2009. Odpady.ihned.cz. Téma Kvalita provozu. Speciál Krize na trhu druhotných surovin. Veletrhy a konference roku 2009

OD01

6.1.09

12:36 PM

Page 1

MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA

cena 80 Kč 3,72 EUR (112 Sk)

1/2009 O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í

Téma Kvalita provozu

Speciál Krize na trhu druhotných surovin Veletrhy a konference roku 2009 Registrace ojetin a odstraňování autovraků MBÚ získává z odpadu maximum

Odpady.ihned.cz

6.1.09

1:10 PM

Page 1

OD-000385

OD02

OD-000389

OD03

6.1.09

12:51 PM

Page 3

OBSAH SPEKTRUM

4

ROZHOVOR Dobře fungující odpadové hospodářství není samozřejmost Jarmila Šťastná Dopady zpětného odběru na životní prostředí

7 8

T É M A : K VA L I TA P R O V O Z U Atest ECD jako záruka kvality vyčištění cisteren Čisticí stanice: něco jako automatická pračka Nádoby na odpad s využitím čárového kódu Ing. Josef Petráž Na regionální úrovni lépe než na lokální

9 10 11 12

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Veletrhy v České a Slovenské republice v roce 2009 Veletrhy v zahraničí MBÚ: »Chceme ze zbytkového odpadu získat maximum« Jarmila Šťastná Černých skládek nepřibývá, rostou ale náklady Radek Tulis Bioodpady se stále nesbírají plošně Ing. Květuše Hejátková

13 13 14 15 16

SPECIÁL: KRIZE NA TRHU DRUHOTNÝCH SUROVIN Slábnoucí trh odpadů ohrožuje komunální systémy JUDr. Ing. Petr Měchura Pokles cen se zákazníkům těžko vysvětluje Pavel Iványi Nesmíme připustit demotivaci občanů Ing. Zbyněk Kozel Mnohé firmy zvažují, zda je třídění rentabilní Prohlubuje se rozdíl nabídky a poptávky Ing. Jaroslav Tymich Náklady na zpracování plastů se dostávají nad hranici rentability

17 18 19 20 21 22

SERVIS Registrace starých aut je zatížena poplatkem Dopady novely na odstraňování autovraků Peníze půjdou nejspíš do Národních programů Uhlíkový rezervoár v Amazonii Graf měsíce: Akceptované žádost v první vlně OPŽP Nové knihy: Povinnosti firem v podnikové ekologii Servisní rubrika TC AV Watenvi za účasti odborníků z celého světa Jana Tyrichová Co nového ve Sbírce zákonů Důležité konference roku 2009 IFAT mění cyklus Uzávěrka tohoto čísla 23. 12. 2008 o d p a dy. i h n e d . c z

24 24 25 26 27 28 28 29 29 30 30

Vážení čtenáři, vítám vás v roce 2009 a přeji vám do něj co nejvíc zdraví a úspěchů. Taky vám přeju klid a stabilní společenské prostředí, protože to ovlivňuje naše životy víc, než je zdrávo. Jarmila Šťastná, šéfredaktorka Žijeme v Evropě, která se snaží sama sebe přetvořit na recyklační společnost. Je to deklarováno v základních materiálech společenstva. Jenže jak ukazuje vývoj v posledních pár měsících, celá naše recyklační společnost do značné míry závisí na tom, jestli se nám ty naše slavné recykláty podaří vyvézt do Číny. Nevím, jestli je to zrovna cíl, který měli zákonodárci na mysli, když k recyklační společnosti zaveleli. Snad si představovali, jak všichni radostně třídíme, a každé malé trošky něčeho užitečného se zmocní šikovné ruce Evropanů, aby z nich vytvořily něco jiného, ještě víc užitečného. A tak pořád dokola, s radostným, politicky korektním evropským úsměvem ve stále čistší Evropě, kde všichni dbají na životní prostředí a Matičku Zemi. Ve skutečnosti se valná část odpadů nacpe do námořních kontejnerů a odveze do Číny a Indie, kde se recykluje – tu za lepších, tu za horších podmínek (vesměs asi horších). A my jsem na tom vývozu závislí a můžeme si plácat po ramenech, jací jsme ekologové, jen do té doby, dokud Číňani ten náš papír chtějí. Jinak se během pár týdnů zahltíme slisovanými balíky a třídicí linky začnou uvažovat, že zavřou. Trh s druhotnými surovinami je trh jako každý jiný, a má právo na své výkyvy a sinusoidy. Nicméně by snad měly být připraveny nějaké mechanismy, které by v případě dramatického výkyvu (jako je dnes u papíru) zabezpečily, že se nezačnou hroutit vybudované separační systémy. Učíme lidi deset let třídit a pak jim řekneme: »Sorry, už ten papír nikdo nechce.« To je absurdní. Všeobecně se zdá, že – aspoň v pokročilejších státech – už se lidé třídit naučili. Možná by se teď měla unie zabývat dalším kardinálním problémem, a to, co s vyseparovanými materiály. Poslat je v kontejneru někam pryč, aby je někdo mnohem chudší a podvyživenější přehrabal a využil, to mi připadá nemravné. Přeji vám úspěšný rok 2009

Jarmila Šťastná O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 3

OD04_06

6.1.09

12:57 PM

Page 4

SPEKTRUM

Recyklománie lidi zasáhla Dvacet tisíc televizí a monitorů přinesli občané od začátku října do poloviny listopadu do obchodů s elektronikou v rámci kampaně Recyklománie. Každý, kdo v obchodech s elektronikou během uvedeného období koupil televizor nebo monitor a prodejci odevzdal svůj starý k recyklaci, obdržel poukázku na 500 korun. Akci pořádala nezisková společnost ASEKOL, která se zabývá organizací sběru a recyklací elektrozařízení. Cílem kampaně bylo podpořit nejen ochranu životního prostředí, ale i blíSběr podporují e-boxy pro žící se digitalizaci. Váha odevzdaných spotřebičů dosá- sběr drobných zařízení hla skoro 400 tun a prodejci se díky tomu na zpětném odběru televizí a monitorů v říjnu a listopadu podíleli 11,5 %, přičemž průměrně jsou zhruba dvě až tři procenta vysloužilých spotřebičů. Do akce se zapojilo 1400 prodejců elektroniky a vztahovala se na 22 značek televizorů a 9 značek počítačových monitorů. Na stále rychlejší obměnu spotřebičů reaguje kolektivní systém nárůstem sběrných míst. V současnosti reprezentuje sběrnou síť 655 sběrných dvorů, 2987 mobilních svozů a 1407 prodejen a opraven spotřebičů. Podle nařízení Evropské unie by každý občan ČR měl tento rok průměrně odevzdat alespoň 4 kg elektroodpadu. V roce 2007 odevzdal každý Čech 2,5 kg elektroodpadu, v roce 2008 by to mělo být podstatně více, údaje zatím nejsou k dispozici.

Nástroj proti znečišťovatelům ovzduší Novela zákona o ochraně ovzduší nově dává krajům nástroj v boji proti velkým znečišťovatelům ovzduší. Norma se týká velkých znečišťovatelů, kteří za rok vypustí víc než 30 tun prachových emisí a leží v lokalitách s nejvíc znečištěným ovzduKraje mohou tlačit na velké znečišťovatele, ším. Tento firmám aby snížili emise budou moct kraje určit emisní strop na úrovni maximálně 70 procent průměrných ročních emisí tuhých znečišťujících látek tohoto zdroje v posledních pěti letech. Znečišťovatel pak bude mít lhůtu sedm let na to, aby se do stanoveného stropu vešel. Pokud se sám rozhodne, že sníží emise až na 50 procent, pak se mu lhůta pro splnění prodlouží až na devět let. Úřad kromě toho může uložit další podmínky provozu nebo zpřísnit podmínky již existující. Rubriku zpracovali – kce– a – jhm–

4 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Sběrné dvory v Plzeňském kraji V Plzeňském kraji bylo v letošním roce vybudováno celkem osm sběrných dvorů odpadů: ve městech Horažďovice, Nepomuk, Plasy, Plzeň-Doubravka, Stříbro, Horšovský Týn a obcích Líně a Zbůch. Na přípravě žádostí a vybudování dvorů se organizačně podílela Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Její zástupce Marek Sýkora řekl: »Sběrné dvory odpadů jsou velmi důležitým zařízením pro nakládání s odpady ve městech a obcích. Jejich výhodou je, že díky obsluze jsou odpady odděleně shromažďovány a tříděny a velká většina z nich je pak materiálově využívána.« Sběrné dvory jsou postupně uváděny do provozu do konce ro- Popelářům v Plzeňském kraji začnou pomáhat sběrné dvory ku.

Výrobci elektrických zařízení odmítají nová odpadová pravidla Podle návrhu nového nařízení Evropské komise o elektrickém a elektronickém odpadu budou muset výrobci elektrických spotřebičů vytřídit a odevzdat k recyklaci téměř dvě třetiny zboží, které prodají v Evropské unii. S návrhem nesouhlasí výrobci elektroniky a dalších zařízení, kteří se obávají, že požadované hranice nebudou moci dosáhnout. Snahou Evropské komise je zamezit tomu, aby doslouživší spotřebiče z domácností končily na skládkách odpadu. Doposud platí, že každý stát má na jednoho obyvatele posbírat ročně čtyř kilogramy elektroodpadu. Této hranice mohou některé země velmi obtížně dosáhnout i vzhledem k tomu, že na jejich trh se ročně uvede méně než 4 kg přístrojů na osobu. Proto se Evropská komise rozhodla stávající systém změnit. Namísto současných 4 kg na jednoho obyvatele bude EU nově požadovat vytřídit 65 % výrobků prodaných na trhu. Výrobci elektroniky a dalších zařízení tvrdí, že bude velmi těžké dosáhnout požadované úrovně recyklace. Podle nich totiž velké množství spotřebičů, které se jejich majitelé rozhodnou přestat používat, nekončí jako odpad. Evropané naopak velmi často své staré televizory nebo počítače darují přátelům, rodině, škole či charitě.

V některých zemích EU nepřijde na trhy ani 4 kg elektrospotřebičů ročně o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

OD04_06

6.1.09

12:57 PM

Page 5

SPEKTRUM

Škodovky jsou recyklovatelné

»Krávu neodradíte od krkání nějakou daní, ani povolenkou,« říká Perry Mobley

Klimatická daň z krav a ovcí Americká Agentura ochrany životního prostředí (EPA) prý uvažuje o zavedení »daně z krávy« kvůli rostoucím emisím metanu a dalších dusíkatých plynů navázaných na zemědělskou výrobu. Poplatek za to, že zvířata svým říháním a větry zvyšují emise metanu a dalších skleníkových plynů, má podle farmářů činit u krávy 175 dolarů a u prasete 20 dolarů. To podle nich ohrozí jejich podnikání, i existenci obchodů s levným jídlem v celé zemi. Perry Mobley, ředitel sdružení alabamských farmářů, řekl Guardienu: »Je to hodně špatný nápad, krávu neodradíte od krkání nějakou daní, ani povolenkou.« Podle EPA však jde o nedorozumění – v jednom z dokumentů úřadu byl totiž chov dobytka zařazen do výčtu všech druhů průmyslu, kterých se týká omezení skleníkových plynů v rámci zákona o čistém ovzduší. Nicméně podle návrhu nového zákona mají mít povolenky všechny podniky, které překračující emise sto tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Do tohoto limitu spadají všechny farmy a ranče, které chovají více než pětadvacet krav na mléko, padesát kusů hovězího dobytka na maso nebo více než dvě stě prasat. Úvahy o dopadech chovu zvířat na emise skleníkových plynů nejsou ničím novým. Před lety už na Novém Zélandu zjistili, že stáda dobytka jsou jejich největšími producenty a uvažovalo se o nějaké formě zdanění.

Zákaz neúsporných žárovek Evropská unie podle všeho směřuje k zákazu neúsporných žárovek od roku 2012. K návrhu se musejí vyjádřit členské státy a Evropský parlament. Budou-li všichni souhlasit, nové opatření by mohlo platit možná již od druhé poloviny roku 2009, kdy by z trhu měly zmizet žárovky o výkonu 100 wattů. Podmínkou ovšem je, aby nové žárovky, které ty neúsporné nahradí, měly stejný poměr ceny k výkonu jako tradiční žárovky. Zároveň by měly být stejně spolehlivé a vydržet stejné zacházení. Od návrhu si EU slibuje značné úspory energie. Podle Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn) by úsporné zdroje světla mohly u nás snížit spotřebu elektřiny až o 5,7 procenta. Podle společnosti ČEZ se však osvětlení podílí v Česku na celkové spotřebě pouze čtyřmi procenty a v celkových úsporách by se projevilo do výše maximálně jednoho procenta. Mezinárodní energetická agentura však odhaduje, že se osvětlení podílí na celkové spotřebě elektřiny v zemích OECD 19 procenty. Evropská komise chce také zavést úspornější světla v pouličních lampách, kancelářích a průmyslových závodech, nebo snížit spotřebu energie u set-top boxů, jichž v Evropě výrazně přibývá. Díky přísnějším limitů by spotřeba set-top boxů v roce 2014 v EU mohla klesnout ze 14 terawatthodin na pět terawatthodin ročně. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

Společnost Škoda Auto s předstihem splnila požadavky evropské legislativy na recyklovatelnost všech svých modelů. Směrnice EU výrobcům stanoví recyklační kvótu 85 % z hmotnosti vozu. Ministerstvo dopravy ČR vydalo certifikát o schválení typu z hlediska recyklovatelnosti pro modely Fabia, Roomster, Octavia i Superb. Povinnost prokázat splnění těchto požadavků přitom začne platit až 15. července roku 2010. Vozy značky Škoda jsou konstruovány z recyklovatelných a k životnímu prostředí šetrných materiálů. Všechny aktuálně vyráběné modely značky Škoda jsou již dnes certifikovány dle směrnice Evropské unie 2005/64/ES. Tato směrnice požaduje dosažení recyklační kvóty 85 % hmotnosti vozu. To znamená, že většina použitých materiálů musí být recyklována.

Vozy Škoda splňují požadavky na recyklační kvóty

Informovanost podporuje recyklaci Tříměsíční pilotní projekt kolektivního systému Ekolamp a radnice městské části Praha 6 »Zářivky do koše nepatří« byl zaměřen na zpětný odběr nefunkčních kompaktních a lineárních zářivek z domácností. V tomto pražském obvodě bylo vytvořeno ve spolupráci s místními obchody a školami 31 nových sběrných míst. Za čtvrt roku se podařilo vybrat 97 kg úsporných zářivek, což je obdobné množství jako například za půl roku v Liberci, který má o polovinu více obyvatel. »Ukázalo se, že s rostoucí informovaností roste ochota lidí odevzdávat k recyklaci i tak netypická zařízení, jakými jsou nefunkční zářivky,« vysvětluje úspěch pilotního projektu Zuzana Křenková ze společnosti Ekolamp, která se zpětným odběrem a recyklací zářivek zabývá. Většina partnerů pilotního projektu se rozhodla pokračovat v tomto veřejně prospěšném projektu i v příštím roce. Sběrná síť by se měla rozšiřovat v Praze a dalších místech v Česku. Nefunkční zářivky nejsou běžným komunálním odpadem, protože obsahují malé množství rtuti, která se při rozbití uvolňuje do okolí, a může poškodit nejen životní Informační kampaň výrazně zlepšila sběr starých zářivek v Praze 6 prostředí, ale i lidské zdraví. O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 5

OD04_06

6.1.09

12:57 PM

Page 6

SPEKTRUM

Cizorodé látky bez problémů Ve srovnání s ostatními členskými státy EU patří ČR z hlediska nálezů reziduí cizorodých látek mezi ty bezproblémové státy. V roce 2008 bylo uskutečněno kolem 70 000 vyšetření u téměř 10 000 vzorků surovin a potravin živočišného původu (v roce 2007 to bylo přibližně stejné množství). V roce 2007 z celkového počtu vyšetření nevyhovělo 114 vzorků, což je 0,19 % všech šetření. Velkou část zapříčinily ledviny převážně starých dojnic s vyšším obsahem kadmia, především kvůli starým environmentálním zátěžím. V roce 2008 nebyl dosud zjištěn žádný podobný závažný případ. Jistým problémem zůstává v oblastech se starými zátěžemi nadlimitní obsah kadmia v ledvinách skotu. V takovýchto prokázaných případech místně příslušná krajská veterinární správa nařizuje došetření, vyšetření a likvidaci ledvin skotu, aby byť Testů na cizorodé látky nevyhovělo mi- i jen hypotetické riziko nimum vzorků neohrozilo spotřebitele. Cizorodými látkami se rozumí nejen obsah chemických toxických látek, tj. například sloučenin kadmia, olova, rtuti, arzénu, ale i reziduí pesticidů, veterinárních léčiv, zejména antibiotik, dalších chemických kontaminantů a přírodních toxinů (mykotoxinů), ale i taktéž zakázaných hormonálních přípravků. Kromě odběru vzorků surovin živočišného původu pro výrobu potravin i orgány státního veterinárního dozoru prověřují i krmiva, napájecí vodu a odebírají podle plánu na vyšetření i krev a moč živých hospodářských zvířat.

