ZÁVĚRY KONFERENCE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY Štrasburk, 21. – 22. listopadu 2008 „Podniky sociální ekonomiky: dynamika na trhu a v teritoriích Evropy“ Zorganizovaly CEGES, ICOSI a SOCIÁLNÍ EKONOMIKA EVROPA
Stupňování globalizace bez pravidel, do kterého jsme nyní zahrnuti a nadvláda (diktát) peněz, které je všudypřítomná vyvolaly vzestup rizik mimořádné závažnosti, přičemž názorně demonstrovaly škodlivost takového systému, který je orientován pouze na maximalizaci zisku upřednostňovanou před všemi ostatními hledisky. Tato krize dnes masivně a přímo zasahuje do našich ekonomik, a to aniž by bylo možné stanovit v jakém stupni a do kdy se její důsledky budou projevovat. Potvrzuje, více než kdy jindy, závažnost a místo jiného ekonomického přístupu: sociální ekonomiku. Sociální ekonomika tedy nabízí zcela spolehlivou alternativu, se kterou je možno počítat a která nabízí reálné perspektivy pro budování světa více humánního, více solidárního a méně schopného lidstvo vystavovat pravidlům nezvladatelné globalizace. Je to tedy v tomto kontextu a uprostřed této krize, co sektor sociální ekonomiky, zejména pak prostřednictvím této konference, chce připomenout své hodnoty, smysl své angažovanosti, svou péči o sociální spravedlnost a ekonomickou demokracii. Způsoby demokratického řízení podniků sociální ekonomiky dovolují, už více než jedno století, rozvíjet se v ekonomiku otevřenou a konkurenceschopnou, a to při respektování žen i mužů zapojených do jejího vývoje. Za plány na záchranu oznámené téměř všemi evropskými i národními orgány, v naléhavé reakci na tuto krizi, aktéři sociální ekonomiky apelují na provedení strukturálních a trvalých reforem. Mají-li být nezbytně provedeny cestou regulace trhů či vypracováním jasnějších transparentnějších norem pro podniky všech sektorů, chtěli bychom opakovaně potvrdit, že podniky sociální ekonomiky jsou díky své kapacitě schopny přinášet novátorské odpovědi na ekonomické potřeby a musí s nimi být jednáno způsobem odpovídajícím jejich významu. Evropská unie a státy, které ji tvoří musí zajistit a respektovat různorodost ekonomických aktérů a pluralitu způsobů podnikání v rámci Unie. Z tohoto pohledu je sociální ekonomika, vzhledem k reprezentovaným alternativám, zdrojem bohatství, neboť je pro naše ekonomiky nositelem trvalých řešení. Sociální ekonomika se do historie zapsala svou dobrovolnou sociální transformací, jejímž cílem je stálé směřování k dobru občanů. Nastal čas začlenit podniky sociální ekonomiky do centra pozornosti evropské agendy. Sociální ekonomika: základní složka evropského ekonomického a sociálního modelu Sociální ekonomika je charakterizována velkou diversifikací svých aktérů: družstva, vzájemně zajišťovací společnosti („mutuálky“) asociace, nadace a další organizace a podniky, které sdílejí základní charakteristiky sociální ekonomiky.
