VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU

VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP STAV 100 2011 Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb IČO

00014915 45274924 60838744 46342796 25337220 45309612 48035599 48292516 13694341 27195147

podnik

Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s.* STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* S u b t e r r a a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. SYNER, s.r.o. PSG-International a.s. SMP CZ, a.s.

TRŽBY rentabilita TRŽBY za stav. činnost z tržeb v ( v tis. Kč) tržeb % %

25719468 25270900 15070970 8994664 7539813 4319827 4184682 3579520 3447334 3237377

3,4 5,4 2,8 3,1 1,3 3,5 1,0 3,1 2,6 6,6

94,9 86,0 91,4 97,7 97,1 97,3 99,9 99,7 90,3 96,0

*údaje z konsolidované úč. závěrky

MID TOP STAV 2011 Podniky dle objemu tržeb IČO

podnik

42864771 47534630 25233866 46504621 25042751 26018055 46683046 25301144 25531549 25947273

MORYS s. r. o. Froněk, spol. s r.o. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. SaM silnice a mosty Děčín a.s ZNAKON, a.s. KOČÍ a.s Navláčil stavební firma, s.r.o. ATLANTA,a.s. KERS s.r.o.

TRŽBY ( v tis. Kč)

372024 269406 242444 213295 211318 207666 197744 181797 181522 181377

rentabilita TRŽBY za stav. činnost z tržeb v tržeb % %

0,3 3,7 8,0 0,3 4,8 7,8 0,2 10,2 10,0 0,6

98,2 90,6 77,8 84,2 99,3 100,0 96,2 100,0 100,0 100,0

40

Několikaletý pokles poptávky po stavební produkci,rostoucí konkurence v odvětví stavebnictví zvyšují váhu informací o významných firmách stavebního odvětví, které rozhodujícím způsobem ovlivňují produkční a konkurenční schopnost odvětví, tzn. vlastní stavební výroby a výroby stavebních hmot. Nejen pro investory domácí i zahraniční, ale i pro další účastníky stavebního procesu TOP žebříčky cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. Obdobně jako v předchozích ročnících , seznamujeme veřejnost i v tomto ročníku s pořadím největších firem stavebního odvětví. Představením velkých firem v žádném případě nechceme snižovat či podcenit význam středních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro střední firmy MID-STAV-TOP. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS P RAHA, a.s. ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a redakcí časopisu Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám . Prvních 10 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již čtrnáctého ročníku TOP –STAV 100 2011, který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2012 a prvních 10 podniků devátého ročníku MID TOP – STAV 2011, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ a je prezentováno v uvedených tabulkách

STAVEBNICTVÍ 2012 České stavebnictví se i nadále potýká s poklesem poptávky po své produkci. Klesá její objem, dochází k poklesu počtu veřejných stavebních zakázek i zakázek uzavřených stavebními podniky. Řada firem řeší složité ekonomické problémy. Stavební produkce v roce 2012 meziročně klesla o 6,5 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 3,4 % a inženýrské stavitelství kleslo o 13,6 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 klesla stavební produkce v roce 2012 o 17 %. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími, stavebnictví nevyjímaje. Zaměstnanost ve stavebnictví se snížila. V podnicích s 50 a více zaměstnanci v porovnání s rokem 2011 poklesla o 4,6 %. Stavební úřady v roce 2012 vydaly 97 764 stavebních povolení, jejich počet tedy meziročně klesl o 8,8 %. Počty povolení výrazně klesly ve všech směrech výstavby, zejména v kategorii bytových budov a ostatních staveb. Orientační hodnota staveb povolených v roce 2012 meziročně klesla o 6,3 % a činila 318,5 mld. Kč. Bytová výstavba se i v roce 2012 nacházela v útlumu. Byla zahájena výstavba 23 853 bytů, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 13,4 %. Jedná se o nejmenší počet zahájených bytů od roku 1998. Ve srovnání s vrcholem v roce 2007 je to propad o téměř 45 % (20 tisíc bytů). V roce 2012 byla dokončena výstavba 29 477 bytů, což je v meziročním srovnání o 3 % více. Ve stavebnictví, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %, pokračuje trend, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Významnou informací o vývoji poptávky jsou veřejné stavební zakázky. V roce 2012 bylo zadáno celkem 4 395 veřejných zakázek na stavební práce ( včetně zakázek na dodatečné stavební práce) v úhrnné hodnotě 111 753 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 1 711 zakázek (38,9 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 40 811 mil. Kč (36,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 2 684 zakázek (61,1 %) v hodnotě 70 942 mil. Kč (63,5% z celkové hodnoty zadaných zakázek). Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM

Rok 2012 Počet Mil. Kč 1 711 40 811 1 516 38 748 195 2 063 2 684 70 942 1 028 27 963 1 656 42 979 4 395 111 753

41

Rok 2011 Počet Mil. Kč 1 629 36 053 1 397 32 761 232 3 292 1 961 82 557 736 27 559 1 225 54 998 3 590 118 610

Index v % Počet Mil. Kč 105,0 113,2 108,5 118,3 84,1 62,7 136,9 85,9 139,7 101,5 135,2 78,1 122,4 94,2

V meziročním srovnání s rokem 2011, klesla celková hodnota zadaných v roce 2012 o 5,8 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby stoupla o 13,2 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby klesla o 14,1%. Počet zveřejněných zakázek v roce 2012 přitom meziročně vzrostl o 22,4 %, což souvisí i s tím, že s účinností nového zákona, o veřejných zakázkách došlo od 1. dubna 2012 ke snížení limitu u veřejných zakázek na stavební práce ze 6 mil. Kč na 3 mil. Kč bez DPH, čímž roste i počet zveřejňovaných zakázek. Ve srovnání s konjunkturálním rokem u 2008 klesla hodnota zadaných stavebních zakázek v roce 2012 o 46,4 %, v absolutním vyjádření o 96,6 mld. Kč, v tom u staveb dopravní infrastruktury o 75,9 %, v absolutním vyjádření o 88,1 mld. Kč. Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2012 plnily fondy EU. Z celkového počtu 4 395 veřejných zakázek na stavební práce za 111 753 mil. Kč zadaných v roce 2012 bylo 1 610 zakázek v hodnotě 55 065 mil. Kč, tj. 49,3 % spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Největší objem veřejných zakázek v roce 2012 získala společnost Metrostav, a.s. - samostatně zakázky za 4 033 mil. Kč plus podíl z hodnoty 7 003 mil. Kč získaných v 48 sdruženích. Z celkového počtu 4 395 veřejných zakázek na stavební práce za 111 753 mil. Kč zadaných v roce 2012 zadali zadavatelé vládního sektoru 1 312 zakázek v úhrnné hodnotě 36 484 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 2 801 zakázek v úhrnné hodnotě 58 219 mi1. Kč a ostatní zadavatelé 282 zakázek v úhrnné hodnotě 17 050 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2012 meziročně vzrostla u vládního sektoru o 9,6 %, u ostatních zadavatelů o 12,2 %, u municipálního sektoru klesla o 17,0 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce 2012 i přes meziroční pokles dosáhl 52,1%. Sektor zadavatele Vládní sektor Municipální sektor Ostatní sektor

CELKEM

Počet 1 312 2 801 282 4 395

Rok 2012 Mil. Kč 36 484 58 219 17 050 111 753

Počet 789 2 548 253 3 590

Rok 2011 Mil. Kč 33 286 70 132 15 192 118 610

Index v % Počet Mil. Kč 166,3 109,6 109,9 83,0 111,5 112,2 122,4 94,2

Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2012 bylo Ředitelství silnic a dálnic, které zadalo 226 zakázek za 7 691 mil. Kč (včetně DPH V roce 2012 bylo zadáno pouze 5 velkých stavební zakázek s cenou nad 1 mld. Kč s DPH Nabídka stavebních prací na stavebním trhu je vytvářena cca 330 tis. stavebními podnikatelskými subjekty , z toho je 32 tis. obchodních společností. 42

