HODNOCENÍ ZMĚN NA POJISTNÉM TRHU V DŮSLEDKU FINANČNÍ KRIZE. Diplomová práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta

HODNOCENÍ ZMĚN NA POJISTNÉM TRHU V DŮSLEDKU FINANČNÍ KRIZE Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Bc. Dana Jamborová Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Hodnocení změn na pojistném trhu v důsledku finanční krize“ vypracovala samostatně za použití pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury.

................................. V Brně, dne 25. května 2012

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat především doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D. a Ing. Karlu Mudrychovi za odborné vedení, náměty, cenné rady a připomínky, které mi ochotně poskytli během zpracování diplomové práce.

Abstrakt JAMBOROVÁ, D.: Hodnocení změn na pojistném trhu v důsledku finanční krize. Diplomová práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2012. Diplomová práce „Hodnocení změn na pojistném trhu v důsledku finanční krize“ se zabývá nedávnou finanční krizí a možnými změnami na pojistném trhu. V teoretické části práce je definován pojistný trh a finanční ukazatelé pojistného trhu. Pozornost je rovněž věnována finanční krizi, jejím příčinám a zhodnocení dopadů na pojistný trh. Vlastní práce se zaměřuje na komparaci získaných ukazatelů výkonnosti pojistného trhu ČR, USA a Kanady. Dále je v práci popsána hloubka informovanosti klientů v oblasti pojišťovnictví a jejich finanční gramotnost. Klíčová slova: finanční krize, pojistný trh, ukazatelé pojistného trhu, finanční gramotnost

Abstract JAMBOROVÁ, D.: Evaluation of changes in the insurance market due to the financial crisis. Diploma thesis. Brno: FBE MENDELU in Brno, 2012 The diploma thesis “Evaluation of changes in the insurance market due to the financial crisis” is about the recent financial crisis and possible changes in the insurance market. The theoretical part describes the insurance market and its financial indicators. The attention is also drawn to the financial crisis and its causes as well as impacts on the insurance market. The practical part focuses on the comparison of obtained performance indicators of the insurance market of the Czech Republic, the USA and Canada. Furthermore, the diploma thesis deals with the depth of both clients’ knowledge of insurance products and their financial literacy. Keywords: financial crisis, insurance market, indicators of the insurance market, financial literacy

Obsah Seznam použitých zkratek a pojmů ............................................. 7 1

Úvod ..................................................................................... 9

2

Cíl práce ............................................................................... 10

3

Metodika práce .................................................................... 12

4 Literární rešerše .................................................................. 14 4.1

Pojistný trh, jeho definice a segmentace .......................................... 14

4.1.1

Faktory ovlivňující pojistný trh................................................... 15

4.1.2

Ukazatele úrovně pojistného trhu............................................... 16

4.2

Pojišťovnictví v ČR ............................................................................ 19

4.2.1

Definice pojišťovnictví ................................................................ 19

4.2.2

Právní úprava pojišťovnictví v ČR, Solvency II ......................... 20

4.2.3

Regulace a dohled nad pojišťovnami ......................................... 23

4.3

Pojišťovnictví v USA ..........................................................................25

4.4

Pojišťovnictví v Kanadě .................................................................... 26

4.5

Finanční krize .................................................................................... 27

4.5.1 5

Pozadí vzniku finanční krize, hlavní příčiny ............................... 27

Vlastní práce ........................................................................ 31 5.1

Situace na pojistném trhu ČR před rokem 2006 ............................. 32

5.2

Projevy finanční krize v pojišťovnictví ............................................. 34

5.3

Komparace dat vybraných států .......................................................35

5.3.1

Srovnání HDP ČR, USA, Kanady ................................................35

5.3.2

Zisk, VH pojišťoven v ČR, USA a Kanadě .................................. 36

5.3.3

Tržní podíl pojišťoven v ŽP, koncentrace trhu v ČR, USA a Kanadě ..................................................................................... 37

5.3.4

Tržní podíl pojišťoven v NŽP, koncentrace trhu v ČR, USA a Kanadě .................................................................................... 42

5.3.5

Předepsané pojistné v ČR, USA a Kanadě ..................................45

5.3.6

Pojištěnost v ČR, USA, Kanadě ................................................... 51

5.3.1

Počet pojistných smluv v ČR, poptávka klientů ......................... 55

-5-

5.3.2

Stabilita českého finančního sektoru ..........................................56

5.3.3

Informovanost klientů ................................................................ 57

5.3.4

Finanční gramotnost .................................................................. 58

6 Diskuse ............................................................................... 60 7

Závěr ................................................................................... 66

8 Použité zdroje ...................................................................... 67 Přílohy ...................................................................................... 72

-6-

Seznam použitých zkratek a pojmů AAA hodnocení ratingové agentury, vynikající schopnost splnění finančních závazků, 25 AIG americká neživotní pojišťovna American International Group, 25, 63 CDS Credit Default Swap, 25 CEA Insurance Europe, 12, 57, 58 CLHIA Life and Health Insurance Association Inc., 59 credit risku kreditní riziko, 65 ČAP Česká asociace pojišťoven, 12, 51, 56, 61 ČNB Česká národní banka, 12, 23, 56, 57, 58, 59 ČR Česká republika, 19, 20, 35, 46, 47, 58, 59, 65 Dumping prodej za nižší cenu než je na trhu, často i za cenu ztrátovou, 16 EU Evropská unie, 13, 23, 46 Fed Americká centrální banka, 27 GEICO pojišťovna působící na americkém trhu, 25 HDP hrubý domácí produkt, 16, 25, 35, 36, 45, 51 IFRS mezinárodní standardy účetního výkaznictví, 63 KIC kontrolní seznam, CEA, 57, 58

-7-

KPMG celosvětová síť poradenských společností, 64, 65 makroprudenční politika politika finanční stability, 57 Misseling produktů prodej produktů, které svým charakterem neodpovídá potřebám klienta, 65 NAIC Národní asociace pojišťovacích ministrů, 25 NŽP neživotní pojištění, 45, 47, 48, 49 OECD Organisation for Economic Co-operation and Development, 46, 47, 48, 49, 50, 52, 53, 54, 55, 76, 77 OSFI Úřad pro dozorce institucí, dozor kanadského trhu, 26 RD rodinný dům, 28, 29 Solvency II směrnice Evropské unie, 20, 22, 23, 34, 64 USA Spojené státy americké, 9, 13, 25, 27, 28, 29, 30, 62 USD měna, americký dolar, 28, 36, 45 ŽP životní pojištění, 45, 47, 48, 49

-8-

1 Úvod Investování na finančních trzích se stalo velmi rozšířenou záležitostí, nejen pojišťovny na nich zhodnocují úspory svých klientů. Jak ovšem roste význam finančních trhů, roste i jejich důležitost pro čím dál širší vrstvy obyvatelstva. Již v minulosti se potvrdilo, že problémy na finančních trzích mají vliv na celou ekonomiku. Rok 2008 s sebou přinesl mimo jiné propady na světových akciových trzích, ale také nástup největší recese posledních dekád. V současné době máme možnost těžit z období, kdy nás potkala významná hospodářská krize. Problémy a důsledky obrovského rozsahu postihly finanční trhy na celém světě. Z těžkostí na finančních trzích se totiž díky propojenosti ekonomiky, jako celku i díky propojenosti ekonomik mezi sebou, stala celosvětová finanční krize. Finanční krize neudeřila pouze v USA, ale poměrně rychle se rozšířila i do Evropských zemí. Nabyla globálního charakteru. Řada států upadla do hluboké recese, jejíž dopady v některých oblastech stále přetrvávají i přesto, že se může zdát, že je již po krizi. Krize působila negativně na celou ekonomiku, závažně se projevila v bankovním sektoru a na akciových trzích. V posledních letech věnují specialisté a finanční odborníci zvýšenou pozornost finančnímu trhu. Analyzují příčiny a dopady krize na trhu pojistném, který je součástí trhu finančního. Diplomová práce je zaměřena na pojistný trh a na hodnocení změn, které vznikly v důsledku krize. Pro samotné zpracování práce jsou vybrané 3 odlišné státy: Česká republika, USA a Kanada. Kanada byla zvolena pro stabilitu finančního systému v období krize přesto, že sousedící stát USA, je považován za centrum vzniku finanční krize. Na pojistném trhu dochází ke střetu nabídky a poptávky po pojistné ochraně. Úroveň pojistného trhu se odvíjí od ekonomické situace jednotlivých zemí. Pro jeho charakteristiku je nezbytné využít ukazatelů pojistného trhu, kam řadíme hlavně předepsané pojistné a pojištěnost. Každý stát má různé vývojové tendence, které závisí na míře ovlivnění pojistného trhu vnějšími a vnitřními faktory. Téma je vybrané pro jeho aktuálnost.

-9-

2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je zhodnocení a vymezení změn na pojistném trhu v důsledku finanční krize a jak tyto změny ovlivnily (pozitivně, negativně) pojistný trh. Vymezeným obdobím je rok 2006 (před finanční krizí) – 2010 (kdy se zdá, že hlavní příznaky finanční krize již odezněly). Určit vliv krize na uzavírané smlouvy mezi pojišťovnou a klientem, zda jejich počet vzrostl, či klienti smlouvy ukončovali. Dále popsat, jak hluboce byl pojistný systém zasažen a zda krize ovlivnila chování pojišťoven ke svým klientům a poptávku klientů po pojistných produktech. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část1 se zabývá teoretickým vymezením problematiky. Pro její zpracování byla využita dostupná česká i zahraniční literatura a internetové zdroje. Použité zdroje jsou uvedeny v seznamu zdrojů. V literární rešerši je charakterizován pojistný trh a faktory, které ho ovlivňují. Popisuje jednotlivé ukazatele, které jsou později ve vlastní práci porovnávány mezi jednotlivými státy. Tyto ukazatelé jsou rozděleny na vnější a vnitřní na základě, toho jakým směrem pojistný trh ovlivňují. Další část je věnována charakteristice českého pojišťovnictví, definuje pojem pojišťovnictví v České republice, popisuje právní úpravu pojišťovnictví a zabývá se základní charakteristikou směrnice Evropské unie Solvency II. Stručně je představeno pojišťovnictví v USA a Kanadě. V souvislosti s názvem práce a jejím cílem jsou vymezeny hlavní příčiny finanční krize. Druhá část2 se zabývá zhodnocením dopadů změn na pojistném trhu v důsledku finanční krize. Je zaměřena na analýzu a komparaci pojistných trhů vybraných států. Jednotlivé subkapitoly se věnují ukazatelům pojistného trhu a komparací zvolených států. Cílem je identifikace změn na pojistném trhu. V rámci vlastní práce je využito dat ke zdůvodnění myšlenky, jak na tom byli klienti pojišťoven v roce 2006 (tedy před finanční krizí) a co zažívali v roce 2010 „po finanční krizi“. Práce se dotýká i problematiky informovanosti a finanční gramotnosti klientů a zhodnocení jejich poptávky po pojistných produktech. Dílčí závěry této práce slouží jako podklad pro výstup práce.

1

Literární rešerše, kapitola 4, na straně 15

2

Vlastní práce, kapitola 5, na straně 32

- 10 -

Pro dosažení stanoveného cíle diplomové práce slouží následující výzkumné otázky: 1. Jaké jsou dopady finanční krize na pojistný trh? 2. Jak se projevila krize v oblasti životního pojištění? 3. Jak se projevila krize v oblasti neživotního pojištění? 4. Snížila se poptávka klientů po pojistné ochraně?

- 11 -

3 Metodika práce V souladu s cíli diplomové práce metodického postupu (viz Obrázek 1).

jsou

postupně

Metodika

Metody

Postup

Literární rešerše

Ukazatele a faktory

Definice pojišťovnictví

Finanční krize

Vlastní práce

Oblasti změn

Faktory změn

Data za oblasti v ČR, USA Kanada

Diskuze

Vědecké názory

Osobní výstup

Závěr

Logický výstup

Uzavření práce

provedeny

kroky

Získání dat

Pojišťovnictví • USA • Kanada • ČR

Obrázek 1: Navržený metodický postup pro řešení práce Zdroj: Vlastní zpracování

Metodika diplomové práce se odvíjí od zadaného tématu a cíle práce. Nejprve bylo nutné nastudovat literaturu týkající se dané problematiky, dalším krokem byl sběr potřebných informací, zpracování dat, vytvoření tabulek a grafů, vyhodnocení a vyvození závěrů. Mezi hlavní použité metody se řadí analýza, dedukce a komparace pojistného trhu jednotlivých vybraných států. V závěrečné části jsou popsány a zhodnoceny jednotlivé výsledky. Ke zpracování diplomové práce byla rovněž využita sekundární data ČNB – viz Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem a Výroční zprávy, Asociací pojišťoven jednotlivých států (např. ČAP), CEA. Pro vypracování této práce byla využita literatura a internetové zdroje z oblasti pojišťovnictví a definování pojistných trhů, dále zdroje zachycující vývoj finanční krize a změny jednotlivých hodnot pojistného trhu v důsledku této krize. Tato finanční krize je novodobým tématem. Proto není literatura k tomuto tématu široce dostupná. K dispozici je však řada odborných článků. Mimo jiné i práce zástupců ČNB R. Holmana a M. Singera, zabývajících se převážně finanční krizí v bankovním sektoru.

