2008. Odpady.ihned.cz. Téma: Bioodpad. Vážná situace na trhu druhotných surovin. Ekonomika bioplynových stanic. Uplatnění kompostů na trhu

OD01

3.12.08

7:19 AM

Page 1

MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA

cena 75 Kč 105 Sk (3,49 EUR)

12/2008 O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í

Téma: Bioodpad

Vážná situace na trhu druhotných surovin Ekonomika bioplynových stanic Uplatnění kompostů na trhu

Deset let ZEVO Malešice

Odpady.ihned.cz

3.12.08

7:32 AM

Page 1

OD-000375

OD02

OD-000362

OD03

3.12.08

7:23 AM

Page 3

OBSAH SPEKTRUM

4

T É M A : B I O O D PA D Rostoucí ceny nahrávají většímu využití kompostů

7

Jarmila Šťastná Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v České republice do roku 2020

9

prof. Jiří Hřebíček, Ing. Zdeněk Horsák a kol. Rakousko: hygienizace přímo v hromadách

11

Sběr bioodpadu ve městě Olomouci – pilotní projekty

12

RNDr. Jana Matzenauerová Komunitní kompostování versus malá zařízení

13

Ing. Alžběta Pokorná Změny zákona o hnojivech

14

Petr Vorlíček Bioplynové stanice z pohledu inspekce

14

Metodický pokyn k povolování bioplynových stanic

15

Podpora řešení bioodpadu na Vysočině

16

Ing. Eva Navrátilová Ekonomická situace ostatních bioplynových stanic

17

Ing. Tomáš Dvořáček

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Situace na trhu druhotných surovin je vážná

19

Ing. Miroslav Horák Ministerstvo nemá žádný nástroj jak ovlivnit trh

20

Jarmila Šťastná Deset let energetického využívání odpadu v Malešicích

22

Malešice měly být v provozu mnohem déle

23

Bude přebytek spaloven?

24

MANAGEMENT Zeptali jsme se…

25

Webová aplikace evidence surovin a odpadů

25

Pavel Horovčák a kol. Dvě miliardy na úspory energií

26

Lucie Kocourková Trvale udržitelná banka

26

SERVIS Absurdita roku

27

Co nového ve Sbírce zákonů

27

Graf měsíce: Kompostárny a uplatnění produktů na trhu

27

Servisní rubrika TC AV

28

Názor čtenáře: Názory Daniela Vondrouše neodrážejí realitu

28

Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D. Kvalitní zpracování odpadů – budoucnost nás všech

29

Ing. Regina Matoušková Do diáře Uzávěrka tohoto čísla 27. 11. 2008 o d p a dy. i h n e d . c z

30

Vážení čtenáři, v editorialu v posledním čísle tohoto roku bych asi měla být pozitivní. Nicméně tento časopis vychází 4. 12. To sice už vládne předvánoční hysterie, ale Jarmila Šťastná, není ještě úplně na vr- šéfredaktorka cholu. Takže se snad ještě může psát normálně, bez povinných odkazů na zvonečky, dárečky, svíčičky, pohádky a rozzářené dětské oči. V tomto čísle vám přinášíme téma bioodpadů. Zdá se, že toto téma u nás zažívá opravdový boom. S vypětím všech sil jsem ubránila několik stránek na jiné téma proti lavině článků o biologických odpadech. Mělo to však smysl. Na straně 19 naleznete velmi závažný článek Ing. Miroslava Horáka (Aporeko) o zhoršující se situaci na trhu druhotných surovin, způsobené světovou recesí. Že si Ing. Horák nevymýšlí, potvrzuje i krátká zpráva ve Spektru o tom, jak jsou podobnou situací zaskočeni ve Velké Británii. Nicméně naše Ministerstvo životního prostředí situací rozhodně zaskočeno není. Na straně 20 naleznete odpovědi mluvčího MŽP Jakuba Kašpara. Situace se podle něj rychle a jistě vyřeší tím, že lidi sníží v důsledku krize svou spotřebu, a proto bude méně obalů. Ano, je to řešení, o tom se rozhodně nedá pochybovat. Jsem ráda, že existují vizionáři, kteří vědí jak ze situace, když jsou sklady přeplněné balíky lepenky a nikdo je nechce. Ono to možná (doufejme) nebude tak divoké. Sinusoidy trhu druhotných surovin jsme už zažili. Na zahájení veletrhu Aqua-therm řekl bývalý prezident Hospodářské komory Jaroslav Drábek, že podle všeho dojde pouze ke zpomalení růstu ekonomik, a nedá se proto hovořit o krizi. Ti, kdo mají vizi a poohlédnou se po nových trzích, mohou mnoho získat, upozornil. Třeba se najde někdo, kdo po Vánocích dokáže balíky starého papíru nějak zpracovat, využít, recyklovat, nebo jak to nazvat. Ony by se ty balíky daly velmi dobře spálit a vyrobit z nich energii. Ale to je bohužel věc, o které u nás nesmíte ani uvažovat, pokud chcete být považováni za pravověrné ekology. Nu, blíží se Vánoce a konec roku, tak na sebe buďme hodní. Hlavně balte dárky do mála papíru. Krásné Vánoce a úspěšný Nový Rok přeje

Jarmila Šťastná O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 3

OD04_06

3.12.08

7:34 AM

Page 4

SPEKTRUM

Ne zálohám na plechovky Na konci října předložila skupina europoslanců písemné prohlášení o koordinaci systému zálohování a návratnosti hliníkových obalů v rámci Unie, v němž se uvádí, že v rámci EU v současné době chybí v této oblasti koordinovaný systém. Prohlášení vyzývá evropské instituce ke koordinovanému zavádění zálohování plechovek ve všech členských státech. Potřebu takové koordinace přitom obhajuje zájmy spotřebitele a potřebou odstranit překážky trhu. Ačkoliv prohlášení nemá samo o sobě žádný právní dopad, bude-li podepsáno potřebným hlasem europoslanců, bude považováno za oficiální stanovisko Evropského parlamentu, a tudíž může potenciálně vytvořit tlak na otevření debaty o zavedení systému záloh na plechovky v rámci celé EU. K tomuto prohlášení zaujala jednoznačně odmítavé stanovisko Potravinářská komora České republiky, podle níž jde o zjednodušený Europoslanci uvažují o zálohoa nekomplexní pohled na vytvářevání plechovek na nápoje né systémy sběru, třídění a likvidace odpadů. Zálohování, ke kterému prohlášení vyzývá, by naopak mohlo vytvořit překážky trhu a poškodit spotřebitele. Podle Komory by vedlo ke zvýšení nákladů na recyklaci obalového odpadu, růstu cen potravin, nebo až k rozpadu systému tříděného sběru.

Konference pro stavební a demoliční odpad Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR (řádný člen mezinárodního svazu recyklace F.I.R. - Fédération Internationale du Recyclage) pořádá ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně již 14. ročník mezinárodní konference Recycling 2009. Proběhne tradičně v brněnském hotelu Santon ve dnech 26. až 27. března 2009. Podtitulem konference je »Možnosti a perspektivy recyklace stavebních Odborným grantem akce je doc. odpadů jako zdroje plno- Ing. Miroslav Škopán, CSc., prezihodnotných surovin« dent ARSM. a přednášky se zaměří na tematiku legislativy (vliv nové směrnice EU o odpadech na recyklaci SDO), certifikace recyklátů z inertních minerálních materiálů, možnosti využití recyklátů a jejich vliv na životní prostředí, technologická zařízení pro recyklaci stavebních odpadů. Bližší informace a přihlášky na www.arsm.cz. Rubriku zpracovali – kce– a – jhm– 4 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Sedm tisíc míst zpětného odběru Symbolickým prvním místem zpětného odběru vysloužilého elektrozařízení byl sběrný koš, umístěný ve vestibulu Ministerstva životního prostředí ČR. Místem zpětného odběru s číslem 7000 se stala Česká inspekce životního prostředí. Tolik míst, kde mohou občané odkládat vysloužilé elektrospotřebiče, totiž za dobu svého působení vytvořil kolektivní systém Elektrowin. Na ministerstvu je koš již třetím rokem a celkem již do něj zaměstnanci odložili 1,801 tuny vysloužilých elektrospotřebičů. Je nasnadě, že převažovalo většinou elektrozařízení, které souvisí s kancelářským provozem, ale také mikrovlnná trouba, kávovar nebo rychlovarná konvice.

Státní úřady se snaží jít ve zpětném odběru příkladem

Nový sběrný dvůr V Hrušovanech u Brna byla dokončena výstavba sběrného dvora odpadů, který bude doplňovat stávající systém sběru a svozu odpadů v obci. Sběrný dvůr bude sloužit primárně občanům Hrušovan a okolních obcí. Občané zde budou moci ukládat odděleně sbírané složky komunálních odpadů, objemné, biodegradabilní a nebezpečné odpady. Stavební odpady pouze do určitého množství. Sběrný dvůr bude rovněž místem zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení. Stavební práce budou ukončeny v prosinci 2008. Začátek provozu se předpokládá v průběhu prvního čtvrtletí 2009. Dlouhodobým záměrem obce je zintenzívnit oddělený sběr, třídění a recyklaci využitelných složek komunálních odpadů, a tím utlumit skládkování těchto (materiálově nebo energeticky) využitelných odpadů. Správné třídění umožní obci udržet poplatky za odpady v sociálně únosné výši. Pro další rozvoj komfortních služeb poskytovaných občanům v odpadovém hospodářství byla neexistence sběrného dvora odpadů v Hrušovanech velmi omezující. Obec se rozhodla umístit sběrný dvůr v lokalitě, která se jeví jako velmi výhodná z hlediska dopravní obslužnosti. Realizace projektu bude mít výrazné pozitivní dopady na životní prostředí. Financování a náklady projektu Celkové způsobilé náklady 16 mil. Kč (včetně DPH) Z toho: Dotace z EU (Fond soudružnosti) Dotace ze SFŽP Vlastní zdroje obce

14,0 mil. Kč

85 %

838 tis. Kč

5%

1,6 mil. Kč

10%

Pozn.: Na vlastní zdroje obce přispěl i Jihomoravský kraj.

o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

OD04_06

3.12.08

7:34 AM

Page 5

SPEKTRUM

Sběr elektroodpadu na Slovensku roste V roce 2008 se na Slovensku sebralo a zhodnotilo více než 12 tisíc tun elektroodpadu. Sběr podporuje slovenský Recyklační fond a jak se uvádí v jeho zprávě, za šest let jeho existence se díky spolufinancování zvýšil podíl zpracovaného Sběr elektroodpadu se na Slovensku rozvíjí s podporou Recyklačního fondu elektroodpadu trojnásobně. Fond například podpořil 12 mil. korun projekt společnosti Elektro Recycling, s. r. o., na vybudování technologického zařízení na zhodnocování nebezpečných odpadů s obsahem rtuti. (zářivky, výbojky, baterie, odpady z chemie a ostatního průmyslu, zubní amalgám). V téměř 30 městech již probíhá buď oddělený sběr, kontejnerový sběr elektroodpadu nebo je zabezpečen minimálně dvakrát ročně mobilní sběr elektroodpadu.

V Británii klesá poptávka po papíru a plastech V Británii ohrožuje globální hospodářská krize třídění komunálních odpadů, uvádí ve své zprávě ČTK. V Asii, kam směřuje většina britského tříděného odpadu, totiž klesá poptávka po starém papíru i plastech. Za poslední měsíce poklesly ceny starého papíru, plastů a kovů až o 80 procent a ve skladištích po celé Británii se vrší hromady nyní bezcenného odpadu. Očekává se také, že situace se ještě zhorší po Vánocích, kdy se bude třídit hodně papíru i skla. Podle britského tisku se starý papír a plasty vyvážely do Asie, především do Číny, v kontejnerech od asijského zboží, které by se jinak vracely prázdné. Ale před několika měsíci poptávka prudce klesla a překvapila průmysl i místní úřady. „Před šesti týdny šlo prodat prakticky vše. Ceny byly stálé a v některých případech rostly. Nyní je trh zdecimovaný,“ řekl Paul White, majitel společnosti se starým papírem MW White. V Británii se každý rok shromáždí na 8,6 milionu tun starého papíru a kartonů. Z toho 4,6 milionu se vyváží, ze tří čtvrtin do Asie. Z této oblasti ale poptávka klesla prakticky na nulu, uvedla britská Papírenská asociace (CPI).

Věnujte mobil! Středočeský kraj a nezisková společnost Asekol, která se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, společně připravily sběrovou akci zaměřenou na nepoužívané mobilní telefony. Cílem pilotní kampaně bylo podpořit sběr a recyklaci mobilních telefonů. Všechny doručené mobily byly otestovány. Nefunkční přístroje byly rozebrány a recyklovány - využije se až 80 % hmotnosti telefonu. Funkční byly bezplatně předány Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých (SONS). Asekol ve spolupráci se Středočeským krajem v říjnu rozeslal předplacené bublinkové obálky do téměř 90 000 domácností v sedmi městech Středočeského kraje (přibližně 200 tisíc občanů). Mobilní telefon je nejčastěji vyřazovaným druhem elektrozařízení, k recyklaci se však dostane pouze ani ne každý pátý z nich. Loni bylo podle odhadů ABI Research celosvětově prodáno 1,2 miliardy mobilů, přičemž 60 % z nich nahradilo staré přístroje. Letos má počet prodaných přístrojů stoupnout až na 2 miliardy. Počet vysloužilých mobilů tedy bude neustále narůstat. Jen v českých domácnostech se nachází zhruba 5 až 8 milionů nepoužívaných mobilů. Více informací o projektu na www.venujmobil.cz.

Vysloužilé mobily mohou ještě posloužit pro charitu o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

Opustí Britové třídění odpadů stejně jako opustili doubledeckery?

Pro vládu tak krize přinesla další dilema. Po létech přesvědčování občanů, aby pomáhali tříděním odpadů životnímu prostředí, by se nyní mohlo stát, že vytříděný odpad skončí na skládce a zvrátí léta »zelených« snah. Vláda to nicméně odmítá s tím, že něco takového by bylo jen krajním řešením. Namísto toho minulý týden oznámila, že pomůže soukromým firmám se skladováním vytříděného odpadu po dobu až šesti měsíců a ve výjimečných případech i déle - dokud se trh opět neoživí. O pomoc žádají vládu i místní úřady, které chtějí, aby uvolnila pro skladování vytříděného odpadu například nepoužívané vojenské prostory a skladiště. „Usilovali jsme o to, aby lidé na třídění odpadů přistoupili a nemůžeme si dovolit, aby toho nechali,“ řekl šéf ekologické rady asociace britských obcí Paul Bettison. „Lidé přistoupí na to, že vytříděný odpad se bude nějaký čas skladovat, ale ne, když skončí na skládce.“ O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 5

OD04_06

3.12.08

7:34 AM

Page 6

SPEKTRUM

Sovak varuje: nesplníme evropské normy Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (Sovak) nesplní Česká republika normy na čištění odpadních vod, k jejichž plnění se zavázala při vstupu do Evropské unie. Vodohospodářské projekty nestihne v termínu do konce roku 2010 realizovat zhruba 25 procent země včetně Prahy. Z 530 aglomerací s více než 2000 obyvateli jich 47 nemá územní rozhodnutí, a realizaci projektu tak podle něj nemohou stihnout. Problémy mají zejména menší aglomerace, důvodem je nedostatek peněz a také stavebních kapacit. Podle odhadů sdružení je v České republice potřeba na dokončení vodohospodářských projektů kolem 100 miliard korun. Odhady ministerstva zemědělství jsou však zhruba poloviční. SOVAK také upozorňuje, že dotace nekryjí plně náklady, což by se v budoucnosti mohlo promítnout do růstu cen vody. Podle ministerstva zemědělství by však ke zvýšení cen vody dojít nemělo, neboť jsou k dispozici dostatečné prostředky. V operačním programu Životní prostředí je zhruba 40 miliard, dalšími deseti přispěje na projekty ministerstvo zemědělství. Pokud se nepodaří normy do roku 2011 splnit, bude podle Ministerstva zemědělství prostor pro jejich dokončení. Francie řeší podobný problém od roku 2000 a zatím žádnou sankci nedostala.

Problémy s vybudováním čistíren odpadních vod mají podle SOVAKu hlavně menší sídla

Nové sekce na IRZ Na stránkách Integrovaného registru znečišťování bylo vytvořeno několik zcela nových sekcí. Za stěžejní lze pokládat sekci »Metody měření«, která se věnuje metodám měření a identifikaci látek v IRZ v únicích do ovzduší a vody. Pro látky sledované v příslušné složce ŽP tak bude k dispozici souhrn metod měření (i ke stažení ve formátu pdf). Zveřejnění těchto dokumentů je zásadním posunem v kvalitě nabízených odborných informací na stránkách www.irz.cz.

