Krize amerického hypotéčního trhu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Krize amerického hypotéčního trhu Diplomová práce

Autor:

Vratislav Hlásek Finance/Ekonomika a management

Vedoucí páce:

Praha

Ing. Karel Mráček, CSc.

březen 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Krize amerického hypotečního trhu zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze 31.3.2009

Vratislav Hlásek

2

Poděkování:

Děkuji panu Ing. Karlu Mráčkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mně poskytl při vypracování této práce. Děkuji Bankovnímu institutu vysoké škole, a. s. za prohloubení a získání nových znalostí, které jsem využil při psaní této práce

Anotace

Diplomová práce na téma „Krize amerického hypotečního trhu“ se zabývá analýzou příčin vzniku a důsledky krize hypotečního trhu v USA. Tato krize přerostla ve finanční krizi, která v roce 2008 postupně zasáhla celý vyspělý svět. Krize vznikla především na základě poskytování problematických hypotečních úvěrů a obchodování s jednotlivými finančními deriváty, které obsahovaly toxická aktiva. V jednotlivých kapitolách práce jsou zkoumány její dopady do jednotlivých světových ekonomik. Práce zachycuje prognózy dalšího vývoje a jednotlivá vládní řešení přijímaná pro její potlačení. Americká hypoteční krize je zkoumána z několika pohledů;

Jedním z nich jsou i možné dopady na český hypoteční trh a finanční

sektor.

Annotation

The thesis on the topic "The US mortgage crisis" is looking at the financial crisis that gradually hit the whole developed world in 2008. The crisis spread from the US financial market that – like other global markets – has experienced and is still experiencing big plunges in the individual financial assets. The crisis started mainly because of providing problematic mortgages and trading with various financial derivatives containing toxic assets. The particular chapters deal with the consequences of the crisis for the individual global economies. The thesis also includes a prognosis of further development and the measures taken by the governments for combating the crisis. The US mortgage crisis is studied from various perspectives and the results are recorded in the individual macroeconomic indicators.

Obsah: Úvod

1. kapitola - Vývoj hypotečního trhu v USA 1.1 Důležité momenty amerického hypotečního trhu 1.1.1 Spotřebitelské chování domácností 1.1.2 Monetární politika FED a její dopady na spotřebitele 1.2 Vývoj hypotečního a finančního trhu po roce 2006 1.3 Ekonomická situace v roce 2008 1.4 Počty hypoték s pozdními splátkami 1.5 Situace na trhu hypotečních úvěrů v Evropě

9 10 11 11 13 15 16 16

2. kapitola - Analýza příčin vzniku americké hypoteční krize 2.1 Důležité události předcházející americké hypoteční krizi 2.2 Prameny finanční krize 2.2.1 Selhání řídících a kontrolních mechanizmů 2.2.2 Dluhy domácností – nárůst poskytnutých hypoték 2.2.3 Ratingové agentury

19 19 21 21 22 22

3. kapitola - Vyhodnocení důsledků hypoteční krize na finančních trzích a v reálné ekonomice USA 3.1 Historie bankovních krizí 3.2 Dopady finanční krize na finanční trhy 3.2.1 Funkce finančního trhu 3.2.2 Finanční trh USA a ČR 3.3 Finanční trhy v průběhu hypoteční krize 3.3.1 Situace v bankovnictví 3.3.2 Vývoj dolaru 3.4 Dopady krize do ekonomiky

25 26 28 28 30 31 33 35 36

4. kapitola - Projevy americké hypoteční krize v Evropě a ČR 4.1 Situace v hospodářství, rozdílnost jednotlivých řešení 4.2 Recese hospodářství 4.2.1 Island 4.2.2 Maďarsko 4.3 Projevy krize v ostatních státech Evropy 4.4 Situace v České republice 4.5 Hospodářství EU, prognózy vývoje

39 39 40 40 41 42 44 47

5. kapitola - Státní zásahy a opatření bank v souvislosti s krizí v oblasti hypotečního bankovnictví 5.1 Poskytování úvěrových obchodů 5.1.1 Řešení situace hypotečního trhu 5.1.2 Americké hypoteční agentury 5.1.3 Protekcionismus 5.2 Záchranný balíček na podporu ekonomiky USA

49 49 50 51 52 53

5.3 Záchranný balíček na podporu ekonomiky EU 5.4 Politika FED pro podporu ekonomiky 5.5 Postoj české vlády k finanční krizi

6. kapitola - Předpokládaný vývoj hypotečního trhu v ČR 6.1 Vývoj do roku 2002 6.2 Vývoj hypotečního trhu v letech 2003 – 2007 6.3 Vývoj v roce 2008 6.4.1. Vývoj realitního trhu a jeho diferenciace v rámci regionů

54 55 56

57 58 58 59 61

Výsledky

63

Závěr

64

Seznam použité literatury

67

Seznam použitých zkratek

68

Přílohy

69

Zadání diplomové práce

6

Úvod V posledních době se lze setkat

na každém kroku se slovem krize, které je spojováno

především s poklesem růstu ekonomiky v jednotlivých zemích a u nás. Prvopočátek všeho lze vidět na trhu s nemovitostmi v USA a v tzv. americké hypoteční krizi. Jaký byl vývoj trhu hypotečních úvěrů v USA a jaké byly příčiny této hypoteční krize?

Ve své práci analyzuji příčiny vzniku a důsledky krize hypotečního trhu ve Spojených státech a sleduji možné dopady ve finančním sektoru České republiky. Právě tato krize rozpoutala vlnu, která se šíří postupně celým světem. Vývoj hypotečního trhu v USA je podrobně zpracován v první kapitole. Denně lze slyšet o velkých výkyvech na světových burzách, o propadech jednotlivých akciových titulů a to o několik procent. Kapitálový trh je velkou neznámou. Analýza příčin vzniku této krize je obsažena ve druhé kapitole, kde je rozebrána v jednotlivých subkapitolách a hodnocena na základě jednotlivých ekonomických ukazatelů. Investoři, kteří přestávají věřit jednotlivým cenným papírům, burza začínající se soustředit více na obchodování s komoditami a opatrnost jednotlivých investorů, tato témata jsou zahrnuta v kapitole třetí a čtvrté.

Nejdříve je zapotřebí podívat se

na počátek celého problému, tedy do Spojených států

amerických, kde začala postupně vznikat nervozita kolem trhu s nemovitostmi. Zde také začaly první problémy hypotečních bank s nelikvidními úvěry na bydlení. Financování bydlení a poskytování hypotečních úvěrů nebylo příliš transparentní. Banky nedodržovaly určitou míru opatrnosti při jejich poskytování. Začaly se hromadit problémy s hypotečními úvěry, které nebyly spláceny. Tento stav začal mít dopad na jednotlivé bankovní domy, které nebyly schopny dostát svým závazkům vůči svým akcionářům a dalším subjektům.

Na nestabilní hypoteční trh USA musela začít reagovat centrální banka, která začala vyhodnocovat nejvíce postižené bankovní domy. Jak reagovala a jaká opatření začala uplatňovat? Na tuto otázku odpovídám v kapitole páté, které nabízí pohled z několika úhlů pohledu. Zaměřuje se na finanční trh USA a trhy evropské. Po určité době neudržitelný stav

7

přispěl ke krachu některých bank. S tím začala krize postupně zasahovat do celé ekonomiky. Stát společně s centrální bankou začal řešit krizi státními zásahy, aby tak zastavil nebo alespoň zbrzdil rozsah krize v rámci celé ekonomiky. Je nutné podotknout, že finanční krize není dnes záležitostí jen jednoho státu. Díky světové globalizaci kapitálových trhů dochází k určité reakci i na ostatních trzích mimo postižený stát. V jednotlivých státech se začíná termín finanční krize čím dál více skloňovat. Jak jsou na tom jednotlivé evropské banky? Jak si stojí české finanční instituce? Dotkne se finanční krize občanů České republiky? Vývoj v posledních měsících naznačuje, že americká hypoteční krize se zakořenila daleko za svými hranicemi a postupně se v Evropě hovoří čím dál tím více o celosvětové finanční krizi. Prognóza vývoje hypotečního trhu je analyzována v kapitole šesté.

Krize má dopad na i na české hospodářství a tuzemské banky. Hypoteční trh je za svým vrcholem. Proč je tomu tak? Jaký vývoj lze ve střednědobém horizontu očekávat? V současné době vývoj hypotečního trhu postupně klesá. Jednotlivé komerční banky vykazují meziroční pokles v objemu poskytnutých hypoték.

Je důležité konstatovat, že každá krize je podložena celou řadou makroekonomických veličin, ale je také otázkou určité psychologie. Je přirozené, že ekonomické krize se v minulosti vyskytovaly, vyskytují se nyní a vyskytovat se budou i nadále. Je jen otázkou, jak hluboký je jejich dopad do jednotlivých, krizí zasažených, ekonomik. Jaký bude jejich průběh v budoucnu, nelze nyní s přesností odhadnout. Jaký dopad a průběh má současná finanční krize, kterou odstartovala americká hypoteční krize, analyzuji ve své práci.

8

1.Vývoj hypotečního trhu v USA

Hypoteční trh Spojených států amerických patří k jedním z největších a nejstarších. Cílem každého hypotečního trhu je především obchod s nemovitostmi. Pomocí hypotečních úvěrů Američané velmi často řeší svou bytovou situaci. Hypoteční úvěry v USA jsou jedním z nejčastěji poskytovaných úvěrů. Do celkového objemu 1 poskytnutých úvěrů se zahrnují hypoteční úvěry domácností 2 , ale rovněž jsou zahrnuty i hypoteční úvěry firem. V této kapitole se budu věnovat především hypotečním úvěrům, které jsou poskytovány domácnostem. Hypoteční úvěry jsou poskytovány na nové nemovitosti, na rekonstrukce, ale také na oddlužení domácnosti3. Ve USA bývá pravidlem velká migrace pracovní síly. S tímto faktem je spojeno i řešení bytové situace domácnosti. Není proto neobvyklé, že existují rodiny, které za uplynulých deset let měly tři hypotéky. Díky velkému objemu poskytovaných hypoték se objevují i problémy s jejich řádným a včasným splácením. Jeden z deseti Američanů měl ve třetím čtvrtletí roku 2008 problémy splácet svou hypotéku nebo byla jeho hypotéka předčasně vypovězena. Podíl hypoték, které měly být splaceny před 30ti a více dny, po sezónním očištění vzrostl na 6,99 %4. Pro banky zde vyvstává problém s řešením nesplácených úvěrů. Banky musí hledat zdroje pro krytí těchto rizikových aktiv. Důležitou roli zde hraje čas, za který se podaří nemovitost bance prodat v případě realizace zástavy5. Dalším důležitým faktorem je schopnost absorpce těchto nemovitostí trhem, tzn. jak dlouho trvá prodej těchto nemovitostí na realitním trhu. V neposlední řadě jsou banky oprávněny na základě příslušných povolení emitovat tzv. 1

Objem poskytnutých hypotečních úvěrů v USA za rok 2008 byl ve výši 641 mld. USD (zdroj: Federal Reserve System - FED). 2 zde i v dalším textu, pokud není uvedeno jinak, je pod pojmem “domácnost“ myšlen sektor „domácnostiobyvatelstvo“ 3 hypotečním úvěrem lze řešit konsolidaci stávajících úvěrů dlužníka, banka bere do zástavy nemovitost dlužníka, která není zatížena jinými břemeny nebo omezeními převodu nemovitosti a poskytne proti odhadní ceně nemovitosti úvěr 4 zdroj Patria Online 5 prodej zastavené nemovitosti na aukci nebo nemovitostním trhu

9

hypoteční zástavní listy, které slouží ke krytí hypotečních úvěrů. V případě, že určitý balík hypoték, který je takto kryt, je ztrátový, nastává další problém, neboť bankám plynou z emitování těchto cenných papírů povinnosti vůči jejich držitelům. Tyto skutečnosti rozvinu v další kapitole. Špatné hypoteční úvěry, jejichž objem odhaduje FED na 2 000 000 000 000 USD, což jsou dva biliony. Toto číslo je pro americkou ekonomiku alarmující. Nejsou zde zahrnuty další úvěry, jako jsou např. spotřebitelské a leasing.

1.1 Důležité momenty amerického hypotečního trhu V roce 1999, po zrušení Banking Act, viz. následující kapitola 2.1, dochází k obchodování s novými finančními instrumenty - tzv. úvěrovými balíčky6. Významnou částí jsou balíčky obsahující hypoteční úvěry. S těmito finančními instrumenty se začíná významným způsobem obchodovat na finančních trzích. Zásadní je rovněž role ratingových agentur, které udělují jednotlivým finančním instrumentům hodnocení – tzv. rating, který vyjadřuje kvalitu platební schopnosti. Téma ratingových agentur bude řešeno v další kapitole. V roce 2001 se dostává americká ekonomika do recese, jedním z důvodů jsou i teroristické útoky na WTC. Investoři přestávají věřit americkému trhu z obavy před dalšími útoky. Světové akcie reagují hned v zápětí. Narušená důvěra vede k určitým opatřením, mezi nejdůležitější, ke kterým přistupuje většina ekonomik, je zpřístupnění úvěrů pro domácnosti. Domácnosti se tak snáze dostávají k úvěrovým produktům, začíná se zvyšovat poptávka, firmy začínají více vyrábět. Takto zjednodušeně by mohl být popsán krok FEDu, který pod vedením Alana Greenspana (viz kap.2.1) snižuje úrokové sazby na jedno procento, tím dochází k poskytování extrémně levných a dostupných půjček. V tomto momentu však začínají být poskytovány i půjčky domácnostem, které by za předchozí situace na

úvěr nedosáhly.

V budoucnu budou právě tyto úvěry jednou z hlavních příčin ekonomické krize USA. 6

MBS (mortgage-backed sucurities) - podporované hypoteční obligace, jedná se o určitý typ hypotečních zástavních listů CDO (collateralized debt obligations) - zaručené dluhové obligace SIV (structures instrument vehicles) – strukturované investiční nástroje

10

V roce 2004, tedy po dlouhých třech letech, přichází FED se zvýšením úrokových sazeb, které byly po celou dobu na svých historických minimech. Do této doby zaznamenávaly úvěry, zejména pak hypoteční, nebývalý nárůst. Bydlení ve Spojených státech amerických řeší přes hypotéku v podstatě kdokoliv. Nekontrolovatelný nárůst hypotečních úvěrů, které jsou poskytovány každému, vede i k obchodováni s nimi prostřednictvím balíčků, které byly zmíněny výše.

1.1.1 Spotřebitelské chování domácností Domácnosti, které využívají maximálních výhod levných úvěrů, nepočítají s možností změny své finanční situace. Základní ekonomická gramotnost chybí většině amerických domácnosti, které jsou konzumenty levných úvěrů. Dům, který byl pořízen v roce 2001 ve státě Texas za cenu 150 000 USD stojí na sklonku roku 2005 kolem 300 000 USD7. Běžný dlužník, které nemá žádné úspory, řeší situaci zastavením své nemovitosti bance. Banky v USA nesledují příliš bonitu dlužníků 8 , důležitá je hodnota nemovitosti, která je v zástavě.

Dlužník je

přesvědčen, že v případě finančních problémů svou nemovitost prodá. Doplatí tak své závazky. Zde však je problém, který nebyl brán za neznámou v této jednoduché rovnici. Jak bude reagovat realitní trh, kde bude převis nabídky nad poptávkou?

1.1.2 Monetární politika FED a její dopady na spotřebitele Změny úrokových sazeb jsou jedním z nástrojů monetární politiky centrálních bank. V této kapitole centrální banky USA známé pod zkratkou FED. Monetární politiku provádí centrální banka, která tak prostřednictvím kontroly zásob nominálních peněz a úrokové sazby ovlivňuje makroekonomické ukazatele 9 . Cíl monetární politiky může být např. dosažení stability na finančních trzích. (Podrobněji k tomuto tématu v kapitole 5.) FED používá v tomto období, 7

Cena stanovena podle tamější realitní kanceláře Toto téma jsem rozebral ve své práci: Vývoj trhu hypotečních úvěrů v ČR, r. 2004, kde jsou porovnány metody poskytování hypotečních úvěrů v ČR, EU a USA 9 mezi základní makroekonomické ukazatele patří: HDP, zaměstnanost, míra inflace a platební bilance 8

11

tedy v letech 2004 – 2006, restriktivní politiky, kterou má za cíl snížit přehřátou ekonomiku, snížit nominální peněžní zásobu a tlumit inflaci. V USA v tomto případě dochází i k postupnému zvyšování základní úrokové sazby. Zvyšování úrokových sazeb však předcházelo období, kdy úrokové sazby byly na minimální úrovni. Nízké úrokové sazby nejsou však jen pozitivní. Na jedné straně dovedou ekonomiku stimulovat díky spotřebě domácností a firemním investicím k vyššímu růstu, spotřeba domácností se však tímto krokem čím dál více transformuje do spotřeby na dluh. Krátkodobě nemá

tato politika negativní dopad do celkové ekonomiky USA, ale FED tuto politiku

uplatňoval čtyři roky.