Dotace na olověné trubky Od 1. prosince do 4. března příštího roku mohou majitelé bytů nebo bytových domů žádat o dotaci na výměnu původního olověného vodovodního potrubí ve svých bytech. Formulář žádosti o dotace je možné si stáhnout z webových stránek ministerstva pro místní rozvoj na adrese www.mmr.cz. Podpora má charakter neinvestiční dotace poskytované žadatelům, a to do výše 10 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. O dotaci mohou žádat majitelé starších rodinných domů, bytů, bytových domů, firmy i obce vlastnící bytové domy. Nejnovější toxikologické Dotaci na výměnu olověných trubek poznatky o působení olova může získat prakticky každý 6 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Umělé podporování růstu planktonu se vědcům nelíbí

Riskantní projekt v oceánu V oceánu mezi Austrálií a Antarktidou se chystá projekt, který má napomoci množení fytoplanktonu, aby byl schopen pohltit velké množství oxidu uhličitého. Realizátoři projektu pak budou prodávat emisní povolenky za miliony dolarů. Vědci, kterým se koncept zneužité přírody k likvidaci člověkem vyprodukovaných škodlivin nelíbí, před rizikovým projektem varují. V roce 2010 mají začít první testy nové technologie na velkých oceánských plochách. Tamní vody budou poprášeny stopovým množstvím železa nebo jiného výživného materiálu, který podnítí růst fytoplanktonu. Tedy organismu, který v přirozených podmínkách pohlcuje CO2 a po odumření s ním klesá na oceánské dno. CO2 pak v sedimentech zůstává po desítky i stovky let. Firmy, které chtějí povzbudit růst planktonu, tak hodlají bohatnout na prodeji povolenek podnikům, které se budou muset prokázat likvidací svých emisí. Jenomže zatím nikdo neví, kolik CO2 a na jak dlouho lze tímto způsobem do oceánu uložit. Ani to, jaké riziko to představuje pro ekosystém. Někteří vědci poukazují na to, že se změní poměr organických druhů, zvýší se kyselost vody, vyčerpá se kyslík anebo se uvolní další plyn odpovědný za oteplování, oxid dusný. »Přihnojování oceánu může přivodit změny v mořském ekosystému a rozmanitosti druhů a může mít další nežádoucí důsledky. I když se při experimentech podařilo dosáhnout rozšíření ploch planktonu a dočasně i dopravit ke dnu větší množství CO2, není jisté, zda je tato metoda využitelná z dlouhodobého hlediska,« uvádí se v kritické zprávě hobartského výzkumného pracoviště. Negativní důsledky této metody by se zřejmě projevily až po určité době a není jisté, zda by se na ně přišlo včas. především na vývoj mozku u dětí vedly ke zpřísnění limitu obsahu olova v pitné vodě, a to z dřívějších 50 Rg/l na současnou hodnotu 25 Rg/l, od roku 2013 dokonce 10 Rg/l. Především ve starých obytných domech ještě převažují olověné rozvody pitné vody, které jsou z hlediska dnešních přísnějších požadavků zdravotně závadné a je v těchto případech nutné přistoupit k výměně olověného potrubí za jiné. Obsah olova ve vodě je velmi proměnlivý nejen v rámci jedné zásobované oblasti, ale i v rámci jednotlivých domácností. Dotace se poskytuje na náklady související s odstraněním původního olověného vodovodního rozvodu, jeho výměnu novým zdravotně nezávadným rozvodem, montáž vnitřních závitů a bytových uzávěrů vody, zazdění a náklady na odvoz a skládku suti, nikoli na nákup nových obkladů, baterií, projektovou dokumentaci či monitoring obsahu olova v pitné vodě. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

OD07_08

6.1.09

1:11 PM

Page 7

ROZHOVOR

Dobře fungující odpadové hospodářství není samozřejmost Modely spolupráce mezi privátním a veřejným sektorem (PPP-modely) jsou stále častější také v oblasti odpadového hospodářství. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o., je dokonce označuje za nosný pilíř své strategie ve střední Evropě. Zeptali jsme se jednatele Mgr. Romana Mužíka na zkušenosti v České republice. ◆ Deklarujete, že se v České republice chcete vydat cestou PPP projektů. Jak se vám to daří? Zatím jsme vyhráli výběrová řízení na dva projekty. V Ústí nad Labem a v Kolíně provozujeme technické služby ve městě, s městem Nasavrky jsme se před dvěma lety dohodli na provozování skládky. Ve všech případech jsme vstoupili do původního podniku, který byl ve stoprocentním vlastnictví města, jako strategický partner. V Ústí dosahuje náš obchodní podíl 90 %, v Kolíně 75 %, v Nasavrkách 60 %. Ze strany měst byl cíl poměrně jednoduchý – chtěla, aby technické služby měly lepší výkonnost. Myslím, že pro město je velmi složité řídit své technické služby, kontrolovat chod a sledovat vývoj. Je lepší svěřit tuto činnost do rukou odborníků. ◆ Provedli jste nějaké změny? Především jsme provedli restrukturalizaci svozového parku - všechna vozidla jsme vyměnili za nová. Rovněž jsme dosáhli nižšího počtu zaměstnanců, protože efektivita práce nebyla úplně v pořádku. Zefektivnili jsme svozové trasy, zlepšilo se účetnictví, které je teď vedeno v SAP, i další činnosti. Také jsme do každého auta zavedli GPS systém, takže teď můžeme k fakturaci používat reálná data. Výsledkem je, že společnost po restrukturalizaci dosahuje extrémně dobrých výsledků. ◆ Vždycky jsem si myslela, že PPP model není ani tak na provozování, ale na budování infrastruktury. V PPP modelech můžete přebírat komunální služby nebo zařízení, jako jsou skládka nebo spalovna. Na nejrůznější zařízení jdou tyto modely velice dobře aplikovat. V Nasavrkách se nestaráme o svoz a odpadové hospodářství ve městě, ale jen provozujeme skládku. V Rakousku to například funguje tak, že spalovna je v majetku zemské vlády, kraje nebo obce a provozovatelem je soukromá společnost. PPP je v tomto oboru v Rakousku hodně rozšířený. Často se město nebo větší ceo d p a dy. i h n e d . c z / ro z h ovo r

lek rozhodnou vybudovat nějaké nové zařízení na zneškodnění odpadu, jako je mechanicko-biologická úprava, spalovna a podobně, ale nemají dostatek finančních prostředků nebo mají jen část. V tom případě mohou přizvat strategického partnera. Společnými silami zařízení vybudují a strategický partner pak dostává na určitý čas možnost toto zařízení provozovat, aby umořil svou investici. To je typický model, který však má mnoho variant. Například spalovna v rakouském Lenzingu je vybudována na pozemku celulózky. Naše společnost tam provozuje technologii, ale majetkový podíl v ní má jak majitel celulózky, tak i stát. Při zajišťování služeb ve městě je to trochu jinak. Při zakoupení podílu v technických službách se jako firma zaručujeme, že provedeme určité investice a město nám za to dáPPP je obecně užívaný termín k označení projektů spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, směřující k uspokojení veřejných potřeb. Toho je dosahováno vhodným rozdělením rizik mezi oba partnery, a to tak, že riziko nese a řídí ten, kdo to umí lépe. Spoluprací soukromého a veřejného sektoru lze tak dosáhnout významných synergických efektů. Veřejný partner se soustředí na definici cílů (výstupů), jež mají být naplněny, a kvality veřejných služeb, jež mají být poskytnuty, a přebírá roli supervizora nad celým projektem. Významnou ekonomickou roli má soukromý partner, který projekt připravuje, realizuje, financuje a provozuje. Projekty spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem mají tu výhodu, že již od počátku projektu jsou výdaje jasné na dlouhou dobu dopředu, tedy s nimi můžu pracovat při plánování budoucích toků finančních prostředků. PPP není ničím jiným než alternativou ke klasickému zadání veřejné zakázky. Vladimír Sloup, výkonný ředitel Asociace PPP (převzato: Ekonom, 46/2008)

vá na určitou omezenou dobu smlouvu na provozování (v Ústí je to 10 let, v Kolíně 25 let). Naše investice je vlastně dvojího charakteru: zaplatíme za podíl v technických službách a potom samotnou investici. ◆ Má město šanci cokoliv ovlivnit, když je zastoupeno jen deseti procenty? Záleží na společenské smlouvě. Může mít jen deset procent, ale přitom mít silné kompetence, což je případ těchto PPP modelů. V Ústí je například extrémně posílena kontrolní funkce na straně města – má jednoho ze tří jednatelů a majoritu v dozorčí radě. Myslím, že město má velmi dobrý přehled o tom, co se ve firmě děje. Firma s městem všechny kroky koordinuje, to ani jinak nejde. Je třeba si uvědomit, že technické služby mají jako hlavního zákazníka město, a pokud to nebude spokojeno, může smlouvu vypovědět. Proto se k městu musíme chovat jako v hlavnímu zákazníkovi, musíme mu vycházet vstříc a mít s ním dobré vztahy. Myslím, že je třeba, aby města našla politickou vůli si PPP-model prověřit a zjistit si, jestli by jeho zavedení nepřineslo městu lepší ekonomické výsledky, než současný stav. Když přebíráme technické služby, často mají špatnou techniku, chybí kontrola pohonných hmot, rajónování, moderní počítačové systémy. Firmy mají zastaralé účetnictví, zastaralé IT. To je nutné dát krok po kroku do pořádku. Poté však firma, která má pořád stejný obrat a byla ve ztrátě, pracuje se ziskem. Je neuvěřitelné, kolik peněz se dá ušetřit kontrolou zbytečně vynaložených nákladů. Pro občany z toho plynou také výhody: mají moderně zorganizované odpadové hospodářství, kvalitní servis a jistotu, že takový stav je dlouhodobý. To vše není samozřejmé. Jarmila Šťastná O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 7

OD07_08

6.1.09

1:11 PM

Page 8

ROZHOVOR

Dopady zpětného odběru na životní prostředí Fungující systém zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů přináší pro ochranu životního prostředí vedle recyklace druhotných surovin ještě další výhody.

N

orský kolektivní systém Elretur letos při vyčíslení výsledků své činnosti šel dále než v předchozích letech. Spojil se s výzkumnou agenturou Vista Analyse a nechal vytvořit model, který umožňuje podle mezinárodně platné metodiky přepočíst množství zpětně odebraných spotřebičů na přínos pro životní prostředí. Tento model dává lepší představu o tom, jak přispěl kolektivní systém svojí činností k zlepšení životního prostředí. Množství uváděné v kilogramech či v tunách lze podle něj převést na základě koeficientů na spotřebu elektrické energie, nebo ekvivalentní množství CO2, které by bylo vypuštěno do ovzduší

či na další výhodně porovnatelné hodnoty. Výsledky jsou zveřejněny na webových stránkách systému Elretur (Environmental Accounts 2007.) Jeho postup převzal také český kolektivní systém Elektrowin, a. s. »Nechali jsme se příkladem kolegů z Norska inspirovat,« potvrzuje jeho generální ředitel Roman Tvrzník. »Je to poprvé za tři roky fungování systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení v ČR, kdy někdo přesně vyčíslil jeho pozitivní dopady na životní prostředí,« dodává. Pro norský výpočtový model byly použity výsledky za část roku 2005, rok 2006 a 2007,

Vedle dalšího využití recyklovaných materiálů přináší recyklace elektrospotřebičů další úspory

Zisky z recyklace OZE Odpady vzniklé z elektroodpadů za roky 2005–2008 42 021 tun Ušetřené emise CO2 483 687 tun Ušetřené kWh 1 871 870 802 Ušetřená roční spotřeba elektřiny 31 700 obyvatel Ušetřená ropa 181 837 423 litrů

které jsou také součástí roční zprávy předkládané Ministerstvu životního prostředí ČR. Pro data za rok 2008 (říjen 2008 včetně) byl použit dopočet podle předchozích období. Tato modelace dat vyprodukovala značné množství údajů. Celková hmotnost vyřazených spotřebičů, které Elektrowin zpracoval u svých smluvních partnerů od září 2005 do října 2008, činila 42 200 tun. Podařilo se u ní překročit zákonem stanovenou míru materiálového využití, jež např. u velkých spotřebičů činí 80 % celkové hmotnosti. »Výsledky mohly být ještě lepší, kdyby u nás nepanoval zvyk ustřihávání kompresorů od ledniček,« poznamenal Roman Tvrzník. Podařilo se bezpečně zlikvidovat přes 160 tun nebezpečných materiálů, především freonů. Na skládkách tak skončilo jen 10 % materiálů, které se staly skutečnými odpady. Využití druhotných surovin získaných pečlivou separací ze starých spotřebičů snížilo energetickou náročnost především při výrobě železa. Celkově tyto úspory dosáhly od září 2005 do října 2008 téměř 254 milionů kWh elektrické energie, tedy množství, které by stačilo pokrýt roční spotřebu více než 31 700 obyvatel České republiky, dále ušetřených 24 635 831 litrů ropy a do ovzduší se za stejnou dobu nedostalo 484 000 tun CO2. - jhm -

OD-000377

8 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

o d p a dy. i h n e d . c z / ro z h ovo r

OD09_10

6.1.09

1:52 PM

Page 9

TÉMA

KVALITA PROVOZU

Atest ECD jako záruka kvality vyčištění cisteren Čištění přepravních obalů na chemikálie patří mezi služby evropského standardu. Zatímco v mnoha zemích Evropské unie jsou čisticí stanice pro autocisterny běžnou součástí transportních drah, v ČR však byly do nedávna provozovány především producenty chemických látek.

P

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

než 5 mil. liber. Z jejich výše se však odvozuje kvalita čištění. Národní asociaci jsme založili po velkém boji s cílem nastavit závazné standardy čištění. Pro zákazníky je důležité, aby mohli čisticí stanici věřit. Asociace oddělila věrohodné organizace od těch druhých. Věrohodnost je v tomto oboru velmi důležitá.« Stanice, která splňuje náročné standardy, může zákazníkům vydávat jednotný evropský atest o vyčištění (ECD), který dokladuje správné postupy čištění cisterny. Aby mohli Vývoj čištění cisteren v Česku Rok Počet čištění 2005 18 092 2006 19 922 2007 20 706 k 30. 9. 2008 15 392 Celkem x

ECD 0 0 1940 7645 9585

Zajistit standardy

»Česká asociace čistících stanic (CACS) vznikla v roce 2006. Jejím prvotním cílem bylo poskytovat při čištění přepravních obalů na chemikálie služby evropského standardu, pro které je charakteristické vydávání jednotného evropského atestu o vyčištění (ECD). Během dvou let všech šest provozovatelů čistících stanic sdružených v naší asociaci již atest ECD vydává.« říká Ing. Ladislav Špaček, sekretář SCHP ČR pro zdraví bezpečnost a životní prostředí a tajemník CACS, a pokračuje: »Chceme rozšířit činnost sdružení na další čisticí stanice, a to nejen v České republice, ale i na Slovensku. ECD má několik stupňů ochrany, přesto jsme již zaznamenali snahu o jeho zneužití. Důslednou kontrolu zabezpečuje nejen pracovní skupina CACS, ale i výrobci a distributoři chemických látek.« V diskusi zaznělo, že členy sdružení znepokojuje situace, kdy někteří dopravci pod tlakem na snižování cen si dovolí v cisterně

▲

řepravní prostředky, cisterny, musejí být konstruovány tak, aby umožnily odpovídající čištění, případně dezinfekci. Standardy vyžadují čištění před změnou nakládaného materiálu a v případech, kdy by mohl předchozí náklad kontaminovat následující. Obsahují rovněž požadavek na kontrolu účinnosti čištění. Ještě přísnější požadavky jsou stanoveny pro případ, že je cisterna vyhrazena pro přepravu potravin. Ve Velké Británii je v současnosti 45 čisticích stanic, které zajišťují povinné vyčištění cisteren mezi dvěma různými náklady. John Wilson, představitel NRTCA (anglické asociace čistících stanic), říká: »V 1992 bylo ve Velké Británii 19 čisticích stanic. Trh byl velmi konkurenční a z větší části nekontrolovaný úřady. Rozdíly v investicích do stanice jsou značné a pohybují se od 75 000 až po více

provozovatelé čisticích stanic vydávat tyto atesty, museli splnit podmínky hodnocení SQAS, což je integrovaný systém managementu zahrnující prvky managementu jakosti, managementu životního prostředí a ochrany zdraví a bezpečnosti. Certifikát ECD nyní již vydávají stanice v patnácti zemích Evropy, nedávno se k nim připojilo i Česko.

O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 9

OD09_10

6.1.09

1:52 PM

Page 10

T É M A : K VA L I TA P R O V O Z U ▲

střídat náklad potravin a chemických látek. Stalo se například, že na čističku přijela cisterna s nápisem »Jen na potraviny« a je v ní přísada do betonu. Provozovatel čističky za takových okolností certifikát ECD nevydá. Ladislav Špaček říká: »Ojedinělé nemravné chování některých dopravců nemůžeme ovlivnit. Poslední nákladový list je však podkladem atestu ECD. Za rok členské organizace CACS vyčistí zhruba 20 tisíc cisteren a každý rok jich přibývá. «

Food-cleaning

Čisticí stanice byly určeny primárně pro potřeby chemického průmyslu. Postupně se

však zaměřují také na potravinářský průmysl, jehož požadavky na čistotu jsou významně vyšší než v jiných oborech. Zástupce Potravinářské komory ČR Ing. Jan Pivoňka vysvětluje: »Kontaminace potravin při dopravě může mít dalekosáhlé následky. Stal se případ, že se do jedlého oleje pro výrobu krmné směsi omylem dostalo pár litrů transformátorového oleje. V důsledku toho se muselo zavřít a vybít několik desítek drůbežáren v Evropě, protože přes krmivo bylo slepičí maso kontaminováno dioxiny.« Čištění přepravních nádob pro potraviny mají zatím ve své nabídce tři čisticích stanic – Pražské služby, Kovoprogress Střelice u Brna

a Spetra Třanovice. »Standardy ECD by se měly rychle rozšířit i na food,« říká Jan Pivoňka, »protože tam zatím někdy ještě platí rychle-levně. Pro potravináře je vedle důkladného vyčištění důležité také mikrobiologické testování stěrů ze stěn před naplněním cisterny.« »Nabídka čističek cisteren poskytující služby Evropského standardu se rozšiřuje. Semináře CACS připravujeme nejen pro své členy, ale i pro zákazníky čističek a v neposlední řadě pro představitel podniků, které mají své čističky jen pro své produkty. Snažíme se vytvořit prostor pro poskytování férových služeb,« říká na závěr Ladislav Špaček. - kce -

Čisticí stanice: něco jako pračka Nejnovější čisticí stanice pro automobilové cisterny začala pracovat na podzim 2008 v Praze.