Reprezentuje všechny sektory ekonomických i sociální aktivit: služby v oblasti průmyslu, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství a rybolovu, v sektoru bankovním a pojišťovacím, přičemž se opírá o prokázané kompetence a přichází se špičkovými technologiemi, stejně jako je aktivní v různých oblastech orientovaných na začleňování znevýhodněných osob. Reprezentuje podniky všech velikostí, počínaje podniky aktivními na celosvětové úrovni a konče mikropodniky s lokální působností. Sociální ekonomika reprezentuje 10 % evropských podniků, tj. 60 % z celkové zaměstnanosti v EU. Týká se jednoho ze tří evropských občanů. Podniky sociální ekonomiky, podniky osobní, jsou definovány charakteristikami a hodnotami, které sdílejí: -
prvořadost člověka a sociální cíl podnikání obrana a uplatňování principů solidarity a zodpovědnosti spojování zájmů svých členů-uživatelů s zájmy veřejnými demokratická kontrola členy dobrovolnost a otevřenost členství autonomie řízení a nezávislost ve vztahu k veřejné správě mobilizace svých prostředků a podstatných přebytků ve prospěch služeb orientovaných na trvalý rozvoj, služeb členům a služeb ve veřejném zájmu
Evropská konference sociální ekonomiky ve dnech 21. – 22. listopadu 2008 se zaměřila na podniky sociální ekonomiky z pohledu legislativního a z pohledu evropských politik, stejně jako na pohled z úrovně národní, regionální i místní. Zdůraznila, že vhledem k tomu jak účinně přispívá k realizaci ekonomických a sociálních cílů EU, měla by mít sociální ekonomika možnost prosperovat a rozvíjet svůj potenciál a tudíž musí mít možnost těžit z politických, legislativních a operativních podmínek. Předchozí evropské konference se upínaly na prokazování důležitosti podniků sociální ekonomiky, stejně jako na jejich privilegované postavení jakožto partnera pokud jde o témata evropská, stejně jako témata sociální soudržnosti, začleňování, partnerství. Požadavek vypracování statutu evropského družstva byl korunován úspěchem a skonči přijetím Statutu Evropské družstevní společnosti. Štrasburská konference se věnoval nástrojům legislativním a postavení, které aktéři sociální ekonomiky zaujímají v evropských politikách, ve směrnicích a nařízeních. Nedostatečné institucionální uznání představuje velkou překážku pro rozvoj podniků sociální ekonomiky a omezuje roli, kterou by mohly hrát v rozvoji opravdové demokratické ekonomiky jakožto prvky nezbytné diversifikace podnikatelských modelů. Model navrhovaný podniky sociální ekonomiky představuje opravdovou alternativu vůči koncentraci kapitálu, jejíž přemíra nás zahlcuje. Tento model podnikání, charakterizovaný jedinečností schváleného statutu umožňuje spojovat zejména hodnoty solidarity a principy řízení a vytváří skutečnou sílu pro konstituování evropského sociálního modelu, přičemž se připojuje k zakladatelským hodnotám EU.
2
Po nastolení demokratické politiky, účastníci zdůrazňují nezbytnost nastolení skutečné demokratické ekonomiky, kterou je třeba zavést ve všech zemích Unie i mimo ni. Toto téma bude vytvářet jeden z prvních prvků interpelací, se kterými se reprezentanti aktérů sociální ekonomiky budou obracet na evropské politické strany v procesu obnovování Evropského parlamentu v r. 2009. V průběhu konference 21. – 22. listopadu 2008 ve Štrasburku její účastníci diskutovali následující otázky: - evropská politika podnikání - svoboda podnikání a skutečné uznání pluralitní společnosti - kvalita zaměstnání a evropský sociální dialog - vztahy mez veřejným zájmem, pravidly trhu a konkurence a aktérů sociální ekonomiky v právní úpravě EU - postavení a povaha inovace v rámci soudržnosti sociální a teritoriální - respektování identity podniků sociální ekonomiky při aplikování evropských pravidel konkurence - podniky sociální ekonomiky v rámci partnerství Evropa-Středomoří Pokud jde i tyto otázky, účastnící konference se obracejí se svými úvahami a doporučeními na členy parlamentů evropských i národních, na evropské politické strany, na Evropskou komisi a na úřady pověřené v jednotlivých zemích evropskými záležitostmi. I - UZNÁNÍ PLURALITY ZPŮSOBŮ PODNIKÁNÍ Hodnoty sdílené podnikateli sektoru sociální ekonomiky jsou uváděny do života prostřednictvím schválených statutů. Je naprosto nezbytné uznání těchto specifických statutů evropskou legislativou. Pokud jde o ekonomické aktéry, podniky sociální ekonomiky požadují rovnost v zacházení, ale současně přepokládají respektování svých specifik ve srovnání s kapitálovými společnostmi a ne jenom nějakou „asimilaci“, která by mohla být akceptovatelnou formou čistého a zjednodušeného zevšeobecnění procesu sociálního podnikání, což odmítáme. Podnikat jinak umožňuje zvýhodňovat společníky (členy) před akcionáři. To má svoji odezvu nejenom ve způsobu řízení, ale rovněž v účetní struktuře našich podniků. Článek 48 Smlouvy o EU uznává pluralitu podnikatelských forem. Jestliže byl uznán statut Evropské družstevní společnosti (SCE), nelze to vnímat jinak, než jako jednu etapu směrem k uznání dalších evropských statutů podniků sociální ekonomiky: „mutuálky“, asociace, nadace. Požadujeme tedy od Evropské komise, aby předložila příslušnou studii o „mutuálkách“ a sociacích a dále podobnou studii týkající se nadací. Účastníci konference sociální ekonomiky žádají, aby tyto návrhy byly podporovány stejně, jako podobné iniciativy týkající se sociální ekonomiky jsou podporovány v Evropském parlamentu a v Hospodářském a sociálním výboru. Příští české a švédské předsednictví Evropské unie musí zahrnou tyto požadavky do svých agend a zajistit jejich pokračování, jak to bylo navrženo – ale bohužel bez očekávaného výsledku – francouzským předsednictvím Evropské unie.
