SPDS-APOREKO Svaz průmyslu druhotných surovin
INFORMAČNÍ
BULLETIN 07/2009 Hodnocení mezinárodní situace na trhu druhotných surovin I. Železný a ocelový šrot Komentář bvse Nadále nízká potřeba spotřebitelů V červnu snížili spotřebitelé ceny šrotu z předešlého měsíce o 20 – 40 € za tunu. Na východě byly redukce nižší, na jihu a jihozápadě ležely v horní oblasti. Celkově dosáhly ceny přibližně dubnové úrovně, neboť potom, co ve druhé polovině června zaplavila evropský trh šrotem obnovená nákupní vlna tureckých spotřebitelů, cítili se někteří spotřebitelé podníceni zmírnit cenové srážky. Vytížení závodů hodnotí účastníci trhu na průměrných 50 procent. Zdálo se však být oproti předešlému měsíci o něco lepší, přičemž např. závody na Rhuru měly malou až vůbec žádnou potřebu. Několik málo v Německu naplno vyrábějících závodů mohlo svou potřebu pokrýt a současně prosadit nejzřetelnější cenové redukce. Nákupní chování ostatních závodů podle objednávek vedlo podle údajů z obchodních kruhů k tomu, že jsou jejich skladové zásoby velmi malé. Sousední trhy Švýcarské závody neukázaly v červnu žádný zájem o dovezené šroty a také španělské ocelárny nepoptávaly žádná zahraniční množství, zatímco spotřebitel v Lucembursku hlásil relativně nízkou potřebu s cenovými srážkami 30 – 40 €. Ve Francii byly cenové srážky odpovídající. V Belgii se lehce zvýšila poptávka po šrotu při rovněž snížených cenách. Italští spotřebitelé šrotu snížili nákupní ceny o 20 € na špičce dokonce až k 30 € za tunu. Závody jsou stejně jako předtím slabě vytížené a z Německa přikoupená množství byla nízká. Od půlky června si dělaly první závody podnikové prázdniny, přičemž některé závody si chtěly rozšířit tradiční 3-týdenní uzavírky až na šest týdnů. Slévárny
2 Stupeň vytížení některých sléváren oproti předešlému měsíci ještě klesl. Cenové srážky u neindexově vázaných smluvních partnerů ležely dle závodu u 20 – 40 € za tunu. Většina sléváren je silně zasažena finanční krizí na trzích a usilovně se pokouší optimalizovat své nákladové struktury. Osvědčeným prostředkem je mimo jiné také zde prodlužování doby splatnosti, které jde plně k dluhovému zatížení obchodu šrotem. Kvůli slabým odbytovým možnostem pro slévárenské šroty se obchod pokouší umístit šroty v oblasti oceláren, tam budou zatím staré šroty upřednostňovány. Ruské surové slévárenské železo může nyní být prodáváno za ceny okolo 230 – 240 € za tunu. Přes tuhý trh surového železa na Dálném východě se nabízející pokusili prosadit rostoucí ceny také v Evropě. Podle tiskových zpráv je potřeba evropských sléváren pro taková opatření přiliš slabá. Letní zvýšení Letní zvýšení přeje na začátku léta turecké nákupní vlně na evropském trhu šrotem. Ještě jednou se ukázalo, jak silně je ovlivněna ohebnost trhu kupními zájmy tureckých odběratelů. Během asi dvou červnových týdnů objednali turečtí odběratelé odhadem 500.000 až 600.000 tun šrotu u svých dodavatelů v USA a především v Evropě, čímž se ceny zvýšily o 10 – 15 US $. Evropští spotřebitelé reagovali nižšími cenovými srážkami než na začátku měsíce, přičemž reakce se dají vysvětlit zjevně ne zvýšenou potřebou nýbrž určitým zajištěním množství. Na konci červnaturečtí spotřebitelé nakupovali hlavně kvalitativně lepší šroty a stáhli se pak z trhu. Vývozci nevidí v krátkém oživení trhu žádný trvalý vývoj, protože odbytové možnosti pro tyčovou ocel jsou stejně jako předtím nejisté. Podle informací z tržních kruhů kupují indičtí