F

rantišek Sedláček ze společnosti Pražské služby, a. s., které stanici provozují, říká: »V Praze a blízkém okolí žádná čisticí stanice nepracovala a my jsme si vědomi, že požadavky na čištění cisteren, zejména potravinářských, porostou. Jelikož v areálu máme vhodný prostor, rozhodli jsme se linku vybudovat.« Čisticí stanice je vybavena nejmodernější technologií od firmy Karcher. Má tři vysokotlaké mycí hlavy, každá o výkonu 4000 litrů za hodinu s automatických dávkováním čisticí chemie. Pro mytí cisteren se může kombinovat vysokotlaká voda s párou, což zajišťuje kvalitní vyčištění, a zároveň šetří energii a vodu. Celý provoz je řízen počítačem a čištění probíhá podle nastavené programu v podstatě automaticky. Vedoucí technicko-výrobního

Čištění cisterny vysokotlakou vodou 10 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

odboru Ing. František Hodan poznamenává s nadsázkou: »Je to v podstatě jako automatická pračka – stačí nastavit správný program a počítač už zajistí a hlavně ohlídá zbytek.« Stanice zatím přijímá k čištění zejména potravinářské cistern a produkty, které je schopna vyčistit současná technologie čištění odpadních vod. Ty po předčištění na místě odcházejí do běžné kanalizace. »Nesmíme mýt cisterny s obsahem nebezpečných látek nebo těch, které podléhají ADR. Obecně je vypouštění vod do kanalizace jednou z omezení při budování dalších mycích zařízení,« říká Ing. Hodan. V provozu se však dokončuje zařízení pro předčištění odpadních vod s obsahem ropných látek a jiných chemikálií, které umožní poskytovat sužby většímu spektru zájemců.

Čisticí hlavy

Zpřísnění norem

Podle Františka Sedláčka směřuje Evropská unie k oddělení čištění potravinářských cisteren od ostatních: »Zpřísňují se pravidla pro doložitelnost vyčištění. Připravuje se norma, podle které nebude možno na jedné mycí lince obsluhovat cisterny pro přepravu chemických látek a potravin (nebezpečn kontaminace mycích hlav). Na tuto normu už budeme připraveni.« Množství vyčištěných cisteren zatím strmě stoupá. Při rozběhu to bylo třicet vozidel za měsíc, nyní je to zhruba 80 vozidel. Ideálně by to mělo být podle Františka Sedláčka kolem 140-150 cisteren za měsíc. »Na čištění vydáváme atest ECD, jelikož jsme členy České asociace čisticích stanic. Předpokládáme, že zájem o kvalitní službu poroste,« dodává Ing. Hodan. – jhm – o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD11_12

6.1.09

1:14 PM

Page 11

T É M A : K VA L I TA P R O V O Z U

Třídění odpadu s využitím čárového kódu Ekonomická efektivita třídění odpadu záleží na konkrétní situaci a podmínkách. Základní úvaha vychází z ceny za skládkování jedné tuny komunálního odpadu, z celkového množství odpadu před zavedením třídění a z následné úspory při snížení sváženého množství již vytříděného komunálního odpadu.

Ú

spora do značné míry závisí na složení a míře separace odpadu. Vzhledem k výrazným rozdílům ve složení odpadu mezi jednotlivými destinacemi (město vs. venkov) je velice obtížné pokoušet se o paušální odhad teoretických úspor. Dalším aspektem je dostupnost skládek komunálního odpadu nebo zpracovatelských míst pro tříděný odpad, to vše také s ohledem na cenu tříděných komodit a výši případných dotací za jeho třídění. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i odbourávání ekologické zátěže do budoucna, například formou minimalizace důvodů pro vznik černých skládek.

Motivace občanů

Nutnost identifikovat

Pro zavedení osobní motivovanosti občanů je nezbytným předpokladem zavedení jednoznačné identifikace jak účastníků (např. domácnost), tak i jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plast, …). Způsobů identifikace

Metody svozu odpadu

Pro utvoření představy o celkovém rámci systému adresného svozu odpadu uvádíme postup při svozu veškerého odpadu s možností jeho třídění do adresných nádob. Princip spočívá v jedinečné identifikaci odpadové nádoby a jejího pevného přiřazení pro každého účastníka. Každý účastník má tedy vlastní odpadovou nádobu, kterou plní odpadem. Podle nastavených pravidel svozu ji v definovaném čase připraví k vysypání. Obsluha sběrného vozu je vybavena mobilním terminálem s příslušnou SW aplikací. V okamžiku vysypání příslušné sběrné nádoby sejme obsluha její identifikační kód a případně zadá míru jejího naplnění. Takto probíhá celý svoz. Po jeho skončení se nasnímaná data přenesou do příslušného informačního systému k dalšímu zpracování (zaznamenání a následnému vyhodnocení). Na rozdíl od předchozího způsobu je metoda evidence tříděného odpadu při pravidelném svozu založena na identifikaci svozových nádob jedinečným kódem účastníka. Tímto způsobem je možné označit neomezený počet nádob a přitom přesně identifikovat, od

▲

Veškeré ušlechtilé důvody, špičkově zdůvodněné a mohutně propagované, je vhodné podpořit kolektivní nebo ještě lépe osobní motivací jednotlivých občanů. Toho lze dosáhnout různými způsoby. Asi nejrozšířenější metodou je snížení poplatků jednotlivých občanů za svoz odpadu. Jedná se o citlivý proces stanovení motivační výše snížení poplatků a zároveň zachování rozumné ekonomické návratnosti. Jakákoliv nevyváženost může mít za důsledek potlačení pozitivního dopadu na

všechny zainteresované subjekty. Při jeho zavádění je vhodné svázat výši slev a množství vytříděného odpadu. Za hlubší úvahu stojí i míra a poměr svázanosti slev a odevzdaného odpadu. Nabízí se několik možných přístupů, od lineární závislosti (»čím víc, tím víc«) přes zavedení maximálního limitu slev až po vypracování speciální logaritmické funkce, kde bude úměrně s množstvím vytříděného odpadu klesat výše slev. Posledně zmíněný model splní požadavek na motivaci pro zapojení co nejširšího počtu obyvatel (vyšší sleva za menší množství odpadu) a zároveň zohledňuje i celkové množství vytříděného odpadu. Uvedený systém lze také kombinovat s jednorázovými bonusy (např. jednorázová sleva, nebo jiný bonus při zapojení do systému, nebo při vytřídění určitého množství určeného odpadu).

je celá řada, od prostého pohledu přes barevné odlišení sběrných nádob, označení lineárním čárovým nebo dvojdimenzionálním kódem až po RFID čipy. Při porovnání nákladů a výnosů ve spojení s rychlostí a hlavně přesností identifikace jsme dospěli k závěru, že nejvhodnějším způsobem značení je klasický lineární čárový kód. Hovoří pro něj i dostupnost a cena zařízení pro jeho pořízení i vyhodnocení. To neznamená, že v případě nutnosti nelze ostatní způsoby identifikace realizovat, ale jsou z našeho pohledu buď málo vhodné, nebo dražší.

OD-000387

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 11

OD11_12

6.1.09

1:14 PM

Page 12

T É M A : K VA L I TA P R O V O Z U ▲

koho pochází. Princip spočívá v přidělení jedinečného čísla pro účastníka (např. domácnost) a vytištění tohoto čísla v podobě čárového kódu. Účastník dostane příslušný počet štítků s čárovým kódem a případně nádoby na tříděný odpad (např. pytel). Vytříděný odpad shromažďuje do obdržených pytlů a v definovaném čase svozu naplněné pytle označí vlastním kódem a připraví je pro jejich naložení. Obsluha svozového vozu je vybavena terminálem pro snímání čárových kódů a snímá kódy z nakládaných pytlů s příslušným odpadem. Takto probíhá celý svoz. Po jeho skončení se nasnímaná data přenesou do příslušného informačního systému k dalšímu zpracování (zaznamenání a následnému vyhodnocení). Liší se jenom způsobem vyhodnocení nasnímaných dat.

Svoz a evidence tříděného odpadu – občanem

Koncepčně odlišným způsobem je svoz odpadu samotnými občany. Z této odlišnosti plynou i jiné nároky na systém identifikace odpadů i občanů. Princip je založen na ochotě a motivaci vytříděný odpad dopravit na určité místo (sběrný dvůr), kde se odpad shromažďuje. Za toto nepohodlí by měl občan dostat odpovídající výši slev nebo bonusů, protože provozovatel sběru odpadů ušetří na nákladech za svoz separovaného odpadu. Občan se musí zaregistrovat, je mu přiděleno identifikační číslo účastníka a dostane vlastní kartičku s čárovým kódem. Následně obdrží identifikovatelné nádoby na tříděný odpad (nejčastěji pytle). Provozovatel zřídí odpovídající počet dostupných sběrných míst, o jejichž zřízení uvědomí všechny občany zapojené do tohoto systému. Občané odpad separují do příslušných pytlů, dále jej podle vlastního rozhodnutí odvezou nebo odnesou na sběrné místo. Tam se identifikují svou kartičkou s čárovým kódem, obsluha převezme odevzdávaný odpad a zjistí jeho množství, případně správnost vytřídění. O odevzdaném množství a druhu odpadu provede záznam. To vše prostřednictvím čárových kódů s využitím mobilního terminálu s příslušným SW. Takto pořízená data se přenesou do speciálního, nebo vlastního SW, kde se uchovávají, a na konci definovaného období vyhodnotí. Občan spolu s vypočtenou Město Co Jak Počet obyvatel Počet sběrných míst Identifikace Zpracování

Lausanne (CH) 25 druhů odpadů svoz občany 129 tis. 6 lineární čárový kód hospodářský systém města Lausanne

slevou může obdržet i podrobný výpis, kolik jakého odpadu v daném období vytřídil. Pokud chcete aktivně zapojit občany do třídění odpadů, pak bude prvním krokem rozhodnutí o způsobu sběru tříděného odpadu. Toto rozhodnutí má zásadní vliv na další kroky, neboť nastaví některé parametry, které již nebude možné měnit. Druhým, neméně důležitým krokem je vymyšlení vhodného motivačního systému a nastavení jeho parametrů tak, aby přiměl co největší počet občanů k třídění odpadu. Dále je nutné zajistit prostředky pro svoz, nebo prostory pro sběr vytříděného odpadu. Zde je důležité správné načasování period svozů příslušných odpadů, nebo vhodné umístění sběrných míst dostupných pro co největší skupinu obyvatel. Následuje volba vhodného hardware vybavení pro realizaci celého projektu výběrem vhodných sběrných nádob počínaje a volbou optimálního typu identifikačního zařízení konče. Je třeba prověřit možnosti stávajícího informačního systému a jeho možností vyhodnocovat pořízené údaje a hlavně je vyhodnocovat v závislosti na vybrané metodě sledování. Případně pořídit specializovaný software, který bude nasnímaná data archivovat, provádět jejich logickou kontrolu, umožní vypracování potřebných statistik a výpisů pro jednotlivé účastníky.

Zkušenosti z tuzemska i zahraničí

Shodou okolností se dvě obdobně velká města v různých zemích rozhodla realizovat stejný systém sběru tříděného odpadu. Obě si pro něj vybrala sesterské společnosti ICS, zřídila shodný počet sběrných míst, využila stejný způsob identifikace čárovým kódem a obě jej úspěšně provozují. V čem je tedy ten základní rozdíl? Zatímco ve švýcarském městě Lausanne třídí 25 druhů běžného domácího odpadu, v českém městě třídí pouze pět druhů. Na první pohled se jedná o šokující rozdíl, ale při bližším seznámení s historií a tradicemi ve vztahu k životnímu prostředí ve srovnávaných zemích je tento rozdíl pouze numerický.

Regionálně lépe než lokálně

M

anagement odpadového hospodářství na regionální úrovni dává lepší výsledky v ochraně životního prostředí, než management na místní úrovni. Uvádí to nedávno zveřejněná finská studie (Okkonen, L., 2008, Applying industrial ecosystem indicators: case of Pielinen Karelia, Finland. Clean Technologies and Environmental Policy. 10(4): 327339). Studie vytvořila model pro porovnání u několika systémů managementu odpadového hospodářství: místní skládky, regionální skládky, nakládání s biologických odpadem (kompostování) a spalování odpadů. U regionálních projektů bylo zjištěno, že lépe snižují emise skleníkových plynů, zejména proto, že větší zařízení mohou pracovat mnohem efektivněji. Například u velkých regionálních skládek mohou být skládkové plyny zachycovány a využívány jako zdroj energie, zatímco u menších, lokálních skládek nejsou takové projekty možné. Potenciální výhody plynoucí z velkých zařízení převažují jejich negativní dopady, související s větší dopravou. Za předpokladu důsledného třídění komunálních odpadů je pro využití zbytkového odpadu za nejlepší variantu považováno spalování odpadu. Studie představuje příklad »průmyslové ekologie«, kde vliv zamýšleného zařízení pro nakládání s odpady může být vyhodnocen předtím, než se udělají jakékoliv jiné kroky. Na základě takové studie je možno zpracovat tzv. »win-win-win«, systém, jinými slovy systém, který má výhody v oblasti životního prostředí, ekonomiky i zaměstnanosti. –kce–

Ing. Josef Petráž, ředitel společnosti ICS Identifikační systémy, a. s. Mladá Boleslav (CZ) 5 druhů odpadů svoz občany 115 tis. 6 lineární čárový kód ProBaze Odpady v návaznosti na IS města OD-000386

12 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD13

6.1.09

12:57 PM

Page 13

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Veletrhy v České a Slovenské republice v roce 2009 10. 2. – 13. 2. Nitra – Agrokomplex AQUA-THERM NITRA 11. mezinárodní odborný veletrh vytápění, ventilace, klimatizační, měřicí, regulační, sanitární a ekologické techniky Kontakt: www.aquatherm.sk 31. 3. – 3. 4. Praha – PVA Letňany AMPER 17. mezinárodní veletrh elektroniky a elektrotechniky Kontakt: www.amper.cz 31. 3. – 4. 4. Bratislava – Incheba CLIMATHERM 13. mezinárodní specializovaná výstava klimatizace a vzduchotechniky Kontakt: www.incheba.sk 31. 3. – 4. 4. Bratislava – Incheba RACIOENERGIA 19. mezinárodní veletrh energetické efektivnosti a racionalizace využití energie Kontakt: www.incheba.sk 15. 4. – 17. 4. Praha – PVA Letňany FOR INDUSTRY 8. mezinárodní veletrh strojírenských technologií Kontakt: www.forindustry.cz 15. 4. – 17. 4. Praha – PVA Letňany FOR WASTE 4. mezinárodní veletrh nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie Kontakt: www.forwaste.cz 21. 4. – 23. 4. Hradec Králové – Kongresové centrum Aldis TEPLÁRENSKÉ DNY A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Mezinárodní odborná výstava techniky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, elektroenergetiku a obnovitelné zdroje energie Kontakt: www.parexpo.cz 21. 4. – 25. 4. Brno – Výstaviště URBIS INVEST Mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro města a obce Kontakt: www.bvv.cz/urbisinvest, www.urbisinvest.cz 21. 4. – 25. 4. Brno – Výstaviště IBF o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

14. mezinárodní stavební veletrh Kontakt: www.ibf.cz, www.bvv.cz/ibf 19. 5. – 22. 5. Nitra – Agrokomplex HEMPLAST 13. mezinárodní výstava plastů a chemie pro strojírenství Kontakt: www.agrokomplex.sk

20. 8. – 23. 8. Nitra – Agrokomplex BIO – AGROKOMPLEX 3. výstava biopotravin a technologií zpracování Kontakt: www.agrokomplex.sk 27. 8. – 1. 9. České Budějovice – Výstaviště EKOSTYL

19. 5. – 22. 5. Nitra – Agrokomplex MEDZINÁRODNÝ STROJÁRSKY VEĽTRH 16. mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a technologií Kontakt: www.agrokomplex.sk

Tvorba a ochrana životního prostředí, ekologické technologie, ekologické stavby, likvidace odpadů, alternativní zdroje energie, biomasa, bioprodukty, racionální výživa a zdravý životní styl Kontakt: www.vcb.cz

26. 5. – 28. 5. Brno – Výstaviště

14. 9. – 18. 9.

ENVIBRNO 15. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Kontakt: www.bvv.cz/envibrno

TRANSPORT A LOGISTIKA

26. 5. – 28. 5. Brno – Výstaviště VODOVODY – KANALIZACE 15. mezinárodní vodohospodářská výstava Kontakt: www.bvv.cz/vodka

Brno – Výstaviště 5. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Kontakt: www.bvv.cz/translog 16. 9. – 20. 9. Bratislava – Incheba CLEANTECH 11. mezinárodní výstava čisticí techniky, čisticích přípravků, pomůcek a služeb

20. 8. – 23. 8. Nitra – Agrokomplex

Kontakt: www.incheba.sk

AGROKOMPLEX 36. mezinárodní zemědělská a potravinářská výstava Kontakt: www.agrokomplex.sk

14. 9. – 18. 9.

