- 1 -
179
S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
38 let KLUBU 1972÷2010
29 let SYRENY 1981÷2010
máj
2010
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA Syrena 179 A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Zajímavý pońtovní dokument z období německé a sovětské agrese na Polsko v září 1939.
Zásilka je poslána ze Stanisławowa do Przemyśla. Expediční razítko Bohuņel ne moc čitelné pońty STANISŁAWÓW. Datum na razítku je 4.IX.1939 (4 den německé agrese na Polsko). Jelikoņ Polsko
Syrena 179
- 3 bylo ve válce, zásilky podléhaly vojenské cenzuře. Otisk razítka (trojúhelníkové) cenzury je v levém dolním rohu na přední straně zásilky „B C/62“ + parafa cenzora „KJ“. Je to vojenská cenzura ve Stanisławowie. Vzhledem k válečné situaci nebyla zásilka doručena adresátce v Przemyślu. 17.9.1939 napadl na Polsko i Sovětský Svaz. S německým agresorem se podle předem uzavřené dohody setkali právě v Przemyślu. Polovina města byla obsazena Němci a druhá, větńí polovina Sověty. Takto byl Przemyśl podělen mezi oba agresory. Jedna část Przemyśla se ocitla pod okupací německou. Adresátka zásilky bydlela v části Przemyśla okupovaného Němci (čtvrti města na levém břehu řeky San ul.3.Maja, za mostem, který před tím vysadila do vzduchu při ústupu polská armáda). V prvních dnech okupace nebylo mezi oběma okupovanými částmi Przemyśla pońtovní spojení. 24.XI. 1939 byla zásilka z Przemyśla vrácena do Stanisławowa (neńlo ji do Němci obsazené části doručit). Svědčí o tom razítko pońty PRZEMYŚL 7 *1b* s datem na můstku 24.XI.39 --. Razítko je polské, podle polské typologie razítek je typu VIII. Vedle razítka je ruční poznámka „na terenie III.Rzeszy / niedoręczalny“ + parafa (na území III Říńe nedoručitelný). Název Przemyśl na přední straně zásilky je přeńkrtnut a dopsáno „zwrot Stanisławów“ s ńipkou na expediční razítko na zásilce. Zásilka se vrátila do Stanisławowa o čemņ svědčí příchozí razítko pońty: STANISŁAWÓW 1/ *C* s datem 26 XI 39 18. Zásilka byla zatíņena doplatným (razítko „T“ v oválu s ručním označením doplatné částky „50“ gr. nebo kopějek). Listonoń si dal asi se zásilkou práci a i kdyņ na ní není vyznačen odesilatel, podle něčeho jej nańel. O doručení zásilky svědčí nápis nahoře na přední straně „doręczony 6.12.“ (doručený 6.12.). Tento zajímavý poń-tovní doklad je od pana Hanke van Doorna z Holandska a pro Syrenu nám její sken poslal kolega pan J.W.ŴURAWSKI z Łodzi. Putování zásilky je hezky zachyceno označeními a otisky razítek na zásilce. Zásilku odzkouńel polský znalec Leszek SCHMUTZ, jeho znalecká značka a podpis jsou na přední straně zásilky dole v pravém rohu.
Dobový snímek z 29.9.1939 na němņ si Nikita Sergejevič Chruńčov, tehdy I.tajemník ÚV komunistické strany (bolńeviků) a člen Vojenské rady Ukrajinského frontu prohlíņí polskými ņenisty při ústupu vysazený most (14.9.1939) a řeku SAN od ulice Tedeusza Kościuszki (na sověty obsazené části Przemyśla) směrem na ulici 3 Maja (na Němci obsazené části Przemyśla). Snímek z publikace „Sowieckie znaki pocztowe na okupowanych Ziemiach Polskich w latach 1939-1941, Tom II, kresy północno – wschodnie“, autor Józef Witold Ŵurawski, vel Grajewski, vydání ŁÓDŲ 2008, str.168. Na následující straně nahoře je EXPRÉS Doporučená zásilka poslaná z Przemyśla do Lwowa 17.2. 1940. Expediční razítko otińtěno 3x „CCCP/hvězda/PRZEMYŃL (rusky a ukrajinsky)/ Lwow. obl. Frankatura jiņ jen sovětskými známkami 2 x 80 kop. R-razítko PRZEMYŃL 1.
Syrena 179
- 4 -
Dole je zásilka poslaná z Przemyśla do Berlína jiņ po napadení SSSR Německem v červnu 1941 a následném obsazení celého Przemyśla. R-nálepka Deutsch Przemysl / (Distr.Krakau), expediční razítka mají stejný text, datum na můstku 20.XII.41. Frankatura 3x zn.24 gr. (Fi: 45) a 1x 12 gr. (Fi: 43). Známky GG. Jedná se o firemní zásilku. Soukromá firma zabývající se obchodem s uhlím. Je vidět, jak rychle se Němci „zabydleli“ na obsazeném území teprve půl roku po napadení na SSSR.
Syrena 179
- 5 Jeńtě v r.1939, kdy Němci společně se sověty obsadili Przemyśl, Němci na „Zasaní“ (území obsazené za Sanem) zprovoznili pońtu v budově bývalé pońty PRZEMYŚL 3 na ulici 3.Maja č.21.Ulice byla Němci přejmenována na Krakauer Strasse. Adresátka nańí zásilky na str.2 má adresu ul.3 Maja 17, tedy jen 4 čísla od Němci zprovozněné pońty. Obsazené území označovali Němci jako Deutsch Przemysl. ***********************************************************************************
Dopisnice poslaná z Krakowa do Stanisławowa 12. 4. 1940.
Německá dopisnice POSTKARTE z r.1934 s natińtěnou známkou s portrétem Hindenburga s typografickým přetiskem „Deutsche Post / OSTEN“ a s přetiskem nominální hodnoty 15 fen. na 30 gr. Byla určena od 1.12.1939 do oběhu v GG pod německou okupací (Fi: Co2 II). Dopisnice byla poslána z Krakova, natińtěná známka byla znehodnocena strojovým razítkem KRAKAU 2 *c* s datem 12 IV 40 23. Zásilka byla adresována do Stanisławowa, který byl v té době okupován sověty. V té době pońta mezi územími obsazenými Němci a sověty jiņ fungovala. Byly to přece dva spřátelené státy. Ve Stanisławowie bylo na zásilku otińtěno sovětské razítko CCCP/hvězda/ STANISLAV/POČT. K-PD, rozlińení „N“ (ruské) s datem na můstku razítka 24 V 40. Zásilka tedy cestovala dosti dlouho. Zásilka nemá stopy po tehdy pouņívané německé vojenské cenzuře. Neznáme ale druhou stranu dopisnice, kde se tato cenzura můņe nacházet. Jméno adresátky je přelepeno, asi někdo neměl zájem je zveřejňovat. Za vńechny ukázky děkujeme panu J.W.Ŵurawskému z Łodzi a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. ***********************************************************************************
Razítka nádražních pońtovních schránek BAŃKA a nejen Bańka. Kolega ing.Milan CHMEL nám po přečtení Syreny č.171, kde jsme se touto problematikou zabývali, napsal a poslal nám řadu zajímavého materiálu na ukázku. Nejprve upozornil na chybu Mgr. Manteryse v jeho publikaci „Pońta na Těńínském Slezsku do r.1918“ u jim publikovaného údaje o tomto rakouském razítku této pońty. Ten uvádí na str.50 u rakouského razítka text BASCHKA, SCHLES. / BAŃKA, SLEZSKO. Správný text razítka je BASCHKA / BAŃKA, SLEZSKO. V německém názvu schází v publikaci uvedené „SCHLES“. Tuto skutečnost dokládá ing.Chmel i ukázkou na následující straně nahoře. Razítko RM 9, katal.č.25/3 rakouské. (Monografie Díl 14 str.503 i zde je uveden chybně německý název pońty. Mgr. Manterys to asi odsud chybně převzal. Na recepise je otisk tohoto razítka s textem BASCHKA / 26. XII. 18 / BAŃKA,
Syrena 179
- 6 SLEZSKO. Zpáteční recepis je na potvrzení o převzetí u pońty v Místku doporučené zásilky okresního hejtmanství.
Toto rakouské razítko bylo po r.1918 znárodněno (odstraněn byl německý název pońty) a razítko bylo dále československou pońtou pouņíváno jako RM 9z (1919-1920) Původní razítko i s německým názvem bylo pouņíváno i československou pońtou v období 1918-1919.
