- 1 -
S Y R E N A
201
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
40 let KLUBU 1972 ÷ 2012
31 let SYRENY 1981 ÷ 2012
IV.
PRÁZDNINY
čtvrtletí
2011
2012
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
Syrena STF-SČF 201 KLUB JE ČLENEM PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Krakovská vojenská cenzura č.4 „CENZURA LISTÓW / KRAKÓW-DWORZEC“ z roku 1919. Problematiku jsme nakousli již v Syreně č.167 na str.3-4. Publikovali jsme dopisnici s natištěnou známkou 10 hal. (Koruna) s přetiskem POCZTA /♦/POLSKA/15h./10. Byla to dopisnice Cp 16IIx, papír krémový. Dopisnice bez obvodů a nápisů. Poštovní platnost do vyčerpání zásob. Jednalo se o doporučenou zásilku poslanou z TARNOWA do VÍDNĚ. Zásilka byla dofrankována známkou 25 hal. Fi:78B + 3x známkami 5 hal. Fi:74B, frankatura celkem s natištěnou známkou je 55 hal., což byl ke dni expedice zásilky platný tarif do zahraničí. Expediční razítko pošty TARNÓW 1/*2c*, datum na můstku razítka 17.IV.19-4. Cenzurní razítko „CENZURA LISTÓW / KRAKÓW-DWORZEC“ v rámečku, 32x12 mm, otisk cenzurního razítka v černé barvě. Literatura uvádí použití této cenzury jen z dubna 1919, razítko cenzury na zásilce je hodnoceno 60 body. Upozornění: Podobné razítko krakovské cenzury, ale rakouské bylo se zdvojeným rámem. Text razítka „K.u.k.MILITÄRZENSUR KRAKAU 2“. Toto bylo používáno na rakouské zásilky v období květen-říjen 1916. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dnešní nové ukázky:
Podle přetisku natištěné známky se jedná o dopisnici Cp 15 (lístek s odpovědí). Zde jsou totiž přes označení I nebo II nalepeny dvě známky , 2x 20 hal. (hnědá), Fi: č.77. Byl ještě stejný lístek s natištěnou známkou, ale obyčejný (ne s odpovědí). Ten měl jiný přetisk původní, natištěné známky (jiný tvar čísel, písmeno „h“ i obdélníček, který škrtá původní nominální hodnotu 8 haléřů dopisnice). R-nálepka pošty R / Krakau 7/ 1577 (žlutý papír, potisk černý) je původní, ještě rakouská, perforovaná. Expediční razítka jsou dvoukruhová, znárodněná …/KRAKÓW 7 (je na nich vylámaný německý text nahoře). Datum na můstku razítek je 18.IV.19-0. Barva cenzurního razítka je černá. Odesilatelem zásilky je tehdy známá výrobna hodinek „ROSKOPF“. Razítko odesílající firmy je červené, obdélníkové, s třířádkovým textem: „Wyrób zegarków / „ROSKOPF“ / M.I.WANDEREK“. Žertem se tehdy říkalo, že to jsou hodinky „rozkop a zahoď“! Platný tarif za dopisnici do zahraničí ke dni expedice zásilky byl 55 hal. Zásilka je poslána do Ebensee (okres Gmunden, Horní Rakousko). Druhá dnešní ukázka je na následující straně nahoře. Jedná se o doporučenou zásilku, pohlednici poslanou z Tarnova do Vídně. R-nálepka je částečně perforovaná, na žlutém papíru, potisk černý R / Tarnów 1/2170. Jedná se opět o původní, rakouskou R-nálepku. Na zásilce jsou nalepeny známky: 20 hal. zeleně olivová, Fi:61, (vydání z února 1919, platnost do 31.5.1919), 2x15 hal. červená, Fi:76 a 1x
Syrena 201
- 3 5 hal. zelená, Fi 74 (vydání z 27.1.1919, platnost původně do 15.2.1920, opět platné od 29.9.1920. Konečná platnost známek skončila 5.6.1922). Celkem frankatura zásilky 55 hal, což opět odpovídá platnému tarifu ke dni expedice zásilky (od 25.2.1919). Expediční razítka pošty TARNÓW 1 /*2c*
jsou s datem 14.IV.19-VIII. Razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží, podle polské typologie razítek je to razítko typu VIII. Cenzurní razítko CENZURA LISTÓW / KRAKÓW-DWORZEC je na zásilku otištěno v červeně fialové barvě!! O tom se publikace o vojenských cenzurách 1918-1920 autorů Brzozowský, Tokar nezmiňuje. Uvádí u tohoto cenzurního razítka jen otisky v barvě černé!! Jinak použití cenzurního razítka souhlasí, obě naše dnešní ukázky jsou z dubna 1919 (14. a 18.4.1919). Kresba cenzurního rarazítka je vlevo. Naše první dnešní ukázka poslaná z Krakova do Ebensee je publikována i v práci autorů Brzozowski-Tokar o polských vojenských cenzurách, a to na str.167 nahoře. Asi ji autorům publikace tehdy majitel zásilky zapůjčil stejně jako dnes nám! Obě zásilky jsou z exponátu kolegy Stefana PETRIUKA z Německa, kterého touto cestou srdečně zdravíme a za zapůjčení obou zásilek mu srdečně děkujeme! **********************************************************************************
Úřední známka na úředním formuláři poslaném z Katowic do Cieszyna 21.3.1939. Na stránkách Syreny již byly polské úřední známky několikrát popsány, ale vždy se jednalo o použití úředních známek na dopisech. Na úředním formuláři ještě ne! Reprodukce formuláře s touto známkou pro obyčejné zásilky je na následující straně. Vlevo je otisk listovního razítka Krajského Slezského úřadu v Katovicích (Urząd Wojewódzki Śląski). Otisk razítka je na zadní části formuláře. Formulář byl poslán na Dobrovolný hasičský sbor ve Fryštátě. Proto se uchoval v archivu tohoto sboru.
Syrena 201
- 4 -
Razítka na přední i zadní straně formuláře včetně razítka s podpisem vedoucího Oddělení cestovního ruchu v Katovicích jsou v červené barvě. Úřední známky sloužily již podle jejich názvu pro vyplácení úředních zásilek odesílaných úřady, a proto nemohly být používány soukromými osobami. Pro obyčejné zásilky byly určeny známky modro fialové, pro doporučené zásilky pak známky červené. Na naší ukázce je úřední známka modro fialová pro obyčejné úřední zásilky, Fi: č.U 19, vydání z 1.4.1935. Platnost známek skončila po vypuknutí II.světové války počátkem září 1939. Známky byly tištěny jedno sektorovými válci po 150 kusů známek (10x15). Perforace známky byla rámcová ZR 12:12 ½. Formulář je pozvánkou hasičskému sboru na technickou prohlídku požárnických vozidel. Formulář pro Syrenu zapůjčil majitel Prvního hasičského Muzea v Českém Těšíně kolega Josef JENDŘIŠÁK. Úřední známka je oražena razítkem pošty KATOWICE 1 s datem na můstku razítka 22 III 39-18. Pro Syrenu připravil Ota ŠRUBAŘ. Navštivte hasičské muzeum v Českém Těšíně. Muzeum se nachází na ul. Ostravské č.285 ve spodním patře pod hospodou Starý Mlýn. Majitel je Josef Jendřišák, Ostravská 66, 737 01 Český Těšín.Tel.604 641 222 e-mail:
[email protected]. www.volny.cz/fijepo/ Kolega Josef Jendřišák je členem našeho Klubu a členem redakční rady Syreny. Sbírá známky s požárnickou tématikou. Přijďte se podívat do jeho muzea, uvidíte tam řadu zajímavých exponátů!
Syrena 201
- 5 Doporučená zásilka z pošty Karwina 1 z období polského záboru z března 1939 s expedičními razítky s rozlišením „c“ i „d“(! ) na jedné zásilce.
Doporučená zásilka je poslána z Karviné do Citova, p.p. Brodek u Přerova 6.3.1939. na zásilce je Rrazítko pošty R/a KARWINA 1 / Nr.325. Na zásilce je vylepena celá série známek s doplatkem, vydání Zimní pomoc Fi: 327-329, vydání z 21.12.1938 a 15.2.1939 (5+5gr červeně pomerančová, 25 + 10 gr. hnědě fialová a 55 + 15 gr. fialově ultramarínová). Dále je na zásilce vylepena známka 25 gr. Fi: 309 (hnědě fialová, vydání z 11.11.1938, platnost do počátku září 1939) a známka 55 gr. Fi: 318 (fialově ultramarínová, vydání z 11.11.1938, platnost do počátku září 1939). Frankatura celkem 1,65 zł. Platný tarif za doporučenou zásilku do Česko-Slovenska ke dni expedice zásilky při váze do 20 g. 45 gr., příplatek DOPORUČENĚ 45 gr. celkem 90 gr. Zásilka je tedy o 75 gr.přeplacena. Kdyby byla těžší jak 20 g, tak se doplácelo za každých započatých 20g + 30gr. Zásilka by tedy musela vážit 60g.(!!) a ještě by byla o 15 gr. přeplacena nebo by musela vážit 80g, a to by zase 15 gr.do tarifu scházelo! Vysvětlením může být i to, že odesilatel chtěl mít na zásilce hodně známek a na tarifu mu až tak nezáleželo!! Hlavně tomu napovídá celá série Zimní pomoci vylepená na zásilce. Zásilka má žlutočernou nálepku o devizové kontrole, Známky jsou oraženy 3x razítkem KARWINA 1 / *c* a 4x razítkem KARWINA 1 / *d*. To také napovídá tomu, že zásilka byla dělána pro efekt, bez ohledu na platný tarif. Všechna razítka na zásilce mají na můstku datum -6 III 39 16. Pošta KARWINA 1 (Hlavní pošta) byla Polskem obsazena 10.10.1938. Karviná měla v r.1921 celkem 19.229 obyvatel ( v tom 4951 čs., 1849 něm., 8903 pol., 95 žid. , 20 jiné a 3411 bez udání národnosti. V r.1930 měla Karviná již 22.317 obyvatel (v tom 9461 čs., 9806 pol. a 1417 něm.). Vzhledem k vysokému počtu obyvatel hlásících se k polské národnosti, měla pošta Karviná1 od června 1938 již razítka M 50 s rozlišením „a“, “b“, „c“, „d“, „e“, „f“. Polská razítka v době záboru jsou známa
Syrena 201
- 6 z Karviné s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“. R-zásilku z pošty Karwina 1 jsme publikovali v Syreně č.123 na str.35. (s R/a) s datem 31 X 38 18 (do Olomouce), expediční razítko bylo s rozlišením „d“. Byla to zásilka od majitele dnešní ukázky kolegy ing.Mirko BACHRATÉHO z Bratislavy. Polský časopis Filatelista č.10 z r.1998 publikoval jen samotný otisk R/a razítka. Jiný otisk R-razítka z pošty Karwina 1 než R/a neznáme!