Zahraniční veletrhy v roce 2009 27. 1. – 29. 1. Lipsko TERRATEC Mezinárodní odborný veletrh techniky a služeb pro životní prostředí Kontakt: www.terratec-leipzig.de 20. 4. – 24. 4. Hannover HANNOVER MESSE Přední světový veletrh technologií Kontakt: www.hannovermesse.de 27. 10. – 30. 10. Kolín n. R. ENTSORGA – ENTECO Mezinárodní odborný veletrh odpadového hospodářství a technologií pro životní prostředí Kontakt: www.entsorga-enteco.com

Brno – Výstaviště MSV 51. mezinárodní strojírenský veletrh Kontakt: www.bvv.cz/msv 22. 9. – 26. 9. Praha – PVA Letňany FOR INVEST 5. veletrh investičních příležitostí a realit Kontakt: www.forinvest.cz 7. 10. – 8. 10. Praha – Kongresové centrum LABOREXPO Výstava laboratorní techniky, vybavení, pomůcek a služeb laboratoří Kontakt: www.laborexpo.eu 24. 11. – 28. 11. Praha AQUA-THERM PRAHA 16. mezinárodní odborný veletrh vytápění, ventilace, klimatizační, měřicí, regulační, sanitární a ekologické techniky Kontakt: www.aquathermpraha.cz O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 13

OD14_15

6.1.09

12:44 PM

Page 14

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

MBÚ: »Chceme ze zbytkového odpadu získat maximum« Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu v rakouském St. Pölten slouží pro celé okolí – zpracovávají se v něm odpady od zhruba sta tisíce obyvatel. Denně sem přichází kolem 180 tun zbytkového směsného odpadu, z něhož už předtím byly vytříděny recyklovatelné složky.

T

echnolog zařízení Ing. Christian-Hans Grüneis říká: »Chceme ze zbytkového odpadu získat maximum biologicky rozložitelného materiálu. Od roku 2004 platí v Rakousku zákon zakazující ukládat neupravovaný odpad. Uložit lze jen biologicky stabilní odpad, jehož výhřevnost je maximálně 6000 KJ/kg, zbytkový směsný odpad má však výhřevnost vyšší. Způsob jak zamezit ukládání neupraveného odpadu není určen, každý si to může zorganizovat, jak chce. Jelikož v okolí St. Pölten není žádná spalovna komunálního odpadu, bylo u nás vybudováno zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu.« Graf: Rozdělení odpadů

Ztráty při kompostování odpar 27 %

Nadsítná frakce 34 %

Kovy 3%

Skládka 36 %

Zařízení MBÚ bylo vybudováno v letech 2003-2004 ze soukromých zdrojů – investice dosáhla 13 mil. euro. Také provozovatelem je soukromá firma. Na otázku po předpokládané návratnosti krčí Ing. Grüneis rameny: »To je těžká otázka. Návratnost je silně závislá na tržních podmínkách, odhadujeme ji na 5-10 let, zbytek ukáže vývoj. Zařízení má fungovat do 2025, kdy mu končí povolení. Ve svozové oblasti roste množství odpadů přibližně o 3 % ročně, ale i s tímto nárůstem by kapacita měla být do roku 2025 dostatečná. Navíc je zařízení koncipováno tak, aby se dalo technologicky upravovat.« Vstupy (t) Živnostenský odpad Domovní odpad Velkoobjemový odpad Celkem

803,4 27 390,0 3567,9 31 761,3

Výstupy (t) Neželezné kovy 88,5 Železné kovy 850,0 Materiál na skládku 9529,0 Lehká frakce vzduchem tříděná>80 2509,7 Lehká frakce vzduchem tříděná <80 2693,9 Lehká frakce >160 7228,0 Lehká frakce plavená 2093,7 Těžká frakce plavená (inert) 372,5 Celkem 25 365,3 Ztráta podílu 6396,0

Schéma provozu MBÚ Dodání

Drcení Prosévání 160 mm Hlavní podíl

Výhřevná frakce, energetické využití

Prosévání 80-20 mm Odlučovač kovů, materiálové využití

14 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Odlučovač kovů, materiálové využití

Výhřevná frakce, energetické využití Zbytkový podíl

Skládka

»Pro vybudování MBÚ byly důvody technické i politické,« říká Ing. Christian-Hans Grüneis

Technologie

Zařízení je určeno výhradně pro dále nezpracovatelný směsný komunální odpad, takže mezi jeho suroviny nepatří průmyslové odpady, kaly z ČOV, ale ani zelený odpad z měst (z toho se vyrábí biokompost). Plánovaná kapacita MBÚ je 42 tis. tun ročně, nyní zpracovávají 33 tis. tun (20 zaměstnanců, 1 směna, 5 dní v týdnu). Na počátku se z přivezeného odpadu oddělují velké předměty (větší než 160 mm), které se shromažďují v kontejnerech a jdou rovnou na energetické využití. Na magnetickém separátoru se oddělují kovy. Odpad se pak několikrát drtí a opětovně separuje (používány jsou pneumatické separátory a separace plavením). Cílem je oddělit lehkou frakci (nadsítné), v níž jsou zejména plasty, papír a biologicky rozložitelný podíl. Těžká frakce (podsítné) se provzdušňuje, zvlhčuje a jde do boxů, kde podstupuje aerobní vyhnívání. Pak se znova prosívá, aby se opětovně oddělila využitelná lehká frakce (viz schéma třídění). Lehká frakce (nadsítné) je průmyslová surovina, kterou je podle Ing. Grüneise možno dále využít nejen energeticky, ale po dalším dotřídění také materiálově. Jako jednu z teoretických možností uvádí využití pro výrobky ze směsných plastů. Při bližším pohledu na složení této frakce je však zřejmé, že obsahuje množství materiálu, který takové využití znemožňuje (staré baterie). Reálnější je náhradní palivo (energetické pelety) pro cementárny o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

OD14_15

6.1.09

12:44 PM

Page 15

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Černých skládek nepřibývá, rostou ale náklady Zajímavou nabídku obdržel jihlavský Magistrát od firmy Autodíly Frey z Velkého Beranova. Majitel firmy nabídl pomoc při likvidaci dvou velkých černých skládek v lese u Kozlova.

F

Interiér zařízení je zaplněn dopravníky a separátory

nebo hutě. »Lehká frakce nejde dát do běžné roštové spalovny, protože by mohla propálit rošty. Odebírají ji hlavně provozy s fluidními kotli. Ale i pro jiná využití máme spoustu odběratelů a o tento materiál roste zájem.« Nicméně za odebrání nadsítné frakce musí MBU svým odběratelům platit (uvádí 145 eur za tunu), její využití tedy nepřispívá k pozitivnímu ekonomickému výsledku.

Třetina odpadu končí na skládce

Podsítná, těžká frakce končí po vyhnití na skládce, která je přímo za zařízením MBÚ. V meziskladu se ještě analyzuje, zda má vyhovující kvalitu. Jelikož je skládka ve vlastnictví města (zatímco MBU je soukromé), musí za uložení frakce na skládce platit. Cena je však velmi mírná - 62 eur za tunu. Díky MBÚ se kapacita skládky zvýšila o jednu třetinu, pochvaluje si Ing. Grüneis. Obecně se dá říci, že zhruba jedna třetina odpadu se zpracovává aerobním vyhnitím a končí na skládce, třetina jde na energetické využití. V důsledku ztrát vody během procesu vyhnívání se sníží váha odpadů zhruba o čtvrtinu. Režijní náklady na tunu odpadů činí kolem 80-90 eur, za dodání odpadů do zařízení platí města 200 eur za tunu, což je v Rakousku vcelku běžná cena za zpracování tuny odpadů (cena za spalování je 160-180 eur/tuna). Zisk MBÚ podstatě pochází podle Ing. Grüneise z rozdílu nákladů díky 25% ztrátě vody při zpracování odpadů. »Důvodů pro vybudování zařízení MBÚ bylo několik a nešlo jen o důvody technické, ale i politické,« vypočítává na závěr. »Mezi pozitiva patří skládka ve vlastnictví města, blízké transportní vzdálenosti a snížení zápachu oproti běžné skládce.« Zařízení MBÚ v St. Pöltenu je soukromé, a proto musí být ekonomicky efektivní. Výhodná kombinace vstupních a provozních podmínek u něj zajišťuje stabilní provoz. Jarmila Šťastná o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

irma poskytla nákladní auto na odvoz nepořádku a uhradila i uložení odpadu na skládce. »Jsem myslivec, mám vztah k přírodě. Když jsem v lese viděl hromady odpadu, kolem kterých bylo i rozbité sklo, které může být nebezpečné pro zvěř, ale samozřejmě i pro návštěvníky lesa, rozhodl jsem se alespoň takto pomoci,« uvedl k motivům své pomoci majitel firmy Aleš Frey. Do budoucna chce firma podobnou pomoc zopakovat. »Co se týká firem podnikajících v autodílech, jejich pověst v oblasti životního prostředí není zrovna ideál-ní. Chtěl bych to změnit,« dodal Aleš Frey. »Takový přístup soukromníka nepamatuji, velmi to oceňujeme. Z lesa jsme s pomocí pana Freye odvezli více než tunu odpadu. Byly to pneumatiky, skla, plasty, nárazníky, textilie, čalounění, sedadla a další komponenty z aut. Bylo by přínosné, kdyby přístup pana Freye inspiroval i další podnikatele,« ohodnotil přístup firmy Robert Ďásek z odboru životního prostředí. K dohodě o pomoci došlo během pravidelné kontroly ve firmě, která má už dlouhodobě záležitosti životního prostředí v pořádku. »Postihy jsou vysoké a my si to uvědomujeme. Naše pomoc skutečně není splátka nějaké pokuty, je to vstřícný krok ži-

votnímu prostředí a práce na renomé firmy,« dodal Aleš Frey. Loni odbor životního prostředí Magistrátu města Jihlavy utratil za likvidaci černých skládek ve městě 230 tisíc korun. »Uklízelo se osm velkých černých skládek, což vyžadovalo i techniku nebo větší počet pracovníků na úklid. Drobnější černé skládky likvidujeme pravidelně, někdy i deset za týden,« upřesnila Lenka Hrbková z odboru. Podle ní černých skládek výrazně nepřibývá, ale zvyšují se náklady na likvidaci a uložení, proto také ona »sponzorství« přivítala, i když se nejednalo přímo o pomoc Jihlavě. Les u Kozlova, ve kterém jihlavský Magistrát a firma Autodíly Frey odklízely černé skládky, patří Lesům České republiky. »Odpad na skládkách nebyl nebezpečný, byl pouze neestetický. V takovém případě legislativa přímo neukládá povinnost majiteli skládku odstranit. Navíc nejbližší pobočka majitele je v Ledči nad Sázavou, na takovou dálku je správa lesa složitější,« doplnil Robert Ďásek. Obec Kozlov není součástí města Jihlavy, ale spadá pod dohled Odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy jako obce s rozšířenou působností. Radek Tulis

Odklízení černé skládky v lese O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 15

OD16

6.1.09

12:44 PM

Page 16

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Bioodpady: stále se nesbírají plošně Během konference Biologicky rozložitelné odpady proběhl kulatý stůl odborníků v oblasti nakládání s bioodpady, který přinesl mnoho zajímavých postřehů.

V

různých regionech ČR nyní probíhají pilotní projekty, které mají za cíl najít optimální způsob nakládání s bioodpady. Agentura Zera shromáždila z vybraných krajů informace o řešení pilotních projektů sběru bioodpadu (byly zveřejněny ve sborníku konference). I když se některé parametry řešení projektů lišily, v základním principu všechny uvádějí shodné závěry: oddělený sběr bioodpadů se v ČR spíše soustřeďuje na zelený odpad ze zahrad, parku a další vhodný odpad rostlinného původu. Zkušeností se sběrem tříděného bioodpadu z domácností je dosud málo. Po zavedení systému sběru v obci lze vždy deklarovat rychlé zapojení obyvatel do systému. Přestože narůstá v obcích a regionech zájem o způsoby zavádění systémů sběru bioodpadu, nelze stávající stav považovat za plošné zavádění. Spolupráce s realizátory jednotlivých pilotních projektů systému sběru a zpracování bioodpadu by měla i nadále pokračovat. Pro lepší porovnatelnost výsledků byla vytvořena osnova, která umožňuje srovnávat na základě společných kritérií výstupy z projektů v dalších regionech a obcích. Cílem je podpořit rozšíření základních informací v této oblasti a rychlou orientaci v problematice. Na základě získaných informací by mělo být pro zájemce snadnější zpracovat žádost pro financování projektů z operačního pro-

gramu Životní prostředí. Jeho prioritní osa 4 (opatření 4.1.) umožňuje získat dotaci na výstavbu zařízení na zpracování bioodpadů , tedy zejména kompostárny.

Výsledky studií

Na konferenci byly prezentovány velmi zajímavé závěry tří studií zaměřených na problematiku bioodpadů, které byly zpracovány pro Ministerstvo životního prostředí ČR. První studie hodnotila současný stav zařízení na zpracování bioodpadu kompostováním, jejich technickou a technologickou vybavenost, kapacitu zpracovaného bioodpadu za rok a kvalitu výstupů. Součástí studie bylo vyhodnocení ekonomické udržitelnosti zařízení za předpokladu, že jsou vybavena technikou pro správné zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Studie vycházela z podkladů databáze kompostáren a bioplynových stanic v ČR zpracovanou a udržovanou agenturou ZERA. Databáze je volně přístupná na webových stránkách agentury (www.zeraagency.eu) a je postupně doplňována a aktualizována. Podle závěrů studie jsou ceny za zpracování bioodpadu na českém trhu podstatně nižší než v ostatních státech EU a pohybují se v průměru nejčastěji v rozmezí 350 až 400 Kč za 1 tunu vstupního biologicky rozložitelného odpadu z údržby zeleně. Při jeho zpracování je podle studie dávána přednost přeměně bioodpadu na méně kvalitní produkt (kompost), což zhoršuje zavádění moderních metod a BAT technologií na trh. Méně kvalitní kompost je využíván například na rekultivace skládek. Nezájem o produkci kvalitního kompostu je způsoben nerozvinutým trhem - pro kvalitní kompost zatím chybí uplatnění, částečně i z důvodu vyšší ceny. Cena registrovaného kompostu podle zákona o hnojivech se pohybuje v rozmezí od nuly až po přibližně 600 Kč. Udržitelnost provozu zařízení je za současných ekonomických parametrů velmi obtížná, činnost zařízení je obvykle dotována z dalších služeb společnosti.

Potřeba kapacit

V rámci doprovodného programu konference byla předvedena práce techniky využívané pro zajištění zařízení na zpracování bioodpadu. 16 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Druhá studie se zaměřila na prognózu potřeby kapacit zařízení na zpracování bioodpadu v ČR kompostováním, kvalitu a využití kompostu. Ze studie vyplývá, že odbyt kompostu

IV. mezinárodní konference biologicky rozložitelné odpady proběhla v září v Náměšti nad Oslavou. Programem konference bylo zavedení povinnosti třídit bioodpad v obci“ s několika tematickými okruhy - právní podmínky pro oblast bioodpadů, optimalizace systému sběru, třídění a zpracování bioodpadu, marketing a systémy hodnocení výstupů zpracování bioodpadů v ČR a EU a ekonomická udržitelnost technologií pro nakládání s bioodpady. Další ročník konference se bude konat opět v Náměšti n. O. v termínu 9. – 11. 9. 2009. Tématy konference budou praktiky sběru a zpracování bioodpadu, ekonomická a ekologická udržitelnost systému, spolupráce v rámci regionu především mezi obcemi a zemědělci a kvalita výstupů ze zařízení na zpracování bioodpadu. Konference je součástí cyklu Odpadové dny, na jejich organizování se podílí vedle Agentury ZERA také AOS EKO-KOM a časopis ODPADY.

není vždy zásadní problém, neboť je využíván na rekultivace, případně ho odebírají stavební firmy. Přestože nejsou zcela naplněny kapacity zařízení na zpracování bioodpadů, je významná část biologicky rozložitelného odpadu dosud skladována (vzdálenost od vhodného zařízení). Nenaplnění kapacity však na druhou stranu zvyšuje jednotkové náklady na provoz kompostáren. Při současném růstu cen minerálních hnojiv odborníci očekávají oživení zájmu o komposty, které jsou významným zdrojem živin pro rostliny a mohou do jisté míry zastoupit dražší minerální hnojiva. Pro větší využití kvalitních kompostů je důležité zahájení diskuze mezi obcí (producentem bioodpadu) a zemědělcem (odběratelem kompostu). Měla by hlavně rozptýlit nedůvěru odběratelů ke složení kompostu. V tomto směru je rozhodující kvalita sběru bioodpadu. Třetí studie porovnávala stav zpracování bioodpadů ve státech Evropské unie. Z porovnání vyplynulo, že kvalita kompostu musí obstát v konkurenci na trhu. To je jediná možnost jak obchodovat s kompostem vyrobeným ze tříděného sběru organického odpadu způsobem zajišťujícím jeho jasně programově definovanou kvalitu. Ing. Květuše Hejátková, ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

OD17_22

6.1.09

12:47 PM

Page 17

SPECIÁL

KRIZE NA TRHU SUROVIN

Slábnoucí trh odpadů ohrožuje komunální systémy Finanční krize dopadla i na druhotné suroviny z odpadů. Týká se to především razantního snížení prodejních cen, a to především u papíru, plastů a kovů. Občané, ale i živnostníci však produkují a také třídí odpady stále, svozová firma je sveze, vytřídí, slisuje, o zpracovanou surovinu však na trhu přestal být zájem.

