a karboxylových kyselin Popíše vlastnosti a využití vybraných sacharidů, tuků a bílkovin Chemie a společnost

Popíše vlastnosti a využití vybraných léčív, pesticidů, hnojiv a vitamínů popíše vliv drog a léků na člověka

v organických látkách

Pracuje s modely organických látek

Zjišťuje vlastnosti plastů a syntetických vláken Zkoumá účinnost pracích prostředků a odstraňování skvrn z oděvů

170

- automobilismus a životní prostředí - využívání různých paliv a životní prostředí - biotechnologie a jejich současný význam

Diskutuje na téma: - složení potravy - konzervace potravin - užívání drog - správné používání hnojiv,pesticidů, léčiv a dalších látek v běžném životě

EV - Lidská aktivita a problémy životního prostředí Chemické poznatky musí sloužit člověku a jejich využívání musí respektovat zásady ochrany životního prostředí EV - Vztah člověka a prostředí Odpad vzniklý při výrobní činnosti je nutné likvidovat ekologicky, případně použít jako meziprodukt při jiné výrobě

5. 6. 10

Praktika z fyziky – vzdělávací obsah vyučovacího předmětu


Fyzikální praktika - III. období žák se naučí

Pohyb těles

Síla

Tlak v tekutinách Práce a výkon

Spalovací motory

elektrický proud, napětí a odpor

Očekávané výstupy žák aplikuje Z daného grafu závislosti dráhy na čase při rovnoměrném pohybu tělesa odečítá hodnoty dráhy, času nebo rychlosti. Sestrojí graf závislosti dráhy na čase při rovnoměrném pohybu tělesa a odečítá z něj hodnoty dráhy, času nebo rychlosti. Rozhodne dle daného grafu o druhu pohybu tělesa a odečítá z něj hodnoty dráhy, času nebo rychlosti Používá s porozuměním pojem průměrná rychlost a vztah pro průměrnou rychlost. Užívá svých znalostí o těžišti při objasňování nebo předvídání praktických situací. Určí graficky výslednici dvou sil působících na těleso v různých směrech. Změří atmosférický tlak a tlak plynu v uzavřené nádobě. S porozuměním používá pojem účinnost.

Vysvětlí a popíše činnost základních spalovacích motorů (čtyřdobého zážehového a vznětového motoru a dvoudobého zážehového motoru). Užívá znalosti o závislosti elektrického proudu na vlastnostech vodiče ke kvalitativnímu řešení praktických úloh. Určí kvantitativně velikost odporu vodiče na základě kvantitativních znalostí jeho vlastností.

171

žák vymyslí

Průřezová témata OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schop. pozn. – cvičení smyslového vnímání; OSV – Sociální rozvoj – Komunikace – efektivní strategie; OSV – Sociální rozvoj – Kooperace a pompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci; dovednost navazovat na druhé; OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schop. pozn. – řešení problémů; OSV – Morální rozvoj – Řešení probl. a rozhod. dovedn. – dovednosti pro řešení problémů; zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu;

elektrická energie, práce, výkon

Určí kvantitativně výsledné napětí, proud a odpor spotřebičů zapojených sériově. Určí kvantitativně výsledné napětí, proud a odpor spotřebičů zapojených paralelně. S porozuměním užívá pojem účinnost. Pokusně rozliší rovinné, duté a vypuklé zrcadlo. Pokusně rozliší spojku od rozptylky.

odraz světla

lom světla Uvede použití elektromagneti elektromagnetických cké záření vln různých vlnových délek.

172

5. 6 Vzdělávací oblast Člověk a příroda

Recommend Documents