Největší závod na drcení pneumatik na jihu Čech U Borovan na Českobudějovicku zahájí do konce roku provoz největší závod na recyklaci ojetých pneumatik v Jihočeském kraji. Ročně se v závodě zpracuje 15 000 tun pneumatik, které se budou drtit na směs k dalšímu využití. Závod staví českobudějovická firma Bonus, které na techno- V Jihočeském kraji se za rok odelogie za více než 100 milionů bere kolem 18 tisíc tun pneumatik korun přispěla téměř z poloviny Evropská unie. Další desítky milionů korun stála stavba haly. Vybudování závodu navazuje i na plán odpadového hospodářství kraje. Ze zhruba 2000 tun granulátu bude firma vyrábět pryžové desky, většinu hmoty však odeberou další zpracovatelé. Základní materiál staré pneumatiky by se měl dovážet hlavně z Jihočeského kraje, kde se ročně zpětně odebere přes 18 000 tun ojetých pneumatik. Podle Rothbauera není vyloučeno, že by firma v budoucnu mohla využít tisíce tun starých pneumatik, které leží na nelegálních skládkách v kraji.

Zahrabat natrvalo, nebo jen dočasně? Za půlstoletí jaderné energetiky se ve světě nashromáždilo kolem 300 tisíc tun vysoce radioaktivního použitého paliva a každým rokem přibývá kolem 12 tisíc tun. Materiál o celkovém objemu kolem 15 tisíc m3 se s největší pravděpodobností uloží pod zem. Kde a na jak dlouho, řeší nyní ve všech třiceti zemích provozujících jaderné reaktory. Německé ministerstvo životního prostředí navrhuje uložit použité jaderné palivo tak, aby se mohlo do 1000 let vyjmout a rozhodnout o jeho dalším osudu – včetně nového využití. Právě schválený návrh bezpečného nakládání s vysoce radioaktivním odpadem totiž předpokládá, že se úložiště neuzavře natrvalo a jeho stav bude možno kontrolovat po velmi dlouhou dobu. Odborníci předpokládají, že technický pokrok v příštích desetiletích umožní radioaktivní odpad využít, například ve vysokoteplotních reaktorech IV. generace, jejichž nasazení v průmyslovém měřítku se očekává ve 40. letech tohoto tisíciletí. První evropské trvalé úložiště použitého jaderného paliva se buduje v sousedství finské jaderné elektrárny Olkilouto. První kontejnery se mají do štol vyhloubených ve stometrové hloubce žulového masívu zavézt v roce 2020. Ve stejné době očekávají první použité palivo také v tufu nevadského kopce Yucca Mountain, kde se úložiště buduje od roku 1983. 6 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Odpad z našich jaderných elektráren je zatím uložen ve skladu v Dukovanech. Co bude dál, se uvidí.

Švédové je chtějí zřídit v žulovém dně Baltského moře, Francouzi dávají přednost jílové vrstvě 500 metrů pod lotrinskou vesnicí Bure východně od Nancy. Jílové sedimenty doporučují rovněž švýcarští odbornícßi ze společnosti Nagra, kteří dokončují průzkum na severozápadě země v kantonu Curych. Čína zkoumá žulové masivy pouště Gobi. Německo, podobně jako Česko, pozastavilo – už v roce 2002 – vyhledávání lokality pro trvalé úložiště použitého jaderného paliva. U našich západních sousedů přicházejí v úvahu solné vrstvy v severním Německu, v první řadě dosavadní mezisklad v Gorlebenu, a žulové, případně jílovcové vrstvy v Bavorsku či Bádensku-Württembersku. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m

OD07_08

3.12.08

7:24 AM

Page 7

TÉMA

BIOODPADY

Válcové síto na prosévání dozrálého kompostu v kompostárně Seiringer (Rakousko)

Rostoucí ceny nahrávají většímu využití kompostů Využívání biologicky rozložitelných odpadů zažívá dnes boom. Ať jsou to kompostárny nebo bioplynové stanice, denně přicházejí zprávy o nových provozech. Na situaci a problémy v tomto oboru jsme se zeptali Ing. Jana Habarta, předsedy Českého sdružení pro biomasu ( CZ Biom), které podporuje rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu u nás. ◆ Jak je to dnes s výstavbou bioplynových stanic na využívání odpadů? Faktem je, že většina bioplynových stanic, které se dnes staví, jsou bioplynové stanice zemědělské. Zpracovávají pouze cíleně pěstovanou biomasu a vedlejší produkty ze zemědělství, například kejdu. Bioplynových stanic využívajících komunální bioodpad v ČR moc není, vlastně jen jediná – ve Vysokém Mýtě. Ani ta nesplňuje kritérium, že by měla mít ve vstupní surovině víc než 50 % komunálního bioodpadu.

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

▲

◆ Mají investoři vůbec zájem stavět komunální bioplynové stanice?

Projekty se připravují. Problém je složité povolovací řízení. Bioplynové stanice mají vinou tří nepovedených projektů špatnou pověst, takže projednávání naráží na odpor obyvatel, zejména u velkých měst. Ekonomika bioplynové stanice je hodně závislá na výkupních cenách elektrické energie. Pro letošní rok je Energetický regulační úřad (ERÚ) nastavil na 3,90 Kč/kWh pro zemědělské bioplynové stanice a 3,3 Kč/kWh pro ostatní bioplynové stanice (do kterých spadají i ty komunální). Jenže komunální bioplynové stanice jsou investičně dvakrát tak drahé než zemědělské (zařízení pro drcení odpadů, opatření proti

úniku zápachu, hygienizace). Nutná investice dosahuje kolem 200 tisíc korun na instalovanou kW. Dokud nestoupne výkupní cena elektřiny ke čtyřem korunám za kWh, nebudou se stavět, protože by nedosáhly ekonomické návratnosti. Důvodem k rozdílným výkupním cenám jsou podle ERÚ náklady na vstupy. Zemědělská bioplynová stanice musí pro získání vstupní suroviny vynaložit určité náklady (cílené pěstování biomasy). Tyto náklady jim ERÚ »dorovnává« vyšší výkupní cenou. Komunální bioplynové stanice mají na vstupu příjem ze zpracovávaných odpadů, a proto ERÚ nastavil nižší výkupní cenu elektřiny, ale bohužel již ERÚ dostatečně nezohlední výrazně vyšší investiční i provozní O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 7

OD07_08

3.12.08

7:24 AM

Page 8

T É M A : B I O O D PA D Y ▲

náklady komunálních BPS. V roce 2009 chceme začít s ERÚ jednat o vyčlenění komunálních stanic do samostatné kategorie, což by umožnilo upravovat ceny nezávisle na ostatních typech stanic. ◆ Měly by komunální stanice dost vstupních surovin? Sběr bioodpadů z domácností se rozjíždí pomalu a v praxi je často obtížné získat dostatek materiálu. Momentálně je snadnější získat odpady z živností, restaurací a jídelen (tyto odpady se označují jako catering-waste). Výhodou je alespoň částečná vymahatelnost sběru tohoto odpadu, na rozdíl od sběru v domácnostech. Ve zmiňovaném Vysokém Mýtě jsou zaměřeni i na cateringový odpad. Ze 30 restaurací v regionu však zde separuje své bioodpady pouze třináct provozoven. Zbytek s odpadem nakládá nějakým jiným způsobem. Domnívám se, že buď odpad odchází přes kuchyňské drtiče do kanalizace, nebo zůstává součástí komunálního odpadu. V případě odpadů z restaurací a jídelen je taky problém v kontrole: odpady z jídelen jsou na pomyslném trojmezí třech kontrolních orgánů a není zcela jasná kompetence ani práva těchto orgánů. Například Česká inspekce životního prostředí kontroluje odpady, ale nemá přístup do provozů restaurací a jídelen. Do provozů mohou orgány hygieny, ale pro ty není správné nakládání s bioodpady prioritou. Třetím orgánem, na jehož hranici kompetencí leží nakládání s bioodpady, je Veterinární správa, ale ta kontroluje předevšm správné postupy využití bioodpadů. ◆ Nedávno vyšla nová vyhláška o nakládání s bioodpadem, jak ovlivní zpracování bioodpadů u nás? Nejsem si jist, že tato vyhláška přinese do oboru potřebné vyjasnění. Setkávám se často s názorem, že je tato vyhláška příliš složitá a některé parametry neodůvodněně přísné. Vyhláška se připravovala čtyři roky. Pamatuji si ještě, že se začala připravovat nedlouho po přijetí evropského nařízení o vedlejších živočišných produktech (1774/2002). Toto nařízení stanovilo přísná hygienická pravidla pro zpracování bioodpadů, která však byla vyžadována pouze v případě, že členský stát nepřijal vlastní legislativu pro hygienizaci bioodpadů. Přísné hygienické požadavky vyplývající z tohoto nařízení nejsou uplatňovány v případě, že si členský stát na bioodpady stanoví své vlastní předpisy. Cílem vyhlášky tedy bylo stanovit jasná národní pravidla pro kompostování bioodpadů, např. na otevřených pásových hromadách, abychom se nemuseli řídit absurdně přísnými evropskými 8 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

předpisy. Po čtyřech letech příprav máme národní legislativu složitější, než je ta evropská. Například Státní zdravotní ústav do vyhlášky prosadil řadu opatření na kontrolu hygienizace, které jdou ještě nad rámec současné evropské legislativy, takže jsme zase papežštější než papež. Kompost a digestát byly dříve definovány jako obecně použitelné materiály. Nyní jsou chápány pouze jako materiály určené pro zemědělskou půdu a v nové vyhlášce je nově definován rekultivační kompost a rekultivační digestát. Tímto slovem vymezuje použitím způsobem jiným, než na zemědělské půdy. Rekultivační komposty a digestáty kontroluje Česká inspekce životního prostředí, zatímco komposty a digestáty kontroluje ÚKZUS. Pro rekultivační komposty a digestáty jsou zavedeny tři kategorie, což je česká rarita - to nikde jinde neexistuje. V zahraničí mají obvykle jen dvě třídy kompostů. Jedna slouží pro ekologické zemědělství, druhá pro ostatní využití i mimo zemědělskou půdu, například pro ozeleňování ploch a podobně. ◆ Často se diskutuje o hygienizaci bioodpadů z důvodů odstranění hygienických rizik. Jaká je praxe v zahraničí? Evropské nařízení,které definuje požadavky na hygienizaci, využívá jasně daná fyzikální pravidla (velikosti částic, doba a teplota zahřátí), ale nebere ohled na jistou komplexnost procesu. Při kompostování dochází k antagonismu mikroorganismů, takže například mikroorganismy, které jsou v kompostu, dokážou za vhodných podmínek a dostatečné intenzitě procesu deaktivovat patogenní mikroorganismy. Česká republika tyto požadavky transponovala do své legislativy, takže je předepsáno provádět před (nebo po) procesu kompostování hygienizaci za poměrně tvrdých a investičně náročných podmínek: drcení odpadů na 12 mm a hygienizace teplotou na 70 °C ve speciálním zařízení (jenže nadrcením odpadů na částice menší než 12 mm vzniká kaše, která se velmi těžko provzdušňuje, takže proces kompostování nemusí probíhat vždy dobře). V Rakousku nebo ve Velké Británii však umožňují, aby hygienizace probíhala za jasně definovaných podmínek přímo při kompostování i na otevřených pásových hromadách, ale za intenzivních a kontrolovaných podmínek. Například v Rakousku je nutné pásové hromady každý den překopávat. Během procesu se kontinuálně dokumentuje dosažená teplota a aerobní podmínky, čímž může výrobce prokázat, že proběhla hygienizace. Díky tomu se bioodpad z domácností zpracovává za nižších

nákladů a zároveň je zaručena ochrana zdraví a přírody. Tyto postupy jsou investičně mnohem méně nákladné než naše, zvláště když účinky mohou být stejné za podstatně jednodušších technických podmínek procesu. Jenže to, co je dostačující pro úřady v Rakousku a dalších státech, není dostačující pro úřady u nás. ◆ Co na to naše obce a zpracovatelé bioodpadů? Podmínky pro hygienizaci se vztahují na catering-waste a také na bioodpady z domácností, v nichž jsou obsaženy zbytky mléka nebo masa. Požadavky na hygienizaci jsou u nás náročné, těžko splnitelné a v podstatě jdou proti kompostování, takže je provozovatelé v podstatě musejí obcházet. Při separovaném sběru informují občany, že do odpadu mohou dát jen materiály rostlinného původu – tedy především zahradní odpady. A v tom okamžiku se nevyžaduje hygienizace a proces kompostování jede bez problémů. Má to však háček: zahradní odpady předtím v komunálním odpadu vůbec nekončily. Nyní se sbírají a zpracovávají, což paradoxně přispívá k nárůstu množství biologicky rozložitelných odpadů. A bioodpady, které dříve končily na skládkách a měli bychom je odtamtud odklonit, dále zůstávají v komunálním odpadu. ◆ A co odbyt kompostů? Trendy rostoucích cen surovin a ropy nahrávají většímu využití kompostů nejen v rekultivacích a údržbě městské zeleně, ale také jako hnojiva v zemědělství. Průmyslová hnojiva jsou drahá a nákladná na energii. Cena fosforečných hnojiv například meziročně stoupla o 40 %. Takže předpokládám, že když během několika let ceny hnojiv porostou, může být pro zemědělce velmi perspektivní využití kompostů pro základní hnojení, nebo jako náhražka části minerálních. Uvidíme, co přinese světový vývoj. Farmáři si také stěžují, že nevědí, co v kompostech je, a bojí se je proto dávat na pole. Kvalitu kompostu však jde poměrně snadno ověřit, stanovit obsah makroprvků (živin), a na jejich základě za kompost platit. Pro kvalitu kompostů by komunální bioodpady byly přínosem. Dnes kompostárny zpracovávají především kaly a podobné odpady, které míchají s dalšími surovinami, aby dosáhli požadované kvality vsádky. Zelený komunální bioodpad je v podstatě čistější, takže jeho použití se může na kvalitě kompostů projevit pozitivně. Jarmila Šťastná o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 9

T É M A : B I O O D PA D Y

Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v České republice do roku 2020 Je řada způsobů, jak vhodně přetvářet biologicky rozložitelné odpady na dále využitelné produkty (energetika, krajina). Záměrem je vždy BRO neodstraňovat, ale využívat.

B

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

Dvě skupiny bioodpadů

Podle způsobu vzniku je možno tyto odpady rozdělit na dvě skupiny: biologicky rozložitelné odpady (BRO) vznikající samostatně nebo odděleně sebrané a biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) obsažené v směsném komunálním odpadu (SKO), případně jeho objemném odpadu. Samostatně vznikající nebo odděleně sebrané BRO není možné vzhledem k legislativě ukládat na skládky. Kapacity na jeho zpracování jsou buď již dnes dostatečné nebo je možné tyto kapacity s dotační podporou státu v nejbližším období dobudovat. Tento příznivý stav je nutno zachovat do budoucna. Vyšší provozní náklady některých technologií pocítí v konečné ceně za nakládání především původci odpadů, což je dobrý nástroj pro prevenci vzniku BRO. Pro další diskusi je tedy možno uvažovat, že tyto odpady nebudou skládkovány a nemusí být započítány do kalkulací (kromě případných nově vzniklých odpadů, které budou oproti stávajícímu stavu navyšovat množství díky vyšší účinnosti třídění u občana). Oproti tomu je zde BRKO, obsažené v SKO, případně objemném odpadu. Podíl BRKO (zde spíše biologicky rozložitelných složek) činí v SKO aktuálně přibližně 40 až 60 % hmotnostních. Poměr je dosti variabilní a pro jednoduchost budeme dále uvažovat pouze jeho střední hodnotu 50 %. Určité procento biologicky rozložitelných složek je obsaženo také v objemném odpadu, ale zde je možno do budoucna uvažovat podstatné snížení tohoto podílu prakticky na nulu. Jedná se totiž většinou buď o BRKO, které se v objemném odpadu objeví neoprávněně (například odpady ze zahrad, které budou mít občané možnost odevzdat zvlášť), a to se bude v budoucnu stávat díky důsledné kontrole stále méně. Dále se může jednat o dřevní odpad (nábytek, palety, atd.), který je možno vzhledem k objemnosti odpadu snadno ručně separovat a využívat odděleně. Tím se problém omezení skládkování BRKO zúží na problém omezení skládkování SKO, problém určení vývoje jeho množství, podílu biologických složek v něm a kapacit

Prognóza produkce

Produkce SKO v posledních pěti letech mírně vzrůstá (přibližně o 2 až 3 % hmotnostní ročně), což je dáno zejména rapidně vzrůstající životní úrovní obyvatelstva. Přitom v některých letech dochází k udržení stavu z předchozího roku, což je způsobeno zejména zaváděním a rozšiřováním separovaného sběru některých odpadů (zejména obalů). Lze předpokládat, že tento stav se minimálně do roku 2010 udrží. Poté by se již měla projevit účinnost některých navržených opatření k prevenci vzniku odpadů, a také nižší tempo růstu životní úrovně a růst množství SKO bude tedy pomalejší (tab. 1). Množství obyvatel je podle nejnovější střední prognózy ČSÚ na nejbližší léta možno považovat za přibližně konstantní nebo jen mírně rostoucí. Od roku 2005 do roku 2010 je tedy možné předpokládat roční přírůstek množství SKO 3 %. Složení SKO prochází v posledních letech vývojem, který je možno charakterizovat postupným zvyšováním podílu biologicky rozložitelných složek z 40 % v roce 1995 až na 48 % v roce 2000, 54 % v roce 2010, 56 % v roce 2013 s předpokladem růstu až na 60 % v roce 2020. Zde zmíněné prognózy předpokládají, že nebudou zaváděny postupy, které by mohly výrazně snížit množství SKO a v něm obsah biologicky rozložitelných složek. Jedná se o zavedení separovaného sběru BRKO z domácností vyplývající z novely zákona o odpadech. Nejpozději před rokem 2013 bude nutno uvažovat jako jednu z variant snížení množství biodegradabilních složek v SKO, a to zejména v případě, že situace ohledně výstavby »neskládkovacích« technologií nebude příznivá.

