197 S Y R E N A II. 40 let KLUBU let SYRENY

- 1 -

S Y R E N A

197

Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

07-14

KARVINÁ

40 let KLUBU 1972 ÷ 2012

31 let SYRENY 1981 ÷ 2012

II.

PRÁZDNINY

čtvrtletí

2011

2012

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF

Syrena 197 KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 Razítka pońty Poruba u Orlové pouņívaná do roku 1945. Po tom, co se i na této lokalitě vyskytlo uhlí, byla v Porubě vybudována těžební jáma Ņofie. Projevilo se to přistěhováním horníků a jejich rodin do této obce. Poruba získala jeńtě na větńím významu, když nedaleko od ní byla vybudována Końicko-Bohumínská dráha. V letech 1899-1900 se v Porubě buduje dalńí důlní jáma, která se od r.1926 jmenuje Václav. Poruba měla v roce 1869 jen 607 obyvatel. V roce 1910 to již bylo 2753 a v roce 1930 4247! Za Rakousko-Uherska se místní pońta jmenovala POREMBA OESTERR. SCHLES. / PORĘBA ŚLĄSK AUSTR. Tento název byl na prvním a do poloviny r.1919 jediném pońtovním razítku (razítko typu G 108, viz reprodukce kresby razítka vlevo). Pońta v Porubě byla zprovozněna 14.6.1903. Od 28.10.1918 do poloviny roku 1919 používala pońta první, rakouské, německo-polské razítko typu G 108 bez jakékoliv úpravy. Dole je reprodukce rakouské dopisnice s natińtěnou známkou, císař, 10 hal. (zelená) poslaná do Fryńtátu. Expediční razítko je rakouské G 108 s datem na můstku razítka 20/3/10 (20.3.1910). Po 28.10. 1918 používá pońta razítko G 108 již jako typD 9 v původní podobě.

Někdy v polovině roku 1919 je původní rakouské razítko, rakouský typ G 108 (po 28.10.1918 jako typ D 9) „znárodněno“, je z něj vylámaný německý text a razítko je na pońtě takto používáno až do poloviny roku 1920. Z textu původního razítka po této úpravě zbylo: POREMBA ……./ PORĘBA ŚLĄSK …… Něco je vylámáno z textu německého (OESTERR. SCHLES.) a název AUSTR. je vylámán i z textu polského.Takto upravené razítko je označováno jako typ D9z. Toto razítko se na pońtě v Porubě používá asi do června 1920. Na následující straně nahoře je zásilka s razítkem typu D9z. Zásilka je zahraniční, je poslaná do Vídně. Je vyplacena známkami s černým přetiskem SO / 1920 (10 hal.světle zelená, perforovaná a 20 hal. modro zelená, neperforovaná). Frankatura celkem 30 hal. Expediční razítko je trochu rozmazané, na zásilce je slabě otińtěné, a proto i trochu nečitelné. Na razítku je datum 18 /6 / 20 (18.6.1920).Platný tarif za zahraniční dopis vá-

Syrena 197

- 3 hy do 20g činil ke dni expedice zásilky 50 hal. Zásilka je tedy nedostatečně vyplacena (-20 hal.). Tento tarif platil od 15.5.1919 do 31.7.1920 (viz Příručka pro sběratele čs.známek a celin, vydání 1988, str.535).

Vlevo je otisk znárodněného razítka typu D9z na ústřižku pońtovního tiskopisu. Razítko je zde již výrazné a dobře čitelné. Datum na razítku je 17 / 4 / 20 (17.4.1920). Totéž datum je na ústřižku napsáno i ručně.

Od června 1920 do poloviny 20-let je na pońtě užíváno již nové, první české razítko POREMBA * PORĘBA * / ČSP /a. Razítko je s česko-polským textem a s iniciály ČSP. Je to razítko dvoukruhové s můstkem a časovým rozlińením. Razítko je typu M42. Známo je jen s rozlińením „a―. Kresba razítka s datem 18.VIII.20 -9 je na reprodukci vpravo. Typ M 42 Poruba měla podle sčítání lidu v roce 1921 celkem 3494 obyvatel. V tom národnosti české 2719, národnosti polské 246, národnosti německé 51. K židovské národnosti se hlásilo 19 obyvatel. Zbytek byl buď jiné národnosti nebo tehdy to byli tak zvaní bezdomovci, to je lidé kteří národnost neuvedli. V roce 1930 při sčítání lidu měla Poruba již 4247 obyvatel. K české národnosti se hlásilo 3719 obyvatel, k národnosti polské 321 a k národnosti německé 47 obyvatel. Zbytek byli opět obyvatelé jiné národnosti nebo ti, co národnost při sčítání neuvedli. Byl problém sehnat celistvost s razítkem typu M 42 na celistvosti. Neměl je nikdo ani z kolegů, proto jsme si vypomohli tak, že jsme celistvost s tímto razítkem okopírovali z časopisu Merkur Revue ročník 1977. Výsledkem je reprodukce na následující straně.Jedná se o zásilku poslanou do Moravské

Syrena 197

- 4 Ostravy na Revírní báňský úřad. Frankatura dvěmi známkami s přetiskem SO/1920 po 15 hal. Expediční razítko je typu M 42, datum na můstku razítka je 18.VII.20.

Ve 20 létech (1921-1925 se na pońtě v Porubě používalo jiné razítko s iniciály Č.S.P., a sice razítko typu M 41. Razítko již bylo jen s českým textem POREMBA * Č.S.P. */b. Nahoře je zásilka s tímto typem razítka podle data v textu sdělení i na můstku razítka je to 21.III.1922. Na následující straně je kresba tohoto razítka s datem 27.IX.24 – 18.

Syrena 197

- 5 -

typ M 41

typ M 45

typ M 45

Od roku 1925 je na pońtě v Porubě v používání razítko typu M 45 s rozlińením „a―, „b―. PORUBA u ORLOVÉ ***. Razítko téhož typu, ale s jiným uložením písmen je na pońtě používáno s rozlińením „c―. Razítka typu M 45 byla na pońtě používána až do polského záboru Poruby (10.10.1938). Kresba razítek M 45 s rozlińením „a“ a „c“ je nahoře s daty 20.XII.30-18 a -6.VIII.35-18.

Nahoře je doporučená zásilka poslaná do Místku s razítkem PORUBA u ORLOVÉ ***/a, typ M 45 s datem na můstku razítka 8.VIII.30-12. Tarif za doporučený dopis váhy do 20g činil ke dni expedice zásilky: psaní dalńí přeprava 1 Kč, R-příplatek 2 Kč, za každých dalńích 20g. 30 hal. Celkem 3,30 Kč. Frankatura známkami Pofis č.241 a č.252. Dole je totéž razítko na zásilce Tiskoviny s datem -9.X.38-16 (poslední den Poruby pod čes-

Syrena 197

- 6 koslovenskou správou před polským záborem (10.10.1938). Tarif ke dni expedice zásilky (do 50g) 20 hal. Frankatura známkou Pofis č.250 SV.

Nahoře je ústřižek s razítkem M45 rozlińení „b― s datem na můstku razítka -9.V.25 XII--. Vpravo je Doporučená, Exprés zásilka s razítkem M45 poslaná do Prahy podle data na můstku expedičního razítka 12.1.3218. Tarif za dopis váhy do 20g činil ke dni expedice zásilky 1 Kč, příplatek DOPORUČENĚ 2 Kč a příplatek Exprés 1 Kč. Celkem tarif za zásilku 4 Kč. Frankatura zásilky dvěmi známkami Pofis č.251. Tarify podle Příručky pro sběratele Čs. známek a celiny, vydání 1988, str.531. Razítko M 45 s rozlińením „C“ 10.10.1938 byla Poruba zabrána Polskem a na pońtě začaly platit jen polské pońtovní známky. Pońta byla rovněž vybavena polskými razítky, a to expedičním i R-razítkem. Poláci si na pońtu přivezli razítko PORĘBA k.ORŁOWY *a*. Razítko bylo na pońtě používáno od 10.10.1938 do poloviny listopadu 1938. Dosud známe zásilky s daty 10 X 38-16 a 20 X 38-17. Hned následující den 11.10. 1938 změnili Poláci název obce a pońty na Poręba Orłowska. Bylo rovněž změněno i expediční ra-

Syrena 197

- 7 zítko pońty na PORĘBA ORŁOWSKA *a*. Kresby obou razítek jsou na předcházející straně dole. Razítko se změnou názvu pońty bylo na pońtě používáno od konce listopadu 1938. Zásilky s prvním razítkem pońty jsou velice vzácné (znali jsme zatím existenci jen dvou, třetí je na reprodukci dole).

Nahoře je doporučená zásilka s prvním polským razítkem PORĘBA k.ORŁOWY *a* s datem na můstku razítka 20 X 38 -9. Dole je pak zásilka poslaná do Vítkovic již s druhým polským razítkem

Syrena 197

- 8 PORĘBA ORŁOWSKA *a* s datem 17 V 39-17. Toto druhé razítko bylo na pońtě používáno od konce listopadu 1938.