spotřebitelé méně agresivně, ačkoli jsou stejně jako předtím dodávky sešrotovaného starého železa v kontejnerech běžnou praxí. Trh lodní dopravy ukazuje tendenci směrem vzhůru. Zvýšila se sazba zámořských lodí z Evropy do Turecka na zhruba 27 – 30 US $ za tunu. Nálada na zámořském trhu zůstává nervózní, protože nikdo neumí říct, jak se bude trh projevovat v nastávajícím prázdninovém čase, který se v srpnu kryje s islámským postním měsícem Ramadánem. Žádný znatelný trend Žádný účastník trhu si netroufá prognózovat vývoj trhu šrotem v nadcházejících letních měsících. Jsou známky lehčího oživení trhu ocelí jak v oblasti tyčové tak v oblasti ploché oceli; jak stálé budou, závisí na mnoha nejistých faktorech. Kromě toho jsou stanoveny tradiční letní odstávky mnoha závodů, které by v tomto roce, jak už některé závody oznámily, mohly trvat déle než v předešlých letech. Aby na jedné straně nebyla omezena sběrová činnost a na druhé straně se mohly ospravedlnit rostoucí ceny oceli, nepočítají účastníci trhu v červenci/srpnu s žádnou další redukcí cen spotřebitelů, za předpokladu, že se turecké ocelárny budou nadále podílet na dění na trhu. Celkově slabý trh nutí šrotové hospodářství dále optimalizovat své nákladové struktury. Kde
3 už nedostačuje zkrácení pracovních úvazků nebo odstávky agregátů či vozidel, následuje propouštění personálu. Hospodářské sdružení oceli nevidí v Německu pro ocelovou branži žádný obrat trendu Hospodářskou krizí těžce dotčený ocelářský průmysl v Německu nemůže podle hodnocení svého svazu doufat v brzký obrat trendu. „Také pro nadcházející měsíce zůstávají výhledy na trh ocelí zamlžené“, řekl prezident Hospodářského sdružení oceli, Hans Jürgen Kerkhoff, 4. června na konferenci v Düsseldorfu. Sice jsou prý nějaké pozitivní náznaky. Tak asi stoupla zakázková krytí v březnu a dubnu oproti lednu a únoru o 20%. „Známky pro trvalý obrat trendu nyní nejsou.“ Ocelářský průmysl bojuje kvůli hospodářskému poklesu u důležitých odběratelů jako je automobilový průmysl a strojírenství s nejtěžšími propady za poslední desetiletí. Koncerny jako ThyssenKrupp, Salzgitter nebo na trhu celosvětově vedoucí ArcelorMittal svou výrobu značně snížily. Šest z patnácti vysokých pecí je nyní v Německu odstaveno. Pouze v prvních třech měsících klesla produkce surové oceli v této zemi o 43%. Pro celý rok počítá svaz s poklesem o mnoho více než 25%. Toto by byla nejnižší úroveň od šedesátých let. V uplynulém roce vyrobily společnosti v Německu 45,8 milionů tun surové oceli. Podle Kerkhoffa jsou také u nákladů na suroviny možnosti pro podniky jen omezené. Ceny železné rudy ležely přes nejnovější srážky stále ještě nad úrovní roku 2007. „Kýžené značné odlehčení u nákladů na suroviny nenastává. Pouze tendence souhlasí.“ Firemní zprávy Norsk Hydro vidí budoucnost hutě v Neuss černě Druhý největší producent hliníku v Evropě, Norsk hydro, měl v 1. kvartálu čistou ztrátu 347 mil.norských korun nebo téměř 40 mil. €. V kvartálu předešlého roku měl norský koncern ještě zisk 1,1 miliardy korun. Obrat klesl o 21% na sotva 17 mld. korun. Společnost nevidí na trhu hliníku ani krátkodobý ani střednědobý vzestup. Ceny za lehké kovy byly v únoru tak nízké jako už 7 let nebyly. Norsk Hydro kvůli poklesu poptávky silně omezil produkci. Ve čtvrtletní zprávě to znamená, že když nebude moci hliníková huť v severorýnsko-westfálském Neussu „nahospodařit žádné trvalé zisky“, bude doposud dočasně označované uzavření trvalé.
