INDIKÁTORY TRENDŮ EKONOMIKY, VNITŘNÍHO TRHU, CESTOVNÍHO RUCHU ODRAZ KRIZE

Úvodní poznámka Dosavadní průběh roku 2009 potvrzuje v reálném vývoji jak mezinárodního, tak tuzemského cestovního ruchu očekávané důsledky hospodářské krize. Celosvětové přehledy, jakož i národní statistiky příjezdů hostů do jednotlivých regionů a zemí přinášejí převážně doklady o poklesu návštěvnosti, příjmů ze zahraničního cestovního ruchu, ale i o zhoršených ekonomických výsledcích participujících odvětví na turismu. Nepříznivé ekonomické vlivy způsobily, že se již v roce 2008 ve světě podstatně zpomalily meziroční příjezdy návštěvníků až po pokles vykázaný za druhé pololetí 2008. Region Evropy jako celek zůstal v počtu příjezdů na úrovni roku 2007 jen díky výsledku střední a východní Evropy. Pokles cestovního ruchu v České republice měl generálně stejné příčiny jako vývoj ve světě, nicméně byl a je provázen i dalšími vlivy a výkyvy, které rozebírají příslušné části této studie. Navíc jako vážné negativní jevy poškozující cestovní ruch se v posledních měsících projevila podnikatelská selhání některých subjektů (cestovní kanceláře, letecká doprava a ekonomické těžkosti plynoucí z omezené poptávky v ubytování a pohostinství). Tato studie shrnuje maximum současně dostupných informací, provádí jejich adekvátní analýzu a naznačuje další možná východiska do konce roku 2009, event. pro následná období. Vedle rozboru výsledků I. a II. čtvrtletí 2009, se práce v případech, kdy byly získány kompletní údaje za předchozí – již také krizový rok 2008, vrací k vyhodnocení jeho výsledků jak v cestovním ruchu, tak i v souvisejících ekonomických činnostech hlavně ve službách. Studie využívá široký statistický servis o cestovním ruchu ČSÚ, analýzy MF ČR, podněty MMR, poznatky výzkumných a poradenských agentur ad.

1. Makroekonomické prostředí a vývoj cestovního ruchu Následující přehled demonstruje již od III. čtvrtletí 2008 zhoršování rozhodných ukazatelů ekonomické výkonnosti od průmyslu, stavebnictví, přes zahraniční obchod až do oblasti služeb, maloobchodu, dopravy a cestovního ruchu. Vývoj je doplněn o poslední údaje za II. čtvrtletí a za celé I. pololetí 2009. Toto porovnání sleduje možnost komplexního posouzení závažných výsledků a jejich souvislostí s dosahem nejen národním, ale současně též s mezinárodním přesahem, který je s ohledem na charakter ekonomiky ČR zvlášť důležitý. Hodnocení vychází z poslední červencové Makroekonomické predikce MF ČR a z prezentace ČSÚ o tvorbě a užití HDP za II.čtvrtletí 2009 z 8. 9. 2009. Nepochybně, oslabuje je značná obtížnost v oceňování bezprostředního a zvláště budoucího vývoje. Výsledek BÚPB za II. čtvrtletí 2009 vč. zpřesnění za rok 2008 je zahrnut podle prezentace ČNB ze dne 7. 9. 2009.

1.1 Indikátory trendů ekonomiky INDIKÁTORY TRENDŮ EKONOMIKY, VNITŘNÍHO TRHU, CESTOVNÍHO RUCHU ODRAZ KRIZE Meziroční indexy (vesměs ze st.c.) HDP (stálé ceny) x) Spotřeba domácností (st. ceny) x) Průmyslová výroba Stavební výroba Obrat zahraničního obchodu Tržby maloobchodu (G 45+47) Tržby ve službách (H, I, J, L, M a N ) z toho tržby pohostinství (I 55+56) tržby doprava (H49-53) tržby CK, CA, průvodci (N 79) Cestovní ruch- příjezdy do HUZ celkem toho nerezidenti rezidenti přenocování v HUZ celkem toho nerezidenti rezidenti Příjmy ze zahraničního CR Výnos – čisté příjmy ze zahraničního CR

ROK 2008 102,6 103,3 100,4 100,6 99,7 102,8 100,3 92,6 99,8 92,3

III/4 2008 IV/4 2008 102,9 100,5 103,0 103,5 104,2 86,8 104,8 96,6 98,9 88,6 104,6 97,4 102,3 96,4 92,8 90,0 103,3 93,6 93,8 82,2

I/4 2009 95,5 101,8 81,0 88,6 80,6 96,0 91,8 87,4 89,3 93,8

II/4 2009

I/2 2009

94,5 101,6 81,2 100,0 78,8 95,4 89,5 89,1 87,3 83,1

95,0 101,7 81,1 95,2 79,7 95,7 90,6 88,4 88,2 87,9

99,0 99,5 98,5

96,6 99,6 94,0

95,1 93,7 96,9

91,6 82,9 101,0

91,4 91,3 91,5

91,5 87,8 96,5

96,2 97,0 95,4 97,5 87,8

94,4 97,3 92,2 89,3 80,0

92,3 92,4 92,2 95,9 95,0

91,3 81,4 102,3 92,7 76,8

91,4 89,9 93,1 90,5 85,1

91,4 86,1 97,3 91,5 81,2

x) podle údajů ČSÚ z 8. 9. 2009 a z časových řad

konstrukce přehledu: MAG Consulting

2

Graf č. 1: Meziroční indexy vybraných indikátorů trendů ekonomiky, vnitřního trhu, cestovního ruchu 105 100 95 90 85 80 III/4 2008

IV/4 2008

I/4 2009

II/4 2009

HDP (stálé ceny)

tržby v pohostinství (I 55+56)

tržby CK, CA, průvodci (N 79)

příjezdy do HUZ

příjmy ze zahraničního CR

Předchozí přehled ukazuje vedle zdrojových propadů HDP rovněž jeho výdajovou stránku, ze které vyplývá, že ještě ve IV. čtvrtletí 2008 rostla spotřeba domácností o 3,5 % s tím, že tento proces pokračoval s nižší intenzitou i v I. a II. čtvrtletí 2009, kdy se spotřeba domácností zvýšila o 1,8 %, resp. o 1,6 %, vedle toho rostly i výdaje institucí vládního sektoru o 4,3 %, resp o 2,7 %. Naproti tomu pokles tvorby hrubého kapitálu se ve II. čtvrtletí dále prohloubil z 18,1 % v I. čtvrtletí na 24,9 % ve II. čtvrtletí. Samotná tvorba fixního kapitálu poklesla ve II. čtvrtletí „pouze“ o 7,2 %, výrazně se snížily zásoby.

1.2 Hrubý domácí produkt a hrubá přidaná hodnota Pokud jde o zdrojovou či nabídkovou stránku ekonomiky, měl podle zprávy ČSÚ z 8. 9. t. r. na meziroční propad HPH největší vliv zpracovatelský průmysl , ve II. čtvrtletí (o 12,8 %), energetika (o 21,9 %), obchod vč. motoristického segmentu a prodeje PHM (o 8,3 %), doprava (o 7 %) a podnikatelské služby (o 4,2 %). Podstatným jevem je rovněž konstatovaný pokles zaměstnanosti, která se ve II. čtvrtletí t. r. snížila meziročně o 1,6 %. Pro kontinuitu a konfrontaci výsledků zahrnujeme v této části opakovaně též aktuální versi „Satelitního účtu cestovního ruchu“ TSA (Tourism Satelite Account) publikovanou v lednu t. r . Podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě – HPH vyjádřil za poslední vyčíslený rok 2007 TSA ve výši 2,6 %, podíl na hrubém domácím produktu – HDP 2,9 %. Nyní vzniká aktuální otázka, jak se projeví krizový vývoj ve vyhodnocení TSA v následných letech, resp. již za rok 2008 a posléze 2009.

3

Vývoj HPH a HDP a cestovního ruchu v letech 2003 – 2007 (podle TSA T 11.1) Ukazatel (v mil. Kč) Hrubá přidaná hodnota celkem HPH (zc) Hrubý domácí produkt HDP Produkce CR (zc) Mezispotřeba CR (kc) Podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě HPH (v %) Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu (zc) HPH CR – Charakteristická odvětví HPH CR – Související odvětví HPH CR – Nespecifická odvětví HPH CR – Charakteristická odvětví (v %) HPH CR – Související odvětví (v %) HPH CR – Nespecifická odvětví (%) Daně CR HDP CR Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu HDP (v %)

20031)

20041)

20051)

20062)

20073)

2 359 848 2 596 097

2 535 127 2 814 160

2 678 523 2 987 125

2 903 688 3 218 977

3 185 273 3 539 995

215 365 135 865

231 581 148 338

223 865 143 286

224 387 146 102

239 275 155 180

3,4

3,3

3,0

2,7

2,6

79 500 55 553 20 044 3 902 69,9 25,2 4,9 8 832 88 332

83 243 58 611 21 032 3 600 70,4 25,3 4,3 16 638 99 882

80 578 55 169 22 349 3 061 68,5 27,7 3,8 16 028 96 607

78 285 53 176 22 296 2 813 67,9 28,5 3,6 17 088 95 374

84 095 57 844 22 901 3 350 68,8 27,2 4,0 17 688 101 783

3,4

3,5

3,2

3,0

2,9

1) Revidovaná data; 2) Revidovaná semi-definitvní data; 3) Předběžná data; (zc) Základní ceny; (kc) Kupní ceny; Pramen: CSÜ 19.1.09

* * *

4

1.3 Vývoj mezinárodního cestovního ruchu Vývoj mezinárodního cestovního ruchu byl v roce 2008 podle údajů World Tourism Organization (UNWTO) postižen projevy hospodářské krize natolik, že se meziroční nárůst příjezdů návštěvníků v roce 2008 značně zpomalil na 1,8 % z 6,9 % v roce 2007. Zpomalení pokračuje v roce 2009 s tím, že v lednu 2009 došlo ve světě k meziročnímu úbytku o 6,6 %, v únoru o 10,3 %, v březnu k dosud nejpronikavěji o 13,3 % a v dubnu již méně – o 2,3 %. V regionu Evropy jsou tyto úbytky stejně jako ve střední a východní Evropě ještě pronikavější. Souhrnné údaje vyjadřuje následující přehled, bližší údaje o vývoji počtu příjezdů v posledním období vč. příjmů zachycují tabulky v závěrečné části studie. Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu podle WTO (v mil. příjezdů)

SVĚT

v tom Střední a východní Evropa

Evropa

2007 počet

904

487,3

96,5

Přírůstek 2007/2006 – v %

6,1

4,2

5,5

2008 počet

922

487,9

98,9

Rok 2008/2007

1,9

0,1

2,5

I. pololetí 2008/7

6,0

3,4

4,6

II. pololetí 2008/7

- 1,3

- 2,5

0,3

leden 2009/2008

- 7,8

- 7,4

- 13,4

únor 2009/2008

- 10,3

- 13,2

- 15,0

březen 2009/2008

- 13,3

- 18,1

- 14,9

duben 2009/2008

- 2,3

- 3,3

- 10,3

Přírůstek – úbytek v%

Pramen: UNWTO, 2009

Graf č. 2: Přírůstky/úbytky příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu podle WTO (v %) 10 5 0 -5

Rok I. pololetí II. pololetí leden únor březen duben 2008/2007 2008/7 2008/7 2009/2008 2009/2008 2009/2008 2009/2008

-10 -15 -20 SVĚT

Evropa

v tom Střední a východní Evropa

5

2. Ekonomické přínosy a nároky zahraničního cestovního ruchu Podle údajů ČNB ze 7. 9 . 2009 vykázal běžný účet platební bilance ve II. čtvrtletí 2009 schodek 29 mld. Kč. Poměr schodku běžného účtu platební bilance k HDP v b. c. (na roční bázi) se pod vlivem pohybu v jiných položkách BÚ podle odhadu ČNB snížil na 2,6 %. V zahraničním cestovním ruchu se ve II. čtvrtletí 2009 oproti II. čtvrtletí 2008 snížily hrubé příjmy o 9,5 %, výdaje o 5,3 %, z čehož vyplývá pokles bilance zahraničního CR za II. čtvrtletí oproti bilanci ZCR za II. čtvrtletí 2008 o 14,9 %, oproti II. čtvrtletí 2007 o 22,1 %. Navazující údaje za celé I. pololetí vyplývají z následujícího přehledu: Makroekonomické souvislosti zahraničního cestovního ruchu Rok

Ukazatele, kriteria

I. pololetí

Roční predikce MAG 2009 z března 115 120

z června 110 – 115

ze září 115 120

36,796

65 - 70

60 – 65

65 - 70

28,336

23,005

45 - 50

45 - 50

45 - 50

4,3

4,1

4,8

X

X

X

5,2

5,3

5,0

5,7

X

X

X

37,8

34,6

35,3

31,2

X

X

X

0,460

0,516

0,343

0,251

X

X

X

6 680

6 649

3 095

2 716

103,8

99,5

102,5

87,8

5 800 6 000 88,0 90,0

5400 5600 80,0 – 84,0

5400 5600 80,0 – 84,0

2007

2008

2008

2009

Příjmy ze ZCR v mld. Kč

129,009

130,738

65,343

59,801

Výdaje na ZCR v mld. Kč

73,486

77,518

37,007

Saldo příjmů a výdajů na ZCR v mld. Kč

55,523

53,220

4,2

Podíl obratu ZCR (příjmy+výdaje) na obratu zahraničního obchodu v % Podíl příjmů ZCR na vývozu zboží do zahraničí v% Podíl příjmů ZCR na vývozu služeb v rámci BÚ PB v % Relace kladného salda bilance ZCR k výsledku obchodní bilance (obchodní bilance = 1) Příjezdy nerezidentů do HUZ v tis. - meziroční index

Pramen: ČNB PBBÚ za I/4 2009, září2009; propočty MAG

Graf č. 3: Příjmy a výdaje na ZCR (v mld. Kč) 140 120 100 2007

80 60

2008

40

I. pololetí 2008

20

I. pololetí 2009

0 Příjmy ze ZCR

Výdaje na ZCR

Saldo příjmů a výdajů na ZCR

6

2.1 Predikce měnového vývoje Predikce pro rok 2009 vychází z předpokladu, že v důsledku dopadu krizových jevů v hospodářství dojde k celkovému poklesu příjmů ze zahraničního cestovního ruchu minimálně v rozmezí 12 - 15 %. S ohledem na velké nejistoty v možných odhadech vývoje jsou intervaly predikce široké. Původní predikce z června se jeví nadále jako opodstatněná i v září.

Vliv měnového vývoje Měna mld.Kč CZK mil. EUR mil. USD

Položka – index

2007

Kladné saldo bilance ZCR v mld.

2008

I. pololetí 2008

I. pololetí 2009

55,523

53,220

28,336

23,005

Meziroční index kladného salda

88,7

95,8

95,5

81,2

Kladné saldo bilance ZCR v mil.

1 998,8

2 130,7

1 126,1

849,6

Meziroční index kladného salda

90,5

106,6

106,8

75,4

Kladné saldo bilance ZCR v mil.

2 737,5

3 133,3

1 725,4

1 134,7

Meziroční index kladného salda

98,6

114,5

123,0

65,8

Pramen: ČSÚ, ČNB září 2009, propočty MAG

Pro hodnocení vývoje měnových dopadů jsou uvedeny údaje o skutečném a předpokládaném kursovém vývoji podle poslední červencové predikce MF ČR. Vývoj kursů Měnové relace Směnné kurzy nominální roční průměr CZK/EUR index zhodnocení předch. rok = 100 roční průměr CZK/USD index zhodnocení předch. rok = 100

2006

2007

2008

predikce 2009

28,34 105,1 22,61

27,76 102,1 20,31

24,94 111,3 17,03

26,8 93,2 20,0

105,9

111,3

119,2

85,0

Reálný směnný kurz vůči EA – 12 (index ukazuje meziroční reálné zhodnocení CZK proti EUR, deflováno deflátory HDP) Index průměr 2005 = 100 104,0 107,6 119,1 112 zhodnocení předchozí rok = 100 104,0 103,4 110,7 94,3 Pramen: MF ČR – červenec 2009

7

Graf č. 4: Vývoj směnných nominálních kurzů 31 29 27 25 23 21 19 17 15

28,34

27,76

26,8 24,94

22,61 20,31

20 17,03

2006

2007

2008

CZK/EUR

predikce 2009

CZK/USD

Následující přehled ukazuje ekonomické výsledky zahraničního cestovního ruchu v časovém sledu posledních tří let v kontextu s bilancí služeb běžného účtu platební bilance. Již v roce 2008 klesl meziročně čistý příjem ze ZCR v důsledku zrychleného růstu výdajů na ZCR; letošní pokles čistého výnosu vzniká snížením hrubých příjmů s tím, že výdaje v I. pololetí poklesly jen velmi mírně. Ještě v I. čtvrtletí t. r. výdaje rostly (104,8 %), ve II. čtvrtletí poklesly (94,7%), z čehož resultuje celkové snížení (99,4 %).