Druhé polské razítko na Zpětném potvrzení odběru zásilky poslané 22.2.1939 z Okresního soudu ve Fryńtátě na vedení Dolu Václav v Porubě. Pońta vrátila potvrzení Okresnímu soudu ve Fryńtátě 24.2. 1939. Otisk razítka pońty PORĘBA ORŁOWSKA *a* 24 II 39 16. Dole je obyčejná zásilka poslaná do zahraničí (na Moravu). Expediční razítka druhá, polská PORĘBA ORŁOWSKA *a* s datem na můstku razítek 22 V 39 18. Tarif za zahraniční zásilku do 20 g činil ke dni expedice zásilky 45gr. Frankatura známkami Fi 334, vydání z 2.3.1939 (bez Grundwaldských mečů) a Fi 315, vydání z 11.11.1938.

Syrena 197

- 9 Mezi razítky, které sebou přivezli Poláci v r.1938 nebylo porubské razítko jediné, které bylo za dobu polské okupace české části Těńínského Slezska změněno. Změněných názvů na razítkách bylo celkem pět. Kresby čtyř jsou vlevo, pátým razítkem bylo razítko Ńumbarku. Byla to razítka: - SZUMBARK, změněno na SZUMBARK BŁĘDOWICKI, - PORĘBA k. ORŁOWY,změněno na PORĘBA ORŁOWSKA, - PIOTROWICE k.BOGUMINA změněny na PIOTROWICE FRYSZTATSKIE, - SUCHAHORA změněna na SUCHA GÓRA ORAWSKA, - WENDRYNIA změněna na WĘDRYNIA. Vńechna razítka se změněnými názvy jsou velice hledána a na filatelistickém trhu se jen sporadicky vyskytují. Česká část Těńínského Slezska patřila Polsku jen krátce, necelých 11 měsíců, do výbuchu 1.světové války. Po 1.9.1939 začala německá okupace, která trvala až do května 1945. Těńínsko bylo přímo „vtěleno“ do ŘíŃE , nebylo v období války ani v Protektorátu Čecha a Morava, ani v General-Gouvernamentu. Ihned od počátku německé okupace se na pońtách používala nejprve provizorní, německá razítka (větńinou gumová, datum se vpisovalo ručně nebo pomocí datumovek), později pak byla razítka již definitivní, kovová. Stejně tomu bylo i na pońtě v Porubě. Z této pońty jsou známa dvě provizorní razítka.

První razítko bylo jednořádkové POREMBA, pod ním bylo ručně dopisováno (Oberschles) a pod tím ručně vypsáno datum podání zásilky. Kresba tohoto provizorního razítka je vlevo. Nahoře je zásilka s tímto razítkem s datem 12.10.1939.

Syrena 197

- 10 -

Zásilka s provizorním razítkem z německé okupace č.1 poslaná z Poruby do Ńenova 19.10.1939. Razítka byla gumová, barva otisků razítek s odstíny fialové. První provizorní razítko bylo používáno na začátku okupace. Později bylo nahrazeno duhým, provizorním, okupačním razítkem jehož kresba je vlevo. Toto druhé razítko bylo používáno jeńtě počátkem roku 1940 než bylo nahrazeno razítkem definitivním.

Druhé, okupační, provizorní razítko Poremba (Olsagebiet) použité na zásilce poslané z Poruby do Moravské Ostravy. Razítko bylo jednořádkové. Tato druhá razítka byla již větńinou doplňována datem z razítka–datumovky. Nańe zásilka je s datem 15. APR.1940. (15 duben 1940). Razítko bylo opět gumové, otisky jsou známy v barvě fialové. V prvních měsících roku 1940 bylo na pońtu dodáno již definitivní, kovové razítko.Bylo dvoukruhové,

Syrena 197

- 11 s můstkem s datem s časovým rozlińením. Vlevo je kresba tohoto razítka s datem 07.7.44.-7. Razítko má text POREMBA /a /űber/ ORLAU (OBERSCHLES). Dole je doporučená zásilka poslaná z Poruby na Finanční úřad do Fryńtátu. Zásilka je poslána soukromou osobou z Poruby. Rnálepka s textem Poremba / (Oberschles) je definitivní, již německá. „R“ a rámeček je červený, potisk R-nálepky je černý. Expediční razítka jsou již definitivní POREMBA / a / űber / ORLAU (OBERSCHLES). Datum na můstku razítka je 23.1.41.-12. Frankatura zásilky 42 fen (4x3 a 1x30). Expediční razítko je na zásilce otińtěno celkem 3x.

Na následující straně nahoře je úřední zásilka poslaná na obálce s natińtěnou hlavičkou odesilatele – starostou Poruby. Zásilka je poslána na Zemského radu okresu Těńín, do Těńína. Expediční razítko je opět definitivní, kovové, POREMBA / a / űber / ORLAU (OBESCHLES). Datum na můstku razítka je 11.5.42-16. Frankatura zásilky je 24 fen (4x6). Zásilka je poslána ve vnitrostátní přepravě. Obě místa, odesilatele (Poruba) i adresáta (Těńín) byla tehdy v Říńi. Zajímavá je zadní strana obálky, kde je otińtěno ve světle modro fialové barvě razítko obecního úřadu v Porubě „Gemeinde Poremba * Briefstempel * Kreis Teschen O/G. Reprodukce razítka obecního úřadu je vlevo.

Syrena 197

- 12 -

Úřední zásilka poslaná z Obecního úřadu v Porubě na Zemského radu v Těńíně 11. května 1942.

Nakonec jedna zajímavost. Nahoře je zásilka poslaná do Poruby u Orlové 12.X.38-18 z pońty Radvanice ve Slezsku, razítko s rozlińením „b―. Zásilka byla do Poruby poslána tři dny po tom, co

Syrena 197

- 13 Porubu obsadili Poláci. Byla tedy vlastně poslána již do Polska. Proto je na zásilce jednořádkové razítko československé cenzury „Cenzurováno.― v rámečku, otisk cenzurního razítka je v barvě červené. Cenzura na zásilky do Polska byla zruńena až koncem roku 1938! Literatura: Monografie čs.známek, Katalog Oblastní výstavy Pońtovních známek ORLOVÁ’ 1982. Podle materiálu Mgr. ing. Karola Micze, ing. Petra Mazocha, Dr. Adriána Jungy, Ing. Jana Kypasta a ing. Svatopluka Petra. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************

Zajímavé, sluņební razítko Okresního hospodářského úřadu v Těńíně z dubna 1919.

Úřední, služební razítko je použito jako adresa na Obecní hospodářský úřad do Ńumbarku. Zásilka byla do Ńumbarku poslána krátce po stažení čs.vojska na novou demarkační linii (25.2.1919), kdy byly Polsku navráceny některé obce po tzv.Ńnejdárkově tažení. Expediční razítko, německo-polské, původně používané rakouskou pońtou TESCHEN 1 / CIESZYN 1/5d s datem na můstku razítka (na můstku razítka schází dolní čára ohraničení) -7.IV.19-8. Text úředního, služebního razítka : Bezirkshauptmannschaftt / Bezierkswirtschaftsamt Teschen / An das / Gemeindewirtschaftsamt / in Szumbarku. (Představenstvo Okresu / Okresní hospodářský úřad Těńín / na / Obecní hospodářský úřad / v Szumbarku). Jelikož se jedná o služební zásilku, je označena vlevo dole Portofreie Dienstsache (osvobozeno od pońtovného, věc služební). Na zadní straně zásilky je hezký otisk gumového, služebního razítka pońty v Dolních Bludovicích. Razítko je gumové, má zdvojené ohraničení, otisk světle fialový. Text razítka: „Čs. pońt. a telegr. / úřad / Dolení Bludovice / ozdobný ornament / Dol. Błędowice―. Pońtovní razítko je tedy českopolské. Razítko je na zadní stranu zásilky otińtěno jako příchozí. V té době patřil totiž Ńumbark pońtovně pod Dolní Bludovice.