43

Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci roku 2012 stavební práce „S“ v hodnotě 215,059 mld.Kč. Oproti stejnému období roku 2011 bylo provedeno o 7,97% stavebních prací „S“ méně. Pokles „S“ je nejvyšší u podniků s 250 – 499 zaměstnanci 12% z 36,69 mld. Kč v roce 2011 na 32,265 mld. Kč letos a u podniků s 1000 a více zaměstnanců o 9% z 71,8 mld. Kč v lednu až prosinci 2011 na 65,298 mld. Kč v roce 2012. Nárůst o 12 % měly pouze podniky s 500-999 zaměstnanci. Pokles zaznamenaly i stavební práce „ZSV“ – o 7,98% ze 168,272 mld. Kč v roce 2011 na 154,844 mld. Kč v letošním roce. Počet zaměstnanců se oproti lednu – prosinci 2011 snížil o 4 378 zaměstnanců, pokles o 4,59%. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v 01 - 12 roku 2012 30 237 Kč ( nárůst o 2,5%). U podniků s 1000 a více zaměstnanci je průměrná mzda 38 737 Kč – nárůst o 0,2% - 96 Kč. Index produktivity zaměstnanců z „S“ i ze „ZSV“ (rok 2012 k roku 2011) zaznamenal pokles z „S“ o 2,54 % a ze „ZSV“ o 3,55 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2012 meziročně snížil o 4,4 %. Průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 2,9 % a činila 30 038 Kč Významnou konjunkturální informaci jsou stavební zakázky, které stavební firmy měly uzavřené koncem roku 2012, V porovnání s 4 čtvrtletím 2011, klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 4 čtvrtletí 2012 cca o 12,2 %. Pokračuje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 4. čtvrtletí 2012 připadalo na veřejné zakázky 57,1 mld. Kč a na soukromé 46,5mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 4. čtvrtletí 2012 podílejí v úrovni 65 %. Oživení poptávky po stavebních pracích v nejbližším období nelze očekávat.. [email protected]

44

 

 

Tisková zpráva 

74. konference Euroconstruct v Mnichově:   

Evropské stavebnictví – rychlé oživení v nedohlednu    Naděje na rychlé zotavení evropského stavebního průmyslu opadly. Krize stále drží stavební činnost v šachu, a to hned v několika z 19 zemí EUROCONSTRUCT. Tento trend je způsoben přetrvávající složitou situací v globální ekonomice. Experti na stavebnictví ze skupiny EUROCONSTRUCT v červnu předvídali pro rok 2012 pokles stavební aktivity kolem 2 %. Nyní však svou předpověď snížili na –4,7 %. Oproti původním odhadům odborníci momentálně očekávají pokračování poklesu i v roce 2013, a to kolem hodnoty 1,5 %. Na konci sledovaného období (rok 2015) bude patrné pouze mírné oživení. Vysoká nezaměstnanost, stagnace ekonomického vývoje nebo na mnoha místech dokonce ekonomické propady, stejně jako vyhrocená finanční situace veřejného sektoru, potlačují stavebnictví ve všech jeho segmentech. Objem stavební produkce v oblasti Euroconstruct podle směrů výstavby (% změny v reálné hodnotě) Směr výstavby Bytová výstavba Nebytová výstavba Inženýrské stavby Pozemní stavby – novostavby Pozemní stavby – rekonstrukce Stavebnictví celkem

2009

2010

2011

odhad 2012

předpověď výhled 2013 2014 2015

-12,5

-1,9

2,1

-3,5

-0,8

2,3

2,8

-9,5

-5,0

0,0

-4,2

-2,1

0,3

1,4

0,1

-3,4

-2,9

-7,5

-2,5

-0,7

0,8

-18,4

-7,0

1,4

-5,6

-2,3

1,9

3,2

-3,6

0,2

1,0

-2,3

-0,5

1,2

1,5

-8,8

-3,3

0,2

-4,7

-1,6

1,0

1,9

Zdroj: Euroconstruct (74. konference)

45

V roce 2012 byla nejvíce zasažena inženýrská výstavba (pokles kolem 7,5 %). Obezřetnost ze strany španělských veřejných orgánů je v tomto segmentu opět velmi výrazná. Pokles v oblasti bytové a nebytové výstavby (3,5 %, respektive 4 %) není tak prudký. Všechny tři sledované směry výstavby se budou propadat i v následujícím roce.

Zdroj: Euroconstruct (74. konference) 

  V roce 2013 bude objem stavebních prací v zemích EUROCONSTRUCT stále klesat. S hodnotou 1,27 trilionů EUR (v cenách roku 2011) dosáhne stavební produkce obdobné úrovně jako v polovině devadesátých let. Efekt rychlého vzestupu poptávky ve stavebnictví, v období 1997 až 2007, byl smazán během posledních několika let. 46

  ¨   

Celkový objem stavební produkce v zemích Euroconstruct (% změny v reálné hodnotě) Země Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Německo Nizozemí Norsko Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Západní Evropa (EC-15) Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Východní Evropa (EC-4) Země Euroconstruct (EC-19)

2009

2010

2011

odhad 2012

-7,1 -2,1 -12,1 -10,5 -7,4 -2,3 -33,6 -8,3 -6,2 -1,6 -9,8 -22,4 -5,4 3,5 -12,3

-2,7 0,3 -7,7 6,4 -5,9 2,5 -25,2 -5,9 -10,2 -0,1 -6,2 -17,6 5,3 2,8 7,6

4,4 4,3 2,5 2,3 4,3 5,2 -19,1 -2,6 3,0 5,1 -10,0 -20,1 1,9 2,3 2,3

1,1 0,2 0,5 -3,4 0,3 -0,2 -15,0 -5,8 -6,9 4,7 -14,6 -30,8 -2,4 1,1 -6,6

0,6 0,1 2,2 -2,3 -0,9 2,5 -5,3 -1,4 -2,8 5,6 -16,5 -23,0 0,2 2,5 -2,1

1,1 1,1 4,4 0,8 1,0 1,8 4,4 1,0 2,0 2,5 -1,6 -6,3 2,6 2,0 1,0

1,6 1,4 4,7 2,1 1,7 1,0 5,5 1,4 5,4 3,6 1,7 -1,1 2,7 0,5 2,6

-9,2 -1,3 -9,3 4,9 -12,9

-3,4 -6,8 -9,1 4,6 -3,6

0,0 -3,9 -10,2 11,8 -2,8

-4,8 -5,4 -9,0 1,6 -13,3

-1,5 -1,9 0,9 -3,4 -1,0

1,1 0,8 3,4 -1,0 2,2

1,8 1,7 4,1 4,2 5,6

-0,3 -8,8

-0,9 -3,3

4,2 0,2

-2,1 -4,7

-2,5 -1,6

0,0 1,0

3,7 1,9

Zdroj: Euroconstruct (74. konference)

   

47

předpověď výhled 2013 2014 2015

V souvislosti se zavedením eura a významným poklesem úrokových sazeb v jihoevropských zemích úvěry výrazně zlevnily. Toto období je označováno také jako počátek „zlatého věku“ evropského stavebnictví, který byl charakteristický velkým rozmachem trhu. V posledních letech však mezinárodní finanční krize, globální ekonomická krize a krize v eurozóně měla a stále má devastující efekt na výkon evropského stavebnictví. V roce 2014 se bude stavebnictví pomalu zotavovat z úrovně srovnatelné s rokem 1996. Ne všude však situace vyústila v krizi. Norsko, Švýcarsko a Německo jsou společnými vítězi nad krizí v eurozóně, jelikož díky své ekonomické stabilitě lákají do svých zemí velké množství investorů. Tito zákazníci často investují do hmotného majetku, zejména nemovitostí. Irsko navíc v současnosti prokazuje, že ekonomické a finanční problémy se nemusejí nutně stát nikdy nekončícím příběhem. Zlepšení ekonomické situace v zemi by mělo mít v blízké budoucnosti pozitivní efekt na poptávku ve stavebnictví. Po překonání bolestných ztrát by se měla stavební aktivita v Irsku zvedat počínaje rokem 2014. Euroconstruct je skupina 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, které jsou aktivní od roku 1975. Za dobu svého fungování si získala mezinárodní uznání a to jak díky své unikátnosti, tak zejména díky vysoké kvalitě nabízených informací. Euroconstruct pravidelně poskytuje analýzy stavebního trhu včetně odborných odhadů dalšího vývoje. Členskými státy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. »www.euroconstruct.org« »www.euroconstruct.cz« pospíš[email protected]

48

PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2012 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2012 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Stavební výroba klesla v roce 2012 oproti roku 2011 o 6,5 %. Stavební úřady vydaly o 8,8 % stavebních povolení méně. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v ČR meziročně poklesla o 18,4 %. Bytová výstavba je rovněž v útlumu. Počty zahájených bytů klesají již pátým rokem. Pokles ve stavebnictví je způsoben slabou poptávkou v důsledku opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými možnostmi státního rozpočtu. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 procent HDP, v současné době už je to jen kolem 7 procent. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval a zatím nevypisuje soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Stále se snižují možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá prostředky ani na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. Loňský pokles, ale i předpokládaný nižší pokles stavební produkce i případné změny její struktury v letošním roce doprovázejí jednak neoblíbené, kritizované snižování stavu zaměstnanců a velmi významně také ovlivňují i průmysl výroby stavebních hmot /PVSH/. Tab. 1 Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů PVSH na celkové produkci – leden až prosinec 2012 NACE

Obor

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknocementových výrobků řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. Celkem

Podíl na celkové Objem tržeb v b.c./ v mil.Kč/ produkci 2012 2011 %

18,1 7,7 * 4,0 10,8 4,5 15,9 12,6 10,6 2,9 3,5 12,5 100

za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

49

11039 4676 * 2437 6571 2727 9676 7677 6475 1794 213 7642 60927

11808 4905 * 2938 7519 2894 11404 8387 6128 1907 214 8850 66954

93,5 95,3 * 83,0 87,4 94,2 84,9 91,5 105,7 94,1 99,4 86,4 91,0

Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 ve výši cca 60,927 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 9,0% (resp. -6 027 mil. Kč). Největší relativní i absolutní pokles v loňském roce zaznamenaly obory „výroba betonových výrobků“ (15,1%, resp. –1 728 mil. Kč), „výroba cementu“ (12,6%, resp. – 948 mil. Kč) a „výroba zdících materiálů“(17%, resp. – 501 mil. Kč). Objemy tržeb se zvýšily nepatrně jen u jednoho oboru „výroba malt “ (5,7%, resp. + 347 mil. Kč) a to v důsledku zejména probíhajícího zateplování stavebních objektů. Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou.

PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V loňském roce ve stavebnictví již čtvrtým rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se převis nabídky nad poptávkou. Pokračoval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2012 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. Tab. 2 Výroba cementu v ČR v letech 2005 až 2011 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Výroba v mil. tun 3,850 4,105 4,767 4,710 3,637 3,345 3,830 3,433

Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR

Podle poznatků společnosti Českomoravský cement se potvrdilo, že v uplynulých dvou letech došlo k výraznému zastavení či odložení téměř všech projektů financovaných soukromými prostředky. Pokles výroby cementu byl způsoben nižší poptávkou po betonu a betonových produktech.

50

Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvláště potom ochota finančních ústavů financovat projekty developerských společností. Infrastrukturní stavby budou přímo závislé na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

POČET A STRUKTŮRA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU V PVSH Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 6 /především u těžby a dobývání, výroby zdících materiálů a u výroby betonových výrobků/. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 50 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/. Tab. 3 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE Podniky 0800 ostatní těžba a dobývání 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 2351 výroba cementu 2352 výroba vápna a sádry 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 2363 výroba betonu připraveného k lití 2364 výroba malt 2365 výroba vláknitých cementů 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. celkem * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ

2012 27 14 2 6 4 5 40 7 6 5 5 11 132

2011 30 14 2 7 4 5 41 7 6 4 5 13 138

PRACOVNÍCI A PRŮMĚRNÁ MZDA V PVSH Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r. 2012. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob, v r. 2011 dalších 0,5 %, resp. 94 osoba v r. 2012 to bylo o 3,7%, resp. -852 osob. Největší pokles o 392 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonových výrobků. V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2012 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 30 952 Kč a byla oproti roku 2011 cca o 1,7 % vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 7 oborů. 51

Tab. 4 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů PVSH NACE Podniky 0800 ostatní těžba a dobývání 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 2351 výroba cementu 2352 výroba vápna a sádry 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 2363 výroba betonu připraveného k lití 2364 výroba malt 2365 výroba vláknitých cementů 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. celkem za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno

2012

2011

4222 2825

12/11

4524 2992

*

*

93,3 94,4

*

1372 1265 666 5487 1551 1802 693 277 1755

1443 1270 670 5779 1557 1530 711 271 2020

95,1 99,6 99,4 94,9 99,6 117,8 97,5 102,2 86,9

21 915

22 767

96,3

Tab.5 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů PVSH NACE Podniky 2012 2011 12/11 28874 28028 103,0 0800 ostatní těžba a dobývání 26973 26035 103,6 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 26097 26526 98,4 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 46478 44426 104,6 2351 výroba cementu 35807 35341 101,3 2352 výroba vápna a sádry 25492 26042 97,9 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 38742 38221 101,4 2363 výroba betonu připraveného k lití 36025 35503 101,5 2364 výroba malt 25480 24250 105,1 2365 výroba vláknitých cementů 20782 21071 98,6 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 29720 29271 101,5 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. celkem 30 952 30 429 101,7 Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů neuváděno

52

EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl nižší v roce 2012 oproti roku 2011 o 5,7 %, resp. -1 001 mil. Kč. Největší pokles vývozu zaznamenaly obory výroba cementů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Naproti tomu největší nárůst vývozu zaznamenala výroba malt. Tab. 6 Tržby z přímých vývozů ( b. c. / mil. Kč) v PVSH NACE Podniky 0800 ostatní těžba a dobývání 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 2351 výroba cementů 2352 výroba vápna a sádry 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 2363 výroba betonu připraveného k lití 2364 výroba malt 2365 výroba vláknitých cementů 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. celkem za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno

2012

2011

3152 3352

*

12/11

3182 3526

*

99,0 95,1

*

337 844 343 1256 35 992 1561 23 4596

325 1141 401 1582 27 665 1620 21 5002

103,7 74,0 85,7 79,4 128,2 149,2 96,4 110,5 91,9

16 491

17 492

94,3

Další vývoj stavebního průmyslu v ČR Ze zveřejněných analýz vývoje tuzemského stavebnictví je zřejmé, že pokles poptávky na trhu se stavebními materiály ještě nedosáhl svého dna. Problematickým může být další propad výkonů inženýrského stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky, tj. státní rozpočet, (financování či spolufinancování soukromým sektorem formou PPP projektů se zatím stále nedaří ve větším rozsahu realizovat). V nejbližší době se nedá očekávat ani růst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Stavební firmy by se měly kvůli útlumu nové výstavby také více zaměřit na provádění rekonstrukcí, oprav a modernizací (na míru obvyklou ve „starých“ zemích EU). K tomu by ale bylo zapotřebí mít dostatek kvalifikovaných řemeslníků a nabízet akceptovatelné ceny prováděných rekonstrukcí. Jen na Jižním Městě - Praze 11 v současné době probíhá privatizace cca 3 000 panelových bytů, které čeká modernizace a 53

přestavby bytových jader sociálního zařízení a kuchyní. Také i v jiných městech ČR začaly privatizace bytových objektů zatím ale bez většího zájmů stavebních firem. Tyto činnosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí jen cca z 10 - 15 procent, v příštích letech by to však mohlo a mělo být 35 až 40 procent. Výrobci stavebních materiálů musí proto reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu v České republice a ve většině sousedních zemích v EU /s výjimkou Polska/, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří především vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům. Technický pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo v řadě průmyslových technologií, musí najít odezvu v oblasti výroby a zlepšených vlastností stavebních materiálů. Inovace musí být zaměřeny především na zlevnění výstavby, dosažení energetických úspor a vyšší užitné hodnoty staveb v rámci tzv. udržitelného rozvoje.

Závěr V roce 2012 české stavebnictví zaznamenalo další výrazný pokles a ani v roce 2013 nelze zatím očekávat výrazné zlepšení. Podepíše se na něm zejména další omezení veřejných investic do infrastrukturních staveb, které byly v předchozích letech hlavním tahounem růstu. Krize ve stavebnictví se samozřejmě nepříznivě projevuje i na průmyslu výroby stavebních hmot v ČR a to sníženou poptávkou stavebnictví po jeho výrobcích. V uplynulých dvou letech řada závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu byla nucena přerušit nebo silně omezit svoji výrobní činnost. Přesto, že většina těchto výrobních společností znovu obnovila produkci, jsou stále současným ekonomickým vývojem velmi ohroženy svou výraznou závislostí na stavebnictví, které je zatím v důsledku nižší investiční poptávky ze strany developerských a investičních společností, v přetrvávajícím útlumu.

Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu. [email protected]

54

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2012 hmoždinka talířová s plastovým rozpěrným trnem IDKT vtok střešní pro PVC izolaci pro plochou střechu HL62 trubka kanalizační hladká hrdlovaná D 400 x 9,8 x 5000 mm

1,5

1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5

1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2005

plech E Cu99,9 válcovaná za studena, stav polotvrdý 1,50x1000x2000 mm trubka SUPERSAN E Cu 99,99 stav měkký D15 tl stěny 1,0 mm tyč E Cu 99,9 tažená za studena, plochá stav polotvrdý 20x5 mm

výrobky z mědi

index

2

1,5

1

0,5 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2006

výrobky bitumenové

2,5

index

plech Al99,5 stav měkký 1,00x1000x2000 mm plech Al99,5 profil KOB1003 stav tvrdý 0,70x670 mm tyč plochá E Al 99,5 stav polotvrdý 100x10 mm

výrobky z hliníku

index

index

výrobky z plastu

1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 2005

2012

55

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

deska bitumenová ONDULINE černá 2000x950 mm pás asfaltovaný modifikovaný SBS Elastodek 40 Special mineral pás asfaltovaný A330 H

2007

2008

2009

2010

2011

2012

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2012 výrobky betonové

1,5

1,4

1,4

1,3

1,3

1,2

1,2 index

index

1,5

1,1

1,1

1

1

0,9

0,9

0,8

0,8 0,7

0,7 2005

2006

minerální vlákna 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5

2007

2008

2009

2010

2011

2005

2012

deska příčková URSA TWP1 100x625x1250 mm deska omítková ROCKWOOL FASROCK 500x1000x40 mm deska minerální střešní izolační ISOVER ORSIK 600x1200 mm tl. 140 mm

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

cihla děrovaná KERATHERM 44 P+D 44x24,5x23,8 cm P10 cihla děrovaná POROTHERM 30 P+D 30x24,7x23,8 cm P10 cihla děrovaná HELUZ 24 24x37,2x23,8 cm P10

materiály zdící  pálené 1,6 1,5 1,4 1,3 index

index

tvárnice betonová příčková TP 7‐ B 50x7x19 cm deska cementotřísková CETRIS BASIC 125x335 cm tl.2,8 cm kvádr vápenopískový SENDWIX 5DF‐LP P40 29 x 24 x 12,3 cm

materiály zdící  nepálené

skruž betonová šachetní TBS‐Q.1 100/25 D100x25x12 cm trouba železobetonová 8úhelníková, zesílená TZP‐Q D80x100x10 cm obrubník betonový silniční ABO 2‐15 100x15x25 cm

1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2005

2012

56

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH PRACÍ 2001-2012 Odvětví stavební výroby celkem 2001

2012

2001

2001 1,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 1,277

2001 1,000

2002 0,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 1,226

2002 0,958

1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 1,201

2003 0,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 1,188

2003 0,925

0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 1,158

2004 0,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 1,117

2004 0,860

0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 1,076

2005 0,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077

2005 0,834

0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045

2006 0,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026

2006 0,782

0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979

2007 0,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979

2007 0,742

0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930

2008 0,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935

2008 0,701

0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878

2009 0,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940

2009 0,710

0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889

2010 0,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953

2010 0,739

0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925

2011 0,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008

2011 0,801

0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003

2012 0,783 0,816 0,842 0,895 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000

2012 0,799

0,833 0,864 0,929 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000

Pozemní stavby

Vodohospodářské stavby

2001

2002

2002

2003

2003

2004

2004

2005

2005

2006

Inženýrské stavby

2006

2007

2007

2008

2008

2009

2009

2010

2010

2011

2011

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 1,252

2012

2001

2001 1,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 1,277

2001 1,000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2002 0,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 1,210

2002 0,969

1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 1,093

2003 0,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 1,174

2003 0,936

0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 1,056

2004 0,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 1,100

2004 0,880

0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 0,992

2005 0,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062

2005 0,847

0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954

2006 0,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016

2006 0,812

0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914

2007 0,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971

2007 0,773

0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871

2008 0,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933

2008 0,740

0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833

2009 0,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938

2009 0,750

0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845

2010 0,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967

2010 0,806

0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908

2011 0,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011

2011 0,887

0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999

2012 0,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000

2012 0,887

0,915 0,947 1,008 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000

1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 1,127

[email protected]  

57

INDEXY CEN STAVEBNÍCH DĚL 4-MÍSTNÝCH SKUPIN PODLE KLASIFIKACE CZ-CC ČSÚ; průměr od počátku roku; průměr roku 2005 = 100 CZ-CC 1110 1121 1122 1130 1211 1220 1230 1241 1242 1251 1252 1261 1262 1263 1264 1265 1271 2111 2112 2121 2122 2141 2142 2151 2152 2211 2212 2213 2214 2221 2222 2223 2224 2411 2412 2420

Název Budovy jednobytové Budovy dvoubytové Budovy tří a vícebytové Budovy bytové ostatní Hotely Budovy administrativní Budovy pro obchod Budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející Garáže Budovy pro průmysl Bud.skladů, nádrže, sila Budovy pro společenské a kulturní účely Muzea a knihovny Školy, univerzity a budovy pro výzkum Bud. pro zdravotnictví Budovy pro sport Budovy pro zemědělství Dálnice Místní a účelové komunikace Dráhy železniční dálkové Dráhy kolejové městské a ostatní Mosty a visuté dálnice Tunely a podchody Přístavy a plavební kanály Vodní stupně Vedení plynu, ropy a ostatních produktů dálková trubní Vedení vody dálková trubní Vedení dálková telekomunikační Vedení dálková elektrická Vedení plynu místní trubní Vedení vody místní trubní Vedení kanalizace místní trubní Vedení místní elektrická a telekomunikační Sportovní hřiště Ostatní stavby pro sport a rekreaci Ostatní inženýrská díla j. n.

2004 96,9 96,9 97,4 97,6 97,8 96,8 97,3 97,3 97,2 97,2 97,4 97,6 97,6 97,5 97,7 97,3 97,0 97,2 97,2 96,8 97,1 95,8 96,6 97,8 97,5 97,2 96,4 96,9 97,4 97,2 96,7 96,7 96,9 96,8 96,3 98,0

58

2005 99,8 99,9 100,0 100,1 100,4 99,8 100,3 100,3 100,1 100,1 100,3 100,1 100,1 100,0 100,2 100,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,2 99,7 99,4 100,1 100,0 100,5 99,6 99,9 100,4 100,5 99,9 99,9 99,9 100,2 99,9 101,3

2006 102,8 102,9 102,9 103,1 103,4 102,8 103,3 103,3 103,1 103,3 103,5 102,9 102,9 102,8 103,1 102,6 103,0 103,2 103,2 101,9 102,1 102,1 102,1 102,5 102,6 103,7 102,7 103,1 103,6 103,7 103,0 102,8 103,1 103,8 103,5 104,3

2007 107,9 107,9 107,1 107,4 108,0 107,6 107,6 108,0 107,7 107,6 106,9 107,2 107,4 107,2 107,8 108,0 107,0 107,3 107,3 105,2 105,5 106,0 106,6 105,9 105,9 108,3 106,8 108,5 107,3 108,3 106,7 106,7 108,5 107,1 108,3 108,1

ROK 2008 113,0 113,0 111,8 112,1 113,2 112,1 112,5 112,8 112,7 112,2 111,7 112,0 112,0 112,0 112,4 112,9 112,0 112,3 112,3 109,7 110,1 110,9 110,9 110,4 110,4 113,7 111,9 113,1 110,6 113,7 111,8 111,7 113,1 112,1 114,3 113,9

2009 113,9 114,0 112,7 112,9 114,2 112,3 113,5 113,1 113,5 112,3 112,2 113,4 112,9 112,9 112,9 113,8 112,8 114,2 114,2 113,0 113,4 111,3 113,6 113,0 113,0 115,3 114,8 114,0 112,0 115,3 114,4 114,3 114,0 114,4 117,4 116,9

2010 113,3 113,4 111,9 112,2 113,7 111,9 113,1 112,7 112,7 111,6 111,2 113,0 112,5 112,4 112,7 113,4 112,0 114,4 114,4 113,9 114,2 110,0 114,5 112,4 112,4 115,3 115,7 114,4 113,0 115,3 115,0 115,0 114,4 114,4 118,0 117,4

2011 112,8 113,0 111,4 111,6 113,5 111,7 112,6 112,1 112,1 111,2 109,9 112,5 112,4 112,0 112,5 113,1 111,1 113,4 113,4 112,7 113,0 108,6 114,5 111,8 111,8 115,0 115,2 114,3 113,4 115,0 114,5 114,6 114,3 113,0 117,2 116,2

2012 112,1 112,4 110,8 111,0 113,1 111,0 111,8 111,1 111,5 110,4 108,5 112,6 111,7 111,5 112,0 112,7 110,0 112,8 112,8 112,0 112,1 106,8 113,8 110,0 110,0 114,5 114,4 113,8 112,9 114,5 114,3 113,9 113,8 111,8 116,5 115,3