2.2 Bilance zahraničního cestovního ruchu Příjmy, výdaje a bilance ZCR ve vazbě s bilancí služeb platební bilance v I. pololetí 2007 – 9 Index I/2 08/07

(mil. Kč)

I/2 2007

I/2 2008

Bilance služeb BÚPB

26 432,1

44 402,5

30 698,7

Příjmy bilance služeb

160 236,9

185 241,7

191 557,0

60 730,8

65 343,4

133 804,8

140 839,2

výdaje na ZCR

31 045,6

37 007,3

119,2

čistý přínos ZCR

29 685,2

28 336,1

95,5

z toho příjmy ZCR Výdaje bilance služeb

107,6

I/2 2009

59 801,1

Index I/2 09/08

Index I/2 09/07

91,5

98,5

36 795,9

99,4

118,5

23 005,2

81,2

77,5

160 858,3

Podle BU platební bilance za II/Q 2009 – ČNB, září2009

8

V delší časové řadě se příjmy a výdaje na ZCR dosud vyvíjely takto: Příjmy, výdaje a bilance ZCR v časové řadě Období

Příjmy z cestovního ruchu mil. Kč

1995 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 index 08/07 I/2 2008 I/2 2009 index I/2 09/08

76 301 124 902 115 071 118 133 96 289 100 310 107 232 111 839 124 744 129 009 130 738 101,3 65 343 59 801 91,5

mil. €

Výdaje na cestovní ruch

mil. USD

2 224,1 3 453,8 3 231,4 3 466,0 3 125,1 3 150,0 3 369,1 3 758,0 4 403,4 4 648,4 5 245,2 112,8 2 596 2 206 85,0

mil. Kč

2 875,2 3 870,8 2 981,9 3 105,7 2 941,4 3 553,7 4 188,4 4 660,6 5 540,9 6 382,9 7 722,2 121,0 3 978 2 942 74,0

mil. €

43 330 61 121 49 370 52 802 51 549 54 419 58 398 57 777 62 174 73 486 77 518 105,5 37 007 36 796 99,4

Bilance příjmů a výdajů

mil. USD

1 263,1 1 690,1 1 386,4 1 549,2 1 673,0 1 708,9 1 835,7 1 941,9 2 195,2 2 649,6 3 114,5 117,5 1 470 1 356 92,2

1 632,8 1 894,2 1 279,4 1 388,1 1 574,7 1 927,9 2 280,9 2 405,6 2 754,4 3 645,4 4 588,9 125,9 2 253 1 807 123,0

mil. Kč

mil. €

32 971 63 781 65 701 65 331 44 740 45 891 48 834 54 062 62 570 55 523 53 220 95,9 28 336 23 005 81,2

961,0 1 763,7 1 845,0 1 916,8 1 452,1 1 441,1 1 533,4 1 816,1 2 208,2 1 998,8 2 130,7 106,6 1 126 850 75,5

mil. USD 1 242,4 1 976,6 1 702,5 1 717,6 1 366,7 1 625,8 1 907,5 2 255,0 2 775,5 2 737,5 3 133,3 114,5 1 725 1 135 65,8

Pramen: PBBÚ ČNB září 2009, propočty MAG

Graf č. 5: Příjmy, výdaje a bilance ZCR v letech 2000 - 2009 (v mil. Kč) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000

2001

2002

Příjmy z CR

2003

2004

2005

Výdaje na CR

2006

2007

2008

I/2 2008

I/2 2009

Bilance příjmů a výdajů

Podle vlastní metodiky poskytuje souhrnný a strukturovaný pohled na přínosy aktivního příjezdového cestovního ruchu satelitní účet cestovního ruchu TSA v části „příjezdový cestovní ruch“, kdy „spotřeba příjezdového cestovního ruchu“ je brána jako celkový objem prostředků vydaných na CR nerezidenty do navštívené země (v tomto případě ČR) v letech 2003 – 2007 (podle aktualizace TSA z 19. 1. 2009):

9

2.3 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR v letech 2003 – 2007 (podle TSA T1) Ukazatel v mil. Kč

20033)

20043)

20053)

20064)

20075)

Jednodenní návštěvníci

16 104

19 026

19 774

20 069

21 414

Turisté

78 842

91 589

94 486

96 459

99 137

5 103

6 495

6 894

7 693

8 087

100 048

117 110

121 153

124 221

128 639

298

346

357

364

409

Ubytování

20 133

23 385

24 128

24 621

25 830

Stravování

20 846

24 266

25 051

25 565

26 006

Doprava

11 240

13 568

14 180

15 134

16 321

Zboží

39 427

46 116

47 705

48 604

49 989

Ostatní

8 104

9 428

9 731

9 933

10 084

Tranzitující Návštěvníci celkem v tom podle produktu: Služby CK/CA 2)

* Výdaje včetně odhadované části výdajů zaplacených nerezidentem předem ve své zemi směřujících do české ekonomiky 1).Prostředky alokované do ČR se v kategorii služby CK/CA samostatně nevyčleňují; 2) Odpovídá maržím CK, CA či průvodců; 3) Revidovaná data; 4) Revidovaná semi-definitvní data; 5) Předběžná data; Pramen: CSÜ 19.1.09

10

3. Výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení 3.1 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Pokles příjezdového cestovního ruchu ve II. čtvrtletí 2009 pokračoval. Proti roku 2008 se počet přenocování a počet příjezdů do sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních snížil stejnou mírou - o 8,6 %. Větší propad se přitom projevil u zahraničních návštěvníků – v počtu přenocování o 10,1 %, v příjezdech o 8,7 %, kdežto u domácích hostů v přenocování o 6,9 % a v počtech příjezdů o 8,5 % Více než roční klesající trend v návštěvnosti potvrzují čtvrtletní indexy přenocování a počtu příjezdů: Meziroční indexy počtů přenocování a příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení PŘÍJEZDY celkem toho nerezidenti rezidenti PŘENOCOVÁNÍ celkem toho nerezidenti rezidenti

II. čtvrtletí 2008

III. čtvrtletí 2008

IV. čtvrtletí 2008

I. čtvrtletí 2009

II. čtvrtletí 2009

99,6

96,6

95,1

91,6

91,4

99,6 99,7 95,8

99,6 94,0 94,4

95,4 96,4

93,7 96,9 92,3

92,4 92,2

82,9 101,0 91,3

95,4 92,2

91,3 91,5 91,4

81,4 102,3

89,9 93,1

Pramen pro veškeré tabulky s návštěvností: RI ČSÚ ze 17. 8. 2009; Časové řady ČSÚ; propočty MAG Consulting

Graf č. 6: Meziroční indexy počtů přenocování a příjezdů do HUZ 105 100 95 90 85 80 II. čtvrtletí 2008 III. čtvrtletí 2008 IV. čtvrtletí 2008

I. čtvrtletí 2009

II. čtvrtletí 2009

příjezdy nerezidenti

příjezdy rezidenti

přenocování nerezidenti

přenocování rezidenti

Ve II. čtvrtletí 2009 se poněkud zmírnily poklesy u nerezidentů s tím, že u rezidentů (přesto, že motivující Velikonoce byly ve II. čtvrtletí) došlo ke snížení pod úroveň 2008. Výsledky za celé I. pololetí vyznívají lépe z hlediska návštěvnosti rezidentů, u zahraničních návštěvníků se naplňují předpovědi výrazného poklesu – více pak u přenocování. Při porovnání celého posledního ročního období (III. čtvrtletí předešlého roku až II. čtvrtletí běžného roku) je celkový výsledek poněkud lepší než za I. pololetí 2009 vlivem předchozích období; nadále se potvrzuje zkracování pobytů. Bližší údaje jsou v následujících přehledech:

11

Počty hostů a přenocování v I. a II. čtvrtletí 2009 v návaznosti na předchozí období Rok/index počet 2006 počet 2007 index 2007/6 Počet 2008 Index 2008/7 počet I/4 2008 počet II/4 2008 počet I. pololetí 2008 počet III/4 2008 počet IV/4 2008 počet I. čtvrtletí 2009 počet II. čtvrtletí 2009 počet I. pololetí 2009 Index I/4 2009/8 Index II/4 2009/8 Index I. pololetí 2009/8 i. III/4 08 až II/4 09 III/4 07 až II/4 08

celkem 12 724 926 12 960 921 101,9 12 835 886 99,0 2 500 400 3 371 345 5 871 745 4 360 581 2 603 560 2 290 503 3 079 866 5 370 369 91,6 91,4 91,5

Počet hostů nerezidenti 6 435 474 6 679 704 103,8 6 649 410 99,5 1 296 714 1 797 799 3 094 513 2 119 105 1 435 792 1 074 816 1 640 755 2 715 571 82,9 91,3 87,8

rezidenti 6 289 452 6 281 217 99,9 6 186 476 98,5 1 203 686 1 573 546 2 777 232 2 241 476 1 167 768 1 215 687 1 439 111 2 654 798 101,0 91,5 96,5

93,9

92,8

95,1

Počet přenocování celkem nerezidenti 41 447 797 20 090 348 40 831 072 20 610 186 98,5 102,6 39 263 474 19 987 022 96,2 97,0 7 997 196 4 190 671 9 659 442 5 172 928 17 656 638 9 363 599 14 332 060 6 399 826 7 294 776 4 223 597 7 303 496 3 411 201 8 827 689 4 651 980 16 131 185 8 063 181 91,3 81,4 91,4 89,9 91,4 96,1 92,7

rezidenti 21 357 449 20 220 886 94,7 19 296 452 95,4 3 806 525 4 486 514 8 293 039 7 932 234 3 071 179 3 892 295 4 175 709 8 068 004 102,3 93,1 97,3

91,1

94,2

Pokud jde o kategorie HUZ, je z přehledu zřejmé, že nejvyšší pokles návštěvnosti vykázaly kempy a chatové osady, naopak příznivý výsledek čtyřhvězdičkové hotely. Hosté a přenocování ve I. a II. čtvrtletí 2009 podle kategorií HUZ období index Počet I/4 celkem Počet II/4 celkem Index II/4 2009/8

hotely apod. HUZ

ostatní hotely a pensiony

hotely *****

hotely ****

2 290 503 3 079 866 91,4

1 902 2 399 548 118 93,8

133 078 198 094 97,0

Hosté 554 351 1 214 970 805 043 1 544 981 101,8 89,8

1 074 813 1 640 755 91,3

1 029 1 574 554 277 92,9

121 147 185 503 97,1

7 303 495 8 827 689 91,4 3 411 201 4 651 980 89,9

celkem

chatové osady, ubytovny

Ostatní HUZ

kempy

388 104 531 748 81,2

6 432 124 011 72,2

84 224 95 235 81,0

297 448 312 502 85,5

45 242 86 478 69,5

1 320 23 277 65,5

6 000 9 446 92,9

37 922 53 755 72,7

5 394 151 6 609 660 94,0

409 857 498 570 637 785 730 989 102,2 85,2 Počty přenocování 1 600 3 476 402 317 043 706 3 907 286 2 237 465 059 315 94,3 101,3 90,3

1 909 345 2 218 029 84,3

18 866 271 220 69,0

309 628 258 588 78,6

1 580 851 1 688 221 88,4

3 136 726 4 289 987 92,3

298 563 445 187 94,6

1 287 181 1 869 341 100,9

274 475 361 993 69,1

4 250 54 181 59,1

17 779 21 959 54,3

252 446 285 853 73,0

ostatní

v tom nerezidenti Počet I/4 celkem Počet II/4 celkem Index II/4 2009/8 Počet I/4 celkem Počet II/4 celkem Index II/4 2009/8 v tom nerezidenti Počet I/4 celkem Počet II/4 celkem Index II/4 2009/8

12

1 550 982 1 975 459 84,9

Graf č. 7: Hosté v HUZ v 1. pololetí 2009

52%

hotely ***** hotely ****

25%

ostatní hotely a pensiony kempy 6%

11%

chatové osady, ubytovny 3%

ostatní

3%

Další přehled potvrzuje, že ve II. čtvrtletí 2009 byl zaznamenán růst příjezdů do HUZ v rámci vybraných TOP 10 zemí pouze u Rakouska. Největší pokles byl ve II. čtvrtletí zaznamenán u Ruska. TOP 10 zemí v pořadí návštěvností ČR ve I. a II. čtvrtletí 2009 Počet hostů Pořadí x)

Země

Německo Itálie 2. Polsko 3. Spoj. království 4. Rusko 5. Spoj. státy americké 6. Slovensko 7. Francie 8. Rakousko 9. Španělsko 10. Hosté HUZ celkem z toho nerezidenti rezidenti % podíl nerezidentů % podíl rezidentů 1.

Počet ve I/4 09

Počet přenocování Počet ve II/4 09

Index II/4 2009/08

263 286

366 015

97,6

77 004

102 695

97,8

71 696

101 223

87,2

81 288

92 499

78,5

75 925

85 360

76,8

33 932

80 368

84,8

57 282

79 212

96,6

36 091

67 682

97,2

26 488

50 146

103,1

25 395

46 446

82,3

2 290 503 1 074 816

3 079 866

91,4

1 640 816

91,3

1 215 687

1 439 111

91,5

46,9

53,3

x

53,1

46,7

x

13

Pořadí x)

Země

1. Německo 2. Rusko 3. Itálie 4. Spoj. království 5. Spoj. státy am. 6. Polsko 7. Francie 8. Slovensko 9. Španělsko 10. Nizozemsko Hosté HUZ celkem z toho nerezidenti rezidenti % podíl nerezidentů % podíl rezidentů

Počet ve I/4 09

Počet ve II/4 09

1 025 419

1 220 550 451 515

94,6 77,2

236 960

292 839

95,9

208 987

235 795

78,8

95 338

219 894

83,2

200 083

183 554

84,0

92 253

171 422

97,6

113 890

152 877

87,0

73 865

138 631

85,4

138 409 7 303 496

132 875

81,7

8 827 689

91,4

3 411 201

4 651 980

89,9

3 892 295

4 175 709

93,1

397 702

Index II/4 2009/08

46,7

52,7

x

53,3

47,3

x

Graf č. 8: Top 10 zemí v pořadí návštěvnosti ČR ve II. čtvrtletí 2009 Německo Itálie Polsko UK Rusko USA Slovensko Francie Rakousko Španělsko 0

50 000

100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000

Z krajského přehledu vyplývá, že ve II. čtvrtletí 2009 se počet přenocování snížil ve všech krajích, nejvíce v Jihomoravském a Libereckém, růst byl zaznamenán pouze v Praze a v Karlovarském kraji, a to u domácích návštěvníků. K poklesu došlo i v návštěvnosti lázeňských zařízení, zvláště u nerezidentů (o 14,6 %). V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů 1,8 milionu, což byl meziroční pokles o 6,2 % (v I. čtvrtletí 1,3 milionu při poklesu o 9,5 %). Výrazně poklesl počet přenocování nerezidentů (o 14,6 %), u rezidentů jen o 0,2 %. V lázeňsky nejvýznamnějším Karlovarském kraji činil celkový pokles 10,2 %, z toho nerezidentů 13,6 %, kdežto rezidenti vykázali mírný nárůst 0,5 %. (V I. čtvrtletí byl v Karlovarském kraji celkový pokles 12,9 %, z toho nerezidenti o 15,5 %, rezidenti růst 2,5 %). Pokud jde o turistické regiony, zvýšila se pouze návštěvnost regionu Šumava.