3
Návrh francouzského předsednictví EU zavést raději značku než evropský statut asociací vyvolal jasné výhrady ze strany řady vystupujících řečníků, stejně jako návrh vytvořit „statut spolkového podniku“, který by byl odlišný od shora požadovaného statutu asociací. Aktéři sociální ekonomiky zkompletují své návrhy, které v této otázce již byly předloženy. Tyto statuty vycházejí z opravdové ekonomické demokracie. Tato otázka se netýká pouze členských států Evropské unie. V rámci rozvíjení vztahů, např. s našimi partnery z oblasti Středozemí (specielně v rámci evropské-středozemní sítě sociální ekonomiky:ESMED), jsme zaregistrovali, že asociace, družstva, „mutuálky“ jsou tam zásadními aktéry ekonomického rozvoje, ekonomické a sociální demokracie a nabízejí služby, které tamní teritoria potřebují. Uznání podniků sociální ekonomiky v sídle EU posílí evropsko-středomořské aktéry, stejně jako podnikatele, tvůrce zaměstnanosti, bohatství, kteří usnadňují přístup k základním sociálním službám. Účastníci konference požadují, aby aktéři sociální ekonomiky středozemní oblasti byli uznáni v rámci nového barcelonského procesu a v Unii pro středozemí. Pro nové členské státy a v rámci budoucího rozšiřování je záhodno vytvářet, posilovat a podporovat podniky sociální ekonomiky, aby z jedné strany bylo možno garantovat harmonický rozvoj jejich sektorů a na straně druhé pak bdít nad rozšiřováním modelu jak ekonomického, tak i sociálního, který tvoří sociální ekonomiku. Evropská pravidla týkající se konkurence nesmí být aplikována stejným způsobem na podniky, které mají odlišnou právní a finanční strukturu. Podniky sociální ekonomiky potřebují zabezpečující právní rámec založený na uznání jejich specifických hodnot, který by jim umožnil operovat ve stejném teritoriu a stejnými prostředky jako subjekty ostatních podnikatelských forem. Tento rámec by měl být vydefinován během dialogu mezi komunitárními institucemi a zejména pak dialogu Komise s různými komponenty sociální ekonomiky a jeho potřeby se zjevně projevila v průběhu aktivit vedených proti družstvům. Aktéři sociální ekonomiky se bouří proti skutečnosti, že konkurenční právo aplikované na podniky sociální ekonomiky se může lišit v závislosti od velikosti podniku. Družstvo, „mutuálka“, asociace nemění svá pravidla podle toho, zda je či není MSP. II – PODNIKY SOCIÁLNÍ EKONOMIKY: VÝJIMEČNÉ POSTAVENÍ V EVROPSKÉ KONSTRUKCI Podniky sociální ekonomiky (velmi malé, malé a velké) představují neoddiskutovatelnou realitu v našich společnostech a jsou činné ve všech sektorech aktivit, jak už bylo uvedeno. Jestliže v četných případech nevyvolávají obecná pravidla žádné větší problémy, pak v některých oblastech situace není stejná. V rámci vytváření pravidel vnitřního trhu a pravidel nekalé konkurence, budí některé z těchto aktivit zvláštní pozornost, zejména těch, které se týkají oblasti Služeb veřejného zájmu (SIG) a Sociálních služeb veřejného zájmu (SSIG). „SSIG plní životní funkci a odpovídají základním cílům sociální politiky“, jak nám řekl Vladimír Špidla, evropský komisař zodpovědný za sociální politiku, v průběhu Fóra SSIG ve dnech 28.-29. října 2008. Jestliže tedy tomu tak opravdu je, pak v rámci evropských pravidel je to vnitřní trh, který by měl být opravdu kompatibilní s veřejným zájmem a ne naopak. Pokud tedy jde o SSIG, jsou to tedy pravidla trhu, která by měla být adaptována na specifika těchto služeb.