VYUŽITÍ CENOVÉ SOUSTAVY ÚRS VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Od 1. 9. 2012 začaly platit prováděcí vyhlášky zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách novelizovaného zákonem č. 55/2012 Sb. platným od 1. 4. 2012. Ve sbírce zákonů vydané 4. 7. 2012 byly vydány celkem 3 prováděcí vyhlášky, a to vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce a vyhláška č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. Pro využití Cenové soustavy ÚRS v oblasti přípravy zadávací dokumentace veřejných zakázek je rozhodující vyhláška č. 230/2012 Sb., která provádí § 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., konkrétně bod b), který stanoví, že „Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě ostatních náležitostí obsahovat i soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě“. Ve smyslu § 4 odst. 4 vyhlášky č. 230/2012 Sb. lze pro sestavení soupisu prací využít Cenovou soustavu, která obsahuje veškeré údaje nezbytné pro soupis prací. Přesnou definici a způsob použití Cenové soustavy uvádí § 11 vyhlášky a náležitosti soupisu prací potom § 5 až 10 vyhlášky. Cenová soustava ÚRS ve smyslu ustanovení vyhlášky č. 230/2012 Sb. splňuje veškeré náležitosti pro její použití při sestavování soupisu prací v rámci zadávací dokumentace veřejných zakázek. Na základě metodiky pro používání Cenové soustavy ÚRS se soupis prací veřejné zakázky na dodávku stavebních objektů provede dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. následujícím způsobem: 1. zatřídění objektu (dle § 3 vyhlášky) do Klasifikace stavební objektů – toto lze provést na základě dokumentu vydaného MMR a zveřejněného na webových stránkách Svazu podnikatelů ve stavebnictví nebo na základě interaktivního třídníku na webu www.cs-urs.cz 2. soupis prací (dle § 4–6 vyhlášky) odpovídá dle metodiky Cenové soustavy ÚRS položkovému rozpočtu s výkazem výměr za použití položek směrných cen: a. zatříděných dle Třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP), přičemž zatřídění je určující pro správné vazby na cenové a technické podmínky, měrné jednotky a další podstatné podmínky pro použití položek CS ÚRS b. popsaných tzv. „Plným popisem“, který vychází z textace katalogových listů Cenové soustavy ÚRS včetně příslušných poznámek k souborům cen c. s uvedenou odpovídající měrnou jednotkou konkrétní položky d. s množstvím odpovídajícím uvedené měrné jednotce a vypočteným na základě způsobů měření definovaných v cenových a technických podmínkách e. s postupem výpočtu množství položky uvedeným ve výkazu výměr (§ 7 vyhlášky)  

59

3. 4.

Cenové a technické podmínky, pokud nejsou součástí soupisu prací, jsou na základě požadavků na zajištění dokumentace ze strany zadavatele uvedených v ustanovení § 11 odst. 2) vyhlášky zpřístupněny pro potřeby veřejných zakázek na webu www.cs-urs.cz. Rozdělení nákladů na náklady stavebních (resp. inženýrských) objektů a provozních souborů a vedlejší a ostatní náklady uvedené v samostatných soupisech (§ 8–10 vyhlášky) odpovídá standardní struktuře nákladů používané v Cenové soustavě ÚRS.

Pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb stavebních objektů tedy lze využít oceňovací podklady Cenové soustavy ÚRS jako Katalogy popisů a směrných cen řady „S“ a „M“ a Sborník pořizovacích cen materiálů SPCM . Pro ocenění Vedlejších a Ostatních nákladů lze využít katalog 800-0 Vedlejší rozpočtové náklady, který nejenom strukturuje, ale také jednoznačně popisuje jednotlivé tituly těchto nákladů. Uvedené schéma zobrazuje členění nákladů stavby dle obvyklého členění nákladových složek a ve vazbě na členění dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. Vlastní sestavení soupisu prací, dodávek a služeb včetně zatřídění objektů, členění a struktury soupisů, uvedení konkrétních informací k položkám soupisu, odkazů do cenových soustav, elektronické podoby soupisu včetně dostupných výměnných formátů je věcí příslušného použitého SW vybavení zadavatele či uchazeče.

Celková cena stavby  Rozdělení nákladů podle vyhlášky č. 230/2012 Sb.  Náklady na stavební nebo  inženýrský objekt 

Vedlejší náklady 

Soupisy prací, dodávek a služeb

Soupis vedlejších nákladů 

Ostatní náklady 

1. a 2. stupeň  přípravy  stavby = jiná  Soupis ostatních  VZ  nákladů 

Obecné rozložení nákladů při rozpočtování  Základní rozpočtové náklady 

Náklady  spojené  s umístěním  stavby 

Směrné ceny 

Rozpočet 

DPH 

Vedlejší rozpočtové náklady 

Zařízení  staveniště 

Krycí list rozpočtu 

Náklady  vycházející  z jiných  požadavků  investora 

Projektová a  inženýrská  činnost,  příprava  realizace  stavby 

Souhrnný list rozpočtu 

[email protected]  

60

VYUŽITÍ SW PŘI TVORBĚ SOUPISU PRACÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Využití různých softwarových nástrojů je dnes běžným standardem ve stavebnictví i v dalších oborech. V případě tvorby soupisů stavebních prací veřejných zakázek, které mají leckdy řádově stovky i tisíce položek, toto platí „dvojnásob“. Tento softwarový princip je promítnut i v platném zákoně č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, kdy zadavatelé mají povinnost v rámci zadávací dokumentace přikládat soupis poptávaných prací s výkazem výměr i v elektronické podobě. Uchazeči o zakázku pak mají možnost elektronický soupis prací snáze ocenit a zadavatel následně může vzájemně porovnávat jednotlivé nabídky. Pojďme si proces tvorby soupisů prací i následující kroky rozebrat podrobněji. Základem celého procesu je samotná tvorba soupisu prací, jehož náležitosti pro veřejné zakázky definuje vyhláška č.230/2012 Sb. Protože tvorba soupisu prací je zpravidla časově i jinak velmi náročná, specializované stavebně ekonomické programy pro tvorbu rozpočtů a řízení stavebních prací se snaží přinést jejím uživatelům maximální komfort. Ať už to jsou databáze položek prací, materiálů a dalších informací, které mohou uživatelé snadno využít, různé automatické operace, uživatelská přívětivost, či vazba soupisů prací na další dokumenty v následujících fázích výstavby. Datové základny i funkce SW se samozřejmě liší v závislosti na konkrétním SW. Při tvorbě soupisů prací však kvalitní SW nástroje obvykle umožňují: • Strukturovat celkový soupis prací po objektech/provozních souborech, do jejích částí, dílů, aj. • Využívat komplexních informací, které poskytují cenové soustavy (např. cenová soustava ÚRS) pro vložení položek do soupisu i získání důležitých informací o obsahu cen, způsobu měření, aj. • Doplnit k položkám veškeré náležitosti, jakými jsou: o Pořadová čísla položek – zpravidla vkládána automaticky o Kódy položek s možností označení položky cenové soustavy, pokud je využita o Popisy položek, včetně možných poznámek a odkazů na případné další dokumenty o MJ a množství položek o Výkazy výměr k položkám – uvedení postupu výpočtu dané výměry položky, včetně možnosti vkládání odkazů na příslušné části projektové dokumentace, či další dokumenty • Automatické kontroly např. nulových výměr položek, nulových cen a další upozornění • Exporty elektronických soupisů prací s výkazy výměr do otevřených formátů s datovou strukturou - např. formáty typu Excel, XML, aj. Export probíhá do předdefinovaných formátů - šablon (např. šablona dle §13 Vyhlášky, a jiné splňující Vyhlášku)  

61

Obr. č. 1 – Příklad tvorby soupisu prací v SW KROS plus

Na obrázku č. 1 je uveden příklad dvou položek soupisu prací. V horní části obrázku jsou samotné položky – jejich pořadová čísla, kódy, popisy, měrné jednotky, množství – výměry a kontrolní orientační ceny. Při exportu si uživatel může zvolit, zda chce sestavu s cenami – kontrolní rozpočet, či bez cen – soupis prací. Panely vpravo slouží pro plné popisy a doprovodné poznámky, které upřesňují popisy položek a dolní panel pro tvorbu výkazu výměr. Především vlivem Vyhlášky je aktuálním tématem tvorba položkových soupisů prací tzv. Vedlejších nákladů a ostatních nákladů (například náklady na zařízení staveniště, aj). Při sestavení soupisu těchto nákladů si lze pomoci například softwarovou verzí třídníku Vedlejších  

62

rozpočtových nákladů, který je součástí Cenové soustavy ÚRS. Na obrázku č. 2 jsou v pravé části vidět položky třídníků, které lze přímo přenést do soupisu. V otevřeném okně vpravo je vidět podrobné vysvětlení obsahu těchto nákladů, aj. Obr. č. 2 – Ukázka třídníku VRN v SW KROS plus

Elektronický soupis prací, který zadavatel poskytne uchazečům ve výběrovém řízení, mohou uchazeči při tvorbě nabídky doplnit buď za pomocí volně dostupných – bezplatných SW (různé prohlížeče s možností doplnění cen, aj), nebo vlastního, či specializovaného SW. V případě manuálního vepsání cen je tvorba nabídky sice velmi jednoduchá, nevýhodou ale zůstává nepropojenost na podnikové ceny (např. firemní  

63

databáze jednotkových cen prací, materiálů, strojů, atd.) a podnikový systém. Odstranit tuto nevýhodu lze importem soupisu prací do vlastního firemně vyvíjeného SW (pro import lze využít specifikace o struktuře a formátech dat, získaných z informací v zadávací dokumentaci), anebo i zde lze využit celé řady specializovaných SW. Protože jen málokterá firma si může z ekonomických důvodů dovolit vývoj vlastního SW, je nejjednodušší užití specializovaného SW. Profesionální SW pro tvorbu rozpočtů a kalkulací umožňují snadné načtení zadání z běžně užívaných šablon soupisů prací, kalkulaci ve firemních cenách a export nabídky do původního zadání. Obr. č. 3 – Příklad exportní sestavy soupisu prací v SW KROS plus

Po doručení nabídek mohou zadavatelé v některých programech využít nástroj pro cenové srovnání nabídek podle jednotlivých uchazečů. Po importu ze známé šablony zadavatel získá velmi rychle přehledné porovnání – viz např. obr. č. 4. Obvykle programy nabízí i sledování a správu zakázky v realizaci, kdy po výběru uchazeče a zahájení realizace stavby lze se zakázkou dále pracovat – kontrolovat soupisy provedených prací, sledovat prostavěnost a zůstatky, evidovat dodatky a další.  