Ukázka pouņití znárodněného razítka RM 9z BAŃKA , SLEZSKO na zásilce poslané na Politickou správu v Místku. Odesilatelem podle razítka (otisk fialově modrý) je Sbor dobrovolných hasičů v Malých Kunčicích u Místku. Pouņita československá dopisnice s natińtěnou známkou 10 hal. Hradčany, dolepena známka stříhaná 5 hal. Hradčany. Datum na razítku RM 9z je 5.IX.19. K tomuto datu jiņ bylo razítko určitě znárodněno. Pońta BAŃKA za Rakouska pouņívala expediční razítka:
Syrena 179
- 7 -Katal.č.98/1 BASCHKA /BAŃKA, typ E 171 od r.1890 (jednookruhové, dvojjazyčné s datem den/měsíc a poslední dvojčíslí roku, -Katal.č.98/2 BASCHKA/ BAŃKA,SLEZSKO/a typ G 134 od r.1910 (dvoukruhové, dvojjazyčné, rozlińení „a“ v mezikruņí vlevo, datum na můstku s časovým rozlińením. Razítko Nádraņních pońtovních schránek Monografie Díl 13 neuvádí. Viz Monografie Díl 13 str.115. Československá pońta po roce 1918 od rakouské pońty převzala a pouņívala (viz Monografie Díl 14): -Katal.č.25/1 rakouské razítko č.98/2 typ G 134, razítko je uváděno jako typ M 10 (1918-1919), -Katal.č.25/1a znárodněné razítko č.98/2 BAŃKA, SLEZSKO/a jako typ M 10z (1918-1919) -Katal.č.25/2 BASCHKA / BAŃKA,Slezsko typ RM 9 (1918-1919) a znárodněné razítko typ RM 9z, Katal.č.25/2a, pouņití 1919-1920. V Monografii Díl 16/I je jiņ razítko RM 9 a RM 9z na rozdíl od Monografie Díl 13 uvedeno.Viz Monografie Díl 16/1 str.61. Po roce 1920 pouņívala československá pońta v Bańce tato razítka: (Monografie Díl 17 I) -Katal.č.25/1 BAŃKA , SLEZSKO /a *Č.S.P.*, jako typ M 41 (1920-1921), -Katal.č.25/2 BAŃKA/a *Č.S.P.* jako typ M 41 (1921-1939), -Katal.č.25/3 BAŃKA *** jako typ M 45 (rozlińení „b“ 1929-1939, rozlińení „c“ 1933-1939), -Katal.č.25/4 BAŃKA ** Č.S.P. jako typ RM 12 (1920-1934). Ukázka razítka je na výstřiņku vlevo s datem *9.VIII.20*. Razítko je otińtěno na výstřiņku s doplatními známkami s přetiskem SO / 1920. Doplatní známky s přetiskem SO / 1920 byly pouņity podle literatury jen vyjímečně, a to jeńtě z ochoty. Skutečné pouņití u pońt uvádí „Příručka pro sběratele čs. známek a celin“ z r.1988 na str.381. Mezi těmito pońtami, kde byly tyto doplatní známky skutečně pouņity, je uvedena i pońta Bańka ve Slezsku. Monografie Díl 5 uvádí běņné pouņití vńech známek s přetiskem SO/1920 do 25.8.1920, méně jiņ v září a říjnu 1920. Dokonce je uvedeno i pouņití známek z ledna 1921 (str.149). Monografie Díl 5 uvádí pouņití doplatních známek s přetiskem SO/1920 od 17.2.1920 (str.35). Razítko typu RM 12 na rozdíl od rakouských razítek jiņ nemá skosené rohy. Známé pouņití razítka RM 12 je jeńtě z 22.4.1928. Teoreticky bylo v pouņití do r.1934 (nepotvrzeno). -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Razítko nádraņních pońtovních schránek, původně FRÝDLANT u MÍSTKU / FRIEDLAND b. MISTEK. Pońta byla uvedena do provozu 25.8.1867. Významné ņelezářské středisko se stává centrem této celé, podhorské oblasti a soustředěnou pońtu dopravuje vlastním vozem do Místku. Původní pońtovní expedice je povýńena vzhledem k rozsáhlému provozu na pońtovní úřad. Zajímavostí je zde to, ņe funkci expedienta zde převzalo ředitelství ņelezáren. V r.1869 jsou zahájeny práce na stavbě ņeleznice z Ostravy do Frýdlantu a jiņ od 1.ledna 1871 je zde zahájena i osobní přeprava. Tím byly zruńeny jízdy pońtovním vozem do Místku. S narůstající osobní přepravou (ņeleznice přepravila si půl miliónu cestujících ročně), začaly na této trati působit i vlakové pońty niņńího řádu. Na následující straně je přiloņena ukázka rakouského korespondenčního lístku s natińtěnou známkou 2 kr. s dvouřádkovým razítkem, jen německý text POSTCONDUCTEUR IM ZUGE / FRIEDLAND-M.OSTRAU No 2134. Tento obrácený směr jezdil ve vlacích č.2116, 2118 a 2134. Z Ostravy jezdil ve vlacích č.2115, 2117 a 2131. Tato čísla vlaků by se mohla objevit i na razítkách. (Viz Monografie Díl 14 str.449).Tolik jsem zjistil z jízdních řádů, které jsem měl k dispozici. Pouņití razítek je moņno stanovit na roky 1887-1893. (údaj ing.Chmela). Zásilka je poslána do ņelezáren v Janovicích. Monografie Díl 14 na str.467 uvádí razítko vlakových, pońtovních průvodčích (konduktérů) na trati FRIEDLAND-BIELITZ, FRIEDLAND-FRIDEK-MISTEK a FRIEDLAND-HERMSDORF. Monografie Díl 14 na str.485 uvádí na trati FRIEDLAND - MÄHR.OSTRAU a zpět od 1.2.1898 vlakovou pońtu č. 438, razítko kulaté, jednookruhové, typ E 272 s pouņitím od r. 1898. Číslo vlaku je nad datem v rámečku. Datum je pod rámečkem (den, měs./ dvojčíslí roku).
Syrena 179
- 8 -
Přední a zadní strana korespondenčního lístku. Na zadní straně korespondenčního lístku vpravo je nahoře datum 10/7 88 (viz reprodukce zadní strany dole). Výstavba ņelezniční sítě pokračuje stavbou tzv.“meziměstské dráhy“. Byla započata v r.1880 a vrcholí v r.1888 dokončením úseku Val.Meziříčí - Frýdlant a Frýdek - Těńín. V tomto roce je zahájen i provoz na trati Kojetín-Bielsko. Tak byl umoņněn provoz vlakových pońt č.73 a 74. Tato razítka jiņ byla v Syreně publikována. Na trati z Moravské Ostravy do Frýdku nebo Frýdlantu jezdily i dalńí vlakové pońty, jako vlaková pońta č.438, 439 nebo 440. Frýdlantská pońta pouņívala za Rakouska celkem 6 razítek (viz Monografie Díl 13, str.245). Byla to razítka typu E 14, E 82 (dvě razítka s malými rozdíly v provedení), E 171, G 121 a G 139. Jednu výjimku autor Monografie Votoček ve své práci neuvádí. Razítko typu G 121 existovalo ve dvou verzích. První německo-česká (pouņití od 6.1904 do 7.1907) a druhá česko-německá (pouņití od 10.1909 do ?? 1918). Toto není uvedeno ani v dodatku k Monografii Díl 13 a 14. První razítko má průměr 28 mm, druhé 30 mm. V pouņití se objevuje i razítko nádraņních pońtovních schránek (teoreticky v r.1901), protoņe pochůzka mezi pońtou a nádraņím s koná aņ 7x denně. Razítko nádraņních pońtovních schránek má rozměr 29x24
Syrena 179
- 9 mm, je třířádkové, česko – německé a je typu RM 9. Na následující straně je ústřiņek pońtovní průvodky na 25 K s razítkem RM 9 s datem 16.IV.18. Razítko má jako jiná rakouská razítka skosené rohy. Text na razítku je následující FRÝDLANT / u MÍSTKU / 16.IV.18 / FRIEDLAND / b. MISTEK. Toto razítko opět Monografie Díl 13 neuvádí. Československou pońtou bylo pouņíváno v období 1918-1919, a to v původní verzi neznárodněné. Razítko se objevuje aņ v Monografii Díl 14 na str. 504 pod katalogovým číslem 3657 jako razítko typu C 268. Razítko RM 9 se objevuje i ve znárodněné podobě jako razítko RM 9z. Jeho výskyt je aņ do roku 1920. Znárodněná verze razítka je dole na reprodukci doporučené zásilky na firemní korespondenci poslané do Moravské Ostravy. Zásilka je vyplacena známkami série Hradčany 15 a 60 hal. (obě ne-perforované). Zásilka je z 29.VIII. 1919. R-nálepka je jeńtě rakouská, německo-česká Friedland b.Mistek / Frýdlant u Místku. R-nálepka je ņlutá, potisk je černý. Razítko RM 9z je sice na zásilce otińtěno celkem 2x, Bohuņel na pońtě asi ńetřili barvou, proto je otisk razítek málo zřetelný. Výskyt tohoto razítka na celistvosti není běņný.
Syrena 179
- 10 -
Od r.1920 změnila pońta název na FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ. Změnil se i název na razítku nádraņní, pońtovní schránky. Razítko je opět třířádkové, bez skosených rohů a jeho rozměr je 34x 23 mm. Je typu RM 12. Pouņíváno bylo v letech 1922-1939. Nahoře je pohled s tímto razítkem s datem 17.11.1933.
Na zpátečním lístku z 5.3.1945 je protektorátní razítko pońty . Je třířádkové, německo-české, jeho rozměr je 35x24 mm. Razítko je ing.Chmelovi známo z pouņití z VIII.1944 do III.1945. Na dokladu je navíc razítko pońtovny *PSTRUSCHI* (FRIEDLAND a.d.OSTR.) / *PSTRUŅÍ* (FRÝDLANT n.OST.). Razítko má rozměr 63x14 mm. Jeho otisk je modrozelený. Expediční razítko zpátečního lístku je FRIEDEK 1/d *** s datem -3.III.45-18. Nahoře uprostřed je 2-řádkové, německočeské razítko okresního soudu ve Frýdku, barva fialově černá. Razítko pońtovny je otińtěno i na zadní straně zpátečního lístku. Razítko pońtovny bylo pouņíváno od V.1940.
Syrena 179
- 11 Za ukázky razítek nádraņních pońtovních schránek dnes publikovaných děkujeme ing. Milanovi CHMELOVI. Pro Syrenu připravil ing. Milan CHMEL a ing. Jiří Jan KRÁL. V Monografii Díl 5 na str. 280 najdeme reprodukci jeńtě jednoho razítka rámečkového, které podobou připomíná razítko nádraņních pońtovních schránek. Jeho převzatá reprodukce je vlevo. V uvedené literatuře k němu bohuņel víc nic podrobnějńího nenajdeme. Ví někdo o tom razítku něco bliņńího? Nebo má je někdo dokonce na nějakém dokladu? Kdyņ ano, ozvěte se prosím! Razítko má text polský, třířádkový DZIEĆMOROWICE / 26.XI.1919 / ŚLĄSK CIESZYŃSKI. Je to tedy razítko z Dětma-rovic. Podle reprodukce se asi jedná o razítko provizorní ??! ***********************************************************************************
Kolik bylo vlastně razítek ODERBERG/BAHNHOF, typ E 189 ?
Není v rakouském katalogu KLEINA (typ 370) není v práci Mgr.manteryse (typ F 15). Mgr. Manterys uvádí jen typ F 20 s časovým údajem typu „NACHM“.Česká Monografie Díl 13 při zmínce o razítku E 189 je jen povrchní, razítko tam není přímo vyobrazeno, odvolává se jen na obecný typ tohoto razítka. Zde uvádí u něj celkem 5 variant a vyberte si! V poznámce je uvedeno, ņe razítka existují dvě s malými rozdíly v provedení. Více není uvedeno ani v dodatku k Monografii Díl 13 a 14. Nahoře je otisk razítka jako příchozího na balíkové průvodce k balíku poslanému z Těńína do Bohumína. Razítko má průměr 28 mm, je jen německé s textem ODERBERG 3/6 5-8 F / 88 BAHNHOF. Časový údaj je zde 5-8 F. Podle mgr.Manteryse je toto razítko typu F 15. Razítko bylo tedy na zásilku otińtěno mezi 5-8 hodinou ranní. Zkratky znamenají: F (Frűh-ráno), V (Vormittag-dopoledne), M (Mittag-poledne), N (Nachmittag-odpoledne), A nebo ABS (Abends-večer). Na razítkách mohou jeńtě být označení I.E nebo II.E (první nebo druhá expedice). Monografie Díl 13 uvádí razítko E 189 obecně v pouņití od r.1887 (Katal.č.1687/3 na str.530). Mgr.Manterys ve své práci uvádí jen razítko typu F 20 (místo časového údaje je uvedeno slovně „NACHM“, odpoledne). Zásilku s tímto razítkem neměl autor k dispozici, publikoval jen reprodukci
Syrena 179
- 12 razítka, které je na reprodukci vlevo. Správně dońel k závěru, ņe jestliņe je časový údaj „NACHM“, odpoledne, měl by být i „VORM“, dopoledne. Zde mu dáváme za pravdu. Zásilka s razítkem „VORM“ je na reprodukci dole. Jedná se o korespondenční lístek poslaný do Bludovic s natińtěnou známkou 2 krejcary císař. Expediční razítko je jednokruhové, jen německý text ODERBERG / BAHNHOF s datem 9/12 VORM / 93. Razítko je typu E 189. Zásilka ńla do Bludovic přes pońtu v Těńíně. Průchozí razítko Těńína je jednookruhové, jen německý text TESCHEN 9/12 12-??? / 93. Razítko je typu E 189, průměr razítka je 26 mm. V pouņití bylo od 1882. Tohoto typu razítek bylo celkem 7, kaņdé trochu pozměněné. Katal.č.2417/13 (Monografie Díl 14 str.213). Uprostřed zásilky nahoře je příchozí razítko do Dolních Bludovic s datem 10/12/93. Razítko má jen německý text NIEDER BLUDOWITZ, je jednookruhové, průměr 23 mm. Je typu E 76, v pouņití od roku 1882. Jeho katalogové číslo je 1583/3 (Monografie Díl 13 str.508).