4 II. Sběrový papír Komentář bvse Sběrový papír – komentář bvse V měsících květnu a červnu pokračovaly v segmentu sběrového papíru trendy z předešlých měsíců. Lehká zvýšení v dolní oblasti druhů pro vývoz na Dálný východ přiměly také evropské odběratele k mírným přizpůsobením cen. Současně zůstala poptávaná množství nízká: potom, co se nejprve propadl výkupz průmyslu a živností, klesaly nyní také silněji komunální zdroje. Poptávka a nabídka se více či méně držely v rovnováze. Nikdo však nebyl s to říct, jak se budou vyvíjet příští měsíce. Nadcházející odstavná opatření a vývoj vývozní poptávky jsou faktory, které by mohly obchody ovlivnit. VDP: Papírenský průmysl s propadem v 1. kvartálu 2009 Hospodářství v Německu se nachází od podzimu 2008 v hluboké recesi, které nemohl uniknout ani německý papírenský průmysl. Razantní jízda z kopce v přílivu zakázek vedla v 1. kvartálu 2009 k dalšímu masivnímu omezení papírenské produkce. Oproti odpovídajícímu období předešlého roku šla produkce v průměru u všech druhů o 14% dolů. To je nejsilnější průlom od první ropné krize roku 1975, kdy výroba papíru klesla, ale jen dočasně o 19%. Odbyt papíru, kartonu a lepenky klesl v 1. kvartálu se 13% rovněž výrazně. Přitom pro německý papírenský průmysl důležitý domácí obchod s 9% klesl ne tak silně jako zahraniční odbyt se 17%. Poptávka z východní Evropy šla o 12% dolů a odbyt do západní Evropy o 16%. Dodávky do zámoří zaznamenaly se 30% ještě zřetelnější újmu. Vesměs špatný vývoj odbytu se projevil také v cenovém indexu papíru.. Perspektivy pro další průběh roku 2009 zůstávají silně zakalené. Dosavadní úroveň zakázek nasvědčuje tomu, že odbyt a výroba setrvají nadále na nízké úrovni. Papírna v Eisenhüttenstadtu bude spuštěna na jaře Nyní v Eisenhüttenstadtu (Odra-Spréva) vznikající papírna bude zprovozněna v březnu 2010. Tento termín nyní zmínil Helmut Heindl, jednatel společnosti Marketing-Service, u Investor Progroup a.s. Koncem tohoto roku začne testovací fáze pro největší evropský papírenský stroj na surovou vlnitou lepenku, srdce továrny. Oba hlavní moduly stroje vyrobené finskou společností Metso Paper, mají být nyní přezkoušeny a uprostřed července přivezeny lodí a kamióny do Eisenhüttenstadtu. Do největší německé továrny na výrobu surové vlnité lepenky investuje v porýnsko-falckém Landau sídlící společnost Progroup celkem 400 mil. €. K tomu přijde ještě integrovaná teplárna za
5 225 mil €, která má od března 2011 ročně dodat papírenskému stroji milion tun páry a pokrýt polovinu své potřeby proudu. S novostavbou v průmyslové oblasti na kanále spojujícím Odru a Sprévu bude Progroup podle vlastních údajů s to sám zásobovat potřebným surovým papírem svých sedm továren na vlnitou lepenku. Po místech podnikání Offenbach, Burg, Schüttorf, Douvrin (Francie), Ellesmere Port (Anglie) a Rokycany (Česká Republika) se má v září rozběhnout nejnovější závod sdružení v polském Strykowě. Vedle dalších vlastních továren na vlnitou lepenku