Prognóza kapacit

Při zpracování této prognózy je nutno nejprve zvážit množství SKO, které bude možno ukládat na skládky v letech 2010, 2013 a 2020. Vzhledem k tomu, že srovnávací základna (produkce BRKO roku 1995) byla stanovena na 1529 tis. tun, tak: ◆ v roce 2010 bude možno sládkovat 75 % tohoto množství, což je 1147 tis. tun BRKO, tedy při podílu 54 % BRKO v SKO činí 2124 tis. tun SKO,

▲

iologicky rozložitelné odpady představují přibližně pětinu veškeré produkce odpadů v ČR. Jedná se zejména o odpady zemědělské, lesnické, potravinářské, papírensko - celulózařské, ze zpracování dřeva, kůží, textilního průmyslu, patří sem i biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) včetně odpadů ze zeleně, dále čistírenské a vodárenské kaly a biologicky rozložitelný obalový odpad. Tato skupina odpadů představuje v ČR (podle statistických výkazů) kolem 7 mil. tun biologicky rozložitelných odpadů ročně. Environmentální dopad BRO je výrazně negativní. Bioodpady podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu a mohou způsobovat tvorbu skleníkových plynů, kyselých výluhů při hydrologických procesech a mohou případně ohrožovat zdraví lidí a zvířat výskytem patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů. Ukládání BRO na skládkách ovlivňuje antropogenní skleníkový efekt a klimatické změny planety. Proto je nutné skládkování BRO a BRKO výrazně omezovat a hledat cesty pro jejich materiálové nebo energetické využití. V sortimentu BRO jsou i odpady nebezpečné. Patří sem veškeré odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, čistírenské kaly s obsahem nebezpečných látek, veterinární bioodpady apod. Velmi často se vyskytuje u BRO jako nebezpečná vlastnost infekčnost. S touto vlastností můžeme definovat odpady, které obsahují životaschopné mikroorganismy, nebo jejich toxiny a další infekční agens s dostatečnou virulencí v koncentracích nebo množstvích, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka nebo jiných živých organismů. Mezi nebezpečné infekční bioodpady patří část produkce čistírenských kalů, ale též část produkce zvířecích fekálií a podestýlek v živočišné výrobě v zemědělství. Speciální způsoby nakládání vyžadují i další vedlejší produkty živočišného původu, kam patří jateční odpady, kafilerní odpady, kuchyňské odpady a za určitých okolností i hnůj a kejda.

neskládkových technologií, které budou k dispozici.

O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 9

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 10

T É M A : B I O O D PA D Y Příklad výpočtu k variantám Rok 2013 se vstupním předpokladem kapacity spaloven a MBÚ celkem 800 kt: 3100 = t% x 3100 + (s+6) x 100 + m x 100 + zbytek ◆ 3100 je prognóza produkce SKO v tomto roce, ◆ první člen t% x 3100 uvádí, kolik BRO se podaří vytřídit u občana (t je neznámá v procentech a udává požadovaný podíl vytříděných BRO). ◆ druhý a třetí člen jsou kapacity spaloven a MBÚ, zde je s = 0 a m = 2, dohromady 800 ◆ zbytek je zbývající odpad, který bude skládkován zbytek = 764/nový podíl % ◆ 764 je množství BRO, které je možno sládkovat ◆ nový podíl % je podíl BRO v SKO, který je nutno dopočítat po dotřídění části BRO nový podíl % = (56 %-t %) x 3100 / (3100 - t % x 3100)= (56 % - t %) / (100 % - t %) ◆ nezkrácený čitatel počítá zbývající BRO v původní produkci, 56 % je zde původní podíl BRO, který je zmenšen o t % ◆ nezkrácený jmenovatel počítá produkci SKO po odtřídění BRO Po dosazení a úpravě dostáváme kvadratickou rovnici s jedním kladným kořenem 31t2 – 3272 t + 52400 = 0 což dává přibližný výsledek t = 20 %, takže dostáváme vytřídění 610 t biodegradabilních složek SKO, čímž se produkce SKO sníží na 2490 t. Toto množství SKO navíc bude z hlediska BRO řidší – bude obsahovat 1736 - 610 = 1126 t BRO, což dává obsah 45 % v 2490 t SKO. Z tohoto množství půjde 800 t na stávající spalovny a MBÚ a zbývajících 1650 t bude obsahovat povolené množství BRKO ke skládkování.

▲

◆ v roce 2013 bude možno sládkovat 50 % tohoto množství, což je 764 tis. tun BRKO, tedy při podílu 56 % BRKO v SKO činí 1365 tis. tun SKO, ◆ v roce 2020 bude možno sládkovat 35 % tohoto množství, což je 535 tis. tun BRKO, tedy při podílu 60 % BRKO v SKO činí 892 tis. tun SKO. Dále je možno provést přehled využitých kapacit nakládání s SKO a provést jejich prognózu. Do roku 2010 se počítá s využitím plné kapacity spaloven KO (tedy 616 tis. tun) a s využitím kapacity pilotní instalace MBÚ (přibližně 200 tis. tun). Plné využití kapacit bude dáno vyššími poplatky za skládkování v té době a tedy vyšší konkurenceschopností technologií. Pokud porovnáme prognózu skládkování s množstvím SKO povoleným ke skládkování, dostáváme rozdíl, který je roven zbývající kapacitě neskládkovacích zařízení pro nakládání s SKO, kterou je potřeba dobudovat (tab. 2). Pokud bychom rozdíl vyrovnali tak, že bychom uvažovali snížení podílu BRKO v SKO (např. separovaným sběrem BRKO z domácností), v roce 2010 by zůstal podíl beze změn (požadavek skládkové směrnice je splněn) a v letech 2013 a 2020 by podíl BRKO v SKO musel být výrazně nižší.

Varianty tří různých technologií

Nyní je možné vytyčit pro jednotlivé roky varianty rozložení spalovny/MBÚ/třídění. Spalovny a MBÚ budou volitelnými vstupními parametry a na jejich základě bude dopočítána potřebná úroveň třídění (viz rámeček). Ekonomické ohodnocení variant nebylo provedeno, naráží na problém stanovení finanční náročnosti zvýšení třídění u občana. Zahraniční zkušenosti ukazují na nutnost využití rozsáhlých a intenzivních informačních kampaní, případně náročné kontrolní činnosti. Dále jsou zde dodatečné náklady, které vzniknou přímo občanům – sběrné nádoby, úpravy interiéru, atd. To vše navíc v takové míře, aby byla účinnost třídění dostatečná, což se velmi nesnadno kvantifikuje.

Kapacity nejsou dostatečné

Obecně lze konstatovat, že kapacity všech zařízení nejsou z hlediska požadavků EU na nakládání s BRKO dostatečné. V případě kompostáren je možné v některých případech nalézt nevyužité kapacity (Brno, Boskovice, apod.), které jsou ale vzhledem k principu nakládání s odpady v místě vzniku jen omezeně a lokálně využitelné. Tyto volné a reálněji vy-

Tab. 2: Prognóza nakládání s SKO (tis. tun) Rok

2010 2013 2020

Prognóza

Spalováno

MBÚ

Skládkováno

2948 3100 3200

616 616 616

200 200 200

2132 2284 2384

10 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Možno skládkovat

Rozdíl

2124 8 1365 919 892 1 492 (Zdroj: vlastní prognóza)

Tab. 1 Produkce a prognóza produkce SKO Rok Prognóza produkce Podíl BRKO SKO (t/rok) % v SKO 2005 2543 50 2006 2619 51 2007 2698 52 2008 2779 52 2009 2862 53 2010 2948 54 2013 3100 56 2020 3200 60 (Zdroj: ČSÚ, CeHO, Metodika výpočtu postupného snižování množství BRKO ukládaných na skládky v rámci zpracování POH kraje, vlastní prognóza)

užitelné kapacity odhadem nepřesahují jednu třetinu celkových kapacit, tedy maximálně zhruba 200 tisíc tun. Odpady vhodné pro kompostárny tvoří zejména část komunálních odpadů (zeleň), kaly z ČOV a menší množství odpadů z lesnického průmyslu. Při dodržení určitých pravidel je možné na kompostárnách využívat i BRO ze separovaného sběru od občanů. Množství nelze dostatečně přesně odhadnout, protože vhodnost pro technologii závisí na mnoha faktorech. V poslední době se začala výstavba bioplynových stanic. Odpady vhodné pro bioplynové stanice tvoří zejména část komunálních odpadů (z jídelen, ze separovaného sběru od občanů) a také část zemědělských a potravinářských odpadů (živočišného původu). Množství nelze příliš dostatečně odhadnout, protože vhodnost pro technologii závisí na mnoha faktorech. Jiří Hřebíček, Michal Hejč, František Piliar, ECO–Management, s. r. o., Brno Zdeněk Horsák, Bedřich Friedmann, Tomáš Chudárek, SITA CZ a. s. V článku byly využity výsledky řešení Rezortního programu výzkumu MŽP v projektu číslo SL/7/48/05: »Materiálové toky a nakládání s odpady – Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití« (2005-2007). Navazuje na něj projekt č. SP/2f1/57/08: »Zlepšení využívání směsných (zbytkových) komunálních odpadů s cílem snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky a vytvoření kapacit pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, včetně odpadů z kuchyní a stravoven« který bude řešen v období let 2008 až 2010. Jedná se o nový model vývoje produkce BRO do roku 2020. o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 11

T É M A : B I O O D PA D Y

Rakousko: hygienizace přímo v hromadách Jedna z největších kompostáren v Rakousku leží nedaleko města St. Pölten. Rodinná firma zpracovává ročně na 23 tis. tun materiálu.

K

ompost toto zařízení produkuje už šestnáct let a kromě drobné dotace při rozjezdu provozu jsou po celou dobu ekonomicky soběstační. Kompostárna zpracovává zelené odpady, kaly z čistíren odpadních vod a také bioodpad ze separovaného sběru z okolních měst. Majitel Hubert Seiringer k tomu říká: »Podíl jednotlivých druhů je zhruba třetinový. V bioodpadu z domácností představují odpady ze zahrad téměř 98 % objemu. Zbytek tvoří odpady kuchyňské. V zimě je jejich podíl samozřejmě větší.« Vstupní kontrola procesu je velmi důsledná, zvláště u kalů ČOV. Důvod je jediný: prodej kompostů. Z vyrobeného kompostu se 60-70 % prodává do domácností. Přímo na místě z něj míchají nejrůznější substráty. Zbytek, kolem 30 % výroby, odebírají farmáři jako hnojivo a ke zlepšení půdy.

Vzájemné poměry se určují podle stavu vstupních složek. Při kompostování je důležité dodržovat odpovídající hladinu vlhkosti v hromadách a jejich dostatečné provzdušnění kyslíkem, aby byl zabezpečen aerobní proces.

Otázky kolem hygienizace

Kompostárnu jsme navštívili v rámci exkurze, pořádané agenturou Zera. Provoz kompostárny vyvolal mezi zúčastněnými odborníky diskusi - hlavně přístup k hygienizaci bioodpadů. Při intenzivním kompostování v denně překopávaných hromadách se čidly kontinuálně

»Musíte se rozhodnout, jestli chcete kompostovat, nebo ne,« říká Hubert Seiringer

sleduje teplota a vlhkost. Proces se upravuje tak, aby optimálně probíhal proces hygienizace, tj. aby substrát setrval při 60 °C dostatečně dlouhou dobu. Tento proces se dokumentuje v provozních denících, které slouží jako doklad, že v kompostu proběhla hygienizace.

Klíčová je kontrola

Technologie kompostárny je co nejjednodušší. Na kompostárně pracuje dvanáct lidí, ale jen dva se starají o samotný provoz, tedy překopávání atd. Zbytek jsou obchodníci a technologové. »Kompostář má jediný úkol – zkontrolovat, jestli bakterie správně pracují,« říká s trochou nadsázky Hubert Seiringer. »Musí se kontrolovat tři věci: složení, vlhkost a vzduch.« Vstupní surovina se míchá z bioodpadu a strukturního materiálu, což je nadsítný podíl z vyhnilého kompostu nebo drcené dřevo.

Architektonicky krásně navrženou halu využívají ke skladování kompostů, z nichž se míchají substráty na prodej

Čidla neustále monitorují teplotu a vlhkost v kompostu o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

Hubert Seiringer k tomu říká: »Požadavky na hodnoty k hygienizaci dodržujeme bez obtíží. Kompost se vícekrát ročně na výstupu z procesu kontroluje na patogeny. Za celých šestnáct let provozu jsme neměli žádný problém.« Jelikož u nás je nutné hygienizovat za poměrně přísných podmínek určité odpady (např. z kuchyní nebo domácností) před vstupem do procesu kompostování, vzbudila tato praxe mezi účastníky exkurze velké překvapení. »Když uděláte všechno podle toho, jak to chce EU, budete muset všechno spálit,« uzavírá Hubert Seiringer. »Musíte se rozhodnout, jestli chcete vyrábět z biologických odpadů kompost. Pokud ano, musíte si nastavit legislativu tak, aby to bylo možné.« -kce O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 11

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 12

T É M A : B I O O D PA D Y

Sběr bioodpadu ve městě Olomouci – pilotní projekty Nejzávažnějším problémem v Plánu odpadového hospodářství města Olomouce je zhodnocování bioodpadu. Biologicky rozložitelné odpady tvoří 30-40 % komunálního odpadu a aby se podařilo splnit všechny stanovené cíle, bude to vyžadovat dalekosáhlá koncepční, regionálně zaměřená a finančně náročná opatření.

N

a území Olomouce jsou v běhu hned tři typy třídění a využití biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) – donáškový způsob sběru, sběr do speciálních nádob a podpora domácího kompostování.

Velkoobjemové kontejnery

Donáškový způsob sběru BRKO proběhl jako pilotní projekt, funguje v období duben–říjen 2006 v městské části Radíkov (zástavba rodinných domů, 296 obyvatel). V pravidelných týdenních intervalech byly na stanovených místech přistavovány velkoobjemové, uzamykatelné kontejnery, kam mohou lidé v dohodnutém čase přinést bioodpady. Projektu předcházela anketa mezi občany této městské části, ve které byli dotazováni na ochotu třídit bioodpad a preferovaný způsob sběru. Za uvedené období bylo zpracováno 22,37 t bioodpadu, náklady na projekt (včetně prvotní investice na pořízení a úpravu kontejnerů) byly ve výši kolem 150 tisíc Kč. Po ukončení projektu proběhla opět anketa, v níž obyvatelé požadovali pokračování projektu i v dalším období. V roce 2007 byl systém na stejném principu rozšířen i do dalších městských částí

s většími počty obyvatel. V roce 2007 bylo vytříděno 38,82 tun (celkem 1706 obyvatel). Náklady na tento typ projektu během dvou let (2006–2007) činily asi 500 000 Kč. Letos byl (na základě požadavků občanů a komisí městských částí) od května tento systém realizován v omezeném rozsahu i v dalších městských částech. Veškerý kompostovatelný odpad je na základě smlouvy odvážen na kompostárnu firmy Spreso v Kralicích na Hané. V roce 2007 bylo takto odvezeno cca 350 tun BRKO (společně s bioodpadem se sběrových dvorů a sobot). Za období duben až říjen 2008 bylo sesbíráno celkem 66,03 tun bioodpadu, což činí 32,7 kg na občana (v roce 2007 to bylo 22,75 kg/občana).

Sběr do speciálních nádob

Další pilotní projekt byl zahájen v dubnu 2008. Jde o sběrný systém bioodpadu v zástavbě rodinných domků v městské části Neředín (389 domů). Na základě propagační akce a přihlášek vlastníků domů (další přihlašování je otevřené) zde bylo občanům bezplatně dodáno 260 kusů speciálních sběr-

Leták na podporu třídění odpadů v městské části Nový Svět 12 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

ných nádob pro bioodpady od dvou výrobců (Schäfer a Elkoplast). Prozatím jsou nádoby v pronájmu, po ukončení projektu budou zakoupeny ty nádoby, které budou provozně a ekonomicky výhodnější. Celý projekt se setkal s mimořádně pozitivním ohlasem občanů, nejen z této místní části. Prozatím bylo svezeno 57,53 tun bioodpadu. Prováděné kontroly při svozu potvrdily kvalitu materiálu. Po celou dobu projektu je plánováno 15 svozů bioodpadu (1 x14 dnů) a celková výše nákladů na projekt (včetně zakoupení nádob) je odhadnuta na zhruba 550 tisíc Kč. Za období duben až říjen 2008 bylo nádobovým sběrem sesbíráno 107,25 tun bioodpadů.

