- 1 -
S Y R E N A
217
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
42 let KLUBU 1972 ÷ 2014
Jaro 2011 2014
33 let SYRENY 1981 ÷ 2014
PRÁZDNINY
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA Syrena 217 A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Balonový let pro dopravu pošty balonem KATOWICE z 26. 8. 1979.
Jednou z akcí, které se konaly v rámci XIII Celopolské, filatelistické výstavy KATOWICE ´79 byla balonová pošta, v rámci které byly přepraveny předem poslané zásilky na výstavní výbor. Akce se konala v rámci spolupráce se Slezským aeroklubem v Katovicích. Let s poštou se uskutečnil na trase Katovice-Secemin k.Włoszczowej (asi 55 km východně od Częstochowy). Let byl plánovaný na 26.8.1979. Zásilky převezené balonem byly v místě přistání balonu předány po přistání na místní poštu a odsud rozeslány poštou k adresátům zásilek. Zásilky pro balonovou poštu musely být vylepeny specielními balonovými nálepkami a frankovány příslušným tarifem vnitrostátním nebo zahraničním, podle toho, kde byla zásilka poslána. Nálepky byly v ceně 3 zł. za jednu zásilku. Nálepky byly vydány v nákladu 20.000 kusů. Pro zásilky byly určeny buď specielní příležitostné obálky (cena 2 zł.). ale bylo možno požít i k výstavě vydaný korespondenční lístek Cp 729 (signatura nákladu P.P.T.i T. VIII.79 200.200). Skutečný náklad dopisnice byl 211.500 kusů). Specielní příležitostnou obálku nebo korespondenční lístek šlo předem objednat na adrese Organizačního výboru výstavy v termínu do 20.7.1979. Za zásilku bylo třeba předem zaplatit organizátorům akce částku 10 zł. Zásilky bylo třeba poslat na organizační výbor do 20. srpna 1979. Nahoře je zásilka poslaná do Prahy 8. Zásilka na Cp 729 s natištěnou známkou 1 zł, což byl ke dni odeslání zásilky tarif za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě. Pro zásilky do Československa platil tehdy stejný, snížený tarif. Nálepka pro úhradu balonového letu byla orazítkována razítkem balonu, katal. č. 79506 Przewieziono balonem / Katovice – SP-BZH (Katalog polských příležitostných razítek, sešit 14 str.64). Razítko má rozměr 38x9 mm a je otištěno ve fialové barvě. Natištěná známka na dopisnici nominální hodnoty 1 zł. je orazítkována příležitostným razítkem používaným pro akci s textem: XIII OGÓLNOPOLSKA WYSTAWA FILATELISTYCZNA / POCZTA BALONOWA / KATOWICE 1 26.8.1979 (razítko má v katalogu příležitostných razítek sešit č.14 na str.42 katal.č.79 237, jeho reprodukce je na následující straně). Razítko je o průměru 40 mm a vzácnost jeho výskytu je „B“. Na zásilce jsou otisky dvou razítek pošty v místě přistání zásilky SECEMIN k. WŁOSZCZOWEJ s rozlišením *B* a datem 26.-8.79.13 (datum přistání balonu) a
Syrena 217
- 3 s rozlišením *A* s datem 27.-8.79.-9 (datum expedice zásilky z místa přistání balonu k adresátovi). Zásilky jsou vlevo dole číslovány 6-ciferným počítadlem v černé barvě. Naše ukázka má číslo 010631. Podle materiálu Teodora WILCZKA z Karviné pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *****************************************************
Balonový let pro dopravu pošty balonem Katovice z 31.8.1980. Let se uskutečnil 31.8.1980. Organizátorem letu byl Obvod PZF Katovice . Akce se konala v rámci Celostátní filatelistické výstavy „LETECTVO POZNAŃ 80“. Let proběhl na trase Katovice-
Ogrodzieniec (asi 40km severovýchodně od SOSNOWCE, je to okres Zawierciański). Zásilky na přepravu se posílaly organizátorům akce patřičně frankované podle platného tarifu a opatřené nálepkou balonového letu v ceně 3 zł. Nálepka byla opět orazítkovaná 2-ř. razítkem ve fialové barvě „Przewieziono balonem / Katovice-Sp-BZH“ (stejné razítko katal. č. 79 506 jak u předcházející zásilky). Nalepená známka zásilky byla orazítkovaná příležitostným razítkem používaným k akci s textem KRAJOWA WYSTAWA FILATELISTYCZNA * LOTNICTWO - POZNAŃ 1980* BALON / BRACI /MONT-/ GOLFIER/ 1783r. (katal.č.razítka v katalogu příležitostných razítek, sešit č. 14, str. 86-87, reprodukce razítka vlevo). Na zásilce je otisk razítka pošty v místě přistání balonu OGRODZIENIEC 1 *S* s datem na můstku razítka 31-8-80. Z této pošty byly po přistání balonu zásilky expedovány adresátům. Pro zásilky byla vydána specielní, příle-
Syrena 217
- 4 žitostná obálka. Obálku i nálepky pro balonový let bylo možno objednat u organizátora výstavy do konce července 1980. Vybavené zásilky bylo třeba poslat doporučeně na adresu organizátora akce do 20.8.1980 včetně poplatku 12 zł. za zásilku. Příležitostné obálky mají signaturu nákladu vč.čísla povolení tisku v levém, dolním rohu. Tamtéž je evidované číslo zásilky, na naší ukázce to je č. 003461 (otištěno černě). Naše ukázka na předcházející straně je vylepena známkou 2,50 zł. (katal.č.Fi: 2551). Tarif za dopis ve vnitrostátní poštovní přepravě váhy do 20 g byl v době expedice zásilky 2,50 zł. (školící sešity PZF č. 11, tabulka IX.A str. 18-19). Je zajímavé to, že polský časopis Filatelista ročník 1979 a 1980 přinesl jen pokyny pro zajištění poslání zásilek na oba lety, ale již neuvedl jak vypadají reprodukce zásilek z obou balonových letů. Katalogová čísla razítek jsou z publikace „Katalog polských příležitostných razítek 1979-1981, sešit č. 14“, autora Andrzeja Myślického. Podle materiálu Teodora WILCZKA z Karviné pro Syrenu připravil Ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Slevy na poštovném pro vojáky od roku 1934 ! Od 1.1.1934 Ministerstvo pošt a telegrafu nařízením M.P. a T. č. P.W.501/70 ze dne 19.12.1933 přiznalo všem vojákům a poddůstojníkům (mimo těch, co sloužili „z povolání“) posílání dopisnic a dopisů v mimo místní poštovní přepravě se slevou o 50 % u zásilek do 100 g. Zásilky musely ale splnit následující podmínky: 1) Zásilky musely mít jméno a příjmení odesilatele zásilky, jeho hodnost a označenou jednotku u které složil. 2) Musely být před odesláním podány na velitelství oddílu odesilatele. 3) Vojenské orgány na zásilku otiskovaly razítko s názvem jednotky od které je zásilka odesílána, dále pak označení „Opłata ulgowa / Rozp.M.P.i T. / Nr. P.W. 501/70 z r.1933 (viz zásilka dole). 4) Zásilky musely být evidovány ve specielní podací knize. V ní byla uvedena celková suma podaných dopisnic a dopisů do váhy 20 a 100 g. 5) Byla-li některá zásilka neoprávněně poslána se slevou, pak při přepravě nebo při doručení, jestliže se to zjistilo, byla zásilka zatížena dvojnásobným scházejícím portem do výše tarifu zásilky bez slevy.
Zásilka poslaná z pošty LWÓW do Głuszyny -3 IX.39 23. Je s vojenskou cenzurou BC 63 typ Ia. Na
Syrena 217
- 5 zásilce je otištěno obdélníkové razítko s textem o oprávnění ke slevě na poštovném. Slevněné zásilky takto mohli posílat: - vojáci a poddůstojníci v činné službě, - žáci poddůstojnických škol, - příslušníci korpusů kadetů, poddůstojnických škol pro neplnoleté, - „junacy hufców“ pracy (pracovní oddíly).
Trochu jiná textová úprava razítka opravňující ke slevám porta za zásilky. Razítko není obdélníkové je jen dvouřádkové. Razítko vojenské jednotky je na zásilku otištěno zvlášť (21.Pluk lehkého dělostřelectwa) Jinak má razítko všechny předepsané náležitosti. Expediční razítko KAMIENICA NA ŚLĄSKU s datem 21 III 38 22.
V rozkaze MS Vojsk z 22.12.1937 (DZ Rozk. č.17, poz. 216) bylo doporučeno vojenským institucím
Syrena 217
- 6 a vojenským jednotkám, aby si pořídili nová razítka o následujícím textu: „Opłata ulgowa w/g.poz.1b.lub 2b. taryfy pocztowej“. Bylo to v důsledku změn v poštovních tarifech. Na předcházející straně dole je zásilka s tímto razítkem. Expediční razítko pošty PYZDRY /*b* s datem 23 VIII 39. Útvarové razítko: 4.BATALION PRACY/13 KOMPANIA. Razítko opravňující ke slevě tarifu je dvouřádkové s předepsaným textem podle rozkazu z r.1937.