jsou to především obě továrny ve Strykowě a Rokycanech, které budou v budoucnu zásobovány z Eisenhüttenstadtu. Progroup a.s., která se stále více orientuje směr střední a východní Evropa, nadále sází na růst. V nadcházejících letech si prý chce vybudovat podíl na trhu a umístit se ve střední Evropě do vedoucího tržního postavení ve formátech vlnité lepenky. Těchto cílů se chce Progroup, která nyní na kontinentě zásobuje okolo 700 výrobců obalů – přednostně malých – a středních podniků – vlnitou lepenkou různých formátů, držet také v časech hospodářské krize. Té ale není ušetřena ani branže vlnité lepenky. Především kvůli propadu ve strojírenství a automobilovém průmyslu, které patří k hlavním odběratelům obalového materiálu, se v průmyslu vlnité lepenky v 1. kvartálu musel zaznamenat pokles obratu 11% oproti období v předešlém roce, toliko Heindl. K poklesnuvší poptávce se přidal ještě cenový propad na trhu – nevýhodná kombinace, jakou branže nezažila už 15 let. O jisté vyrovnání se starají průmyslová odvětví, která netrpí krizí, jako například potravinářský průmysl, který potřebuje stále více obalového materiálu. Heindl: „Ale i kdyby krize přišla dříve, byli bychom do Eisenhüttenstadtu investovali. Továrna je zkrátka potřebná, abychom si mohli sami zásobovat své závody vlnitou lepenkou a mohli být ziskoví“. Bvse - Zvláštní oběžník č. 01/09 Zpráva o podmínkách výkupu sběrového papíru v Německu. Spolkový správní soud se 18.6.2009 zabýval sběrem starého papíru z domácností. Podle jeho pojetí je třeba přenechat odpady ke zpracování zásadně ze soukromých domácností veřejnoprávním nositelům likvidace. Soukromé domácnosti nejsou oprávněny pověřovat zpracováním třetí – tedy soukromé zpracovatelské společnosti. Zároveň připravili soudci požadavky pro sběr ze živností úžeji, než to soudy doposud činily: „Výraz sběru oběhového hospodářství- a zákona o odpadech vylučuje činnosti, které se odvíjejí na základě smluvního spojení oproti odměně mezi sběrným podnikem a soukromou domácností podle druhu nositele zpracování v trvale pevných strukturách. Mimo to stojí
6 převažující veřejné zájmy živnostenského sběru již ne u ohrožení existence veřejnoprávních zpracovatelských systémů, nýbrž už potom proti, když na sebe sběrná činnost podle své konkrétní úpravy vztahuje více než jen zanedbatelné účinky na organizaci a zabezpečovací plán veřejnoprávního nositele zpracování.“ Na tomto základě by se mohly vyjasnit (nedávné) zákazy nakládání mimo živnostenské sběry. Neboť v případě existujícího sběrného systému obcí by se mohly – podle prvního ohodnocení - popřípadě některému také efektivnímu, konkurujícímu živnostenskému sběru stavět na odpor převažující veřejné zájmy. Případně je možná stížnost proti rozsudku u Evropské Komise. Aby se ozkoušely její výhledy na úspěch, musejí být ovšem celkově přezkoušeny důvody rozsudku. Tyto ještě nejsou k dispozici. Na pozadí je ovšem v případě zákazu nakládání nutno zvážit vklad právních prostředků.