14

Návštěvnost v ubytovacích zařízeních ve II. čtvrtletí 2009 podle krajů (NUTS III) Kraj Česká republika index 2008/7 Hlavní město Praha index 2008/7 Středočeský kraj index 2008/7 Jihočeský kraj index 2008/7 Plzeňský kraj index 2008/7 Karlovarský kraj index 2008/7 Ústecký kraj index 2008/7 Liberecký kraj index 2008/7 Královéhradecký kraj index 2008/7 Pardubický kraj index 2008/7 Vysočina index 2008/7 Jihomoravský kraj index 2008/7 Olomoucký kraj index 2008/7 Zlínský kraj index 2008/7 Moravskoslezský kraj index 2008/7

celkem 3 079 866 91,4 1 173 658 95,4 171 964 95,9 203 522 98,0 119 227 92,3 168 796 95,3 87 423 84,5 132 264 83,7 166 209 85,5 86 122 89,8 98 855 90,0 282 474 82,6 108 023 91,9 123 457 90,4 157 872 93,1

Počet hostů nerezidenti 1 640 755 91,3 1 038 965 94,7 46 131 88,7 75 122 87,7 40 696 93,6 114 117 91,9 31 971 82,6 36 508 83,9 48 027 81,5 13 871 88,2 14 180 86,1 105 419 77,8 24 074 85,5 16 995 83,3 34 679 91,2

15

rezidenti 1 439 111 91,5 134 693 101,5 125 833 98,9 128 400 89,8 78 531 91,7 54 679 103,1 55 452 85,7 95 756 83,6 118 182 87,2 72 251 90,2 84 675 90,7 177 055 85,8 83 949 93,9 106 462 91,6 123 193 93,6

Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti 8 827 669 4 651 980 4 175 709 91,4 89,9 93,1 3 046 036 2 778 907 267 129 94,1 93,7 98,0 428 861 111 735 317 126 98,9 94,8 100,4 570 925 150 516 420 409 88,2 88,9 88,0 333 715 92 545 241 170 93,2 90,0 94,4 1 083 304 769 654 313 650 91,1 87,8 100,5 237 443 77 621 159 822 79,6 75,5 81,7 406 929 115 702 291 227 89,0 80,3 93,0 545 256 145 452 399 804 87,9 80,9 90,8 222 199 30 466 191 733 89,9 80,2 91,6 210 223 29 675 180 548 88,7 69,7 92,9 526 033 177 140 348 893 83,1 76,7 86,8 368 255 48 158 320 097 93,5 79,5 96,1 401 159 43 054 358 105 90,4 80,7 91,8 447 351 81 355 365 996 96,5 91,5 97,7

Graf č. 9: Návštěvnost v ubytovacích zařízeních ve II. čtvrtletí 2009 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0

Další přehled ukazuje podíly jednotlivých krajů na celkových počtech hostů a přenocování na celém území ČR, dále podíly nerezidentů na návštěvnosti v ČR a také v jednotlivých krajích. Celostátně se dosáhl podíl návštěvnosti nerezidentů ve II. čtvrtletí 53,3 % v počtu hostů, v přenocování 52,7 %. Nejvyšší podíl nerezidentů na návštěvnosti kraje vykazuje opět hlavní město, a to 88,5 % na počtu hostů a 91,2 % na počtu přenocování, na druhém místě je Karlovarský kraj se 67,6 % (resp. 71 %), třetí je Jihomoravský kraj s 37,3 % (resp. 33,7 %). Podíly a struktury hostů a přenocování podle krajů (NUTS III) ve II. čtvrtletí 2009 Kraj

Hosté Podíl kraje v ČR v % Celkem nerezidenti

% nerezidentů v ČR za kraj

Přenocování Podíl kraje v ČR v % % nerezidentů v ČR za kraj Celkem nerezidenti

Česká republika

100

100

53,3

100

100

52,7

Hlavní město Praha Středočeský kraj

38,1 5,6

63,3 2,8

88,5 26,8

34,5 4,9

59,7 2,4

91,2 26,1

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj

6,6 3,9 5,5

4,6 2,5 7,0

36,9 34,1 67,6

6,5 3,8 12,3

3,2 2,0 16,5

26,4 27,7 71,0

Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

2,8 4,3 5,4

1,9 2,2 2,9

36,6 27,6 28,9

2,7 4,6 6,2

1,7 2,5 3,1

32,7 28,4 26,7

Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj

2,8 3,2 9,2

0,8 0,9 6,4

16,1 14,3 37,3

2,5 2,4 6,0

0,7 0,6 3,8

13,7 14,1 33,7

Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

3,5 4,0 5,1

1,5 1,0 2,1

22,3 13,8 22,0

4,2 4,5 5,1

1,0 0,9 1,7

13,1 10,7 18,2

16

Zajímavý pohled poskytuje pořadí krajů v počtech hostů a přenocování ve struktuře nerezidentů a rezidentů. U zahraničních hostů jednoznačně dominují Praha a Karlovarský kraj (na 1. a 2. místě), u domácích turistů je zřejmé přední postavení Jižní Moravy a krajů, kde se tráví v I. pololetí zimní pobyty (Královéhradecký, Liberecký, Jihočeský a Moravskoslezský kraj). Pořadí krajů v počtech hostů a přenocování ve II. čtvrtletí 2009 Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

celkem 1 4 3 10 5 13 8 6 14 12 2 11 9 7

V počtech hostů nerezidenti 1 6 4 7 2 10 8 5 14 13 3 11 12 9

rezidenti 2 4 3 10 13 12 8 6 11 9 1 9 7 5

V počtech přenocování celkem nerezidenti Rezidenti 1 1 10 7 7 7 3 4 1 11 8 11 2 2 8 12 10 14 8 6 9 4 5 2 13 13 12 14 14 13 5 3 5 10 11 6 9 12 4 6 9 3

3.2 Výsledky cestovního ruchu podle využití kapacit hromadných ubytovacích zařízení S cílem komplexního posouzení vývoje využívaných kapacit hromadných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu ČR byla úvodem této stati v minulé studii (z června) připomenuta geneze kapacit HUZ v jejich obvyklé struktuře za posledních osm let. Z té vyplynulo, že od roku 2000 do roku 2008 se zvýšil v ČR počet všech statisticky podchycených zařízení o 3,2 %, počet pokojů v HUZ o 6,2 % a počet lůžek o 6,7 %. Vedle toho se zvýšily kapacity v podobě míst pro stany a karavany o 27,4 %. Pokud jde o nejkvalitnější ubytovací zařízení, zvýšil se skoro čtyřnásobně počet pětihvězdičkových hotelů a dvaapůlnásobně počet čtyřhvězdičkových hotelů. V návaznosti na dokumentaci prezentovanou v minulé studii je dále uveden přehled o využití kapacit hromadných ubytovacích zařízení v I. pololetí 2009 (v členění na I. a II. čtvrtletí podle rozhodujících kategorií HUZ. Z přehledu je zřejmé, že prakticky ve všech uvedených ukazatelích využití ČVL (čisté využití lůžek) a VP (využití pokojů) jsou za I. pololetí 2009 zaznamenány oproti roku 2008 horší výsledky, pouze s výjimkou II. čtvrtletí v „ostatních hotelích a pensionech“:

17

Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podob. HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR v letech 2007 a 8 a v I/2 2007 – 2009 (v %) Rok / Čtvrtletí

hotely a podobná ubytovací zařízení ČVL VP

2007 2008 2007 2008 2009

35,8 35,7 30,1 36,8 31,8 36,7 27,7 34,9

I/4 II/4 I/4 II/4 I/4 II/4

hotely ***** ČVL

42,8 42,4 35,7 44,8 37,6 44,4 32,8 41,1

hotely **** VP

51,4 47,6 39,3 53,1 41,1 49,9 30,8 43,3

hotely ***

ČVL

62,0 55,5 50,5 64,8 50,0 60,5 36,5 49,3

VP

49,3 47,9 40,7 51,9 42,2 49,4 35,0 46,1

ČVL

56,5 54,0 47,4 59,8 48,2 56,6 39,4 51,0

ostatní hotely a pensiony ČVL VP

VP

36,3 36,0 30,1 37,7 30,9 37,6 27,6 34,4

42,0 42,2 34,3 44,8 36,2 44,1 32,6 40,2

26,4 24,8 23,8 26,2 24,5 24,2 22,4 24,3

31,3 29,1 27,5 31,6 27,8 29,0 26,4 29,3

Pramen: Časové řady ČSÚ

Graf č. 10: Obsazenost pokojů v HUZ ve II. čtvrtletí 2007 - 2009 (v %) 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 hotely a podobná ubytovací zařízení

hotely *****

hotely ****

II/4 2007

hotely ***

II/4 2008

ostatní hotely a pensiony

II/4 2009

Novým statistickým sledováním ČSÚ je od ledna 2009 měsíční přehled o využívání kapacit HUZ pro centrální i regionální orientaci. Přehled z této statistiky porovnává měsíce I. a II. čtvrtletí 2008 a 2009, z čehož vyplývá, že v ČR v obou sledovaných kategoriích (ČVL a VP) došlo ve všech šesti měsících I. pololetí 2009 ke zhoršení ve využití kapacit (jediná výjimka v uvedeném přehledu se jmenovitým zachycením Prahy a Karlovarského kraje je za Karlovarský kraj s nepatrným zlepšením ve využití CVL): Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podob. HUZ v ČR, v Praze a Karlovarském kraji podle měsíců I. pololetí 2009 (v %) ČR měsíc 2008 1 2 3 4 5 6

Hl. m. Praha

CVL 28,2 33,3 34,1 34,3 39,5 36,1

VP 2009 25,7 29,1 28,5 33,3 36,0 35,4

2008 33,6 39,1 40,1 42,5 46,9 43,7

CVL 2009 30,3 33,8 34,5 39,2 42,2 41,8

2008 34,1 36,6 51,8 52,5 56,2 47,8

VP 2009 29,0 28,5 40,4 52,4 50,3 46,6

18

2008 41,2 44,2 57,7 60,4 62,8 54,9

2009 33,7 34,5 45,9 56,9 56,4 52,1

Karlovarský kraj CVL VP 2008 2009 2008 2009 37,0 43,4 48,4 49,3 56,2 46,0

36,8 39,0 43,3 45,2 50,7 46,7

40,9 48,4 53,8 55,1 63,4 53,1

41,3 43,3 49,1 50,5 55,9 52,5

3.3 Kongresový cestovní ruch Součástí analýzy cestovního ruchu se opodstatněně stala též kongresový cestovní ruch. Podkladem pro ni je specifická statistika ČSÚ sledující čtvrtletně konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle specifického metodického vymezení, když za kongres či konferenci se považuje formální setkání většího počtu osob (původně 100, od r. 2009 50 osob) při určitém odborném zaměření s vymezeným hlavním a doprovodným programem. Sleduje se počet HUZ vč. jejich kategorií, kde k takovým akcím došlo, vlastní počet akcí a počty účastníků, sleduje se rovněž regionální hledisko, resp. územní rozložení této kongresové turistiky. Následující přehled dokládá, že v I. pololetí 2009 došlo k růstu konferenčních akcí a účasti na nich, nicméně vývoj je oproti roku 2008 metodicky ovlivněn snížením kriteria akcí ze 100 na 50 osob. Současně je možno brát v úvahu vliv předsednictví ČR v EU v I. pololetí a z něho plynoucích konferenčních aktivit. Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorií v ČR v I. pololetí 2009 Hromadná ubytovací zařízení celkem Rok / Čtvrtletí

2006 2007 2008 2007

2008

2009

Q1 Q2 I/2 Q1 Q2 //2 Q1 Q2 I/2

Rok / Čtvrtletí 2006 2007 2008 2007

2008

2009

Q1 Q2 I/2 Q1 Q2 I/2 Q1 Q2 I/2

Počet zařízení 197 184 177 123 133 256 133 134 267 213 209 422 Počet zařízení 91 88 75 57 60 117 53 60 113 91 92 183

Počet akcí 3 230 3 518 3 832 845 1 047 1 892 987 1 211 2 198 2 167 2 711 4 878 Hotely *** Počet akcí 1 316 1 333 1 424 337 386 723 359 480 839 947 1 106 2 053

Počet účastníků

Hotely ***** Počet zařízení

655 227 702 586 761 901 193 734 198 471 392 205 213 825 236 218 450 043 283 069 344 528 627 597

Počet akcí

Hotely **** Počet účastníků

22 333 70 098 15 436 103 011 15 417 84 162 13 95 26 450 13 145 31 286 26 240 57 736 13 126 29 132 13 121 24 973 26 247 54 105 11 130 22 769 13 196 32 512 24 326 55 281 Ostatní hotely a penziony

Počet účastníků

Počet zařízení

229 500 219 102 225 768 66 893 63 808 130 701 56 955 76 165 133 120 95 550 117 936 213 486

17 14 8 8 10 18 5 6 11 5 7 12

19

Počet akcí 105 128 76 19 54 73 14 36 50 9 51 60

Počet zařízení

Počet akcí

Počet účastníků

56 1 402 324 765 56 1 513 337 894 67 1 825 421 812 38 356 89 036 44 442 88 389 82 798 177 425 53 456 119 071 51 562 126 084 104 1 018 245 155 87 1 011 156 231 87 1 314 183 321 174 2 325 339 552 Ostatní ubytovací zařízení

Počet účastníků

Počet zařízení

17 000 22 836 14 443 3 335 11 334 14 669 2 700 6 520 9 220 1 191 6 940 8 131

11 11 12 7 6 13 9 4 13 19 10 29

Počet akcí 74 108 90 38 20 58 32 12 44 70 44 114

Počet účastníků 13 864 19 743 15 716 8 020 3 654 11 674 5 967 2 476 8 443 7 328 3 819 11 147

Graf č. 11: Počet konferencí v HUZ v I. pololetí 2007 - 2009 I/2 2007 I/2 2008 I/2 2009

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Hromadná ubytovací zařízení celkem

Hotely *****

Hotely ****

Hotely ***

Z údajů je zřejmé, že největší podíl na konferenčních akcích měly podle počtu akcí a počtu účastníků čtyř a tříhvězdičkové hotely, které také zaznamenaly největší nárůsty v zapojených HUZ do konání kongresových a konferenčních aktivit. I přes nesporné zkreslení změněnou metodikou je možno označit kongresovou turistiku v I. pololetí 2009 za nejživější článek cestovního ruchu ČR.

20

4. Ekonomická výkonnost ve službách cestovního ruchu V souvislosti s metodickými změnami, ke kterým přistoupil v roce 2009 Český statistický úřad (uplatnění Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE místo klasifikace OKEČ, nové metody odhadů non-response, uplatnění bazického roku 2005 vč. nových cenových indexů a některé další úpravy), se také změnily dosavadní prezentace a časové řady výsledků tržeb ve službách – spadajících mimo jiné též do sektoru cestovního ruchu. Tudíž následující informace o vývoji služeb – stejně jako vybrané údaje v úvodní ekonomické části této studie – již využívají novou interpretaci výsledků služeb podle ČSÚ. (Pozornost věnovaná výsledkům služeb má svůj kontext i z hlediska konstrukce a zpracovávání satelitního účtu (TSA) cestovního ruchu, který související služby zahrnuje).

4.1 Tržby ve službách Komplexní pohled na výsledky sledovaných druhů služeb poskytuje za I. pololetí 2009 následující přehled. Souhrnně z něho vyplývá, že podobně jako v průmyslu, stavebnictví, zahraničním obchodě a dalších oblastech ekonomiky, došlo i ve službách k výraznému meziročnímu poklesu. Svědčí o tom meziroční snížení tržeb za I. pololetí v běžných cenách o 9,7 %, ve stálých cenách o 9,4 % při ještě hlubších poklesech v sekcích dopravy, pohostinství, v činnosti cestovních kanceláří a agentur (sekce N): Tržby ve službách – meziroční indexy

CZ-NACE

Ceny

Stejné období předchozího roku = 100, sezónně neočištěné předběžné údaje III. čtvrtletí I. čtvrtletí II. čtvrtletí I. pololetí IV. čtvrtletí 2008 až 2008 2009 2009 2009 II. čtvrtletí 2009

Služby celkem (sekce H + I +J + L + M + N)

běžné

99,9

91,7

89,1

90,3

96,8

stálé

96,4

91,8

89,5

90,6

95,1

Doprava a skladování (sekce H)

běžné

94,0

85,0

82,8

86,9

91,9

stálé

93,6

89,3

87,3

88,2

93,4

Ubytování, stravování a pohostinství (sekce I)

běžné

94,7

89,6

90,8

90,3

93,4

stálé

90,0

87,4

89,1

88,4

90,0

Informační a komunikační činnosti (sekce J)

běžné

103,2

100,4

97,5

98,9

102,1

stálé

99,8

99,5

95,6

97,5

100,0

Činnosti v oblasti nemovitostí (sekce L)

běžné

95,3

104,1

99,6

101,9

99,0

stálé

94,6

102,5

97,9

100,2

97,7

Profesní, vědecké a technické činnosti (sekce M)

běžné

108,6

89,8

88,3

89,0

100,3

stálé

101,2

87,2

87,0

87,1

95,7

Administrativní a podpůrné činnosti (sekce N)

běžné

94,9

91,2

86,7

88,8

94,6

stálé

91,9

88,7

84,9

86,7

92,2

Stálé ceny – průměrné ceny roku 2005;

Pramen: pro tabulky o službách: RI ČSÚ 17. 8. 09,; Časové řady ČSÚ

21

Graf č. 12: Indexy tržeb ve službách (v běžných cenách, stejné období předchozího roku = 100) 110 105 100 95 90 85 80 75 70 Služby celkem

Doprava a skladování

Ubytování, stravování a pohostinství

Informační a komunikační činnosti

I. čtvrtletí 2009

Činnosti v oblasti nemovitostí

Profesní, vědecké a technické činnosti

II. čtvrtletí 2009

Administrativní a podpůrné činnosti

I. pololetí 2009

4.2 Vývoj tržeb v ubytování, stravování a pohostinství Z hlediska sektorového významu cestovního ruchu je zásadní, jakých výsledků bylo dosaženo ve službách, které s ním úzce souvisejí. V tom případě jsou v popředí pozornosti služby v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, nově řazené v sekci I CZ-NACE. K tomu jsou využity též údaje, které poskytuje ČSÚ v souvislosti s výsledky obchodu takto: Vývoj tržeb v ubytování, stravování a pohostinství – sekce I (CZ-NACE 55 + 56) Ubytování a stravování CZ NACE I 55+56

Období

2007

2008

2009

rok I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok I. čtvrtletí duben květen červen II. čtvrtletí I. pololetí

b. c. 106,3 100,4 97,8 97,7 94,7 97,5 89,6 93,3 91,8 87,3 90,8 90,3

s. c. 103,9 95,3 92,8 92,8 90,0 92,6 87,4 91,7 90,0 85,7 89,1 88,4

Hotely, kempy a jiná hrom.ubyt.zařízení CZ NACE I 55 b. c. s. c. 104,5 103,9 101,4 100,3 96,4 95,8 95,1 95,1 90,9 90,8 95,7 95,3 85,2 85,3 85,5 86,5 84,2 84,2 79,3 79,6 83,0 83,4 83,9 84,2

Restaurace, výčepy, bary, účel.stravování CZ NACE I 56 b. c. 107,2 100,0 98,5 99,0 96,4 98,4 91,4 97,0 95,9 91,3 94,7 93,2

s. c. 104,0 93,1 91,2 91,5 89,6 91,3 88,4 94,5 93,3 89,1 92,3 90,5

V roce 2008 docházelo v pohostinství k meziročnímu poklesu tržeb, a to jak v ubytování, tak ve stravování, resp. v restauracích a podobných zařízeních. Za celý rok 2008 se tržby ve stálých cenách v ubytovacích zařízeních snížily o 4,7 %, v návaznosti na to v I. pololetí 2009 o 15,8 %. V restauračních zařízeních poklesly tržby v roce 2008 o 8,7 %, v I. pololetí 2009 o 9,5 %. Z relací indexů tržeb v běžných a stálých cenách je zřejmé, že v ubytování se ceny příliš neměnily, ve stravování ceny spíše rostly, 22

resp. byly zaznamenány tyto indexy spotř. cen za I. pololetí: v ubytování 101,9, ve stravování 102,8. Vývoj tržeb v dopravě – v pozemní, potrubní, ve vodní ad. souvisí s celkovou výkonností ekonomiky a jejím poklesem v hlavních produkčních odvětvích. Odráží se v něm i vývoj cestovního ruchu. Specifický vývoj zaznamenal v I. pololetí 2009 vývoj tržeb v letecké dopravě, pokles tržeb v nominálních i reálných tržbách představuje okolo 10 %.

