Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika
VÝVOJ NA ROPNÉM TRHU V POSLEDNÍM DESETILETÍ Develompment of the Oil Market during the Last Decade Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D.
Autor: Aneta FILIPIAKOVÁ
Brno,duben 2010
Jméno a příjmení autora:
Aneta Filipiaková
Název diplomové práce:
Vývoj na trhu s ropou v posledním desetiletí
Název práce v angličtině:
The Development of thle Oil Market during the last Decade
Katedra:
ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D.
Rok obhajoby:
2010
Anotace Předkládaná diplomová práce na téma „Vývoj na trhu s ropou v posledním desetiletí“ si klade za cíl analyzovat vývoj na ropném trhu v poslední dekádě. Předmětem této práce je identifikovat příčiny současného vývoje cen ropy a popsat důsledky, které tyto výkyvy mají na ekonomiky dovozních i vývozních států. První část práce se zabývá historickým vývojem trhu jako celku. Další dvě části se věnují nabídce a poptávce po ropě, jakožto základním silám majícím vliv na cenu ropy. Poslední část je zaměřená na analýzu dopadů vývoje předchozích deseti let.
Annotation The goal of the submitted magister thesis “The Development of the Oil Market during the last Decade” is to identify the causes of price fluctuation and analyse the impact of that development on oil exporters and importers. The first chapter provides the reader with the history of oil market. In the second and third chapters are described demand and supply as the basic market forces. In the last part are identified the main consequences of price evolution on oil market.
Klíčová slova Exportéři ropy, Importéři ropy, Nabídka ropy, OPEC, Poptávka po ropě, Ropa, Vývoj ceny ropy.
Keywords Demand for oil, Oil, Oil exporters, Oil importers, Oil supply, Oil price development, OPEC.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vývoj na ropném trhu v posledním desetiletí vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Libora Žídka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně, dne 29. dubna 2010. vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Liborovi Žídkovi Ph.D. za pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování mé diplomové práce. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za projevenou podporu.
Obsah Úvod .........................................................................................................................................11 1.
Vývoj ropného trhu ........................................................................................................13 1.1.
2.
Struktura trhu a její vývoj ..........................................................................................13
1.1.1.
Sedm sester .........................................................................................................14
1.1.2.
OPEC ..................................................................................................................16
1.1.3.
Producenti neorganizovaní v OPEC ...................................................................18
1.2.
Vývoj cen na ropném trhu před koncem milénia .......................................................19
1.3.
Současná situace.........................................................................................................24
Nabídková strana trhu ...................................................................................................27 2.1.
Dostupné zdroje ropy .................................................................................................28
2.1.1. 2.2.
Investice v oblasti těžby .............................................................................................31
2.2.1. 2.3.
Jiné vlivy na nabídku .................................................................................................34 Geopolitické vlivy a konflikty v oblastech těžby ...............................................34
2.3.2.
Počasí a živelné katastrofy ..................................................................................35
Subjekty na straně nabídky ........................................................................................35
2.4.1.
Organizace zemí vyvážejících ropu ....................................................................36
2.4.2.
Nabídka mimo OPEC .........................................................................................37
Poptávka po ropě a její determinanty...........................................................................39 3.1.
Hrubý domácí produkt ve vztahu k poptávce po ropě ...............................................40
3.1.1.
4.
Alternativní zdroje ..............................................................................................33
2.3.1. 2.4.
3.
Světové zásoby ropy ...........................................................................................29
Poptávka po ropě v rámci hospodářského cyklu ................................................42
3.2.
Regulace ceny ............................................................................................................44
3.3.
Vliv spekulací.............................................................................................................45
3.4.
Vývoj a ceny substitutů k ropě ...................................................................................47
3.5.
Hlavní subjekty na poptávkové straně trhu a jejich vliv na cenu ...............................48
3.5.1.
Čínská poptávka a okolní svět ............................................................................50
3.5.2.
Spojené Státy Americké – největší spotřebitel ...................................................51
3.5.3.
Indie ....................................................................................................................53
3.5.4.
Evropská unie .....................................................................................................54
Dopady turbulentního vývoje posledních deseti let .....................................................57 4.1.
Země dovážející ropu .................................................................................................58
4.1.1.
Obecné dopady růstu cen .................................................................................... 58
4.1.2.
Vyspělé země ...................................................................................................... 60
4.1.3.
Nejchudší státy světa .......................................................................................... 65
4.1.4.
Asijské rychle se rozvíjející ekonomiky ............................................................. 66
4.2.
Exportéři suroviny...................................................................................................... 67
4.2.1.
Dopady dlouhodobé závislostí na ropných příjmech.......................................... 68
4.2.2.
Cenový vývoj v posledních deseti letech a jeho dopady .................................... 70
Závěr ........................................................................................................................................ 75 Použité zdroje .......................................................................................................................... 78 Seznam grafů ........................................................................................................................... 83 Seznam tabulek: ...................................................................................................................... 84
10
Úvod Trh s energetickými komoditami vždy byl a nadále zůstává velmi důležitou součástí běžného lidského života. Již ve starověku byly ropné produkty používány jako materiál pro impregnaci lodí, topný olej a dokonce i jako ingredience pro výrobu léčiv. V průběhu let se ropa často využívala v průmyslu a později pro tvorbu elektrické energie. V současné době se využití této suroviny koncentruje na dopravu. Ropa tvoří hlavní složku pohonných hmot a maziv všelikého druhu. Na ropě jsou závislé v menší či větší míře všechny ekonomiky světa. Proto cenový vývoj této komodity se týká nás všech, bez výjimky. Při pohledu na historický vývoj cen ropy lze vypozorovat, že od ropných šoků ze 70. let výrazně vzrostla jejich volatilita. Cenový vývoj této suroviny dnes zdaleka není stabilní ani předvídatelný, což komplikuje subjektům na trhu plánování ekonomické aktivity. V posledních několika letech ropný trh prochází bouřlivým vývojem, kdy jak nominální tak reálné ceny této suroviny dosahují svých maxim. Přestože průběh současných změn odehrávajících se na trhu s ropou lze přirovnat k jevům pozorovatelným v 70. letech minulého století, existují mezi těmito událostmi rozdíly. Ropné šoky v minulosti znamenaly velmi prudký nárůst cen, ten byl způsoben náhlou změnou na trhu. Současný vývoj však odráží několik let soustavného působení rozlišných faktorů. Tato práce si klade za cíl analyzovat faktory, které zapříčinily cenový vývoj této strategické suroviny v posledních deseti letech a poukázat na dopady změn cen ropy. Jak uvidíme na následujících stranách, byly ony poněkud jiného charakteru, než důvody ropných šoků ze 70. let. Hlavním zdrojem pro vypravování této práce byly převážně publikace různých společností působících na ropném trhu, ať už na nabídkové straně (analýzy OPEC, British Petroleum) nebo institucí zabývajících se možnostmi vývoje tohoto trhu (International Energy Agency). Těmto zdrojům odpovídá také přístup k řešení otázky vývoje cen ropy v posledním desetiletí. Bude se ono opírat především o analýzu dostupných dat a popis okolností vedoucích k současnému stavu. Struktura práce odráží její cíl. Následující text je rozdělen do čtyř částí. V první části čtenář bude seznámen s vývojem na ropném trhu před koncem tisíciletí, tím, jak se tento trh formoval a jaké subjekty měly vliv na jeho dnešní podobu. Bude zde také popsán cenový 11
vývoj až do současnosti. Hlavní faktory utvářející cenu ropy - nabídka a poptávka, budou předmětem druhé a třetí kapitoly. Poslední část práce bude tvořit analýza dopadů cenového vývoje posledních deseti let na importéry této strategické suroviny a na země exportující ropu.