4
Účastníci vítají cestovní mapu předloženou během francouzského předsednictví EU a vítají angažovanost projevenou Evropskou komisí v obnovené sociální agendě mající zajistit, aby pravidla vnitřního trhu a konkurence usnadňovala zajišťování sociálních služeb kvalitních, dosažitelných a životaschopných, včetně těch, které jsou nabízeny podniky sociální ekonomiky. V průběhu této konference se aktéři sociální ekonomiky zamýšleli nad kompatibilitou mezi pravidly komunitárního práva (vnitřní trh) a těch regulujících služby mající charakter veřejného zájmu, tak jak jsou prezentována. Musíme v Evropě podporovat veřejný zájem, zejména pak obranou sociálních a zdravotních služeb veřejného zájmu (SSIG) vysoké kvality a pro všechny občany. Otázka pověření, veřejných zakázek a státní pomoci musí být vyjasněna pro skupinu aktérů a my požadujeme, aby byl vypracován bezpečný právní rámec. Je jasné, že podniky sociální ekonomiky musejí být uznávány jak z pohledu základního, tak i funkčního. Služby veřejnosti musí být pojímány jako veřejný zájem. Jestliže aktéři sociální ekonomiky nemohou být vyňati z pravidel trhu, pak je jasné, že tato musejí být adaptována na služby, kterých se dotýkají. Takové služby, které jsou zmiňovány v Chartě základních práv EU a v čl. 86 § 2 Smlouvy musí být považovány za univerzální. Aplikace Lisabonské smlouvy, především čl. 14 a jejího 9. protokolu posílí právní strukturu , která je založena na službách veřejného zájmu. Otázka transpozice Směrnice služeb je hlavním předmětem stojícím před členskými státy a místními samosprávami, z nichž doposud ne všechny vzaly v úvahu budoucí změny a my je vyzíváme, aby se věnovaly tomuto problému. Na poli různých aktivit sociální ekonomiky, podniky, specielně družstva a „mutuálky“ jsou konfrontovány s významnými akty: totiž s účetními normami. Diskuse o účetních normách ukazují nepochopení fungování družstev a „mutuálek“ ze strany mezinárodních expertů, kteří se podílejí na definování evropských pravidel. Je třeba brát v úvahu zvláštnosti podniků sociální ekonomiky , zejména pak v oblasti členských podílů družstevníků.