Razítko, o kterém zde byla hlavně řeč, je razítko ODERBERG /BAHNHOF, typ E 189. Vidíme, ņe podle časového údaje razítka rozlińujeme tato razítka tři. První s časovým údajem vyznačeným číslicemi a přísluńným velkým písmenem upřesňujícím dobu pouņití za 24 hodin. Druhé razítko je s časovým údajem ve tvaru „VORM“, třetí s časovým údajem ve tvaru „NACHM“. U pońty Bohumín je jeńtě jedna zajímavost. Zatím co pońty původní jsou ve městech označovány „jedničkou“ a pońty vzniklé obyčejně u vlakových nádraņí „dvojkou“ u pońty Bohumín je to opačně. Pońta Oderberg/Bahnhof je označen za „jedničku“ a pońta Oderberg/Stadt je označena „dvojkou“. Pońta Bohumín 2 (město) byla zprovozněna 1.10.1847 a pońta Bohumín 1 (nádraņí) byla zprovozněna 15.2. 1850. Nádraņní pońta byla tedy zprovozněna jako druhá, přesto je vedena jako Bohumín 1. Pońta ve městě, ač vznikla jako první, je vedena jako Bohumín 2. Zaslouņila se na tom bez pochyb KońickoBohumínská ņelezniční trať. Za ukázky děkujeme mgr. Manterysowi a mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************
Syrena 179
- 13 140. let pońty v Horní Suché. Vliv rozvíjející se průmyslové výroby na Karvinsku a v Horní Suché v polovině 19. století měl zřejmě podíl na to, ņe v Horní Suché byl dne 22.12.1869 zřízen pońtovní úřad, který tak patří k nejstarńím na území Těńínska. Pońtovní úřad slouņil předevńím pro doručování pońtovních zásilek jak pro Horní, tak pro Prostřední a Dolní Suchou. Původně se pońta nacházela v domě zvaném „Suńarni“ (v tzv.Starém dvoře ), v jeho prvním patře. První pońtmistrová byla Němka Marie Dametzová. V období od března 1902 do března 1911 pońta doručovala i pońtu pro pońtovnu v Prostřední Suché (od této pońtovny nebylo dosud nalezeno ņádné pońtovní razítko). V roce 1925 byla pońta přemístěna do budovy dneńního obecního úřadu. V polovině 20. let minulého století byl na pońtě zaměstnán mimo pońtovního úředníka i listonoń a posluhovačka. Dnem 1.7.1951 se pońtovní úřad stěhuje do domu č.p.373, který MNV získal v pozůstalosti po Němcích (dům Roberta Böhma) na dneńní ulici Stonavská, ve kterém pońta setrvala aņ do r.1994. V roce 1994 byla pońta přestěhována do bývalého rodinného domku na ulici Těrlická, č.p.936, kde pońta je dosud. Vedoucím pońty byl od r.1945 do roku 1948 Jan Prokop. Po roce 1948 byl vedoucím pońty Karel Vicher aņ do roku 1965, kdy odeńel do důchodu. Dalńími vedoucími pońty byli Ladislav Kněņík, krátce Jan Bartman, Slavomír Hurta a pan Matouńek. Nejdéle slouņící vedoucí pońty v její poválečné historii je od roku 1987 dodnes paní Irena Kotlorzová. Pońtovní úřad v Horní Suché za svou dosavadní historii měnil několikrát svůj název daný politickými a státotvornými změnami. Nacházíme tak na dokumentech a dopisech jeho různé názvy: Ober Suchau, Ober Suchau-Górna Sucha, Górna Sucha, Horní Suchá-Górna Sucha, Horní Suchá, Sucha Górna, Ober Suchau (Oberschles.), Ober Suchau űber Karwin (Oberschles.), Horní Suchá, Havířov 6 a od 1.1.1994 opět HORNÍ SUCHÁ. Vlivem těchto změn je název pońtovního úřadu na pońtovním razítku v jazyce německém, polském nebo českém, vņdy po určité časové období. Pońtovní úřad za Rakouska-Uherska pouņíval z počátku razítka pouze s německým textem, posléze s textem německo-českým, nebo německo-polským. Od roku 1870 je prvním a nejstarńím razítkem pońty jednookruhové razítko o průměru 18 mm (tzv.náprstkové razítko) s textem OBER SUCHAU. Razítko je dole na dodacím recepisu (Aufgabs Recepisse) k dopisu, který byl odeslán 22.2.1874. Reprodukce dole.
Nahoře na recepise je nejstarńí razítko pońty, Katal.č.1667/1, typ E 71. Razítko bylo v barvě černé nebo
Syrena 179
- 14 modré a v pouņití bylo od 22.12.1869. (Monogr.Díl 13 str.526). Za Rakouska-Uherska pouņívala pońta jeńtě razítka: - Katal.č.1667/2 typ E 76 (od 1888), - Katal.č.1667/3 typ G 108 (od 1903), - Katal.č.1667/4 typ G 134 (od 19??). Velmi hledanými pońtovními doklady jsou celistvosti s razítkem pońty Horní Suchá - Sucha Górna z plebiscitního období v r.1920, zejména s pouņitím známek s přetiskem SO/1920. Zajímavé je to, ņe právě z tohoto období existuje i padělané pońtovní razítko pońty.
Novodobou zvláńtností je obrácený tisk názvu pońty na R-nálepce pońty Havířov 6. Nahoře je doporučená zásilka s touto R-nálepkou. Expediční razítko 735 35 HAVÍŘOV 6/g *** s datem na můstku razítka 23.11.78-17. Ing. Petr MAZOCH, předseda Klubu filatelistů v Havířově.
Připomínku nám poslal ing. Milan CHMEL k článku v Syreně č. 173. V čísle 173 jsem si vńiml určité nepřesnosti, týkající se vlakové pońty (str.27). Číslo v dvouřádkovém razítku není číslem vlakové pońty, ale je to číslo vlaku, ve kterém pońtovní průvodčí-konduktér působil, přesně podle textu razítka ..“ve vlaku č….“ Čísla vlaků jezdících na jednotlivých tratích lze nalézt pouze v jízdních řádech nebo v kartovacích přehledech. Proto zcela chápu Mgr.Manteryse, ņe nemá ve své publikaci čísla vlaků neboť já jsem se taky snaņil získat staré jízdní řády, ale je to nadlidské úsilí. Navíc jízdní řády platily větńinou jen jeden rok. Razítka pońtovních průvodčích byla úředně přidělována od roku 1886, proto od tohoto roku lze teoreticky počítat s výskytem těchto razítek.
Nově vydané celiny s natińtěnou známkou v Polsku ve III. Čtvrtletí 2009. III. čtvrtletí 2009 bylo opravdu bohaté na nová vydání dopisnic s natińtěnou známkou. Bylo vydáno celkem 20 kusů dopisnic, vńechny s nominální hodnotou 1,55 zł. Dopisnice mají katalogová čísla Cp1502 aņ 1521. Jejich celková cena v novinkové sluņbě byla 31,00 zł. Společné znaky vńech vydaných dopisnic: Byly vytińtěny vícebarevným ofsetem ChiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je ±148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou je natińtěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů je umístěn mikronápis POCZTA
Syrena 179
- 15 POLSKA 09 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu–pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání). Uprostřed kaņdé dopisnice je černá, svislá, dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na adresní a propagační část. Informace o novinkách nových polských známek a celin je na internetové adrese Polské pońty: www.poczta-polska.pl/znaczki/pl/index.php ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1502: „90. let policie“, datum vydání 20.7.2009. Na natińtěné známce jsou čtyři policisté v uniformách z 30.let meziválečného období. V levé polovině dopisnice jsou čtyři současní policisté v uniformách jednotlivých policejních útvarů. Vlevo nahoře je název emise 90 LAT POLICJI a současný policejní odznak. Vlevo od silné, černé dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa / Poczta Polska VII 2009 nakład 33.100 proj. E. Saliński, fot. M. Krupa, arch. KGP“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1503: 150. výročí narození Ludvika Zamenhofa (1859-1917)“, datum vydání 25.7.2009. Na natińtěné známce je portrét oslavence. Na horním okraji dopisnice je dvouřádkový nápis: „150.rocznica urodzin Ludvika Zamenhofa twórcy esperanto / La 150-a naskigdatreveno de Ludoviko Zamenhof la kreinto de Esperanto“. Na plońe dopisnice je mapa vńech světadílů (tmavozeleně) s postavami (světlezeleně). V levém dolním rohu dopisnice je 3-řádkový zelený nápis: „94-a Universala Kongreso de Esperanto / 25.7.-1.8.2009 / Bjalistoka Pollando“. Podél svislé, silné, černé dělící linky dopisnice je černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Polska VII 2009 nakład 25 500 proj. D. Szablewski“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1504÷1505: “Mezinárodní letecký den AIR SHOW 2009 v Radomi“, datum vydání 27.7.2009. Dvojice dopisnic vydaná k této události. Na natińtěných známkách jsou ukázky letadel a logo NATO. V levé polovině dopisnice je logo Air Show a logo polských leteckých sil. Vlevo od natińtěných známek je 5-řádkový nápis: „Międzynarodowe / Pokazy / Lotnicze / AIR SHOW 2009 / w Radomiu“. Nápis je na Cp 1504 bílý, na Cp 1505 černý. Podél levého okraje dopisnice svisle je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 25 500 proj. J.Czerwiśka-Jędrych, fot.M.Wojtowicz“ (bíle u Cp 1504). U Cp 0505 černě:“ Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 25 500 proj.J. Czerwińska-Jędrych, fot. M. Wojtowicz, M Wolański“. Cp 1506÷1508:“Objekty z listiny Světového dědictví UNESCO v Polsku“, datum vydání 31.7.2009. - Cp 1506 Hala století ve Vroclavi, - Cp 1507 dřevěný kostel v Binarowej, - Cp 1508 dřevěný kostel v Bliznem Na natińtěných známkách a na adresní straně pohlednic jsou reprodukce zajímavých detailů uvedených památek. Vńechny tři dopisnice mají v levém dolním rohu 2-řádkový nápis:„Obiekty z listy Światowego / Dziedzictwa UNESCO w Polsce“ (černě). Dopisnice podél levého okraje mají svisle (černě) signatury nákladů, které se od sebe mírně lińí: Cp 1506 „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 25 000 proj. J. Jaraŵny fot. R. Sołdek, M. Nikieroj“, Cp 1507 „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 25 000 proj. J. Jaraŵny fot. A. Brzoza, Cp 1508 „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 25 500 proj. J. Jaraŵny fot. A. Olej, K. Kobus, archiwum KAI. Cp 1509÷1512: “Krásy Polska – Dolní Slezsko“, datum vydání 31.7.2009. - Cp 1509 Końskie Łby, na natińtěné známce je kostel ve Wambierzycach, - Cp 1510 Vodopád Szklarki, na natińtěné známce je jezevec, - Cp 1511 Zieleniec-Orlické Hory, na natińtěné známce kostelík na Karpaczu v zimě, - Cp 1512 Skály na Szrenicy, na natińtěné známce je observatoř na Sněņce. V levé polovině dopisnic jsou reprodukce zajímavých míst z uvedených lokalit. V levém dolním rohu kaņdé dopisnice je název přísluńné lokality. Podél silné, černé, dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích signatura nákladu: „KARTKA POCZTOWA fot. P. Fabijański / Poczta Polska VII 2009 nakład 30.000 proj. J. Brodowski“. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Syrena 179
- 16 Cp 1502.