Stříhaná, R-nálepka s česko-polským názvem pońty Dolní Bludovice. Zásilka se známkami SO/1920. Jedná se o doporučenou zásilku poslanou z Dolních Bludovic do Prahy. Reprodukce zásilky je na následující straně nahoře. R – nálepka je stříhaná, „R“ a orámování je

Syrena 197

- 14 -

v barvě červené, papír je bílý, nažloutlý. Název pońty na R-nálepce je česko-polský Dolní Bludovice / Błędowice Dolne. Frankatura zásilky je 4 známkami nominální hodnoty 20 hal., modrozelená s černým přetiskem SO/1920 (Pofis SO 6). Tarif od 15.3.1920 do 31.7.1920 za dopis do 20g 30 hal, příplatek „R“ 50 hal, celkem tarif 80 hal. Expediční razítko je typu M 43, katal.č.406/1 DOLNÍ BLUDOVICE - DOLNE BŁĘDOWICE *Č.S.P.*. Razítko bylo jen s rozlińením „a“ (1919-1920). Datum na můstku razítek na doporučené zásilce je 26.4. 1920. Stejné razítko typu M 43 jako příchozí je na ústřižku peněžní poukázky vlevo dole, ale s datem 22.IX.20— Vlevo na ústřižku nahoře je v místě pro vyřízení zásilky otińtěno přes doplatní známku 50 hal. Pof. DL 8 (hnědoolivová) druhé razítko pońty typu M 44. Katal. č.406/2 DOLNÍ BLUDOVICE / Č.S.P.* BŁĘDOWICE DOLNE * / a. Razítko bylo s rozlińení „a“ a „b“, obě byla v použití 1920-1930. (Monografie Díl 17/I str.171). Pod doplatní známkou je známka 10 hal.(zelená), perforovaná s přetiskem SO/1920 černým. Vedle známky je zkuńební značka ―Gilbert“. Platnost známek s přetiskem SO / 1920 na československém území skončila oficielně k 10.srpnu 1920. Známky k tomuto datu nebyly ale staženy z oběhu, zůstaly dále v použití na některých pońtách i mezi obyvatelstvem a byly používány k vyplácení zásilek i po tomto datu. Běžné je použití do 25.8.1920, méně časté je použití ze září a října 1920. Sporadicky se vyskytují tyto zásilky i z konce r.1920 a dokonce z ledna1921.

Syrena 197

- 15 -

Pohled poslaný do Chomutova na četnickou stanici, podle textu asi četníkem, který byl z Chomutova nasazen ve Slezsku. Frankatura známkou 15 hal., stříhaná Pof.7. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní pońtovní přepravě činil ke dni expedice zásilky 15 hal. (od 15.5.1919 do 14.3.1920). Expediční razítko pońty Dolní Bludovice je typu M 43, datum na můstku razítka 12.XI.19 -. Podle materiálu ing.Jana Kypasta, spoluautora Monografie Díl 5, SO 1920. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Z ukázek materiálu pońty Dolní Bludovice je zvláńť zajímavé služební, česko-polské razítko pońty Dolní Bludovice a co je velice zajímavé, je R-zásilka z období SO/1920 s dvojjazyčnou, českopolskou R-nálepkou této pońty. Zatím jsme dvojjazyčnou, česko-polskou R-nálepku z let 1919-1920 publikovali v Syreně jen z pońty Bohumín 1 a Karviná 1 !!!

Nabídka „Orlovského provizoria― od sběratele z Polska.

Syrena 197

- 16 Na předcházející straně je „Orlovské provizorium T― na polské známce Fi:287 50gr.(černá) s razítkem pońty ORŁOWA *b* s datem 23 X 38 13. Zásilka byla odeslána z Darkova o den dříve, expediční razítko DARKÓW *a* s datem 22 X 38 11. Jelikož byla zásilka vyplacena jen československou známkou 1 Kč TGM (červená), pońta v Darkově tuto známku neorazítkovala a razítko otiskla vedle, mimo známku. Samotnou známku výrazně označila modrou barvičkou a vedle dopsala stejnou barvičkou „T/ 50gr.― Pońta v Orlové na zásilku nalepila polskou známku s „T― (doplatní provizorium) a známku označila svým razítkem. Na zásilce nahoře vlevo je jeńtě jeden otisk razítka orlovské pońty s datem 23 X 38 13. Zásilku jsme dostali elektronickou pońtou. Polský filatelista zásilku nabízí za pevnou částku 500 US dolarů!!? Kdyby měl někdo zájem, můžeme mu poslat adresu filatelisty, který zásilku nabízí. **********************************************************************************

Provizorní doporučená zásilka pońty Dolní Bludovice z července 1945.

Na zásilce poslané doporučeně na Okresní národní výbor do Českého Těńína je původní, německá Rnálepka pońty R / Nieder Bludowitz / űber Teschen (Oberschles). Na ní je otińtěno provizorní, poválečné razítko pońty (dvouřádkové) Pońtovní úřad / DOLNÍ BLUDOVICE. Razítko je na zásilce otińtěno černohnědou tuńí. Stejné razítko je otińtěno v místě pro nalepení známky. Pod ním je ručně inkoustem vepsáno datum 9./7. 45. Zásilka byla při podání vyplacena v hotovosti, je o tom proveden ručně záznam v horní části zásilky. V červeném rámečku je uvedeno „Kč 4.20 Zaplaceno―. Tarif za zásilku váhy do 20g činil ke dni expedice zásilky 1,20 Kč (mimomístní přeprava), příplatek DOPORUČENĚ 3 Kč.Celkem tarif 4,20 Kč. Ota ŃRUBAŘ **********************************************************************************

Zajímavá chyba v textu názvu pońty u provizorního razítka z roku 1945. Razítko dvoukruhové, s letopočtem 1945 na můstu, pońta KOMORNÍ LHOTKA / *** Ve slově LHOTKA jdou po sobě dvě písmena „L―. Název pak má podobu LLHOTKA. Vlevo je ukázka otisku razítka na známce 1,20 Kč (červená) prezident TG Masaryk, Pofis č. 418, červená, vydání 28.10.1945. Jestliže se chyba nachází na tomto výstřižku, jistě bude existovat z daného období i na některé celistvosti. Zde je popud k hledání této zajímavé textové chyby na razítku pońty Komorní Lhotka. Ota ŃRUBAŘ

Syrena 197

- 17 Proč je tato zásilka aņ tak přeplacena?

Zásilka je frankovaná skoro celou sérií známek. Chybí jen nominální hodnota 2, 3 a 6 hal. Na zásilce jsou známky Fi č.57 a Fi č.59-65. Série známek „Orel na heraldickém ńtítu“ byla vydána v únoru 1919. Série pozbyla pońtovní platnost 31.5.1919. Zásilka byla odeslána z pońty BIELITZ 2 (pońta v Bielsku u nádraží), byla poslána do Nikelsdorfu b. Bielitz (Mikuszowice Śląskie). Jelikož v místě adresy nebyla pońta, nejbližńí pońta byla Nieder Ohlisch (Olszówka Dolna). Obě místa v době expedice zásilky tvořily jednu obec (gminu). Pońta byla ale v Olszówce, proto je na zadní straně zásilky otińtěno příchozí razítko pońty Nieder Ohlisch/*a* (2x). Od 1.8., (ale až 1937), byla pońta z Olszówki přenesena o 100 m dále do Mikuszowic. Expediční razítka na zásilce jsou jen s německým textem BIELITZ 2/ÖSTERR.SCHLES./3a. Podle publikace Mg.Manteryse se jedná u této pońty o razítko katal. č.4/10.1. Razítko má vnějńí průměr 33 mm. Bylo jeńtě s rozlińením „3b“, „4a“ a „4b“. Mimo razítka „4a“ používala pońta razítka jeńtě po vzniku nového, polského státu (po 11.11.1918). Použití razítka s rozlińením „3a“ je známo jeńtě z 16.8.1919. Používáno bylo od 10.2.1908. Datum na můstku razítek je 5 V 19-6. Na zásilce je žlutá R-nálepka (nahoře a dole perforovaná, po stranách bez perforace). Potisk R-nálepky je černý, včetně R, čísla R-nálepky a rámečku. Známky této série jsou na zásilkách vysoce ceněny. Takto ale má zásilka cenu 50% jen nejdražńí známky na dopise (1 koruna, cena 260 zł. :2= 130 zł. + cena zbývajících známek jako pońtovně použitých, celkem 18 zł.) Je to tedy 130 + 18 = 148 zł. (asi 1000 Kč). Tarif za zásilku činil v době expedice při váze nad 20g do 250g 1 kor., příplatek DOPORUČENĚ 50 hal. Celkem tarif 1,50 kor. Frankatura je ale 2,95 kor. Proč je zásilka tak vysoko přeplacena již dnes nezjistíme. Asi chtěl odesilatel mít na zásilce skoro celou sérii těchto známek.

