Postavení cizinců na trhu práce v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Postavení cizinců na trhu práce v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D.

Jitka Zhořová

Brno 2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Zde prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma „Postavení cizinců na trhu práce v ČR“ vyřešila samostatně s pouţitím literárních a odborných zdrojů, které jsem všechny uvedla v seznamu literatury. V Brně, dne 19. května 2011

__________________________

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D. za cenné informace a pomoc při konzultacích. Velké díky si zaslouţí i paní Mgr. Hana Natidzeová z Organizace pro pomoc uprchlíkům v Brně, která byla velmi ochotná a milá při rozhovoru, jenţ byl zahrnut do praktické části bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za jejich podporu i věcnou kritiku, ale i ostatním respondentům za pomoc. Děkuji všem.

Abstract ZHOŘOVÁ, J. Position of Foreigners on Labour Market in the Czech Republic, Baccalaureate thesis, Brno 2011. The baccalaureate thesis records the experience by long-term resident foreigners during their entering the labour market in the Czech Republic, problems in job searching and asserting themselves therein. The theoretical part comprises the gradual evolution of foreigner migration, their possibilities and duties during their stay, statistical data as well as the influence of foreigners on the economy and population in the Czech Republic. The practical part is performed by the qualitative method of research, where the technique of interviewing employees of non-governmental non-profit organizations was implemented, especially with foreigners from third countries. As a matter of interest, the quantitative method was implemented as well, namely in the form of questionnaires for the Czech employers of foreign employees. The goals of the baccalaureate thesis were to detect the most frequent barriers constraining the foreigners when entering the labour market in the Czech Republic and try to find possible solutions so that the foreigners are not marginalized on the Czech labour market. Keywords: Migration, foreigner, non-profit non-governmental organization, third countries, labour market, qualitative and quantitative research, interview.

Abstrakt ZHOŘOVÁ, J. Postavení cizinců na trhu práce v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce zachycuje poznatky dlouhodobě ţijících cizinců při jejich vstupu, problémy při hledání zaměstnání a samotné uplatnění na pracovním trhu v ČR. V části teoretické je zahrnut postupný vývoj migrace cizinců, jejich moţnosti a povinnosti při pobytu, statistické údaje a také vliv cizinců na ekonomiku a obyvatelstvo v ČR. Praktická část je zpracována kvalitativním způsobem výzkumu, kde byla pouţita technika rozhovoru se zaměstnanci nevládních neziskových organizací a hlavně s cizinci ze třetích zemí. Pro zajímavost byla pouţita i kvantitativní technika výzkumu formou dotazníků pro české zaměstnavatele zahraničních pracovníků. Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější bariéry, které cizince omezují při vstupu na trh práce v ČR a pokusit se vyhledat moţná řešení pro to, aby cizinci nebyli marginalizování na českém pracovním trhu. Klíčová slova: Migrace, cizinec, nezisková nevládní organizace, třetí země, trh práce, kvalitativní a kvantitativní výzkum, rozhovor.

Obsah

11

Obsah 1

ÚVOD

13

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

14

3

TEORETICKÁ ČÁST

16

3.1

Postavení cizinců v České republice ................................................................ 16

3.1.1 3.1.1.1 3.1.1.2 3.1.1.3

Kdo jsou cizinci? ...................................................................................... 16 Občané EU Občané tzv. třetích zemí Cizinci bez ohledu na hranice EU

16 17 17

3.1.2

Základní zdroje informací o cizincích v ČR ............................................ 17

3.1.3

Vývoj populace v ČR ............................................................................... 18

3.2

Pobyt cizince v České republice ....................................................................... 20

3.2.1 3.2.1.1 3.2.1.2 3.2.1.3 3.2.1.4 3.2.1.5

3.2.2 3.3

Víza a jiná povolení k setrvání cizince na území ČR............................... 20 Vízum k pobytu do 90 dnů Vízum k pobytu nad 90 dnů Povolení k dlouhodobému pobytu Povolení k trvalému pobytu Povolení k zaměstnání

20 20 21 21 21

Získání státního občanství ČR ................................................................. 22

Zaměstnanost cizinců na trhu práce v ČR ........................................................ 23

3.3.1

Postavení zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců ................................ 24

3.3.2

Důvody vstupu cizinců na český pracovní trh ......................................... 24

3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3 3.3.2.4

3.4

Slováci Ukrajinci Vietnamci Poláci

25 26 26 27

Pomoc cizincům v ČR ...................................................................................... 27

3.4.1 3.4.1.1 3.4.1.2

3.4.2 3.4.2.1 3.4.2.2 3.4.2.3

Zelená karta a Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků 27 Zelená karta Projekt „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“

28 28

Organizace a centra pro pomoc cizincům ................................................ 29 Diecézní charita Brno – Celzus Organizace pro pomoc uprchlíkům Sdruţení občanů zabývající se emigranty

29 30 30

3.5

Ekonomická a politická situace při migraci v ČR ............................................ 31

3.6

Vliv cizinců na ekonomickou a sociální strukturu v ČR .................................. 32

3.6.1

Dopady migrace na stárnutí populace v ČR ............................................. 32

3.6.2

Věková struktura migrantů v ČR ............................................................. 32

Obsah

12

3.7

Postavení cizinců na pracovních trzích v ostatních zemích EU........................ 33

VLASTNÍ PRÁCE

4

4.1

35

Zaměření prováděného výzkumu ...................................................................... 35

4.1.1

Kvalitativní způsob výzkumu ................................................................... 35

4.1.2

Realizace empirického sociologického výzkumu ..................................... 36 Rozhovor jako dotazovací technika sociologického výzkumu Dotazník jako dotazovací technika sociologického výzkumu

4.1.2.1 4.1.2.2

4.2

37 39

Zhodnocení výzkumného šetření – problémy cizinců v ČR ............................. 39

4.2.1

Charakteristiky respondentů zjišťování .................................................... 40

4.2.2

Vzniklé bariéry dle respondentů ............................................................... 41 Uznávání zahraničního vzdělání (nostrifikace) Jazyková kompetence Obtíţe při uplatnění na trhu práce Problémy při jednání s úřady Odmítavost českého národa a pocity diskriminace

4.2.2.1 4.2.2.2 4.2.2.3 4.2.2.4 4.2.2.5

41 43 44 45 45

4.2.3

Rady a doporučení pro snadnější vstup cizinců na pracovní trh .............. 46

4.2.4

Vyhodnocení dotazníků ............................................................................ 48

5

DISKUZE

53

6

ZÁVĚR

54

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

55

7.1

Knihy ................................................................................................................. 55

7.2

Internetové zdroje ............................................................................................. 56

8

SEZNAM OBRÁZKŮ

59

9

SEZNAM TABULEK

59

10

SEZNAM PŘÍLOH

59

A

Rozhovory s respondenty

63

B

Dotazník pro firmy zaměstnávající zahraniční pracovníky

91

Postavení cizinců na trhu práce v ČR

1

13

ÚVOD Ţijí tu s námi. Cizinci. Kolik jich mezi námi ţije a pracuje? Jak je vnímají Češi,

a jak vnímají oni je? Souţití s lidmi odlišné kultury je mnohdy vnímáno jako velmi problematické, ale myslím si, ţe to je jen dedukce jedinců a opak bývá někdy pravdou. Jedinec i společnost nemají dostatečné zkušenosti s velkým počtem národností, které se chovají jinak, respektují jiné hodnoty, opírají se o jiné tradice, jinak komunikují a mají jiná očekávání neţ my – Češi. Někteří si vybrali Českou republiku jako svůj domov, někdy jen dočasný a někdy trvalý. Pomáháme jim, nebo jim spíše klademe překáţky a stavíme mezi sebe vzájemné bariéry pro společné souţití? Různé obavy z cizinců, které máme, můţeme sníţit nebo se jich zbavit, kdyţ se o tom člověku dozvíme co nejvíce konkrétních informací. Nemyslím si, ţe je lehké se pro cizince odejít z rodné země a uţ to samotné odhodlání chce značnou odvahu. Opouští vše blízké, svoji rodinu, prostředí, zvyky i svoji kulturu. Pro vstup na území země musí cizinec nejprve vyřešit administrativní záleţitosti, které je opravňují k řádnému pobytu v České republice. Kdyţ vyřeší tyto záleţitosti, tak musí překonávat překáţky další, a to je případná neovladatelnost jazyka a samozřejmě vyhledání zaměstnání. I kdyţ by cizinci měli mít stejné podmínky v zaměstnání jako občané České republiky, často se stává, ţe takto to opravdu není. Příchozí cizinci se často potkávají s problémy, které vyvstanou při uznání jejich vzdělání, jeţ dosáhli v zemi studia. Dále neznají konkrétní podmínky zaměstnávání v České republice a také neznají zdejší zvyky. Všechny tyto překáţky a mnoho dalších souvisejících můţe vést k tomu, ţe cizinci volí raději jinou formu práce, neţ je jejich kvalifikace, nebo se vydají na cestu samostatného podnikání. Souhrnem lze říci, ţe jsou cizinci na trhu práce vnímáni dle národnosti, typu pobytu a vzdělání. Při osobních rozhovorech s respondenty jsem poznala opravdu příjemné lidi a byla bych ráda, aby i ostatní měli lepší pochopení k cizincům, protoţe i oni vstupují do neznáma.


2

14

CÍL PRÁCE A METODIKA Při zpracování bakalářské práce bylo hlavním cílem zjištění, které bariéry se nej-

častěji vyskytují při postavení cizinců na českém trhu práce. Cílem je také porozumět integraci cizinců v České republice do její majoritní společnosti a dále začlenění na pracovní trh. Zásadní je před otevřením pracovního trhu novým cizincům vyuţít pracovní potenciál těch, kteří jiţ na území jsou. Dát cizincům moţnost měnit zaměstnání je nejvhodnějším ekonomickým stimulem proti odstranění zneuţívání cizinců a omezení nelegálního zaměstnávání. Jako metodickou pomoc pro zjištění problémů a bariér, kterým jsou cizinci vystaveni, jsem zvolila formu kvalitativního výzkumu. Pouţila jsem metodu osobního rozhovoru za pomoci diktafonu pro zachování vypovídací schopnosti. Na začátku bakalářské práce jsem se zabývala teoretickými poznatky, kdo jsou vlastně cizinci a statistickými informacemi o celkovém vývoji cizinců v ČR. Další důleţitou částí byly víza a jiná povolení pro pobyt na území ČR a moţnosti získání státního občanství. Pro zobrazení vývoje zaměstnanosti a nejpočetnější zastoupení zemí, ze kterých cizinci přichází, jsem vypracovala názorné grafy. Dále jsem uvedla čtyři nejvíce zastoupené národnosti cizinců a shrnula důvody jejich vstupu na český pracovní trh. Povaţovala jsem také za nutné vypsat, jaké pomoci jsou cizincům při vstupu do ČR nabízeny. V poslední řadě je důleţité zmínit vliv příchodu cizinců na ekonomiku v ČR. V praktické části bakalářské práce jsem se zaměřila na kvalitativní způsob výzkumu, který zmapoval situaci u oslovených respondentů. Na základě rozhovoru, coţ je technika sociologického výzkumu jsem zjišťovala, jaké bariéry brání cizincům na trhu práce v České republice. Oslovila jsem šest respondentů, z toho dva byli pracovníci organizací, které pomáhají cizincům se začlenit na český trh práce i do samotné majoritní společnosti. Jedná se o Diecézní charitu Brno – Celzus a Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU), jenţ působí v brněnské metropoli. Ostatní čtyři respondenti byli ze třetích zemí mimo Evropskou unii, Evropské hospodářské společenství a Švýcarsko. Oslovení cizinci pobývají v České republice na trvalý pobyt a všichni jiţ mají zkušenosti s českým pracovním trhem, s jeho klady i zápory. Rozhovory s těmito cizinci ze třetích jsem uskutečnila právě proto, ţe mají ztíţenější podmínky při vstupu na český pracovní trh, neţ ostatní ze zemí EU.


15

V tomto směru zřejmě problém nastává, ţe cizinci nejsou dostatečně informováni a to jiţ v zemi původu. Je nutné dát lidem pomocí kampaní, informačních center, internetu a jiného vědět o tom, jaká je realita pravidel pro příjezd i samotné zaměstnání v České republice. Je zřejmé, ţe ne vše, co jim slibují zprostředkovatelské struktury je pravdou. Stejně tak je důleţité informace předávat i cizincům, kteří jiţ na území ČR působí. Uskutečněné rozhovory se zaměstnanci organizací Celzus a OPU byly uskutečněny na jejich pracovištích a cizince jsem navštívila v jejich domácím prostředí. Výpovědi cizinců byly zaznamenány na diktafon, aby mohla být dodrţena vypovídací schopnost pro přepsání do písemné podoby. Z rozhovorů jsem sestavila zhodnocení tohoto výzkumného šetření a stanovení problémů při jejich pobytu i při hledání zaměstnání nebo při pracovním procesu. Dalším procesem zmapování pracovního působení cizinců v ČR bylo za pomocí kvantitativního výzkumu v podobě dotazníků. Oslovila jsem šest českých zaměstnavatelů a vyhodnotila dle sestavených otázek důvody, které je vedou k zaměstnávání zahraničních pracovníků.


3

16

TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Postavení cizinců v České republice 3.1.1 Kdo jsou cizinci? Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. (§1, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Jinak řečeno za cizince jsou v České republice povaţovány osoby s jiným neţ českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněţ osoby s více občanstvími, z nichţ ţádné není státním občanstvím ČR. Moje téma bakalářské práce se na cizince zaměřuje jako na pracující v ČR. Pokud zde mají i trvalý pobyt, tak z hlediska zaměstnávání, mají stejné právní postavení, jako občané České republiky. Při výběru zaměstnání nejsou omezováni s výjimkou některých povolání, kde podle právních předpisů platných na území ČR se vyţaduje státní občanství.1 3.1.1.1 Občané EU Jedná se o občany Evropské unie (27 zemí), Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko), na které se vztahuje právo volného pohybu. Z tohoto důvodu není pobyt těchto osob na území ČR podmíněn vydáním jakéhokoliv povolení k pobytu. Na území ČR mohou občané EU vstupovat a pobývat bez zvláštních omezení na základě platného cestovního dokladu, případě průkazu totoţnosti. Jediná povinnost vyplývající z cizineckého zákona pro tyto osoby je ohlašovací povinnost, kdy pobyt delší neţ 30 dnů je nutné ohlásit příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR, a to do 30 dnů ode dne vstupu na území ČR. Občané EU pobývají na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu nebo trvalému pobytu. O průkaz o povolení k trvalému pobytu je moţné poţádat po 5 letech nepřetrţitého přechodného pobytu na území, kdy je vydán s platností na 10 let a lze jej prodlouţit o dalších 10 let a to i opakovaně.

1

Vymezení základních pojmů [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. .

Dostupné

z

WWW:


17

3.1.1.2 Občané tzv. třetích zemí Jedná se o občany zemí mimo EU, kteří jsou povinni ohlásit svoji přítomnost na území ČR příslušnému inspektorátu cizinecké policie do 3 pracovních dnů ode dne vstupu při krátkodobém pobytu do 90 dnů bez víz (občané těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku). Cizinec můţe na území pobývat bez víza nejen na základě mezinárodní smlouvy zák. č. 326/1999 Sb. Také je moţný pobyt na základě víz nad 90 dní (vízum tohoto typu nově nelze prodlouţit). Pobyt občanů třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu navazuje na víza nad 90 dní, vydává se na dobu jednoho roku a po uplynutí této lhůty je lze prodlouţit. Občané třetích mohou v ČR pobývat na základě povolení k trvalému pobytu.2 3.1.1.3 Cizinci bez ohledu na hranice EU Jedná se o ţadatele o azyl (není moţné zakázat občanu EU, aby o azyl poţádal). Jsou to také cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Nelegálně pobývající cizinci v ČR (např. cizinci pobývající v ČR po vypršení platnosti víz a povolení k pobytu nebo bez potřebných víz nebo povolení apod.).3 3.1.2 Základní zdroje informací o cizincích v ČR Ministerstvo vnitra vede Informační systém evidence obyvatel, Cizinecký informační systém, Informační systém Azyl (Odbor azylové a migrační politiky), Evidence Odboru všeobecné správy (evidence státního občanství). Ministerstvo práce a sociálních věcí vede Systém OK práce (Odbor analýz a statistik, Sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce), Hodnocení působení zahraničních pracovníků na trhu práce ČR, Statistiky k projektu „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“. Ministerstvo průmyslu a obchodu vede Informační systém Registr ţivnostenského oprávnění (ţivnostenský rejstřík, Oddělení evidence a informačních sluţeb, Odbor ţivností).

2

JOKLOVÁ, Kateřina, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. 2009. s. 32–33. Počet cizinců v ČR – Metodika: KATEGORIE A TYPY POBYTŮ CIZINCŮ V ČR (A) [online]. 5.10.2007 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 3


18

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy zabezpečuje Statistiku vzdělávání cizinců (Ústav pro informace ve vzdělávání). Ministerstvo spravedlnosti spravuje Centrální evidence vězňů, Statistické listy soudní a státního zastupitelství. Ministerstvo zdravotnictví vede Národní registr hospitalizovaných a potratů, Informační systém orgánů ochrany veřejného zdraví, Výkazy o čerpání zdravotní péče cizinci, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Český statistický úřad shromaţďuje podklady pro Sčítání lidu, domů a bytů, Výběrové šetření pracovních sil a šetření struktury mezd.4 3.1.3 Vývoj populace v ČR V osmdesátých letech ţilo v Československu celkem 28 000 cizinců s povoleným trvalým pobytem a 9 000 cizinců s dlouhodobým pobytem. Globalizace a zvýšená mobilita pracovních sil v EU znamená i pro ČR nárůst počtu migrantů a vytváření etnicky a kulturně různorodého prostředí. ČR má po roce 1989 ve vztahu k imigraci vcelku liberální přístup. Je nutné konstatovat, ţe se v ČR mezi roky 1994–1999 nárůst cizinců více neţ zdvojnásobil ze zhruba 100 tis. na počty kolem 200 tis. pobývajících cizinců. České země se v devadesátých letech stále více stávají cílem dočasné pracovní migrace, ale i trvalého přistěhovalectví a v roce 1999 zde ţilo legálně jiţ 228 862 cizinců.5 Kdyţ se naše země na začátku 90. let minulého století otevřela světu, začali ji objevovat cizinci, a to nejen turisté. Přicházeli učitelé cizích jazyků, zahraniční společnosti sem posílaly své vrcholové manaţery, aby vybudovali jejich pobočky, ostatní zakládali svá vlastní podnikání. Dnes má ČR dostatečný legislativní rámec, který určuje základní pravidla pro podnikání a zaměstnávání cizinců i pro zdaňování jejich zisků a příjmů.6

4

Výběr a zpracování statistických informací o cizincích v působnosti jednotlivých resortů – popis stavu a problémů: Základní zdroje informací o cizincích v ČR: In Koncepce výběru a zpracování statistických údajů (2010) [online]. Praha: Český statistický úřad, 10.2.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 5 BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 2005. s. 217–221. 6 VYŠKOVSKÁ, Magdaléna. Cizinci a daně: zdaňování příjmů fyzických osob – cizích státních příslušníků v České republice. 2005. s. 13–16.


Obr. 1

19

Cizinci v ČR dle typu pobytu v letech 1989–2009

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ), Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR, upraveno

Jak je vidět v grafu, svědčí o tom rychle rostoucí počet cizinců. V roce 2000 byl zaznamenán mírný pokles, kdy vstoupil v platnost zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR, který zpřísnil vstupní a pobytový reţim pro cizince. V souvislosti se vstupem ČR do EU je z grafu patrné, ţe počet cizinců v ČR má stále stoupající tendenci a v roce 2006 bylo evidováno přibliţně 321 tisíc cizinců. Přechod roku 2006–2007 se počet cizinců v ČR stále zvyšuje a koncem r. 2008 bylo evidováno dle Ředitelství sluţby cizinecké a pohraniční policie MV ČR v ČR 438 tis. cizinců. V závěrečném zhodnoceném období dle grafu byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny (131 tis. osob) a Slovenska (76 tis. osob). Dále následovala občanství Vietnam, Rusko a Polsko. V roce 2009 je dle grafu vidět mírný pokles z celkového počtu usazených cizinců v ČR a to na 432 tisíc. Graf je sestaven ze zdrojů Českého statistického úřadu k 31.12.2009. Dle vlastního zjištění z údajů ČSÚ, se k 31.5.2010 pohybuje v ČR populace cizinců na 4 %, tj. 426 tisíc a pořadí občanství se nemění. Počátek 21. století lze z hlediska migrace charakterizovat jako období rychlého růstu migrantů. Lze se domnívat, ţe pokud se udrţí pozitivní ekonomický vývoj, tento trend bude pokračovat.7

7

Počet cizinců v ČR – Popis aktuálního vývoje [online]. 24.3.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


20

3.2 Pobyt cizince v České republice 3.2.1 Víza a jiná povolení k setrvání cizince na území ČR Vstup a pobyt na území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Policie můţe z důvodů stanovených zákonem nevydat cizinci vízum k pobytu (přechodnému i trvalému). Jejich pobyt v ČR se řídí zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, a zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav, které vzešly v platnost před 31. 12. 2006. V této kapitole se zaměřím na pobyt ostatních cizinců mimo EU, kteří se začleňují do pracovního trhu v ČR a proces vyřizování povolení pro účel zaměstnání je pro ně sloţitější. Přesto je ale důleţité, aby měli v pořádku doklady pro pobyt na území. Na území můţe vykonávat pracovní činnost pouze za předpokladu, ţe má platné povolení k pobytu, na které následně navazuje pracovním povolením. 3.2.1.1 Vízum k pobytu do 90 dnů Opravňuje občana třetí země k pobytu na území ČR (a jiných schengenských států) po dobu v něm uvedenou s tím, ţe celková doba pobytu nesmí překročit 3 měsíce během půl roku ode dne prvního vstupu. Ţádost o vízum k pobytu do 90 dnů se podává na zastupitelském úřadu osobně. Zastupitelský úřad uděluje vízum podle poţadavku cizince jako jednorázové, ke dvěma vstupům nebo vícenásobné. Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předloţit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území ČR. 3.2.1.2 Vízum k pobytu nad 90 dnů Jedná se o dlouhodobé vízum a opravňuje cizince k pobytu na území ČR po dobu v něm uvedenou. Občané třetích zemí potřebují pro pobyt na území ČR delší neţ 3 měsíce dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu a ţádost se podává osobně na zastupitelském úřadu ČR. Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů policie opakovaně prodlouţí o 365 dnů za podmínky, ţe trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno. Pokud se cizinec hodlá v ČR zdrţet přechodně delší dobu, musí si podat ţádost, které navazuje na vízum k pobytu nad 90 dnů a jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu.