64

Obr. č. 4 – Příklad porovnání cenových nabídek uchazečů v SW KROS plus

Celkově komplexní ekonomické SW pro rozpočtování a řízení stavebních prací si díky své efektivitě v procesu přípravy staveb získaly své místo v sektoru veřejných zakázek, i v soukromém sektoru. Nabízí komfortní využití jak tvůrcům soupisů prací a kontrolních rozpočtů, tak i investorům, dodavatelům a dalším. [email protected]

 

65

AKTUÁLNÍ ZMĚNY LEGISLATIVY VE STAVEBNICTVÍ. V průběhu roku 2012 došlo k právní úpravě řady oblastí podnikatelské činnosti v odvětví stavebnictví. Přehled hlavních legislativních změn přikládáme. Většina rozhodujících právních předpisů byla připravována a přijímána za aktivní účasti Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (dále jen Svaz). Novela zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách s účinností od 1.4.2012 Novela uveřejněná pod č.55/2012 Sb. byla popsána již v rámci vydání Stavebnictví v kostce 2012. V roce 2012 bylo podstatné postupné vydávání prováděcích právních předpisů, ke kterému docházelo v průběhu první poloviny roku. Problémy způsobovala skutečnost, že účinnost zákona byla stanovena k 1.4.2012 avšak zásadní prováděcí předpisy byly vydány až s účinností od 1.9.2012. Tento časový nesoulad způsobil výpadek zadávání nových zakázek pro nepřipravenost zadavatelů a nejasné legislativní prostředí. Z prováděcích předpisů vyjímáme především vyhlášku 230/2012 Sb. o vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací a dodávek s výpisem výměr. O vydání tohoto právního předpisu Svaz dlouhodobě usiloval a příslušné expertní skupiny na jeho přípravě intenzivně pracovaly. Základním motivem právní úpravy je stanovení jasného obsahu zadávací dokumentace a vymezení jednoznačné odpovědnosti zadavatele za úplnost a správnost této dokumentace s tím, že přenášení dílčích odpovědností na uchazeče je nepřípustné. Podstatnou částí je rozsah doplnění dokumentace pro provedení stavby, podle vyhl. č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů o dokumentaci staveb, o výkazy výměr a popisy prací. Zadávací dokumentace v této formě určuje jednoznačně rozsah a druhy stavebních prací a použitých materiálů, což je nezbytná podmínka pro zpracování kvalitních nabídek ze strany uchazečů o veřejnou zakázku a umožňuje porovnávání nabídkových cen s cenovými soustavami specializovaných poskytovatelů. Druhou oblastí kvalitní přípravy a realizace staveb je stanovení obchodních podmínek pro stavební práce. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby vydané v r. 2007 pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj (koncipované pro všechny druhy staveb), jejichž aktualizace byla připravena, se nepodařilo převést do formy obecně závazného právního předpisu. Svaz připravil návrh vyhlášky, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Tento návrh byť v omezeném rozsahu stanovil základní obchodní podmínky. Přestože tento návrh prošel mezirezortním připomínkovým řízením, Legislativní rada vlády provedla jeho zásadní restrikci. Z textu byly vyňaty podstatné části s odvoláním na nedostatečná zmocňovací ustanovení ve vlastním zákoně a na nepřípustnou ingerenci do smluvní volnosti. Ze zpracovaného návrhu tak zůstalo prakticky nepoužitelné torzo publikované ve vyhl. č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Svaz při souvisejících jednáních s Ministerstvem upozorňoval výslovně na to, že oblast veřejných zakázek musí podléhat přísnější právní regulaci než sféra privátního podnikání. Ministerstvo pro místní rozvoj se pokusilo pomocí „Doporučení“ vyplnit chybějící části právního předpisu, tato forma však nebyla obecně přijímána zadavateli ani uchazeči. Ministerstvo

 

66

připravuje doplnění obchodních podmínek alespoň v rámci metodiky pro posuzování a schvalování projektů financovaných s využitím prostředků fondů Evropské unie. Poslední, nikoliv však významově je vyhláška č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. Název vyhlášky je poněkud zavádějící protože otázky účelnosti (nezbytnosti) veřejné zakázky a její odůvodnění je shrnuto pouze do dvou paragrafů textu s nízkou vypovídající hodnotou. Podstatou právní úpravy je, pro stavební práce, odůvodnění požadavků na technické kvalifikační předpoklady kde jednotlivé požadavky zadavatele pokud překračují rámec uvedených limitů musí zadavatel zdůvodnit. Tato právní úprava má za cíl zamezit stanovení nepřiměřených podmínek, které by mohly být formulovány ve prospěch předem vybraného uchazeče. K okruhu problémů souvisejících se zadávání veřejných zakázek lze ještě dodat, že pokles počtu vypisovaných zakázek ve druhém čtvrtletí a druhé polovině roku 2012 byl zapříčiněn nepřipraveností zadavatelů vypisovat nové zakázky podle nových pravidel, složitost a podrobnost zadávací dokumentace, která je sice ve prospěch kvality zadání, ale překračuje reálné možnosti „malých“ zadavatelů s nedostatečným personálním vybavením. Pro celkové zlepšení prostředí v zadávání veřejných zakázek bylo vytvořeno několik, vzájemně spolupracujících, administrátorů veřejných zakázek se kterou Svaz úzce spolupracuje.

skupin m.j. Komora

V současné době se živě diskutuje otázka o účelnosti další dílčí novelizace zákona 137/2006 Sb..ve vazbě na novou Směrnici EU, která by měla být schválena ve 2. pololetí 2013 a transponována do právního řádu České republiky s očekávanou účinností k 1.7.2015. Nová právní úprava přinese celou řadu zásadních změn proti současné praxi. Novela zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Novela byla publikována pod č. 350/2012 Sb. Zákon provádí některé změny ve struktuře a působnosti speciálních stavebních úřadů, rozsáhlá je nová právní úprava v oblasti územního plánování, včetně právní úpravy regulačních plánů, kde jsou některé postupy výrazně zjednodušeny. Změny jsou v rozsahu a charakteristice staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Na druhou stranu nezaznamenáváme výrazné zjednodušení a urychlení projednávání záměrů a povolování staveb, které byl očekáváno. Svaz k návrhu zákona uplatnil celkem 26 připomínek, které nebyly Ministerstvem pro místní rozvoj vypořádány. Připomínky se týkaly nepřehledné úpravy v části územního souhlasu u staveb nevyžadujících ohlášení, možnosti přezkumného řízení u staveb, které lze provádět na základě ohlášení atd..  

67

MMR neakceptovalo celý soubor připomínek Svazu k účasti dotčené veřejnosti v jednotlivých fázích povolovacího procesu. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. upravuje oblast účasti veřejnosti nad rámec požadavků evropské legislativy a umožňuje různým občanským aktivům (někdy i šikanózním způsobem) zasahovat do územního řízení. Novela zákona rozšířila dosavadní okruh účastníků řízení o účast dotčené veřejnosti i v rámci stavebního řízení, což nutně přinese řadů problémů ve fázi povolování staveb a vytvoří další prostor pro obstrukční jednání a soudní řízení. Zákon na druhé straně upravil a na základě zkušeností zpřísnil podmínky výkonu činností autorizovaných inspektorů, které byly oprávněně odbornou veřejností kritizovány. Změněny byly i sazby pokut za správní delikty fyzických a právnických osob souvisejících s porušením povinností vyplývajících ze stavebního zákona. V souvislosti s novelou stavebního zákona došlo i změnám navazujících právních předpisů s cílem jejich souladu s novou právní úpravou ve stavebním zákoně. Jde o vyhl.č.501/2006 Sb. (novela 431/2012 Sb.) o obecných požadavcích na využívání území, vyhl.č.500/2006 Sb. (novela 458/2012 Sb.) o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci, a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V přípravě je prozatím vyhl. č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb jejíž publikace je očekávána v závěru l. čtvrtletí 2013.. V současné době zasluhuje pozornost návrh zcela nové právní úpravy postavení stavebních úřadů. Návrh věcného záměru zákona vychází z principu oddělení statní správy v přenesené působnosti – činnosti stavebních úřadů – od výkonu funkcí samospráv v samostatné působnosti. Návrh zákona sleduje institucionální i personální oddělení činností s cílem snížit vnitřní podjatost úředníků stavebních úřadů působících pod vlivem osobní podřízenosti funkcionářů samosprávy. Stavební úřady by vytvářely samostatnou strukturu státní správy řízenou Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady. Koncepce vychází ze zásady již dříve proklamované – jedna stavba jeden úřad. Novela zákona 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění) Novela byla publikována pod č. 405/2012 Sb. a kromě vlastní problematiky vyvlastnění upravuje, mimo jiné, i zákon 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní vodní a energetické infrastruktury ve znění pozdějších předpisů. Zákon o vyvlastnění přináší nejen urychlení získávání práv k pozemkům a stavbám ale současně významně přispívá ke snížení nákladů přípravy staveb a k úsporám veřejných rozpočtů. Podstatou právní úpravy je především oddělení vlastního správního řízení o odnětí (omezení) práva od stanovení náhrady za tuto újmu.  