- 12 -

V diplomové práci jsou zpracované tabulky, které obsahují informace o vývoji sektoru pojišťoven České republiky, USA a Kanady. Údaje pro Českou republiku zahrnují data tuzemských pojišťoven, poboček pojišťoven z třetích států a poboček pojišťoven z jiných členských států EU. Do údajů nejsou zahrnuty zajišťovny a Česká kancelář pojistitelů. Jako příklad metody lze představit následující index, který je jako jeden z ukazatelů použitý v této práci. Jedná se o ukazatel koncentrace pojistného trhu. V praxi se měří koncentrace trhu nejčastěji pomocí Herfindahl Hirschmanova Indexu (HHI), a proto byl využit i pro potřeby této diplomové práce. Pro výpočet indexu se používá následující vztah:3 kde

n = počet všech podniků v odvětví xi = podíl i-tého podniku na celkovém obratu odvětví

Herfindahl - Hirschmanův Index je založen na předpokladu, že konkurenční síla roste s druhou mocninou tržního podílu. Nabývá hodnot od 0 do 10 000. Maximální hodnoty 10 000 by index nabyl v případě, že by na trhu působila jenom jedna firma. HHI vypovídá o míře koncentrace sledovaného odvětví, v případě této práce se jedná o pojistný trh. Existují tři skupiny, ke kterým lze výsledný index přiřadit:4 Tabulka 1: Hodnoty Herfindahl - Hirschmanova Indexu

Hodnoty HHI

Význam hodnot HHI

HHI > 1 800

Vysoce koncentrované odvětví

1 000 < HHI < 1 800

Středně koncentrované odvětví

HHI < 1 000

Málo koncentrované odvětví Zdroj: (Majtánová, a další, 2006)

Dosáhne-li index hodnoty do 1 800, nesmí být na pojistném trhu silný vůdce s 40% podílem. Interval 1 000 – 1800 značí fakt, že žádná firma v odvětví nemá dominantní postavení a charakteristický je zdravý vývoj konkurenčního boje. 5

3

(Majtánová, a další, 2006), str. 190, 191

4

(Majtánová, a další, 2006), str. 190, 191

5

(Majtánová, a další, 2006), str. 190, 191

- 13 -

4 Literární rešerše V literární rešerši je charakterizován pojistný trh, ukazatele pojistného trhu a představeny jednotlivé státy.

4.1 Pojistný trh, jeho definice a segmentace Správné fungování trhu je podmíněno existencí poptávky i nabídky, což platí i pro trh pojistný. Zde se setkává poptávka po pojistné ochraně s nabídkou pojistných služeb, tedy pojistné ochrany. Účastníky trhu jsou pojišťovny, zajišťovny, zprostředkovatelé na straně nabídky a jejich klienti na straně poptávky. Neuvědomování si poptávky po pojistné ochraně ukazuje značnou odlišnost pojistného trhu od trhů ostatních. V tomto případě nejsou subjekty seznámeny s potenciálním rizikem. (Čejková, a další, 2005), str. 18 definují pojistný trh takto: „Pojistný trh představuje určité společenské prostředí a území, na kterém působí nabídka a poptávka po produktech pojištění a zajištění.“6 Produkty na pojistném trhu lze rozdělit na produkty životního a neživotního pojištění. Jedná se o členění podle druhu krytých rizik. Životní pojištění je na rozdíl od neživotního zaměřeno na život, tedy na riziko dožití a na riziko úmrtí. V rámci komerčního pojištění lze dále pojištění rozlišit dle tvorby rezerv:7 

Pojištění riziková – návratnost finančních prostředků souvisí se vznikem pojistné události. Pokud nedojde k pojistné události během trvání pojistné smlouvy, k plnění ze strany pojišťovny nedojde.



Pojištění rezervotvorná – vytváří se rezerva na pojistná plnění v budoucnosti. Až na výjimky je pojistné plnění vyplaceno vždy.

Na pojistném trhu vystupují ještě další subjekty. Jsou to zajistitelé a zprostředkovatelé. Zajistitelé na trh vstupují, jakmile o zajištění projeví zájem pojistitelé (tzn. komerční pojišťovny). Zprostředkovatelé fungují jako mezičlánek mezi klienty a pojistiteli.

6

(Čejková, a další, 2005), str. 18

7

(Ducháčková, 2003), str. 29, 30

- 14 -

4.1.1 Faktory ovlivňující pojistný trh Faktory ovlivňující pojistný trh lze dělit na vnější a vnitřní.8 9 Faktory

Vnější

Vnitřní

Vývoj a objem HDP

Pojišťovací činnost

Vývoj inflace

Zájem klientů o pojištění

Vývoj nezaměstnanosti

Pochopení významu pojištění klienty

Počet obyvatel

Regulace pojistného trhu dozorem pojišťovnictví

Věková struktura obyvatel

Zprostředkovatelská činnost

Střední délka života obyvatel

Činnost asociace pojišťoven

Pohlaví obyvatel

Příjmy obyvatelstva (průměrná mzda)

Výdaje domácností (objem a struktura)

Situace u ostatních segmentů finančního trhu

Obrázek 2: Rozdělení faktorů ovlivňujících pojistný trh Zdroj: Vlastní zpracování

8

(Čejková, a další, 2005), str. 19

9

(Vávrová, a další, 2009), str. 76

- 15 -

V případě vnějších faktorů jsou nejdůležitější vývoj a objem HDP, vývoj inflace a nezaměstnanosti. Jsou to makroekonomické veličiny ovlivňující prostředí podnikání pojišťoven a zajišťoven. Jejich výše ovlivňuje činnost pojistného trhu. Na rozdíl od makroekonomických veličin lze vývoj těchto faktorů lépe předvídat. Vnitřní faktory ovlivňují pojistný trh zevnitř. Mimo jiné jde o zásahy státu prostřednictvím dozoru v pojišťovnictví. Faktorem, který ovlivňuje pojistný trh, jsou i sami klienti. Je to pojištěný a pojistník, kdo vytváří poptávku po pojištění. Mezi faktory, které způsobují problémy na pojistném trhu, se řadí konkurenční tlak na snižování cen pojistného a dumpingové chování. 10

4.1.2 Ukazatele úrovně pojistného trhu Pojistný trh má v každé ekonomice významné postavení a k jeho hodnocení slouží ukazatele úrovně pojistného trhu. Hodnotí nejen obsah, rozsah a efektivnost trhu, ale i slouží ke komplexnímu hodnocení trhu jako celku. Výběr ukazatelů je důležitý z důvodu porovnávání s vyspělými ekonomikami. Ukazatele pojistného trhu můžeme rozdělit na hlavní a doplňkové. Definují úroveň vyspělosti pojistného trhu.11 Hlavní ukazatele: 

předepsané pojistné,



pojistné plnění,



škodovost,



pojištěnost,



koncentrace pojistného trhu.

10

(Ducháčková, a další, 2012)

11

(Čejková, a další, 2005)

- 16 -

Doplňkové ukazatele: 

počet komerčních pojišťoven,



počet zaměstnanců v pojišťovnictví,



počet uzavřených pojistných smluv,



průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu,



počet vyřízených pojistných událostí,



průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost a jiné.

V následující části jsou jednotlivé ukazatele blíže popsány a rozebrány.12 Předepsané pojistné Dělí se na předepsané pojistné životního pojištění a předepsané pojistné neživotního pojištění. Jedná se o pojistné stanovené na zvolené pojistné období. Ukazatel je stěžejní pro určení výkonnosti komerční pojišťovny za stanovené období. Na základě výše předepsaného pojistného lze zjistit podíl pojišťoven na pojistném trhu a pro účely této diplomové práce vzniká možnost komparace mezi jednotlivými státy. Pojistné plnění Pojistné plnění se dělí dle přístupu, zda se jedná o pojistné plnění v životním pojištění nebo v neživotním pojištění. Částka, která vyplývá z pojistného plnění, je stanovena na základě uzavřené smlouvy, nebo na základě podmínek uvedených v zákoně. Na pojistné plnění má klient nárok v případě, že pojistná událost nastala. Škodovost Škodovost souvisí s ukazatelem předepsaného pojistného a s pojistným plněním. Vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného pojistného. Jednotkou jsou procenta. Dělí se na škodovost životního pojištění a neživotního pojištění. Je-li ukazatel vyšší jak netto pojistné, jedná o ekonomicky nevyrovnané pojištění.

12

(Čejková, a další, 2005), str. 21, 22

- 17 -

Pojištěnost Jedním z nejdůležitějších ukazatelů v rozvoji pojistného trhu je pojištěnost. Běžně se používá ve vyspělých ekonomikách. Poměřuje předepsané pojistné k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Jednotkou jsou procenta. Na úrovni tržního hospodářství vyjadřuje kapacitu pojistného trhu. Koncentrace pojistného trhu Jedná se o důležitý ukazatel pojistného trhu, je analyzován ve vyspělých zemích. Je možné ho zapsat jako podíl největších komerčních pojišťoven na předepsaném pojistném. Pro výpočet koncentrace pojistného trhu lze využít Herfindahl Hirschmanův Index viz kapitola 3 Metodika práce, na straně 12. V následující části jsou stručně popsány doplňkové ukazatele úrovně pojistného trhu.13 Počet komerčních pojišťoven – ukazatel vypovídá o vývoji pojistného trhu v daném státě i o způsobu regulace. Počet zaměstnanců v pojišťovnictví – zabývá se úrovní pojistného trhu z hlediska personalistiky, tedy počtem zaměstnanců v oblasti pojišťovnictví. Počet uzavřených pojistných smluv – k uzavření pojistné smlouvy dochází přijetím návrhu na pojištění pojistníkem. Na základě tohoto ukazatele je v práci zkoumána poptávka klientů po pojistných produktech. Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu – jedná se o průměrné pojistné, jež v dohodnutém období připadá na 1 pojistnou smlouvu. Počet vyřízených pojistných událostí – ukazatel popisující konečný efekt pojištění. Průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost – plnění komerční pojišťovny na jednu pojistnou událost na základě pojistné smlouvy.

13

(Čejková, a další, 2005), str. 22

- 18 -

4.2 Pojišťovnictví v ČR Klienti (domácnosti) působí jako jeden ze subjektů na pojistném trhu ČR. Kvůli nedostatku finančních prostředků byly některé domácnosti nuceny snížit pojistné částky u smluv nebo odložit placení pojistného vůbec. Převážně se jednalo o smlouvy v životním pojištění. Z hlediska pojišťoven a pojistného trhu jsou ve vlastní práci porovnány některé ukazatele. Mimořádná vykazovací povinnost vznikla v souvislosti s finanční krizí v 2. pololetí r. 2008. U některých pojišťoven byla mimořádná vykazovací povinnost nadále zachována. V roce 2010 byl plán vést pozornost na problematiku investic a finančního umístění pojišťoven.14 Vývoj na finančních trzích na sebe v roce 2009 upoutal pozornost hlavně z hlediska solventnosti pojišťoven a jejich schopnosti krýt technické rezervy. 2. pololetí r. 2009 prokázalo stabilizaci finanční situace, a proto byla mimořádná vykazovací povinnost zrušena.

4.2.1 Definice pojišťovnictví Práce v této podkapitole řeší fenomén pojišťovny a její vznik. Pojišťovna je právnickou osobou, které bylo uděleno povolení k pojišťovací činnosti (viz zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb.). Pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu pojišťovnou, správa pojištění a poskytování pojistných plnění z pojistných událostí. Další oblastí, kterou se pojišťovna zabývá, je poskytování asistenčních služeb a zpracování osobních údajů s těmito činnostmi související. V současnosti se můžeme setkat jak s úzce specializovanými pojišťovnami, tak pojišťovnami s širokým portfoliem služeb.15 Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, řadí se do terciárního sektoru národního hospodářství, tedy mezi služby. Je to nejmladší, ale největší sektor. Mimo pojišťovnictví do terciárního sektoru patří:16

14



obchod,



doprava,



komunikace,



zdravotnictví,

(Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, c2003-2012), Zpráva o výkonu dohledu

nad finančním trhem 2009 15

(Hradec, a další, 2007)

16

(Terciální sektor, 2012)

- 19 -



vzdělávání,



služby informační,



služby správní a vládní,



služby finanční a právní.