4.3 Vývoj tržeb v dopravě a skladování Vývoj tržeb v dopravě a skladování - sekce H (CZ-NACE 49 - 53) Období

Sekce H doprava a skladování CZ-NACE 49 - 53 b. c. s. c.

Pozemní a potrubní doprava CZ NACE 49 b. c.

s. c.

Letecká doprava CZ NACE 51 b. c.

s. c.

2007

rok

111,6

108,8

108,7

104,9

110,1

104,0

2008

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

105,6 105,4 105,8 94,0 102,5

101,1 101,6 103,3 93,6 99,8

105,7 102,2 101,8 91,8 100,1

102,2 98,7 99,9 90,5 97,6

106,7 102,6 95,8 94,9 99,4

106,9 109,7 105,7 101,2 105,9

I. čtvrtletí duben květen červen II. čtvrtletí I. pololetí

85,0 80,0 81,5 87,0 82,8 83,9

89,9 84,1 85,3 92,4 87,3 88,2

81,3 81,6 79,5 85,7 82,3 81,8

83,7 85,0 83,2 91,5 86,6 85,2

95,2 91,4 81,8 84,4 85,5 89,6

100,5 93,4 77,8 81,3 83,5 90,6

2009

Nově uplatněná klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE umožňuje také krátkodobé sledování vývoje tržeb v důležitých službách cestovního ruchu, které poskytují cestovní kanceláře a agentury a průvodcovská obec (sekce N CZ-NACE). Již v roce 2008 se projevilo meziroční snížení tržeb – celoročně ve stálých cenách o 7,7 %, z toho ve IV. čtvrtletí o 17,8 %; v I. pololetí 2009 tento vývoj pokračoval poklesem 12,1 %:

23

4.4 Tržby z činnosti cestovních kanceláří a agentur Tržby z činnosti CK, CA a souvisejících činností – sekce N (CZ-NACE 79) Sekce N Činnosti CK, CA a jiné rezervační a související činnosti CZ-NACE 79 b. c. s. c.

Období

2008

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

102,4 94,0 94,5 80,8 93,0

100,6 92,6 93,8 82,2 92,3

2009

I. čtvrtletí duben květen červen II. čtvrtletí I. pololetí

94,5 84,2 77,4 87,5 83,5 88,4

93,8 83,2 76,5 87,7 83,1 87,9

Graf č. 13: Meziroční indexy tržeb z činnosti CK, CA a souvisejících činností 105 100 95 90 85 80 75 I. Q 2008

II. Q 2008

III. Q 2008 b. c.

IV. Q 2008

I. Q 2009

II. Q 2009

s. c.

K vývoji tržeb za služby v cestovních kancelářích a agenturách a v souvisejících činnostech v letech 2007 – 2009 se tato studie ještě jednou vrací v kapitole VII. zabývající se ekonomikou CK/CA.

24

4.5 Vývoj tržeb v maloobchodě Spojitost s cestovním ruchem vykazuje rovněž maloobchod jak v širším pojetí vč. motoristického segmentu (CZ-NACE G 45+47), tak v užším pojetí (CZ-NACE G 47) vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot): Vývoj tržeb v maloobchodě vč. prodeje PH a motor. segmentu (CZ NACE 45 + 47)

Období

2007 2008

2009

rok I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok I. čtvrtletí duben květen červen II. čtvrtletí I. pololetí

Maloobchod z toho vč.maloprodeje PH a v tom Maloobchod velkoobchod,maloobchod Velkoobchod,maloobchod Maloobchodní a opravy MV, vč.maloprodeje PH, a opravy MV prodej pohonných CZ NACE G 45 CZ NACE G 47 CZ NACE G 45+47 hmot CZ NACE 47.3 dř. OKEČ 50+52 bez 52.7 dř. OKEČ 50 bez 50.5 dř.OKEČ 52 bez 52.7 dř. OKEČ 50.5 b. c. s. c. b. c. s. c. b. c. s. c. b. c. s. c. 109,8 110,0 114,8 115,7 107,7 107,7 104,5 105,5 108,2 105,4 103,2 103,5 110,4 106,2 131,6 114,3 107,0 104,8 101,7 102,9 109,6 105,7 130,9 114,9 106,1 104,6 100,6 103,6 108,4 105,1 124,8 111,4 94,2 97,4 82,3 88,3 99,5 101,5 101,9 111,9 103,4 102,8 96,3 99,1 106,6 104,5 121,7 113,1 91,0 96,0 82,7 89,5 94,6 98,8 78,6 98,9 93,8 98,6 87,6 94,6 96,7 100,6 79,9 96,9 87,7 92,5 79,1 85,2 91,4 95,8 74,4 93,1 90,1 95,1 83,2 88,4 93,3 98,3 76,3 95,5 90,5 95,4 83,4 89,6 93,8 98,2 76,8 95,1 90,8 95,7 83,1 89,5 94,2 98,5 77,6 96,9

Je příznačné, že maloobchod v novém užším pojetí (CZ-NACE G 47) nedoznal oproti jiným odvětvím tak pronikavý pokles – v I. pololetí v tržbách jen 1,5 %, nicméně v širším pojetí (CZ NACE 45+47) byl citelně ovlivněn především poklesem prodeje automobilů, příslušenství a autoservisu (snížení 4,3 %). V relaci prodeje nepotravinářského zboží a potravin se příznivěji vyvíjely v I. pololetí tržby za potraviny, resp. tržby realizované ve velkých prodejních kapacitách. Prodej nepotravinářského zboží prodělával meziroční útlum, stejně jako tržby ve specializovaných prodejnách potravin. Tržby z prodeje pohonných hmot byly ovlivněny kolísavým vývojem cen, a to až co do úrovně spotřeby. Znatelně rostly meziročně tržby v položce farmaceutické, zdravotnické, kosmetické a drogistické zboží.

25

5. Vývoj spotřebitelských cen 5.1 Vývoj cen vývozců Východiskem pro celkové posouzení cenového vývoje v NH jsou hlavní cenové trendy do července 2009: Souhrnný přehled vývoje cen výrobců do dubna 2009 Stálé váhy Předchozí roku 2005 období v % = 100

Ukazatel Index cen zemědělských výrobců rostlinné výrobky hosp. zvířata a živočišné výrobky Index cen průmyslových výrobců výrobky zpracovatelského průmyslu z toho potravinářské výrobky dopravní prostředky elektřina, plyn a voda Index cen stavebních prací (odhady) Index cen tržních služeb pro p. sféru nákladní doprava a skladování telekomunikační služby programování a poradenství finanční služby pojištění služby v oblasti nemovitostí reklamní služby a průzkum trhu x) podíl

1 000,0 458,7 539,7 1000,0 833,5 170,2 84,3 117,9 1000,0 1000,0 87,1 128,7 85,1 68,0 87,2 118,3 92,6

Stejné období 2008, resp. 2009 =100

Květen 09

98,3 96,7 100,2 99,6 99,5 99,8 98,3 100,0 100,0 98,8 99,5 100,0 100,0 101,6 100,0 99,0 90,1

68,6 58,9 83,4 96,2 93,8 96,5 100,3 111,0 101,3 101,8 96,4 97,5 106,7 102,2 100,8 101,8 110,4

průměrů bazických indexů – 12 měsíců proti předchozím 12 měsíců

Červen 09

Červenec 09

72,1 64,3 84,0 95,6 93,1 95,7 102,3 111,0 101,0 101,5 94,5 97,7 107,0 102,4 100,8 101,8 108,4

Průměr roku Podíl klouz. 2005=100 průměrů x)

73,3 65,2 85,2 95,1 92,5 95,0 101,9 110,9 100,7 101,4 93,6 97,7 107,0 103,3 100,8 101,1 108,9

100,7 116,0 87,7 108,4 100,9 105,0 90,9 141,1 113,3 109,88 102,4 98,8 121,4 109,4 97,7 105,2 126,1

78,3 71,6 87,5 99,7 97,7 98,8 98,6 110,7 102,7 102,7 99,5 97,9 106,5 102,5 99,9 101,4 107,8

Pramen: RI ČSÚ srpen a září 2009

5.2 Vývoj spotřebitelských cen Souhrnný přehled vývoje spotřebitelských cen do srpna 2009 Stálé váhy roku 2005 v % Ú h r n: potraviny a nealko-nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybav., zařízení dom. zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

1000,0 162,6 81,7 52,4 248,3 58,1 17,9 114,1 38,7 98,6 6,2 58,4 63,0

Předchozí Stejné období předchozího roku = Průměr Míra 100 měsíc roku Červen Červenec Srpen inflace*) =100 2009 2009 2009 2005=100 99,8 98,9 99,9 99,1 100,1 99,9 100,1 100,0 100,0 100,6 100,0 100,0 100,2

101,2 95,4 109,1 97,4 108,2 99,4 96,2 92,7 95,5 99,3 103,1 102,2 101,6

100,3 93,5 107,6 96,3 106,5 98,9 95,4 93,2 94,2 99,2 103,1 101,9 102,3

100,2 93,9 105,7 96,2 106,3 98,9 95,3 94,3 94,3 99,1 103,1 101,9 102,0

113,1 106,7 130,3 87,2 129,9 98,2 136,9 100,2 98,2 104,7 111,2 115,7 111,6

102,6 98,8 108,8 98,3 109,3 99,8 106,9 93,5 95,9 99,8 103,4 104,0 102,9

Pramen: RI ČSÚ září 2009

Hladina spotřebitelských cen je známa do srpna. Meziroční růst spotřebitelských cen v průběhu roku postupně zpomaloval, v srpnu dosáhl 0,2 %, (nejméně od r. 2003); roční míra 26

inflace v srpnu dosáhla 2,6 %. Ve struktuře růstových položek byly především ceny za bydlení a jejich složky, hlavně nájemné; ceny potravin již devátý měsíc klesaly: Cenový dopad se intenzivněji projevuje v sociálně slabších domácnostech:

5.3 Index spotřebitelských cen podle sociálních skupin Index spotřebitelských cen podle sociálních skupin domácností do srpna 2009 Stejné období předchozího roku = 100 Průměr roku

Předchozí měsíc = 100

Oddíl

Míra

Červen 2009

Červenec 2009

Srpen 2009

2005 = 100

inflace

Úhrn celkem

99,8

101,2

100,3

100,2

113,1

102,6

Úhrn celkem bez hypotet.ického nájemného

99,9

101,1

100,0

100,1

112,8

102,4

Domácnosti důchodců

99,7

101,7

100,5

100,5

117,4

103,6

Domácnosti v.Praze bez hypotet. nájemného

99,7

102,0

101,3

101,3

113,2

103,1

Pramen: RI ČSÚ září 2009

Tempo růstu spotřebitelských cen Growth rate of consumer prices 14 13,5 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 % 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 8/ 07

9

10

11

12

1/ 08

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

SOPR=100 (y-o-y change) prům ěr roku 2005=100 (average 2005 = 100)

27

1/ 09

2

3

4

5

6

7

8

6. Ekonomika ubytování a stravování Úplný přehled o struktuře, právních formách a počtech registrovaných podnikatelů v odvětví ubytování a stravování podává Registr ekonomických subjektů ČSÚ (nejprve ještě v klasifikaci OKEČ):

6.1 Počty podnikatelů v ubytování a stravování Počty podnikatelů v ubytování a stravování podle RES ČSÚ a podle OKEČ H 55 k 30. 6. 2009 Odvětví, OKEČ

celkem

z toho

z PO zejména

FO

PO

OS

AS

družstva

SP

692

622

70

59

2

1

0

4 146

2 540

1 626

1 418

168

11

1

10 479

9 045

1 374

1 207

39

12

0

105 778

97 061

8 717

7 727

122

13

1

554 provoz výčepů, barů a pod.

393

271

122

116

3

0

0

555 stravování účelové

433

116

317

135

61

1

0

H 55 – ubytování a stravování

121 921

109 655

12 226

10 662

395

38

2

H 55 – stav k 31. 12. 2008

118 546

107 058

11 488

10 048

328

37

2

550 nezatříděno 551 provoz zařízení hotelového typu 552 provoz kempů a jiné přechodné ubytování 553 provoz restaurací, bufetů apod.

S přechodem na novou klasifikaci CZ-NACE je předchozí přehled transformován takto: Počty podnikatelů v ubytování a stravování podle RES ČSÚ a CZ-NACE sekce I 55 a 56 k 30. 6. 2009 Sekce, oddíl, skupina

SEKCE I –ubytování, stravování a pohostinství Ubytování 55.0

nezařazeno

55.1

Ubytování v hotelích a podobných ubytov. zařízeních Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování

55 55.2

celkem

FO

PO

OS

AS

družstva

ZO a ostatní

SP

121 874

109 671

12 203

10 646

337

38

2

1180

15 327

12 260

3 067

2 681

209

24

1

152

687

618

69

58

2

1

0

8

4 156

2 528

1 628

1 419

169

11

1

28

3 335

3 256

79

63

0

2

0

14

55.3

Kempy a tábořiště

168

121

47

38

3

1

0

5

55.9

Ostatní ubytování

6 981

5 737

1 244

1 103

35

9

0

97

106 547

97 411

9 136

7 965

128

14

1

1028

0

0

0

0

0

0

0

0

105 693

97 008

8 685

7 702

120

13

1

849

435

118

317

136

6

1

0

174

419

285

134

127

2

0

0

5

Stravování a pohostinství

56

Počty organizací podle právních forem a NACE 3 z toho z PO zejména

56.0

nezařazeno

56.1

Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb

56.2 56.3

Pohostinství

Pramen: RES ČSÚ

28

Graf č. 14: Počty podnikatelů v ubytování a stravování k 30. 6. 2009 FO PO FO

100000 80000 60000 40000 20000 0 550 nezatříděno

551 provoz zařízení hotelového typu

552 provoz 553 provoz 554 provoz kempů a jiné restaurací, výčepů, barů přechodné bufetů apod. a pod. ubytování

555 stravování účelové

6.2 Počty podniků v ubytování a stravování Podle klasifikace CZ-NACE je pro další využití rovněž transformován přehled ve velikostní struktuře podniků podle počtu zaměstnanců. Z porovnání celkových údajů s evidencí podle původní OKEČ H 55 je zřejmé, že v I. pololetí došlo k přírůstku počtu podniků v obou nejmenších velikostních kategoriích, a to více než 3 300 jednotek. Počty podniků podle velikostní struktury závislé na počtu zaměstnanců k 30. 6. 2009 podle CZNACE Sekce

Oddíl

55 SEKCE I – ubytování, stravování a pohostinství

56

55 + 56

FO,PO

Podniky s počtem pracovníků 0

1 – 19

20 – 99

100 – 499

500 – 999

1000 a více

C e l k e mj

FO

11 636

600

23

1

0

0

12 260

PO

1 516

1 190

311

46

3

1

3 067

celkem

13 152

1 790

334

47

3

1

15 327

FO

80 768

16 520

121

2

0

0

97 411

PO

4 189

4 512

383

46

2

4

9 136

celkem

84 957

21 032

504

48

2

4

106 547

FO

92 404

17 120

144

3

0

0

109 671

PO

5 705

5 702

694

92

5

5

12 203

celkem

98 109

22 822

838

95

5

29

5 121 874 Pramen: RES ČSÚ

Graf č. 15: Počty podniků s 20 a více zaměstnanci v sekci I - ubytování, stravování a pohostinství k 30. 6. 2009 podle velikosti

88,87% 20 – 99 100 – 499 500 – 999 10,07%

1000 a více

0,53%

0,53%

Celkovému vývoji počtu podniků podle registru ČSÚ odpovídá i vývoj v živnostenském rejstříku. Po novele Živnostenského zákona v roce 2008, který vedl zejména ke zjednodušení „volné živnosti“, došlo též k celkovému zvýšení počtu živností řemeslných, mezi nimi z odvětví ubytování a stravování živností hostinských. Za I. pololetí 2009 dosáhl přírůstek těchto živnostenských oprávnění dalších 3 765 (2,3 %); v hlavním městě, které se podílí na celkovém počtu hostinských živností 14,2 %, dosáhl přírůstek v I. pololetí 2009 dalších 721 živností (3,2 %).