12
1. Vývoj ropného trhu Ropa již dlouhou dobu plní funkci základní energetické suroviny a jako taková je velmi žádaná. Pro zkoumání současného vývoje je vhodné ukázat si, jakým způsobem se tento trh formoval v minulosti. Na jaké změny reagoval a jaké impulsy nechával bez povšimnutí. To, jaké událostí stály za změnami cen ropy, mělo v řadě případů vliv na rozsah dopadů. Ukážeme si také, že nabídkové šoky často znamenaly pro spotřebitele signál, aby tito hospodárněji zacházeli se surovinou. Předmětem této kapitoly bude přinést čtenáři přehled dějin ropy, vývoje trhu a hlavních milníků ve vývoji cenových relací této suroviny. V první části se zaměříme na institucionální uspořádání trhu. Přesněji řečeno, bude nás zajímat vývoj subjektů na ropném trhu během posledních sta let. Později svou pozornost obrátíme k důležitým okamžikům, které měly vliv na vývoj tohoto trhu. A co ony změny znamenaly pro cenu černého zlata. V poslední části této kapitoly se budeme věnovat cenovému vývoji zhruba od konce tisíciletí až do současnosti.
1.1.
Struktura trhu a její vývoj
Jako každý trh i trh s ropou má svá specifika, která jsou z velké míry determinována předchozím vývojem. Na následujících několika stránkách se budeme zabývat vznikem a fungováním institucí, které formovaly specifický ráz ropného trhu. Většina institucí se utvářela na straně nabídky, kde je patrná snaha o dosažení co největších zisků. Poptávková strana je méně jednotná, co se týče postupu, avšak je zde mnohonásobně více subjektů. Na ropný trh mají jistý vliv také instituce, které se zabývají varováním před nedostatkem ropy, snahou o snižování závislosti na ni, hledáním alternativních zdrojů energie a tvorbou studií o tomto fenoménu. Existuje také množství ekologických organizací, které varují před přílišným plýtváním touto cennou tekutinou. Avšak tyto instituce nemají příliš silnou pozici, co se týče určování ceny ropy. Spíše tvoří doporučení pro spotřebitele a tím i nepřímo ovlivňují poptávku po ropě. Na straně poptávky bychom také marně hledali subjekty připomínající kartely nebo alespoň sdružení, která by se snažila o jednotný postup. Můžeme zde však nalézt mnoho odběratelů. Poptávkovou stranu trhu tvoří jednotlivé státy a ty leckdy i přes obrovskou spotřebu 13
nedosahují takových podílu na trhu, jako mají subjekty na nabídkové straně tru. V poptávce se tak spíše odráží konkurenční boj o přístup k ropě. Z toho důvodu se dále v textu budeme zaobírat pouze organizací nabídky ropy.
1.1.1. Sedm sester První úspěšné vrty při hledání ropy se uskutečnily v polovině 19. století v okolí Kaspického moře a později v USA. Počáteční cena ropy byla na takové úrovni, že lákala na trh nové a nové subjekty. Avšak v brzké době začalo docházet k obrovským výkyvům v jejích cenách, způsobených střídáním období nadbytku a nedostatku. Cena ropy kolísala mezi 40 dolary a 10 centy za barel. Podle amerického podnikatele Rockefellera tato neorganizovaná honba za černým zlatem spíše trhu škodila a přiváděla k bankrotu mnohé podnikatelé. Jeho snahy o stabilizaci cen ropy na trhu (odkupováním drobných společností) vyústily v 90% podíl jeho společnosti Standard Oil Company v amerických rafinériích a ropovodech v 80. letech 19. století.1 V té době na americkém trhu tak prakticky neměl žádné výrazné konkurenty. Snahy Standard Oil Company zaměřené na získávání tržního podílu odkupem menších společností vzbuzovaly odpor mnoha skupin lidí. To vše i přesto, že zmíněné zvyšování tržního podílu vedlo spíše k realizaci úspor z rozsahu a stabilizaci cen, než k obohacování společnosti na úkor spotřebitelů. Pod tlakem veřejnosti však začaly vznikat první antitrustové zákony, které oslabovaly pozici Standard Oil Company jako monopolisty. V roce 1911 pak Rockefellerovo impérium bylo antimonopolním úřadem nuceno rozdělit se na desítky společností. Ovšem i po svém rozdělení na trhu figurovaly čtyři velké nástupnické firmy – Exxon, Mobil, Chevron a Amoco. Překážky vstupu na trh nebyly nepřekonatelné. A tak, když byla objevena bohatá naleziště ropy v Oklahomě, vznikly další významné společnosti: Texas Oil Company (Texaco), Gulf Oil Company a Californian Union Oil.2 Americký trh sice nebyl ovládaný jedinou společností, přesto docházelo k určité koncentraci.
1
MAUGIERI L., The Age of Oil: The mythology, History, and Future of the World’s Most Controversial Resource, str. 9 2 MAUGIERI L., The Age of Oil: The mythology, History, and Future of the World’s Most Controversial Resource, str. 18
14
V době, kdy v USA většinu trhu ovládala Standard Oil Company, v tehdejším Rusku (Baku, dnešní Ázerbájdžán) byla objevena velká naleziště ropy. Díky nim se tato země stala druhým největším producentem ropy na světě. V 90. letech 19. století vznikají ještě další dvě významné společnosti Shell Company – která se specializovala spíše na přepravu, než na těžbu ropy. Obchodovala s Ruskou ropou a zajišťovala její transport, jak do evropských center, tak na Dálný Východ. Druhou společností byla Royal Dutch Company – ta se pro změnu zaměřila na těžbu v Indonésii. V období první světové války Velká Británie ze strategických a vojenských důvodů (ropa je mnohem efektivnějším palivem než uhlí, avšak Velká Británie v té době neměla vlastní zdroje) založila Anglo-Persian Oil Company. Předchůdce dnešní British Petroleum. Tato společnost měla koncesi pro těžbu ropy na většině území dnešního Íránu. Podobně ze strategických důvodů i USA a Francie toužily po přístupu k zásobám ropy na Blízkém Východě. Výsledkem těchto snah bylo, že krátce po rozpadu Osmanské říše ropný průmysl na tomto území byl ovládnut několika málo společnostmi. Tyto společnosti jsou známy pod souhrnným názvem Sedm sester a patří k nim: Exxon, Royal Dutch Shell, BP, Mobil, Chevron, Texaco a Gulf Corporatin. Na začátku 20. století dochází také k významným objevům v Latinské Americe a Mexiku. Tyto trhy byly rovněž působištěm již zmíněných společností. Kupříkladu před vypuknutím druhé světové války produkci ropy ve Venezuele ovládaly tři společnosti – Exxon (s 52% tržním podílem), Shell (40%) a Gulf Corporation (8%).3 Teprve ve 30. letech 20. století se postupně objevují irácká a kuvajtská ropná společnost. Ačkoliv název vzbuzuje dojem, že se jedná o národní společnosti, není to tak úplně pravda. Tyto nové organizace, jenž vlastní koncese na těžbu ropy na daném území, vznikají jako dceřiné firmy Sedmi Sester se spletitými vlastnickými vazbami.4 Ropné společností se také zabývaly průzkumnou geologickou činností na Blízkém Východě. Ale kupříkladu až do počátku 30. let investoři věřili, že na území Saudské Arábie se nenacházejí žádná významná ropná naleziště. 3
MAUGIERI L., The Age of Oil: The mythology, History, and Future of the World’s Most Controversial Resource, str. 32 4 SAMPSON A.: Sedm Sester: Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily, str. 168
15
Před vypuknutím druhé světové války funkci stabilizace ceny na americkém trhu splňovala Texas Railroad Commission.5 To ona nastavovala limity těžby v období, kdy USA byly největším producentem. Tuto svou funkci plnila až do 70. let, kdy se do popředí cenové války dostává Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
1.1.2. OPEC V roce 1960 za účelem udržení svého tržního podílu,6 jedna z distributorských společností z okruhu Sedmi sester oznámila, že snižuje cenu ropy na Blízkém Východě o 10 centů za barel. Ostatní společnosti toto rozhodnutí následovaly. Daný vývoj měl za následek nespokojenost států, kterých rozpočty počítaly s ropnými příjmy. Ona nespokojenost vyvrcholila vznikem OPEC. OPEC, organizace, jež vznikla v 60. letech, je širokou veřejností vnímána jako kartel. V minulosti byla i označena jako kartel pro boj proti kartelu Sedmi sester.7 Podle definice, kartelem je každá smluvní koordinace chování konkurentů, která má za cíl omezení nebo odstranění vzájemné soutěže.8 V tomto případě soutěž je omezována nepřímým stanovováním ceny prostřednictvím výrobních kvót. Ke vzniku OPEC došlo na Bagdádské konferenci, která probíhala mezi 10. až 14. září 1960. Stanovy byly podepsány v lednu 1961. Cílem této organizace je „Koordinace a jednotnost ropné politiky členských zemí za účelem zajištění spravedlivých a stálých cen ropy; efektivní, hospodárné a pravidelné zásobování dovážejících zemí; spravedlivý návrat kapitálu pro ty státy, které investují do ropného průmyslu.“9 V současné době členskými státy OPEC jsou Alžírsko, Angola, Ekvádor, Írán, Irák, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty a Venezuela. Mezi hlavní nástroje, které OPEC používá k zajištění ze svého pohledu stabilních a spravedlivých cen ropy patří kvóty. Ty určují, kolik ropy která země může vyvézt. Koncem roku 2008 byly produkční cíle pro OPEC s vyloučením Iráku a Indonésie stanoveny na 5