Americké domácnosti začaly nekontrolovatelně utrácet ve dvou

hlavních sektorech. První oblastí byl nákup zboží na splátky, jednalo se zejména o automobily, novou elektroniku, oblečení. Druhou oblast amerického utrácení na dluh představovaly nemovitosti. Nízké úrokové sazby vedly k historickému poklesu hypotečních úrokových sazeb. Sazba hypotečního úvěru s 30letou fixací klesla v průběhu roku 2003 na 5,50 %, s 15letou fixací na 5,00 procenta a u hypotéky s pohyblivou mírou dokonce na 3,50 %. Hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou byly přesně tím, co odstartovalo celou dnešní americkou hypoteční krizi. Úroky u hypoték fixovaných na 15 a 30 let jsou historicky velmi stabilní. Za časů nízké inflace se vždy pohybují v intervalu 5 až 8 procent. Ten, kdo si takovou hypotéku sjedná, ví přesně, do čeho jde. Lze přesně definovat, jakou část rodinného rozpočtu hypotéka zaujímá v době pořízení nemovitosti i to, jak vysoká bude splátka hypotéky za 5, 10 nebo například 20 let. Dlužník, který má hypotéku s pohyblivou úrokovou sazbou, zaplatí sice v celkových propočtech o něco méně než člověk s fixovanou sazbou, na druhou stranu, nikdy si nemůže být zcela jistý, zda bude schopen splácet hypotéku například po uplynutí pěti let od jejího sjednání. V roce 2004 byla základní úroková sazba FED ve výši 2,25% a postupně dochází k navýšení sazeb až na 5,25 % v roce 2006. Dochází tak ke zlomu v oblasti úvěrové politiky bank. Banky si začínají být vědomé možných rizik při poskytování hypotečních úvěrů, dochází proto ke zpřísnění pravidel při jejich poskytování. V níže uvedené tabulce je vidět zadlužení vybraných států Evropy a USA.

12

tab. č. 1 Vývoj hypotečního trhu v r. 2006, vybrané státy Evropy a USA dluh

stát Belgie Česko Estonsko Finsko Francie Itálie Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie USA

výše dluhu v mil. EUR 98 060 6 016 2 618 65 946 503 600 243 622 9 205 1 519 1 162 588 487 322 14 646 79 452 53 815 45 420 3 078 1 301 475 571 159 025 1 414 386 7 144 201

meziroční růst hypotečního dluhu domácností 11,91% 63,40% 74,50% 13,50% 16,50% 18,10% 21,30% 22,90% 0,50% 11,90% 51,90% 11,70% 11,90% 33,40% 40,10% 62,70% 23,60% 9,30% 9,50% 13,80%

domácností k ročnímu HDP/GDP 32,89% 6,10% 24,80% 42,50% 29,40% 17,20% 10,50% 33,80% 51,70% 97,10% 6,00% 53,90% 21,90% 25,10% 8,10% 4,80% 52,60% 55,20% 80,00% 71,20%

průměrný dluh na jednoho obyvatele 9 387 589 1 944 12 593 8 316 4 167 912 3 773 14 092 29 887 384 7 546 6 558 4 101 572 651 11 050 17 647 23 560 24 102

/zdroj: Eurostat, US Federal Reserve, EMF, (date 8.1.2009)/

Je zde rovněž patrné, že na vývoji hypotečních úvěrů v USA se již projevila restriktivní opatření FED, která omezila významný zájem o hypoteční úvěry. Hypoteční úvěry se na své maximum, co se týká objemu, dostaly v roce 2004.

1.2 Vývoj hypotečního a finančního trhu po roce 2006 Americká ekonomika se dostává v roce 2006 na svůj vrchol. Banky začínají zaznamenávat pokles zájmu o hypoteční úvěry. Hypoteční bankovnictví v sobě skrývá velký problém s tzv. subprime úvěry. Jedná se o úvěry nižší kvality, které banky poskytly v době velkého zájmu o hypoteční úvěry. Postupně začínají přebírat nemovitosti svých klientů (dlužníků) a realitní trh se začíná stávat nasyceným. Zájem o nemovitosti klesá a prodej za cenu, která by pokryla náklady spojené s doplacením, se stává velmi obtížný. V létě 2007 začínají banky z tohoto

13

důvodu odepisovat první ztráty. Toto se začíná projevovat i na americké burze, odkud se přenáší nervozita i na další světové burzy. Čtyři roky trvající politika levných peněz skončila v USA tedy v roce 2004. FED zvedl základní úrokovou sazbu z 1,00 % na 2,25 %. V dalších letech s navyšováním pokračoval. V prosinci 2005 půjčoval peníze s ročním úrokem 4,25 %, o rok později za ně musely americké komerční banky platit již 5,25 % ročně. Zvýšení sazeb FED ses několikatýdenním zpožděním promítlo do výše hypotečních úrokových sazeb. Sazba hypotéky s jednoletou fixací vzrostla během tří let z rekordně nízkých 3,50 % na 5,50 %, hypotéka s 15letou fixací podražila z 5 na 6 procent, hypotéka z 30letou fixací z 5,50 na 6,50 %. Na tyto skutečnosti začíná reagovat FED a dochází ke změně politiky a opět po několika letech zvyšování úrokových sazeb je zpět postupné snižování sazeb. Trh začíná reagovat určitým optimismem v naději, že se situaci daří stabilizovat a dojde k postupnému uklidnění a opětovnému zlevnění hypoték. Situace je však na podzim roku 2007 jiná, neboť stále více domácností se dostává do finančních potíží, které přerůstají jejich možnosti. Dochází k dalšímu snižování sazeb, na které však již burza nereaguje tak optimisticky jako předtím. FED snižuje sazbu až na 4,5 %. Dochází k dalšímu problému, neboť banky přicházejí s dalšími balíky hypoték, které jsou ztrátové. Trh s nemovitostmi je nasycený a zájem o nemovitosti klesá, stejně jako jejich cena. V tomto okamžiku je jasné, že dá již jen velmi těžko očekávat, že nemovitosti, které banky umisťují na trh, dovedou pokrýt ztrátové hypoteční úvěry. Jejich nominální cena, cena za kterou se dají prodat, je nižší. Každá další nemovitost prohlubuje ztrátovost jednotlivých úvěrů, které pak banky začínají odepisovat pro nedobytnost. Od roku 1999 se začíná obchodovat s novými finančními instrumenty (viz kap. 1.1) Velmi zásadní je netransparentnost celého systému, neboť banky stále vykazují dobré hospodářské výsledky a špatné investice ukrývají ve svém účetnictví. Zde nastal moment, kdy měla jednoznačně přijít vláda s novými zákony a celou situaci řešit. Kdyby v tomto okamžiku k těmto krokům přistoupila, tedy v roce 2007, znamenalo by to krach některých bank a silnou recesi, ale silné a zdravé banky zůstaly. Bohužel tento krok nenastal. Klesla důvěra mezi finančními institucemi a s tím ochota půjčovat si peníze mezi sebou, ale půjčovat peníze

14

i v rámci všeobecné ekonomiky. FED stále řeší celou situaci jen snižováním úrokových sazeb a zvyšováním likvidity. Dochází k velké nejistotě na finančních trzích a investoři se začínají více věnovat jiným instrumentům, jako je například ropa. Viz následující graf. Z tohoto grafu je patrné, že ropa zaznamenávala od ledna 2008 nebývalý nárůst cen a dosáhla svého historického maxima, které bylo 140 USD za barel Graf č. 1 Vývoj ceny ropy, ropa typu Brent

/zdroj:http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=38&od=16.1.2006&curr=USD 16.1.2008/

1.3 Ekonomická situace v roce 2008 V březnu 2008 se začínají objevovat první zprávy o krachu některých bank. Bohužel na trhu panuje velká a již zmíněná netransparentnost, proto nejsou zprávy v médiích přesné a banky se snaží do poslední chvíle negativní informace tajit. Bankovní sektor je propojen zmiňovanými balíčky obligací, v případě krachu jedné banky se investoři obávají lavinového efektu. V březnu 2008 přichází první oficinální informace o krachu první banky, jedná se o banku Bear Stearn. Cena jedné akcie této banky se obchoduje za 2 USD, při tom v lednu 2007 se cena jedné akcie pohybovala okolo 172 USD. Tuto banku přebírá finanční instituce JPMorgan Chace, a to za pomocí FED, který za zaručuje za všechny špatné úvěry.

15

Investoři začínají pořádat velké výprodeje akcií před obavami, kdy by mohlo dojít k jejich dalším propadům. Dochází i k prodeji akciových titulů zdravých bank a burza se velmi strmě propadá. (Na modelu Bear Stearn je nutné ještě dodat, že FED vyměňuje rizikové balíčky za státní dluhopisy.) Na bankovním trhu se propadá důvěra v půjčování a uzavírání nových úvěrových kontraktů. Jedná se o úvěry mezi bankami, ale i úvěry směrované do vnitřní ekonomiky, což jsou úvěry pro občany a drobné a střední firmy. Úvěrový trh se v podstatě zastavuje.

1.4 Počty hypoték s pozdními splátkami Počet nesplácených hypoték a hypoték s pozdními splátkami se ve Spojených státech ve třetím čtvrtletí roku 2008 zvýšil na novou rekordní úroveň. Vzhledem k prudkému nárůstu nezaměstnanosti v USA začíná být pravděpodobné, že krize na trhu bydlení se bude dál stupňovat. Podíl hypoték, u nichž již začalo zabavování zajištěného majetku, stoupl ve 3. čtvrtletí roku 2008 na 2,97 % ze 2,75 %10 z celkového počtu v předešlém čtvrtletí. Před rokem, kdy již krize na trhu bydlení byla v plném proudu, tento poměr činil 1,69 %. Bez vládních programů 11 zmírňujících dopady hypoteční krize by byl počet propadlých a nesplácených hypoték ještě vyšší. Vládní programy, umožňují například změnit podmínky některých úvěrů, což je jinak obtížné, protože většinu hypoték již nevlastní původní vydavatelé (věřitelé), ale pohybují se mezi investory často v různě strukturovaných balících.

1.5 Situace na trhu hypotečních úvěrů v Evropě Evropský hypoteční trh má podobně rozsáhlou historii. Na obrázku č. 1. (viz níže) lze vidět hypoteční dluh jednotlivých evropských států a jeho poměr vůči HDP. Tyto údaje jasně dokazují rozvinutost trhu hlavně v západních zemích, kde hypoteční trh má dlouholetou tradici. Naopak v bývalém sovětském bloku jsou objemy hypoték výrazně nižší, neboť hypoteční trh byl a je doménou zdravě fungujícího bankovního sektoru a fungujících finančních a kapitálových trhů. V posledním desetiletí však došlo k výraznému nárůstu hypotečních trhů např. v České republice. Lidé využívají hypoteční úvěry zejména v období příznivých 10 11

zdroj ČTK programy, které mají za cíl zmírnit dopady hypoteční krize, budou dále rozvedeny v kapitole 5.

16

úrokových sazeb,

kterého dosahoval například hypoteční trh v České republice v letech

2002-2006, kdy tuzemské banky poskytly dosud nejvyšší objem hypotečních úvěrů v jejich novodobé historii. Lze však usuzovat, že stejně jako v USA, dojde v Evropě k jistým problémům hypotečního trhu, zejména v zemích, kde poměr hypotečního dluhu vůči HDP je vyšší jak 50 %. K této problematice více v kapitole 4.

Obr. č. 1. Soukromé hypotéky, celkový dluh vůči HDP, Evropa

/zdroj: http://www.hypotecnibanka.cz/pro-novinare/hypotecni-trh-dta/, navštíveno 10.1.2008

17

Shrnutí první kapitoly:


hypoteční úvěry jsou nejrozšířenějším úvěrovým produktem, který využívají domácnosti k financování potřeby bydlení,




hypoteční trh USA je jedním z nejstarších trhů s nepřetržitým

vývojem, poměr

hypotečního dluhu k HDP je zde vyšší jak 70 %


evropské státy, které nepatřily do bývalého východního bloku, mají poměr celkového hypotečního dluhu vůči HDP vyšší




za problémy kapitálového trhu USA nelze hledat jen problematické hypoteční úvěry, ale především nekontrolovatelná toxická aktiva a obchod s nimi.

18

2. Analýza příčin vzniku americké hypoteční krize

Příčin americké hypoteční krize je několik, v zásadě je lze však rozdělit na:


primární,




sekundární.

Primární příčiny jsou nejdůležitější a lze mezi ně zařadit zrušení Glass-Stegall Act z roku 1933, Greenspanovu monetární expanzi a nedokonalý státní dohled. Tyto skutečnosti budou analyzovány v subkapitole 2.1 Mezi sekundární příčiny lze řadit politické tlaky a spekulace okolo významných finančních institucí. Zájem užších skupin ovládnout majetkově finanční trh. Dále pak masivní mediální kampaň, která finanční krizi zveličuje a nevysvětluje základní principy krize a postupy řešení. Finanční krize jsou zkoumány po desetiletí i v odborné literatuře. V české finanční literatuře lze vycházet zejména z publikace: Bankovní krize a ekonomická transformace od Jiřího Jonáše, vydané v roce 1998. Tato publikace analyzuje kolaps menších bank, nejsou zde však brány problémy bankovního trhu komplexně. Krize může vzniknout na základě několika modelů. Americká hypoteční krize patří více do oblasti finanční krize vyvolané nadměrnou úvěrovou expanzí.

2.1 Důležité události předcházející americké hypoteční krizi Důležitým aktem je tzv. Banking Act (Glass-Stegall Act), který byl podepsán v roce 1933. Jedná se o soubor nařízení a regulací bankovního odvětví, která byla aplikována po Velké hospodářské krizi12. Hlavním úkolem bylo oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Od 80. let 20. století začal bankovní sektor USA významně prosazovat zrušení tohoto zákona. Zásadním omezením, mimo výše uvedené, bylo i to, že holdingové firmy nesmějí vlastnit jiné 12

označení pro velký propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps z roku 1929. V jejím důsledku došlo k zhroucení všech světových burz a ekonomik mimo SSSR. Byla překonána až ve 30tých letech 20. stol. a všeobecně je považována za jednu z příčin vzniku druhé světové války v letech (1939-1945)

19

finanční firmy. Po dlouhých 66ti letech, kdy tento zákon platil nepřetržitě bez úprav, dochází 12. 11. 1999 k jeho změnám. Tehdejší prezident USA William Jefferson Clinton13 na základě rady svého ministra financí Roberta Rubina14 podepisuje Gramm-Leach-Bliley Act, který ruší sporné části zákona z roku 1933. (V současnosti můžeme konstatovat, že zavedení zákona v roce 1933 bylo správné.) Další příčinou nezdravého vývoje amerického hypotečního trhu je tzv. Greenspanova 15 monetární expanze. Alan Greenspan stál v čele americké měnové politiky dlouhých 18 let. Během svého působení v roli předsedy FED prosazoval deregulaci. Stavěl se do opozice proti regulaci určitých typů finančních derivátů. Finanční instituce zaznamenaly v tomto ohledu mnoha miliardové ztráty. 22.10. 2008 na půdě Amerického kongresu mimo jiné prohlásil, cituji: „ Mýlil jsem se. Udělal jsem chybu, když jsem se domníval, že sebezájem organizací, zejména bank a jiných, je takový, že jsou ony samy nejlépe schopny ochránit své akcionáře a jejich kapitál ve firmách.“ dodal. Greespanovi je také často kladeno za vinu, že příliš rychle snížil úrokové sazby a tím přispěl k rozšíření rizikových hypoték. Hypotéky se po snížení základní úrokové sazby staly dostupnější pro

domácnosti s nižšími příjmy. Po zvýšení

úrokových sazeb však vyvstaly pro tyto domácnosti problémy s jejich splácením. Při změně úrokových sazeb došlo ke zvýšení měsíčních splátek hypotečních úvěrů, což pro řadu dlužníků byl významný zásah do jejich rozpočtů. Důležitým je také dohled nad finančními institucemi. FED provádí v USA dohled nad finančním trhem 16 . Podstata a důležitost tohoto trhu je dána příslušnými ustanoveními. V USA byla připravena reforma dohledu nad finančními trhy. Současná nejasná pravidla přispěla k nárůstu trhu rizikových hypoték do velmi těžko zvladatelných problémů. Změny, které připravuje americká vláda, se významně dotknou řady finančních institucí, jako jsou velké banky, makléřské společnosti, pojišťovny, hypoteční banky a finanční zprostředkovatelé. Tento plán, který připravila již Bushova17 administrativa, má být aplikován až po vyřešení

13

William Jefferson Clinton – 42. prezident USA v letech 1994 – 2001 (znám především jako Bill Clinton) ministr financí Clintonovy vlády v letech 1995 – 1999 15 Alan Greenspan – americký ekonom, v letech 1987 – 2006 předseda Rady guvernérů FED 16 V České republice provádí dohled ČNB dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance 17 George Walker Bush - 43. prezident USA v letech 2001 – 2009 (za jeho vlády došlo k útokům na Světové obchodní centrum, byla zahájena válka proti světovému terorizmu v Afghánistánu a Iráku, vznik americké hypoteční krize) 14

20

současné finanční krize a s nástupem nového prezidenta, kterým se stal Barack Obama 18 Otázkou je, zda bude ale vůbec přijat. Ze strany nové americké administrativy byl již podroben kritice. Dle jejich názoru neřeší současnou situaci komplexně a nedojde při jeho přijetí k zastavení podvodů při poskytování hypoték a obchodu s cennými papíry.

2.2 Prameny finanční krize Jak již bylo uvedeno výše, tak finanční sektor – zejména bankovnictví, je pro běžného klienta neprůhledné. Banky těží ze situace, že jejich klient odborným termínům příliš nerozumí a stává se tak v podstatě jejich rukojmím. Při podpisu zástavní smlouvy nebo směnky, tak nedovede odhadnout vážnost svých kroků. Aby banky tohoto nevědomí svých klientů nezneužívaly (toto je jedním z důvodů regulace – asymetrie informací a s tím spojená potřeba ochrany klientů), jsou ze zákona podřízeny dohledu a právě selhání dohledu je jedním z pramenů finanční krize v bankovnictví v USA Finanční krize s sebou přinesla i polemiku nad názory, které říkají, že finanční krize využívají určité mocenské skupiny. Tyto skupiny těží s nejistoty, která panuje na finančních trzích. Jednotlivé finanční instituce mění svou vlastnickou strukturu a v některých případech ztrácí přehled o dění i samotní akcionáři firmy. Dochází k rozdělení velkých finančních institucí, jako je například City Group. Velkou roli hrály a stále hrají

ratingové agentury, které

neuváděly zcela přesné údaje o jednotlivých finančních společnostech. Záměrně byly zkreslovány výsledky účetnictví a

výroční zprávy firem, které jsou jedním z důležitých

nástrojů, podle kterých se investoři rozhodují. Viz následující subkapitola.