Pojem pojištění znamená systém tlumení dopadu negativních událostí, kdy fyzické nebo právnické osoby vkládají své příspěvky do tzv. pojistného fondu, které posléze hradí finanční potřeby plynoucí ze škodné (pojistné) události. Předmětem pojištění jsou mimo majetek i hodnoty jako je zdraví a život. Pojištění je poskytováno za úplatu a je uzavřeno pojistnou smlouvou. Vztahuje se na věci vyskytující se s předem odhadnutelnou pravděpodobností. Pojištění zmírňuje a tlumí dopad případné škody, neovlivňuje ovšem míru rizika. 17

4.2.2 Právní úprava pojišťovnictví v ČR, Solvency II Po roce 1989 začaly vznikat nové právní předpisy. V roce 1991 byl přijat zákon o pojišťovnictví č.185/1991 Sb. a v roce 2003 byl novelizován. Rok 1994 souvisí s vytvořením vyhlášky Ministerstva financí č.52/1994 Sb., která se věnuje úpravě a použití technických rezerv. V roce 2006 došlo k zásadní reorganizaci státního dohledu na finančním trhu. Do této doby se na segmenty finančního trhu dohlíželo odvětvově. Komerční pojišťovnictví spadalo pod Úřad dohledu nad pojišťovnictvím a penzijními fondy v rámci MF ČR. Od roku 2006 byly jednotlivé dohledy včleněny do ČNB.18 V současnosti se pojišťovnictví řídí uvedenými platnými zákony 19 a prováděcími předpisy20 (viz níže). 

Zákon č. 277/2009 Sb. zákon o pojišťovnictví – účinnost od 1. 1. 2010

17

(Pojištění, 2012)

18

(Ducháčková, a další, 2012)

19

Citováno z: (Pojišťovnictví v ČR, c2005)

20

Citováno z: (Právní předpisy, c2003-2012)

- 20 -



Zákon č. 377/2005 Sb. zákon o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech



Zákon č. 38/2004 Sb. zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)



Zákon č. 37/2004 Sb. zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě)



Zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla



Vyhláška č. 359/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny



Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví (účinná od 1. 1. 2010)



Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla



Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí

- 21 -

Solvency II Solvency II je nový přístup regulace a dohledu v pojišťovnictví (je obdobou konceptu Basel II v bankovnictví). Na rozdíl od modelu Solvency I se jedná o komplexní přístup k riziku. Doposud pojišťovny řešily jen některá rizika a ostatní přehlížely. Solvency II je orientován na vyhledávání rizik, jejich klasifikaci, kvalifikaci a kvantifikaci. Zvyšuje nároky na interní kontrolní systém pojišťoven. Systém řízení společnosti, kontrola, audit a reporting se musí shodovat s touto směrnicí.21 Základní charakteristiky konceptu Solvency II:22 

Kapitálové požadavky jsou stanoveny v závislosti na riziku.



Kvalitativní a kvantitativní požadavky na měření a řízení rizik.



Tvorba interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků.



Modely prověřovány a schvalovány regulátorem.



Regulace uplatněna na úrovni právního celku.

Přes relativně menší dopady krize oproti bankovnictví, je především od politických představitelů vyžadována přísnější regulace finančních trhů, což se dotýká i pojišťovnictví. I přesto, že v pojišťovnictví funguje projekt Solvency I, který by měl zvýšit stabilitu sektoru, zvýšit bezpečnost klientů, nezachytil symptomy nerovnováhy přicházející krize. Z tohoto důvodu se Evropská komise dohodla na pokračování implementace regulačního rámce Solvency II v pojišťovnách zemí EU.23 Ztráta solventnosti u pojišťoven může znamenat konec podnikatelské činnosti. Zkoumání solventnosti a její vykazování se datuje rokem 1993. Solvency II je postavena na 3 pilířích:24 25 1. Hodnocení kapitálových požadavků na pojišťovny (kvantitativní požadavky, technické rezervy, minimální kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek).

21

(Vávrová, a další, 2009)

22

Citováno z: (Vávrová, a další, 2009)

23

(Ducháčková, a další, 2012)

24

(Vávrová, a další, 2009)

25

(Výroční zprávy České národní banky, c2003-2012), Výroční zpráva ČNB 2006

- 22 -

2. Stanovení pravomocí a odpovědnosti dohledu (kvalitativní požadavky, vnitřní kontrola, řízení rizik, principy dohledu). 3. Regulace výkaznictví a zveřejňování informací dohlíženými subjekty (zveřejnění informacích o rizicích, scénářové analýzy aktiv a technických rezerv). Tvorba konceptu Solvency II probíhala ve třech fázích. První proběhla v letech 2001 – polovina r. 2003. Jednalo se o fázi projednávání a konzultace samotné struktury Solvency II. Od poloviny r. 2003 nastupuje druhá fáze, která trvala do r. 2010. Je již zaměřená specifičtěji na metody a přístupy kalkulace solventnosti a na studie dopadů na pojistný trh. Třetí fáze je již samotná implementace do národních legislativ členských států EU. Předpokládaný termín, kdy by měla vstoupit směrnice Solvency II v platnost je 1. listopadu 2012.

4.2.3 Regulace a dohled nad pojišťovnami Stabilita v oblasti pojišťovnictví je důležitým aspektem fungování celé ekonomiky. Stabilitu a důvěryhodnost nelze zajistit pouze mechanismy na pojistném trhu, ale existuje nutnost právních předpisů a pravidel upravující pojišťovací činnost. V rámci České republiky vykonává dohled nad dodržováním předpisů Česká národní banka. „Dohled v pojišťovnictví podle zákona o pojišťovnictví je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob.“ 26 Rozumí se pod tím podpora zdravého rozvoje a udržování konkurenceschopnosti pojišťoven. Orgány pojišťovny samy odpovídají za chod vnitřních kontrolních mechanismů, dohled provádí až následnou kontrolu, zda pojišťovny neporušují stanovené předpisy. Při zjištění nedodržování regulace nebo nekalého jednání s klienty smí ČNB využít nástrojů vedoucích až k odnětí povolení k činnosti. Cílem je omezení protiprávního jednání na finančním trhu. Mezi pravomoci ČNB jakožto dohledu v pojišťovnictví dále patří udělování licencí a povolování podle zvláštních právních předpisů. 27 Ministerstvo financí jakožto regulátor zodpovídá za tvorbu primárních zákonů a ČNB (orgán dohledu) má v kompetenci sekundární legislativu, tedy vytváření předpisů a vyhlášek. Jeho role je znázorněna na následujícím obrázku.

26

Citováno z: (Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami, c2003-2012)

27

(Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami, c2003-2012)

- 23 -

Legislativní pravidla vlády

REGULÁTOR Ministerstvo financí

upravují proces přípravy právních předpisů

Návrh zákona Vnější připomínkové řízení

Legislativní rada vlády ČR

Vláda ČR

Parlament ČR

PREZIDENT ČR

Poslanecká sněmovna

Senát

Obrázek 3: Legislativní proces ČR Zdroj: (Legislativa v pojišťovnictví, c2010)

- 24 -

4.3 Pojišťovnictví v USA Pojišťovnictví v USA je jedním z nejstarších odvětví. O USA se říká, že jsou finančním světovým centrem, to samé platí i v oblasti pojišťovnictví. Jedná se o největší pojišťovací středisko a o hlavního generátora nových pojistných produktů. Pojišťovny vytvářejí 6-8% amerického HDP. Zaměstnanců pracujících v pojišťovacím sektoru je více než dva miliony. Registrováno je 1000 pojišťoven (přes 100 jich je zahraničních – kanadských, nizozemských, francouzských, britských a švýcarských). Výrazná důležitost je v USA zaměřena na pojištění téměř všech aspektů podnikání. Pojištění zde patří ke každé obchodní transakci. V USA je kladen velký důraz na životní pojištění, což lze sledovat na uzavření životních pojistek (celkem cca 380 milionů), které převyšují počet obyvatel USA. Legislativu v pojišťovnictví si určují jednotlivé státy samy. V případě potřeby či sporů se státy i klienti mohou obrátit na úřad „Department of Insurance“ v čele s „Insurance Commissioner“, který působí jako arbitr. Na federální úrovni působí Národní asociace pojišťovacích ministrů (NAIC) a sdružuje regulátory jednotlivých amerických států. Asociace vydává doporučení státům, které se však jimi nemusí řídit. V praxi nakonec tato doporučení téměř všechny státy přijímají. Z důvodu daňového zvýhodnění má své sídlo většina amerických pojišťoven na Bermudských ostrovech. O tomto faktu často nevědí ani samotní klienti, i přesto, že je regulační rámec ostrova hodnocen pozitivně. Nejednotný federální regulační rámec čelí časté kritice ze strany politiků a odborníků. Dle jejich názoru USA postrádají schopnost pracovat s poznatky globálních trhů a adekvátně reagovat v případě neočekávané potřeby. Společnosti se jednotnosti dohledu brání. Ve sféře neživotního pojištění je největší pojišťovnou AIG, která byla mezi pojišťovnami krizí nejvíce zasažena. AIG se až do okamžiku kolapsu pyšnila ratingem AAA. Do propasti ji stáhlo specializované oddělení na instrumenty CDS. V roce 2008 jí byla vláda nucena podpořit půjčkou 150 mld. USD, výměnou za 80 % akcií AIG. V tomto případě je již možné mluvit o znárodnění pojišťovny. Nejvíce pojištění na domy a automobily je uzavřeno u pojišťovny State Farm (76 milionů pojistek). Na vládní zaměstnance se zaměřuje také jedna z největších pojišťoven v posledních letech nesoucí jméno GEICO.28

28

(Spojené státy americké: Finanční a daňový sektor, c1997-2011)

- 25 -

4.4 Pojišťovnictví v Kanadě Na regulaci finančního trhu se podílí centrální banka the Bank of Canada, Office of the Superintendent of Financial Institutions (dále jen OSFI), the Canada Deposit Insurance Corporation and the Department of Finance. Za velmi úspěšnou regulací finančního trhu v Kanadě stojí fakt, že Kanada byla uchráněna od světové finanční krize v roce 2008 a kanadské finanční ústavy jsou jedny z nejzdravějších na světě. Federální zákon omezuje vlastnický podíl zahraničních investorů na 25 % a podíl na hlasovacích právech u jednotlivců na 20 % 29, což zaručuje stabilitu. Dozor kanadského trhu je prováděn na úrovni federální a na úrovni provincií. Na federální úrovni působí Úřad pro dozorce institucí (OSFI), který mimo jiné reguluje banky, úvěrové společnosti a pojišťovny.30 V oblasti regulace rizik nemá Kanada zavedenou žádnou směrnici. O zavedení Solvency II uvažovala, ale odmítla ji. Odolnost systému pochází z robustního kanadského regulačního režimu. Poměr disponibilní a požadované míry solventnosti pojišťoven činí 229 %, což je výrazně výše, než co požaduje OSFI (150 %).31

29

(Kanada: Finanční a daňový sektor, c1997-2011)

30

(Insurance information institute, c2010)

31

(Study of the Stability of the Canadian Financial System, c2012)

- 26 -

4.5 Finanční krize V souvislosti se zadáním této diplomové práce je nutné věnovat krátkou pozornost samotné finanční krizi. Pojem finanční krize nemá jasnou definici. V literatuře je možné nalézt vysvětlení, jež za krizi označuje sestupnou fázi hospodářského cyklu. Mezinárodní měnový fond vysvětluje finanční krizi jako rozpad finančních trhů, což může mít při zhoršení efektivního fungování trhů nepříznivé efekty na reálnou ekonomiku.32 (Musílek, 2004) uvádí tuto definici a finanční krizi označuje jako: „výrazné zhoršení velké většiny finančních indikátorů, projevující se nedostatečnou likviditou finančního systému, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, výrazným poklesem hodnoty finančních a nefinančních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finančním systému.“33 Finanční krizi lze podle něj rozdělit na dílčí krize: 

úvěrovou krizi,



krizi likvidity,



měnovou krizi,



investiční krizi.

V období krize dochází k prolínání jednotlivých dílčích krizí, proto je velmi obtížné určit a segmentovat finanční krizi.34

4.5.1 Pozadí vzniku finanční krize, hlavní příčiny Jako kolébka finanční krize je označena USA. V průběhu 20. století se vláda USA snažila podpořit americkou myšlenku vlastního bydlení. Mezi hlavní příčiny bezpochyby patří bublina na trhu s hypotékami, úvěrová expanze Fedu a tzv. sekuritizace. V reakci na internetovou bublinu, která krizi předcházela, došlo ke snížení úrokových sazeb od spotřebitelských úvěrů až k hypotečním úvěrům. Američané začali od této doby žít na „dluh“. Utráceli v oblasti spotřebního zboží a nakupovali v oblasti „dostupných“ nemovitostí. S klesajícími úrokovými sazbami si začaly půjčovat i ty domácnosti, které by za normální situace neměly na vlastní bydlení dostatečnou výši financí. Podnětem, kterým začalo nafukování hypoteční bubliny, byly hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou. Kontrola bonity klienta žádajícího

32

(Helísek, 2004)

33

Citováno z: (Musílek, 2004)

34

(Musílek, 2004)

- 27 -

o úvěr se přehlížela, jelikož o úvěr žádali a následně ho dostali klienti, u kterých bylo zřejmé, že v následujících pár letech nebudou mít na splácení.35 Porovnáním let 2002, 2003 a 2004, které můžeme řadit již k počátkům finanční krize, zjistíme kritický nárůst prodaných rodinných domů (dále RD) v USA (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Počet prodaných nových RD v USA za období 2002 – 2004 [v tis. ks]

Rok Počet prodaných nových RD

2002

2003

2004

973

1 086

1 203

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů (Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

Důležitým pochopením vzniku krize je srovnání faktů, a proto je uvedena následující tabulka.36 Tabulka 3: Změna fonoménů na trhu USA v souvislosti s realitní bublinou

Hodnocené fenomény v období 2001-2005 ročně

změna

Růst počtu prodaných nemovitostí

+9%

Růst počtu obyvatel USA

+1%

Růst nominálních platů

+4%

Stagnace příjmů z akcií

0%

Růst cen prodávaných nemovitostí ze 175 tis. USD (rok 2001) na 241 tis. USD (rok 2005) = meziroční nárůst cen

+8%

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů (Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

Přesto, že růst +8% je kladné číslo, jedná se o negativní jev růstu cen prodávaných nemovitostí na americkém realitním trhu. Jejich cena vzrostla o 66 tis. USD.