Listovní zásilka s druhou úpravou razítka , které oprávňovalo ke slevě tarifu pro vojenskou zásilku je nahoře. Je poslána do Przemyślan, woj.Tarnopolské. Expediční razítko je strojové, pošta ZAKOPANE 1/*a* s datem na můstku -2 VIII 39 19. Tentokráte je razítko pro slevu 3-řádkové a otisk razítka je červený.
Syrena 217
- 7 Na předcházející straně dole je listovní zásilka poslaná do Zalasowa u Tarnowa. Útvarové razítko je „Škola podchorążych, dělostřelectva“. Razítko opravňující ke slevě tarifu je typu 1 z roku 1933. Otisk razítek je šedě černý. Expediční razítko je špatně čitelné, datum na můstku razítka je 14 VI 39 17.
Listovní zásilka propagující i svým potiskem obálky Polskou armádu „KOP“ (pohraniční jednotky). Razítko opravňující ke slevě tarifu je velice slabě otištěno v levém horním rohu. Útvarové razítko je K.O.P. Batalion… Text razítka je podle vzoru z r.1933. Zásilka je poslána do Myslenice u Krakova. Expediční razítko pošty KLECK /e s datem na můstku razítka 30 VIII 39 -■3. Ukázka na str. 8. Jedná se o předválečnou dopisnici Cp 45 I. (rysky pozadí se dotýkají číslic), natištěná známka 20 gr. (jako známka Fi: č.209 Kolumna Zygmunta), červená. Jedná se zde o chybotisk dopisnice Cp 45 IB2 -scházející tečka za „G“ v signatuře nákladu „P.Z.G“. Signatura nákladu „P.Z.G. Nr 2355.000.000-26“. Dopisnice bez přetisku byla vydána v roce 1926. V roce 1933, 30.IX. byla dopisnice přetištěna na nominál 10 gr./20 gr. a je vedena jako Cp 58 I (náklad 1,600.000 kusů). Expediční razítko na dopisnici je z pošty PRZEMYŚL 1/ *5d* s datem na můstku razítka -9.II.35-3. Zásilka je poslána do Lwowa. Razítko opravňující ke slevě na poštovném pro vojáky a poddůstojníky v činné službě je v parametrech nařízení z r.1933. Razítko je 4-řádkové, otisk fialový.Vojenská jednotka je: 5. PUŁK STRZELCÓW PODHALAŃSKICH (1 řádek razítka). Další text razítka je: OPŁATA ULGOWA / Rozp. M. P. i T. / Nr. P.W. 501/70 z r. 1933. Je vidět, že i u razítka z roku 1933 je jeho několik variant provedení. Alespoň provedení bez rámečku a s rámečkem + některé další drobnosti v uspořádání textu razítka. Razítka nebyla identická pro všechny vojenské jednotky, ale dával si je asi dělat každý vojenský útvar sám. Na následující straně dole je další ukázka razítka pro slevu poštovného, razítko podle vzoru z r.1933. Zásilka je poslána do Janowa na Lubelsku. Je vyplacena známkou 15 gr. Expediční razítko má text velice špatně čitelný. Rozluštit lze jen rozlišení *S* a datum na můstku razítka 13.-7.38-8. Útvarové razítko je umístěno na zadní straně zásilky, zvlášť dole a je 2-řádkové: 3. Baon Radiotelegraficzny / Kadra Kompanii Szkolnej. Nad útvarovým razítkem je razítko oprav-
Syrena 217
- 8 ňující ke slevě poštovného za zásilku. Razítko je 3-řádkové, otisk šedě černý: OPŁATA ULGOWA / rozp.M.P.i T./ Nr.P.W. 501/70 z r.1933.
Zásilka poslaná do Janowa. Majitel ji má v exponátu rozstřiženou.Vlevo je zadní část zásilky s razítkem o slevě poštovného, vpravo přední část. Na následující straně je zásilka s razítkem o slevě poštovného druhé varianty doporučené rozkazem z roku 1937. Zásilka je poslána do Krakova. Je odeslána z vojenské jednotky 5.Pluk Padhalaňských střelců (specielní polská vojenská jednotka mající svérázné uniformy - horští myslivci). Expediční ra-
Syrena 217
- 9 zítko pošty PRZEMYŚL 1/ *h* s datem na můstku razítka 23 VIII 38 -10. Razítko o slevě poštovného je druhé varianty z roku 1937: 5.PUŁK STRZELCÓW PODHALAŃSKICH / Opłata ulgowa w/g. poz. 1. b. lub 2. b. /taryfy pocztowej. Barva razítka je šedě černá, razítko s 3-řádkovým textem v obdélníkovém rámečku.
Za zapůjčení materiálů děkuji kolegům: Stefanu Petriukowi, Bronisławu Rejnowskému, Przemkowi Drzewieckiemu, Januszowi Manterysowi a Krzysztofu Lachowiczowi. Tohoto materiálu je poskrovnu mezi sběrateli a ne každý to sbíral. Bylo velice nesnadné dát dohromady to, co zde nakonec vzniklo! Následující tři ukázky zásilek jsme obdrželi až po napsání načisto předcházející části článku a to od kolegy Teodora WILCZKA. Jsou ze stejné jednotky, od stejného pisatele a poslány na stejnou adresu.
Syrena 217
- 10 Všechny tři zásilky mají stejný typ razítka pro slevu poštovného, je to razítko druhého typu podle vzoru z r. 1937, 3-řádkový text v obdélníkovém rámečku s názvem vojenské jednotky nahoře: PUŁK STRZELCÓW PODHALAŃSKICH / Opłata ulgowa w/g. poz. 1. b. lub 2. b. / taryfy pocztowej“. Zásilky se liší jen datem na expedičním razítku. Na předcházející straně to je datum 17 VII 39- 3. Otisk razítka je v barvě šedě černé. Všechny tři zásilky mají expediční razítko pošty PRZEMYŚL 1 / *s*.
Zásilka s datem na můstku razítka 25 VII 39 -10. Otisk razítka slevy je šedě černý.
Stejný vzor razítka slevy poštovného ale jeho otisk je v barvě fialové. Datum na expedičním razítku je 18 VIII 39-10. Všechny tři zásilky jsou poslány do Cieszyna Zachodniego (polský název pro Poláky obsazený předválečný Český Těšín). Za ukázky Teodorovi Wilczkowi děkujeme. Značka AUSTRIA/784 v levém horním rohu zásilky je od známého filatelisty - Ostafina, který v r.1939 zásilky jako voják poslal. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************
Syrena 217
- 11 Vojenské cenzury korespondence BC a BCZ ze srpna-září 1939 DOK IX BRZEŚĆ nad BUGIEM, čísla cenzur BC 90 až BC 99. Pokračování článků ze Syreny č. 212 až 216.
Dopisnice Fi:Cp 80 poslaná z pošty BRZEŚĆ nad BUGIEM -8 IX 39 do Chełmu Lubelskiego. Razítko vojenské cenzury BC / 91 (červené), typ 1a. Dopisnice s natištěnou známkou 10 gr., zelený potisk. Vnitrostátní tarif za dopisnici platný od 1.1.1939 ve výši 15 gr. Do tarifu dofrankováno známkou 5 gr. červená, katal. č. Fi: 310. Signatura nákladu dopisnice P.P.T.T.(X-1938)3.000.000. Propagační nápis „H“ TELEFON ZAOSZCZĘDZA CZAS i PIENIĄDZE.
Syrena 217
- 12 Na předcházející straně dole je dopisnice s natištěnou známkou FI:Cp 81. Signatura nákladu P.P.T.T. (X-1938) 20.000.000. Nominální hodnota natištěné známky 15 gr. (hnědý potisk). Razítko vojenské cenzury BC 91 (otisk červený), typ 1a. Zásilka je poslána do Palestiny do Tel Avivu. Zahraniční zásilka, tarif za dopisnici 30 gr. Do tarifu platného od 1.1.1939 doplaceno známkou 15 gr. Fi: č.315. Expediční razítko pošty BRZEŚĆ n.BUGIEM 1 / r s datem na můstku razítka -5.IX.39-3. Jelikož se jedná o zahraniční zásilku, proč na ní není razítko vojenské cenzury BCZ (zahraniční), ale jen BC (vnitrostátní??) Na zásilce ale také není důkaz o tom, že vůbec do Palestiny dorazila. Zásilka má dole vpravo zkušební značku S.PETRIUK. Dopisnice je s propagačním nápisem „R“ POCZTA PERONOWA ZAPEWNIA W PODRÓŻY ŁĄCZNOŚĆ ZE ŚWIATEM.