68

Urychlení spočívá v tom, že pokud nabude účinnosti rozhodnutí ve správním řízení je možné stavební záměr zahájit. Pokud nedojde pouze k dohodě o náhradě majetkové újmy nemá případné podání žaloby odkladný účinek. Druhou zásadní změnou je způsob stanovení ceny. Cena pozemku (případně budovy) se odvozuje od charakteru nemovitosti podle zápisu v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti o vyvlastnění, což v evropských poměrech je běžné. Zákon současně obsahuje celou řadu ustanovení, která brání libovůli vyvlastňovatele směřující k nespravedlivému znevýhodnění vlastníka pozemku/budovy. Jde především o řádnou nabídku k získání potřebných práv na základě uzavřené smlouvy, stanovení náhrady s přihlédnutím ke zvláštní povaze pozemku a délce držby nemovitosti dosavadním vlastníkem a celou řadu dalších ochranných opatření. Novela je spojena s právní úpravou urychlení výstavby dopravní , vodní a energetické infrastruktury, která nabyla účinnosti v základním rozměru již v roce 2009 a jejíž některé instituty (právě v oblasti postupů, lhůt) se překrývaly. Závěrem je potřebné upozornit, že v . 2012 došlo k přijetí nového Občanského zákoníku, který zásadním způsobem mění práva a povinnosti všech subjektů, zasahuje do všech oblastí života společnosti. Jde o rozsáhlý kodex, který v oblasti závazkových vztahů odstraňuje dualitu právní úpravy, sjednocuje typy a základní ustanovení smluv nyní platných ve vztazích mezi občany i podnikateli atd. atd.. Zákon ruší Obchodní zákoník (zákon 513/1991 Sb.) a jeho podstatnou část upravující právní poměry obchodních společností a družstev převádí do samostatného Zákona o obchodních společnostech a družstev (Zákon o obchodních korporacích – zákon 90/2012 Sb.). Nový občanský zákoník má 3081 paragrafů, zavádí celou řadu neobvyklých termínů i slovních spojení, je dílem, které pro adresáty právní normy, především občany, je velmi málo srozumitelný. Přijetí Občanského zákoníku vyžaduje změnu několika desítek dalších zákonů a blíže neodhadnutelný počet podzákonných právních předpisů. Tento soubor právních norem nebyl prozatím postoupen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Všechny tyto předpisy by měly vstoupit v účinnost dnem 1.1.2014. Doba na přípravu používání nového zákona se stále krátí a proto odborná veřejnost včetně podnikatelů navrhuje odložení účinnosti Občanského zákona a souvisejících zákonů o 1 rok tj. na 1.1.2015. [email protected]

 

69

INDEXY CEN RODINNÝCH DOMŮ průměr 2005 = 100 rok 2008

relat. váha

čtvrtletí 1.

Celkem ČR

rok 2009

2.

3.

4.

průměr roku

rok 2010

čtvrtletí 1.

2.

3.

4.

průměr roku

rok 2011

čtvrtletí 1.

2.

3.

4.

průměr roku

čtvrtletí 1.

2.

3.

4.

průměr roku

1000,0 125,6 130,6 133,2 133,2

130,7 131,4 129,7 128,4 127,1

129,2 127,0 127,4 127,4 127,7

127,4 129,2 130,3 129,8 128,8

129,5

Hlavní město Praha

90,4 118,7 124,1 124,6 123,6

122,8 121,3 120,3 117,7 116,3

118,9 119,5 119,3 117,9 121,5

119,6 122,1 119,6 116,2 113,5

117,9

Okresy Praha - východ, Praha - západ

74,4 122,4 125,1 126,9 126,6

125,3 123,1 118,7 119,3 121,3

120,6 119,5 117,6 118,9 120,1

119,0 120,8 121,3 119,9 118,3

120,1

Celkem ČR mimo hl. město Prahu a okresy Praha - východ, Praha - západ

835,1 126,6 131,8 134,7 134,8

132,0 133,2 131,7 130,4 128,8

131,0 128,4 129,1 129,2 129,0

128,9 130,7 132,2 132,1 131,4

131,6

Středočeský kraj mimo Prahu - východ, západ

157,4 126,8 131,6 134,4 133,7

131,6 131,0 129,5 129,5 129,1

129,8 127,7 126,4 126,0 126,0

126,5 128,7 130,5 129,7 128,6

129,4 128,3

Jihočeský kraj

72,9 126,9 130,1 132,3 130,0

129,8 127,2 127,3 127,2 124,0

126,4 121,4 122,9 123,3 121,9

122,4 124,1 127,7 130,4 131,1

Plzeňský kraj

55,4 119,8 128,5 128,3 126,1

125,7 124,9 123,9 123,4 121,1

123,3 118,6 119,3 121,3 123,0

120,6 126,4 129,7 130,2 128,8

128,8

Karlovarský kraj

19,1 136,5 140,2 139,2 136,4

138,1 137,4 142,4 145,9 147,2

143,2 148,8 150,7 149,1 146,2

148,7 147,8 148,4 146,9 146,0

147,3

Ústecký kraj

46,3 126,5 138,1 141,6 143,5

137,4 146,8 148,9 146,6 141,8

146,0 140,7 141,1 141,3 142,6

141,4 142,3 142,0 142,8 144,7

143,0

Liberecký kraj

37,6 123,6 128,1 132,3 135,1

129,8 132,4 130,3 129,5 127,3

129,9 126,5 126,6 126,7 127,9

126,9 130,3 132,7 131,9 128,8

130,9

Královéhradecký kraj

58,2 126,8 133,0 134,2 133,8

132,0 135,7 135,0 130,9 128,8

132,6 127,2 127,0 127,7 126,9

127,2 127,9 130,0 130,5 129,7

129,5

Pardubický kraj

47,9 122,1 125,3 128,3 130,6

126,6 133,0 132,0 127,5 124,3

129,2 126,0 127,9 127,4 128,1

127,4 132,0 133,1 131,5 130,6

131,8

Kraj Vysočina

46,4 119,9 125,6 129,1 127,0

125,4 121,4 116,4 116,2 117,0

117,8 117,3 116,7 117,4 115,1

116,6 115,2 116,8 115,5 114,4

115,5

118,6 126,3 129,9 134,1 134,5

131,2 130,9 128,2 126,3 124,6

127,5 127,4 130,2 129,4 128,6

128,9 128,6 128,0 127,2 126,3

127,5

Olomoucký kraj

44,0 135,3 140,6 142,7 144,2

140,7 146,0 149,9 151,4 146,0

148,3 143,7 145,2 143,7 144,6

144,3 147,8 148,9 148,7 149,3

148,7

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

59,8 127,7 132,1 136,7 138,4 71,6 131,4 137,5 141,2 143,4

133,7 131,6 124,3 122,6 122,8 138,4 144,4 141,6 138,5 138,2

125,3 123,6 125,3 127,0 125,8 140,7 138,6 139,2 139,3 139,9

125,4 125,2 126,3 126,7 125,4 139,3 142,4 144,6 145,0 144,1

125,9 144,0

Jihomoravský kraj

Celkem ČR mimo hl. m. Prahu a okresy Praha - východ, západ: do 1 999 obyv.

364,3 127,6 132,0 134,5 133,8

132,0 131,5 130,1 128,9 127,5

129,5 127,3 128,2 128,3 128,2

128,0 130,3 131,6 130,8 130,9

130,9

velikost

2 000 - 9 999 obyv.