35

(Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1.díl), 2008)

36

(Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

- 28 -

Tabulka 4: Výpočet bubliny nových nemovitostí na trhu USA

Rok

2001

2002

2003

2004

2005

Celkem

Skutečně prodané nové RD (tis. USD)

908

973

1086

1203

1283

5453

Prodané nové domy bez růstu zadlužení (tis. USD)

908

926

945

964

980

4723

0

47

141

239

297

730

Bublina nových domů (tis. USD)

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů (Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

Velikost bubliny lze odhadnout na 730 000 rodinných domů, které by za normální situace, tedy bez levných hypoték, nikdo nekoupil a ani nepostavil. Tento počet byl stanoven na základě porovnání skutečně prodaných nových domů a prodaných nových domů bez zadlužení viz Tabulka 4.37 Hodnota je v tabulce označena. V létě roku 2006 došlo ke kolapsu hyperaktivního hypotečního trhu, což bylo možné sledovat v různých oblastech na trhu:38  klesl počet žádostí o hypotéku, upadl zájem o koupi rodinných domů, 

vznikl přebytek nových domů na trhu, což způsobilo konec růstu cen nemovitostí v USA,



nastala změna prodejní doby nového rodinného domu ze 4 měsíců na 10 měsíců,



málo bonitní domácnosti se dostaly do finanční tísně, protože vzrostly hypoteční úrokové sazby a s tím spojené i měsíční splátky hypoték.

Dopady ekonomické krize je možné sledovat na následujícím grafu.

37

(Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

38

(Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

- 29 -

Graf 1: Počet prodaných nových rodinných domů v USA (v tis.) Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z (Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl), 2008)

V roce 2007 následovalo snižování výdajů domácností na spotřební zboží, USA zaznamenala pokles poptávky po automobilech, elektronice, nábytku, stavebním materiálu a zahradní technice. Ty méně bonitní domácnosti dokonce přestaly splácet své splátky hypotéky, jelikož neměly dostatek finančních prostředků.

- 30 -

5 Vlastní práce Vlastní práce identifikuje změny na pojistném trhu v důsledku dopadu finanční krize. Krize postihla celý trh, ale pro účely této diplomové práce je pozornost věnovaná pojišťovnictví. Nejprve je touto prací řešena situace před krizí. Následně se vlastní práce věnuje projevům a dopadům krize z pohledu odborníků. Hlavní část této kapitoly se zaměřuje na analýzu a komparaci ukazatelů jednotlivých států mezi sebou, do kterých mimo jiné patří předepsané pojistné, pojištěnost a koncentrace trhu. Každá subkapitola vzájemně porovnává ČR, USA a Kanadu. Data pochází ze statistik České asociace pojišťoven, ze statistik České národní banky a z OECD. Hodnocení změn pojistného trhu USA a Kanady jsou dílčím cílem této diplomové práce, proto je pozornost vedena převážně na český pojistný trh. O výstupech práce lze mluvit jako o trendu a to vzhledem k vybranému časovému úseku. Kritické hodnoty vybraných ukazatelů jsou v tabulkách podbarveny modře. Jedná-li se o negativní jev, barva písma je červená, v opačném případě jsou hodnoty zaznamenány zeleně.

- 31 -

5.1 Situace na pojistném trhu ČR před rokem 2006 Kapitola se věnuje období před krizí, vzájemně srovnává vybrané státy. Situace na pojistném trhu je popsána do roku 2005 včetně. Využity jsou dva nejdůležitější ukazatele a to předepsané pojistné a pojištěnost. V České republice se v devadesátých letech a poté zejména v letech 2001-2003 životnímu pojištění velmi dařilo. Předepsané pojistné v období 1994-2005 rostlo ročně o 14,3 %. V roce 2005 byl pak nejnižší přírůstek předepsaného pojistného. V životním pojištění byl roční přírůstek 16,4 % a v letech 2001 až 2003 se roční přírůstky pohybovaly od 20,2 % do 24,2 %. Od roku 2003 se dynamika na pojistnou ochranu snižovala, i přesto, že příjmy domácností v období 2000-2005 zaznamenávaly roční růst průměrně 5,3 %. V roce 2003 byl růst příjmů domácností nejrychlejší a to 6 %, nejpomalejší byl naopak v roce 2000 +4,8 %. 39 Tabulka 5 ukazuje hodnoty v celkovém předepsaném pojistném na pojistném trhu ČR. Srovnáme-li rok 2000 s rokem 2005, zjistíme nárůst předepsaného pojistného: 

v ČR o 37 %,



v USA o 82 %,



v Kanadě o 55 %.

82% nárůst v USA autorka diplomové práce přisuzuje tomu, že USA klade na pojišťění mnohem větší důraz než ostatní státy. Lidé v USA si uvědomují mnohem více důležitost pojištění. Neméně podstatným faktem je to, že zdravotnictví je v USA velmi drahou záležitostí. Tabulka 5: Celkové předepsané pojistné v období 2000-2005 (v mil. USD)

Stát/Rok ČR USA Kanada

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1 827

2 124

2 770

3 766

4 381

4 887

1 157 516

1 173 018

1 031 530

1 366 732

1 426 541

1 412 081

54 693

55 791

60 872

74 425

87 125

98 647

Zdroj:Vlastní zpracování dle dat (Insurance indicators)

39

(Finanční trhy a jejich regulace v podmínkách doznívání světové finanční krize : sborník

z 5. mezinárodní vědecké konference : Praha, 1.-2. června 2011, 2011) – Struktura pojistného trhu, Aleš Rolník

- 32 -

Poměr předepsaného pojistného a HDP je ukazatelem vyspělosti pojistného trhu. Tabulka 6 charakterizuje hodnotami pojištěnosti období 2000-2005, tedy situaci před krizí. Tabulka 6: Pojištěnost v období 2000-2005 (v %)

Stát/Rok ČR USA Kanada

2000

2001

2002

2003

2004

2005

3,22

3,42

3,66

4,10

4,02

3,92

10,82

10,56

9,35

11,39

11,20

10,54

6,82

6,96

7,27

7,58

7,73

7,66

Zdroj:Vlastní zpracování dle dat (Insurance indicators)

Porovnáním HDP a předepsaným pojistným v ČR je patrný rozdíl v dynamice růstu mezi těmito dvěma ukazateli. Pojistný trh rostl v roce 2004 ve srovnání s ekonomikou pomaleji. Příčina této skutečnosti je přisuzována legislativně administrativnímu rázu (proškolení nových poradců kvůli zákonné úpravě týkající se zprostředkovatelů pojištění). Tabulka 7: Srovnání HDP a předepsané pojistné v roce 2004 a 2005

Ukazatel/Rok

2004

2005

HDP v běžných cenách (v %)

+ 7,9

+ 7,1

Objem předepsaného pojistného (v %)

+ 6,6

+ 3,7

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (Finanční trhy a jejich regulace v podmínkách doznívání světové finanční krize : sborník z 5. mezinárodní vědecké konference : Praha, 1.-2. června 2011, 2011) – Struktura pojistného trhu, Aleš Rolník

Objem předepsaného pojistného v roce 2005 se snížil oproti předcházejícímu roku o 2,9 %.

- 33 -

5.2 Projevy finanční krize v pojišťovnictví (Ducháčková, a další, 2012) se domnívají, že finanční a ekonomická krize české pojišťovnictví výrazně nezasáhla. I přes tento fakt bylo odvětví pojišťovnictví nuceno ke strukturálním změnám. Za nejvíce problémovou oblast se ukázala právě již zmiňovaná konkurence, kde se vztahy subjektů zhoršovaly a často sahaly i za hranici etiky. Konkurenční tlak se objevoval hlavě ve snižování tarifů a změnách nabídky produktů jednotlivých pojišťoven. Mezi největší rizika na českém pojistném trhu podle žebříčku největších rizik Insurance Banana Skins lze považovat:40 1. Distribuční kanály, 2. praktiky maloobchodního prodeje, 3. klimatické změny, 4. přírodní katastrofy, 5. komplexní finanční nástroje, 6. regulace, 7. pojistně matematické modely. Práce některých zprostředkovatelů převážně v oblasti životního pojištění jsou rizikem, které nejvíce ohrožuje český pojistný trh. Vztah mezi zprostředkovateli a pojišťovnami není zcela idylický. Někteří zprostředkovatelé pracují čistě na bázi provize a nedbají na potřeby klientů. Často klamně vystupují jako finanční poradci a díky tomuto označení mají větší příležitosti klienty ovlivnit. V oblasti maloobchodního prodeje dochází k přepojišťování u životního pojištění. Pro pojištěného je životní pojistka tím víc výhodnější, čím déle zůstává v systému. Na šestém místě se objevilo riziko deregulace i přesto, že regulační změny Solvency II teprve nastoupí. Představují zcela nový pohled na regulaci celého odvětví. Přechod na nový regulační rámec s sebou nese i transformační náklady pojišťoven.41 Do budoucna je možné se spíše obávat přílišné regulace a to pomocí Solvency II.

40

(Ducháčková, a další, 2012)

41

(Ducháčková, a další, 2012)

- 34 -

5.3 Komparace dat vybraných států Pro srovnání ČR, USA a Kanady byly vybrány následující ukazatele: 

HDP



zisk, VH pojišťoven,



tržní podíl pojišťoven,



předepsané pojistné,



meziroční přírůstky předepsaného pojistného,



podíl ŽP a NŽP na předepsaném pojistném,



pojištěnost,



koncentrace,



počet zaměstnanců,



počet smluv.

V rámci této subkapitoly jsou vzájemně srovnány jednotlivé státy, hlavní pozornost je zaměřena na pojistný trh České republiky. Jednotlivé ukazatele hodnotí vyspělost a stabilitu pojistného trhu. Barevně jsou zvýrazněny a blíže okomentovány klíčové hodnoty. Pro možnost srovnání jsou data čerpána převážně z OECD statistik a jsou uvedena v měně USD. Pro porovnání vývoje na Českém trhu jsou využity Výroční zprávy České asociace pojišťoven.

5.3.1 Srovnání HDP ČR, USA, Kanady Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) vybraných států srovnáváme kvůli porovnání trhu a vývoje HDP. Hodnoty jsou uvedeny v USD, proto musí být brán zřetel na velikost ekonomické úrovně jednotlivých trhů. V rámci uvedených dat je pro rok 2009 možné sledovat pokles HDP v ČR, který je způsoben omezením exportních možností v době, kdy světový obchod následkem krize zaznamenal výrazný propad. V závislosti na ekonomické situaci se určitě změny v pojišťovnictví projeví.

- 35 -

Graf 2: Vývoj HDP v USD na obyvatele Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (Country statistical profiles: Key tables from OECD)

Větší část trhu pojišťovnictví zaznamenává spíše pozdější reakci, ale komponenty pojišťovnictví, jako je například pojištění zboží na cestě, budou reagovat interaktivně, a to s ohledem na ekonomickou situaci (omezení exportu v roce 2009 o 10 %). Vývoj HDP na obyvatele je ve všech státech nelineární. Další kapitola se zabývá ziskem pojišťoven.

5.3.2 Zisk, VH pojišťoven v ČR, USA a Kanadě Zisk jednotlivých pojišťoven je základní identifikátor úspěšnosti. Jsou porovnávány jednotlivé roky 2008-2011. Data pro USA a Kanadu byla ve vyhledávání, bohužel ve fázi agregace nebyly údaje k dispozici. Česká republika Graf 3 zobrazuje výsledek hospodaření pojistného trhu před zdaněním42 (zahrnuje zisk tuzemských pojišťoven i zahraničních poboček). Výsledek hospodaření pojistného trhu se v roce 2009 navýšil téměř o dvojnásobek. Příčinu lze nalézt v přicházející krizi. Lidé se začali obávat ztráty zaměstnání a začali se více pojišťovat.

42

jedná se o EBIT

- 36 -

Rozdíl mezi výsledky je skokový taktéž mezi lety 2009 a 2010. V této době začíná mít problémy Řecko. Na klienty je vyvíjen tlak a příčinu růstu výsledku hospodaření lze najít opět v potřebě klientů se zabezpečit. Rok 2011 si zapsal podobnou úroveň jako 2008.

