- 1 -
S Y R E N A
219
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
42 let KLUBU 1972 ÷ 2014
Léto 2011 2014
33 let SYRENY 1981 ÷ 2014
PRÁZDNINY
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM PRAHA SyrenaSTF-SČF 219 A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Ještě razítka Lublina, 1914 - 1918. V Syreně č. 202 na straně 2-3 jsme publikovali článek pod názvem „Razítko MILITÄRGENERALGOVERNEMENT in Polen, Lublin“. Na článek se nám ozval z Polska kolega pan Andrzej KLAMUT, který se problematikou zabývá a k problematice již v Polsku napsal řadu poznatků a příspěvků. Píše, že nám posílá k doplnění našeho článku doplnění k razítkům GGW LUBLIN. Odvolává se na redakční dodatky S.Żółkiewského k práci Jan Dudzińského: „Organizace okupačních pošt na polském území 1914-1918“. Píše: Administrativní vláda okupovaného území byla předána do rukou armády zřízením Velitelství Etap armády. Velitelství Etap armády mělo zpočátku sídlo (od prosince 1914) v Miechowie a Piotrkowie, následně od května 1915 v Kielcích. Koncem srpna bylo zřízeno místo Velitelství Etap Vojenské, Generál – Gubernátorství se sídlem v Kielcích jako nejvyšší vládní, soudcovskou a administrativní institucí. Stalo se tak nařízením Hlavního velitele armády z 25. srpna 1915. V listopadu 1915 se sídlem GGW (General - Gubernatorstvo Wojskowe) stal Lublin a zde bylo GGW až do konce války. Lze ještě dodat, že organizací pošty pro civilní obyvatelstvo regulovalo nařízení Hlavního velitele armády ze 7.března 1915 a některá další, která regulovala přípustné balíky, peněžní poukázky, telegramy, cenná psaní a jiné. Nařízením z 24.února 1916 Hlavní C. a k.Velitelství armády zřídilo Etapní ředitelství pošt a telegrafů v Lublině. Zachovalo se jen velice málo zásilek s razítky, která dokumentují toto první období Velitelství Etap (Miechów, Piotrków a Kielce). Autor vlastní takové zásilky čtyři, které stojí zato ukázat.
Zásilka s expedičním razítkem K.u.k.ETAPPENPOSTAMT * MIECHÓW/ b s datem na můstku razítka 18.VII.15. Je to ještě před vznikem GGW Kielce (25.srpna 1915). Proč je ale ve dvouřádkovém razítku K.u.k. Militärgouvernement Kielce / derzeit in Miechow. to „derzeit in Miechów“ (nyní Miechów), když S.Żółkieski uvádí, že ..“od května bylo Velitelství Etap již v Kielcích“?? Zásilka jako vojenská nebyla v Miechowie vyplacena známkami, ale známky byly na ni nalepeny za doručení na úhradu adresátovi ve Vídni 22.VII.1915(Mi:35+36,vydání z r.1908-1913, celkem 20 hal.). Na následující straně jsou dvě doporučené zásilky poslané do Enklávy Jasna Góra v Częstochowie !! Expediční razítka jsou K.u.k. ETAPPENPOSTAMT * PIOTRKÓW/ b s datem na můstku razítka 4.VIII.15 a K.u.k.ETAPPENPOSTAMT 9 PIOTRKÓW / a s datem na můstku razítka 14.VIII.15. Je to tedy ještě o měsíc později než byla expedována zásilka na str.2 této Syreny. Horní zásilka má R-
Syrena 219
- 3 razítko obdélníkového tvaru s R№ podací číslo 130, dolní zásilka má R№ bez rámečku a podací číslo R-zásilky 1038. Obě zásilky mají odesilatele K.U.K MILITÄRGOUVERNEMENT PIOTRKÓW
Obě doporučené zásilky jsou poslány z jedné vojenské instituce na druhou vojenskou instituci, a proto nejsou jako služební vyplaceny známkami. U obálek se nejedná o úřední obálky K.U.K Militägouvernement Piotrków, ale o použité a upravené obálky, které byly „po ruce“. Na následující straně je pohlednice psaná podle data v textu 26.5.1916. Má hezký otisk 5-řádkového razítka „K.u.K BAULEITUNG fűr FÖRDERBAHNEN / DES K.u.k. /MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT / fűr das Österr. ung. Okkupationsgebiet in Polen / MIECHÓW“. Je to razítko z období Velitelství Etap v Miechowie. Je to ale razítko stavební-
Syrena 219
- 4 ho oddílu. Razítko nebylo institucí změněno a nadále bylo používáno v nezměněné podobě. Jelikož byla zásilka poslána na Etapní poštu č. 148, neměla být na ni vylepena známka (Mi: 25, 5 hal. zelená, vydání z r. 1915). Zásilka také nemá expediční razítko!
V Syreně č. 202 jsme publikovali kulaté jednokruhové razítko s textem K.U.K.MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT fűr das öst.-ung.Okkupationsgebiet –in Polen. Razítko bylo ve fialové barvě. Kolega Klamut upozorňuje, že jsou známy otisky tohoto razítka i v barvě červené. Razítek Etapní pošty v Lublině je známo celkem 10. Dvě jsou s nápisem jen LUBLIN, liší se umístěním nápisu LUBLIN. Dále to jsou razítka LUBLIN/a a LUBLIN /b. Následují razítka s rozlišením „c“, „d“, „f“,“g“, „h“ a razítko s textem K.u.k. ANMELDESTELLE fűr POSTPAKETE LUBLIN. Všech deset razítek je vyobrazeno v Syreně č. 202 na str. 2 a 3.
Dopisnice polní pošty poslaná do Brűck ve Štyrsku. Expediční razítko Je K.U.K. ETAPPENPOSTAMT LUBLIN. Je to razítko bez rozlišení, kde nápis LUBLIN je vůči dolní příčce můstku více
Syrena 219
- 5 roztažen a vnitřní kružnice razítka je silnější. Vlevo dole je pak razítko velkého průměru MGG, otisk v barvě fialové, barva jako na naší ukázce v Syreně č.202 na str.2.
Ukázka opět s expedičním razítkem K.u.K. ETAPPENPOSTAMT LUBLIN s datem 31.VII.16, poslaná opět jak ta předcházející do Brűcku ve Štyrsku. Expediční razítko s nápisem LUBLIN více roztaženým a se zesíleným vnitřním kruhem razítka. Razítko dole o větším průměru MGG je tentokráte otištěno na zásilku v barvě červené.
Korespondenční lístek polní pošty K.u.K. ETAPPENPOSTAMT /181 (TOMASZÓW), poslaný do Rzeszowa v Galicii, datum na můstku expedičního razítka je 19 X 15. Zásilka má nahoře razítko o větším průměru MGG, otisk v barvě fialové. Zásilka na následující straně nahoře je korespondenčním lístkem polní pošty. Posláno na Mařenku Pecákovou do Roztok u Prahy v Čechách. Expediční razítko je opět K.U.K. ETAPPENPOSTAMT/ LUBLIN s datem na můstku razítka 25 III 17. Razítko je opět bez rozlišení, má zesílený vnitřní kruh
Syrena 219
- 6 a jeho nápis LUBLIN je více roztažený. Dole je pak razítko většího průměru MGG s otiskem v barvě červené.
Dopisnice polní pošty poslaná do Loun v Čechách. Expediční razítko K.u.K. ETAPPENPOSTAMT LUBLIN s datem na můstku razítka -4 I (??). Expediční razítko je opět bez rozlišení se zesíleným vnitřním kruhem a s více roztaženým nápisem LUBLIN. Razítko většího průměru MGG je na zásilku otištěno v modro šedé barvě. Další ukázka dopisnice polní pošty je na následující straně nahoře. Expediční razítko K.u.K.ETAPPENPOSTAMT / LUBLIN je opět bez rozlišení, s více roztaženým nápisem LUBLIN. Vnitřní kružnice razítka je zesílená. Zásilka je poslána do Čáslavi do Čech. Místo razítka MGG o větším průměru, jak to bylo na předcházejících zásilkách, je na zásilce otisk červeného razítka s textem: „K.u.K. MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT / SANITÄTSREFERAT / in Polen“. Je to tedy podobné razítko, ale tentokráte je to razítko sanitní (lékařské) služby (referátu). Zásilka je poslána do Čáslavi v Čechách.
Syrena 219
- 7 -
Opět dopisnice polní pošty, expediční razítko K.u.K. ETAPPENPOSTAMT / LUBLIN s datem na můstku razítka -3 II 17. Datum v textu na druhé straně 1.II.1917. Razítko má opět zesílený vnitřní kruh a nápis LUBLIN je roztažen. Velké razítko vlevo má otisk v barvě světle fialové, text „Militär General Gouvernement Lublin/ Nachrichtenabteilung“. Zásilka je poslána do Vídně na vojenský geografický institut.