2.2.1 Selhání řídících a kontrolních mechanizmů Deregulovaný finanční sektor v USA dozoruji státní instituce a soukromé agentury, které mají předcházet problémům, např. problémům finančního trhu. Tyto společnosti však například neodhadly situaci na trhu s nemovitostmi. Tento stav vedl k nadhodnocení celé ekonomiky a k následným hlubokým propadům realitního trhu. Chybu lze také vidět na straně odborných

18

Barack Obama – 44. prezident USA, nástupce G.W. Bushe, první afroamerický prezident USA, očekává se jeho postoj k současným světovým problém a názor na jejich řešení

21

konzultantů a analytiků, kteří stále více požadovali ještě větší deregulaci trhu a omezování kontroly.

2.2.2 Dluhy domácností – nárůst poskytnutých hypoték Domácnosti, firmy, ale také i celé státy dnes žijí na dluh. Stále více domácností v USA využívalo možnosti levných úvěrů, které banky poskytovaly v podstatě komukoliv, kdo splnil alespoň základní kritéria. V USA se velmi často poskytují i úvěry na spotřební zboží, které jsou kryty nemovitostí. (V České republice se poskytují tyto úvěry jako americké hypotéky.) Největší růst však zaznamenaly hypoteční úvěry. Při postupném poklesu úrokové sazby, která byla po určitou dobu snižována, následně klesala i úroková sazba hypotečních úvěrů. Hypotéky si začaly sjednávat a následně pořizovat nemovitosti i ty domácnosti, které by za normální situace na vlastní bydlení neměly dostatek finančních prostředků. Pro klienty se stala velmi zajímavou hypotéka s pohyblivou úrokovou sazbou. Při jejím poklesu na 3,5 % si většina domácností pořídila tento typ úvěru, aniž by pohlížela do budoucnosti. Kontrola bonity klienta žádajícího o úvěr šla stranou. Od roku 2002 si proto pořizovali nemovitosti i ti lidé, o nichž bankéři museli přinejmenším tušit problémy se splácením v horizontu pěti let. V roce 2002 se v USA prodalo již 973 000 nových rodinných domů, v roce 2003 to bylo již 1 086 000 domů a v průběhu roku následujícího jejich počet překročil hodnotu 1 203 000.

2.2.3 Ratingové agentury Při zpětné analýze příčin krize lze dojít k závěru, že úkol ratingových agentur, které mají objektivně posuzovat schopnost emitenta splácet své krátkodobé a dlouhodobé závazky, jak v místní, tak v zahraniční měně, nebyl přesně plněn. V některých případech byly záměrně jednotlivé ratingy určovány nepřesně. Zde se nabízí otázka, proč tomu tak bylo? Na trhu se bylo možné setkat s jedním a tím samým dluhopisem, který měl rozdílný rating. Situace byla v prvé řadě nepřehledná a umožňovala vznik spekulací. Ve druhé řadě však přinesla možnost, kdy se již bezcenné finanční instrumenty prodávaly za vysoké ceny, kterým již jejich skuteční hodnota neodpovídala. Na trhu tak stále existovaly (přežívaly) společnosti, které by za standardních podmínek musely ohlásit úpadek – bankrot. Tím, že se investice do těchto firem stále realizovaly, vznikala stále větší propast, do které se řítil finanční trh.

22

V níže uvedené tabulce jsou znázorněny ratingové stupně dvou různých agentur. Jedná se o dvě ratingové agentury světového významu. tab. č. 2 Ratingové stupně agentur Standard&Poor´s a Moody´s. S&P

Moody´s

stupeň likvidity

AAA

Aaa

prime grade, nejvyšší kreditní kvalita

AA+

Aa1

AA

Aa2

AA-

Aa3

A+

A1

A

A2

A-

A3

BBB+

Baa1

BBB

Baa2

BBB-

Baa3

BB+

Ba1

BB

Ba2

BB-

Ba3

B

B

vysoce spekulativní kreditní kvalita

CCC

Caa

velmi vysoké riziko

CC

Ca

brzy může přijít bankrot

D

D

bankrot

vysoká kreditní kvalita

vyšší kreditní kvalita

nižší kreditní kvalita

spekulativní - nízká kreditní kvalita

/zdroj: J. Krabec, Finanční trhy, BIVŠ 2004/

Problematika spolehlivosti ratingů jednotlivých významných agentur se otevírá v případě finanční krize, která je z jedné části způsobena nepřehledností burzovního systému, kde jednotlivé finanční instrumenty ztrácí svoji cenu – likviditu. Přesné postupy při stanovení ratingu

bývají jednotlivými společnostmi do značné míry střeženy. Ratingové agentury

většinou zmiňovaly své důvody na setrvání určitého stupně ratingu jen verbálně, bez kvantifikace příčin vedoucích k výslednému hodnocení, přestože lze použít celou řadu modelů a výpočtů a podpořit tak jednotlivá tvrzení. Pro činnost a postupy ratingových agentur neexistují v USA jednotné postupy. Na rozdíl od jiných specializovaných expertních firem nejsou agentury sdruženy v žádné profesní asociaci, kde by bylo možné vytvořit určitou

23

samoregulaci

jejich činností. Ratingové agentury nejsou ani pod dohledem ze strany

národních a nadnárodních orgánů. S plánem změnit současnou situaci

přichází Obamova

vláda.

Shrnutí druhé kapitoly:


deregulace finančních trhů je celosvětovým problémem, trh musí mít nastavena jasná pravidla, která platí pro všechny subjekty a ty jsou povinny se jimi řídit (blíže analyzováno v kap.5).




některé ratingové agentury v USA záměrně zkreslovaly výsledky hospodaření firem




zrušení Glass-Stegall Act

v roce 1999 vytvořilo prostředí,

vzniknout hypoteční krize v USA

24

v němž mohla snáze

3. Vyhodnocení důsledků hypoteční krize na finančních trzích a v reálné ekonomice USA Důsledky krize a její dopady jsou citelné ve většině světových trhů. Řešení finanční krize je spojeno zejména s obrovskými výdaji ze státních rozpočtů. Státní pomoc a záchrana finančních institucí je často spojena s růstem veřejného dluhu, což má za následek negativní dopad nejen na reálnou ekonomiku, ale podněcuje i vznik výrazné peněžní nerovnováhy s pohybem inflace. Značný počet zemí se v poslední době potýká s důsledky finanční krize, která na svém počátku byla zahájena americkou hypoteční krizí. Hypoteční krize v USA je spojena s výskytem řady ekonomických nákladů:


ovlivněni jsou podílníci bankovních firem,




hypoteční krize negativně ovlivňuje reálnou ekonomiku.

Akcionáři velkých bankovních a finančních institucí začaly v důsledku krize ztrácet značnou část svého investičního majetku, který byl tvořen zejména bankovními akciemi. Tyto akcie ztratily a ztrácejí v průběhu krize svou hodnotu. Vkladatelé začali být vystavováni riziku ztráty depozit, tomuto problému by se dalo vyhnout rozložením, tzv. realokací vkladů. S tímto způsobem je však spojen transakční náklad. Tímto nákladem může být poplatek za předčasný prodej finančního instrumentu nebo poplatek za výběr vázaného depozita. Dlužníci se začali dostávat do problémů se získáním nového bankovního úvěrování. Pro banky nastává problém se získáváním kapitálu na úvěrovou politiku. Veřejné rozpočty nesou ekonomické náklady finanční krize, toto díky realizaci státních opatření a programů na sanaci finančního trhu. Pokud nedojde k sanaci prostřednictvím veřejných prostředků, pak se náklady financují instituce, které pojišťují vklady (depozita). Toto však jsou opět veřejné rozpočty. 25

Krize negativně ovlivňuje reálnou ekonomiku, zpomaluje dynamiku ekonomického růstu – GDP. Centrální banka přichází s řadou opatření na oživení ekonomického růstu. Z vyspělých států světa, mezi než patří i Česká republika, neposkytly jen tři země pomoc finančnímu sektoru, těmito zeměmi jsou Česká republika, Slovensko a Mexiko.

3.1 Historie bankovních krizí19 V této kapitole uvedu několik krizí, které postihly bankovní sektory jednotlivých států v průběhu 20. století. Lze je tak porovnat s bankovní krizí v USA na počátku 21. století. Československá bankovní krize 1923-25 V roce 1922 začal investiční rozmach v poválečné ekonomice ochabovat. Zejména se začalo ukazovat, že hospodářská očekávání byla investory přeceněna. Mimořádné zisky byly závislé pouze na mimořádných poválečných poměrech a toto nebylo dlouhodobě udržitelné. Podniky ze začaly dostávat do finančních problémů, vzrostly bankroty a ekonomika se začala potýkat s platební neschopností. Do problémů se začaly dostávat nově založené nebo expandující banky. V říjnu 1922 zkrachovala Moravsko-slezská banka, což způsobilo paniku mezi drobnými vkladateli. Vznikl run20 vkladatelů na banky, docházelo k výraznému výběru vkladů. Po této situaci zkrachovala celá řada bank, která nebyla schopna flexibilně řešit svou likviditu. Chilská bankovní krize Recese v letech 1982 – 1983 byla jednou z největších v historii země. Tato krize byla ovlivněna vývojem hospodářství v předcházejících měsících. Rychle docházelo k růstu soukromé spotřeby a investičních výdajů. Tento růst byl způsoben náhlým přístupem k domácím i zahraničním finančním zdrojům. Zprostředkovatelem byly převážně domácí banky. Špatný stav úvěrových portfolií a podstupování nadměrného rizika při umisťování bankovních aktiv nutně vyústil ve státní zásahy a přebírání kontroly nad většinou bank. Vláda začala reformovat bankovní zákony s cílem zlepšit regulaci sektoru. Proces stabilizace byl zdlouhavý a trval až do roku 1989. Po celou dobu docházelo k silnému státnímu dohledu. 19

, Musílek, P., Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech, 2004, 64 s. run na banku, útok vkladatelů na banku, kdy dochází zpravidla k výběrům velké části vkladů, banka se pak dostává do bilanční nerovnováhy 20

26

Norská bankovní krize Bankovní krize v Norsku byla vyvolána především zrušením limitů, které norským bankám ukládaly, jak velké množství finančních prostředků mohou půjčovat. Omezeny byly také výše úrokových sazeb. V roce 1984 byly tyto limity odstraněny, peněžní ústavy tak mohly za počítat svůj podřízený dluh do bankovního kapitálu. Norské banky začaly být vystavovány konkurenci zahraničních bank, když vláda uvolnila omezení pro vstupy zahraničních bank. Aby banky udržely svou pozici a současné výnosy, začaly agresivně půjčovat. Rychlý nárůst půjček se dostal na vrchol v roce 1987, kdy se začaly objevovat první významnější ztráty z rizikových úvěrů. Tato situace vrcholila krachem několika bank, které tak nedostatečně hodnotila úvěrová rizika svých obchodů. Lotyšská bankovní krize 1995 Počátky lotyšské bankovní krize lze najít v liberální politice ohledně vstupu subjektů do bankovního sektoru. Této skutečnosti využila celá řada subjektů, která tímto krokem řešila získání kapitálu pro svoje podnikání. Prostřednictvím založení banky bylo totiž možné získat půjčky laciněji. Výsledkem byl prudký nárůst počtu bank.21 Nově vzniklé bankovní ústavy se začaly projevovat agresivní marketingová politika. Začaly tak svým klientům nabízet nereálné úrokové výnosy. 22 Tyto nereálné úrokové výnosy začaly vést k prvním krachům bank. Postupně začala svoji insolventnost oznamovat řada bank. Již brzy bylo jasné, že v celém sektoru chybí stovky miliónů dolarů. Centrální banka převzala kontrolu nad všemi problémovými bankami. tab. č. 3 Náklady finančních krizí náklady (v procentech z Země Norsko Chile Lotyšsko Česká republika

období výskytu HDP) 1987-89 90. léta 90. léta 90. léta

4 25 7 30

/zdroj: M. Golstein, P. Turner, Banking Crises in Emerging Economies, 1998/ 21 22

V roce 1993 zahájilo svou činnost v Lotyšsku 60 subjektů. Bank Baltija nabízela svým klientům úrokovou sazbu na jeden rok ve výši 90 %

27

3.2 Dopady finanční krize na finanční trhy Dopady americké hypoteční krize pociťuje celý svět a všechny světové finanční trhy. Jak jednotlivé světové burzy zaznamenávají propady, lze sledovat v současnosti v médiích téměř každý den. Investoři spekulují nad jednotlivými finančními aktivy a burzy jsou denně v červených číslech. Jen velmi těžko se dají stanovit prognózy vývoje finančního trhu. Jednotlivé názory finančních analytiků se rozcházejí. Nejdříve však budu definovat funkci zdravého finančního trhu.

3.2.1 Funkce finančního trhu Finanční trh má důležitou roli v každé vyspělé ekonomice. Subjekty se dostávají do situace, kdy mají:


přebytek finančních prostředků,




nedostatek finančních prostředků.

Funkční a zdravý finanční trh umožňuje přemisťování finančních prostředků od subjektů, které mají přebytek finančních prostředků k deficitním subjektům. Toto umožňuje, že finanční prostředky jsou alokovány k těm deficitním subjektům, které je dokáží využít efektivněji. Finanční trhy dále zajišťují likviditu. To znamená, že jak přebytkové, tak i deficitní subjekty mohou rychle měnit svoje portfolio před splatností jednotlivých instrumentů. Bez fungujících trhů by přebytkově hospodařící jednotky měly menší důvod pro tvorbu úspor a subjekty, které nemají dostatečnou výši finančních prostředků, by neměly důvod k jejich vypůjčování. Již italský ekonom V. Pareto 23 zavedl pojem alokační efektivnosti, která znamená, že finanční prostředky jsou alokovány k jednotkám s nejvyšším rizikově očištěným výnosem. Pokud je dosaženo alokační efektivnosti, hodnota výstupu jedné jednotky nemůže vzrůst, aniž by nedošlo k poklesu hodnoty výstupu jiné jednotky. Lze vyložit tento poznatek tak, že všechny ceny musí být podloženy cenami finančních instrumentů. V opačném případě by mohl trh vysílat falešné signály.

23

Pareto Vilfredo, 1848-1923, italský sociolog a národohospodář, prof. univerzity v Lausanne

28

Finanční trhy mají v ekonomice nezastupitelné postavení. Mezi jejich důležité funkce patří:


alokace volných finančních prostředků,




relokace volných finančních prostředků,




vytváření cen,




zajišťování likvidity,




diverzifikace rizik,




snižování transakčních nákladů,




správa podniků.

Volnými finančními prostředky disponují především domácnosti, od kterých směřují většina finančních toků. Finanční prostředky umisťují např. prostřednictvím podílových fondů na kapitálový trh, kde očekávají jejich zhodnocení. Finanční prostředky, ale proudí i opačným způsobem, tedy z finančních trhů směrem k domácnostem. Jedná se zejména o úvěrový trh, kde domácnosti, jako jeden z faktorů, určují výši úrokových sazeb. V případě, kdy domácnosti nebudou mít žádný zájem vypůjčovat si finanční prostředky, což lze předpokládat velmi vzácně, budou finanční instituce nuceny reagovat a úrokové sazby upravit. Hlavním regulátorem finančních trhů bývá zpravidla centrální banka společně s ministerstvem financí dané země. Jejich prostřednictvím řízené komise dohlíží na zdravé fungování kapitálového trhu. V případě, kdy stát dopustí deregulaci trhu, jak se tomu stalo v USA, dochází k určitému prostoru, kde může začít vznikat ložisko budoucího problému. Reálně fungující ceny, kursy a úroky jsou relevantní a rozhodující pro rozhodování domácností, firem, centrálních institucí a zahraničních subjektů. Podle tržních cen finančních instrumentů neustále přizpůsobují jednotlivé subjekty své chování měnícím se podmínkám. Tržní ceny finančních instrumentů, které jsou postaveny na reálné bázi, mají zásadní význam jak pro efektivnost chování a rozhodování ekonomických subjektů, tak pro úspěšnost státní regulace. Světové finanční trhy se vzájemně ovlivňují díky stále se prohlubují globalizaci finančního systému, lze tedy očekávat, že finanční krize nebudou již izolovanou záležitostí jednoho státu. Na správné fungování finančních trhů by měla dohlížet mezinárodní instituce, které by se řídila zákony a pravidly vytvořenými na základě celosvětových zkušeností z jednotlivých finančních krizí. 29

3.2.2 Finanční trh USA a ČR Finanční trh Spojených států amerických patří k největším trhům na světě. Burzy jiných zemí na jeho vývoj reagují a jsou jím zásadně ovlivněny. Americké burzy mají vysokou likviditu a jsou na nich obchodovány akcie nejvýznamnějších společností. Obchodování se účastní nejvíce investorů a přinášejí stále nové nástroje. Většina světových bankovních společností umisťuje svoje akcie právě na americkou burzu. Rovněž lze zaznamenat, že velké množství investičních fondů, zejména těch akciových, kupuje do svých portfolií akcie, které se obchodují na burze v USA. Úzké propojení světových burz má za následek přenášení problému z jednoho trhu na druhý. Postupná globalizace světových trhů tak pomáhá šíření současné finanční krize po celém světě. V současné době probíhá na finančních trzích USA mnoho změn, dochází ke slučování jednotlivých trhů a změnám na jednotlivých burzách. Významná je také inovace nástrojů na obchodování .Například obchodní systém Fio24 má zabudovaný optimalizační systém výběru nejvhodnějšího trhů, takže klienti se nemusejí starat, zda jejich obchod proběhne na nejvhodnějším trhu. V USA jsou díky velké a silné konkurenci velmi příznivé burzovní poplatky. Zpoplatnění klientů se liší podle toho, zda obchodují elektronicky nebo zadávají pokyn telefonicky či osobně na pobočkách. Situace v České republice se postupně vyvíjí a klienti postupně začínají využívat

elektronických

obchodních

systémů.