III. Staré sklo – střepy Obalové sklo Enormní tlak na náklady a odbyt pro zpracovatele odpadního skla Trh druhotné suroviny odpadního skla začal se značnými těžkostmi na straně odbytu. Trh byl v prvním půlroce 2009 ovlivněn konjunkturálním poklesem, který byl ovlivňován uzavírkami vanových pecí a výrobními omezeními. Podmíněny úpravou smluv duálními systémy, tlačily vysoké nákupní ceny na stranách zhodnotitelů. Pro zpracovatele vznikl hospodářsky obtížnější rozptyl mezi vysokými nákupními cenami na straně jedné a klesajícími výnosy ze skla na straně druhé. Tato situace byla díky dramaticky klesnuvším objemům odbytu v německých sklářských hutích dodatečně postavena v tvrdou zatěžkávací zkoušku. Evropské cesty trhu jsou německým zpracovatelům s německými nařízeními o obchodu a úpravě uzavřeny. Podmíněna stále ještě vysokou nákupní úrovní surových střepů byla evropská konkurence stále více cítit.Z toho vyústil enormní tlak na náklady a odbyt pro zpracovatele německého odpadního skla. Obzvláště trh obalů je tímto silně dotčen. Jak už bylo oznámeno na tiskové konferenci k 1. kvartálu, trpí německý trh skutečností uzavření sklářských hutí a vanových pecí. Důsledky celosvětové hospodářské krize a rostoucích nákladů ukazují zde svou tvář a postihly také trh plochého skla. Má-li tlak na ceny a náklady v Německu přetrvat, mohly by se hromady střepů v Německu spíše zvětšit než zmenšit. Současně stouply požadavky na skleněné střepy, které jsou ovlivněny tématem olovnatého skla a dalšími škodlivými látkami. Požadavky na inovaci, nákupní politiku a
7 evropské odbytové trhy, vyžadují veškerou tvůrčí sílu zhotovitelů, aniž by tyto byly podporovány státním programem. Myslitelné hranice jsou téměř dosaženy. Plánovaná a mnoho diskutovaná veřejná soutěž na zhodnocování skla duálním systémem tuto situaci ještě přiostří, poněvadž v rámci plánovaných scénářů úprav platů zůstane nevyřešená otázka nynější nadmíry skla. Trh střepů z obalů Přímé zpeněžení skleněných střepů na trhu prostřednictvím DSD s.r.o. by mohlo recyklaci skla ohrozit – bvse se obává těžkých poklesů DSD s.r.o. vyjednává s německými sklárnami, aby mohla sama obchodovat se skleněnými střepy. Tyto informace obdržel bvse Odborný svaz recyklace skla. Podle doslechu je DSD s.r.o. v jednání se třemi v Německu činnými sklárnami, aby mohla pouze ona skleněné střepy přímo prodávat. Zpracovatelé skla by potom v budoucnu již neměli mít možnost do obchodních vztahů vstupovat. Tím by se zničily po desetiletí, nezávisle na nařízeních o obalech existující a fungující konkurenční struktury. Duální systém, takto kritizuje bvse, překračuje svou nařízením o obalech zadanou oblast úkolů a využívá svou tržní moc, aby mohl na jedné straně tlačit střední zpracovatele skla na okraj a na druhé straně aby mohl diktovat podmínky sklářským hutím. Podle názoru hlavního obchodního ředitele bvse Erica Rehbocka by mohly tyto metody postupu mít za následek těžké tržní poklesy. Hospodářská existence zpracovatelů skla
bude
zpochybněna tím, že společnosti už nebudou v situaci, umístit svá volná množství z živností u skláren za přiměřené tržní ceny. Zpracovatelé skla by byli od svých stávajících trhů odděleni a cíleně vytěsněni. Partnerství, která rostla desetiletí, by se stala jedním tahem pera bezcennými. Na základě trh ovládajícího postavení DSD s.r.o. zpracovatelé nemohou počítat s jinými zdroji, aby od nich odebrali střepy s odpovídající možností zpeněžení.. Mimoto je ke zvážení, že téměř všechny ostatní duální systémy jsou přímo nebo nepřímo integrované. Tyto nebudou zadávat zpracování skla nebo jen velmi podmíněně konkurenci, ale primárně budou vyhledávat s nimi spojené společnosti jako smluvní partnery. Rehbock také varoval před tlakem na sklářský průmysl přemístit výrobu do zahraničí, který se masivně zesiluje. Recyklace skla v Německu, která psala celosvětově jedinečnou úspěšnou historii, bude vážně ohrožena.