Podpora domácího kompostování

Ve snaze docílit maximální snížení nákladů města spojené se svozem bioodpadu je podporováno jeho zpracování v místě vzniku, tj. na pozemku vlastníka dané nemovitosti. Na jaře 2008 proběhla v městské části Droždín dotazníková akce, jejímž cílem bylo vysvětlit občanům cíle projektu a zjistit jejich zájem o účast na jeho realizaci. Zájem zapojit se projevilo v první fázi 52 domácností, další zájemci se přihlašují v dalším termínu. Na základě smlouvy o výpůjčce na dobu 3 let mezi občanem a městem byl v červnu 2008 zájemcům dodán kompostér vyrobený z recyklovaných plastů pro domácí kompostování. Součástí smlouvy jsou i pravidla pro využívání kompostéru a možnost provedení pravidelné kontroly, zda je využíván k danému účelu. Před jeho zahájením byl proveden rozbor odpadu, který bude proveden i při ukončení projektu a umožní tak vyhodnotit úspěšnost projektu. Náklady na nákup kompostérů pro tuto městskou část (zástavba rodinných domů) jsou prozatím 120 tisíc Kč. V průběhu roku 2008 byli osloveni obyvatelé dalších dvou městských částí. Mohli si vybrat ze dvou variant třídění bioodpadu – sběr do speciální nádoby nebo kompostér. Do obou lokalit bylo dodáno 107 kompostérů a 102 nádob. Po pěti svozech bylo sebráno 20,27 tun bioodpadů. Předpokládá se, že uvedené projekty budou v městských částech probíhat i v roce 2009, s výjimkou projektu donáškového způsobu, který byl zahájen v roce 2006. Ten byl vyhodnocen při porovnání nákladů a výtěžnosti odpadů za ekonomicky nevýhodný a bude nahrazen jinou formou třídění bioodpadu. RNDr. Jana Matzenauerová, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí, Magistrát města Olomouce o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 13

T É M A : B I O O D PA D Y

Komunitní kompostování versus malá zařízení V souvislosti s kompostováním bioodpadů hovoří zákon o odpadech o »malém zařízení« a »komunitním kompostování«. Ve výkladu obou pojmů přetrvávají určité nejasnosti, které bychom chtěli tímto článkem objasnit.

Z

Systém komunitního kompostování

Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce

Aktivita zájmové skupiny

Komunitní kompostování, Praha-Řepy

dle § 10a zákona o odpadech. Komunitní kompostování je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Jedná se o způsob předcházení vzniku odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých materiálů. Zařízení se nezřizuje ve smyslu zákona o odpadech a není proto zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech se tedy na tato zařízení nevztahují. Tímto způsobem lze zpracovat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území

Komunitní kompostování v běžném slova smyslu je chápáno trochu jinak, než jak je definováno zákonem o odpadech. Lidé ho vnímají spíše jako aktivitu určité zájmové skupiny, která společnými silami provozuje malou kompostárnu za účelem opětného využití rozličných biologicky rozložitelných materiálů. Tuto komunitu mohou tvořit občané městské části, žáci školy, členové zahrádkářského svazu či členové občanského sdružení založeného s cílem kompostovat a využívat »bioodpady« v daném místě. Komunitní kompostárna ovšem není místem bez údržby a kontroly. Její údržbu zajišťuje pověřený obyvatel ulice, který musí mít pro danou věc patřičný entusiasmus. Důležitá je také osvěta obyvatel, aby každý věděl, co je možné do kompostu dávat a kam. Tento způsob komunitního kompostování probíhá úspěšně na několika místech České republiky (sídliště Praha-Řepy, Chrudim apod.). Ing. Alžběta Pokorná, Odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí

OD-000376

ákon o odpadech stanoví, že malá zařízení jsou zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů, provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Malé zařízení zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračující 10 tun těchto odpadů, roční množství biooodpadů zpracovávaných malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun. V malém zařízení mohou být zpracovány pouze materiály rostlinného původu, definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO a další suroviny či odpady rostlinného původu nebo materiály, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu kompostování a kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).

obce. Produktem komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který může být využit k údržbě a obnově veřejné zeleně obce. Jiné využití zeleného kompostu je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákona o hnojivech). Především je nutné provést registraci u ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a splnit všechny požadavky, které ze zákona o hnojivech a jeho prováděcích právních předpisů vyplývají. Systém komunitního kompostování probíhá delší dobu úspěšně např. v Hradci Králové.

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 14

T É M A : B I O O D PA D Y

Bioplynové stanice z pohledu inspekce První BPS se začaly uvádět do provozu v 70. letech min. století zejména u čistíren odpadních vod. Bioplynové stanice v ČR jsou různého výkonu ve škále od 100 kW do 3200 kW, průměr činí 690 kW.

Z

e strany provozovatelů BPS je kladen velký důraz na dobře zpracovanou projektovou dokumentaci, a v neposlední řadě musí projekt vyhovět všem legislativním požadavkům ochrany životního prostředí. BPS jsou často budovány s dotační podporou. K datu 22. 5. 2008 bylo na území ČR posuzováno 107 nových záměrů BPS (zdroj www.env.cz). Sedm BPS bylo posuzováno v rámci procesu integrované prevence (IPPC), přičemž tři BPS byly součástí čističek odpadních vod u pivovarnických provozů. Při provozu BPS je velmi důležité dodržovat technologickou kázeň, provozovat tak, aby díky přesně definovaným podmínkám fermen-

tace, době zdržení vstupních surovin v reaktoru, teplotě v reaktoru, homogenizaci vstupních surovin, dávkování vstupních surovin, uskladnění digestátu, podmínkám manipulace s digestátem apod. nedocházelo k negativním vlivům na životní prostředí. Odstrašujícím příkladem, jak by bioplynová stanice neměla být provozována, je bioplynová stanice Velký Karlov (provozovatel ZEVO, s. r. o., a Agrodružstvo Jevišovice). Tento případ je intenzivně sledován oblastním inspektorátem Brno. Subjekt provozuje bioplynovou stanici bez složkového i integrovaného povolení. Tento stav přetrvává od 1.10. 2006, kdy vypršel zkušební provoz. Provozo-

Zatímco některé bioplynové stanice dostávají jednu pokutu za druhou, jiné bez problémů slouží léta (bioplynová stanice Letohrad)

Změny zákona o hnojivech P oslanecká sněmovna schválila vládní novelu zákona o hnojivech. O návrhu zákona bude v dohledné době jednat Senát ČR. Novela přináší zjednodušení registračního řízení a možnost využívat organické hnojivo vzniklé při výrobě bioplynu, také dojde ke zpřísnění používání hnojiv na zemědělské půdě. Vzhledem k rostoucímu počtu bioplynových stanic a zvyšujícímu se objemu tzv. digestátů (organických hnojiv vzniklých anaerobní fermentací při výrobě bioplynu) se upřesňují pravidla pro používání digestátů na zemědělské půdě. Do působnosti zákona se nově zařazují sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků. Doplňuje se zmocnění

14 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

pro Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydat prováděcí vyhlášku o používání sedimentů na zemědělské půdě. Pro účely tohoto zákona je nutná přesnější definice pojmu »hnojivo« pro zamezení dvojího výkladu nejen zákona a jeho prováděcích vyhlášek, ale i dalších předpisů. Nově vymezený pojem »hnojivo = látka způsobilá poskytnout účinné množství živin...« je pojmem obecným, a tedy nadřazeným pojmu »statkové hnojivo«.Dochází ke zjednodušení registračního řízení. Drobné změny v rozhodnutí o registraci hnojiva budou provedeny, aniž by muselo být vydáno nové rozhodnutí o registraci. Podle pozměňovacího návrhu schváleného ze-

vatel zpracovává na bioplynové stanici kromě kejdy a ostatních rostlinných produktů i vedlejší živočišné produkty (např. jateční odpad). Dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA) řešila provoz stanice bez vedlejších živočišných produktů a v kapacitě 25 000 tun za rok. Provozovatel žádal v roce 2007 o vydání integrovaného povolení, a to pro zpracování 60 tun vedlejších živočišných produktů denně a celkovou kapacitu 90 000 tun za rok. Krajský úřad žádost zamítl, neboť provozovatel ve stanovené lhůtě do 31. 10. 2007 nedokončil všechna navržená opatření nutná pro vydání integrovaného povolení. Další žádost ze začátku roku 2008 byla orgánem kraje rovněž zamítnuta, neboť neobsahovala náležitosti pro vydání složkového povolení. Stavba je předmětem stížností z okolí. Občanská iniciativa požaduje okamžité zastavení provozu této biostanice. V roce 2007 uložila inspekce Bioplynové stanici Velký Karlov pět pokut v celkové výši 910 tisíc korun. Provozovatel na základě jednání s ČIŽP OI Brno a po dohodě s orgánem kraje zatím provedl tato opatření: ◆ Zaměstnanci budou vstupovat do objektu haly hygienizace vedlejších živočišných produktů přes hygienickou smyčku, dle požadavků veterinární správy. ◆ Hala bude zavřená po celou dobu výroby, vrata budou otevřena pouze při návozu suroviny, celá hala bude odsávána. ◆ Prostor příjmové jímky venku bude opatřen sklápěcím krytem a odsáván. ◆ Odsávaný vzduch bude veden jako spalovací vzduch do kogenerační jednotky. Zdroj: ČIŽP mědělským výborem bude u tzv. »typových hnojiv« (tj. hnojiv určených prováděcí vyhláškou), institut registrace nahrazen pouhým ohlášením před uvedením do oběhu. Ustanovení týkající se používání hnojiv na zemědělské půdě se upřesňují v návaznosti na návštěvu Evropské komise ve věci kontroly zavedení tzv. »nitrátové směrnice«. Požadavkem bylo zpřísnění podmínek pro aplikaci hnojiv. Nově se tedy ukládá povinnost zemědělských podnikatelů provést záznam do evidence nejpozději do jednoho měsíce od ukončení použití hnojiva. Toto je nutné pro efektivní vykonávání kontrol, zejména s ohledem na kontrolu hospodaření ve zranitelných oblastech a v rámci systému cross-compliance. Petr Vorlíček, Ministerstvo zemědělství o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 15

T É M A : B I O O D PA D Y

Metodický pokyn k povolování bioplynových stanic Dlouho očekávaný metodický pokyn ke schvalování bioplynových stanic před uvedením do provozu sjednocuje a standardizuje postup orgánů státní správy a samosprávy.

M

etodický pokyn byl na Ministerstvu životního prostředí připravován téměř rok a do jeho přípravy byli přizváni také členové Bioplynové sekce CZ Biom, odborníci z řady významných organizací a Česká inspekce životního prostředí. Během finalizace metodického pokynu byla odstraněna řada nejasností, které mohly vést k problémům, průtahům přípravy projektů, dvojím výkladům a podobně. Jednalo se například o nejasné definice ochranných pásem kolem bioplynových stanic, požadavků na zabezpečení a technologické vybavení apod.

Server CZ Biom k této souvislosti uvádí: »Přestože jsou v Metodickém pokynu zahrnuty z našeho pohledu některé ne zcela jasné formulace, bude podle našeho názoru tento dokument jako celek přínosem pro rozvoj důležitého sektoru energetiky. Během přípravy bylo zejména nutné pojmenovat stěžejní problémy, které mohou bioplynové stanice způsobit, je-li povolovací proces a příprava projektu špatně provedena. Zápach, jako hlavní potenciální problém připravovaných BPS, je však ve většině případů důsledkem provozní nekázně či kombinace nevhodných surovin

Rozdělení bioplynových stanic je podle zpracovávaného substrátu Zemědělské BPS Zpracovávají materiály rostlinného charakteru a statkových hnojiv, resp. podestýlky. Na těchto bioplynových stanicích není možné zpracovávat odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ani jiné materiály, které spadají pod nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, o vedlejších živočišných produktech. Na zemědělských bioplynových stanicích je možno zpracovávat zejména 4.1.1 Živočišné suroviny (kejda prasat a skotu, hnůj se stelivem) 4.1.2 Rostlinné suroviny (sláma všech typů, plevy a odpad z čištění obilovin, natě, kukuřičná sláma, tráva a seno, nezkrmitelné rostlinné materiály 4.1.3 Pěstovaná biomasa (obiloviny v mléčné zralosti čerstvé i silážované, kukuřice ve voskové zralosti i vyzrálá (celé rostliny), čerstvá i silážovaná, krmná kapusta, štěpky anebo řezanka z listnatých dřevin z rychloobrátkových kultur Čistírenské BPS Čistírenské BPS zpracovávají pouze kaly z čistíren odpadních vod a jsou nedílnou součástí čistírny odpadních vod. Technologie anaerobní digesce slouží pouze jako součást kalového hospodářství ČOV. Do tohoto zařízení nevstupují jiné materiály než kaly z ČOV, žump a septiků a odpadní voda. V případě, že jsou do těchto nádrží na anaerobní vyhnívání přidávány jiné odpady podle zákona o odpadech, jedná se o ostatní bioplynovou stanici. U bioplynových stanic pracujících pouze v režimu ČOV nejsou požadovány zásobní nádrže na vyhnilý kal. Ostatní BPS Bioplynové stanice zpracovávající ostatní vstupy mohou zpracovávat bioodpady uvedené v metodickém pokynu (tab. 3 v příloze 2., případně v odstavci 4.1., 4.2. a 4.3.) Pokud BPS zpracovávají vedlejší živočišné produkty (VŽP), spadají pod nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 a musí plnit podmínky v něm stanovené, jako je např. hygienizace suroviny/odpadů (pasterizace, vysokoteplotní hygienizace).Toto zařízení musí mimo jiné: a) být vybaveno pasterizačně/sanitační jednotkou, která zajistí hygienizaci vedlejších živočišných produktů. Tato jednotka není nutná, pokud budou tyto materiály podrobeny tepelnému zpracování za daných podmínek. c) být vybaveno prostorem k čistění a desinfekci dopravních prostředků, kontejnerů a přepravních nádob před výjezdem dopravních prostředků ze zařízení, d) kontrolovat parametry technologického procesu a sledovat předepsané ukazatele výstupů buď laboratoří vlastní nebo jinou.

Seznam využitelných bioodpadů 02 01 – 02 07 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství, zpracování masa, ryb, ovoce, zeleniny, obilovin, výroby droždí, výroby cukru, mlékárenského průmyslu, výroby cukrovinek, alkoholických a nealkoholických nápojů 03 01 + 03 03 Odpady ze zpracování dřeva, celulózy, papíru a lepenky 04 01 + 04 02 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 16 03 Vadné šarže a nepoužité výrobky 19 Odpady ze zařízení na zpracování odpadu, ČOV a výroby vody 20 01 – 20 03 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů 15 01), zahrad a parků, ostatní komunální odpady

a nedostatečně technologicky vybavených zařízení, proto je v metodickém pokynu kladen důraz také na kvalitní provozní řád.« Základním problémem rychle se rozvíjejícího odvětví je velká variabilita procesu anaerobní digesce. Prakticky každý projekt bioplynové stanice je unikátní. Rozdílně zpracovávané suroviny a použité technologie u každého projektu způsobují, že není možné stanovit jedno modelové schéma, jak má BPS vypadat, ani nelze nastavit striktní technologické požadavky před uvedením do provozu. Metodický pokyn proto předpokládá individuální posuzování projektů s důrazem na provozní kázeň. Obsáhlý dokument nyní poskytuje orgánům podklady pro kritické hodnocení projektů. Díky tomu snad budou mít nová zařízení zabezpečen řádný a dlouhodobě fungující provoz, bez negativních vlivů na okolí (zejména zápach). »Jedná se o další nástroj, který zamezí vzniku černých ovcí kazících pověst jinak šetrné technologie výroby energie,« uvádí se na serveru CZ BIOM. »Jsme si vědomi, že tento metodický pokyn nevyřeší již existující problematické projekty. Je nutné najít vůli především na regionální úrovni a důsledně penalizovat hrubou provozní nekázeň na základě již platné legislativy. Takto například postupuje ČIŽP, která již špatně provozovaným BPS udělila mnohasettisícové pokuty.« Zdroj: MŽP –jhm–

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 15

OD09_16

3.12.08

7:41 AM

Page 16

T É M A : B I O O D PA D Y

Podpora řešení bioodpadu na Vysočině Kraj Vysočina zřídil Fond Vysočiny jako finanční nástroj kraje, který prostřednictvím grantových programů podporuje naplňování strategických cílů. Grantový program FV s názvem »Bioodpady« je zaměřen na podporu uceleného systému nakládání s bioodpadem pro původce komunálního odpadu.