6.3 Počty hostinských živností Počty hostinských živností podle Živnostenského registru MPO 2006 až 30. 6. 2009 Počty a přírůstky počtů hostinských živností řemeslných k 31.12. 2006

přírůstek 2007

k 31.12. 2007

přírůstek 2008

k 31.12. 2008

přírůstek I./2 2009

k 30. 6. 2009

ČR celkem

154 160

2 889

157 049

5 516

162 565

3 765

166 330

Praha

21 690

591

22 281

580

22 861

721

23 582

zdroj: MPO, evidence Mag Consulting

Graf č. 16: Počty hostinských živností dle MPO 2006 až 30. 6. 2009 ČR celkem 200 000

Praha

150 000 100 000 50 000 0 k 31.12. 2006

k 31.12. 2007

30

k 31.12. 2008

k 30. 6. 2009

6.4 Odhad ekonomické aktivity podnikatelských jednotek Odhad ekonomické aktivity podnikatelských jednotek v ubytování a stravování podle ČSÚ OKEČ H 55 CZ-NACE I 55 + 56

2006 49 705 49 619 64 22

Celkem podniky z toho podniky se 0 – 99 z se 100 - 250 s 250 a více

Průměrný počet aktivních jednotek 2007 2008 48 576 54 001 48 497 53 905 56 70 23 27 Pramen: ČSÚ

Následující ekonomické výsledky odvětví ubytování a stravování jsou podány za celé odvětví a podle několika velikostních skupin podniků pro rozpoznání úlohy a prosperity malých, středních i největších podnikatelských subjektů. Stručná analýza se opírá o dva dokumenty ČSÚ, jednak o časové řady vycházející ze čtvrtletního sledování vývoje (v rubrice „Obchod, pohostinství, ubytování“), jednak ze zvláštní publikace „Základní ukazatele nefinančních podniků za 4. čtvrtletí 2008“ – ČSÚ - kód 510608. Oproti měsíčnímu sledování vývoje tržeb - již podle klasifikace CZ-NACE - se výsledky podle časových řad vycházející ze základních čtvrtletních finančních ukazatelů jeví pozitivněji. Nutno však brát v úvahu to, že tyto finanční ukazatele ještě vycházejí z třídění podle klasifikace OKEČ, takže samotný přechod na CZ-NACE může způsobovat jisté zkreslení. Z porovnání dvou následujících přehledů (I. a II.) vyplývá, že rok 2008 přinesl sice zvýšení počtu podnikajících subjektů, nicméně v ekonomice znamenal při nejmenším stagnaci odvětví, která se zvlášť markantně projevila v kategorii podniků 50 – 249 zaměstnanců, resp. po abstrakci podniků se 100 a více zaměstnanci především v podnicích s 50 až 100 zaměstnanců. Z přehledu II. lze odvodit pokles tržeb, výkonů , přidané hodnoty, produktivity, ale i počtu zaměstnanců a podniků. Přitom v této skupině podniků vychází i při meziročním poklesu (2008 – 2007) abs. nejvyšší průměrná mzda, abs. nejvyšší tržby a ÚPH na pracovníka.

31

I. Ekonomika ubytování a stravování – OKEČ 55 v roce 2008 – 2007 – všechny podniky OKEČ H 55 ubytování a stravování

Všechny podniky OKEČ 55 Index Rok 2008 2008/07

Podniky s 0 – 99 zaměstnanci (MSP) Index Rok 2008 2008/07

Podniky se 100 a více zaměstnanci Index Rok 2008 2008/07

Počet aktivních subjektů

54 001

111,2

53 904

111,2

97

122,8

Pracovníci celkem ve FO

157 470

102,9

132 572

101,9

24 898

108,5

Počet prac. majitelů a sp. členů domácn.

38 367

110,4

38 342

110,4

25

128,5

Prům. evid.. počet zaměstnanců ve FO

119 103

100,7

94 230

98,8

24 873

108,5

17 254

108,6

12 086

106,5

5 168

113,6

Tržby celkem v mil. Kč

120 117

101,9

92 650

100,3

27 467

107,4

Tržby za prodej vl. výrobků a služeb v mil. Kč

109 626

101,3

85 042

99,9

24 584

106,3

Výkony vč. obchodní marže v mil. Kč

111 392

101,2

86 035

99,8

25 357

106,7

Výkonová spotřeba v mil. Kč

75 497

102,6

60 510

100,7

14 987

111,1

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč

35 895

98,5

25 525

101,7

10 370

100,9

Průměrná hrubá mzda Kč

12 072

107,8

10 688

107,8

17 316

104,7

Tržba na pracovníka (zaměstn.) v tis. Kč

763

99,0

699

98,4

1 104

99,0

ÚPH na pracovníka v tis. Kč

228

95,8

193

96,0

416

92,9

% podíl ÚPH na výkonech v % (rozdíl)

32,2

-0,9

29,7

-0,6

40,9

-2,3

Mzdy (bez OON) v mil. Kč

Pramen: ČSÚ – časové řady

II. Ekonomika ubytování a stravování - OKEČ 55 v r. 2008 – 2007 – střední a velké podniky OKEČ H 55

ubytování a stravování Počet aktivních subjektů

Podniky s 20 - 49 zaměstnanci Index Rok 2008 2008/7

Podniky s 50 - 249 zaměstnanci Index Rok 2008 2008/7

Podniky s 250 a více zaměstnanci Index Rok 2008 2008/7

591

104,3

215

97

27

105,9

16 028

107,5

17 100

98

16 617

108,1

2 898

119,4

3 560

102,8

3 306

112,9

Tržby celkem v mil. Kč

13 938

105,7

17 650

94,7

17 020

107,5

Tržby za prodej vl. výrobků a služeb mil. Kč

12 412

103,7

17 347

94,8

15 118

107,5

Výkony vč. obchodní marže v mil. Kč

12 680

104,2

17 739

95,1

15 571

106,8

Výkonová spotřeba v mil. Kč

8 534

105,4

11 028

100,5

9 217

112,6

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč

4 146

101,9

6 711

87,3

6 354

99,5

15 067

111,1

17 349

104,8

16 579

104,5

Tržby na pracovníka v tis. Kč

870

98,4

1 032

96,6

1 024

99,5

ÚPH na pracovníka v tis. Kč

259

94,8

392

89,1

382

92,0

% podíl ÚPH na výkonech (rozdíl)

32,7

-0,7

37,8

-3,4

40,8

-3,0

Prům. evid. počet zaměstnanců ve FO Mzdy (bez OON) v mil. Kč

Průměrná hrubá mzda Kč

Pramen: ČSÚ Kód 5106-08

32

Ekonomické výsledky odvětví ubytování a stravování (dosud OKEČ H 55) za rok 2008 odrážejí celkovou situaci ve zhoršujícím se vývoji poptávky v cestovním ruchu a odvětví OKEČ 55. V současné době jsou očekávány statistické údaje o ekonomice odvětví CZ-NACE I 55 – 56 za I. pololetí 2009, kterými bude možno doložit další vývoj. Z měsíčních indexů tržeb v příslušné části této studie je zřejmé, že ekonomická výkonnost bude proti roku 2008 v roce 2009 znatelně nižší. Celoročně se očekávají tržby nižší o 11 – 13 %. Počátkem září publikoval ČSÚ výsledky vývoje trhu práce v NH ČR, podle nichž zůstává na nejnižší úrovni mezi odvětvími podnikatelské sféry ubytování, stravování a pohostinství, navíc za I. pololetí 2009 s meziročním snížením.

33

7. Ekonomika cestovních kanceláří a agentur 7.1 Základní ukazatele a struktura podniků cestovních kanceláří a agentur Na podkladě současné dostupnosti ekonomických údajů o výkonnosti cestovních kanceláří a agentur je možno (ještě v návaznosti na klasifikaci OKEČ) prezentovat následující portfolio podnikatelských subjektů této součásti podnikání v sektoru cestovního ruchu za roky 2007 a 2008, resp. jeho trhu: Základní ukazatele a struktura podniků CK/CA v OKEČ 63.3 v letech 2007 a 2008

2008

2007

Rok

Ukazatel

% podíl subjektů od 20 zaměstn. v OKEČ 63.3

Všechny subjekty OKEČ 63.3

Subjekty od 20 do 99 zaměstnanců

6 087 49 663 8 482 5 926 n n n n

68 28 483 4 221 2 475 72 28 271 4 680 3 555

Počet podniků Tržby v mil. Kč Počet zaměstnanců Přidaná hodnota Počet podniků Tržby v mil. Kč Počet zaměstnanců Přidaná hodnota

Subjekty se 100 a více zaměstnanci

1,1 57,4 49,8 41,8 n n n n

% podíl subjektů se 100 a v. z. v OKEČ 63.3

6 12 911 2 306 1 162 8 2 013 2 306 1 709

0,1 26,0 27,2 19,6 n n n n Pramen: ČSÚ

Poslední rok, za který jsou k dispozici údaje o všech podnicích spadajících do okruhu OKEČ 63.3, je rok 2007. Následující přehled ukazuje, že v tomto období bylo v podnikání CK/CA a souvisejících činnosti v rámci daného okruhu dosaženo převážně příznivých výsledků: Základní ukazatele cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63.3) - s 0 a více zaměstnanci Ukazatel

2002

2003

2004

2005

2006

Index 2007/ 2006

2007

Průměrný počet aktivních podniků

6 538

6 132

6 396

6 283

6 123

6 087

99,4

Průměr. počet zaměstnanců,fyz. osob

7 662

7 123

7 470

7 855

8 152

8 482

104,1

Mzdy (bez OON) v mil. Kč

1 179

1 215

1 497

1 637

1 775

1 881

106,0

71

27

43

104

89

51

57,9

Průměr. měs. mzda v Kč na 1 zaměstnance

12 826

14 219

16 703

17 367

18 146

18 478

101,8

Celkové tržby v mil. Kč v b.c.

32 806

35 028

42 650

44 192

45 865

49 948

108,9

Tržby na 1 podnik v mil. Kč

5,0

5,7

6,7

7,0

7,5

8,2

109,5

Tržby na 1 zaměstnance v mil. Kč

4,3

4,9

5,7

5,6

5,6

5,9

104,7

Výkony v mil. Kč v b.c.

32 430

34 736

41 432

43 974

45 677

49 663

108,7

Výkonová spotřeba v mil. Kč v b.c.

28 917

31 747

36 648

38 900

41 059

43 737

106,5

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč v b.c.

3 513

2 989

4 784

5 074

4 618

5 926

128,3

PH na 1 zaměstnance v tis. Kč

458,5

419,6

640,4

646,0

566,5

698,7

123,3

Ostatní osobní náklady v mil. Kč

Pramen: ČSÚ

34

Graf č. 17: Ukazatele cestovních kanceláří a agentur s 0 a více zaměstnanci 19 000 17 000 15 000 13 000 11 000 9 000 7 000 5 000 2002

2003

2004

2005

Průměrný počet aktivních podniků

2006

2007

Průměr. počet zaměstnanců,fyz. osob

Průměr. měs. mzda v Kč na 1 zaměstnance

7.2 Základní ukazatele cestovních kanceláří a agentur se 100 a více zaměstnanci Podrobnější a četnější ukazatele za činnost subjektů v OKEČ 63.3 jsou k dispozici i za rok 2008 u velkých a středních podniků. Následující přehled ukazuje mezi roky 2007 a 2008 vysoký růst výkonnosti, nicméně vlivem zvýšení počtu podniků o dva poklesla průměrná výkonnost: Základní ukazatele cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63.3) se 100 a více zaměstnanci Ukazatel Průměrný počet aktivních podniků Průměr. počet zaměstnanců, fyz. osob Mzdy (bez OON) v mil. Kč Ostatní osobní náklady v mil. Kč Průměr. měs. mzda v Kč na 1 zaměstnance Celkové tržby v mil. Kč v b.c.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Index 2008/ 2007

2008

7

5

8

6

7

6

8

133,3

1 470

1 123

1 427

1 409

1 834

1 922

2 306

120,0

263

228

349

338

406

454

587

129,3

4

4

4

8

11

13

21

161,4

14 917 16 944 20 384 19 969 18 441 19 682 21 202

107,7

4 970

5 237 10 924 10 453 12 138 12 911 16 105

124,7

Tržby na 1 podnik v mil. Kč

710

1 047

1 366

1 742

1 734

2 152

2 013

93,6

Tržby na 1 zaměstnance v mil. Kč

3,4

4,7

7,7

7,4

6,6

6,7

7,0

104,0

Výkony v mil. Kč v b.c.

4 900

5 164 10 816 10 432 12 113 12 878 16 096

125,0

Výkonová spotřeba v mil. Kč v b.c.

4 398

4 759 10 324

122,8

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč v b.c. PH na 1 zaměstnance v tis. Kč

9 804 11 158 11 718 14 387

501

405

492

629

955

1 160

1 709

147,3

340,8

360,6

344,8

446,4

520,7

603,5

741,1

122,8

Pramen: ČSÚ

Další přehled představuje jmenovitě celé portfolio velkých podniků a jejich velikostní, právní i vlastnickou strukturu:

35

Přehled největších CK/CA se 100 a více zaměstnanci – k 31. 12. 2008 Firma, místo

Forma

Special Tours Prague, Praha American Express, Praha EXIM TOURS, Praha ČEDOK, Praha STUDENT AGENCY, Brno Cest,kancelář FISCHER,Praha FIRO-tour,Praha INVIA CZ, Praha

spol. s r. o. spol. s r. o akciová spol. akciová spol. s. r. o. akciová spol. akciová spol. s. r. o.

Velikostní ktg. podle počtu zaměstnanců 310 320 330 340 x x x x x x x x

velikostní ktg: 310 – 100-199 zam.; 320 – 200-249 zam.; 330 – 250-499 zam.; 340 – 500-999 zam.

OKEČ převažující

Druh vlastnictví

633010 633030 633010 633010 633030 633 010 633010 633030

soukromé zahraniční soukromé mezinárod. soukromé zahraniční soukromé mezinárod.

Pramen: RES ČSÚ

7.3 Základní ukazatele cestovních kanceláří a agentur s 20 a více zaměstnanci V obdobné struktuře jsou dále prezentovány výsledky subjektů s 20 až 99 zaměstnanci. Výsledky těchto podniků nebyly v meziročním srovnání 2007 – 2008 výkonově natolik pozitivní, v celkových tržbách a v relativních výkonových ukazatelích zůstaly pod úrovní roku 2007: Základní ukazatele cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63.3) - s 20 a více zaměstnanci Ukazatel Průměrný počet aktivních podniků

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Index 2008/ 2007

61

59

65

64

64

68

72

105,9

3 184

2 824

3 260

3 340

3 860

4 221

4 680

110,9

581

571

733

856

913

1 078

1 293

120,0

23

12

12

28

19

27

38

144,2

Průměr. měs. mzda v Kč na 1 zaměstnance

15 211

16 856

18 743

21 354

19 710

21 278

23 030

108,2

Celkové tržby v mil. Kč v b.c.

16 385

16 726

21 243

23 120

23 989

28 483

28 271

99,3

Tržby na 1 podnik v mil. Kč

269

283

327

361

375

419

393

93,7

Tržby na 1 zaměstnance v mil. Kč

5,1

5,9

6,5

6,9

6,2

6,7

6,0

89,5

Výkony v mil. Kč v b.c.

16 267

16 632

21 112

23 072

23 896

28 383

28 203

99,4

Výkonová spotřeba v mil. Kč v b.c.

15 161

15 710

19 642

21 425

22 018

25 908

24 648

95,1

Účetní přidaná hodnota v mil. Kč v b.c.