Syrena 219
- 8 Zásilka (dopisnice na předcházející straně dole) je poslána na soukromou osobu do Starochowic, gubernie Radomsko. Proto je zásilka vylepena dvěmi známkami K.u.k.FELDPOST 5 hal. zelená (Mi: č.25), vydání 1915/1917. Známky na zásilce jsou orazítkovány expedičním razítkem K.u.K. ETAPPENPOSTAMT / LUBLIN. Datum na můstku razítek je nečitelné, ale v textu sdělení je datum: Lublin 4.10.1916. Odesilatel ze štábního oddělení použil na zásilku pohlednici s textem jak výše uvedených velkých, kulatých razítek. Zde je text 3-řádkový z rakouskou orlicí nad textem. Otisk razítka je fialový. Text razítka: „K.u.K. MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT / fűr das öst.ung. Okkupationsgebiet / in POLEN“. Je to druhá verze razítka.
Doporučená služební zásilka poslaná na MGG v Siedlcach. V místě pro odesilatele je otisk razítka s textem jak u předcházející zásilky. Razítko je 3-řádkové s trochu jiným znakem Rakouska. Otisk světle fialový. Expediční razítko K.u.K. ETAPPENPOST –u. TELEGRAPHENAMT*LUBLIN / c s datem -9 II 17. Na zadní straně je příchozí razítko w Siedlcach s datem 11.2.1917. R-nálepka s černým textem v černém rámečku R / K.u.k.Etappenpostamt / Lublin / 2148. R-nálepka je ze tří stran perforovaná, jen zprava je stříhaná. R-zásilky s tímto typem R-nálepky (typ 1b) jsou hodnoceny podle místa od 200-800 bodů.
Syrena 219
- 9 Na předcházející straně dole je opět služební zásilka, poslaná doporučeně na Okresní domobranu č. 31. v Těšíně ( K.u.K. Landsturmbezirkskommando). Razítko odesilatele MGG je zase 3-řádkové, ale otisk na zásilce je v barvě zelené. Expediční razítko K.u.K. ETAPPENPOSTAMT / b LUBLIN * je s datem na můstku razítka 23 XII 16. Expediční razítko je vyobrazeno v Syreně č. 202 na str. 2 jako razítko č. 69. Zásilka má opět R-nálepku stejnou jak na R-zásilce na str. 8 této Syreny nahoře.
Soukromá zásilka poslaná do DŰSSELDORFU, proto je vylepena známkami Mi: č.55 (3 hal. černě olivová), vydání K.u.K.FELDPOST 1917/1918. Zásilku posílá Feldwebel (šikovatel) MGG Lublin. Proto je na zásilce otištěno 3-řádkové razítko MGG Lublin (otisk sedě fialový). Razítko je ale bez rakouského znaku nahoře. Expediční razítka K.u.K.ETAPPENPOSTAMT Lublin s datem na můstku razítek 25.VIII.18. Je to razítko , které je vyobrazeno v Syreně 202 na str. 2 pod číslem 66. vnitřní kruh razítka je stejně silný jako vnější, nápis LUBLIN je užší. Vlevo je podací lístek na 800 korun poslaných na soukromou osobu do Lublina. Na podacím lístku je otisk expedičního razítka K.u.K.ETAPPENPOSTAMT / a /*. Razítko je vyobrazeno v Syreně č, 202 na str.2. pod číslem 68. Razítko na podacím lístku má datum na můstku razítka 26 V 17. Stvrzenka je z období, kdy bylo možno již posílat poštou i peníze. Dole je dopisnice poslaná na Vojenskou sekci vrchního polského Národního výboru. Níže je razítko zaevidování zásil-
Syrena 219
- 10 ky na uvedené polské instituci. Expediční razítko na polní dopisnici je vyobrazeno v Syreně č. 202 na str. 2 pod číslem 66 (vnitřní kruh razítka je stejně silný jak vnější, nápis LUBLIN je užší). Pod expedičním razítkem je otištěno třířádkové razítko MGG, otisk razítka je fialový. Razítko je bez rakouské orlice nad textem.
Zásilka poslaná do Českých Budějovic. Expediční razítko K.u.K. ANMELDESTELLE fűr POSTPAKETE / LUBLIN. V Syreně č.202 je toto expediční razítko na str.3 pod číslem 75.V Horní části zásilky je otisk dvouřádkového, útvarového razítka se stejným textem jaký je na expedičním razítku: K.u.k. Anmeldestelle fűr Postpakete / LUBLIN.
Syrena 219
- 11 Na předcházející straně dole je doporučená zásilka soukromé osobě poslaná do Vídně. R-razítko bez rámečku, podací číslo vepsáno modrozelnou pastelkou. Jelikož se jedná o zásilku soukromé osobě, jsou na ní vylepeny známky K.u.K.FELDPOST: dvě Mi: č.30 (červená), vydání 1915-1917 a dvě červeně hnědé Mi: č. 58, 10 hal. Frankatura celkem 50 hal. Zásilka byla cenzurována, otisk cenzurního razítka uprostřed. Jedná se o obdélníkové, třířádkové cenzurní razítko. Cenzurní razítko má rozměr 49x19 mm. Známé otisky v barvách: tmavě fialová, červená, modrá, černá a modro zelená. Známá doba použití od III/1916 do II/1918. Expediční razítko podle Syreny č. 202, str. 3, obr. 70: K.u.K. ETAPPENPOST-u.TELEGRAPHENAMT/c/LUBLIN *. Datum na můstku razítka 31.XII.17.
Doporučená zásilka poslaná na soukromou osobu do Varšavy. Expediční razítko stejné, jak na předcházející zásilce: K.u.K. ETAPPENPOST-u.TELEGRAPHENAMT / c / LUBLIN /*. Datum na můstku razítka -6 VII 17.. Zásilka má i stejné razítko cenzury jak předcházející zásilka. Frankatura zásilky známkou K.U.K.FELDPOST 40 hal. (fialová) Mi: č.36, vydání z r. 1915-1917. Rnálepka potisk černý, R / K.u.k. Etappenpostamt / LUBLIN / 4926. R-nálepka je ze všech čtyř stran perforovaná. Na zásilce je modrozelenou pastelkou napsáno č.21989 a v pravém horním rohu zásilky je stejnou pastelkou parafa „Pm“. Možná je to vztaženo k cenzorovi? (číslo a parafa). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko dodací pošty ve Varšavě s datem na můstku razítka 17.7.1917. Na následující straně je další, doporučená zásilka s expedičním, dalším razítkem etapní pošty v Lublině. Je to razítko: K.U.K. ETAPPENPOSTAMT /d / LUBLIN /*. Je to razítko podle vyobrazení v Syreně č.202 na straně č.3, obrázek 71, razítko s rozlišením „d“. Na můstku razítka je datum 15 XII 17. Zásilka je odeslána s útvarovým razítkem odesílací jednotky (levý horní roh), razítko je jednořádkové, otisk černě šedý K.u.k. Mun.-Verlade-Komp.813. Zásilka je poslána na soukromou adresu, je to stejná adresa na kterou byla poslána zásilka na str.2 této Syreny. Jelikož se jednalo o zásilku vojenské jednotky, nemusela být vyplacena známkami. Doplatné bylo proto vybráno až poštou v místě dodání zásilky, to je ve Vídni. Na zásilku byly nalepeny známky: doplatní 5 hal. Mi:č.47 (červená), vydání z 1.10.1916 a doplatní s přetiskem PORTO 10/24 hal. Mi: č.60, modrá, vydání z dubna-května 1917. Doplatní známky byly v místě adresáta zásilky oraženy razítkem dodací pošty 9/2 WIEN 71 / *4c* s datem na můstku razítka 18 XII 17. Jelikož se jednalo o doporučenou zásilku, je na ni nalepena R-nálepka etapní pošty R / K.u.k. Etappenpostamt / LUBLIN / 3319. R-nálepka má všechny čtyři strany operforované, potisk R-nálepky v černém, obdélníkovém rámečku je v barvě černé, papír bílý.
Syrena 219
- 12 -
.