B

ioodpad tvoří značný podíl komunálního odpadu a jako jeho součást je ve velké míře ukládán na skládkách. V letech 2005 až 2008 byl grantový program Bioodpady zaměřen na spolufinancování kontejnerů a kompostérů na bioodpad provázané s místní informační kampaní k problematice nakládání s bioodpadem. Bylo podpořeno také zpracování projektových dokumentací zařízení na zpracování bioodpadu ke stavebnímu nebo územnímu řízení a tvorba informačních materiálů nebo realizace akcí (exkurze, semináře) k problematice bioodpadu. Příjemci podpory jsou města, městyse a obce, a také právnické a fyzické osoby podnikající, jejichž předmět podnikání nebo činnost zahrnuje nakládání s odpady. Povinná finanč-

ní spoluúčast žadatele činí minimálně 50 %. Výše podpory, o kterou se žadatelé mohou ucházet, je 100 tis. Kč na jeden projekt. V období 2005-2008 byla vyhlášena a vyhodnocena čtyři kola grantového programu Bioodpady. Přehled přijatých žádostí, úspěšných žadatelů, rozdělených finančních prostředků z grantu a výše spoluúčasti žadatelů za jednotlivé roky znázorňuje tab. 1. V současné době se zpracovává 34 došlých žádostí do pátého kola GP Bioodpady 2008/II s finanční alokací 2,95 mil. Kč. Za vyhodnocené čtyři ročníky grantového programu žadatelé zaslali 81 žádostí, z nichž bylo podpořeno 92,6 %. Finanční prostředky podpořených žadatelů činily 6,1 mil. Kč a kraje Vysočina 3,5 mil. Kč, celkem 9,6 mil. Kč.

Přehled grantového programu Bioodpady v kraji Vysočina 2005 2006 Celkem žádostí 22 15 Podpořené žádosti (počet) 22 14 % podpoř. žadatelů 100 % 93 % Finanční alokace kraje 1,5 mil. Kč 2 mil. Kč Rozděleno 1,2 mil. Kč 700 tis. Kč Finanční prostředky žadatelů 1,46 mil. Kč 1,98 mil. Kč Celkem finanční prostředky 2 660 000 2 680 000

2007 19 17 89,5 % 700 tis. Kč 700 tis. Kč 1,675 mil.Kč 2 375 000

2008/I 25 22 88 % 1,5 mil. Kč 918 tis. Kč 989 tis. Kč 1 907 000

O vyhlášení GP Bioodpady 2009 rozšířené o opatření na podporu komunitního kompostování s finanční alokací 2,5 mil. Kč rozhodne na svém prosincovém zasedání Zastupitelstvo kraje Vysočina. Realizace projektů vede k účelnému využití bioodpadu, snížení biologicky rozložitelného odpadu ve směsném komunálním odpadu ukládaném na skládkách a k širšímu zapojení obyvatel kraje Vysočina do systému třídění využitelných složek komunálních odpadů. Ing. Eva Navrátilová, odbor životního prostředí Krajský úřad kraje Vysočina Odpady biodegradabilní – materiálové a energetické využití Dne 6. 11. 2008 proběhla na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně mezinárodní konference Odpady biodegradabilní – materiálové a energetické využití. Konference představila nové trendy v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a prezentovala zkušenosti a výstupy z probíhajících projektů a provozovaných technologií. Hlavní přednášky i další odborné články, které v rámci konference nebyly předneseny, jsou vydány ve sborníku, jehož elektronická verze je přístupná na adrese www.uake.cz v sekci Novinky. Z nejzajímavějších vyjímáme: ◆ Systémy sběru komunálního BRO, předběžné vyhodnocení výsledků separovaného sběru komunálního BRO v lokalitě Tišnov, Mgr. Tomáš Chudárek, SITA CZ, Brno ◆ Návrh zemního bioreaktoru pro zpracování zbytkového BRKO, Ing. Bohdan Stejskal, PhD, MZUL v Brně ◆ Komplexní zpracování biologicky rozložitelných odpadů a následná řada produktů, Ing. Zdeněk Řičica, TOMA, a. s. ◆ Využití kafilerního tuku k výrobě biopaliva, Ing. Jiří Kučera, CSc., VÚ potravinářský, Praha ◆ Prognóza nakládání s biodegradabilním odpadem v ČR do roku 2020, prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., MU Brno (přednášku přetiskujeme v časopise, pozn. red). Hlavním partnerem konference byla organizace SITA CZ, partnerem odborné akce Enviweb. doc. RNDr. Jana Kotovicová, PhD, odborná garantka konference

Grantový program spolufinancoval kompostéry pro občany 16 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD17_18

3.12.08

7:37 AM

Page 17

T É M A : B I O O D PA D Y

Ekonomická situace ostatních bioplynových stanic Máme za sebou již téměř dvouleté období, ve kterém se výrazně zvýšil počet nově budovaných bioplynových stanic, a z toho již můžeme vyvozovat určité závěry.

J

ak asi všichni víme, na základě cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2007 ze dne 20.11. 2007 je podpora výroby elektrické energie na bioplynových stanicích rozdělena do dvou skupin. Jedná se o stanice na tzv. určenou biomasu (zjednodušeně zemědělské bioplynové stanice) a na tzv. ostatní biomasu (zjednodušeně ostatní bioplynové stanice) s tím, že pro zemědělské stanice platí podmínka zpracování více než 50 % hmotnostního podílu biomasy v sušině, která je tvořena rostlinami a jejich částmi určenými pro produkci bioplynu. Zbývající část hmotnostního podílu biomasy v sušině pak může být tvořena např. trávou z veřejné zeleně, statkovými hnojivy, částmi rostlin apod. Toto rozdělení vychází ze složitých jednání vedených CZ Biom s ERÚ. Obecně lze konstatovat, že výkupní ceny elektrické energie jsou nastaveny regulátorem ve výši, která neumožňuje přímé financování bioplynových stanic bez závislosti na dotační podpoře. Tato situace je pak naprosto odlišná např. od Německa či Rakouska.

Na hranici ekonomické návratnosti

V období 2007–2008 bylo v České republice vybudováno 25 zařízení, naprostou většinu tvoří klasické zemědělské bioplynové stanice. Tato skutečnost je dána především fungující podporou ze strany MZE v rámci programu

PRV. Ostatní bioplynové stanice jsou však v České republice stále popelkou a rozhodně nemají na růžích ustláno. Ostatní bioplynové stanice v tuto chvíli zahrnují v podstatě dva základní typy zařízení. Stanice pracující s cíleně pěstovanou biomasou, statkovými hnojivy, jinými zemědělskými materiály, přičemž není splněna podmínka cenového rozhodnutí ERÚ týkající se podílu suroviny v sušině pro zařazení do zemědělských stanic. Příjem za zpracování těchto materiálů na bioplynové stanici není generován. Druhým typem jsou komunální bioplynové stanice zaměřené na zpracování odpadů s příjmem za jejich zpracování. Mezi první skupinu zařízení je možné zařadit např. stanice zpracovávající statková hnojiva. Technologicky jsou velmi podobné zemědělským bioplynovým stanicím, zpracovávají biomasu vznikající jako vedlejší produkt zemědělské činnosti (chovu skotu apod.), která však oproti cíleně pěstované biomase vykazuje podstatně nižší měrnou produkci bioplynu. Dále do této skupiny mohou náležet zařízení zpracovávající odpadní produkty zemědělských výrob, jako jsou např. cukrovarské řízky, výlisky z ovoce, výpalky apod., tedy materiály, u kterých je možné očekávat lepší výtěžnost bioplynu (avšak nižší než u cíleně pěstované biomasy), příjem těchto materiálů do stanice není spojen se ziskem a náklady na jejich dopravu, skladování a konzervaci pro

provoz bioplynové stanice jsou vysoké, v řádu prvních stovek Kč/t. Tato zařízení v České republice zatím prakticky neexistují, ojedinělým příkladem může být v letošním roce zprovozněná 1,4 MW stanice společnosti AGRO CS, a. s., v Jaroměři, která využívá jako surovinu především cukrovarské řízky, výpalky a výlisky z ovoce. Zajímavá je v tomto případě specifikace např. palivových nákladů stanice (tj. nákup, doprava, skladování a konzervace surovin), které činí kolem 35 % z výnosů bioplynové stanice za prodej elektrické energie (pro porovnání: u typické zemědělské bioplynové stanice stejného výkonu představují palivové náklady zhruba 50 % výnosu z prodeje el. energie), a dále pak celkových nákladů provozu, které představují již 80 % z výnosu výroby el. energie (pro porovnání u podobných zemědělských stanic toto činí 70-75 % z výnosu výroby el. energie). Výkupní cena, o 18 % nižší než u zemědělských stanic, pak tyto rozdíly není schopná pokrýt a tyto projekty se dostávají na hranici ekonomické návratnosti či dokonce za ní.

Ceny odpadů ke zpracování klesají

Do druhé skupiny pak patří komunální bioplynové stanice, tedy zařízení, která jsou zaměřena na zpracování široké škály biologicky rozložitelných odpadů, včetně BRKO. U těchto zařízení je možné očekávat příjem za zpracování odpadů, jedná se např. o jateční odpady, kuchyňské odpady, čistírenské kaly apod. V České republice se můžeme v tuto chvíli setkat spíše s několika zařízeními jakéhosi přechodného typu, např. Kněžice, Úpice, Vy-

OD-000381

OD17_18

3.12.08

7:37 AM

Page 18

T É M A : B I O O D PA D Y Graf 1 Podíl výnosů bioplynové stanice Zpracování Zpracování Zpracování Zpracování

- kaly ČOV 11 % – jateční odpad 3 % – odpad kuchyně a jídelny 5 % ostatní 4 %

Graf 2 Podíl vlastní spotřeby el. energie komunální stanice (pro výkon zařízení 500 kWel) Zpracování výstupu fermentace 15 %

Ostatní 4 %

Úprava a dávkování vstupních materiálů 40 % Prodej elektrické energie 77 %

▲

soké Mýto apod., jejichž základ je tvořen technologií zemědělské stanice dovybavené stupněm drcení a hygienizace dle nařízení EP č. 1774/2002. Tato zařízení umožňují zpracovávat pouze některé bioodpady, není v nich možné zpracovávat např. prošlé potraviny v obalech, problémy jsou rovněž s tříděným BRKO. Mohou zde být přijímána statková hnojiva jako odpady (např. kejda apod.). V poslední době dochází k poklesu ceny za zpracování jatečních odpadů na vstupu do zařízení z původních více než 3 Kč/kg na úroveň kolem 1 Kč/kg i méně. Nízká je také cena za zpracování kuchyňských odpadů v zařízení - klesá pod 1 Kč/kg. Problémy jsou i se získáním kuchyňských odpadů do provozu zařízení. Např. u jednoho z těchto projektů ze 40 obeslaných původců zájem projevili pouze tři producenti, přestože zde neexistuje žádná jiná kapacita. Problémy s certifikací výstupů z bioplynových stanic tohoto typu jako hnojiva, a to zejména s ohledem na koncentrace Zn (vyhláška č. 474/2000 Sb. definuje jeho obsah na max. 300 mg/kg sušiny, u zpracování kalů o zhruba 20 % vyšší). Z toho vyplývá nutnost likvidovat výstup jako odpad podle platné legislativy nebo ho uplatnit jako rekultivační digestát podle vyhlášky č. 341/2008 Sb. To vše se promítá bezprostředně do ekonomiky provozu těchto zařízení, kdy příjmy za zpracování odpadů nejsou majoritní příjmovou položkou, jak by se na první pohled zdálo. V grafu 1 je vidět struktura příjmů na jedné z těchto provozovaných stanic. Přestože se jedná o bioplynovou stanici komunálního typu, jsou příjmy z cca 77 % tvořeny prodejem elektrické energie.

Dopad vyhlášky ERÚ

Na tuto skutečnost pak navazuje závažný fakt, kdy došlo vyhláškou ERU č. 365/2007 Sb. k úpravě definice vlastní spotřeby v rámci systému zelených bonusů. Podle této vyhláš18 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Fermentace materiálu 41 %

ky není možné uplatnit zelený bonus na technologickou vlastní spotřebu související s výrobou, přeměnou či úpravou paliva a nevztahuje se tedy na zpracování přijímaných odpadů. Tato skutečnost je pro ostatní (komunální) bioplynové stanice naprosto zásadní, neboť díky nutnosti osazení energeticky náročných celků drcení, hygienizace a separace bioodpadů se pohybuje vlastní spotřeba el. energie v zařízení v řádu až prvních desítek procent z výroby. Orientační porovnání vlastní spotřeby elektrické energie mezi zemědělskými a ostatními bioplynovými stanicemi je patrné na grafech 2 a 3. Při stejném el. výkonu je u komunální stanice podíl vlastní spotřeby na úpravu a dávkování vstupních materiálů vyšší o 10 %, než u zemědělské bioplynové stanice. Vyšší je rovněž o zhruba 5 % elektrická spotřeba na zpracování výstupu z bioplynové stanice daná nutností instalace energeticky náročnějších odstředivek. Negativní dopad vyhlášky ERU je pro komunální stanice velmi závažný.

Očekává se rozvoj

Na základě zkušeností ze zahraničí lze předpokládat, že brzy dojde k rozvoji bioplynových stanic pro zpracování BRO a průmyslových bioodpadů, a to s ohledem na legislativu vedoucí ke snižování podílu BRO na skládkách. Zavedení povinného třídění a využití BRKO u měst a obcí musí mít návaznost na rozvoj zpracovatelských kapacit, zejména bioplynových stanic a kompostáren. Pokud uvážíme, že příjmem těchto bioplynových stanic bude poplatek za zpracování BRKO, jehož výše se na kompostárnách pohybuje v tuto chvíli kolem 400 Kč/t a prodej elektrické energie s omezeními v uplatnění zelených bonusů, není opět stanovená výše výkupní ceny elektrické energie dostatečná. U ostatních bioplynových stanic především komunálního typu jsou měrné investiční náklady na instalovanou kW podstatně vyšší,

Graf 3 Podíl vlastní spotřeby el. energie zemědělské stanice (pro výkon zařízení 500 kWel) Zpracování výstupu Ostatní 2 % % fermentace 10 %

Úprava a dávkování vstupních materiálů 30 % Fermentace materiálu 58 %

než u stanic zemědělských, pohybují se nad úrovní 250 000 Kč/kWh. Při více než dvojnásobných investičních nákladech jsou výkupní ceny elektrické energie přitom o 15 % nižší, než u zemědělských stanic. Příjem za zpracování biomasy a bioodpadů není schopen tento rozdíl pokrýt. Ekonomická návratnost těchto projektů tak není v tuto chvíli zabezpečena odpovídající výkupní cenou, jak tomu svědčí výše uvedené informace, a to je jedním z důvodů dosavadního malého zájmu investorů. Dalším důvodem je pak negativní postoj veřejnosti, který je mnohdy oprávněně vyvolán zkušenostmi na některých stávajících zařízeních a legislativní mezery a nedostatky. Ty byly částečně řešeny metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí a Vyhláškou MŽP č. 341/2008, přesto však zůstává otevřená otázka např. pachových emisí, limitů některých prvků ve statkových hnojivech apod.. Připravit a realizovat projekt komunální bioplynové stanice se stává velmi obtížným problémem, který je provázen často řadou emocí. Na zlepšování podmínek pro provoz ostatních (komunálních) bioplynových stanic a vytvoření optimálních podmínkek pro jejich další rozvoj se podílí družení CZ Biom. Jako hlavní priority dalšího postupu prosazuje zvýšení výkupních cen elektrické energie ostatních stanic a úpravu definice vlastní technologické spotřeby elektrické energie. Minimální hodnota výkupní ceny je na úrovni 3,94 Kč/kWh. Dále je nutno přijmout tzv. pachovou vyhlášku řešící exaktně otázku zápachu bioplynových stanic a změnit hodnoty některých ukazatelů ve stávající legislativě hnojiv. Podstatné je také zvýšení pozitivního povědomí u veřejnosti a zlepšení kontroly a vymahatelnosti práva v oblasti nakládání s odpady. CZ BIOM vede v tomto směru aktivní diskuzi zejména se zástupci MŽP a ERÚ. Ing. Tomáš Dvořáček, Bioprofit, s. r. o. o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a

OD19_20

3.12.08

7:38 AM

Page 19

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Situace na trhu druhotných surovin je vážná

Trh druhotných surovin zaznamenává velmi negativní vývoj, který je výsledkem světové finanční krize. Oproti jiným hospodářským odvětvím se však navíc jedná o dopad na životní prostředí. obchodě se sběrovým papírem na tuzemském i zahraničním trhu došlo k zásadnímu obratu. Podle v současné době uzavíraných kontraktů na listopad a do konce roku pro tuzemsko a export se dodávky sběrového papíru snižují o více než 50 %, a to zejména u tzv. masových druhů, smíšeného papíru, odpadů obchodních domů, lepenek, i novin a časopisů. Je to výsledek toho, že papírenský průmysl v Evropě i ve světě výrazně omezuje poptávku za současného dramatického propadu cen. Ceny se již nyní propadají o více než 50 % s tím, že některé druhy - jako např. smíšený papír papírny- odeberou bez úhrady, nebo i s příplatkem. Důvodem je klesající poptávka po papírenském zboží. Zejména klesají náklady u mnoha tištěných médií, s poklesem průmyslové výroby a snižováním maloobchodních tržeb se snižuje i výroba obalů, kde se stále více prosazují plasty. Proti tomu stojí vysoké ceny energií a přepravních nákladů papíren.