Syrena 197

- 18 Takto vypadá zásilka jako „filatelistická“, a to je ńkoda! Kdyby to odesilatel tehdy věděl, jistě by postupoval jinak a jeńtě by 1,45 Kor. uńetřil! Za ukázku jinak hezké zásilky děkujeme kolegovi Jarkovi TEREŃKOVI **********************************************************************************

Připomínky k Syreně 193 : Přečetl jsem Syrenu 193 a mám pár drobných, jen formálních připomínek. - Na str.9 nahoře je doklad PP č.19, vrácený z obsazené Karviné. V článku se píńe, že zásilka byla z nějakého důvodu nedoručena. Podle mne je to důvod, že adresátka někde odcestovala, viz ruční poznámka s parafou „Parti― nahoře. Znamená to francouzsky odcestoval. V adrese je údaj „zábavní podniky“, možná kolotoče, lunapark… Příjmení odesílatele a adresátky je stejné (Flachsa). - Na str.9 dole. Poprvé vidím doklad ze Ńnajdárkova tažení s razítkem čs.polní pońty (vždy se tradovalo, že Ńnajdárkovy jednotky polní pońtu neměly a zásilky byly proto přepravovány civilní pońtou).Tak tomu bylo i v pozdějńí době na Těńínsku u operujících vojenských jednotek na různých místech. V tomto případě voják pohlednici asi neodeslal a udělal to zřejmě později, když se dostal k nějaké jednotce s polní pońtou, třeba na Slovensku. Je ale zajímavé, že uvádí v adrese polní pońtu, když byl v Třinci. Mám nějaké doklady stejného útvaru a vždy jsou odeslány buď z pońty Těńín 2 nebo z Ustroně. - K článku o razítkách Těńína na podacích lístcích mám nějaké upřesnění o údajích na těch prvních čtyřech recepisech na str.18 a 19: 1) zpáteční recepis bez razítka je vystaven na rekomandované psaní z Jablunkova do Sobotína (Zoptau), tam potvrzen a zaslán zpět do Jablunkova, 2) podací recepis na peněžní dopis na částku 50 Kr cm (tehdejńí konvenční měny), 3) podací recepis na peněžní dopis na 85 florinů o váze 34 loty do Opavy, 4) ten recepis je stvrzenka na peněžní zásilku (poukázku) 64 fl. do Místku (nikoliv do Frýdku). Poplatek 14 kr. zaplacen hotově. - Na str. 35 k té mé vlakovce. Asi to není VP č.430, ale při lepńím podívání č.439, což odpovídá podle Monografie Díl 14 skutečnosti. (Vot.3516/2), rozdíl je tedy v typu razítka, na pohlednici je typ E 273 a v Monografii typ E 272. ing. Svatopluk PETR **********************************************************************************

Dopis vojákovi v poli s cenzurou a zálepkou Moravské Ostravy z 23.X.1916.

Zásilka je poslána z Karlovy Huti vojákovi do Pietrkowa 23.X.1916. Expediční razítko KARLSHŰT-

Syrena 197

- 19 TE, SCHLES * KARLOVA HUŤ / a s datem na můstku razítka 23.X.16 XII-. Zásilka má zálepku a cenzurní razítko Moravské Ostravy. Karlova Huť byla přejmenována po 1.světové válce na Lískovec u Frýdku. Rakouské razítko je typu G 137. Pońta byla v provozu od 8.4.1906. Razítko má v Monografii Díl 13 na str.349 katal.č.966/1. Razítko bylo po vzniku ČSR znárodněno a používáno Československou .pońtou Zálepka na přední straně obálky není celá, její druhá polovina je na zadní straně obálky. Vedle zálepky je parafa cenzora. Původní majitel zásilky ji prodal. Máme k dispozici skan jen přední strany zásilky, skan zadní strany zásilky nám nový majitel nebyl ochoten poskytnout. Cenzura Moravské

Ostravy používala celkem 5 zálepek, ale pouze jedna z nich má vlevo znak Rakouska a znak Uherska. (Tři zálepky mají jen rakouskou orlici a jedna zálepka nemá znaky žádné). Na nańí přední straně zásilky je vidět vlevo zbytky horní části obou znaků, proto to musí být jen ta jediná zálepka. Její reprodukce je nahoře.V publikaci o cenzurách je vedena pod č.092. Má rozměr 80x27 mm. Známá je na papíru zeleném, tmavě červeném (na nańí ukázce), bílém a světle modrém. Potisk zálepek je černý. Jejich známá doba použití je září 1915-říjen 1916. Vodorovná perforace zálepky má rozměr 11 ½. Článek o cenzurních razítkách a zálepkách Moravské Ostravy jsme publikovali v Syreně č.120 na str.26-27. Tam má nańe zálepka č.76.92/591. Jelikož údaje v Syreně č.120 jsou starńí, proti dneńní informaci tam schází některé údaje, které jsou o problematice známy dnes. Tehdy byla zálepka známa jen na zeleném a tmavě červeném papíru a doba použití byla známa jen od září 1915 do září 1916. Dneńní údaj o použití jeńtě v říjnu 1916 potvrzuje i nańe dneńní ukázka (23.X.1916). Publikace oceňuje zálepku na zásilce 25 body.

Cenzurní razítko na nańí dneńní zásilce lze také snadno určit. Ze vńech cenzurních razítek Moravské Ostravy je jediné 3-řádkové. Ostatní cenzurní razítka jsou buď 2-řádková nebo 1-řádková. V publikaci má cenzurní razítko č.007. Má rozměr 63x20 mm. Známé otisky jsou jen ve fialové barvě. Známá doba výskytu tohoto razítka je jen z října 1916, což potvrzuje i nańe dneńní ukázka. Námi publikovaný údaj o razítku (v Syreně č.120 na str.26) má číslo 76.7.584. Současné údaje o cenzurním razítku a zálepce Moravské Ostravy jsou z publikace „Zivilpost-Zensur in Österreich-Ungarn 1914-1918“, autor Oskar Schilling, vydání r.2008. Autor dneńní nańe cenzurní razítko Moravské Ostravy (třířádkové) ocenil značkou „LP―, což je „c.a― (čili cena záliby). Toto razítko je mu známo pouze z jediné zásilky, proto to vysoké ocenění (LP). Nasvědčuje tomu i velice krátká doba použití tohoto cenzurního razítka (říjen 1916).

Syrena 197

- 20 Za dneńní ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI, který zásilku již ale nevlastní, nedávno ji prodal jinému zájemci. Pro Syrenu informaci připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************

Rűckschein. – Zpáteční lístek z pońty Radvanice (Slezsko) z r.1911. Text zpátečního lístku je německo-český. Zásilka k němu byla poslána z c.k.Krajského soudu na pana Křístka do Bartońovic 6.4.1911. Jelikož Bartońovice neměly svoji vlastní pońtu, byla zásilka poslána na dodací pońtu pro Bartońovice do Rychvaldu. (Bartońovice leží mezi Ńenovém a Petřvaldem, jižně od Rychvaldu). Na zadní straně zpátečního lístku je otisk expedičního razítka pońty Těńín 1 (razítko typu G 115, německo-polské TESHEN 1 / CIESZYN 1 /i s datem 6/4/2-6/11). Proč ńla zásilka z Těńína? Asi tam byl v té době c.k Krajský soud. Do Radvanic dorazila zásilka 7/4/11 podle příchozího razítka pońty na zadní straně zpátečního lístku. Razítko je typu G 108 RADWANITZ (SCHLES.) / RADVANICE (SLEZS.). Zásilka byla adresátovi předána 7/4 1911, což adresát stvrdil svým podpisem na přední straně zpátečního lístku. Pońta v Radvanicích poslala zpáteční lístek zpět odesilateli 8.4.1911, což je dokumentováno otiskem razítka pońty na přední straně vlevo, dole. Razítko je typu G 112, RADWANITZ (SCHLES.) / RADVANICE (SLEZS.). Rakouská razítka pońty jsou vedena v Monografii Díl 14 na str. 90. Pońta za Rakouska používala jen dvě razítka, jedno typu G108 a druhé typu G112. U obou razítek Monografie vede chybně německý text. RADWANITZ IN SCHLESIEN / RADVANICE (SLEZS.). Vlevo je reprodukce razítek Těńína a Radvanic otińtěných na zadní straně zpátečního lístku.

Syrena 197

- 21 Razítko G 108 (průměr 29 mm) má datum bez časového rozlińení a razítko G 112 (průměr 31 mm) má datum s časovým rozlińením. Razítko G 108 používala pońta od svého otevření 17.5.1895. U razítka G 112 Monografie počátek použití neuvádí (jen 19..), známe ale zásilku s datem 10.9.1915. Obě razítka byla používána po vzniku Československa nejprve v původní (rakouské) podobě, později jako znárodněná (s vylámaným německým textem). Použití razítek po vzniku Československa uvádí Monografie Díl 16/I na str.465. Tato razítka pońty vede pod katalogovým číslem 2031. 1) Katal.č.2031/1 - typ D 9 (rakouské G 112), opět chybný název pońty, použití 1918-1919, 2) Katal.č.2031/1a - typ D 9z, z rakouského razítka G 112 je vylámán německý text. Použití 1919-1920. 3) Katal.č.2031/2 - typ D 10 (rakouské G 108), opět chybný název pońty, použití 1918-1919, 4) Katal.č.2031/2a - typ D 10z z rakouského razítka G 108 je vylámán německý text. Použití 1919-1920. Monografie hodnotí zásilky s razítky typu D 9 a D 10 20 body, zásilky s razítky typu D 9z a D 10z 12 body. Znárodněná rakouská razítka použitá po vzniku ČSR vede tedy Monografie s daleko menńím oceněním

Zásilka poslaná z Radvanic do Moravské Ostravy. Expediční razítko typu D 10z RADVANICE (SLEZS.) s datem 6/5/19 (6.5.1919). Frankatura známkou 10 hal. Hradčany červená, stříhaná. Zajímavostí je to, že je to korespondence mezi sběrateli lístků s návrhem na jejich vzájemnou výměnu. Podle materiálu Oty ŃRUBAŘE a Jarka TEREŃKA pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Jeńtě německá, okupační, příleņitostná razítka na Těńínském Slezsku. Těch příležitostných razítek, větńinou propagujících rekreaci a místní zvláńtnosti nebylo až tak mnoho! Dosud jsme publikovali: Karviná (Karwin) Syrena 87/21, 92/7, 97/25, 101/13-14 a 115/1819, Karviná-Darkov (Bad Darkau) Syrena 115/19-20, 116/19, 145/7 a 162/29, Żywiec (Saybusch) jen výstřižek Syrena 179/32 Ustron (Ustróń) Syrena 182/38 Dnes na ukázce vlevo je Bohužel také jen výstřižek z pońty SAYBUSCH (OBERSCHLES.) (Żywiec) •Berge•Wald•Wasser• (Hory•Les•Voda). Na razítku je datum 12.5.43.-17.