Vojenská cenzura BC / 94 (otisk fialový), typ 1a. Zásilka-obálka s propagačním tiskem „Vojsko polskie KOP“ (polští pohraničníci), podle fotografie R.Mackiewicza. Zásilka je poslána do Częstocic, powiat Opatów,Wojewódzstwo Kieleckie. Expediční razítka pošty DAWIDGRÓDEK / C s datem na můstku razítek -3 –IX -39. Dopis ve vnitrostátní poštovní přepravě, tarif při váze do 20g od 1.1.1939 25 gr. Frankatura známkou 15gr.hnědá (Fi: č.312) a známkou 10 gr. zelená (Fi: č.311). Vlevo je zadní strana doporučené zásilky z následující strany, poslané ve vnitrostátní poštovní přepravě. Tarif za zásilku byl ke dni expedice při váze 20-250g: 50gr., příplatek DOPORUČENĚ 30gr., celkem 80gr.,(těžší, pečetěná zásilka známka 55 gr. modrá Fi:č. 318. a známka 25gr. fialová, Fi:335). Expediční razítka pošty ODRYŻYN / *** s datem na můstku razítek -5 IX 39-3. Přední strana doporučené zásilky je na následující straně nahoře. Zásilka je poslána do Dąbrowy Górniczej, expediční razítko stejné jak na zadní straně zásilky, R-razítko pošty ODRYŻYN s podacím číslem 14. Zásilka má razítko vojenské cenzury BC / 95, typ 1a (otisk fialový).
Syrena 217
- 13 -
Zásilka, dopisnice s natištěnou známkou 15 gr. Fi: Cp 81, ocelově modrá, (tarif za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě platný od 1.1.1939). Signatura nákladu dopisnice P.P.T.T. (V-1939) 6.400.000.S.V.-31. Reprodukce v levé polovině dopisnice č.31 (Velitel J.Piłsudski na cvičení P.O.W. v Zielonce u Varšavy). Expediční razítko pošty KOBRYN /e s datem na můstku razítka -5.IX.39. Dopisnice s razítkem vojenské cenzury BC / 98, typ 1a (otisk fialový). Zásilka je poslána do Chełmu Lubelskiego. Katalog Fischer II. Díl z r. 2010 oceňuje dopisnici Cp 81 nerazítkovanou za 45 zł.,
Syrena 217
- 14 poštovně použitou za 80 zł. (asi 550 Kč). V našem případě zde není zahrnuta cena za zásilku s vojenskou cenzurou BC / 95. Dnešní ukázky zásilek s vojenskými cenzurami BC jsou ze sbírky Stefana Petriuka z Německa s jehož souhlasem tyto publikujeme. V současní době je sbírka ve vlastnictví Prof. Auleytnera. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Vojenská cenzura Stanisławowa, zásilka poslaná do Lűbecku v Německu, útvarové razítko ESKADRA LOTNICZA L. 5 ze 4. 12. 1919.
Doporučená, Exprés zásilka poslaná z pošty Dżuryń do Lűbecku (Německo) 4.12.1919. Zásilka je s razítkem vojenské cenzury STANISŁAWÓW (reprodukce razítka je na následující straně). Zásilka má otisk útvarového razítka: Orlice + jednořádkový text ESKADRA LOTNICZA L.5. Tato jednotka se v té době nacházela v Dżuryniu (u Czortkowa), tehdy na polském území. Stanisławów i Dżuryń dnes patří pod Ukrajinu. Na zásilce na přední i zadní straně je navíc další razítko cenzury
Syrena 217
- 15 „CENZUROWANO“ z toho na přední straně s číslem cenzora a s jeho parafou. Razítka se používala přímo u vojenské jednotky, otisk fialově černý. Útvarové razítko ESKADRA LOTNICZA L.5 jsme již publikovali v Syreně č. 216 na str. 38 na zásilce s kulatým razítkem FR.GŁ.POCZTA POLOWA /I. Toto razítko je tam dvoukruhové se zdvojeným vnějším rámem a s datem 30.III.20, tedy s datem o více jak 3 měsíce pozdějším. Tato vojenská, letecká jednotka byla zformována 7.11.1918 na letišti Rakowice u Krakova, jako I. Bojová, letecká eskadra. 21.12.1918 byla přejmenována na 5.Leteckou průzkumnou eskadru.V prosinci 1918 patrolovala eskadra na Těšínském Slezsku pro generála Latiníka. 14.ledna 1919 byla jednotka převelena do Przemyśla pod velení generála Tadeusza Rozwadowskiego a byla zařazena do formace II.Grupa. 20.9.1919 měla Letecká eskadra L.5 stanoviště na letišti Dżuryń v sestavě III Grupy. Od srpna 1920 byla v sestavě III.Leteckého dyvizjonu. Jednotka používala letadla Aireo DH 9. V bitvě se sověty u Lvova měla jednotka stanoviště na letišti ve Lvově. III.Letecký dyvizjon a s ním 5.letecká eskadra podléhaly 6.armádě na východní frontě. Tato fronta měla za úkol šachovat sovětské jednotky Buďoného ve východním Malopolsku. 17.srpna 1920 dostal III.Letecký dyvizjon úkol zadržet armádu Buďoného.Toho dne 14 letounů dyvizjonu provedlo 72 bojových vzletů. V obavě z obsazení Lvova sověty se III.Dyvizjon a 5 Eskadra přemístili na letiště v Przemyśle. Rozkazem z 18.ledna 1921 měla eskadra stanoviště v Przemyślu. V srpnu 1921 byla eskadra vtělena do VII.Výzvědného dyvizjonu 3 Leteckého pluku v Poznani. V únoru 1925 došlo opět k přejmenování jednotky, a to na 31.Leteckou eskadru s podřízeností k 1.Leteckému dyvizjonu. V září 1929 bylo další přejmenování na 31. Liniovou eskadru. V srpnu 1939 byla jednotka opět přejmenována na 3.Rozpoznávací eskadru. Razítko vojenské cenzury ve Stanisławowie. Bylo to ruční razítko o rozměrech 73x16 mm. Jsou známy otisky razítka v barvě šedě-černé, červené a fialové. Doba použití razítka byla od VIII-XII 1919. Cenzura měla v používání ještě jedno razítko v rámečku s trochu jiným uspořádáním písmen. Toto razítko mělo rozměr 71x17 mm (známé otisky jsou v barvě šedě-černé nebo modro-černé.) Druhé razítko bylo používáno od VIII 1919 do XII 1920. Polská polní pošta vznikla oficielně 1.2.1919. Proto těchto zásilek se zachovalo jen velmi málo!. Tolerovány byly zásilky bez vyplácení známkami a oráženy byly nejbližším poštovním úřadem. Stanisławów se dnes nazývá Ivanofrankivsk. Dżuryń (1941-1944 obec Dżuryń v okrese Czortkowském, vojevodství Tarnopolské). Obec vznikla v rámci scelování obcí do větších celků 1.8.1934 z obcí Bartoszówka, Dżuryń, Połowce-Kolonja a Słobódka Dżuryńska. Po II. světové válce byla zabrána SSSR, dnes je součástí Ukrajiny. Dżuryń v době, kdy byla naše zásilka poslána, byla místem operací Poláků za součinnosti vojsk Armády Hellera proti sovětům a ukrajinské armádě. Na přední straně zásilky je místo R-razítka označena zásilka jako doporučená modrou pastelkou jako R 90. Zásilka je jako Expresní označena nálepkou Express, potisk červený. Na klopě obálky v adrese odesilatele je jiný otisk 1-řádkového útvarového razítka „Eskadra lotnicza l.5“. Jako expresní zásilka šla tato do Lűbecku od 4.-17.12.1919. Svědčí o tom příchozí razítko pošty LŰBECK /*1* na zadní straně obálky s datem 17.12.19 10-11 N. Zásilka tam putovala tedy 13 dnů!! Jelikož zásilka byla poslána Express a Doporučeně a ještě do ciziny soukromou osobou, musela být vylepena známkami. 10 známek o nominále 15 H je nalepeno na zadní straně zásilky (v tom jedna pod zálepkou). Tři známky jsou na přední straně zásilky. Celkem je to 13x15 H známka (Fi: katal.č. 76B) = 1,95 Mk. Tarif v době expedice zásilky byl: 50 H obyčejný dopis, 50 H R-zásilka a 1 Mk zásilka Express. Celkem PORTO 2 Mk. Do tarifu schází 5 H. Buď to bylo způsobeno šlendriánstvím práce pošty nebo tím, že pošta neměla 5 H známky k dispozici (obojí je možné). Běžné tabulky tarifů, které se nacházejí například v katalozích uvádějí, že v době expedice zásilky neexistovalo poslat zásilku do zahraničí Express. To se nezakládá na pravdě! Express na zahraniční zásilky bylo zavedeno 15.4.1919 ve výši 1 Mk. Ve stejné době na území Velkopolska a Pomoří činil příplatek Express podle německého tarifu 60 fen. Zásilka byla úředně otevřena a cenzurována. Svědčí o tom zálepka s německým textem, volný překlad: „Kontrolováno (otevřeno) na základě nařízení z 15.11.1918 (Úřední věstník Říše str. 1324)“.
Syrena 217
- 16 Zpracováno podle zásilky z exponátu Stefana Petriuka, která je v současné době ve vlastnictví Prof. Auleytnera. Prof. Auleytnerovi děkuji za skan zadní strany zásilky a za několik cenných rad. Zpracováno z podkladů v internetě. Tarify podle publikace autora Marek Zbierski „Polskie Taryfy Pocztowe 1918-1939“, sbírka tabulek a dokumentů, vydání Poznań 2003. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
Toto je letadlo typ Aireo DH-9 na kterém létali letci 5 Eskadry ve válce proti Bolševikům. ************************************************************************************
Další významný úspěch člena našeho klubu na 1. Slovensko-České filatelistické výstavě.