21

3.2.1.3 Povolení k dlouhodobému pobytu Pro posouzení ţádostí o povolení k dlouhodobému pobytu je příslušné regionální pracoviště oddělení pobytu cizinců odboru azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR. Ţádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec oprávněn podat, jestliţe na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší neţ 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu. Ţádost o povolení k dlouhodobému pobytu si cizinec musí podat na příslušném úřadu dle místa hlášeného pobytu na území ČR. Povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodluţovat a je moţné na území ČR změnit účel tohoto povolení. 3.2.1.4 Povolení k trvalému pobytu Povolení k trvalému pobytu můţe cizinec ţádat za podmínky předchozího nepřetrţitého pobytu na území ČR. Povolení se vydává na ţádost cizince, který na území pobývá nepřetrţitě po dobu 5 let na vízum nad 90 dní nebo po 4 letech nepřetrţitého pobytu a to cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Ţádost o povolení k trvalému pobytu lze podat na krajském pracovišti odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra podle místa hlášeného pobytu cizince. K ţádosti o povolení k trvalému pobytu musí cizinec předloţit cestovní doklad a 2 ks pasové fotografie. Pokud bude cizinec doţádán, tak předloţí také doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo předloţí Čestné prohlášení. Dále cizinec doloţí doklad o ubytování a o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území ČR. Je také zapotřebí předloţit doklad prokazující poţadovanou znalost českého jazyka od školy, která je stanovena Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy.8 3.2.1.5 Povolení k zaměstnání Vyţaduje se pro všechny pracovně právní vztahy ve smyslu zákoníku práce vykonávané cizincem na území ČR, tj. pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Cizinec musí před příchodem na území ČR ţádat příslušný úřad o povolení k zaměstnání na základě ţádosti. Přílohy ţádosti, které jsou v cizích jazycích, se předkládají v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem do českého jazyka.

8

JOKLOVÁ, Kateřina, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. 2009. s. 34–38.


22

Základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání cizince je, ţe se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak. Příslušným pro vydání tohoto povolení je vţdy Úřad práce, v jehoţ obvodu bude zaměstnání cizincem vykonáváno. V povolení k zaměstnání cizince jsou identifikační údaje cizince, místo výkonu práce a druh práce. Obsahuje také údaje zaměstnavatele, kde bude vykonávat zaměstnání a dobu, na kterou se povolení vydává. Povolení je nepřenosné a vydává se na dobu určitou, max. na 2 roky s moţností opakování.9 3.2.2 Získání státního občanství ČR Státní občanství České republiky můţe cizinec získat udělením od Ministerstva vnitra za předpokladu splnění následujících pěti podmínek zákona: -

Nejméně pětiletý trvalý pobyt v ČR, přičemţ cizinec se musí po tuto dobu převáţně zdrţovat na území ČR.

-

Ţadatel musí prokázat, ţe pozbyl své dosavadní občanství nebo ţe ho získáním českého s jistotou pozbude. Nemusí předkládat osoby bez občanství a azylanti.

-

Pětiletá beztrestnost, znalost českého jazyka prokázána pohovorem, plnění povinnosti v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, daní, odvodů a poplatků.

-

Ţádost o státní občanství je nutné poţádat na Ministerstvo vnitra (správní poplatek je 10 000 Kč. K ţádosti musí ţadatelé předkládat veřejné listiny např. ověřené rodné listy. Cizozemské doklady musí být úředně přeloţeny do češtiny tlumočníkem, který je stanoven zák. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících. Cizinec jako ţadatel je příslušným úřadem vyzván k pohovoru pro zjištění znalos-

ti češtiny. Úřad dále vyplní se ţadatelem dotazník, poučí ho o jeho právech, vyţádá další stanoviska a odešle na Ministerstvo vnitra. Pokud je občanství uděleno, tak ţadatel skládá státoobčanského slibu. Při zamítnutí ţádosti o občanství lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dní od jeho doručení podat odvolání k Ministerstvu vnitra.10

9

Postup cizince směřující k realizaci jeho zaměstnání na území ČR [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 10 Doma v České republice: Rady pro život v ČR – Státní občanství [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


23

2003

2004

2005

2006

2007

2008

90 983 215 367

2002

230 709

2001

284 551

2000

185 075

107 984

1999

67 246

62 293 105738

65 219

168 031 173 203

101 179 60 532

161 711

103 652 64 000

167 652

103 647 61 340

1998

164 987 150 881

93 466 57 415

1997

155 448

151 736

193 958

318 462 306 350

65 722

250 797 218 982

68 785

309 027

87 753

ž ivnos tníc i

240 242

evidováni na úřadec h prác e

77 158

361 709

111 247 44 201

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000

63 191

370 345 320 295 270 245 220 195 170 145 120 95 70 45 20

130 767

poč et c iz inc ů

3.3 Zaměstnanost cizinců na trhu práce v ČR

2009

2010

roky

Obr. 2

Vývoj zaměstnanosti cizinců na trhu práce r. 1997–2010

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo práce a sociálních věcí, upraveno

Z výše uvedeného obrázku patrné, tak v prvním sledovaném období (1997–1999) počet ekonomicky aktivních cizinců v ČR prudce poklesl. Roky 2000–2003 se vyznačovaly stabilitou počtů ekonomicky aktivních cizinců – v ČR bylo v těchto letech evidováno 170 tisíc cizinců. V roce 2005 počty cizinců, evidovaných úřady práce (ÚP) narostly oproti roku 2004 o téměř 45 tisíc osob. Na nárůstu těchto osob se podíleli nejvíce cizinci z Ukrajiny a cizinci ze Slovenska. Roky 2006–2008 měly v zaměstnanosti cizinců stále vzrůstající tendenci a k 31. 12. 2008 bylo v ČR zjištěno 361 709 ekonomicky aktivních cizinců. Jak je vidět, tak rok 2008 byl pomyslným vrcholem v počtu zaměstnaných cizinců v ČR. Pokles zaměstnaných cizinců byl zřejmý od roku 2009 a k 31.12.2010 bylo v ČR zjištěno 306 350 ekonomicky aktivních cizinců. Největší skupinu ekonomicky aktivních cizinců představovali občané Slovenska (111 408 osob), druhá příčka patří občanům Ukrajiny (71 878 osob) a pomyslnou třetí příčku obsadili občané Vietnamu (36 296 osob). Je zcela jasné, ţe z hlediska postavení v zaměstnání dlouhodobě převaţují cizinci evidovaní ÚP nad cizinci ţivnostníky. Rok 2011 se v grafu jiţ nezobrazuje, protoţe při zpracování mé bakalářské práce byly údaje pouze do roku 2010. Z podkladu ČSÚ bylo patrné, ţe ÚP k 28.2.2011 evidoval v ČR 210 213 cizinců (100 129 Slováků, 39 331 Ukrajinců a 17 981 Poláků).11

11

Zaměstnanost – Popis aktuálního vývoje [online]. 4.4.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


24

3.3.1 Postavení zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců Zaměstnavatel můţe cizince zaměstnávat pouze na základě platného povolení k zaměstnání a platného víza k pobytu. Dále musí mít písemně uzavřený příslušný druh pracovní smlouvy na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno. Zaměstnavatel můţe zaměstnat cizince v případě, ţe místa, která nelze obsadit jinak a to za předpokladu, ţe předem Úřadu práce (ÚP) oznámí svůj záměr zaměstnávat cizince. V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR. Zaměstnavatel má také oznamovací povinnost při obsazení pracovního místa cizincem, nebo ţe cizinec nenastoupil do práce, nebo z nějakého důvodu ukončil zaměstnání a to do 10 dnů.12 Hlavní důvody, které vedou zaměstnavatele k zaměstnávání zahraničních pracovníků na určitých pracovních pozicích, jsou chybějící pracovníci daného typu v ČR. K nejvíce ţádaným zaměstnancům patří pracovníci v manuálních oborech: řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři, právě kvůli jejich nedostatku na trhu práce. Dále je poměrně vysoká poptávka po zaměstnancích pro obsluhu strojů a zařízení, technických, zdravotnických a pedagogických pracovnících. Nejmenší zájem mají zaměstnavatelé o nekvalifikované pracovníky a niţší administrativní pracovníky. Závěrem se dá říci, ţe hlavní motivací, která vede zaměstnavatele k přijímání zahraničních pracovníků, je nedostatek vhodných domácích pracovníků, větší ochota zahraničních pracovníků pracovat přesčas i za niţší mzdy.13 3.3.2 Důvody vstupu cizinců na český pracovní trh Impulsem k migraci na český pracovní trh můţe být také politická situace anebo socioekonomický vývoj v zemi původu. Nejčastější důvody jsou okolnosti osobního ţivota, pracovní nabídka, ekonomická situace v zemi původu, obtíţné hledání práce v zemi původu, zájem o práci v mezinárodním prostředí či zájem o poznávání nových zemí a kosmopolitní způsob ţivota. Cizinci se do ČR vrací také z důvodu, ţe zde jiţ ţili, studovali, nebo pracovali a to jim přinášelo změnu, nové zkušenosti, nové ţivotní šance. Mezi dalšími motivy pracov12

Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 13 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v České republice a jejich role v procesu sociální integrace: (analýza poptávky po zahraniční pracovní síle). 2007. s. 46–47.


25

ní migrace do ČR se objevila i nespokojenost se zemí původu, s tamní společností a s atmosférou v zemi či v místě bydliště. Někteří do ČR vstupují snadněji na základě vytvořených kontaktů s krajany či Čechy, coţ jim tak usnadňuje počáteční adaptační období a mnohdy také ovlivnilo samotné rozhodnutí migrovat. Převáţná většina pracujících cizinců je se ţivotem a prací v ČR spokojena v souvislosti s pomalejším ţivotním tempem, lepšími pracovními podmínkami (delší dovolená) a sociální politikou (zdravotní pojištění). Někteří cizinci si přivydělávají také výukou cizích jazyků, poskytují překladatelské a tlumočnické sluţby. Za pomocí vydělaných prostředků se snaţí zvýšit svůj sociální a ekonomický status v mateřské zemi.14

12%

S lovens ko

1% 2% 2% 2% 2% 2%

Ukrajina 35%

V ietnam P ols ko B ulhars ko Moldavs ko

7%

R umuns ko R us ko Němec ko 12%

Mongols ko 23%

Obr. 3

O s tatní

Celková zaměstnanost cizinců v ČR k 31.12.2010 – 10 nejčastěji zastoupených zemí

Zdroj: ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR, upraveno

V přiloţeném obrázkového grafu, který je sestavený na základě zjištění Českého statistického úřadu, přiblíţím nejvíce zastoupené národnosti pracujících cizinců v České republice. Následně rozvedu důvody vstupu prvních čtyř nejčastěji zastoupených národností na český pracovní trh. 3.3.2.1 Slováci Z cizinců ţijících v ČR obsazují Slováci první místo. Jejich výhodou je, ţe nemají problém s jazykovou bariérou, ekonomika zemí je podobná stejně jako kultura a nedávná společná historie. Díky zvýhodněnému procesu získávání trvalého pobytu a občan-

14

RÁKOCZYOVÁ, Miroslava; TRBOLA, Robert; (eds.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. 2009. s. 51–54.


26

ství obdrţeli mnozí slovenští občané tento statut ještě před vstupem ČR do Evropské unie. I kdyţ stále mluví slovensky, tak se za „cizince“ přímo nepovaţují a váţné překáţky pro práci v ČR ale Slováci nepociťují. I kdyţ pracující ve stavebnictví, nepřevaţují zde práce sezónního charakteru. V příhraničních okresech pracují Slováci nejčastěji v důlních a hutních provozech, v zemědělství a lesnictví. V okresech, které jsou od hranic se Slovenskem vzdálenější, se jedná především o práci ve stavebnictví a průmyslu. Slováci si v minulém roce vydělali v ČR přes deset miliard korun. Často mají dobré vzdělání a ve firmách zastávají vysoké posty a je také zřejmé, ţe většinou nepracují načerno. Slováci prokazují v ČR kvalitativně dobré mezi etnické vztahy s českou majoritou. To je dáno kulturní, jazykovou a geografickou blízkostí, jakoţ to i společnou česko-slovenskou historií.15 3.3.2.2 Ukrajinci Vliv ukrajinských migrantů do ČR je způsoben nelichotivou ekonomickou situací Ukrajiny, geografickou blízkosti obou států a poměrně malými jazykovými i kulturními bariérami. Čeští zaměstnavatelé dnes vědí, ţe Ukrajinci se uplatňují v odvětvích, jako je stavebnictví, potravinářský průmysl či lesnictví.16 Příchod Ukrajinců není ale vţdy motivován ekonomickými důvody. Někdy se jedná o rodinné důvody, hledání sociální jistoty či zvýšení kvality ţivota. Lze předpokládat, ţe počet ukrajinských občanů v ČR se bude zvyšovat. Ani zavedení víz v roce 2000 tento trend výrazně neomezilo. Ukrajinští migranti povaţují za hlavní přednosti práce v ČR vysoké mzdy a flexibilní pracovní trh a předpokládají, ţe budou v ČR vykonávat práci, o kterou nemají zájem Češi.17 3.3.2.3 Vietnamci Od roku 1990 počet Vietnamců ţijících a pracujících na území ČR neustále roste a v současné době tvoří po Slovácích a Ukrajincích nejpočetnější imigrantskou skupinu. Specifickým rysem je, ţe se koncentrují v pohraničních regionech sousedících s Německem a s Rakouskem. Řada podnikajících Vietnamců je v české společnosti za15

EZZEDINE-LUKŠÍKOVÁ, Petra. Slováci v ČR [online]. 23.12.2005 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 16 ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. 2001. s. 86–90. 17 Ukrajinci - Czech Wiki [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


27

kotvena i skrze své děti navštěvujícími dnes české školy. Vietnamci působí na českém trhu převáţně jako podnikatelé a v Česku utvořili imigrantskou ekonomiku organizovanou okolo drobného prodeje oděvního zboţí a elektroniky. Vietnamci jsou reprezentováni jako relativně uzavřená komunita.18 Oddělenost ţivota Vietnamců a Čechů vedla i k mnoha pověrám a předsudkům. Češi se často obávali, ţe přijíţdějící vietnamští občané nejsou zdravotně prověřováni a jsou zdrojem různých chorob.19 Osobně si myslím, ţe jsou v ČR někdy na tom lépe ze sociálního hlediska Vietnamci neţ samotní občané ČR. Jsou to např. majitelé velkotrţnic, kteří poskytují pronájmy menším prodejcům a zaměstnávají české občany. Na druhé straně je nutné říci, ţe poskytují široký rozsah sluţeb a prodeje, které vyuţívá většina českých rodin, důvodu větší finanční dostupnosti. 3.3.2.4 Poláci Čtvrtou nejpočetnější pracující menšinou v ČR jsou Poláci. Pro rodiny byly zaloţeny, základní a mateřské školy a stát prostřednictvím grantů podporuje i vydávání knih menšinových autorů v polském jazyce.20 Polské dělníky odvádí z domácího pracovního trhu vidina vyšších výdělků v zahraničí a ČR je jednou z destinací, kam Poláci směřují. Polští pracovníci tak pomáhají zacelit díry v oborech na českém pracovním trhu.21

3.4 Pomoc cizincům v ČR 3.4.1 Zelená karta a Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Následující kapitolou přiblíţím projekty, které podporují příchod zahraničních odborníků do ČR spolu s jejich rodinami, a dává jim moţnost získat trvalý pobyt v podstatně kratší době. Dále vytvářejí lepší podmínky pro jejich rychlé a úspěšné začlenění do české společnosti.

18

RÁKOCZYOVÁ, Miroslava; TRBOLA, Robert; (eds.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. 2009. s. 161. 19 ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. 2001. s. 104–105. 20 Informační centrum pro mládež v Chebu: Poláci [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 21 Polsko trpí nedostatkem pracovníků, odcházejí i do Česka. IHNed.cz [online]. 25. 7. 2007, č. 1, [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: .


28

3.4.1.1 Zelená karta Jedná se o nový druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR ve zvláštních případech. Zelená karta opravňuje cizince jak k pobytu na území ČR, tak i k výkonu zaměstnání na pracovním místě po dobu v ní uvedenou. Cílem bylo zejména odstranit nadbytečné administrativní překáţky při vstupu cizinců na český pracovní trh. Zelená karta usnadní přístup na trh práce cizincům, kteří mají kvalifikaci, a po kterých je v ČR poptávka. Zelená karta je určena pro cizince ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Zelená karta je vydávána: -

pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním na 3 roky – typ „A“

-

pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně vyučen na 2 roky – typ „B“

-

pro ostatní pracovníky na 2 roky – typ „C“ U zelené karty typu A a B je moţné její platnost za určitých okolností prodluţovat

vţdy aţ o 3 roky. Zelená karta se vydává na konkrétní volné pracovní místo, které se nedaří obsadit pracovníky z ČR nebo EU. Cizinec je povinen před nástupem do zaměstnání osobně převzít zelenou kartu do 3 dnů ode dne vstupu na území a ohlásit na policii místo pobytu. Pracovní místa pro drţitele zelených karet zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo práce a sociálních věci v centrální evidenci volných pracovních míst.22 3.4.1.2 Projekt „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“ Poptávka je zejména po kvalifikovaných odbornících, kteří své znalosti a zkušenosti uplatňují po celém světě. Tento projekt podporuje příchod zahraničních odborníků spolu s jejich rodinami a dává jim moţnost získat trvalý pobyt v podstatně kratší době neţ ostatním. Vytváří podmínky pro jejich rychlé a úspěšné začlenění do společnosti, aniţ by od nich vyţadoval, aby se zřekli své kultury, zvyků nebo jazyka. Česká společnost není xenofobní společnost a oceňuje kaţdého, kdo si řádně vydělává na své ţivobytí. Projekt však kvalifikovaným odborníkům přináší moţnost poţádat si o udělení trvalého pobytu jiţ po dvou a půl letech nebo dokonce uţ po roce a půl. Do projektu se cizinec můţete přihlásit, pouze pokud splňujete následující základní poţadavky – povolený pobyt v ČR, povolení k zaměstnání, dokončené středoškolské vzdělání, potvrzující do22

JOKLOVÁ, Kateřina, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. 2009. s. 49–51.


29

kument o absolvování alespoň šestiměsíčního libovolného pracovního poměru na plný úvazek. Vstup do projektu je zdarma není omezen horní hranicí věku či povinností mluvit česky.23 3.4.2 Organizace a centra pro pomoc cizincům Jedná se o velkou pomoc pro osoby, které přijedou do neznámé země, bez jakékoliv pomoci odkázáni sami na sebe. Financování těchto organizací a center je zčásti z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF). V současnosti působí na území ČR Centra v deseti krajích (Jihočeském, Jihomoravském, Karlovarském, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém, Plzeňském, Ústeckém a Zlínském) a postupně budou zřízena ve všech krajích ČR. Jejich cílem je zajistit v provázanosti s kraji poradenství pro cizince, kurzy, preventivní činnost, permanentní monitoring situace. Dále přispět k podpoře rozvoje občanské společnosti a vybudovat regionální poradní platformu pro integraci.24 V následující části bakalářské práce se zaměřím na ty, co působí v Jihomoravském kraji, kterému patří třetí místo mezi kraji v ČR v počtu cizinců ze třetích zemí ţijících na jeho území. 3.4.2.1 Diecézní charita Brno – Celzus Centrum Celzus je zřízeno Diecézní charitou Brno v rámci projektu "Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2011". Poskytuje cizincům ze třetích zemí odborné sociální a základní právní poradenství cizincům bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti, sociální skupině, politickému přesvědčení a náboţenskému vyznání. Sociální pracovníci nabízí zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc a informace o právech a povinnostech při pobytu cizinců v ČR. Pomáhají při zajištění ubytování, nabízí poradenství v oblasti pracovně-právní problematiky, sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Nabízí také pomoc při vyplňování různých formulářů a asistenci při jednání na úřadech a institucí. Pracovníci poradny dbají

23

Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 24 Cizinci v ČR: Centra pro integraci občanů třetích zemí [online]. 10.8.2010 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


30

na dodrţování pravidel při ochraně osobních údajů a mlčenlivosti, na zachování rovnosti příleţitostí a solidarity.25 3.4.2.2 Organizace pro pomoc uprchlíkům Občanské sdruţení (OPU) je nevládní nezisková organizace, která jiţ 20 let pomáhá uprchlíkům a cizincům v ČR. Bezplatně poskytuje právní a sociální poradenství uprchlíkům, cizincům a jejich rodinným příslušníkům na území ČR.26 OPU se snaţí upozorňovat příslušné úřady na obtíţe, se kterými se cizinci v ČR potýkají. Realizuje vzdělávací programy, přednášky, projekty na téma komunikace mezi nově příchozími osobami a společnosti hostitelské země. Činnost OPU podporuje MPSV ČR, MV ČR, MZV ČR, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky aj.27 Brněnská kancelář OPU byla otevřena v srpnu 2005, soustřeďuje se zejména na pomoc uznaným azylantům a cizincům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, ţijícím v Jihomoravském kraji. Klientům je nabízena pomoc při ověřování dokladů o vzdělání ze země původu, kurzy na PC, motivační a přípravné kurzy na zaměstnání. Dále pomáhá při vyhledávání konkrétního zaměstnání, zprostředkovává kontakty s pracovními agenturami, umoţňuje rekvalifikace a jazykové kurzy, pomoc s bydlením a další.28 3.4.2.3 Sdružení občanů zabývající se emigranty SOZE je nevládní nezisková organizace, jejímţ posláním je poskytování pomoci uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejících do ČR. Brněnská kancelář vznikla s příchodem první vlny uprchlíků v roce 1990. Zvýšená péče a ochrana je poskytována zranitelným skupinám uprchlíků a cizinců, jakými jsou osamocené ţeny s dětmi, nezletilé děti bez doprovodu, nemocní, handicapovaní či různě postiţení lidé. Pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volno-časových, vzdělávacích programů. Nabízí komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu in25

Diecézní charita Brno - Celsuz [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 26 Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 27 Výroční zpráva za rok 2009 [online]. Brno: Organizace pro pomoc uprchlíkům, c2011 [cit. 2011-0415]. Dostupné z WWW: . 28 Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


31

tegrace do majoritní společnosti. Pomáhá odbourávat projevy nedůvěry, nesnášenlivosti, xenofobie a posilovat ve veřejnosti vědomí lidských práv. Organizuje osvětové a informační přednášky, výstavy, semináře a národně kulturní večery. 29 SOZE se věnuje češtině pro cizince od roku 1992, od roku 2002 je výhradním poskytovatelem úvodních kurzů češtiny v rámci státního integračního programu.30

3.5 Ekonomická a politická situace při migraci v ČR Je zřejmé, ţe oficiálně zaměstnaní cizinci pomáhají české ekonomice, která se bez cizích rukou a mozků neobejde a tím i bohatnou. Cizinci u nás v r. 2010 vydělali miliardu eur čistého zisku (přibliţně 27 miliard korun). ČR patří mezi pět evropských zemí, kde si oficiálně vydělává nejvíce cizinců ze zemí mimo EU. Stále je třeba mít na paměti, ţe jde o oficiální statistiky a při započítání šedých a černých výdělků by pořadí vypadalo jinak. V ČR statistikou hýbe 54 tisíc Ukrajinců a je to tak druhá nejtučnější suma z celkových čistých výdělků, která měla plynout občanům Ukrajiny. Do zahraničí vstoupí většinou bez znalosti jazyka, nevyznají se v úředních věcech a jsou snadným terčem obchodníků s lidmi. Kvalifikovaní imigranti jsou potřební pro trh práce a znamenají vyšší počet plátců daní, který bude potřebný k financování udrţitelné ţivotní úrovně nejenom seniorů. Migranti však nebudou jen přínosem, přinesou s sebou i řadu problémů, kterým budeme muset do budoucna čelit. Roste nezaměstnanost a zaměstnavatelé se prvotně zbavují především cizinců v méně kvalifikovaných pracovních pozicích. Státy se ocitají v situaci, kdy musí řešit jak pomoci těmto pracovníkům, aby zabránili jejich přelití do ilegality, tak následnému nárůstu kriminality. Je tedy moţné očekávat, ţe v několika příštích letech bude příliv nových pracovních migrantů stagnovat nebo dokonce klesat. Ekonomická konjunktura však přinese s oţivením ekonomiky i potřebu nových pracovníků a s tím i novou vlnu pracovní imigrace.31 Politická situace v oblasti migrace cizinců prosazuje mezinárodní závazky, které vyplývají z členství v EU. Důrazně prosazuje řídící roli státu v oblasti migrace. Migrač29

Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 30 Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 31 Cizinci pomáhají české ekonomice a bohatnou. IDNES.cz [online]. 31.12.2007, [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: .