Recyklace papíru v ohrožení

Tento vývoj trhu se zásadním způsobem promítne do hospodaření recyklačních firem zabývajících se sběrem, výkupem a úpravou sběrového papíru pro průmyslové využití. Je samozřejmé, že tyto možnosti odbytu se plně projeví v nákupu recyklačních firem z jejich zdrojů, tedy zejména z komunální oblasti.Ve svém důsledku to znamená důležitý dopad do fungování komunálních systémů sběru. Dosavadní objemy získávané ze separovaného sběru od obyvatelstva se budou mnohem obtížněji uplatňovat, a to může vést k jejich omezování.

Nejedná se přitom o zanedbatelná množství. Český trh sběrovým papírem jako druhotnou surovinou v současnosti představuje více než 700 tis. tun ročně, dosud s recyklačním potenciálem růstu o 5 až 10 %. Spotřeba papírenského průmyslu z tuzemských zdrojů přitom dlouhodobě stagnuje na úrovni 400 tis. tun. Závislost na zahraničním obchodě je proto zřejmá. Exportuje se přibližně 45 % objemu převážně do Německa, Rakouska a na Slovensko. Právě papírny v Německu a Rakousku již ohlásily omezení výroby, a tím i poptávky po sběrovém papíru. Jsou nyní ochotny odebrat omezené množství sběrového papíru, ovšem za velmi nízké ceny. U smíšeného papíru by se cena měla před koncem roku pohybovat v přepočtu na úrovni 350 Kč za tunu nebo zcela bez úhrady, zatímco ještě v letních měsících byla cena 1400 Kč za tunu. Další vývoj trhu lze jen těžko odhadnout, ale již nyní je zřejmé, že v nejbližším období odbyt a ceny sběrového papíru výrazně poklesnou s velmi nepříznivým dopadem do hospodaření měst, obcí a recyklačních firem. Postižena bude možnost uplatnění této významné součásti odpadů obyvatelstva recyklací. V případě, že by se odbyt na přelomu roku musel zcela zastavit, zůstalo by ve skladech v ČR odhadem 50–70 tis. tun neprodejného sběrového papíru.

Katastrofální pokles cen

Pod silným tlakem se nachází také trh s kovovým odpadem, zejména železným šrotem, a to vzhledem k výraznému poklesu odbytu, doprovázenému katastrofálním poklesem cen. Jestliže ještě v letních měsících se ceny želez-

ného šrotu pohybovaly okolo 10 tis. Kč/t, v říjnu nedosahovaly často ani 5 tis. Kč/t. Poptávka hutí v ČR i pro export je přitom minimální. Důvodem je dramatický pokles produkce ocelářských firem ve vazbě na negativní vývoj v odbytu pro stavebnictví a automobilový průmysl. Tento trend je celosvětový a zatím nedává žádný předpoklad příznivého obratu. Tento vývoj se plně obráží ve výkupu a obchodu železným šrotem v ČR. Z hlediska obchodovaných objemů se ve výkupu jedná o téměř 4 mil. tun, z toho export představuje kolem 1,5 mil. tun. Současná velmi nepříznivá situace se dotýká jak obyvatelstva jako důležitého potenciálního zdroje, tak firem hospodařících s kovovým odpadem.

Vývoz plastů se zastavil

Pod masivní tlak se od října dostává také celosvětový obchod odpadními plasty. Zastavil se již vývoz fóliového odpadu na Dálný východ. Pokles cen a obchodovaných množství je již zaznamenán u odpadů PET-lahví, odpadů PVC a dalších druhů plastů. Tento vývoj se plně promítá také do hospodaření s odpadními plasty v ČR. To se opět projeví ve snížení možností recyklace s dopadem do hospodaření měst a obcí. Lze tedy očekávat nárůst směsného odpadu k odstranění.

STAVITEL

Ing. Miroslav Horák, Svaz průmyslu druhotných surovin, SPDS-Aporeko

Pro předplatitele měsíčníku ODPADY platí sleva 30 %

poskytuje spolehlivé a důležité informace

z ceny předplatného.

» informace o nových materiálech, strojích, technologiích, trendech, normách a právních předpisech » pravidelná cenová srovnání stavebních materiálů, analýzy a prognózy » předplatitelé získávají navíc přístup do el. archivu a zasílání PDF zpravodaje zdarma

Objednávky nebo žádosti

o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

o ukázkový výtisk pište na [email protected]

www.stavitel.ihned.cz O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 19

OD-000378

V

OD19_20

3.12.08

7:38 AM

Page 20

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Ministerstvo nemá žádný nástroj jak ovlivnit trh Jelikož se situace na trzích druhotných surovin nevyvíjí dobře, položili jsme dvě otázky Jakubu Kašparovi, tiskovému mluvčímu Ministerstva životního prostředí. ◆ Problémy s odbytem separovaného papíru, plastů i skla mohou negativně ovlivnit sběrové systémy v městech a obcích, jejichž financování je na odbytu vytříděných složek závislé. Separaci složek komunálního odpadu však mají obce a města uloženy zákonem. Může poskytnout MŽP obcím nějaký návod, jak se zachovat v situaci, kdy vázne odběr vytříděných složek a přestává být ekonomicky efektivní, ale zároveň jsou povinny v něm pokračovat ze zákona (s výhledovým dalších zpřísněním v souvislosti s novým zákonem o odpadech)? Vaše otázka mě poněkud překvapuje. Obce nemají zákonem uloženo třídění odpadů. Povinnost vytřídit a využít předepsaná procenta jednotlivých druhů obalového odpadu ukládá zákon o obalech výhradně »osobám, které uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky«. Firmy svou povinnost plní jednotlivě nebo sdruženou formou prostřednictvím autorizované společnosti. V druhém případě průmysl zprostředkovaně platí obcím za to, že provozují systém třídění v určitém rozsahu a zajišťují tak pro něj tuto službu. Protože cena vytříděné suroviny na evropském trhu často kolísá, mění se také platby průmyslu obcím tak, aby systém zůstal funkční a průmysl mohl plnit své zákonné povinnosti. Vlivy hospodářské recese jsou různé. Pokud klesne množství prodaného zboží, sníží se tak i množství obalového odpadu, lze očekávat také méně vytříděné suroviny. Přirozeně zároveň klesne absolutní množství obalového odpadu, které je nutné ke splnění stanoveného procenta využití. Na druhou stranu recese nemusí mít nutně stejně negativní vliv na odbyt výrobků z recyklovaného materiálu. V každém případě je na výrobcích a dovozcích obalů, potažmo jejich kolektivním systému EkoZákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění říká: § 17, odst. 1): Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak. § 16, odst. 1) Povinnosti původců odpadů b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11, e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. 20 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Až se sníží prodej zboží, klesne i množství obalového odpadu, ujišťuje Jakub Kašpar

kom, aby se se situací vypořádali, nikoli na obcích. Nový zákon o odpadech dá obcím povinnost umožnit lidem třídit sklo, papír, plasty, nápojové kartony a postupně i bioodpady. Kvóty stanovující povinnou míru separace však i s novou legislativou zůstanou povinností producentů, nikoli obcí. ◆ Nicméně, například mezi papírem představují obaly menší část sebrané suroviny, většina jsou noviny a časopisy, které zpětnému odběru nepodléhají, a průmysl s nimi nemá co dělat. Má otázka směřovala k současné situaci, kdy pro sběrový papír (nejen obaly) prudce klesá odbyt, takže je odpadářské firmy brzy nebudou moci uplatnit na trhu, a ztratí tedy zájem o odběr separovaného papíru od měst a obcí. Případně náklady na separovaný sběr výrazně vzrostou, takže už nebudou pro obec přístupné. Co se bude dít pak - zastavíme separaci ve městech a obcích? Nezastavíme. Jednak ekonomika, včetně odbytu druhotných surovin, probíhá v cyklech, tudíž i současný pokles se časem zastaví a zlomí, a jednak systém tříděného sběru počítá i s tím, že v kontejnerech končí neobalový odpad. Ministerstvo nemá žádný nástroj, jak ovlivnit vývoj na trhu druhotných surovin. Jarmila Šťastná

Levnější technické normy P

odle navrhované změny zákona o technických požadavcích na výrobky, která prošla Sněmovnou, by mohlo dojít ke zjednodušení dosavadní distribuce norem, které budou podnikatelé získávat hlavně v elektronické podobě. České technické normy budou dominantně distribuovány v elektronické podobě. Přístup k normám bude umožněn prostřednictvím internetu všem podnikatelům a ostatním zájemcům. Přístupné budou všechny normy, což podnikatelům umožní snadnou orientaci nejen v normách určité oblasti, ale i v souvisejících a citovaných normativních dokumentech. Tištěná forma norem zůstane zachována a bude používána zejména tam, kde uživatel potřebuje autorizované znění normy - soudní jednání, znalecké posudky, součást technické dokumentace atp. Tisk bude zajišťovat nejenom národní normalizační orgán, ale i smluvně vázaní distributoři. Změny zákona o technických požadavcích na výrobky a jeho prováděcích předpisů přinesou podnikatelům v průměru 30% úsporu na tištěných normách, v závislosti na počtu stran a frekvenci obměny normy. Při používání elektronické verze bude úspora vyšší než 50 % a v některých případech může dosáhnout i více než 90 %. Ceny norem budou transparentně stanoveny vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu. »Díky změnám ušetří příští rok 200 tisíc podnikatelů zhruba 50 milionů korun. To je více než polovina celkových nákladů, které firmy ročně na technické normy vydají. Snížit jejich cenu bude možné díky přechodu z tištěné na elektronickou formu norem a díky úsporám v resortu průmyslu a obchodu. Jen transformací Českého normalizačního institutu klesnou náklady na tvorbu norem na polovinu,« uvedl ministr Martin Říman. Podnikatel v oblasti revizí elektrických zařízení by měl ke své činnosti využívat soubor zhruba 200 norem, za které by dnes dal zhruba 65 tisíc Kč + aktualizace 5 tisíc Kč ročně. Za omezený on-line přístup k části knihovny ČSN je dnes nejnižší poplatek pro firmu je 50 tisíc Kč ročně. Díky aplikaci »ČSN on-line« získají všichni za 3500 Kč okamžitý přístup ke čtení a tisku všech ČSN. - jhm o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

3.12.08

7:42 AM

Page 1

OD-000380

OD21

OD22_23

3.12.08

7:42 AM

Page 22

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Deset let energetického využívání odpadu v Praze Spalovna komunálního odpadu v Praze-Malešicích byla od počátku vnímána jako nechtěná a obávaná stavba. Deset let bezproblémového provozu však prokázalo, že zpracovává odpady moderním, ekologickým a bezpečným způsobem.

S

kutečnou podstatu provozu vyjadřuje mnohem lépe název »Zařízení na energetické využití odpadu – ZEVO Malešice«, používaný nyní místo označení »spalovna«. Ročně se v ZEVO, které je jedním ze závodů společnosti Pražské služby, a. s., zpracuje více než 200 tis. tun směsného komunálního odpadu, což představuje zhruba 230 nákladních aut denně. Odpad je pálen při průměrných teplotách vyšších než 900 °C. Základem technologického zařízení jsou čtyři linky vybavené vertikálními kotli s válcovými rošty a více-

Zařízení pro energetické využití odpadu v Praze-Malešicích 22 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

stupňovým procesem čištění spalin. Každá z linek umožňuje spálit až 15 tun odpadu za hodinu a vyrobit 36 tun páry o teplotě 235 °C. Pára je dodávána do energetické sítě Pražské teplárenské, a. s. Provoz ZEVO je nepřetržitý, veškerý dovážený odpad je kontrolován detekčním zařízením na zdroje ionizující záření, vážen a evidován. Za 10 let svého provozu ZEVO zpracovalo 2 087 961 tun komunálního odpadu a do sítě Pražské Teplárenské bylo za tuto dobu dodáno 11 970 652, 00 GJ tepla. Otevření »spalovny« v Malešicích provázely před lety velké protesty, tato technologie zpracování odpadu byla veřejností negativně vnímána. Z velké části na tuto situaci měla vliv neinformovanost obyvatel. Provozovatel ZEVO se proto snaží co nejintenzivněji pracovat s veřejností. Pravidelně se pořádají dny otevřených dveří a na webových stránkách si mohou lidé on-line porovnat zákonem stanovené limity emisí s provozními emisemi ZEVO. Generální ředitel Pražských služeb, a. s., Patrik Roman řekl na oslavách desetiletí činnosti ZEVO: »Do nových technologií a projektů investujeme stovky milionů korun. Jedním z těch opravdu významných byla stavba de-dioxinových filtrů, které jsme uvedli do provozu v říjnu 2007. Tato technologie nám umožnila naprosto radikálním způsobem snížit emise dioxinů, a to až o 70 % pod zákonem stanovený limit. Další významnou investicí, která nás teprve čeká, je vybudování kogenerační jednotky, která nám umožní v procesu energetického využití odpadů produkovat nejen tepelnou, ale současně i elektrickou energii. Součástí kogenerace bude také zařízení De-NOx, které sníží emise oxidu dusíku o 50 % pod zákonem stanovený limit.« Provoz ZEVO je v současnosti omezen nedostatečnou kapacitou odběru tepla, kvůli kterému nemůže jet provoz na plný výkon. Kogenerační jednotka umožní z vyprodukované páry vyrábět současně i elektrickou energii, kterou lze do distribuční sítě předávat v podstatě v neomezené kapacitě. Díky tomu bude možné využít kapacitu ZEVO na 100 % (max. kapacita 300 000 tun odpadu za rok). »Spalovna s odběrem tepla pro centrální zásobování teplem (CZT) se stává teplárnou a s koge-

Generální ředitel společnosti Pražské služby, a. s., Patrik Roman při krájení dortu

nerační jednotkou elektrárnou. S katalyzátorem odbourávajícím dioxiny, furany a oxidy dusíku zároveň znečišťuje výrazně méně než jiné obdobné zařízení. Pražská spalovna se za 10 let dostala mezi nejmodernější spalovny v Evropě,« řekl radní pro oblast životního prostředí hl. m. Prahy Petr Štěpánek. Se zahájením stavby kogenerační jednotky se počítá na jaře 2009. Za rok 2007 dosáhlo ZEVO čistého zisku 48 milionů korun. Po uvedení kogenerace do provozu se očekává zvýšení zisku o více než dvojnásobek. - jhm ZEVO Malešice ◆ čtyři kotle s válcovými rošty ◆ kapacita 4 x 15 tun TKO za hodinu ◆ produkce tepla 4 x 36 tun páry za hodinu (235 °C, 1,37 MPa) ◆ komín 177,5 m ◆ stálá kontrola dováženého odpadu ◆ automaticky řízený proces spalování ◆ kombinovaná pračka spalin + denitrifikace ◆ separace železa ze škváry ◆ technologie DE-DIOX – katalytická oxidace dioxinů a furanů na hodnotu 0,022 ng Nm-3

o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

OD22_23

3.12.08

7:42 AM

Page 23

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

»Malešice« měly být v provozu mnohem déle Na vybudování zařízení pro energetické využití odpadů z Praze i v Liberci má lví podíl prof. Jaroslav Hyžík. U příležitosti výročí ZEVO Malešice jsme mu položili několik otázek. ◆ Byl jste přizván k dostavbě spalovny Malešice v době, kdy byla považována za naprosto nesmyslný, naddimenzovaný a neekologický projekt. Jaké jsou vaše pocity dnes, po deseti letech úspěšného provozu? Přizvání, jak říkáte, vzešlo na základě návštěvy tehdejšího vedení pražské radnice v zařízení na energetické využívání odpadu – nepřesně spalovny ve švýcarském Bernu. Pro toto zařízení jsem se svojí inženýrskou kanceláří zajišťoval od roku 1981 inženýrský servis a na základě obdržených referencí jsem byl přizván k jednání v souvislosti s dostavbou a se zprovozněním ZEVO Malešice. Ve Švýcarsku je v nepřetržitém provozu 30 spaloven, které energeticky využívají veškerý spalitelný, jinak nevyužitelný odpad. Tedy asi 45 % švýcarského komunálního odpadu je využíváno látkově (recyklace) a zbytek se energeticky využívá. Je vhodné říct, že Švýcarsko má světově jeden z nejvyspělejších – ne-li nejvyspělejší – systém odpadového hospodářství. Z tohoto pohledu jsem nikdy nepovažoval ZEVO Malešice za nesmyslný naddimenzovaný a neekologický projekt. Zařízení ZEVO bylo projektováno v osmdesátých letech minulého století, kdy byla rovněž zahájena jeho výstavba – chcete-li realizace. Po roce 1989 byla výstavba zařízení pozastavena a nedokončené dílo ZEVO bylo spravováno Fondem národního majetku. Odtud bylo ZEVO bezúplatně převedeno prostřednictvím Pražských

služeb do majetku hl. m. Prahy s tím, že bude za městské prostředky dostavěno a patnáct let provozováno. Moje zodpovědnost spočívala v inženýrské činnosti v souvislosti s dostavbou zařízení a ve vykonávání technického dozoru investora. Praha disponovala spalovnou již ve třicátých letech minulého století - tehdy výrazně nadčasovou. Za sebe říkám, že ZEVO Malešice mělo být v provozu již mnohem déle než dnešních jubilejních deset let. Provoz zařízení na energetické využívání odpadu je svými emisemi na úrovni energetického zdroje na zemní plyn a je pro životní prostředí nesrovnatelně šetrnější než kterákoliv teplárna či elektrárna na fosilní paliva. Každý kilogram nevyužitého odpadu uloženého do skládky je zbytečnou zátěží životního prostředí. ◆ ZEVO nyní plánuje výstavbu kogenerační jednotky. Jak se na tyto plány díváte? Na moudrou výzvu tehdejšího představenstva společnosti Pražské služby, a. s., jsme již v květnu 1998 odevzdali »Ideovou studii na rozšíření provozu Spalovny Malešice o využití vyrobeného tepla k výrobě elektrické energie pro vlastní potřebu a do elektrárenské sítě« (odběrově-kondenzační turbosoustrojí). Vypracovali jsme také projekt pro řízení na výběr vhodného zhotovitele. Jak je zřejmé, uběhlo několik roků aniž by byl projekt oži-

»Provoz zařízení na energetické využití odpadů je pro životní prostředí nesrovnatelně šetrnější než elektrárna na fosilní paliva,« tvrdí profesor Hyžík

ven. V posledních letech byl projekt turbosoustrojí ve smyslu našeho původního projektu opět aktivován a mne osobně aktivita dnešního vedení společnosti Pražské služby, a. s., velmi těší. Společná výroba elektrické energie a tepla otevírá pro zařízení typu ZEVO možnosti flexibilního a ekonomicky výrazně výhodnějšího provozování. - kce -

OD-000377

OD24

3.12.08

7:43 AM

Page 24

N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y

Bude přebytek spaloven? Od chvíle, kdy začal platit v Německu zákon omezující skládkování neupraveného odpadu, byly v Německu a sousedním Nizozemí uvedeny do provozu nové spalovny odpadu v celkové kapacitě kolem 4 mil. tun a další zařízení s kapacitou kolem 1,3 mil tun se stavějí. K tomu je nutno připočítat fungující i připravované tzv. monozdroje spalující výhradně alternativní palivo z odpadů (RDF) a zařízení, kde se RDF spoluspaluje. Jejich celková kapacita dosahuje 5,2 mil. tun.