Nedoručená a vrácená doporučená zásilka v místní přepravě s poznámkou „Retour“. Zásilku poslala advokátní firma na soukromou osobu. Frankatura známkou K.u.K.FELDPOST 40 hal.(žluto olivová),
Syrena 219
- 13 Mi: č.64, vydání 1917/1918. Expediční razítko K.U.K. ETAPPENPOSTAMT /g / LUBLIN / *. Datum na můstku razítka 29 IV 18. Razítko s rozlišením „g“ je vyobrazeno v Syreně č.202 na str.3, obrázek.73. R-nálepka jak na předešlých zásilkách R/K.u.k. Etappenpostamt / Lublin / 506. Zásilka byla cenzurovaná lublinskou, třířádkovou cenzurou: „K.u.k. MILITÄRZENSURSTELLE / LUBLIN / zur Beförderung geeignet.“ Otisk razítka je ve světle modré barvě. Razítko cenzury je bez rámečku. Katal.č.167.4. Rozměr razítka 65x15 mm, známé otisky v barvě modro zelená, fialová a modrá. Známá doba použití únor 1918 až říjen 1918
Zajímavé je cenné psaní poslané z Lublina na Filiálku polské obilní ústředny v Miechově. Cena zásilky je uvedena ve výši 200.000 korun. Tužkou vyznačena váha zásilky 484 g. Vpravo nahoře je rovněž tužkou vyznačena frankatura zásilky: 68 korun a 40 hal.: 6x 10 K (ultramarinová), Mi: č.48, vydání z 1915/1917, 2x 4 K (karnínová se zeleným podtiskem), Mi: č.71, vydání z 1917/1918 a 40 hal. (žlutě olivová), Mi: č.64, vydání z 1917/1918. Expediční razítka K.U.K. ETAPPENPOSTAMT / b / LUBLIN/*, datum na můstku razítek 23 XII 17. Toto razítko s rozlišením „b“ je vyobrazeno v Syreně č. 202 na str. 2 pod číslem 69. Razítko vyobrazené v Syreně č. 202 na str. 3 s rozlišením „f“ a „h“ (obr. č. 72 a 74 nebylo v době okupace vůbec používáno). Razítka byla na poště v Lublině použita teprve po získání nezávislosti, když byl z razítek odstraněn nápis „K.U.K. ETAPPENPOSTAMT“. Razítka byla tedy znárodněna. Tato dvě znárodnění razítka byla ale na poště používána jen krátkou dobu, protože byla nahrazena již definitivními, polskými razítky. Autor dnešního článku to uvádí na základě poznatků získaných vlastní sbírkou, která obsahuje několik set zásilek z Lublina. Autorův hlavní, výstavní exponát z materiálů na polském území včetně enklávy JASNA GÓRA v Čenstochové se zabývá právě problematikou Lublina a enklávy. V tomto článku publikovaná zásilka s expedičním razítkem ze Syreny č. 202, str. 3.obrázek č. 75 je opravdu raritou (reprodukce na str. 10 této Syreny nahoře). V katalogu Reinera je ohodnocena 2000 body!
Syrena 219
- 14 Znárodněné razítko K.u.k.ETAPPENPOSTAMT / f / LUBLIN /*. Jak jsme se o této problematice výše již zmiňovali, razítka s rozlišením „f“ a „h“ nebyla před ukončením první světové války na poště v Lublinie použita. Razítka jsou reprodukována v Syreně č. 2 na str. 3 pod číslem 72 a 74. Teprve po válce byl z těchto razítek odstraněn nahoře nápis „K.u.k.ETAPPENPOSTAMT“ a obě razítka byla jako „znárodněná“ používána, ale jen krátce, na poště v Lubline, když byla v krátké době nahrazena razítky již polskými.
Nahoře je přední strana doporučené zásilky ze 14. IV. 19. Frankatura známkami je na zadní straně zásilky znehodnocena otisky razítka s rozlišením „f“, kde je nahoře odstraněn nápis „K.u.k. ETAPPENPOSTAMT“. Stejně tak tomu bylo i s razítkem s rozlišením „h“. Kolega Andrzej KLAMUT z Varšavy nám dnešní článek poslal jako doplnění informací o této problematice zveřejněné v Syreně č.202 str.2-3. Pro Syrenu upravil ing.Jiří Jan KRÁL. Kolegovi KLAMUTOVI děkujeme za jeho pohotovou reakci a srdečně jej touto cestou i pozdravujeme. Věříme, že to nebude jen tato jediná spolupráce s námi. Kolega Klamut totiž odebírá i naše Syreny a s uznáním se vyjadřuje k obsahu našeho zpravodaje! V minulosti byly jeho poznatky použity i pro článek k rakouské ENKLÁVĚ CZĘSTOCHOWA. ************************************************************************************ Další soukromá celistvost s natištěnou rakouskou známkou, tentokráte celistvost z BielskaBiałej. Problematikou jsme se zabývali v článku Mgr.ing.Karola MICZE v Syreně č.203 na str.31-34. Tyto soukromé tisky známek na FIREMNÍCH ZÁSILKÁCH sloužily zároveň k propagaci firem, které je používaly. V uvedeném článku se jednalo o firmy hlavně z Vídně, jedna zásilka byla i z Karlových Varů. Dnes Vám můžeme představit další, takovou zásilku, ale tentokrát to je z Bielska-Białej! Jedná se o firemní zásilku firmy EMANUEL TISCH, BIELITZ. Reprodukce zásilky je na následující straně.
Syrena 219
- 15 -
Jedná se o doporučenou zásilku, kde je na obálce vytištěna modrá známka 25 hal. císař F.J.I. Do tarifu je zásilka doplacena dvěmi známkami se stejným obrazem, ale známky v barvě červené, nominální hodnoty po 10 hal. Expediční razítka jsou německá, dvoukruhová pošty BIELITZ 1 / ÖSTERR.SCHLES. / 3c. Datum na můstku razítek je Bohužel nečitelné, proto nelze ověřit správnost poštovního tarifu. Expediční razítko je podle Mgr. Manteryse katal.č. 29.6, typ L 5. Razítko bylo podle Mgr. Manteryse v používání jemu známém od 3.12.1907 do 10.11.1909. Razítko má vnější průměr 33 mm. Zásilka je doporučenou zásilkou v místní přepravě. O soukromých celistvostech s natištěnou známkou jsme psali v Syreně č. 203 na str. 31-34. Tyto zásilky známe zatím z pošt ve Vídni, z našich území z Karlových Varů a Bielska. Za ukázku děkujeme kolegovi Kazkowi WENGLORZOWI z Cieszyna. ************************************************************************************
Obálka s natištěnou známkou Ck 34, vydání z 31. 10. 1961 bez červené barvy. Jedná se o vydání ke 40.výročí vydavatelského družstva „Knížka a věda“. V rámci tohoto výročí byly vydány dvě obálky s natištěnou známkou, a sice: - Ck 34 40 (60) gr. vícebarevná ** 15 zł. poštovně použitá 20 zł. - Ck 35 60 (80) gr. vícebarevná ** 10 zł. poštovně použitá 15 zł. U vydání uvádí katalog Fischer II Díl z r. 2010 tyto tiskové odchylky: - Ck 34 s bez hnědé nebo šedé barvy 500 zł. - Ck 35 s s posunem barvy šedé (pozadí) 50 zł. - Ck 35 t bez barvy černé nebo šedé 500 zł. Signatury nákladů dopisnic: - Ck 34 signatura nákladu: „P.P.T.T.-X.61- 50.000“, skutečný náklad 49.400 kusů. - Ck 35 signatura nákladu: „P.P.T.T.-X.61- 100.000“, skutečný náklad 100.400 kusů. Katalog Fischer II Díl, vydání z r. 2010 se ani slůvkem nezmiňuje o tom, že obálka s natištěnou známkou, katal.č. 34 existuje i bez barvy červené.Jelikož tuto tiskovou odchylku katalog neeviduje,
Syrena 219
- 16 tak ji ani neoceňuje. Přesto tato varianta tiskové odchylky skutečně existuje, o čemž se lze přesvědčit na reprodukci níže.
Nahoře je Ck 34, normální, na které jsou všechny použité barvy pro tisk, tedy i barva červená (prapor na známce) a červený nápis v levém dolním rohu obálky „KSIĄŻKA i WIEDZA“.
Obálka Ck 34 bez červené barvy. Místa, kde červená barva schází, jsou označena šipkami na známce i v nápise v levém dolním rohu obálky. Šedě-červený nápis v levém dolním rohu obálky je 5řádkový: „Spółdzielnia Wydawnicza / KSIĄŻKA i WIEDZA / Warszawa, Smolna 13-Al. 3 Maja 36 /
Syrena 219
- 17 Tel: 6-30-41 Adres telegr.: K i W Warszawa / P.P.T.i T.-X.61-50.000“. Pro Syrenu zapůjčil Marian KAZIECZKO. Skany Grzegorz KLEIN. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Zásilka poslaná z Polského gymnázia v Orlové jednoročnímu dobrovolníkovi do Tarnowa.