Druhá dnešní R-zásilka z pošty KARWINA 1 je poslána stejným odesílatelem a na stejnou adresu jak ta první. Frankatura zásilky svědčí o tom, že odesilatel nehleděl na platný tarif (90 gr. při váze do 20g), ale že mu šlo o efekt, aby byla zásilka vylepena zajímavými známkami. Mimo známky 55 gr. je na zásilku vylepena celá série „Mezinárodní lyžařské závody FIS v Zakopaném“, vydání ze 6.2.1939. Na zásilku jsou dokonce vylepeny dvojice známek 15, 25 a 30gr. (Fi: č.330-332). Frankatura celkem 1,40 zł. Zásilka je tedy zase přeplacena, tentokráte o 50gr. Kdyby zásilka byla těžší než 20g, doplatek by byl 30 gr. za každých, dalších, započatých 20g. Zásilka by musela vážit 40g a byla by ještě přeplacena o 20gr. nebo by musela vážit 60g (!),a pak by byla nedoplacena o 10 gr. R-razítko pošty je R/a / KARWINA 1 / 699. Expediční razítka jsou s rozlišením *d*, KARWINA 1 /*d* s datem na můstku razítka 17 III 39 16. Zásilka je tedy již poslána do Protektorátu (k záboru celé české části Česko-Slovenska došlo 15.3.1939 a na Slovensku vznikl současně tak zvaný Slovenský štát). Za obě ukázky děkujeme ing. Mirko Bachratému do Bratislavy. **********************************************************************************
Nečekaný ohlas na zásilky s provizorními razítky pošty Jablunkov po osvobození v r. 1945. Začalo to publikací neobvykle se vyskytujícího razítka na poštách po r.1945. Bylo to razítko jedno kruhové s můstkem, kde se nachází plné datum (den, měsíc a rok) a název pošty. Zásilku jsme publikovali v Syreně č.189 na str.26. Ozvali se nám dva kolegové: Ota ŠRUBAŘ a Mgr.Bohdan Hejduk. Výsledkem byl druhý článek v Syreně č.193 na str. 2-7. Neobvyklé razítko (jedno kruhové
Syrena 201
- 7 s můstkem a názvem pošty nám bylo zasláno tehdy s daty 21.IX., 22.IX., 5.X., 24.XI., 29.XI., 21.XII. 1945 a dokonce z 22.I.1946! Navíc nám bylo zasláno běžné, tehdy používané provizorní razítko JABLUNKOV / 1945 /*** s datem 25.VIII.1945. Dnes máme k dispozici další ukázky: Razítka jednookruhová s plným datem na můstku a názvem pošty v dolní části razítka:
Nahoře je R-zásilka poslaná do Českého Těšína s provizorní R-nálepkou (německou) pošty Skřečoň, přetištěnou 2-řádkovým, provizorním razítkem pošty v Jablunkově, POŠTOVNÍ ÚŘAD / JABLUNKOV. Na můstku expedičního, jedno kruhového razítka pošty Jablunkov je datum 20.IX.1945. Toto datum je nejstarším datem nám dosud známým u tohoto razítka. Dole je obyčejná zásilka poslaná do Prahy s expedičním razítkem pošty v Jablunkově, ale již s datem
Syrena 201
- 8 24.I.1946.!! Níže je ještě jedna zásilka s razítkem, které má datum dokonce z 29.I.1946. Zásilka je poslána do Moravské Ostravy, je to služební zásilka Porta prostá. Toto datum razítka je zatím nám známé nejpozději použité na zásilce. Byly nám tentokrát předloženy zásilky s tímto razítkem i s daty: 5.X.1945, 11.XII.1945 a 17.XII.1945.
Bylo nám předloženo i druhé, provizorní, dvoukruhové razítko JABLUNKOV / 1945 /***. Toto razítko je doplněno datumovkou s datem -6.VIII.1945. Jedná se o služební, doporučenou zásilku. Provizorní R-ka je v levém dolním rohu zásilky poslané na poštu do Frýdlantu nad Ostravicí. Toto je
Syrena 201
- 9 nejstarší nám známé datum tohoto typu provizorního razítka z pošty v Jablunkově. Nejzazší datum zásilky s použitím tohoto typu razítka je 14.XI.1945. Jedná se o doporučenou zásilku poslanou do Prahy s provizorní R-nálepkou na R-nálepce německé z pošty Bohumín. Tato je přetištěna jedno řádkovým nápisem jen JABLUNKOV. Viz reprodukce níže.
Třetím typem provizorního, expedičního razítka pošty v Jablunkově je dvou řádkové razítko POŠTOVNÍ ÚŘAD / JABLUNKOV. S tímto razítkem jsme se již setkali při označení německých provizor-
Syrena 201
- 10 ních R-nálepek. Ukázka je na předcházející straně dole. Zásilka je poslána na přednostu poštovního úřadu ve Sviadnově okr.Místek s datem 20.VII.1945. Stejně jako v Syreně č.193 i zde byly použity poštou v Jablunkově jako provizorní, německé Rnálepky pošty ve Skřečoni a v Bohumíně. Závěr: Pošta v Jablunkově po válce používala celkem tři, různá provizorní, expediční razítka (zatím podle našich zjištění): 1) dvouřádkové razítko POŠTOVNÍ ÚŘAD / JABLUNKOV (nám známé datum 20.VII.1945). Razítko bylo doplňováno datumovkou. 2) dvoukruhové razítko s můstkem a letopočtem (zatím jen 1945) JABLUNKOV / 1945 / ***. Toto razítko bylo doplňováno rovněž datumovkou. Nám známá doba použití od 6.8.1945 do 14.11.1945. 3) Jednořádkové razítko s můstkem na kterém je celé datum (den, měsíc a rok) s názvem JABLUNKOV v dolní části razítka. Nám známé použití je od 20.9.1945 do zatím 29.1.1946. Nejméně poslední dvě razítka byla používána poštou souběžně! Za dnešní ukázky děkujeme ing. Milanovi CHMELOVI z Frýdku-Místku, skany pořídil ing. Bohuslav HAGER. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************
Ještě jednou ke kolaborantskému razítku z Frýdku „Wir sind Frei“ z března 1939. Razítko jsme publikovali v Syreně č.185 na straně 10. Vysvětlivky k razítku a dni jeho použití (14.3.1939) jsou v Syreně č 193 na str.13. K razítku se nám ozval ještě pan ing.Milan Chmel z Frýdku-Místku a poslal nám s tímto razítkem také jednu zásilku.
K problematice píše: Frýdek měl v dané době dvě pošty, Frýdek 1 a Frýdek 2. Kolaborantské razítko bylo použito u obou pošt, a to u pošty Frýdek 2/d /*** na reprodukci s datem 14.III.39-19. Je ale zajímavé, že toto razítko nebylo použito u pošty Místek (alespoň já jsem ho touto poštou použité neviděl). Ve vysvětlivce k problematice v Syreně č.193 na str.13 je uvedeno, proč mohlo být razítko použito již 14.III.1939, zvláště, je-li v časovém údaji expedičního razítka uveden čas 19 hodin! Oficielně byla česká část Česko-Slovenska obsazena Němci až 15.III.1939! Ve Frýdku a Místku byli Němci ale již 14.III.1939 odpoledne. V Syreně č.185 str.10 je použito na zásilce expediční razítko pošty Frýdek 2 / e / *Č.S.P.*, typ M 41 Zde je expediční razítko FRÝDEK 2 / d / ***, typ M 45. Razítko bylo s rozlišením „a“, „c“, „d“, „g“.
Syrena 201
- 11 Razítko s rozlišením „d“ bylo v použití od r.1924 do r.1939. Frankatura zásilky je 55 hal. Tarif za dopisnici byl k datu expedice zásilky ale jen 50 hal. Přichází v úvahu domněnka ze Syreny 193/13, zda právě tato zásilka není „udělána“ dodatečně!!? **********************************************************************************
K vlakové poště FRIEDEK-MISTEK-MÄHR.OSTRAU-ODERFURT ze Syreny č.193 str.35., zásilka ze 16.2.14. K publikované vlakové poště, kterou jsme považovali za VP č.430, se nám ozval sám majitel zásilky s tím, že se asi nejedná o VP 430, ale 439 (Monografie, Díl 14, Vost. 3516/2). Rozdíl je v typu razítka, není to typ E 272 jak uvádí Monografie, ale typ E 273. Tento doplněk je publikován v Syreně 197 na str.18 od vlastníka zásilky ing.Svatopluka Petra. Trasa VP 3516/2 na razítku zásilky není Friedek-Mistek – M.Ostrau / 439. Na naší ukázce ze Syreny 193/35 je trasa ještě doplněna za Mähr.Ostrau o Oderfurt. K problematice se nám ozval i ing.Milan Chmel z Frýdku-Místku a píše: Prozkoumejte znovu publikovaný korespondenční lístek, mi se jeví, že se jedná o vlakovou poštu č.439! Toto by korespondovalo s mnou přiloženou vlakovou poštou č.438. V obou případech by bylo třeba doplnit Monografii, položky VP 3515 a 3516. Je vidět, že naši čtenáři čtou pozorně a že jim nic neunikne! Jsme jim za to vděčni a děkujeme jim. Níže je ukázka zásilky s razítkem VP č.438
Na zásilce je razítko VP 3515 MÄHR.OSTRAU-ODERFURT-FRIEDLAND/438. Datum na můstku razítka je -8.VII.14. Zásilka je poslána na C.K.Okresní školní radu v Místku. V Monografii je VP 3515 uváděna na trase MÄHR.OSTRAU-FRIEDLAND / 438 (bez ODERFURT)!! Typ razítka je v Monografii uváděn jako E 272, ale i zde to je typ E 273!! Ing.Milan Chmel píše, že by bylo třeba v Monografii doplnit položky VP 3515 a 3516! Ale kdo to provede? Bůh ví, kdy vyjde opravený a doplněný 14.Díl Monografie čs.známek!! Za pohotovou ukázku VP 438 ing. Milanovi CHMELOVI děkujeme! Ing. Milan Chmel nás upozorňuje ještě na jednu chybu, a to v Syreně č.191 na str.31 ve výčtu typů razítek vlakové pošty č.1, kde chybně uvádíme použitý i typ razítka E 276 a má být E 266. Jedná se zde o překlep. Děkujeme i za upozornění na tuto chybu! Ing. Milan Chmel se ještě ptá, co znamenají vyobrazení v Syreně č.191 na str.26 dole u razítka poštovny Nýdek a od kdy je v razítku č.1 poštovny čárka nad „Y“ NÝDEK?