Graf 3: Výsledek hospodaření pojistného trhu ČR před zdaněním (v mil. Kč) Zdroj: (Výkaz zisku a ztráty sektoru pojišťoven, c2003-2012)

5.3.3 Tržní podíl pojišťoven v ŽP, koncentrace trhu v ČR, USA a Kanadě Tato subkapitola popisuje tržní podíl pojišťoven na jednotlivých pojistných trzích ČR, USA a Kanady. Kritériem pro zobrazení do grafu byl tržní podíl pojišťoven v ŽP 4 %. Na základě podílů na trhu lze usoudit koncentraci pojistného trhu ve vybraných státech. Zhodnocení je podloženo indexem HHI. Jednotlivé hodnoty hrubého předepsaného pojistného jsou dostupné v přílohách, na straně 72. Pro Českou republiku byl zjištěn počet pojišťoven pro období 2006-2011. Oficiální zdroj pro zjištění počtu pojišťoven na trhu USA a Kanady nebyl ve fázi agregace dat k dispozici. Z následující tabulky je patrné, že se počet pojišťoven za období 2007-2011 nijak významně nezměnil. Počet životních pojišťoven po celou dobu sledovaného období

- 37 -

zůstává téměř konstantní. Přeliv lze pozorovat mezi pojišťovnami neživotními a smíšenými. Tabulka 8 porovnává počet vzniklých a zaniklých subjektů na pojistném trhu. Jedná se o subjekty, které v uvedeném roce ukončily nebo zahájily pojišťovací činnost. Pro rok 2006 a 2007 nebylo možné hodnoty vzniklých a zaniklých subjektů najít, proto je znak x uveden v tabulce. Tabulka 8: Počet pojišťoven na pojistném trhu ČR k 31. 12.

Pojišťovny/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

49

52

53

52

52

53

6

6

7

7

7

7

26

29

29

29

30

31

17

17

17

16

15

15

Počet vzniklých subjektů

x

x

4

1

0

1

Počet zaniklých subjektů

x

5

3

3

1

0

Pojišťovny celkem počet životních pojišťoven

z toho

počet neživotních pojišťoven počet smíšených pojišťoven

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Počet a struktura pojišťoven, c2003-2012)

Česká republika Graf 4 znázorňuje tržní podíl devíti největších pojišťoven na pojistném trhu (kritérium pro uvedení v tomto grafu je dosažený tržní podíl 4 %). Celkové obsazení trhu prvních čtyř pojišťoven je 58 %. Toto je zajímavý fenomén, protože v roce 2006 dosáhly 4 největší celky 65% podíl na trhu. Rozdíl 7 % v obsazení trhu je možné interpretovat jako změnu vstupních požadavků zadavatelů pojištění na pojištění (klient hledá specifické typy a partnery pojištění)43.

43

Tomuto fenoménu by bylo vhodné se věnovat i nadále, což však spíše míří

k marketingovým průzkumům a k produktovému placementu.

- 38 -

Graf 4: Tržní podíl pojišťoven v ŽP dle předepsaného pojistného v ČR v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Hodnota měření koncentrace trhu pomocí HHI je uvedena v následující tabulce. Jedná se o středně koncentrované odvětví, kdy žádná firma v odvětví nemá dominantní postavení, a tedy všechny aspekty vypovídají o zdravém konkurenčním boji. Tabulka 9: Herfindahl - Hirschmanův Index pro ŽP v ČR v roce 2010

HHI/Rok

2010

Hodnota HHI pro ŽP v ČR

1160

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

- 39 -

USA Značný objem pojišťoven uvádí kapitola 4.3 Pojišťovnictví v USA, na straně 25. Největší podíl na trhu v oblasti životního pojištění měla v roce 2010 MetLife Inc. Na základě stanoveného kritéria (4 %) jsou v grafu vyjmenovány pouze 4 pojišťovny. Deset největších lídrů na trhu lze nalézt v Příloze 2, na straně 74.

Graf 5: Tržní podíl pojišťoven v ŽP dle předepsaného pojistného v USA v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Herfindahl-Hirschmanův index dokládá, že hodnota 594 značí málo koncentrované odvětví. I podle předchozího grafu lze soudit, že jsou na americkém pojistném trhu převážně pojišťovny s podílem menším jak 4 %. Tabulka 10: Herfindahl - Hirschmanův Index pro ŽP v USA v roce 2010

HHI/Rok

2010

Hodnota HHI pro ŽP v USA

594

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

- 40 -

Kanada Stejně jako u USA jsou v grafu při kritériu 4 % pouze čtyři pojišťovny. Suma tržních podílů ostatních pojišťoven na trhu životního pojištění je 72 %.

Graf 6: Tržní podíl pojišťoven v ŽP dle předepsaného pojistného v Kanadě v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Index HHI značí velmi málo koncentrované odvětví, což dokládá i fakt, že většina pojišťoven má tržní podíl v životním pojištění méně jak 4 %. Deset největších lídrů je vyjmenováno v příloze - Příloha 6, na straně 77. Tabulka 11: Herfindahl - Hirschmanův Index pro ŽP v Kanadě v roce 2010

HHI/Rok

2010

Hodnota HHI pro ŽP v Kanadě

253

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

- 41 -

5.3.4 Tržní podíl pojišťoven v NŽP, koncentrace trhu v ČR, USA a Kanadě Tato subkapitola44 popisuje tržní podíl pojišťoven na jednotlivých pojistných trzích ČR, USA a Kanady. Tentokrát je zaměřena na oblast neživotního pojištění. Kritériem pro zobrazení do grafu byl tržní podíl pojišťoven v ŽP 3 %. Koncentrace pojišťovnictví je podložena indexem HHI a je určena míra koncentrace na pojistném trhu. Jednotlivé hodnoty hrubého předepsaného pojistného jsou dostupné v přílohách, na straně 72. Česká republika

Graf 7: Tržní podíl pojišťoven v NŽP dle předepsaného pojistného v ČR v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Hodnota HHI 1802 charakterizuje vysoce koncentrované odvětví. Mezi pojišťovnami na českém pojistném trhu v NŽP působí vzájemně silná konkurence.

44

stejně jako kapitola 5.3.3, na straně 38

- 42 -

Tabulka 12: Herfindahl - Hirschmanův Index pro NŽP v ČR v roce 2010

HHI/Rok

2010

Hodnota HHI pro NŽP v ČR

1802

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

USA Graf 8 zobrazuje tržní podíl 6 pojišťoven, které splnily hranici 3 %.

Graf 8: Tržní podíl pojišťoven v NŽP dle předepsaného pojistného v USA v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Dle HHI, které ukazuje Tabulka 13, řadí se oblast neživotního pojištění USA do skupiny málo koncentrovaného odvětví. Tabulka 13: Herfindahl - Hirschmanův Index pro NŽP v USA v roce 20

HHI/Rok

2010

Hodnota HHI pro NŽP v USA

155

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

- 43 -

Kanada Na kanadském trhu dosáhlo 3% podílu pouze 5 pojišťoven. Uvádí je Graf 9. Zbylé pojišťovny, které mají menší podíl než 3 procenta, jsou v grafu pod položkou Ostatní. Deset největších pojišťoven na trhu NŽP uvádí Příloha 3, na straně 75.

Graf 9: Tržní podíl pojišťoven v NŽP dle předepsaného pojistného v Kanadě v roce 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

HHI s hodnotou 136 reprezentuje velmi málo koncentrované odvětví. Tabulka 14: Herfindahl - Hirschmanův Index pro NŽP v Kanadě v roce 2010

HHI/Rok

2010

Hodnota HHI pro NŽP v Kanadě

136

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

- 44 -

5.3.5 Předepsané pojistné v ČR, USA a Kanadě Předepsané pojistné je hlavním měřeným ukazatelem výkonu pojišťoven. Data uvedená v této subkapitole porovnávají hodnoty hrubého předepsaného pojistného v období 2006-2010. Česká republika Graf 10 popisuje situaci na českém pojistném trhu na základě vývoje předepsaného pojistného. Předepsané pojistné ve sledovaném období pozvolně rostlo. Vzhledem k faktu, že pojistný sektor kopíruje ekonomiku se zpožděním, tak se finanční krize na růstu předepsaného pojistného zobrazila až v roce 2009, kdy je možné sledovat pokles a to o 621 mil. USD. Rok 2010 se opět dostává na stejnou úroveň, jako byl rok 2008. Srovná-li se předepsané pojistné životního a neživotního pojištění, tak je růst v obou případech poměrně stejnorodý. V každém roce je však předepsané pojistné NŽP vyšší než předepsané pojistné ŽP. Graf 10 ukazuje rozdílnou dynamiku růstu předepsaného pojistného životního pojištění a předepsaného pojistného neživotního pojištění. V roce 2009 zaznamenal pojistný trh v souvislosti s hospodářskou recesí nižší dynamiku růstu předepsaného pojistného, přesto se na něm podílelo zejména životní pojištění. Rok 2010 s sebou přinesl opětovný růst hrubého předepsaného pojistného, který byl způsoben hlavně výrazným nárůstem v oblasti životního pojištění. Celkové hrubé předepsané pojistné činilo za rok 2010 8175 mil. USD, což je asi 156 mld. Kč. Tempo růstu předepsaného pojistného se v roce 2007 zvýšilo zhruba na dvojnásobek. Za pozitivním vývojem stojí velký zájem o investiční pojištění, které je často spojeno s jednorázovými platbami pojistného. HDP rostlo v roce 2006 rychleji než předepsané pojistné, v roce 2007 je vývoj opačný. V roce 2008 byl růst pojistného trhu od roku 2004 nejvyšší, k výsledku přispívalo téměř srovnatelně životní i neživotní pojištění. Celkové předepsané pojistné v roce 2009 pokleslo. Pokles byl zpomalen především zpomalení tempa růstu u neživotního pojištění. V roce 2010 zvýšilo životní pojištění s investičním fondem své meziroční tempo z 12,2 % na 40, 6 %. Znamenalo to zvýšení podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném na 46 %. V pořadí druhou složkou je pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití. V neživotním pojištění se projevil pokles předepsaného pojistného u pojištění vozidel – pojištění odpovědnosti i havarijního pojištění.

- 45 -

Graf 10: Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v ČR v období 2006-2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (Insurance indicators)

V roce 2008 se na celkovém předepsaném pojistném podílí neživotní pojištění 59,3 %, na životní tedy zbývá 40,7 %. Životní pojištění stále nekleslo pod hranice 40 %. V základní struktuře patří největší podíl (39,6 %) pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití, i přesto, že oproti roku 2007 pokleslo o 4 %. Podíl životního pojištění je stále pod hodnotami vyspělých trhů EU (60 %). V neživotním pojištění klesl podíl pojištění odpovědnosti z provozu vozidla o 0,6 %. Nicméně pojištění odpovědnosti tvoří téměř polovinu neživotního pojištění a 22,7 % má další významná položka – pojištění majetku. Rychlejší růst životního pojištění vedl ke zvýšení jeho podílu na celkovém předepsaném pojistném o 1 % na 41,8 %. Jako nejvýznamnější složka životního pojištění se jeví pojištění spojené s investičním fondem s podílem 40,1 %, za ním s 37,3 % je pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití. Základní struktura v neživotním pojištění se příliš nezměnila.

- 46 -

Tabulka 15: Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v ČR

Typ pojištění/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

ŽP (v %)

38,7

40,7

40,7

41,8

46,0

NŽP (v %)

61,3

59,3

59,3

58,2

54,0

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

USA Graf 11 zobrazuje vývoj hrubého předepsaného pojistného v USA. Určeny jsou i složky životního a neživotního pojištění. Vzrůstající tendence celkového hrubého předepsaného pojistného je dána především růstem v oblasti životního pojištění a v roce 2009 a 2010 je velký nárůst i neživotního pojištění. V roce 2006 je hodnota hrubého předepsaného pojištění životního pojištění nejnižší za sledované období. Skokový nárůst u ŽP v roce 2007 souvisí s nárůstem počtu sjednaných hypoték. Američané uzavírali společně s hypotékami odpovídající zajištění pro případ smrti.

Graf 11: Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v USA v období 20062010 Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

- 47 -

Tabulka 16 ukazuje jak se jednotlivé složky ŽP a NŽP podílejí na celkovém hrubém předepsaném pojistném. Tabulka 16: Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v USA

Typ pojištění/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

ŽP (v %)

37,9

48,9

50,0

39,5

39,3

NŽP (v %)

62,1

51,1

50,0

60,5

60,7

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

Navzdory krizi lze soudit, že na předepsané pojistné v USA neměla negativní vliv. Předepsané pojistné neustále roste.

- 48 -

Kanada Z grafu je zřejmý růst předepsaného pojistného v Kanadě ve všech oblastech, tedy jak v životním, tak i v neživotním pojištění až do roku 2007. S nástupem krize v roce 2008 je patrný velký úbytek v předepsaném pojistném životního pojištění a tím klesá i celkové předepsané pojistné. Pokles pokračoval i v roce 2009.