Syrena 217
- 17 Výstava se konala v červenci 2013 v Nitře na Slovensku. Člen našeho Klubu Miloslav Kalabza tam získal Velkou pozlacenou medaili za exponát „Polsko 1925 - 1939“. Srdečně mu k tomu blahopřejeme! ************************************************************************************
Zajímavosti kolem obálky s natištěnou známkou Ck 73 z r. 1983.
U Ck 73 rozeznáváme dvě základní barvy kolem portrétu Stefana Batorego: barva citronově žlutá (na reprodukci nahoře) a pomerančově žlutá (na reprodukci dole). Katalog Fischer II Díl/2010 rozeznává ještě dvě barvy portrétu a potisku obálky: černá (nahoře) a šedě černá (dole) obě varianty se vyskytují
Syrena 217
- 18 jak u barvy citronově žluté, tak u barvy pomerančově žluté. Mimo to jsou známy u této obálky s natištěnou známkou i jiné zajímavosti:
Ck 73s bez barvy černé (schází portrét panovníka, nápisy a linkování obálky).Tuto vadu tisku hodnotí katalog Fischer II díl/2010 na 500 zł. (skoro 3500 Kč).
Zajímavé jsou i posuny mezi černou nebo šedě černou a citronově žlutou nebo pomerančově žlutou barvou. Na reprodukci nahoře je silný posun základní, šedě černé barvy nahoru a doprava.
Syrena 217
- 19 -
Nahoře je posun černé barvy proti pomerančově žluté vlevo a nahoru. Zajímavé je to, že Katalog Fischer II Díl se o těchto výrazných posunech nezmiňuje a ani je neoceňuje, zatím co jiné posuny barev u jiných celin vede i s oceněním. Obálka Ck 73 má vlevo nahoře 7- řádkový černý potisk (název vydání): 400-LECIE / WPROWADZENIA PRZEZ / STEFANA BATOREGO / PIERWSZEJ NA ŚWIECIE / JEDNOLITEJ TARYFY / LISTOWEJ / 1583-1983. Obálka byla vydána 27.4.1983. Vlevo od natištěné známky nahoře je prodejní cena obálky CENA ZŁ 7,50. Signatura nákladu dopisnice je na zadní straně obálky dole.
U Ck 73 rozlišujeme dva základní náklady: - nahoře je to signatura nákladu s nápisem dlouhým 64 mm. Tato signatura nákladu má 2x uveden nápis „proj“. - níže je druhá signatura nákladu o délce nápisu 58 mm. V nápise je výraz „proj.“ jen 1x! Náklad Ck 73 byl realizován ve skutečné výši 10,421.900 kusů. Obálky Ck 73 mají různé odstíny papíru (nahoře pod SN:papír nahoře tmavší, dole světlejší). Obálka byla jako i mnohé jiné použita při různých příležitostech i pro různé přítisky. Na následující straně nahoře je tato obálka s přítiskem v levé polovině: „425-LECIE / POCZTY POLSKIEJ /15581983. Přítisk uvádí doplatek 12,50 zł. (cihlička) na obnovu památek Krakova. Ke stejné příležitosti bylo používáno i příležitostné razítko k „425 výročí zprovoznění v Polsku první mezinárodní poštovní linky na trase Krakov-Benátky. Dne 18.X.1983 na této trase byl vybaven i historický dostavník. Byla to tehdy na Krakovském náměstí velká sláva. Události jsem byl tehdy osobně
Syrena 217
- 20 přítomen.
Děkuji kolegovi Marianovi Kazieczko za část pro článek zapůjčených materiálů a kolegovi Grzegorzowi Kleinowi za zhotovení a poslání příslušných mailů. Ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Polská vojenská cenzura na počátku 80. let minulého století v době válečného stavu, zelená barva razítek cenzury!
Syrena 217
- 21 -
Zatím jsme v Syreně Vojenské cenzuře v době válečného stavu na počátku 80 let minulého století mnoho prostoru nevěnovali. Z té doby jsou zajímavá cenzurní razítka v různých barvách (červené nebo fialové). Razítka v barvě zelené se až tak moc často na zásilkách nenacházejí. Na zásilce na str. 20 je to jednak obdélníkové razítko OCENZUROWANO a dvoukruhové, kulaté razítko URZĄD * CENZURY* /040. Jedná se o cenzuru zásilky poslané z pošty GÓRZYCA ODRZAŃSKA *A* s datem -2 11 82. 11. (obec leží severně od Frankfurtu nad Odrou těsně u hranic s Německem na polské straně hranice). Zásilkou je obálka s natištěnou známkou, katal.číslo Fischer II.Díl Ck 64. Zásilka je poslána do Świętochłowic. Na této straně nahoře je ukázka s běžným, fialovým, obdélníkovým, cenzurním razítkem ve fialové barvě. Expediční razítko na zásilce je z pošty ZAJĄCZKOWO KAŁUBAWY/c s datem na můstku razítka 14 12 81 16. Za tuto ukázku děkuji Teodorovi Wilczkowi z Karviné. Ing. Jiří Jan Král ************************************************************************************
Korespondence ze zajateckého tábora pro polské důstojníky Oflag XI.A. Osterode.
Syrena 217
- 22 Tábor Osterode am Harz ležel zhruba uprostřed mezi Hannoverem a Erfurtem. Před tím, než byli v táboře umístěni polští důstojníci, tam byli asi vězněni němečtí odpůrci fašismu. Na straně 21 dole je zásilka poslaná z tábora 9.5.1940 do Těšína na Pinkase Rudolfa. Zásilky zajatců byly osvobozeny od poštovného. Vlevo od adresy je cenzurní razítko tábora Oflag XI.A, gepr.2 (cenzor č.2.). Razítko je na zásilku otištěno ve fialově modré barvě. První polští zajatci (důstojníci) byli v táboře internováni již od konce září 1939. Ti, co se do tábora dostali 10.10.1939 již měli čísla nad 1000! Tábor tvořilo několik dřevěných baráků. Kolem tábora byl ve dvou řadách plot z ostnatého drátu a uvnitř mezi řadami byl další ostnatý drát smotaný do spirály. Uvnitř tábora před plotem byl natažen nízko ještě jeden ostnatý drát, kterému zajatci říkali „potykacz“. Byl to výstražný drát, když by jej někdo překročil, byla by po něm zahájena strážnými palba. V rozích plotu a uprostřed dlouhých stran plotu byly totiž strážní věže. Ty byly vybaveny kulometem, klaksonem, reflektory a telefonem. V baráku bylo kolem 200 zajatců. V místnostech bylo po 8-10 ale i 12 osob. Vyšší důstojníci měli pokoje menší. V barácích byl záchod a umývárny. Postele byly poschoďové. Několikrát za den se konal nástup (apel) s přepočítáváním. Výsledky sčítání hlásil polský velitel tábora německému veliteli nebo přítomnému německému důstojníkovi. Občas se našla při kontrole i zakázaná kniha, velice kruté by byly tresty za ilegální radiopřijímač. Po příjezdu nového transportu do tábora byli vězni umístěni ve velkém sále, kde na betonové podlaze byla jen sláma. Odsud byli zajatci po skupinkách odváděni na fotografování. Ve výšce prsou měli černou tabuli, kde bylo křídou napsáno číslo zajatce. Po odvšivení a osprchování obdržel každý zajatec kovovou tabulku. kde bylo vyryto zajatcovo číslo. Toto číslo si musel zajatec napsat i na svoje prádlo, které jim bylo v táboře práno. (Viz tabulka vlevo s nápisem OFLAG / 1114 XI.A. Číslo 1114 je číslem zajatce). Po osprchování byl každý zajatec umístěn do příslušného baráku a do příslušné místnosti. Důstojníci-zajatci dostávali v táboře žold v závislosti na jejich hodnosti. Například podporučík dostával 72 lagermarek. Tato „měna“ platila jen na území tábora. Za peníze bylo možno koupit v kantýně pivo, víno, jablka, pastu na zuby, kolínskou vodu, žiletky, karty, a jiné! Později bylo víno a pivo vyřazeno z nabídky. Kvalita jídla se stále zhoršovala. Byla to převážně polévka z tuřínu ve které bylo zázrakem najít kousek bramboru. Po kontaktu s rodinou mohli zajatci dostávat z domova i balíčky s potravinami. Žádané byly hlavně potraviny s vitamínem „C“ (kvůli vypadávání zubů).