Syrena 201
- 12 Razítko poštovny č.1 je zde znázorněno proto, aby byl vidět rozdíl mezi razítkem normálním a znárodněným (1 a 1z). To znárodněné (1z) jsme dosud neviděli. Reprodukce razítka česko-polského je tam proto, aby bylo vidět, že i po něm pátráme, a to dosud bezvýsledně! Pokud se jedná o čárku nad „Y“ NÝDEK, reprodukce jsme převzali z publikace Oldřicha Tovačovského o poštovnách na Těšínském Slezsku ze strany 41!!! Pan ing.Chmel má pravdu, v originále razítka č.1 poštovny čárka nad „Y“ skutečně není a není asi také ani v razítku 1z (znárodněném, jestli existuje?)!! **********************************************************************************
Doporučená zásilka poslaná z pošty ŁÓDŹ 2 do Opoczna 30.6.1945.
Doporučená zásilka, R-razítko R / ŁÓDŹ 2 / Nr 3588/I, odesilatel Pravoslavná farnost v Łodzi, posláno na soukromou osobu do Opoczna 30.6.1945, expediční razítka jednookruhová s můstkem, ŁÓDŹ 2 /a 30 6 45. Zásilka je s vojenskou cenzurou „I“ č.1065, typ 10. Vojenská poválečná cenzura „I“ s orlicí a dvouřádkovým nápisem „Sprawdzono przez cenzurę wojskową“ + číslo příslušné cenzury byla zavedena v říjnu 1944 a byla používána do konce ledna 1946 než byla vystřídána jinými dvěma typy cenzur „II“ a „III“. Cenzura „I“ má čísla od 1 do 2200. Ve stovce (1000-1100) byla neznámá čísla cenzury: 1020, 1040, 1051,1062, typ 9. typ 10. 1077, 1092, 1093, 1096, 1099. Známé cenzury v této stovce jsou všechny typu 10 mimo cenzur s čísly: 1038, 1045, 1067, 1075,1083, 1094, které jsou typu 9. Naše cenzura č.1065 (i když je velice špatně na zásilce otištěna) je typu 10. Jde to určit podle čáry nad číslem cenzury, která u typu 9 končí pod „j“ (wojskowa) a u typu 10 je delší a
Syrena 201
- 13 končí až pod písmenem „s“ (wojskowa), což lze zřetelně určit. Typologie cenzury a její známá čísla jsou v Syreně č.110. Opoczno leží asi 70 km jihovýchodně od LODZI. Z oblasti jsme publikovali čís-
lo cenzury 1021, zásilka z pošty ŁÓDŹ 1 z 3.IV.1945 a číslo 1010 z pošty ŁÓDŹ 11 s datem 16. 5. 1945. Na předcházející straně jsou kresby typů 9 a 10 cenzury, ale s jinými čísly. Frankatura zásilky je známkami: 2x 50gr. Fi: č.262 (fialově hnědá), vydání z 25.5.1945, platnost do 15.4.1948, a známkou 2 zł. Fi: č.264 (modrá), vydání ze 14.4.1945, platnost do 1.7.1946. Frankatura celkem 3 zł. Platný tarif (od 1.1.1945 do 1.9.1945) za mimo místní zásilku do 20g 1 zł., příplatek DOPORUČENĚ 2 zł. Tarif celkem 3 zł. Zásilka přijatá 30.6.1945 byla z pošty ŁÓDŹ 2 (razítko na zadní straně zcela vlevo dole) expedována na poštu ŁÓDŹ 1 (razítko na zadní straně zcela vpravo nahoře), datum 2.7.1945. Do Opoczna dorazila zásilka 3.7.1945 (razítko uprostřed, OPOCZNO /a datum 3 7 45. Tentýž den byl první pokus zásilku v Opocznie doručit. Další pokusy byly 4.7., 9.7. a 10.7.1945. Data s podpisem a poznámkou „adresat nieobecny“ (adresát nepřítomen ) na zadní straně obálky. 13.7. byla na klopě zásilky napsána poznámka: „adresatka odmówiła przyjęcia“ + podpis (adresátka odmítla přijetí). Na přední straně zásilky bylo místo doručení „Opoczno“ přeškrtáno a ručně dopsáno „Zw.ŁÓDŹ“ (Zpět ŁÓDŹ). Zásilka se vrátila následující den na poštu ŁÓDŹ 7 / *3e* s datem na můstku razítka 14 VII 45-■. Razítko je na zadní straně zásilky zcela vlevo nahoře. Zajímavé, jak dlouho se pošta v Opocznie pokoušela zásilku doručit, než byla odmítnuta. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Poštovna DĘBOWIEC, Vpú Skoczów. Obec leží v okrese Cieszyn na polské straně, asi 12 km jihovýchodně od Karviné nebo 12 km severovýchodně od Těšína. Poštovna zahájila provoz 16.9.1909. Vpú pro poštovnu byla pošta Skotschau/Skoczów (od r.1909) a Skoczów (od r.1920). Poštovna používala jedno razítko za Rakousko-Uherska,dvouřádkové,polsko-německé *DĘBOWIEC
Syrena 201
- 14 (SKOCZÓW) / BAUMGARTEN (SKOTSCHAU)*. Razítko má rozměr 53x14 mm a je známo s otisky v barvě fialové. S tímto razítkem jsme publikovali zásilku poslanou na Polní poštu č.29. Vpú Skotschau / Skoczów, expediční razítko SKOTSCHAU / SKOCZÓW /d s datem na můstku razítka 23.III.1915. (Viz Syrena č.120 str.5). Pan Tovačovský ve své práci o poštovnách na Těšínsku uvádí s prvním razítkem poštovny zásilku (pohlednici) poslanou do Vidnavy s datem 23.II.1916. (Viz reprodukce dole).
Horní zásilka je ta z publikace pana Tovačovského. Pro publikaci v Syreně nám ji nyní zapůjčil její současný majitel Dr.Adrián JUNGA. Jemu patří i dolní zásilka na této straně, poslaná do Tyry. Obě zásilky mají hezké otisky razítek poštovny, s otisky expedičních razítek Vpú Skoczów je to již horší. Na dolní zásilce nejde na razítku Bohužel rozluštit ani datum. Podle známek na zásilkách musí být obě zásilky z přibližně stejné doby, jen horní zásilka je pohlednice a dolní zásilka je obálka z dopisu.
Syrena 201
- 15 Druhým razítkem poštovny je již razítko používané poštovnou podle našich dokladů až od roku 1920. Zásilka se objevila na aukci firmy Alfil 13.7.2011 pod číslem losu 854. Vyvolávací cena zásilky byla 5.000 Kč, dosažená cena na aukci byla 11.000 Kč !! Zásilku koupil filatelista z Polska. Jeden náš kolega nabídl v aukci za zásilku 10.500 Kč, Bohužel byl vyšší nabídkou vyřazen.
Zásilka (pohled) je poslaná do Frýdku Expediční razítko Vpú Skoczów, expediční razítko SKOTSCHAU * SKOCZÓW /a s datem na můstku razítka 12.VII.20. Zásilka je vyplacena dvěmi známkami 5 fen. (zelené), Fi: SO 1. Platný tarif za pohlednici v zahraniční poštovní přepravě byl od 15.4. do 15.8.1920 40 fen. Skutečné Porto je jen ¼ tarifu!! Dokonce tarif pro vnitrostátní pohlednice byl ve stejném období 25 fen. Zásilka je tedy každopádně nedostatečně vyplacena! Viz „Zeszyty szkoleniowe PZF č.11, tabulky I.A. a I.B.“ (str.4-5). Za zapůjčení zásilky pro Syrenu děkujeme kolegovi Andrzejovi LISZTWANOWI! Rozměr tohoto razítka poštovny je 55 x 16 mm. Razítko je obdélníkové, dvouřádkové, jen polský text: „Polska Składnica Pocztowa / DĘBOWIEC (Skoczów)“. Pan Tovačovský uvádí jemu známý výskyt na recepise s datem 2.8.1930. Barvu otisku uvádí jako fialovou, na naší ukázce je otisk razítka poštovny šedě černý! Pan Tovačovský uvažuje o tom, že mezi oběma razítky poštovny muselo být ještě jedno razítko, ale jeho existence nebyla dosud doložena a dokázána, tedy jakoby neexistovalo! Na následující straně je zásilka (dopis) poslaná do Dębowca z Opavy. Jedná se tedy o zahraniční zásilku. Odesilatelem zásilky je Zemská správní komise pro Slezsko. Tarif za zásilku váhy do 20g činil v období od 1.8.1920 do 31.12.1921 1,25 Kč. Frankatura známkami: Hradčany, Pofis č.7, perforovaná, 15 hal. oranžově červená, Holubice, 10 hal. olivově hnědá, Pofis č.146A a Hospodářství a věda 100 hal. Pofis 164. Frankatura celkem 1,25 Kč, odpovídá tarifu. Expediční razítko pošty Opava, razítko katal.č.1673/1 (Monografie Díl 17/I). Razítko je typu M 44 OPAVA 1 * TROPAU 1 */ Č.S.P. / 3c. Datum na můstku razítka je 25.III.21-7. Zásilka byla jako zahraniční cenzurována polskou vojenskou cenzurou (1918-1922). Jedná se o krakovskou cenzuru č.11, „K.C“ v kruhu o průměru 28 mm, otisk světle fialový, doba použití cenzurního razítka od prosince 1920 do března 1921. Potud je rovněž vše v pořádku. Po tom, co zásilka přišla do místa adresáta, na ni poštovna otiskla své razítko jako příchozí, otisk je fialový. Zásilka byla ale podle adresy nedoručitelná. Proto na ni ručně modrou pastelkou napsali: „Adresat nie znany, z powrotem“ (adresát neznámý, zpět). Někdo jiný níže dopsal „Opava“. Před zpětným odesláním zásilky na ni poštovna v Dębowcu otiskla ještě jednou své razítko, tentokráte jako
Syrena 201
- 16 expediční. Když porovnáme tuto zásilku a tu předcházející z aukce, je to po stránce filatelistické značný rozdíl. Zde souhlasí tarif, jsou poměrně hezké otisky expedičních razítek, hezké oba otisky razítka poštovny, dokonce polská vojenská cenzura. Kolik by dali na aukci za tuto zásilku, když za tu předcházející zaplatil nabyvatel 11.000 Kč?? Je to neporovnatelné!