III. EVROPSKÉ PODNĚCUJÍCÍ POLITIKY PRO PODNIKY V rámci lisabonských cílů zavedla EU politiky podněcující pomoc a podporu rozvoji podniků a konkurenceschopnosti teritorií. V kontextu zvyšující se a zintenzivňující konkurence si podniky sociální ekonomiky přejí nadále se prosazovat a zároveň zůstat věrné svým kořenům a svým hodnotám. Podniky sociální ekonomiky požadují, aby jejich specifika a zvláštní povaha byly vzaty v úvahu při implementaci podnikové politiky a v rámci příslušných akcí. V centru našeho zájmu v roce 2008 byly tři otázky a všechny byly projednávány na této konferenci:
5
1. SBA/SPE Podniky sociální ekonomiky musí nalézt své skutečné místo v rámci prací na vypracování a přijetí Zákona o malých podnicích (SBA) a Stanov evropské soukromé společnosti (SPE). Je nutné vzít na vědomí, že národní a evropská pravidla stanoví stejná pravidla a jsou často inspirována jednotným přístupem, především přístupem soukromých kapitálových podniků, které apriori, jsou velice zřídka kompatibilní s družstevním nebo „mutuálním“ modelem. V rámci textů týkajících se Stanov evropské soukromé společnosti (SPE), které jsou v současné době diskutovány, požadujeme, aby podniky sociální ekonomiky byly rovněž zakladateli těchto stanov, a aby SPE mohly mít i formu podniku sociální ekonomiky. Vyzýváme Komisi, aby v Evropě zaručila skutečnou svobodu podnikat a svobodu volby statutu pro všechny podniky a pro všechny občany, kteří jsou podnikateli a aby jim bylo umožněno přijmout statut, který je nejvhodnější s ohledem na jejich specifika. Aktéři sociální ekonomiky si opravdu přejí pluralitní ekonomiku. 2. INOVACE Naše organizace musí být schopny využít podněcujících politik EU, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly stimuly pro inovativní akce uskutečňované podniky. Určitý počet inovativních opatření je pravidelně zaváděn v sektoru sociální ekonomiky. Inovace nesmí být omezena jen na technologickou inovaci, ale měla by mít inovační dimenzi sociální a manažerskou. (Evropská komise by měla rovněž podporovat inovaci v oblastech organizace, řízení, zlepšování ekonomických modelů, atd. Podniky sociální ekonomiky neustále inovují, aby mohly uspokojit nové potřeby svých členů a vytvářejí nové služby nebo produkty pro optimalizaci řízení podniků. Tyto formy inovací by měly být schopny využívat výhod stejného typu podpor jako jsou poskytovány technologickým inovacím). Převzetí podniku pracovníky je toho perfektní ukázkou a mělo by být na úrovni EU silně podporováno, především prostřednictvím finančních možností poskytovaným pracovníkům, kteří provádějí převzetí a v rámci SBA. To může představovat jak relevantní odpověď, tak i návrh aktérů sociální ekonomiky v reakci na situaci současné krize. Podniky sociální ekonomiky litují skutečnosti, že sdělení Komise o klastrech (skupinách), které bylo publikováno v říjnu 2008, neuznává existenci sítí sociálních podniků a jejich přínos pro rozvoj teritorií. 3. TERITORIA Podniky sociální ekonomiky přispívají k sociální a teritoriální soudržnosti, protože mezi jejich mnohé charakteristiky patří skutečnost, že nemohou být převzaty a nemohou být přemístěny. Jsou zakotvena v teritoriu a mají vysokou kapacitu pro adaptaci a zavádění sociálních a ekonomických inovací. Za posledních dvacet let bylo možné vytvořit veřejněsoukromá partnerství, která představují přidanou hodnotu mezi místními/regionálními úřady a řadou aktérů sociální ekonomiky s využitím místních, národních a evropských zdrojů. V mnoha případech tato partnerství umožnila jít za čistě ekonomické vztahy a zahájit společnou činnosti při přípravě programů určených na založení a implementaci společné strategie pro trvale udržitelný místní rozvoj. V poslední Zelené knize o teritoriální soudržnosti: „Přeměna teritoriální odlišnosti ve výhodu“ (06/10/2008), Evropská komise přemýšlí o možnosti širšího zapojení do zpracovávání a implementace politik, které jsou nutné pro dosažení teritoriální soudržnosti.
6
• •
•
Sociální ekonomika Evropa (SEE) a někteří z jejích členů neopomíjejí formulovat svá pozorování a reagovat u Evropské komise Již účastníci konference zdůraznili, že nadešla doba, kdy by se Komise měla zavázat kontrolovat a monitorovat aplikaci politiky partnerství členskými státy, kterou v současné době podporuje, aby došlo ke skutečnému zapojování zástupců sociální ekonomiky, asociací a nevládních organizací do místních programů, které podporuje a financuje. Evropská komise (EK) by měla také zlepšit své hodnocení dopadu , který má sociální soudržnost na teritoriální soudržnost, aplikovat jiné indikátory než HDP, jako např. jsou sociální a environmentální indikátory a zajistit lepší integraci indikátorů sociální soudržnosti a teritoriální soudržnosti.