Graf 12: Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v Kanadě v období 20062010 Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

Lze konstatovat, že ani kanadský trh nezůstal bez dotčení. Tabulka 17 obsahuje podíl životního a neživotního pojištění na celkovém hrubém předepsaném pojistném v Kanadě. Je zde zřejmý i propad životního pojištění v letech 2008-2009. Tabulka 17: Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v Kanadě

Typ pojištění/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

ŽP (v %)

40,0

46,0

33,9

34,1

35,7

NŽP (v %)

60,0

54,0

66,1

65,9

64,3

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

- 49 -

Komparace států ČR, USA a Kanady Graf 13 byl vytvořen kvůli komparaci hrubého předepsaného pojistného jednotlivých zemí. Hlavní fenomén je rok 2008 a 2009, kde je možné sledovat i záporné meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného. Zaměří-li se pozornost na rok 2008 - ČR a 2009 – Kanada, lze meziroční úbytek Kanady porovnat s meziročním úbytkem ČR, který je o polovinu menší. Graf ukazuje nestabilní průběh vývoje hrubého předepsaného pojistného v USA. I přes vypuknutí krize právě v USA, zaznamenalo hrubé předepsané pojistné záporné hodnoty pouze v roce 2006. V ČR nastoupila krize o rok později v porovnání s dalšími dvěma státy, tedy v roce 2009. Pokles je pozorovatelný v jak předepsaném pojistném ŽP, tak i v NŽP. V roce 2008 a 2009 je pozorovatelný propad na kanadském pojistném trhu. Tento fenomén byl zapříčiněn poklesem hrubého předepsaného pojistného v životním pojištění.

Graf 13: Meziroční přírůstky celkového hrubého předepsaného pojistného Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

- 50 -

5.3.6 Pojištěnost v ČR, USA, Kanadě Subkapitola popisuje pojištěnost v ČR, USA a Kanadě. Jednotlivé hodnoty ukazatele pojištěnosti jsou zobrazeny v příslušných grafech. Česká republika Poměr předepsaného pojistného a HDP je ukazatelem vyspělosti pojistného trhu. Tento ukazatel prezentuje zvýšení kvality a důležitosti pojištění v České republice. Pojištěnost klesá v případě, když je tempo růstu v HDP v běžných cenách vyšší než tempo růstu předepsaného pojistného. Z tohoto důvodu lze sledovat výkyvy a poklesy pojištěnosti v období 2005–2007 viz Graf 14.45 K porovnání HDP České republiky a vývoje předepsaného pojistného je využit diagram České asociace pojišťoven. Předepsané pojistné i hrubý domácí produkt se vyvíjely nerovnoměrně, v roce 2008 se však tempo růstu předepsaného pojistného téměř vyrovnalo růstu HDP.

Graf 14: Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %) (*2011 - údaje za členy ČAP, HDP – odhad)

Z celkového podílu pojistného na HDP je v roce 2008 neživotní pojištění 2,23 % a životní pojištění 1,54 %. Hodnoty jsou stále pod průměrem evropských zemí. V EU (27) činila pojištěnost v neživotním pojištění 3,1 % a v životním 4,9 %.

45

(Ducháčková, a další, 2012)

- 51 -

Graf 15: Vývoj pojištěnosti v ČR v období 2006-2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

- 52 -

USA Pojištěnost v USA je po celé sledované období silně nad průměrem pojištěnosti zemí Evropské unie. Oblast životního pojištění udává po celou dobu podobné hodnoty. Celková pojištěnost je ovlivněna převážně změnami v neživotním pojištění. Pojištěnost se vyvíjí nelineárně.

Graf 16: Vývoj pojištěnosti v USA v období 2006-2010 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

- 53 -

Kanada Graf 17 znázorňuje hodnoty pojištěnosti v letech 2006 až 2010. Rok 2008 značí propad v pojištěnosti hlavně v důsledku propadu pojištěnosti v životním pojištění. Rok 2009 zobrazuje růst, na kterém má největší podíl neživotní pojištění. Pojištěnost v oblasti životního pojištění v roce 2010 opět klesla.

Graf 17: Vývoj pojištěnosti v Kanadě v období 2000-2010 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

- 54 -

Komparace států ČR, USA a Kanady Finanční krize zasáhla do vývoje pojištěnosti v roce 2008, kde je zřejmý propad pojištěnosti USA a Kanadě. Pojištěnost v ČR má po celou dobu rostoucí tendenci.

Graf 18: Vývoj pojištěnosti jednotlivých států v období 2000-2010 v % Zdroj: Vlastní zpracování dle (Insurance indicators)

5.3.1 Počet pojistných smluv v ČR, poptávka klientů V této subkapitole je definována poptávka klientů po pojištění. V následujícím grafu jsou charakterizovány jednotlivé úrovně životního a neživotního pojištění. Kvůli nedostupnosti počtu smluv v USA a Kanadě, jsou zpracovaná data pouze pro Českou republiku. Graf 19 značí vzrůstající poptávku po neživotním pojištění. Poptávka po životním pojištění v posledních třech letech klesá. V roce 2010 poklesl počet aktivních smluv v životním pojištění i přes 40% nárůst nové obchodní produkce. Příčinou byla zvýšená míra storen ze strany klientů. Na vině jsou obchodní praktiky některých zprostředkovatelů, kteří klientům přepracovávají pojistné smlouvy a s vidinou provize klienty poškozují. V roce 2010 klesl počet smluv na trhu s neživotním pojištěním, jak udává Graf 19. Pokles byl způsoben propadem hrubého předepsaného pojistného v oblasti pojištění motorových vozidel. Příčina je neustále snižování cen pojištění, k čemuž

- 55 -

dopomáhá i fakt snížení průměrných cen prodávaných nových automobilů. Podnikatelské pojištění v roce 2010 stagnovalo. Rok 2010 představuje v životním i neživotním pojištění řadu inovativních produktů životní pojištění a jeho spektrum nabídky může nyní konkurovat vyspělým zahraničním trhů, kde je životní pojištění běžnou součástí života obyvatel. Nejzásadnější změnou v neživotním pojištění bylo zavedení přímé likvidace do pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Graf 19: Počet smluv ve kmeni celkem v období 2003-2010 (v ks) Zdroj: Vlastní zpracování dle (Výroční zprávy, c2010), Výroční zprávy

5.3.2 Stabilita českého finančního sektoru Zákon o české národní bance č. 6/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů „definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.“46 Stabilita může být narušena silnými impulzy z vnějšího okolí. Cílem ČNB je minimalizovat rizika vzniku finanční nestability a to především preventivně. S propuknutím finanční krize došlo k posílení významu finanční stability 46

Citováno z: (Finanční stabilita, c2003-2012)

- 56 -

a k založení makroprudenční politiky, která finanční stabilitu také podporuje. Hlavním cílem této politiky je omezit rizika nestability finančního systému. Pod nástroji makroprudenční politiky si lze představit převážně prevenci. Na přelomu roku 2010 a 2011 se chystá fungovat Evropská rada pro systémové riziko, instituce makroprudenční politiky, jejíž činnosti se bude účastnit i Česká národní banka.47 Český finanční sektor se jeví jako odolný vůči tržním, úvěrovým i ostatním rizikům. V zátěžových testech se nedostává pod kritické hodnoty ukazatelů solvence. „Stabilita českého finančního systému je dobrá a je potěšující, jak se finanční instituce vyrovnávají s krizí. Náročné a komplexní testy nás utvrzují v tom, že ani výrazně nepříznivé podmínky by stabilitu finančního sektoru neměly ohrozit,“ uvedl již bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.48 V průběhu recese byly finanční instituce schopny stále vytvářet finanční polštář. Hlavním rizikem pro finanční sektor i celou ekonomiku je obnovení recese u největších obchodních partnerů. Odolnost sektoru bank, pojišťoven a penzijních fondů podlehla testům za využití 3 scénářů budoucího vývoje: 

Základní scénář, který představuje vývoj, jemuž připisuje ČNB největší pravděpodobnost,



Návrat recese,



Ztráta důvěry.

Poslední dva scénáře značí propad ekonomické aktivity a směřují k zesílení rizika nesplácení úvěrů domácností a podniků.49

5.3.3 Informovanost klientů Pro klienty je složité porozumět produktům, které si zřizují. Ekonomická krize prokázala, že to je v tomto období složitější než kdy předtím, uvádí CEA. Zkušenosti také ukazují, že příliš informací a informace technického rázu můžou zmást klienty a můžou dokonce klienta odradit od čtení předsmluvních podmínek. Znamená to, že klient není v pozici, kdy by mohl porovnávat finanční produkty, které jsou na trhu přístupny. Znamená to také, že nepochopí hlavní vlastnosti produktu, což vede k jiným očekáváním. CEA proto vypracovala klíč, který dá klientovi základní informace ohledně investičního životního pojištění. Kontrolní seznam (KIC) se skládá z jednoduchého, jasného seznamu informací, které popisují hlavní charakteristiky produktu. Jedná se o informace, které považuje

47

(Finanční stabilita, c2003-2012)

48

Citováno z: (Český finanční sektor je zdravý a odolný vůči rizikům, 2010)

49

(Český finanční sektor je zdravý a odolný vůči rizikům, 2010)

- 57 -

CEA za minimální pro znalosti klienta. Seznam KIC tímto pomáhá spotřebitelům porovnávat různé pojistné produkty, převážně investiční životní pojištění. Zároveň chce CEA porovnávat finanční produkty celé Evropy a dát příležitost i k jejich využití. V současně době se jedná o uživatelský příjemný formát, ale CEA si je vědoma, že vzhledem k flexibilitě a různé vyspělosti evropských trhů se může měnit. CEA KIC se stal v lednu 2011 přínosem Evropské komise.50

5.3.4 Finanční gramotnost Informovanost klientů souvisí i s jejich finanční gramotností. Jak uvádí ČNB, finanční vzdělanost v ČR je velmi nízká a orientaci klienta na finančním trhu je potřeba vylepšit. Ministerstvo financí a Česká národní banka představily na konci roku 2010 výsledky výzkumu „Měření finanční gramotnosti dospělé populace ČR“. Je z nich patrné, že si lidé nejenom smlouvu vůbec nečtou, ale ani neporozumí obsahu. Vzdělaný spotřebitel by měl lépe hospodařit s penězi a snázeji se vyhnout ztrátám na finančním trhu. Šetření prokázala, že smlouvy finančních produktů jsou často velice komplikované. 43 % respondentů potvrdilo, že některým částem smlouvy vůbec neporozuměli, přesto ji polovina z nich podepsala. Finančně gramotný občan platí své účty včas a sleduje svoji finanční situaci. Chápe, že nelze získat vysoký výnos s minimálním rizikem, má připraveno řešení ve chvíli, kdy se dostane do obtížné finanční situace, např. ztráta zaměstnání. Je si vědom o možnosti informovat věřitele o své neschopnosti splácet. Výsledky zmiňovaného projektu finanční gramotnosti jsou formulovány v tabulce. Počet respondentů: 1005. 51

50

(Annual report 2010-2011, 2012), Annual report 2010-2011

51

(Finanční vzdělanost v ČR je překvapivě nízká, 2011)

- 58 -

Tabulka 18: Finanční gramotnost v ČR

Své účty platím včas

65 %

Pečlivě sleduji svou finanční situaci.

51 %

Dříve, než si něco koupím, pečlivě zvažuji, zda si to mohu dovolit.

54 %

Mám připraveno řešení v případě obtížné finanční situace.

51 %

Informoval/a bych věřitele, že nemohu z finančních důvodů splatit splátku.

64 %

Na místě smlouvu pečlivě přečtu, a když mi není něco jasné, zeptám se.

36 %

Ti, kteří nikdy nereklamovali finanční produkt, ví, kam by se obrátili.

70 %

Skutečně ví, co znamená p.m. a p.a. v případě úroků.

16 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Svatošová, 2010)

Kanada Přes rozsáhlou podporu, rozhodovacích nástrojů, rad odborníků a přes veškeré úsilí se stále nedaří některým Kanaďanům získat schopnost finanční gramotnosti a naplánovat si svou finanční budoucnost. Canadian Life and Health Insurance Association Inc. (CLHIA) podporuje vládní iniciativu v otázce řešení finanční gramotnosti v Kanadě.52

52

(Study of the Stability of the Canadian Financial System, c2012)

- 59 -

6 Diskuse V následující kapitole se autorka věnuje diskusi dosažených výsledků a přístupů odborníků. Jsou zodpovězeny výzkumné otázky, které byly stanoveny v cíli této diplomové práce. Diskuse je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje dopadům krize na pojistný trh, druhá část nahlíží na budoucí podobu pojišťovnictví, přesněji na rok 2015. Finanční krize se dotkla převážně bankovního sektoru, ovlivnila ale i pojišťovny. Toto ovlivnění bylo v daleko menším měřítku. Důvodem tohoto stavu je lepší kapitálové vybavení pojišťoven a jejich fungování na jiném obchodním modelu. I přes nepříznivé ekonomické vlivy byla stabilita pojistného trhu potvrzena taktéž Českou asociací pojišťoven. Dle jejich názoru se finanční ani hospodářská krize do pojišťovnictví nepromítla. Dle Výroční zprávy ČAP, kterou potvrdil prezident České asociace pojišťoven Ladislav Bartoníček v roce 2008, je uvedeno, že nejvýraznější dopady ekonomického útlumu byly očekávány v průběhu roku 2009.53 Tato skutečnost je taktéž potvrzena vlastní komparací dat, která jsou umístěna v kapitole 5.3 Komparace dat vybraných států, na straně 35. Jako projev ekonomického oslabení je skutečnost, že se klienti dostávají do finanční tísně, a někteří mají tendenci k morálnímu hazardu. Jako další fenomén se ve statistikách pojišťoven zvýšil počet pojistných podvodů, jejichž problematice by se bylo zajímavé věnovat i v budoucnu.54 Jako jeden z výstupů oslabení trhu lze pozorovat trend změny přístupů pojišťoven směrem k potřebám klientů, zvýšení flexibility, dostupnosti produktů a v našich zeměpisných šířkách oblíbená tvorba balíčků. Za hlavní považuji možnost sjednat pojištění osob v rámci jednoho kontraktu. Tato možnost nemusí být pro zúčastněné osoby úplně výhodná, protože ve všeobecných podmínkách se lze dočíst, že v případě smrti prvního pojištěného, pojištění zaniká. Model plnění je poměrně komplikovaný, znalost podmínek či produktů poukazuje, že podmínky nejsou sourodé kvůli nadřazenosti vztahů, což je špatně. Skutečnost je daná možná hlavně tím, že klienti jsou finančně méně vzdělaní a nezajímají se o výhodnost či nevýhodnost svých smluvních závazků. Tento fakt je vnímán jako negativní postoj ze strany pojišťoven. Finanční a produktová gramotnost na straně klienta je hlavním motorem pro zkvalitňování služeb. Pro porozumění smlouvy je často nutná i oborová vzdělanost.