1 106

922

1 470

1 647

1 878

2 475

3 555

143,6

PH na 1 zaměstnance v tis. Kč

347,4

326,5

450,9

493,1

486,5

586,4

759,6

129,5

Průměr. počet zaměstnanců, fyz. osob Mzdy (bez OON) v mil. Kč Ostatní osobní náklady v mil. Kč

Pramen: ČSÚ

Dále se uvádí komplexní portfolio podniků s 20 – 99 zaměstnanci ve velikostní, právní a vlastnické struktuře podle RES:

36

Charakteristika (portfolio) 80 CK/CA s 20 a více zaměstnanci - 31.12. 2008 Forma

Forma celkem

Fyzická osoba nezapsaná v r. Fyzická osoba zapsaná v r. Spol. s ručením omezeným Akciová společnost Všechny formy c e l k e m

5 5 63 7 80

v tom velikostní ktg. podle počtu zaměstnanců 220 230 240 310-340 3 2 14 1 20

3 30 1 34

2 15 1 18

4 4 8

v tom cizí vlastnictví zahraniční mezinárodní 10 2 12

11 2 13

velikostní ktg: 220 – 20 - 24 zam.; 230 – 25 - 49 zam.; 240 – 50 -99 zam.; 310 – 340 –100 - 999 zam.

Pramen: RES ČSÚ

Nově formované zpravodajství ČSÚ již podle klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE umožňuje od roku 2009 krátkodobé sledování vývoje tržeb v důležitých službách cestovního ruchu, které poskytují cestovní kanceláře a agentury a průvodcovská obec. Je zřejmé, že podle tohoto vyčíslení již po celý rok 2008 docházelo k meziročními poklesu tržeb – celoročně ve stálých cenách o 7,7 %, v I. pololetí 2009 tento vývoj pokračoval poklesem 12,1 %: Tržby z činnosti CK, CA a souvisejících činností – sekce N (CZ-NACE 79) Sekce N činnosti CK, CA a jiné rezervační a související činnosti CZ-NACE 79 meziroční indexy tržeb b. c. s. c.

Období

2007

rok

2008

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rok

2009

leden únor březen I. čtvrtletí duben květen červen II. čtvrtletí I. pololetí

117,5

117,0

102,4 94,0 94,5 80,8

100,6 92,6 93,8 82,2 93,0

96,5 92,0 94,9

92,3 95,7 91,3 94,4

94,5

93,8

84,2 77,4 87,5

83,2 76,5 87,7 83,5

83,1 88,4 Pramen: Časové řady ČSÚ

Komentováno již v kapitole IV.

37

87,9

Graf č. 18: Meziroční indexy tržeb CZ-NACE 79 100 95 90 85 80 75 leden

únor

březen b. c.

duben

květen s. c.

38

červen

8. Konjunkturální průzkum ČSÚ Indikátor důvěry po červencovém zvýšení v srpnu opět v obdobné hodnotě mírně poklesl – o 0,8 bodu, a to u podnikatelů (ve stavebnictví, v obchodě a ve službách). V průmyslu se částečně zlepšil, stejně jako u spotřebitelů. Meziročně dosáhl souhrnný indikátor v srpnu 2009 o 22,8 bodu méně než v srpnu 2008. Pro celkové posouzení vývoje indikátorů jednotlivých odvětví je převzato grafické vyjádření ČSÚ sezonně očištěných indikátorů důvěry takto: Sezonně očištěné indikátory důvěry 120,0 110,0 100,0

90,0 80,0

60,0

II-98 V-98 VIII-98 XI-98 II-99 V-99 VIII-99 XI-99 II-00 V-00 VIII-00 XI-00 II-01 V-01 VIII-01 XI-01 II-02 V-02 VIII-02 XI-02 II-03 V-03 VIII-03 XI-03 II-04 V-04 VIII-04 XI-04 II-05 V-05 VIII-05 XI-05 II-06 V-06 VIII-06 XI-06 II-07 V-07 VIII-07 XI-07 II-08 V-08 VIII-08 XI-08 II-09 V-09 VIII-09

70,0

prům ěr rok u 2005 = 100 Souhrnný indikátor

M ěs íce

Podnikatelský indikátor

Spotřebitels ký indikátor

Podle zprávy ČSÚ jsou jednotlivé sektory, resp. odvětví, charakterizovány takto: V průmyslu se v srpnu oproti červenci hodnocení celkové ekonomické situace v zásadě nezměnilo. Poněkud se zlepšilo hodnocení celkové poptávky i zahraniční poptávky. Zásoby se podle mínění respondentů zvýšily. Pro příští tři měsíce jsou očekávání respondentů ve výrobní činnosti i zaměstnanosti příznivější než minulý měsíc. Rovněž očekávání celkové ekonomické situace pro příští tři i šest měsíců jsou vyšší než minulý měsíc. Celkově se důvěra v průmyslu v srpnu meziměsíčně mírně (již pošesté) zvýšila (o 0,7 bodu), avšak zůstala o 22 bodů nižší než před rokem. Ve stavebních podnicích se hodnocení ekonomické situace v srpnu oproti předchozímu měsíci zvýšilo, hodnocení současné poptávky však pokleslo. Pro příští tři měsíce respondenti předpokládají mírné zpomalení stavební činnosti při nezměněné zaměstnanosti. Zajištění práce zakázkami předpokládají na 8,5 měsíce (minulý měsíc to bylo na 8,6 m.) Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců jsou oproti červenci vyšší. Celkově se saldo indikátoru důvěry meziměsíčně snížilo o 1 bod, oproti maximálnímu červenci 2008 bylo o 35 bodů nižší. V odvětví obchodu se v srpnu (oproti červenci) hodnocení současné ekonomické situace zhoršilo. Rovněž očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců jsou nižší než v červenci. Zásoby se podle respondentů v srpnu zvýšily. Celkově se saldo indikátoru důvěry v srpnu oproti červenci snížilo o 3,7 bodu a oproti srpnu 2008 bylo o 21,3 bodu nižší.

39

Ve vybraných odvětvích služeb se podle respondentů v srpnu hodnocení ekonomické hodnocení mírně snížilo. Snížilo se i očekávání poptávky, a to i pro příští tři měsíce. Očekávání ekonomické situace pro příští tři i šest měsíců jsou však proti červenci vyšší. Celkově se saldo indikátoru důvěry oproti minulému měsíci snížilo o 3,3 bodu a bylo o 29,3 bodu nižší než v srpnu 2008. Ze šetření mezi spotřebiteli v srpnu vyplynulo, že proti červenci se indikátor důvěry zvýšil o 0,7 bodu s tím, že v meziročním srovnání dosáhl nižší hodnoty o 11,8 bodu. Pro příštích 12 měsíců očekávají spotřebitelé mírné zlepšení celkové ekonomické i finanční situace. Podíl těch, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti, se v srpnu zvýšil, podíl respondentů, kteří mají v úmyslu spořit, mírně poklesl. Salda indikátorů důvěry se do srpna 2009 SALDA indikátorů důvěry v % průmysl stavebnictví obchod služby Podnikatelé celkem Spotřebitelé x) Souhrnný indikátor x)

8 3,7 1,5 22,3 36,0 16,8 -6,5 12,2

9 10 11 12 -2,3 -10,3 -15,7 -28,7 1,0 -2,5 -1,5 -9,5 21,0 18,7 15,3 11,0 35,0 35,3 25,3 21,0 13,4 9,1 2,5 -6,4 -5,3 -14,5 -13,5 -21,0 9,6 4,4 -0,7 -9,3

2008 - 2009 1 2 3 4 5 6 7 8 -30,3 -33,3 -30,7 -25,3 -23,7 - 21,0 -19 -18,3 -10,5 -19,0 -21,0 -25,0 -30,0 - 30,5 -32,5 -33,5 6,3 7,0 9,0 11,7 10,0 4,7 4,7 1,0 16,7 12,0 11,7 16,7 13,3 8,3 10,0 6,7 -9,2 -12,9 -11,7 -7,2 -8,1 - 9,0 -7,5 -8,7 -25,8 -27,5 -23,8 -20,5 -16,0 -17,0 -19,0 -18,3 -12,5 -15,8 -14,1 -9,9 -9,7 -10,6 -9,8 -10,6 Pramen: ČSÚ

Graf č. 19: Salda indikátorů důvěry 2008 - 2009 (v %) 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 průmysl

stavebnictví

40

obchod

služby

9. Spotřeba a cestovní ruch Komplexní vyčíslení domácího a výjezdového cestovního ruchu přináší satelitní účet ČSÚ (jeho tabulky TSA T2 a T3), v současné době s údaji do konce roku 2007. S cílem poskytnout co nejdříve – byť dílčí – dostupné údaje, pracuje tato studie s již prezentovanou statistikou rodinných účtů (ČSÚ) a se specifickou čtvrtletní statistikou domácího a výjezdového cestovního ruchu ČSÚ. Ze sestavy národních účtů lze v kontextu s hodnocením výdajů na konečnou spotřebu domácností identifikovat jak výdaje rezidentů v zahraničí, tak současně výdaje nerezidentů v tuzemsku a tím formulovat celkové výdaje na konečnou spotřebu domácností podle národních účtů v „národním“ či „domácím“ pojetí.

9.1 Výdaje na konečnou spotřebu domácností Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle trvanlivosti - národní a domácí pojetí Rok Index v b.c. mil.Kč 2005 2006 Ind. 06/05 2007 Ind. 07/06

Národní pojetí

Rezide Nerezi Domácí pojetí denti nti v tom výdaje na konečnou spotřebu domácností v v Celke předmětů předmětů předmětů zahran tuzems m střednědobé krátkodobé dlouhodobé spotřeby ku ičí spotřeby spotřeby

1 442 699 24 460 97 414 118 746 1 537 240 28 583 106,6

116,9

1 658 846 35 397 107,9

123,8

2008 1 799 109 38 036 Ind.08/ 07 108,5 107,5

1 515 653 1 627 403

130 285

131 118

636 767

140 651

134 167

669 352

108,0

102,3

105,1

155 812

138 831

712 975

služeb 617 483 683 233

121,9 126 979

107,4 1 750 428

110,6 742 810

106,9 124 424

107,6 1 885 497

110,8

103,5

106,5

172 100

147 531

771 648

108,7 794 218

98,0

107,7

110,5

106,3

108,2

106,9

Pramen: ČSÚ – Čtvrtl. národní účty – srpen 2009

Ze statistiky rodinných účtů jsou v popředí především pozice a struktury těch položek spotřebních výdajů, které mají dosah na cestovní ruch v domácnostech rezidentů. Vývoj těchto výdajů až do roku 2008 včetně byl prezentován ve druhé etapě studie. Z nich vyplynulo, že v roce 2008 dosáhly spotřební výdaje v důležitých položkách z hlediska spotřeby v cestovním ruchu (doprava, rekreace, stravovací a ubytovací služby) mírně nadprůměrného tempa v nominálním i reálném indexu, tudíž nedošlo ani k podstatnějším změnám v podílech těchto položek v rámci celkových spotřebních výdajů domácností. Výdaje se zvýšily ve všech skupinách spotřebních vydání, nejrychleji rostla maloobchodní vydání za dopravu. Výdaje za dopravní služby rostly podprůměrně. Regulační poplatky vedly ke zvýšení výdajů za zdravotnictví. Přehledy dělí aproximativně spotřební výdaje podle formy jejich uskutečňování, a to buď realizací na maloobchodním trhu, anebo jinými formami plateb podle povahy jednotlivých položek. Položky, které lze spojovat s výdaji na cestovní ruch jsou silně vyznačeny, nicméně přesnější pohled poskytnou posléze propočty provedené v rámci satelitního účtu CR za minulý rok. Údaje SRÚ za rok 2008 jsou navázány na vývoj v předchozích obdobích:

41

9.2 Spotřební výdaje podle SRÚ Spotřební výdaje podle SRÚ*) ročně nominálně Spotřební výdaje (podle CZ-COICOP) v b.c.

Průměrné roční výdaje na osobu v průměrné domácnosti 2000 v Kč

Spotřební vydání 01 Potraviny a nealk. nápoje 02 Alkoholické nápoje, tabákl 03 Odívání, obuv 05 Bytové vybavení, zařízení 07 Doprava – N a P. dopr.p.PHM 09 Rekreace, kultura a sport 11 Stravovací a ubyt. služby 12 Drogerie, kosmetika 12 Osobní doplňky Položky maloobchodního trhu 04 Bydlení 06 Zdravotnictví 07 Dopravní služby 08 Pošty a telekomunikace 10 Vzdělání 12 Ostatní zboží a služby, pojištění Položky mimo maloobch. trh

73 015 16 928 2 385 4 909 5 272 6 386 7 899 3 788 1 599 698 49 864 13 463 1 192 1 388 2 556 406 4 146 23 151

2007

% podíl

v Kč

% podíl

v Kč

Index výdajů 2008/2000

% podíl

112 224

100,0

107,8

153,7

23,2 20 868 3,3 2 964 6,7 5 592 7,2 7 356

20,0 22 584 2,8 3 084 5,4 5 808 7,1 7 524

20,0 2,7 5,2 6,7

108,2 104,0 103,9 102,3

133,4 129,3 118,3 142,7

8,7 9 600 10,8 10 908 5,2 5 364 2,2 2 103 1,0 794

9,2 10 668 10,5 11 808 5,2 5 820 2,0 2 328 0,8 852

9,5 10,5 5,2 2,1 0,8

111,1 108,3 108,5 110,7 107,3

167,1 149,5 153,6 145,6 122,1

68,3 65 549

63,0

70 476

62,8

107,5

141,3

18,4 20 784 1,6 2 364 1,9 1 596 3,5 4 860 0,6 612

20,0 22 356 2,3 3 072 1,5 1 740 4,7 5 220 0,6 684

19,9 2,7 1,6 4,7 0,6

107,6 129,9 109,0 107,4 111,8

166,1 257,7 125,4 204,2 168,5

100,0

5,7

104 100

Index výdajů 2008/2007

2008

100,0

8 335

8,0

8 664

7,7

103,9

209,0

31,7 38 551

37,0

41 736

37,2

108,3

180,3

*) propočty podle SRÚ ČSÚ – MAG Consulting

Graf č. 20: Spotřební výdaje na vybrané služby (průměrné domácnosti, b.c., v Kč) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

2000 2007 2008

07 Doprava – N a P. 09 Rekreace, kultura 11 Stravovací a ubyt. 07 Dopravní služby dopr.p.PHM a sport služby

42

Na údaje roku 2008 navazují výsledky SRÚ za I. čtvrtletí 2009. Z nich vyplývá, že v I. čtvrtletí 2009 dosáhly čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru v průměru 11 478 Kč na osobu s tím, že 56,9 % této částky tvořily příjmy ze závislé činnosti, 9,1 % příjmy z podnikání a 28,4 % sociální příjmy, zbytek ostatní příjmy. Čistá peněžní vydání domácností v I. čtvrtletí 2009 dosáhla 10 226 Kč na osobu a měsíc. Nominální index spotřebních vydání za I. čtvrtletí 2009 činí 104,5 % a reálný index 102,4. Ve struktuře spotřebních vydání, rozdělených aproximativně v následujícím přehledu na položky maloobchodního trhu a mimo něj, je příznačné, že v I. čtvrtletí 2009 - oproti I. čtvrtletí 2008 - poklesl podíl výdajů za potraviny na 19,4 % a naopak zřetelněji vzrostl podíl výdajů za bydlení, včetně energií 22,4 %. Z položek inklinujících k cestovnímu ruchu vzrostl nadprůměr (nominálně i reálně) index výdajů v položce rekreace, kultura a sport, nikoli ve stravovacích ubytovacích službách a v dopravě, což zřejmě souvisí s celkovým vývojem CR v roce 2009. Oproti I. čtvrtletí 2008 se obnovil proces poklesu podílu položek maloobchodního trhu (o 2 p. b.), kdežto podíl položek mimo maloobchodní trh se takto zvýšil. Spotřební výdaje podle SRÚ v I. čtvrtletí 2009 Měsíčně na osobu v průměrné domácnosti v Kč Spotřební vydání (podle CZ-COICOP) 01 Potraviny a nealkoholické nápoje 02 Alkoholické nápoje, tabák 03 Odívání a obuv 05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti 07 Doprava – nákup dopr. prostředků, PHM 09 Rekreace, kultura a sport 11 Stravovací a ubytovací služby 12 Ost. zboží a služby - drogerie a kosmetika - osobní doplňky Položky maloobchodního. trhu (odhad) 04 Bydlení, voda, energie, paliva 06 Zdraví 07 Doprava – os. doprava a j.dopr. služby 08 Pošty a telekomunikace 10 Vzdělání 12 Ost. zboží a služby vč.pojištění Položky č. výdajů mimo malo-trh (odhad)

I. čtvrtletí v Kč 2008

2009

8 660 1 772 228 398 589 755 846 448 163 56 5 255 1 771 264 148 421 73 728 3 405

9 057 1 758 239 400 578 756 905 463 173 50 5 322 2 026 270 142 431 77 789 3 735

I. čtvrtletí struktura v % 2008 100 20,5 2,6 4,6 6,8 8,7 9,8 5,2 1,9 0,6 60,8 20,4 3,1 1,7 4,9 0,8 8,4 39,3

Index I. čtvrtletí 2008/2007

2009 100 19,4 2,6 4,4 6,4 8,4 10,0 5,1 1,9 0,6 58,8 22,4 3,0 1,5 4,8 0,8 8,7 41,2

nominál.

reálný

104,5 99,2 104,8 100,6 98,1 100,1 107,0 103,3

102,4 100,5 96,1 101,8 98,1 . 107,9 100,0

101,8

.