O

blast termického využívání odpadů v Německu se dostává do problémů, zcela odlišných od problémů u nás. Zdá se, že tato zařízení nebudou mít dost odpadu, aby mohla fungovat efektivně. Důsledkem bude nebezpečný propad v cenách, snížení hodnoty a nesolventnost spaloven odpadu i zařízení na využívání RDF. Podobné problémy již byly zaznamenány u zařízení využívajících biomasu a u spaloven nebezpečného odpadu. V rozhovoru pro bulletin Remondis Aktuell o tomto problému hovořil Ludger Rethmann z představenstva společnosti Remondis. Přinášíme část rozhovoru. ◆ Skutečně bude zanedlouho nedostatek odpadů? Naše zařízení nejedou na plnou kapacitu. Jejich provoz již závisí na dovozu materiálů ze zahraničí. V Německu a sousedním Nizozemí jsou v provozu nebo se budují spalovny komunálních odpadů, elektrárny využívající RDF a další zařízení na termické využití odpadů v celkové kapacitě kolem 30 milionů tun. Ale v Německu máme pouze 24 mil. tun odpadů a RDF materiálů. V Nizozemí se zhruba jeden mil. tun odpadů stále skládkuje. Pokud bude v celé zemi zaveden důsledně separovaný sběr bioodpadu, potom objem vstupních odpadů pro tato zařízení klesne o další 4 mil. tun.

středků a podobně. Pro většinu projektů je však pravděpodobné, že náklady na výstavbu zařízení budou přeneseny na poplatníky. Zejména, když 100 % investic vyšlo od místních úřadů. ◆ Nebylo by lepší přestat stavět nová zařízení? Opravdu věříme, že by bylo lepší nerozjíždět nová zařízení, aby se situace ještě nezhoršila. Nová zařízení vstupující na trh totiž způsobí další přebytek kapacity, která ovlivní trh nejen na několik měsíců, ale na 20-40 let. Ani stávající zařízení nemohou reagovat na přebytek kapacity okamžitě. Když neprofituje běžná firma, prostě zmizí z trhu. Spalovací zařízení s výrobou energie se však nedá jen tak zavřít, například kvůli dlouhodobým kontraktům na dodávku energie. ◆ Očekává se pokles množství odpadů? Ať se stane cokoliv, obor se vždy přizpůsobí aktuálnímu množství odpadů. V Německu počet obyvatel slábne, business se stěhuje na východ a množství vznikajících odpadů se zmenšuje. Když si to uvědomíme, má smysl budovat nové kapacity jen tehdy, když máme zajištěny dlouhodobé kontrakty na vstupní materiály. Podle mého názoru to musí být nejméně na 10-20 let nepřetržitě. Jenže takový kontrakt nikdo nepodepíše.

◆ Znamená to, že mnoho z těchto zařízení nebude moci pracovat na plný výkon? Šel bych ještě dál. Je pravděpodobné, že některá tato zařízení bude nutné zavřít, protože nebudou profitovat. Elektrárny a spoluspalovací zařízení jsou přesvědčeny, že v oblasti využívání RDF je již nyní přebytek kapacity a může to negativně ovlivnit elektrárny.

◆ Byly už nějaké projekty zastaveny? Ano, například plánovaná spalovna komunálního odpadu v Halle s kapacitou 80 tis. tun nebude vybudována, jelikož v okolí je dostatek zařízení s volnou kapacitou. U plánované elektrárny na spalování RDF v Norddeutsche Affinerie v Hamburgu s kapacitou 750 tis. tun ročně se zase nepodařilo nasmlouvat kontrakty na dostatečný objem paliva.

◆ Jak tato situace ovlivní provozovatele a investory? Velké skupiny, jako je E.On nebo Vattenfall, mohou situaci řešit odpisy základních pro-

◆ Jak na situaci reaguje vaše firma? Rozhodli jsme se nepodílet na budování zařízení pro využití RDF (monozdroje, elektrárny). Zpracování materiálů a samotné zařízení

24 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

»Provoz našich zařízení závisí na dovozu ze zahraničí,« říká Ludger Rethmann

na výrobu RDF je mnohem nákladnější než spalovna komunálního odpadu s výrobou energie. Zatímco ve východní Evropě se dotuje přechod k alternativním palivům, v Německu je situace zcela obrácená. Musíme se také podrobněji zabývat možností dovážení odpadů ze sousedních zemí. ◆ Myslíte jako dovážení odpadu z Itálie, jehož část se spaluje v Bremerhavenu? Odpad z Kampánie jen ukazuje, jak paradoxní je situace. Na jedné straně jsou v EU dosud regiony, které nejsou schopny nakládat se svými odpady na dostatečné úrovni, protože k tomu nemají odpovídající zařízení. Na druhé straně veřejnost je velmi skeptická, když se tento odpad transportuje do míst, kde s ním může být v hi-tech zařízení nakládáno odpovídajícím způsobem. Žijeme ve společnosti, kde je zcela normální pít víno z Itálie a jíst jablka z Nového Zélandu. Nelibost k transportu odpadů je z tohoto pohledu nepochopitelná. ◆ Znamená to, že voláte po tom, aby se otevřely hranice dovozu a vývozu odpadů? Když použijeme evropskou směrnici o odpadech jako základ, musí se zjednodušit transport odpadů do zařízení, které s nimi mohou nakládat nejlepším a nejekologičtějším způsobem. Termické využití odpadů s výrobou energie je prakticky CO2 neutrální a ještě navíc předchází vzniku skládkových plynů, které poškozují životní prostředí. A pokud se odpad pro toto zpracování dopraví eco-friendly vlakem, bude to ještě lepší. Zdroj: Remondis Aktuell, 2008. Redakčně kráceno, překlad

–kce– o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy

3.12.08

9:29 AM

Page 19

MANAGEMENT

Zeptali jsme se… Lenky Brandtové, vedoucí Odboru komunikace Státního fondu životního prostředí ČR 1. V některých prioritních osách je velký převis zaslaných projektů, takže alokované prostředky nebudou na jejich financování stačit. Je možné převedení alokovaných prostředků z jiných os, či výzev, kde projektů není tak mnoho? Pokud ano, kdy a jak bude provedeno. Pokud možné není – jak bude řešen ten převis projektů? V drtivě většině dotačních programů dochází k převisu nabídky finančních prostředků a poptávky žadatelů po těchto prostředcích na realizaci jejich projektů. Na základě zkušeností z prvních výzev Operačního programu Životní prostředí víme, že v OPŽP tento převis je v porovnání s ostatními operačními programy menší, a tudíž úspěšnost získání podpory vyšší. Alokované prostředky lze upravovat, a to v těchto základních parametrech: ◆ Rozhodnutím řídících struktur programu lze v odůvodněných případech přesunout alo-

kované prostředky mezi jednotlivými opatřeními. ◆ Přesun mezi prioritními osami je teoreticky možný, ale musí být odůvodněný a se souhlasem Evropské komise. ◆ Mezi výzvami lze přesuny uskutečňovat snadným způsobem (rozhodnutí řídících struktur). V OPŽP se však většinou tato alokace nestanovuje. Pokud byla stanovena (PO 6), byla dostatečná a nebyl to důvod nepřidělení dotace. Na základě výše uvedeného lze shrnout: alokace je možné měnit, ale v OPŽP se v dohledné době (řádu měsíců) nic takového nepřipravuje. Pokud je převis a žadatel předloží kvalitní projekt, doporučíme mu další výzvy. Program je implementován až do roku 2013, to znamená, že další výzvy budou. 2. Někteří žadatelé, kteří podali projekt již v první výzvě a získaly dotaci, dosud ne-

mají podepsanou smlouvu s MŽP a její podpis se přesouvá údajně až na příští rok. Dostávají se tak do nepříjemné a nejisté situace. Je to podle mého názoru v příkrém rozporu s avizovaným rychlým vyřizováním žádostí. Všichni úspěšní žadatelé v I. výzvě již mají informaci o možnosti přidělení podpory. Dostali ji okamžitě po ukončení hodnocení žádosti (první tři výzvy do tří měsíců od ukončení přijmu žádostí), a to z webových stránek. Také již obdrželi poštou registrační listy a někteří z nich mají rozhodnutí i smlouvu. Pravdou je, že došlo ke zdržení této části administrace. OPŽP je ze všech OP nejdále, tzn. že je první ve vlastním financování OP a musí »prošlapat cestičku« (změny legislativy a podmínek programu ze strany EK, apod.). Zdržení je i na straně žadatelů, kteří nejsou připraveni se intenzivně věnovat nejenom podání žádosti, ale i zodpovídat, doplňovat a opravovat nezbytné údaje pro vyhotovení dokumentů, jako jsou rozhodnutí, smlouvy atd. Je nutné zdůraznit, že žadatel nemusí čekat na obdržení těchto dokumentů a projekt může začít realizovat, jelikož se v tomto momentě (po akceptaci) jedná o uznatelný náklad. -jhm-

OD-000382

OD25

o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t

O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 19

OD26

3.12.08

7:49 AM

Page 26

MANAGEMENT

Dvě miliardy na úspory energií Až do konce února 2009 mohou podnikatelské subjekty posílat registrační žádosti o dotace z programu Eko-energie. V této již druhé výzvě v tomto programovacím období jsou pro úspěšné žadatele připraveny dvě miliardy korun.

C

ílem programu Eko-energie, jehož administraci zabezpečuje agentura CzechInvest, je podpořit aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby primárních energetických zdrojů. »Snižování energetické náročnosti výroby vede k růstu konkurenceschopnosti českého průmyslu. A růst konkurenceschopnosti je v době hrozící recese na evropském a americkém trhu jednou z mála zbraní jak čelit propadu odbytu,« říká k programu Lukáš Vymětal, ředitel divize Strukturální fondy agentury CzechInvest. Program Eko-energie je součástí Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) a navazuje na úspěšné programy z minulého programovacího období – Obnovitelné zdroje energie (OZE) a Úspory energie. Řídicím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, O dotaci v druhé výzvě programu Ekoenergie mohou požádat malé a střední podniky pro všechny uvedené aktivity a také velké podniky, pokud budou chtít realizovat aktivity uvedené v bodu »Zvyšování účinnosti při vý-

robě, přenosu a spotřebě energie«. Na jeden projekt mohou žadatelé získat dotaci ve výši půl milionu až 100 milionů korun, dotace může pokrýt náklady projektu z 30 až 60 %, podle podmínek výzvy a regionální mapy intenzity veřejné podpory platné pro období 2007-2013. Žadatelé mohou zúročit zkušenosti společností, které získaly dotaci v programovacím období 2004-2006. V programu Obnovitelné zdroje energie, který byl určený na instalaci nebo rekonstrukci zařízení využívajících OZE, uspěla například společnost Stavotherm, stavební společnost, spol. s r. o., která zrekonstruovala zemědělský areál v obci Zavidov a začala realizovat výrobní program zaměřený na produkci kuřat. Společnost se zde dále rozhodla vybudovat bioplynovou stanici, v níž zužitkovává drůbeží trus k výrobě elektrické energie, k tomu využila dotaci ve výši přesahující 3,5 milionu korun (max. 46 % uznatelných nákladů). Program Úspory energie podporoval opatření vedoucí k úsporám energetické náročnosti v oblasti výroby, přeměny a rozvodů ener-

Trvale udržitelná banka O dvětví, které neprovozuje továrny s vysokými komíny, nevypadá na první pohled jako horký kandidát na zlepšování životního prostředí. Některé finanční instituce již zaujaly k této problematice strategický postoj. Největší šanci využít výhody, které nabízí podpora udržitelného ekonomického vývoje, budou mít finanční instituce, které se zaměří na ekologické aspekty podnikání svých klientů. Bankovní půjčky a investice směřují do celé ekonomiky a ovlivňují tak většinu ostatních odvětví a tím nepřímo i jejich vliv na životní prostředí. Díky tomu se finanční instituce mohou stát významnými hráči při prosazování strategie trvale udržitelného rozvoje. Stále více populárními se například stávají hypotéky na výstavbu ekologicky úsporných staveb. Vyznačují se sníženými náklady spojenými s jejich uzavřením v případě, že klient splní předem definované požadavky na energetickou náročnost provozu budovy. Tyto hypotéky se tím zaměřují na klienty obávající se neustále stoupajících cen energií.

26 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Vývoj životního prostředí spolu se změnami klimatických podmínek má významný dopad na důležitá odvětví světového hospodářství. Mezi odvětví, která jsou nejvíce ohrožena tímto vývojem, patří zemědělství, dřevařský a potravinářský průmysl, energetika a oblast cestovního ruchu. Finanční instituce by měly promítnout do svých strategií rizika související s tímto vývojem. V rámci snahy o zlepšení řízení úvěrových rizik se deset bank v roce 2003 připojilo ke Světové bance a přijalo Equator Principles (standardy finančního průmyslu pro zjišťování, hodnocení a řízení sociálních a ekologických rizik projektového financování). Do dnešního dne přijaly tyto standardy desítky bank a finančních institucí po celém světě. Je zřejmé, že ekologická témata se stávají důležitá pro široké vrstvy obyvatelstva. Finanční instituce, které zaujmou k těmto tématům dlouhodobý aktivní přístup, mohou v dlouhodobém horizontu získat nezanedbatelnou konkurenční výhodu. - jhm -

Program Eko-energie podporuje ◆ Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - především výstavbu a rekonstrukci výrobních zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie a tepla, které k výrobě využívají vodu, biomasu a druhotné zdroje energie. ◆ Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie – zejména modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu, zavádění a modernizaci systémů měření a regulace, snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla nebo snižování energetické náročnosti a zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů.

gií. Jednalo se například o modernizace energetických zařízení, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, využití odpadního tepla, zateplení objektů. Díky dotaci ve výši 3 miliony korun (max. 46 % uznatelných nákladů) zrealizovala společnost Pekařství Střelná, s. r. o., projekt, který jí umožní dosáhnout v prostorách výrobního závodu významné úspory tepelné energie a snížit emise CO2. Registrační žádosti do programu Eko-energie budou přijímány výhradně prostřednictvím aplikace eAccount na internetové stránce CzechInvestu www.czechinvest.org. Na ní jsou také dostupné aktuální informace o všech dalších programech administrovaných agenturou CzechInvest. Lucie Kocourková, Czechinvest

OD-000314/B

o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t

3.12.08

7:50 AM

Page 27

SERVIS

Absurdita roku

V soutěži vyhlašované Hospodářskými novinami »Absurdita roku 2008« hlasovalo více než dva tisíce podnikatelů