Za ukázku této zásilky nahoře děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI.
Nahoře je inflační dopis poslaný z Dębowca do Brna doporučeně. R-razítko pošty Skoczów R /SKOCZÓW / Nr.574. Expediční razítko stejné jak na zásilce SO na str.15 této Syreny. Tam je ale razítko německo-polské, zde již znárodněné ...*/SKOCZÓW /a s datem na můstku razítka 15.III.24.VIII 6.
Syrena 201
- 17 Na přední straně je otisk razítka poštovny v Dębowcu. Na přední straně v místě pro nalepení známky je ručně napsána částka 1,050.000 (Mk), což svědčí o inflačním období v Polsku. Frankatura zásilky je na zadní straně dopisu.
Na zadní straně zásilky jsou nalepeny známky: Fi: č.169 cihlově červená, přetisk 25.000/20 Mk, Fi: č.174, (3 kusy), červeně fialová, nominál 300.000 každá, a Fi: č.170 modrá, přetisk 50.000/10 Mk. Frankatura celkem 975.000 Mk. Proti vyznačenému portu na přední straně schází 75.000 Mk.! Platný tarif do Československa od 1. do 16.4.1924 byl 450.000 Mk. Příplatek za každých dalších 20g po 300.000 Mk. Podle vypočteného tarifu na přední straně (vpravo nahoře ručně vepsáno) musela mít zásilka váhu v rozmezí 40-60g (450.000 + 2x 300.000 = 1,050.000 Mk. Asi úředník, co známky na poště na zásilku lepil neuměl počítat!?
Vratný recepis poslaný do Dębowca z Okresního soudu v Těšíně na Annu Kajfosz. Zásilka byla vyřízena podle razítka Vpú pošty ve Skoczowie 30.VIII.30 11. Razítko je již jen s polským textem SKOCZÓW /e. Razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží, podle polské typologie razítek je to razítko typu VIII. Vlevo je vidět prosakující přes papír razítko poštovny. Hlavička soudu je na recepise otištěna jedno řádkovým razítkem, text podtržen, otisk černě fialový. Druhá strana vratného recepisu je na následující straně nahoře. Zde je otisk příchozího razítka poštovny, které prosakovalo na textovou stranu recepisu. Na zadní straně recepisu zase prosakuje přes
Syrena 201
- 18 papír jednořádková hlavička soudu. Na zadní straně recepisu je ještě otisk expedičního razítka pošty v Těšíně (dosti nekvalitní) s datem 20.VIII.1930! Razítko má již jen text polský. Je dvou kruhové,
kdysi jsme si je v Syreně označili jako razítko „československého typu“. Za ukázky na str.16 dole a na str.17-18 děkujeme Dr.Adriánovi JUNGOWI. Je třeba si opravit dobu použití druhého razítka poštovny v Dębowcu od 12.7.1920 do 30.8.1930!! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Zpáteční lístek na zásilku poslanou z Těšína do Radvanic 6.4.1911.
Nahoře je přední strana zpátečního lístku, dole je dvojice razítek ze zadní strany zpátečního lístku (výseč). Zpáteční lístek je na zásilku poslanou z Těšína do Bartovic na Johana Křistka. Zásilka byla poslána z Těšína 6.4. 1911 (viz razítko na zadní straně zpátečního lístku. Razítko je dvoukruhové, německo-polské TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /i s datem a časovým rozlišením uvnitř razítka 6/4 /2-5 / 11. Razítko je typu G 115, v používání bylo na poště od r.1897. Bylo s rozlišením „b“, „c“,
Syrena 201
- 19 „d“, „g“ , „h“ „i“. Toto těšínské razítko se vyskytuje většinou na úředních dokumentech. V Radvancích bylo tentýž den, viz razítko doručení na textové straně vlevo dole RADWANITZ (SCHLES) / RADVANICE (SLEZS.) s datem uvnitř razítka 6/4 /VIII-6 /11. Razítko je opět dvou kruhové, německo-české s datem a časovým rozlišením. Razítko je typu G 112. Zásilku převzal J.Křistek 7.4.1911, což stvrdil svým podpisem. Podepsal se vlevo u razítka i doručující zřízenec pošty. Zpáteční lístek byl z Radvanic odeslán do Těšína 7.4.1911. Expediční razítko je na zadní straně zpátečního lístku. Je opět dvoukruhové, německo-české, s datem uprostřed razítka, datum ale bez časového rozlišení RADWANITZ (SCHLES.) / RADVANICE (SLEZS.) datum 7/4/11. razítko je typu G 108, na poště bylo v použití od r.1895. Pošta v Radvancích za Rakouska používala jen tyto dvě uvedená razítka (G 108 a G 112). Na zpátečním lístku pod pomlčkou mezi „Rűckschein a Lístek zpáteční“ je otištěno úřední, jednořádkové razítko v černé barvě TESCHEN (délka 19 mm). Razítko je velice slabě otištěno a na reprodukci je jen nepatrně čitelné. Místo je označeno šipkou. Po vzniku ČSR byla obě rakouská razítka používána dále i Československou poštou. Rakouské razítko typ G 108 jako typ D 9 a razítko typ G 112 jako typ D 10, a to v období 1918-1919. Obě razítka byla také znárodněna (byl na nich vylámán německý text) Ve znárodněné podobě byla použita jako typ D 9z a D 10z. Obě v použití 1919-1920.
Nahoře je zásilka poslaná z Radvanic do Moravské Ostravy 6.5.1919. Na zásilce je již otisk původního rakouského razítka typ G 108 ve znárodněné podobě jako typ D 9z ……RADVANICE (SLEZS.) s datem 6/5/19. Bartovice leží mezi Šenovém a Radvanicemi. V roce 1911 nebyla v Bartovicích pošta. Poštu v Bartovicích doručoval poštovní úřad v Radvanicích. Tehdejší Radvanice, to je dnešní OstravaRadvanice. Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Zásilka poslaná z pošty ODERBERG STADT (Bohumín 2) do Těšína 22.8.1887. Kdysi jsme se o tom již zmínili, že v Bohumíně pošta číslo 1 je ta na nádraží a původní první pošta města je s číslem 2. Všude jinde je to opačně. První pošta je č.1 a druhá (na nádraží) má č.2. Pošta ODERBERG, pak ODERBERG STADT a konečně ODERBERG 2-Bohumín 2: Pošta byla otevřena 1.10.1847. Za Rakouska používala celkem 4 razítka (Monografie Díl 13, str.530, katal.č.1688): 1688/1) ODERBERG , razítko typ G 28, v používání od r.1847, 1688/2) ODERBERG / STADT, razítko typ E 122, v používání od r.1874,
Syrena 201
- 20 1688/3) ODERBERG 2 / BOGUMIN 2, razítko typ G 108, v používání od r.1897, 1688/4) ODERBERG 2 / BOGUMIN 2/a, razítko typ G 134, v používání od r.19...? Ke změně názvu na Bohumín 2 došlo od 17.2.1896.
Přední a zadní strana zásilky poslané z Bohumína do Těšína. Expediční razítko ODERBERG / STADT (katal.č.1688/2, typ E 122) s datem uvnitř razítka 22/8/87. Razítko je jedno kruhové, jen německý text, datum bez časového rozlišení. Frankatura na zadní straně zásilky rakouskou známkou, růžovou 5 kr. Zásilka je poslána na Franze Okulusa, rotmistra 10.praporu domobrany v Těšíně. Tentýž den byla zásilka již v Těšíně, svědčí o tom otisk příchozího razítka pošty v Těšíně na zadní
Syrena 201
- 21 straně zásilky TESCHEN (katal.č.2417/10, typ E 186, Monografie, Díl 14 str.212.) s datem uvnitř razítka 22/8/5-9 A/87. Razítko je jedno kruhové, jen německý text, datum s časovým rozlišením (5-9 hodin večer). Razítko bylo na poště používáno od r.1875. Razítko podle výšky písmen a šířky písmene „N“ (TESCHEN) je známo ve 3 variantách, které se od sebe nepatrně liší. Odlišit je lze jen při dokonalých otiscích. Průměr razítka je 26 mm. Pošta Bohumín 1 ( BAHNHOF-nádraží) vznikla až 15.2.1850! Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Zásilka z Morávky poslaná do Prahy poslední den polského záboru 9.12.1938.
Morávka byla zabrána Polskem 16.XI.1938 a vrácena Česko-Slovensku 9.12.1938. Více k tomu v Syreně č.199 na str.35, kde byla publikována zásilka poslaná do Ostravy-Hulváky také z posledního dne polského záboru, na které byla smíšená, česko-polská frankatura. Dnes je nahoře zásilka jen s polskou frankaturou. Zřejmě si chtěl někdo udělat na tuto událost suvenýr. Zásilka je také nedostatečně vyfrankována. Jsou na ní nalepeny dvě známky Fi: č. 296 (červeno-hnědá), vydání z 1.4.1937. Platný tarif za dopis do zahraničí do 20g (sleva pro Česko-Slovensko do konce roku 1938) 45 gr. Do tarifu tedy schází 15 gr.. Zásilka na reprodukci nahoře je zobrazena jen černo-bíle. Pošta Moravka v době polského záboru používala jedno běžné expediční razítko MORAWKA *a*. Za ukázku děkujeme Dr.Adrianowi JUNGOWI
Zásilka ze Šnejdárkova tažení z 28.1.1919 poslaná z pošty Těšín 1 s doplatným? Zásilka pochází evidentně od českých vojáků z období Šnejdárkova tažení proti Polsku. Byla poslána z pošty Těšín 1, odkud je posláno z té doby nejvíce zásilek do Československa (druhou největší odesílací poštou zásilek československých vojáků z Polsku zabraných území je pošta v Moravské Ostravě). Odesílatel píše do Brna: Předně Ti posílám srdečný pozdrav. Jsme v Těšíně, napřed jsme byli ve Vítkovicích a M.Ostravě. Pozdrav na rodiče, s pozdravem Ludva“. Československé vojsko obsadilo celý Těšín 27.ledna 1919. Zásilka je tedy poslána den po obsazení, následně 28.1.1919. Expediční razítko je německo-polské, ještě rakouské TESCHEN 1 /CIESZYN 1/3a s datem na můstku razítka 28.I.19-6. Razítko je dvou kruhové s rozlišením „3a“, typ G 134. Zásilky československých vojáků z té doby byly posílány do ČSR jako „Polní pošta“, a tedy nevyplaceně. Stejně tak je naše zásilka označena nápisem „Polní pošta“ v místě pro nalepení známky. Někdo ale zásilku zatížil doplatným (modrá tužka), ale proč? Tarif za zahraniční dopis váhy do 20g
Syrena 201
- 22 činil v Polsku ke dni expedice zásilky 50 hal. (fen.). Tedy proto? Pošta asi považovala zásilku jako zahraniční? Asi den po obsazení Těšína ještě nebyla pošta pod kontrolou Československé pošty? Doplatné stejně nebylo v místě doručení v Brně ani vybráno!