Syrena 217
- 23 Na předcházející straně dole je zadní strana dopisu z předcházející strany. Píše poručík Stonawski Władysław, zajatecké číslo 311, Oflag XI A, jednotka č. 3, Německo. Po prvním šoku a beznaději z porážky se zajatci pomalu vzpamatovávali a zvykali si na podmínky života v táboře. Začali sportovat, dovolené byly turnaje ve fotbale a odbíjené, V táboře se vytvořila 4 fotbalová mužstva s názvy: Wisła, Pogóń, Warta a Polonia. Z posílaných knížek od rodin se v táboře postupně vytvořila i knihovna. Knihy posílal do tábora i Červený kříž. Byly organizovány různé kurzy, i cizích jazyků. Vzniklo táborové divadlo a několik hudebních skupin. Poslouchat šlo i německý rozhlas, kterému zajatci říkali „štěkačka“. Zajatce více zajímaly zprávy z ilegálního rozhlasu, které se šířily v ústním podání od těch, kteří měli přístup k jeho poslechu. Byla to ale velice nebezpečná „hra s ohněm“, která se při prozrazení velice draze platila. Polským táborovým velitelem byl krátce Józef Wiechliński-Miełżyński (1901-1943). Byl to dřívější účastník Velkopolského povstání. Říkali mu „rotmistr hrabě Miełżyński“. Byla to osobnost uznávaná i německými pány tábora. Německým velitelem tábora byl generál ve výslužbě. Kvůli nějakému dřívějšímu zranění kulhal a tak jej nazývali „Kuternogą“. Proto po táboře jezdil obyčejně na koni. Za trvání tábora nebyl zorganizován nikdy žádný útěk zajatců.
Zásilka z tábora poslaná stejným odesilatelem i na stejného adresáta 24.1.40.12-13. Na zásilce je stejné razítko cenzury a navíc dvouřádkové razítko s německo-polským textem „Psát čitelně“ (levý dolní roh).
Syrena 217
- 24 Kovový štítek s číslem 1114 patří zcela vlevo stojícímu zajatci. 1.8.1940 byl tábor rozpuštěn a rozdělen do jiných větších důstojnických táborů. Tábor bylo třeba uvolnit pro nuceně nasazané dělníky do Říše. Část zajatců byla přemístěna do Oflagu II C Waldenberg, část do Oflagu II.A Prenzlau. Později, když byla v Říši situace na zajištění práce schopných mužů kritická (všichni zdraví muži byli v armádě), byli poddůstojníci nasazováni nuceně na práce v zemědělství, v dopravě a v průmyslu. Odesilatel našich ukázek, poručík Stonawski se zajateckým číslem 311 se musel dostat do tábora mezi prvními ještě koncem září 1939.
Ukázka zásilky z Oflagu XI A, s datem 4.1.40.12-13. Posílá ji jiný zajatec se zajateckým číslem 482. Podle materiálu kolegů Jaroslava TEREŠKO a Oty ŠRUBAŘE a podle údajů na polském internetu zpracoval pro Syrenu ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************
Série „Ochrana životního prostředí z r. 1973, DV známky 6,50 zł. „Stůl s potravinami“. Známka ze série Fi: 2117-2124. Vydání z 30. VIII. Vytištěno rotačním hlubotiskkem PWPW. Papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Lep lesklý, žlutě bílý. Tiskový arch se rovnál přepážkovému a obsahuje 35 kusů známek (5x7). Formát známky 54 x 40,5 mm. Perforace hřebenová ZHř. 11 : 10¾. PA bez označení tiskového válce a bez počítadla. Náklad této známky je 987 tisíc kusů. Na známkovém poli č. 21 se nachází zajímavá desková vada: Fi: 2124 B1: ve slově „Ochrona“ je poškozené písmeno „n“ (v jeho pravé horní části) a slovo vypadá jako „Ochroria“. Katalog Fischer Díl 1 z roku 2012 hodnotí známku s touto DV nerazítkovanou na 40 zł. (asi 280 Kč), razítkovanou na 20 zł. (asi 140 Kč). ************************************************************************************
Syrena 217
- 25 Vlaková pošta, katal. č. 390, Český Těšín-Kojetín č. 776 používala československé razítko typ V 22 ještě v dubnu a květnu 1940.
Dvě zásilky s ještě československým razítkem vlakové pošty ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN/776, nahoře z 12.IV.40 a dole ze 16.IV.40. razítko je typu V 22. Československou poštou bylo používáno od
Syrena 217
- 26 r. 1925. Monografie uvádí použití razítka jen do r. 1939 (viz Monografie 17/Díl II, str. 497, katal. č. 390). Razítko bylo s rozlišením „a“ (zásilka dole) nebo „b“ (zásilka nahoře). Na obou zásilkách byly již použity protektorátní známky a na zásilce nahoře i protektorátní dopisnice. Řešili jsme problém, kde začínala tato VP v období od 2.10.1938 do 31.9.1939, kdy byl Český Těšín obsazen Polskem. Zde je to již jednodušší. Český Těšín již nebyl Českým Těšínem, ale byla to pošta TESCHEN 2 a patřil již v r.1940 Německé Říši. Kojetín a zbytek trasy VP 776 byl na území Protektorátu ČECHY a MORAVA a ve skutečnosti také patřil Německé Říši. Proto VP mohla byt provozována na celé původní trase VP č.776. V té době asi nebyly ještě k dispozici německá nebo protektorátní razítka s německými názvy. Je otázka jen dalších nálezů zásilek s touto VP, aby se dalo určit, do kdy ještě tato VP používala původní, československá razítka. Najde se mezi našimi členy klubu někdo, kdo tyto materiály má a pomůže nám tuto otázku zodpovědět? Ota ŠRUBAŘ ************************************************************************************
Zásilka VP č. 777 Č. TĚŠÍN – KOJETÍN - PŘEROV / a / *** z 11. XII. 1939.
Č.Těšín (tehdy již Teschen 2) patřil v té době Německé Říši. Zbytek trati ležel na území Protektorátu. Přesto se i u této vlakové pošty používalo ještě původní, československé razítko VP č.777 z roku 1925, typ V 22 (katal.č.391, Monografie č.17/Díl II, str.497). Zásilka je také poslána ještě na československé dopisnici (jednoduchá dopisnice s vyznačenou prodejní cenou 60 h, olivově zelená, CDV 65, střední státní znak, vydání z 8.5,1937, poštovní platnost do 20.5.1940). Bylo by také zajímavé zjistit, do kdy bylo toto československé razítko VP 777 ještě na této trati používáno? Expediční razítko VP č.777, Č.TĚŠÍN – KOJETÍN – PŘEROV /a / ***, je s datem 11 XII 39. Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI. ************************************************************************************ VP č.610 PŘEROV-BOHUMÍN /a/*** z 15.3.1940, původní československé razítko typu V 22 používané ještě v březnu 1940. Razítko používala československá pošta od roku 1926 do roku 1939. Katal.č.313 (viz Monografie čs.známek, 17 / Díl II, str.479), na trati PŘEROV-BOHUMÍN / 610 a BOHUMÍN-PŘEROV /610. Bohumín nebyl v té době již pod polskou správou, ale patřil Německé Říši pod názvem ODERBERG. Zbytek trati VP 610 ležel na území Protektorátu a ve skutečnosti patřil pod Německou Říši také. VP 610 mohla být tedy provozována na celé trase trati jako za Československa. I zde nebyla k použití německá razítka pro tuto VP, a tak byla používána razítka VP původní, československá. Razítko zde tedy vystupuje za Protektorátu v roli předběžného, protektorátního razítka.
Syrena 217
- 27 Zásilkou je již protektorátní, jednoduchá dopisnice, vydání pro tuzemsko. Nominální hodnota 50 hal. Prodejní cena 60 h je vyznačena v levém horním rohu dopisnice. Jedná se o první, protektorátní dopisnici CDV 1, vydanou v roce 1939. Dopisnice se vyskytuje ve dvou verzích, a to na papíru nažloutlém a na papíru nahnědlém. Platnost dopisnice do 16.5.1945. Katalog Pofis 2000 oceňuje dopisnici ** papír nažloutlý na 20 Kč, na papíru nahnědlém na 30 Kč. Poštovně použité na 10 a 15 Kč.
Zásilka je adresována do Moravské Ostravy. Expediční razítko VP je s datem 15 III 40, rozlišení razítka je „a“. Také zde by nás zajímalo, do kdy se původní, československé razítko na této trati používalo? I za tuto ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI. ************************************************************************************
Razítko pošty Fryštát (dnes Karviná-Fryštát) z roku 1874 s poškozeným „I“ (FREISTADT, typ E 171.
Syrena 217
- 28 Jedná se o jednookruhové razítko o průměru 26 mm, katal. č. 560/3 (Monografie Díl 13 str. 241). Razítko bylo v používání od roku 1874 (otisky černé) a od roku 1877 (otisky modré). Text razítka je jen německý FREISTADT SCHLESIEN. Datum v razítku 21/11/74 (den, měsíc a rok - poslední dvojčíslí). Mgr. Manterys uvádí jemu známé použití od r. 1875 do 22.5.1877 a neuvádí černé a modré otisky razítka. V razítku je přerušené písmeno „I“ (FREISTADT), které vypadá jako malé „i“.Naše ukázka je z počátku používání razítka na poště a je proto divné, že razítko je již s poškozením. Razítko je typu E171. Podívejte se prosím do svých zásob, zda se toto poškození vyskytuje pravidelně nebo se jedná jen o náhodný nedotiskl!?? Jaroslav TEREŠKO ************************************************************************************
Zajímavé razítko finančního úřadu v Těšíně z roku 1915.