Syrena 197

- 22 -

Dalńím razítkem s touto tématikou je razítko WEICHSEL (OBERSCHLES.) • AN DER WEICHSELQUELLE DER SCHÖNE KURORT (Wisła (Horní Slezsko • Nad pramenem Wisły, hezké lázně). Nahoře je to zásilka na německé dopisnici s natińtěnou známkou 15 fen. poslaná na soukromou osobu do Těńína. Toto razítko jsme dosud v Syreně nepublikovali. Datum razítka je 24.8.43 -11. Stejné razítko je na výstřižku vlevo. Razítko je otińtěno na německé známce nominální hodnoty 1 fen. Na razítku je datum 16.12.41 -9. Vlevo dole je dalńí razítko na výstřižku a sice razítko pońty HOHENSALZA (INOWROCŁAW). Leží mezi Toruní a Poznaní, jižně od Bydgoszczy a Toruně. Pod datem je nápis: „Sol - und Moorbad― (termální a slatiná léčba). Níže podél obvodu razítka uvnitř je nápis: „Nerven - Reuma-Atmungsorgane- Frauenleiden― (nervy - revmatismus – dýchací cesty - ženské nemoci). Datum na razítku je 21.2.44 – 15. Dalńí výstřižek je s nám již známým razítkem pońty KARWIN (OBERSCHLES.) (Karviná (Horní Slezsko). Na výstřižku s karvinským razítkem je datum 17.4.41-12. Stejná razítka karvinské pońty jsou na dvou zásilkách na následující straně. Na horní zásilce poslané

Syrena 197

- 23 -

do Moravské Ostravy na Úřad státní správy správního obvodu. Na razítku Karviné je datum 21.6.41-11. Na zásilce dole, poslané na Zemského radu okresu Těńín, je razítko Karviné s datem 17.4.41-12. Vlevo je jeńtě výstřižek s nám rovněž dobře známým razítkem pońty BAD DARKAU (OBERSCHLES.) (Lázně Darkov, Horní Slezsko). Razítko Lázní Darkov na výstřižku má datum 08.5.42-18. Ńkoda, že je velice slabě otińtěno. Dnes jsme si tedy prohlédli dalńí razítka nebo výstřižky s razítky nám již známými Saybush (Żywiec), Karwin (Karviná), a Bad Darkau (Lázně Darkov). Poprvé publikujeme razítka HOHENSALZA (Inowrocław) a razítko WEICHSEL (Wisła). Ukázky pro

Syrena 197

- 24 dneńní článek s touto tématikou nám pro Syrenu zapůjčil kolega Mgr.ing. Karol MICZA, kterého touto cestou srdečně zdravíme. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Zásilka poslaná polským vojákem, posádkou z Fryńtátu, 10 dnů po tom, co se Ńnajdárkovy jednotky v r.1919 (25.2.) stáhly z okupovaného polského území na novou demárkační linii.

Zásilka je psaná ve Fryńtátě, 10.den po tom, co byl Fryńtát vrácen Polsku (25.2.1919), když se československé jednotky stáhly na novou demarkační linii. Fryńtát byl znovu obsazen polským vojskem 25.2.1919. Odesilatel zásilky tuto psal na pohledu na Fryńtátské náměstí. Zásilka je v textu datována 7.III.19. Odesilatel ve volném překladu píńe: Jsem ve Slezsku a prohlížím si to tu, abych měl co doma vyprávět. Mám koně, který se jmenuje stejně jak moje sestřenice HANKA, jen s tím rozdílem, že je šedivý. Je mi zde docela dobře, nelitujte mne, když jsem zde docela spokojený.Odesilatel připojuje zpáteční adresu „2.pluk lehké jízdy, Fryńtát―. Zásilka je poslána do Lodže. Expediční razítko pońty Fryńtát je dvoukruhové, německo - polské, s můstkem, s datem s časovým rozlińením.

Syrena 197

- 25 Razítko má vzácnějńí výskyt s rozlińením „b― Jeho otisk je mizerný, ale datum v textu a datum na příchozím razítku pońty ŁÓDŹ (10.3.19.12-17) jednoznačně určují, kdy byla zásilka z Fryńtátu expedována. Kresba razítka pońty LODZ s jiným datem je vlevo. Razítko bylo s rozlińením: ***, **a, **b, **c, *d*, *e* (nańe na ukázce), *f*, *g*, *T*. Nańe expediční razítko pońty Fryńtát je v Monografii Díl 13 vedeno pod katal.číslem 560/6. V Monografii je typ G 134 chybně uveden s hvězdičkou mezi názvy německým a polským, která na razítku s rozlińením „a“ i „b“ není! Text razítka je: FREISTADT, ÖSTERR. SCHLES. / FRYSZTAT, ŚLĄSK AUSTR. Razítko bylo s rozlińením „a―, nebo „b―. Je typu G 134, v používání bylo na pońtě podle Monografie od r.1905. Na předcházející straně je kresba tohoto razítka ale s datem 18.IX.07-5. Mgr. Manterys uvádí jemu známé použití razítka s rozlińením „b― od 18.9.1907 do 1.7.1920. Podobné razítko bylo jeńtě s rozlińením „c― jako typ G 137 a s rozlińením rovněž „c―, ale jako typ G 135. Monografie má nejen chyby v textu razítek, ale i zmatky v označení jejich typů (u této pońty). Podle materiálu Andrzeje LISZTWANA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po stanovení definitivní demarkační linie v srpnu 1920 (10.8), byl Fryńtát připojen k Československu a polskou vojenskou posádku vystřídala posádka československá, jak je vidět, byly to znovu jízdní oddíly. Za ukázku děkujeme Radimovi KRAVČÍKOVI. ********************************************************************************** 2x znárodněné razítko z nádraņní pońtovní schránky u pońty ORLOVÁ. Nádražní pońtovní schránky byly zřizovány na železnici vńude tam, kde se předpokládal větńí počet zásilek korespondence a kde bylo z nádraží daleko na pońtu. To byl zrovna případ Orlové. Pońta byla od nádraží vzdálená zhruba 15-20 minut chůze. Původní, rakouské razítko nádražní pońtovní schránky u této pońty bylo v používání

Syrena 197

- 26 od roku 1908. Pońta je používala jeńtě i po r.1918, a to do poloviny března roku 1919. Viz kresba razítka na předcházející straně dole zcela vlevo s datem 24.VII.17. Razítko bylo německo-polské ORLAU / ORŁOWA. Razítko bylo obdélníkové se zaoblenými rohy. Uprostřed bylo datum. Monografie Díl 13 ale toto razítko u pońty nevede (viz katal.č.pońty č.1712 str.538).

Razítko nádražní pońtovní schránky použité nahoře jako průchozí na balíkové průvodce. Jedná se o zásilku-bedničku s potravinami z Rumunska do Těńína. Podací razítko polní pońty č.230, balíková nálepka polní pońty 230. Odesilatelem je soukromá osoba, polní pońta č.230. Zásilka je vyplacena v hotovosti ve výńi 2K 20 hal.(Viz ruční záznam v pravém dolním rohu průvodky).

Nahoře je zásilka s upraveným, 2x znárodněným razítkem. Kresba upraveného razítka je na straně 25

Syrena 197

- 27 dole vpravo s datem 8.IV.20. Nańe zásilka-dopisnice s natińtěnou známkou 10 hal.červená (CDV 10), dofrankováno červenou, neperforovanou známkou 10 hal. Hradčany (Pofis č.5) je s datem -2.IV.20 a je poslána do Prahy. Text razítka, jen upravený název ORLOVÁ. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní přepravě činil v době od 15.3.1920 do 31.7.1920 20 hal. Úprava razítka spočívala v tom, že německý název ORLAU byl z razítka zcela odstraněn. Původní polský název byl „počeńtěn“, a to následujícím způsobem: Polské písmeno „Ł― bylo upraveno na české „L― tak, že příčka uprostřed jeho svislice byla odstraněna. Polské dvojité „W― bylo upraveno na české „V―. čárka nad „Á― byla provedena tak, že vodorovná linka nad původním nápisem ORŁOWA byla nad písmenem „A― na dvou místech přeruńena. Takovým způsobem z polského slova ORŁOWA vzniklo české slovo ORLOVÁ!! Takto upravené a 2x znárodněné razítko bylo na pońtě používáno od druhé poloviny března 1919 do poloviny roku 1920. Upravené razítko vede Monografie Díl 16 I jako typ RM 9z. Počátkem prosince 1919 dostala pońta již nové, československé razítko (viz kresba vlevo s datem *23 VII 20-5*. Toto razítko bylo používáno až do polského záboru Orlové, do 9.10.1938 jako typ RM 14. Podobným způsobem byla na pońtě upravena, znárodněna a jeńtě i počeńtěna expediční, původně rakouská razítka. Podle materiálu Mgr.ing.Karola MICZE. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **********************************************************************************

Polská vojenská cenzura Krakova K.C.v kruhu z let 1920-1921. Zásilku s tímto razítkem vojenské cenzury z Krakova z let 1920-1921 jsme dosud publikovali jen jednou, a to na zásilce poslané Zemskou správní komisí pro Slezsko v Opavě na soukromou osobu do Dębowce v Polsku. Zásilka měla razítko pońtovny Polska Składnica Pocztowa / Dębowiec (Skoczów). Byla poslána z Opavy 25.3.1921. (Syrena 183/str.32). Polskými vojenskými cenzurami se zabývá publikace autorů Bronisław Brzozowski a Jerzy Tokar pod názvem „Polska CENZURA korespondencji w latach 1918-1922―. Krakovská vojenská cenzura zásilek obsahuje celkem 18 různých cenzurních razítek a je v publikaci na str.123-125.