Datum na expedičním razítku i v textu sdělení je 28.1.1919, tedy druhý den po obsazení celého Těšína československým vojskem. Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Vlaková pošta HALLE-SAGAN z 8.4.1933.
Obě stanice vlakové pošty tehdy byly na jednom území (v Německu) Dnes leží HALLE v Německu a SAGAN (polsky ŻAGAŃ) v Polsku. O Żagani jsme kdysi v Syreně psali v článku o známém útěku
Syrena 201
- 23 spojeneckých letců ze zajateckého tábora, který byl zpracován i do filmové podoby. Na útěku se tehdy podíleli i tři českoslovenští letci, zajatci v táboře. Pohlednice je německá, natištěná známka 6 fen., na ní je říšský prezident Friedrich Ebert (1871-1925). Se stejnými náměty vydali tehdy v Německu 1.9.1928 známky nominálních hodnot 3, 5, 8, 10, 20, 30, 45 a 60 fen. Společné vydání se známkou Paul v. Hindemburg (1847-1934). Následně pak v r.1930 vyšly další známky 10 a 20 fen. Dopisnice 6 fen. zeleně olivová byla vydána v lednu 1932. Po roce 1932 známky ani dopisnice s portrétem prvního prezidenta již v Německu nevydali. Razítko vlakové pošty je elipsovité, jak tehdy razítka vlakových pošt vypadala HALLE (S.)-SAGAN / BAHNPOST / Zug.5203. -8.4.33. Zásilka je poslána do Berlína. Kazimierz WENGLORZ **********************************************************************************
Peněžní průvodka na 340 K poslaných Plukem pěchoty země Těšínské na stanici žandarmerie v Dolních Domaslovicích 11.1.1919.
Peněžní průvodka na 340 K poslaných z pošty Těšín 1 do Dolních Domaslovic. Průvodka má německo-polský text, papír nažloutlý, potisk zelený. Zásilka je osvobozena od PORTA, jednalo se o služební zásilku. V místě pro nalepení známek je otisk 3-řádkového razítka ve fialové barvě: „Pułk piechoty Ziemi Cieszyńskiej / Sprawa urzędowa / wolna od opłaty“ (Pluk pěchoty země Těšínské / úřední záležitost / osvobozeno od poplatků). Expediční razítko je určeno pro hromadné orážení poštovních poukázek a je typu G 135 + W.8. Uvnitř je jedno místní razítko, z něho vycházely na strany koncentrické kruhové výseče. V označení razítka je typ místního zítka (G 135) a označení strojního razítka pro orážení poštovních poukázek (W.8). Tato razítka byla použita nejprve v Praze (od r.1906), následně pak na některých větších poštách. Místní razítko je německo-polské, dvou kruhové s můstkem a datem bez časového rozlišení TESCHEN 1 * CIESZYN 1 /5a, datum 11.I.19.
Syrena 201
- 24 Strojové razítko má rozměr 80x30 mm a v použití bylo v r.1918-1920. Dole na přední straně je zcela vlevo podací číslo zásilky (00,352), datum podání zásilky (11.JAN.19) a okresní razítko pošty (XI/178), razítko je 2 typu-zesílený rám).
Na zadní straně průvodky je vpravo nahoře nalepena spěšná, rakouská známka 2 hal. (fialově červená), perforace 12 ½ . Známka je oražena nečitelným razítkem pošty v Těšíně s datem 11 / I / 19. Je to poprvé, co se na průvodce nachází spěšná známka. Většinou jsou to známky doplatní. Částka 2 hal. je asi poplatek za formulář a měl by to zaplatit odesilatel i když je zásilka jako úřední osvobozená od poplatků. Vpravo dole je příchozí razítko doručovací pošty DOLNÍ DOMASLOVICE * NIEDER DOMASLOWITZ / a. Razítko v Monografii č.13 nenajdete, není ani v dodatku k dílu 13-14. Je to rakouské razítko typ G 136. Je až v Monografii Díl 16/I pod katal.č.418, jako typ M 12 Razítko bylo v r.1918-1919 používáno v nezměněné podobě, jak za Rakouska, v r.1919-1920 bylo znárodněno, byl vylámán jeho německý text (typ M 12z). Na zadní straně vpravo dole je otisk razítka jako příchozího s datem 12. I. 19, na zadní straně vlevo nahoře je otisk razítka s datem 13. I. 19 jako s dnem výplaty částky na složence adresátovi. Kazimierz WENGLORZ **********************************************************************************
Zásilka poslaná Doporučeně a Express do Prahy, Královských Vinohradů 15.VI.1916. Byla v Praze dopravena potrubní poštou!? Zásilka je poslána z Bielska do Prahy, Královských Vinohradů, Doporučeně a Express. R-nálepka je perforovaná, papír žlutý, potisk černý R / Bielitz, österr.Schles.1 / 664. Nálepka Express je stříhaná, papír bílý, potisk červený. Zásilka je vyplacena 6 známkami císař F.J.I. 10 hal., červená a 1 známkou 5 hal. zelená, útok jízdy. Frankatuta celkem 65 hal. Zásilka je poslána na manželku ředitele banky Ellu Hnálek. Zásilka má otisk vojenské cenzury Bielska, cenzurní razítko podle mgr. Manteryse
Syrena 201
- 25 je č.7. K.u.k.Militärzensur / Bielitz. Rozměr 52x12 mm, známé otisky cenzurního razítka v barvě fialové nebo modré, známá doba použití říjen 1915 - červenec 1916. Známky na zásilce jsou oraženy 4 expedičními razítky BIELITZ,ÖSTERR.SCHLES 1/ 3f s datem na můstku razítka s časovým rozlišením 15. VI. 16 – 6. Razítko je známo s rozlišením „2e“, „2f“, „3a, „3c“, „3d“- široký text, „3d“- úzký text, „3e“, „3f“, „4a“. Razítko s rozlišením „3f“ je známo Mgr.Manterysowi z období 9.3.1916 - 20.4.1920. Bylo používáno i po r.1918 Polskou poštou.
Nahoře je přední strana zásilky, níže vlevo je výseč zadní strany zásilky s příchozími razítky do Prahy, níže vpravo je kresba vojenské cenzury Bielska č.7. Razítko cenzury je otištěno na přední straně zásilky, a to ve světle fialové barvě. Reprodukce cenzurního razítka je převzata z publikace Mgr. Manteryse „Pošta na Těšínském Slezsku do r.1918“. Na reprodukci otisku cenzurního razítka schází tečka za „K.u k.“. Ve skutečnosti na zásilce za „u“ tečka je ! Razítko je hodnoceno 30 body ze 100 možných. Na zadní straně zásilky jsou dva otisky příchozích razítek: - razítko PRAHA * TGF. * PRAG s datem s časovým rozlišením 16.VI.16 – 3. Razítko s rozlišením „2a“, „2b“, „3a“ je typu G 138, bez časového rozlišení v datu. S časovým rozlišením v datu je s rozlišením razítka „2c“, „2d“, jako typ G 139 M. ( viz Monografie Díl 14 str. 59). Vyobrazení razítek je v Monografii Díl 13 str. 85.
Syrena 201
- 26 Jelikož naše razítko PRAHA * TGF.* PRAG má časové rozlišení v datu, proto je typu G 139M a musí mít rozlišení razítka „2c“ nebo „2d“. Toto rozlišení na razítku nelze Bohužel rozlišit, razítko je na zásilce špatně otištěno. Některé pražské poštovní úřady , které sice samy potrubní poštu neměly, přijímaly u přepážky podané expresní listovní zásilky a razítkovaly je razítky telegrafního typu G 139 M. V roce 1910 byl hlavní pražský poštovní úřad rozdělen na tři části: na poštovní úřad Praha 1, na centrální telegrafní stanici Praha a na telefonní centrálu Praha. Již následujícího roku používala telegrafní stanice nová, dvojjazyčná, můstková razítka, která měla u českého nápisu připojenu zkratku TGF. Tato razítka byla používána buď na podatkách telegramů, na lístcích pro expresní dopravu nebo i na dopisech přepravovaných pomocí potrubní pošty. Podobná razítka měla od roku 1911 i pražská telefonní centrála, ale se zkratkou TFN. Na zadní straně naší zásilky je otisk razítka typu G 139 M. Byla tedy i tato zásilka přepravena potrubní poštou ??! - razítko KRÁL.VINOHRADY*KGL WEINBERGE/ 7b s datem a s časovým rozlišením v datu 16.VI.16 -5. Razítko je na zadní straně obálky skoro nečitelné. Podle materiálu Teodora WILCZKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Stalag VIII B Teschen v období okupace. V bývalém československém pohraničí, které bylo připojeno k Německu v letech 1938 a 1939, bylo zřízeno několik set táborů pro válečné zajatce. Většina jich vznikla kolem průmyslových středisek, kde byli zajatci nuceni pracovat. Organizačně byly tábory členěny podle tehdejších vojenských okruhů. V každém okruhu byly 2-4 tak zvané kmenové tábory (Stalagy), kde byli zajati vojíni a poddůstojníci. U sovětských zajatců nebyly rozdíly v hodnostech. Každý kmenový tábor pak měl několik pobočních táborů. Oblast dnešního Severomoravského kraje (Župa Sudety, Hlučínsko a Těšínsko) spadaly pod vojenský okruh VIII s velitelstvím ve Wrocławi.