http://www.wtrg.com/prices.htm svět byl v té době zaplavován levnou ruskou ropou 7 SAMPSON A.: Sedm Sester: Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily, str. 160 8 právo hospodářské soutěže 9 OPEC: http://www.opec.org/home/ 6
16
úroveň 27,308 milionů barelů denně.10 Jak již bylo zmíněno, kvóty mají zajistit spravedlivé ceny. Kupříkladu v období let 2002 až 2005 OPEC považovala za onu spravedlivou cenu rozmezní 22 až 28 USD za barel. Avšak to, co považují vývozci ropy za spravedlivé, nemusí odrážet postoje dovozců. Počáteční éra působení OPEC je obdobím přetahování o vliv na ceny ropy se Sedmi sestrami. Tento stav trval až do roku 1973, kdy OPEC ukázala svou sílu. V té době také podíl OPEC na světové produkci ropy dosahoval nejvyšších hodnot. Historicky se podíl OPEC na dodávkách ropy pohybuje na úrovni okolo 40%. Podíl této organizace na světové produkci je znázorněn v následujícím grafu. Graf 1: Podíl OPEC na světové produkci ropy v letech 1965 - 2008
Procentuální podíl na trhu
60 50 40 30 20 10 0
Pramen: Statistical Review of World Energy Full Report 2009; vlastní výpočty
Kromě výhod poskytovaných společným postupem se v rámci OPEC projevovaly a stále do jisté míry projevují základní problémy kartelu. Jeho členové totiž nemají žádný účinný nástroj,
kterým
by
donutili
nedisciplinované
státy
dodržovat
dohodu.
Tendence
k nekooperativnímu jednání se v minulosti vyskytovaly běžně ve snaze získat vyšší tržní podíl a tím i vyšší zisk. Celou první dekádu existence organizace byla její cenová politika nekoordinovaná a tím pádem i neúčinná.
10
OPEC: Annual Statistcal Bulletin 2008, str 10
17
Vliv OPEC na tvorbu ceny je výrazněji patrný až od roku 1973 díky prvnímu ropnému šoku, kdy organizace poprvé efektivně použila těžební kvóty ke zvýšení cen na světovém trhu. Organizace jakou je OPEC, dokáže ovlivnit cenu pouze společnými silami. Určováním kvót neurčuje pouze svou produkci a tím i cenu, ale také množství ropy, které mohou na trh dodat nečlenské země.11
1.1.3. Producenti neorganizovaní v OPEC Přestože dodávky OPEC pokrývají necelou polovinu spotřeby ropy, ostatní producenti nejsou nijak výrazně organizováni. Chybějící společný postup neumožňuje nijak závratné ovlivnění ceny. Konkurence se navíc podepisuje na snaze získat co největší možný tržní podíl. Vzhledem k tomu, že většina zásob se nachází právě na území Blízkého Východu, ostatní producentské země mají omezené možnosti rychlého zvyšování nabídky. Navíc každý další růst nabídky z jejich strany s sebou přináší nutnost vysokých investic. I přes tento fakt v roce 2008 jejich produkce dosahovala 45,1 milionů barelů denně.12 Z producentů stojících mimo OPEC lze vyčlenit skupinu skládající se ze zemí bývalého Sovětského svazu. Tyto země v roce 2008 dodávaly 16% světové těžby. Avšak v současné době zmíněné státy nespolupracují v takové míře, jako před pádem režimu. Zmíněná konkurence těmto zemím nedovoluje výrazně manipulovat s cenou. Historický vývoj nám ukazuje, že na trhu s ropou docházelo k vytváření monopolních a oligopolních struktur daleko před vznikem OPEC. Vzhledem k tomu, že vstup na ropný trh je podmíněn vysokými investicemi, mohou na něj vstoupit jen ti, kdo naakumulují dostatečné množství kapitálu. Také je omezen počet destinací, které poskytují toto přírodní bohatství. Nízká míra konkurence tak přetrvává jako výsledek oněch překážek vstupu na trh.
11
MITCHEL J., MORITA K., SELLY N., STERN J.: The New Economy of Oil : Impacts on Business, Geopolitics, and Society, str 144 12 BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
18
1.2.
Vývoj cen na ropném trhu před koncem milénia
Cena je obecně určována nabídkou a poptávkou, avšak ropa je natolik specifická komodita, že nabídka a poptávka neodráží pouze možnosti producentů na jedné straně a ochotu nakupovat na straně druhé. Vůle spotřebitelů a producentů je doplňována i jinými vlivy. Především geopolitickou situací, která nepřímo ovlivňuje nabídkovou stranu trhu. V průběhu doby jsme byli svědky situací, kdy z důvodu politického napětí docházelo k značným výkyvům nabídky a tím také i ceny. V této podkapitole nastíním cenový vývoj před rokem 2000 a příčiny nejdůležitějších změn, které se na trhu s ropou v té době odehrály. Po prvotních výkyvech v cenách ropy, kdy se střídala období hojnosti a nedostatku následovalo téměř století stabilních cen. Po celá 60. léta se nominální cena ropy držela na úrovni 1,8 USD za barel. Bylo to období, kdy již sice formálně existovala OPEC, avšak ceny ropy prakticky nadále řídilo Sedm sester. Jak je patrno z následujícího grafu, reálna cena ropy v období 60. let klesala. Tento neustálý pokles cen (v důsledku politiky Sedmi sester) byl nadále neúnosný pro vývozní státy, kterých ekonomiky ve velké míře závisí na ziscích z ropy. Počínaje rokem 1973 následovalo období turbulentního vývoje, které si nyní charakterizujeme na základě hlavních událostí, jež měly vliv na ceny ropy na světových trzích. Graf 2: Vývoj cen ropy v období 1965-2008 – nominální a reálná cena ropy 120.00
USD za barel
100.00 80.00 60.00 40.00 20.00
1861 1866 1871 1876 1881 1886 1891 1896 1901 1906 1911 1916 1921 1926 1931 1936 1941 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006
0.00
nominální cena
reálná cena 2008
Pramen: BP, Statistical Review of World Energy Full Report, June 2009
19
Mezi hlavní milníky ve vývoji cen ropy patří ropné šoky, které z dlouhodobého hlediska znamenají zvýšení volatility na trhu této komodity. Za příčiny dalších významných pohybů v cenách ropy lze označit válku v Perském zálivu a také krizi v Jihovýchodní Asii. První ropný šok Prvním ropným šokem je označováno zvýšení cen ropy, ke kterému došlo v roce 1973. Pokud bychom hledali příčiny, tak nalezneme spíše souhrn okolností, které k tomuto nárůstu cen vedly než jednu konkrétní. Jedním z důvodů razantního zvýšení cen byla nespokojenost vývozců ropy s příliš nízkými ropnými zisky. Ve snaze o jejich zvýšení usilovali o zdvojnásobení cen ropy na úroveň 5 USD za barel.13 K této jejich snaze došlo v období, kdy vypukla tak zvaná jomkippurská válka. Její příčiny jsou naopak spíše politického charakteru a jsou spojené ve velké míře s existencí židovského státu - Izraele. Koalice tvořena Egyptem a Sýrii v září roku 1973 (na židovský svátek Jom Kippur) započaly agresi na Izrael. Tomu se dostalo podpory od spojenců. Arabským státům se však tato západní ingerence nelíbila a uvalily na spojenecké státy Izraele ropné embargo – čili zákaz vývozu ropy, který se týkal Spojených Států a Nizozemí. Toto omezení vývozu bylo prvním účinným společným postupem zemí OPEC. Ve výsledku průměrné ceny ropy v tomto roce vzrostly z 3,29 USD na 11,58 USD. První ropný šok měl velmi negativní dopad na světovou ekonomiku. Hlavní příčinou byla relativné velká energetická závislost na ropě a také fakt, že několikanásobné zvýšení cen nebylo očekáváno. Od roku 1973 pak dochází k soustavnému snižování této závislosti. V důsledku prvního ropného šoku byla v roce 1974 vytvořena International Energy Agency (IEA), která si klade za cíl snižování závislosti na ropě hledáním alternativních zdrojů energie či kooperaci vývozních a dovozních států. To vše má vést k vytvoření stabilního energetického trhu. V době svého vzniku tato organizace měla koordinovat postup v případě výpadků v nabídce suroviny prostřednictvím tvorby strategických rezerv. V současné době se její zaměření poněkud změnilo. Do centra zájmu se kromě energetické bezpečnosti dostávají témata jako ekonomický rozvoj nebo ochrana životního prostředí.14 Dnes náplň IEA prakticky tvoří publikační činnost.