32

ní politika je zaměřena na odstraňování všech forem nelegální migrace, a to opatřeními s mezinárodní spoluprací. Migrační politika státu neklade překáţky legální migraci, kterou podporuje, jelikoţ je pro stát a společnost přínosem. Předpokládá se široké zapojení nevládních a dalších organizací občanské společnosti. ČR se spolupodílí na úsilí světového a evropského společenství na řešení důsledků migrace, jako jsou humanitární krize a na odstraňování jejich příčin.32

3.6 Vliv cizinců na ekonomickou a sociální strukturu v ČR 3.6.1 Dopady migrace na stárnutí populace v ČR Demografická struktura populace zásadním způsobem ovlivňuje sociální vývoj a populace vyspělých zemí stárnou. První varovné signály spojené se stárnutím lze pozorovat ještě před začátkem posledního desetiletí minulého století, kdy v západní Evropě začal dlouhodobý pokles plodnosti. Populace začala stárnout relativně, začalo v ní přibývat starých lidí a ubývat dětí. Současně se také v souvislosti s dobrými ţivotními podmínkami začala sniţovat úmrtnost a prodluţovat střední délka ţivota. V důsledku toho se změnila věková struktura populací – začalo ubývat dětí a naopak přibylo osob v starších a nejstarších věkových skupinách. Tento trend se s malým zpoţděním projevil i v ČR a v celoevropském měřítku pokračuje i v současné době. Do budoucna je moţné předpokládat, ţe charakteristické změny v demografickém chování, spojené se stárnutím obyvatelstva, budou zřejmě trvalého rázu. V této souvislosti se v zemích EU často zmiňuje zahraniční migrace a s tím spojená otázka, zda migrace můţe vyřešit či alespoň zmírnit důsledky stárnutí populace. 3.6.2 Věková struktura migrantů v ČR Z obrázku je patrné, ţe věková struktura migrantů v ČR se významně liší od věkové struktury domácího obyvatelstva. Značná část cizinců k nám přicházela a přichází především za prací, kdy se jedná spíše o méně kvalifikované pracovní síly.

32

Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .


100%

33

4168 37368

639645

90% 2387904

80% 70%

170437 nad 75

60%

2927514

20 - 34

40% 30%

55 - 74 35 - 54

50%

do 19 168264

2387165

20% 10%

52266

2110361

0% cizinci

Obr. 4

obyvatelstvo ČR

Věková struktura srovnávání cizinců versus obyvatelstvo v ČR k 31.12.2009

Zdroj: ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra, upraveno

Z hlediska věkové struktury mezi cizinci jednoznačně dominují dospělé osoby v produktivním věku 20–54 let. Na rozdíl od věkové struktury obyvatelstva ČR, se mezi cizinci podíl osob v post produktivním věku (nad 65 let) výrazně niţší. Nezletilé osoby se na celkovém počtu cizinců podílejí 12 % (35 256 osob), převaţují děti povinné základní školní docházkou (více neţ 18 tisíc osob), děti v předškolním věku (mladší 6 let) dosahují počtu přes 12 tisíc. Z pohledu stáří obyvatel se ČR pohybuje uprostřed mezi zeměmi EU. Problematika stárnutí populace se v současné době dostává do popředí zájmu společnosti, kdy i ČR stárne a stárne nebývale rychle. Není prokazatelné, ţe stárnutí obyvatel ČR můţe zabránit imigrace, ale do budoucna se vývoj můţe zcela změnit a mít pozitivní vliv na početní stav obyvatel. Následkem toho ovšem bude zvyšování podílu cizinců v populaci.33

3.7 Postavení cizinců na pracovních trzích v ostatních zemích EU Migrace obecně ovlivňuje politické, ekonomické, sociální, demografické a kulturní prostředí cílových zemí, ale i zemí zdrojových. Stává se tak nedílnou součástí celosvětového společenského a ekonomického vývoje. Příchod migrantů vţdy ovlivní hospodářství dané země. Míra vlivu závisí především na délce jejich pobytu, na motivech 33

ARLTOVÁ, Markéta; LANGHAMROVÁ, Jitka. Vliv migrace na stárnutí populace České republiky [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, c2011 [cit. 2011-0415]. Dostupné z WWW: .


34

příchodu a na tom, zda se chce v dané zemi trvale usadit, nebo plánuje návrat do země

% 45,0

43,5

svého původu.

42,0 39,0 36,0 33,0 30,0

Obr. 5

0,1

0,1

S lovens ko

F ins ko

Maďars ko

Itálie

R akous ko

Irs ko

Š paněls ko

L otyš s ko

Š výc ars ko

L uc emburs ko

0,0

P ols ko

R umuns ko

1,0

0,3 B ulhars ko

S lovins ko

2,7

3,9

3,5

Niz oz ems ko

3,0

1,9

3,9 ČR

5,8 F ranc ie

4,2

5,8 Dáns ko

6,0

P ortugals ko

6,3

5,9

Nors ko

Š véds ko

8,3 6,5 Ř ec ko

10,3

9,0

8,8

12,0

Němec ko

12,3

15,0

11,3

16,1

18,0

16,0

17,9

21,0

K ypr

24,0

E s tons ko

21,7

27,0

Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech k 1.1.2009

Zdroj: ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR, upraveno

Jak je z grafu patrné, tak ČR se řadí mezi státy, ve kterých míra cizinců nedosahuje vysokých čísel oproti ostatním státům. Pokud srovnáme statistiku jednotlivých zemí, které řeší migrační politiku na svém území, je zřejmé, ţe údaje, týkající se imigrace a emigrace se značně liší. Odlišnosti vznikají například rozdílností metodik či přímým podhodnocením zjištěné emigrace. Severské státy fungují na principu vnitřní migrace, kdy obec nového pobytu informuje o přistěhování konkrétní osoby obec předchozího pobytu. Migrační statistiky států EU nejsou doposud dostatečně harmonizovány.34

34

Migrace cizinců v zahraničí – Eurostat – metodické poznámky ke grafům [online]. 3.4. 2009 [cit. 201104-15]. Dostupné z WWW: .


4

35

VLASTNÍ PRÁCE

4.1 Zaměření prováděného výzkumu Na základě zvoleného tématu pro moji bakalářskou práci jsem se zaměřila v největší míře praktické části na kvalitativní způsob výzkumu, kde jsem zvolila formu rozhovorů jako techniku sociologického výzkumu, protoţe se jedná o přirozený prostředek lidské komunikace. Oslovila jsem organizace, které se zabývají počáteční pomocí cizincům při příchodu do ČR se začleněním se do majoritní společnosti a dále na český pracovní trh. Co se týká samotných respondentů cizinců, tak pro téma „Postavení cizinců na trhu práce v ČR“ bylo sloţité vyhledat ty, kteří by se rozhovorů zúčastnili, ale nakonec se podařilo a setkání bylo velmi zajímavé a poučné. Zaměřila jsem se na respondenty, kteří jsou osobami třetích zemí a jiţ se zařadili do českého pracovního trhu. Mým úmyslem bylo zjistit bariéry a problémy při jejich uplatnění a následné další zkušenosti, se kterými se v ČR setkali. Současně jsem také ve výzkumu oslovila opačnou stranu, kdy se cizinci dostanou na pracovní a to je postavení zaměstnavatele při zaměstnávání zahraničních pracovníků. Kvantitativním výzkumem jsem sestavila dotazník, jenţ obsahuje otázky, které se zabývají kolik, odkud, na jakých pozicích, jaké jsou důvody, problémy a přínosy plynoucí pro zaměstnavatele k zaměstnávání zahraničních pracovníků? Oslovila jsem různé větší i menší společnosti v okolí mého bydliště pro zjištění skutečností. 4.1.1 Kvalitativní způsob výzkumu Hlavní skupinu metod sběru dat v empirickém výzkumu tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek lidem a získávání jejich odpovědí. Sběr dat má vytvořit vztah, kdy se teoretický rámec výzkumníka překrývá s moţnostmi respondenta. Výzkumník se přizpůsobuje respondentovi a výhody utvářeného dotazování jsou následující: lze přezkoušet, zda dotazovaný otázkám porozuměl dotazovaný můţe vyjevit své zcela subjektivní pohledy a názory dotazovaný můţe samostatně navrhovat moţné vztahy a souvislosti je moţné tematizovat konkrétní podmínky situace dotazovaného Vedení kvalitativního rozhovoru je uměním i vědou zároveň. Je nutné zváţit moţnou délku rozhovoru, zvláštní pozornost je nutné věnovat začátku a konci rozhovo-


36

ru. Na začátku dotazování je třeba prolomit případné psychické bariéry a zajistit souhlas se záznamem. Co se týká konce rozhovoru, zde se mohou poloţit dodatečné otázky a tím ještě získat další informace, pro vyhodnocení rozhovoru.35 Cílem kvalitativního výzkumu není změření jednotlivých parametrů stanovených ukazatelů, ale vytváření adekvátního popisu nebo logické konstrukce celku sociálního jevu. Nástroje kvalitativního výzkumu tak mají poskytnout především informace, podle kterých si lze učinit přesnou představu o sloţité podobě sociálních jevů, nikoli dát matematicko-statisticky zpracovatelné mnoţství informací. 4.1.2 Realizace empirického sociologického výzkumu Přípravná etapa je nejdůleţitější a nejnáročnější etapou, která představuje sled základních kroků, jeţ v rozhodující míře ovlivní mnoţství i konečnou kvalitu získaných sociálních informací. Při přípravné etapě je důleţité sestavit formulaci cíle výzkumu a charakteristiku problémové situace. V našem případě se jedná o postavení cizinců na českém pracovním trhu, kde jsem se zaměřila na skupinu cizinců ze třetích zemí. Dá se říci, ţe tyto země mají sloţitější cestu při vstupu na český pracovní trh a také při dlouhodobých nebo trvalých pobytech i do majoritní společnosti. V další části výzkumu je důleţité si vymezit objekt a předmět výzkumu. Definovala jsem skupinu cizinců ze třetích zemí, se kterými byly vedené rozhovory, kteří v ČR pobývají na základě trvalých pobytů. Osloveni byli i zaměstnanci nevládních neziskových organizací, kteří pomáhají cizincům s adaptací do českého systému. Součástí empirického sociologického výzkumu je stanovení zkoumaného vzorku, kdy je nutné vycházet ze zvoleného objektu. K tématu bakalářské práce jsem výběr respondentů zvolila záměrně, abych posoudila jejich působení na českém trhu práce, protoţe v ČR ţijí a pracují. I kdyţ z jejich výpovědí bylo zřejmé, ţe nikdy nenavštívili organizace, které pomáhají cizincům se zainteresovat do systému ČR, povaţovala jsem za důleţité a poučné zařadit do rozhovoru zaměstnankyně organizací Celzus a OPU Brno.36 Realizační etapa je orientována především na přípravu výzkumného terénu a vlastní získávání sociálních informací. Nezbytnou podmínkou získání maximálně ob-

35 36

JAN, Hendl. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2008. s. 164–166. NOVÝ, Ivan, et al. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2006. s. 257–261.


37

jektivizovaných informací je motivace respondentů. V této části výzkumu jsem povaţovala za nezbytné dostatečně vysvětlit cíl našeho rozhovoru, seznámila jsem dotazované s tím, jak budou vyuţity výsledky a hlavně jsem snaţila navodit atmosféru pro upřímný a kvalitní rozhovor. Při etapě zpracování výsledků jsou nejpouţívanějších techniky dotazník a rozhovor, jeţ poskytují údaje a jsou statisticky zpracovatelné. Zvolila jsem obě metody, kdy jsem dotazníkem oslovila zaměstnavatele zaměstnávající zahraniční pracovníky a kvalitativní způsob výzkumu ve formě rozhovoru s cizinci působící na českém pracovním trhu.37 4.1.2.1 Rozhovor jako dotazovací technika sociologického výzkumu Rozhovor jako významnou techniku je moţno definovat jako systém verbálního kontaktu mezi tazatelem a dotazovaným s cílem získat informace prostřednictvím otázek, které klade tazatel. Prostřednictvím rozhovoru zkoumáme mínění, názory, či postoje lidí.38 Metoda výzkumného rozhovoru je obvykle povaţována za nejdůleţitější metodu sociologického výzkumu. Dotazovatel zaručuje osobní utajení sdělených skutečností, nehodnotí je, uţívá jich pouze jako prostředků výzkumu. Je důleţité formulovat otázku ve výzkumném rozhovoru a záleţí i na jejím vhodném umístění (poloţení) a na způsobu přednesu. Jako nejčastější způsoby ověřování spolehlivosti a validity výpovědí v rozhovoru se pouţívá sledování shody mezi výpovědí a skutečným jednáním respondenta.39 Úspěch rozhovoru závisí na tom, jak jsou připraveny a formulovány pokládané otázky. Proto jsou stanoveny obecné zásady formulace otázek: Otázky musí být obsahově i jazykově srozumitelné, aby nedošlo k chybné interpretaci významu faktů a získaných poznatků, je potřeba vyvarovat se nadměrnému a neuváţenému pouţívání cizích a abstraktních slov. Otázky musí být jednoznačné a tento poţadavek úzce souvisí s obsahovou srozumitelností.

37

NOVÝ, Ivan, et al. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2006. s. 263–265. ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 2004. s. 39. 39 PROCHOVNÍK, Štěpán. Metody a techniky sociologického výzkumu. 1991. s. 33. 38


38

Otázky mají být přiměřeně dlouhé, protoţe příliš dlouhé otázky jsou nepřehledné a naopak velmi krátké otázky vyznívají příliš jednoznačně. Otázky nemají být difamující a to znamená, ţe nemají být voleny takové, které dotazovaného vystavují do trapné situace, a volba otázek nemá být náročná na paměť.40 Zvolila jsem individuální rozhovor a snaţila jsem se respondentům pokládat většinou otevřené otázky, kdy měli moţnost volného vyjádření a záleţelo na nich, jakým způsobem budou odpovídat a jaký zvolí způsob formulace svých odpovědí. Pokud vyţadovala situace, tak jsem při rozhovoru kladla doplňující otázky. Zvaţovala jsem, jakým způsobem přenést výpovědi dotazovaných do kvalitní podoby. Abych se co nejblíţe přiblíţila poţadované vypovídací schopnosti vedeného rozhovoru, tak jsem respondenty na začátku upozornila, ţe budou nahráváni. Obávala jsem se i reakcí, ţe rozhovor odmítnou, ale opak byl pravdou, a byla jsem této skutečnosti ráda. Je zřejmé, ţe někteří respondenti jsou připraveni vést rozhovor na dané téma a normálně s volností komunikují. Problém nastává v okamţiku, kdy je diktafon zapnut, dotazovaní si začnou hlídat své odpovědi, které nemusí být upřímné, a proto je důleţité prolomit bariéry ostychu. Abych této skutečnosti předešla, spustila jsem diktafon dříve, neţ jsem vysvětlila smysl a cíl našeho rozhovoru a navodila jsem uvolněný začátek rozhovoru. Upozornila jsem také, ţe obsah výpovědí bude pouţit pouze pro účely mojí bakalářské práce. Respondenti po úvodních slovech a osobním představení zapomněli, na techniku přenosu diktafonem a jejich výpovědi byly uvolněné. Další část rozhovoru byla věnována otázkám cíleným pro účel rozhovoru a bylo znát, ţe z dotazovaných odpadla počáteční nervozita. Musím opravdu říci, ţe jsem pracovala s velmi příjemnými lidmi a tak konečná fáze otázek se vedla jiţ ve velmi příjemném a klidném rozhovoru, kde respondenti uvedli moţné podměty pro zlepšení podmínek cizincům pro vstup na český pracovní trh. Po skončení rozhovoru, jsem jim upřímně poděkovala za jejich pomoc při výzkumu a ještě jsme si chvíli neformálně povídali např. o jejich rodině nebo rodné zemi. Ovšem je nutno říci, ţe nejnáročnější fází bylo samotné převedení rozhovoru z diktafonu do písemné podoby. Délka rozhovorů byla různá, ale samotný doslovný přepis jednoho rozhovoru trval skoro tři hodiny. Mnohem lépe se přepisoval rozhovor s respondenty, kteří jsou zaměstnanci nevládních neziskových organizací CELZUS 40

ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 2004. s. 44–45.


39

a OPU v Brně, protoţe čeština i kdyţ někdy hovorová byla jasná a daná. Naopak pro zachování vypovídací schopností respondentů cizinců bylo nutné i přesto, ţe byla pouţita nespisovná čeština zanechat výpovědi v jeho přirozené mluvě. 4.1.2.2 Dotazník jako dotazovací technika sociologického výzkumu V menší míře jsem se zaměřila na kvantitativní výzkum a vypracovala jsem dotazník a poţádala jsem společnosti v mém okolí, které zaměstnávají zahraniční pracovníky na území České republiky o následné vyplnění. Podstata dotazníkové techniky spočívá v tom, ţe potřebné informace se získávají prostřednictvím písemného dotazu a respondenti vyplňují dotazníky. Jsou zvolené vhodné a formulované otázky, které pokrývají zkoumanou oblast problému. Na jedné straně je tato technika empirického šetření velmi pouţívaná, protoţe není náročná po stránce organizační. Z důvodu toho, ţe technika dotazníku je bez tazatele, tak nejsou k dispozici postřehy tazatele i reakce dotazovaných a tak se nepodaří hlouběji proniknout do zkoumaného problému. Na druhé straně je však nutné říci, ţe je jednou z nejobtíţnějších prací v empirickém zkoumání vůbec. Při stavbě dotazníku je nutné si uvědomit, ţe je třeba si dotazovaného získat a formulace otázek musí být jasná, neproblematická, zajímavá a srozumitelná. Jen tak se dá docílit, ţe dotazník bude správně vyplněn.41 Na základě vyplněných dotazníků jsem analyzovala podstatu zaměstnávání cizinců českými zaměstnavateli.

4.2 Zhodnocení výzkumného šetření – problémy cizinců v ČR Cílem volených rozhovorů s cizinci bylo porozumět jejich sociální integraci v České republice na pracovní trh a do společnosti. Zajímala jsem se o problémy a bariéry, které jsou pro ně s integračním procesem v České republice spojeny, a také o strategie, které volí při jejich překonávání. Hlavní výzkumnou otázkou Jak je cizinci začleňují nebo začlenili na trh práce a v ostatních oblastech života v České společnosti? Odpovědi jsem hledala prostřednictvím šesti dotazovaných cizinců respondentů. Respondenti, jakoţto zaměstnanci nevládních neziskových organizací odpovídali v tom

41

ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 2004. s. 47–48.


40

smyslu, jak pomáhají cizincům se na český trh začlenit. Pro účely mého výzkumu pro praktickou část bakalářské práce jsem oslovila cizince, kteří splňují následující kritéria: -

narodily se mimo území Česko republiky (státní občanství představuje jeden z aspektů sociální integrace v hostitelské společnosti)

-

pobývají v ČR nejméně dva roky (při dlouhodobém pobytu jiţ mají zkušenosti se ţivotem v české společnosti i na trhu práce)

-

jsou ve věku od 20 do 50 let (osoby v produktivním věku na českém pracovním trhu)

-

zaměření na cizince ze zemí bývalého SSSR (Ukrajina) a ostatních třetí zemí (Sýrie a Vietnam)

4.2.1 Charakteristiky respondentů zjišťování V této kapitole představím stručně jednotlivé oslovené respondenty. Pro zachování jejich soukromí bude utajena identita a pouţita pomocná technika abecedního označení. Nejprve se pokusím stručně charakterizovat oslovené respondenty dle pohlaví, případně věku, rodinného stavu, zaměstnání a vzdělání. U cizinců zmíním státní občanství, délku pobytu a okolnosti příjezdu do ČR. Tab. 1

Stručný přehled oslovených respondentů

Označení

Pohlaví

Státní příslušnost

Vzdělání

Současné zaměstnání

A

ţena

ČR

vysokoškolské

vedoucí a sociální pracovnice

B

ţena

ČR

vysokoškolské

vedoucí a sociální pracovnice

C

muţ

Vietnam

vysokoškolské

soukromý podnikatel

D

muţ

Sýrie

vysokoškolské

lékař - specialista

E

ţena

Ukrajina

vysokoškolské

uklízečka

F

muţ

Ukrajina

vyučen

údrţbář

Zdroj: Vlastní práce

A – žena, 28 let Jedná se o pracovnici brněnského centra Celzus, které je zřízeno Diecézní charitou Brno a je občanka ČR. Její práce spočívá s odborným sociálním poradenstvím pro cizince a působí jako metodický vedoucí celého poradenství a informačního centra. Zprostředkovávají terénní výjezdy, které závisí na individuální ţádosti klienta. V organizaci pracuje 1 rok a předtím pracovala 5 let v organizaci podobného zaměření.