D

ůvodů této situace je více. Při určitém zjednodušení lze říci, že se sešlo několik synergických vlivů, které způsobily zcela zásadní zhoršení tržních podmínek. Pravděpodobný počátek krize je spojen s velkým poklesem poptávky v Číně, která byla a nadále zůstává nejvýznamnějším světovým zpracovatelem druhotných surovin. K tomu se přidává uzavírání zpracovatelských závodů, tedy papíren, zpracoven plastů, hutí a skláren v důsledku finanční krize, a to nejen u nás, ale i v zahraničí, s kterými všichni aktivně obchodují. Podle renomovaných odborných zahraničních časopisů a domácích expertů postihuje pokles cen spojený s poklesem zájmu o druhotné suroviny svět poměrně pravidelně jednou za čtyři až šest let. Obvykle tento stav trvá půl roku či rok a potom se trh opět vrátí do původního stavu. Dnes se však již ukazuje, že současný výkyv odbytových cen je mnohem větší a že tato situace může trvat mnohem déle. A jak to konkrétně vypadá s některými komoditami? o d p a dy. i h n e d . c z / s p e c i a l

Sběrový papír

Důvodem výrazného poklesu zájmu o tuto komoditu je klesající poptávka po papírenském zboží, zejména klesají náklady některých tištěných médií a s poklesem průmyslové výroby a snižováním maloobchodních tržeb se snižuje i výroba obalů. Dále tuto situaci komplikují vysoké ceny energií a personálních nákladů. Český trh se sběrovým papírem disponuje více než 700 tisíci tunami ročně. Spotřeba tuzemského papírenského průmyslu dlouhodobě stagnuje na 400 tisících tunách. Rozdíl se exportuje převážně do Německa, Rakouska a na Slovensko. Řada papíren z těchto států však ohlásila omezení výroby, a tím i snížení odběru našeho sběrového papíru. Podle kontraktů uzavíraných koncem roku 2008 se dodávky sběrového papíru pro tuzemské i zahraniční zpracovatele snižují o 50 %. Jde především o smíšený papír, odpady z obchodních domů, lepenky, noviny a časopisy. Konkrétně ceny nejvíce frekventovaných druhů sběrového papíru (smíšený papír, vlnitá

lepenka) se snížily od počátku roku již o 80 až 100 %, takže některé druhy sběrového papíru již papírny odebírají bez úhrady nebo dokonce i s příplatkem, což znamená, že sběrové firmy musí za takový odpad papírnám platit. V případě, že se odbyt na přelomu roku zcela zastaví, zůstane v ČR několik desítek tisíc tun neprodejného sběrového papíru, který se přes zimu v důsledku nedostatku skladovacích prostor navíc stane nerecyklovatelným. Další vývoj trhu lze jen těžko odhadnout, ale již nyní je zřejmé, že v nejbližším období odbyt sběrového papíru ještě dále poklesne, což bude mít negativní odpad do hospodaření sběrových a recyklačních firem a tím i do hospodaření měst a obcí. Bude tak narušen i náročně budovaný komunální systém třídění odpadů.

Plastové odpady

Podobné problémy jako se zpracováním sběrového papíru jsou i s plastovými odpady. Především je to ovlivněno zastavením obchodu s Čínou. Mezi jednotlivými druhy plastů však existují jisté rozdíly. Například PET díky významnému zpracovateli v Česku mají sice zatím ještě odbyt zajištěn, ovšem za minimální ceny, které tato komodita nepamatuje. O PE fólie čiré i barevné je na našem trhu zájem již zcela minimální, ceny jsou oproti létu 2008 třetinové a dále klesají k nule. Tento vývoj se samozřejmě promítá do hospodaření s odpadO D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 17

OD17_22

6.1.09

12:47 PM

Page 18

SPECIÁL: KRIZE NA TRHU SUROVIN ními plasty v ČR a je reálná vážná obava, že negativně ovlivní systémy třídění odpadů v městech a obcích.

v oblasti cen, které dosahují historického minima.

Kovový odpad

Jak již bylo řečeno, každá krizová situace nakonec dříve či později odezněla. Z krátkodobého hlediska však existuje reálné riziko, že u firem zabývajících se sběrem a úpravou sběrných surovin zbude, zvláště přes zimu 2008/2009, nezanedbatelné množství vytříděných druhotných surovin, které se stanou nevyužitelným odpadem. Lze očekávat, že svozové firmy budou nuceny v důsledku této situace zvýšit cenu za nakládání s odpady. To však bude možné povětšinou až od roku 2010 v návaznosti na finanční pravidla obcí, případně v návaznosti na nově připravovaný zákon o odpadech, který poplatky za nakládání s odpady určitě zvýší. Je nutno však občanům vysvětlovat, že současné platby za služby spojené s nakládáním s komunálními odpady ve městech a obcích

I tato komodita je pod silným tlakem, nejvýznamněji však byl zasažen obchod se železným šrotem. Zatímco v letních měsících roku 2008 byly ceny šrotu ještě na úrovni 120 tisíc Kč za tunu, v říjnu klesly ke 3 tisícům Kč za tunu. Poptávka hutí v ČR i zahraničí je minimální. Důvodem je dramatický pokles produkce ocelářských firem ve vazbě na negativní vývoj v odbytu pro stavebnictví a automobilový průmysl. Tento trend je celosvětový a zatím nelze čekat zásadní obrat. Z hlediska obchodovatelných objemů výkupu se jedná o 4 mil. tun šrotu, z čehož asi 1,5 mil. tun jde na export. Současná nepříznivá situace se dotýká jak obyvatelstva jako důležitého potenciálního zdroje, tak firem hospodařících s kovovým odpadem, a to hlavně

Co lze očekávat?

Pokles cen se zákazníkům těžko vysvětluje Dopad finanční krize na reálnou ekonomiku, a tedy také na naše podnikání, již pociťujeme delší dobu. Předpovídat, kde a jak krize skončí, je velmi obtížné. Opatření, která zavádíme, jsou často pro některé nečekaně silná, pro nás však nutná v očekávání ještě horších časů.

K

rize se projevuje zejména v obchodu s druhotnými surovinami. Silný pokles cen se těžko vysvětluje zákazníkům. Někteří neakceptují navýšení cen za svozy druhotných surovin, jinde to neumožňuje smlouva. V minulosti se totiž často uzavíraly smlouvy, u nichž změna ceny za svoz druhotných surovin není možná. I v těchto případech však smlouvy měnit musíme, a to i za cenu výpovědi. Jelikož papírny přestaly odebírat některé druhy lisovaného papíru, zajišťujeme možnosti skladování druhotných surovin přes vánoční období. Dočasně jsme zastavili recyklaci PET lahví kvůli snížené poptávce po drceném PET (flakes). V této oblasti jsme již překonali problémy související s drahou korunou vůči euru. Teď však někteří odběratelé přestali odebírat surovinu úplně. Doufáme v oživení tohoto segmentu v lednu, ale ruku do lisu bych za to nedal.

Dopad na systémy obcí

Jak se tyto změny budou projevovat v separovaném sběru druhotných surovin, není ještě jasné. Nelze vyloučit, že se tento segment od18 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

padového hospodářství zadrhne. Na jakou výkupní cenu nebo negativní výkupní cenu musí vytříděný papír, sklo nebo plasty klesnout, aby většina technických služeb již nebyla schopna zajišťovat svoz bez obrovských ztrát? Mám obavy, že tento odhad mnozí ještě neudělali, nebo mají obavy o něm mluvit. Dalším důsledkem krize je samozřejmě omezení produkce u našich zákazníků a potažmo omezení produkce odpadů. Mnohé

patří mezi nejnižší v porovnání s ostatními službami, a že odpadové hospodářství a péče o životní prostředí něco stojí. Tedy že i nadále by měli třídit své odpady. Svozové firmy budou samozřejmě hledat další smysluplné využití pro vytříděné odpady. Je to však dlouhodobější činnost, včetně hledání nových alternativních metod využití takto získaných surovin. Zůstává zde nevyřešená otázka, co s těmi desetitisíci tunami starého papíru a některých plastů, které přes zimu zůstanou na dešti a sněhu a na jaře či v létě budou již zcela nerecyklovatelné. Zde by konečně mělo Ministerstvo životního prostředí uznat, že i energetické využití odpadů je využitím a neklást nekonečné a nesmyslné překážky tomuto způsobu využití odpadů. Jinak uvedené odpady skončí na skládkách, a to přece nechce nikdo. JUDr. Ing. Petr Měchura, výkonný ředitel ČAOH

podniky zastavily výrobu před půlkou prosince a vracejí se ke strojům v druhé polovině ledna. Často však nemají potvrzené lednové objednávky. Krize se netýká pouze automobilového průmyslu a jejich dodavatelů. Sklářský průmysl již byl zasažen dříve. Další na řadě jsou textilky, chemie, ocelářství. Logistika se zadrhla, dopravní firmy propouštějí řidiče.

Co s tím děláme

Opatření v naší firmě jsou například provozní. Vyhledáváme další synergie mezi pobočkami, snažíme se více využívat nočních dálkových převozů, lépe využít techniky. Zákazníci jsou pod tlakem krize ochotnější přistoupit například na večerní nebo i noční odvozy odpadů. Další opatření jsou v maximálním omezení vánočních odměn, omezení stavu zaměstnanců, zrušení smluv pro agenturní zaměstnance, zrušení objednávek techniky na některé projekty. Začátkem ledna budeme zvažovat, jak se postavíme k navyšování mezd. Situace může být taková, že budeme mít spíše starost o zaměstnanost našich lidí, než navýšení mezd. Náš průmysl je silný a odolný. Krize nicméně mění hodnoty podnikání v takové míře, že i zdravé firmy se mohou dostat do potíží. Velké existenční problémy očekávám v příštím roce hlavně u firem zaměřených pouze na některé komodity druhotných surovin, jako papír, kovy atd. Ukazuje se, že odpadářské firmy, které se také zabývají komunálním odpadem, jsou krizi odolnější. Pavel Iványi, předseda představenstva Van Gansewinkel, a. s. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e c i a l

OD17_22

6.1.09

12:47 PM

Page 19

SPECIÁL: KRIZE NA TRHU SUROVIN

Nesmíme připustit demotivaci občanů Současná situace na trhu druhotných surovin je vážná i obvyklá současně. Obvyklá je tím, že pokles cen druhotných surovin je cyklickým jevem, který jsme naposledy absolvovali počátkem této dekády.

V

ážná je proto, že míra i rychlost poklesu cen je velmi vysoká. Rychlost změn a jen obtížné odhadování dalšího vývoje cen navíc vedou ke spekulativnímu chování účastníků trhu, což dále zvyšuje jeho nestabilitu a současně vede kupující k vyčkávání na lepší ceny. To pochopitelně propad trhu dále prohlubuje. Převis nabídky druhotných surovin nad poptávkou má pochopitelně okamžitou příčinu v recesi celosvětové ekonomiky, což je patrné v celém segmentu surovin, druhotných i primárních. Pro srovnání stačí pohlédnout na ceny ropy před půl rokem a dnes. Jejich propad je ještě rychlejší než pokles cen druhotných surovin. Za problémy evropského trhu druhotných surovin je možné vidět hlubší systémové a strukturální příčiny, které ještě nedávno zakrývala konjunktura cen - ještě před půl rokem se trh druhotných surovin pohyboval na svém takřka historickém maximu a obchodníci s druhotnými surovinami měli nevídané zisky.

či výrazně utlumit při zachování souladu s předpisy. Systémová spočívá v tom, že zejména v oblasti komunálního odpadu je celý systém třídění odpadů a jejich další úpravy závislý na občanech. Ti jsou dlouhou dobu vychováváni a motivováni k třídění. Města, obce nemohou jednoduše »zastavit výrobu« tím, že požádají občany, aby třídili jen tři dny v týdnu nebo odešli na mimořádnou dovolenou jako v automobilovém průmyslu. Automobilky zmiňuji proto, že právě ony jsou významným odběratelem řady recyklátů. Bohužel odpadové hospodářství musí produkovat druhotné suroviny v té struktuře, na jakou je nastaveno, a v tom objemu, v jakém občané či živnosti produkují odpad. Produkci těchto surovin nelze omezit a její zastavení by zřejmě znamenalo zastavit ji zcela na dlouhá léta, protože pracně vybudované návyky občanů, ale i živnostníků, by byly ztraceny stejně jako celý komplex vzájemných vazeb mezi městy, odpadáři, úpravci odpadu a recyklátory.

Závislost na asijském trhu

Co dělat v této situaci?

o d p a dy. i h n e d . c z / s p e c i a l

Na první pohled jednoduchým řešením je více peněz do odpadového hospodářství, aby byly vykompenzovány ztráty z prodeje surovin. Pomineme-li fakt, že v nedávné několikaleté konjunktuře řada podniků na odpadech poměrně slušně vydělávala a není tedy důvod spěchat s finanční asistencí po několika týdnech cenového poklesu, je zde závažnější důvod. Jakékoli finanční intervence do odpadů nevyřeší základní problém celého trhu, kterým je prostý fyzický převis nabídky surovin nad poptávkou po nich. Naopak v situaci, kdy ceny primárních surovin padají ještě rychleji než ceny surovin z odpadů, masivní finanční intervence mohou paradoxně způsobit další pokles cen díky podpoře nabídkové strany trhu v situaci, kdy není fyzická poptávka po materiálu. Kromě toho, více peněz do odpadů v konečném důsledku zaplatí občan-spotřebitel, ať už prostřednictvím obecních poplatků za odpady nebo v cenách obalů zboží, které si nakoupí. Omezovat tím či oním způsobem koupěschopnost obyvatel v době recese rozhodně není dobrý nápad.

Stabilizovat systémy

Na městech, obcích a AOS EKO-KOM je společně stabilizovat systém sběru i třídění a zejména nepřipustit demotivaci občanů. Není v moci autorizované obalové společnosti změnit trh, AOS však může být určitým systémovým integrátorem, který trh a celé odpadové hospodářství monitoruje a je schopen operativně řešit problémy související s výpadky trhu, uzavíráním provozů a podobně. V tom je úloha AOS pozitivní i pro neobalové komodity, za které výrobci obalů nenesou odpovědnost (jde například o většinu vytříděného papíru, kterým jsou zejména tiskoviny, pro který AOS může obcím vyhledat možnosti jeho využití, přestože se finančně na jeho řešení podílet nesmí, protože peníze získané za obaly smí ze zákona použít pouze pro obalové odpady).

▲

Zpomalení světové ekonomiky odhalilo dva zásadní problémy evropského úsilí o maximální recyklaci odpadu, což jinými slovy znamená úsilí o maximální produkci druhotných surovin. Prvním problémem je evropská závislost na exportu druhotných surovin do zahraničí, zejména do Asie, která nebyla seriózně brána v úvahu při politickém stanovování cílů recyklace v EU. Druhým problémem je neexistence alternativních metod využití materiálových toků odpadů v situaci, kdy se zpomalí výroba, a tedy výrazně poklesne nejen obchodní, ale i přímo fyzická poptávka po surovině. Zatímco při zpomalení ekonomiky výrobci primární suroviny - surovinový sektor - prostě omezují výrobu stejným tempem jako jeho odběratelé, a tím zachovávají rovnováhu nabídky a poptávky, producenti druhotných suroviny - odpadový sektor - tuto možnost nemají. Tato skutečnost má svou právní i systémovou příčinu. Právní spočívá v tom, že recyklace odpadu, jinými slovy produkce druhotných surovin, je v EU v té či oné míře podle druhu odpadu povinná a nelze ji tedy zastavit

Řešení tedy musí být složitější a musí se na něm podílet všichni přímí i nepřímí účastníci odpadového hospodářství, až po stát a Evropskou komisi. Na odpadových firmách a úpravcích je, aby využili svých rezerv z konjunktury, zefektivnili své provozy, ale hlavně zaměřili se na kvalitu produkované suroviny. Doba, kdy bylo možné prodat nijak neupravenou směs papíru či plastů, je nenávratně pryč. Firmy, které se dlouhodobě zaměřovaly na kvalitní dotřiďování odpadu, mají odbyt i v současné době díky kvalitě své suroviny.