13 14
SAMPSON A.: Sedm Sester: Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily, 247 BAŇOUCH H., FEDORKO M.: Mezinárodní organizace,
20
Druhý ropný šok Druhý ropný šok se odehrál v roce 1979. Tentokrát příčiny byly převážně politického charakteru. Střední východ nepatří k územím, o kterých by se dalo říct, že je lze zařadit mezi politicky klidné oblasti. V roce 1979 vypukla revoluce v Íránu následovaná irácko-iránskou válkou. V průběhu revoluce došlo ke snížení produkce ropy v rozmezí 2 až 2,5 milionů barelů denně.15 Revoluce měla za následek pouze krátkodobý pokles produkce a těžba se brzy vrátila na původní úroveň. Ovšem výraznějším impulsem pro změnu ceny byla invaze Iráku na území sousedního státu v září roku 1980. Saddám Husajn viděl zhroucení režimu v Íránu jako příležitost k získání území s Iráckou menšinou, navíc jako bonus tato území měla bohatá naleziště ropy.16 Válka trvala plných 8 let, odčerpala mnoho zdrojů a poškodila obě ekonomiky. Jedním z důsledků války byla snížená těžba v obou zemích. Celkový pokles těžby mezi léty 1979 a 1982 je desetiprocentní.17 Celosvětová produkce ropy se vrátila úroveň před 2. ropným šokem až počátkem 90. let. Tento vývoj je patrný v grafu č. 3. Graf 3: Celosvětová těžba ropy v období ropných šoků 70000
tisíce barelů denně
60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
Pramen: BP, Statistical Review of World Energy Full Report 2009
Tento významný pokles produkce způsobil nárůst průměrných ročních nominálních cen z 14 USD za barel v roce 1979 na 36,8 USD v roce 1981. Zajisté tento cenový nárůst se projevil 15
http://www.wtrg.com/prices.htm EICHLER J.: Terorismus a války na počátku 21. století 17 BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 16
21
negativně na ekonomickém výkonu států závislých na dovozu ropy. Vývoj v 70. letech ještě zintensivnil snahy o snížení závislostí na této surovině, které byly započaty již po prvním ropném šoku. Kromě hromadění strategických zásob černého zlata země se snaží i o hledání alternativních zdrojů. Zvýšení cen ropy také způsobilo, že na stranu nabídky začaly vstupovat nové subjekty. Tyto dvě událostí 70. let, které vešly do historie pod společným názvem ropné šoky, jsou zajisté nejdůležitějšími impulsy pro ropný svět 20. století. Bez nadsázky lze tvrdit, že vychýlily z rovnováhy trh s touto surovinou. Přestože během následujících dvaceti let již obdobně výrazné změny nenastaly, toto období nelze považovat za klidné, co se cenového vývoje týče. Válka v Perském zálivu V létě roku 1990 vyvrcholilo napětí mezi Irákem a Kuvajtem. Irák, ekonomicky oslaben po osmileté válce, hledal finanční zdroje, ze kterých by bylo možno realizovat poválečnou obnovu země. Mezi jinými požadoval odškodné za nedodržování kvót OPEC Kuvajtem a tím způsobené ušlé zisky z prodeje ropy. Když Kuvajt odmítl uznat irácké nároky, Irák během několika dnů obsadil jeho území. Jedním z motivů je i fakt, že Saddámův Irák se chtěl zmocnit kuvajtských ropných polí. Do tohoto sporu se vložila i OSN, která se jednoznačně přiklonila na stranu Kuvajtu. Na Irák byly uvaleny ekonomické sankce – embargo na veškerý obchod a finanční zdroje kromě zdravotní péče. Tato ekonomická izolace Iráku způsobila enormní pokles produkce, srovnatelný s výpadkem těžby v období války s Íránem. Těžba ropy se propadla z 2 149 tisíc barelů denně v roce 1990 na pouhých 285 tisíc barelů o rok později a až do roku 1996 se irácká produkce nevyšplhala na více než 600 tisíc barelů denně. Irák byl v roce 1996 zařazen do programu ropa za potraviny. Již o dva roky později se jeho produkce vrátila na původní úroveň.18 Tyto změny ilustruje následující graf.
18
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
22
Graf 4: Těžba ropy v Iráku před rokem 2000 tisíce barelů denně
4000 3000 2000 1000 0
Pramen: BP Statistical Review of World Energy Full Report 2009
Vlivem těchto událostí na počátku 90. let můžeme pozorovat nárůst cen ropy na světových trzích – tento nárůst je občas označován jako třetí ropný šok. Nedosahuje však takových rozměrů jako první dva. Růst nominální ceny je pozorovatelný jenom v roce 1990, poté následuje pokles způsobený zvyšováním produkce ostatních členských zemí OPEC, především Saudské Arábie. Krize v Jihovýchodní Asii Když se ceny ropy opět začínaly zvedat, v polovině 90. let zasáhla Asijský trh recese doprovázena mohutným odlivem investic z oněch států. Pokud předkrizové roční tempo růstu spotřeby energie v asijských ekonomikách bylo 5,5%, po krizi pokleslo na 2,7%.19 V té době OPEC, jakoby podcenila vývoj v této části světa a zvýšila produkční kvóty. Toto zvýšení nabídky spolu s nepříznivým ekonomickým vývojem, který vyvolal pokles poptávky, způsobily tlak na pokles cen ropy. Roční průměrná nominální cena klesla z 20,67 USD v roce 1996 na 12,72 USD za barel v roce 1998.20 V té době také začalo docházet k postupnému zotavování asijských ekonomik a opětovnému nabývání důvěry investorů. Ceny černého zlata pak pokračovaly v růstové trajektorii až do roku 2000.
19 20
MANNING R.A.: The Asian Enegry Predicament. BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
23
Současná situace
1.3.
Analýzu faktorů, které mají vliv na vývoj cen ropy, začneme v roce 2000. V tomto roce můžeme ještě sledovat pokles cen černého zlata, poté dochází k jejich prudkému růstu. Onen počáteční pokles byl odpovědí na zpomalení ekonomiky USA a celosvětového strachu z opakování teroristických hrozeb, po útocích z 11. září. Tento strach mezi jinými dočasně ochromil investiční aktivitu a tím i růst hospodářství. Dalším faktorem ovlivňujícím cenový vývoj v prvních letech nového tisíciletí je objevení nových ropných polí v Rusku a Kazachstánu. Vývoj cen ropy v období mezi roky 2000 a 2009 je zobrazen v následujícím grafu. Graf 5: Roční průměry cen ropy v USD 120.00
USD za barel
100.00 80.00 60.00 40.00 20.00 0.00 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Pramen: BP Statistical Review of World Energy 2009
Ačkoliv nominální ceny ropy v počátečním období neustále rostly, docházelo ke změně dynamiky. Zprvu ceny ropy narůstaly poměrně stálým tempem – obzvlášť v období 2002 až 2005. Poté dochází k jistému zpomalení tohoto růstu. Avšak ono zpomalení nemělo dlouhého trvání a bylo vystřídáno prudším zvyšováním cen (s vrcholem v polovině roku 2008) a poté ještě dramatičtějším poklesem až na úroveň z roku 2004. Propad ceny ze 140 USD za barel na 33 dolarů trval pouhých 5 měsíců. Podobný pokles bylo možno sledovat i po odeznění druhého ropného šoku. V současné době ceny ropy se pohybují na úrovní okolo 70-80 USD za barel.