Cp 1503.
Cp 1504.
Cp 1505.
Syrena 179
- 17 Cp 1506.
Cp 1507.
Cp 1508.
Cp 1509.
Syrena 179
- 18 Cp 1510.
Cp 1511.
Cp 1512.
Cp 1513.
Syrena 179
- 19 Cp 1513: “65. výročí Varńavského povstání“, datum vydání 1.8.2009. Na natińtěné známce a na horním okraji dopisnice je celkem 6 okének filmového pásku se záběry z povstání. Pod tím uprostřed nahoře je znak „PW“ (ńedě) s černým a červeným čtverečkem po stranách. Pod tím je černě „65“ s červeným čtverečkem a 3-řádkový nápis: „rocznica wybuchu / Powstania / Warszawskiego“. V levé polovině dopisnice je upravující se dívka se zrcátkem v ruce. Podél černé, silné, dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 45 000/proj. J. Czerwińska-Jędrich fot. Archiwum Muzeum Powstania Warszawskiego“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1514: “90. let Polského fotbalového svazu“, datum vydání 6.8.2009. Na natińtěné známce je historický a současný znak Svazu polského fotbalu.Vlevo od natińtěné známky je černý, 4-řádkový nápis: „90 lat / Polskiego Związku Piłki / Noŵnej“. V levé polovině je záběr na nohy fotbalisty s míčem. Pod míčem je signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa Poczta Polska / VII 2009 nakład 36 000 / proj. D.Szablewski / fot.W.Sierakowski“. Cp 1515: “60. výročí podepsání Ņenevské konvence o ochraně obětí válek“, datum vydání 12.8.2009. Na natińtěné známce je historický snímek signatářů konvence z 12.8.1949 v Ņenevě. Vlevo od natińtěné známky je 6-řádkový nápis: „60.rocznica / podpisania / Konwencji / Genewskich / o ochronie / ofiar wojny“ (první a poslední dva řádky černě, prostřední dva řádky červeně). V levé polovině dopisnice je ńest reprodukcí různých válečných záběrů přes které je velký, červený kříņ. Pod reprodukcemi je černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VIII 2009 nakład 27 000 proj. J. CzerwińskaJędrych“ pod SN jsou ve dvou řádcích černě vysvětlivky k reprodukovaným 6 snímkům. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1516:“100.let daktyloskopie v Polsku“, datum vydání 24.8.2009. Na natińtěné známce je stylizovaná kresba a nápis: „100 lat DAKTYLOSKOPII na ZIEMIACH POLSKICH 1909-2009“. Pod natińtěnou známkou je bílý, jednořádkový nápis: „100 LAT DAKTYLOSKOPII NA ZIEMIACH POLSKICH“. V levé polovině dopisnice je otisk palce ruky. Podél silné, černé, dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2009 nakład 32 500 / proj. kartki Lesław Sztangret, znaczka Magdalena Kośmider“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1517÷1518: “Arboreta a botanické zahrady“, datum tisku 31.8.2009. - Cp 1517 Botanická zahrada PAN ve Varńavě, - Cp 1518 Arboretum v Glinnej. Na plońe adresní strany dopisnic a na natińtěných známkách jsou reprodukce různých květů a rostlin. Pod natińtěnými známkami je černý nápis: „ARBORETA I OGRODY BOTANICZNE“, pod tím na kaņdé přísluńný název té, ke které byla dopisnice vydána. Níņe jsou komentáře k jednotlivým reprodukcím na dopisnici. V levém dolním rohu obou dopisnic je černě dvouřádková signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VIII 2009 nakład 30.000 fot. W. Gawryś / proj. J. CzerwińskaJędrych“ (u Cp 1517) a „Kartka Pocztowa Poczta Polska VIII 2009 nakład 30.000 fot. K. Pułanik, L.Kmiecińska / proj. J. Czerwińska-Jędrych“ (u Cp 1518). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1519: “90. výročí narození Gustava Herlinga-Grudzińskiego (1919-2000)“, datum vydání 31.8. 2009. Na natińtěné známce je portrét oslavence. Pod natińtěnou známkou je černý, jednořádkový nápis: “90. ROCZNICA URODZIN GUSTAWA HERLINGA-GRUDZIŃSKIEGO“. V levé polovině dopisnice je otevřená kniha, dílo oslavence. V levém dolním rohu dopisnice dole je černě ve dvou řádcích signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska VIII 2009 nakład 26 000 / proj. J. CzerwińskaJędrych fot. R. Czerwiński, I. Formal, Rukopis ze zbiorów Z. Kudelskiego“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1520: “150.výročí narození Tadeusza Zielińskiego“, datum vydání 14.9.2009. Na natińtěné známce je portrét oslavence. Nahoře uprostřed dopisnice je ozdobný půlkruh a černý nápis ve 4 řádcích: „150. ROCZNICA / URODZIN / TADEUSZA / ZIELIŃSKIEGO“. Níņe na vnitřní straně ozdobného půl-kruhu je černý nápis: „TADEUSZ ZIELIŃSKI, FILOZOF, FILOLOG, ZNAWCA KULTURY ANTYCZNEJ“. V levé polovině dopisnice je černě okřídlený kůň a ńedě zápřah vzepjatých koní do vozu.
Syrena 179
- 20 Cp 1514.
Cp 1515.
Cp 1516.
Cp 1517.
Syrena 179
- 21 Cp 1518.
Cp 1519.
Cp 1520.
Cp 1521.
Syrena 179
- 22 Svisle podél levého okraje dopisnice je černě signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2009 nakład 26 500 proj. J. Jaraŵny fot. Narodowe Archiwum Cyfrowe“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1521: “Polńtí uprchlíci v Maďarsku“, datum vydání 17.9.2009. Na natińtěné známce je pochodující skupina polských vojáků-uprchlíků. Pod natińtěnou známkou je 3-řádková, černá signatura nákladu: „KARTKA POCZTOWA fot.zbiory J.Antalla oraz Muzeum / Narodowego Węgier / Poczta Polska VIII 2009 nakład 25 000 proj.J.Ochendzan“. V levé polovině dopisnice je ņelezný, hřbitovní kříņ. Na něm je ve 3 řádcích polský a maďarský nápis: „SERCEM PRZY BOGU**/ MYŚLĄ PRZY OJ-CZYŴNIE / **UCHODŲCY POLSCY“. Pod kříņem je červenohnědý nápis: „UCHODŲCY POLSCY NA WĘGRZECH“. Níņe je ve třech jazycích (polsky, maďarsky a anglicky) nápis: „Otwarte serca, otwarta granica. / Podczas II wojny światowej w 254 zorganizowanych miejscach / pobytu Węgry przyjęły okolo stu tysięcy uchodųców / ciwilnych i wojskowych“. *********************************************************************************** Připomínka ing. Mirko Bachratého k článku v Syreně č. 175. Moja poznámka sa týka pońtových sprievodiek pre ńtátne inńtitúcie (Syrena 175). Ich zásadná odlińnost´ spočívala v tom, ņe boli oslobodené od kolkovného, čo je vyznačené textom w rámčeku. Ten teda hovorí, na základe akých zákonných nariadení sa nevyberá kolkovné, nevzt´ahuje sa teda na oslobodenie od pońtovného. V niektorých prípadoch tieto sprievodky museli byt´ vyplácané známkami, zrejme nie vńetky inńtitúcie , ktoré boli oslobodené od kolkovného, boli oslobodené aj od pońtovného, resp. moņno záleņelo aj na tom, či sa balík posielal ńtátnej inńtitúcii alebo súkromnej osobe a pod. Podobné sprievodky bez vytlačeného kolku mám zo slovenského územia uņ za Uherska (v tomto prípade nebol vytlačený rámček s citáciou predpisu ohl´adne sprostenia kolkovného, ale sprievodka mala nápis „ÚRADNÁ POŃTOVÁ SPRIEVODKA“, samozrejme v mad´arčine). Za ČSR boli vydané hned´ od roku 1919 s monogramom ČSP, existovali aj za Slovenskej republiky 1939-45 a tieņ krátko po vojne (kolkovné na balíkové sprievodky bolo zruńené začiatkom 50-tych rokov, neviem, či nie aņ po menowej reforme). Posielam Vám niekol´ko skenov zo Slovenska pre predstavu, zrejme ich ale nepouņijete v Syrene, ked´ņe nesúvisia z jej zameraním.
Uherská, pońtovní balíková průvodka pro státní instituce, expediční razítka pońty TURÓCZSZENT-
Syrena 179
- 23 MÁRTON (Tučianský Sv.Martin). Razítka typu G 472, rozlińní E. Razítka byla rozlińením A,B,C,D, E,F,G,J,K.L. (Monografie Díl 15, katal.č.1065/8, strana 356). Na průvodce jsou balíkové nálepky pońty s čísly 143 a 144. Dvě asi proto, ņe podle ručního záznamu na tuto průvodku byly poslány hned dva balíky. Jeden váhy 10,8 a druhý 5,7 kg.
