207 S Y R E N A. 32 let SYRENY let KLUBU

- 1 -

S Y R E N A

207

Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

07-14

KARVINÁ

41 let KLUBU 1972 ÷ 2013

32 let SYRENY 1981 ÷ 2013

II

PRÁZDNINY

čtvrtletí

2011

2013

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA 207 KF-07-14 KARVINÁ A PRACUJE POD Syrena PATRONACÍ

- 2 Vlaková pošta Kraków-Zebrzydowice a Zebrzydowice-Kraków č.134 z let 1929/1930 až 1938/1939. Vlaková pošta č.134 jezdila na tratích: - Kraków-Dziedzice 1921/1922, - Kraków-Piotrowice 1922/1923 až 1928/1929, - Kraków-Zebrzydowice 1929/1930 až 1938/1939 - Kraków-Bogumin od II.pololetí 1939 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939 V Syreně jsme publikovali dosud jen VP Bogumin-Kraków/-a- s datem 18.VII.39 (Syrena 192/4 a 196/15-17). Dále tutéž VP Bogumin-Kraków/-a- s datem -3.VII.39. Na stejné trati Bogumin-Kraków a Kraków-Bogumin jezdila od II.pololetí 1939 do vypuknutí II.světové vály i VP č.135. Dosud jsme na ni nenarazili. Publikovali jsme ale VP 135 Kraków-Bogumin z 5.IX.24, která by podle polských věstníků neměla existovat. Zásilku jsme publikovali od Mgr.Manteryse v Syreně č.92 na str.19-20 a znovu v Syreně č.196 na str.17. K této vlakové poště se ozval i kolega Otík Šrubař v Syreně 116 na str.4-6 s polemikou, zda tato VP 135 Bohumín-Krakov a Krakov-Bohumín existovala či ne! Proto rádi přijmeme jakoukoliv zásilku s VP č.135 O VP Bohumín-Krakow č.135 píše i naše Filatelie z r.1989 v č.20 na str. 626. Zde je zmínka o VP Kraków-Bohumín č.135 s datem 31.1.1924. V československé Monografii není vlaková pošta č.135 v období 1920-1939 vůbec uváděna!

Na reprodukci nahoře je dopisnice Cp 51, natištěná známka 20 gr., státní znak, potisk šedý, propagační nápis „J“ (TELEFON MIĘDZYMIASTOWY USUWA ODLEGŁOŚCI). Dopisnice byla i s propagačním nápisem F,H,I,J,K. Signatura dopisnice: M.P.i T (IX-1933) 15.000.000. Dopisnice byla ještě i se signaturou nákladu VI-32, XI-32, III-33 a III-34. Katalogová cena dopisnice podle Fischer II/2010 za dopisnici poštovně nepoužitou 50 zł. za dopisnici poštovně použitou 8 zł. Zásilka byla poslána soukromou osobou z Chrzanowa do Warszawy do Vojenského archivu. Tam byla zaevidována 22.VI.1934. Expediční razítko vlakové pošty ZEBRZYDIWICE-KRAKÓW 134 /-as datem na můstku razítka 22.VI.34. Na následující straně je další zásilka této vlakové pošty. Je to dopisnice Cp 72, natištěná známka 10 gr. (zelená-Gdynia Dworzec Morski), propagační nápis „L“ (CHROŃCIE LINIE TELEFONICZNE

Syrena 207

- 3 OD USZKODZEŃ). Dopisnice byla ještě s propagačním nápisem H,I,J,L,M,N. Signatura dopisnice je „P.P.T.T.(I-1937) 2.000.000. Dopisnice byla ještě se signaturou nákladu IX/37 a VI/38.

Dopisnice je do tarifu 15 gr. dofrankována známkou 5 gr. Fi:294, černě fialová. Tarif platil od 1.9. 1934 pro dopisnice v mimo místní poštovní přepravě. Dopisnice je poslána soukromou osobou z Chrzanowa na soukromou osobu do Tenczynku k.Krzeszowic. Známky jsou oraženy expedičním razítkem vlakové pošty ZEBRZYDOWICE-KRAKÓW 134 /-a- s datem na můstku razítka 20.X.37. Vlaková pošta ZEBRZYDOWICE-KRAKÓW 134 byla v provozu od 1929/1930 do 1938/1939, kdy byla nahrazena VP BOGUMIN-KRAKÓW 134, která jezdila jen velice krátce, a to od II.pololetí 1939 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939! Za obě ukázky děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Poštovní cenzura na území Velkopolského povstání 1918-1919, cenzura MOGILNO. Mogilno leží severozápadně od Łodzi (asi 145 km) a západně od Włocławka (asi 80 km). Publikace „Polská cenzura korespondence v letech 1918-1922“ autorů Brzozowski-Tokar rozlišuje celkem 5 typů cenzurních razítek Mogilna. (Viz str.146). Druh razítka

rozměry barva doba používání body

řádkové

7x8 mm černá

I.-II.1919

100

řádkové

7x9 mm černá

I.-IV.1919

80

řádkové

7x8 mm

II.-IV.1919

80

jednořádkové 55x5 mm černá

V.-VII.1919

90

dvouřádkové 56x12 mm fialová

VI.-VII.1919

90

Syrena 207

černá

- 4 -

Zásilka, německá dopisnice s natištěnou známkou 7 ½ fen., potisk červeně pomerančový. Zásilka ve vnitrostátní poštovní přepravě, tarif za dopisnici ke dni expedice zásilky 10 fen. Proto dofrankováno známkou Germánie 2 ½ fen. hnědá. Zásilka je poslaná na obecní úřad do Mogilna. Expediční razítka pošty GNESEN / * 1 I. s datem na můstku razítka 25.1.19.10-11 V (V=dopoledne). Pošta GNESEN (polsky Gniezno). Vlevo od známek je otisk cenzury Mogilna typ č.2 „K“. Použití cenzurního razítka souhlasí (I.-IV.1919). Zásilka je hodnocena 80 body. Razítko „K“=kontrolováno.

Služební zásilka poslaná z Mogilna do Wrocławi. Expediční razítko MOGILNO /* * * s datem na můstku razítka -8.2.19.10-11 V (V=dopoledne). Jelikož se jedná o služební zásilku, není frankovaná známkami. Razítko s textem o osvobození od poštovného je v levém dolním rohu zásilky, dvouřádkové, v rámečku: „frei laut Avers No.21 / Kgl.Pr. Amstgericht.“ Vlevo od expedičního razítka Mogilna je razítko cenzury Mogilna, typ č.3 „K“. Použití cenzurního razítka souhlasí (II.-IV.1919). Zásilka je hodnocena 80 body. Razítko „K“=kontrolováno. Na následující straně nahoře je německá dopisnice s natištěnou známkou Germánie 10 fen., červená. Červený je i potisk dopisnice včetně nápisu Postkarte, linkování pro adresu a silná, svislá, dělící linka rozdělující přední stranu dopisnice na dvě poloviny. Zásilka je poslána do Berlína. Jedná se tedy o zá-

Syrena 207

- 5 silku ve vnitrostátní poštovní přepravě, tarif za dopisnici činil ke dni expedice zásilky 10 fen. Expediční razítko německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží je od pošty MOGILNO /*** s datem na můstku razítka 12.2.19.3-4 N (N=odpoledne). Razítko je tedy s datem a časovým údajem. V levé polovině na přední straně dopisnice je otisk cenzurního razítka Mogilna typ č.3 „K“. Doba použití cenzurního razítka souhlasí (II.-IV.1919). Zásilka s cenzurním razítkem je hodnocena 80 body. Razítko „K“=kontrolováno.

Nahoře je německá beznominálová dopisnice. Zásilka je poslána do Berlína, jedná se tedy o zásilku ve vnitrostátní poštovní přepravě. Tarif za dopisnici činil ke dni expedice zásilky 10 fen., proto je zde frankatura známkami Germánie 2 ½ fen., tmavě hnědá a 7 ½ fen., červená. Expediční razítka jsou od pošty MOGILNO /* * * s datem na můstku razítka 13.3.19 3-4N (N=odpoledne, datum je tedy

Syrena 207

- 6 s časovým údajem). Vlevo od známek je otisk razítka cenzury Mogilna typ č.3 „K“. Datum odpovídá časovému použití razítka (II.-IV.1919). Zásilka s razítkem cenzury je hodnocena 80 body.