Na jaře 1941 v Těšíně na t.zv. Kontešinci vznikl kmenový tábor VIII D Teschen. Byly tam staré dřevěné baráky z I.světové války, kde kdysi byl lazaret pro raněné rakouské vojáky. Po roce 1920 zde byla umístěna československá armáda (snímek z té doby nahoře), od záboru v r.1938 objekty používala polská armáda. Po obsazení Těšína Německem tam byla umístěna vojenská vozidla. Baráky
Syrena 201
- 27 byly totiž v takovém stavu, že se nehodily pro nic jiného, než pro garáže. Tím byl objekt ještě více poškozen a zdevastován. Po rozhodnutí, že zde bude zajatecký tábor, bylo nutné provést s objektem určité úpravy. Prováděly to civilní, stavební firmy. Vybudovaly se strážní věže a tábor byl obehnán ostnatým drátem. Bylo odstraněno okolní křoví a vybudovány baráky pro velitelství. V období srpen 1941-červenec 1942 bylo v táboře zhruba 2,5-3,5 tisíce Francouzů, 1,5-2 tisíce Jugoslávců, kolem 250 Belgičanů. Od listopadu 1941 zde bylo umístěno kolem 1,5-2 tisíce Poláků. Bylo tam tehdy asi i 150 Angličanů. Celkem měl tábor kolem 7 tisíc zajatců. Všichni ale nebyli umístěni přímo v táboře v Těšíně, ale byli umístěni i v desítkách menších táborů na Opavsku a na severní Moravě. I později v samém táboře mnoho zajatců nebylo, byli rozmístěni v pobočných táborech podle pracovního nasazení. Strážní jednotka měla 610 lidí, z toho mnozí vykonávali službu v pomocných táborech. Tehdejší velitel tábora není dodnes znán! Po roce 1941 ale Němci potřebovali každého vojáka na východní frontu, a tak se stavy v táboře také snižovaly. Hlavním zdrojem tak potřebné pracovní síly byli zajatci. I když mezinárodní konvence zakazovala použití zajatců ve vojenské výrobě, byli zajatci nasazováni hlavně do válečného průmyslu. Horní Slezsko svými doly a hutěmi mělo nesmírný význam pro nacistickou válečnou mašinérii. Do dolů a hutí mimo zajatců byly nahnány desetitisíce totálně nasazených z okupovaných území. Stalag v Těšíně byl jako kmenový tábor v září 1942 zrušen jako samostatná jednotka a stal se filiálkou velkého Stalagu v Łambinowicach. Těšínský tábor dostal nové označení Stalag VIII B, pobočka Těšín. V Łambinowicach spravovali kolem 25 tisíc zajatců (srpen 1942), v r.1943 to bylo již 100 tisíc a koncem roku 1943 dokonce 121 tisíc. Nejvíce zajatců bylo sovětských. Část zajatců z Łambinowic spravovali i v táboře v Těšíně. Od roku 1943 byli v Těšíně i Italové. Po kapitulaci Itálie je nazývali „italští, vojenští, internovaní“. Na podzim r.1943 přeložili do Těšína velitelství tábora z Łambinowic. Vznikl tak znovu samostatný kmenový tábor Stalag VIII B Teschen. V Łambinovicach po odchodu velení tábora do Těšína vznikl nový tábor č 344. Velitelem nového tábora v Těšíně byl korvetní kapitán GYLEK. V této funkci byl od září 1942 v Łambinovicích. S přesunem velení tábora do Těšína byl tábor v Těšíně rozšířen. Tábor měl pobočky v okresech Těšín, Gliwice, Zabrze, Bytom, Katovice, Bielsko-Biała, Sosnowiec, Tarnowskie Góry a Będzin. Tábor byl rozšířen východním směrem, kde bylo dostatek potřebného prostoru. Gylek byl velitelem tábora do 5.12.1944. Ve funkci jej vystřídal plukovník THIELEBEIM. Ten byl velitelem tábora až do jeho evakuace. V čele jednotlivých oddělení tábora byli důstojníci Wehrmachtu. Každý velitel měl svého zástupce a pomocníky. Všichni byli členy NSDAP. Tím byla zajištěna jejich spolehlivost. Strážní jednotku tábora tvořily 4 prapory Wehrmachtu. Prapor 559 měl velitelství v Rybniku a měl podřízená stanoviště v Orlové, Karviné, Třinci a na třech místech ještě v Polsku. V listopadu 1944 spravoval Těšínský tábor 60.179 zajatců, prapor v Rybniku střežil 16.842 zajatců. Ostatní prapory byly na polském území a střežily zajatce, kteří pracovali v oblasti Katovic, Chorzowa a Bytomia. Pro poštu zajatců bylo třeba učinit určitá opatření. Pro zvláštní poštovní oddělení pod velením kapitána Heiduczka bylo 11 poddůstojníků a 22 příslušníků Wehrmachtu, kteří ovládali jazyky zajatců zastoupených v táboře. Bylo tam i 9 civilistů a 40 pomocníků z řad zajatců. V březnu 1944 pro 11.388 anglických zajatců zpracovali 99.452 dopisů, 44.246 korespondenčních lístků. Prohlédli 1820 knih a 15.355 balíčků. Sovětských zajatců bylo v táboře ve stejném období 50.877. Pro ně zpracovali 241 dopisů, 189 korespondenčních lístků a 79 knih. Sovětští zajatci neměli styk s domovem, ale jen s některými sovětskými občany nasazenými na práce v Německu. Tabulka počtu zajatců: Země: únor 1944 listopad 1944 leden 1945 SSSR 49.575 50.463 45.392 Anglie 11.131 12.824 12.824 Itálie 9.699 194 329 Jugoslávie 1.310 1.108 1.093 Francie 51 44 26 Belgie 160 158 152 Polsko 42 -
Syrena 201
- 28 V roce 1944 se měl Těšínský tábor stát lazaretem pro sovětské vojenské zajatce nemocné na TBC. To se ale již neuskutečnilo, protože bylo nutno tábor před postupující Rudou armádou evakuovat. Zajatci pracovali v lednu 1945: Hornictví 43.647, Doprava 1.204, Těžký průmysl 11.405, Veřejné služby 288, Zemědělství 1.015, Práce u soukromníků 1.752, Lesní hospodářství 500. Těšínský Stalag zaměstnával v lednu 1945 59.986 zajatců ve 154 pracovních táborech. V dolech pracovali nejvíce sovětští zajatci. Angličané byli většinou zaměstnáni na dráze na pomocných pracích. Italové pracovali nejvíce v hutích, v zemědělství, v dolech (711), v lesním hospodářství a u soukromých firem. Jugoslávci v zemědělství a na pilách Vlevo je dopis zajatce z Chorvatska, poslaný do Chorvatské Mitrovice. Dopis píše zajatec Savko Pavkovič, zajatecké číslo VI t 48.202, pracovní komando197/S. Dopis má otisk razítka táborové cenzury ve fialové barvě. Razítko je obdélníkové. Uvnitř po stranách jsou kolečka. Nápis na razítku je „Stalag VIII B / Z / Gepf 10“ (Stalag VIII B / Z / cenzura č.10). Měsiční dávky jídla pro vězně v gramech v létě 1944: Zajatci: sovět. nesov. maso 800 1.000 tuky 520 872 sýr 250 cukr 440 700 marmel. 700 náhr.kávy 88 88 chléb 11.000 9.700 řepa / bramb. 28.000 21.000 Sovětští zajatci dostávali hlavně řepu. Maso jen z nuceného výseku. Chléb dostávali s přísadou řepných řízků a kůry stromů. Pro sovětské zajatce se ve všech zajateckých táborech vařilo zvlášť. Do neslazené kávy se přidávaly žaludy. Do chleba se jim přidávaly otruby a dřevěné piliny. Na snídani byla černá „brinda“+ 300 g chleba. Na oběd byl „eintopf“ z řepy 3x týdně bez masa. Na večeři bylo 25g margarínu a horký čaj, chleba z přídělu od rána. Nesovětští zajatci dostávali 2x v týdnu i 50 gramů salámu. Mimo to, že měli daleko „větší“ a „výživnější“ příděly potravin než zajatci sovětští, dostávali angličtí, francouzští a belgičtí zajatci i balíčky z domova. Každý z nich měl právo na jeden balíček za měsíc. I to pro jejich přežití znamenalo hodně! V táboře byla následující hierarchie. Úplně dole byli zajatci sovětští, pak Jugoslávci, Poláci, Italové za to, že zradili spojenectví s Němci. „Nejlépe“ na tom byli po všech stránkách zajatci západní: Belgičani, Francouzi a Angličani. Přesto podmínky v zajateckém táboře byly otřesné. Ještě mladí a původně zdraví jedinci měli nějakou šanci. Nejhorší bylo ale onemocnět, to byl člověk odepsaný!
Syrena 201
- 29 -
Údaje z dopisu o zajatci: zajatecké číslo, údaje o táboře, údaj o pracovním komandu, kde je nasazen. Vlevo je zvětšenina cenzurního razítka z dopisu zajatce z Chorvatska. Evakuace tábora: V důsledku postupu Rudé armády a přiblížení se fronty k Těšínu, byl tábor 21.ledna 1945 evakuován. Probíhalo to za mrazů -15 až -20 stupňů. Zajatci museli denně ujít 30 km na západ. V noci spali pod holým nebem. Trasy pochodů byly určeny tak, aby se nekřížily s evakuačními trasami z Osvětimi. Trasa pochodu byla na Hranice, Olomouc, Moravskou Třebovou, Hradec Králové, až na Ústecko a Sokolovsko, Karlovarsko, pak dole do Bavorska do Stalagu ve Weidenu. Druhá trasa evakuace vedla přes Slovensko, Povážím do Rakouska. Vzhledem k vyčerpanosti zajatců byl původní plán denního pochodu 30 km snížen na 15-20 km/den. 15.února byla kolona v okolí Chocně, 21.února jižně od Jičína, 8.března bylo velitelství Stalagu v Rakovníku. Část zajatců byla nasazena na šachty na Mostecku a Sokolovsku. 1452 anglických zajatců bylo nasazeno do chemických závodů v Litvínově. Kolem 20.3.1945 dorazili první zajatci do Weidenu, ale toto není doloženo! Weiden leží mezi Chebem a Regensburgem, severovýchodně od Mnichova. Vlevo je formulář Červeného kříže pro italského zajatce z Neapole. Je na něm jiné, cenzurní razítko Stalagu VIII B s číslem 91. Literatura: F. Maiuš „Dějiny Stalagu v Českém Těšíně 1941-1945“.