41

B – žena, cca 38 let Češka, která pracuje od roku 2005 jako vedoucí a především sociální pracovnice brněnské pobočky OPU. Tuto práci vykonává od vzniku pobočky, kde zabezpečuje sociálněprávní poradenství cizincům s různým typem pobytu. Terénní výjezdy řeší minimálně a spíše řeší situaci cizince v kanceláři. Je Češka a má za manţela cizince. C – muž, 40 let Je Ukrajinec, který přišel do ČR za účelem vysokoškolského studia jiţ před revolucí v roce 1987 a později zde začal podnikat s prodejem textilu na základě ţivnostenského oprávnění. Seznámil se tu i s manţelkou, před 12 lety zaloţili rodinu, děti se zde narodily a chodí do českých škol. V ČR má trvalý pobyt. D – muž, cca 40 let Je to lékař ze Sýrie, který ţije v ČR jiţ 13 let. Studoval SŠ v Sýrii a VŠ v tehdejším Sovětském svazu v Moskvě. Do ČR přišel, protoţe zde má české předky, maminku a sám zde zaloţil rodinu. Pokoušel se několikrát získat české státní občanství, ale nepodařilo se, nyní to neřeší a v ČR ţije na trvalý pobyt. E, F – manželé, žena, 40 let a muž, 42 let Jsou ukrajinské národnosti a do ČR se několikrát vraceli za prací a v rodné zemi měli své děti. Nakonec si děti přivezli a usadili se zde společně před 12 lety. I kdyţ muţ je vyučený krejčí, tak pracuje jako údrţbář. Ţena má vysokoškolské vzdělání a přes problémy s ověřením jejího vzdělání pracuje jako uklizečka, ale nestydí se za to. Jejich pobyt je trvalý, v Česku jsou rádi a uvaţují o získání státního občanství. 4.2.2 Vzniklé bariéry dle respondentů V následujících podkapitolách podrobněji zanalyzuji provedené rozhovory, kde se zaměřím na specifikaci jednotlivých bariér, problémů a omezení, se kterými se respondenti nejvíce setkali nebo setkávají. 4.2.2.1 Uznávání zahraničního vzdělání (nostrifikace) Cizinci se po příjezdu do České republiky potýkají s problémem uznání dokladů o jejich vzdělání (diplomů a vysvědčení). Ze všech problémových bariér při vstupu oslovených respondentů cizinců na pracovní trh jsem zvolila tuto překáţku, která jim bránila nebo brání získat lepší pracovní místo, protoţe na ni narazili tři ze čtyř oslovených. Uznání zahraničních vysvědčení a diplomů je důleţité pro cizince hledající za-


42

městnání. Vysvědčení SŠ, VOŠ a VŠ ze států, s nimiţ je sjednána dvoustranná mezistátní dohoda o uznání závěrečných vysvědčení se nenostrifikují, v tomto případě se vydávají potvrzení o uznání rovnocennosti. Posuzuje se, zda skladba předmětů je porovnatelná s českým studijním programem, pokud ne, tak jsou předepisovány tzv. nostrifikační zkoušky a po úspěšném zvládnutí je vydána nostrifikační doloţka společně s osvědčením a tím se potvrzuje platnost zahraničního diplomu na území ČR. V případě států, se kterými Česká republika takovouto dohodu uzavřenou nemá, je nutné originál diplomu opatřit vyšší formou ověření – apostila tzv. superlegalizace. Ověření provádí nadřízený úřad instituce, kde bylo vzdělání dosaţeno, z toho je patrné, ţe cizinci ze vzdálených zemí, mají velký problém toto ověření získat. V tomto případě doporučuji se obrátit na zastupitelský úřad dané země v ČR, kde pomohou s vyřízením Tento problém se nejvíce dotkl respondenta D (lékař ze Sýrie), který vystudoval střední školu v Sýrii a vysokou školu na univerzitě v tehdejším SSSR, kde i dlouhou dobu ţil. Velký problém řešil při hledání zaměstnání, i kdyţ byl, jak říkal „byl hotový lékař se specializací“. Na Úřadu práce byl dva roky a za tu dobu pochopil, ţe to v České republice není lehké, bez ohledu na to, ţe má vysokoškolské doktorské vzdělání. Z jeho pohledu do něj Česká republika při vzdělání nemusela vůbec investovat a do země přichází specialista, ale to bohuţel není dostačující, i přesto, ţe je v zemi nedostatek lékařů se specializací. A kdyţ se lékař pro uplatnění nabízí, tak ho stát odmítá. Dále srovnává situaci před revolucí, protoţe kdyby v té době přišel lékař vystudovaný v Moskvě, tak se na něj pohlíţelo s větším zájmem. Nesouhlasí s tím, ţe se musí vykonávat nostrifikační zkoušky, protoţe vzdělání v zahraničí je stejně kvalitní jak v ČR a politika by neměla do tohoto zasahovat. Sám promovat v roce 1993 a povaţuje za nesmyslné, ţe musel zkoušku vykonávat po deseti letech znovu. Zná hodně lidí, kteří jsou velmi kvalifikovaní a odešli pro neúspěšné vykonání této zkoušky. Povaţoval za velmi těţké to, ţe zkoušku musel vykonat celkově a ne v jeho specializaci. S velmi přísným uznáváním vzdělání vidí opravdu velkou překáţku při vstupu cizinců na pracovní trh. Z dalších oslovených respondentů E a F (manželé z Ukrajiny) řeší tento problém pouze ţena, která má vysokoškolské vzdělání pedagogického směru vystudované na Ukrajině. Je učitelka ruštiny a přijde ji zvláštní, ţe by musela opět vykonávat zkoušku právě z ruštiny. Kdyby ji dělala z češtiny, tak by se nedivila, ale raději si našla zaměst-


43

nání, kde dosaţené studium nemusí prokazovat. I kdyţ pracuje jako uklízečka, tak jí to nevadí, a moţná do budoucna zkusí poţádat o zkoušku znova (jednou uţ ţádala, ale zrušili její účast pro nedostatek uchazečů, tak uţ se o to nepokoušela). Nejlépe byl na tom respondent A (podnikatel z Vietnamu), který přímo v České republice studoval. Ale bohuţel i on se setkal s problémem sehnat zaměstnání a proto uvaţoval i o návratu do rodné země. Nakonec zkusil podnikat na ţivnostenské oprávnění a daří se mu aţ do dnešní doby. K této problematice se vyjádřil také respondent B (pracovnice OPU), kdy organizace poradí a pomáhají s ověřováním dokladů o vzdělání. Záleţí, o jaký typ dokladu se jedná, a podle druhu dokladu poskytnou informaci, na jaké příslušné úřady se obrátit. Samozřejmě záleţí na dané zemi a také společných dohodách s Českou republikou. Dovoluje si tvrdit, ţe s pomocí mají úspěch a vţdy svým klientům připraví „balíček dokumentů“ a nepamatuje si, ţe by úřady cizinci nevyhověly. Věří, ţe dobré zkušenosti budou mít i do budoucna 4.2.2.2 Jazyková kompetence To je jistě velká překáţka při vstupu do cizí země. Problémy s nedostatečnou jazykovou výbavou mají především nově příchozí cizinci, v našem případě se tato bariéra také naskytla. Však cizinci, kteří jsou schopni se dorozumět, dosahují bezesporu vyšší úrovně integrace do všech struktur majoritní společnosti země do jejich kultury a také jim to výrazně můţe pomoci při získání zaměstnání. Respondent A (pracovnice Celzus) tvrdí, ţe opravdu jazyková bariéra je velký problém, protoţe málokterý cizinec do ČR přichází se znalostí češtiny. Aby mohli cizincům pomoci, tak jsou jazykově vybaveni, ale doporučuje cizincům si zvyšovat kvalitu mluvy v češtině např. návštěvou kurzů. S tímto v podstatě souhlasil také respondent B (pracovnice OPU), protoţe se setkala s pánem z Iránu, který byl vysoce kvalifikovaný, ale jelikoţ mu bylo kolem padesáti let, tak měl problém se naučit. Nejčastěji kurzy navštěvují občané bývalého Sovětského svazu. Takţe je dobré začít opravdu s výukou pokud moţno, co nejdříve. Kurzy v rámci českého jazyka zabezpečuje organizace SOZE a zájem od klientů je velký. K problému jazykové bariéry se vyjádřili nejvíce respondenti E a F (manželé z Ukrajiny), kteří jazyk pociťovali jako větší překáţku, ale jsou rádi, ţe uţ je to za nimi. Ţena češtinu trochu znala od příbuzných, které zde má. Větší problém měl její manţel, který jazyk neznal vůbec. Při příchodu se jen díval na televizi a postupně se snaţil něco rozumět. Ptala jsem se jich, jestli tedy vyuţili něja-


44

kých jazykových kurzů češtiny. Ale oni odpověděli, ţe ne a snaţili se pořád ze začátku jenom mluvit česky, nebo si správnost slov vyhledali na internetu. Nepříjemné podle nich bylo dorozumívání na úřadech a obchodů, proto raději volili samoobsluhy. Dětem četly české pohádky, procvičovali slabiky a všechno hlavně nahlas. Pro získání trvalých pobytů museli skládat zkoušku z češtiny, při které obstáli výborně a bez problémů. V současnosti uţ i jejich děti umí lépe česky neţ ukrajinsky. Je pravda, ţe i z vlastního odposlechu jsem cítila, ţe opravdu jejich čeština uţ zní velmi dobře. Nakonec uvedli, ţe teď naopak mluví hlavně doma ukrajinsky, aby nezapomněli svoji rodnou řeč. Kdyţ přišel respondent C (podnikatel z Vietnamu) do ČR studovat, tak měl výhodu v tom, ţe jiţ na vysoké škole měl jako cizinec povinnou výuku českého jazyka. I kdyţ přiznal, ţe čeština je opravdu těţká, a ţe s ní měl ze začátku opravdu problémy. Nejmenší problémy shledal respondent D (lékař ze Sýrie), kterému čeština zas tak ý problém nedělala, protoţe zde má maminku a v ČR trávil také své dětství. Jen při zkouškách o uplatnění vzdělání jsou problém odborná slova. 4.2.2.3 Obtíže při uplatnění na trhu práce Uplatnění na pracovním trhu je povaţováno za klíčové slovo a hledání zaměstnání je častý problém cizinců, kteří chtějí vstoupit na pracovní trh. Pouze jednomu z oslovených respondentů se podařilo získat zaměstnání ve své kvalifikaci. Jedná se o respondenta D, který byl vystudovaný lékař se specializací, a přesto na Úřadu práce musel být evidovaný dva roky, protoţe nemohl sehnat zaměstnání v jeho oboru, a to vyznačoval za velký problém. I přes šestiletou praxi chodil od nemocnice k nemocnici, ale ho všude odmítali. V získání současného zaměstnání mu dopomohla náhoda, přes známé, a byl přijatý do nemocnice pouze na zkušební dobu. Nakonec se ukázalo, ţe byl přijat kvalitní lékař – specialista. Chyba moţná byla, ţe neoslovil nějakou organizaci, která by mu mohla pomoci při hledání zaměstnání. O ostatních profesích má mínění, ţe se v ČŘ uplatní pouze cizinci, kteří budou vykonávat „nejčernější práci“ a bude za to dostávat nízkou mzdu. Pro zlepšení vstupu cizinců na trh práce by určitě změnil systém v Česku. Pokud je umoţněn cizinci vstup, mělo by mu být také umoţněno získat zaměstnání. Zásadní krok pro něj bylo opustit svoji zemi a nepřichází sem, aby se „flákal“, ale byl prospěšný pro český trh. K této otázce se také vyjádřil respondent B (pracovnice OPU), kdy je navštěvují cizinci s touto bariérou. Naučí se dobře dívat na portál


45

Ministerstva práce a sociálních věcí na nabídku pracovních míst. Pomohou mu sestavit strukturovaný ţivotopis a napsat osobní dopis s ţádostí o zaměstnání apod. Hlavně radí vytrvalost, protoţe nebude mít hned dveře otevřené a dnešní ekonomická situace na pracovní místa není ideální. Respondent C (podnikatel z Vietnamu) si myslí, ţe cizinci to nemají lehké se uplatnit na trhu práce v ČR, a hlavně ti co začínají např. podnikat, tak jako kdysi on. Ale na druhé straně si myslí, ţe podmínky nyní jsou nyní lehčí neţ dříve. 4.2.2.4 Problémy při jednání s úřady K tomuto se vyjádřil respondent A (pracovnice Celzus), kdy se cizinci na ně můţou obrátit a objasní jim jejich práva a povinnosti, umoţní asistenci při jednání na úřadech a uplatnitelnosti pro vstup na trh práce a co se týká jejich terénní činnosti. Podobně reagoval i respondent B (pracovnice OPU), kde tyto sluţby jsou v jejich nabídce také, hlavně co se týká pomoci při ověřování dosaţeného vzdělání cizinců, podávají kontakty na odbor azylové migrační politiky. Z rozhovoru vyplynuto to, pokud se cizinec setká s neochotou na příslušném úřadu, můţe výše uvedené organizace navštívit, a tam se mu budou snaţit se specifickým problémem pomoci. Respondent D (lékař ze Sýrie) není spokojen, protoţe i kdyţ zde má rodinu i rodinné příslušníky, ţije zde dlouho, pracuje a řádně odvádí daně, tak přesto, ţe jiţ 7 let ţádá o občanství a ţádost je mu stále zamítána. S dobrými i špatnými zkušenostmi se setkal i respondent C (podnikatel z Vietnamu) z rozhovoru bylo patrné, ţe nebylo příjemné, ještě před tím, neţ získal trvalý pobyt, tak prodluţovat pobyt. I kdyţ ví, ţe organizace jako je např. OPU nebo SOZE existují, tak moc jich nevyuţíval. Většinou zde byl ostych a pomohli si příslušníci Vietnamu mezi sebou. 4.2.2.5 Odmítavost českého národa a pocity diskriminace Tento problém opět vnímá respondent D (lékař ze Sýrie), který vůbec měl největší problémy se začlenit do pracovního trhu. Jeho pocity jsou velmi smíšené a dovoluje si tvrdit, ţe Češi si myslí, ţe jsou nejlepší ve svých oborech, a nikdo nemůţe být lepší. Ale to je dle jeho úvahy chyba, protoţe i kdyţ je zde medicína na dobré úrovni, tak v osobních vztazích na pracovišti vidí problém. A kdyţ přijde cizinec, tak se na něho dívají odměřeně, ale někdy nejsou tak zkušení, ţe by si to mohli dovolit. Pracoval jinde v zahraničí, ale myslí si, ţe tam se snadněji hledá práce. Někdy se setkal v jeho profesi, ţe pacient odmítal jeho péči, nebo nechtěl, aby mu provedl operaci. S diskriminací


46

v zaměstnání se bohuţel setkal i respondent A (pracovnice Celzuz). Nejčastější důvody podle ní jsou u cizinců úroveň českého jazyka, ale také vzhled, chování a vlastní vyjadřování. Diskriminováni byli i klienty respondenta B (pracovnice OPU), kteří se obraceli na organizaci, co mají dělat, kdyţ jim zaměstnavatel nezaplatil mzdu. Na základě toho jim poradila, jak se bránit a také si musí řádně kontrolovat jakou smlouvu se zaměstnavatelem má sjednanou, aby měla určité náleţitosti apod. I kdyţ respondent C (podnikatel z Vietnamu) vidí jisté odlišnosti a přístup k Vietnamcům, tak v současné době se s tím, ţe by byl nějak diskriminován nesetkal. Ţije s rodinou v menším městě, a zde jsou lidé příjemní, pouze kdyţ studoval v Praze, tak tam se za dob studií setkal např. s hnutím skinhead – to bylo pro něj nepříjemné. S těmito problémy se setkali i respondenti E a F (manţelé z Ukrajiny), kdyţ byli zaměstnáni u firmy, kde měl majitel pracovníky i nelegálně. Oni měli všechny doklady v pořádku a nechtěl jim vyplácet mzdu. Dostali se s ním do rozporu, protoţe zapomněl na to, ţe oni pracují legálně a mohou si jít na něj stěţovat. Nakonec jim mzdu vyplatil a to donutilo si hledat nové zaměstnání, ve které jsou doposud a velmi spokojeni. 4.2.3 Rady a doporučení pro snadnější vstup cizinců na pracovní trh Zaměřila bych se i na strany státu, co by měl udělat z hlediska toho, aby měl cizince lepší situaci pro vstup na pracovní trh. V první řadě dát cizincům více práv, aby nebyli závislí na pomoci organizací a zprostředkovatelů. Cizinci by měli mít stejnou moţnost jako čeští zaměstnanci svobodně měnit práci a zaměstnavatele. Aby nebyli omezováni tím, ţe pokud chtějí odejít od současného zaměstnavatele za lepšími pracovními podmínkami, tak to pro ně můţe znamenat např. ukončení platnosti jejich pracovního víza a povinnost odcestovat zpět do rodné země. Je to také cesta k tomu, aby se omezovalo nelegální zaměstnávání cizinců. Dle odborníků je také důleţité, aby také zaměstnavatelé byli permanentně motivování s moţností získání poplatků za zaměstnávání cizinců. Je důleţité, nastavit pro cizince pravidla tak, aby jejich snaha se začleněním do společnosti a na pracovní trh byla přijímána pozitivně i z druhé strany. Umoţnit Co se týká samotných cizinců tak je jistě několik rad, které by jim měly pomoci k lepší adaptaci na českém pracovním trhu. Je dobré, aby jiţ se před cestou předběţně seznámili s novou zemí, jejími zákony, nabízenou pomocí, kulturou ale hlavně právy a povinnostmi cizince samotného. Pokud jsou cizinci bezradní, tak mají moţnost se


47

obrátit na nevládní neziskové organizace, které jsou zřízeny právě pro to, aby jim pomohli se rychleji začlenit do společnosti. Je jim zde poskytnuta všeobecná informovanost, sociálně-právní pomoc, vzdělávání pro budoucí zaměstnání. Organizace zajišťují také kontakty na případné budoucí zaměstnavatele a připravují klienta na pracovní pohovor. Pokud chce cizinec odstranit jazykovou bariéru, která je častou příčinou hledání zaměstnání jsou nabízeny kurzy české jazyka, které jsou zdarma a výuka se přizpůsobuje dle obtíţnosti a zvládnutelnosti klienta. Jelikoţ cizinec ze začátku příliš nerozumí problematice na českém trhu práce, tak se opět doporučuji obrátit na organizace pro pomoc cizincům, které jim navrhnou ověřené a spolehlivé takovéto personální agentury se kterými mají dobré zkušenosti, nebo přímo kontakt na určitého zaměstnavatele. Samotné organizace vidí velký přínos pro cizince, ţe fungují a jsou jim nápomocni při problémech, které se jim vyskytnou. Pokud se cizinci dlouhodobě nedaří hledat práci ve svém oboru, tak jsou mu nabízeny opět za pomoci nevládních neziskových organizací různé rekvalifikační kurzy. Jsou nastaveny pro aktuální obor vyhledávaný na trhu práce a jejich absolvování, které je většinou zdarma, je tak posune zase o krok vpřed. Pokud cizinec stojí o to, aby našel v nové zemi pracovní uplatnění ve svém oboru a kvalifikaci, jenţ získal v rodné zemi, je důleţité, aby včas měl vyřízenou nostrifikaci svého dosaţeného vzdělání. V případě potřeby si do ČR přivést výpis absolvovaných předmětů, které absolvoval při svém studiu. V roce 2011 vznikl nový projekt „Podpora cizinců při integraci na trh práce“, kde jde především o to pomoci cizincům najít zaměstnání. Uplatnit se na pracovním trhu je převáţně pro lidi, kteří zde jiţ delší dobu ţijí a nedaří se jim zaměstnání hledat. Myslím, ţe toto je ta správná cesta, jak pomáhat cizincům se adaptovat v ČR. Pokud se cizinec přijede do zvolené země, doporučuji, aby se centralizoval do větších měst, ve kterých je více zastoupena zahraniční komunita a větší nabídka pracovních míst. Je také větší pravděpodobnost, ţe v případě potřeby zde rychleji vyhledá případnou pomoc. Můţe také komunikovat s cizinci, kteří jsou zde za stejným účelem, ale jiţ adaptovaní a tak mohou předat své zkušenosti a rady při překonávání různých překáţek cizinci v nové zemi.


48

4.2.4 Vyhodnocení dotazníků V části, kde jsem rozvinula, jakým způsobem budu realizovat empirický sociologický výzkum, jsem zmínila, ţe se v menší míře zaměřím také na kvantitativní způsob výzkumu. Je důleţité vyhodnotit, proč zaměstnavatelé cizince vůbec zaměstnávají. Proto jsem osobně navštívila deset firem v okolí mého bydliště, které zaměstnávají zahraniční pracovníky, a poţádala jsem vhodné zaměstnance, kteří byli ochotni dotazník vyplnit. Pro diskrétnost oslovených firem jsem zástupce firmy informovala, ţe vyplnění dotazníku je anonymní, coţ jsem také uvedla na začátku samotného dotazníku. Na konci dotazníku jsem povaţovala za slušnost poděkovat za spolupráci při vyplnění a také jsem poţádala o uvedení oboru, ve kterém oslovená firma působí na pracovním trhu. Na základě shrnutí vyplněných dotazníků se šest oslovených firem zabývá stavebnictvím. Dvě se řadí do automobilového průmyslu, jedna vyrábí zdravotnické a hygienické potřeby a poslední firma působí v zemědělství. Pro lepší názornost vyhodnocených dotazníků jsem nejdůleţitější otázky zpracovala do výsečových grafů a ostatní otázky jsem zhodnotila slovy. Počet zaměstnaných zahraničních pracovníků 10% 50% do 10 11-25 26-35 36 a více

40%

Obr. 6

Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1


Z uvedeného obrázku č. 6 je patrné, ţe většina oslovených firem zaměstnává menší počet zahraničních pracovníků a to do 10 pracovníků, coţ činí 50 % z 10 oslovených. Další firmy zaměstnávají v poměru 40 % do 25 zahraničních pracovníků a ostatní nezaměstnávající více neţ 35 zahraničních pracovníků.


49

Země původu zahraničních pracovníků 10% 35%

15%

Slovensko Rusko Ukrajina Polsko Maďarsko

20%

Jiné 20%


Obr. 7 Zdroj: Vlastní práce

Co se týká zemí, odkud zahraniční pracovníci pocházejí, tak je z obr. č. 7 vidět rovnoměrné zastoupení. Nejvíce je zahraničních pracovníků ze Slovenska coţ je 35 % a poměrnou 20% část tvoří Rusko a Ukrajina. Z jiných národností bylo uvedeno Srbsko a Bulharsko. Pracovní pozice zahraničních pracovníků 10% 20% manaţerská činnost odborná činnost administrativní činnost manuální činnost 70%

Obr. 8



V pracovních pozicích převaţuje 70% manuální činnost a administrativní činnost zaujímá 20% zkoumaný podíl zaměstnanosti cizinců. Co se týká pohlaví zahraničních pracovníků, tak firmy odpovídaly různě, převáţnou část tvoří muţi a ţeny zaměstnávají 3 z oslovených firem. Věková hranice se pohybuje nejčastěji mezi 31–45 lety.