Rozdíl

je

v poplatkové

politice

zprostředkovatelů, většinou bank a makléřských společností, které účtují svým klientům vyšší poplatky, než je obvyklé např. právě v USA. Důležitým krokem, který musí každý investor učinit, je otevření účtu ve Středisku cenných papírů. Na jeho účet se pak obchodují jednotlivé pokyny. Většina investorů, ale stále raději využívá obchodování přes podílové fondy. Podílové fondy přinášejí větší bezpečnost díky nabízeným investičním strategiím pro své klienty. Nabízí se zde rovněž možnost diverzifikace investovaných finančních prostředků do více typů fondů. V USA podílníci fondů více využívají smíšených a akciových fondů. V ČR jsou vzhledem k historii finančního trhu, spíše využívány fondy peněžního a dluhopisového trhu.

24

alternativa tuzemského RM –systému, od 1. ledna 2008 se burzovní systém Fio sloučil s tuzemským RMsystems

30

3.3 Finanční trhy USA v průběhu hypoteční krize Jak již bylo uvedeno výše, finanční trh USA je jedním z největších a nejdůležitějších světových trhů, jelikož zde i celosvětová finanční krize začala, jsou zde následky krize nejvíce patrné. Za počátek lze všeobecně považovat problémové hypoteční úvěry, které banky poskytovaly bez zřejmé obezřetnosti. Nebyly to jenom tyto hypoteční úvěry, ale také obchod s tzv. hypotečními balíčky. Tyto balíčky, jednoduše řečeno, obsahují určité objemy hypotečních úvěrů, které banky poskytly. Balíčky se skládají z různých druhů hypotečních úvěrů a to vždy v jednom objemu, který se dělí podle kvality úvěrového portfolia. Předchůdce americké hypoteční krize Důležité je sledovat vývoj akcií na americké burze v letech 2000 – 2005, tedy v období, které předcházelo americké hypoteční krizi, zde již lze vysledovat určité prvotní signály. V roce 2000 došlo k pádu nadhodnocených technologických akcií. (tzv. splasknutí technologické bubliny) Index NASDAQ zaznamenal výrazný propad z původní hodnoty 5000 bodů na 2500 bodů. Během dalších dvou let klesl až na 1250 bodů. Při hlubším rozboru indexu lze zjisti, že hodnota 5000 bodů nebyla reálná, číslo neodráželo skutečnou hodnotu technologických firem obchodovaných na americké burze. Jednalo se ve větší míře o virtuální hodnotu mladých dravých internetových firem. Tato hodnota byla výsledkem důvěry akcionářů v permanentní růst hodnoty těchto akcií. Jednalo se především o firmy jako: Yahoo!, Altavista, zárodek Google. Docházelo k obrovskému celosvětovému rozvoji mobilní komunikace, investovaly se stovky miliard dolarů do rozvoje internetové sítě. Vše s vidinou blízké návratnosti maximálně v horizontu 5ti - 10ti let. Většina firem získává podstatnou část kapitálu prostřednictvím emise vlastních akcií, jedná se nejlevnější způsob financování. Skupina vlastníků firmy se tímto způsobem sice neustále rozrůstá, na druhou stranu firma nemusí platit žádné úroky za bankovní úvěry či firemní dluhopisy. Akcie vlastní v USA kolem 80 % domácností. Nadhodnocený trh technologických akcií splaskl a hodnoty se vrátily na úroveň, kam skutečně patřily. Viz následující graf č. 2.

31

Graf č. 2. Vývoj akciového indexu NASDAQ

/zdroj: http://www.nasdaq.com/

Celou řadu investic do tohoto odvětví bylo nutno odepsat. Výsledkem byl bankrot některých firem a následná restrukturalizace trhu. Následovalo propouštění zaměstnanců a firmy plošně omezily investice nejen do internetových technologií, domácnosti omezily své výdaje, kurz dolaru se kvůli přesunu investic z USA do jiných částí světa vydal na dráhu oslabování, ekonomika USA po vlně rekordního růstu zamířila do recese. Celou situaci začíná řešit FED a snižuje sazby. Tímto začíná pomáhat ekonomice v novém růstu. Většina firem začala řešit svoje problémy možností, kdy si mohla vzít levný úvěr. Novým emisím akcií však nevěnovali investoři přílišnou důvěru. S tímto faktorem se začal výrazně rozvíjet trh nemovitostí, který dosud fungoval v rámci standardních tržních mechanizmů několik let beze změn. S levnými úvěry však začal být zájem o nové nemovitosti, které domácnosti a firmy nakupovaly k dalším spekulacím. Začalo docházet k masivní výstavbě nových nemovitostí.

32

Tab. č. 4 Prodeje rodinných domů v USA, v tis.

rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

počet

880

877

908

973

1086

1203

1283

1306

/ Zdroj: U.S. Census Bureau/

Současnost Nyní je však realitní trh v hluboké krizi. Výrazný převis nabídky nad poptávkou má za následek, že ceny nemovitostí jsou v USA tlačeny neúměrně dolů. Na začátku roku 2009 bylo v USA evidováno ji 826 000 nemovitostí, které jsou banky nuceny prodat z důvodu neplacení jimi jištěných hypotečních úvěrů. Situaci v průběhu roku začala řešit americká vláda, která nabídla pomoc polostátním hypotečním agenturám Freddie Mac a Fannie Mae, které v USA hrají v USA hlavní roli ve financování trhu hypoték. Freddie Mac a Fannie Mae vykupují od finančních ústavů hypotéky, které mění pak na další finanční instrumenty, které prodávají. Garantují téměř polovinu všech hypotečních úvěrů, které byly v USA poskytnuty. Celkový objem úvěrů se pohybuje kolem 12 bilionů dolarů, z toho na obě agentury připadá z celkové ho objemu 5 bilionů dolarů. V září 2008 tak přebírá nad oběma agenturami kontrolu vláda.(Vládní pomoc bude přiblížena v kapitole 5.) "Fannie Mae a Freddie Mac jsou tak velké a tak protkané do našeho finančního systému, že by kolaps některé z nich způsobil velký chaos na finančních trzích doma i po celém světě," zdůvodnil tehdy vládní opatření ministr financí Henry Paulson.

3.3.1 Situace v bankovnictví .Na

následujícím grafu lze vidět vývoj akcií Citigroup, jedné z největších finančních institucí

světa.Tato banka začala od poloviny roku 2007 oznamovat, že ve svém portfoliu vlastní několik toxických balíčků hypotečních úvěrů. Vývoj je mapován za poslední dva roky.

33

Graf č. 3 Vývoj akcií společnosti Citigroup

/zdroj:http://www.kurzy.cz/akciesvet/index.asp?Obj=7003&Act0=1&Act1=2&Act2=1&./Navštíveno 19.1. 2008

Banky začaly postupně provádět revize svých kapitálových portfolií. Díky netransparentnosti celého systému a možnosti ukrýt

chyby v účetnictví se široká veřejnost, ale i investoři

dozvídali o jednotlivých problémech velmi pomalu. V průběhu roku 2008 došlo v USA ke krachu 19 bankovních institucí. Finanční krize, která se v polovině září 2008 ještě prohloubila po krachu investiční banky Lehman Brothers vedla k ochladnutí na mezibankovních trzích. Banky si přestaly mezi sebou půjčovat, protože panovala nejistota ohledně případného krachu další z nich. Kvůli této situaci vstupuje do hry FED, který se snaží této situaci zabránit. V současné době, tedy na počátku roku 2009, přichází finanční skupina Citigroup s návrhem na řešení své tíživé situace, neboť za 4. čtvrtletí loňského roku vykázala ztrátu 8,29 miliard amerických dolarů. Důvodem těchto čísel je samozřejmě americká hypoteční krize, která bance přinesla problémy s cennými papíry, které byly kryty hypotékami a dále neschopnost klientů splácet svoje úvěry. Další ránou pro bankovní trh je oznámení hospodářských výsledků největší banky USA Bank of America. Banka ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vykázala ztrátu ve výši 1,79 miliardy amerických dolarů. Vývoj akcií za poslední roky lze vysledovat na následujícím grafu č. 4. Z grafu je patrné, že

americké banky na konci roku 2008

zaznamenaly zatím nejhlubší pokles svých akcií. Celý bankovní sektor nyní analyzuje výsledky hospodaření bank z loňského roku. Vládní zásahy a pomoc finančnímu sektoru bude dále specifikována v kapitole 5. 34

Graf č. 4. Vývoj akcií Bank of America

/zdroj: http://www.kurzy.cz/akcie-svet/index.asp?Obj=7273&Act0=1&Act1=2&/ Navštíveno 19.1. 2008

3.3.2 Vývoj dolaru Americký dolar na celou situaci kolem americké hypoteční krize reagoval, což lze jednoznačně předpokládat. Nejdříve však krátce k historii, kde uvedu

problematiku kurzu

dolaru s celosvětovou krizí. Dříve si lidé pod pojmem platidlo většinou představili zlaté mince, nyní je to právě dolar, který hýbe světem. Americký dolar v průběhu 20. století opanoval celý světový finanční systém a v současnosti jej lze považovat za jednu z nejdůležitějších světových měn. Pro informaci uvádím, že polovina světových plateb se provádí v dolarech. Na dolar je také přímo navázáno několik měn v zemích Jižní Ameriky nebo blízkého východu. V dolarech se obchoduje většina světových komodit. 25 Dominantní postavení dolaru neustále zajímalo a zajímá přední světové ekonomy. Konec 20. století přinesl pro dominantní postavení dolaru určitou konkurenci. Touto konkurencí je Euro, které si postupně získává důvěru díky jasné a transparentní politice Evropské centrální banky.

25

jedná ze zejména o ropu, zlato, platinu, uhlí, ocel

35

V poslední době můžeme však být svědky, poklesu zájmu o americký dolar, není to vinou jen nové evropské měny, ale především díky výsledkům americké ekonomiky za poslední roky. Na jedné straně je to problém s deficitem běžného účtu, který je ve výši 7 % HDP. Na druhé straně právě americká hypoteční krize, která s sebou nese problém i na nemovitostního trhu. Úrokové sazby se od roku 2001 zvýšily z 1 % na 5, 25 % v roce 2004. Neschopnost hypotéky splácet a řada exekucí vedla ke krizi nemovitostního trhu, který zaznamenal až 10 % poklesu své hodnoty, což otřáslo v důvěru v americký dolar, od kterého postupně dávala ruce pryč i americká vláda. Obzvláště nepříznivým prostředím si pak dolar prochází od poloviny minulého roku, kdy začala americká centrální banka prudce snižovat úrokové sazby, které jsou nyní třetí nejnižší mezi vyspělými průmyslovými zeměmi.

3.4 Dopady krize do ekonomiky Ještě více než problémy finančního trhu pociťuje každý Američan krizi v běžném životě. Jsou to velmi obtížně získatelné půjčky, rostoucí nezaměstnanost apod. Průměrný Američan proto musí více šetřit. Ve třetím čtvrtletí roku 2008 se již plně projevily důsledky krize, která nyní zasáhla celý svět. Spojené státy se ocitly pokraji recese, když jejich ekonomika klesla o 0,3 %. Tento výsledek má za následek

již omezení spotřeby v podobě snížení výdajů

domácností a snížení investic firem. To vše způsobilo nejvyšší pokles HDP za posledních 7 let. Dalším ukazatelem je maloobchodní obrat, který také poklesl. Od roku 2007 dochází k neustálému poklesu důvěry spotřebitelů, zejména pak díky vysokým cenám. Jistý obrat nastal v závěru roku 2009, kdy inflace šla poprvé čtvrtletně směrem dolů. Zaměstnanost je další faktor, který ukazuje na rozsah finanční krize. V dalších kapitolách jsou uvedeny oficiální výsledky americké ekonomiky za třetí čtvrtletí loňského roku, ze kterých je patrná nastupující ekonomická recese. Údaje jsou převzaty z oficiálních stránek Zastupitelského úřadu Washington a jsou za rok 2008 Deficit běžného účtu Deficit bilance běžného účtu USA zvýšil na 183,1 miliardy dolarů (3,1 bilionu Kč). K poklesu přispěl hlavně prudký pokles ceny ropy. Deficit na účtu obchodu se zbožím a službami se snížil o 3,6 miliardy na 180,1 miliardy dolarů. Deficit v obratu zboží se snížil za třetí čtvrtletí

36

o 1,6 miliardy dolarů na 214,7 miliard, když export vzrostl na 346,5 miliard /+9,2 mld./ a import na 561,2 /+7,6 mld./ . Bilance služeb vykázala naopak přebytek 38,2 miliardy dolarů, tedy růst o 1,6 mld. Objem amerických přímých zahraničních investic vzrostl o 56,9 miliardy dolarů. Zahraniční aktiva v USA vzrostla na 125,7 miliard, zatímco závazky v zahraničí poklesly o 147,9 miliard. Spotřeba Celkové tržby maloobchodu klesly v roce 2008 o 0,3 procenta na sezónně přepočtených 381,17 miliardy dolarů. Většinu poklesu ovšem způsobily nižší ceny benzinu. V následujících číslech uvádím vývoj tržeb za období letních měsíců července a srpna 2008. Tržby prodejců motorových vozidel v srpnu vzrostly o 1,9 procenta. Byl to ale první nárůst od ledna, kterému předcházel hluboký propad o 4,3 procenta v července. Bez započtení tržeb prodejců automobilů by celkové tržby maloobchodů v srpnu klesly o 0,7 procenta, zatímco za červenec, i přes nepřízeň tržeb v automobilovém odvětví, o 0,3 procenta vzrostly. Za vyšší zájem o nové automobily mohou jejich rekordně nízké ceny. Od konce roku 2007 však v USA dochází k nepřetržitému poklesu důvěry spotřebitelů. Jarní měsíce 2008 nebyly výjimkou. Důvody jsou více než zřejmé - celková nejistota z budoucího vývoje. Zaměstnanost V prosinci vystoupila míra nezaměstnanosti na 7,2 procenta a dosáhla tak nejvyšší hodnoty za téměř 16 let. V prosinci podle předběžných údajů zaniklo asi 524.000 pracovních příležitostí. Data za listopad a říjen byla revidována směrem k horším číslům. Za celý rok 2008 pak americká ekonomika přišla zhruba o 2,6 milionu pracovních příležitostí, což je nejvíce od roku 1945, kdy zaniklo asi 2,75 milionu míst. I když počet pracovních příležitostí se za stejnou dobu více než ztrojnásobil, nynější úbytek je citelný. Tento výsledek jen potvrzuje, že největší ekonomika světa je v recesi, která se navíc prohlubuje a podle mínění některých ekonomů bude ještě bolestnější, než se zprvu zdálo. O tom svědčí i revize dat za předchozí dva měsíce. Vyšší nezaměstnanost než v prosinci měly Spojené státy naposledy v lednu 1993. Pro srovnání uvádím, že v letech 2003 – 2007 v USA vzniklo 8,3 miliónů nových pracovních příležitostí.

37

V roce 2007 průměrná míra nezaměstnanosti činila 4,6 procenta a v průměru rostly počty pracovních míst o 111 tisíc měsíčně.

Shrnutí třetí kapitoly:


nadhodnocení trhu s technologickými akciemi způsobilo nedůvěru investorů v kapitálový trh




krize v USA je nejhlubší od roku 1945




americký dolar ztrácí svoje postavení na trhu světových měn




nemovitostní trh zaznamenává díky hypoteční krizi výrazný převis nabídky nad poptávkou




americký trh práce přišel v roce 2008 o rekordních 2,6 milionu pracovních míst

38

4. Projevy americké hypoteční krize v Evropě a ČR

Hypoteční krize v současné době již plně ovlivňuje hospodářství jednotlivých členských států Evropské unie a tedy i České republiky. Krize výrazným způsobem zasáhla do ekonomiky Islandu a Maďarska, řada velkých evropských nadnárodních společností musela omezit svoji výrobu. Denně lze slyšet názory předních ekonomů, kteří dopady krize upřesňují v závislosti na hospodářských výsledcích firem a odhadů růstu jednotlivých ekonomik, které vydávají centrální banky států EU a Evropská centrální banka. Výsledky zaměstnanosti jsou alarmující, neboť omezením výroby v jednotlivých firmách dochází k rušení pracovních míst a hromadnému propouštění zaměstnanců. Banky revidují svá úvěrová portfolia, stejně jako v USA, a snaží se tak včas odhalit rizikové úvěry. Více rozeberu jednotlivé body v další subkapitolách.

4.1 Situace v hospodářství, rozdílnost jednotlivých řešení Problém světové hospodářské krize a hypotečního bankovnictví se v Evropě řeší:




komplexně, v rámci EU,




na vládních úrovních jednotlivých členských států.

V listopadu 2008 přišla Evropská komise s obsáhlým plánem na obnovu hospodářství, který má řešit zásadní problémy v oblasti zaměstnanosti, podnikání, zvýšení výdajů do vědy a výzkumu, vývoje nových technologií v automobilovém průmyslu a stavebnictví. Tyto jednotlivé programy budou dále rozvedeny v kapitole č. 5.

Na vládních úrovních se dochází k řešení jednotlivých problémů izolovaně, v závislosti na jejich důležitosti. Například v České republice došlo díky krizi ke krachu sklářského průmyslu.

39

Sklářský průmysl se dlouhodobě potýkal s nedostatkem odbytu a zmiňovaná krize uspíšila jeho pád. Stát musí řešit rekvalifikaci zaměstnanců26, kteří přišli o zaměstnání.