Pońtovní balíková průvodka pro sluņební účely z období Slovenského ńtátu. Balík o hmotnosti 10.1 kg poslaný z Bratislavy do Orechové. Balíková nálepka a expediční razítko POŃTOVÝ HOSPODÁRSKÝ ÚRAD BRATISLAVA/b, datum expedice 10.V.43-12. Příchozí razítko ORECHOVÉ/b s datem 12.V. 43-12. Ing. Bachratý nám poslal podobnou balíkovou průvodku pro sluņební účely jeńtě z Końic z 15.III.1920 a z Bratislavy z 2.I.1948. Mimo uherské průvodky mají vńechny tři průvodky v rámečku klauzuli o osvobození od kolkových poplatků. Za tuto věcnou, doplňující informaci a ukázky ing. Bachratému děkujeme a srdečně jej do Bratislavy pozdravujeme. ***********************************************************************************
Vlaková pońta 777 Č.Těńín-Kojetín-Přerov ze 14. X. 1938 se zajímavou československou cenzurou. Vlaková pońta č. 777 Kojetín-Č.Těńín vznikla 10.11.1921 přečíslováním vlakové pońty č. 600 KojetínČ.Těńín. Viz poznámka v Syreně č. 170 na str. 20 od Dr. Gebauera. O vlakové pońtě č. 777 jsme poprvé psali v Syreně č. 162 na str. 13. Tato vlaková pońta má v Monografii Díl 17/II katal. č. 391 (str. 497). Tam je uveden i seznam razítek této vlakové pońty. VP 777 pouņívala podle Monografie celkem 6 razítek. Razítko katal. č. 391/2 Kojetín-Č.Těńín s iniciály *Č.S.P.* 777 Monografie neuvádí.
Syrena 179
- 24 Tato vlaková pońta jezdila nejdříve na trati Č.Těńín-Kojetín (do r. 1925). Později na trati Č.TěńínKojetín-Přerov (do r. 1932) a konečně Č.Těńín-Hulín-Přerov do r. 1939 (respektive do října 1938). V Syreně č. 162/13 je zásilka s razítkem katal. č. 391/3 Č.Těńín-Kojetín-Přerov *** 777/b typ V 22. Zásilka je z 2.VI.1930. V Syreně č. 168/25 je razítko vlakové pońty katal. č. 391/2, které Monografie neuvádí, ņe existuje !! Jedná se o vlakovou pońtu Kojetín-Č.Těńín *Č.S.P.* 777/b typ V 21, kterou nám poslal ing. Chmel. Datum na můstku razítka je 27.XII.21. Tento údaj v Monografii schází !! Tato vlaková pońta by měla být i s razítkem s rozlińením „a“, ale teprve na svůj nález čeká!! V této Syreně (168/26) je jeńtě zásilka s vlakovou pońtou katal. č. 391/3 Č.Teńín-Kojetín-Přerov *** 777/a typ V 22 s datem 3.VIII.38. V Syreně č. 168 na str. 26 dole je jeńtě jedna zásilka s vlakovou pońtou 777, ale z roku 1956, znamená to, ņe tato vlaková pońta jezdila i po osvobození. Jedná se ale o vlakovou pońtu na trati OstravaKojetín-Přerov *** 777/b s datem 26.VII.56. Původní vlaková pońta 777 Č.Těńín-Kojetín-Přerov byla v důsledku obsazení Těńínského Slezska v říjnu 1938 zkrácena na trasu Frýdek-Kojetín-Přerov. Na stejné trati vlakové pońty 777 jezdila v meziválečném období 1921-1939 i vlaková pońta č. 776. Jezdila nejdříve na trati Č.Těńín-Hulín a od r. 1925 na trati Č.Těńín-Kojetín (viz Monografie Díl 17/II str. 497). Seznam razítek této vlakové pońty je uveden v Syreně č. 168/27.
Dnes přináńíme ukázku vlakové pońty Č.Těńín-Kojetín-Přerov *** 777/a ze 14.X.38, tedy krátce po záboru Českého Těńína Polskem (2.X.1938). Podle Monografie toto razítko Č.Těńín-Kojetín-Přerov *** 777/a bylo v pouņívání aņ do r.1939 (s rozlińením „b“ jen do r.1932), i kdyņ od r. 1932 byla v provozu jiņ vlaková pońta Č.Těńín-Hulín-Přerov *** 777/a (v provozu do r.1939). Zásilka je poslána do Nového Hrádku nad Metují. Stejné datum 14.10.38 jak je na můstku razítka je i v textu sdělení. Sdělení je poznamenáno právě kritickou dobou pro Československo (říjen 1938). Voják píńe bratrovi, desátníkovi z Rajnochovic, kde je provizorně posádkou. Uvědomuje bratra, ņe 17. a 20.X.1938 bude armáda rozpuńtěna do civilu (asi mobilizovaní záloņáci). Mají zůstat jen odvodní ročníky 1935 a 1936. Pisatel je provizorně ubytován na faře. Pohlednice je právě s touto farou v Rajnochovicích. Voják, jak jinak, se pochopitelně těńí do civilu. 14.X.1938 byla jiņ vlaková pońta 777 zkrácena z Č.Těńína do Frýdku. Český Těńín přestal existovat, byl zabrán Polskem a byl jiņ jen CIESZYN, aņ do osvobození v r. 1945. Zásilka je zajímavá tím, ņe nahoře vlevo od razítka vlakové pońty je provizorní razítko vojenské
Syrena 179
- 25 cenzury „CENS“ v rámečku. Razítko je velice primitivní, asi narychlo zhotoveno nějakým kutilemamatérem. Pod razítkem je podpis asi cenzora (kap.+ podpis). Razítko je otińtěno na zásilku v červené barvě, i podpis cenzora je červenou tuņkou. Rajnochovice, okres Kroměříņ, leņí ve Zlínském kraji mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valańským Meziříčím (na Jih od Kunovic). Nový Hrádek leņí východně od města Nové Město nad Metují, severovýchodně od Dobruńky. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŃKOVI ***********************************************************************************
Dalńí zásilky ze Ńnejdárkova tažení na Polsko v r. 1919
Zásilky jsou charakteristické tím, ņe mají útvarová razítka, ņe jsou z období leden-únor 1919 a expediční razítka jsou buď z pońty Těńín 1 nebo z ostravské pońty. Najdou se na nich i expediční razítka jiných pońt z Těńínska, ale je to velmi zřídka. Nahoře je zásilka s fialovým, útvarovým razítkem (jednořádkové) „1 polní prapor pluk č.75“. Zásilka je v textu s datem 8./2.19, datum na expedičním razítku pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1 je -9.II.19 1.V textu zásilky poslané do Opavy se píńe ..“Srdečný poz-
Syrena 179
- 26 drav z naší demarkační čáry. Máme prozatím příměří..“ Jiņ samotný text hovoří o tom, odkud je zásilka poslána. Dolní zásilka na předcházející straně je s dvouřádkovým, fialovým razítkem „ČS. PĚŃÍ PLUK ČÍS.IV. / setnina.“, Zásilka je poslána do Hodolan u Olomouce, expediční razítko je od pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1, datum na můstku razítka je 11.II.19 5. Stejné datum je v textu pozdravu pro slečnu Mařenku Ptańinskou.
Po 25.II.1919 se československé jednotky stáhly na novou demarkační linii. Jednotky, které se účastnily taņení na Polsko v lednu a únoru 1919 byly následně rozmísťovány v blízkosti demarkační linie, protoņe i přes uzavřené příměří napětí mezi oběma stranami stále trvalo. Zásilka nahoře je psaná i datovaná v textu i na expedičním razítku opavské pońty 1.VI.19.VIII-. Útvarové razítko je tmavě fialové, dvouřádkové „11.č.s.domobranecký prapor /1.rota.“ Zásilka je poslána do Prahy. Je vidět, ņe se legionářům a zaslouņeným vojákům začaly rozdávat „trafiky“. Odesilatel píńe své slečně, ņe „…včera jsem psal tatínkovi ohledně povolení vstupu k četnictvu. Jsem zvědav, jak on se rozmyslí..“ Za ukázky děkujeme mgr. Januszovi MANTERYSOVI a Jarkovi TEREŃKOVI. ***********************************************************************************
Dalńí zásilky z polského záboru Těńínského Slezska v r. 1938 - 1939. Pońty Třinec a Bystřice nad Olzou. Pońta TŘINEC: Jiří Neumann v článku „Okupace čs. pohraničí Polskem v r. 1938 (Filatelie č. 15/1991, Filatelistické seńity, str. 205) píńe, ņe doloņená polská razítka pońty TRZYNIEC jsou s rozlińením *a*, *b*, *c*, *d*. Zároveň předpokládá nález R-razítka u této pońty. Doporučenou, EXPRÉS zásilku pouze s „R“ jsme publikovali v Syreně č. 84 na str. 2. Zásilka je poslaná do Hranic na Moravě 12 XII 38 18, expediční razítka jsou na zásilce s rozlińením *c*. Pouze samotné R-razítko, ale jako „R/a“ bylo publikováno v časopise FILATELISTYKA č. 10/1992 na str. 344 a v časopise FILATELISTA č. 10/1998 na str. 408. Zásilku s razítkem a rozlińením *a* jsme publikovali na výstřiņku s datem záboru Třince Polskem, to je 4 X 38 15 v Syreně č.166 na str.11. Ve stejné Syreně a na stejné straně jsme publikovali zásilku do SOSNOWCA s rozlińením *d* s datem 10 I 39 19. Navíc jsme publikovali samotnou známku pońty TRZYNIEC s rozlińením *g* s datem 3 VIII 39 12 (Syrena 88 str.30). O rozlińení *g* u této pońty se J. Neumann vůbec nezmiňuje !! V Syreně 166 jsme psali, ņe razítko s rozlińením *b* jsme sami jeńtě neviděli a víme, ņe toto rozlińení se na razítku pońty vyskytuje velice zřídka, protoņe minimální výskyt tohoto rozlińení *b* je i na samotných, pońtovně pouņitých, známkách. Dnes vám můņeme ukázat i zásilku pońty TRZYNIEC s razítkem s rozlińením *b*. Datum na 3 otiscích
Syrena 179
- 27 expedičního razítka je -8 XI 38 18. Zásilka má navíc československé, cenzurní razítko, jednořádkové v rámečku „Censurováno.“. Razítko má rozměr 44x10 mm. S tímto cenzurním razítkem se na zásilkách setkáme větńinou z října a listopadu 1938. Počínaje prosincem 1938 se s tímto cenzurním razítkem na zásilkách, které mají vztah k Polsku, jiņ skoro nesetkáváme. Na zásilkách z r.1939 se toto cenzurní razítko jiņ nevyskytuje vůbec. Toto cenzurní razítko jsme publikovali: v Syreně č. 124, str. 28 na zásilce celnice z Bratislavy do Jablunkova s datem 17 X 38 a na R + Exprés zásilce poslané z Błędowic Dolnych do Brna s datem 4 XI 38 17. (Syrena 84 str. 4). Dalńí zásilka s tímto cenzurním razítkem byla publikována v Syreně s datem 18 X 38-11. Zásilka byla doporučená, poslaná z Petřvaldu do Prahy. Z tohoto období jsme publikovali jeńtě jedno cenzurní razítko (Syrena 134 str. 31). Bylo 3-řádkové „Polní pońta.Cenzurováno / Třídírna polních pońt 5 / Podpis cenzora“. Razítko je obdélníkové a má rozměr 47x14 mm. Bylo na zásilce poslané z Karviné do Olomouce s datem 4.X.38-17. Expediční razítko bylo česko-polské KARVINNA 1 / KARWINA 1, typu M 50. Dole je zásilka s razítkem pońty TRZYNIEC s rozlińením *b* z 8 XI 38.