Zásilka poslaná EXPRÉS z Polského gymnázia v Orlové na jednoročního dobrovolníka 20. pluku 1 Kompanie do Tarnowa. Na přední straně zásilky je dole vlevo otisk elipsovitého razítka Realného gymnázia Juliusza Słowackiego v Orlové. Otisk razítka je v barvě fialové. Na pření straně zásilky je frankatura 4 známkami císař F.J.I., nominál 5 hal., na zadní straně zásilky jsou další dvě tyto známky v barvě zelené. Zásilka má na přední straně otisk cenzurního razítka vojenské cenzury v Bohumíně. Podle Mgr. Manteryse se jedná o cenzurní razítko Bohumína katal. č. 7. Razítko má rozměr 65x14 mm, známé otisky v barvě fialové, červené nebo modré. Známá doba použití razítka je od dubna 1915 do září 1916. Známky na zásilce jsou oraženy rakouským, dvoukruhovým razítkem německo-polským ORLAU * ORŁOWA * s datem na můstku razítka 28/9 16 (28.9.1916). Kresba razítka s jiným datem je na reprodukci vlevo. Polské reálné gymnázium bylo založeno v roce 1909. Na zadní straně zásilky mimo dvou známek se zbytkem frankatury je ještě zálepka gymnázia. Razítko a zálepku gymnázia v Orlové vidím poprvé, dosud jsem se s ní nikde nesetkal. Polské reálné gymnázium bylo provozováno za Rakouska, v době první ČSR mezi válkami, ale i po roce 1945. Provozováno je dodnes.. Absolventy gymnázia byli například: herec POLOCZEK nebo bývalý ministr zahraničí ZIELENIEC a řada dalších známých osobností.
Syrena 219
- 18 Expediční razítko pošty v Orlové má vnější průměr 27 mm a podle Mgr. Manteryse bylo v používání od 29.11.1899 do 7.2.1919. Razítko bylo v roce 1919 upraveno tak, že německý název byl odstraněn a polský název byl upraven na český (vlnovka přes Ł byla odstraněna, dvojité „W“ bylo upraveno na jednoduché „V“ a čárka nad „A“ byla provedena dvojím přerušením vnějšího kruhu razítka). Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty v místě adresáta zásilky TARNÓW 1/*2d* s datem na můstku razítka 29.IX.16-.
Razítko Polského, reálného gymnázia v Orlové z roku 1927. Otisk razítka z vysvědčení absolventa školy. Nebyl to moc dobrý student. Shora dolů to je samá čtyřka. Jedničku má jen z chování, náboženství, z kreslení a z tělocviku. Zajímavé jsou předměty, které se tam tehdy vyučovaly. Byly to: Povinné předměty: náboženství, polština, latina, čeština, francouzština, dějepis, zeměpis, matematika, deskriptivní geometrie, geologie, chemie, fyzika, filozofie, krasopis a tělocvik. Z nepovinných předmětů to byly: němčina, ženské ruční práce, hra na housle a zpěv. Ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Doporučená zásilka poslaná z pošty Těšín 1 do Maroka 14. 11. 1894.
R-nálepka je rakouská, papír žlutý, potisk černý R / Teschen Stadt /№ 235. R-nálepka je ze všech čtyř stran operforovaná. Expediční razítka pošty Těšín 1 jsou jednokruhová s datem a časovým
Syrena 219
- 19 údajem. Podle Mgr. Manteryse se jedná o razítka typu F 15, katal. č. 15.2. Text jen německý, razítko jednokruhové s datem a časovým rozlišením: TESCHEN 14/11/12-5 N/94. (14.11.125 odpoledne 1994). Frankatura rakouskými známkami císař F.J.I. 5 krejcarů červená a 15 krejcarů fialová. Zásilka šla do Maroka přes Francii, průchozí razítko dvoukruhové, červené PARIS-ETRANGER 10 CHARGEMENTS 10 s datem uvnitř razítka 16/NOV/ 94. Na zadní straně zásilky je zálepka ve tvaru vystřihovánky. Pod zálepkou je reliéfové kulaté razítko, které nelze určit. Příchozí razítko pošty TANGER adresáta v Maroku. Razítko je na zásilku otištěno nečitelně. Za ukázku děkujeme Mgr.Manterysovi. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Další doporučené zásilky s R-nálepkami s česko-polskými názvy pošty a se známkami s přetiskem SO 1920.
Frankatura dvěmi známkami Hradčany, nominální hodnota 40 hal. s černým přetiskem SO/1920, neperforované, hnědooranžové, katal.č. SO 11. Zásilka je poslána na studenta do Hlávkových kolejí v Praze. R-nálepka na nažloutlém papíru, všechny čtyři strany operforované, R a rámeček červený, potisk modrý, název česko-polský Hnojník-Gnojnik /162. Tarif za zásilku do 20g činil ke dni expedice zásilky při váze do 20g 30 hal., příplatek za R-zásilku 50 hal, tarif za naši ukázku celkem 80 hal. Tarif platil od 15.3.1920 do 31.7.1920. Expediční razítko pošty HNOJNÍK-GNOJNIK /a *Č.S.P.* s datem na můstku razítka 28.V.20-. Razítko má katalogové číslo 612/1 a je typu M 43. Monografie Díl 17/1 ho hodnotí 18 body. Razítko bylo používáno na poště už v r. 1919. Na následující straně je doporučená zásilka poslaná na Oblastní školní radu do Frýdku. Frankována je známkou 5 hal., perforovanou, modrozelenou s černým přetiskem SO/1920, katal.č.SO 3A. známka má značný posun obrazu ve vertikálním směru. Druhá známka má katal.č. SO 19A, fialově modrá, přetisk SO/1920 červený, nominální hodnota 200 hal. Tarif za zásilku do 20g činil ke dni expedice zásilky 60 hal., příplatek DOPORUČENĚ 1,25 Kč. Celkem naše zásilka tarif 1,85 Kč. Zásilka je tedy o 20 hal. přeplacena! Asi se na poště zmýlili! Tarif platil od 1.8.1920 do 31.12.1921.
Syrena 219
- 20 -
R-nálepka je dvojjazyčná, česko-polská R/Rychvald, Slezsko / Rychałd, Śląsk./84. Papír nažloutlý. R-nálepka je stříhaná, R a rámeček červený, potisk modrý. Expediční razítko česko-polské, katal.č.2123/1 RYCHVALD * RYCHWAŁD */Č.S.P./a, v používání 1920-1921, typ M 44, v Monografii Díl 17 II (str.39) je hodnoceno 10 body. Seznam ostatních dvojjazyčných, česko-polských R-razítek publikovaných v Syreně je v Syreně č. 214 na str. 23. Za obě ukázky děkujeme ing. Janu KYPASTOVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************
Znárodněné rakouské razítko Ustroń na R-zásilce poslané do Brna v dubnu 1924.
Syrena 219
- 21 Stejně jako u nás, tak také i v Polsku se používala původní, rakouská, německo-polská razítka, a to buď v původní verzi nebo „znárodněná“, to je s vylámaným německým textem. Tato pak byla nahrazována postupně již jen razítky polskými. Byly pošty, na kterých to přežívalo i několik let po vzniku nového, polského státu. Mezi nimi byla i pošta USTROŃ, kde toto znárodněné razítko používali ještě v dubnu 1924. Příkladem je doporučená zásilka poslaná do Brna na předcházející straně. R-razítko je již polské! Vlevo je kresba původního, rakouského razítka s německo-polským textem. Německý text je vlevo, polský vpravo. Rozlišovací písmeno „c“. Razítko stejného typu bylo i s rozlišením „b“. Mgr. Manterys vede tato rakouská razítka jako typ L9. Razítko s rozlišením „a“ také existovalo, ale bylo typu L5. Mgr.Manterys uvádí mu známé použití původního, rakouského razítka s německo-polským textem od května 1914 do 27.června 1919. Bylo tedy v původní podobě používáno i po vzniku nového, polského státu. Porovnáme-li znárodněné razítko na zásilce a razítko původní, je zde patrno to, že jedno z nich musí mít otočený můstek s datem o 180 st. (porovnej můstek.nápisy v mezikruží a polohu „c“ a „*“!). Otočený můstek mívají pouze znárodněná razítka, a to z toho důvodu, aby se dostal národní text názvu pošty na první místo (vlevo). Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Rakouská, vojenská cenzura „K. u. k. Militärzensur / Neusandez.“ (Nowy Sącz) z roku 1915.