53

(Výroční zprávy České národní banky, c2003-2012), Výroční zpráva tok 2008

54

(Ducháčková, a další, 2012), str. 112, 113

- 60 -

Konzervativní pojištění s garancí zhodnocení vkladů je další z projevů finanční krize, jak konstatuje i ČAP55. Vyžadovaná garance je v poslední době prioritou pro klienta oproti dřívějšímu životnímu investičnímu pojištění s vlastní strategií. Poptávka po povinném a havarijním ručení taktéž pocítila změny, což uvádí jednotlivé subkapitoly o neživotním pojištění. Tento trend je vyvolán tím, že v důsledku krize nastal pokles prodeje nových i ojetých automobilů, což se projevilo i na objemu předepsaného pojistného v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tento jev potvrdila ČAP56. V období krize nastal konkurenční boj o každého klienta a pojišťovny si konkurovaly s dumpingově sníženými cenami. Řízení vztahů s klientem bylo ovlivněno maximálním snížením marží u jednotlivých pojištění, jak tomu nasvědčuje i vývoj hrubého předepsaného pojistného v ČR (r. 2009 a r. 2010). Pro klienta je jistě výhodné nízké pojistné, ale je na místě zkoumat kvalitu služeb pojišťoven a jejich plnění s ohledem na dumpingové ceny pojistného. Vývoj hrubého předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění jednotlivých států je shrnut v následující tabulce.

Graf 20: Porovnání vývoje hrubého předepsaného pojistného ČR, USA a Kanady v jednotlivých letech

55

(Síkora, 2010)

56

(Síkora, 2010)

- 61 -

Koncept Solvency II bude fenomén, který bezpochyby ovlivní pojistný trh. Jeví se jako poměrně výrazná regulace. Nicméně je to jeden z návrhů a současná finanční krize ukazuje, že míra obchodního rizika je neakceptovatelná. Nedomnívám se, že je krize za námi, protože dva hráči - Americká centrální banka a Evropská centrální banka provedly v poslední době několik výrazných emisí likvidity na trh. Tento instrument je používán primárně v dobách ohrožení stability měny a dopady tohoto uvolňování budeme pociťovat poměrně dlouhou dobu. Pojišťovnictví v roce 201557 Hlavním aspektem měnících se trhů po krizi jsou měnící se potřeby a očekávání zákazníků a dalších zainteresovaných stran. Změna probíhá i v restrukturalizaci a rozložení pozic na některých lokálních trzích. Mění se konkurenční prostředí, které jistě přinese nové příležitosti i nové hrozby. Aby se společnosti udržely na trhu, budou nuceny budoucí změny předvídat a přizpůsobit se jim. Auditor Marek Richter (působící ve společnosti PricewaterhouseCoopers) popsal Desatero klíčových trendů „nového pojistného trhu“: 1. Organická restrukturalizace Před finanční krizí se pojistné trhy vyznačovaly velkou stabilitou. Na pokrizovém trhu lze očekávat omezenou dostupnost kapitálu. Vytvoří se příležitost pro pojišťovny se silnějším finančním zázemím, které budou mít možnost rozšířit svůj podíl na trhu a expandovat na nově uvolněné trhy. Tržní pozice jednotlivých hráčů se mohou po krizi změnit a to i z důvodu, že se bude klást důraz na porozumění změněným preferencím klientů. 2. Měnící se preference klientů v investičním pojištění V minulosti byli klienti zvyklí dosahovat docela vysokých výnosů, aniž by si byli vědomi rizik s tím spojených. Mnozí z nich tedy byli velice překvapeni ztrátou několikaletých úspor v investičním životním pojištění v důsledku krize. Je tedy možné očekávat poptávku po produktech, kde budou jasně definovány výnosy a rizika. V USA bylo již v roce 2009 možné vysledovat větší náklonnost k produktům s garantovanou výnosností. Tento způsob poptávky může kolidovat s cíli pojišťoven a jejich tržní strategií. V oblasti distribuce je s nezávislými poradci.

57

možné

(Richter, 2009)

- 62 -

očekávat

spolupráci

klientů

3. Fúze a akvizice znovu na pořadu dne Ke zvýšení kapitálu může sloužit tlak na odprodej vedlejších pojistných aktiv a zaměření se na klíčové produkty. Na trhu jsou pojišťovny, které mohou být vlastněny zčásti státem (v USA je nejznámější americká pojišťovna AIG). Předpokládá se odprodej soukromým investorům. 4. Náklady pod kontrolou Každá firma se snaží optimalizovat svoje náklady a u pojišťoven tomu není jinak. Zároveň ale chtějí zvýšit svoji konkurenceschopnost. Některé pojišťovny proto vyhodnocují služby tak, aby byly prováděny jako centrum sdílených služeb pro dceřiné společnosti. 5. Nutné změny v systému vykazování Pro pojišťovny bude složité najít cestu ke kapitálu tak, aby se byly schopny rovnat s jiným odvětvím. Je tedy nutná shoda na znatelném základu účetnictví a výkaznictví pro pojistný sektor. Velká očekávání plynou z implementace nového IFRS standardu pro pojišťovny. Zakládá se na bázi oceňování smluv trhem. 6. Vztah mezi veřejným a privátním sektorem Tendence státu ovlivňovat ve zvýšené míře pojistný trh plyne z možnosti státu kontrolovat velkou část aktiv. Kvůli krizi je možné zaznamenat i vyšší angažovanost států v oblasti poskytnutých hypoték, tedy kreditního rizika. 7. Systém odměňování Vzhledem k dlouhodobým smlouvám (oblast životního pojištění) může být motivující systém těžko nastavitelný. Možností je nastavení odměn na bázi implicitní metody, k čemuž je potřeba kvalifikovaný pojistný matematik. Stejně tak jako čelí banky větší regulaci odměn a bonusů, může tak být i v případě pojišťoven. 8. Rostoucí nejistoty ohledně daní Daňové podmínky jsou nejen pro pojišťovny důležitým kritériem při volbě sídla a místa podnikání. S rostoucími dluhy budou státy usilovat o vyšší daňové zatížení a pojišťovny budou muset čelit zlepšení daňového plánování.

- 63 -

9. Zajistitelé: všechno je jinak Existují dva pohledy na možnosti zajištění. První očekává dlouhodobé vyhlídky zajištění, druhá strana se obává propadu poptávky v rozvinutých zemích a zaměřuje se na rizikovější produkty. 10. Vyšší regulace Na pojišťovny bude z hlediska regulace kladen mnohem větší důraz v oblasti kapitálové vybavenosti a kvality vnitřního kontrolního systému. Předmětem zkoumání bude podle Solvency II dostatečně robustní interní modely pojišťoven. Dle tvrzení Ing. Marka Richtera, FCCA, a Ing. Martina Mančíka, FCCA, (auditoři PricewaterhouseCoopers) se budoucí pojistný trh vyvine takto: „Pojistný trh, jak jsme jej znali před krizí, se zcela jistě změní. Přežijí jen ti nejsilnější hráči, kteří posílí své tržní pozice na úkor těch méně úspěšných. Zesílí role regulátora a změní se struktura nabízených pojistných produktů.“58 Dle výzkumu společnosti KPMG byly odhadnuty největší rizika pojistného trhu, která jsou uvedena v tabulce níže.59 60

58 59

Citováno z: (Pojišťovnictví v roce 2015, 2009) Výzkumu se zúčastnilo 42 odborníků. 80 % z nich tvořili generální ředitelé firem

a členové představenstev. Téměř 50 % z nich předpokládá 2 až 5% roční růst trhu s životním pojištěním. Shodují se na tom, že spíš než tvorba nových produktů, budou se na trhu objevovat balíčky pojistných rizik. Posílí i prodej přes internet u snadno pochopitelných pojištění. Jako největší riziko v pojišťovnictví odborníci považují růst konkurence a cenový dumping. Důležité podle odborníků je samotné vzdělávání klientů, jelikož většina z nich trpí pojistnou negramotností. Zaměření se na klienta může vést k úspěchu na trhu. Budování vztahů s klientem a tvorba produktů šitých na míru je důležitější než výše pojistných sazeb. Mezi obavy, které odborníci zmínili, patří legislativa v oblasti pojišťovnictví. Jako klíčovou také vidí státem nastavenou podobu penzijní reformy. Jednou z hlavních výzev plynoucí z průzkumu společnosti KPMG je osvěta, která by měla mít za úkol snížení pojistné negramotnosti. 60

(Průzkum: Kde bude pojišťovnictví v roce 2015, 2011)

- 64 -

Tabulka 19: Největší odhadnutá rizika pojistného trhu do roku 2015 61

Největší odhadnutá rizika pojistného trhu do r. 2015

%

Makroekonomická situace v ČR

7%

Slabé finanční trhy

6%

Růst credit risku státních dluhopisů

2%

Přísná regulace

12 %

Slabá regulace

1%

Daňové odvody z pojistného/rezerv

10 %

Nedostatek kvalitních pracovních sil

6%

Misseling produktů

14 %

Cenová konkurence/dumping

19 %

Provizní sazby

11 %

Přírodní katastrofy

11 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Průzkum: Kde bude pojišťovnictví v roce 2015, 2011)

61

dle výzkumu společnosti KPMG

- 65 -

7 Závěr Práce popisuje dopady finanční krize na pojistném sektoru vybraných států, což bylo jejím cílem. Je zaměřena na oblast životního a neživotního pojištění. Pomocí ukazatelů interpretovala a zhodnotila vývoj a stabilitu pojistných trhů ČR, USA a Kanady. Práce prokázala, že dle získaných dat se krize dotkla pojistného sektoru o něco později než finančních institucí. I přesto, že byla americká pojišťovna AIG jedním z velkých hráčů, který potřeboval podporu americké vlády, lze stále na trh pojišťovnictví nahlížet jako na poměrně kompaktní a vyvážené prostředí s delším mechanismem projekce finančních neduhů. Krize zasáhla odlišným způsobem různé produktové skupiny pojišťovnictví. I přes odlišnou míru zasažení, může nastat fenomén poklesu poptávky po určité pojistné ochraně a na druhé straně může dojít ke strmému růstu poptávky po specifických nebo i úzkoprofilových produktech. Rozsah této práce a její tematické vymezení je natolik široké, že práce sleduje pouze základní indikátory trhu pojištění. Na základě trendů je možné vysledovat, že i přes propad finančních trhů, nebyl pojistný sektor příliš zásadně zasažen. Podle dat využitých v této práci je možné sledovat snížení výkonu jednotlivých ukazatelů na pojistném trhu ČR, USA a Kanady. I s ohledem na toto snížení jsou ukazatelé v pozitivních hodnotách. Rok 2009 je možné vnímat z pohledu české ekonomiky jako rok recese, což potvrzuje nárůst nezaměstnanosti v zemi. Domácnosti, stejně tak i firmy měli menší schopnost utrácet finanční prostředky na krytí svých rizik. Recese se ovšem na pojistném trhu neprojevila tak, jako v jiných odvětvích ekonomiky. Předepsané pojistné si udrželo svůj růstový trend, i přesto, že došlo k jeho zpomalení. Byť finanční krize není ničím příjemným, na pojišťovacím sektoru je patrné, že dochází k navýšení erudice na straně poptávky a flexibility na straně nabídky. Tato diplomová práce odpovídá na všechny položené dotazy a tím splnila zadaný cíl.