101,4 114,4 102,4 95,9 102,3 105,5 108,2 106,8

. 104,1 102,8 . 106,7 101,5 . .

Pramen: ČSÚ SRÚ – propočty MAG Consulting

43

Graf č. 21: Struktura spotřebních výdajů v I. čtvrtletí 2009 5% 3%

Potraviny a nealkoholické nápoje

1% 9%

2%

20% 3% 4%

Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv

6%

22% 8% 5%

10%

Bytové vybavení, zařízení domácnosti Doprava – nákup dopr. prostředků, PHM Rekreace, kultura a sport

2%

*** Podrobný přehled o účasti tuzemských domácností a institucí na cestovním ruchu přináší ČSÚ ve statistice domácího a výjezdového cestovního ruchu. S celkovým vývojem životní úrovně, jmenovitě s vytvářením rostoucího objemu a struktury spotřeby se vytvářejí podmínky pro zvyšování výdajů obyvatelstva na cestování. Poslední metodicky propracované komplexní přehledy o domácím a výjezdovém cestovním ruchu představil ČSÚ za rok 2008 s tím, že minulý rok byly zaznamenány některé významné kvantitativní i kvalitativní změny, dosvědčující zvyšování cestovního potenciálu občanů, i když už i rok 2008 přinesl některé krizové jevy. Výsledky I. čtvrtletí jsou v následující X. kapitole studie.

44

10. Domácí a výjezdový cestovní ruch ČR Nejprve je jako východisko rekapitulován souhrnný přehled o domácím a výjezdovém cestovním ruchu v roce 2008 a připomenuty tabulky a spotřebě domácího a výjezdového SR ze satelitního účtu: Domácí a výjezdový cestovní ruch v roce 2008 – souhrn ukazatelů Druh cesty

celkem

delší cesty – 4 a více přenocování počet cest (v tis.) počet přenocování (v tis.) prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) kratší cesty – 1 – 3 přenocování počet cest (v tis.) počet přenocování (v tis.) prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) služební cesty počet cest (v tis.) počet přenocování (v tis.) prům. výdaje na 1 cestu (v Kč)

v ČR

v tom v zahraničí

celkem

index 2008/2007 v ČR v zahraničí

9 906 84 233 10 096

4 919 38 204 4 496

4 987 46 030 15 621

105,0 103,7 114,4

100,2 96,0 115,8

110,2 111,0 110,1

14 626 27 900 1 765

13 155 24 597 1 357

1 471 3 303 5 413

90,8 88,5 145,5

89,6 86,7 138,4

102,6 104,0 150,6

3 601 13 038 7 436

2 374 6 284 4 109

1 227 6 754 13 870

94,2 98,7 82,0

93,6 97,5 125,7

95,3 99,8 67,7

Pramen: časové řady ČSÚ pro všechny tabulky o D a V CR

Spotřeba domácího cestovního ruchu v letech 2003 – 2007 (podle TSA T2)- z 19.1.2009 Ukazatel v mil. Kč

20032)

Jednodenní návštěvnici Turisté Služební cesty Návštěvníci celkem V tom:Služby CK/CA 1) Ubytování Stravování Doprava Zboží Ostatní

24 352 59 510 9 819 93 681 5 287 11 306 19 143 15 580 27 272 15 094

20042) 27 852 57 532 11 161 96 545 5 420 12 539 20 230 15 825 27 207 15 324

20052) 28 903 57 138 9 993 96 033 4 886 12 745 19 342 15 262 28 720 15 078

20063) 27 946 60 065 11 053 99 064 6 667 13 102 20 718 15 301 28 321 14 955

20075) 28 845 63 987 12 789 105 621 7 606 13 842 20 444 16 596 31 238 15 894

Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v letech 2003 – 2007 (podle TSA T3 – z 19.1.2009) Ukazatel v mil. Kč Jednodenní návštěvníci

20033)

20043)

20053)

20064)

20075)

4 202

3 295

2 887

3 882

3 458

Turisté

43 195

44 133

46 650

46 558

55 262

Služební cesty

16 469

17 607

18 713

19 561

21 877

Návštěvníci celkem

63 867

65 035

68 250

70 001

80 597

2 068

1 330

2 541

1 135

2 192

Ubytování

13 630

14 642

14 964

15 951

18 239

Stravování

14 593

15 258

16 124

17 473

19 263

Doprava

12 846

12 235

13 197

13 942

15 971

V tom:Zájezd

Zboží

9 792

9 481

10 465

10 578

12 124

Ostatní

10 938

12 087

10 959

10 922

12 808

45

V I. čtvrtletí 2009 doznal domácí a výjezdový cestovní ruch podle celkového počtu „delších“ cest přibližně obdobný rozsah jako v I. čtvrtletí 2008 – vzrostl o 1,9 % - s tím však, že počet cest do zahraničí se o více jak 12 % snížil, zatímco počet cest v ČR o 13 % vzrostl. Jak při cestách do zahraničí, tak i při cestování po ČR, bylo dosaženo nižších počtů přenocování, tudíž zkrátily se pobyty. Průměrné výdaje na 1 cestu se celkově v I. čtvrtletí 2009 snížily o více než 15 % a to zejména v důsledku poklesu výdajů na cesty do zahraničí. Domácí a výjezdový cestovní ruch v I. čtvrtletí 2009 – souhrn ukazatelů Druh cesty delší cesty – 4 a více přenocování počet cest (v tis.) počet přenocování (v tis.) prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) kratší cesty – 1 – 3 přenocování počet cest (v tis.) počet přenocování (v tis.) prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) služební cesty počet cest (v tis.) počet přenocování (v tis.) prům. výdaje na 1 cestu (v Kč)

celkem

v ČR

v tom v zahraničí

index I. čtvrtletí 2009/08 celkem v ČR v zahraničí

1 517 10 214 8 477

947 6 232 4 669

570 3 982 14 810

101,9 89,6 84,6

113,1 109,6 100,5

87,5 69,8 87,5

3 334 6 223 1 384

3 109 5 725 1 206

224 499 3 852

106,6 108,2 88,0

111,3 113,2 92,2

67,2 71,7 101,6

673 2 053 7 037

477 1 085 4 124

195 968 14 153

89,4 85,7 128,0

79,3 64,5 112,5

129,7 135,6 110,4

Pramen: časové řady ČSÚ pro všechny tabulky o D a V CR

Počet „kratších“ cest v domácím cestovním ruchu se zvýšil o více než 11 %, ještě rychleji rostl počet přenocování při těchto cestách – o 13,2 %. Výrazný však byl pokles „kratších“ cest i přenocování do zahraničí. U „služebních“ cest je za I. čtvrtletí 2009 markantní zejména růst počtu cest do zahraničí, včetně přenocování na těchto cestách, jakož i průměrných výdajů. Domácí a výjezdový cestovní ruch v roce 2008 a 2009 – počty cest podle čtvrtletí v tis. Druh cesty delší cesty – 4 a více přenocování – počet I/4 II/4 III/4 IV/4 I/4 2009 kratší cesty – 1 – 3 přenocování- počet I/4 II/4 III/4 IV/4 I/4 2009 služební cesty – počet I/4 II/4 III/4 IV/4 I/4 2009

celkem 1 489 1 939 5 130 1 348 1 517 3 126 4 173 3 881 3 446 3 334 753 1 376 691 781 673

v tom v zahraničí v ČR 838 651 784 1 154 2 511 2 619 786 562 947 570 2 792 333 3 742 430 3 491 390 3 129 317 3 109 224 602 151 933 444 373 318 466 316 477 195

46

index 2008/07 a 2009/08 celkem v ČR v zahraničí 111,3 103,3 123,5 95,2 86,6 102,1 102,5 96,7 108,7 128,0 132,1 122,6 101,9 113,1 87,5 96,8 96,5 99,0 83,4 82,2 95,4 88,7 87,4 102,3 98,3 96,5 119,7 106,6 111,3 67,2 73,7 81,8 52,9 99,7 99,4 100,4 102,5 105,2 99,6 104,4 92,1 130,2 89,4 79,3 129,7

Graf č. 22: Domácí a výjezdový CR 2008 - 2009 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1. Q 2008

2. Q 2008

delší cesty

3. Q 2008 kratší cesty

4. Q 2008

1. Q 2009

služební cesty

Bližší analýza „delších“ cest potvrzuje trend růstu jejich počtu v I. čtvrtletí 2009 po ČR. Dále je zřejmá orientace na rekreaci a dovolené, na využívání HUZ, k dopravě na automobily při vlastním individuálním organizování cest. Pokud jde o zájezdy s CK/CA, došlo k poklesu přes 6 %. Delší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí v I. čtvrtletí 2007 – 2009 v tis. Počty a druhy cest Celkový počet delších cest (4 a více přenocování) v České republice z toho do zahraničí

2007

2008

2009

Ind. 2009/08

1 338 811 227

1 489 838 651

1 517 947 570

101,9 113,0 87,6

podle pohlaví

muži ženy

581 757

762 727

779 738

102,2 101,5

podle hlavního účelu

rekreace, dovolená, volný čas návštěva, příbuzných, známých zdravotní pobyt ostatní privátní

929 354 37 -

1 129 250 52 58

1 143 289 57 28

101,2 115,6 109,6 48,3

podle typu ubytování

hotel a podobné zařízení ostatní hromadné ubytování vlastní rekreační zařízení u příbuzných a známých ostatní ubytování v soukromí

535 128 89 451 136

698 92 108 354 238

716 146 93 399 163

102,6 158,7 86,1 112,7 68,5

podle hlavního dopravního prostředku

automobil autobus letadlo vlak ostatní

789 251 178 115 -

932 252 170 132 4

969 316 120 65 47

104,0 125,4 70,6 49,2 1 175,0

podle organizace

individuální organizace zájezd s CK/CA ubytování či doprava u CK/CA ostatní

1 005 196 31 107

1 034 322 12 120

1 095 302 59 60

105,9 93,8 491,7 50,0

podle délky cesty

4 – 7 přenocování 8 – 14 přenocování 15 přenocování a více

1 051 190 97

1 194 198 97

1 268 185 64

106,2 93,4 66,0

47

„Kratší“ cesty rezidentů byly v I. čtvrtletí 2009 při svém růstu o 6,6 % orientovány především na domácí podmínky k využití volného času, návštěv příbuzných a známých s obdobným ubytováním. Podstatná část se uskutečnila osobními automobily zcela individuálně. Kratší cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí v I. čtvrtletí 2007 – 2009 v tis. Počty a druhy cest Celkový počet kratších cest (1 - 3 přenocování) v České republice z toho do zahraničí

2007

2008

2009

Ind. 2009/08

3 230 2 893 337

3 126 2 792 333

3 334 3 109 224

106,6 111,3 67,2

podle pohlaví

muži ženy

1 483 1 747

1 706 1 420

1 594 1 740

93,4 122,5

podle hlavního účelu

rekreace, dovolená, volný čas návštěva, příbuzných, známých zdravotní pobyt ostatní privátní

-

1 496 1 385 237

1 525 1 636 139

101,9 118,1 58,7

podle typu ubytování

hotel a podobné zařízení ostatní hromadné ubytování vlastní rekreační zařízení u příbuzných a známých ostatní ubytování v soukromí

458 222 758 1 715 76

458 53 559 1 852 205

337 158 650 1 913 275

73,6 300,1 116,3 103,3 134,4

podle hlavního dopravního prostředku

automobil autobus letadlo vlak ostatní

-

2 198 475 305 144

2 431 457 376 59

110,6 96,2 123,2 40,7

podle organizace

individuální organizace zájezd s CK/CA ubytování či doprava u CK/CA ostatní

-

2 966 76 77

3 215 96

108,4 124,3

„Služební“ cesty doznaly v I. čtvrtletí 2009, oproti stejným obdobím předchozích let, pokles a to především cesty domácí. Výjimku tvoří nárůst zahraničních služebních cest oproti I. čtvrtletí 2008 o téměř 30 %.

48

Služební cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí v I. čtvrtletí 2007– 2009 v tis. Počty a druhy cest Celkový počet služebních cest (1 a více přenocování) v České republice z toho do zahraničí

2007

2008

2009

Ind. 2009/08

1 021 736 285

753 602 151

673 477 195

89,4 79,3 129,7

podle pohlaví

muži ženy

881 139

644 109

523 149

81,3 136,9

podle typu ubytování

hotel a podobné zařízení ostatní hromadné ubytování ubytování v soukromí

868 65 287

483 121 149

454 87 132

94,1 71,7 88,6

podle délky cesty

1 – 3 přenocování 4 – 7 přenocování 8 a více přenocování

806 147 68

492 196 65

516 97 59

104,9 49,8 91,6

49

11. Mezinárodní přehledy cestovního ruchu, indikátory ekonomiky, spotřebitelských trhů a životní úrovně 11.1 Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu podle WTO v r. 2007 - 2009 Přírůstek – úbytek (%) II. Leden Únor I. pololetí pololetí 2008/7 2009/8 2009/8 2008/7 6,0 - 1,3 8,6 3,9

2007 počet

přírůstek 2007/6 (%)

2008 počet

904

6,1

922

1,9

Evropa Severní Evropa Západní Evropa Stř a v. Evropa Jižní Evropa-

487,3 58,1 154,9 96,5 177,9

4,2 2,8 3,5 5,5 4,6

487,9 57,0 153,2 98,9 178,9

0,1 - 1,9 - 1,1 2,5 0,6

3,4 3,3 1,8 4,6 4,4

- 2,5 - 5,9 - 3,6 0,3 - 2,1

6,3 7,5 7,3 4,6 5,8

Asie a Pacifik SV Asie JV Asie Oceánie Jižní Asie

181,9 100,9 59,7 11,2 10,1

9,7 9.8 12,3 1,7 2,6

184,1 101,0 61,6 11,1 10,4

1,2 0,1 3,3 - 1,0 3,3

5,9 5,7 7,0 0,4 7,8

- 3,1 - 5,0 0,3 - 2,3 - 1,0

Amerika Severní Amerika Karibik Střední Amerika Jižní Amerika

142,9 95,3 19,8 7,8 20,0

5,2 5,2 1,6 12,0 6,5

147,2 98,7 20,3 8,3 20,8

3,0 2,6 2,4 7,2 3,9

6,7 6,4 6,1 11,5 7,0

Afrika Severní Afrika Subsah.Afrika

45,1 16,3 28,8

8,9 8,5 9,1

47,0 17,2 29,7

4,1 5,4 3,4

Střední Východ

47,0

14,6

55,6

18,2

(v mil. příjezdů) Svět

Rok 2008/7

Březen 2009/8

Duben 2009/8

- 0,6

- 2,4

1,6 0,4 - 2,1 4,6 3,6

- 1,4 - 4,1 - 3,6 3,6 - 1,2

- 4,7 - 8,9 - 3,5 - 4,6 - 4,3

8,4 9,8 7,2 1,6 9,4

3,4 1,8 6,6 - 1,2 5,6

- 1,8 - 4,5 2,6 - 1,8 2,0

- 4,3 - 5,4 - 3,0 - 2,7 - 3,3

0,0 - 0,5 - 2,1 3,0 3,5

9,8 9,9 8,9 14,0 9,3

3,7 3,6 2,9 8,8 3,6

2,0 1,3 - 0,5 4,3 7,5

- 2,2 - 2,8 - 3,7 1,8 0,0

5,1 8,8 3,38

3,3 3,1 3,4

6,7 10,6 5,2

3,6 7,5 1,3

1,0 1,0 1,0

6,2 7,3 5,8

29,7

9,8

24,3

35,8

4,8

15,5

Pramen: UNWTO, červen 2009

Graf č. 23: Příjezdy v mezinárodním CR v r. 2008

52,9% Evropa Asie a Pacifik 20,0%

6,0%

Amerika Afrika

16,0%

Střední Východ

5,1%

50

11.2 Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu v r. 2006 – 2007 Region

2006

Příjmy US $ (mld) 2007 Příjezd $

2006

Příjmy Euro € (mld) 2007 Příjezd €

Změna 07/06 %

742

856

950

591

625

690

5,6

376,9

433,4

890

300,2

316,2

650

2,7

Severní Evropa

60,3

69,7

1 210

48,0

50,8

880

3,9

Západní Evropa

131,6

149,1

960

104,8

108,8

700

2,1

38,2

48,3

510

30,4

35,3

370

8,6

Jižní Evropa-Středomoří

146,9

166,4

940

117,0

121,4

690

1,1

Asie a Pacifik

156,5

188,9

1 020

124,7

137,9

750

11,4

Amerika

154,1

171,1

1 200

122,7

124,9

880

6,4

Afrika

24,6

28,3

640

19,6

20,6

460

7,5

Střední Východ

29,9

34,2

720

23,8

25,0

520

6,3

Svět Evropa

Střední a V. Evropa

Pramen: UNWTO

Pro porovnání vývoje je opět zahrnut stručný monitoring důležitých indikátorů ekonomiky a vnitřního trhu s tím, že se orientuje na dostupné údaje z EU, resp. na komparaci s teritoriálně a ekonomicky blízkými zeměmi ČR. Vychází se z dokumentace prezentované v červenci 2009 MF ČR. Roky 2008, 2009 a 2010 jsou v následujících porovnáních již ovlivněny krizovými dopady:

11.3 Úroveň HDP na obyvatele Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly (úrovní blízké země) Země, seskupené dle vyspělosti

2005 PPS (EU27)

2006 EA12 =100

PPS (EU27)

2007

EA12 =100

2008

PPS (EU27)

PPS (EU27)

EA12 =100

2009 (predikce)

PPS (EU27)

EA12 =100

2010 (predikce

PPS (EU27)

PPS (EU27)

EA12 =100

Řecko

20 900

84

22 200

85

23 600

86

24 200

88

24 100

92

24 300

92

Slovinsko

19 600

79

20 700

79

22 200

81

22 800

83

22 300

85

22 600

86

Česko

17 100

69

18 300

70

20 000

73

20 400

74

19 700

75

19 800

75

Portugalsko

17 300

70

18 000

69

19 000

69

19 000

69

18 300

70

18 300

70

Slovensko

13 500

54

15 000

58

16 700

61

17 700

65

17 100

65

17 500

67

Maďarsko

14 200

57

15 000

58

15 600

57

15 800

58

15 100

57

14 900

56

Estonsko

13 700

55

15 400

59

16 900

62

16 300

50

14 900

57

14 900

56

Polsko

11 500

46

12 400

47

13 400

49

14 100

51

14 200

54

14 400

55

Litva

11 900

48

13 100

50

14 800

54

15 200

56

13 800

52

13 300

50

Lotyšsko

10 900

44

12 400

48

14 400

53

13 800

50

12 200

47

12 000

45

Parita KS = poměr schopnosti nákupu stejného souboru statků v porovnávaných zemích; EA12 – Eurozóna – MF Makropredikce – 7/ 2009

51

Graf č. 24: Úroveň HDP na obyvatele ve vybraných státech podle parity kupní síly v roce 2008 Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Estonsko Maďarsko Litva Polsko Lotyšsko 0

5000

10000

15000

20000

25000

Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu (úrovní blízké země) Země, seskupené dle vyspělosti

2007 EUR

EA12 = 100

2008 Ea12 =100 ICH

EUR

EA12 = 100

2009 (predikce) Ea12 =100 ICH

EUR

EA12 = 100

2010 (predikce) Ea12 =100 ICH

EUR

EA12 = 100

Ea12 =100 ICH

Řecko

20 400

73

84

21 600

75

85

21 600

79

86

22 000

80

87

Slovinsko

17 100

61

75

18 200

63

76

17 900

65

77

18 400

67

78

Česko

12 300

44

60

14 200

50

67

13 000

47

63

13 700

50

66

Portugalsko

15 400

55

79

15 600

55

79

15 000

54

78

15 000

55

78

Slovensko

10 200

36

59

12 000

42

65

11 900

43

67

12 300

45

67

Maďarsko

10 100

36

63

10 500

37

64

9 000

33

57

9 500

35

61

Estonsko

11 400

41

66

11 800

41

69

10 600

39

68

10 400

38

67

Polsko

8 100

29

59

9 500

33

64

7 600

28

57

8 200

30

54

Litva

8 400

30

56

9 600

34

60

8 800

32

61

8 300

30

60

Lotyšsko

9 300

33

63

10 200

36

71

8 700

32

68

8 200

30

65

EA12 – Eurozóna; ICH – index cenové hladiny HDP EA12 – 100;

Pramen: MF „Makropredikce – 7/2009

Poznámka: Tabulky 25 a 26 porovnávají ekonomický výkon blízkých zemí. Srovnání pomocí parity kupní síly ukazuje takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor určitých statků v daných zemích. Za r. 2008 dosáhl HDP na obyvatele v ČR 74 % ekonomického výkonu v eurozóně. Podíl parity kupní síly a směnného kurzu vyjadřuje komparativní cenovou hladinu HDPindex cenové hladiny – v r. 2008 dosáhl v ČR 67 %.

52

11.4 Harmonizovaný index spotřebitelských cen Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) Seskupení, země

index (2005=100)

2008 – 2009 8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

Úhrnný index 2005 = 100 EU 27

109,18

109,48

109,51

109,10

108,91

108,24

108,81

109,19

109,56

109,76

109,99

Eurozóna 16

108,35

108,55

108,58

108,06

107,92

107,02

107,45

107,86

108,25

108,30

108,52

112,3

112,1

112,2

111,4

111,1

112,6

112,7

112,9

112,8

112,9

112,9

ČR Německo

107,7

107,6

107,3

106,7

107,1

106,5

107,2

107,0

107,1

107,0

107,4

Maďarsko

119,59

119,52

119,96

119,41

118,97

119,84

120,78

121,39

122,46

124,34

124,40

Rakousko

107,51

107,93

107,89

107,61

107,44

106,81

107,33

107,52

107,71

107,79

107,70

108,4

108,8

109,,2

109,4

109,4

109,8

110,7

111,6

112,3

113,0

113,2

110,57

111,00

111,38

111,52

111,44

111,83

111,81

111,50

111,38

111,45

111,46

Polsko Slovensko

Procentní změna oproti stejnému období předchozího roku EU 27

4,3

4,2

3,7

2,8

2,2

1,7

1,8

1,4

1,3

0,8

0,6

Eurozóna 16

3,8

3,6

3,2

2,1

1,6

1,1

1,2

0,6

0,6

0,0

-0,1

ČR

6,2

6,4

5,7

4,1

3,3

1,4

1,3

1,7

1,3

0,9

0,8

Německo

3,3

3,0

2,5

1,4

1,1

0,9

1,0

0,4

0,8

0,0

0,0

Maďarsko

6,4

5,6

5,1

4,1

3,4

2,4

2,9

2,8

3,2

3,8

3,7

Rakousko

3,6

3,7

3,0

2,3

1,5

1,2

1,4

0,6

0,5

0,1

-0,3

Polsko

4,4

4,1

4,0

3,6

3,3

3,2

3,6

4,0

4,3

4,2

4,2

Slovensko

4,4

4,5

4,2

3,9

3,5

2,7

2,4

1,8

1,4

1,1

0,7

Procentní změna – průměr za 12 měsíců EU 27

3,5

3,7

3,8,

3,7

3,7

3,5

3,4

3,2

3,0

2,7

2,4

Eurozóna

3,3

3,4

3,5

3,4

3,3

3,1

2,9

2,7

2,5

2,1

1,8

ČR

6,1

6,4

6,5

6,5

6,3

5,7

5,2

4,7

4,2

3,7

3,3

Německo

3,1

3,1

3,1

2,9

2,8

2,6

2,4

2,2

2,0

1,8

1,5

Maďarsko

6,9

6,8

6,6

6,4

6,0

5,6

5,3

5,0

4,7

4,4

4,2

Rakousko

3,3

3,5

3,5

3,4

3,2

3,1

2,9

2,7

2,4

2,1

1,8

Polsko

4,1

4,2

4,3

4,3

4,2

4,1

4,0

4,0

4,0

4,0

4,0

Slovensko

3,3

3,6

3,7

3,8

3,9

3,9

3,8

3,7

3,5

3,2

2,9

Pramen: ČSÚ - Eurostat

Poznámka: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou vytvořeny pro mezinárodní srovnávání inflace spotřebitelských cen a používají se pro hodnocení konvergence podle požadavků Článku 121 Amsterdamské smlouvy. Jsou základem pro Index spotřebitelských cen Měnové unie (MUICP), Evropský index spotřebitelských cen (EICP) a Index spotřebitelských cen Evropského hospodářského prostoru (EEAICP). HICP jsou sestavovány na základě uzákoněné metodiky, závazné pro všechny členské státy EU. Společnou klasifikaci pro harmonizované indexy spotřebitelských cen představuje COICOP (Klasifikace individuální spotřeby podle účelu). Verze této klasifikace (COICOP/HICP) byla upravena přímo pro HICP.

Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 27 členských zemí EU (vykazovaný s odstupem jednoho měsíce) dosáhl podle předběžných údajů Eurostatu v červenci 2009 - 0,2 %, t. zn. o 0,4 p. b. méně než v červnu. Ceny se nejvíce zvýšily v Rumunsku (o 5,0 %) a v Maďarsku (o 4,9 %), ve 14 zemích EU se v červenci projevil meziroční pokles, z toho nevíce v Irsku o 2,6 %. V Německu činil pokles -0,7 %, na Slovensku zpomalil růst na 0,6 % (z 0,7 % v červnu). Podle předběžných propočtů meziroční přírůstek HICP se v ČR v srpnu 2009 dostal na 0,0 %. Bleskový odhad meziročního HICP pro eurozónu představuje za srpen 2009 podle Eurostatu 0,2.%.

53

11.5 Maloobchodní obrat v EU Maloobchodní obrat v EU - % přírůstek (úbytek) meziročně - sezónně neočištěno ze s.c. 2008 – 2009

Seskupení, země 7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

EU 27

-0,14

-0,32

-0,10

-1,05

-1,19

-0,94

0,69

-3,07

-1,69

-0,41

-2,46

-1,29

Eurozóna

-1,29

-1,32

-0,69

-2,06

-2,02

-1,30

1,83

-3,67

-2,14

-1,23

-2,48

-2,18

2,02

1,40

4,77

1,51

0,89

-1,12

1,92

-1,19

0,24

-0,87

-2,64

.

Maďarsko

-1,14

-1,78

-1,07

-1,40

-2,12

-3,93

-3,43

-4,62

-4,74

-4,64

-4,85

.

Německo

-1,66

-0,74

0,10

-0,30

0,00

2,46

-1,88

-1,86

-0,72

1,46

-1,46

-1,74

Polsko

0,50

-1,79

-0,60

-0,66

-1,05

-0,39

1,35

-2,25

1,67

2,33

-1,16

1,95

Rakousko

0,50

-1,79

-0,60

-0,66

-1,05

-0,39

1,35

-2,25

1,67

2,33

Slovensko

11,46

10,65

13,06

9,49

7,15

6,69

-4,48

-12,67

ČR

54

-1,16 1,96 -9,53 -7,29 10,46 -9,29 Pramen: ČSÚ - Eurostat

12. Trendy v lázeňství V roce 2008 bylo v lázeňských zařízeních v ČR přijato 383 tis. pacientů, což bylo o 10,6 % více než v roce 2007. Na celkovém růstu se nejvíce podíleli domácí i zahraniční samoplátci, zatímco počet pacientů na náklad zdravotního pojištění pokračoval v klesajícím trendu minulých let. Graf č. 25: Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních 450 000 400 000 350 000 300 000 sam oplátci nerezidenti 250 000

sam oplátci rezidenti PLP

200 000

KLP 150 000 100 000 50 000 0 2004

2005

2006

2007

2008 Pramen: ÚZIS.

Pokud jde o trendy v lázeňských službách, vedle stále rostoucího významu wellness, které představuje jakousi příjemnou paralelu, nebo, chcete-li, životní styl svého druhu, se inovace nevyhýbají ani tradičním lázeňským procedurám. Koupele, které představují jakousi vlajkovou loď lázeňských procedur, se v moderním lázeňství dočkaly takových novinek, které by před dvaceti lety v českých zemích nikdo nečekal. Pokud jsme dříve byli zvyklí, že lázeňské koupele spočívají v ponoření člověka do léčivé minerální vody, bahenní zábal představoval pro řadu lázeňských hostů pozoruhodný výstřelek, dnes je tomu jinak. V různých lázních se tak dnes lze koupat například ve víně, pivě, zeleném čaji či polévce. Například pivní lázně pronikly již i do nabídky některých hotelů. V hotelu pivovaru Chodovar si například můžete dopřát pivní lázeň v páru, ve vaně pro dva. Léčivý účinek koupelí v kvasnicovém pivu byl znám již ve středověku. V České republice dnes existují wellness hotely, které se na tuto proceduru specializují. Jejich hosty jsou jak lidé s kožními problémy nebo se špatným prokrvením končetin, pro něž jsou pivní lázně obzvlášť vhodné, tak milovníci piva toužící po příjemném a neobvyklém zážitku. Podmínkou léčebného účinku pivního kalu a pivních kvasnic je dodržení správné teploty a doby lázně a správné dávkování přísad. Některá wellness centra připravují pivní lázeň ze zvláštní minerální vody a přísad obsahujících pivovarské kvasnice a směs drcených bylin. Složení přísad a jejich

55

vzájemný poměr bývá obchodním tajemstvím poskytovatelů této procedury a zpravidla se u jednotlivých subjektů liší. Čistě sedací koupel není zcela optimální a proto se používá speciální vířivka. Vířivý efekt jemně rozptýlených bublinek vzduchu podporuje rozpuštění přísad, uvolňování a rozptýlení aromatických látek obsažených v přísadách, např. v chmelovém oleji a zesiluje mechanický masážní účinek pro lepší vstřebávání látek do pokožky. Zajímavou a pro někoho zřejmě lákavější procedurou, než jsou bahenní zábaly může být medová terapie. Med napomáhá k obnovení přirozené detoxikační schopnosti organismu a silnému oživení celého organismu. Medová terapie díky polyfenolům omlazuje pleť, osvěžuje ji a vyživuje, zároveň uvolňuje napětí zádových a šíjových svalů a aktivuje vnitřní orgány. Wellness centra a lázně nabízejí medové zábaly zad, masáže s medovým krémem a podobné procedury. Atraktivní jsou i hřejivé čokoládové zábaly různých částí těla, kterým zpravidla předchází masáž. Tato procedura slouží k uvolnění ztuhlého svalstva a k prevenci celulitidy. Čokoláda významně tonizuje, vypíná a vyhlazuje pokožku. Teobromin působí na uvolnění cév a tím snižuje krevní tlak. Čokoládové aroma společně s fenyletylaminem navíc pozitivně působí na psychiku. Některé lázně používají směs stoprocentní kvalitní čokolády a kokosového oleje. Mezi nejluxusnější procedury patří zlatá masáž, při níž je aplikována směs čistého kokosového (případně i jiného druhu) oleje a šupinek zlata. Podle poskytovatelů této služby zlato účinně působí na zlepšení prokrvení pokožky, stejně jako vazivových tkání, ve kterých dochází pomocí prokrvení k celkovému zpevňování. V Izraelských lázních je zase populární masáž živými hady, jejichž svíjení prý působí blahodárně na prokrvení pokožky a současně představuje příjemný uklidňující zážitek. Lázeňství se z původně ryze lékařsky zaměřeného odvětví stává stále více odvětvím provázaným s ostatními formami cestovního ruchu. V lázeňství tak roste mimo významu léčebného ekefktu také význam zážitku, celkové relaxace a pohody. Dalším významným jevem je to, že některé procedury přestávají být výhradní doménou lázeňských domů, ale stále častěji se s nimi lze setkat v celé řadě hotelů. Sektor lázeňství bude vykazovat stále užší vazbu na další odvětví, především na cestovní ruch. Poroste potřeba efektivního managementu a inovativního marketingu lázeňských služeb, bude třeba rozvíjet inovativní produkty a produktové balíčky. Dalo by se říci, že postupem času vyprofiluje jakýsi obor „širokého lázeňství“, zahrnující mimo lázeňských procedur tak jak je známe dnes, celou řadu inovativních prvků, zážitků, wellness a dalších aktivit, které budou integrální součástí lázeňského pobytu a budou distribuovány v rámci komplexního marketingového balíčku. V souvislosti se stárnutím evropské populace lze očekávat, že to bude právě lázeňství, které podpoří rozvoj zážitkových produktů orientovaných primárně na starší populaci.

56

Závěr Sektor cestovního ruchu se stal jedním z nejdříve a nejintenzivněji krizí postižených úseků ekonomik ve světě i v tuzemsku. Krizí vyvolaná nezbytná regulace ekonomických procesů a úsporné chování institucí, domácností a samotných občanů vedlo od prvopočátku k omezení v této oblasti spotřeby a vynakládaných prostředků na cestování, zahraniční pobyty, ale i k omezení v domácí spotřebě cestovního ruchu. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že i expertní odhady míru vlivů a zásadních rozměrů krizových dopadů na cestovní ruch zatím spíše nedoceňovaly, což potvrzují jejich následná přehodnocování a zpřesňování. Obdobně bylo dosud obtížné vytvářet provázanější přehled exekutivních, jakož i podnikatelských nápravných a podpůrných opatření k překonávání krizových jevů jak v produkční, tak spotřební a sociální sféře. Zcela neodmyslitelnou se za těchto okolností stala soustavná analýza všech pravidelných zjištění a statistik, popř. i nahodilých důležitých jevů vč. podnikatelských selhání ve službách cestovního ruchu, popř. zajišťování jejich prevence nebo kompenzace jejich následků zvláště vůči postiženým klientům těchto služeb. S tím souvisí i otevřená otázka přezkumu a zdokonalení dotčené legislativy ochrany. Navíc exekutiva a parlament se nalézají v klíčové etapě přípravy státního rozpočtu se všemi příjmovými a výdajovými podmínkami, které budou mít zásadní význam pro zabezpečení budoucí produkce a spotřeby též v cestovní ruchu.

57