Nahoře je opět služební zásilka, proto není vyfrankována známkami. To, že se jedná o služební zásilku stvrzuje otisk dvouřádkového, fialového razítka v rámečku s textem: „frei lt. Avers No.21./ Pr. Amtsgericht“. Zásilka je poslána z pošty WONGROWITZ /*b* s datem na můstku razítka 14.5.19.7-8 N (N=odpoledne, časový údaj). Pošta WONGROWITZ je polsky WĄGROWIEC. Leží SSV od Poznaně. Vlevo od expedičního razítka je otisk cenzurního razítka Mogilna „Cenzura MOGILNO“. Rozměr razítka je 55 x 5 mm, otisk černo hnědý. Je to cenzurní razítko Mogilna typ č.4. Doba použití razítka souhlasí (V.-VII.1919). Cenzurní razítko na zásilce je hodnoceno 75 body.

firemní obálka firmy Draheim,Tiefbaugeschäft, Mogilno. Zásilka je poslaná do Gdańska. Frankatura známkami Germánie dva x 10 fen. červené + 5 fen. zelená, celkem frankatura za dopis do 20g 25 fen. Expediční razítka pošty MOGILNO / *** s datem na můstku razítka 24.5.19.10-11 V (V=dopoledne,

Syrena 207

- 7 časový údaj). Na zásilce pod známkami je slabě viditelný otisk cenzurního razítka Mogilno, typ č.4 „Cenzura MOGILNO“, rozměr 55x5 mm, otisk černo hnědý. Datum použití cenzurního razítka souhlasí (V.-VII.1919). Cenzurní razítko na zásilce je hodnoceno 75 body. Zásilky s cenzurou Mogilna jsou poměrně vzácné. Pro Syrenu nám je zapůjčil kolega Stefan PETRIUK z Německa. Děkujeme mu za ochotu a pomoc a srdečně jej touto cestou pozdravujeme! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************

Pohlednice poslaná z Orlové do Brna v době polského záboru z 3.11.1938 s československou cenzurou.

Pohlednice je poslaná z Orlové do Brna, expediční razítko polské ORŁOWA /*b* s datem -3 XI 38 19. Zásilka má československou cenzuru, razítko „Censurováno“ v rámečku, barva cenzurního razítka je fialová. Cenzura zásilek z Polska byla zrušena koncem prosince 1938. Adresát Svatopluk Žampach není později známý brněnský filatelista. Odesilatel vyřizuje pozdrav jeho bratrovi Edovi. Svatopluk Žampach měl bratra, ale Františka, rovněž známého brněnského Filatelistu. Mgr. ing. Karol MICZA **********************************************************************************

Dopisnice Fi:Cp 239 b „Polka Sieradzka“, vydání k 15.výročí souboru „Mazowsze“ bez modré barvy, Cp 239 bs. V rámci tohoto vydání z 18.6.1963 byly vydány dvě skupiny dopisnic se dvěmi různými kresbami natištěné známky 40 gr., a sice: -kresba růže na natištěné známce, vydáno 5 dopisnic s ilustracemi „a“ až „e“. Všechny tyto dopisnice mají signaturu nákladu: „P.P.T.i T.-VII.63.-300.000 / proj.J.Grabiański“, -kresba houslového klíče na pozadí písmene „M“, vydáno rovněž 5 dopisnic s ilustracemi jinými „a“ až „e“. Všechny tyto dopisnice mají signaturu nákladu místo „VII.63“ „VI“.63“. Základní dopisnice Cp 239 b (s ilustrací „MAZOWSZE“ – POLKA SIERADZKA) byla vydána ve skutečném nákladu 294.300 kusů. Barvy této dopisnice jsou kompletní a dobře na sebe při soutisku navazují. Reprodukce této „normální“ dopisnice je na následující straně nahoře. Dopisnice 239 bs se scházející modrou barvou je na následující straně na reprodukci dole. Scházející barva se nejvíce projevuje na natištěné známce na barvě lístků růže a na tmavém, v originále fialovém širokém pásu tvořícím podklad pod květem růže. Scházející modrá barva je patrná i na ilustraci tanečního páru v levé polovině dopisnice, hlavně na rukávcích tanečnice a na vestě tanečníka. Scházející modrou barvu dopisnice Cp 239 bs oceňuje i katalog Fischer II.Díl, vydání z r.2010, a to

Syrena 207

- 8 -

scházející modrá barva 400 zł. (asi 2.600 Kč), dopisnice s posuny barev vůči sobě 100 zł. (asi 650 Kč), dopisnice se slabou sytostí červené barvy 50 zł. (asi 325 Kč).

Nahoře je „normální“ dopisnice Cp 239 b, dole je pak dopisnice Cp 239 bs bez modré barvy. Za ukázky děkujeme kolegovi Marianowi KAZIECZKO. Skany pro Syrenu pořídil kolega Michał. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

Syrena 207

- 9 Vlakové pošty Košice-Bohumín a Bohumín-Košice 1920-1938. Pohled do Monografie čs.známek Díl 17/II nám sděluje, že na této trati bylo v provozu hned několik vlakových pošt. Byly to vlakové pošty č.965, 966, 967, 968, 969 a 970. Vlaková pošta č.965, katal.č.453: Jezdila na trati: Košice-Kysak-Obyšovce-Kraľovany-Vrútky-ŽilinaČadca-Český Těšín-Bohumín. 1. BOHUMÍN-KOŠICE * Č.S.P.* 965 rozlišní razítka „a“ (1922), „b“ (1922), „c“ (1922). Razítko typu V.21 2. KOŠICE-BOHUMÍN * Č.S.P.* 965 rozlišení razítka „a“ (1922), „b“ (1922), „c“ (1922). Razítko typu V 21. Od vlakové pošty č.965 nemáme Bohužel žádnou ukázku, rádi zveřejníme, když nám ji někdo zašle. Vlaková pošta č.966, katal.č.454: Jezdila na trati: Košice-Kysak-Obyšovce-Kraľovany-Vrútky-ŽilinaČadca-Český Těším-Bohumín. 1. KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 966 rozlišení razítka „a“ (1919-1929), „b“ (1920-19..), „c“ (19..19..). Razítko typu V.21.

Použita dopisnice CDV 40, vydání z r.1929 k propagaci cestovního ruchu. Dopisnice je ze sady 36 číslovaných obrazových dopisnic s reprodukcemi fotografií lázeňských nebo turisticky významných míst. Formát dopisnice je 145x95 mm, papír je nažloutlý. Tisk jednobarevným hlubotiskem v barvě zelené. Platnost dopisnice skončila 20.5.1940. Dopisnice má v levém dolním rohu č.8., pod reprodukcí KRKONOŠE. Dole uprostřed nad ozdobným rámkem je prodejní cena dopisnice „60h“. Natištěná známka je nominální hodnoty 50 haléřů TGM. Katalog POFIS „Československé celiny 1918-1992“ I.díl má cenový záznam pro dopisnici poštovně nepoužitou 120 Kč, poštovně použitou 100 Kč. Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 966, rozlišení „b“. Datum na můstku razítka je -5. X 33. Údaj z Monografie o použití razítka s rozlišením „b“ třeba změnit z (192019..) na (1920-1933). Za ukázku děkujeme Otíkovi ŠRUBAŘOVI. Na následující straně nahoře je korespondenční lístek bez natištěné známky poslaný do Vrchlabí 20.6.1938. Poštovní tarif za zásilku ve vnitrostátní poštovní přepravě činil ke dni expedice zásilky 50 hal. Frankatura známkou Eduard Beneš, Pofis č.314, vydání z r.1937. Na zásilce je otisk razítka vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 966, rozlišení „c“ s datem na můstku razítka 20. VI 38. Razítko je typu V.21. (čs.razítko vlakové pošty I.typu (c) ). Jelikož u tohoto razítka je v Monografii čs.známek uváděna doba použití razítka (19… do 19…), je třeba tento údaj doplnit alespoň v jeho druhé části, to je použití do června 1938. Počátek použití razítka naše ukázka neřeší,ten je určitě hodně před rokem 1938!Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.

Syrena 207

- 10 -

2. BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 966 rozlišení razítka „a“ (1919-1929), „b“ (1920-19..), „c“ (19..19…). Razítko je typu V.21.