N

a pódiu se vrší kopec černé zeminy, zástupci firem ČEZ, Vodafone a Raiffeisenbank v pracovních uniformách lopatami nahazují zeminu do popelnic, aby ji mohli symbolicky odvézt na skládku. Všemu přihlíží dav pobavených novinářů a překvapených kolemjdoucích. Takový obrázek byl k vidění včera před polednem na pražském Václavském náměstí, kde se vyhlašoval vítěz soutěže »Absurdita roku 2008«, kterou již druhým rokem pořádají Hospodářské noviny. Letošní titul Absurdita roku získal zákon, který podnikatelům ukládá povinnost zacházet s vytěženou, ekologicky čistou zeminou jako s odpadem. To znamená například platit za ni skládkovné nebo si kvůli transportu zeminy vyřídit povolení pro zacházení s odpady. Tento administrativní paskvil vznikl proto, že se v zákoně o odpadech zapomnělo na vyhlášku, která by z ekologické zeminy učinila výjimku. Pro tuto byrokratickou absurditu hlasovalo 37 procent z více než dvou tisíc živnostníků a podnikatelů, kteří své anketní hlasy posílali pomocí internetu. Náměty na úřednické nesmysly přitom pocházejí od samotných podnikatelů. »Přestože je zemina ekologicky čistá, musíme ji uložit na skládku. Pokud tak nečiníme, vystavujeme se obrovským sankčním

poplatkům,« napsal navrhovatel vítězné absurdity. Hned za ní se v anketě umístila kniha jízd a třetí místo patří zákonu, který pořadatelé pracovně nazvali „S jednou změnou na tři úřady“. Jde o nařízení, které podnikatelům ukládá povinnost při změně předmětu podnikání sídla nebo například statutárního zástupce ohlásit tyto údaje hned na třech úřadech, přitom není lhostejné, v jakém pořadí. Loni získal titul Absurdity roku zákon, který podnikateli ukládal povinnost nahlásit živnostenskému úřadu tři dny dopředu záměr jet se svým stánkem na výstavu nebo na pouť. Absurdita roku si klade za cíl upozornit na zbytečné a nesmyslné administrativní překážky, které komplikují život českým podnikatelům. Současné zákony předepisují podnikatelům více než 2100 administrativních povinností, což představuje roční výdaj 86 miliard korun. »To ale znamená jen výdaj ze strany podnikatelů. Ze strany státu tato suma činí zhruba 146 miliard,« poznamenal včera na Václavském náměstí Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Ta společně s Ministerstvem průmyslu o obchodu usiluje o to, snížit byrokratickou zátěž do roku 2010 o celých 20 procent. Zuzana Keményová, Hospodářské noviny

Co nového ve Sbírce zákonů Ćástka 126 ze dne 27. října 2008 388 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 389 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích Nabylo účinnosti ke dni 1. 11. 2008 351/2008 Sb. *Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (částka 114 z 24. 9. 2008 ) 352/2008 Sb. *Vyhláška o podrobnostech nakládání s autovraky (částka 114 z 24. 9. 2008 ) 374/2008 Sb. *Vyhláška o přepravě odpadů a Katalogu odpadů (částka 121 z 13. 10. 2008) 389/2008 Sb. *Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., o chemických látkách (částka 126 z 27.10.2008 )

Graf měsíce Fungující kompostárna Fungující kompostárna s registrovaným kompostem

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

Zlínský

Ústecký

Vysočina

Středočeský+Praha

Plzeňský

Pardubický

Moravskoslezský

Olomoucký

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

V roce 2008 pracovalo na území ČR 160 kompostáren a dalších 21 se připravovalo. Celková projektovaná kapacita dosáhla kolem 1,5 mil. tun zpracovaného bioodpadu za rok. Z toho však jen 30 % kapacity zpracování provozuje správnou kompostovací praxi a vyrábí produkt, jehož kvalitu lze prokázat registrací u ÚKZUZ. Zdroj: Agentura ZERA, Náměšť nad Oslavou

Jihomoravský

Kompostárny a uplatnění produktů na trhu

Jihočeský

OD27

O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 27

OD28_29

3.12.08

7:51 AM

Page 28

SERVIS

Názory Daniela Vondrouše neodrážejí realitu Po přečtení rozhovoru s poradcem ministra životního prostředí Danielem Vondoroušem (č. 10/2008, str. 7-8) vítám příležitost vyjádřit své obavy, týkající se chystaných změn v nakládání s odpady.

V

e všech statích na téma nakládání s odpady, ve všech takto zaměřených diskuzích postrádám jeden termín: »účelné«. Je zřejmé, že procesy a funkce probíhající v životním prostředí jsou účelné. Ty ostatní procesy a funkce jsou časem nutně nahrazeny. A jak je tomu v odpadovém hospodářství? Je účelné plošně třídit biologicky rozložitelné komunální odpady, dokud není vyřešená koncovka? Je účelné materiálově využívat 50 % komunálních odpadů? Je účelné za každou cenu upřednostňovat materiálové využití odpadů před energetickým? Takových otázek mě napadá víc, ale ostatní čtenáře jistě také. Názor Daniela Vondrouše ohledně využití vytříděného BRKO v kompostárnách neodráží realitu. Jistě, v některých oblastech mohou mít s tříděním dobré zkušenosti, ale plošně to

NÁZOR ČTENÁŘE prostě nefunguje. Míra nežádoucích příměsí v Šumperku dosahuje 60 %, což celkem přesně odpovídá netříděnému komunálnímu odpadu. Žádná kompostárna ani bioplynová stanice takový odpad samozřejmě nepřijme, takže je nutno vozit jej dál na skládku. Navíc, i kdyby čistota vytříděných BRKO byla dostačující, o kompost není na trhu zájem. Pokud z komunálního odpadu vytřídíme biologicky rozložitelné odpady, jak se změní vlastnosti zbývajícího odpadu? Pokud míra vytřídění dosáhne 80–90 %, v podstatě občané nahradí technologii mechanicko-biologické úpravy. I když míra vytřídění takto vysoká nebude, jaké technologické potíže (způsobené vyšší výhřevností zbytkového odpadu) nasta-

nou spalovnám v Brně, Liberci a Praze? Zamýšlel se nad tím vůbec někdo? Jak nejednou zaznělo na nejedné konferenci, míra materiálového využití odpadu je dána poptávkou trhu po tříděných komoditách. Pokud o tyto komodity není na trhu zájem, proč ztrácet čas, peníze, energii i lidskou práci na činnosti, jež nakonec vedou do ztracena? Využijeme skutečně všechny ty protihlukové stěny z lisovaných nápojových kartonů a směsných plastů? Nejsem energetický technolog, ale proč je taková nechuť ze strany státu energeticky využívat odpady? Je opravdu o tolik výhodnější zpracovávat a materiálově využívat směsné plasty a nápojové kartony ve městech, kde je již vybudována teplárna a centrální zásobování teplem, a zároveň v těchto teplárnách spalovat fosilní paliva? Proč se nesnažíme chápat uhlí, ropu i zemní plyn jako chemickou a materiálovou surovinu, a odpady z nich jako energetickou surovinu? Ve své reakci jsem nadnesl řadu otázek, na které bych rád znal poctivé odpovědi. Jen tak mohu doufat, že mí studenti ztratí zbytky iluzí až v praxi a ne již ve škole. Ing. Bohdan Stejskal, PhD, Ústav aplikované a krajinné ekologie Agronomická fakulta MZLU v Brně

Servisní rubrika TC AV ČR T ato rubrika je připravována ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR – skupinou transferu technologií, která v rámci projektu Enterprise Europe Network zprostředkovává přenos nových technologií v rámci čtyřiceti zemí světa. Na této stránce vám budeme pravidelně nabízet inovativní technologie z naší mezinárodní databáze.

Technologická poptávka

Ref: 08 CZ 0744 0IR5 Technologie pro zpracování PET vloček a LDPE/HDPE folií na surovinu pro výrobu umělých hmot a vláken nebo pohonných hmot Malá společnost z Východních Čech zabývající se tříděním a zpracováním plastového odpadu hledá technologii pro recyklaci PET/LDPE/HDPE materiálů na surovinu pro výrobu umělých hmot a vláken nebo paliva. Společnost hledá vlastníka takovéto technologie nebo know how za účelem společného podnikání, prodeje technologického zařízení nebo licence.

28 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

Společnost disponuje zdrojem 700–1200 tun PET/LDPE/HDPE materiálů, novou výrobní halou cca. 45m x 13m x 7,5m a dostatečnou zpevněnou plochou ve vlastním areálu.

Technologická nabídka

Ref: 07 IE IEEI 0IAK Nová technologie pro sběr a transport komunálního zahradního odpadu Irský developer nabízí technologii (patent již podán) pro výrobu síťovaných pytlů z biodegradabilního plastu. Pytle jsou určeny pro sběr, manipulaci a svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Firma hledá partnera zabývající se sektorem zahradního vybavení nebo recyklací. Plastové pytle způsobují znečištění životního prostředí. Papírové materiály jsou nepoužitelné v případě materiálu s vyšší vlhkostí. Výhodou této technologie je vyšší mechanická odolnost a podstatné úspory ve výrobních nákladech ve srovnání s běžnými kompostovatelnými materiály. Pytle je možné též

přímo plnit při použití zahradního vysavače. Odpadá zde problém s vlhkostí materiálu. Technologie šetří životní prostředí. Technologie je určená pro výrobce pytlů, vládní agentury nebo privátní společnosti zabývající se sběrem, transportem nebo nakládáním s biologicky rozložitelným komunálním odpadem, nebo výrobci zahradního vybavení jako jsou foukače listí nebo vysavače. Servisní rubrika je připravována ve spolupráci se skupinou Transferu technologií Technologického centra Akademie věd ČR, která je koordinátorem české části projektu Enterprise Europe Network, zaměřeného mj. na inovace a transfer technologií pro malé a střední podniky. Kontakt: Mgr. Radka Hávová, tel.: 234 006 138, e-mail: [email protected], www.enterprise-europe-network.cz. o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

OD28_29

3.12.08

7:51 AM

Page 29

SERVIS

Kvalitní zpracování odpadů – budoucnost nás všech

motivem jak k aktivní účasti na veletrhu, tak i k návštěvě českých i zahraničních návštěvníků především z řad odborníků. Nezbývá než dodat, že i v době obchodování prostřednictvím internetu je osobní setkání se zákazníkem nezastupitelnou součástí marketingové strategie.

Věta v titulku je mottem připravovaného veletrhu For Waste.

Č

tvrtý ročník mezinárodního veletrhu nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie FOR WASTE 2009 se uskuteční souběžně s veletrhy FOR INDUSTRY, FOR SURFACE a FOR 3P v termínu 15. – 17. dubna 2009 tradičně v Pražském veletržním areálu Letňany. Prezentace úzce spolu souvisejících oborů FOR INDUSTRY (strojírenství)-FOR SURFACE (povrchové úpravy)-FOR 3P (obaly)-FOR WASTE (odpadové hospodářství) dává v roce 2009 opět možnost vzájemného propojení stěžejních průmyslových odvětví od zhotovení výrobku, přes jeho zpracování do dokonalé finální podoby, zabalení, až k likvidaci vedlejších odpadních produktů nebo samotného doslouživšího výrobku. Přestože celková produkce odpadů klesá a v třídění obalových odpadů jsme na evropské špičce, je naše odpadové hospodářství stále nedostatečně zajištěno a nedaří se nám plnit různé evropské kvóty, standardy a indikátory. Vzhledem k významu a důležitosti této problematiky pro současný i budoucí život nás všech si specializovaný veletrh FOR WASTE 2009 klade za cíl vytvořit odpovídající prostor k důstojné prezentaci a setkání všech, kteří v oborech nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie pracují, podnikají a obchodují. Prezentovány budou tradiční i pokrokové technologie odpadového hospodářství, recyk-

Ing. Regina Matoušková, manažerka veletrhu, ABF, a. s.

lace a čištění především s důrazem na technologie, které umožňují další využití odpadů a ne pouze jejich prostou, byť šetrnou, likvidaci. K úspěšnosti veletrhu přispívá také to, že se Pražský veletržní areál Letňany každým rokem stává stále více centrem veletržního života hlavního města Prahy. Svým strategickým umístěním a napojením na přivaděč dálnice D8 z Teplic, Drážďan a Berlína a sousedícím letištěm, které má statut mezinárodního letiště pro malá letadla, naznačilo již v minulosti záměr investorů, aby se toto výstaviště stalo hlavním místem obchodních setkávání na mezinárodní úrovni. Dne 8. května 2008 byla slavnostně otevřena nová konečná stanice metra C – Letňany, která dává návštěvníkům možnost dopravit se přímo k výstavišti. Počítá se se silničním okruhem, který propojí Letňany mimo jiné s letištěm Praha Ruzyně, a také napojením na pražskou železniční síť. Všechny tyto kroky současně s plánovanými změnami a stavebními úpravami v samotném Pražském veletržním areálu Letňany otvírají výstavišti bránu k tomu, aby se v brzké době stalo výstavištěm světových parametrů. Ekonomický a průmyslový potenciál hlavního města České republiky Prahy je silným

Doprovodné programy veletrhu FOR WASTE Mezinárodní technologická burza Termín konání: 16.4. 2009 (čtvrtek), 9.00 – 17.00 Místo konání: Hala veletrhu FOR WASTE Pořadatel: Technologické centrum AV ČR Kontakt: [email protected] Inovativní technologie pro zpracování odpadů Seminář TC AV ČR Termín konání: 17.4. 2009 (pátek), 10.00 - 12.00 Místo konání: Vstupní hala I, konferenční centrum, sál 2 Pořadatel: Technologické centrum AV ČR Kontakt: [email protected] Soutěž o nejlepší exponát veletrhu U příležitosti veletrhu vyhlašuje veletržní správa soutěž o nejlepší exponát pod názvem GRAND PRIX FOR WASTE 2009. Cenou GRAND PRIX ohodnotí odborná komise první den veletrhu tři vybrané exponáty ze všech přihlášených. Mezi posuzovaná kritéria patří technické parametry, materiál, přednosti, stávající uplatnění na trhu ( prototyp, sériová výroba, nultá série apod. ).

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 880 Kč včetně DPH 9 % Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

1022

OBJEDNAVATELE:

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

SLOŽENKA

spoj. č.

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

ZPŮSOB

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

E-MAIL:

✄

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

KONTAKT:

TELEFON:

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )

O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8 – 29

OD30

3.12.08

9:21 AM

Page 30

ODPADY®

SERVIS

Do diáře 7. 1.

10. – 13. 2.

Praha, Hotel Globus Školení Evidence odpadů v programu EVI 8 -

Nitra, Agrokomplex, SK

pro pokročilé

Aqua-therm 2009

Kontakt: www.inisoft

11. mezinárodní veletrh tepelné, větrací, klimatizační, měřicí, regulační, sanitární a ekologické

27. – 29. 1. SRN, Lipsko

techniky

TerraTec

Kontakt: www.ppa.cz

Mezinárodní odborný veletrh techniky a služeb pro životní prostředí Kontakt: www.leipziger-messe.de/

19. – 22. 2.

28. - 29. 1. 2009

Norimberk, Německo

Praha 3, Dorint Hotel Don Giovanni

BioFach 2009

Perspektivy rozvoje a využití CNG v dopravě 2. ročník mezinárodní konference

Kontakt: www.biofach.de

Kontakt: www.cng.cz 3. – 5. 3.

28. – 29. 1. Hamburg, Německo

Londýn, Velká Británie

Verpackung Nord

Ecobuild

Inovace obalové techniky a technologie, obalové materiály

Konference, seminář, výstava - udržitelný design, konstrukce a stavební prostředí.

Kontakt: www.verpackung.de Semináře ASIO

Novinky a navrhování vodohospodářských výrobků, řešení extrémních požadavků na ČOV včetně podmínek provozování zařízení. Technologie ČOV do 5000 EO. Novinky a navrhování vodohospodářských výrobků, včetně membránových technologií. Řešení extrémních požadavků na ČOV, včetně podmínek provozování zařízení. Technologie ČOV do 5000 EO (nová řešení, membránové technologie). Podmínky provozování a navrhování zařízení pro sportovní a odpočinkové aktivity na vodních tocích. Termíny: 3. 2.

Hodonín, MěÚ Hodonín

4. 2.

Olomouc, Středomoravská vodárenská

5. 2.

České Budějovice, Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s.

10. 2.

Zlín, Centroprojekt, a. s.

11. 2.

Brno, Kongresové centrum BVV,

17. 2.

Praha, Konferenční centrum VŠCHT

18. 2.

Plzeň, Západočeské muzeum

19. 2.

Teplice, Dům kultury

24. 2.

Ostrava, Dům kultury Vítkovice

25. 2.

Hradec Králové, Aldis, a.s.

Kontakt: www.asio.cz

Seznam inzerentů FIRMA

TEL.

FAX

SITA CZ a.s. SSI SCHÄFER s.r.o. BIOPROFIT s.r.o. ASIO, spol. s r.o. CERNIN s.r.o. ORRESANT s.r.o. ASEKOL s.r.o.

257 891 627 606 747 297 548 428 111 728 885977 381 257 077 -

257 274 548 556 -

30 – O D PA DY 1 2 / 2 0 0 8

STR.

911 951 816 442 428 100 300 830

2 13 17 23 25 26 32

Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 12. Ročník XVIII Vychází 4. 12. 2008 V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci červenci Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Roční předplatné 825 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012 e-mail: [email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná Grafická úprava: Libor Hofman Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., RNDr. Martina Vrbová, PhD Ing. Jiřina Vyštejnová Vydává: ECONOMIA, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153 Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730 e-mail: [email protected] Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 e-mail: [email protected] Tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový online archiv: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2008 ECONOMIA, a. s.

o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s

3.12.08

7:51 AM

Page 1

OD-000379

OD31

OD-000340/A

OD32

3.12.08

7:52 AM

Page 1