O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 19

OD17_22

6.1.09

12:47 PM

Page 20

SPECIÁL: KRIZE NA TRHU SUROVIN Mezi těmi, kdo se musí na řešení podílet, byl zmíněn také stát a Evropská komise. Oba jsou nepřímými účastníky odpadového hospodářství tím, že právě jejich regulativní intervence na toto hospodářství mají klíčový vliv. Krátkodobě je těžko možné z této strany čekat nějaké systémové řešení, ale přesto by zejména stát měl neprodleně ve zrychleném legislativním režimu odbourat jakékoli bariéry kladené předpisy kterékoli smysluplné formě využití odpadu a opustit tak dlouhodobou úzkou orientaci na mechanickou recyklaci. Krátkodobě by také pomohly fiskální kroky, jakými by mohlo být přeřazení veškerých služeb odpadového hospodářství zejména v komunální oblasti do nižší sazby DPH. Dlouhodobé řešení je zejména v rukou Evropské komise. Je nutné zásadně přehodnotit cíle odpadového hospodářství Evropy. Musíme se rozhodnout, zda chceme evropskou recyklační politiku zakládat na exportu do jiných zemí a zažívat krizi odpadového hospodářství pokaždé, když poklesne čínský import, nebo zda chceme budovat vyvážené odpadové hospodářství, jehož surovinový výstup odpovídá skutečným potřebám evropských výrobních podniků. U nás doma se také musíme rozhodnout, jaké jiné formy využití budeme prosazovat tak, aby v případě poklesu výroby, jaký zažíváme dnes, zastoupily materiálovou recyklaci. A konečně se také musíme zamyslet na celkovou filosofií implementace nové rámcové směrnice a její hierarchie nakládání s odpady. Je totiž nelogické upřednostnit recyklaci v situaci, kdy spotřeba energie na její zajištění je natolik veliká, že díky rostoucím cenám energií je výrobek zcela nerentabilní. Je to nelogické nejen ekonomicky, ale zejména environmentálně, protože naším skutečným cílem by mělo být omezení našeho vlivu na globální životní prostředí. A ten se skládá z materiálové i energetické složky, snižovat jednu za cenu zvyšování druhé nepředstavuje žádný přínos. Proto je nutné se na každý odpadu dívat jako na možný zdroj materiálu i možný zdroj energie a upřednostnit to, co je ve své materiálově-energetické bilanci výhodnější. Taková změna myšlení bohužel současný problém nevyřeší, ale může zabránit jeho stále častějšímu opakování, které bude jinak nutným důsledkem stále se zpřísňujících požadavků na nakládání s odpady v celé Evropě. Ing. Zbyněk Kozel, generální ředitel AOS Eko-kom, a. s. 20 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Mnohé firmy zvažují, zda je třídění rentabilní Vedoucí obchodu druhotnými surovinami společnosti .A.S.A., s. r. o. , Milan Kočí odpověděl na několik otázek, týkajících se stavu trhu se sběrovým papírem. ◆ Jak se dotýká pokles zájmu o starý papír společnosti .A.S.A.? O kolik vám klesl jeho odbyt, jaké jsou důvody? Situace na trhu druhotných surovin je poměrně vážná. Jedním z důvodů je světová finanční krize, v jejímž důsledku dochází k poklesu spotřebitelské poptávky a postupnému snižování výroby v oborech využívajících ke své produkci jako vstup odpadní papír, plasty nebo kov. Výrobci na vzniklou situaci přirozeně reagují tím, že omezují odebírané množství recyklovatelných odpadů, a ty se proto hromadí v papírnách a u dalších zpracovatelů druhotných surovin. Přezásobení se postupně přelévá i do odpadových firem zabývajících se sběrem a zpracováním separovaných odpadů. Tento vývoj trhu se zásadním způsobem promítá do cen recyklovatelného odpadu, které významně klesají. Nejcitelněji se propadají ceny lepenky, smíšeného papíru, plastových fólií a PET lahví. Klesají však také výkupní ceny ostatních druhotných surovin. Největší problém je nyní se smíšeným papírem. Papírny ho do prosince odebíraly za výkupní cenu pohybující se na úrovni 250-400 Kč/t. V současné době se odběr této komodity prakticky zastavil. Ze zahraničního odborného tisku víme, že už i zahraniční papírny poptávají papír za minusové ceny ve výši přibližně 250 Kč/t. Jelikož se už v prosinci u lokálních firem objevily minusové ceny, dá se předpokládat, že se tato situace dotkne i českého trhu a minusové ceny za papír se stanou běžnou realitou. Druhotné suroviny tvořily v minulých letech zhruba 20 % obratu společnosti .A.S.A. Současnou situaci na trhu druhotných surovin nelze nazývat přímo krizí, ale spíše vážnou situací, která se v každém případě dotkne ekonomiky všech odpadových společností. Z důvodu klesajícího zájmu papíren se v průběhu prosince odbyt některých druhů papíru zastavil. Svozové firmy jsou v důsledku současné situace nuceny vyrovnat se s významným snížením tržeb, a s tím souvisejícím poklesem marží, které jsou na nulové až záporné úrovni. Nezanedbatelný je také vliv na motivaci občanů a firem třídit odpad. Trh se nyní díky razantnímu poklesu cen druhotných surovin začíná blížit citlivé hranici, kdy mnohé firmy zvažují, zda je rentabilní zaměstnávat pracov-

níky, kteří se tříděním zabývají. Vzhledem ke skutečnosti, že třídění je pro každou firmu nákladovou položkou, může dojít k ohrožení třídění co do kvality i kvantity. Závažnost situace je patrná také z postoje některých odpadových firem v odvětví, které hodlají v blízké budoucnosti ukončit svoji podnikatelskou činnost. ◆ Jak se to projevuje ve výkupnách? Změnili jste ceny? V současné době vykupují sběrny za minusové ceny nebo již výkup sběrového papíru úplmě zastavily. Důsledkem tohoto vývoje je razantní nárůst množství odpadního papíru v separačních nádobách měst a obcí. ◆ Jak hodnotíte vývoj situace do budoucna? Tento dotaz je spíše určen papírnám. Obecně ale lze říci, že optimisté očekávají zlepšení situace (tj. zvýšení prodeje papíru) v závěru příštího roku, pesimisté až za dva roky. Začátek konjunktury předpokládají papírny kolem roku 2010. Jedním z dopadů je, že největší světové papírny (například v Číně) odkládají investice do nových kapacit až o dva roky. - kce o d p a dy. i h n e d . c z / s p e c i a l

OD17_22

6.1.09

12:47 PM

Page 21

SPECIÁL: KRIZE NA TRHU SUROVIN

Prohlubuje se rozdíl nabídky a poptávky Trh sběrového papíru prožívá v současné době v Česku špatné časy. Nejde však jen o český problém, stejná situace je na celém světě. Příčinou je globální recese, kdy pokles prodeje spotřebních výrobků doprovází i pokles papírenských produktů zejména obalů a obalových materiálů.

J

ednou z hlavních surovin pro výrobu papíru je kromě buničiny vyráběné ze dřeva sběrový papír. Zhruba 50 % papíru se vyrobí ze sběrového papíru. Pokles výroby papíru znamená tedy i pokles spotřeby sběrového papíru, přičemž tento pokles je rychlejší než reakce ve snižování sběru odpadového papíru. Tím dochází k dočasnému přebytku sběrového papíru, který se ale postupně snižuje ve vazbě na omezování zdrojů použitého papíru pro sběr. Do jednotlivých tržních oblastí v této době zasahuje negativně i to, zda se jedná o exportní nebo importní trh. Z Evropy se ročně exportuje více než 10 milionů tun sběrového papíru, převážně do Číny. Je to téměř 20 % v porovnání se samotnou spotřebou.

Česko je exportní země

Již několik měsíců byl export sběrového papíru z Evropy výrazně snížen, a tím došlo k prohloubení rozdílu nabídky a poptávky. Česko se stalo z pohledu Evropy v posledních letech výrazně exportní zemí. Export sběrového papíru dle jednotlivých skupin z Česka v letech 2005, 2007 a očekávání 2009 je znázorněn v tab. 1. K významnému nárůstu došlo především v kategorii starých novin a časopisů. Hlavním důvodem je zastavení dvou papírenských strojů v roce 2008, a to stroje na výrobu novinového papíru ve Štětí a stroje na výrobu skládačkové lepenky v Bělé pod Bezdězem. Na těchto strojích se recyklovalo více než 100 tisíc tun sběrového papíru. Zastavení několika papírenských strojů a žádné nové investice posunuly Česko do ka-

tegorie exportních zemí s exportem více než 50 % sebraného odpadového papíru. V Česku se za rok 2007 sebralo celkem 700 tisíc tun a recyklovalo 465 tisíc tun. V roce 2009 lze sice očekávat stagnaci sběru, ale dojde ke snížení spotřeby na zhruba 360 tisíc tun. To znamená, že se musí exportovat více než 350 tisíc tun. A toto je současný problém českého trhu. Poptávka z okolních států se výrazně snížila, i když ne ve všech druzích. Akceptovatelná situace z pohledu exportu je v poptávce po starých novinách a časopisech a jejich směsích. Zatím se daří většinu tohoto druhu materiálu prodat. Naopak export hnědých tříd (smíšený papír a lepenka) poklesl významněji a nelze předpokládat do konce roku a v lednu podstatnější zlepšení. Většina lepenky sebrané v Česku se recykluje v českých papírnách, které zatím omezují nákup (kromě vánočních svátků) v menší míře, takže částečný odběr je zajištěn. Se snižující poptávkou se postupně snižuje i sběr. Český trh má své specifikum v takzvaných výkupnách, kde při běžné situaci na trhu občané dostanou za sběrový papír zaplaceno. V současné době výkupní cena ve většině druzích papíru je nulová, takže tento způsob sběru se omezuje na minimum. Z grafů 1 a 2 je vidět, že výkupny zaujímají důležitou část sběru.

Snižují se ceny

Při současném omezování tohoto typu sběru, ať uzavřením výkupny nebo snížením výkupních cen, lidé v lepším případě dávají odpadový papír do veřejného kontejnerového sběru

Graf 1 Struktura zdrojů pro »hnědé druhy« papíru (smíšený papír a lepenka) v roce 2007

Graf 2 Struktura zdrojů pro De-ink druhy (noviny, časopisy a bílé druhy) v roce 2007

Odpad z výroby 15 %

Separovaný sběr 29 %

Separovaný sběr 16 % Školy 1 % Výkupny 10 %

o d p a dy. i h n e d . c z / s p e c i a l

Obchodní domy 58 %

Školy 8 % Výkupny 21 %

Tiskárny a neprodaný tisk 42 %

Tab. 1 Export sběrového papíru z Česka Druh/rok 2005 2007 Předpoklad (tisíc tun) 2009 Suma 202 274 352 Smíšený papír 65 85 102 Lepenky 17 38 48 Noviny, časopisy 107 132 182 Bílé papíry 13 19 20

nebo do obecních i privátních sběrných dvorů. Podobná situace je i ve školním sběru, kdy školy si v běžných dobách touto formou přivydělávají na své aktivity a navíc je to přirozená forma výchovy dětí. I tady se školní aktivity omezují a více papíru skončí v obecních kontejnerech. Zcela jistě dochází ke snížení sběru obecně ale také se mění struktura sběru ve vazbě na aktuální poptávku. Současně dochází i ke zhoršení kvality sběrového papíru a nezbytnosti více třídit tak, aby se vyhovělo požadavkům papíren na tuto druhotnou surovinu. Pro všechny účastníky trhu sběru papíru od občana, který sběrový papír přinese do výkupny nebo odloží v kontejneru na papír, přes obce, svozové a třídicí společnosti, producenty průmyslových papírových odpadů jako obchody, supermarkety a tiskárny, sběrače jako školy, odpadové organizace až po papírny, kde se sběrový papír recykluje - je podstatné razantní snížení cen sběrového papíru. Tento dříve velmi lukrativní byznys prožívá zlé časy, ale vzhledem k obecné situaci tady není mnoho odlišností oproti ostatnímu podnikání. Specifikum je v tom, že sběrový papír se po nějakou dobu bude kumulovat ve vysokých zásobách a část odpadového papíru bude končit ve směsném odpadu a tento pak na skládkách nebo ve spalovnách. Na druhou stranu bývá obvyklé, že po překonání recese dojde k opačnému procesu, tj. dočasnému nedostatku sběrového papíru a rychlému pohybu hodnoty sběrového papíru směrem nahoru. Toto se postupně stabilizuje tak rychle, jak se podaří obnovit sběrové aktivity. V době sepsání tohoto článku (polovina prosince 2008, pozn. red.) se objevují první informace, že asijský, především čínský trh postupně obnovuje import jak z Evropy, tak i Ameriky. Jak rychle a v jakém množství není ještě jasné a nelze to jednoduše předpovědět. Trh sběrového papíru je unikátní a o jeho vývoji rozhoduje mnoho faktorů. Současná recese je ale natolik dominantní, že i obnovení trhu sběrového papíru je závislé na vývoji recese, což je ale již úplně jiná otázka pro jiné experty. Jaroslav Tymich, Ředitel Euro Waste, a. s. O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 21

OD17_22

6.1.09

12:47 PM

Page 22

SPECIÁL: KRIZE NA TRHU SUROVIN

Náklady na zpracování plastů se dostávají nad hranici rentability Zpracovatelé odpadních plastů rovněž pociťují problémy spojené s ochabujícím trhem. Jednatel společnosti KAMAplast, s. r. o., Otakar Zajíček odpověděl na několik otázek. ◆ Pociťujete zhoršující se situaci na trhu s odpadními plasty, jak se to projevuje? Zhoršující situaci pociťujeme velice zřetelně. Před dvěma měsíci se cena primárních, tedy originálních plastů pohybovala na světovém trhu kolem 1300 eur/tunu. Současná cena je na úrovni 500-600 eur/tunu. Z této ceny se odvíjí i cena recyklátů, regranulátů. V současné době leží na hranici 350 eur/tunu. Ovšem náklady na přepracování činí v průměru 300 eur/tunu. Díky značnému přebytku originálních plastů na trhu regranuláty téměř nikdo nekupuje. Pryč jsou doby, kdy i za odpady určené k recyklaci naše společnost (a nejen naše) platila i 10 Kč/kg. Za vytříděné lahve z komunálního odpadu jsme platili i 7 Kč/kg. Současná situace je důsledkem značného množství překupníků, kteří běžně drží v ruce živnostenský list opravňující k nakládání s odpady. Nemají žádnou technologii a nepotřebují podle platné legislativy souhlasné stanovisko KÚ ŽP pro technologický postup a linku na zpracování odpadů. Ti pak »šponují«, ceny podle situace na trhu a využívají toho, že

recyklační firma musí materiály kupovat, aby naplnila své kapacity. Dalším důvodem je export odpadních plastů do Číny, kam se do kontejnerů nakládal kdejaký plastový odpad, mokrý, špinavý a hlavně za vysoké peníze. Zahraniční obchodníci platili v hotovosti při nakládce, v mnoha případech na nižší fakturu z důvodu cla apod. Nyní firmy omezují a mnohdy zastavují výrobu, primárního materiálu je nadbytek, a na trhu je značné množství plastového odpadu i vzhledem k omezení vývozu do Číny. Ovšem materiál je značně znečištěný, mokrý, a proto náklady na jeho využití (myslím tím energetické, při současně stále se zvyšující ceně) se dostávají nad hranici rentability provozu recyklace. Při odbytových potížích s recykláty a jejich ceny je to pro zpracovatele téměř smrtelné. ◆ Jaký předpokládáte vývoj v nejbližších měsících? Z uvedených důvodů se začíná hromadit mnoho plastů. Naučili jsme se třídit odpady,

»Naučili jsme se třídit odpady, ale recyklační firmy snižují svoji produkci a odběr,« říká Otakar Zajíček 22 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

ale recyklační firmy snižují svoji produkci a odběr. Mnohdy přijede svozové vozidlo a již vytříděný odpad, jako je plast, papír a sklo, skončí na korbě náklaďáku a je odvezen na skládku. Přestanou-li v třídění lidé spolupracovat, začnou se hromadit plasty na skládkách. Dopad na životní prostředí a šetření v těžbě surovin snad není potřeba dále komentovat. Obávám se, že díky světové krizi zůstanou odpady na pokraji zájmů. Nikdo v současnosti neví, kdy se situace zastaví a obrátí k lepšímu. Vše je ovlivněno cenou ropy. Proč byla cena 160 dolarů za barel a nyní leží na hranici 40 USD, kdy se opět zvedne, proč tomu tak je a jak dlouho to bude trvat – na to neumí odpovědět mnozí analytici. Zprávy o cenách plastů, recyklátů a odpadních plastů napovídají, že tato situace bude trvat po celý příští rok, minimálně do konce 1. pololetí. ◆ Máte představu, jak nastalou situaci řešit, respektive zmírnit? Náš stát, Ministerstvo životního prostředí a další instituce mají plnou pusu informací o podpoře státu, pomoci v odpadovém hospodářství. Proč je situace, o které se všeobecně ví, taková, nechť odpoví zodpovědné osoby. Peníze, které se rozdělují pro obce přes Eko-kom, se nedostanou do konečného zpracování odpadů, ale mnohdy končí u svozových firem a obcí. Největší zátěž je však v energetické náročnosti recyklace a tam peníze, resp. podpora nesměřuje! Pomoc státu vidím v například v »,zelené elektřině«, tedy snížené sazbě za elektřinu potřebnou k recyklaci. Pomohly by i daňové prázdniny recyklačních firem, podpora mzdových nákladů, respektive pomoc při platbách povinných odvodů SZ a ZP, při odpisech technologií a budov apod. Mnozí budou namítat, že jde o soukromé subjekty. Ale pozor, pokud se jedná o ochranu ŽP, snížení těžby neobnovitelných surovin nebo vyřešení otázky dalšího využití odpadů, pak to není úkol pro soukromé subjekty. Je to úkol pro stát, aby pomohl. Ve světě se za recyklaci odpadů platí poplatky. Ten, kdo potřebuje vyprodukovaný odpad zlikvidovat, zvláště pak recyklovat, musí za odpad zaplatit. Nemůže jej jen tak odložit na skládku. Na to dohlíží stát a patřičnou legislativou upravuje vztahy a ekonomiku ve vztahu k ochraně životního prostředí. - jhm – o d p a dy. i h n e d . c z / s p e c i a l

6.1.09

1:15 PM

Page 1

OD-000380

OD23

OD24_25

6.1.09

1:22 PM

Page 24

FINANCE

Registrace starých aut je zatížena poplatkem Od prvního ledna 2009 nabyla účinnosti novela zákona o odpadech (č. 383/2008 Sb., zejména v § 37 e), která stanovuje recyklační poplatek při prodeji ojetých vozů. Jeho výše závisí na tom, jakou emisní normu auto splňuje. Účinnost novely zákona je od prvního ledna tohoto roku.