24
Historicky s ropou je obchodováno právě v amerických dolarech. Nejenom proto, že k rozvoji těžby docházelo na začátku právě tam a americké ropné společnosti obchodovaly i v zahraničí. Ale i proto, že po první světové válce se americký dolar stává hlavní rezervní měnou. Upnutí ceny této komodity na americkou měnu s sebou přináší i jisté problémy. Růst cen ropy vyjádřený v jiných měnách již není tak markantní. Příčinu tohoto jevu bychom měli spatřovat ve vývoji směnného kurzu. Pro srovnání, cenový vývoj této suroviny v období od roku 2000 až do srpna 2008 v eurech a amerických dolarech je zobrazen v následujícím grafu. Graf 6: Měsíční průměry ceny ropy vyjádřené v USD a EUR 140.00 120.00 100.00 80.00 60.00 40.00 20.00 0.00
USD
EUR
Pramen:U.S. Energy Information Administration
Růst cen, ke kterému docházelo do roku 2008, opětovně vyvolával otázky, zda nedochází k vyčerpávání zásob ropy. Tomuto tvrzení napomáhaly i informace objevující se v médiích. Kupříkladu publikace článku „Konec levné ropy“, který napsal Collin J. Campbell již v roce 1998, zvířila diskuze na toto téma. V něm autor tvrdí, že světová těžba ropy vyvrcholí v první dekádě nového tisíciletí a poté dojde k jejímu poklesu. Současný cenový vývoj tak mnohé utvrzuje v přesvědčení o ztenčujících se zásobách suroviny. V roce 2004 se také objevila obvinění vůči Saudské Arábii, že za účelem získání většího tržního podílu nadhodnocovala úroveň svých ověřených zásob. V tomtéž roce také společnost Shell oznámila, revizi svých ověřených rezerv směrem dolů o 20%.21 Ony informace způsobovaly, že mnozí lidé vnímali
21
MAUGIERI L., The Age of Oil: The mythology, History, and Future of the World’s Most Controversial Resource, str. 188
25
zvyšování cen ropy za nevyhnutelný a do jisté míry i oprávněný jev a zabudovávali jej do svých očekávání. Nejzajímavější části vývoje posledního desetiletí jsou však událostí v období let 2007-2009. Jak již bylo zmíněno, tato doba je poznamenaná výrazným růstem cen ropy a poté jejich propadem. Následující graf znázorňuje tento výkyv v ceně ropy. Graf 7: Denní záznamy cen ropy od poloviny roku 2006 do dubna 2010 160 140 USD za barel
120 100 80 60 40 20 1/3/2010
1/1/2010
1/11/2009
1/9/2009
1/7/2009
1/5/2009
1/3/2009
1/1/2009
1/11/2008
1/9/2008
1/7/2008
1/5/2008
1/3/2008
1/1/2008
1/11/2007
1/9/2007
1/7/2007
1/5/2007
1/3/2007
1/1/2007
1/11/2006
1/9/2006
0
Pramen: OPEC, Daily Basket Price
Přestože v minulosti, především v období ropných šoků, primárním důvodem růstu cen byly výpadky na nabídkové straně trhu, v posledních několika letech se hlavním činitelem stala právě poptávka.22 Avšak příčiny vývoje na ropném trhu musíme hledat na celém trhu, jak na straně nabídky, tak poptávky. Tyto dvě části trhu budou také předmětem následujících kapitol.
22
HAMILTON J. D.: Oil and the macroeconomy, str. 10
26
2. Nabídková strana trhu Cenový vývoj na ropném trhu určují jak nabídka, tak poptávka. Přestože je to právě nabídka, která se snaží přizpůsobit lidským potřebám, nelze ji zvyšovat donekonečna. Výskyt nabídkových šoků již v minulosti způsobil významné výkyvy v ceně této komodity. Zaostávající nabídka za ochotou spotřebovávat i v současné době vyvolává tlaky na zvyšování cen ropy. Na následujících stránkách se proto budeme věnovat nabídkové straně trhu a tím jak změna nabídky může ovlivnit cenu. Vývoj nabízeného množství sice kopíruje poptávku po ropě, avšak na její prudké změny není schopen v krátkodobém horizontu zareagovat. Množství ropy dostupné v daném okamžiku na trhu je limitováno výrobní kapacitou a technologiemi. V delším časovém horizontu nabídka již může být do jisté míry korigována. Kupříkladu investice do nových zařízení, či hlubokomořských vrtných plošin posouvají možnosti těžby. V této kapitole se soustředíme na dostupné zdroje ropy a možnosti zvyšování nabídky ropy, které jsou a byly k dispozici od roku 2000. Budeme se také věnovat subjektům na nabídkové straně a perspektivám jejich vývoje. Nabídka ropy není ovlivňována pouze množstvím dostupných zdrojů, působí zde i jiné faktory. Velmi významně se do nabídky promítají politická tření a napětí. Dokonce ani počasí, respektive živelné katastrofy, nejsou zcela zanedbatelné. Vývoj těžby ropy až do roku 2008 znázorňuje následující graf. Z dlouhodobého hlediska se těžba ropy až na určité výjimečné situace zvyšuje. V poslední době (přibližně od roku 2004) však můžeme být svědky spíše stagnujícího vývoje těžby. Znamená to tedy, že množství nabízené ropy narazilo na určitá omezení? V této kapitole se budeme zabývat také otázkou, na jaké podněty reaguje nabídková strana trhu a jaké nechává bez povšimnutí.
27
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
1973
1971
1969
1967
90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1965
tisíce barelů denně
Graf 8: Vývoj těžby ropy od roku 1965
Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2009
2.1.
Dostupné zdroje ropy
Ropa je nerostným bohatstvím a jako taková se vyskytuje v omezeném množství. Proto pro analýzu vývoje ceny ropy je jedním z určujících faktorů množství suroviny, které je možno vytěžit zpod povrchu země. Toto množství není statickou veličinou, ale dochází k jeho vývoji v čase s tím, jak se mění možnosti geologického průzkumu a technologie. Tak jako v případě jiných nerostných bohatství, ani zdroje ropy nejsou na planetě rovnoměrně rozloženy. Existují regiony relativně bohaté na ropu, ale i místa, kam je tuto surovinu nutno dovážet. Obecně platí, že na severní polokouli se nachází více ropy než na jižní. Od ropné krize v 70. letech, kdy se začal projevovat nedostatek suroviny, byly také zintenzivněny snahy o hledání nových nalezišť především mimo Blízký Východ, či vývoj nových technologii těžby. Tyto události způsobily, že těžba ropy je již méně koncentrována v tomto regionu. Současné geografické rozložení produkce je znázorněno v grafu.
28
Graf 9: Rozložení produkce ropy podle regionu
8% Blízký Východ
10%
32%
Evropa a Euroasie Severní Amerika
13%
Afrika Asie Jižní a Střední Amerika
16% 21%
Pramen: BP Statistical Review of World Energy 2009
Příkladem používání nových technologii může být těžba ropy ukryté pod mořským dnem či zpracování břidlic a ropných písků. K tématu alternativních zdrojů se ještě v textu vrátíme.