V rámci Svazu pro Středomoří, musí být podniky sociální ekonomiky brány v úvahu politickými představiteli v rozvojových projektech, především v rámci iniciativy pro Středomoří. Evropsko-středomořská síť sociální ekonomiky (ESMED) může být považována za vhodnou platformu pro začátek zapojení sociální ekonomiky do Svazu pro Středomoří. Abychom využili výzev globalizace, tak teritoriální vazby (svazky) - nové nebo posílené by měly být užitečné. Aktéři sociální ekonomiky se musí aktivně do těchto svazků zapojit. Bylo by také vhodné aplikovat model „sociálně odpovědného teritoria“ (TSR), jinými slovy model, ve kterém teritorium zaměřuje svůj rozvoj na principy trvalé udržitelnosti, přičemž v rámci těchto dynamických procesů integruje sociální, ekonomické a environmentální dimenze a zároveň aplikuje nové formy řízení, které umožní aktérům a místní populaci zapojit se do tvorby specifických principů, na nichž by měly politiky být založeny. Přístupy tohoto typu byly podpořeny Bristolskou dohodou (prosinec 2005). S ohledem na tyto aspekty jsou aktéři sociální ekonomiky v teritoriích často průkopníky sociální inovace a adaptace nutné na uspokojení potřeb místní populace.
IV. PODNIKATELÉ: ZAMĚSTNAVATELÉ VE VŠECH TERITORIÍCH EVROPY Podniky sociální ekonomiky (PSE) jsou klíčovými aktéry v rozvoji teritorií a trvalého rozvoje, především při implementaci zaměstnavatelských politik, které řadí pracovníky do centra podnikatelských projektů. Pomocí své praxe a způsobů podnikání vytvářejí kvalitní pracovní místa, která nepodléhají možnosti přesunu v kontextu otevřené ekonomiky a konkurenčního trhu. Podniky sociální ekonomiky jsou sociálně odpovědné. Je to proto, že byly schopné ukázat svou kapacitu pokud se týká tvorby pracovních míst, boje proti exkluzi a podpoře odlišností. Aktéři sociální ekonomiky vyzývají evropské zákonodárce, aby s nimi úžeji spolupracovali se záměrem dosáhnout těchto cílů, především tím, že vezmou v úvahu jejich sociálně ekonomickou identitu. Skutečně by chtěli zavedení různých hodnotících nástrojů, jako je společenská závěrka podniků (le bilan sociétal). Proto jsou v současné době v centru evropského ekonomického a sociálního rozvoje a jasně reagují na cíle Lisabonské strategie.
7
Odlišné praxe sociálního dialogu praktikované v různých evropských zemích na různých úrovních – mezi-oborové, sektorové, podnikové – a v různých měřítcích – národní, regionální – slouží k posílení efektivnosti realizovaných politik a přispívají k podnikové sociální odpovědnosti. Kromě toho, mají aktéři sociální ekonomiky schopnost se strukturalizovat takovým způsobem, aby se mohli zapojit do sociálního dialogu a být konsultováni, aby uplatnili své návrhy, pokud se týká zaměstnanosti a sociálních politik. Zaměstnavatelé sociální ekonomiky vyzývají Evropskou komisi, aby: - uznala přínos podniků sociální ekonomiky, především specifický přínos pro priority Evropské sociální agendy, zlepšováním kvality pracovních míst pomocí školení a celoživotního vzdělávání, zlepšováním lidského kapitálu, zvyšováním počtu pracovních míst pro mladé lidi a aktivním způsobem stárnutí. - oficiálně uznala přínos podniků sociální ekonomiky ve prospěch cílů Evropské unie, především v oblasti zaměstnanosti, nejenom v textech Evropské unie, ale především v rámci revize Lisabonské strategie. To by posloužilo k posílení sociální dimenze Evropské unie a sociální ekonomika by mohla být schopna nalézt své pravé místo v tomto kontextu. - podpořila členy sociální ekonomiky v mezi-sektorovém sociálním dialogu o ekonomických a sociálních politikách EU na evropské úrovni a v rámci každého členského státu