Zásilka byla poslána z Lyžbice (pošta Vendryně, Slezsko), tehdy území místa odesilatele patřilo Polsku. Proto je zásilka na původně rakouské dopisnici opatřené polským přetiskem 15 h./10 h. POCZTA ♦ POLSKA. Podle katalogu Fischer II.Díl z r.2010 to je dopisnice Cp 12 II (přetisk 15h/

Syrena 207

- 11 10). Je i Cp 12 I (přetisk 15 hl./10). Poštovně nepoužitou dopisnici oceňuje katalog částkou 70 zł. (asi 450 Kč), poštovně použitou na 100 zł. (asi 630 Kč). Jelikož je zásilka poslána na Slovensko (zahraničí) je tarif za dopisnici od 1.2.1920 do 14.4.1920 20 hal. (tabulka tarifů Fischer I.Díl/2012 str.452). V adrese: Nowa Wes-Igló=Spišská Nová Ves. Zásilka je do tarifu dofrankována polskou známkou Fi č.74, 5 h, zelená, vydání z 27.I.1919. Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 966. Datum na můstku razítka je 19.III. ?? (asi rok 20 podle tarifu za zásilku, který platil od 1.II do 14.IV.1920). Rozlišení razítka nejde rozluštit. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI (Viz Monogr.čs.zn.Díl 5 str.270). Dole je zásilka s otiskem razítka vlakové pošty 966 s rozlišením „c“. Razítko BOHUMÍN-KOŠICE * Č.S.P. * 966 rozlišení „c“, datum na můstku razítka -9 XI 37. I zde je třeba doplnit údaj Monografie u tohoto razítka na dobu použití (19.. - 1937). Pro zásilku je použita dopisnice CDV 65 „Střední státní znak 1937“. Datum vydání dopisnice 5.8.1937. Jedná se o jednoduchou dopisnici s vyznačenou prodejní cenou v levém horním rohu pod ozdobným rámečkem (60 h.). Formát dopisnice je 148 x 105 mm, papír je nahnědlý, jednobarevný knihtisk, barva olivově zelená, doba platnosti skončila 20.5.1940. Katalogový záznam za dopisnici poštovně nepoužitou je 30 Kč, za poštovně použitou 5 Kč. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI.

3. KOŠICE-BOHUMÍN *** 966 rozlišení „a“ (1929-1938). Razítko typu V.22. Na následující straně je dopisnice bez natištěné známky poslaná ze Zakamenného na Oravě do Moravské Ostravy. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě činil 50 hal. Frankatura československou známkou 50 hal. M.R.Štefánik, zelená, Pofis 346, vydání z 21.listopadu 1938. Bylo to již po Mnichovu a po obsazení české části Těšínského Slezska Polskem (od 2.-11.10.1938). Z první republiky zbylo již jen ČESKO-SLOVENSKO, okleštěné o Sudety. Ale pořád to byl ještě jeden , i když značně okleštěný státní celek. Na zásilce je expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *** 966, rozlišení „a“. razítko je typu V.22. Datum na můstku razítka je 18 XII.38. Trať vlakové pošty 966 KOŠICE-BOHUMÍN 966 vedla přes obsazené území české části Těšínského Slezska Polskem. Cílová stanice vlakové pošty Bohumín již ani nebyla na Česko-Slovenském území. Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo se problematikou zabývá se ozval a sdělil, kde tato vlaková pošta

Syrena 207

- 12 po polském záboru české části Těšínského Slezska končila. Vlakové pošty z českého území po polském záboru, které měly za cílové stanice Bohumín nebo Český Těšín končily po polském záboru v Moravské Ostravě. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.

4. BOHUMÍN-KOŠICE *** *966, rozlišení „a“ (1929-1938), Razítko typ V.22

Zásilka s razítkem vlakové pošty č.4. BOHUMÍN-KOŠICE *** 966, rozlišení „a“ s datem na můstku razítka 12. XI 37. Zásilka je poslána do Gelnice. Použita dopisnice CDV 65 „Střední státní znak 1937“ je stejná, jako v předcházejícím případě. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI.

Syrena 207

- 13 Vlaková pošta 967, katalogové číslo 455: Jezdila na trati: - 1919-1920: Košice-Kysak-Obyšovce-Kraľovany-Vrútky-Žilina - 1921-19.. : Košice-Žilina-Čadca-Český Těšín-Bohumín. 1. 2. 3. KOŠICE-BOHUMÍN * Č.S.P. * 967 rozlišení „a“ (1921-19..), „b“ (1921-19..). Razítko je typu V.21 4. BOHUMÍN-KOŠICE * Č.S.P. * 967 rozlišení „a“ (….-….), „b“ (….-….). Razítko je typu V.21. 5. KOŠICE-BOHUMÍN *** 967 rozlišení „a“ (1930-….), „b“ (1930-….). Razítko je typu V.22 6. BOHUMÍN-KOŠICE *** 967 rozlišení „a“ (1930-….), „b“ (1930-…). Razítko je typu V.22 Od vlakové pošty 967 nemáme Bohužel rovněž žádnou ukázku zásilky. Uvítáme proto, když ji někdo máte a pošlete nám ji na publikaci v Syreně. S tímto číslem VP 967 máme zásilky jen po r. 1945. Vlaková pošta 968, katalogové číslo 456: jezdila na trati (1919-19…): Košice-Kysak-ObyšovceKraľovany-Vrútky-Žilina-Čadca-Český Těšín-Bohumín. 1. KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 968 rozlišení „a“ (1919-1937), „b“ (1920-30) „c“ (1921-19…). Razítko je typu V.21.

Zásilkou je dopisnice CDV 39 (s letopočty po stranách natištěné známky s TGM). Jedná se o 18 kusů jubilejních, obrazových dopisnic 1918-1928 s reprodukcemi fotografií měst, lázní a horských krajin. Datum vydání 8.1.1928. Návrh M. Švabinský. Formát 145x95. Papír nažloutlý. Tisk jednobarevným hlubotiskem, potisk zelený. Platnost dopisnice do 20.5.1940. Dopisnice mají dole mezi svislou dělící čarou a ozdobným rámem prodejní cenu „60 h“.V levém dolním rohu dopisnice je její číslo v sestavě. Naše ukázka má číslo „10“ (LUHAČOVICE). Zásilka je poslaná do Prahy II. Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 968, rozlišení „C“. Datum na můstku razítka je 29 X 29. Za ukázku děkujeme Otíkovi ŠRUBAŘOVI. Údaj z Monografie o použití razítka VP KošiceBohumín *Č.S.P.* č.968 s rozlišením“C“ je třeba doplnit na dobu použití od 1921- do minimálně X.1929!! 2. BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 968 rozlišení „a“ (1919-1937), „b“ (1920-1930) a „c“ (1921 do 19..). Razítko je typu V.21. 3. KOŠICE-BOHUMÍN *** 968 rozlišení „a“ (1937-19…), „b“ (1930-19…). Razítko je typu V.22. 4. BOHUMÍN-KOŠICE *** 968 rozlišení „a“ (1937-19…), „b“ (1930-19…). Razítko je typu V.22. Vlaková pošta 969, katalogové číslo 457: jezdila 1921-19… na trati: Košice-Kysak-ObyšovceKraľovany-Vrůtky-Žilina-Čadca-Český Těšín-Bohumín.

Syrena 207

- 14 1. KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 969 rozlišení „a“ (1921-1934), „b“ (1921-1929), „c“ (19211929). Razítko je typu V.21.

Zásilka poslaná do Rosic u Brna, Dopisnice bez natištěné známky, frankatura známkou Pofis 156, 50 hal., žluto zelená. Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 969, rozlišení „a“, s datem na můstku razítka 25.VII.23. Razítko typu V.21. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.

Zásilka poslaná do Bzence. Dopisnice CDV 27 Osvobozená republika, nominál 50 hal.. Návrh V.H.Brunner, jednoduchá dopisnice bez vytištěné prodejní ceny. Malý státní znak je hustě šrafovaný a má odměry 11x13 mm. papír je nahnědlý.Vytištěno knihtiskem, potisk tmavě zelený. Doba platnosti dopisnice do 15.8.1928.Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 969, rozlišení „b“. Datum na můstku razítka 6 XI. 24. Razítko je typu V.21. Za ukázku děkujeme ing. Sv. PETROVI.