2.1.1. Světové zásoby ropy Už po mnoho let se objevují zprávy o vyčerpávání zásob ropy.23 Avšak opravdový objem zásob, je spíše předmětem dohadů než přesných zjištění. V mnoha publikacích se můžeme setkat s pojmem ověřené zásoby ropy. Tento pojem označuje odhadované množství ropy, které za daných technologických a ekonomických podmínek může být vytěženo24. V současné době je možné vytěžit 30-60% ropy, jež se nachází v ložisku. Je tudíž velmi pravděpodobné, že dojde ke zvýšení ověřených zásob ropy, aniž by došlo k objevu nového naleziště. To však závisí na dostupných možnostech těžby nebo změně technologie. Faktem zůstává, že dynamika nových objevů se zpomaluje, ne-li přímo stagnuje.25 Rozložení světových zásob podle regionu ilustruje následující graf.
23
Příkladem mohou být zprávy Římského klubu nebo publikace manželů Meadowsových definice podle Energy Information Administration 25 HART P., SKREBOWSKI Ch.: Peak Oil: A Detailed and Transparent Analysis 24
29
Graf 10: Ověřené zásoby ropy podle regionu
6%
3% Blízký Východ
10%
Evropa a Eurasie Afrika
10%
Jižní a Střední Amerika 60% 11%
Severní Amerika Asie
Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2009
Dříve zmíněná definice je poněkud nejednoznačná a ponechává prostor k různým způsobům interpretace. Běžně v praxi jako ověřené zásoby je označováno to množství, které z ložiska lze vytěžit s pravděpodobností 95%. Některé společnosti a ropné státy však do kategorie ověřených zásob zahrnují i ta naleziště, kde tato pravděpodobnost je 50%. Tento trend ve světě běžně převládá a podceňování zásob je spíše výjimečným jevem. Zahrnutím i nižší pravděpodobnosti do ověřených zásob je možno dosáhnout manipulace s cenou ropy (informace o změnách množství zásob jsou vnímány jakožto indikátor budoucí nabídky). V případě zemí OPEC zprávy o objemu ověřených zásob, jsou používány k nastavení výše těžebních kvót pro daný stát. Ověřené zásoby pro rok 2008 jsou odhadovány na 1258 miliard barelů.26 Což je nižší úroveň, než v roce předešlém. Toto snížení mohlo být poptávkovou stranou vnímáno, jako problém s budoucím uspokojováním potřeb ropy. Rozložení zásob ropy, především pak 60% podíl Blízkého Východu, můžou znamenat budoucí energetickou závislost na dovozech z tohoto regionu. Existuje zde však i možnost, že zásoby Blízkého Východu jsou do značné míry nadhodnoceny.
26
BP: Oil Reserves
30
Graf 11: Ověřené zásoby ropy 1300.0
Miliardy barelů
1250.0 1200.0 1150.0 1100.0 1050.0 1000.0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pramen: BP Statistical Review of World Energy 2009
2.2.
Investice v oblasti těžby
Investice jsou jedním z hlavních faktorů determinujících budoucí vývoj nabídky. Tak, jako v jiných odvětvích i v ropném průmyslu je nutno renovovat zastarávající zařízení a inovovat, aby bylo možno držet krok s trendy v oblasti ekologie a výroby. Investice sice znamenají jednorázové navýšení nákladů, ale umožňují zvýšit výrobní kapacitu a dosáhnout tak v budoucnu většího výstupu. Ropný průmysl je charakteristický i tím, že investice do něj představují utopené náklady a doba návratnosti investic je poměrně dlouhá. Ochota investovat závisí nejenom na úrokové míře, časových preferencích, ale i jiných faktorech. V našem konkrétním případě se jedná především o současnou a očekávanou cenu ropy. Pokud je současná ropy příliš nízká, investoři jsou spíše odrazování od investic v tomto sektoru. Podle tohoto tvrzení by mělo docházet v obdobích nízkých cen ropy k zanedbávání investic do ropného průmyslu a následnému růstu cen. Je tomu skutečně tak? Můžeme i v ropném průmyslu vysledovat známky investičního cyklu? Pro důkladnější analýzu je nutno prozkoumat i minulost. V období před ropnými šoky, ceny byly udržovány na nízké úrovni, což blokovalo možnost investic. V průběhu 70. let však došlo k nárůstu cen a tím i otevření nových možností těžby, které do té doby byly nerealizovatelné. Investice velkých ropných společností (BP, ExxonMobil, Royal Dutch Company a Chevron) jsou relativně dobře korelované s dolarovou cenou ropy (korelace 31
v období 1981-2007 vychází přibližně 0,76).27 Z tohoto výsledku lze vyvodit, že opravdu investiční aktivita je do značné míry závislá na současné ceně ropy. Po odeznění ropných šoků, ceny spadly zhruba na poloviční úroveň vlivem růstu těžby. Taktéž od poloviny 90. let přibližně do roku 2000 ceny ropy na světových trzích byly relativně nízké. V literatuře je právě podceňování investic často obviňováno z následného růstu cen.28 Avšak nemůžeme s určitostí říct, že právě tento vývoj byl faktorem, který způsobil nárůst cen na úroveň převyšující 100 USD za barel. U dat o objemu investic a cenách ropy na časové řadě 1980-2007 nelze zcela určitě prokázat negativní korelaci ani při započítání určitého zpoždění.29 Tento fakt však může pouze poukazovat na bouřlivý vývoj na trhu a na mnohem silnější vliv jiných událostí. Vývoj objemu investic a nominální ceny ropy jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 12: Investice velkých ropných společností do ropného průmyslu a cena ropy 120,000
80.00
miliony USD
60.00 80,000
50.00
60,000
40.00 30.00
40,000
20.00 20,000
USD za barel
70.00
100,000
10.00
0
0.00 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 investice
nominální cena ropy (pravá osa)
Pramen: OPEC, BP Statistical Review of World Energy, June 2009
Přestože cena ropy je zajisté dominantním faktorem při rozhodování o investicích do ropného průmyslu, existují zde i další proměnné. Mezi ty významnější patří geologické a technologické překážky. Časem se nová naleziště ropy stávají vzácnějšími a je nutno se zaměřit na méně dostupné oblasti. Tím se geologická bádání prodražují. Tyto nové oblasti však vyžadují také nové (dražší) technologie. Oba zmíněné faktory způsobují nutnost stále 27
vlastní výpočet OPEC World Oil Outlook 2009 29 vlastní výpočet 28
32
vyšších investic. Vyšší investice vyžadují také samotná ropná pole, kde většina prostředků je věnována na udržení současné produkce, na rozvoj tak zůstává poměrné malá část. Obavy ze zestátnění zdrojů také snižují ochotu společností investovat v politicky nestabilních oblastech.30
2.2.1. Alternativní zdroje Se strašákem konce levné ropy se stále častěji objevují pokusy o nelezení nějaké alternativy, která by zastoupila konvenční ropu. Pod pojmem konvenční zdroje si můžeme představit tradiční ropné pole s vrtnou věží, jsou to ty zdroje, které již není nutno zpracovávat lze je použít přímo jako vstupy v rafinériích. Mezi ony alternativní zdroje se zařadí také terciární těžba. Je to spíše způsob „oživování“ starých ropných vrtů než hledání nových zdrojů. Jeho výhodou bezesporu je eliminace rizika neúspěchu. Principiálně se jedná o použití vody ke zvýšení tlaku v ložisku, které umožňuje delší využívání stávající infrastruktury. Tímto způsobem je možno z ložiska vytěžit až dvojnásobné množství oproti klasickému vrtu. Mezi další alternativy patří ropné písky či břidlice. Vhodné pro těžbu těchto zdrojů jsou povrchové doly. Avšak uvedený způsob znamená obrovskou ekologickou zátěž. Také zpracování takovýchto druhů paliva je finančně náročné. Zatím nejvýznamnější objevené zásoby ropných písků se nacházejí na území Kanady a Venezuely.31 Tyto nové kapacity mají jednu podstatnou podmínku. Tou je nutnost vysokých investic do výzkumu a vývoje, popřípadě nákupu drahých těžebních zařízení. Takto získaná ropa je zároveň i výrazně náročnější na zpracování. V současné době nekonvenční zdroje ropy tvoří asi 4% celkové nabídky.32 Do budoucna se předpokládá, že tento poměr ještě vzroste. O těchto nekonvenčních zdrojích ropy, jak o nich hovoří současná literatura, se začalo intensivněji diskutovat až v posledních několika letech. Především v době, kdy docházelo k nárůstu cen ropy na takovou úroveň, která by dovolila 30
IMF: World Economic Outlook 2008, str. 54 CÍLEK V., KAŠÍK M.: Nejistý plamen: průvodce ropným světem, str. 108 32 OPEC: World Oil Outlook 2009, str. 59 31
33
jejich realizaci. V souvislosti s vývojem, kterého jsme byli svědky zhruba od poloviny roku 2008 a propadem cen ropy, však dochází k ustupování od těchto finančně velmi náročných projektů. Často jsou tyto projekty odkládány do doby, než se ceny na trhu opět vyšplhají na takovou úroveň, která umožní pokračování ve výzkumu.