Zásilka je poslána z pošty FRIEDEK 2 do Těšína 17.VIII.15.IX Níže je průchozí razítko pošty
Syrena 217
- 29 MÄHR. OSTRAU 1 / MORAVSKÁ OSTRAWA 1 /2f s datem rovněž 17 VIII 15. Na zásilce je ještě otisk razítka finančního úřadu v Těšíně: K.K. HAUPT TEUERAMT IN TESCHEN / C.K. GŁÓWNY URZĄD PODATKOWY W CIESZYNIE s datem 19 18/8 15. Razítko je elipsovité s německo-polským textem. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI ************************************************************************************
Známky série WODZOWIE, tak zvané „zawiasy“ na 43. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně.
Co to jsou „zawiasy“ a jak to vůbec vzniklo? Známky byly tištěny vždy stená nominální hodnota na jednom PA, který obsahoval dva 30 známkové sektory. Pravý sektor byl obrazem známky nahoru, levý sektor byl vedle s obrazem známek vespod. Pravý sektor byl obrazem známek na lícové straně PA, levý sektor obrazem známek na rubové straně.
Nahoře je schéma tiskového archu známek, který byl složen ze dvou 30 známkových sektorů. Sektor obsahoval 5x6 známek. Mezi sektory byla nepotištěná část archu, která byla o něco užší jak známkové pole. Známky byly tištěny tak, že byl nejprve vytištěn jeden sektor, pak byl arch obrácen rubovou stranou nahoru a vytištěn druhý sektor známek. Tak zvané „zawiasy“ vznikly uprostřed PA z levé strany známek sektoru A a z pravé strany známek sektoru B. „Zawias“ tvořila jedna známka obrazem
Syrena 217
- 30 na lícové straně PA druhá známka obrazem na rubové straně PA. Obě známky byly navíc vůči sobě uloženy tak zvaným systémem tete-beche. Známky pak byly od sebe odděleny nepotištěným polem (z rubu i líce PA), pole bylo o něco užší jak známkové pole, Na jednom PA tak bylo 6 kusů „zawiasů“. Při zkušebním tisku byl na tiskovém archu nejdříve vytištěn jeden sektor, následně pak byl arch otočen o 180 stupňů a vytištěn druhý, 30-známkový sektor. Při tomto způsobu tisku byly oba sektory na PA vedle sebe lícovou stranou známky, jen pootočeny o 180 stupňů. Takto vytištěný se zachoval jeden arch známek v poštovním muzeu. Od tohoto způsobu tisku bylo upuštěno. Tisk známek byl následně prováděn tak, jak je popsáno v odstavci výše. Jak byl PA perforován? Perforace je řádková, rozměr Zř. 11½. Nejprve byla perforována pravá strana 30-známkového sektoru. Operforováno bylo svisle 6 řad známek svislé perforace (zprava doleva). Následně byly perforovány oba sektory PA vodorovnou perforací (7 řad perforace vodorovné). PA známek pak vypadal tak, jak je to na schématu nahoře (Pravý sektor má u známek vodorovnou i svislou perforaci provedenou z lícové strany známek = sektor „A“). Následně byl celý PA obrácen rubovou stranou, levý sektor se tak dostal na pravou stranu a byl nyní nahoru obrazem známek. Pak bylo perforováno 6 svislých řad sektoru „B“ známek. Sektor „B“ má takto vodorovnou perforaci známek provedenou na rubové straně známek sektoru „B“ a svislou perforaci provedenou na obrazové části známek sektoru „B“. Kdyby se takto perforoval každý PA zvlášť, vyžadovalo by to 19 operací (6 svislé perforace sektoru A, 7 vodorovné perforace sektorů A + B a následně 6 operací na svislé perforaci sektoru B). Bylo by to moc pracné a zdlouhavé! Proto bylo najednou perforováno na sobě hned několik kusů PA. Tak vznikly v důsledku opotřebení perforačky a různé kvality papíru perforační otvory více méně podařené o nestejné kvalitě na všech PA. Mnohdy i na jednom PA vykazují známky různou kvalitu tisku vč.odstínu barvy i jednotlivých známkových polí. Bylo to dáno hustší nebo řidší barvou, množstvím zásoby barvy v zásobníku a různou savostí papíru. Savost papíru měla vliv i na obtisky známek. Mnohdy barva přes papír prosakovala na zadní stranu známek. U tisku této série známek byl velice přísný dozor, proto se z tisku těchto známek ani nezachovala makulatura. I vady perforace jsou velice vzácné. Bez perforace se zachovaly v poštovním muzeu dva celé archy známek. Je znám PA známek nominální hodnoty 1 zł., kde schází perforace zleva nebo zdola vzhledem k okraji PA. Je známá u nominálu 1 zł. i scházející perforace vodorovná mezi známkami. U známky 50 gr. je známá scházející perforace u dolního okraje PA. Známky neperforované nemohou samostatně existovat! Zachovaly se jen dva výše uvedené PA v poštovním muzeu. Na trhu se vyskytly ale neperforované známky 50 gr. Byly k tomu použity známky z PA kde schází dolní perforace u okraje (široký okraj). Zbývající tři strany známky mají pouze odstřihnutou dřívější perforaci. Obdobně bylo postupováno u tak zvaných stříhaných známek nominální hodnoty 1 zł. (z PA, kde byla jak je výše uvedeno vynechána perforace jedné strany známky. U ostatních tří stran se prostě perforace odstřihla). Celý náklad známek z počátku září 1944 má známky bez lepu. V Polsku tehdy nebylo zařízení, které by umožnilo nanést lep na rubovou stranu známek. Přesto se vykytují i známky s lepem. Je to provedeno později soukromně nebo tyto známky pochází z tisku známky z druhého nákladu z dubna 1945, kdy byly známky vytištěny pro přítisky u příležitosti výročí Kościuszkovského povstání. Barva těchto známek je ale odlišná. Tyto druhé náklady známek byly tištěny v Poštovní tiskárně v Lodži pro přetisk 5 zł. Tam v r.1945 již bylo možné naložit na známky i lep. Druhá možnost existence známek s lepem je u známek 50 gr.tištěných na papíru „chamois“, což byly tiskové zkoušky. Poznáme je podle toho, že papír není totožný s papírem z prvního vydání z r.1944. Na straně 28 této Syreny jsou dvojice všech tří nominálních hodnot známek se „zawiasama“. Byly v nabídce na 43 aukci firmy Alfil pod položkou č.480. Položka byla prodána zájemci za 22.000 Kč. Reprodukci „zawiasů“ na str.28 jsme získali díky Andrzejowi Lisztwanowi, který vlastní firmu ALFIL v Českém Těšíně. Zpracováno podle publikace „Poczta Polska w 1944 roku“, vydání v KAW Warszawa 1981“. Zpracováno pro Syreny na základě dotazu některých členů klubu, co to vlastně ty „zawiasy“ jsou a jak vlastně vypadají. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************
Syrena 217
- 31 Pošta v zajateckém táboře pro důstojníky, tábor II C WOLDENBERG.
Katalog Fischer, II.díl z roku 2010 informuje o vnitrotáborové poště v polských zajateckých táborech. Ukázka dopisnice z důstojnického tábora Oflag II C Woldenberg. Na zásilce je použita známka ze série „Hejtmani“, vydání z 1943, 1 VII - 1944, 18 III. Použito na přání k jmeninám poručíkovi Floriánovi Janickému, Barák 17a. Frankatura známkou 10 fen. světle zelenou. Expediční razítko dvoukruhové, WOLDENBERG * OB-OF-II C * s datem uvnitř razítka 04 V -44. Katalog upozorňuje, že všechny známky táborových, zajateckých pošt byly padělány. Ocenění uvádí na zásilkách s doplatkem 100 % k ceně známky, na zásilce ne méně jak 50 zł. (asi 350 Kč). Známka použitá na zásilce byla vydána 3. 8. 1943 v nákladu 25.782 kusů. Cenový záznam: ** 5 zł., použitá také 5 zł. (myšleno jako samostatné známky.). Oflag II C Woldenberg (dnes Dobiegniew v Polsku, leží severovýchodně od Gorzowa Wielkopolskiego) byl umístěn asi 1 km od města Woldenberg (wojewodztwí Łódźské). Měl plochu 25 hektarů. Budován byl na přelomu let 1939/1940. Stavba skončena ve II. polovině r. 1941. Budovalo
Syrena 217
- 32 jej kolem 500 polských zajatců, kteří byli i přes ostrou zimu umístěni jen pod stany a část v dřevěných barácích. Již v článku o Oflagu XI A v této Syreně jsme psali, že po likvidaci Oflagu XI A byla část zajatců přemístěna do Oflagu Woldenberg II c a část do Oflagu II A Prenzlau. Na str. 21-23 této Syreny jsou zásilky posílané poručíkem Władysław Stonawskim, zajatecké číslo 311 z tábora Oflag XI A. Dnes můžeme ukázat od téhož zajatce zásilku i z Oflagu II C Woldenberg z 2.4.1942.