Syrena 179
- 28 Na předcházející straně dole je dalńí, námi dosud nepublikované razítko pońty BYSTRZYCA n/Olzą s rozlińením *b*. Pońta Bystřice nad Olzou: Jiří Neumann u této pońty uvádí doloņená polská razítka s rozlińením *a*, *b*. R-razítko u této pońty neuvádí (příloha Filatelie č.13/1991 str.197). R-razítko, jen „R“ jsme publikovali v Syreně č.84 na str.3. Obyčejná zásilka (pohlednice) byla poslána do Moravské Ostravy 8 III 39 12, expediční razítko pońty bylo s rozlińením *a*. Na předcházející straně dole je zásilka s razítkem této pońty s rozlińením *b*. Datum na můstku razítka je 10 VII 39 18. Zásilka je poslána do Orlové, tehdy rovněņ obsazené Polskem, tedy vnitrostátní pońtovní styk, proto pońtovné za pohled jen 15 gr., Na zásilce je navíc otińtěno razítko pońty ORŁOWA *c* s datem 11 VII 39 -7. Zásilky z polského záboru v roce 1938-39 jsou dnes velice vyhledávány, hlavně polskými sběrateli. Na aukcích jsou i obyčejné zásilky vydraņovány za několik stokorun, doporučené zásilky obyčejně pod 1000 Kč nedostanete. Jedná-li se o nějakou menńí pońtu a jeńtě R-zásilku, ceny jsou jeńtě několikrát vyńńí. Za ukázky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI ***********************************************************************************
Pońtovní průvodka pro mezinárodní pońtovní přepravu. Cenný balík poslaný z Bohumína do Polského Těńína, duben 1922. Problematika je zpracována v Katalogu československých celin 1918-1992, II.Díl, POFIS 2001 str.110115. Jedná se o průvodky CPP 11-16. CPP 11-13 mají vlevo nahoře označení Č.S.P. a pod ním prodejní cenu průvodky v hal. CPP 14 aņ 16 mají místo Č.S.P. státní znak a označení v hal. Přesto se průvodky od sebe lińí i jinými detaily. Průvodky se vyskytují v nepouņitém stavu, včetně podacího lístku na levé straně, který po podání zůstával odesilateli. Pońtovně pouņité průvodky se vyskytují včetně ústřiņku na pravé straně (viz ukázka dole) nebo bez něj. Zůstávaly na pońtě jako doklad. Jestliņe na nich na pravém okraji na ústřiņku byly nalepeny známky, tento byl při vyřazení odstřiņen a prodáván jako skart.
Mezinárodní průvodka na cenný balík poslaný 19.4.1922 z Bohumína do Polského Těńína.
Syrena 179
- 29 CPP 11 se od ostatních lińí tím, ņe v vpravo nahoře na ústřiņku je ve druhém řádku nápisu slovo „přijat“ rozděleno. Na druhém řádku je jen „při-„ a zbytek „jat“ je jiņ na třetím řádku. Rozdělení slova přijat u ostatních CPP jiņ není. CPP 11 a 12 mají pod Č.S.P. označení 12 h, CPP 13 15 h, CPP 14 30 h. CPP 14-16 mají místo Č.S.P. jiņ státní znak. CPP 15 nemá pod znakem označení v haléřích, CPP 16 označení v haléřích má, ale sumou 20 h. CPP 14 a 15 mají pońkozené koncové „E“ ve výrazu „přijaté“ (2.ř.shora na konci). Toto pońkozené poslední „E“ nebude asi charakteristické jen pro CPP 14 a 15. Je totiņ i na nańí ukázce, která je asi CPP 13? Nemůņeme to s určitostí tvrdit, pod nálepku „V-V“ totiņ nevidíme a pod ní jsou důleņité informace pro určení, o kterou CPP se jedná. Podle pońkozeného „E“ by to měla být CPP 14 nebo 15. Na ukázce ale není na průvodce v levém dolním rohu písmeno „D“, které je charakteristické pro CPP 14-16. Nańe dopisnice nemůņe být CPP 11, protoņe ta má slovo „přijaté“ rozdělené, a to na nańí ukázce rozdělené není. Na průvodce nahoře je vytińtěna známka Hradčany o nominální hodnotě 10 hal. Známka je modrá, katalog celin dále rozlińuje u jednotlivých CPP i odstín modré barvy známky. Průvodka je na cenný balík váhy 4.900 g. Cena balíku je uvedena nahoře slovy „fr.frc.Dreihundert“ (300 francouzských franků). Nálepka „V-V“ je na nańedlém papíru, potisk světle červený. Balíková nálepka pońty Bohumín 1- Bogumin 1 je česko-polská, papír nańedlý, potisk černý. Na ústřiņku vpravo pro nalepení známek tyto nejsou. Je tam ale ručně poznámka inkoustovou tuņkou „ffz 30“ (nebo 36?), coņ svědčí o vyplacení zásilky v hotovosti francouzskými franky (slabě viditelné)?Na přední straně zásilky je hned několik razítek: Expediční, BOHUMÍN 1 *Č.S.P.*/3a (pouņití 1921-1934) s datem na můstku razítka 19.IV.22 XII. Katal.č.razítka je 95/1 (Monografie Díl 17/I str.107). Toto razítko bylo s rozlińením: 1a,b,c, 2a,b,c, 3a,b,c, 4a,b. Razítko s iniciály *Č.S.P* Clo (pouņití 1920-1938) má katal.č.95/3. S iniciály Č.S.P. bylo u této pońty i razítko nádraņních pońtovních schránek, katal.č.95/5, typ RM 14 (BOHUMÍN 1 – BOGUMIN 1 ** Č.S.P). V pouņití bylo od 1919 do ??! Má je někdo na dokladech? Zcela vlevo uprostřed je slabě otińtěno dvoukruhové razítko s textem „ *Č.-sl. hlavní celní úřad Bohumín* ..“, otisk světle fialový, Vpravo od něj je rovněņ dvoukruhové razítko se lvíčkem uprostřed „Hlavní celní úřad
Syrena 179
- 30 * v Českém Těńíně“ (otisk fialový). Pod tímto razítkem je polské, dvoukruhové razítko s polskou orlicí uprostřed a s textem: „*GŁÓWNY URZĄD CELNY* W CIESZYNIE“. Na přední straně průvodky je vpravo dole jeńtě otisk razítka pońty v Cieszynie. Je ale nečitelné. Na předcházející straně dole je druhá strana nańí průvodky. Jsou tam celkem 4 otisky, asi s různými daty, pońty TESCHEN 1 / CIESZYN 1/g (typ G 115). Jen na 2 z nich, otińtěných na doplatních známkách, je čitelné datum 21/4/VIII-XII/22. Doplatní známky polské jsou asi za doručení zásilky. Jsou to 3 kusy 500h, katal.č. Fi D 21 (vydání z 10.9.1919, perforace ZHř.11 ½, platné do 15.8.1922. Známky byly tińtěny z plochy 4-sektorovou formou v PA po 100 kusů /10x10/ a 1 kus 20 Mk, katal.č. Fi D 42 (vydání z 15.4.1921, perorace Zř. 9-14 ½ (celá ńkála kombinací Zř.), platné do 9.11.1923. Známka byla tińtěna z plochy 4-sektorovou formou, PA obsahuje 100 kusů známek /10x10/.) Na zadní straně je datum (21/4 1922) a podpis adresáta zásilky Emanuela Berky, které svědčí o převzetí zásilky. Mgr. ing. Karol MICZA *********************************************************************************** Jeńtě zásilka K.u.k.FELDPOSTAMT č. 11 z 30. XI. 1916.
Syrena 179
- 31 Na předcházející straně je přední a zadní strana pohlednice s razítkem polní pońty č. 11 o které jsme jiņ v Syreně psali a která po určitou dobu sídlila i v Těńíně. Mysleli jsme si nejdříve, ņe vojenský hřbitov na přední straně pohlednice z ORŁÓWKI bude svědčit o jiném sídle této pońty neņ o Těńíně. Orłówku se nám nepodařilo najít, kde se přesně nachází (není na internetu). Podle informací na pohlednici to bylo v prostoru vojenského velitelství Krakov a hřbitov se nacházel někde v západní Galicii. I kdyņ je razítko polní pońty č. 11 slabě na zásilku otińtěno, je na něm datum 30.11.1916. V té době polní pońta č. 11 sídlila skutečně v Těńíně. Svědčí o tom i útvarové, kulaté razítko uprostřed dole: „K.u.k. Armeeoberkommando Detailabteilung“. Armádní hlavní velitelství bylo v té době skutečně v Těńíně. Pouņití na zásilce pohlednice s vojenským hřbitovem ze západní Galicie je proto čistě náhodné a s polní pońtou č. 11 nemá nic společného. Zásilka je poslaná do Hammergrűndu v Čechách, pońta Svojanov. Byla to asi malá obec, neměla pońtu (není v seznamu obcí s německými názvy, není ani na internetu). Snad se dokonce dnes i jinak jmenuje. Její doruční pońtou byla pońta ve Svojanově. Svojanov leņí v okrese Svitavy. Je na jih od Svitav a na jihovýchod od Poličky. Jaroslav TEREŃKO ***********************************************************************************
Doplatní známky v období měnové reformy v Polsku použité bez přetisku GROSZY v poměru 100 : 1. 28.X.1950 proběhla v Polsku měnová reforma. Hodnota zlotého se sníņila 100x. Původní známky ve zlotých byly přetińtěny v novém poměru přetisky GROSZY. Známky ve zlotých bylo ale moņno pouņívat i bez přetisku v poměru 100 : 1. Platnost doplatních známek ve zlotých skončila dnem 30.4.1952.
Nahoře je zásilka (dopisnice bez natińtěné známky) poslaná finančním úřadem Okresního národního výboru v Těńíně (dvouřádkové razítko v místě pro odesilatele, otisk v barvě červené). Nahoře je ńedočerné, dvouřádkové razítko „Opłatę pocztową uiści adresat“ (pońtovní poplatek uhradí adresát). Pońta nalepila na zásilku doplatní známky ve zlotých s ručně natińtěným „T“ ve výńi 45 zł., coņ odpovídalo platnému pońtovnímu tarifu za dopisnici ke dni expedice zásilky („45 gr.“). Pońtovné následně uhradil adresát. Frankatura: 2x Fi D 121,vydání z 22.2.-20.X.1950.Známky byly tińtěny rotačním ocelotiskem dvousektorovými válci. Sektor=přepáņkový arch, obsahoval 150 ks. známek (15x10). Perforace ZR 12 : 12½ , + 2x doplatní známky 2 zł. a 1x doplatní známka 1 zł. Celkem 45 zł. Je to zajímavá zásilka z období měnové reformy v Polsku. Mgr. ing. Karol MICZA
Syrena 179
- 32 Vlaková pońta č. 608 CIESZYN-KATOWICE z 16. VIII. 1930. Tato vlaková pońta začala na této trati jezdit ve druhé polovině roku 1927 (od 1.X.1927). Jízdní řády se v Polsku měnily v průběhu roku, později vņdy v první polovině května. Jízdní řády platily vņdy pro druhou část roku a následně pro první část roku následujícího. Takto jezdila vlaková pońta na této trati a pod tímto číslem do jízdního řádu 1935-1936 (do 12. 5. 1935). Od 13. 5. 1935 jezdila vlaková pońta 608 na nové trati, a to KATOWICE - WISŁA-Głębce, aņ do polského záboru Těńínského Slezska, kdy vlaková pońta 608 jezdila na trati KATOWICE-CIESZYN ZACH. (dneńní Český Těńín). Takto je jiņ vedena v jízdním řádu platném od 9. 5. 1939. V jízdním řádu platném od 7. 5. 1938 (pro období 19381939) je vlaková pońta 608 vedena jeńtě na trati Katovice-Wisła-Głębce. Na trase Katovice - Cieszyn Zachodni začala vlaková pońta č. 608 jezdit od 15. 5. 1939.