50

Důvody k zaměstnávání zahraničních pracovníků nedostatek domácích pracovníků

8%

8%

15%

neochota domácích pracovníků pracovat za nabízenou úroveň mzdy větší ochota cizinců pracovat přesčas a v nestandardní pracovní dobu niţší nároky cizinců na pracovní podmínky a niţší mzdu větší ochota vykonávat různé typy prací

23%

moţnost zaměstnat cizince krátkodobě

46%

jiné důvody

Obr. 9



Nejvíce mě zajímali důvody, které vedli zaměstnavatele pro přijmutí cizinců do pracovního poměru. Nejčastější odpovědi byly, ţe ze 46 % to je větší ochota cizinců pracovat přesčas a v nestandardní pracovní dobu, kdy takto odpovědělo 6 z 10 firem. Ve 23 % jsou důvody zaměstnávání zahraničních pracovníků v tom, ţe mají niţší nároky na mzdu. Zpracovala jsem do výše uvedeného obr. č. 9. Problémy při zaměstnávání zahraničích pracovníků firmy většinou neshledávají a 3 odpověděli, ţe jim vadí v tomto směru pouze administrativní záleţitosti. Od koho přichází podmět k zaměstnání zahraničních pracovníků 10% ze strany naší firmy

20%

ze strany zahraniční pracovní síly ze strany jiného subjektu 70%

Obr. 10



V dalším obr. č. 10 jsem se ptala, kdo vznáší podmět k zaměstnání. V 70 % si firmy vyhledávají zahraniční zaměstnance sami, coţ odpovědělo 7 z 10 firem. Nabídku volných míst většinou zveřejňují na ÚP nebo nemají zkušenosti s aktivním náborem. Cizinci se obrací na české zaměstnavatele pro získání zaměstnání ve 20 %.


51

Oslovené firmy většinou odpovídali, ţe zahraniční pracovníci jsou zpravidla spolehlivější a výkonnější oproti domácím. Důležitost znalosti českého jazyka pro zaměstnavatele 10%

20% ano, znalost češtiny je vyţadována

ne, znalost češtiny pro nás není důleţitá

znalost češtiny je vyţadována pouze na vybraných pracovních pozicích 70%


Obr. 11 Zdroj: Vlastní práce

Z obr. č. 11 vidíme, ţe pro české zaměstnavatele není aţ tak důleţitá znalost českého jazyka u zahraničních pracovníků. Opovědělo tak 7 z 10 firem, coţ tvoří 70% odpovědí dotazovaných ve 20 % je znalost češtiny vyţadována. 10% zaměstnavatelů vyţaduje znalost češtiny je nutná na vybraných pracovních pozicích. Zaměstnávání zahraničních pracovníků je vţdy na základě pracovního poměru. Využití zahraničních pracovníků pro práci v nestandardní pracovní dobu 20%

20%

ano, běţně ano, výjimečně ne

60%

Obr. 12



Obr. č. 12 znázorňuje, ţe v 60 % vyuţívají zaměstnavatelé zahraniční pracovníky pro práci v nestandardní pracovní dobu, ale tento případ je spíše výjimečný a odpovědělo tak 6 z 10 firem. Ve 20 % se shodují odpovědi, ţe firmy vyuţívají práci zahraničních pracovníků v nestandardní dobu nebo vůbec je takto nevyuţívají.


52

Zaučení nových zahraničních pracovníků povaţuje většina firem za samozřejmost, jen 2 firmy zpravidla tuto moţnost neřeší. Mezi zaměstnanecké výhody jsou ze strany zaměstnavatelů nejvíce poskytovány příspěvky na stravování a příspěvky na důchodové nebo ţivotní pojištění. Poskytnuté služby pro zahraniční pracovníky zaměstnavatelem 7% 33%

47%

kurzy českého jazyka poskytnutí ubytování pomoc při jednání s úřady závodní zdravotní péče

13%

Obr. 13



Motivace od zaměstnavatelů pro zahraniční pracovníky jsou různé. Z obr. č. 13 je v největší míře 47 % poskytována závodní zdravotní péče, kterou nabízí 7 z 10 firem. Pomyslnou druhou příčku tvoří ubytování, které nabízí 5 z 10 firem a tvoří tak 33% podíl dotazovaných. Je důleţité, ţe firmy nabízí i pomoc při jednání na úřadech. Předpoklad vývoje zaměstnání zahraničních pracovníků 20%

bude stoupat zůstane stejný bude klesat nevím 80%

Obr. 14



Závěrečnou otázkou jsem se zajímala, jak oslovené firmy předpokládají, ţe se bude vyvíjet jejich zájem o zahraniční pracovníky. A jak je z obr. č. 14 jednoznačné, tak 80% část dotazovaných předpokládá stejný zájem o tyto pracovníky a 20 % nedokáţí odhadnout tuto situaci.


5

53

DISKUZE Postavení cizinců na trhu práce v České republice je proces, kdy se cizinci chtějí

zařadit mezi zaměstnance na trhu práce anebo jsou jiţ zainteresováni. Zastávají různé postoje, ale zjišťují i různé bariéry, které jim dělají překáţky při prosazení na pracovním trh. V této bakalářské práci zjišťuji za pomocí kvalitativního výzkumu a z části i výzkumu kvantitativního, jak jsem na tom cizinci při hledání zaměstnání a následném začlenění do pracovního trhu, který poskytuje jejich ekonomickou nezávislost. Vyskytují se nedostatky, které byli pro oslovené cizince problematické a hlavně jsou znevýhodněni cizinci marginalizováni na pracovním trhu z následujících příčin:  problémy s uznáváním dosaţeného vzdělání ze země, kde studoval,  nedostatečná jazyková vybavenost, kdy cizinci nevyuţívají nabízených jazykových kurzů pro zdokonalení se v jazyce,  obtíţe, které jsou spojeny při hledání zaměstnání, kdy cizinci málo vyuţívají pomoci subjektů, které jim tuto situaci mohou usnadnit, např. kvalitní personální agentury,  malá informovanost, jak mají cizinci jednat na českých úřadech,  při hledání zaměstnání se cizinci setkávají s odmítáním české společnosti a také diskriminací ze strany zaměstnavatele.


6

54

ZÁVĚR V bakalářské práci bylo nashromáţděno spoustu poznatků a informací o hodno-

tách a komunikačních schopnostech cizinců ţijících a pracujících na našem území. Do budoucna bude přicházet stále více lidí z nejrůznějších koutů zeměkoule a budou stát o to se zařadit i na pracovní trh v České republice. Bude velmi důleţité, jak se k sobě budeme navzájem chovat a jak si porozumíme. Samotná komunikace musí často překonávat mnoho bariér, protoţe bude vyţadovat čas a trpělivost, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům. Je důleţité se zamyslet nad tím, kdybychom vycestovali do zahraničí - nepřipravení a neznalý, jak bychom chtěli, aby se k nám jako k cizincům obyvatelé daného státu, chovali. Pokud cítí cizinci náš negativní přístup, většina se „oprávněně“ začne distancovat, více se obávat nepřijetí a negativně hodnotit. Z mého pohledu se jedná o špatné zacházení s člověkem, který byl na počátku prostě jen jiný, neznal naše hodnoty, protoţe mu je nikdo nevysvětlil, nebyl seznámen s tím, co po něm chceme. Tak se vzdálenost mezi námi a druhým člověkem zvětšuje a bariéry narůstají. Je dobré pomáhat cizincům se začleněním do pracovního trhu, protoţe můţe přijít člověk vysoce kvalifikovaný nebo manuálně zdatný a díky svým schopnostem a dovednostem bude kvalitně rozvíjet český pracovní trh. I kdyţ v současné době je opravdu nouze o pracovní místa i pro samotné Čechy, je dobré dát příleţitost i přicházejícím cizincům. Je nutné si uvědomit, ţe kdyţ cizinec vstoupil do nového prostředí, tak učinit i ze své strany velmi závazný akt, hluboce zasahující do jeho ţivota. Je tedy opravdu na nás, jak se budeme chovat k přicházejícím cizincům, kteří se chtějí začlenit do majoritní společnosti a také na český pracovní trh. Zpracováním mojí bakalářské práce a hlavně praktické části, kde proběhly rozhovory s cizinci, kteří vstoupili do české společnosti neznalý, odříznutí od rodiny, od své kultury mě velmi obohatilo. Obohatilo o to poučení, ţe by člověk neměl hned zavírat dveře před člověkem, o kterém nic neví.


7

55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

7.1 Knihy BARŠOVÁ, ANDREA; BARŠA PAVEL. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 308 s. ISBN 80-210-3875-6. HENDL, JAN. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. JOKLOVÁ, KATEŘINA,

ET AL.

Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do za-

hraničí. Praha: ASPI, 2009. 309 s. ISBN 978-80-7357-437-6. NOVÝ, IVAN, ET AL. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2006. 287 s. ISBN 80-247-1705-0. PROCHOVNÍK, ŠTĚPÁN. Metody a techniky sociologického výzkumu.. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1991. 98 s. ISBN 80-7078-094-0. RÁKOCZYOVÁ, MIROSLAVA. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v České republice a jejich role v procesu sociální integrace: (analýza poptávky po zahraniční pracovní síle). Vyd. 1. Praha: VÚPSV, 2007. 156, 9 s. ISBN 978-80-87007-92-1. RÁKOCZYOVÁ, MIROSLAVA; TRBOLA, ROBERT; (EDS.). Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. 309 s. ISBN 978-80-7419-023-0. ŠIŠKOVÁ, TATJANA; (ED.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti]. Vyd. 1. Praha: Portál, s.r.o., 2001. ISBN 80-7178-648-9. Ukrajinci České republice, Ukrajinská komunita v České republice, s. 86-90. VYŠKOVSKÁ, MAGDALÉNA. Cizinci a daně: zdaňování příjmů fyzických osob – cizích státních příslušníků v České republice. Praha: ASPI, 2005. 150 s. ISBN 80-7357118-8. ZICH, FRANTIŠEK. Úvod do sociologického výzkumu. Vyd. 1. Praha: Europress, 2004. 115 s. ISBN 80-86754-19-7.


56

7.2 Internetové zdroje Vymezení základních pojmů [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Počet cizinců v ČR – Metodika: KATEGORIE A TYPY POBYTŮ CIZINCŮ V ČR (A)

[online].

5.10.2007

[cit.

Dostupné

2011-04-15].

z

WWW:

. Výběr a zpracování statistických informací o cizincích v působnosti jednotlivých resortů – popis stavu a problémů: Základní zdroje informací o cizincích v ČR: In Koncepce výběru a zpracování statistických údajů (2010) [online]. Praha: Český statistický úřad,

10.2.2011

[cit.

2011-04-15].

Dostupné

z

WWW:

. Počet cizinců v ČR - Popis aktuálního vývoje [online]. 24.3.2011 [cit. 2011-0415]. Dostupné z WWW: . Postup cizince směřující k realizaci jeho zaměstnání na území ČR [online]. c2011 [cit.

Dostupné

2011-04-15].

z

WWW:

. Doma v České republice: Rady pro život v ČR – Státní občanství [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Zaměstnanost – Popis aktuálního vývoje [online]. 4.4.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné

z

WWW:

popis_aktualniho_vyvoje>. Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí [online]. c2011

[cit.

2011-04-15].

Dostupné

z

WWW:

. EZZEDINE–LUKŠÍKOVÁ, Petra. Slováci v ČR [online]. 23.12.2005 [cit. 201104-15].

Dostupné

z

.

WWW:


57

Ukrajinci – Czech Wiki [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Informační centrum pro mládež v Chebu: Poláci [online]. c2011 [cit. 2011-0415].

z

Dostupné

WWW:

karlovarsky.cz/obce/ICM_Cheb/tematika/soc_skup/polaci.htm>. Polsko trpí nedostatkem pracovníků, odcházejí i do Česka. IHNed.cz [online]. 25. 7. 2007, č. 1, [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: . Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků [online]. c2011 [cit. 2011-04-15].

Dostupné

z

WWW:

. Cizinci v ČR: Centra pro integraci občanů třetích zemí [online]. 10.8.2010 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Diecézní charita Brno - Celsuz [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Výroční zpráva za rok 2009 [online]. Brno: Organizace pro pomoc uprchlíkům, c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . Cizinci pomáhají české ekonomice a bohatnou. IDNES.cz [online]. 31.12.2007, [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: .


58

Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. z

Dostupné

WWW:

migrace-cizincu.aspx>. ARLTOVÁ, Markéta; LANGHAMROVÁ, Jitka. Vliv migrace na stárnutí populace České republiky [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky

a

statistiky,

c2011

[cit.

2011-04-15].

Dostupné

z

WWW:

. Migrace cizinců v zahraničí – Eurostat – metodické poznámky ke grafům [online]. 3.4.

2009

[cit.

2011-04-15].

.

Dostupné

z

WWW:


8

59

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1

Cizinci v ČR dle typu pobytu v letech 1989–2009

19

Obr. 2

Vývoj zaměstnanosti cizinců na trhu práce r. 1997–2010

23

Obr. 3

Celková zaměstnanost cizinců v ČR k 31.12.2010 – 10 nejčastěji zastoupených zemí

25

Věková struktura srovnávání cizinců versus obyvatelstvo v ČR k 31.12.2009

33

Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech k 1.1.2009

34

Obr. 6


48

Obr. 7


49

Obr. 8


49

Obr. 9


50

Obr. 10


50

Obr. 11


51

Obr. 12


51

Obr. 13


52

Obr. 14


52

Obr. 4 Obr. 5

9

SEZNAM TABULEK

Tab. 1

Stručný přehled oslovených respondentů

40

10 SEZNAM PŘÍLOH A


63

B


91

Přílohy

Přílohy


A Rozhovory s respondenty Respondent č. 1: L. H., sociální pracovnice pro cizince, poradna Celzus Brno Tak, já bych se Vás chtěla zeptat kolik je Vám let a jak v organizaci Celzus dlouho pracujete? Je mi 28 let v této organizaci pracuji 1 rok, předtím jsem dělala 5 let v jiné organizaci, taktéţ s touto cílovou skupinou, tzn. se skupinou cizinci. Mohla byste mi rozvinout svoji pracovní činnost v organizaci? No, moje pracovní činnost je odborné sociální poradenství pro cizince plus jsem metodický vedoucí celého poradenství a informačního centra, takţe moje pracovní činnost není jen s cizinci ale i s českými občany. Co se týká odborného poradenství, tak to vychází z individuální ţádosti klienta. Organizace je schopna ve velké šíři uspokojit potřeby a poţadavky klienta, vyjma zprostředkování kontaktu na zprostředkovatele a klientský systém, to neděláme, protoţe to je nelegální. Je Vaše činnost rozvinuta i o např. terénní výjezdy, služby mimo kancelář? Ano, děláme terénní sociální práce i ambulantní, anebo ti klienty můţou přijít sem a mají také moţnosti terénních doprovodů a dále se orientujeme na základě ţádosti klienta. Z jakých zemí Vaši klienti pochází? Navštěvují nás klienty z různých zemí, ale nejčastěji z bývalé Ruské federace a jejich nástupnických států. Takže pomáháte více cizincům ze třetích zemí než zemí, které jsou součástí EU? Ano, určitě jsou naši klienti ve větším zastoupení ze zemí mimo Evropskou unii. Z jakých důvodů Vás cizinci nejčastěji vyhledávají? Tak nejčastěji jsou to poradenské aktivity, řešení pobytového reţimu a sociálního zabezpečení bydlení, objasnění práv a povinností cizince v ČR, asistence při jednání na úřadech a uplatnitelnosti při vstupu na trh práce. Co se týká českého jazyka, jak se dorozumíváte s cizinci, kteří většinou ani trochu neumí česky? Tady je poradenství poskytováno v anglickém, německém, francouzském, ruském a srbském jazyce. V případě, ţe přijde např. Vietnamec, nebo příslušník mongolské ná-


rodnosti, tak se to řeší telefonicky přes tlumočníka, nebo ten klient sám někoho dovede, kdyţ ví, ţe má těţkou schopnost se dorozumět. Ano, je to samozřejmě v jeho zájmu. Také si to myslím, a navíc se mnohem rychleji zjistí jeho potřeba, proč nás vyhledal. Pokud češtinu nezvládají a chtějí se naučit alespoň základy mohou přijít na kurzy českého jazyka? My máme zatím v nabídce pouze angličtinu, nicméně jsou zde další, jako jsou SOZE a OPU a jak vím, SOZE v rámci Projektu jihomoravského regionálního centra zprostředkovává spoustu kurzů českého jazyka, které jsou zdarma. Samozřejmě také jazykové školy tyto kurzy pro cizince poskytují, ale jiţ za poplatek. Jste nezisková, nevládní a humanitární organizace, jak získáváte finanční prostředky? Provoz poradny pro cizince je zajištěn formou dotací z finančních prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí, ale také grantových řízení. Dále bych se Vás zeptala, zda spolupracujete s některou podobnou organizací, pomáhající cizincům se začleněním do společnosti v ČR? Ano, spolupracujeme s OPU, SOZE a také s prostory pro volnočasové aktivity, které poskytuje kraj v rámci Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců. Kdybyste se měla vžít do „kůže“ cizince, je Celzus skutečnou pomocí cizincům? Myslím si, ţe jsme určitě přínosem, paradoxně tím, ţe naše sluţby jsou bezplatné, tak jsme důvěryhodní. Více cizinců spíše vyhledá ten „šedý sektor“ a tu „šedou zónu“ z toho důvodu, ţe má pocit, kdyţ za ty sluţby zaplatí tak, ţe budou kvalitněji odvedené, coţ mnohdy skončí samozřejmě opakem – zdrţování dokladů pro pobyt a zneuţívání plných mocí. Doprovázíte cizinci na příslušné úřady, pomáháte jim s vyřizováním různých žádostí? Ano, to je ta terénní sociální práce, jeţ je jednou s činností pro pomoc cizincům. Seznamujete klienty s českými zákony, které opravňují k pobytu v ČR? Ano, jedná se o zakázky pobytového reţimu a jedná se o nejvíce zastoupené zakázky. Jaké považujete nejčastější bariéry cizinců při vstupu do země a následně pokud si chtějí hledat zaměstnání? Tak úplně obecně největší ta bariéra je jazyková, protoţe málokterý cizinec sem přichází se znalostí češtiny a právě česká společnost není tou společností, která by byla schop-


na se nějak se flexibilně přizpůsobit té bilingvnější a multilingvní společnosti. A potom, jakoby z druhé vody je to samozřejmě u některých z těch zemí původu docela obtíţná sociokulturní orientace a plus neznalost právě naší legislativy, vůbec norem práv a povinností. V ČR neexistuje ţádná větší informační kampaň, jako je tomu třeba v zahraničí, která cizince informuje v jazykových mutacích alespoň o základních právech a povinnostech. Ono je spousta informací na webu, ale byla by potřeba rozšířit úplně jinou formou. Máte možnost předat svým klientům kontakty, aby mohli lépe sehnat zaměstnání v ČR (personální agentury)? My konkrétně na personální ani ţádné agentury kontakty nepředáváme, protoţe nemáme s ţádnou agenturou takové zkušenosti, abychom si řekli ANO, tato je dobrá, nezneuţívá ty klienty – neděláme to. My pokud klientům sháníme zaměstnání, tak je to vţdycky kontakt přímo se zaměstnavatelem samotným. Neděláme to, ţe lidi posíláme do personálních agentur. Obrací se na Vás cizinci se zájmem o rekvalifikační kurzy, a jakých pracovních činností se to nejčastěji týká? Rekvalifikace jsou hodně, no, co se týče těch pracovních činností, tam je to hodně daný i cenou toho kurzu a potom toho uplatnění na trhu práce. Kdyţ to řeknu hloupě, tak Vy si uděláte rekvalifikaci v dnešní době jako kadeřnice, nebo masérka, tak moc jako práce neseţenete, protoţe takových rekvalifikací je spousta. Vcelku hodně spíš muţi chtějí z logiky věci rekvalifikaci na svářeče nebo kovoobráběče, protoţe s tímto s celkem dobře hledá práce a je tam pak vysoký potencionál pracovního uplatnění. Takţe ty svářeče děláme asi nejčastěji. A co jim radíte, aby se mohli lépe uplatnit na pracovním trhu? To záleţí na individuální zakázce toho klienta, co ten dotyčný potřebuje, ono se to nedá takto sumarizovat. Samozřejmě prvořadé pro ty lidi, je opravdu znalost toho jazyka, bez toho se jim ta práce hledá hodně špatně a jakoby jo jsou firmy, ţe je zaměstnají i bez znalosti češtiny s nějakou minimální znalostí, ale to se týká výhradně vysokoškolských profesí. Tam kde oni dosáhnou na modrou kartu, tak tam většinou nepotřebujou moc znalost češtiny, ale takových lidí je minimum. Máme fakt spíš ty klienty z řad takových těch jakoby středoškolsky orientovaných profesí, joo, a níţe. Jako třeba IBM, kdyţ jste jako rodilej mluvčí, tak Vás vezmou bez problémů, většinou je tam podmínka vysoko-


školského vzdělání. Jo není to takovej ten stereotyp migranta z Ukrajiny, který semka přijde za výdělkem. Svěřili se Vám klienti, že jsou diskriminováni v zaměstnání? Nejenom v zaměstnání, ta diskriminace je poměrně častá a i mi samotní sociální pracovníci se s tím setkáváme. A co jsou tedy nejčastější důvody té diskriminace? Úroveň českýho jazyka především, vzhled, chování, vyjadřování. A v poslední otázce bych se chtěla zeptat, jak vnímáte současné postavení cizinců na trhu práce v ČR? Já se tady toho nějakým způsobem neodvaţuju hodnotit, protoţe těţko jako by říct a hodnotit něco, co je jiným faktorem. Tady, jenom tady na území města Brna nebo v Jihomoravským kraji se kaţdý den otevírají a zavírají spousta nových poskytovatelů práce a také je na samotném cizinci, jak se začlení. Tak to je vše, já Vám děkuji za rozhovor. Respondent č. 2: H. N., Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU Brno) Takže já bych začala první otázkou, jak dlouho již v organizaci pracujete? Od začátku pobočky, která byla v Brně otevřena v roce 2005. Mohla byste rozvinout svoji pracovní činnost v této organizaci? Tak pracuju na pozici vedoucí této pobočky, ale především jako sociální pracovnice to znamená sociálně-právní poradenství cizincům, nebo vlastně klientům, coţ jsou cizinci na všech moţných typech pobytu. Ano, děkuji. Další otázka je, zda pracujete pro klienty pouze v kanceláři, nebo máte i terénní výjezdy do jiných míst mimo Brno? Máme i terénní výjezdy, ale minimální, určitě to představuje jenom malinké procento. Převáţná ta práce je v kanceláři. Mohla byste v krátkosti popsat další činnosti spolupracovníků organizace, kteří poskytují pomocnou ruku cizincům v ČR? Tak u nás v kanceláři je momentálně pět osob, ale ono se to mění podle samozřejmě podle projektů. Je to podle projektů, co realizujeme, takţe máme některé pracovníky jenom na konkrétní projekt a na určitou dobu. Takţe jsou to převáţně sociální pracovníci a jedna právnička, která zabezpečuje to právní poradenství.