K řešení problému finanční krize na vládních úrovních přispívá také nejednotvárnost – rozmanitost hospodářství jednotlivých členských států EU, na které nelze použít komplexní programy Evropské komise. Nejvíce zasaženým odvětvím je automobilový průmysl, který např. v České republice tvoří významnou část HDP.

4.2 Recese hospodářství V průběhu roku 2008 došlo k výrazným propadům několika evropských ekonomik, k těm výraznějším patří propad ekonomiky Islandu a Maďarska. Tyto státy se potýkají s paralyzovaným bankovním sektorem a vysokou nezaměstnaností.

4.2.1 Island Prvotním ukazatelem propadu ekonomiky, tzv. recese, je pokles růstu HDP. Pokud dochází k poklesu za dvě sledovaná období – zpravidla čtvrtletí, hovoří se o recesi. Ekonomika Islandu vykázala za třetí čtvrtletí pokles o 0,8 %. Problémy zde začaly po krachu největších bank. Stát byl nucen převzít během měsíce tři největší banky. Stát nemohl zasáhnout dříve situaci řešit, neboť bankovnictví je výrazně zastoupeno k poměru HDP. Situace se stala neudržitelnou a stát musel banky převzít, aby alespoň ochránil drobné vkladatele. Problémem je, že vzhledem k výše uvedené skutečnosti, se hospodářství Islandu velmi rychle vyčerpalo pomocí bankovnímu sektoru. Islandské banky dluží zahraničním investorům přes 60 mld. dolarů, jelikož se v minulých letech pustily do rozsáhlých zahraničních akvizic. Islandská republika má 300 tisíc obyvatel. Celkové náklady na vypořádání se s bankovní krizí na Islandu můžou dosáhnout až 1,1 bilionu islandských korun (zhruba 180 miliard korun českých), tedy až 85 procent hrubého domácího produktu (HDP) Islandu z loňského roku. Loňské HDP Islandu

26

rekvalifikační programy v ČR řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je distribuuje prostřednictvím úřadů práce k cílovým uchazečům o zaměstnání. Rekvalifikační kurzy jsou plně hrazeny státem.

40

činilo 11 miliard dolarů. Data uvádím podle agentury Reuters, která cituje bývalého premiéra Islandu Geir Haarde.

4.2.2 Maďarsko Maďarsko se dostalo do závažných problémů díky dlouhodobě rostoucí zadluženosti. Zahraniční zadluženost Maďarska se pohybuje kolem 99 % HDP. Výrazné zadlužení v zahraničních měnách bylo způsobena vysokou základní úrokovou sazbou, která se v Maďarsku během posledních několika let pohybovala okolo 6 %. V zahraničních měnách se poskytovaly i půjčky pro domácnosti, např. na koupi automobilu nebo nové televize. Tento způsob financování s sebou však nese velké riziko kurzových rozdílů. Domácí subjekty, které mají příjmy v domácí měně, se tak dostávají do situace, kdy se změnou, tedy propadem, stále splácejí a dluhy neklesají. Výsledkem je pak nedůvěra bank si půjčovat vzájemně peníze. Maďarské banky se dostávaly k zahraničním měnám se stále většími obtížemi. Konečným efektem jsou pak vysoké sazby, za které si banky mezi sebou půjčují peníze. Investoři ze začali obávat narůstajícího dluhu, který je hl. financován půjčkami ze zahraničí, dochází proto k velkým výprodejům maďarského forintu – HUF. Kurz maďarského forintu tak v posledních šesti měsících výrazně klesal. Viz následující graf č. 5.

Graf č. 5. Vývoj kurzu maďarského forintu vůči euru za jeden rok

/zdroj: www.kurzy.cz.forint/ 23.01.2009

41

Pokračující oslabování maďarského forintu a růst inflace vedly maďarskou centrální banku k prudkému zvýšení úrokové sazby z 8,5 % na 11,5 %. Země se ale již evidentně ocitla v krizi likvidity, takže bez ohledu na tento dramatický krok došlo jen k nevalnému posílení forintu. Nedůvěra investorů je již tak velká, že ani tento krok centrální banky ji nezměnil. Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Evropská unie se koncem října 2008 dohodly, že poskytnou Maďarsku na boj s krizí půjčku 25,1 miliardy dolarů.

4.3 Projevy krize v ostatních státech Evropy V rámci Evropské unie jsou hlavními státy, které určují vývoj ekonomiky eurozóny, Německo, Velká Británie a Francie. Ve všech těchto jmenovaných státech došlo ve třetím čtvrtletí roku 2008 k poklesu růstu HDP a začíná se postupně hovořit o recesi ekonomiky eurozóny. Ekonomika eurozóny za třetí čtvrtletí klesla o 0,2 % a HPD Evropské unie rovněž klesl o 0,2 %. Evropský statistický úřad Eurostat společně s Evropskou komisí (EK) přišel s prognózou vývoje HDP jednotlivých států unie, viz graf č. 6.

Graf č. 6. Prognóza růstu HDP vybraných států EU

/zdroj: economia.cz-grafy/ upraveno

42

Německá ekonomika míří do hluboké krize, zásadní problémy mají velké německé firmy. (Důležitá a v postatě zásadní je vazba české ekonomiky na německou. Jednotlivé ekonomiky jsou propojené a jedná se o spojené nádoby, kdy problém jednoho státu se objeví, přenese se, do jiného.) Spolková vláda chystá pro rok 2009 záchranný balíček pro jednotlivé německé koncerny. Důvodem je zejména nedostatečná likvidita, neboť německé banky neposkytují dostatečné množství úvěrů. Vede je k tomu opatrnostní motiv a obava ze špatných a nedobytných pohledávek. Záchranný balíček o objemu 100 mld. dolarů je však velkým zásahem do současné, již klesající , ekonomiky Německa27.

Situace ve Francii je obdobná v oblasti automobilového průmyslu, který nemá dostatečný odbyt a potýká se s problémem financování, stejně jako v Německu. Francie očekává pro rok 2009 hospodářský růst jen okolo 0,2 %. Francii rovněž poroste (dle odhadů) veřejný dluh a ten se bude blížit ke 3,5 % HDP, čímž Francie překoná 3 % hranici nastavenou maastrichtskou dohodou28 Evropské unie. (Pro rok 2010 je odhad ve výši 3,8 %) Veřejný dluh měl v roce 2009 být ve výši 2,7 % hrubého domácího produktu, ale díky záchranným opatřením na podporu finančního sektoru výrazně poroste.

Velká Británie se potýká s problémem krachu nemovitostního trhu a výrazného poklesu cen nemovitostí, který je způsoben, stejně jako v USA, ztrátovými hypotečními úvěry a nemovitostmi jimi zajištěnými. Mezi nejvíce zasažené patří Royal Bank of Scotland. Tato banka oznámila již výsledky za rok 2008, kde oznámila ztrátu ve výši několika miliard liber. Jedná se o největší ztrátu, která byla oznámena v historii novodobého britského bankovnictví. Výrazné problémy nastaly po fúzování s bankou ABN Amro v roce 2007, k této fúzi došlo rovněž z důvodu krize, nejednalo se o zdravou fúzi mezi bankami, ale o převzetí nezdravého finančního ústavu a jeho záchranu. 29 Stejný problém je na trhu s půjčkami, které banky poskytují v omezeném rozsahu. Domácnosti a firmy se dostávají do platební neschopnosti.

27

Jednotlivé záchranné balíčky a programy pomoci budou podrobněji rozebrány v kapitole č. 5

28

Maastrichtská kritéria (známa také jako konvergenční kritéria) jsou kritéria pro členské státy Evropské unie pro vstup do Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) a pro zavedení společné měny – eura. 29

fúze mezi bankami z důvodu finanční krize jsou jedním z možných řešení záchrany finančního sektoru. Dojde k očištění přebírané banky o rizikové úvěry, které převezme nebo se za ně zaručí, stát

43

V případě domácností jde o nesplácené hypoteční úvěry, Británie je jednou z nejvíce „hypotéčně proúvěrovanou“ zemí EU 30 . Vláda připravuje pro bankovní sektor záchranný balíček, kterým chce nastartovat úvěrový trh a obnovit důvěru v půjčování. Hlavním úkolem tohoto programu je spolupráce bank a státu. Banky by měly označit svoje rizikové úvěry, které pak stát dále pojistí proti ztrátám.

4.4 Situace v České republice Projevy hospodářské krize začíná Česká republika pociťovat zejména ke konci čtvrtého čtvrtletí roku 2008. Tento rok lze považovat pro české hospodářství za úspěšný. Ekonomika meziročně ve třetím čtvrtletí 2008 dosahovala růstu 4,7 % a tento rok uzavřela ČR s rekordně nízkým deficitem státního rozpočtu ve výši 19,5 mld. korun. Český ministr financí Miroslav Kalousek byl vyhlášen ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik. Ocenění mu udělil prestižní mezinárodní časopis Emerging Markets při příležitosti zasedání ministrů financí a guvernérů národních bank členských států Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu.. Po rekordně vysokých deficitech v předcházejících letech a neúměrném zadlužování České republiky se daří snižovat deficity státního rozpočtu a plnit kritéria pro přijetí jednotné evropské měny. V tabulce č. 5 lze porovnat schodky České republiky v letech 1997 – 2008.

Tab. č. 5. Deficity státního rozpočtu ČR v letech 1997 – 2008 v mld. Kč

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-15,7

-29,3

-29,6

-46,0

-67,7

-45,7

-109,1

-93,5

-56,4

-97,6

-66,4

-19,5

zdroj: www.ekonomika.ihned.cz-rozpočet/ 20.1.2009, upraveno/

Ke konci čtvrtého čtvrtletí 2008 lze však již zaznamenávat poklesy výroby u jednotlivých průmyslových odvětví. Nejvíce se projevuje u automobilového průmyslu, kde dochází 30

viz obr. č. 1

44

k omezení výroby, jelikož firmy nemají dostatečný odbyt. Např. firma Škoda auto zavádí ve 4.čtvrtletí 2008 tzv. čtyřdenní pracovní týden, dochází k dokončení pouze započaté výroby. Ostatní velká průmyslová odvětví, stejně jako automobilový průmysl, dokončují jen nasmlouvané kontrakty, nové zakázky získávají jen ojediněle. Průmyslová výroba meziročně poklesla v listopadu 2008 o 17,4 % po očištění od sezónních vlivů je konečný výsledek – 13 %31. Průmyslová výroba rostla jen v odvětví výroby koksu a rafinérského zpracování ropy o 33,7 %. Tyto údaje jsou však ovlivněny nízkou srovnávací základnou z předcházejícího období díky technologické odstávce. Rozdíly produkce jsou uvedeny v následujícím grafu č. 7. Výsledky růstu HDP za 4. čtvrtletí roku 2008 byly postupně revidovány. Odhad ČNB, který počítal s růstem 2 %, byl upřesněn a konečný růst HDP za toto čtvrtletí je ve výši 0,7 %. Lze tedy počítat, že nastupující trend bude pokračovat i v 1. čtvrtletí roku 2009, kdy se růst ekonomiky dostane reálně do červených čísel. Česká ekonomika si ve srovnání s ostatními členskými státy EU vede zatím dobře. Jako komparativní výhodu oproti státům, kde platí jednotná evropská měna, lze označit vývoj české koruny, která přes všechny prognózy drží relativně dobrý kurz vůči euru (ale pozor na značnou volatilitu).

Graf č. 7 Průmyslová produkce ČR, roční porovnání

/zdroj: Český statistický úřad/

31

zdroj Český statistický úřad

45

V následujícím textu vycházím z údajů Evropského statistického úřadu, který shrnuje výsledky za jednotlivé makroekonomické ukazatele. Jedná se o souhrnné údaje za Českou republiku za 4. čtvrtletí roku 2008:




Tržby v průmyslové činnosti ve stálých cenách klesly čtvrtletně o 18,5 %, po očištění vlivu pracovních dní byly tržby nižší o 14,3 % a po očištění od sezónních vlivů klesly tržby




o 17,5 %.

Průměrný počet zaměstnaných v průmyslu se meziročně v listopadu snížil o 41 000, což je o 3,5 %




Průměrná měsíční nominální mzda byla v listopadu 2008 ve výši 24 843 Kč a meziročně vzrostla o 2,4 %.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem32 průmyslová produkce v listopadu poklesla po očištění od vlivu počtu pracovních dnů v Evropské unii o 5 %. Z členských států, za které byla data dostupná, se nejvíce snížila ve Španělsku o 12,8 %, v Estonsku o 11 % a v Irsku o 3,9 %. V Německu poklesla o 3,8 %. Průmyslová produkce rostla pouze na Slovensku a v Polsku, a to jen o 0,1 %.

Podílové fondy, penzijní a životní pojištění

Dalším důležitým odvětvím, které zasáhla americká hypoteční krize, je oblast spořících bankovních produktů pro domácnosti. Jedná se zejména o otevřené podílové fondy OPF. Akciové fondy ztratily za poslední rok v některých případech až 50 % ze své ceny. Podílnici jsou stavěni před otázku, zda investici prodat a realizovat tak výraznou ztrátu nebo čekat lepší vývoj své investice. Situace však není jednoduchá, neboť řada podílových fondů investuje i na zahraničních trzích, kde volatilita akciových titulů je velmi vysoká. V obdobné situaci jsou konzervativní investoři, kteří investovali své finanční prostředky do penzijních fondů nebo životních kapitálových pojištění. Tyto produkty mají sice ve většině případů garantován 32

zdroj Eurostat - Evropský statistický úřad sídlící v Lucemburku

46

počáteční vklad, ale zhodnocení, které připisují svým klientům, generují z umisťování svých aktiv na kapitálový trh, takže situace se zhodnocením je obdobná jako podílových fondů. Důležitá je pro všechny klienty diverzifikace svých vkladů do jednotlivých spořících instrumentů, neboť tak mohou předcházet riziku, které nesou v případě uložení svých financí do jednoho produktu.

4.5 Hospodářství EU: prognózy vývoje V následující kapitole uvádím prognózy o vývoji ekonomiky v EU a ČR. Stanovené jednotlivými subjekty, přesná prognóza nemůže být stanovena s ohledem na nepřetržitý vývoj krize. Důkazem může být státní rozpočet České republiky, který nebude naplněn ve znění, ve kterém byl schválen. Při jeho schválení se počítalo s růstem HPD ve výši 4,8 % a deficitem státního rozpočtu ve výši 38,1 mld. Kč, který je již z průběžných

výsledků růstu

HDP

za 1. čtvrtletí roku 2009 nereálný.

Hospodářské výsledky Evropské unie a prognóza vývoje dle ČTK:

„Hospodářství EU zpomalí v roce 2009 na 1,4 procenta HDP, což je ve srovnání s rokem 2008 zhruba poloviční tempo růstu. Ještě větší propad však zažije eurozóna, kde růst HDP zpomalí 2,7 procenta na 1,2 procenta. Ekonomika by měla začít velmi mírně oživovat až v roce 2010.

"Ekonomický výhled se nyní významně zhoršil s tím jak Evropskou unii zasáhla finanční krize, která se ještě na podzim prohloubila a vybírá si své oběti v obchodu a ve spotřebitelské důvěře," uvedl 25.11.2008 v prognóze eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia Lze očekávat i propady největších evropských ekonomik. Velká Británie by se měla v roce 2009 dokonce propadnout do recese a její HDP by mělo klesnou o jedno procento. Francouzské a německé hospodářství se sice v roce 2009 nepropadne, ale úplně se zastaví. Bez větších škod z turbulencí na trhu vyvázne jen velmi málo států, jedním z nich by však mohla být Česká republika spolu například se Slovenskem či Polskem. Jejich ekonomiky pod tlakem

47

finanční krize sice rovněž oslabí, ale pokles hospodářství nebude tak vysoký jako na západ od jejich hranic. Krize by se měla ovšem promítnout i na trhu práce. Míra nezaměstnanosti by se v EU i v eurozóně měla během příštích dvou let zvýšit zhruba o jeden procentní bod, tedy na 7,8 procenta a 8,4 % v roce 2009 s dalším nárůstem v roce 2010. V unii by mělo přibýt zhruba čtvrt milionu nezaměstnaných a v eurozóně půl milionu lidí bez práce.Jediným pozitivem je vývoj růstu spotřebitelských cen. Inflace podle Evropské komise již dosáhla vrcholu a v roce 2009 by její tempo v EU mělo zpomalit na 2,5 % a v roce 2010 na 2,25 %. V eurozóně by spotřebitelské ceny měly v roce 2009 růst o 2,2 % a v roce 2010 o 2,1 %. Příliš dobrých zpráv podle komise naopak nepřináší výhled hospodaření jednotlivých členských států EU. Nejistotu provází především očekávání daňových výběrů, které mohou být v době hospodářského útlumu výrazně nižší. Do vyšších schodků však budou státní rozpočty tlačit i nejrůznější záchranné balíčky, které na podporu problémy zmítaného finančního sektoru přijaly jednotlivé země. Průměrný rozpočtový deficit v EU by měl vzrůst z 0,9 procenta HDP v loňském roce na 1,6 procenta HDP v roce letošním. V roce 2009 by se mělo hospodaření ještě dále zhoršit a průměrný schodek by měl činit 2,3 procenta HDP. Celková zadluženost Evropské unie by měla vzrůst ze 45,8 procenta HDP v roce 2007 až na 47,1 procenta HDP v roce 2010.“

Shrnutí čtvrté kapitoly:


Nezaměstnanost v EU a ČR bude mít rostoucí tendenci do roku 2010, kdy dojde k postupnému vytváření nových pracovních míst s obnovou růstu ekonomiky.




Inflace se dostala na svůj vrchol ke konci roku 2008, ale jak to bude v případě oživování ekonomiky.




Prognózy vývoje hospodářství nelze stanovit, neboť krize se stále vyvíjí, jednotlivá vládní záchranná opatření by měla začít fungovat v 1. pololetí roku 2009.