DALŠÍ DOPORUČENÍ: • Již několik let žádají aktéři sociální ekonomiky o zavedení statistik a o obnovení Observatoře pro malé a střední podniky s kategorií sociální ekonomiky. Rovněž účastníci Konference vyzývají Komisi a členské státy, aby podpořily vytvoření národních statistických registrů podniků sociální ekonomiky, aby zakládaly národní satelitní účty pro institucionální sektor a pro odvětvovou činnost a umožnily zahrnout tyto informace do Eurostatu. Tento požadavek byl nedávno stanoven v rámci zprávy z vlastní iniciativy Evropského parlamentu o sociální ekonomii (the Toia report). • Pokud se týká školení, by bylo velice významné poskytnout evropským administrátorům školení v oblasti sociální ekonomiky, vzhledem k současnému nedostatku příslušných vědomostí. • Na evropské úrovni Komise podporuje vzdělávací programy pro rozvoj podnikatelského ducha. Školení o všech modelech podniku, včetně podniků sociální ekonomiky, by měly být nadále rozvíjeny se školami a univerzitami, i v rámci odborného školení. • Výměny mezi aktéry sociální ekonomiky by měly být vyhledávány a podporovány v rámci všech programů spolupráce (politika sousedství). V rámci Evropskostředomořského partnerství, bychom rádi opětovně vyhlásili naše přání pracovat ve prospěch trvalého ekonomického a sociálního rozvoje, založeného na mírovém dialogu a vzájemných znalostech mezi různými kulturami a národy. Veřejné a místní úřady a Evropská komise musí poskytnout nový popud ke vzájemných vztahům mezi zeměmi na obou březích Středomoří.
8
•
Nakonec k otázce institucionální podpory: - gratulujeme Evropskému parlamentu k iniciativě navrhnout zprávu o sociální ekonomii, a EHSV za rozhodnutí pracovat na vlastní iniciativě ve formě zprávy o pluralitě forem podniků. - od nového Parlamentu požadujeme pokračování práce meziparlamentní skupiny sociální ekonomiky v Evropském parlamentu - chtěli bychom rovněž, aby národní veřejné organizace a instituce EU věnovaly více pozornosti práci realizované sektorem sociální ekonomiky v rámci Skupiny III Hospodářského a sociálního výboru (EHSV). - požadujeme, abychom na úrovni Komise měli jednoho kompetentního partnera, který by mohl mít formu „inter-services Unit“ a působil by jako styčný bod mezi různými generálními ředitelstvími a byl by odpovědný za záležitosti týkající se podniků sociální ekonomiky. - pokud se týká členských států, chtěli bychom dosáhnout rozvoje zvýšené a užší spolupráce mezi různými ministry nebo ministerskými úřady, které jsou odpovědné za oblast sociální ekonomiky, abychom posílili zviditelnění sociální ekonomiky a iniciovali společné akce na evropské úrovni.
9
EVROPSKÁ KONFERENCE O SOCIÁLNÍ EKONOMII STRASBOURG, 21. A 22. LISTOPADU 2008 DOPORUČENÍ Evropská konference o sociální ekonomii, která se konala ve dnech 21. a 22. listopadu 2008 hledala místo podniků sociální ekonomiky v rámci evropské legislativy a politiky i na národní, regionální a místní úrovni. Konference zdůraznila, že vzhledem ke skutečnosti, že sociální ekonomika přispívá efektivním způsobem k dosažení sociálních a ekonomických cílů EU, měla by proto mít možnost vzkvétat a rozvíjet svůj veškerý potenciál. Aby toho mohla dosáhnout, musí mít možnost využívat výhod příslušných politických, legislativních a operačních podmínek. Podniky sociální ekonomiky vyzývají Evropskou komisi, aby: - uznala specifičnost podniků sociální ekonomiky, jejich modelů působení a jejich závazků - zaručila svobodu podnikání v Evropě pro všechny občany, kteří jsou podnikatelé ve formě kapitálových společností a společností založených na partnerství. - podpořila vytvoření národních statistických registrů - jmenovala jednoho kompetentního partnera ve formě „Inter-service Unit“, který by působil jako styčný bod mezi různými generálními ředitelstvími - zavedla školení o sociální ekonomii pro evropské úředníky a podpořila sociální