Podle publikace „Zivilpost-Zensur in Österreich-Ungarn 1914-1918“ u této cenzury rozlišujeme celkem 26 různých cenzurních razítek (str.308-311). Na zásilce použité cenzurní razítko má číslo 002. Známé otisky razítka jsou v barvě fialové a modré. Na naší zásilce je otisk modrý. Rozměr razítka je 68x13 mm a známé použití je od dubna 1915 do ledna 1916. Expediční razítko pošty v Novém Sączu 2 (německo- polské) má na můstku datum 12.V.15 i když je otisk razítka málo zřetelný. Stejné datum 12.5.1915 je v textu sdělení. Na zásilce je ještě jeden otisk cenzurního razítka Nového Sącze, a sice razítko WEITERLEITEN. Má číslo 051a, rozměr razítka s podtrženým nápisem je 67x9 mm a známé použití je z období od ledna 1915 do září 1915. Známé otisky jsou v barvě fialové nebo černé. Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Proč bylo za tuto zásilku vybráno doplatné? Na následující straně je zásilka v místě pro nalepení známky označená ručně „Feldpost“. Je orazítko-
Syrena 219
- 22 vaná expedičním razítkem německo-českým ODERFURT * PŘÍVOZ / b s datem 18.V.15-3. Katal. č. razítka 1689/8, typ G 137. Zásilka je poslána do Röchlitz bei Reichenberg (Rochlice u Liberce). Na doruční poště bylo expediční razítko pošty z Přívozu přeškrtnuto křížem fialovou tužkou, vlevo byla nalepena doplatní rakouská známka 10 hal.červená a tato byla orazítkovaná razítkem dodací pošty RÖCHLITZ b. REICHENBERG, typ G 129. Datum na můstku razítka je nečitelné, ale bude to po 18.V.1915! Proč pošta neuznala zásilku jako Feldpostku a dokonce nápis „Feldpost“ a expediční razítko pošty v Přívoze přeškrtla, to se dnes již nedozvíme! Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO
Zásilka nemohla být uznána jak Feldpost (bezplatně), protože nebyla označena útvarovým razítkem a byla zaslána na civilní adresu. Pohlíželo se na ni tedy jako na civilní zásilku a byla na adresní poště zatížena doplatným. Ten škrt nepatří expedičnímu razítku, ale právě tomu nápisu Feldpost! (poznámka ing. Svatopluk Petr). ************************************************************************************ Peněžní poukázka na 100 Kč poslaná EXPRÉS z pošty Hnojník do Uherského Hradiště 15. 12. 1918.
Syrena 219
- 23 -
Hnojník připadl po rozpadu Rakousko-Uherska Polsku (od 11.11.1918) do obsazení polských území československým vojskem gen.Šnejdárka 23.-27.1.1919. Když se československá vojska stáhla z polského území na novou linii 25.2.1919, Hnojník již Polsku nebyl vrácen zpět, ale připadl do ČSR. Rakouské známky použité na peněžní poukázce jsou tedy předběžnými polskými známkami. Jedná se o rakouské známky Mi: č.196 (60 hal. modrá, rakouský znak, vydání 1916/1918) a Mi: č.224 (30 hal. císař Karel 1, fialová, vydání1917/1918). Tarif za poslání peněz byl: základní poplatek 15 hal. a za každých 50 K + 5 hal. Za poslání 100 K by to bylo 15 + 2x5 hal, celkem 25 hal. Zbytek do 90 hal. PORTA by měl být poplatek za poslání peněz EXPRÉS. Známky jsou orazítkovány expedičním razítkem pošty, katal.č.615/2 (Monografie Díl 13 str.255) HNOJNÍK / * / GNOJNIK /a s datem na můstku razítka 15.XII.18. Na přední straně poukázky je ještě otisk okresního razítka pošty v Hnojníku XI/68. Na přední straně je nalepena nálepka Express (papír šedý, potisk červený), R-nálepka bez perforace okrajů (stříhaná). Na adresní poštu přišly peníze 16.XII.18-6 a zároveň byly peníze i vyplaceny adresátovi. Adresní pošta, razítko UHERSKÉ HRADIŠTĚ 1 / * /UNGAR HRADISCH 1 / 1b, katal.č, razítka 2503/17 (Monografie Díl 14 str.237-238). Za ukázku děkujeme ing.Janu KYPASTOVI. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************ Poštovní, provizorní razítka z období 1945 ÷ 1947, Katowické Wojwodství, pošta BRENNA. Toto provizorní razítko pošty BRENNA z roku 1945 máme Bohužel jen na výstřižku s datem 30.července 1945. Razítko je vedeno v publikaci „Pocztowe stemple prowizoryczne 1945-1947 KATOWICKIE“ pod katal. číslem „Kt 18, symbol inw.PZP:B 112“ jako „Brenna“. Výška písmen je 4 a 2,5 mm, rozměr nápisu 18x4 mm. Známá barva otisku razítka jen fialová. Katalog uvádí jeho známý výskyt na dopise s datem 3.IV.1946. Doplněno datumovkou s polským názvem měsíce, stejně jak na naší ukázce vlevo. Brenna leží na severovýchod od Třince na polské straně hranice mezi Třincem a Bielsko-Białą. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi Miczowi.
Syrena 219
- 24 Poštovní poukázka pro styk s cizinou-zásilka peněz do Polska z ledna 1939.
Poštovní poukázku pro styk s cizinou se jen tak nevidí, proto její vyobrazení ukazujeme i v Syreně. Je z 3. ledna 1939 na 48 zł. a 99 gr. poslaných na soukromou osobu do Ustroně v Polsku. Tato částka odpovídá 271 Kč a 40 hal. Potvrzením o poslání peněz je utržený ústřižek z levé strany poukázky. O tom jak vypadala nepoužitá poukázka se můžete přesvědčit v publikaci „POFIS 2000, Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 na str. 133“. Naše poukázka byla použita na poště Moravská Ostrava. Expediční razítka MORAVSKÁ OSTRAVA 1/ 2e / *** s datem na můstku razítka -3.I.39-17. Razítko je typu M 45 a na poště bylo v používání od r.1933 do r.1939. Vyplaceno známkou 3 Kč (hnědá), Pofis č.349. Na poukázku je ještě otištěno i okresní razítko pošty 4/10. Přijetí peněz je potvrzeno adresátkou na zadní straně poukázky podpisem. Příchozí razítko pošty USTROŃ / ♦a♦ s datem -4 I 39.18. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží razítka. Mgr. ing. Karol MICZA ************************************************************************************
Zásilka (faktura) poslaná z továrny v Horní Suché na ředitelství Larischova cukrovaru ve Studénce 4. února 1862. Razítko je z pošty ve Fryštátě. Razítko má katalogové číslo 560/2 (Monografie Díl 13 str.241). Jedná se o druhé razítko pošty ve Fryštátě, razítko je jednokruhové (průměr 23 mm), jen německý text s datem uprostřed (jen den a měsíc). Razítko je typu E 3, v používání bylo na poště od r.1859 do 27.5.1873. FREISTADT in Schlesien, datun 5/2 (1862 - v textu faktury). Známka na zásilce nominál
Syrena 219
- 25 5 krejcarů, císař, růžová, vydání z roku 1861. Na přední straně zásilky je ještě otisk příchozího, jednokruhového razítka ve Studénce, jen německý text, katal. č. 2351/1 STAUDING /B.H. datum rovněž 5/2 1862. Razítko je typu E 1 a na poště bylo používáno od r. 1855. (Monografie Díl 14 str. 183.).
Nahoře je přední strana zásilky. V levém horním rohu na přední straně je ještě otisk elipsovitého razítka odesilatele z Horní Suché, barva zeleno-modrá. Níže je text vnitřku faktury poslané do Studénky. V horní části uvnitř je datum vyhotovení faktury 4. února 1862. Na zásilku je nalepena známka císař Franz Joseph I. Zásilku pro Syrenu zapůjčil pan Stanislav Luček z Darkova. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
Syrena 219
- 26 Propagační nápisy na zásilkách v Polsku a na zásilkách posílaných z Polska.
Nahoře je na zahraniční zásilce (do ČSR) propagační text ve francouzštině. Kolega Teodor Wilczek se nás ptá, co to je? Byl to stejný propagační text, který se na vnitrostátních zásilkách v Polsku používal v polštině. Ve volném překladu zní: Žádáme zákaz atomové zbraně. Vláda, která první použije atomovou zbraň bude lidstvem odsouzena jako válečný zločinec“. Zásilka nahoře je poslána z pošty GLIWICE /*a* do Chrudimi (ČSR), expediční razítko s datem 23.5.50-17. Tarif za dopis do 20 g stejný jak v Polsku od 15.4.1950 do 29.10.1950, to je 20 gr. Sleva pro zásilky do ČSR, vypláceny stejně jak zásilky v Polsku ve vnitrostátní poštovní přepravě. Zásilka dole je poslána z pošty CIESZKÓW *a* s datem 11.VII.51-20 do Warszawy. Známky na spodní zásilce jsou všechny s přetiskem GROSZY (frankatura 46 starých zł., což bylo pro dopis váhy do 20 g v mimo místní poštovní přepravě 46 nových grošů. Tarif od 30.10.1950 do 21.4.1952 byl ale 60 gr. Zásilka je tedy nedostatečně vyplacena (schází 14 starých zł. nebo nových 14 gr.) Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
Syrena 219
- 27 Balíková průvodka na obyčejný balík váhy 5,3 kg poslaný z pošty Těšín 1 do Bohumína v listopadu 1902.