V České republice došlo k projevům krize ve 4. čtvrtletí roku 2008, růst HDP byl za to čtvrtletí jen ve výši 0,7 %.

48

5. Státní zásahy a opatření bank v souvislosti s krizí v oblasti hypotečního bankovnictví Jednotlivé vlády se snaží řešit nastupující krizi. Nejvíce řešení přináší sanace bankovního systému, který se ve většině zasažených zemí jako první setkává s určitými problémy. Nejvýznamnější je ztráta důvěry akcionářů bank a snížení nabídky, resp. množství, úvěrů, které banky poskytují soukromému, ale především firemnímu sektoru. Tím se jednotlivé subjekty dostávají do narušení ekonomické stability.

Mezi základní nástroje, které používají banky a stát ke stabilizaci důvěry v bankovní sektor, patří revize úvěrových portfolií a vyčlenění rizikových obchodů. Zpravidla se jedná o celé skupiny úvěrových portfolií. V některých případech se jedná o převzetí nebo zaručení se za tyto úvěry státem. Další možností jsou fúze mezi bankami a posilování nadnárodních bankovních společností, které tak lépe ustojí problémy trhu. V neposlední řadě jsou to pak státní zásahy, resp. zásahy centrálních bank, které mohou na celou situaci reagovat dobře cílenou

monetární

politikou.

Jednotlivé

možnosti

budou

rozebrány

v jednotlivých

subkapitolách.

5.1 Poskytování úvěrových obchodů Jak bylo uvedeno výše, chybná úvěrová politika bank je jedním z problémů, které rozpoutaly současnou finanční krizi. V kapitole 3.1 byly rozebrány jednotlivé typy bankovních krizí. Ve většině případů se jedná o problémy s úvěrovou politikou bank o vznik finanční krize vyvolané nadměrnou úvěrovou expanzí. Banky ve všech uvedených příkladech finančních krizí poskytovaly úvěry v obrovských objemech, což je i případ současné krize, a ve větší míře nezkoumaly rizika dlužníků. Prvořadé bylo naplnění jejich obchodních plánů a plnění závazků vůči svým akcionářům V případě soukromých úvěrů docházelo k jejich poskytování až na hranici úvěrových možností klienta. Tento fakt se ihned objevil, jakmile došlo ke změně finanční situace dlužníka. Nejvíce poskytované úvěry byly hypoteční, jejichž řádné a včasné neplacení způsobilo kolaps některých finančních institucí. 49

5.1.1 Řešení situace hypotečního trhu Hypoteční trhy, které v jednotlivých státech a zejména v USA, zasáhla nervozita s nárůstem nesplácených hypoték, si vyžádaly jako první radikální opatření pro svou záchranu. V letech 2002 – 2006 docházelo k výraznému nárůstu hypotečních úvěrů, který byl podpořen nízkými úrokovými sazbami hypoték. Banky nyní přicházejí s transformací svých úvěrových portfolií a revidují objemy jednotlivých tranží hypotečních zástavních listů, které jsou kryty jednotlivými hypotečními úvěry.

Hypoteční úvěry jsou řazeny do následujících kategorií pohledávek, toto řazení se používá například v ČR:




standardní - všechny splátky jsou v souladu se splátkovým kalendářem




sledované - dvě splátky po splatnosti, vysoká pravděpodobnost splacení




nestandardní – nejistota úplného splacení úvěru, po splatnosti 91 – 180 dní




pochybné – splacení úvěru je vysoce nepravděpodobné, po splatnosti 180 – 360 dní




ztrátové - úvěr je nebude nikdy splacen, banka musí prodat zástavu (nemovitost)

V případě pochybných a ztrátových pohledávek dojde k realizaci zástavy. Banky prodají nemovitost a doplatí tím dluh, který nebyl dlužníkem doplacen. Obezřetnost bank v případě poskytování nových hypotečních úvěrů nabrala nových rozměrů. Nejedná se však jen o hypotéky, ale i o spotřebitelské úvěry, které banky poskytují v současnosti jen nejmovitějším klientům bez problémů. Ostatní žadatelé nemusí vždy úvěr obdržet, ačkoliv před dvěma lety by jej získaly bez problémů. Tímto opatřením již však banky současnou krizi nevyřeší, neboť objemy nesplacených hypoték, které poskytly v minulosti, rostou.

50

5.1.2 Americké hypoteční agentury Specifika amerického hypotečního trhu jsou, mimo jiné, v existenci tzv. hypotečních agentur, které vykupují od finančních institucí hypotéky, které pak mění na další finanční instrumenty, jež pak prodávají dále na finančních trzích. Mezi nejvýznamnější agentury patří:




Freddie Mac (ohlášená ztráta 25 mld. USD), Freddie Mac se zabývá nákupem a sekuritizací pohledávek z hypoték. Na základě těchto pohledávek vydává Freddie Mac sekundárně obchodovatelné hypotéční zástavní listy. Společnosti byla udělena výsada od Kongresu Spojených států vytvářet a udržovat nepřetržitý tok peněžních prostředků k věřitelům z hypotéčních úvěrů. Freddie Mac tak napomáhá zvyšovat likviditu úvěrů a nepřímo také dostupnost úvěrového financování nemovitostí i pro méně majetné občany USA.




Fannie Mae (ohlášená ztráta 29 mld. USD), stejně jako agentura Freddie Mac obchodovala s tzv. Toxickými aktivy, která v sobě zahrnovala problematické hypoteční úvěry. Cena těchto aktiv neodpovídala jejich skutečné tržní hodnotě a v řadě případů byla nakupována finančními institucemi do svých portfolií.

V září 2008 nad těmito agenturami převzala kontrolu vláda. Toto opatření vyvolalo však na druhou stranu velkou nervozitu mezi investory, neboť avizovalo další problémy trhu. (Opatření vlády je v souladu s programem na podporu realitního trhu, který je díky americké hypoteční krizi oslaben.) Plán počítá se získáním preferenčních akcií a warranty, které představují vlastnický podíl v obou agenturách ve výši 79,9 %. Mezi prvními kroky byla výměna managementu v obou agenturách a omezení vyplácení dividend. Ministerstvo bude postupně do společností investovat částku 100 mld. USD. Dojde tak k udržení kladné hodnoty a dojde k zajištění krátkodobého financování.

51

Tab. č. 6 Vývoj a uzavírání jednotlivých měsíců v objemu prodaných akcií agentury Fannie Mae Datum

Úvodní Nejvyšší Nejnižší Závěrečný Změna[%] Objem[ks]

31.12.2008

0.73

0.76

0.71

0.76

-34.49% 20 614 100

28.11.2008

0.94

1.25

0.90

1.16

+24.73% 97 110 100

31.10.2008

0.95

0.96

0.88

0.93

-39.22% 25 143 900

30.9.2008

1.79

1.80

1.50

1.53

-77.64% 77 307 300

29.8.2008

7.62

7.63

6.76

6.84

-40.53% 92 453 800

/ zdroj: /www.fanniemae.com/upraveno

Tento krok, který vedl v podstatě ke znárodnění obou hypotečních agentur, má za cíl ochránit trh s nemovitostmi. Nelze však v současnosti vyhodnotit jeho úspěšnost, neboť záchranný plán se postupně rozbíhá.

5.1.3 Protekcionismus Souběžně s finanční krizí se začínají objevovat protekcionistické33 názory. Tento směr má již hluboké kořeny v minulosti, kdy za jeho předchůdce lze považovat merkantilismus 34 . Globalizace, která se stále více šíří světovými trhy a ekonomikou, tento směr potlačuje. Krize však vede světové politiky k oprašování tohoto směru. Tento směr má za úkol ochraňovat domácí ekonomiky před vnějšími vlivy, zejména před zahraniční konkurencí. Vlády pomocí různých kvót a specifických opatření „protěžují“ domácí firmy a spotřebu domácích statků a služeb. V souvislosti s krizí jsou nejznámější protekcionistické názory, které se objevily v USA a ve Francii. Ve Spojených státech jde o podporu domácích firem a výrobků, která se označuje heslem (programem) Buy America, na druhou stranu ve Francii vystoupil přímo prezident Nicolas Sarkozy, který prohlásil, že by uvítal návrat francouzských automobilových firem zpět do Francie. Tyto názory jsou velmi nebezpečné, neboť odporují základním 33

názory v EU na protekcionismus – Mimořádný summit šéfů vlád a států Evropské unie, který se konal 2.3. 2009 odmítl protekcionismus jako nástroj v boji proti krizi. Protekcionismus se stal hlavním tématem summitu, který svolalo české předsednictví EU. 34

Merkantilismus je považován za první buržoazní ekonomickou teorii, která vznikla v západní Evropě v období počátku rozpadu feudalismu (16. století). V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce.

52

svobodám, na kterých stojí EU. Každá ekonomický subjekt se může svobodně rozhodnout, kde bude stát jeho výrobní závod. Myšlenky protekcionismu jsou nebezpečné, neboť omezují základní funkce trhů, aby mohly trhy zdravě fungovat, musí existovat svoboda volby.

5.2 Záchranný balíček na podporu ekonomiky USA Americký Kongres schválil stimulační plán v hodnotě 819 miliard dolarů, který má pomoci nastartovat ekonomiku postiženou hlubokou hospodářskou recesí a vytvořit až čtyři miliony pracovních příležitostí.

Úkolem plánu je prostřednictvím masových investic do veřejné infrastruktury podpořit:




renovaci a výstavbu nových dálnic,




rekonstrukci a obnovu škol,




revitalizace administrativních budov po celých Spojených státech,




zajistit připojení k internetu ve vzdálenějších oblastech.

Tento plán bude postupně naplňován v letech 2009 -2010. Dalším cílem je pomocí tohoto plánu snížit nezaměstnanost, která díky finanční krizi, velmi rychle roste.

Kongres USA schválil dále balíček pomoci pro finanční sektor USA ve výši 250 mld. USD, jehož polovinu obdrží 9 největších bank USA a druhou polovinu obdrží ostatní menší finanční instituce, které musí o finanční prostředky žádat pomocí dotací. Výše uvedené částky pak plynou z peněz daňových poplatníků. V USA se tyto dotace týkají hlavně Bank of America, která teď jako svou hlavní činnost má skupování nekrytých úvěrů a bank se sníženou likviditou. Tím se stává bankovní trh USA stabilnějším. Zajímavým krokem FED je také umožnění přímého půjčování peněz podnikům. Dříve se tyto peníze poskytovaly komerčním bankám a až ony samy rozhodovaly o tom, komu budou peníze poskytnou.

53

5.3 Záchranný balíček na podporu ekonomiky EU Evropská komise schválila záchranný balíček ve výši 200 mld. euro.

Tento balíček se

rozděluje do různých částí finanční pomoci. Částka ve výši 30 mld. euro bude čerpána prostřednictvím úvěrů od Evropské investiční banky a je určena pro malé a střední podniky. Snadněji by měly úvěrové peníze získávat především ty firmy, které působí v oblasti výzkumu, inovace či ochrany životního prostředí. Záchranný program počítá i se snížením sazeb DPH, zejména pak u ekologických výrobků a služeb, toto opatření je zaměřen o především do Hlavní body unijního záchranného plánu

• • • •

•

• •

• •

•

Rozsáhlá evropská iniciativa na podporu zaměstnanosti: členské státy by již měly počátkem příštího roku v Evropském sociálním fondu mít k dispozici 1,8 miliardy eur (45 miliard korun) na pomoc lidem, které krize připravila o práci. Vytvoření poptávky po práci: členské státy by měly zvážit nižší sociální odvody z nízkých mezd, aby zaměstnavatelé měli zájem o pracovníky s nižší kvalifikací, měl by se rozšířit počet služeb, na které se vztahuje snížená sazba DPH. Posílení možností financování firem: Především by mělo jít o vyšší objem půjček ze strany Evropské investiční banky pro malé a střední firmy. Snížení administrativní zátěže podniků a zlepšení podmínek pro podnikání: Založit firmu by v celé EU nemělo trvat déle než tři dny s nulovými náklady. Formality pro přijetí prvního zaměstnance by mělo být možné vyřídit na jednom místě, zjednodušit se mají požadavky na účetnictví pro malé podniky a snížit kapitálové požadavky na firmy. Veřejná správa by měla začít platit firmám faktury do jednoho měsíce. Elektronické faktury by měly být zrovnoprávněny s papírovými. O 75 procent by se měly snížit poplatky za patenty a jejich obnovování a náklady na evropské ochranné známky by se měly snížit o polovinu. Zvýšení investic do modernizace evropské infrastruktury. Do rozpočtu EU by mělo přijít dalších pět miliard eur (126 miliard korun) na evropskou energetickou síť a sítě pro vysokorychlostní internet, EIB by měla zvýšit prostředky na boj se změnou klimatu, energetickou bezpečnost a investice do infrastruktury o šest miliard eur ročně, Evropská banka pro obnovu a rozvoj by pak na tyto účely měla vydat dvakrát více peněz. Zvýšení úspor energií. Urychlené zavádění „zelených“ produktů. Komise navrhne sníženou sazbu DPH pro „zelené“ produkty a služby, které by měly zvýšit zejména energetickou účinnost budov; členské státy by měly rychle zavést požadavky na výkon různých přístrojů, které by měly přispět k tomu, aby byly ohleduplnější k životnímu prostředí. Komise připraví opatření, která by měla snížit energetickou spotřebu domácích spotřebičů, jako jsou televize či pračky. Zvýšení investic do inovací, výzkumu a vzdělávání. Vývoj „čistých“ technologií v automobilovém průmyslu a stavebnictví: Automobilky z EU by mohly dostat pět miliard eur na vývoj „ekologických“ vozidel, navíc budou mít možnost žádat o další půjčky od EIB, partnerství soukromého a veřejného sektoru ve stavebnictví by mělo pomoci zavádět ekologické technologie v tomto oboru. Pro tyto účely bude k dispozici jedna miliarda eur. Vysokorychlostní internet pro všechny. Cílem je stoprocentní pokrytí Unie vysokorychlostním internetem do konce roku 2010. Komise na tyto účely vyčlení další jednu miliardu eur.

/zdroj: Evropská komise, www.euroskop.cz /

54

stavebnictví. Tím bude podpořena poptávka po ekologicky šetrných produktech. Plán počítá i s úsporami energií u některých spotřebních výrobků, především u televizí, osvětlení, myček či klimatizací.

Další finanční pomoc ve výši nejméně pěti miliard eur má jít evropským automobilkám, které v posledních měsících prodělávají vlivem poklesu poptávky způsobeného světovou finanční krizí. Tyto peníze by měly použít na vývoj vozidel šetrných k životnímu prostředí. I automobilky by měly mít navíc možnost žádat o další půjčky od Evropské investiční banky. Záchranný balíček by měl rovněž podporovat zaměstnanost prostřednictvím peněz ze sociálního fondu a pomoci rychlejšímu čerpání peněz ze strukturálních fondů.

5.4 Politika FED pro podporu ekonomiky Centrální banka USA po vlně zvyšování základní úrokové sazby v letech 2004 – 2006 přichází s plánem výrazného snížení základní úrokové sazby. Cílem této politiky je nastartovat klesající ekonomiku a „zlevnit“ peníze, a tím

obnovit

zájem o úvěrové obchody.

V následující tabulce lze vidět vývoj sazeb v letech 2001 – 2008. (Důležité je, že oslabená důvěra na mezibankovním trhu půjček klesla natolik, že komerční banky si přestaly půjčovat i mezi sebou.)

Tab. č. 6 vývoj základní úrokové sazba FED v %

rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

výše základní sazby

1,75

1,25

1,00

2,25

4,25

5,25

4,25

0,25

/zdroj: vlastní tvorba/

Na druhou strany - pokles úrokové míry je jasný stimul pro další oslabení dolaru. Pokud se nebude brát ohled na možné pozitivum ve smyslu kladného vlivu na obchodní účet platební bilance, pak negativem bude naopak zdražení importu a samozřejmě taky ropy, protože když 55

dolar oslabuje, ostatní měny mají tendenci k posílení svých kurzů a investoři si pak mohou dovolit mnohem větší objem kontraktů.

5.5 Postoj české vlády k finanční krizi Česká vláda přichází v lednu 2009 s programem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Toto uskupení v sobě zahrnuje odborníky z průmyslu, bankovnictví, finančního sektoru a akademické sféry. Členové mají za úkol analyzovat dopady finanční krize na české hospodářství a hledat návrhy řešení. Mezi členy patří např. Martin Jahn, Jiří Rusnok, Vladimír Dlouhý nebo Jiří Schwarz. Trvalým úkolem rady je hledat řešení pro akceleraci a udržení ekonomického růstu České republiky. Jednotlivé společné návrhy jsou předkládány Poslanecké sněmovně. Mezi některé návrhu NERVu patří např.:


tzv. šrotovné, snížená sazba DPH u elektřiny z 19 % na 15 %,




rychlejší odpisy a nižší platby pojistného pro zaměstnavatele.

Opatření k povzbuzení strany nabídky nebo poptávky – o tomto tématu se vede hlavně politická diskuse

Shrnutí páté kapitoly:


Jednotlivé státy přichází se svými plány pro obnovu a podporu ekonomiky, mezi nejvýznamnější patří plány USA a EU.




Šíření protekcionistických myšlenek je pro ekonomiky zasažené krizí nebezpečné.




Finanční instituce provádí revize svých úvěrových portfolií.




Česká vláda ustanovila odbornou radu pro otázky finanční krize

56

6. Předpokládaný vývoj hypotečního trhu v ČR

České republice se jako první ze středoevropských transformujících zemí podařilo už v průběhu roku 1995 položit legislativní i věcné základy obnovy hypotečního bankovnictví v celé jeho šíři.