Syrena 207

- 15 2. BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 969, rozlišení „a“ (1921-1934), „b“ (1921-1929), „c“ (…-…). Razítko je typu V.21.

Pohlednice poslaná původně do Českého Těšína 26 IX.32. Tam nedoručitelná, přeposlána do Luhačovic (viz razítko ČESKÝ TĚŠÍN/***/e s datem 27.IX.32-18). Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.*, 969, rozlišení „a“ s datem na můstku razítka 26 IX.32. Razítko je typu V.21. Frankatura známkou POFIS č.268, 50 hal., zelená. Za ukázku děkujeme Otíkovi ŠRUBAŘOVI.

Pohlednice poslaná do Benešova u Prahy. Frankatura známkou 50 hal, POFIS č.275, B. Smetana, zelená, vydání z 16.3.1934. Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 969, rozlišení „a“ s datem 31 VIII. 34. Razítko je typu V.21. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.

Syrena 207

- 16 -

Pohlednice poslaná do Lozic, pošta Luže u Vysokého Mýta. Frankatura známkou 50 hal., zelená, Osvobozená republika, Pofis č.156, vydání z let 1920-1922. Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE *Č.S.P.* 969, rozlišení „b“ s datem na můstku razítka 13.VII.23. Razítko je typu V.21. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. 3.KOŠICE-BOHUMÍN/***, 969, rozlišení „a“ (1934-….), „b“ (1930-….), „c“ (1929-19…). Razítko je typu V.22. 4.BOHUMÍN-KOŠICE/***, 969, rozlišení „a“ (1934-….), „b“ (1930-….), „c“ (1929-….). Razítko je typu V.22.

Pohled poslaný do Prahy z Tater. Frankatura známkou 50 hal.,zelená (s pravým kupónem), Zimní sokolské hry, Pofis č.331, vydání z 25.1.1938. Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE/*** 969 s rozlišením „b“, datum na můstku razítka 18 II.38. Razítko typu V.22. Za ukázku

Syrena 207

- 17 děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI. Údaj o použití tohoto razítka s rozlišením „b“ z Monografie třeba doplnit na použití 1930 až 1938. Dokazuje to i následující ukázka.

Pozdrav z Lubochně poslaný do Heřmanova Městce. Frankatura známkou 50 hal., zelená, Pofis č.314, vydání z r.1937. Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE/***, rozlišení „b“ s datem na můstku razítka 15 VII. 38. Razítko je typu V.22.Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. Vlaková pošta č.970, katalogové číslo 458, jezdila v období 1925-1938 na trati: Košice-KysakObyšovce-Kraľovany-Vrútky-Žilina-Čadca-Český Těšín-Bohumín. V roce 1939 jezdila na trati Žilina-Poprad a zpět. Má někdo zásilku z této vlakové pošty? 1. KOŠICE-BOHUMÍN/*** 970, s rozlišením „a“ (1925-1938), „b“ (1925-1938), „c“(1925-1938). Razítko je typu V.22.

Dopis poslaný do Brna. Tarif ke dni expedice zásilky 1 Kč. Frankatura dvěmi známkami TGM 50 hal., zelená, Pofis č.258, vydání 1930/1931. Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN/***,

Syrena 207

- 18 rozlišení „a“ s datem na můstku razítka 17 X. 32. Razítko je typu V.22. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI

Pohled poslaný z Lubochně do Moravské Ostravy. Frankatura známkou Dr.E.Beneš, 50 hal., Pofis č.301, vydání z 1935/1936. Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN/*** 970, rozlišení „b“, s datem na můstku razítka 28 VI.36. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.

Zásilka poslaná do Prahy – Nuslí. Frankatura známkou 50 hal. M.R.Štefánik, zelená, Pofis č.291, vydání z května 1935. Expediční razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN/*** 970, rozlišení „c“ s datem na můstku razítka 25 VI. 36. Razítko je typu V.22. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi Petrovi. Na následující straně je pohled poslaný do obce Pánské Dubénky, pošta Studená na Moravě. Expedič-

Syrena 207

- 19 -

ní razítko vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN/*** 970, rozlišení Bohužel nejde rozluštit. Datum expedice zásilky je 16 VII. 34. Razítko je typu V.22. Za ukázku děkujeme Otíkovi ŠRUBAŘOVI. 2. BOHUMÍN-KOŠICE/*** 970, rozlišení „a“ (1925-1938), „b“ (1925-1938), „c“ (1925-1938). Razítko je typu V.22.

Dopisnice CDV 42, Střední státní znak, vydání z 1.1.1931. Jednoduchá dopisnice pro tuzemsko. Formát 148x105, papír nahnědlý, Knihtisk, potisk zelený. Platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslána do Zálší u Chocně. Expediční razítko vlakové pošty BOHUMÍN-KOŠICE/*** 970 s rozlišením “c“. Datum na můstku razítka je -8 VI. 33. Razítko je typu V.22. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.

Syrena 207

- 20 Po tom, co jsme měli článek napsaný již načisto, obdrželi jsme ještě dvě zajímavé zásilky zde výše uvedených vlakových pošt.

Zásilka je poslána ze Žiliny do Českého Těšína. Jedná se o pohled na Žilinu (viz reprodukce přední strany pohlednice dole). Proto jsme přesvědčeni, že zásilka byla poslána ze Žiliny vlakovou poštou

KOŠICE-BOHUMÍN/*** 966 s rozlišením „a“. Razítko je typu V.22. Jelikož je datum na můstku razítka 2 XI.38, tedy právě měsíc po polském záboru české části Těšínského Slezska, musela československá vlaková pošta č.966 jezdit (alespoň určitou dobu po záboru) i na již tehdy polské území (Český Těšín, který byl přejmenován na CIESZYN ZACHODNI a Bohumín, který byl přejmenován na BOGUMIN). Jinak si to nelze vysvětlit. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. Druhá zásilka, kterou jsme dostali dodatečně po napsání článku o vlakových poštách KOŠICEBOHUMÍN a BOHUMÍN-KOŠICE v období 1919-1938 se týká Vlakové pošty č.965. Na str.9 této

Syrena 207

- 21 Syreny jsme napsali, že z vlakové pošty č.965 nemáme žádnou zásilku. Když jsem toto probíral s přítelem ing.Svatoplukem Petrem, jednu takovou zásilku přece ve své sbírce našel.

Zásilka je původně poslaná do Rimavské Soboty. Byla ale nedoručitelná na původní adresu, a tak byla přesměrována na Písek. Zásilka je frankována žluto zelenou známkou Osvobozená republika 50 hal., Pofis č.156, vydání z r.1920/1922. Expediční razítko je od vlakové pošty KOŠICE-BOHUMÍN *Č.S.P.* 965, rozlišení „b“. Datum na můstku razítka je 18 XII.24 (!!) (tedy 18.12.1924!!). Znamená to tedy, že údaj o provozování vlakové pošty č.965 s razítkem s rozlišením „b“ (jen rok 1922) je třeba si opravit. Jak je ze zásilky zřejmé, byla vlaková pošta KOŠICE-BOHUMÍN č.965 provozována ještě v prosinci 1924!!. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Ještě jednou provizorní razítka pošty Jablunkov po osvobození v roce 1945.

Syrena 207

- 22 První provizorní razítko pošty Jablunkov bylo dvouřádkové Poštovní úřad / Jablunkov. V Syreně č.201 na str.10 jsme uvedli, že toto razítko je nám známo s datem 20.VII.1945. Na předcházející straně je toto razítko jako expediční s datem 16.VII.1945. Zásilka do Moravské Ostravy je vyplacena v hotovosti.

Na této zásilce je dvouřádkové, provizorní razítko použito jako „R-ka“ pro doporučenou zásilku do Moravské Ostravy, datum 4.VIII 1945. Skutečné použití dvouřádkového provizorního razítka si tak můžeme posunout na období od 16.VII.1945 do 4.VIII.1945. Druhé provizorní razítko pošty v Jablunkově je kulaté, dvoukruhové razítko JABLUNKOV / *** s datem 1945 na můstku. Uvedli jsme v Syreně č.201 na str.10, že jsme je dokumentovali s použitím od 6.VIII.1945 do 14.XI.1945. Zásilka nahoře má toto razítko jako expediční s datem 4.VIII.1945.