Průvodka na balík má potisk jen německý. Balík byl odeslán z pošty Těšín 1, expediční razítko TESCHEN 1 /CIESZYN 1 / f. Razítko je německo-polské s datem a časovým rozlišením 21 / 11 / VIII-XII / 02. Razítko katal.č.2417/16 je typu G 115. Monografie díl 14 na str.212-213 vede razítko s rozlišením „c“, „g“ „i“. Dodatek k Monografii díl 13 + 14 uvádí ještě rozlišení „b“, „d“, „h“. O rozlišení „f“ se nezmiňuje! Razítko s rozlišením „f“ vede Mgr.Manterys pod katal.č. 26.8 jako typ H 12. Mgr.Manterys uvádí mu známou dobu použití razítka od 4.1.1902 do 11.12.1914. Razítko má vnější průměr 30 mm. Balík došel do Bohumína na poštu Bohumín 1 za tři dny. Příchozí razítko je dvoukruhové, německopolské s datem a časovým rozlišením ODERBERG 1 / BOGUMIN 1 / b s datem 24 / 11 / VIII-X / 02. Monografie Díl 13 na str.529-30 vede razítko pod katal.č.1867/4 jako typ G 115 s rozlišením „a“, „b, „c“, „d“. Mgr.Manterys uvádí jemu známou dobu použití razítka s rozlišením „b“ od 21.1.1919 do 30.7.1920. Toto je třeba podle dnešní ukázky opravit s datem skoro o 17 let dříve! Mgr.Manterys vede razítko jako typ H 12 pod katal.č.5.2. Razítko má vnější průměr 30 mm. Balík byl vyplacen v hotovosti-viz údaj na průvodce vpravo. Porto za balík bylo ve výši 36 hal. V horní části průvodky je balíková nálepka Teschen 1 s podacím číslem 37. Teodor WILCZEK a Stanislav LUCZEK ************************************************************************************ Služební razítko pošty Třinec z r.1899 na vrátném recepisu. Mgr. Manterys je ve své práci vede jako typ D 11.Výskyt razítka hodnotí 80 body, ale dobu užití má uvedenou s otazníkem! V době, kdy psal svoji práci mu doba použití razítka nebyla asi známa!
Syrena 219
- 28 -
Razítko je elipsovité a jeho text je: „K.k. Post-u TELEGRAFENAMT / TRZYNIEC / C.k. URZĄD POCZTOWY i TELEGRAFICZNY / TRZYNIEC“. Razítko se používalo na služebních dokumentech. V našem případě to je na vratném recepisu Oblastního soudu v Jablunkově. Zásilka soudu byla poslána na soukromou osobu do Třince 23.2.1899. Adresátka potvrdila příjem zásilky soudu 24.2.1899 a vratný recepis byl poslán s potvrzením o příjmu zpět k soudu do Jablunkova. Zadní strana vratného recepisu s expedičním razítkem pošty v Jablunkově. Razítko je jednokruhové, jen německý text, typ E 82, průměr 26 mm. JABLUNKAU/ ÖSTERR. SCHLESIEN, datum 23 2 99. Podle Mgr.Manteryse bylo razítko v používání od 26.5.1879 do 24.1.1901. katalogové číslo razítka je 883/4 (Monografie Díl 13 str. 324). Vedle je příchozí razítko pošty v Třinci. Razítko je jednokruhové, průměr 26 mm, text německo-polský, typ E 171, katal. č. 2469/3 (Monografie Díl 14 str. 229). TRZYNIETZ / TRZYNIEC s datem 23/2/99. Podle Mgr. Manteryse mělo být toto razítko v používání od r.1891 do 9.11.1895. Na naší ukázce je doba použití razítka skoro o 4 roky delší. Teodor WILCZEK, Karviná
Syrena 219
- 29 Rakouská, vojenská cenzura „K. u. k. Militärzensur / Oswięcim“ z počátku února 1916.
Ve výše vzpomínané publikaci o rakouských vojenských cenzurách z let 1914-1918 je tato vojenská cenzura vedena na str.329 pod katal.číslem 002! Toto velice neslavně proslulé městečko bylo následně za několik let vzpomínáno jako jedno z pro lidstvo nejvíce naplněné hrůzou a utrpením. V publikaci je s vojenskou cenzurou OŚWIĘCIM celkem uvedeno 20 různých cenzurních razítek. Naše razítko je dvouřádkové o rozměru 70x15 mm. Razítko má otisk v barvě černé, je ale známo i v barvě fialové nebo modré. Jeho doba použití je známá od dubna 1915 do března 1916. Pohlednice na ukázce je podle data v textu psaná 29.I.16. Expediční razítko pošty je německého typu, dvoukruhové s můstkem přesahujícím přes mezikruží: OŚWIĘCIM 2 /*4a* s datem ?? II 16-11. Zásilka je poslána do Rožďalovic-Čechy. Odesilatel zásilky si pochvaluje cestu vlakem II.třídy, dobře se vyspali, na oběd budou v Krakově. Dnes se již nedozvíme, zda se po válce vrátil domů živý a zdravý. Do konce války ještě zbývaly skoro 3 roky! Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Provizorium poštovny RUDZICA okres Bielský, Slezské vojevodství, výstřižek zásilky s datem 31.prosince 1945.
Rudzica leží mezi Skoczowem a Bielsko-Białą, trochu na sever. Poštovna Rudzica má v katalogu provizorních razítek Katowického wojwodství v letech 19451947 katalogové číslo Kt 237, Symbol inw. PZP: R 70-a. V poválečném období používala poštovna RUDZICA dvouřádkové, provizorní razítko (reprodukce výše) : AGENCJA / POCZTOWA / RU-
Syrena 219
- 30 DZICA. Písmena prvního řádku jsou hustší, výška písmen je 4 mm. Řádek druhý má písmena umístěná řídce, výška písmen 2,5 mm. Rozměr otisku razítka je 42x10 mm. Náš otisk razítek na výstřižcích je v barvě fialové, známé jsou otisky i červené. Katalog uvádí známé výskyty na doporučených dopisech z října 1945 a z března 1946 s německými němými R-nálepkami. Provizorní razítko je gumové. Doplňováno bylo datumovkou s polským názvem měsíce (na naší ukázce z předcházející strany to je datum 31.GRUD. 1945 (31.prosince 1945). Ukázku máme Bohužel jen na výstřižku. Děkujeme za ni Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************ Cenné psaní z dubna 1919 poslané z Konina do Warszawy bez polské, vojenské cenzury .
Cenný dopis s udanou cenou 13 Marek a 50 fen. poslaný soukromou osobou redakci „Ranních novin, dva grosze“ do Warszawy. Vlevo je obdélníkové razítko s nápisem Konin kaliskiej № 763, otisk v červené barvě. Dole je provizorní razítko (jednokruhové) s nápisem POLSKA POCZTA / * KONIN s ručně vepsaným datem 4/IV. V levém horním rohu zásilky je váha zásilky 10 ½ gr. Majitel zásilky k tomu napsal krátký komentář: „Cenné psaní z Konina do Warszawy. Byla to ilustrace k mému článku v časopise Bundes Arbeitsgemanschaft Polen č.74 z r,2010. Ukázal jsem tím příteli Stefanovi Petriukowi, odkud jsem vzal údaj o PORTU 1 Mk za cenné psaní na počátku roku 1919. Tento tarif je uveden v mé publikaci „Polskie taryfy pocztowe 1918-1939“. Na následující straně je zadní strana zásilky. Je na ní na klopě obálky adresa odesilatele zásilky (soukromá osoba z Konina). Dále tam je 5 lakových pečetí, dvě čtveřice známek Fi:č.90 A (perforované), nominál 25 fen. (olivová), známky byly vydání v markové valutě z 27.ledna 1919. Jelikož jsou na zadní straně nalepeny 4 známky po 25 fen. usuzuje majitel zásilky, že PORTO za zásilku-cenné psaní bylo v době expedice zásilce 1 Marka (4x25 fen.). Známky na zadní straně zásilky jsou orazítkovány provizorními razítky s nápisem POLSKA POCZTA / * KONIN. Jsou to stejná razítka jako to razítko na přední straně zásilky. Razítka na zadní straně zásilky již nemají jako to na přední straně zásilky ručně vepsané datum expedice zásilky. Na
Syrena 219
- 31 zadní straně zásilky je ještě otisk razítka příchozí pošty ve Varšavě WARSZAWA s datem na můstku razítka 6.4.19.1-2. Razítko je velice slabě na zásilku otištěno, a proto je i špatně čitelné. Kolega Marek Zbierski dodává, že zásilku koupil ve filatelistickém obchodě v Praze (české) kolem roku 2000. Tolik tedy k zásilce kolegy Marka Zbierského!