Zákonem upravujícím podmínky hypotečních aktivit však není speciální

zákon o hypotečním bankovnictví, ale zákon

č. 530/1990 Sb. o dluhopisech, ve znění

pozdějších předpisů. (viz příloha - Hypoteční zástavní listy) České hypoteční bankovnictví není na rozdíl od jiných zemí přímo pojato jako specializované. K poskytování hypotečních úvěrů a vydávání hypotečních zástavních listů není nutné zakládat zvláštní specializované instituce hypoteční banky. Hypoteční obchody mohou podle výše zmíněného zákona uskutečňovat ty banky, které k tomu mají zvláštní povolení od České národní banky, jakožto banky centrální. Tyto banky se mohou , vedle svých oficiálních obchodních názvů, nazývat bankami hypotečními.

Právní rámec trhu hypotečních obchodů pak doplňují zejména:

 zákon č. 21/1992 Sb. o bankách, v platném znění - upravující obecné zásady a principy fungování

hypotečních bank

 zákon č. 591/1992 Sb. o cenných papírech a zákon č.214/1992 Sb. o burze cenných papírů, v platném znění -

upravující všeobecné podmínky obchodování

s hypotečními listy  zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, které upravují obecné podmínky zástavního práva a jeho realizace

Ekonomický rámec hypotečních obchodů pak dotvářejí vládní nařízení o státní finanční podpoře hypotečního úvěrování bytové výstavby a zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění, který poskytuje hypotečním obchodům řadu daňových výhod a úlev.

57

V dnešní době disponuje zvláštním povolením České národní banky 17 bank. Z toho pouze dvě: Hypoteční banka, a.s. a Wüstenrot hypoteční banka a. s., se konstituují jako banky specializované, ostatní jsou bankami univerzálními. Mají však za povinnost organizovat hypoteční obchody a vést o nich evidenci odděleně od všech ostatních běžných komerčních i investičních aktivit. České hypoteční banky jsou sdruženy v Komisi pro hypoteční obchody a stavební spoření při české Bankovní asociaci. S její pomocí koordinují svůj postup ve vztahu k centrálním orgánům státní správy a k České národní bance.

6.1

Vývoj do roku 2002

Období v letech 1995 – 2002 se vyznačuje vysokými úrokovými sazby a nižší dostupností hypotečních úvěrů pro široké spektrum klientů. Průměrná úroková35 sazba při fixaci36 na pět let se pohybovala ve výši 8 % p.a. Vzhledem k tomuto faktu byly hypotéky dostupné jen žadatelům s vyššími příjmy, kteří tak splňovali přísné podmínky bonity. Banky byly v poskytování hypotečních úvěrů velmi obezřetné, tomu odpovídala i doba, po kterou žadatel čekal na vyřízení a případné schválení své žádosti. Tato doba se pohybovala od tří týdnů až pěti týdnů. S postupnou modernizací bankovních systémů a přístupem do elektronických verzí veřejných portálů, jako je např. katastr nemovitostí a Obchodní rejstřík dochází k postupnému krácení této lhůty. Klienti pak nemusí dodávat celou řadu podkladů v originálech, neboť banky si je získávají novou cestou. Důležitá je práce katastru nemovitostí, který v některých regionech není schopen provádět změny v evidenci v přijatelném termínu

6.2 Vývoj hypotečního trhu v letech 2003 - 2007 V tomto období zaznamenává hypoteční trh výrazný rozvoj a nárůst obliby mezi klienty. Příznivý vývoj úrokových sazeb ČBN a růst ekonomiky podpořil v tomto období zájem o hypoteční úvěry, které se stávají moderním a velmi často využívaným prostředkem pro

35 36

průměr brán z historie úrokových sazeb hypotečních úvěrů pro dané období u ČS, KB, ČSOB fixace úrokové sazby: období, po které banky garantuje klientovi dojednanou sazbu hypotečního úvěrů

58

financování potřeb bydlení. Výrazný pokles úrokových sazeb a tzv. akční nabídky jednotlivých bank lákají

více klientů ke koupi nového bytu či rodinného domu. Banky

začínají vykazovat výrazné nárůsty v objemech poskytnutých hypotečních úvěrů. Leaderem trhu se stává Česká spořitelna. Dochází ke „zjemnění“ pravidel bonity, což se může v následujících letech ukázat jako špatný krok. Vzhledem k finanční krizi a rostoucí nezaměstnanosti se budou domácnosti, kterým byl poskytnut hypoteční úvěr na kraji jejich úvěrových možností dostávat do problémů s jejich splácením, což potvrzují i statistiky z posledního čtvrtletí roku 2008.

6.3. Vývoj v roce 2008 V roce 2008 již plně nastupuje americká hypoteční krize v USA a v České republice začínají banky být více obezřetné a poskytování hypotečních úvěrů se stává přísnějším. Jde zejména o zkoumání bonity žadatele, kdy banky neposkytují úvěr na samé hranici úvěrových možností klientů. Domácnosti začínají mít

obavy ze zhoršení finanční situace, proto nákupy

nemovitostí odkládají. Dochází k poklesu stavební činnosti – výstavbě nových bytů pro soukromé účely, pokračuje jen výstavba komerčních prostor. Pokles zájmu o hypotéky začínají pociťovat i jednotlivé bankovní domy, které klientům nejsou z hlediska sazby úvěru nabídnout již tak atraktivní úrok. Tento krok nemění ani rozhodnutí ČNB snížit základní úrokovou sazbu. Banky poskytují hypotéky s vyššími průměrnými sazbami, a tím se hypotéky stávají dostupné jen pro bonitnější klienty. Cílem těchto kroků je:


zamezení nesplácení úvěrů




přistoupení k přísnějším pravidlům poskytování hypotečních úvěrů

Z pozice leadera trhu ustupuje po několika letech Česká spořitelna a prvního místa se ujímá Hypoteční banka. Podle mého názoru si Česká spořitelna začala uvědomovat, že ve svém portfoliu hypotečních úvěrů má i řadu hypoték, které jsou na hranici řádného splácení, proto

59

došlo k výraznému zpřísnění podmínek pro jejich poskytování. Vývoj trhu v roce 2008 je patrný z následující tabulky č. 7. Tab. č. 7 Vývoj trhu hypotečních úvěrů v roce 2008 Úvěry pro:

Občany Počet HÚ celkem (ks)

Smluvní jistina celkem (tis. Kč)

KB

15 564

25 830 880

ČS

10 989

18 847 389

1 637

3 955 000

19 577

37 241 060

4 221

5 736 141

10 243

19 129 221

2 266

3 187 486

64 497

113 927 177

Unicredit Bank Hypoteční banka GE RFB Wüstenrot

Celkem

/Zdroj: Hypoteční banka, upraveno/

6.4

Předpokládaný vývoj hypotečního trhu v roce 2009

V roce 2009 se bude hypoteční trh plně potýkat s důsledky finanční krize. Z jedné části budou banky poskytovat hypoteční úvěry jen bonitním klientům a za přísnějších podmínek, na druhé straně budou působit výkyvy realitního trhu, který zaznamenává určité poklesy průměrných cen u vybraných košů nemovitostí, jako jsou např. byty ve starších zástavbách, rodinné domy v satelitních čtvrtích na okrajích měst a rezidenční nemovitosti. Hypoteční úvěry, které se v minulých letech poskytovaly až do 100 % z NHZP37, se nyní poskytují ve většině případů do 75 % NHZP a banky požadují vyšší spoluúčast svých klientů. Tento požadavek však mohou splnit jen vybraní klienti, kteří disponují vlastními úsporami, kterými mohou uhradit rozdíl mezi poskytnutou výší hypotéky a kupní cenou nemovitosti, což 37

NHZP – nominální hodnota zajišťovacího prostředku, u nemovitostí odhadní cena stanovena smluvním znalcem banky

60

vede opět ke snížení zájmu o hypoteční úvěry. Tento rok bude pro banky v oblasti hypotečních úvěrů zlomový. Na trhu však mohou získat své místo i menší banky, jako např. LBBW Bank CZ38, GE Money Bank nebo Raiffeisen Bank. Lze konstatovat, že finanční krize může do určité míry pomoci hypotečnímu trhu, který se stane více pružnějším. Menší banky, které dosud netvořily výraznější podíly v objemech poskytnutých hypoték, by mohly nyní získat klienty, kteří neuspějí se svou žádostí o hypotéku u větších bank. Problémy hypotečního trhu, resp. pokles objemu poskytnutých hypotečních úvěrů s sebou nesou tzv. refinancování. Refinancování nepřináší nové objemy poskytnutých hypoték, ale jen přelévání již existujících hypoték mezi bankami. Banka, které klientovi změnila úrokovou sazbu při změně tzv. fixačního období, může čelit jeho odchodu ke konkurenční bance, které nabídne sazbu nižší. Tuto situaci nepovažuji za dobrou, jelikož banky emitují ke krytí svých hypotečních obchodů tzv. hypoteční zástavní listy. S odlivem většího objemu hypoték se mohou dostat do problému s krytím těchto dluhopisů. Cílem banky by mělo být si svého klienta udržet, neboť se jedná o prověřeného klienta a ten je pro banku tím nejlepším možným klientem.

6.4.1 Vývoj realitního trhu a jeho diferenciace v rámci regionů Realitní trh, stejně jako hypoteční trh, zaznamenal velký propad. Zatímco v letech 2002 – 2007, kdy realitní trh zažíval nebývalý nárůst výstavby nových bytů a růst cen nabízených nemovitostí, v současné době zaznamenává významnější poklesy. Tyto poklesy jsou způsobeny v první řadě finanční krizí, které zasáhla i do tohoto trhu. Nižší objem poskytnutých hypotečních úvěrů s sebou nese i nižší zájem o nemovitosti. Jednotliví developeři omezují výstavbu nových nemovitostí a zájem o starší byty, zejména o ty panelové, klesá. V roce 2007 se byt v panelovém domě v lokalitě Prahy 6 a o velikosti 3+1 s rozlohou 60 m2 prodával za obvyklou cenu 3.800.000 korun. Nyní lze tento byt pořídit za cenu o 15 % nižší. 39 Předpokládám, že ceny nemovitostí v okrajových částech Prahy budou ještě mít klesající tendenci. Ceny budou klesat zejména proto, že v minulých letech byly taženy 38

Landesbank Baden-Württemberg – německá banka, která zahájila svou činnost na českém trhu v září 2008 po fúzi s Bawag Bank 39 Ceny stanoveny na základě internetového průzkumu realitních kanceláří, porovnáno 5 největších realitních kanceláří v dané lokalitě

61

poptávkou po nemovitostech. Poptávka v současnosti klesá a trh vyčkává na budoucí vývoj finanční krize. Dalším důležitým aspektem je diferencovanost realitního trhu v rámci jednotlivých regionů. Zde hrají důležitou roli dva faktory, kterými jsou lokalita a druh nemovitosti. Za nejvíce rozvinutý a zároveň za trh z nejvyššími cenami lze považovat trh nemovitostí ve velkých městech. V těchto lokalitách dochází k výstavbě nových nemovitostí a trh nabízí již řadu stávajících, starších. Trh je zde v období krize zcela pružný, neboť reaguje na poptávku po nemovitostech. Řada developerů nezačíná nové projekty, pouze dokončuje započaté stavby a prodané nemovitosti. Opačná situace je mimo zmiňované lokality, neboť nabídka bytů je zde nižší, ale nižší je také koupě schopnost domácností. Proto se zde ceny nemovitostí pohybují jen minimálně. Finanční krize s sebou přinesla také menší podíl domácností, které mají možnost získat hypoteční úvěr pro potřeby řešení své bytové situace. Obezřetnost bank, které poskytují hypotéky jen bonitním dobře prověřeným klientům, přináší další důvod k poklesu trhu s nemovitostmi. Tento rok se bude, dle mého názoru, pro řadu realitních společností likvidační. Za pozitivní lze považovat srovnání cenového indexu nemovitostí v širších regionech.

Shrnutí šesté kapitoly:


Hypoteční trh ČR je mladým trhem, procento hypotečního dluhu vůči HDP není vysoké ve srovnání s ostatními státy EU před jejím rozšířením v roce 2004.




Banky zpřísnily podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů a kontrolují výrazně bonitu klienta.




Na hypotečním trhu vzniká místo pro menší banky, které jsou schopny pružněji inovovat své produkty.




Rok 2009 bude pro české hypoteční bankovnictví zlomový, odhaduji nejnižší objem nově poskytnutých hypoték za posledních deset let.

62

Výsledky Americká hypoteční krize se začíná postupně rozvíjet v roce 2007 ve Spojených státech amerických. Dochází k opožděné reakci centrální banky (FED), která začíná až v roce 2008 postupně snižovat úrokové sazby. Trh již začínají v průběhu roku 2008 ovládat zprávy o prvních bankovních bankrotech.

Nervozita na finančních trzích v USA naplno zasahuje jednotlivé světové burzy v roce 2008, kde dochází k velkým výkyvům u jednotlivých instrumentů. Česká burza, resp. Pražská burza cenných papírů prodělá velké propady v průběhu 4. čtvrtletí roku 2008.

V průběhu zkoumání příčin a důsledků americké hypoteční krize jsem dospěl k závěru, že na jedné straně za její vznik může nedostatečná regulace a dohled nad finančními trhy a celým finančním sektorem USA. V případě, že by správně fungovaly jednotlivé regulační mechanismy, nemusel být průběh krize takto bolestivý.

Na finanční krizi vydělávají jednotlivé zájmové skupiny, které se snadněji dostanou k většinové kontrole v rámci jednotlivých bank. Situace je velmi nepřehledná, neboť stále nejsou známa všechna riziková aktiva, které za posledních pět let banky do svých portfolií nakoupily. Trh bude správně fungovat až po vyčlenění všech rizikových aktiv.

Mediální kampaň, která je kolem krize rozpoutána ve všech státech zasažených krizí, nepřispívá oživení ekonomiky. Lidé ovlivněni těmito zprávami mění svoje spotřebitelské chování a investice, např. do nemovitostí, odkládají.

Jednotlivé vládní programy, se kterými přicházejí vlády států zasažených finanční a hospodářskou krizí, jsou v obrovských finančních objemech, neřeší však krizi komplexně, pomáhají jen určitým odvětvím, jako je například automobilový průmysl a banky.

63

Závěr

Krize, která zasáhla celý vyspělý svět je jednou z největších v historii. Své stopy zanechá v jednotlivých ekonomikách ještě několik následujících let. Důležité je, aby se jednotliví představitelé finančních institucí z této krize poučili. Cílem každého podnikatelského subjektu je dosahování zisku, jedná se o soustavnou činnost, kterou provádí podnikatelé (firmy) svým jménem a na vlastní účet. Nelze však opomíjet i rizika každého podnikání. V případě americké hypoteční krize došlo k výraznému selhání regulačních a dohledových mechanismů, které měly monitorovat např. finanční sektor.

Příčiny krize jsou již z dnešního pohledu zřejmé. Jednalo se právě o výše uvedené nekontrolovatelné bujení chyb ve finančním sektoru USA. Vzhledem k tomu, že ekonomika USA je jednou z největších světových ekonomik světa, nenechaly na sebe další problémy dlouho čekat. Řada států a finančních trhů je propojena s vývojem právě této ekonomiky, která se dostala do hluboké recese. Projevy v Evropě jsou nyní již zcela patrné. Řada firem omezila výrobu, dochází k zániku pracovních míst a růstu nezaměstnanosti. Dalo se předejít alespoň částečně celosvětové finanční krizi? Ano, do určité míry dalo. Právě výše zmiňovanou správnou funkcí kontrolních mechanismů. Jsou ale názory pro a proti (liberálové chtějí deregulaci a mají také své argumenty).

Komu finanční krize prospěla? Každá finanční krize je do určité míry očisťující. Řada slabších a nezdravých subjektů, které by v době ekonomické konjunktury přežívaly, musí ukončit svou činnost. Na trhu zůstávají jen silní a zdraví hráči, kteří mohou přežít. Zde se nabízí další otázka, zda je správné, aby stát zasahoval a pomáhal např. finančnímu sektoru. Je to totiž právě finanční sektor, který může z velké části za dnešní celosvětovou krizi. Můžeme se podívat do historie českého bankovnictví a zde hledat odpověď na tuto otázku. Český finanční sektor si prodělal také svoji krizi. Výsledkem byl krach řady nezdravých bank a na trhu zůstaly jen silné zdravé banky, které mají v současné době také strategického zahraničního partnera. Podle mého názoru, je pumpování finančních prostředků do finančního sektoru nesprávné. Finanční sektor by měl být dozorován přísně centrální bankou a ta by se měla 64

zaručovat za jeho zdravý vývoj. Ze zákona existuje v řadě zemí zákonné pojištění vkladů, které chrání vkladatele před případným bankrotem finanční instituce. (argumentuje se ale i morálním hazardem jako negativním doprovodným jevem povinného pojištění vkladů). Klienti by měli být upozorněni na nutnost diverzifikovat svoje finance do více finančních ústavů a různých druhů bankovních produktů, což je otázkou finančního vzdělávání.

V případě dalších odvětví není již situace tak jednoduchá. Najít jednoznačnou odpověď na otázku, zda pomoci či nikoliv, není snadné. Pokud se budu věnovat například automobilovému průmyslu, tak zde je otázka velmi těžko zodpověditelná. V případě České republiky bych mohl poukázat na strategickou úlohu tohoto odvětví v našem hospodářství. Je toto však správné? Neměla by být jednotlivá odvětví, pokud to např. geografické podmínky dovolují, zastoupena rovnoměrně?

Hypoteční bankovnictví v České republice je poměrně mladé, proto problémy většího rozsahu nelze přímo předpokládat. Banky by však měly být více obezřetné při poskytování úvěrových obchodů. Pro tyto účely existují již nyní speciální registry dlužníků, které zaznamenávají všechny úvěrové obchody klientů a kvalitu jejich splácení. Hypoteční bankovnictví v ČR zaznamenalo největší rozvoj v letech 2003 – 2006, kdy došlo k poskytnutí největšího objemu nových úvěrů v jeho novodobé historii. V tomto období však banky, stejně jako v USA, hleděly více na plnění obchodních plánů, něž na rizikovost jednotlivých obchodů. Proto růst nesplácených úvěrů lze očekávat přímo úměrně s tím, jak dlouho bude trvat finanční krize.