Navštěvují Vás cizinci pouze z Jihomoravského kraje, nebo se na Vás obracejí i z jiných regionů? Ano, no, my jsme pobočka vlastně pro Jihomoravský kraj, takţe měli jsme nebo vznikly jsme v souvislosti s projektem právě z operačního programu ze SROPU, vlastně ze společného regionálního operačního programu, takţe jsme byli určeni pro Jihomoravský kraj, ale vhledem k tomu, ţe teď poskytujeme sociální poradenství pro Jihomoravský kraj. A pokud jsme měli třeba přednáškové aktivity nebo takové jakoby věci zaměřené na veřejnost tak to v tom roly nehrálo, jinak ano pro Jihomoravský kraj. Pokud cizinci nemohou organizaci navštívit osobě, je možné to ze strany organizace řešit i jinak? Jo, jako ţe by mohli sem jen zavolat? To určitě ano, samozřejmě, pokud to jde, tak samozřejmě to řešíme telefonicky to určitě. A jsou nějaké zvláštní případy, že se za tím cizincem opravdu vydáte? Tady, tady asi ty výjezdy hlavně souvisely s integrací azylantů barmánců, za kterými kolegyně dojíţděla. Ano, a to tedy zase byl jiný projekt vedený Prahou, který jaksi zachytil i Zlínský kraj, takţe ta dojíţděla i terénně do Zlína. Ale to bylo opravdu v případě, ţe potřebovala těm lidem pomoct na úřadě, ţe se nemohly domluvit a zorientovat. Takhle, jinak pokud by to bylo nutné, ano, ale muselo by to být fakt nutné. Z jakých zemí Vaši klienti nejčastěji pocházejí? Ze všech, to je hrozně těţko takhle říct. Asi nejvíce ze zemí bývalého sovětského svazu – Rusko, Arménie, Ukrajina, ale máme i Afričany. Takţe těţko opravdu takhle říct, jsou to spíše takové vlny. Jaké jsou nejčastější důvody, proč se na Vás cizinci obrací? No, jednak je to právní poradenství, kdyţ potřebují pomoct s nějakým podáním, s nějakým třeba s kontaktem na odbor azylové migrační politiky. Všechno převáţně souvisí s tím pobytovým rezortem, pokud jde o sociální poradenství, tak tam jsou takové to běţné, jo, sociální dávky, registrace na Úřadu práce, pomoc s hledáním zaměstnání, takové ty obecné okruhy pomoci. Jak řešíte komunikaci s cizinci, kteří neumí česky ani slovíčko a jak je organizace jazykově vybavena nebo využíváte překladatele? Jsme vybaveni, ano jsme vybaveni, hlavně ruštinou, angličtinou, arménštinou.


A co se týká těch překladatelů? Tlumočníky, no víte co, vyuţíváme, pokud je to nutné, ţe třeba opravdu je to nějaký Afričan, který není schopen se nějak domluvit, tak si třeba přivede někoho jo. Ale mi máme minimální prostředky na třeba úhradu toho tlumočení. Sice taky něco máme, ale opravdu málo a zpravidla oni třeba si ho zajistí většinou sami. A navíc, je to v jejich zájmu, aby si dovedli někoho pro dorozumění. Pokud se cizinci chtějí vzdělávat v češtině, jaké jim nabízíte možnosti? Vzdělávání, no, my jsme partneři krajského úřadu jihomoravského kraje, konkrétně v projektu, který zase jede z evropského integračního fondu to je to Centrum integrace cizinců, kde teda poskytujeme, nebo spíše kolegyně poskytuje právní poradenství, které jakoby zabezpečuje v rámci tohoto partnerství a organizuje kurzy. Jsou to kurzy na socio-kulturní minimum nebo zaměřeno na takové to pracovně-právní poradenství a jsou tam kurzy pro práci na počítačích. Takţe toto, ale to jsou skutečně neakreditované kurzy, tedy jde jenom o to, aby ti lidi se skutečně něco naučili, jo, takhle, ale jinak momentálně nemáme nic. Ale potom je něco jiného třeba asistence s rekvalifikačními kurzy, které probíhají ve spolupráci s úřady práce, to ano, ale jiné kurzy ne. Máte stálé kurzy českého jazyka, a jaký je o ně zájem? Kurzy právě v rámci českého jazyka tady toho partnerství s krajem zabezpečuje organizace SOZE a zájem o to je. My jakoby děláme to právní poradenství plus kurzy toho minima nějakého sociálně-kulturního a počítače. Češtinu dělá SOZE. Aha tak, tak to je. No, a my jsme třeba spolupracovali, nebo i spolupracujeme s katedrou multikulturní výchovy z pedagogické fakulty s doktorkou Stepařovou a Ti vycházeli hodně vstříc a studenti učitelství čtvrtých a pátých ročníků například zabezpečovali výuku češtiny zadarmo pro zájemce. Oni to měli asi nějak v rámci praxe nebo podobně, coţ taky fungovalo dobře. Když cizinec kurz češtiny absolvuje, tak jelikož výuka není akreditovaná, tak zřejmě žádné osvědčení nedostane, je to tak? Ano, přesně tak, je to vlastně pro něj pouze sebevzdělávání nebo, ţe se sami chtějí vlastně zdokonalovat v češtině. No, pokud chtějí vykonat zkoušku z češtiny, tak to uţ potom přes jazykovou školu. Jo? Takhle.


Můžete zhodnotit, z kterých zemí nejčastěji cizinci kurzy navštěvují? No, nejlépe by to věděla kolegyně, která tady není, tak ta by Vám to řekla přesně. Ale odpovídá to nejčastěji cizincům ze zemí bývalého sovětského svazu. Jak je OPU, jako nezisková organizace finančně podporována? Tak mi jsme, jednak dostáváme dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí na poskytování sluţeb pro cizince, to znamená na sociální poradenství, jako sociální sluţba. Potom máme finanční prostředky z Evropského uprchlického fondu, z Evropského integračního fondu a hlavně tedy z operačního programu Lidské zdroje-zaměstnanost. Pokud nám běţí více projektů. Teď doufám, ţe jsem na nic nezapomněla…Asi je to vše. Co se týká projektu Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců, jak vnímáte jeho samotný vznik, kterého je OPU členem? Tak my jsme jakoby na úrovni toho kraje, a je vlastně dobré to, ţe ty organizace, které uţ tedy jsou zaběhlé v tom, tak anebo tady v té práci s cizinci, takţe jsou tam přizvaní jako partneři a vlastně ty potřebné sluţby zajišťují jako by ty partnerské organizace, ţe kraj jakoby zaštítil ten prostor. Je tam taková větší učebna s počítačem s moţností posezení a je to na Mezírce v multifunkčním domě, kde je více firem a je tam dobrá dostupnost, protoţe to je jakoby v centru. Spolupracujete s některou podobnou organizací, pomáhající cizincům se začleněním do společnosti v ČR a jak Vaše spolupráce funguje? Tak takhle, jako, ţe bychom vyloţeně spolupracovali na něčem konkrétním, tak vyjma tohoto projektu, vlastně, kde je tam to partnerství, tak jako ta spolupráce není aţ tak intenzivní. Spíš je to tak, ţe se vzájemně informujeme, víme o sobě, co nabízí oni, co mi. Takţe na této úrovni ano, ale ţe třeba v případě nějakých klientů, tak bych řekla, ţe to je výjimečně, ale taky. Jak vnímáte činnost OPU při pomoci cizincům se začlenit do pracovního procesu v ČR? No, já myslím, ţe dost významně, ţe to je tím, ţe Ti lidi v podstatě nebo zájemci o práci se jednak naučí tu práci hledat, naučí se jak při tom postupovat. Pro nás je to samozřejmé, ale pro ně ne, oni to vlastně nevědí, ţe existují takové servery, ţe se má jít někam podívat na nějakou sjetinu na Úřad práce. Kdy potřebuje, kdy nepotřebuje povolení, jaká je pracovní doba, nevědí třeba o zákoníku práce, co můţou, co nemůţou a především, naučí se udělat ţivotopis. Naučí se alespoň trošku na počítači a naučí se psát osobní dopis nebo nějaký motivační dopis. Tady si tak vlastně hrne, čeho je schopen


a čeho není. Jsou třeba, jsou třeba vysokoškoláci právě ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří třeba tam mají vysokou školu, je jim např. pětačtyřicet roků a teďka si myslí, ţe jsou vysokoškoláci a co, ţe všechno zvládnou, ale mají to ztíţené, ţe ta situace je prostě jiná – neumí na počítači, dnes pokud na počítači neumí, tak nemůţe dělat ani pokladní v Interšparu. Třeba neumí tohle napsat, má nedostatek zkušeností, má třeba nějaké nedostatky v jazyce, takţe si tady vlastně udělá jasno, co můţu vůbec hledat, na jakou práci se vlastně zaměřit. Takže on tady vlastně zjistí, jaké má nedostatky a pak Vás osloví s konkrétním problémem a požadavkem o pomoc? Třeba, ano anebo třeba mu pomůţeme, jakou práci hledá a naučí se podívat na portál Ministerstva práce a sociálních věcí, ţe třeba pak uţ si hledá i sám doma, kdyţ můţe a tak. Myslím si, ţe jo, ţe skutečně tato pomoc je pro ně velká Doprovázíte cizinci na příslušné úřady, pomáháte jim s vyřizováním různých žádostí? No, upřímně řečeno to moc ne, nějak pravidelně úplně ne. Kdyby opravdu někdo potřeboval, tak řekla bych, ţe jsou to jednotlivé případy. Ale zároveň na takových úřadech by měli také být pracovníci, co by si s cizinci měli umět poradit. My tam třeba zavoláme, nebo se s nimi domluvíme, ale nějaké cesty přímo tam, to bych řekla, ţe ne. Jakým způsobem seznamujete klienty s českými zákony, právy a povinnostmi k pobytu v ČR? Tak to je spíše uţ právní oblast, to znamená, ţe oni se obracejí…No, kdyţ bychom brali… Můţete mi upřesnit, jakou kategorii cizinců máme v tomto případě na mysli? No, zřejmě, při mém tématu práce by se jednalo o cizince, kteří chtějí vstoupit na pracovní trh v ČR. To znamená, ţe tady bysme mluvily o trvalých pobytech, nebo o dlouhodobých vízech za účelem zaměstnání anebo azylanti. Tak tam jsou určitě informovaní všeobecně, to znamená, ţe v zaměstnání musejí mít nějakou smlouvu a jak by měla vypadat, ţe existuje zákoník práce, určitě se dozví o těch základních právech a povinnostech, na co má nárok, na co nemá, A co naopak zaměstnavatel můţe a nesmí, takţe to se dozví, určitě. Ale konkrétní informace potom dostanou individuálně, kdyţ se obrátí.


Co se týká zdravotního a sociálního pojištění, jak v tomto směru poskytujete informace – přednáškou nebo individuálně klientovi? Tak k tomu jim řekneme v podstatě zase ţe záleţí, jestli mají ţivnostenský list a musí si tedy všechno sami platit a oběhat anebo jestli jsou zaměstnaní, to znamená, ţe toto zajišťuje zaměstnavatel. Nebo v případě, ţe teda jsou na Úřadu práce nebo jsou samoplátci pojistného, toto se určitě dozví také. V případě, ţe se na nás obrátí s tímto dotazem, tak se to určitě dozví. Mohla byste prosím krátce představit projekt „Podpora cizinců při integraci na trh práce, který jste pro rok 2011 připravili? Tam jde především o to pomoct jim najít zaměstnání, uplatnit se na pracovním trhu. Ono je to tak, ţe zpravidla jsou to lidi, kteří uţ tady dlouhodobě ţijou a mají tady nějaké zázemí, nějaké závazky. To není to, ţe prostě někdo přijede z Mongolska a neví nic, jo? To určitě ne, jsou to lidi, kteří tady mají rodiny, takţe jde nám o to pomoct jim najít zaměstnání. Jaké považujete nejčastější bariéry cizinců při hledání zaměstnání? No, tak někdy je to jazyk. Setkali jsme se třeba s případem pána z Iránu, vysoce kvalifikovaným, ale uţ v pokročilejším věku. No, pokročilejším po padesátce, jo? Takţe, ta šance naučit se uţ tu češtinu je problematická. Prostě, kdyţ uţ je člověk starší, tak uţ to neleze do hlavy, takţe uţ je to takové horší. Takţe tam je určitě problém, takţe jazyk aby dobře zvládl. A potom hlavně doloţení vzdělání, to znamená, pokud ten člověk je nějak kvalifikovaný, aby od toho měl potom nějaký doklad . Ne, ţe řekne, ţe je přednosta kliniky z nějaké země, ţe jo.. ale aby doloţil, co vůbec dělal, jak dělal. Pokud moţno předloţil ověřený doklad, který by tady platil, nebo nějakou profesi, nemusí to být vţdycky diplom. Takţe toto, doloţení vzdělání a jazyková znalost, to je samozřejmě, tak nejhorší. A taky přizpůsobit se a přijmout nějaký fakt, jo, ţe třeba ta jeho mzda nebude třeba taková, jakou si představují. Proč si myslíte, že se zaměstnavatelé vyhýbají zaměstnávání cizinců? No, víte co, ona je teď taková situace na trhu práce obecně špatná, takţe kdyţ opravdu se přihlásí na jedno místo třeba třicet lidí, a uţ si opravdu můţete vybírat, tak cizinec, který má tu niţší kvalifikaci, tak prostě je velice znevýhodněn a zaměstnavatel samozřejmě sáhne po domácím zaměstnanci. To je prostě jasný fakt, ale ono se třeba můţe stát, ţe si cizinci myslí, ţe je to proti nim, ale vůbec ne, no tak víte co, já si myslím, ţe jsou


spíš neinformovaní, protoţe pokud ten člověk je skutečně kvalifikovaný, tak dostane tu práci mnohdy líp neţ Čech. A je možná fakt, že zaměstnavatel si myslí, že by měl více administrativy se zahraničním pracovníkem, že? No, tam je právě ta neinformovanost tentokrát ze strany zaměstnavatele. Někdo ukáţe pas azylanta, tak všichni, jeţíš marja, co s tím budeme dělat, kam s tím jít!!! Ale těţko se jim vysvětluje, ţe nemusí nic, ţe má úplně stejné práva a povinnosti, jako Češi. Máte možnost předat svým klientům kontakty, aby mohli lépe sehnat zaměstnání v ČR, a jaký máte názor na personální agentury? Samozřejmě, určitě, pokud jako... jasně. To není jako, ţe bysme proti nim nějak šli, nebo jim konkurovali, to v ţádném případě ne. Protoţe mi kolikrát těm lidem řekneme, ţe ať se přímo na ně obrátí, protoţe kolikrát ta místa nabízejí přímo personální agentury, takţe to je jasné. Určitě, kontakty jim dáváme. S jakými problémy se na Vás cizinci obrací při uznávání své kvalifikace a jak jim s tímto problémem pomáháte? Jo, tak to samozřejmě, ţe jim pomáháme, radíme jim, protoţe u toho ověřování dokladů o vzdělání, tam vţdycky záleţí na tom, jaký je to typ dokladu, to znamená kam se obrátit. Jestli na Krajský úřad nebo na univerzitu, nebo na Ministerstvo školství. Zase také záleţí na té zemi, na vzájemných dohodách a tak a máme s tím celkem úspěch. Vţdycky to s nima dáme nějak dokupy, co je potřeba, a s tímhle jsme docela úspěšní. Takže vy jim nachystáte takový jakoby balíček? Ano je to tak, a opravdu si nepamatuju, ţe by to někomu neověřili. I kdyţ určitě také problém nějaký do budoucna nastane a budou takové případy, ale nepamatuju si na ně. O jaké rekvalifikační kurzy mají cizinci zájem a jakých pracovních činností se to nejčastěji týká? No, vidíte, tak to by Vám spíš kolega řekl, ale myslím si, ţe měl řidiče, potom tam byl, měli jsme tu kuchaře.. co ještě? No, ono jich samozřejmě bylo víc, jo, ale asi jde o takové ty profese, kde se skutečně uplatní. Jo? Takové ty praktické, které se dobře uplatňují při výběru zaměstnání. Jaké další kurzy ještě zprostředkováváte? Vlastně, to jsem si uţ tak přiblíţili, práce na počítači, socio-kulturní a jinak, nejsem si úplně jistá, ale myslím, si, ţe to Centrum také pořádá přednášky, které jsou zaměřené


pokaţdé jinak. Bylo tam myslím něco k pobytu, k novelám zákonům a vţdycky to bylo na jeden den, jo, takhle. Ale, ţe by to byly nějaké dlouhodobější kurzy, to asi ne. Vlastně ještě z toho programu Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, tam byly kurzy češtiny, ale to bylo pro lidi, vţdycky nějak vybrané, to znamená, muselo se zdůvodnit, neţ na ten kurz šel, tak proč zrovna on, co mu to dalo, jak byl motivován, k čemu mu to pomůţe, ţe najde např. zaměstnání. Jo, tak nějaký vývoj, ne, ţe šel zrovna kolem a byly peníze, a šel na kurz. Může se na Vás klient obrátit s žádostí, o jeho přípravu např. na pracovní pohovor, jak to s ním řešíte? Jo, jo, to jim určitě řekneme. Co by měli mít sebou, co by sebou mít neměli. Na co se zhruba zaměstnavatel bude ptát a aby se připravil, aby si nějak nesumarizoval, to co uţ absolvoval a čím prošel svůj ţivot. Jaké má vlastně školy, jaké má vzdělání, samozřejmě takové ty všeobecné věci. A co jim radíte, aby se co nejlépe mohli uplatnit na pracovním trhu? No, hlavně jim radíme, vytrvalost, ţe vlastně to není, tak, ţe někam přijde a hned bude mít dveře otevřené, ţe vlastně i Češi jsou dneska v takové situaci, ţe to není, ţe někam dete a hned Vás vemou. Takţe to není důvod, aby to vzdali. A taky je důleţitý začít nějak, a postupně se třeba vypracovat, ţe. Pokud se cizinec začlení do české společnosti i na trh, vrací se k Vám zpět v rámci sebevzdělávání? To si myslí, ţe ani ne, ale pokud uţ opravdu pracuje a bydlí a já nevím co, tak se moţná vrátí za pár let s ţádostí o české státní občanství. S čím se mohou cizinci setkat při multikulturních aktivitách, které pořádáte? To byl projekt, který jsme jiţ skončili, my jsme ho měli v Brně do roku 2010, dvouletý. To byly tématické přednášky, takové jako by kulturně zaměřené například na odlišné země a my jsme v dobrém slova smyslu vyuţívali těch cizinců, které známe, ţe jsme je do toho zapojili, aby nám oni něco povídali. A máme také partnerské VOŠKY, Sociálně právní evangelickou a Vyšší odbornou z Kotlářské, kdy studenti k nám chodí na praxi, tak jsme tady pořídili nějakou literaturu, docela drahou, takţe Ti studenti toho vyuţívají ve svých pracích. Kdyţ se tady podíváte, tak co kníţka to nad třistapadesát korun, i kdyţ to tak nevypadá. Takţe Ti studenti toho vyuţívají jako celkem.


Svěřili se Vám klienti, že jsou diskriminováni v zaměstnání a jaké to jsou např. důvody? No, čas od času se stane, ţe přijde nějaký pracovník, který třeba nedostal zaplaceno. Měli jsme třeba i případy, ţe neměl řádnou smlouvu, ţe prostě nepracoval legálně. To se skoro nedá říct jako diskriminace, to je prostě podraz od zaměstnavatele. Ale teďka jakoby cizinci, kteří pracují, ţe by byli nějak diskriminováni, jako v té práci, myslím si, ţe ne. A nenapadá mě teď nějaký případ, ţe by jsme něco takového řešili. Jak myslíte, že se na cizince dívají samotní Češi? Zase víte co, záleţí na úrovni vzdělání, i těch Čechů, co ví, co neví a také vystupování, jak se o tu problematiku zajímají. Nebo jestli měl třeba moţnost se s nějakým cizincem setkat. Třeba můj muţ je cizinec a ţádný problém tady nikdy neměl. A poslední otázkou se zeptám, jak vnímáte současné postavení cizinců na trhu práce v ČR? No, to je těţká otázka, ta nejlepší na konec (smích). No, tak samozřejmě zase záleţí na tom jejich vzdělání, kdyţ jsou třeba vyučení, nebo ţádné vzdělání nemají, tak je to fakt jako těţké, to víme, ţe to jsou opravdu ty nejhorší práce, ty těţší a prostě s tím nic nenadělají. Takže byste doporučovala se obrátit např. na ty rekvalifikační kurzy? To určitě ano, pokud ta šance je, tak ale pokud jsou zase vzdělaní a doloţí to jako to vzdělání, tak to není, jako ţe by byli nějak diskriminovaní. Ale na závěr bych Vám řekla jeden příběh, co se nám stalo, kdyţ jsme šly s kolegyní po Brně a tam tak jako stáli takový zmatení dva jako Indíci, černí, malý a teď se tak jako po nás dívali a my si říkali, tak to půjdou určitě za námi. Teďka oni na nás, jestli nevím, kde je tady nějaký internet, tak jsme jim řekli, ať jdou s náma. Tak mi na ně a odkud jste no, a oni z Indie a ţe nutně potřebujou na internet. Dovedli jsme je k nám do kanceláře, no, všichni zírali, koho jsme to přivedly a nakonec z toho vyšlo, ţe oni opravdu jen potřebovali poslat nějaký e-mail a ţe pracují v IBM jako IT experti. Tak jsem se jich ptala, jestli něco nepotřebují, ukazovali jsme jim naše propagační materiály a oni, ţe nic nepotřebují, ţe by v Brně chtěli koupit byt. Takţe Ti tady opravdu nebyli nějak diskriminováni (smích). Já Vám děkuji za velmi milý rozhovor a přeji samé spokojené klienty.