Přední a zadní strana zásilky poručíka Stonawského, zajatecké číslo 311. Zásilka je poslána do Doubravy u Karviné 2.4.1942. Jaký osud jej potkal a zda se dočkal osvobození a návratu domů, to se již dnes nedozvíme. Oflag II. C měl 25 zděných baráků. Byly předěleny na dvě části malou primitivní umývárnou. 6 budov bylo určeno pro místnosti na přenášky, dílny a sídlo pro polské vedení tábora. V táboře byly dvě kuchyně, kantýna, divadelní sál, kavárna a pěstírna zeleniny. Byla tam i ošetřovna, dílny nového typu,
Syrena 217
- 33 sprchy a vězení. V oddělené části tábora bylo německé velitelství tábora. Tábor byl obtočen dvěma ploty z ostnatého drátu, vzdálené od sebe 2 metry a vysoké. K hlídání tábora sloužilo 8 strážních věží.Ty byly vybaveny lehkými a těžkými kulomety, reflektorama s telefony. Jednotlivé části tábora byly od sebe odděleny rovněž ostnatým drátem. Tábor byl rozdělen na dvě části: „Ost“ (východ) a West (západ). Každá část asi pro 1000 zajatců. Do tábora jak čas plynul vozili i zajatce z jiných zajateckých táborů, tehdy rozsetých po celém území kontrolovaném Říší. První skupina 495 důstojníků a jejich 172 ordonanců byla do tábora přivezena 28.5.1940. V dubnu 1942 sem bylo dovezeno 804 důstojníků z Oflagu X C Libela. Tehdy byl v táboře nejvyšší stav zajatců (celkem 6740 zajatců, v tom 5944 důstojníků a 796 zajatců nižších hodností. Ve II.pololetí 1944 zde bylo uvězněno i 103 důstojníků po porážce Varšavského povstání. Konspirační činnost: Začala hned v prví den fungování tábora. Byly sestaveny dva radiopřijímače bez vědomí velitelství tábora pro lepší informovanost zajatců, bez závislosti na rozhlasu Němců. Konspirační činnost byla v táboře zpočátku řízena plukovníkem I. Misiągem. Od r.1942 brigádním generálem Janem Chmurowiczem, který byl do Oflagu II C převezen z Oflagu VII A Murnau. Cílem bylo udržovat dobrou náladu, bojového ducha a naději. Polské vedení rovněž organizovalo útěky z tábora. Útěků bylo za dobu trvání tábora přes 20. Dne 19.III.1942 se podařil útěk 5 zajatců (2 kapitáni a 3 poručíci). Celkem uteklo z tábora za dobu jeho trvání 34 důstojníků. V březnu 1942 byl odhalen podkop z baráku 24 B. Na podkopu pracovalo několik měsíců 66 důstojníků a ostatních zajatců. Podkop byl v hloubce 4 m. Měl deskami vyztužené stěny, elektrický proud (osvětlení) a ventilaci. K odpovědnosti vylosovali 8 důstojníků, kteří byli potrestáni zostřenými vazbami. Ke konci roku 1944 se chystalo převzetí velení tábora po případném útěku německého velení před blížící se frontou. K tomu ale nedošlo. Tábor byl před blížící se frontou evakuován ve dvou skupinách 24.1.1945, a to z části West a hned na to z části Ost. Druhá skupina byla osvobozena 30.ledna 1945 Rudou armádou (asi 3000 zajatců). Skupina West byla rozdělena na několik dílčích skupin. Část zajatců byla osvobozena také 30.ledna 1945, část došla 10.března 1945 do okolí Hamburku do Oflagu X D Hamburk. V době osvobozování zajatců v Deetz Rudou armádou došlo k tragedii. Čelní tank Rudé armády vystřelil kanónem do stodoly, kde byla skupina zajatců. Bylo zabito nebo raněno 50 zajatců. Mrtví byli pochováni na hřbitově v Dziedzicach, v Barlingu a Gorzowie. Informace: http://pl.wikipedia.org./wiki/Oflag II C Woldenberg. Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA pro Syrenu připravil Jiří Jan KRÁL
I soukromá pošta v Polsku má R-razítka pro doporučené zásilky.
Jedná se o poštovní službu „Deliwer“ w Jastrzębiu-Zdroju. Expediční razítko je obdélníkové USŁUGI POCZTOWE „DELIWER“ / JASTRZĘBIE ZDRÓJ s datem 2013-10-08. Vlevo dole je vytištěno R-razítko R / USŁUGI POCZTOWE „DELIWER“ (poštovní služby Deliwer) / N 481 / JASTRZĘBIE ZDRÓJ. Poštovné je paušálováno.
Syrena 217
- 34 I Polská pošta používá na doporučené zásilky vytištěná R-razítka.
Zásilka je vyplacena v hotovosti. Expediční razítko pošty WARSZAWA 121 *RZA* s datem na můstku razítka 18 09 13 00. Zásilka je s potvrzením odběru. R-razítko je na zásilku vytištěno včetně čárkového kódu. Za materiál děkujeme ing. Emilowi Karzełkowi. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************ Zajímavý text razítka příjemce zásilky.
Zpáteční lístek Okresního soudu v Jablunkově. Posláno na Československou, vnucenou správu komory těšínské a panství frýdeckého v Českém Těšíně. Zásilka byla vyřízena a poslána zpět k soudu 17.1.1923. Zajímalo nás, co to byla za instituce, a proto jsme se obrátili na pana Radima Kravčíka
Syrena 217
- 35 z Okresního archivu v Karviné-Fryštát. Níže je jeho odpověď! Děkujeme mu za ni a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. Těšínská komora a Frýdecké panství byly do rozpadu Rakouska-Uherska v majetku Habsburků. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku ČSR byl Habsburkům majetek na území republiky konfiskován a správu nad ním převzal stát a vykonával ji prostřednictvím nucené správy. Po vzniku ČSR se připravovala pozemková reforma, takže část tohoto majetku poté byla přidělena soukromým osobám, část si ponechal stát. S pozdravem Radim Kravčík. ************************************************************************************
Zásilka vojenské jednotky (polské) z pošty Těšín 2 vrácené Polsku po Šnejdárkově tažení na počátku roku 1919.
Zásilka s útvarovým razítkem „16 (polský orel) PP /12 Kompania ??“ Zásilka je poslaná do Krakova, Expediční razítko německo-polské TESCHEN 2/ CIESZYN 2 s datem na můstku razítka 21.IX.19-9. Jedná se o poštu, dnes na české straně Těšína. Po vrácení se československých vojenských jednotek z polského okupovaného území po 25.2.1919 (za Šnejdárkova tažení na Polsko v lednu-únoru 1919), byla pošta Těšín 2 znovu pod polskou správou do 10.8.1920, kdy levý břeh řeky Olzy, na kterém se pošta u nádraží nachází, definitivně připadl Československu. Po ozbrojeném konfliktu československých jednotek s polskými byly po obou stranách hranice rozmístěny vojenské jednotky. Zatím, co se československých, vojenských zásilek z té doby zachovalo velké množství, polského materiálu je velice málo, v porovnání s českým to je jen nepatrné množství. Zásilka je jedna z mála. Odesilatel v adrese uvádí svoji adresu: “12/15 p.p., III.Baon, poczta polova 28“. Za ukázku děkujeme Prof. J. Auleytnerowi. **********************************************************************************
I po československé straně hranice byly po 25.2.1919 rozmístěny vojenské jednotky. Na následující straně je pohlednice z Bohumína poslaná do obce Bolevec, p.p. Zavadilka u Plzně. Zásilku posílá odesilatel, Antonín Žižka, desátník, československý Domobranecký prapor č.22, rota č.3, četa č.3., Bohumín, Slezsko. Odesilatel píše svému bratrovi do Čech, že mu děkuje za lístek a oznamuje mu, že je zase na jiném místě, tentokráte v Bohumíně, ve Slezsku. Bohumín 1 i 2 byl do Šnejdárkova tažení na Polsko (23.-27. ledna 1919) pod polskou správou. Po stažení československých vojenských jednotek z Polska po 25. 2. 1919 již nebyl Bohumín vrácen
Syrena 217
- 36 Polsku, ale připadl Československu. V Bohumíně tedy byla rozmístěna i československá, vojenská jednotka ke které odesilatel, desátník Antonín Žižka patřil.