Situace ve Spojených státech amerických bude, dle mého názoru, dramatická ještě do konce roku 2009. Pomohou záchranné programy a přinese nová americká administrativa oživení upadající ekonomiky? Těžko nyní jednoznačně odpovědět, ale dokud budou mezi investory toxická aktiva a nebudou rychle vyčleněna s kapitálových trhů, tak růst nebude podpořen ani sebevětšími záchrannými balíčky. Úkolem nové Obamovy vlády je obnovení důvěry v ekonomiku USA. Cílem by mělo být se zaměřit především na domácnosti a stimulovat je ke větší spotřebě. Pokud nezačne fungovat zdravé chování amerického spotřebitele, lze jen stěží nastartovat ekonomiku. Toto platí i pro všechny ostatní ekonomiky, které jsou krizí zasaženy.

65

Mediální kampaně, které se vedou kolem finanční krize, jsou příliš obsáhlé z hlediska negativních zpráv a nepoukazují na dílčí úspěch v řešení krize. České veřejnosti tím například unikla informace o nastartování výroby v koncernu Škoda auto, a. s., kde byl opět zaveden pětidenní pracovní týden. Startem pro otevření výroby byla dobrá reklamní kampaň, prodej nových vozů za nižší ceny a na německé straně zavedení tzv. šrotovného, které v Německu zvýšilo zájem o nové vozy škoda nižší a střední třídy. Důležitá je tedy vyváženost mediálního zpravodajství, které v dnešním globalizovaném světě hraje velmi důležitou úlohu.

Vývoj krize lze predikovat jen velmi obtížně. Za rozhodující považuji rok 2009, kdy řada států a uskupení začne aplikovat svoje velmi nákladné záchranné programy. Každá krize se podaří vyléčit, otázkou jen je: Za jakou cenu?

66

Seznam použité literatury: Publikace: 1. DORNBUSCH, R.; FISCHER, S., Macroeconomis, 5th edit., International edition, New York 1994. 2. GRAHAM, B.; DODD, D. L. Security Analysis, methods, New York 1934. 3. GREENSPAN, A., Věk turbulencí, 2008, 574 s. ISBN: 978-80-253-0755-7. 4. KLABÍK, P., Zákon o dani z příjmů 2004, 2004 8. vyd., 477 s., ISBN 80-7317-029-9. 5. Kolektiv autorů, Bankovnictví, 2004, 5. vyd., 292 s., ISBN 80-7265-035-1. 6. KRABEC, J., Finanční trhy, 2004, 2. vyd., 147 s., ISBN 80-7265-061-0. 7. MACÁKOVÁ, L., Mikroekonomie, základní kurz, 2007, 10. vyd., 275 s., ISBN 978-80-86175-56-0. 8. MACH, M., Makroekonomie II, 2001, 367 s., ISBN 80-86175-18-9. 9. MUSÍLEK, P., Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech, 2004, 64 s. 10. NĚMEČEK, E., Mezinárodní měnový systém, 2000, 248 s., ISBN 80-246-0081-1. 11. SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D., Ekonomie, 1995 2.vyd., 1011 s., ISBN 80-205-0494-X. 12. SOJKA, M.; MLČOCH, L.; MACHONIN, P. Ekonomické a společenské změny v české společnosti po roce 1989 /Alternativní pohled/, 2000, 274 s. ISBN 80-2460119-2. 13. SOVOVÁ, H.; PAVELKA, F.; DEGEN, Z.; NĚMCOVÁ, L.; NÁLEVKOVÁ, L. Specializované bankovnictví, 1997, 397 s., ISBN 80-902243-2-6.

Právní předpisy v souladu s citací právních předpisů Zákon č. 530/1990 Sb. o dluhopisech Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách Zákon č. 591/1992 Sb. o cenných papírech Zákon č. 214/1992 Sb. o burze cenných papírů Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník Internet http.//www.cnb.cz http.//www. freddiemac.com http.//www.hypo.org http.//www.csu.cz http.//www.mfcz.cz http.//www.mmr.cz http.//www.euroskop.cz http.//www.kurzy.cz http.//www.finweb.cz http.//www. federalreserve.gov/General.htm

67

Seznam použitých zkratek: CDO - collateralized debt obligations - zaručené dluhové obligace CP – Cenný papír /akcie, obligace, směnka…/ ČNB – Česká národní banka ČSÚ – Český statistický úřad ČTK – Česká tisková kancelář DPH – Daň z přidané hodnoty EU – European Union – Evropská unie FED – Federal Reserve Systém (Centrální banka Spojených států Amerických) GDP – Gross domestic product, označení hrubého domácího produktu - používané v USA HDP – Hrubý domácí produkt HZL – Hypoteční zástavní listy (cenný dluhový papír) HUF – maďarský forint MBS – mortgage-backed sucurities (podporované hypoteční obligace) MMF – Mezinárodní měnový fond NERV – Národní ekonomická rada vlády OPF – otevřený podílový fond SIV - structures instrument vehicles – strukturované investiční nástroje SSSR – Svaz sovětských socialistických republik /státní útvar z let 1922-1991/ USA – Unitided States of America (Spojené státy Americké) USD – mezinárodní měnová zkratka pro americký dolar WTC – Word Trade Center – Světové obchodní centrum (zničeno 11.09.2001)

68

Přílohy Hypoteční zástavní listy Zákon č. 530/1990 Sb. o dluhopisech definuje hypoteční zástavní listy jako „dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypoteční zástavní list a jejichž jmenovitá hodnota včetně úroků je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů, popřípadě též náhradním způsobem“. Krytí hypotečních zástavních listů pohledávkami z hypotečních úvěrů představuje řádné krytí. Jako náhradní krytí lze použít hotovosti, vklady u České národní banky, státní dluhopisy nebo cenné papíry vydané Českou národní bankou. Nejvýše ovšem do 10% jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů nacházejících se v oběhu. Požadavek krytí nominální hodnoty HZL pohledávkami z hypotečních úvěrů činí z HZL jeden z nejjistějších cenných papírů - hned po státních dluhopisech. Vyplývá to z povinnosti krýt pohledávky hypotečních úvěrů zástavním právem k nemovitostem. Podle české právní úpravy nemohou pohledávky z hypotečních úvěrů použité na krytí emisí HZL překročit 70% zástavní hodnoty zastavených nemovitostí6. Nominální hodnota z hypotečních úvěrů je v tomto systému vlastně kryta dvakrát. Hodnotou pohledávek z hypotečních úvěrů a hodnotou zastavených nemovitostí kryjících pohledávky z hypotečních úvěrů. Při úvahách investora o nákupu HZL nebývá postačující znalost, která banka listy vydává a přehled hypotečních úvěrů touto bankou poskytnutých, ale důležitá je i znalost kvality portfolia jejich krytí, kvality a prodejnosti nemovitostí, kterou je emise zajištěna. Vazby mezi HZL a nemovitostními zástavami:




systém adresný systém blokový systém všeobecný

Při adresném systému je na každou konkrétní nemovitost, resp. na každý hypoteční úvěr vydáván konkrétní dlužní úpis, konkrétní hypoteční zástavní list nebo jejich soubor. Investor kupující tento cenný papír přesně ví, jakou nemovitostí a jak kvalitním dlužníkem je dluhopis kryt. Mezi nemovitostí a HZL je přímá vazba. Tento systém však, ač se to na první pohled nezdá, obsahuje řadu problematických prvků a pro investory je mnohem rizikovější, než kterýkoli jiný. V praxi se s ním dnes prakticky nikde nesetkáme. Blokový systém spočívá v tom, že HZL se vydávají v poměru k určitému, přesně definovanému portfoliu hypotečních úvěrů a s nimi spojených nemovitostních zástav. Vazba mezi HZL a hypotékami je zde:




globální, přes celkové objemy propojených souborů (bloků) nepřímá a neadresná, zajišťovaná prostřednictvím poskytnutých hypotečních úvěrů, koncipovaná jako vazba mezi dvěma relativně samostatnými a vůči sobě jen všeobecně zodpovědnými soubory: příslušnou emisí HZL a odpovídající množinou zastavených nemovitostí

Přednosti tohoto systému pro investory do HZL jsou zřejmé - jednak je to rozmělnění rizika mezi větší soubor dlužníků a větší soubor hypoték a jednak relativně snadná kontrola vazeb mezi jednotlivými soubory, včetně portfolia hypotečních úvěrů vzhledem k tomu že soubory a globální vztah mezi nimi jsou přesně definovány. Blokové systémy patří v současné době mezi nejrozšířenější systémy zajišťující vazbu mezi HZL a hypotékami. Mohou být a jsou realizovány v různých dobách - od rigorózního až po liberální, blížící se systému všeobecnému. Při rigorózním blokovém systému se vyžaduje, aby rovnováha mezi objemy HZL, které se nacházejí v oběhu a velikostí pohledávek z hypotečních úvěrů byla zachována v každém okamžiku. Portfolio hypotečních úvěrů a s nimi spojených nemovitostních zástav nesmí být v tomto případě po dobu splatnosti dané emise HZL měněno. K rigoróznímu systému se blíží systémy např. v SRN, kde je příslušnými dozorovými orgány, konkrétní osobou

69

určenou pro každou hypoteční banku, sledován předepsaný soulad mezi objemem HZL dané emise s objemem hypotečních úvěrů. Podobný systém byl zaveden i na Slovensku. Rigorózní systémy dávají investorům poměrně velkou jistotu, ale pro hypoteční banky je velmi obtížné je přesně dodržovat a zachovávat. A zároveň to může být pro ně i značně nákladné, případně až ztrátové. Problém je v tom, že HZL se povětšinou emitují v klasické podobě, jako dluhopisy s pevnou, předem určenou dobou splatnosti. Vyplývá to z potřeby stabilizovat dlouhodobé úvěrové zdroje v čase. Objem emitovaných HZL se tak po celou dobu jejich splatnosti nemění a spláceny jsou v podstatě najednou. Naproti tomu hypoteční úvěry se po celou dobu postupně splácejí a jejich objem se tak trvale snižuje. Zákonitě tedy vzniká tendence k nesouladu mezi těmito dvěma bloky. Aby se poměr vyrovnal, je potom třeba se uchylovat k náhradnímu krytí, které zdaleka není tak výnosné, jako jsou hypoteční úvěry a nebo k odkupu obíhajících dluhopisů emitující bankou a to za tržní hodnotu, která pro ni může být nepříznivá. Tento problém mohou do jisté míry řešit blokové systémy liberální, kde je možné zajišťovat tuto vazbu nejen prostřednictvím náhradního krytí, ale i postupným doplňováním portfolia hypotečních úvěrů a tím i nemovitostních zástav nově poskytnutými hypotečními úvěry. Liberální systémy umožňují i relativně snadnou konverzi jednoho souboru do druhého v čase. Jde mimo jiné o to, že hypoteční zástavní listy mají obvykle kratší dobu splatnosti než hypoteční úvěry, takže jeden a týž jmenovitý soubor hypoték je nutno financovat i několika po sobě jdoucími emisemi HZL. Ze zákona o dluhopisech vyplývá, že v České republice bude uplatňován blokový systém vazeb mezi HZL( buď systém rigorózní nebo liberální ) Blokové systémy lze, z hlediska struktury portfolia nemovitostních zástav, koncipovat dále jako systémy čisté stejnorodé, smíšené různorodé a zbytkové, přičemž čistě stejnorodé blokové systémy jsou nejvíce v emisích obsazované. V čistých stejnorodých systémech se jednotlivé emise HZL opírají o bloky složené z relativně homogenních souborů nemovitostních zástav, např. z rodinných domů, bytových domů, bytových jednotek, provozních budov a areálů a pod. Jejich předností je stejnorodost kvality jednotlivých portfolií a stejná míra rizika s nimi spojených. Problém však může být, že emise HZL založená jen např. na rodinných domech může být snadněji a za výhodnějších podmínek realizovatelná než např. emise založená výslovně na nemovitostech určených k podnikání.

70

Průzkum českého bankovního trhu, vybrané banky. Zdroj: http://www.hypoindex.cz/clanky/hypoteceni-barometr.-splaci-klienti-sve-uvery-vcas/

1. Pozorujete na trhu vyšší riziko nesplacených úvěrů? Jak na situaci reagujete? Co radíte klientům? 2. Splácí vaši klienti hypotéky řádně? Kolik evidujete v rámci svého hypotečního portfolia hypoték po splatnosti, případně hypoték dlouhodobě nesplácených? Na otázky odpovídal/a tiskový mluvčí, či tisková oddělení oslovených bank. Hypoteční banka 1. Zhruba 1 % klientů má v Hypoteční bance problémy se splácením hypotéky, což je úroveň, která je dlouhodobě stabilní a v porovnání s jinými úvěrovými segmenty extrémně nízká. Pokud se klient dostane do situace, že není schopen splácet, měl by včas informovat banku a celou záležitost řešit s předstihem. Rozhodně nedoporučujeme pasivně čekat. Banka se vždycky snaží nalézt řešení, které je nejméně bolestivé pro obě strany – např. odložení splátek jistiny, prodloužení doby splatnosti úvěru apod. 2. Hypoték, které nejsou spláceny více než 90 dnů, je zhruba jedno procento a toto procento je dlouhodobě stabilní. LBBW Bank 1. Registrujeme pokles cen některých nemovitostí. Např. u refinancování častěji vyžadujeme nové ocenění nemovitosti. 2. Jedná se o interní informaci. Česká spořitelna 1. Poskytování hypoték významně neměníme. Naopak, jsme konzistentní v tom, že podmínky upravujeme v souladu s tím, jaká je situace na trhu. Už před více než rokem jsem přistoupili k určitému zpřísnění u hypoték. Vždy jsme totiž byli v úvěrování zodpovědní. Klíčový je pro nás kvalitní credit scoring (prověřování klientovi schopnosti dlouhodobě splácet), který nám pomůže stanovit optimální výši úvěru a měsíčních splátek. Hypotéka je dlouhodobá záležitost a my chceme mít jistotu, že klienti jsou schopni dlouhodobě splácet. Chráníme tak klienty i sebe. 2. Hypoteční úvěry, které většinou financují střechu nad hlavou rodiny, jsou už svoji podstatou úvěry, které se splácejí velmi dobře. Navíc díky zodpovědnému přístupu k hodnocení platebních schopností klientů nemáme problém s nesplácením. Kvalitní portfolio jsme vždy považovali za velmi důležité. Klíčový je pro nás kvalitní credit scoring (prověřování klientovi schopnosti dlouhodobě splácet), který nám pomůže stanovit optimální výši úvěru a měsíčních splátek. Podíl nesplácených hypoték se dlouhodobě nemění. Wüstenrot hypoteční banka 1. S ohledem na potenciální rizika přijala Wüstenrot hypoteční banka některá opatření již ve druhé polovině loňského roku. K novým žádostem přistupuje banka v dané situaci obezřetněji, u hypoték nad 85 % zástavní hodnoty nemovitosti zvýšila požadavky na bonitu klienta. K dalšímu obdobnému kroku přistoupila s platností od 1. ledna 2009, kdy u těchto hypoték upravila úrokové sazby. 2. Podíl klasifikovaných úvěrů je trvale velmi nízký a pohybuje se kolem 1 %. Raiffeisenbank 1. Na vývoj na trzích zareagovali již na podzim, kdy jsme mj. zvýšili požadavky na vlastní zdroje klientů a zpřísnili jsme poskytování některých specifických typů úvěrů (např. hypoték bez doložení příjmu). Žádné další změny v tuto chvíli nechystáme. 2. Podíl nesplácených hypoték je dlouhodobě hluboko pod jedním procentem z celkového portfolia, s nesplácenými hypotékami nemáme žádný výraznější problém.

71

Volksbank 1. Ano, riziko na trhu hodnotíme jako zvýšené, pokles hodnot zástavy je evidentní. Na straně Volksbank došlo již na konci roku 2008 ke zvýšení životních nákladů, které jsou započítávány do výdajů klientů při posuzování schopnosti splácet požadovaný úvěr. Dále jsme od poloviny listopadu 2008 zpřísnili poskytování tzv. 100% hypoték, amerických hypoték, předhypotečních úvěrů a kombinovaných hypotečních úvěrů s investičním, případně kapitálovým pojištěním. 2. Významný nárůst počtu nesplácených hypoték ani hypoték po splatnosti jsme nezaznamenali. Situaci hodnotíme v současné době jako stabilní. Komerční banka 1. Podmínky pro poskytování hypoték jsme nezpřísnili. Klienti mohou u Komerční banky stále získat hypotéku na financování až 100 % hodnoty nemovitosti. Nicméně, bereme v úvahu zvýšenou míru rizika na realitním trhu. Od 19. ledna 2009 již neposkytujeme hypotéky na více než 100 % hodnoty nemovitosti a rovněž jsme přestali poskytovat hypotéky bez prokazování příjmu. 2. Problémy se splácením hypotečních úvěrů nejsou. Nevidíme zhoršování kvality úvěrového portfolia ani zvyšování počtu lidí, kteří by měli problémy se splácením. Klientům, u nichž jsme přesvědčeni, že jsou schopni úvěr splácet, jsme ochotni financovat 100 % hodnoty nemovitosti. mBank 1. To riziko dá se říci teprve vzniká. Bylo by naivní si myslet, že v nejbližší době neporoste. Riziko vyhodnocujeme permanentně, o to víc se teď budeme soustředit právě na refinancování a hypotéky s nižší LTV. 2. Momentálně nemáme ani jedinou hypotéku po splatnosti! A to nám potvrzuje správnost naší obchodní strategie - specializace na refinancování a hypotéky s nižší LTV.

72