8 IV. Staré umělé hmoty Komentář bvse Trh druhotných plastů Ceny druhotných plastů zaznamenaly jen málo změn ve srovnání s předešlým měsícem. Celková situace je nadále obtížná, na nízké úrovni se ale stabilizovala. Kapacity zařízení jsou stále ještě kvůli odstávkám, pauzám na údržbu nebo prodlouženým prázdninám dočasně sníženy. Sklady sběratelů, tříditelů, upravovatelů, zpracovatelů a obchodníků jsou dobře naplněné. Vysokohodnotné recykláty zatím nacházejí, i když na nízké cenové úrovni, znovu své odbytové cesty. Vývoz na Dálný východ stabilizuje evropské trhy. Ve vývozu na Dálný východ se ukazuje zvýšená poptávka po evropském zboží. Současná vývozní situace je obchodníky a makléři ale posuzována jako méně stabilní. bvse: Druhotní zpracovatelé plastů očekávají stabilizaci na nízké úrovni „Recyklace plastů vězí, uprostřed hospodářské krize, v obtížné situaci“, vysvětlil Dr. Michael Scriba, předseda bvse Odborného svazu recyklace plastů, před tiskem v Bonnu. Od října 2008 se dají pozorovat drastické změny trhu. „Průmysl, který naše plastové výrobky používá, masivně zkrátil produkci. Prodloužení prázdnin, delší pauzy na údržbu přístrojů nebo také klasické odstávky byly a jsou nástrojem toho“, objasnil Scriba. Také vývoz na Dálný východ se mezitím téměř zastavil. Cenové kotace byly vysazeny. Částečně se ceny určitých plastových kvalit snížily na polovinu. Toto vedle mimo jiné také k insolvenci u obchodníků plasty. Problematické je, že také ceny nových plastů velmi silně klesly a konkurenční situace druhotných produktů se tím značně zhoršila. Scriba: „I když nyní můžeme vidět jistou stabilizaci cen na nízké úrovni, celkově se hospodářská situace pro naše členské společnosti neuvolnila. Přesto se recyklace plastů v Německu v posledních letech stabilizovala. Cenové zrcadlo EUWID Trh PE odpadů z výroby se ukazuje jako cenově stabilní; obzvláště drti kotují beze změny. Kotace: HDPE barevný 300 - 450 €/t, HDPE bezbarvý 400 – 530 €/t, LDPE barevný 250 – 400 €/t, LDPE bezbarvý 350 – 450 €/t, LDPE barevné folie (K49) 160 – 240 €/t a LDPE folie bezbarvé (K40) 300 – 450 €/t.
9 V cenovém zrcadle EUWIDu se znovu změnily jenom kotace pro PE post user plasty. Obalové folie budou skrovné, protože jejich spotřeba v hospodářské krizi je klesající. Vývozní poptávka po obalových foliích svou cenu vytáhla rovněž nahoru. Smíšené folie z živností (80/20) 140 – 200 €/t, HDPE – dutá tělesa barevná (C29) 20-100 €/t, HDPE bednové zboží (Kastenware) tříděné dle barev 400 – 450 €/t a HDPE bednové zboží barevné 300 – 440 €/t. PP: Trhy PP stagnují; jsou stále ještě poznamenány omezenou poptávkou a nízkým odbytem. Žádné změny vůči kotacím předešlého měsíce. Sklady jsou dobře naplněné zbožím PS. V každém případě se zde dá zaznamenat o něco lepší poptávka než u PP. Také kotace PVC jsou oproti předešlému měsíci beze změny. Přeci jen se objem nákupů a prodejů zlepšil. PET post user: EUWID nadále dočasně zastavuje své kotace PET. Vývozní poptávka po PET se zlepšuje; následkem toho rostou ceny o 20 €/t. Vývozní ceny leží o 30€/t výše než na tuzemském trhu. Jako opěrný bod pro kotace PET je jmenováno 160 – 220 €/t za bezbarvé lahve a 60 – 100 €/t za barevné zboží. Barevné zboží jde na odbyt jen velmi těžko. Naděje pro trh PET se zakládají na jedné straně na kontinuálním nárůstu ceny primárního zboží a očekávání zvýšení poptávky po nápojových lahvích v létě. RecyAktuell Průběžná bilance „šrotovného“ v Německu „Dobře polovina, kvůli šrotovnému nově vybraných aut, jsou vozidla německých značek nebo jejich