Syrena 197

- 28 Cenzura K.C. v kruhu je mezi cenzurními razítky Krakova v pořadí 11-tá. Toto cenzurní razítko má průměr 28 mm, je známo dosud jen ve fialové barvě. Použití razítka je známo z období prosinec 1920 až březen 1921. Publikace je oceňuje 50 body (ze sta možných). Tato cenzura patří mezi méně se na zásilkách vyskytující. Na předcházející straně dole je dopisnice poslaná do Německa do Halle s cenzurním razítkem K.C. v kruhu (tmavě fialový otisk). Dopisnice Cp 35 A s natińtěnou známkou 50 (75) fen., zelená. Papír krémový, prodejní cena 75 fen. Formát dopisnice 140x90 mm. Náklad dopisnice 6,059.192 ks. Dopisnice je bez signatury nákladu. Cp 35 A je bez propagačních nápisů. Rozlińujeme u ní dvě varianty: -Cp 35 Am: dělící linka dopisnice je pod písmenem „P“ (POCZTOWA) – nańe ukázka, -Cp 35 An: dělící linka dopisnice je vlevo od písmene „P“ (POCZTOWA). Existuje i Cp 35 B, tyto dopisnice jsou s propagačními nápisy „C―, „D― nebo „E―. Nańe ukázka je dofrankována známkou Fi: 79B, 50 h. (hnědě červená). Pońtovní tarif za dopisnici poslanou do zahraničí byl ke dni expedice zásilky 1 Mk. ( po 15.8.1920 do 15.12.1920). Na zásilce je otińtěno jen rakouské razítko pońty BIELITZ, ÖSTERR.SCHLES 1 /3c s datem na můstku razítka 25.11.1920-8. Kresba razítka pońty, ale s datem 20.II.17 IX- je nahoře vlevo. Mgr. Manterys uvádí jemu známé použití tohoto razítka od 31.10.1916 do 26.1.1921.

Druhou nańí dneńní ukázkou je dopis poslaný do Malmö ve Ńvédsku. Jedná s o zahraniční zásilku, tarif za zásilku do zahraničí do 20g činil ke dni expedice zásilky 10 Mk (tarif od 15.12.1920 do 15.7.1921). Frankatura známkou 10 Mk, katal.č.Fi: 100 a, hnědě červená, vydání II.-V.1920, platnost známky do 15.8.1922. Přetisk K.C. v kruhu je černě fialový. Expediční razítko je rakouské, původně polsko-německé, v původním stavu používáno do 10.8.1919 (poslední známé použití). Kresba původního razítka je na následující straně nahoře s datem na můstku razítka 23.X.16-5. Razítko je známo jen s rozlińením „a―.Na nańí ukázce je již razítko znárodněné, je na něm vylámán původní, ně-

Syrena 197

- 29 mecký text. Na nańí zásilce je razítko CZECHOWICE */a s datem na můstku razítka 10.III.21-5. Tato nańe druhá ukázka je i zobrazena v uvedené publikaci autorů Brzozowski-Tokar o polských vojenských cenzurách 1918-1922. Vlastník této ukázky ji kdysi půjčil autorům publikace, stejně jako dnes nám.V publikaci je zásilka zobrazena na str.168 nahoře. Obě dneńní ukázky cenzury K.C. v kruhu nám pro Syrenu dnes zapůjčil kolega Stefan PETRIUK, který je znalcem Svazu Polských filatelistů pro vńechny polské známky mimo Port Gdaňsk a Litwa Środkova. Kolega Petriuk je předseda Klubu polské známky v Německu. Za zapůjčení ukázek mu děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme! ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zásilku s krakovskou cenzurou K.C. v kruhu nám zapůjčil i kolega Teodor Wilczek z Karviné. Zásilka je opět zahraniční, je poslána z Dziedzic do Moravské Ostravy. Je to firemní, doporučená zásilka firmy Vacuum Oil Company Limited, Czechowice. Expediční razítko je původní rakouské, polsko-německý text DZIEDZICE * DZIEDZITZ/b. Datum na zásilce je ale ńpatně čitelné, lze z něj rozluńtit jen ….21.VIII-. Zásilka je tedy z roku 1921! Podle tarifu, 20 MK (zahraniční zásilka do 20g 10 Mk, příplatek DOPORUČENĚ 10 Mk) se jedná o tarif, který v Polsku platil od 15.12.1920 do 15.7.1921. Zásilka musí být tedy z lednačervence 1921! Frankatura známkou Fi: katal.č.101b (olivově zelená, vydání z II.-V. 1920, platnost známky do 15.8.1922).

Katalogová cena samostatné známky na zásilce je 30 zł. (asi 400 Kč). V ceně není cena cenzury! Zásilka má cenzurní razítko K.C. v kruhu otińtěné na zadní straně zásilky, otisk je v barvě světle fialo-

Syrena 197

- 30 vé. Spolu s cenzurním razítkem je na zadní straně zásilky i zálepka firmy, která zásilku do Moravské Ostravy posílá. Zálepka je Bohužel z poloviny stržena! Je zajímavé, že zatím, co na prvních dvou zásilkách je otisk cenzurního razítka K.C v kruhu v barvě tmavě fialové, na třetí nańí zásilce je otisk cenzurního razítka světle fialový. Přitom autoři publikace uvádějí jen „fialový“. I kolegovi Teodorovi Wilczkovi za ukázku děkujeme. Zásilky s cenzurou K.C. v kruhu se na filatelistickém trhu až tak často nevyskytují. Rovněž jejich bodové hodnocení je dosti vysoké, 50 bodů! Nahoře vlevo je výseč zadní strany zásilky s razítkem cenzury a zálepkou. **********************************************************************************

Katalogově v pořadí třetí, vojenské, cenzurní razítko Krakova z března 1919.

Zásilka je poslaná z Białé do Grimmensteinu. Grimmenstein leží asi 50 km jižně od Vídně. Frankatura známkou 25 hal. (červená, Fi:62), vydání z února 1919. Platnost známky do 31.5.1919. Expediční razítko BIAŁA / *5b* s datem na můstku razítka 27.III.19. Tarif za dopis do zahraničí při váze do 20g činil ke dni expedice zásilky 50 hal. Do tarifu schází 25 hal. (zásilka je vyplacena jako vnitrostátní). Tarif platil od 25.2.1919 do 1.10.1919. Expediční razítko je podle polské typologie razítek typu VIII. Zásilka má razítko krakovské cenzury, katal.č.3 KONTROLA LISTÓW / KRAKÓW. Razítko vojenské cenzury je dvouřádkové, otisk je fialový. Jsou známy i otisky v barvě černé. Rozměr razítka je 47x10 mm. Známá doba použití je jen z března 1919! Publikace o cenzurách hodnotí razítko 60 body (ze 100 možných). I toto razítko vzhledem k velice krátké době používání je vzácné a málo se na filatelistickém trhu vyskytující. Zásilka je cenzurována na pońtě KRAKÓW 2, protože byla do zahraničí poslána z Galicie (zatím, co Bielsko bylo jeńtě v Těńínském Slezsku, vedlejńí Biała již byla na území Galicie). Za ukázku této vzácné cenzury na zásilce děkujeme příteli Stefanovi PETRIUKOWI z Německa. I tato zásilka je v publikaci o vojenských cenzurách zobrazena, a to na str.166 dole.

Syrena 197

- 31 Varianta R-razítka pro doporučenou zásilku K.u.k.Feldpostamt č.52. poslanou na Geografický institut do Vídně.