Zásilka má toto druhé provizorní razítko jako expediční s datem 3.pros.1945. Doba nám známého po-

Syrena 207

- 23 užití tohoto druhého, provizorního razítka se tak posouvá ze 4.VIII.1945 do 3.prosince 1945. Na této straně dole je zásilka s třetím, provizorním razítkem pošty v Jablunkově, a to s datem 18. XII.1945. Je to razítko jednookruhové s plným datem na můstku razítka a s názvem pošty v dolní úseči razítka. V Syreně č.201 na str.10 je období nám známého použití tohoto třetího, provizorního razítka v období od 20.IX.1945 do 29.I. 1946.

Zatím jsme informace o provizorních razítkách pošty Jablunkov publikovali v: - Syreně č.189 na str.26-27, - Syreně č.193 na str.2-7, - Syreně č.201 na str.6-10. V Syreně č.201 na str.10 je shrnuta informace o tom, ve kterém poválečném období bylo to které provizorní, poválečné razítko Jablunkova používáno. U druhého provizorního razítka v Jablunkově s datem „1945“ na můstku uprostřed jsme se ptali, zda existuje „náhodou“ toto provizorní razítko i s datem „1946“ na můstku?? Na ústřižku vlevo je vidět, že ano! Je to razítko JABLUNKOV /*** s datem na můstku skutečně 1946!! Datum na ústřižku složenky je dole 25.I.1946! Za dnešní ukázky, které doplňují naše dosavadní údaje o provizorních razítkách pošty Jablunkov po roce 1945, děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI. Srdečně jej i touto cestou pozdravujeme. **************************************************** Typologie razítek K.u.k HAUPTFELDPOSTAMT z I. světové války. Těchto razítek je celkem 9 typů. Následují pak razítka K.u.k FELDPOSTAMT (typ 10 až 19), razítka K.u.k.ETAPPENPOSTAMT (typ 20 až 26), dále uherská razítka TABORI FÖPOSTAHIVATAL (typ 27 až 31) a etapní poštovní úřady s krycím, číselným označením HADTÁP POSTAHIVATAL (typ 32 až 33). Dnes si ukážeme rozlišení prvních 9 typů ( razítka K.u.k.HAUPTFELDPOSTAMT).

Syrena 207

- 24 -

Typ 1: rámečkové razítko. Bylo gumové s číslem 195 nebo gumové, fialové s číslem 301

Typ 3: malé číslo polní pošty + římské číslo. Známe 29 různých čísel.

Typ 2: malá čísla polní pošty. Známe celkem 10 různých čísel

Typ 4: velké číslo polní pošty. Známe 17 různých čísel.

Typ 5: velké číslo polní pošty a vlevo malé písme- Typ 6: velké číslo polní pošty, vlevo malé písmeno. Známe 13 různých čísel no a vpravo je hvězdička. Známe 34 čísel. U jednotlivých typů razítek (všech razítek rakousko-uherské polní a etapní pošty) rozlišujeme jednak rozdíly v číselném označení, ale také razítka s rozlišovacím písmenem nebo s římskou číslicí. Typy pak představují různé kombinace těchto základních prvků (čísla, písmene a římské číslice). Razítka jsou na zásilky otiskována hlavně v černé barvě. Razítka barevná (červená, modrá, fialová, zelená, včetně různých odstínů těchto barev existují také. Tato barevná razítka existují současně i v barvě černé. Barevná razítka se vyskytují proto, že u některých pošt místo černé, razítkovací barvy, byl z nouze používán razítkovací polštářek pro útvarové razítko. Proto jiná než černá razítka se razítka vyskytují hlavně v barvě fialové nebo modré. Jiná než černá razítka ale nejsou vzácností. Jejich bodové ohodnocení může být nepatrně vyšší, ale také stejné a podle výskytu dokonce i nižší než černá.

Syrena 207

- 25 -

Typ 7: velká čísla polní pošty a za lomítkem římská číslice. Známe 50 různých čísel.

Typ 8: velká čísla polní pošty s lomítkem a římským číslem a s malým písmenem vlevo od čísla. Známe 22 různých čísel Typ 9: velká čísla polní pošty s lomítkem a římskou číslicí. Vlevo od čísla je malé písmeno, vpravo od čísla je hvězdička. U tohoto typu známe 40 různých čísel. Jelikož podklady pro počty jednotlivých čísel u jednotlivých typů byly zpracovány před několika léty, je docela možné, že počty čísel u jednotlivých typů jsou vyšší než zde uvádíme. Ještě i dnes po tolika létech se občas najde něco, co nebylo dosud zaevidováno. Počty čísel zde u jednotlivých typů razítek uváděné berte proto s rezervou, jsou jen k určitému datu orientační.

Zásilka polní pošty poslaná do Přerova, expediční razítko K.u.k.HAUPTFELDPOSTAMT / 22. Datum na můstku razítka je 14 I 15 (v textu 13.I.15). Razítko je typu 2 (malé číslo polní pošty). U tohoto typu razítka známe následující čísla polních pošt: 19, 22, 116, 153, 154, 300, 301, 610, 620 a 630.

Syrena 207

- 26 Hlavní polní pošta číslo 22 měla stanoviště k datu 14.I.1915 v obci OLESZYCE. Obec se nachází asi 45 km severovýchodně od Jarosławi, Jarosław je pak severně od Przemyślu. Je to na dnešním polském území. Za ukázku zásilky děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Zásilka má útvarové razítko K.u.K.Divisionsbäckerei / TREINZUG (divisní pekárna / vozatajstvo). Byl to prapor podléhající armádě, odpovídal za materiál pro armádu. V našem případě to byla divisní pekárna.

Expediční razítko K.u.k HAUPTFELDPOSTAMT / a / 444 / * s datem na můstku razítka 10.I.18. Razítko je typu 6, zásilka je poslána do Vídně. Útvarové razítko K.u.k.BAHNHOFKOMMANDO.

Expediční razítko K.u.k. HAUPTFELDPOSTAMT / a / 444/II / * s datem na můstku razítka 17.I.17. Zásilka je poslána do Košic (Kassa). Útvarové razítko K.u.k.Mob.Reserve-Spital 52. Expediční razítko je typu 9. Zásilka na následující straně má expediční razítko K.u.k. HAUPTFELDPOSTAMT / a / 444/III / *.

Syrena 207

- 27 Datum na můstku razítka je -7.VIII.16. Zásilka je poslána do Uher (mimo Slovensko). Útvarové razítko K.u.k.Hauptfeldpostamt 444/III. Razítko je opět typu 9.

Lístek polní pošty s expedičním razítkem K.u.k.HAUPTFELDPOSTAMT / a/ 444/IV / * s datem na můstku razítka 26.VI.17. Zásilka je poslána do Rakouska, Krems (an der Donau). Útvarové razítko K.u.k.Kommando des Verwundeten-Spitals Nr.2 (velitelství nemocnice pro raněné č.2). Expediční razítko je opět typu 9. Za ukázky razítek typu 6 a 9 děkujeme Mgr.Januszowi MANTERYSOWI. Hlavní polní pošta č.444 obsluhovala Etapní velitelství 4 armády. Pracovala v období VIII/1916 až X/1918. Pošta byla v Kowlu na Volyni. Měla 4 ekspeditury. PP 444/II byla v Grywiatkach. Lokalizace 444/III a 444/IV z volyňského období není známá. Bylo to někde na východ od Kowla. Jsou známé zásilky PP 444/III a 444/IV z konce války (VII. až X. 1918). Tato pošta byla asi w Czerniowcach na Bukovině.

Syrena 207

- 28 Všechna tato následující razítka jsou známa z období VIII/1916 - X/1918: - 444, 444a, 444b, - 444/II, 444/IIa, - 444/III, 444/IIIa, - 444/IV, 444/IVa, 444/IVb. Bylo toho tedy hodně. Posílám zásilky s razítky, která mám. Srdečně zdravím Mgr.Janusz Manterys.

Zásilka s expedičním razítkem K.u.k.HAUPTFELDPOSTAMT / 22/II s datem na můstku razítka ■8. VII.16. Zásilka je původně poslaná na PP č.118, pak PP č.186 a konečně na PP č.355. Útvarové razítko Komenda 1 Pułku Ułanów / = Legjonów Polskich = . Expediční razítko je typu 3.