Zásilka s razítkem vlakové pońty č. 608 CIESZYN-KATOWICE ze 16. VIII. 1930. Zásilku posílá dítě otci do Tarnowskich Gór. Vlaková pońta č. 609 KATOWICE - ČESKÝ TĚŃÍN začala jezdit od 1. X. 1928 a provozována byla do 5. 5. 1932. Od 6. 5. 1932 byla zruńena. Pod č.609 jezdila vlaková pońta aņ na trati RYBNIK – BOGUMIN po polském záboru Těńínského Slezska od 15. 5. 1939. Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************
Příležitostné, propagační razítko z roku 1942 pońty SAYBUSCH (OBERSCHLES.) Podobná razítka z Karviné a Darkova jsme jiņ dříve v Syreně publikovali: Karviná 87/21, 92/7, 97/25, 101/13-14, 115/18-19. Darkov 115/19-20, 116/7-8, 145/7, 162/29. Razítka slouņila k propagaci těchto měst. Dnes přináńíme Bohuņel jen výstřiņek razítka ze zásilky. Je to razítko SAYBUSCH, polsky ŴYWIEC. Razítko je s datem 29.10.42.-12. Propagační nápis: „Berge · Wald · Wasser“ (hory · lesy · voda). Podobná razítka byla jeńtě „SUCHA“, „USTRON“, „WEICHSEL“. Zatím se nám je hezké nepodařilo zajistit. Máme zatím jen jejich torza !
Syrena 179
- 33 Pońtovní, výběrní karta poslaná z Těńína do Bratislavy 13. 12. 1876. Formulář je s německo-českým textem. První, označenou část na přední straně, vyplňoval podatel. Nahoře je adresa podatele-obchodníka s vojenskou literaturou v Těńíně. Adresátem je nadporučík Carl Haupt, K.k.72 Infanterieregiment v Bratislavě. Vybrán má být 1 gulden a 21 fl. Pońta na formulář doplnila podací číslo a otiskla své expediční razítko. Jedná se o razítko těńínské pońty, katal. č. 2417/5. Razítko je dvouřádkové TESCHEN / 13.DEZ. V razítku není rok. Razítko je typu A 3j. V pouņití bylo od r. 1838 (černé), od r. 1843 i červené. Těńín pouņíval svého času jeńtě dalńí dvě, podobná razítka. A sice katal. č. 2417/4, kde je název Teschen proveden psacím písmem a katal. č. 2417/8, kde název Teschen je proveden kolmo, tiskacími písmeny. Na pravém okraji formuláře je místo pro nalepení známek za pońtovné, které platí podatel. Zde k natińtěné známce na formuláři 10 kr. (modrá) jsou dolepeny jeńtě dvě známky nominální hodnoty po 3 kr. kaņdá (zelené). Známky jsou znehodnoceny dvěma otisky dvouřádkového razítka pońty katal. č. 2417/5.
Přední strana pońtovní, výběrní karty poslané z Těńína do Bratislavy 13. 12. 1876. Na následující straně je druhá strana karty. Horní polovina je pro pońtu, která má výběr peněz zajistit, v nańem případě pro pońtu v Bratislavě. Nahoře je otisk razítka příchozího, dole vlevo otisk razítka
Syrena 179
- 34 potvrzujícího realizaci výběru peněz a vpravo je expediční razítko bratislavské pońty s datem 15.XII.76. Razítko podle Monografie Díl 15 str.293-296 mělo být typu G 416 (datum s časovým rozlińením). Ve skutečnosti je to razítko typu G 415 (datum bez časového rozlińení), POSZON. Razítko Typu G 415 bez časového rozlińení v datu Monografie u této pońty vůbec neuvádí. Spodní část druhé strany formuláře je pro údaje pońty v Těńíně. Nahoře je opět otisk dvouřádkového razítka pońty katal.č.2417/5 s datem 17.DEZ. Dole vlevo je pak otisk razítka pońty stvrzující vyplacení vybrané částky. Je to razítko těńínské pońty katal.č.2417/10. Razítko je typu E 186, v pouņívání bylo pońtou od r.1875 (Monografie Díl 14 str.212-213). Razítko je jednookruhové, jen německé s datem 24 12 III.E 76. Monografie u tohoto typu razítka uvádí den s lomítkem mezi měsícem. Zde na razítku lomítko mezi dnem a měsícem schází!! Vpravo od tohoto razítka je jeńtě jedno. Z tohoto razítka je otińtěna jen část. Nahoře je nápis NACHNAME, pod tím je datum 16 XII 76. Slovo Nachname znamená příjmení. Kdyby tam bylo Nachnahme, byla by to dobírka. O jaké razítko jde jsme konzultovali s několika fundovanými filatelisty, ale zatím toto razítko nikdo nezná. Z Bratislavy to odeńlo 15.12, do Těńína to přińlo 17.12. Kdo a kde to tedy označil tímto razítkem s datem 16.XII.76?? Jaký je vůbec význam tohoto razítka ? Zná někdo odpo-věď ?? Kdyņ ano, ozvěte se !
Zadní strana formuláře pońtovní, výběrní karty.
Syrena 179
Mgr. ing. Karol MICZA
- 35 Zásilka z pońty KOTZOBENDZ / KOCOBĘDZ z 5. 8. 1919. Razítko na zásilce je původní, rakouské typu G 108, pouņívané na pońtě od r. 1898. Podle dohody uzavřené 5.11.1918 mezi Národním výborem a Polskou národní radou připadl Chotěbuz po rozpadu Rakousko-Uherska Polsku. Pod polskou správou byl do 23.-27. ledna 1919, tedy do obsazení Chotěbuze československým vojskem za Ńnejdárkova taņení proti Polsku v lednu 1919. Od 25. února 1919 se československá vojska stáhla na novou demarkační linii. Podle ní bylo 12 zabraných pońt vráceno Polsku a 15 pońt připadlo Československu, včetně pońty v Chotěbuzi. (Obcí procházela Końicko-Bohumínská trať). Oněch 12 vrácených pońt bylo k Československu připojeno definitivně na základě Velvyslanecké konference z 10.7.1920, a to ve dnech od 6.-10.8.1920. Pońta v Chotěbuzi tedy po rozpadu Rakouska-Uherska patřila nejprve Polsku a od 23.-27. ledna 1919 Československu (oficielně aņ od 25. února 1919). Pońta nejprve pouņívala za Rakouska razítko G 108, následně je pak pouņívala pońta polská a do konce roku 1920 jeńtě pońta československá. Jedno razítko tak pouņívaly beze změny tři státní útvary. Rakouské razítko G 108 nebylo ani Polskem, ani Československem „znárodněno“. Monografie Díl 16/I vede razítko pod katal. č. 801/1. Nańe pońta je pouņívala od ledna 1919 do konce roku 1920, kdy bylo razítko nahrazeno definitivním, československým razítkem typu M 44 s iniciály Č.S.P. - Katal.č.801/1 CHOTĚBUZ * KOCOBĘDZ * Č.S.P./a, typ M 44, v pouņití 1920-1938. - Katal.č.801/2 CHOTĚBUZ * KOCOBĘDZ * s rozlińením „a“, „b“, typ M 50, pouņíváno od června 1938 do 1.10.1938 kdy byla pońta zabrána Polskem. Pod polskou správou od 1.10.1938 do 31.8.1939 pońta pouņívala polské, jednookruhové razítko s rozlińením „a“. Předpokládá se nález polského razítka s rozlińením „b“ (jak od června 1938-1.10.1938, kdy byla razítka dvě) a nález polského R-razítka. Dosud se ani jedno nenańlo ! Dnem 1. 9. 1939 byl Chotěbuz zabrán Německem a stal se součástí Říńe aņ do osvobození v r. 1945. Asi podle zásady, kde se dva perou, třetí má uņitek.
Zásilka poslaná z Chotěbuze do Opavy 5/8 19. Zásilka je vyplacena československými známkami série Hradčany (25hal.modrá a 10 hal.červená, obě stříhané) Známky jsou znehodnocen původním, rakouským razítkem G 108. Tarif za dopis váhy do 20g byl v období 15.5.1919-14.3.1920 při váze dopisu do
Syrena 179
- 36 20g 25 hal. Za kaņdých dalńích 20g se vybíralo navíc 5 hal. Zásilka je větńí, asi byla i objemnějńí, podle nominálu nalepených známek by musela váņit od 40-60 g. Chotěbuz měla podle sčítání v r. 1921 1245 obyvatel, z toho k národnosti české se hlásilo 403 obyvatel, k národnosti polské 618 obyvatel. Podle sčítání z r.1930 měla Chotěbuz 1539 obyvatel (česká národnost 526, polská 820). Chotěbuz měla před válkou tedy větńinou polské obyvatele. (Jiří Neumann, „Okupace čs.pohraničí Polskem 1938“, Filatelie r.1991, Filatelistické seńity k č.13 a 14). Při polském záboru Těńínského Slezska byla Chotěbuz zabrána hned první den 1.10.1938 spolu s Českým Těńínem, Ņukovem, Ropicí, Loukami nad Olzou a Stonavou. Vlevo je česko-polské razítko Typu M 50 CHOTĚBUZ * KOCOBĘDZ * /a s datem 30.VIII.38-11. Má je někdo na korespondenci ? Uvítáme i polské razítko a polské R-razítko na zásilce.Uvítáme i zásilku s rakouským razítkem G 108 z období polské správy Chotěbuzi (11.11.1918-23.1.1919. Zajímavý by byl i nález zásilky z Chotěbuzi z období 23.1.-25.2.1919. Máte-li někdo, ozvěte se !! ***********************************************************************************
Expresní, R-zásilka poslaná z Polské Ostravy do Opavy 29. XII. 1919.