Odesilatelem služební zásilky na Geografický institut do Vídně je K.k.Landwehrinfanterieregiment Tropau nr.15 (útvarové razítko). Zásilka je poslána doporučeně z K.u.k.FELDPOSTAMT /52a. Na můstku expedičního razítka je datum -9.IV.16. Tato polní pońta používala pro doporučené zásilky Rrazíko černé barvy, kde je jen No a číslo podání zásilky se vpisovalo ručně. Polní pońty pro označení R-zásilek používaly R-razítka různých provedení (včetně ručního označení, že se jedná o R-zásilku) až po R-nálepky. Zásilka jako služební je označena, že se jedná o zásilku osvobozenou od pońtovného (Portofreie / Dienstsache.). To, že se jedná o doporučenou zásilku, je jeńtě zdůrazněno otiskem razítka Recommandirt! Mgr. Janusz MANTERYS **********************************************************************************

Známka s přetiskem SO/1920 znehodnocená znárodněným razítkem Orlové typ M 41 na zajímavé dopisnici poslané 20.V.1920 do Brna.

Syrena 197

- 32 Na zajímavé dopisnici poslané do Brna 20.V.1920 je nalepena známka s přetiskem SO/1920 (Pofis SO 6, modro zelená, přetisk černý, stříhaná). Známka je znehodnocena původně česko-polským razítkem typu M 41 ORLOVÁ ORŁOWA* Č.S.P.*. Razítko s tímto česko-polským názvem není známo na zásilce. Bylo totiž ihned po dodání na pońtu „znárodněno“, a to tak, že z razítka byl vylámán polský text ORŁOWA. Zůstalo tedy jen ORLOVÁ *Č.S.P.*/a (Viz Monografie Díl 17/I, katal.č. 1684/1, str.432). Razítko bylo na pońtě používáno od počátku září 1919 do r.1925. Vlevo je kresba razítka s datem -6 IX 20 -. Zásilka byla na aukci firmy ALFIL 13.7.2011. Vyvolávací cena 750 Kč, dosažená cena 750 Kč. Zásilka je na zajímavé dopisnici, která měla v té době propagovat české národní zájmy v připravovaném plebiscitu, který se nakonec ani neuskutečnil. Obdobné materiály vydávaly tehdy obě strany, jak česká, tak polská. Snažily se takto působit na národní city obyvatelstva. Platnost československých známek s přetisky SO/1920 měla oficielně skončit 10.8.1920, je známé použití těchto známek na zásilkách i z pozdějńího období. Za ukázku pro Syrenu děkujeme Andrzejovi LISZTWANOWI. Dole je přední strana propagační dopisnice.

**************************************************************** Dvojice známek nom. hodnoty 6 hal. s razítkem pońty v Jablunkově, zkouńená polským znalcem L.Schmutzem

Syrena 197

- 33 Na předcházející straně dole je dvojice známek Fi:58 (6 hal., pomerančová) s razítkem pońty Jablunkov. Pońta v Jablunkově připadla po I.světové válce Polsku. V době Ńnejdárkova tažení (23.1. až 25.2.1919) byla pod československou správou. Od 25.2.1919 do 10.8.1920 byla pońta opět pod polskou správou, aby po 10.8.1920 připadla Československu. Pod polskou správou používala pońta i razítko německo-polské (na reprodukci) s textem JABLUNKAU,SCHLES. / JABŁONKÓW, ŚLĄSK./c (Monografie Díl 16/I str.218-19, katal.č.847/3) Razítko je podle Monografie typu M 10 a toto razítko s rozlińením „c“ nebylo znárodněno. Bylo používáno 1918-1920, ocenění 16 body. Jelikož známka 6 h. má i razítkovaná poměrně vyńńí cenový záznam (55 zł./kus, což je asi 350 Kč), jsou známky odzkouńeny polským znalcem L. Schmutzem. Nańe ukázka má datum na můstku razítka 10.III.19 11. Za ukázku děkujeme Andřejovi LISZTWANOWI. **********************************************************************************

Peněņní pokázka na 250 Mk se smíńenou frankaturou (známka bez a s přetiskem SO/1920).

Poukázka na 250 Mk poslaných z pońty Bielsko 2 do Brzeżnice (v Galicii) 21.V.20.XII-. Frankatura známkami 10 hal., pomerančová, katal.č. Fi: 75. Známka je bez přetisku SO / 1920. Dofrankováno známkou s přetiskem SO / 1920 1 Mk, tmavě zelená, katal.č. Fi: SO 6. Formulář je již jen s polským potiskem. Na přední straně poukázky je jeńtě otisk okresního razítka pońty Bielsko 2, XI/13. Expediční razítko pońty je jen s německým textem BIELITZ 2 ÖSTERR. SCHLES. / 3b. Razítko má průměr 33 mm a bylo s rozlińením „3a“, „3b“, „4a“, „4b“. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka s rozlińením „3b“ od 29.11.1909 do 9.9.1920. Zásilka přińla do Brzeżnice 23,V.20- - Viz razítko podle polské typologie razítek typu VIII. BRZEŻNICA / *a*. Zásilka byla zároveň zatížena doplatným ve výńi 50 hal. Na zadní stranu poukáz-

Syrena 197

- 34 ky byla nalepena doplatní známka katal.č. Fi: D 19. (modrá). Poukázka byla vyplacena 15.V.1920 o čemž svědčí podpis příjemce a otisk razítka pońty BRZEŻNICA /*a* s datem na můstku razítka 25.V.20 - -.

Zadní strana poukázky. Poukázka byla na aukci firmy ALFIL 13.7.2011 jako los č.853.Vyvolávací cena byla 3000 Kč. Dosažená cena byla 3.600 Kč. Katalog Fischer II.díl u zásilek se smíńenou frankaturou (známky s přetiskem SO /1920 a bez přetisku SO / 1920) uvádí cenu od 200 zł. a výńe za kus. (asi 1300 Kč). Za ukázku děkujeme Andřejovi LISZTWANOWI. **********************************************************************************

Zásilka se smíńenou frankaturou (známky s přetiskem SO /1920 a bez přetisku SO / 1920) dokonce z 19.III.1920 !!! Polské známky s přetiskem SO /1920 byly oficielně vydány v Polsku 15.IV.1920. Katalog uvádí, že je známé použití známek s přetiskem SO /1920 dokonce z 19.III.1920!! To je právě náń případ. Zásilkou je původně rakouská dopisnice s natińtěnou známkou 8 hal. s přetiskem POCZTA ♦ POLSKA 15 h./8. Katal.č. Fi: Cp 19 (zelená). Expediční razítka jsou německo-polská TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 2a s datem na můstku 19.III.20 – 12. Zásilka je ofrankována: 2x3hal. bez přetisku SO, katal.č.Fi:23 (červeno hnědá), 1x 5 hal. bez přetisku SO , katal.č. Fi:24 (zelená), 1x 5 fen.s přetiskem SO, katal.č.Fi: SO 1 (zelená), 1x 10 fen. s přetiskem SO, Fi: SO 2 (fialově hnědá) + přetisk dopisnice 15h./8 h.). Celkem frankatura 41 hal. (fen). Tarif za dopisnici činil ke dni expedice zásilky 15 hal. (od 10.12.18 do 15.4.1920)! Teprve od 15.8.1920 bylo PORTO za dopisnici 50 hal. Reprodukce přední a zadní strany dopisnice je na následující straně. Podle textu na zadní straně dopisnice je vidět, že zásilka byla skutečně datována i v textu 19.III.1919 !!!

Syrena 197

- 35 -

Přední a zadní strana dopisnice Cp 19 poslaná z Těńína do Těńína 19.3.1919 !! (???) Podezření na „mache“ vzbuzuje skoro 3x přeplacené platné PORTO za dopisnici a také datum expedice zásilky se známkami s přetiskem SO /1920!! Za ukázku děkujeme Andřejovi LISZTWANOWI. **********************************************************************************

Polské plebiscitní medaile a vyznamenání 1918-1920. Události, které v době přípravy plebiscitu v r.1920 na Těńínsku probíhaly, měly odraz i v řadě medailérských památek. Nejvíce se jich nachází na polské straně vzhledem k tomu, že politická a vojenská činnost Poláků zde byla značná a pamětní medaile, odznaky a vyznamenání plnily zároveň i roli nacionální a státní propagandy. Navíc je známo, že samotní Poláci si na různých vyznamenáních zvláńtě potrpí a zakládají si na nich. Nejstarńí takovou památkou je jednostranný odznak ražený z postříbřeného plechu ve formě kříže pisánského typu, na jehož středu je položen polský, heraldický orel otočený trnovou korunou. Nahoře i dole jsou pásky s nápisy: ŚLĄSK / GÓRNY / 1918 / 1919 / CIESZYN.