ekonomii v rámci vzdělávacích programů - schválením tří nových evropských stanov pro: „mutuálky“, asociace a nadace uznala pluralitu forem podnikání - integrovala PSE (Podniky Sociální Ekonomiky) do všech podpůrných a rozvojových opatření, která jsou poskytována v rámci Evropských podněcujících politik pro podniky. Pokud se týká konkurence, podniky sociální ekonomiky vyzývají Evropskou Komisi, aby : - se zdržela aplikace evropských pravidel o konkurenci jednotným způsobem na podniky, které mají odlišné právní a finanční struktury - definovala bezpečný právní rámec pro podniky sociální ekonomiky, založený na uznání jejich specifičností, a tím jim umožnila působit na stejné úrovni jako ostatním formám podnikání. - definovala tento rámec pomocí dialogu mezi komunitárními institucemi, především mezi Komisí a různými komponenty sociální ekonomiky. Nutnost tohoto rámce byla dále zdůrazněna akcemi, které jsou v současné době vedeny proti podnikům, působícím v rámci družstevního systému. - se zdržela aplikace zákona o hospodářské soutěži na podniky sociální ekonomiky v závislosti na jejich velikosti. Družstvo, vzájemná společnost nebo asociace, nezmění svůj systém podle toho mohou-li nebo nemohou-li být malým a středním podnikem.
10
Zaměstnavatelé sociální ekonomiky vyzývají Evropskou komisi, aby: - uznala přínos podniků sociální ekonomiky, především při naplňování priorit Evropské sociální agendy, a to zlepšováním kvality pracovních míst pomocí školení a celoživotního vzdělávání, zlepšováním lidského kapitálu, zvyšováním počtu pracovních míst pro mladé lidi a zajišťováním aktivního stárnutí. - oficiálně uznala přínos podniků sociální ekonomiky ve prospěch cílů EU, především v oblasti zaměstnanosti, jak v textech EU, tak především v rámci revize Lisabonské strategie. To bude sloužit k posílení sociální dimenze EU a sociální ekonomika by měla být schopna nalézt své skutečné místo v tomto kontextu. - podporovala složky sociální ekonomiky v mezi sektorovém sociálním dialogu o ekonomických a sociálních politikách na evropské úrovni i v rámci každého členského státu V rámci Svazu pro Středomoří a budoucího rozšíření EU, podniky sociální ekonomiky vyzývají Evropskou komisi, aby: - uznala aktéry sociální ekonomiky v oblasti Středomoří v novém procesu z Barcelony a ve Svazu pro Středomoří - vytvořila, posílila a podporovala podniky sociální ekonomiky v nových členských státech a v rámci budoucího rozšíření, aby byl zaručen jak harmonický rozvoj jejich sektoru, a tak zajištěno rozšíření jak sociálního, tak ekonomického modelu, které tvoří nedílnou součást sociální ekonomiky. S ohledem na SGI a SSGI vyzývají podniky sociální ekonomiky Evropskou komisi, aby: - zajistila, že interní trh a pravidla hospodářské soutěže usnadní implementaci kvalitních sociálních služeb, které by byly jak přístupné, tak životaschopné, včetně těch, které poskytují podniky sociální ekonomiky zapojené do této oblasti činnosti. - poskytla SSGI a teritoriálním úřadům bezpečný rámec pro jejich rozvoj. S ohledem na soudržnost teritorií Evropy, vyzývají podniky sociální ekonomiky Evropskou komisi, aby: - podporovala zavedení nových indikátorů, které umožní zajistit spojení mezi přínosem PSE a sociální, teritoriální a environmentální soudržností a podporovala partnerství mezi různými aktéry, kteří se nacházejí v teritoriích Evropy. - neomezovala inovaci pouze na technologickou inovaci, ale rozšířila ji i na sociální a manažerskou inovaci. Převzetí podniku pracovníky je perfektním obrazem této situace a mělo by být podporováno na úrovni EU, především prostřednictvím finančních možností přiznaných pracovníkům, kteří se převzetí účastní a v rámci SBA.
Překlad: Mgr. Jiří Svoboda Daniela Tillová DA ČR Leden 2009
11