Frankatura zásilky je známkami 2 hal. spěńná, katal.č.55, rakouský znak 1 K, katal.č.47 s přetiskem POŃTA / ČESKOSLOVENSKÁ /1919 (pońtovní platnost do 31.1.1920) a známkami Hradčany 3 hal., katal.č.2 a 30 hal., katal.č.12. Obě známky série Hradčany jsou neperforované. Celkem frankatura zásilky 1,35 K. Pońtovní tarif v období od 15.5.1919 do 14.3.1920: dopis do 20g 25 hal., spěńnostní příplatek (A) 60 hal., R-zásilka 50 hal., celkem zásilka 1,35 K. R-nálepka: „R“ a rámeček červeně, potisk modře. Express nálepka, nápis červeně. Známky jsou znehodnoceny expedičními razítky POLSKÁ OSTRAVA 1 */a. Podle Monografie Díl 16/I má razítko katal.č.2220/1a. Jedná se o původní rakouské razítko znárodněné (vylámaný německý text). Podle Monografie je razítko typu M 13z a v pouņití bylo v r.1919. Toto razítko bylo s rozlińením „a“ aņ „e“. Razít-
Syrena 179
- 37 ka byla pouņívána pońtou v neznárodněné i znárodněné podobě, a to jako typ M 13 (neznárodněné, pouņití 1918-1919) nebo jako typ M 13z (znárodněné, pouņití 1919). Nańe zásilka na předcházející straně je v pravém dolním rohu se zkuńební značkou „Karásek“. Platnost známek série Hradčany skončila 30.4.1921. Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************
Vlaková pońta 1467 ZAGÓRZANY-GORLICE z 11. XII. 1921. Gorlice leņí na východ od Nowego Sącza a na jihovýchod od Tarnowa. Zagórzany pak leņí kousek na sever od Gorlic. Vlaková pońta byla provozována na krátkém úseku mezi těmito vlakovými stanicemi. Nańe ukázka je z 11.12.1921. Vlakovou pońtu jsme hledali v Úředních věstnících MPiT z r.1921, ale z té doby máme jen výpisy některých vlakových pońt, těch důleņitějńích. Stejně jsme na tom aņ do r.1931. Teprve od r.1932 máme úřední věstník podrobnějńí a tam jiņ vlaková pońta Zagórzany-Gorlice a Gorlice-Zagórzany je, a to hned na několika vlakových spojích (1457 a 1462 aņ 1465). Vlaková pońta Zagórzany-Gorlice je jeńtě i v posledním, meziválečném věstníku, a to z r.1939. Tam je uváděna ve vlakových spojích 1422, 1425, 1431, 1433, 1451, 1454 a 1456. Na tom je vidět, ņe se jednalo o stabilní vlakovou pońtu provozovanou od vzniku předválečného Polska aņ po jeho konec v r.1939. Čísla vlakových spojů se časem měnila a nańe číslo 1467 bylo jistě provozováno mezi léty 1921 aņ 1931. Podle odjezdů a příjezdů vlakových spojů mezi Zagórzanami a Gorlicami vidíme, ņe trasa vlakové pońty byla poměrně krátká, kdyņ doba jízdy mezi oběma stanicemi byla jen 15 minut (slovy patnáct !).
Nańe zásilka je na dopisnici Cp 39. Natińtěná známka je 4 Mk. Jedná se o I. tiskovou formu (délka nápisu „ADRES WYSYŁAJĄCEGO“ je 45 mm). Potisk dopisnice i natińtěná známka je v barvě červené. Jedná se o vydání z let 1921 - 1922. Papír dopisnice je pískový. Tarif za dopisnici byl v období 1.9.1921 - 30.6.1922 ve výńi 8 Mk. Proto je dopisnice dofrankována známkou 4 Mk. (Fi 117, karmínově červená). Náklad dopisnice byl 11,526.830 kusů. Razítko vlakové pońty je jednookruhové s číslem vlakového spoje před datem na můstku razítka. V nańem případě je číslo vlakového spoje 1467. Razítko je zajímavé tím, ņe v jeho dolní části je pońtovní trubka, coņ nebývá běņné ! Mgr. ing. Karol MICZA ***********************************************************************************
Německé známky a dopisnice se známkou Germania s přetiskem Russisch - Polen. Rusi počítali s tím, ņe Německo po poměrně snadném počátečním vítězství nad Francií bude svolné k mírovým jednáním, a tak se podaří ze hry vyeliminovat Rakousko. Proto poměrně snadno vyklízeli území z části bývalého Polského království na levém břehu řeky Wisły. Jednotky přesouvali na jih na fron-
Syrena 179
- 38 tu proti Rakuńanům. Za této situace německá armáda jiņ 3. srpna 1914 obsadila Kalisz, Wieluń, Częstochovou a Będzin a vytvořili si tak pro dalńí ofenzivní akce zázemí pro Slezský průmyslový komplex. Němci neměli zpočátku záměr vytvořit civilní vládu na okupovaném území. Později poslali k okupační armádě civilní odborníky, kteří měli na okupovaném území organizovat civilní vládu, ale od počátku s cílem anektovat zabraná území. Na základě závěrů této skupiny byla organizována civilní správa v Będzinie, Częstochové a Wieluniu. Tyto správy ale měly provizorní charakter. Po obsazení bývalé části Polského království okupační orgány organizovaly pońtu hlavně pro své vojenské jednotky a potřeby. Postupně byly organizovány a vytvořeny pońtovní úřady (podřízeny byly ředitelství pońty v Opolu). Jejich činnost byla hlavně vnitřní na okupovaném území a ve styku s Říńí. Platil pońtovní, německý, vnitrostátní tarif. V pouņití byly německé pońtovní známky a obálky a dopisnice soukromého vydání, německé (Germania) s dvouřádkovým přetiskem Russisch-/Polen. Mělo to být pro spolupráci vojenských orgánů s civilními na okupovaném území. Povolen byl soukromý obrat s Říńí i kdyņ z počátku v omezené míře. Připuńtěny byly otevřené, obyčejné i doporučené zásilky, dopisnice, tiskoviny, zkouńky zboņí a obchodní tiskoviny, ale jen v Němčině. V polovině listopadu 1914 kvůli ruské, vojenské ofenzivě zůstala větńina těchto pońtovních úřadů uzavřena. Později v rámci postupu německých vojsk do vnitrozemí Polského království se začalo s organizací civilní správy. V prosinci 1914 byla vytvořena Německá, civilní správa. Tato aņ do vzniku Varńavského, generálního gubernátorství byla podřízena Vojenskému velitelství východního frontu. Civilní správa sídlila postupně v Kaliszu (leden 1915), v Poznani (od května 1915) a ve Varńavě (od září 1915). Cílem výboru byla maximální exploatace zabraných území pro potřeby Říńe, coņ postupně vedlo k nedobrému ekonomickému stavu v bývalém Polském království. Ve druhé fázi vojenských operací byla ruská vojska kompletně vytlačena v období květen-srpen 1915 z bývalého Polského království. Postupně vznikající pońtovní síť slouņila civilní a vojenské správě a později i civilnímu obyvatelstvu, kdyņ byly vydány oficielní pońtovní známky a dopisnice s přetiskem Russisch-/Polen.
Dopisnice s natińtěnou známkou Germania s přetiskem Russisch-/Polen 5 fen. (zelená), expediční razítko pońty WLOCLAWEK s datem 26.7.16 (??) N. Zásilka je poslána do Trzebinie. Pońta pouņívala dvě expediční razítka (viz reprodukce vlevo). Na zásilce je světle modré, elipsovité razítko vojenské cenzury s 3-řádkovým textem: “Űberwachungsstelle / Geprűft ! / VI. Armeekorps“. Známky Germánia s přetiskem Russisch- / Polen byly
Syrena 179
- 39 vydány na emisi Germánia z r.1905 dne 12.5.1915. Ńlo o známky nominálních hodnot 3, 5, 10, 20 a 40 fen. S přetiskem jsou i německé dopisnice jednoduché (5 fen.,vydání 1914) a s odpovědí (5+5 fen., vydání 1915). Odpovědní dopisnice mají nápis: „mit Antwortkarte“ nebo jen „Antwort“. V r.1914 bylo vydáno i neúřední vydání dopisnic na soukromou objednávku rovněņ s přetiskem Russisch-/Polen (černý přetisk). Vydány byly s natińtěnou známkou: 3 fen.hnědá, 5 fen.zelená a 10 fen. červená. Jsou dopisnice s natińtěným údajem o objednateli a bez tohoto údaje. Německé známky s přetiskem byly v pouņití do konce německé okupace, jsou známy případy pouņití i do konce roku 1918. ***********************************************************************************
Rakouské vojenské manévry na Těńínsku v r. 1906 za účasti císaře Frantińka Josefa I.
Přední a zadní strana dopisnice poslané den před manévry (30.VIII.1906-11) z Těńína do M. Ostravy. Odesilatel píńe mimo jiné: „Milá ženo, dnes jsme měli v Těšíně těžký den. Po příjezdu jeho majestátu sem přibylo tisíce lidí. Jsem velmi vyčerpán..“ Na přední straně je záběr, ale z jiných manévrů v předcházejících letech. O manévrech jsme jiņ jednou v Syreně psali (Syrena 166/9-10).
Syrena 179
- 40 -
Přední a zadní strana pamětní medaile na těńínské manévry v r. 1906. Text na medaili je německopolský. Polský text zní: „PAMIĄTKA / O WIELKICH / CESARSKICH MANEWRACH / OKOLICE / CIESZYNA 1906“ (Památka na velké, císařské manévry, okolí Těńína 1906). Medaile byly připraveny předem a jen tak ledas-kdo je určitě nedostal. Manévry probíhaly na katastrech obcí Třanovic a Horního Ņukova 31. srpna a 1. září 1906. Císař jejich průběh osobně sledoval z koňského sedla a osobně prý projel 4x trasu. Přijal pozvání hormoņukovského starosty Josefa Junga na oběd a také s ním skutečně poobědval (byl to dědeček člena nańí redakční rady Syreny Dr. Adriana Junga). Místo, odkud císař sledoval manévry, připomíná malý pomníček s textem v polńtině. Pomníček je na pozemku pravnučky Josefa Junga, Danuty a jejího manņela Vladimíra Řezníčkových. V souvislosti s manévry byla od nádraņí v Hnojníku k císařské silnici postavena tehdy v srpnu nová komunikace, kterou nazvali „Manévrová“. Postavil ji na popud přednosty stanice Janala těńínský stavitel Albert Dostál. Dalńí památník postavený v obci stojí u křiņovatky ulic Frýdecká a Vělopolská. Mělo to být na místě, kde císař rozmlouval se svými generály v průběhu manévrů. Památník byl odhalen u příleņitosti 77. narozenin císaře 18. 8. 1907. Po rozpadu Rakousko-Uherska byl změněn na památník dvaceti obětem první světové války z řad místního obyvatelstva. Podle týdenníku, časopisu HORIZONT připravili Jarek TEREŃKO a Otík ŃRUBAŘ *********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení: Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing.Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno na Hromnice, 1. února 2010.
Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu, dofinancování je darem Generálního konsula Polské republiky pana Jerzego KRONHOLDA. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 179. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou.
Syrenakterý 179 sbírá polské známky, Máte-li přítele, filatelistu, upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA !!!