Syrena 201
- 30 -
Vnitřní strana dopisu zajatce z Chorvatska psaného odesilatelem 8.VIII.1943. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Na následující straně je pomník, který byl vybudován na místě zajateckého tábora Stalag VIII B v Českém Těšíně. Pro Syrenu připravili Ota ŠRUBAŘ a ing. Jiří Jan KRÁL
Syrena 201
- 31 -
Na památku zajatců byl 9.září 1979 slavnostně odhalen deset metrů vysoký pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice. Pomník stál v místech, kde byli v době okupace ubytováni zajatci mnoha států protihitlerovské koalice. Památník je dnes zbourán, zůstal po něm jen podstavec! **********************************************************************************
Otisky frankovacích razítkovacích strojků. V Syreně č. 199 T. Wilczek [1] publikoval zajímavou celistvost s otiskem strojového razítka pošty Těšín 2 z období německé okupace. Cílem mého příspěvku je upřesnit charakter tohoto razítka, neboť jde o otisk pocházející z tzv. frankovacího razítkovacího strojku. V naší filatelistické literatuře bylo
Syrena 201
- 32 toto téma opakovaně publikováno [2-5], a to i v zaměření na severomoravský region [6-9]. Po vydání novodobých katalogů německé pracovní skupiny „Vorausentwertungen“ (předběžná znehodnocení) [10-11] jsem téma shrnul v zásadním článku [12], který je dodnes v podstatě aktuální. Přesto po dohodě s redaktorem Syreny na tomto místě chci zopakovat základní informace o těchto neobvyklých zajímavých a velmi vzácných razítkách. Frankovací razítkovací strojek (německy „Freimarkenstempler'“ byl vyvinut Erichem Komusinem počátkem třicátých let a německá pošta jeho používání povolila a zavedla v roce 1935. Konstrukčně byl tento strojek velmi podobný výplatnímu stroji pro ruční použití (tzv. „žehličce“), funkčně však byl podstatně složitější. Při přejetí strojku přes zásilku byla ze známkového svitku uvnitř strojku oddělena výplatní známka, navlhčena, transportním mechanismem otočena o 90 stupňů, přilepena na zásilku a oražena otiskem razítka. Používání strojků se řídilo podobnými zásadami jako u výplatních strojů: oprávněný uživatel si každý den strojkem ofrankoval svoji poštu a tuto pak dopravil na příslušný poštovní úřad. Protože proces ofrankování zásilky a současného znehodnocení známky proběhl před podáním zásilky k poštovní dopravě, je tento způsob manipulace považován za jeden ze způsobů předběžného znehodnocení známek.
Otisk razítka frankovacího razítkovacího strojku ukazuje obr. 1. Podobně jako u výplatního otisku obsahuje denní místní razítko příslušného poštovního úřadu a štoček uživatele. Namísto výplatního razítka (jehož funkcí plní přímo výplatní známka) se zde nachází znehodnocovací razítko zvláštního provedení tvořené: (a) evidenčním číslem strojku nacházejícím se nahoře mezi dvojitými linkami, (b) znehodnocovací částí tvořenou třemi vodorovnými dvojitými vlnovkami, (c) kresbou středového kroužku, který se otiskoval do středu znehodnocované známky mezi čtyři otvory ve čtvercovém uspořádání (na obr. 1 vyznačeny čtyřmi tečkami), které na známce zanechal transportní mechanismus strojku ve formě specifického perfinu. Níže uvádím seznam dosud doložených otisků frankovacích strojků z území Těšínska, doplněný vyobrazením dvou variant strojku č. 1197 a celistvosti ze strojku č. 1416 (správné číslo strojku publikovaného T. Wilczkem je 1198): 1197 TESCHEN 2/(OBERSCHLES) Gau-/wirtschaftskammer/Oberschlesien/Zweigstelle Teschen 1197 TESCHEN 2/(OBERSCHLES) Industrie-/und/Handels-/Kammer/Teschen/(Oberschles) 1198 TESCHEN 2/(OBERSCHLES) Kreishandwerkerschaft/für den Kreis/Teschen (Oberschles) 1239 ODERBERG 1/(OBERSCHLES)
Syrena 201
- 33 Verläßlich wirken/Solfatan-/Schwefelbäder/bei Gicht Ischias Neu-/ralgie Rheumatismus/ Oderberger/chemische Werke A.G. 1416 KARWIN/(OBERSCHLES) GRAF LARISCH-MÖNNICH´SCHE/ UNTERNEHMUNGEN
Protože aktuální katalogizace otisků frankovacích razítkovacích strojků stále ještě obsahuje citelné mezery (řada čísel dosud není doložena), nejsou nálezy dalších dosud neznámých otisků vyloučeny. Petr GEBAUER Odkazy: 1. T. Wilczek: Zajímavé strojové, propagační razítko pošty Teschen 2 z období německé okupace. Syrena č. 199/2011, str. 40. 2. H.: Z historie poštovní mechanizace. Filatelie 15/1984, str. 467. 3. P. Gebauer: Frankovací stroje i na našem území. Mechanizace a automatizace pošty č. 3/1984, str.16. 4. PG: Další frankovací stroj. Mechanizace a automatizace pošty č. 2/1986, str. 21. 5. PG: Další frankovací stroje. Mechanizace a automatizace pošty č. 1-2/1988, str. 5. 6. P. Gebauer: Frankovací stroje ze Severní Moravy. Zprávy PH (Ostrava) č. 2/1988, str. 7. 7. S. Petr: Frankovací stroje ze Severní Moravy. Zprávy PH (Ostrava) č. 3/1988, str. 2. 8. P. Gebauer: Frankovací stroje ze Severní Moravy. Zprávy PH (Ostrava) č. 2/1989, str. 2.
Syrena 201
- 34 9. J. Sikora: Frankovací stroje ze Severní Moravy. Zprávy PH (Ostrava) č. 4/1989, str. 3. 10. M.A. Brugmann. Vorausentwertungen des Deutschen Reiches und der Bundesrepublik Deutschland. 2nd edition., G. Eich, H. Kaußen a G. Meier (Editors), ArGe Vorausentwertungen e.V., 1986. 11. H. Kaußen: 1. Nachtrag, ArGe Vorausentwertungen e.V., 1993. 12. P. Gebauer: Zásilky z frankovacích razítkovacích strojků: předběžná znehodnocení z našeho území. Merkur-Revue č. 5/96, str. 29. **********************************************************************************
Inflační zásilky z roku 1924 ! Inflace začala již v r.1921. Po vzniku nového polského státu se používaly známky jak v markových, tak korunových nominálech, dědictví to po německé i rakouské okupaci. Původní tarify v haléřích a fenicích po zavedení Polské marky začaly stoupat na desítky marek, v r.1923 již na stovky a tisíce marek. V období leden-březen 1924 to byly již desítky tisíc marek. Tisk známek s novými nominály již pomalu nestačil ze dne na den narůstající inflaci, většinou se to řešilo přetiskovými provizórii nových hodnot. Poslední inflační vydání obsahovalo známku za 1 milión marek a dokonce i za 2 milióny marek (Fi.č.180 a 181). Dne 1.5.1924 stará inflační vydání pozbyla poštovní platnost a v Polsku byla zavedena nová měna, polský złotý dělený na 100 grošů.
Zásilka poslaná doporučeně z pošty TORUŃ do Inowrocławi. Jedná se o korespondenci mezi bankami. Zásilka je vyplacena: -dvěmi známkami nominální hodnoty po 5000 Mk (Fi č.166, červená), vydání ke 450.výročí narození M.Kopernika. Známky byly vydány 3.12.1923, platnost známek do 30.4.1924, -známkou 25.000 Mk, přetiskové vydání 25.000 / 20 Mk z 9.11.1923, (Fi: č.169, červená). Platnost známky do 30.4.1924, -třemi známkami nominální hodnoty po 100.000 Mk (Fi:č.171 hnědá), přetiskové vydání 100.000 / 5 Mk z 9.11.1923, platnost do 30.4.1924. Poštovní tarif ke dni expedice zásilky (platnost od 8.1.1924 do 16.1.1924): dopis do 20g 125.000 Mk, příplatek Doporučeně 245.000 Mk, celkem tarif 370.000 Mk. Frankatura přední strany zásilky je jen
Syrena 201
- 35 335.000 Mk. Na zadní straně zásilky je ještě frankatura 40.000 Mk. Zásilka je přeplacena o 5000 Mk. Expediční razítka pošty TORUŃ / *1b s datem na můstku razítek 15.1.24 3-4 o. Expediční razítka jsou německého typu s můstkem přesahujícím přes mezikruží. Podle polské typologie razítek se jedná o razítka VIII. Typu.
Nahoře je přední strana doporučené, zahraniční zásilky poslané do Graz v Rakousku z Poznaně. Dole je pak výseč zadní strany zásilky se zbytkem frankatury. Tarif za zásilku poslanou do Rakouska váhy do 40g činil ke dni expedice zásilky 1,300.000 Mk.(zásilka 750.000 Mk. příplatek Doporučeně 550.000). Na přední straně je vylepeno známek za 800.000 Mk, na zadní straně za 400.000 Mk, celkem 1,200.000 Mk. Do tarifu tedy schází 100.000 Mk. Frankatura známkami Fi:č.171,hnědá,vydání z 9.11.1923, platnost známek do 30.4.1924. Expediční razítka pošty POZNAŃ / *3g s datem na můstku razítek 16.1.1924 1112 o. Uvedený tarif platil právě ode dne expedice zásilky od 16.1.1924. Razítko pošty v Poznani je opět německého typu, podle polské typologie razítek je to VIII.typ. Na následující straně je třetí dnešní ukázka. Jedná se o korespondenční lístek poslaný z pošty Buk do Lipska v Německu. Je to tedy opět zahraniční zásilka. Poslána byla ke konci inflačního období. Expediční razítka pošty BUK / *a* s datem na můstku razítek 12.4.24. 6 (??). Tarif za korespondenční lístek do jiných zemí (Německo nemělo tehdy slevu na zásilky) činil ke dni expedice zásilky 350.000 Mk. Frankatura známkami: - 50.000 Mk (Fi: 175, zelená), vydání z I-IV/1924, platnost do 30.4.1924), - 100.000 / 5 Mk, přetiskové vydání (Fi: č.171, hnědá), vydání z 9.11.1923, platnost do 30.4.1924, - 200.000 Mk světle modrá Fi: č 177, vydání z I-IV/1924, platnost do 30.4.1924.