dceřiných společností. Jejich podíl je cca 51 procent, jak prohlásil Svaz automobilového průmyslu (VDA) a tím potvrdil předběžnou zprávu „Focus“. Nákupem malých vozidel se snížily podle údajů u všech nově schválených průměrných emisí CO2 z 166 gramů na 155 gramů za kilometr. Němečtí výrobci podle VDA z prémií za životní prostředí neprofitují. Šrotovné prodej nových vozů drasticky roztočilo. Pouze v květnu bylo schváleno o 40 procent více vozidel než v dubnu. „Dovozci automobilů počítají zatím se značně vyšším celkovým odbytem v tomto roce. Kritikové prémií se obávají, že se po jejich odtoku ke konci roku prodeje znovu propadnou. Prezident VDA Matthias Wissmann namítá, že rostoucí vývoz následkem kýženého hospodářského zotavení by mohl v tuzemsku vyrovnat slabost poptávky. Velký potenciál pro více recyklací obrazovek televizí z evropského šrotu GRIAG a.s. zrecykloval doposud 10 milionů televizních přístrojů a obrazovek. Werder. Od začátku roku bylo v zařízeních GRIAG Glasrecycling a.s. v blízkosti Berlína zrecyklováno přes deset milionů televizních přístrojů a obrazovek. „Materiál bude zpracován na vysokohodnotnou surovinu pro nové obrazovky. Potenciál růstu je opravdu veliký, protože nyní asi
10 65 procent CRT skla v Evropě se nerecykluje“, vysvětluje Staffan Johansson, obchodní vedoucí představenstva GRIAG Glasrecycling a.s. Mnoho pracovníků s rozhodovací pravomocí stále ještě neví, že existuje pokroková technika pro recyklaci obrazovek (skleněná katodová trubice s elektrodami, CRT) z televizních přístrojů a počítačových monitorů. Nyní připadá na rok v Evropě asi 450.000 tun odpadu z televizních obrazovek. Asi třetina z toho je postoupena recyklaci, zbytek, tedy asi 300.000 tun, není recyklováno. „Výhody recyklace pro životní prostředí jsou enormní, protože toto sklo obsahuje mnoho olova. Díky látkovému znovuzhodnocení nemusí být recyklované olovo nahrazeno novými surovinami. Kromě toho se znovuzhodnocením skla ve srovnání s výrobou z nových surovin ušetří značné množství energie“, vysvětluje Staffan Johansson. GRIAG Glasrecycling a.s. své výrobní kapacity v posledních pěti letech enormně zvýšila a recykluje obrazovky z deseti evropských zemí. CRT sklo se zpracovává na vysokohodnotnou surovinu a dodává se výrobcům obrazovek. „Máme v úmyslu výrobní kapacity ještě dále zvýšit. Kromě toho investujeme do nových, inovativních řešení a zakrátko představíme více nových produktů z obrazovkového skla.“ V zařízeních GRIAG se zpracuje asi 90 až 95 procent skla obrzovek v souladu s platnými předpisy o životním prostředí. Pomocí jedinečné techniky mohou být oddělena a znovuzhodnocena velká množství různých druhů skla z obrazovek. Sklo je umyto a oxid železitý a oxid hlinitý, stejně jako fluoreskující vrstva, jsou odloučeny. „V Evropě je mnoho milionů obrazovek se skleněným hrdlem. Kromě toho se ročně vyrobí asi 60 až 80 milionů nových obrazovek a televizních přístrojů se skleněným hrdlem, které kvůli své výhodné ceně nacházejí kupce především v Asii a Africe. Elektronické výrobky s obrazovkami se skleněným hrdlem budou přes zavedení LCD obrazovek ještě po mnoho let nově vyráběny, používány a konečně likvidovány,“ říká Staffan Johansson. GRIAG Glasrecycling patří ke koncernu Stena Metall, vedoucí evropské recyklační společnosti pro šrot z elektroniky. „Tím můžeme našim zákazníkům garantovat hospodářskou jistotu. To je v současné situaci na mezinárodních finančních trzích obzvláště důležité“, zdůrazňuje Johansson.
V Praze dne 8.7.2009. Zpracoval : sekretariát SPDS-APOREKO