Na zásilce s expedičním razítkem, německo-polským ODERBERG (?) / BOGUMIN (?) je jednořadkové, světle fialové, útvarové razítko: „22.domobranecký čs.prapor“. Škoda, že expediční razítko pošty v Bohumíně není trochu lépe na zásilku otištěno!! Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI ************************************************************************************
Razítko „Č.s. záložní nemonice / v Těšíně / čís. 1.“ s expedičním razítkem Místku. Expediční razítko pošty MÍSTEK / C / *. Razítko je znárodněno (vylámaný německý text). Katal.č. 1418/ 5a. Datum na můstku razítka 16.VII. 19 ??. Razítko je typu M 13z. V použití bylo v období 1919-1920. Jelikož na původním, rakouském razítku je český název vpravo a německý vlevo,
Syrena 217
- 37 hvězdička mezi názvy má být nahoře a rozlišení „C“ dole, jde zde evidentně o otočené datum na můstku razítka o kterém se Monografie 16 Díl I. zmiňuje (viz str.327). Záložní nemocnice v té době nemohla být umístěna v Těšíně, protože Těšín byl po Šnejdárkově tažení na Polsko po 25.2.1919 vrácen Polsku a byl v Polsku až do 10.8.1920, kdy část Těšína na levém břehu Olzy byla včleněna do Československa. Nemocnice byla v Těšíně za Šnejdárkova tažení zřízena pro potřeby čs.vojska. Když byl Těšín po 25.2.1919 vrácen Polsku, byla nemocnice přenesena do Místku na náhradní stanoviště, ale stále používala původní, útvarové razítko nemocnice z Těšína. Podobnou zásilku má ve své publikaci i kolega Jarek TEREŠKO („Spor o Těšínsko 1919-1920 v detailech a na poštovních razítkách“ na str.70). Je tam zásilka ze 7/8.19 (v poznámce, datum na razítku je nečitelné). Odesilatel zmíněné zásilky píše o tom, že nemocnice v Místku je v likvidacirozpuštění.) Stejně jak zásilka v publikaci kolegy TEREŠKA, i naše ukázka má v adrese odesilatele poznámku „t.č. v Místku“ čili dočasně v Místku. Naše zásilka má dřívější datum. O likvidaci se odesilatel ještě nezmiňuje. Píše jedné slečně, že mu dal kolega její adresu s tím, že dotyčná slečna hledá přítele pro seznámení. Zároveň se jí tímto i nabízí. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI.
**********************************************************************************
Dvě varianty rakouského, německo-polského razítka pošty v Orlové, typ G 117 z r.1899. V Monografii Díl 13 na str.538 je u tohoto razítka poznámka, že jsou dvě razítka s malými detaily v provedení. Měli jsme zato, že to je v méně nebo více „střapatých“ hvězdičkách, v podtržení nebo nepodtržení data dne a v silnějším nebo slabším vnitřním kruhu razítka. Razítko má katal.č.1712/5. Kolega ing. Svatopluk Petr nám ale poslal zásilku ze 7.1.1900, kde spodní hvězdička má docela jinou podobu. Horní hvězdička je „více střapatá „ datum dne není podtrženo a vnitřní kruh razítka není nijak zvlášť zesílen! Dolní hvězdička razítka má docela jinou podobu. Uvnitř dolní hvězdičky je jakoby křížek! Pokoušeli jsme se z různých zdrojů najít zásilku s tímto provedením křížku. I když jsem postupně shromáždil větší množství zásilek s tímto razítkem, a to i z různých časových období, razítko na další zásilce jsem dosud neobjevil. Razítko bylo používáno dosti dlouho, používala je po r. 1918
Syrena 217
- 38 polská i československá pošta. Československá pošta dokonce používala razítko i znárodněné (vylomený německý text a polský text vpravo byl zásahem upraven tak, že vypadal jako český).
Zásilka byla poslána z Orlové do Dolních Bludovic 7/1/00 (7.ledna 1900). Zcela vlevo je průchozí razítko pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /C, datum 7 / 1 /XII-3 /00. Uprostřed je příchozí razítko pošty Nieder Bludowitz s datem 8 / 1 / 00. Na ukázce použití razítka „znárodněného“ na výstřižku s československou známkou 30 hal. Hradčany s datem 15 / 6 / 19 . Razítko má vylámaný německý text vlevo a na český text je upravený polský text vpravo (odstraněna šikmá čára přes svislici písmene „Ł“, ze zdvojeného „W“ je uděláno jednoduché a čárka nad „A“ je udělána tak, že nad písmenem „A“ je 2x přerušený vnější kruh razítka. Vznikl tak nový typ razítka?? Datum dne je podtrženo, vnitřní kruh razítka je zesílen. Vypadá na to, že dokonce obě hvězdičky jsou upraveny tak, že jsou podobné té na horní ukázce. Zde ale razítko převzalo z podušky méně razítkové barvy, a proto podoba razítka není tak výrazná, jak je tomu na horní zásilce. Každopádně hvězdičky na razítku nejsou již tak „střapaté“ a paprsky razítka nevycházejí z jednoho středového bodu. Toto znárodněné razítko má katal.č.1683/2a. je to razítko vedené jako typ D 15z. V použití bylo v létech 1918-1920. Razítko bylo takto upraveno z iniciativy poštovních pracovníků pošty v Orlové (viz Monografie Díl 16 I str.384). Za ukázku vlevo děkujeme panu Luboru Kuncovi. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *******************************************************
Specielní obálka pro Doporučené zásilky v meziválečném Polsku. Obálka má v levém dolním rohu dvouřádkovou signaturu nákladu: „P.P.T.T. Nr.53/Poczt.(III.-937) 800.000 / Koperta do listu zleceniowego“. Zajímavý je náklad obálky, až 800.000 kusů. Ukázka je na následující straně. Jedná se o zásilku v místní přepravě, tarif ke dni expedice zásilky: místní přepravné zásilky do 20 g 15 gr., příplatek Doporučeně 30 gr. Celkem 45 gr. Frankatura známkou Fi: č. 286, nominál 45 gr., vydání
Syrena 217
- 39 z 21.8.1935, karmínově fialová. Zajímavé je to, proč je na zásilce otištěno červené razítko „Protest“? Jedná se o protest pošty v rámci poštovního inkasa, že „weksel“ (??) v příslušné době a místu měl být vyplacen a nebyl zaplacen. Pošta tak získala zplnomocnění která jsou totožná se zplnomocněními notářů (tolik encyklopedie).
Expediční razítko pošty je německého typu (dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží): GRUDZIĄDZ / * 1 a. Datum na můstku razítka je 13.12.38.10-11. R-razítko stejné pošty s podacím číslem 002047. Zásilka je od soukromé osoby. Je poslaná doporučeně v místní přepravě na poštovní úřad v Grudziądzu. Obálka má potisky s údaji potřebnými pro odeslání doporučené zásilky. Podle materiálu kolegy Stefana Petriuka z Německa. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************ Známky z groszového vydání B. Bierut s kupóny, vydání z r. 1950 na 43 aukci firmy ALFIL
Syrena 217
- 40 Známky vydané s portrétem Bolesława Bieruta (Fi: 519 ÷ 526) těsně před měnovou reformou (15.6. ÷ 20.10.1950) ještě ve złotych byly vydány těsně po měnové reformě ale již v groších. Vydání v groších bylo tištěno stejně jako vydání ve zlotých. Známky byly tištěny jednobarevným ocelotiskem na bílém, tenkém nebo středním papíru hladkém, jednolitém nebo s regulérním vzorem síťky. Perforace známek byla rámcová ZR 12 : 12½. Známky byly tištěny dvousektorovými tiskovými válci v PA po 140 kusů známek (14x10). Stejně, jak tomu bylo u známek tištěných ve zlotých, i u známek tištěných v groších (Fi: 533 ÷ 540) se na levém okraji PA vyskytují nepotištěné kupóny velikosti známkového pole. Ty byly pak hledaným artiklem filatelistů. Dvě nominální hodnoty, 15 a 25 gr. (Fi: 535 a 536) s kupóny byly v nabídce i na 43. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně. Obě položky byly prodány. Známka 15 gr. s kupónem za 1.500 Kč a známka 25 gr. s kupónem za 1.100 Kč. Tedy za překvapivě vysokou cenu! Skany nám zapůjčil pro Syrenu majitel firmy ALFIL Andrzej Lisztwan. Děkujeme! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************
Zdvojená svislá perforace známky nominální hodnoty 1 zł. (Fi: 363) ze série „památky z Krakova“. Série známek byla tištěna na různých papírech, perforace známek je řádková o různých rozměrech. Známky, v tom také známka 1 zł., má různé pravidelné tiskové vady, které se opakují v celém nákladu nebo v jeho větší části. Některé známky série se vyskytují i neperforované. Existuje celá řada tiskových zkoušek a makulatury, a to bez perforace. Zajímavostí jsou známky se zdvojenou perforací, a to jak vodorovnou, tak svislou. Existují známky s vynechanou perforací, a to jak vodorovnou, tak i svislou. Na naší ukázce vlevo je známka 1 zł. se zdvojenou svislou perforací levého okraje známky. Jde o zajímavost, která patří určitě do specializovaného exponátu polských známek. Známka byla vytištěna jednobarevným, rotačním hlubotiskem. Tisková forma byla jednosektorová (přepážkový arch se rovná tiskovému archu) a obsahuje 100 kusů známek (10x10). Platnost známky skončila 1.7.1946. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************ Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro potřeby členů Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 7. listopadu 2013. Číslo bylo vytištěno dne 13. 12. 2013. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 217 ! Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo vyšlo !
Máš-li kolegu - filatelisty, který sbírá polské známky, u p o z o r n i jSyrena e j 217n a n á s ! ! !