N

oví majitelé ojetých vozidel, která nesplňují ani emisní normu EURO 3, budou muset zaplatit poplatek. Z něho bude Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) přispívat na ekologickou likvidaci autovraků. Výši poplatku zákon stanovuje od tří do deseti tisíc korun podle plnění příslušné emisní normy. Vozů, které splňují alespoň normu EURO 3, se tento poplatek netýká. Podle Sdružení automobilového průmyslu se poplatek dotkne zhruba třetiny vozů u nás. Z celkového počtu 4,4 milionu vozů v Česku je třetina, tedy 1,45 milionu aut starších 15 let, a neplní tedy žádnou emisní normu Euro. Jejich majitelé proto při prvním převodu po 1. lednu zaplatí poplatek 10 000 korun. Dalších 1,1 milionu aut s průměrným věkem deset až

15 let plní jen emisní normy Euro 1 nebo Euro 2 (poplatek 5000 respektive 3000 korun). Důvodem k zavedení poplatků jsou negativní dopady starších vozů na životní prostředí. Čím starší vůz, tím více znečištění vypouští z výfuku do ovzduší. A zároveň čím starší auto, tím náročnější, složitější a dražší je jeho rozebrání a ekologická likvidace. Původních majitelů vozů se novela nijak nedotkne. Opatření v novele zákona směřuje k tomu, aby potencionální kupci starších vozidel, neplnících alespoň emisní normu EURO 3, svůj záměr přehodnotili a koupili si raději vozidlo novější, šetrnější k životnímu prostředí. Podle zákona o odpadech z roku 2001 měli dovozci aut platit za každý vůz 5000 korun jako příspěvek k jejich budoucí ekologické likvi-

Jakou normu splňuje vaše auto? Všechny nově prodané vozy v Evropské unii musí plnit emisní normy EURO. Normy EURO označují platné emisní limity výfukových zplodin silničních motorových vozidel. Cílem je postupné snižování obsahu oxidů dusíku, nespálených uhlovodíků, oxidu uhelnatého a pevných částic v emisích. Jako první byla v roce 1992 zavedena norma EURO 1. Od té doby vstoupily v platnost normy EURO 2 (1996), EURO 3 (2000), EURO 4 (2005) a od 1. září 2009 začne platit limit EURO 5. Orientačně tak může majiteli sloužit k přehledu plnění norem EURO jejich vozidel rok výroby vozu. Hodnota emisí (úrovně EURO) se dokládá zápisem v osvědčení o registraci vozidla. Při jeho stanovování mohou v principu nastat tři situace: 1) V osvědčení o registraci vozidla (technickém průkazu) je uvedena přímo mezní hodnota emisí, např. EURO 2. V tomto případě výše poplatku přímo koresponduje s tímto údajem. 2) V osvědčení o registraci vozidla (technickém průkazu) není uvedena přímo mezní hodnota emisí, např. EURO 2, je však uveden konkrétní emisní předpis EHK/OSN (např. 83.01C) či emisní směrnice EHS/ES (např. 94/12). V tomto případě se nejdříve určí, které mezní hodnotě emisí (EURO) daný předpis či směrnice odpovídají a z tohoto se stanový vlastní výše poplatku. 3) V osvědčení o registraci vozidla (technickém průkazu) není uvedena přímo mezní hodnota emisí, např. EURO 2, ani konkrétní emisní předpis EHK/OSN (např. 83.01C) či emisní směrnice EHS/ES (např. 94/12). V tomto případě se vychází z předpokladu, že vozidlo neplní ani nejnižší mezní hodnotu emisí – EURO 1 – a tudíž tomu odpovídá výše poplatku 10 000 Kč. Tab: Druh vozidla Vozidlo nesplňuje vůbec žádnou emisní normu EURO Vozidlo plní normu EURO 1 Vozidlo plní normu EURO 2 Vozidlo plní normu EURO 3 (platná od roku 2000) normu EURO 4 (platná od roku 2005) normu EURO 5 (teprve vejde v platnost) 24 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Výše poplatku za registraci 10 000 Kč 5000 Kč 3000 Kč 0 0 0

daci. Recyklační poplatek byl vztažen pouze na dovážená vozidla a měl zabránit dovozu technicky nevyhovujících vozidel na naše území. Podle Antonína Šípka, ředitele Sdružení automobilového průmyslu, však tento poplatek nikdo nevybíral, protože ministerstvo životního prostředí nevydalo prováděcí vyhlášku. Poplatek by totiž fungoval jako clo a bránil volnému obchodu, takže byl v rozporu s platnou legislativou EU. Novela proto na doporučení EU vztáhla poplatek na registraci všech ojetých vozidel, nikoli jen na dovážených. Poplatek se za každý automobil platí pouze jednou. U dovezeného vozidla jej zaplatí jeho nový majitel při první registraci svého vozu do registru silničních vozidel ČR. Pokud již bylo vozidlo v ČR registrováno, zaplatí tento poplatek při první přeregistraci jeho nový majitel. Poplatek se týká pouze vozidel kategorie M1 nebo N1, tedy osobních a lehkých užitkových vozidel do 3,5 t. Nevztahuje se na motocykly, ani na veterány a sportovní speciály, které se zapisují do historických a sportovních vozidel. Výše poplatku se odvíjí od emisní normy EURO, kterou dané vozidlo splňuje (viz tab. 1). EURO normu, do které jejich vozidlo spadá, najdou majitelé v osvědčení o registraci vozidla (velký technický průkaz). Zde může být buď přímo uvedena mezní hodnota emisí např. EURO 2, nebo je uveden konkrétní emisní předpis EHK/OSN (např. 83.01C) či emisní směrnice EHS/ES (např. 94/12). V tomto případě se nejdříve určí, které mezní hodnotě emisí (EURO) daný předpis či směrnice odpovídají a z tohoto se stanoví vlastní výše poplatku. Tabulku převodu příslušných předpisů EHK/OSN a směrnic EHS/ES poskytne Ministerstvo dopravy, které je gestorem těchto nařízení. Automobilová doprava je vedle vytápění domácností hnědým uhlím největším viníkem zhoršující se kvality českého ovzduší, především v emisích pevných částic (PM2,5 a PM10). V ČR pokračuje nárůst výkonů automobilové dopravy, zejména individuální. Výkony nákladní silniční dopravy sice meziročně stagnují, ale emise z nákladní dopravy stouply od roku 1990 na dvouapůlnásobek. Narůstá i počet registrovaných osobních (o 4,2 % v roce 2007 oproti roku 2006) i nákladních aut (o 14,2 % ve stejném období). Doprava se podílí na emisích pevných částic společně s otěry pneumatik a sekundárním znečištěním (víření již emitovaného znečištění) 34 %, u emisí CO 46 %, NOx 34 % a skleníkových plynů 13 %. Doprava je zásadní příčinou nepříznivého vývoje celkových emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší přízemním ozonem. Zdroj: MŽP o d p a dy. i h n e d . c z / f i n a n c e

OD24_25

6.1.09

1:22 PM

Page 25

FINANCE

Dopady novely na odstranění autovraků Z

Stará auta se stala kvůli poplatku za převod neprodejnými

Peníze půjdou nejspíš do Národních programů P

schopni predikovat objem finančních prostředků, které tímto získáme. Poplatky jsou ze 100 % příjmem SFŽP ČR, vybírá a odvádí je příslušný obecní úřad s rozšířenou působností k poslednímu dni následujícího měsíce ode dne vybrání na číslo účtu SFŽP. Poplatek při přeregistraci v normě EURO 2 je 3000 Kč, v normě EURO 1 je 5000 Kč a u vozidel bez emisní normy je stanoven na 10 000 Kč.

◆ Jak bude s těmito finančními prostředky naloženo? Podle zákona to má být podpora ekologické likvidace autovraků. To zatím není zcela přesně určeno vzhledem k tomu, že nevíme, kolik peněz bude k dispozici. Peníze z těchto poplatků budou na odděleném účtu. Pravděpodobně budou využity na grantové programy v rámci Národních programů, které se budou týkat likvidace autovraků. - jhm -

OD-000388

oplatek, který budou muset zaplatit noví majitelé ojetých vozidel nesplňujících ani emisní normu EURO 3, bude příjmem Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Ten by z něj měl přispívat na ekologickou likvidaci autovraků. Zeptali jsme se tiskové mluvčí SFŽP Lenky Brandtové. ◆ Jaký objem finančních prostředků jako příjmu z poplatků zhruba očekáváte? Bohužel nemohu sdělit konkrétní částku, ta je totiž závislá na mnoha okolnostech (např. počet dovezených aut nesplňujících alespoň normu EURO 3, počet přeregistrování, či vyřazení starých aut z provozu apod.). Z celkového počtu 4,4 milionů vozů v ČR je třetina, tedy 1,45 milionu aut starších 15 let a neplní tedy žádnou emisní normu EURO. Dalších 1,1 milionu aut s průměrným věkem 10-15 let plní jen emisní normy EURO 1 nebo EURO 2. První poplatky dorazí na náš účet na konci února, tzn. že do poloviny roku 2009 nejsme

avedení poplatků při registraci ojetého vozu vyvolává logickou reakci: lidi se při koupi ojetého vozu rozmýšlejí, zda není výhodné si pořídit dražší, ale s doloženou »lepší normou« EURO. Mračna se stahují také nad bývalými domácími miláčky, které mají lidé zaparkovány v garážích. Pokud nejde přímo o veterána, je jejich cena mizivá, možná i nižší než poplatek při registraci. Logickým důsledkem je snaha se starých aut zbavit – ovšem s nutným dokladem o ekologické likvidaci, bez něhož už vozidlo nejde vyřadit z provozu. Trend potvrzuje ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek: »Klesne dovoz nejstarších ojetin a lidé vyřadí více starých aut z provozu. Stará auta se stanou prakticky neprodejná,« uvedl. Jan Ptáček z Kovošrotu Kladno, a. s., potvrzuje: »Během listopadu a prosince 2008 se počet autovraků od fyzických i právnických osob zvýšil zhruba o 80 %. Předpokládám, že kdo bude potřebovat, ten své staré vozidlo odevzdá do konce roku. Potom tato vlna postupně opadne.« Novela zákona o odpadech jistě přispěla k odstranění velkého množství starých automobilů z provozu. Koncem prosince byl nápor v tomto ohledu enormní. Jaký bude další vývoj, ukáže čas. Nicméně Jan Ptáček nevěří, že se tristní situace kolem likvidace autovraků zlepší: » Novela problém autovraků nevyřeší, jelikož se k němu nepřistupuje komplexně. Například chybí prováděcí vyhláška a na provedení změn je poměrně málo času.« - jhm –

o d p a dy. i h n e d . c z / f i n a n c e

O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 25

OD26_27

6.1.09

1:02 PM

Page 26

SERVIS

Uhlíkový rezervoár v Amazonii Nedlouho po podpisu Kjótského protokolu na podzim roku 1998 se společnost Peugeot s podporou francouzského Národního lesnického úřadu (ONF) rozhodla podpořit rozsáhlý projekt zalesňování v Amazonii.

Z

ákladním posláním projektu je boj proti skleníkovému efektu: díky zalesnění dochází k navázání atmosférického uhlíku ve dřevě procesem fotosyntézy. Deset let po svém zahájení bylo dva tisíce hektarů bývalých pastvin úspěšně zalesněno více než 2 miliony stromů padesáti místních druhů. Uložení CO2 během projektu je předmětem ročního sledování podle mezinárodně uznávané metodologie (metoda GIEC/IPCC, mezivládního panelu pro změny klimatu).

Reálný podíl motorových vozů

Automobilismus, stejně jako většina činností využívajících spalování pevných paliv, má svůj podíl na vzniku přídavného skleníkového efektu. Automobilka Peugeot v materiálech projektu uvádí údaje, které zcela nezapadají do běžného mediálního obrazu. Podíl automobilů na skleníkovém efektu je však podle nich o mnoho menší, než jaký mu je obvykle připisován. WRI (World Resource Institute), jedna z nejdůležitějších a nejuznávanějších světových institucí v oblasti životního prostře-

dí, odhaduje ve svých nejnovějších statistikách podíl přepravy (všechny druhy přepravy dohromady) na emisích CO2 vytvořených ročně lidmi na 12 %. Na základě tohoto odhadu si mohou automobily přičíst odpovědnost za zhruba 8 až 9 % celkových emisí mimo přírodní cyklus. WRI mimo jiné odhaduje, že 25 % emisí vzniká vlivem průmyslu (se všemi jeho komponenty) a 18 % v důsledku takzvaných »land use changes« (změnám ve využívání půdy), na kterých má odlesňování téměř 95% podíl. Tento poslední zdroj tak ve skutečnosti odpovídá za dvakrát tolik emisí než automobilový průmysl. Všechny lesy jsou rezervoáry uhlíku. Když se les rozrůstá, zásoba uhlíku v biomase se zvětšuje. Lidské činnosti vedoucí ke změně užívání půdy, tj. odlesňování, požáry, těžba bez nového vysazování, dlouhodobě neudržitelné hospodaření však tyto zásoby dramaticky snižují, a mohou tak za přibližně 20 % emisí skleníkových plynů na světě. Naopak zalesňování umožňuje zvyšovat kapacitu vázání CO2 v pozemských ekosysté-

Pohled zvenčí Z ajímavý projekt ukládání uhlíku v Amazonii dokázal za deset let uložit přes padesát tisíc tun CO2. Je to hodně, nebo málo? V závodě TPCA nedaleko Kolína se vyrobí letos kolem 300 tisíc automobilů, z toho jednu třetinu představují vozy Peugeot. Podle údajů automobilky emise do ovzduší při výrobě průměrného auta představují 201,9 kilogramy CO2. Do této hodnoty je započítána spotřeba zemního plynu, spotřeba elektrické energie, spotřeba benzinu a nafty u služebních vozidel, technologického plynu na svařovně, spotřeba benzinu a nafty v procesu výroby automobilů a spotřeba benzinu a nafty při testování vozidel. Jestliže se v této automobilce vyrobí ročně kolem 100 tisíc vozů Peugeot, pak celkové emise z jejich výroby dosáhnou přibližně dvacet tisíc tun CO2. Projekt zalesňování dokázal za deset let navázat 51 tisíc tun CO2. Podle analýzy životního cyklu vozu Volkswagen Golf A4, jejíž data uveřejnil časopis Ekolist, se celkové emise během života tohoto automobilu odhadují na 29 732 kg CO2. Vel-

26 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

mi přibližně se dá odhadnout, že u moderních vozů mohou být tyto emise podobné. Při výrobě 100 tisíc vozů Peugeot na našem území by pak vyšlo, že během své výroby a zejména provozu vyprodukují téměř tři miliony tun tun CO2 (nezapomínejme, že jde o číslo spekulativní a velmi nepřesné, nicméně pro ilustraci je snad dostačující). Z uvedených orientačních dat plyne několik závěrů: ◆ Výroba automobilů má oproti jejich provozu zanedbatelný vliv na produkci skleníkových plynů. ◆ Projekty zalesňování jsou velmi chvályhodné zejména z hlediska sociálního (práce pro místní komunitu) a z hlediska biodiverzity (podpora a výsadby místních druhů). Jako možnost vyrovnání produkce skleníkových plynů jsou však poněkud marginální. ◆ Cestou k omezení vlivu automobilismu na životní prostředí je buď omezení počtu aut nebo razantní omezení jejich produkce skleníkových plynů. Jarmila Šťastná

mech. Když se zalesňuje holá zemědělská půda, les absorbuje uhlík během fáze svého růstu, v dospělosti se pak stabilizuje a uskladněné množství uhlíku na hektar je samozřejmě mnohem vyšší než před vysázením.

Fazenda São Nicolau

Na jaře roku 1999 získala organizace ONF Brazílie do svého vlastnictví pozemek Fazenda Sčo Nicolau o velikosti 10 000 ha, který se rozkládá na pravém břehu Rio Juruena. V té době se pozemek skládal ze 7000 hektarů přirozeného lesa, z toho 1500 ha poříčních lesů velké ekologické hodnoty, 2000 hektarů pastvin a 1000 hektarů cappoeiry, říční zalesněné vysoce zdevastované zóny s četným zastoupením palem. Úkolem projektu bylo zalesňovat s využitím původních druhů, což je náročný úkol. Tyto druhy se obvykle vyvíjejí ve skrytu lesa, ve stinném a vlhkém prostředí. Mezi využívanými druhy byly ty, které rostou nejrychleji do výšky a do šířky, jako jsou figueira (Ficus maxima) a paineira (Chorysia speciosa) , dále co nejodolnější druhy: aroeira (Astronium sp.), jejíž míra přežití je okolo 95 % po pěti letech nebo takové druhy, které při stejném průměru uskladňují nejvíce CO2: Ipê (Tabebuia sp.). Lesní školka, zřízená speciálně pro tento projekt, umožnila produkci více než 500 000 sazenic za rok. V současné době zde funguje pro příležitostné potřeby dosazovaní s produkční kapacitou 70 000 sazenic. Hlavním cílem prací při výsadbě se brzy stala regulace travin. Bývalé pastviny, na kterých probíhá výsadba, jsou totiž tvořeny velmi agresivními bylinami, které v době hospodaření bývalého vlastníka pozemku měly zajistit maximální objem píce pro dobytek.