Syrena 201
- 36 Expediční razítka pošty BUK jsou opět německého typu s můstkem přesahujícím mezikruží. Podle polské typologie razítek je to opět VIII typ razítka.
Od 1.51924 došlo v Polsku ke změně valuty z polské marky na polský złotý. Začaly platit nové tarify a staré inflační známky pozbyly platnost dnem 30.4.1924. Nové polské známky série „Orel ve věnci“ byly postupně vydávány od 1.5. do 9.7.1924. Vlevo je novinový obal ze zahraničních časopisů poslaných z pošty TCZEW 2 11.5.1925. Razítko s časovým rozlišením „V“ Vormittag (dopoledne). Obal ze zásilky časopisů poslaných do St. Galen (Švýcarsko). Tarif za zásilku váhy do 50g byl ke dni expedice zásilky 6 gr. Frankatura je již novými známkami platnými od 1.5.1924. Platnost známek skončila 1.5.1933. Za všechny čtyři ukázky v tomto článku děkujeme kolegovi Stefanovi PETRIUKOWI, který dal souhlas k tomu, abychom ukázky z jeho sbírky v Syreně publikovali. Děkujeme mu za to a srdečně jej touto cestou pozdravujeme ! **********************************************************************************
Syrena 201
- 37 Peněžní podací lístek na 500 Kč poslaných z pošty Těšín 1 (dnes Polský Těšín) do Hrotovic v období Šnejdárkova tažení na Polsko v r. 1919. Hrotovice leží asi na polovině cesty mezi Třebíčem a Moravským Krumlovem. Vydražil jsem na Aukro po velkém souboji (nakonec za 600 Kč) ustřižek poukázky z 15.2. 1919 z Těšína 1 do Hrotovic. Podle mně je to bomba. Dokladů ze Šnejdárkova tažení nevojenského nebo nefilatelistického typu není až tak moc. Už to, že je použito pětipásky známek Hradčan 10 hal., ale hlavně, že podle mě je to asi nejvzácnější typ československého, popřevratového razítka. Toto razítko za Rakouska sloužilo k orážení průvodek a poukázek a podle Votočka se používalo v Praze, Jihlavě v Brně a v Ostravě, ale vždy poněkud jiného typu (na př. G.132+W.8, G.136+W.8 apod.), nikdy ne ale G.135+W.8. To se používalo za Rakouska pouze u pošty Těšín 1, takže za Rakouska na území budoucí ČSR se toto razítko vůbec nevyskytovalo. Popřevratovým se tedy stalo jen po dobu čs. obsazení polské části Těšína od 26.1.19 do 25.2.19 během čs. tažení do Polska. Takže pouze tento typ razítka byl československým, popřevratovým, pouze asi 30 dnů, a to pouze u peněžní nebo balíkové přepážky. Samozřejmě jsou z obsazeného polského území známy i jiné typy razítek, ale ta byla jako popřevratová i u dalších pošt a z hlediska typu tedy nejsou již tak vzácná. Mgr.Manterys toto razítko uvádí jako polské i československé, ale z československého použití neukazuje žádný doklad. Přikládám i zadní stranu, kde je také popřevratové razítko TESCHEN 1/CIESZYN 1/a, ale tento typ razítka již není tak vzácný. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI **********************************************************************************
Varšavská a Lodžská vojenská cenzura na zásilce poslané z Mariánských Lázní do Częstochové 14.6.1920. Zásilka byla poslána z Mariánských Lázní do Częstochové 14.6.1920. Jedná se tedy o zahraniční zásilku. Tarif za zahraniční pohlednici činil ke dni expedice zásilky 20 hal. (od 16.5.1919 do 31.7.1920). Frankatura dvěmi známkami 10 hal. Hradčany, zelená, perforovaná. Expediční razítko pošty Mariánské lázně, dvojjazyčné, česko-německé MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 1 * MARIENBAD 1 / Č.S.P. /5a. Datum na můstku razítka je 14.VI.20-5. Razítko je typu M 44, katal.č.1344/1. Zásilka má na sobě stopy dvou vojenských cenzur: v LODŽI a ve Varšavě. V té době byla v Polsku na zahraniční zásilky zavedena vojenská cenzura. Vojenskou cenzuru Varšavy představuje otisk kulatého razítka „Wr.1.“. Razítko je na zásilku otištěno ve fialově červené barvě. Vyskytuje se na zásilkách v barvách: červená, fialová, světle fialová a modrá. Cenzurní razítko „Wr.1.“ jsme již dříve na zásilkách v Syreně publikovali.
Syrena 201
- 38 Toto razítko je v publikaci o polské vojenské cenzuře 1918-1922 od autorů B.Brzozowski, J.Tokar vedeno u varšavské cenzury pod katal. č.5. Razítko má průměr 18-19 mm a v používání podle autorů bylo v období XII/1919 – IX/1920. V publikaci je ohodnoceno 10 body! Na zásilce je otištěno vlevo od nalepených známek. Druhé razítko vojenské cenzury je vlevo od výrazu Częstochowa v adrese. Je elipsovité, se zdvojeným orámováním, při pohledu na zásilku je na ní otištěno „vzhůru nohama“, a to ve
fialové barvě. Text razítka: PRZEGLĄDANE / przez WŁADZĘ WOJSKOWĄ / № 1. / *Ł D *. U Lodžské cenzury se jedná o cenzurní razítko č.1. Toto bylo ve třech variantách s drobnými odchylkami v provedení textu razítka. a) 42 x 24 mm, známé otisky v barvě černé, známá doba použití IV-XII/1920, hodnoceno 35 b. b) 47 x 27 mm, známé otisky v barvě fialové, známá doba použití VIII/1920, hodnoceno 40 b. c) 48 x 29 mm, známé otisky v barvě černé, známá doba použití XI/1920, hodnoceno 40 b. Naše zásilka má razítko b). Zde je třeba opravit dobu použití na VI-VIII/1920. U lodžské vojenské cenzury jsou známá ještě podobná razítka, ale s čísly 2, 3, 4, 5, 6 a 7, přitom razítka č.2 a 6 jsou známa ve dvou variantách provedení nápisů uvnitř razítek a ve dvou rozměrech razítek. Škoda, že na naší ukázce je razítko lodžské vojenské cenzury na zásilku otištěno slabě slabě, a proto je i špatně čitelné. Zásilka má v pravém dolním rohu zkušební značku znalce.
Zahraniční zásilka poslaná z pošty Královské Vinohrady do Varšavy 14.2.1921., opět s varšavskou vojenskou cenzurou „Wr.1“. I tato zahraniční zásilka je poslána do Varšavy na pohlednici. Na zásilce je nalepena známka ze série Hradčany, stříhaná, 50 hal. (fialová). Tarif za pohlednici poslanou do zahraničí byl ke dni expedice zásilky 50 hal (od 1.8.1920 do 31.12.1921). Expediční razítko pošty KRÁL. VINOHRADY 1 *Č.S.P.* /4b. Datum na můstku razítka 14.II.21. (??). Časové rozlišení razítka nelze rozluštit. Datum razítka je vůbec špatně čitelné. Zásilka (reprodukce na následující straně) byla opět cenzurována ve Varšavě. Otisk stejného cenzurního razítka „Wr.1“ jako u první zásilky. Otisk rovněž v barvě fialově červené. Obě ukázky s cenzurou „Wr.1“ souhlasí na použití cenzurního razítka podle práce autorů Brzozowský-Tokar (od XII/1919 do III/1921). Naše ukázky jsou ze 14.6.1920 a 14.2.1921. Další varianty cenzurního razítka Varšavy existují v podobě „Wr.1.“, ale navíc tento nápis uvnitř razítka je s lomítkem a číslem 2, 3, 6-12, 15, 16-18, 25, 27, 30, 33, 35, 36,, 39-42, 44, 46, 47, 53, 55, 56, 59.Toto jsou čísla uváděná autory publikace. Katalogová čísla těchto varšavských cenzur jsou 6-8.
Syrena 201
- 39 -
Ukázka varšavské vojenské cenzury „Wr.I.“ s lomítkem a číslem. V našem případě to je „Wr.I/44“. Je to varšavská cenzury katal. č.8, otisk cenzurního razítka ve fialové barvě. Známá doba použití od XI/1920 do II/1922. Jedná se o zásilku poslanou Z Rigy do Varšavy 10.II.21. Zásilka byla cenzurou otevřena a je na ní nalepena varšavská zálepka cenzury katal.č.4 „Cenzura / wojskowa“. Zálepka má rozměr 38x14 mm, papír nažloutlý, potisk černý. Známá doba použití zálepky je I-II/1921. Zálepka na zásilce je hodnocena 85 body! Všechny tři ukázky v tomto článku jsou zapůjčeny pro publikaci v Syreně kolegou Stefanem PETRIUKEM z Německa. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
Syrena 201
- 40 Zajímavá zásilka z 12. 1. 1920, kdy píše polský podporučík, polská polní pošta č. 43, českému majorovi, na čs. polní poštu č. 5.
Polský podporučík Marjan Mozirer z 10.pluku pěchoty Polské armády, polská polní pošta č. 43 píše českému majorovi, Bohumilovi Balážovi, 14. čs. střelecký pluk, 21. brigáda, čs. polní pošta č. 5 (Slovácko). Expediční razítka jsou německá (po rakouská) pošty BIELITZ ÖSTERR.SCHLES 2/4a s datem na můstku razítek 12.I.20.-9. Frankatura 4 známkami Fi: č.74 (á 5 hal. zelená), vydání z 27.1.1919, platnost do 15.2.1920. Platnost známek obnovena 29.9.1920 a platnost definitivně skončila 5.6.1922. Platný tarif od 1.10.1919 do 15.4.1920 za pohlednici do zahraničí 20 hal. Polský podporučík píše: „Z cesty posílám srdečný pozdrav spolu s políbením ruky tetě vždy vděčný Marjan. Jsem zdráv a vede se mi dobře“. Podle toho, že posílá „políbení ruky tetě“ se jednalo asi o příbuzné. Zásilka mezi odesilatelem z polské polní pošty č.43 na čs.polní poštu č.5. přesto není běžná. Tuto zajímavou celistvost nám pro Syrenu poslal ing. Mirko BACHRATÝ z Bratislavy ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 12. prosince 2011. Číslo bylo vytištěno 24÷31.03.2012. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 201 ! Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + příslušné číslo Syreny. Navštivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od našich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k našemu zpravodaji. Kontakt:
[email protected] , tel. +420 595 173 869. **********************************************************************************
Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na Syrena náš 201 zpravodaj SYRENA !