2.3.
Jiné vlivy na nabídku
Kromě dříve zmíněných faktorů působících přímo na nabídku existují i další aspekty, které mohou ovlivnit tuto stranu trhu. Nová naleziště již nejsou tak běžnou události jako na začátku rozvoje ropného průmyslu a tak ke ztenčujícím se zásobám relativně snadno dostupné ropy můžeme přiřadit i další faktory. Mezi nimi můžeme nalézt mezinárodní napětí, či vnitrostátní konflikty, havárie, poruchy a dokonce ani vlivy počasí nejsou tak úplně bezvýznamné. Důležitým charakteristickým znakem této skupiny faktorů je jejich nepředvídatelnost.
2.3.1. Geopolitické vlivy a konflikty v oblastech těžby Pokud budeme brát v úvahu místa těžby, tak málokterá oblast je tak zmítána konflikty jako Blízký Východ. V průběhu posledního desetiletí na tomto území došlo hned k několika vojenským operacím s mezinárodní účastí. Ony konflikty mají vícero dopadů. V první řadě nás napadnou výpadky těžby způsobené válečnými škodami na infrastruktuře nebo problémy v uskutečňování mezinárodního obchodu. Mezi ty méně zjevné bude patřit snížení důvěry zahraničních investorů v oblasti ropného průmyslu. V každém případě země zmítaná nepokoji bude vytvářet těžší podmínky pro plnohodnotné využití zdrojů. Jako odpověď na útoky z 11. září byla zahájena vojenská operace v Afganistanu. Je nutno říct, že toto území mělo za sebou dlouhou válečnou etapu. Avšak do tohoto konfliktu bylo vtaženo mnoho států. Přestože na první pohled by se mohlo zdát, že tato akce nemá nic společného s ropou (Afganistan nemá přístup k této surovině), zamíchala tato událost s cenovými relacemi. Cena ropy se v období konfliktu propadla o 15% a k návratu na dřívější úroveň došlo v roce 2003. Intervence USA ovšem nezůstala bez následků. Ekonomika USA byla výrazně oslabena. Rostoucí ceny ropy můžou být také následkem oslabujícího dolaru (viz graf č. 6). 34
Dalším z významných konfliktů v oblasti Blízkého Východu je intervence spojeneckých vojsk v Iráku, která začala v roce 2003. Tento stát na rozdíl od Afganistanu již zdroje ropy vlastní a proto není překvapivé, že hlavně v počátečním období války, došlo k poklesu těžby.33 Za zmínku stojí i aktivita povstaleckých skupin, které se leckdy uchylují k útokům na ropovody. Politická nestabilita v oblasti také nepřispívá na důvěryhodnosti tohoto státu jakožto obchodního partnera. Výpadky v dodávkách ropy však nejsou dominantou pouze Blízkého Východu. Konflikty v jižní Nigérii mezi etnickými skupinami a ropnými společnostmi se táhnou již od počátku 90. let. Povstalci dávají o sobě vědět mimo jiné pomocí útoků na nigerijské ropovody. Tímto dochází ke ztrátám suroviny a k významným škodám na infrastruktuře. Politická nestabilita tak přináší značná rizika pro investory a může mít za následek i jakousi neochotu investovat dokonce v oblastech bohatých na ropu.
2.3.2. Počasí a živelné katastrofy Ač na první pohled se tento faktor může zdát zanedbatelný, sehrává jistou roli v určování nabídky. Těžba v těžších klimatických podmínkách je zajisté mnohem náročnější. Ony horší podmínky způsobují jak menší vytěžené množství, tak zároveň větší finanční náročnost. Těžší klimatické podmínky nejsou ovšem tak závažným faktorem, lze se na ně připravit. Mnohem závažnější dopady mají nepředvídané změny počasí. K vlivům počasí můžeme také započítat živelné katastrofy, které se podepisují na snížené těžbě či ztrátách. V roce 2005 hurikán Katrina způsobil poškození infrastruktury v Mexickém zálivu. Ceny na tento vývoj sice nezareagovaly nijak bouřlivě, přesto je pozorovatelné jejich mírné zvýšení v tomto období.34
2.4.
Subjekty na straně nabídky
Nabídkovou stranu trhu tvoří dva hlavní celky. Země koordinující svůj postup v rámci OPEC a země, jenž stojí mimo tuto organizaci. Tato podkapitola bude pojednávat o obou těchto 33 34
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 OPEC: Basket Price, denní záznamy
35
skupinách. Pro první z nich je charakteristická mnohem těsnější kooperace, což zemím OPEC zaručuje určitou výhodu na ropném trhu. Nabídka zemí, které nejsou členy OPEC, tak spíše připomíná konkurenční boj.
2.4.1. Organizace zemí vyvážejících ropu Ačkoliv tato organizace nepokrývá ani většinu trhu, není pochyb o tom, že disponuje výraznou tržní sílou. Běžně je označována jako kartel, a to kartel výhodný pro všechny zúčastněné členy. A to i přes fakt, že jeho členskou základnu po celou dobu trvání netvoří stejné státy. I přes všechny problémy, které s sebou takováto struktura přináší, existují důvody, proč OPEC funguje již bezmála 50 let. Jedním z těch nejvýznamnějších je snaha o zabezpečení „přiměřené“ návratnosti kapitálu investovaného do ropného průmyslu. Vedle toho, je také důležitým faktorem to, že výdělky z prodeje ropy pro země OPEC znamenají podstatnou část příjmů do státního rozpočtu. Není proto divu, že tyto země se snaží o maximalizaci ropných zisků. Společný postup a kvóty OPEC patří k největším vývozcům ropy. Export z těchto zemí podle oficiálních statistik dosahuje 80% těžby.35 Síla této organizace pramení z její schopnosti jednat ve shodě. Společným postupem tak dokážou členské státy vyvinout tlak na změnu ceny ropy. Podle deklarovaného cíle touto změnou může být jak zvýšení, tak snížení. Přestože ke snaze snížit cenu často nedochází, mohli jsme být svědky navyšování kvót při posledním „ropném šoku“, který vyvrcholil v létě 2008. Výše kvót v období od roku 2000 jsou zobrazeny v následujícím grafu.36 Kvóty respektive nabídka ropy by měla působit jakožto fundamentální faktor přímo na cenu. Avšak závislost mezi snížením či zvýšením kvót OPEC a změnou cen není příliš patrná. Kupříkladu v polovině roku 2004 došlo k navýšení kvót o 2,5 milionu barelů denně, avšak ceny i nadále rostly.37 Tento vývoj naznačuje, že změna kvót nebude určujícím faktorem. Nabídka ropy
35
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009, vlastní výpočty OPEC: Production Quotas 37 OPEC: Production Quotas a BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 36
36
v případě snížení kvót ze strany OPEC může být také doplňována zvýšením produkce nečlenských států, což vede k oslabování možností této organizace ovlivnit cenu. Ovšem i v rámci samotné organizace občas dochází k nedodržování stanovených stropů produkce. Takovýto postup je však záležitostí, která se v případě kartelu běžně vyskytuje. Pokud nabídka ropy není v souladu s deklarovaným množstvím, může docházet k převisu nabídky nad poptávkou a tím i k tlaku na pokles cen. V posledních několika letech se však disciplinovanost členů OPEC zvýšila. Především zásluhou Saudské Arábie, která již nepřekračuje kvóty v takovém rozsahu, jako dříve. Graf 13: Velikost kvót OPEC
Tisíce barelů denně
30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Pramen: OPEC
2.4.2. Nabídka mimo OPEC OPEC sdružuje země vyvážející ropu. Tyto země však nejsou regionálně homogenní. Přestože většina z nich jsou země Blízkého Východu, najdeme tam i Venezuelu a donedávna i Indonésii. I přes velký význam OPEC, členové této organizace zastupují pouze 40% nabídkové strany trhu. Ropa se však těží i jinde ve světě. Velmi významným hráčem bylo již od počátku rozvoje tohoto trhu Rusko, které však do OPEC nikdy nevstoupilo (avšak v poslední době navazuje bližší kontakty). Nárůst cen ropy v 70. letech také nalákal mnohé těžaře do dříve ne příliš atraktivních oblastí jako je Severní moře, nebo pobřeží Brazílie.