Nakonec ještě jednou expediční razítko K.u.k.HAUPTFELDPOSTAMT / 22 ale s datem na můstku razítka -7.VII.16. Razítko je typu 2 (malá čísla polní pošty). Je to opět polní pošta č.22 jak na naší první ukázce. Navíc je zde hezký otisk razítka K.u.K. ARMEEPOSTDIRETION /*4*. Razítko je dvoukruhové, vnější rám je zdvojený, otisk fialový (K.u.K.armádní, poštovní ředitelství *4*).

Syrena 207

- 29 Jak to je vlastně s perfinem „VOC/D“ (Vacuum Oil Company, továrny-rafinerie nafty v Dziedzicích? Tento perlin vede Katalog polských perfinů (autoři Vojtěch Maxa a Alexander Sękowski, vydání r.1984 KF 00-65 Praha, viz Syrena č.31 a 32). Katalog uvádí, že perfin, katalogové označení „V2“, byl používaný v r.1908-1916 (četnost výskytu „F“, 1-4 ks známé) a následně 1921-1932 (četnost výskytu „A“, známo více jak 100 kusů). Perfin je použit na obou známkách na peněžní poukázce dole, ale ještě v roce 1918 (?!). Jedná se o poukázku na 42 Korun poslaných do Bohumína na rafinerii minerálních olejů. Frankatura je rakouskými známkami, jejichž platnost byla v nově vzniklém Polsku (11.11.1918) povolena do 20.ledna 1919. Takto použité rakouské známky jsou tedy předběžnými polskými známkami. I když rakouské známky platily oficielně do 20.1.1919, setkáme se s jejich použitím (hlavně ve skartu) do konce roku 1919. Nejsou v to zahrnuty rakouské známky opatřené přetiskem POCZTA ♦ POLSKA. Myslí se tím rakouské známky bez jakékoliv následné úpravy.

Tarif základní za poslání peněz byl ke dni expedice částky peněz 15 hal. + 5 hal. za každých započatých 50 Korun poslané částky. 5 hal je za poštovní poukázku, celkem tarif 25 hal. Obě rakouské známky jsou opatřeny perfinem „VOC/D“. Známky jsou na poukázce znehodnoceny rakouským razítkem, text polsko-německý DZIEDZICE * DZIEDZIC /c. s datem 13.XI.18.VIII (tedy dva dny po vzniku Polska, 11.11.1918). Reprodukce razítka s rozlišením „C“ ale s jiným datem je na reprodukci vlevo. Razítko bylo na poště používáno od r.1911 do 20.1.1919. Průměr razítka je 32 mm a bylo je-

Syrena 207

- 30 ště s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“. Na přední straně dole je ještě otištěno okresní razítko pošty DZIEDZICE XI/34. Okresní razítko je typu 1 (jednoduchý rámeček).

V pravém dolním rohu na zadní straně peněžní průvodky je příchozí razítko zásilky na poštu. Razítko pošty Bohumín 1 (nádraží) bylo v používání od r.1909. Bylo německo-polské ODERBERG 1/ BOGUMIN 1 /6a. Razítko je typu G.134. bylo s rozlišením 4a, 6a, 6b, 6d. Datum na můstku razítka je 14.XI.18 VI-. Toto rakouské razítko používala polská i československá pošta (do r.1920). V levém horním rohu zadní strany peněžní průvodky je otisk razítka pošty stvrzující vyplacení částky adresátovi. Razítko je typu G 115. Je opět německo-polské, dvoukruhové. Razítko bylo na poště v použití od r.1897. ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/a. Datum uvnitř razítka je 14/11/VIII-XII/18. Razítko bylo s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“ „e“. Razítko má průměr 30 mm. Mimo rozlišení „e“ byla tato razítka používána jak polskou, tak i československou poštou. Rozlišení „e“ bylo používáno jen rakouskou poštou (známé použití 28.4.1899 do 14.9.1911). Je zajímavé, že publikace o polských perfinech uvádí použití perlinu „V2“ před rokem 1921 jen v období 1908-1916. Nepravděpodobný se zdá do roku 1916 (resp.1918) jen výskyt v počtu „F“, to je 1-4 kusy. V Syreně jsme již jednu průvodku s tímto perfinem publikovali s datem 30.XI.1918 (Syrena 171 str.2). Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolovi MICZOWI.

Syrena 207

- 31 Přefrankovaná zásilka Komise pro plebiscit na Těšínsku z 27.V.1920

Zásilka obálkou Komise pro plebiscit na Těšínsku, frankovaná známkami s přetiskem SO/1920: 40, 50 60, 75, 80 100, 120 a 200 hal. (celkem 7,25 Korun). Známky jsou orazítkovány dvoukruhovým razítkem s datem a časovým údajem na můstku razítka POŠTOVNÍ ÚŘAD ČS. PREFEKTURY v TĚŠÍNĚ *Č.S.P.* s datem na můstku razítek 27.V.20.XII-. Poštovní tarif platný od 15. 3. 1920 do 31.7.1920 činil za dopis váhy do 20g 30 hal! (Příručka pro sběratele čs.známek a celin r.1988 Praha, str.531). Zásilka je evidentně dělána tak, aby měla na sobě co největší množství tehdy platných čs.známek s přetiskem SO/1920. Přesto není vyloučeno to, že zásilka prošla poštou, pouze je neobvykle přeplacena. Jedná se evidentně o suvenýrový charakter zásilky. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI. **********************************************************************************

Výstřižek se známkou 80 hal. s přetiskem SO/1920 a otiskem razítka POŠTOVNÍ ÚŘAD ČS.PREFEKTURY v TĚŠÍNĚ *Č.S.P.*. Na můstku razítka je datum 2 VII 20 VIII-. Škoda, že nějaký „umělec“ takto znehodnotil zásilku, kterých se do dnešních dnů až zase tolik nezachovalo! Razítko má podle Monografie Díl 17/II katal.číslo 2480, je typu M 40. Tato instituce pracovala v Těšíně od 19.4.1920 do 10.8.1920, kdy byly k Československu připojeny zbývající obce, před tím patřící pod polskou správu. K typu razítka jsou výhrady uvedeny v Syreně č.139 na str.20. Razítko Typu M 40 je bez časového údaje na razítku. S časovým údajem je razítko typu M 41. To ale zase má mít pod můstkem razítka v dolní úseči rozlišení (rozlišení může být i nad můstkem v horní úseči), a to zde schází. Je to tedy nějaký hybrid mezi typy M40 a M 41 !?? Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI. **********************************************************************************

Syrena 207

- 32 Průvodka na balík poslaný z Petrovic u Fryštátu do Těšína v prosinci r. 1918.

Průvodka na balík váhy 3300g s obsahem tiskovin poslaných z Petrovic u Fryštátu do Těšína. Frankatura známkou 1 K (červená, Mi:č.199, vydání z 1.9.1918), rakouská, státní znak. Jelikož je známka použita po 11.11.1918 (vznik polského státu) a před 20.1.1919 (platnost rakouských známek v Polsku), jedná se zde o předběžnou polskou známku. Petrovice totiž v r.1918 připadly Polsku. Známka je orazítkovaná původně rakouským razítkem PETROWITZ BEI FREISTADT / PIETROWICE. Razítko je dvoukruhové, německo-polské s datem uprostřed razítka 16/12/18 (16. 12. 1918). (Viz reprodukce razítka s jiným datem vlevo). Razítko má podle čs. Monografie, Díl 14 katal.číslo1764/3 a je typu G 108. V používání rakouskou poštou bylo od r.1897. Po I.světové válce bylo používáno nejprve polskou a následně i československou poštou. Jeho průměr je 28 mm. Poslední známé použití uvádí Mgr. Manterys z 15.8.1920. Na balíkové průvodce není na přední straně kolonka pro otisk okresního razítka pošty. Okresní razítko pošty Petrovice u Fryštátu bylo XI/137. Toto se ale na balíkových průvodkách neuvádělo. Bylo to jen na poštovních poukázkách nebo na jiných peněžních, zúčtovacích dokladech. Na přední straně balíkové průvodky je jednořádkové, fialové razítko „ausfolgen“ (vydat). Na přední straně balíkové průvodky je nahoře balíková nálepka 169/2158 Petrowitz b.Freistadt 61. Papír bílý, nažloutlý. O číslování balíkových nálepek na Těšínském Slezsku jsme psali v Syreně č.119 na str.7-10. Těšínské Slezsko bylo rozděleno na pět hlavních obvodů s čísly 169 až 173. Číslo 169