Zadní strana cenného psaní ze 4.IV.1919 s provizorními razítky pošty KONIN. Když jsem tuto informaci uviděl v časopise Klubu polské známky v Německu, kontaktoval jsem se s přítelem Markem Zbierskim a požádal jej o zapůjčení skanů pro publikaci v Syreně. Kolega Marek Zbierski mi vyhověl a souhlasil s tím, aby s touto zajímavou zásilkou byli seznámeni i čtenáři Syreny. Zásilka nemá stopu po žádné cenzuře, proto také není o ní zmínka v publikaci o polských vojenských cenzurách 1918-1922 autorů B.Brzozowského a J.Tokara. Kolega Marek Zbierski je autorem publikace „Polskie Taryfy Pocztowe 1918-1939, sbírka tabulek a dokumentů“. Publikace byla vydána v Poznani v r.2003. V publikaci je perfektně zpracována problematika polských tarifů v meziválečném období. Publikace má 561 stran, formát A4 a je na křídovém papíru. Váží sice přes 2 kg, ale informace v ní obsažené stoji zato! Je to pomůcka pro každého, kdo se problematikou zabývá. Informace v publikaci obsažené již i posloužily několika našim sběratelům, kteří si ji s naší pomocí od autora opatřili. Ještě před tím, než jsem na výše popsanou zásilku cenného psaní z pošty KONIN narazil ve zpravodaji německých filatelistů, předložil kolega Mgr.ing.Karol Micza jinou zásilku cenného psaní z pošty Konin a opět poslanou na časopis „Ranní noviny, dva grosze“. Kolega Micza nám půjčil skan své zásilky, která byla na poště Konin podána pravděpodobně 29.3. 1919. Reprodukce jen přední strany zásilky je na následující straně. Požádali jsme kolegu MICZE, zda zásilku ještě má, aby nám ji půjčil kvůli zadní straně zásilky. Kolega Micza mezi tím zásilku Bohužel prodal, proto dnes již nevíme, jak vypadala zadní strana druhé zásilky. V levém horním rohu zásilky je opět uvedena její váha, je to tentokráte „12 gramů“- Nahoře je uvedena slovy částka - cena zásilky (13 Marek a 50 fen.).
Syrena 219
- 32 Zásilka byla poslána na stejnou adresu jak v prvním případě. Má také otisk stejného provizorního expedičního razítka POLSKA POCZTA / * KONIN. Do razítka je ručně vepsáno datum 29 m (asi 29 marzec-březen). Znamenalo by to, že tato zásilka byla z pošty Konin poslána dříve, než ta, co je na str. 30 této Syreny. Svědčí o tom i podací číslo zásilky v červeném, obdélníkovém rámečku (671). U první zásilky z dubna 1919 je to 763). Škoda, že nemáme k dispozici i zadní stranu zásilky. Konin jako město neměl v roce 1919 svoji vlastní cenzuru. Leží ale uprostřed mezi Poznaní a Lodží a tyto obě polskou, vojenskou cenzuru měly. Je proto zajímavé, že na obou zde publikovaných zásilkách z r.1919 není Polská, vojenská cenzura? Kalisz leží asi 40 km jižně od Konina, proto v rámečku je název Konin kaliskiej. To zelené číslo 8277 a oranžové 7620 - nemůže to být právě to označení cenzury na těch zásilkách ?
Za dnešní první ukázku děkujeme kolegovi Markovi Zbierskému, za ukázku druhé zásilky pak Mgr. ing. Karolowi Miczowi. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Známka ze série WODZOWIE, nominální hodnota 25 gr. se „zawiasami“.
Syrena 219
- 33 O tom, jak tato záležitost se „zawiasami“ vznikla jsme psali v Syreně č.217 na straně 29-30. Na str.32 této Syreny dole je dvojice známek Fi: č.339 se „zawiasem“. Známka je zkoušená polským svazovým znalcem Waldemarem Więcsławem, ZO PZF, ul.Starganiarska 28/30 80-837 GDAŃSK. Internetová adresa znalce
[email protected] Znalec má oprávnění na zkoušení polských známek vydaných od roku 1944. Mgr. ing. Karol MICZA ************************************************************************************ Dopisnice Fi: Cp č. 146 s příležitostným razítkem poslaná letecky do Československa
Dopisnice Cp 146, vydaná 27.V.1957 pod názvem „Festiwal Sztuki“ (umění), vydaná v rámci Dnů Krakova 1957 byla poslána letecky do Československa. Dopisnice je bez signatury nákladu, její skutečný náklad byl 92.200 kusů. Tarif za dopisnici (snížený pro ČSR) byl stejný jak ve vnitrostátní poštovní přepravě v Polsku (40 gr.). Letecký příplatek za listovní zásilky a za dopisnice do ČSR byl v době expedice zásilky nulový. Letecký příplatek v období od 1.3.1957 do 20.3.1959 byl jen za ostatní zásilky, to je za zásilky tiskovin, cekogramů a za balíčky ve výši 1 zł. za každých 50 g a za denní tisk a časopisy ve výši 80 grošů za 50g. (Viz Tarify a ceníky poplatků Polské pošty 1941-2010, autoři Adam Kielbasa-Schoeni a Stanisław Fołta, str. 432). Příležitostné razítko pošty KRAKÓW 2 je ruční s datem 5 6 1957. Razítko má propagační, 4-řádkový text „100-lecie / LOKACJI / MIASTA / KRAKOWA“. Vzácnost výskytu razítka je ve stupnici A až D na stupni „B“. Otisk razítka je v barvě fialové. Doba používání razítka jen 5.6.1957. Razítko má v katalogu Polských příležitostných razítek, sešit č.3.(1956-1959) Andrzeja Myślickiego katal.číslo 57033. Prodejní cena dopisnice je uvedena nad natištěnou známkou (50 gr.) Známý chybotisk dopisnice je bez červené stužky na standartě u levého okraje dopisnice (označeno šipkou). Tuto vadu tisku vede katalog Fischer II Díl z roku 2010 jako Fi: 146 s. Katalog hodnotí tuto vadu tisku na 100 zł. Ukázka od Teodora WILCZKA z Karviné ************************************************************************************
Jak pokračovala postupná germanizace na poštách za Protektorátu - příklad na poštách ve Frýdku. Počátkem října 1938 byly Mnichovskou zradou Československu zabrány Sudety. Polívčičku si přihřáli i naši sousedi Maďaři a Poláci, kteří se na oslabenou republiku vrhli, aby uspokojili své územní požadavky. To, co zbylo, rozdělili Slováci vytvořením Slovenského štátu. Nakonec ten ubohý zbytek
Syrena 219
- 34 obsadili 15. března 1939 Němci a vytvořili loutkovou, protektorátní vládu v čele Protektorátu Čechy a Morava. Nacisti započali v Protektorátu s postupnou germanizací. A jak to probíhalo?Ukažme si to na několika příkladech.
Ještě československé razítko II.typu pošty FRÝDEK 2 / ***/ c, typ M 45 s datem na můstku razítka 18.X.39-10. Razítko je typu M 45, v používání bylo na poště od roku 1933 do 1939. Dne 15.7.1939 byly přetištěny některé československé známky dvouřádkovým přetiskem BÖHMEN u. MÄHREN / ČECHY a MORAVA. Přetisky, to byl první germanizační krůček.
Zpáteční lístek okresního úřadu ve Frýdku. Počátkem února 1940 se ještě používaly zbytky původních československých R-nálepek (pošta Frýdek 1/228). Na menších poštách ještě byla původní, československá razítka. Viz pošta, katal.č.2045 RAŠKOVICE /*** /b, typ M 45. Podle Monografie Díl 17/II bylo razítko v použití 1936-1939. Zde ale vidíme, že se razítko používalo ještě 24.II.1940). Větší pošty mezi nimi i pošta Frýdek 1 měly již v únoru 1940 německo-česká razítka FRIEDECK 1 / * / FRÝDEK 1/ */ d (datum 22.II.40). Na následující straně je opět zpáteční lístek okresního úřadu ve Frýdku. Z něj je vidět, že ještě 27. ledna 1940 obě frýdecké pošty (Frýdek 1 i Frýdek 2) používaly československá razítka typu M 45. Obě razítka jsou s rozlišením „c“.