Respondent č. 3: T. T. A., Vietnamec, soukromý podnikatel První otázkou bych se chtěla zeptat, kolik Vám je let a jakou máte profesi na českém trhu? Letos my bude čtyřicetři let a sem soukromý podnikatel s textilem. Velice mě překvapilo, že moc dobře umíte česky, jak dlouho žijete u nás v České republice? Já jsem přijel uţ před revolucí v osmdesátémsedmém roce, protoţe jsem zde začal uţ studovat vysokou školu a příbuzná, která zde také studovala, mě později seznámila s mojí ţenou. Na základě jakého povolení k pobytu jste v ČR? Dříve jsem vyřizoval dlouhodobé pobyty, které se musely často prodluţovat, a teď uţ mám pobyt trvalý, jako vietnamský občan. Jak jste do ČR přišel a jaké byly důvody odchodu z Vaší země? No, já jako osobně sem přijel jako studovat. Jako kdyby byla dohoda mezivládní, jako komunistická vláda a my máme pořád komunistickou vládu a oni měli dohodu a jako by vlastně sem přijel a uţ zůstal. Mohl jste si vybrat zemi ke studiu? Ne, to nemohl. Nejvíce to bylo do bývalého Sovětského svazu, do NDR a tehdy do Československa, vlastně jo a tady do Maďarska a Polska. A protoţe sem si nemohl vybrat, tak pro mě osobně to bylo štěstí, ţe jsem byl vybrán mezi studenty Jistě tu hrála roly jazyková bariéra, jak jste byl na tom s češtinou? Ano, čeština je velmi těţká. Kdyţ jsem studoval, tak jsme měli češtinu jako povinný předmět a měli jsme učitele, jako specialistu na češtinu a ze začátku to bylo moc a moc těţký. Vaše rodina, už umí také pěkně česky, ta je zde jak dlouho? Asi dvanáct let a děti se v Česku narodily. Při vstupu do ČR jste musel řešit administrativní záležitosti pro pobyt, jaké jste měl pocity při jednání na českých úřadech? No, jako by, no myslím, ţe některé zkušenosti jsou dobré a některé aji nepříjemné. Jako ale, kdyţ jsme neměli trvalý pobyt, tak jsme kaţdý rok museli prodluţovat povolení, a to bylo takový jakoby časově nepříjemné, ale prostě se to muselo. Teď s trvalým pobytem je to uţ jako lepší, ten interval je delší


Navštívil jste někdy organizace, které se zabývají pomocí cizincům s příchodem do ČR? Vím, ţe existujou, ale já sám ne, a i ostatní moc nevyuţívali. Dá se říct, ţe jsme si poradili sami. My jsme tady jako krajany znali a ti mi pomohli, ale problém byl, se domluvit, protoţe češtinu taky moc neuměli, takţe jooo, moţná je škoda, ţe se této pomoci nevyuţívá víc. K rozvíjení českého jazyka – navštěvujete např. výuku českého jazyka, nebo řešíte např. intenzitou čtení českých novin a časopisů, sledování TV? Já osobně ne, protoţe i na vysoké škole byla čeština povinná. Jako místo cizího jazyka, jsem jako cizinec měl povinnou češtinu a taky nějaký hodiny navíc. Spíše jsem zkoušel číst denní tisk. Nutilo mě se učit, abych rozuměl. A po studiu se Vám podařilo sehnat pracovní uplatnění? Zkusil sem, ale to bylo těţké a nebyla ţádná moţnost. Uvaţoval jsem také o návrat domů a tenkrát to je uţ v devadesátémtřetím to uţ u nás a také tady byl takový stav, ţe člověk nemohl jako najít uplatnění. Jako mnozí moji spoluţáci také ještě studujou navíc doktoranské, nebo museli najít nějakou jinou práci a v jiném oboru. Takţe Vy, kdyţ jste dostudoval, tak jste hledal zaměstnání a kdyţ se nedařilo, tak jste začas soukromě podnikat? Ano, ano, je to tak. S Čechy pracujete, máte s nimi nějaké problémy na pracovišti? Ne, ne, vycházíme společně dobře a většinou mám zájem o důchodkyně nebo důchodce, kteří si chcou přivydělat a ta práce pro ně není zas tak náročná. Setkáváte se mimopracovně s Čechy? No, mohl sem, ale není čas. Omezuje se to na známé blízké, nebo sousedské vztahy. Co byli kamarádi třeba ze školy, tak to oni jsou pryč, nebo bydlí jinde. Teď třeba i já mám rodinu a plno práce a není čas. Smích… Spatřujete nějakou kulturní odlišnost mezi Čechy a Vámi jako cizinci? Určitě ano. Jak velká je v ČR komunita Vaší země? Ta čísla se různí ale oficiálně myslím pár desítek tisíc, ale znám i třeba v Brně některé, ţe sou bez papírů, jak se říká.


Setkal jste se s projevy diskriminace nebo dokonce rasismu? Myslím, ţe tady ani ne, tady v těch malých městech ne. No, ale potkával jsem jako třeba v Brně a v Praze, ale to bylo uţ dávno. Byly doby, jo, krátce po revoluci, tak to, to, byly špatné zkušenosti, jako hnutí skinhead, ale teď uţ je to v pořádku. Tady jako je, lidé sou přece příjemnější. Jací jsou podle Vás všeobecně Češi? No, myslím, ţe, no, sou příjemní. Já sem byl i v Německu, nic, no myslím, ţe sou i vzhledově i povahově jinačí. No, jako i přístup k cizincům nebo tak. Ale všeobecně dá se říct, ţe Češi jsou příjemní. Tak to jsme rádi, ale najdou se jistě i výjimky. Ano, to určitě, jako v kaţdém národě. Chcete se v ČR časem usadit na trvalo a např. požádat o státní občanství? Zatím asi, no, jenom přemýšlíme, ale hlavně pro děti, ano. Teď máme, získali sme trvalý pobyt, takţe je to prakticky povinnost a právo máme skoro stejné jako češi. Co se týká jako vycestování do ciziny, kdyţ si děcka např. se školou jedou někam, tak musíme vyřizovat jako víza. Jinak v rámci Schengenu můţeme jako taky bez problémů cestovat. Jakým způsobem komunikujete s rodinou v rodné zemi – jezdíte za nimi? Ano, komunikuji hlavně telefonem, protoţe to je, to je domov první a další domov uţ tady v Česku. Já mám ještě rodiče, jo, jsou uţ staří. Aha, a jezdíte za nimi? Noo, teď hlavně spolu mluvíme telefonem, protoţe je málo času a navíc finance, letenky. Jaký zastáváte názor, v možnostech cizince se uplatnit na českém pracovním trhu? To je těţká otázka... myslím, ţe to nemáme lechký, třeba pro jako hlavně Ti, kteří začínají podnikat, i jako. Tohle sem zaţil taky a jako bylo to těţký. Ale ta situace teďka, myslím, ţe je aji pro nás je lechčí neţ dříve. Také jste sám měl problémy, když jste začal podnikat? Určitě, určitě to ano. Tenkrát to bylo jako, no, prostě se začalo od nuly. Chybí Vám v ČR nějaké věci proti rodné zemi? No, ze začátku bylo, jako problém spíše v jídle, nebyl jsem zvyklý na stravu a také české prostírání. Ale teď se dá uţ všechno koupit a česká kuchyně je taky moc dobrá. (smích)


Co považujete za nejčastější bariéry cizinců pro vstup na pracovní trh? Určitě je to problém v mluvení, kdyţ češtinu neznají a taky kdyţ nemají někoho pro pomoc a kdyţ nemůţou práci si obstarat. Co byste v ČR změnil, aby cizinci měli lepší přístup na pracovní trh? Určitě, bych dal víc příleţitostí pracovat. To byla poslední otázka, moc Vám děkuji za rozhovor. Respondent č. 4: A. S., Sířan, lékař Jak dlouho žijete v České republice a jaká je Vaše národnost? Tak v České republice ţiju teď v jednom kuse uţ dvanáct nebo vlastně třináct let a národnost moje Sirská, Arabská-Sirská. Ale musím říct, ţe moje maminka je Češka a já jsem tady dětství taky strávil, kdyţ jsem byl u babičky tady v Brně. Jooo, proto pro mě není Česko jako cizí země. Jak jste do ČR přišel a jaké byly důvody odchodu z Vaší země? No, přišel sem protoţe, zase, vrátím se k první otázce, ţe maminka je Češka, to znamená, já mám tady nějaký zázemí. Ale, vrátil jsem se kvůli… já jsem, vystudoval jsem v Rusku a ţil jsem v Rusku a pracoval jsem v Rusku. Já jsem tam jel studovat v osmdesátýmpátým a ţil sem tam téměř dvatisíce roku. Protoţe uţ poslední dva roky sem ţil i tam i tady, jako jezdil jsem tam, ale z důvodu, ţe sem tady nemohl najít práci, tak musel sem tam furt byt, abych mohl se ţivit. Jo, a to je příčina toho proč sem se vrátil. Přišel sem na prvním místě, bylo z hlediska z důvodu, ţe tady mám zázemí jako rodinu. Jo, a z druhýho kvůli práci, protoţe tam nebyla ta práce tak ohodnocena v tu dobu. Takže Vy jste studoval v Rusku? Ano, já jsem hotovej lékař, kterej sem dojel i se specializací se vším všudy. Na základě jakého druhu povolení v ČR pobýváte a měl jste problém s vyřízením? Já mám trvalý pobyt, protoţe maminka, nemám ten trvalý pobyt spojený s práce, ale spojen s rodinou, jak jsem říkal, ţe maminka je Češka. A měl jste tedy nějaké problémy s vyřízením toho pobytu? Tehdy ne protoţe, já mám v podstatě, já mám to trochu jinak neţ ostatní, protoţe můj bratr je Čech, moje mamka je Češka, moje sestra je Češka, všichni jsou Češi. V podstatě taky neviděl sem důvod proč mně nedali to České občanství, ale nedali mi ho a dali mi jen trvalý pobyt. Tak sem uţ neřešil to dál.


Co pro Vás bylo největší překážkou po příchodu do ČR? No, pro mě nebylo ţádný. Jako to nebyly překáţky, jako ten posun, přesun jako z Ruska do Česka ţádný. Jediný pak překáţky s hledáním práce, toto toto byl problém. Jak jste řešil bydlení a následně pracovní uplatnění v Česku? Bydlení jsem určitě řešit musel, já řešil sem bydlení, ţe sem napřed ţil na podnájem a pak sem, jak začal sem pracovat vzal hypotéku a koupil sem barák. Narážel jste na nějaké komplikace při příjezdu do ČR, jako všeobecně? Ano, všeobecně komplikace, no já sem byl dva roky od devadesátosm do dvatisíce roku na Úřadu práce jako hledající práci. Bohuţel za tu dobu sem pochopil, ţe tady to není tak jednodušší, bez ohledu na to, ţe mám diplomy. Jako já sem pro České republiky, řeknu to tak, hodně výhodný tím, ţe Česká republika neinvestovala ani halíř do mě, ale přichází jim specialista, hotový specialista, který má všechno za sebou a stejnak se musel být na Úřadu práce dva roky a bez ohledu na to ţe měl se iks diplomů a za sebou šest let práce a v té praxi se měl jako všechno, ale i chodil sem po nemocnicích, ale všichni mě odmítali. A přitom, kdyţ sem uţ nastoupil do práce, tak jsem věděl, ţe nedostatek těch lékařů je všude a všude řvou, ţe chcou lékaři a ţe nemají lékaři, ale kdyţ já sem chodil jako lékař, tak nikdo mě nechtěl vzít. Jo? To je první důvod a jako v takové pozici sem byl dva roky a nedostal bych do práce myslím aţ doteď, pokud náhoda, ţe sem měl jednoho kamaráda, který má maminku, která znala ředitele nemocnice, který mě vzal zkoušet tři mesíce. A to je bohuţel jediná moţnost, ale nakonec zjistili, ţe to stálo zato. Využil jste někdy organizace, které se zabývají pomocí cizincům s příchodem do ČR, které působí v Brně? Ne, vůbec, ne. Takže jazyková bariéra u Vás zřejmě nebyla tak složitá? Ne, já umím celkem česky z dětství, já nemám velké problémy Můžu se tedy zeptat, jaké máte konkrétně vzdělání? Já mám vysokoškolské vzdělání. Já mám maturitu v Sýrii, protoţe ţil jsem v Sýrii. Vysokoškolské doktorské vzdělání v Moskvě na univerzitě, pak ještě mám nástavbu specialitu, no specializaci a to v podstatě je všechno. Mohl jste svoji pracovní činnost v ČR vykonávat hned, nebo byla požadována praxe?


No, jak jsme se uţ bavili, to nehrálo roly, prostě já Vám to řeknu tak upřímně. Tady v České republice, jestli to tak řeknu lidově, všichni, co se týká lidí, si myslijou, ţe tady sou nejlepší na světě a nikdo nemůţe být lepší neţ oni a tudíţ všichni, kdo přichází z ciziny sou blbější. Nebo nejsou tak kvalifikovaný, jestli řekneme tak jako diplomaticky nejsou tak kvalifikovaný jak tady, coţ je to velká chyba, protoţe já, kdyţ sem nastoupil sem do práce, tak sem pochopil, ţe tady medicína není, jako je na dobré úrovni, ale ten hodně lidí, kulhá ta medicína v těch osobních vztazích těch lidí ke svoji práci. Jo? Coţ není nikde v cizině bráno, protoţe tam je to lepší, já se byl, i kdyţ bylo v Rusku horší se vším všudy, ale ostatní stáli lékař k pacientovi a nebo lékař k té práci bylo lepší neţ tady. Toto, toto řeknu upřímně, bohuţel je to, a já to vím, a myslím, ţe hodně lidí to zná, kdyţ chodí k doktorovi, jaký má k tomu vztah, jo? A ten doktor toto , kolik sme léčili i komplikace prostě o tom se nikde nemluví. Ale jakmile přijde cizinec, řekne já sem toto, tak se na něj dívají jako, no, přes rameno, jako co to je, ale přitom tady není taková, ţe jo úroveň, ţe by si to doopravdy mohli dovolit. A jaký máte pocit a zkušenosti s jednáním na českých úřadech, např. cizinecká policie, úřady práce, atd.? No, no, dříve to bylo, no jako řeknu tak, docela v pořádku, jo, jako nemůţu, já bych lhal jako nepravdu, kdybych řekl, já sem někde narazil na nějaký problém někde. Není, v soukromí většinou, ne, mám dobrý vztahy se vším všudy. Například znám lidi, který byli blízký mně, který jsou taky cizinci, tedy taky mají opravdu problémy taky s tím, ţe dostat do práce, nebo někam, protoţe zase… Česká republika má ten problém, ţe Česká republika je malej stát a hodně závislí na to, ţe ţijou při sobě a cizinci nechtějí mezi sebe pustit. Jo, coţ teď v té globalizaci, v ten svět, který ţijeme, je prostě chyba, protoţe poznají taky jiný kultury, jiný lidi, a ty lidi jim pomůţou. Jako nikdo nechce sem, aby někdo přijet a ničit to místo jiného nebo něco udělat a to je ten problém jo? To Čechy, kdyţ vidí, no stačilo, tak Vám, řeknu například, kdyţ sem si chtěl pronajat byt. Zavolám, a jakmile já mám trochu přízvuk, akcent a poslouchají, ţe jsem cizinec, bez ohledu, ţe nemám problémy s placením, jo? Tak NE! Tady toto bohuţel, to furt přetrvává. Jo? A to je z mé zkušenosti, prostě já jsem ţil v Sýrii, Arabi znám, ţil jsem v Rusku, obrovský Sovětský svaz, kde tam lidi sou zvyklí, ţe sou z různých krajů a různě, ale jsou všichni Sověti a tady Česko prostě sobě a hotovo, prostě Česko je naše, jo? (smích).


Musel jste rozšiřovat nějak dále Vaše vzdělání při získání zaměstnání? Ne to ne, já sem nepotřeboval. No, a měl jste tedy problémy s uplatněním Vašeho vzdělání v ČR? No, ten problém, který je se týká bohuţel tohoto, co vţdycky říkám, ţe bych bojoval, ale… Týká se to toho, ţe jak Česká republika vešla do Evroská unie, tak počítá, ţe všichni, který sou vystudovaný někde jinde sou pod úroveň a musijou absolvovat zkoušky, jo? Srovnávací zkoušky. A je to takovej paradox, který není dobrej v tým, ţe například za dob komunismu, nebo před dvaceti lety, ten, který byl vystudovaný v Moskvě se počítal, ţe je to super kvality, jo? Ţe je to úplně něco u soudruhů vystudovaný v Moskvě a ten nemusel mít nic. Je to pro srovnání, ale jakmile překulila se, vyměnila se republika za jiný stát jako za Česko a stály sme v Evroske unie, tak uţ ty lidi nemůţeme vzít, pokud nevykonají zkoušky. Coţ je podle mého názoru velká blbost, protoţe je to úplně stejný typ vzdělání a jenom se změnilo název a politika, coţ politika do toho nesmí lézt, jo? A to je první věc, a druhá věc například, teoreticky kdyby Rusko vešla do Evropské unie, ten diplom je stejný, člověk je stejný, vzdělání jeho stejné, jo? O tom to je a toto je velká překáţka pro cizince, kteří mohli přijít jak já pracovat. A to je opravdu velká překáţka, protoţe kdyţ vezmete, já sem vystudoval medicínu, promoval v devadesátýmtřetím a teď v nějakým dvatisíce tři nebo pět musím dělat zkoušky zase, to je hodně těţký. A prostě tady to nechcou pochopit, jo, to je velká překáţka k cizincům. Takže Vás se ty zkoušky vlastně týkaly také, musel jste je dělat? Musel, musel, jo to je a docela sloţitý jako. A znám hodně lidí, kteří neobstáli a odešli, jo protoţe to není někdy reálné. A přitom, kdyby měli příčinu, jako známá je Spojené státy – ti neuznají nikoho, myslím kromě Anglie a Evropy neuznají a kaţdý kdo tam jede, ví, ţe musí udělat zkoušky. Ale zase, udělají mu zkoušky v jeho oboru a ne celkově. A tady chcou prostě všechno, ne moji specializaci. To je, opravdu velká překáţka, zvlášť pro ty, kteří například chcou někde pracovat, přijede pracovat a teď takovou překáţku udělají. To je opravdu docela hodně zásadní překáţka, která by vůbec neměla být takhle. S Čechy pracujete, vyskytl se někdy problém při vzájemné spolupráci? Většinou ne.


Jste v zaměstnání jako cizinec nějak znevýhodněn, cítíte někdy tlak ze strany Čechů? No, jestli to občas bývá nějaký osobní s nějakým jedním člověkem, ale není to celkový. Já nemůţu to vzat celý, to se můţe stát i normálně. Máte nějaké české přátele, se kterými se častěji vídáte? No, jasný, teď uţ já mám tady hodně přátel. Spatřujete nějakou kulturní odlišnost, která je nepříjemná nebo odlišná? Pro mě není vůbec odlišná, protoţe říkám, zase mamka je Češka, já tady Česko znám. Co se týká české kuchyně, co Vám nejvíce chutná a naopak chybí? No, kuchyň taky sem zvyklej, docela dobrá. Smích… z naší kuchyně mi chybí, no, co tady chybělo, se teď uţ tady taky prodává a já to můţu uvařit. No, to uţ potraviny jsou dostupné, ţe člověk to udělá a není problém. A můžu se zeptat, co konkrétně Vám chybí? No, například takový ty zrny, co sme jedli, takový všelijaký, no to je, jak se to řekne česky? Něco jako čočka, fazole, a celkově luštěniny, tady toto nebylo, ale my někdy jedeme do Německa a tam sou Turky, které máme stejnou kuchyň s nima a tam to kupujeme. Jak velká si myslíte, že je velká v ČR komunita Vaší země? Já beru tak, nejsem jako Sýřan, ale jako Arab. Není rozdíl mezi Sýřanem a Jordáncem, nebo Sýřanem a Egypťanem, všichni sou Arabi. Jo, to je úplně stejná kultura, jenom s malými odlišnostmi odkud je. Ale já vím, ţe arabská kultura, jako Arabi jsou tady hodně, jo, velká. Chybí Vám v ČR nějaké věci, na které jste byl zvyklý v rodné zemi? Ne. Kdyţ člověk mění stát, tak musí počítat s tím, ţe o něco přijde, ale zase něco jiného ho obohatí. Jo, tak toto je normální. Setkal jste se s projevy diskriminace nebo dokonce rasismu? No, já uţ sem tady dlouho, no tak upřímně, zase to je individuální, sou některý lidi, co nechtěli, abych já ošetřoval, nebo nechtěl, abych já operoval, jo, nebo nechtěli se mnou mít nic společnýho. Ale to je za tu dobu, Vám řeknu hodně, hodně málo. Chcete se v CR usadit natrvalo a např. požádat o státní občanství? No, jasně, já sem to řešil proto, ţe moje maminka je Češka, ale já bych měl na to nárok, ale zase zákon říká, ţe můţe, ale nemusí. Ale pro mě bylo hodně nepříjemný, kdyţ sem já podával 7 let ţádost na Ministerstva vnitra kvůli občanství, a nedali mně ho a nedali. Jo? A přitom moje sestra má děcka v Sýrii, který se tam narodili. Protoţe ona je občan-


ka Česka, tak oni automaticky dostali všichni pasy, a přitom oni tady ještě nebyly. Jo? A já tady ţiju a pracuju… a já uţ to raději neřeším, protoţe kdyţ to budu řešit, tak z toho potom bolí hlava. Jakým způsobem komunikujete s rodinou v rodné zemi – jezdíte za nimi? Jo, mám v Sýrii rodinu. Já komunikuju telefonicky, ale kdyţ mám moţnost, tak tam jedu. Jaké si myslíte, že mají cizinci podmínky na pro práci v Česku? Jako podmínky těţký sou, hodně těţký. Asi je to spojení s tím, ţe jak Vám říkám, tady sou nejlepší, nejchytřejší, a všichni cizinci sou, no nejsou tak chytří. To znamená, kdyţ srovnám sebe, kdyţ přijde doktor z Ruska, to znamená, ţe tady můţe maximum pracovat, jako laborant někde v nějaké laboratoři v nemocnici, coţ mě nabídli kdysi. Ale to je, řekneme tak uráţka, jo? Protoţe nikdo nenabídne Čechovi, který je doktor v Rusku nebo v Sýrii, aby pracoval laborant. To je, to je.. můţete ho prověřit, to ano, ale zkoušky, jako člověk, který pracuje uţ dvacet let v medicíně, řeknu, tak zkoušky není všechno. Člověk můţe projít zkoušky, ale kdyţ je blbej, tak zůstane blbej. Jo? A kdyţ umí, tak to musí poznat hned v nemocnici, já uţ tady pracuju 10 let, a kdybych měl problém, tak mě uţ dávno uţ vyrazili. Už jsme se o tom také bavili, ale teď řekněme všeobecně, co považujete za nejčastější bariéry cizinců pro vstup na pracovní trh? Tak první bariéra je zase ten přístup k cizinci. Řeknu ta fóbie vůči cizinců, ta je na první místě, protoţe bohuţel.. jako tady se uplatní cizinec, který bude pracovat černou práci, ten se uplatí lehčeji. Jak ti například Ukrajinci, kteří pracují nejčernější práci tady, kterou uţ neberou Češi. Jo? Na stavbě, někde já nevím, ve výkopech, těţko horko aby se uplatnili, někde v manaţerském místě, to v ţádném případě, nebo v nějakým takovým ne, vedoucím místě, ale v takovým lepším místě, těţko. Aji kdyţ mají na to kvalifikaci. Jo, to je velký problém tady v Česku. Ať můţu říct, ţe třeba v Německu a okolních zemí, Rakousko spíš seţene práci rychleji neţ tady v Česku. Prostě tady ten přístup k cizincům, pokud nejsou třeba Američani, ţe tady je to otočeno hodně na západ a kdyţ je Američan, bez ohledu na to, jestli má mozek v hlavě nebo nemá, ale je to Američan a to znamená, ţe je nelepší.