Uhlíková bilance

Uhlíková bilance projektu umožňuje odhadnout množství skutečně navázaného uhlíku. Je to rozdíl mezi množstvím uhlíku uskladněným podle »scénáře projektu« a množstvím uloženým podle »referenčního scénáře«, který zachycuje situaci, pokud by k realizaci projektu nedošlo. V obou scénářích bilance započítává uskladňování CO2 v různých oddílech (v biomase, ale také v půdě, kořenech, humusu...), a emise CO2 (dobytek, rozklad humusu, požáry, atd.). Nakonec se zvažují i možné »úniky« CO2 například při přemístění dobytka na jiné lokality a s tím spojené vypalování na jiných/externích pozemcích. Výsledek výpočtu o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

OD26_27

6.1.09

1:02 PM

Page 27

SERVIS

Biotopy Amazonie jsou ohroženy kácením

hodnotí efektivitu zalesňování a více méně odpovídá reálnému přínosu projektu v souvislosti s navázáním CO2. Vzhledem ke složitosti výpočtů lze pochopit, že se bilance uhlíku nevypracovává každoročně. První kompletní bilance uhlíku byla vypracována v roce 2003, druhá v roce 2008. Množství uhlíku přítomného v jednotlivých zónách je měřeno laboratorně. Pro tento účel byly v roce 2003 a poté v roce 2008 v terénu odebrány, usušeny a v laboratoři různými metodami analyzovány vzorky živého dřeva, listů, kořenů, ale také mrtvého dřeva, humusu,

trávy a půdy. Kompletní projektová bilance uhlíku bude vypracována v roce 2013. Při každém hodnocení se používá oficiální metodologie IPCC . Z analýz vyplynulo, že za deset let existence projektu bylo uloženo 53 000 t CO2 na 1742 hektarech výsadbové plochy, což představuje 5,1 t CO2 na hektar ročně. Uložené množství je v rozmezí 2 až 12 tun CO2/ha/rok podle parcely, způsobu výsadby (odstup) a vysázeného druhu. CO2 je absorbován listy stromů a uložen v listech, větvích, kmeni a kořenech díky mechanismu fotosyntézy. Emise spojené

Školka, kde se pěstují semenáčky místních dřevin

Vyhodnocování přírůstků dřevní hmoty

s použitím paliv byly na druhé straně odhadnuty na 2000 t CO2 od začátku projektu. Bilance uhlíku je tedy 51 000 t navázaného CO2 (53 000 t CO2 – 2000 t CO2 ). Tato bilance nezahrnuje uskladnění uhlíku v mrtvém dřevě, humusu a půdě, pro které bude výsledek znám až po skončení laboratorních analýz roku 2008. Kapacita uložení CO2 se mění podle druhu dřeviny. Je spojena zejména s mírou přežití sazenic a s ročním nárůstem průměru kmene, ale také s dalšími parametry (tvar kmene, hustota dřeva).

Ukládání uhlíku a monitorování

Další etapa projektu spočívá v uznání kvality této metodologie a výsledků měření. Projekt chce získat značku kvality Voluntary Carbon Standard (VCS), aktuálně nejpřísnější a nejvyspělejší standard pro projekty mimo standard MDP (mechanismus čistého rozvoje Kjótského protokolu). Zpravidla je obdržení VCS cílem projektů, které chtějí zhodnotit emisní kredity získané zalesňováním. V případě Uhlíkového rezervoáru Peugeot/ONF není hlavním cílem prodat kredity, ale demonstrovat spolehlivost monitorování ukládání uhlíku. Nicméně, pokud budou kredity prodány, bude to ve prospěch projektu: provozní náklady, výzkumné činnosti a činnosti podporující lokální rozvoj. Tato úvaha je právě aktuální; uvést na trh kredity ve prospěch projektu by totiž pomohlo dokázat ekonomickou životaschopnost projektů tohoto typu a tak podpořit jejich reprodukci. – kce –

Graf měsíce Akceptované žádosti v první vlně OPŽP V první výzvě operačního programu Životní prostředí mohla města, obce a jejich sdružení žádat o podporu na projekty sběrných dvorů, kompostáren a rekultivací starých skládek. Stavební společnosti mohly žádat o podporu na nákup drtičů a třídičů stavebního odpadu, a společnosti nakládající s odpady o nákup a modernizaci technologií pro nakládání s odpady. V prioritní ose 4.1. Zkvalitnění nakládání s odpady bylo nakonec akceptováno 147 žádostí v celkové hodnotě téměř 32 mil. Kč.

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

Celková podpora

312,3

XXX,X Průměrná dotace na jednu akci (tis. Kč)

149,4 201,7 31,02 Sběrné dvory

Systémy odděleného sběru

42,4 Ostatní zařízení

Rekultivace Kombinace skládek

O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 27

OD28_29

6.1.09

1:04 PM

Page 28

SERVIS

Povinnosti firem v podnikové ekologii Ne každý je nebo chce být odborníkem na problematiku podnikové ekologie. Každé firmy, podnikatele nebo odpovědného pracovníka se však některé povinnosti týkají.

P

ublikace »Povinnosti firem v podnikové ekologii« pomůže každému zjistit, které povinnosti se jeho firmy týkají, a zároveň nabídne základní řešení. Kniha zahrnuje všechny hlavní oblasti podnikové ekologie: chemické látky a přípravky, prevence závažných havárií, odpady, využívání a ochrana vod, ochrana ovzduší, integrovaná prevence a obaly. V publikaci je pro každou oblast přehled povinností s uvedením příslušných paragrafů a prováděcích právních předpisů, rozbor jednotlivých povinností, dotazníky pro snadné určení povinností, které se vztahují na konkrétní firmu, a další informace Například v kapitole »Nakládání s odpady« je zařazen přehled platných právních norem (včetně prováděcích předpisů), definic a základních pojmů. V tabulce je uveden přehled základních povinností s přesným odkazem na paragraf zákona či vyhlášky, který tuto povinnost upravuje. Tyto povinnosti jsou dále rozvedeny podrobněji, včetně vysvětlujícího komentáře (například podrobný návod, jak zařazovat odpady podle Katalogu odpadů, ne-

NOVÁ KNIHA bo zařazování do kategorie nebezpečný). Takto okomentováno, včetně definice a odkazu na právní normu, je 36 základních povinností v oblasti odpadového hospodářství. Následuje dotazník, který umožňuje rychlý výběr povinností, které se vztahují na firmu podle rozsahu nakládání s odpady, opět jsou zařazeny odkazy na konkrétní komentáře a vysvětlení. Publikace obsahuje také kompletní Katalog odpadů a seznam nebezpečných vlastností odpadů včetně značení. Na publikaci navazuje internetový doplněk Průvodce podnikovou ekologií (eBook), který představuje aktivní a vysoce efektivní řešení problematiky environmentální legislativy v oblasti právních požadavků. Průvodce je koncipován tak, že uživatel může využívat aktivní přehledy povinností, podrobné články s jednotlivými komentovanými povinnostmi, nebo využít efektivní způsob a prostřednictvím výběrových dotazníků si na základě roz-

sahu vlastních činností vyfiltrovat a sestavit pouze ty povinnosti, které se ho přímo týkají. eBook zahrnuje všechny hlavní oblasti podnikové ekologie (chemické látky a přípravky, prevence závažných havárií, odpady, využívání a ochrana vod, ochrana ovzduší, integrovaná prevence, obaly) a umožňuje revoluční a jednoduché sestavení vlastní publikace nebo vlastního registru podle konkrétních činností a potřeb. Kombinace tištěné publikace s internetovou aplikací je vysoce efektivní a užitečnou pomůckou pro každého podnikového ekologa, který chce mít přehled o všem, co se týká jeho povinností. Povinnosti firem v podnikové ekologii, Ing. Zdeněk Fildán, vydalo nakladatelství ENVI GROUP, 2008, doporučená cena tištěné publikace 350 Kč. Publikaci distribuuje společnost EDUCA, případně ji lze objednat na www.envigroup.cz

Servisní rubrika TC AV ČR T ato rubrika je připravována ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR – skupinou transferu technologií, která v rámci projektu Enterprise Europe Network zprostředkovává přenos nových technologií v rámci čtyřiceti i zemí světa. V této rubrice vás pravidelně informujeme o nových technologických nabídkách a poptávkách ze zahraničí. Tentokrát bychom vás chtěli pozvat na dvě akce, jichž se můžete aktivně zúčastnit formou bilaterálních jednání nebo prezentace. Jedná se o doprovodné akce v rámci 4. mezinárodního veletrhu nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie For Waste 2009, který proběhne ve dnech 15.-17. dubna 2009 v PVA Letňany Jako odborný garant veletrhu FOR WASTE připravuje TC AV doprovodný program veletrhu – »Mezinárodní technologickou burzu« a seminář »Inovativní technologie pro zpracování odpadů«.

28 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

Mezinárodní technologická burza je pořádána v rámci projektu Enterprise Europe Network. Technologické profily by měly být ve shodě s tematickým zaměřením veletrhu FOR WASTE, který zahrnuje stroje a zařízení pro nakládání s odpady, zpracování a recyklace odpadů, čištění odpadních vod, čištění průmyslových provozů a budov, komunální služby, ekologie, ochrana pracovního a životního prostředí, alternativní energie, služby, odborné organizace, obaly (určené pro potraviny/ostatní) a výzkum. Na základě předem elektronicky podaných technologických profilů (nabídek/ poptávek) na burze mohou zájemci jednat (zhruba 30 min) o konkrétní technologii. Tento systém je považován našimi klienty za velice efektivní formu jednání pro nalezení partnera pro spolupráci. Burza je určena pro firmy, výzkumné instituce, fyzické osoby, vysoké školy. Elektronický formulář na vyžádání zašleme nebo jej bude možno nalézt na

www.forwaste.cz. Burza proběhne 16. 4. 2009 (čtvrtek). Termín pro registraci technologického profilu (nabídky nebo poptávky) je 12. března 2009. Seminář »Inovativní technologie pro zpracování odpadů« umožní zájemcům z řad firem nebo výzkumných pracovišť prezentovat zajímavou inovativní technologii za účelem jejího uvedení do praxe, popř. nalézt vhodného partnera pro spolupráci v jejím dalším zdokonalení. Seminář proběhne 17. 4. 2009 (pátek), prezentace budou tlumočeny do angličtiny. Vstup na seminář zdarma. Další podrobnosti a informace o akcích TC AV na veletrhu For Waste podá Mgr. Radka Hávová ( e-mail: [email protected]). - hav o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

OD28_29

6.1.09

1:04 PM

Page 29

SERVIS

Watenvi za účasti odborníků z celého světa

Co nového ve Sbírce zákonů Částka 134 ze dne 1. prosince 2008 412 – Vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků Částka 139 ze dne 15. prosince 2008 424 – Nařízení vlády o povolání příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 1.ledna 2009 do 30. června 2009 Částka 141 ze dne 17. prosince 2008 438 – Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu o zrušení pověření Českého normalizačního institutu, příspěvkové organizace, zabezpečováním tvorby a vydávání českých technických norem Částka 143 ze 440 - Úplné znění zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Částka 146 ze 453 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb.

Nakládání s odpady, jeho zpracování a využití, čističky odpadních vod, kanalizační systémy, kvalita pitné vody a další témata související se životním prostředím jsou středem pozornosti zákonodárců, státní správy, samosprávy, odborníků a v neposlední řadě i podnikatelských subjektů.

I

deální příležitost, kde lze získat přehled a nejnovější informace o jednotlivých oborech, nabídne Mezinárodní vodohospodářský a ekologický veletrh Watenvi. Tvoří jej Mezinárodní vodohospodářská výstava Vod-ka, kterou pořádá SOVAK ČR a Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno. Uskuteční se v obvyklém jarním termínu od 26. do 28. května 2009 a bude se konat již popatnácté. Již nyní probíhají četná jednání a zahraniční mise na podporu jeho mezinárodnosti. V popředí zájmu jsou nejen země, které stojí v rozvoji environmentálních technologií na špici pomyslného žebříčku, ale také státy, jež v rámci tohoto veletrhu hledají inspiraci. Velký zájem o technologie a technologické celky projevilo Chorvatsko, které vyšle na veletrh Watenvi poměrně početnou obchodní misi. Opět přijedou vystavovatelé a odborníci například z Holandska, Rakouska, Slovenska a Německa. »Připravujeme oficiální prezentaci Německa a jednáme o účasti dalších zemí,« řekl obchodní manažer Watenvi Michal Polášek. Na obou výstavních akcích, Vod-ka a Envibrno, se pravidelně prezentuje většina lídrů trhu z tuzemska i zahraničí.

Důraz na odpadové hospodářství

Zvýrazněnými tématy Watenvi budou obory »Vodohospodářství«, »Environmentální technologie« a »Zpracování a využití odpadu«. Posledně jmenovaný obor nabývá vzhledem k rostoucím cenám energií na aktuálnosti a zaměří se na něj Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno. Zpracování druhotných surovin a otázka energetické soběstačnosti zajímá jak starosty obcí a samosprávu, tak řadu podnikatelských subjektů. Právě výstaviště bude místem, kde si všechny zainteresované subjekty mohou předat nejnovější informace a zkušenosti v tomto oboru. »Neustále hledáme okruhy, které by mohly být pro naše vystavovatele i návštěvníky zajímavé. V nadcházejícím ročníku se chceme opět zaměřit na otázku odpadového hospodářství a vodohospodářskou strukturu, v neposlední řadě také na alternativní zdroje energie,« řekla ředitelka Watenvi Jana Ostrá. K rozvoji projektu přispívá také spolupráce pořadatelů s oborovými asociacemi.

Nabylo účinnosti ke dni 1. 1. 2009 383/2008 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Jana Tyrichová, manažer PR a reklamy Watenvi

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 880 Kč včetně DPH 9 % Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2512

OBJEDNAVATELE:

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

SLOŽENKA

spoj. č.

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

ZPŮSOB

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

E-MAIL:

✄

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

KONTAKT:

TELEFON:

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )

O D PA DY 1 / 2 0 0 9 – 29

OD30

6.1.09

1:27 PM

Page 30

ODPADY®

SERVIS

Důležité konference Recycling 2009

Sanační technologie XII

Konference - možnosti a perspektivy recyklace

12. ročník konference

stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných

19. –21. května

surovin

Uherské Hradiště, Klub kultury

26. - 27. března

Kontakt: www.ekomonitor.cz

Brno, hotel Santon Kontakt: www.arsm.cz

Odpady a obce 10. ročník konference – odpadové hospodářství

Odpadové fórum 2009 4. ročník– výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství (v rámci konference Aprochem)

měst a obcí 10. - 11. června

22. – 24. dubna

Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis

hotel Devět skal, Milovy- Sněžné n. Moravě

Kontakt: www.ekokom.cz

Kontakt: www.aprochem.cz Biologicky rozložitelné odpady Odpady 21 8. ročník konference - odpadové hospodářství středoevropských zemí

5. ročník mezinárodní konference 9. – 11. září Náměšť nad Oslavou

27. - 28. dubna

Kontakt: www.zeraagency.eu

Ostrava, hotel Atom Kontakt: www.fite.cz

Odpady-Luhačovice 2009

Zpětný odběr

17. ročník Mezinárodního kongresu a výstavy

2. ročník konference 19. května

15. – 17. září

Praha, hotel Corinthia Towers

Luhačovice, KD Elektra

Kontakt: www.asekol.cz

Kontakt: www.jogaluhacovice.cz

IFAT mění cyklus

Veletrh IFAT v Mnichově je zřejmě nejvýznamnějších mezinárodním veletrhem pro inovace a rozvoj v oblastech úpravy vod, čištění odpadních vod, nakládání s odpady a recyklace. Veletrh je doprovázen rozsáhlým doprovodným programem a poskytuje široké spektrum profesionálních služeb pro management vody, odpadů a odpadních vod. V posledních letech měl IFAT tříletý cyklus a konal se na podzim. Zatím poslední ročník IFATu proběhl v roce 2008 a zúčastnilo se ho 2560 vystavovatelů ze 44 zemí a 120 000 návštěvníků ze 163 zemí. Nyní IFAT mění cyklus, v němž je pořádán, ze tří na dva roky. Šestnáctý ročník veletrhu proběhne od 13. do 17. září 2010 na novém výstavišti v Mnichově (původní termín byl v roce 2011). Poté proběhne další změna - IFAT přejde k jarnímu termínu. Pro rok 2012 je již stanoven přesný termín, 7. – 11. května 2012. Další ročníky se pak budou konat v dvouletých intervalech vždy v květnu. »IFAT není důležitý jen pro potřeby německých firem, silně orientovaných na export. Každoročně také přitahuje rostoucí množství společností ze zahraničí. Expandující trh environmentálních technologií má stale vyšší potřebu informací jako podkladů pro investice. Zkrácením cyklu odpovídáme na tuto zvyšující se potřebu,« říká Eugen Egetenmeir, člen vedení Messe München. »IFAT je nejdůležitější místo setkávání v mezinárodním obchodu. Zkrácení cyklu je důležitým krokem pro intenzivnější kontakty zákazníků a decision-makers v politickém i komerčním sektoru,« dodal Dr. Kirchhoff, předseda komise poradců IFAT. Na změnu cyklu IFAT reaguje také veletrh IFAT CHINA, který se zatím koná každé dva roky na podzim. Nyní se přesunuje do července 2010. - kce -

Seznam inzerentů FIRMA

TEL.

FAX

CERNIN s.r.o.

728 885977

556 300 830

2

ASIO, spol. s r.o.

548 428 111

548 428 100

8

Identifikační systémy, a.s.

226 216 040

284 691 812

11

ORRESANT s.r.o.

381 257 077

-

12

30 – O D PA DY 1 / 2 0 0 9

STR.

Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 1. Ročník XIX Vychází 15. 1. 2009 V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci červenci Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč Roční předplatné 880 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012 e-mail: [email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná Grafická úprava: Libor Hofman Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., RNDr. Martina Vrbová, PhD Ing. Jiřina Vyštejnová Vydává: ECONOMIA, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153 Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730 e-mail: [email protected] Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 e-mail: [email protected] Tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový online archiv: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2008 ECONOMIA, a. s.

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

6.1.09

1:19 PM

Page 1

OD-000391

OD31

6.1.09

1:21 PM

Page 1

OD-000348

OD32