Syrena 197

- 36 Odznak byl založen polskou Národní radou knížectví Těńínského jako čestné uznání obráncům Těńínského Slezska. Velikost odznaku je 43x35 mm. Na jeho rubu je ńroubový sloupek s matičkou. Už skutečným, vojenským vyznamenáním byl kříž a medaile „Za obranu Slezska―. Byl založen touž Národní radou v únoru 1919 a realizován 2.10.1919. Vyznamenání mělo tři stupně: kříž I. a II. třídy a pamětní medaili. Kříže byly „tlapaté“ z postříbřeného kovu, ramena křížů byla modře smaltovaná a uprostřed byl medailon se siluetou věže Těńínského zámku. Kříž I. třídy měl navíc mezi rameny jeńtě pozlacené paprsky. Kříže byly v podstatě jednostranné, protože jejich rub byl hladký, pouze s nápisem WALECZNYM ŚLĄSK 1919. Kříže měly velikost 38x38 mm a nosily se na bělomodré stuze. Pamětní medaile byla kruhová o průměru 33 mm, ražená byla z bronzového plechu. Představovala vlastně středový medailon křížů se siluetou Těńínského zámku s obvodovým nápisem: ZA OBRONĘ ŚLĄSKA / 1919. Medaile byla připínací se ńroubovým sloupkem s matičkou. Medaile byly číslovány. Na polské straně byly vydány i plechové, propagandistické odznaky, které byly nachystány pro neuskutečněný plebiscit. Odznaky jsou známy hned v několika variantách. Základem je vždy čtverec, po stranách plasticky zdobený. V centru je vždy orel zápasící ve svých spárech se svíjejícím se hadem. Text nápisů bývá: PLEBISCYT / ŚLĄSK / SPISZ / ORAWA (nápis může být i jiný). Po stranách čtverce je datum 19/20 (rozdělené čtvercem). Dole pod čtvercem jsou zkřížená kladívka, znak hornictví v kraji. Velikost těchto jednostranných odznaků je cca 34 x 34 mm. Na rubu odznaku může být jak ńroubek s matičkou, tak i zavírající sponka. Literatura: - Merkur-Revue 4/2005/str.20, - Katalog Muzea Sztuki Medalierskiej Wrocław. Pro Syrenu připravil Ota ŃRUBAŘ *******************************************************

Jeńtě k prvnímu razítku pońtovny Horní Lomná. Problematikou razítek pońtovny jsme se zabývali posledně v Syreně č.191 na str.38-40 a v Syreně 192 str.34-35. Konkrétně u razítka č.l pońtovny jsme zjistili i několik doplnění k jeho použití podle dosud známých dokladů. Dosavadní údaje o prvním razítku pońtovny: 1) Razítko pońtovny *GÓRNA ŁOMNA (ŚLĄSK) / OBER LOMNA (SCHLES.) *. Razítko o rozměru 47x15 mm, známá doba použití 8/1906 až 4/1916. Otisky fialové, ocenění 30 euro. V Syreně 191 jsme publikovali první razítko pońtovny s datem 7.5.1906, tedy o 3 měsíce dříve, než uvádí literatura. V Syreně 192 jsme publikovali první razítko pońtovny dokonce s datem 24.8.1917, to je více jak rok a 4 měsíce po datu, které dosud uváděla literatura. Kolega Dr.Adrian JUNGA nám doložil použití prvního razítka pońtovny hned na několika „Zpětných potvrzeních“. Jejich kvalita je ale různá. Buď jsou na nich otińtěná razítka pońtovny velice slabě nebo zase razítka pońty velice slabě až nečitelně. Nebo obojí! Uvádíme proto jen zjińtěná data ze Zpětných potvrzení:1.5.1910, 15.2.1914, 26.11.1914, 29.5.1915, 3.10.1915 (2 kusy), 22.11.1915, 23.11.1915, 2.2.1916, 12.7.1916. Pro publikaci jsme vybrali zpětné potvrzení s datem z textu 1.5.1910. bylo na něm nejlépe otińtěno první razítko pońtovny v Horní Lomné. Reprodukce tohoto zpětného potvrzení je na následující straně nahoře. Za ukázky vńech potvrzení pro zdokumentování Dr.JUNGOVI srdečně děkujeme. Na následující straně je zpětné potvrzení poslané z Jablunkova do Horní Lomné 23.4.1910, pońtovna záležitost vyřídila 1.máje 1910. Na tomto potvrzení bylo razítko pońtovny otińtěno nejlépe. Největńí

Syrena 197

- 37 množství otisků prvního razítka pońtovny v Horní Lomné jsme dosud viděli opravdu jen na těchto zpětných potvrzeních.

*********************************************************************************

Pruská vlaková pońta KATOWICE-DZIEDZICE, před vznikem Polska (do 1918), doplnění údajů. O této vlakové pońtě se Mgr.Manterys ve své práci o pońtě na Těńínském Slezsku do r.1918 zmiňuje velice stroze. Píńe, že používala razítko KATTOWITZ (OBERSCHL)-DZIEDITZ /BAHNPOST / ZUG… Uvádí mu známé číslo VP 548 ? (s otazníkem) a jemu známé použití razítka s datem 6.3.1913. Razítko VP oceňuje ve své práci 30 body. To je vńe!

Zásilka je podle textu nahoře psána v Suché (ale které?), 20/8 1908. Zásilka není vyplacena, je adresována na vojenskou adresu do Breslau (Wrocław). Razítko vlakové pońty je s číslem ZUG 368 a na razítku je datum 20 8 08 (20.srpna 1908). Tímto se údaj o použití této vlakové pońty posouvá z března 1913 na srpen 1908. Známé číslo VP 548 (?) se doplňuje o č.368.

Syrena 197

- 38 -

Druhá dneńní ukázka této vlakové pońty je poslána do PLESS (Pszczyna). Tentokráte je zásilka vyplacena pruskou známkou Germánie 5 fen. zelená. Razítko vlakové pońty má číslo ZUG 361 a razítko VP má datum 29 7 14 (29.července 1914). Tímto se údaje o této VP doplňují na čísla VP 361, 368 a 548(?) a doba použití razítka VP se rozńiřuje od 20.8.1908 do 29.7.1914. Mgr. ing. Karol MICZA **********************************************************************************

Pohled na těņní jámu Jindřich v Karviné a informace o ní z období Ńnejdárkova taņení proti Polsku v r.1919.

Pohled je psaný v Karviné. Píńe jej voják své milé do Třeboně. Expediční razítko je z pońty KARWIN / KARWINA /e s datem na můstku razítka 6 II 19 6. Razítko je typu G 134, původně rakou-

Syrena 197

- 39 ské. Na pońtě bylo používáno od r.1912. Zásilka je od čs.vojáka za tzv. Ńnejdárkova tažení proti Polsku (23.1.-25.2.1919). Je zajímavé, že zásilka má expediční razítko z Karviné. Zásilky čs.vojáků z té doby měly větńinou razítka pońty Těńín 1 nebo Moravská Ostrava. Útvarové razítko na zásilce je jednořádkové, otisk černě fialový (73x10 mm) 1.polní prapor čs.pěń.pluk čís.93. Voják mimo jiné píńe: ..je zde mnoho takových jam. Byla to první, kterou jsme obsadili a přes ten plot musel jsem lézt. Byla to strašná noc….Na pohlednici je Jáma Jindřich v Karviné s těžními věžemi a skládkou dřeva. Jáma je obehnána plotem o kterém píńe voják.

23.1.1919 byl zahájen postup čs.armády současně dvěma směry, a to na Bohumín a Karvinou. Karviná, vč.nádraží, byla obsazena 24.1.1919, současně z Karviné pokračoval útok podél železniční trati směrem na východ. 25.2.1919 se čs.vojska stáhla z obsazeného polského území na novou demarkační čáru. Po 25.2.1919 již Karviná nebyla vrácena Polsku, ale zůstala v ČSR. Stanislav LUCZEK, Darkov **********************************************************************************

Známka Fi:2102, nominální hodnota 1,50 zł. z r.1973 bez zlaté barvy.

Vlevo je známka normální, vpravo je známka bez zlaté barvy (schází na známce vlevo dole nominální hodnota 1.50 Zł. a vpravo podél okraje svislý nápis POLSKA). Známka byla vydána v rámci 8-známkové série „Lovná zvěř“ 21.5.1973. Tisk rotačním hlubotiskem

Syrena 197

- 40 PWPW, papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Perforace hřebenová ZHř.11 : 10 ¾. Tisk jednosektorovými válci, tisková forma byla tedy jednosektorová, tiskový arch se rovnal přepážkovému a obsahoval 35 kusů známek (5x7).

Vlevo je zadní strana známky normální, vpravo je zadní strana známky bez zlaté barvy zkouńená polským znalcem Zdzisławem Wiatrowskim (ul. Olimpijska 4, 66-004 Drzonków). Znalec má oprávnění zkouńet vńechny polské známky). Polský specializovaný katalog vede známku bez zlaté barvy pod katal.číslem Fi: 2102s. Cena za známku bez scházející zlaté barvy je 450 zł. (asi 3000 Kč). Známka byla v aukci firmy ALFIL 13.7.2011 pod číslem položky 805. vyvolávací cena 2.400 Kč, dosažená cena 4.500 Kč. Dosažená cena tedy překročila katalogovou o 50 %!! Je to opravdu zajímavá tisková vada. Pro Syrenu k publikaci zapůčil Andřej LISZTWAN. ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č.154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 31. srpna 2011. Číslo bylo vytińtěno 17. 10. 2011. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 197. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + přísluńné číslo Syreny. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou.

Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Kontakt: [email protected] , tel. +420 595 173 869.

Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpavodaj

S Y R E N A Syrena 197