A co myslíte jazyková bariéra? Jazyková bariéra, jasně to je problém, já spíš počítám s lidma, kteří uţ umí trošku mluvit. Jasně, ale to je uţ na straně toho člověka cizince, jestli nezná kulturu, neumí jazyk, tak těţko by našel práci. Co byste v ČR změnil, aby cizinci měli lepší přístup na pracovní trh? Já bych změnil systém tady v Česku, jo? Systém přijímání cizinců. Pokud chceme cizince, chceme, aby nám pracovali, tak musíme jim pomoct s tím a nedělat jim překáţky. Za první překáţky s bydlením, pokud byty chybí, tak domluvit se myslím, s Ministerstvem vnitra nebo s Ministerstvem práce a sociálních věcí, ţe například chybí nám 30 tisíc pracovních míst, já nevím, nějakýho takovýho, tak budeme potřebovat cizince. Tak nabídne někam Ukrajinu, Rusko, Arábii, anebo další země. Pote, tady máte pracovní místa a my Vám neděláme problémy s tím, ţe nabídneme ubytování pro začátek. Protoţe ten, který změní svůj stát, svoju kulturu, svoje město, svůj domov a jede do ciziny, nejede jenom tak, jo? To není jednoduchý, lidi musí pochopit, ţe to není jednoduchý, ţe ve své zemi nechává všechno a jede hledat práci někam jinam. To znamená, ţe ten člověk stoprocentně tady bude pracovat, stoprocentně bude něco jako uţitečnýho, bude z něho dobrý výsledek, ale nikdy nepřijde sem jenom proto, ţe chce se jen přijet, takových lidí je hodně málo. Většinou ty lidi, co nechávaj svoji domov, rodiny, tam kde byl zvyklej, kulturu, jídlo svoje, všechno no, a jede do ciziny pracovat, tak jede pracovat opravdu, jo? Nejde flákat, toto musejí opravdu a nesmějou dělat … pokud je chcou, tak musí hned od začátku, máme místa, nemáme místa, nebo kdyţ máme ta místa, tak aby mu to místo opravdu zajistili. A poslední otázka, jací jsou podle Vás všeobecně Češi a co Vám na nich vadí? No, to je to sobectví, hlavně jo? To sobectví je to, ţe jsme my, my, my a všichni ostatní jsou to,… to mi hodně vadí, protoţe tady s tím se setkávám vţdycky, ale kdyţ člověk jako zná jazyk, lidi mě znají, tak já se uţ můţu bránit. Ale bohuţel tady vůči cizincům, je silný, takový to chování a přitom musí pochopit, ţe nejsou jediní na světě. Tak to je všechno, já Vám děkuji za rozhovor, bylo to moc příjemný.


Respondenti č. 5 a 6: manželé z Ukrajiny, muž O. V. (42 let) a žena S. V. (40 let) Jak dlouho žijete v České republice a jaká je Vaše národnost? Muž: Jsme tady dvanáct let a jsme Ukrajinci. Jak jste do ČR přišly a jaké byly důvody odchodu z Vaší země? Muž: My sme přijeli na rok, kvůli práci, ţe si trochu vyděláme a pak odjedeme dom na Ukrajinu, kde sme měli dvě děti. Žena: Jenţe jsme trochu vydělali a doma sme to všechno hned utrátili. Muž: I kdyţ doma mám autoservis, tak bohuţel ta práce není a zakázky jsou malé, je to malé město a to děláš tak devadesát procent zadarmo. Známí nemají peníze, pomůţeš, policajti, hasiči, doktory, a je to pryč. Děláš a za chvilu peníze nemáš. Žena: Takţe jsme byli rok tady, pak se vrátili, a zase přijeli a děti zůstávali na Ukrajině. Po čtyřech letech jsme se rozhodli, ţe si sebou vezmeme děti a zkusíme tady být. Teď je staršímu uţ dvacet a mladšímu patnáct let. Teď bych se Vás chtěla zeptat, jaké máte vzdělání? Muž: Já jsem vyučený krejčí, ale nebojím se ţádné práce. Žena: Já mám vysokoškolské vzdělání, jako učitelka ruštiny a školy jsme udělali na Ukrajině. Proč jste si vybral právě Českou republiku? Muž: Protoţe ţena má tady hodně příbuzných, strýca, bratrance po dědečkovi. Kdyţ oni ve čtyřicetilém roce zavřely hranice, tak oni patřily Karpaty ČSSR a oni uzavřeli hranice a dědečka jakoby pak nepustili zpět a tady mu zůstala jako manţelka a děcko. A tam se on zase oţenil a měl zase manţelku a další děcko. Takţe proto manţelka zde má příbuzné. Žena: Pak jsme je v Česku tak nějak našli přes ty úřady, no nevím, sedmdesátejdruhej rok nebo tak nějak, pak sme se za rok navštěvovali a nějak tak jsme tady skončili. Na základě jakého druhu povolení v ČR pobýváte a měli jste problém s vyřízením? Muž: Máme v Česku trvalý pobyt a máme jako ţivnostenský list, jako podnikatelé. My vlastně děláme u zaměstnavatele, ale na ţivnosťák. Je dobré, ţe si platíme sami zdravotní a sociální pojištění, na nikoho nejste závislí. |A kdy třeba nebyla práce, tak jsme nezávislí, a můţeme si najít něco jiného.


Co pro Vás bylo největší překážkou po příchodu do ČR? Žena: No jasně ţe byly, ještě ţe jsou uţ za náma. Všechno. Kaţdý krok byla překáţka. Hlavně ta řeč, manţel vlastně vůbec nemluvil, dva měsíce jenom seděl u televize, pak začal něco rozumět a pak jenom mával hlavou a pak začal mluvit. Ale musím říct, že už umíte česky moc pěkně. Jé, děkujeme, snaţíme se. Jak jste řešili bydlení a následně další pracovní uplatnění v Česku? Muž: Kdyţ jsme přijeli od Čech, tak jsme měli vţdycky štěstí, ţe jsme potkali hodní lidi. Velká pomoc byla od našeho současného zaměstnavatele, který nám moc pomohl a tím pro nás padly i všechny překáţky. Pomohl nám vyřešit vízum, nabídl bydlení, všechno, všechno, a nakonec jsme si sem přivezli i děti. Žena: To byl vlastně jeho nápad, přemluvil nás, abychom si převezli děti a odstěhovali se sem na stálo. Využili jste někdy organizace, které se zabývají pomocí cizincům s příchodem do ČR, které působí v Brně? Muž: Ne, nikdy jsme nepotřebovali, všechno jsme si zařídili sami. Už jsme o tom trošku mluvily, že tu pro Vás byla jazyková bariéra, jak jste se učili? Žena: Sami, sami, protoţe mi sme dříve neměli, ale teď máme ruský a ukrajinský satelit, ale předtím, neţ se děcka naučili česky, tak jsme mluvili, snaţili se mluvit doma jenom česky. Já trochu rozuměla od příbuzných, ale manţel a děti neuměli vůbec. Četla jsem děckám české pohádky, coţ je takový lehký a procvičovali jsme slabiky a všechno nahlas. Muž: Mládší syn uţ nepíše dobře ukrajinsky, uţ se mu rychlej píše česky. Ale snažíte se, aby mluvili i ukrajinsky, ne? Muž: No, mi mezi sebou mluvíme ukrajinsky, abychom všichni nezapomněli (smích). K rozvíjení českého jazyka – jak jste se zdokonalovali, navštěvovali jste např. výuku českého jazyka? Žena: Ne, nikam sme nechodili, ale dělali jsme zkoušku z českého jazyka. No, je podmínkou, abychom získali trvalý pobyt, ţe sme museli dělat zkoušku z českého jazyka, kterou jsme absolvovali na výbornou oba dva a bez problémů. Dělala jsem si tu i řidičák, starší syn taky. Jsou to jedničkám, ten starší syn dělal maturitu s vyznamenáním. Kdyţ je porovnám, tak ten starší nemá problém s háčkama a čárkama, ale ten mladší coţ je jako zajímavý, ţe kdyţ jsme je sem přivedli, tak šel do druhé třídy a háčky a čár-


ky neslyší doteď. Takţe kaţdý je jiný. Menšímu ta čeština dělá trošku problémy, ale myslím, ţe jinak to v pořádku. Co Vám třeba dělalo nebo dělá největší problémy v češtině? Žena: no, to bylo, kdyţ sme šli třeba do obchodu a řekneš jednou, prodavačka dělá, ţe ti neslyší nebo nerozumí aji kdyţ rozumí. No to bylo nepříjemné, tak jsme se snaţili a vyhýbali jsme se takovým malým obchodům a chodili sme spíš do samoobsluh. A kdyţ jsem něco potřebovala, tak jsem si to našla v knihovně a později na internetu. Napsala jsem si, co jsem potřebovala a pak jsem si to obstarávala. Mohli jste svoji pracovní činnost v ČR vykonávat hned, nebo byla požadována praxe? Žena: Prvně jsme sem dojeli na turistický vízum, zařídili jsme si ţivnostenský list a museli jsme čekat na povolení k pobytu a v tu dobu jsme na to čekali na Ukrajině. Pak já jsem s děckama dostala povolení a manţel dostal zákaz. Já jsem s děckama dojela, on se vrátil a později dostal povolení pro pobyt taky, tak za náma do Čech přijel později. Jaký máte pocit a zkušenosti s jednáním na českých úřadech, úřady práce, atd.? Muž: No to je Bomba! Oproti u nás, bomba. Žena: Výborný, já jsem nezaţila ţádný problémy. Já nevím, jestli jsem fakt kápla na dobrý lidi, já sem se fakt nedostala do nějakýsího problému, nikdo po nás nechtěl ţádný peníze, nic, všichni byli příjemní, ochotní, všechno nám raz-dva vyřídili, jo? Bez problémů. Jak jste si hledali zaměstnání? Žena: No, chodili jsme od podniku k podniku a na současného zaměstnavatele nás doporučili. Tak jsme se šli zeptat a vyšlo to a jsme rádi. Manţel je jako technický pracovník – údrţbář a já s ním pracuji ve stejné firmě a uklízím. Měli jste problémy s uplatněním Vašeho vzdělání v ČR? Pokud ano, co jste pro to museli nebo musíte udělat? Žena: No, já jsem učitelka ruštiny, ale jak jsem řekla, tak uklízím, protoţe, třeba bych si našla prácu, ale zatím nebyla ta moţnost, děcka do školy, nějaký doučování, no, a zatím na to nebyl čas, abych si potvrdila tady svůj diplom, tak musím udělat zkoušku opět z ruštiny. Na to sem si podala přihlášku do Brna, jenţe mi to jeden rok zrušili, ţe nenabrali počet lidí. Musela bych do Prahy a od té doby říkám, další rok, další rok a zatím jsem se k tomu nedostala.


Muž: Navíc, to je zajímavá věc, ţe ţena musí dělat zkoušku z ruštiny, kdyby měla dělat z češtiny, tak mě to tak nepřekvapí, no, tak to je uţ jedno… S Čechy pracujete, vyskytl se někdy problém při vzájemné spolupráci? Muž: Já bych řekl, ţe ne. Jako všude jinde, někdy pracovní, je to jako všude, ale dobrý. Jste v zaměstnání jako cizinci nějak znevýhodněni, cítíte někdy tlak ze strany Čechů? Muž: No, asi spíš obráceně. (smích). Ne, nemáme problém. Máte nějaké české přátele, se kterými se častěji vídáte? Žena: Jo, máme přátele, ale spíš nemáme čas (smích). Spatřujete nějakou kulturní odlišnost, která je nepříjemná nebo odlišná? Muž: To asi ne. Žena: No, to my ještě všechno neznáme, ale rádi se učíme, protoţe se snaţím, nebo máme strach, abychom trošku zapadli do Vaší kultury. Tak jako slavíme Vaše svátky, naše svátky, pečeme cukroví. Muž: Já jsem katolík a ţena pravoslavná a děcka taky pravoslavný, a kdybychom měli ještě Ţida, tak mi slavíme i jeho svátky (smích). Takţe mi máme dvojí vánoce, takţe nejdřív dostanu dárek, kdyţ jsou moji no a pak já nemusím, protoţe moje uţ byly (smích). Co se týká české kuchyně, co Vám nejvíce chutná a naopak chybí? Žena: Všechno nám, vaše chutná. Já jsem vlastně z Podkarpatí, takţe ona je ta kuchyně české hodně podobná. Nejraději máme vaše buchty, knedle Chybí Vám v ČR nějaké věci, na které jste byl zvyklý v rodné zemi? Žena: Já si myslím, ţe uţ tady sme celkem dlouho, a nevím, co nám chybí. Spíš bych řekla, ţe tady sme cizí, a kdyţ se vracíme na Ukrajinu, tak tam sme uţ taky cizí. Ale kdyţ tak deme po venku, tak si ţíkám, jé, ten člověk, ţe ho znám a nevím odkud. Jestli od Vás nebo od nás. No, třeba někdy i ty slovíčka si nevybavuju, který jsou naše nebo Vaše. Setkali jste se s projevy diskriminace nebo dokonce rasismu? Muž: To asi těţko, myslím, ţe ne. No, počkaj… jednou kdysi, ale nebudeme říkat kde. My sme byli jeden rok v práci, no a tam to bylo trošku špatný. My jsme byli jediní zaměstnaní sami na lince a všichni ostatní na černo a který nemeli papíry a my dva měli papíry. Ale taky nás nechtěl zaměstnat, měli jsme povolení a všechno, ale nechtěl zaměstnat, ale jenom na černo. A hlavně nechtěl platit výplaty, ale já sem to vyřešil,


a nakonec zaplatil. Ale ten problém, tam měli všichni. Kdyţ je někdo zaměstnán na černo, tak kam si půjde stěţovat, takţe oni si nemohli jít nikam stěţovat. No, taky jsme se báli a chtěli jsme hned, abysme byli normálně zaměstnaní, tak jsme byli, ale problémy taky byly. Chcete se v ČR usadit natrvalo a požádat o státní občanství, nebo už jste to zkoušeli? Muž: No, tak uvidíme Žena: Nevíme, jestli se usadíme natrvalo, říkáme si, ţe děcka nemusijou tady byt, ţe bysme s nima moţná zase někam jeli, uvidíme, jak to ţivot je a bude. Muž: My sme taková cikánská rodina (smích) Jakým způsobem komunikujete s rodinou v rodné zemi – jezdíte za nimi? Žena: Snaţíme se aspoň jednou za rok, minule sme byli dvakrát nebo třikrát? Dokonce tys byl třikrát, my s děckama sme byli dvakrát. Muž: Tento rok jsem uţ byl taky, otec má rakovinu, tak abych ho viděl. Jinak s nimi mluvíme přes skajp. Jaké si myslíte, že mají cizinci podmínky na pro práci v Česku? Žena: No, já si myslím, ţe kdyţ chce někdo dělat, tak není ţádný problém Muţ: kdyţ jsem naštvaný na prácu, tak manţelka mi vţdycky říká: nás sem nikdo nezval, my sme se pozvali sami, tak nemáme si co stěţovat. Žena: A já to vţdycky říká, ţe děcka šli do základní školy v Česku, výborná škola, výborný pedagogický kolektiv, všichni učitelé skvělá, já nevím, já jsem tam prostě spokojená. Za nic se neplatí, sem tam se vybrala jedna nebo dvě stovky. U nás kaţdý druhý den učitelka volala, ţe potřebuje peníze na to, na to, hlavně musíte koupit takovej dárek, protoţe ona bude mít narozeniny, ale ne ten levný, ale značkový… no, hrůza. Takţe to je trošku rozdíl. A aby si člověk ještě stěţoval? Komu je špatně, tak ať si to zajede zkusit k nám. Měli jste problémy s uplatněním v zaměstnání? Žena: Měli sme spíš strach, ţe si nic nenajdeme, ale chodili sme jeden nebo dva dny, takhle od podniku do podniku. A za jak dlouhou dobu, když jste se vrátili naposledy, jste si našli zaměstnání? Žena: No, myslím, ţe ani měsíc jsme nehledali, snad na druhý nebo třetí den. Co považujete za nejčastější bariéry cizinců pro vstup na pracovní trh?


Žena: Vízum a jazyk, protoţe teď udělat vízum, to snad uţ ani není moţné a reálné bych řekla, pracovní povolení udělat a pak ten jazyk Muž: Kdyţ chcete zjistit, co je pro cizince problém, tak běţte se podívat na Hněvkovského, to uvidíte. Ty fronty tam. Třeba lidi na cizinecké policii tam spávali třeba tři dny, aby se dostali do fronty, my sme taky. My sme přišli vo sedmi, otvírali o půl devátý a měli sme sto druhý lístek, no a stejně jsme se nedostali. Kopli Vás do zadku a řekli, ţe zítra, nebo ve středu, takţe ve středu, protoţe bylo pondělí. A já povídám, tak budeme mezi prvníma, protoţe uţ máme ty lístky, ne? A oni, ne-ne-ne je to od znova, takţe nové lístky, no šílené!!! Jak jste to potom teda nakonec vyřešili? Muž: Přes známí, jinak to opravdu nejde. Nebo musíš tam zaplatit, těm mafiánům a oni ti to udělají raz-dva. Co byste v ČR změnil, aby cizinci měli lepší přístup na pracovní trh? Žena: Proč bysme měli něco měnit, kdyţ mi jedeme k Vám, tak se musíme přizpůsobit Vášim zákonům a zase já nevím, dělat svý zákony. Pokud nám něco nevyhovuje, tak nashledanou. Právě tak bych řekla. Jací jsou podle Vás všeobecně Češi a co Vám na nich vadí? Žena: jsou to normální, obyčejní lidi, jako kaţdý rodiny. Muž: řeknu, kdyţ deme s kamošama na chatu, tak musíme chlastat (smích). Já totiţ nesnáším alkohol ani dnes ani zítra. A oni vţdycky, jak to, vţdyť si Ukrajinec, jak to, ţe nemůţeš chlastat, tak říkám, ţe sem nemocný (smích). Všechny otázky jsem vyčerpala, byl to příjemný rozhovor. Děkuji.


B Dotazník pro firmy zaměstnávající zahraniční pracovníky Vážení, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, který se týká zaměstnávání zahraničních pracovníků ve Vaší firmě. Dotazník je zcela anonymní a údaje, které uvedete, budou sloužit pouze pro praktickou část bakalářské práce. Vámi zvolenou variantu nabízené odpovědi, která nejlépe vystihuje Váš názor, prosím zakroužkujte. U některých otázek je možné zaznačit i více variant najednou, a pokud bude otázka otevřená, uveďte vlastní názor.

1.

Kolik zahraničních pracovníků celkem v současné době Vaše firma zaměstnává?

a)

do 10

b)

11–25

c)

26–35

d)

36 a více

2.

Ze kterých zemí pocházejí zahraniční pracovníci?

a)

Slovensko

b)

Rusko

c)

Ukrajina

d)

Polsko

e)

Maďarsko

f)

Jiné ..………………………………………………………………………………

3.

Které pohlaví zahraničních pracovníků u Vás převažuje?

a)

muţi

b)

ţeny

c)

zhruba stejný počet


4.

Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vašich zahraničních pracovníků?

a)

základní

b)

vyučení

c)

střední s maturitou

5.

Na kterých pozicích Vaše firma zaměstnává zahraniční pracovníky?

a)

manaţerská činnost

b)

odborná činnost

c)

administrativní činnost

d)

manuální činnost

6.

Jaká je věková kategorie zahraničních pracovníků?

a)

mladí do 30 let

b)

střední 31–45 let

c)

starší 46 a více let

7.

Jaké důvody Vás vedou k zaměstnání zahraničních pracovníků?

a)

nedostatek domácích pracovníků

b)

neochota domácích pracovníků pracovat za nabízenou úroveň mzdy

c)

větší ochota cizinců pracovat v nestandardní pracovní dobu

d)

niţší nároky cizinců na pracovní podmínky a niţší mzdu

e)

větší ochota vykonávat různé typy prací

f)

moţnost zaměstnat cizince krátkodobě

g)

jiné důvody

8.

S jakými problémy se setkáváte při zaměstnávání zahraničních pracovníků?

a)

administrativní náročnost

b)

obtíţe při komunikaci s ÚP, cizineckou policií s jinými veřejnými institucemi

c)

jazyková a kulturní bariéra zahraničních pracovníků

d)

špatná pracovní morálka zahraničních pracovníků

e)

problémové vztahy mezi zahraničními a domácími pracovníky


9.

Od koho přichází podmět k zaměstnání zahraničních pracovníků?

a)

ze strany naší firmy

b)

ze strany zahraniční pracovní síly

c)

ze strany jiného subjektu …………………………………………………………

10. Využívá Vaše firma některé z následujících způsobů k získávání zahraničních pracovníky? a)

zveřejnění nabídky volných pracovních míst na úřadu práce

b)

inzerce ve sdělovacích a informačních prostředcích, pracovních serverech na internetu

c)

zveřejnění nabídky pracovního místa na našich internetových stránkách

d)

aktivní nábor prostřednictvím našeho pracovníka nebo zprostředkovatelské agentury

e)

nemáme zkušenost a aktivním náborem zahraniční pracovní síly

11. Vidíte rozdíly ve spolehlivosti a výkonnosti zahraničních pracovníků oproti domácím zaměstnancům? a)

ano, domácí pracovníci jsou zpravidla spolehlivější a výkonnější

b)

ano, zahraniční pracovníci jsou zpravidla spolehlivější a výkonnější

c)

ne, stejná úroveň

12. Je pro Vás důležitá znalost českého jazyka u zahraničních pracovníků? a)

ano, znalost češtiny je vyţadována

b)

ne, znalost češtiny pro nás není důleţitá

c)

češtiny je vyţadována na vybraných pracovních pozicích

13. Jaký typ pracovněprávního vztahu uzavíráte se zahraničními pracovníky? a)

pracovní poměr

b)

dohoda o provedení práce

c)

dohoda o pracovní činnosti


14. Využíváte zahraničních pracovníků pro práci přesčas nebo v nestandardní pracovní dobu? a)

ano, běţně

b)

ano, výjimečně

c)

ne

15. Umožňujete zaučení novým zahraničním pracovníkům? a)

ano, vţdy

b)

zpravidla ano

c)

zpravidla ne

d)

ne

16. Poskytujete svým zahraničním zaměstnancům některé z uvedených zaměstnaneckých výhod? a)

příspěvek na stravování

b)

příspěvek na důchodové nebo ţivotní pojištění

c)

sluţební vozidlo pro soukromé účely

d)

příspěvek na dovolenou

17. Zajišťujete pro zahraniční zaměstnance některé z následujících služeb? a)

kurzy českého jazyka

b)

poskytnutí ubytování

c)

pomoc při jednání s úřady

d)

závodní zdravotní péče

18. Jaký předpokládáte vývoj zájmu Vaší firmy o zahraniční pracovníky? a)

bude stoupat

b)

zůstane stejný

c)

bude klesat

d)

nevím Děkuji za vyplnění dotazníku.

Budu ráda, jestli mi napíšete obor, kterým se Vaše firma zabývá: ………………….

Postavení cizinců na trhu práce v ČR

Recommend Documents