Syrena 207

- 33 bylo přiděleno pro severozápadní část oblasti. V Syreně č.119 jsou uvedena přidělená čísla jednotlivým poštám oblasti. Poště Petrowitz b.Freistadt bylo přiděleno číslo 2158. Číslo na konci nálepky (61) je podací číslo balíku. Na zadní straně balíkové průvodky je nalepena rakouská doplatní známka 5 hal. Mi: č.47B, červená, vydání z 1.10.1916. Obnos 5 hal. byl poplatek za doručení balíku. Známka je orazítkována razítkem

pošty Těšín 1. Razítko je dvoukruhové, německo-polské, uprostřed razítka je datum i s časovým rozlišením. Je to razítko TESCHEN 1 /CIESZYN 1/ i s datem 17/12/VIII-XII/18. Razítko má vnější průměr 31 mm. Vedle je ještě jeden otisk stejného razítka jako příchozího zásilky na poštu, se stejným datem a časovými údaji, ale s rozlišením „g“. Toto razítko má vnější průměr jen 30 mm. Zásilka byla adresátovi vydána 18.12.1918. Razítko bylo ještě s rozlišením: a, b, c (dvě varianty), d, e (dvě varianty), f, g, h, i. Razítko varianta s rozlišením „g“ je známo z použití od 22.9.1918 do 3.4.1922. Razítko s rozlišením „i“ je známo z použití od 29.12.1902 do 28.6.1922. Obě razítka používala po I.světové válce i polská pošta. Používala je dokonce i československá pošta v době Šnejdárkova tažení v lednu a únoru 1919. Materiál pro Syrenu nám zapůjčil Mgr. Karol MICZA. **********************************************************************************

Dvě rozdílná expediční razítka pošty BIAŁA s rozlišením „5b“ z období I.světové války. Dnešní Bielsko-Biała vzniklo sloučením Bielska (leží na území Těšínského Slezska) a Białej (leží na území Galicie). Hranice mezi Těšínským Slezskem a Galicií tedy probíhá dnešním městem BielskoBiała. Pošta BIAŁA v období I.světové války používala expediční razítko německého typu, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží, s rozlišením „5b“, které bylo provedeno ve dvou variantách:

Syrena 207

- 34 -

- I. varianta expedičního razítka pošty BIAŁA s rozlišením „5b“. Výška rozlišení „5b“ je 3 mm, vzdálenost hvězdiček kolem rozlišení „5b“ od sebe je 13 mm. Datum na můstku razítka je 9. X. 15 8. Razítko bylo používáno do roku 1917.

- II. varianta expedičního razítka pošty BIAŁA s rozlišením „5b“. Výška rozlišení „5b“ je 3,5 mm, Vzdálenost hvězdiček kolem rozlišení „5b“ od sebe je 14,5 mm. Datum na můstku razítka 27.IV. 17-4. Razítko bylo používáno od roku 1917. Odesilatelem obou zásilek je C. k. galicyjska Prokuratorya skarbu (galicijská finanční prokuratura). Obě zásilky jsou poslány doporučeně, R-nálepky perforované, papír nažloutlý, potisk černý. Obě zásilky jsou poslány jako služební, osvobozené od poštovného. První zásilka je poslána na C. k. Okresní soud, oddělení I, do Limanowa (leží mezi Krakovem a Novym Sączem, asi 20 km SZ od Nowego Sącza). Druhá zásilka je poslána do Lwowa. Za obě ukázky děkujeme Mgr. Januszowi MANTERYSOWI **********************************************************************************

Syrena 207

- 35 Ke sloučení Bielska a Białej došlo na konci II.světové války. V době II.světové války došlo ke spojení původních měst Bielska a Białej. Biała byla připojena k Bielsku a jako samostatné město přestala existovat. Pošta v Białej byla přejmenována na Bielitz (Oberschles.) 4.

Syrena 207

- 36 Na předcházející straně jsou zásilky poslané do Bad Salzbrunn ve Slezsku, nahoře s datem expedice 04.11.44-16, dole s datem expedice 17.11.44-10. Obě jsou poslány doporučeně, R-nálepka „Bielitz/ Oberschles) 4. Rámeček a písmeno R jsou provedeny červeně, potisk černě. R-nálepky jsou střihané, perforované jsou jen na levém a pravém okraji. Expediční razítka jsou BIELITZ (Oberschles.) 4. Nahoře s rozlišením „b“, dole s rozlišením „a“. V době okupace nebyla pošta Bielitz (Oberschles.)4 součástí General Gouvernementu ale byla přímo začleněna do Říše. Za obě ukázky děkujeme Mgr. Januszowi MANTERYSOWI. **********************************************************************************

Zásilka se známkami S.O. 1920, 1 Koruna poslaná z pošty Alt Bielitz do Švýcarska 21.6.1920

Zásilka se známkami s přetiskem S.O.1920 1 Koruna (Fi: č.6, tmavě zelená), poslaná do Švýcarska 21.6.1920. Původně adresováno do Lausanne (na břehu Genévského jezera). Adresa je upřesněna na Renens (obec Chavannes-Prés-Renens v SZ části Lausanne). Známky jsou oraženy jednookruhovým razítkem jen s německým textem ALT BIELITZ s datem 21/6/20 (reprodukce razítka s jiným datem je vlevo). R-nálepka je na žlutém papíru, potisk černý R Alt-Bielitz/№ 22. Tarif za dopis váhy do 20g činil od 15.4.1920 do 14.8.1920 1 K, příplatek DOPORUČENĚ také 1 K. Celkem tarif 2 K. Pošta Alt Bielitz (Stare Bielsko) byla v provozu od 16.5.1894. Používala za Rakouska jen to jedno expediční razítko. Po vzniku Polska je převzala Polská pošta. Razítko má průměr 24,5 mm. Jeho známou dobu použití uvádí Mgr.Manterys od 15.5.1894 do27.7.1920. Zásilka je charakteristická na svoji dobu: polské známky s přetiskem S.O. 1920 a rakouská R-nálepka + rakouské expediční razítko. Za ukázku děkujeme Mgr. Januszowi MANTERYSOWI **********************************************************************************

Syrena 207

- 37 První razítko pošty BIELSKO STARE jen s polským názvem pošty.

Zásilka je poslána do Prachatic v ČSR. Použita dopisnice s natištěnou známkou 8 Mk, hnědá, Fi: Cp 40. Podle nápisu KARTKA POCZTOWA (podle jeho délky) lze určit, zda se jedná o Cp 40 I nebo o Cp 40 II (Cp 40 I má nápis délky 98,5-99,5 mm, Cp 40 II má nápis délky 96-96,5 mm). Na zásilce přes nápis KARTKA POCZTOWA jsou ale nalepeny známky dodatečné frankatury. Dopisnice je bez signatury nákladu. Obě varianty byly vydány v nákladu 871.000 kusů, a to v letech 1921-1922. Platnost dopisnice skončila 30.4.1924. Tarif za dopisnici do ČSR (sleva od 1.5.1922) byl v období od 15.9.1922 do 14.12.1922 50 Mk od 1.5.1922 do 14.9.1922 jen 25 Mk. Na zásilce nahoře je frankatura jen 20 Mk (natištěná známka 8 Mk, 2x Fi: č.155, 5 Mk, hnědo červená, vydání z 29.5.1922 a 2x Fi. č.150, 1 Mk červená, vydání z 29.5.1922). Platnost známek skončila 30.4.1923. Zásilka je tedy podle platného tarifu jako zahraniční dopisnice (do ČSR) nedostatečně vyplacena (schází 30 Mk). Zásilka je ale vlevo dole označena razítkem Drucksache (tiskoviny). V tom případě tarif za tiskoviny byl za každých 50g od 1.9.1922 do 14.12.1922 jen 20 Mk! Zásilka by byla tedy vyplacena správně. Na zásilce jsou otisky expedičního razítka pošty BIELSKO STARE / *a* s datem na můstku razítka 15.XI.22.18. Razítko je dvoukruhové s datem a časovým rozlišením. Je německého typu (můstek přesahuje do mezikruží razítka). Podle polské typologie razítek je to razítko typu VIII. Je to tedy první razítko této pošty s jen polským textem. Za ukázku děkujeme Mgr. Januszowi MANTERYSOWI **********************************************************************************