Syrena 219
- 35 -
Doporučená zásilka z pošty Frýdek 2 již má 27.IX.1940 nové známky Protektorátu (lípové listy) bez přítisků. Je to vydání z r.1939 (30.8.). Expediční razítko pošty FRIEDECK 2 / * FRÝDEK 2 /*/d je německo-české, datum na můstku razítka je 27.IX.40-18. R-nálepka je již německo-česká Friedeck 2/Frýdek 2 /180, potisk černý. Odesílací firemní razítko notáře je ještě jen s českým textem. Na následující straně nahoře je zásilka poslaná z Okresního úřadu ve Frýdku na soukromou osobu. Okresní úřad ještě používal obálky s českým textem, používal i pomocná razítka v češtině (razítko jednořádkové, otisk černý: Věc úřední-poštovnému podrobena). Expediční razítko pošty Frýdek 1 je německo-české FRIEDECK 1 / * /FRÝDEK 1 /* /d s datem na můstku razítka 14.I.41-18. Za doručení zásilky mělo být od adresáta vybráno doplatné 80 hal. Viz nalepená doplatní známka Protektorátu nominální hodnoty 80 hal. (červená), vydání z 1.12.1939. Doplatní známka je orazítkovaná razítkem FRIEDECK 1 / * / FRÝDEK 1 / * / b s datem na můstku razítka 15.I.41-9. Na následující straně dole je opět zásilka notáře Olšáka z Frýdku, jako soudního komisaře. Hlavička obálky s údaji o notáři je ještě psána česky, níže je ale kulaté razítko notáře Olšáka, ale již s německočeským textem. Expediční razítko pošty Frýdek 1 je německo-české FRIEDECK 1 / * / FRÝDEK 1 / * / d s datem na můstku razítka 21.IV.41-18. Z pošty Frýdek 1 putovala zásilka na poštu Frýdek 2. FRIEDECK 2 / * / FRÝDEK 2 / * / f s datem na můstku razítka 22.IV.41-17. Z pošty Frýdek 2
Syrena 219
- 36 putovala zásilka na poštu v Dobré u Frýdku na soukromou adresu. Příchozí razítko DOBRAU b. FRIEDECK / * / DOBRÁ u FRÝDKU / * / c s datem na můstku razítka 23.IV.41-17. V Dobré nalepili na zásilku doplatní, protektorátní známku za 60 hal. (červenou) a orazítkovali ji německočeským razítkem v Dobré DOBRAU b. FRIEDECK / * / DOBRÁ u FRÝDKU / * / c s datem 24.IV.41-12. Jelikož byla zásilka nedoručitelná, byla vrácena zpět notáři Olšákovi do Frýdku.
Na následující straně nahoře je další zásilka poslaná na soukromou osobu z Okresního úřadu ve Frýdku. Hlavička na obálce úřadu je již ale s německo-českým textem Bezirksbehörde in Friedeck * Okresní úřad ve Frýdku. Expediční razítko je německo-české pošty Frýdek 1 FRIEDECK 1 / * /
Syrena 219
- 37 FRÝDEK 1 / * / d s datem na můstku razítka 17.IX.41-18. Zásilka je poslána do Dobré u Frýdku. V Dobré na zásilku nalepili doplatní, protektorátní známku (modrou) nominální hodnoty 1.20 K. Známku orazítkovali razítkem DOBRAU b. FRIEDECK / * / DOBRÁ u FRÝDKU /* / c s datem na můstku razítka 18.IX.41-10. Zásilka byla v Dobré ale nedoručitelná, proto ji vrátili na Okresní úřad ve Frýdku. Na zásilce je ještě otisk českého, jednořádkového, černého razítka „Věc úřední-poštovnému podrobena“. Na zásilce je další germanismus, a to 3-řádkové, jen německé propagační razítko s textem „Viktoria!! / Deutschland siegt an allen Fronten / fűr Europe! Byly pošty, které měly toto razítko s německo-českým textem, pošta ve Frýdku používala na zásilky jen text německý.
15.3.1944 vyšly známky k 5.výročí vzniku protektorátu. V horní části známek je již nápis Grossdeu-
Syrena 219
- 38 tsches Reich. O tom že jsou to známky protektorátu svědčí jen drobný nápis ve spodní části známek. Pošta Frýdek 1 používala na doporučené zásilky německo-české R-nálepky a expediční razítka jen s německým textem FRIEDECK 1 / a / ***. Datum na můstku razítka -4 IV 44-12.
Doporučená zásilka se služebními známkami.Vydání z 15.2.1943.V horní části známek již je nápis Deutsches Reich. O tom že jsou to známky protektorátu je jen drobný nápis v dolní části známek. Rnálepka je německo-česká. Instituce, které patří služební obálka, je na obálce vytištěna již rovněž dvojjazyčně, v němčině a češtině. Razítko Eingeschreiben, označující R-zásilku, je již jen německé. Expediční razítka pošty Frýdek 2 jsou jen s německým textem FRIEDECK 2 / c / ***. Datum na můstku razítek je 23.VI.44-18. Na zásilkách pošt Frýdek 1 a Frýdek 2 jsme ukázali, jak postupně, malými krůčky, ale permanentně, postupovala germanizace všeho kolem těchto pošt. Nebylo to najednou ale postupně, krůček po krůčku. V roce 1944 se z obsahu razítek a známek čeština pomalu, ale jistě vytrácela. Kdyby nebyl konec války v r.1945, tak pomalu, ale jistě, by čeština z pošty zmizela. Kdyby se Němcům dokonce podařilo ve válce zvítězit, pak by to vzali ne po krůčcích, ale šmahem! Takto bylo za Protektorátu postupováno nejen na poštách, ale ve všech veřejných institucích. Cílem bylo do budoucna vystrnadit z našeho území české obyvatelstvo vůbec. Stejně, možná ještě ostřeji, bylo postupováno Německem i na polském území, v tehdejším Generálním Gouvernamentu! Za zapůjčené zásilky pro článek děkujeme ing.Svatoplukovi Petrovi a Mgr.ing.Karolovi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Specielní měditisk v černé barvě jako příloha do Specielní příručky polských poštovních známek 1919-2005. O vydání této specializované příručky jsme Vás informovali v Syreně č.211 na str.23. Byla také prezentována na česko-polském sympoziu v Havířově 20.9.2013, kde byli účastníci sympozia seznámeni s obsahem příručky. Jako specielní prémie pro prvních 50 zájemců o tuto příručku byl vydán specielní, číslovaný měditisk. Vydání je jeho autorem označených a podepsaných , číslovaných prvních padesát kusů tohoto měditisku. Dnes vám můžeme ukázat kopii jednoho výtisku, je to č. 34.
Syrena 219
- 39 -
Syrena 219
- 40 -
Autorem K. Michalczukem označený a podepsaný autorský výtisk měditisku provedený v lepším rozlišení. Tématem měditisku je věž v ŻAGANIU, kde se konala jubilejní, XX. konference Polské akademie filatelie v r. 2013. V Żaganiu byl za II. světové války zajatecký tábor spojeneckých letců, kteří se z něj pokusili o útěk podkopem. O akci jsme psali i v Syreně. Na organizovaném útěku se zúčastnili významnou měrou i tři českoslovenští letci. Útěk byl zpracován i jako film a svého času jej promítala i naše televize. ************************************************************************************
Počítadla, označení tiskového válce a desková vada známkového pole č. 1 PA známky Fi: č. 454, 5. výročí povstání gettě ve Varšavě.
Tisk byl proveden rotačním, jednobarevným hlubotiskem. Známka byla vydána 19.4.1948 k 5. výročí povstání v gettě. Papír známek je bílý, střední, hladký. Papír známek má nestejnou tloušťku. Tisk byl proveden jednosektorovými tiskovými válci v PA o 50 kusech známek (5x10), a to v Národní tiskárně v Krakově. Na dolním okraji PA pod známkami je počítadlo kusů známek, na horním okraji PA nad známkami je počítadlo nominálních hodnot známek. Formát kresby známky je 22,7x29,8 mm. Návrh známky J. Tom. Označení tiskového válce je pod 46. a 50. známkovým polem PA. Označení je „Ok.“. Náklad byl 6934 PA, to je 346.700 kusů známek. Nahoře vlevo jsou známky ze známkového pole 46. ÷ 48. s označením tiskového válce „Ok.“ pod známkovým polem č. 46. a počítadlem kusů známek na dolním okraji PA. Vpravo nahoře je známkové pole č. 1 a 2 s počítadlem nominální hodnoty známek na horním okraji PA. Na 1. známkovém poli PA je desková vada : Fi: 454 B1 „ryska v pravé dolní nožce písmene „K“ výrazu POLSKA“ (zvětšenina vlevo). Katalog Fischer, I. Díl z r. 2012 oceňuje vadu následovně: ** 10 zł., razítkovaná 35 zł. Známka existuje i neperforovaná (5000 zł/kus). Materiál pro Syrenu zapůjčil Mgr. ing. Karol MICZA Připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************ Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota SRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrián JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku Syreny používanou od č. 154 navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 17. prosince 2013. Číslo bylo vytištěno 7 ÷ 11. 01. 2014. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako č. 219. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa.
Máš - li kolegu - filatelisty, který sbírá Syrena 219 polské známky, upozorni jej na nás !!!