211,0 126,0 131,9 135,6 136,6

132,5 136,4 134,9 134,2 133,7

134,8 134,5 134,1 132,8 133,9

133,8 136,4 138,7 140,1 138,7

138,5

obcí:

10 000 - 49 999 obyv. 50 000 obyv. a více

146,3 126,6 132,9 135,6 136,6 113,6 124,3 129,6 132,3 132,6

132,9 135,7 134,1 133,1 130,5 129,7 129,7 127,8 125,0 121,5

133,4 128,7 130,0 129,9 128,0 126,0 120,2 121,8 124,3 124,0

129,2 128,5 129,6 129,0 127,0 122,6 124,4 125,4 125,7 125,0

128,5 125,1

0 - 10

167,3 123,3 127,6 129,7 127,1

126,9 125,0 123,1 120,7 119,1

122,0 118,6 118,7 118,5 118,9

118,7 120,4 120,9 120,8 120,1

120,6

Celkem ČR: opotřebení

10 - 50

408,3 124,7 129,9 131,5 129,5

128,9 126,2 124,7 123,6 121,5

124,0 121,1 121,5 121,7 122,0

121,6 123,5 125,0 124,5 123,4

124,1

v %:

50 - 75 75 - 100

336,0 127,8 133,4 137,3 139,4

134,5 139,0 136,6 135,7 135,4 131,3 138,5 139,0 138,0 136,3

136,7 135,5 136,1 136,3 136,5 138,0 137,3 137,9 136,8 137,0

136,1 137,9 138,6 137,9 137,0

137,9 139,7

88,4

125,7

129,3

132,0

138,1

ČSÚ 11.3.2013

70

137,3

139,1

140,6

140,1

139,1

INDEXY CEN STAVEBNÍCH POZEMKŮ průměr 2005 = 100 rok 2008

relat. váha 1. Celkem ČR

rok 2009 průměr roku

čtvrtletí 2.

3.

4.

rok 2010 průměr roku

čtvrtletí 1.

2.

3.

4.

rok 2011 průměr roku

čtvrtletí 1.

2.

3.

4.

průměr roku

čtvrtletí 1.

2.

3.

4.

1000,0

132,1 135,9 139,1 140,2

136,8 140,2 139,0 139,4 141,6

140,1 143,7 145,4 146,8 147,8

145,9 147,8 146,3 144,4 142,9

145,4

Celkem ČR mimo hl. m. Prahu 471,4

128,5 132,8 135,0 134,2

132,6 132,8 131,6 133,1 137,8

133,8 143,0 145,7 146,8 148,9

146,1 151,3 152,3 151,6 150,5

151,4

Hlavní město Praha

a okresy Praha - východ, západ

518,1

135,5 138,7 142,8 145,7

140,7 147,1 145,8 145,2 144,9

145,8 144,2 144,9 146,7 146,7

145,6 144,5 140,6 137,4 135,5

139,5

Praha 1

199,3

117,7 116,7 119,1 120,5

118,5 126,7 132,1 137,5 136,5

133,2 130,9 131,0 134,3 132,0

132,1 124,4 113,9 106,7 101,5

111,6

91,8

135,0 143,1 146,8 145,9

142,7 140,2 134,4 131,3 132,5

134,6 132,5 132,3 130,5 130,0

131,3 129,2 128,1 129,4 137,7

131,1

227,0

151,3 156,3 161,9 167,7

159,3 167,8 162,4 157,5 157,4

161,3 160,5 162,2 164,2 166,5

163,4 168,4 169,1 167,5 164,5

167,4

Okresy: Praha - východ, Praha - západ

10,5

133,4 136,1 138,9 138,5

136,7 136,2 134,3 136,8 143,3

137,7 149,9 152,3 149,6 148,8

150,2 155,8 164,0 167,2 164,4

162,9

Středočeský kraj

68,7

137,4 143,8 147,0 146,1

143,6 144,2 145,1 150,5 156,4

149,1 159,8 159,6 158,5 161,1

159,8 164,2 165,4 164,9 164,7

164,8

Jihočeský kraj

47,6

110,9 111,6 113,1 114,2

112,5 114,9 113,5 113,9 116,5

114,7 117,4 114,6 111,6 113,5

114,3 116,6 118,4 117,7 115,3

117,0

Plzeňský kraj

16,2

127,4 129,5 129,4 129,9

129,1 132,5 133,5 133,6 134,8

133,6 135,9 134,6 131,6 130,0

133,0 132,0 135,4 136,8 135,4

134,9

Karlovarský kraj

16,2

125,3 134,9 141,4 138,2

135,0 130,8 123,7 120,7 121,0

124,1 121,8 121,6 122,0 126,0

122,9 132,4 139,3 145,3 149,3

141,6

Ústecký kraj

22,3

127,7 130,7 133,7 136,7

132,2 136,9 134,4 132,2 133,1

134,2 134,9 135,1 134,7 135,1

135,0 136,4 136,6 135,3 133,7

135,5

Liberecký kraj

15,7

149,7 154,7 161,1 162,0

156,9 156,2 148,8 143,6 143,0

147,9 149,2 155,9 157,6 158,0

155,2 159,9 162,7 162,5 162,1

161,8

Královéhradecký kraj

19,5

126,2 134,2 138,5 137,1

134,0 133,3 129,0 126,4 126,0

128,7 126,8 125,7 123,4 123,3

124,8 125,0 126,1 125,2 122,5

124,7

Pardubický kraj

26,8

149,4 164,1 166,5 157,9

159,5 154,2 156,1 158,5 157,6

156,6 157,3 159,5 160,4 157,1

158,6 154,1 155,0 157,3 158,0

156,1

Kraj Vysočina

20,0

120,8 123,5 126,5 128,2

124,8 128,0 128,1 128,7 130,6

128,9 134,6 137,4 137,7 133,9

135,9 132,3 136,2 142,3 145,3

139,0

Jihomoravský kraj

98,6

123,3 123,9 124,2 124,0

123,9 123,7 121,6 124,8 138,1

127,1 153,2 162,3 168,1 175,8

164,9 182,7 183,3 178,8 174,9

179,9

Olomoucký kraj

18,8

137,7 145,5 148,8 146,7

144,7 146,2 147,7 150,5 152,6

149,3 153,2 153,6 155,4 159,6

155,5 161,4 159,3 155,4 154,3

157,6

Zlínský kraj

41,3

123,9 128,5 129,8 127,0

127,3 123,3 121,4 122,7 125,0

123,1 125,8 124,5 122,0 121,1

123,4 121,6 122,5 123,1 123,2

122,6

Moravskoslezský kraj

59,7

130,8 134,9 136,9 137,0

134,9 136,4 136,4 137,0 140,5

137,6 146,5 153,4 158,0 158,3

154,1 156,8 155,3 154,7 154,3

155,3

Praha 2, 3, 6 Praha 4 - 5, 7 - 28

Celkem ČR mimo hl. m. Prahu a okresy Praha - východ, západ: do 1 999 obyv.

37,8

127,7 132,7 135,9 134,9

132,8 132,6 131,5 133,2 135,1

133,1 135,3 134,6 134,4 135,8

135,0 138,3 140,9 140,9 137,6

139,4

velikost

2 000 - 9 999 obyv.

37,0

135,6 141,4 144,7 143,7

141,4 140,9 138,6 138,2 138,6

139,1 139,0 139,9 140,9 141,3

140,3 142,1 144,4 146,6 147,0

145,0

obcí:

10 000 - 49 999 obyv.

144,0

127,5 133,4 136,1 136,5

133,4 137,1 138,3 140,1 141,3

139,2 142,1 141,9 141,9 144,0

142,5 147,5 150,1 151,0 150,9

149,9

50 000 obyv. a více

252,6

128,1 131,3 132,8 131,5

130,9 129,2 126,8 128,4 136,1

130,1 145,2 150,4 152,4 154,8

150,7 156,7 156,4 154,2 152,7

155,0

156,2

138,5 146,0 152,1 153,4

147,5 151,9 151,9 153,1 156,0

153,2 160,2 160,9 160,2 162,6

161,0 167,1 168,2 165,6 163,3

166,1

843,8

131,0 134,0 136,7 137,8

134,9 138,1 136,6 136,9 138,9

137,6 140,6 142,5 144,3 145,0

143,1 144,3 142,3 140,4 139,1

141,5

Celkem ČR: samostatné pozemky jako součást prodeje komplexní nemovitosti

ČSÚ 11.3.2103

71

Index stavební produkce - mezinárodní porovnání (sezónně očištěné, průměr roku 2010 = 100)

125

DE PL 100

AT EU2 CZ SK

75

50 1 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 91011121 2 3 4 5 6 7 8 9101112 2005 Zdroj: Eurostat

2006

EU27

2007

ČR CZ

2008

2009

Německo DE

Polsko PL

72

2010

2011

Slovensko SK

2012

Rakousko AT