- 66 -

8 Použité zdroje Annual report 2010-2011. 2012. Annual report 2010-2011. Insurance europe. [Online] 16. Květen 2012. [Citace: 17. Květen 2012.] http://www.insuranceeurope.eu/publications/annual-reports. Canada says no to Solvency II. 2010. Claude Penland: Actuary & Partner, Ezra Penland Actuarial Recruitment. Canada says no to Solvency II. [Online] 30. Srpen 2010. [Citace: 20. Březen 2012.] http://www.claudepenland.com/2010/08/30/canada-says-no-to-solvency-ii/. Country statistical profiles: Key tables from OECD. Country statistical profiles: Key tables from OECD. OECD iLibrary. [Online] [Citace: 1. Duben 2012.] http://www.oecd-ilibrary.org/economics/country-statisticalprofiles-key-tables-from-oecd_20752288. Čejková, Viktória a Nečas, Svatopluk. 2005. Pojistný trh. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. 80-210-3661-3. Český finanční sektor je zdravý a odolný vůči rizikům. 2010. Český finanční sektor je zdravý a odolný vůči rizikům. Česká národní banka. [Online] 18. Červen 2010. [Citace: 23. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2010/20100618 _zfs_2009_2010.html. Ducháčková, Eva a Daňhel, Jaroslav. 2012. Pojistné trhy: Změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. místo neznámé : Professional Publishing, 2012. 978-80-7431-078-2. Ducháčková, Eva. 2003. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha : Ekopress, s.r.o., 2003. 80-86119-67-X. Finanční stabilita. c2003-2012. Finanční stabilita. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 15. Květen 2012.] http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/. Finanční trhy a jejich regulace v podmínkách doznívání světové finanční krize : sborník z 5. mezinárodní vědecké konference : Praha, 1.-2. června 2011. Pavlát, Vladislav. 2011. Praha : Vysoká škola finanční a správní,, 2011. 978-807408-050-0. Finanční vzdělanost v ČR je překvapivě nízká. 2011. Finanční vzdělanost v ČR je překvapivě nízká. Česká národní banka. [Online] 26. Leden 2011. [Citace: 23. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2011/cl_1 1_110126.html.

- 67 -

Helísek, Mojmír. 2004. Měnové krize: empirie a teorie. 1. vydání. Praha : Professional Publishing, 2004. str. 180. 80-864-1982-7. Hradec, Milan, Křivohlávek, Václav a Zárybnická, Jana. 2007. Pojištění a pojišťovnictví. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2007. str. 215. 978-80-86754-48-2. Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl). 2008. Hypoteční krize v USA. Příciny, průběh, následky (2.díl). Euroekonom. [Online] 10. Březen 2008. [Citace: 25. Duben 2012.] http://www.euroekonom.cz/analyzyclanky.php?type=jz-usa-hypoteky2. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1.díl). 2008. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1.díl). Euroekonom. [Online] 29. Únor 2008. [Citace: 25. Duben 2012.] http://www.euroekonom.cz/analyzyclanky.php?type=jz-usa-hypoteky. Insurance indicators. Insurance indicators. OECD.StatExtracts. [Online] [Citace: 1. Duben 2012.] http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=INSIND#. Insurance information institute. c2010. Insurance information institute. New York : Insurance Information. [Online] c2010. [Citace: 30. Duben 2012.] http://www.iii.org/policymakers/internationalinsurancereg/. International Insurance Fact. c2012. International Insurance Fact. Insurance Information Institute. [Online] c2012. [Citace: 15. Květen 2012.] http://www2.iii.org/international-insurance-fact-book/web-extras/download-bychapter.cfm. Kanada: Finanční a daňový sektor. c1997-2011. Kanada: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo. [Online] c1997-2011. [Citace: 25. Duben 2012.] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kanada-financni-a-danovysektor/5/1000849/#sec4. Legislativa v pojišťovnictví. c2010. Legislativa v pojišťovnictví. Česká asociace pojišťoven. [Online] c2010. [Citace: 23. Únor 2012.] http://www.cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%C3%BD+trh%2 fLegislativa+v+poji%C5%A1%C5%A5ovnictv%C3%AD. Majtánová, Anna, a další. 2006. POJIŠŤOVNICTVÍ - Teorie a praxe. Praha : Ekopress, s.r.o., 2006. 80-86929-19-1. Musílek, Petr. 2004. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. [Online] 2004. [Citace: 16. Duben 2012.] http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf.

- 68 -

Počet a struktura pojišťoven. c2003-2012. Počet a struktura pojišťoven. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 10. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakla dni_ukazatele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab01.html. Pojistný trh. c2010. Pojistný trh. Česká asociace pojišťoven. [Online] c2010. [Citace: 29. Leden 2012.] http://cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%C3%BD+trh. Pojištění. 2012. Pojištění. Pojištění - Wikipedie. [Online] 12. Květen 2012. [Citace: 17. Duben 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD#Historie_poji.C5. A1t.C4.9Bn.C3.AD_v_.C4.8Cesku. Pojišťovnictví v ČR. c2005. Pojišťovnictví v ČR. Ministerstvo financí České republiky. [Online] c2005. [Citace: 10. Duben 2012.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pojistovnictvi_cr.html. Pojišťovnictví v roce 2015. 2009. Pojišťovnictví v roce 2015. Bankovnictví. [Online] 18. Listopad 2009. [Citace: 8. Březen 2012.] http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-39070330-pojistovnictvi-v-roce-2015. Právní předpisy. c2003-2012. Právní předpisy. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 10. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/pojistovny_zaji stovny_poj_zprostredkovatele/pravni_predpisy.html. Průzkum: Kde bude pojišťovnictví v roce 2015. 2011. Průzkum: Kde bude pojišťovnictví v roce 2015. BusinessInfo. [Online] 30. Květen 2011. [Citace: 8. Březen 2012.] http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/komercni-druhypojisteni/pruzkum-kde-bude-pojistovnictvi-rok-2015/1001912/60743/. Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. c2003-2012. Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 23. Únor 2012.] http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/ pojistovny_zajistovny/index.html. Richter, Marek. 2009. Tax&Business News. Pricewaterhoucecoopers. [Online] Prosinec 2009. [Citace: 8. Březen 2012.] https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:vTzue_HUPA8J:www.czechmarket place.cz/%3Fdownload%3D_/1919/tbn11_09_cj_ele.pdf+Desatero+kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%BDch+trend%C5%AF+ %22nov%C3%A9ho+pojistn%C3%A9ho+trhu%22+lze+shrnout+n%C3%A1sledov n%C4%9B&hl=cs&gl=cz&pid.

- 69 -

Síkora, Tomáš. 2010. Krize zájem lidí o pojištění nesnížila. Česká asociace pojišťoven. [Online] 17. Duben 2010. [Citace: 20. Duben 2012.] http://cap.cz/ItemF.aspx?od=80&list=DOKUMENTY_01&view=pro%20web%20 p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky%20v%20m%C3%A9di%C3%ADch. Spojené státy americké: Finanční a daňový sektor. c1997-2011. Spojené státy americké: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo. [Online] c19972011. [Citace: 25. Duben 2012.] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-statyamericke-financni-a-danovy-sektor/5/1000804/#sec4. Study of the Stability of the Canadian Financial System. c2012. Study of the Stability of the Canadian Financial System. Canadian Life and Health Insurance Association Inc. [Online] c2012. [Citace: 20. Duben 2012.] http://www.clhia.ca/domino/html/clhia/clhia_lp4w_lnd_webstation.nsf/page/3 0D247DE0DAD48A0852578220079F013. Svatošová, Markéta. 2010. Finanční gramotnost v ČR. Česká národní banka. [Online] 13. Prosinec 2010. [Citace: 26. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/spotrebitel/financni_g ramotnost/mereni_fg_tk_20101213/financni_gramotnost_20101213_cnb_svatos ova.pdf. Terciální sektor. 2012. Terciální sektor. Terciální sektor - Wikipedie. [Online] 21. Únor 2012. [Citace: 17. Duben 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Terci%C3%A1rn%C3%AD_sektor. Vávrová, Eva a Homolová, Pavlína. 2009. Vybrané kapitoly z ekonomiky komerčních pojišťoven. 1. vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. str. 128. 978-80-7375-267-7. Vávrová, Eva, Doložílková, Marta a Stuchlík, Roman. 2009. Pojišťovnictví: vybrané kapitoly pro základní kurz. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 978-80-7157-487-3. Výkaz zisku a ztráty sektoru pojišťoven. c2003-2012. Výkaz zisku a ztráty sektoru pojišťoven. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 1. Únor 2012.] http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakla dni_ukazatele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab03.html. Výroční zprávy České národní banky. c2003-2012. Výroční zprávy České národní banky. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 1. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/index.html.

- 70 -

Výroční zprávy. c2010. Výroční zprávy. Česká asociace pojišťoven. [Online] c2010. [Citace: 29. Leden 2012.] http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%B Dro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. c2003-2012. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. Česká národní banka. [Online] c2003-2012. [Citace: 18. Duben 2012.] http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zprav y_o_vykonu_dohledu/index.html.

- 71 -

Přílohy

Příloha 1: Deset lídrů v životním a neživotním pojištění v ČR za rok 2010 Hrubé předepsané

Podíl na trhu

pojistné v mil. USD

v ŽP v %

Česká pojišťovna

820

22,19%

Komerční pojišťovna

455

12,32%

Pojišťovna ČS

446

12,08%

Kooperativa

438

11,85%

ČSOB pojišťovna

329

8,92%

ING

313

8,47%

Axa Životní pojišťovna

199

5,38%

Allianz

190

5,13%

Generali pojišťovna

149

4,02%

MetLife Amcico

100

2,70%

3 437

93,05%

Lídři ŽP v ČR

CELKEM HHI

1160,29

Hrubé předepsané

Podíl na trhu

pojistné v mil. USD

v NŽP v %

Česká pojišťovna

1 191

28,22%

Kooperativa

1 180

27,96%

Allianz

368

8,72%

Generali pojišťovna

320

7,58%

Česká podnikatelská pojišťovna

237

5,61%

ČSOB pojišťovna

207

4,89%

UNIQA

195

4,62%

EGAP

118

2,80%

Cardif

88

2,08%

Pojišťovna ČS

36

0,85%

3 939

93,34%

Lídři NŽP v ČR

CELKEM HHI

1801,59 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Příloha 2: Deset lídrů v životním a neživotním pojištění v USA za rok 2010 Hrubé předepsané

Podíl na trhu

pojistné v mil. USD

v ŽP v %

100 538

19,86%

Prudential Financial Inc.

46 601

9,21%

New York Life Insurance Group

25 491

5,04%

Manulife Financial Corp.

21 926

4,33%

Lincoln National Corp.

19 449

3,84%

ING Group N.V.

18 222

3,60%

Jackson National Life Group

18 207

3,60%

AEGON NV

17 053

3,37%

American International Group

16 631

3,29%

Principal Financial Group Inc.

13 804

2,73%

297 921

58,85%

Lídři ŽP v USA MetLife Inc.

CELKEM HHI

593,51

Hrubé předepsané

Podíl na trhu

pojistné v mil. USD

v NŽP v %

State Farm Mutual Automobile Insurance

52 378

7,94%

Zurich Financial Services Ltd.

27 442

4,16%

Allstate Corp.

25 863

3,92%

American International Group

25 569

3,87%

Liberty Mutual Holding Co.

25 318

3,84%

Travelers Cos.

21 541

3,26%

Berkshire Hathaway Inc.

16 560

2,51%

Nationwide Mutual Group

14 876

2,25%

Progressive Corp.

14 700

2,23%

USAA Insurance Group

11 236

1,70%

235 483

35,68%

Lídři NŽP v USA

CELKEM KONCENTRACE

155,28 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Příloha 3: Deset lídrů v životním a neživotním pojištění v Kanadě za rok 2010 Hrubé předepsané

Podíl na trhu

pojistné v mil. USD

v ŽP v %

Sun Life Assurance Co. of Canada

5 473

10,61%

Manufacturers Life Insurance Co

4 327

8,39%

London Life Insurance Co.

2 452

4,75%

Industrial Alliance Insurance & Financial

2 248

4,36%

Services Canada Life Financial Corp.

1 761

3,42%

Great-West Life Assurance Co.

1 115

2,16%

Desjardins Financial Security Life

1 093

2,12%

Assurance Munich Reinsurance Co.

1 010

1,96%

Standard Life Assurance Co. of Canada

793

1,54%

Swiss Reinsurance Co.

566

1,10%

20 837

40,40%

Lídři ŽP v Kanadě

CELKEM HHI

252,81

Hrubé předepsané

Podíl na trhu

pojistné v mil. USD

v NŽP v %

Intact Financial

4 225

6,61%

Aviva Canada

3 041

4,76%

TD Meloche Monnex

2 266

3,54%

Co-Operators Group

2 069

3,24%

Royal & Sun Alliance

1 923

3,01%

Lloyd's

1 902

2,97%

Wawanesa Mutual

1 880

2,94%

AXA Canada

1 839

2,88%

EconomicalInsurance Group

1 579

2,47%

Desjardins General

1 571

2,46%

22 297

34,87%

Lídři NŽP v Kanadě

CELKEM HHI

136,24 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (International Insurance Fact, c2012)

Příloha 4: Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v ČR v období 20002010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (Insurance indicators)

Příloha 5: Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v USA v období 20002010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (Insurance indicators)

Příloha 6: Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v Kanadě v období 2000-2010 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat (Insurance indicators)