Proč zásilka z Horní Suché šla 12.11.1877 do Velkých Kunčic přes Karvinou ? Zásilka je podle zadní strany psaná 11.11.1877 v Albrechticích. Zásilkou je rakouský, korespondenční lístek s německo-českým potiskem (Böhm.). Natištěná známka 2 kr. císař F. J. I., pohled vpravo. Potisk dopisnice je hnědě červený. Expediční razítko pošty OBER-SUCHAU s datem 12 11 77 má průměr 19 mm je typu E 71 (Monografie Díl 13, katal.č.1667/1). Razítko bylo na poště (otevřena 22.12.1869) používáno od r.1870 v černé nebo modré barvě. Razítko typu E 71 je v Monografii Díl 13 i v práci Mgr.Manteryse o Poště na Těšínském Slezsku do r.1918 s lomítkem mezi dnem a měsícem v datu razítka. Viz reprodukce z ukázky v publikaci Mgr. Manteryse s jiným datem vlevo. Poslední

Syrena 207

- 38 známé použití razítka uvádí Mgr. Manterys z 26.5.1873. Naše ukázka je ale z 22.11.1877!! Na ukázce naší zásilky není po lomítku v datu mezi dnem a měsícem ani stopa! Na zadní straně zásilky je otisk jedno kruhového razítka s jen německým textem KARWIN 12/11 77, průměr 17 mm, typ E 71. I toto razítko je na první pohled bez lomítka mezi dnem a měsícem v datu. Při silnějším zvětšení je tam ale nepatrná stopa po lomítku (nedotisk). Razítko je tedy jako první průchozí?? Proč ale do Velkých Kunčic šla zásilka z Horní Suché přes Karvinou? Že by kvůli vlakovému spoji na Ostravu? Asi ano!

Přední a zadní strana zásilky poslané z Horní Suché do Velkých Kunčic přes Karvinou a Moravskou Ostravu 12.11.1877. Razítko MÄHR. OSTRAU / BAHNHOF s datem 12 11 (ale bez roku). Je to vlastně pošta Oderfurt-Přívoz 1. Viz Monogr.Díl 13 str.530. Razítko č.1689/2, typ E 15. Lístek psaný v Albrechticích, podán v Horní Suché, šel přes nadřízenou poštu v Karviné vlakem přes Bohumín

Syrena 207

- 39 do Přívozu (druhé průchozí razítko) a následně do Velkých Kunčic. Po roce 1911 by šel již jednoduše vlakem z Horní Suché do Velkých Kunčic. Razítko E 15 je bez vročení a jeho průměr je 24 mm. V použití poštou od r.1866. Vedle razítka Mor.Ostravy je otisk příchozího razítka pošty GROSS KUNZENDORF / b. MÄHR. OSTRAU. Razítko je typu E 82. Katal.č.665/1 (Monografie Díl 13). Je známo s otisky v černé nebo modré barvě, obě razítka známy od roku 1870. Na naší ukázce je razítko s datem 13 11 77. Podle dnešní ukázky víme, že toto razítko se používalo do listopadu 1877. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné **********************************************************************************

Jak jezdila vlaková pošta č.777 po záboru Č.Těšína Polskem (11.XII.1939) ? V Syreně č.162 str.13 je uvedeno všech 6 razítek této vlakové pošty, která byla v provozu od r.1922 do r.1939. Jezdila po trati Český Těšín - Frýdek - Místek - Frýdlant nad Ostravicí - Krásno nad Bečvou - Hulín - Kroměříž - Kojetín - Přerov a zpět. Informace o VP 777 jsou v Monografii čs.známek, Díl II na str.497. My jsme publikovali zásilky s razítky: - Kojetín-Český Těšín /*Č.S.P.* 777/b, razítko typu V 21. Toto by podle Monografie nemělo existovat (položka 2 v Monografii). Zásilka byla s datem 27.XII.21 (katal.č.391/2). Zasláno ing. Chmelem, Viz. Syrena 168/26 - Český Těšín - Kojetín - Přerov/*** 777/a, razítko typu V 22 s datem 3.VIII.38. Viz Syrena 168/26. (katal.č. 391/3). - Český Těšín - Kojetín - Přerov/*** 777/b, razítko typu V 22 s datem 2.VI.30. Viz Syrena 162/13. (katal.č.391/3). - Český Těšín - Kojetín - Přerov/*** 777/a, razítko typu V 22 s datem 14.X.38. Viz Syrena 179/2325. (katal.č.391/3). Byla tam poznámka, že razítko s rozlišením „a“ bylo v použití do r. 1939 a razítko s rozlišením „b“ jen do roku 1932. Jelikož Český Těšín byl od počátku října obsazen Polskem, bylo v článku uvedeno, že proto tato VP 777 končila ve Frýdku. Uvedená zásilka měla také česko-slovenskou provizorní cenzuru. - V Syreně 170/20 byla uvedena poznámka Dr. Petra Gebauera, že vlaková pošta č. 777 vznikla 10. 11.1921 přečíslováním VP č.600 Kojetín - Český Těšín.

Dopisnice CDV 65, vydání z 8.5.1937, střední státní znak, nominál 50 hal. Dopisnice s prodejní cenou 60 hal. (levý horní roh pod ozdobným rámem). Barva tisku olivově zelená. Poštovní platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslána do Hranic. Razítko vlakové pošty Č.Těšín-Kojetín-

Syrena 207

- 40 Přerov/*** 777/a. Razítko typu V 22, (katal.č.391/3). Datum na můstku razítka 11.XII.39. (11.prosince 1939). Jelikož od 2.října 1938 (!) byl Český Těšín obsazen Polskem, vlaková pošta nemohla vyjíždět, ani končit v Českém Těšíně (v prosinci 1939 již nebylo dokonce ani Polsko a Těšín byl sloučen pod názvem TESCHEN a obsazen Německem). Jsou dvě možnosti, jak byla tato vlaková pošta č.777 zkrácena. Buď začínala a končila ve Frýdku (ten Poláci nezabrali a v prosinci 1939 patřil do Protektorátu) nebo jak uvádí ing.Svatopluk PETR začínala a končila v Moravské Ostravě. Možné jsou i obě varianty, ale která z nich je skutečností? Mohlo to být tak, že z počátku to byl Frýdek a později Moravská Ostrava nebo to byl ten nebo onen od počátku, ale kdo? Má někdo o tom důvěryhodné, něčím podložené informace, jak to vlastně bylo. Údajně i vlakové pošty, které končily v Bohumíně (byl rovněž v říjnu 1938 obsazen Polskem a v prosinci 1939 to byl již Oderberg), končily od počátku října 1938 také v Moravské Ostravě. V době expedice naší dnešní zásilky již byl dokonce ¾ roku Protektorát Čechy a Morava, přesto VP č.777 používala stále ještě původní, československá razítka této vlakové pošty. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI. **********************************************************************************

7. výročí obrany Polské pošty v Gdaňsku, Fi: 411nz, neperforovaná známka. Vydání ze 14.9.1946. Tisk jedno sektorovým válcem, jednobarevný rotační hlubotisk (modročerná). Perforace Zř. 10¾. Přepážkový arch obsahuje 50 kusů známek (5x10). Papír šedý, dřevitý, střední. Náklad 216.450 kusů známek, platnost známek do 15. 2.1947. Návrh Stefan Żechowski. Počítadlo je na horním i dolním okraji PA, označení válce „OK.“ je pod 46. známkovým polem PA. Neperforované známky jsou soukromého, ale i oficiálního původu. Katalog Fischer I. díl/2012 oceňuje neperforovanou známku na 500 zł. za kus (asi 3.200 Kč). Vlevo je známka podle okrajů pocházející ze 46. známkového pole PA s označením tiskového válce „OK“. Existují známky se zdvojenou svislou perforací (150 zł. za kus). Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA, ing. Petr MAZOCH a Kazimierz WENGLORZ. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 21. srpna 2012. Číslo bylo vytištěno dne 16.01.2013. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Toto číslo vychází jako číslo 207 ! Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + příslušné číslo Syreny. Navštivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od našich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k našemu zpravodaji. Kontakt: [email protected] , tel. +420 595 173 869. **********************************************************************************

Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky,

upozorněte jej na Syrena náš 207zpravodaj SYRENA !