37
Kromě již zmíněného Ruska, dalšími velkými ne-OPEC producenty jsou USA, Kanada, Norsko, Brazílie a Čína. Těchto šest států dosahuje 34% podílu na světové těžbě38. Produkce zde však nebude hlavním ukazatelem, jenž určuje tržní sílu jednotlivých producentů. Rozdíl mezi produkci a spotřebou je pro naši analýzu důležitější. Zatímco USA tvoří přibližně 8% celosvětové těžby, spotřebovává 22,5% to znamená, že dováží celou třetinu své spotřeby. Obdobně je na tom Čína, která z vlastních zdrojů je schopna pokrýt pouze polovinu svých potřeb. Těmto státům se proto budeme věnovat v kapitole popisující poptávkovou stranu trhu. Ve většině případů tak nabídka mimo OPEC je spíše jakýmsi doplňkem a uspokojuje primárně poptávku těch států, kde k těžbě dochází. Výjimku tvoří menší státy, kde spotřeba není tak markantní, jako je například Norsko či Kazachstán. Norský těžební průmysl se začal rozvíjet již koncem 60. let. Avšak ke značnému nárůstu produkce ropy začalo docházet až po prvním ropném šoku, kdy díky zvýšení cen ropy bylo možno realizovat drahé projekty mimo pevninu. Ropa je přírodním zdrojem, to znamená, že se vyskytuje v omezeném množství. Neznamená to ale automaticky, že se lidstvu podaří vyčerpat veškeré zdroje. Zatím ovšem nejsme schopni vytvořit syntetickou ropu, a tudíž jsme odkázání na ty zdroje, které se nacházejí na planetě. Důsledkem poklesu možností těžby však bude nárůst cen. Je jen otázkou, kolik jsme schopní a ochotní platit za uspokojení naších energetických potřeb.
38
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009, data pro rok 2008
38
3. Poptávka po ropě a její determinanty V této kapitole se budeme zabývat vlivem poptávky na cenu ropy. Přesněji řečeno zda a jak se změna poptávky projevuje ve změně ceny. V první části této kapitoly popíšeme faktory, které všeobecně zapříčiňují výkyvy na straně poptávky. Ve druhé části pak tyto faktory propojíme se skutečným vývojem na trhu v posledních deseti letech. Dále se budeme zabývat regulacemi na trhu s touto surovinou a jejich vlivem na poptávku. V předposlední části této kapitoly se zaměříme na spojitost mezi spekulačními nákupy ropy a výkyvy cen a tím, zda k destabilizaci ropného trhu nepřispěly také nové trendy na finančních trzích. Budeme se také věnovat velkým spotřebitelům, kteří mají zajisté větší vliv na cenový vývoj než drobní odběratelé. Už jen z toho prostého důvodu, že tři největší konzumenti tvoří téměř 38% světové spotřeby ropy.39 Poptávka po ropě je úzce spjatá s cenou této komodity. Pokud budeme uvažovat konstantní nabídku suroviny, tak při rostoucí poptávce cena stoupne. Na druhou stranu, pokud cena bude příliš vysoká, poptávající budou hledat takové substituty, které uspokojí stejné potřeby. Vliv poptávky po ropě je významný, od roku 1965 do roku 2008 vykazuje velmi silnou pozitivní korelaci s cenou této suroviny. S vývojem společnosti jde ruku v ruce i větší energetická náročnost. Je zapotřebí uspokojit potřeby lidí ohledně tepla, elektrické energie potřebné k fungování domácích spotřebičů a v neposlední řadě i rostoucího počtu automobilů. Nemůžeme vynechat ani průmysl, který spotřebovává značnou část zdrojů. Všechny tyto vymoženosti moderní doby zajisté mají svůj podíl na spotřebě ropy. Podle International Energy Agency (IEA) největším spotřebitelem ropy je doprava. V roce 2007 právě ona byla zodpovědná za více než 60% celkové spotřeby. Průmysl, ačkoliv dříve velký konzument ropy, dneska spolkne necelých 10% světové produkce. Zbylou třetinu tvoří zemědělství, služby, bytové potřeby a použití ropy jakožto suroviny pro další zpracování.40 V současné době se elektrická energie vyrábí pomocí jiných zdrojů, než je ropa. Od roku 1973 až do současnosti se podíl ropy na tvorbě elektrické energie snížil z 24,7% na 5,6%. 39 40
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 IEA: Key World Energy Statistics 2009, str. 33
39
Přesto existují země, kde je takto ropa i nadále využívaná. Příkladem je Japonsko či Saudská Arábie.41
3.1.
Hrubý domácí produkt ve vztahu k poptávce po ropě
Spotřeba energie a potažmo i ropy se liší mezi ekonomikami, ovšem existuje zde jistá intuice, která nám napovídá, jaké ekonomiky mají větší spotřebu ropy. Pravděpodobně jako první se nám vybaví velikost, tu lze vyjádřit pomocí hrubého domácího produktu (HDP). Naše další kroky budou nejspíše směřovat k životní úrovni v dané zemi. Tu můžeme v určitém zjednodušení popsat jako produkt na jednoho obyvatele. Do kategorie úroveň ekonomiky lze započítat také strukturu hospodářství nebo počet automobilů na tisíc obyvatel. Těmito indikátory měřitelnými ve všech ekonomikách se budeme zabývat v následující podkapitole. Různé státy mají zajisté různé nároky na energetické vstupy. Pravděpodobně bude platit věta, že čím vyspělejší a větší ekonomika, tím větší také bude množství ropy, jenž je zapotřebí k jejímu fungování. Proto nejdříve ze všeho se zaměříme na celkový výstup ekonomiky a jeho vztah k poptávce daného státu po ropě. K analýze vztahu HDP a celkové spotřeby ropy bylo použito data pro 186 států42. Spotřeba ropy vykazuje velmi silnou pozitivní korelaci s výstupem ekonomiky.43 Z tohoto lze odvodit, že naše původní intuitivní tvrzení bylo správné. Ekonomiky, které dosahují vyššího celkového výstupu, spotřebovávají také větší množství ropy. Tuto skutečnost ilustruje následující graf.
41
IEA: Key World Energy Statistics 2009, str. 26-27 CIA: World Factbook, GDP (PPP) a Oil consumption (data pro rok 2008) 43 Korelace pro dané proměnné vychází 0,978, vlastní výpočet 42
40
spotřeba ropy (v tisících barelů denně)
Graf 14: Spotřeba ropy v závislosti na HDP 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
HDP podle parity kupní síly (mld USD)
Pramen: CIA Factbook, vlastní výpočet
Celkový produkt ekonomiky není abstraktní veličinou, má reálné základy. Může proto být ovlivňován mnoha způsoby. Mohou to být kupříkladu kapitálové vybavení země, produktivita práce, nebo technologický pokrok. Avšak tou nejdůležitější determinantou ve vztahu k poptávce po ropě je populace dané země. Tři nejlidnatější státy světa figurují také na předních příčkách ve spotřebě ropy.44 HDP na osobu, ačkoliv považováno za velmi důležitý ukazatel vyspělosti státu na první pohled má jen pramálo společného s celkovou spotřebou ropy v dané ekonomice. Kupříkladu Lucembursko, které patří ke státům s nejvyšším HDP na osobu, se nachází na 90 místě v řebříčku podle spotřeby ropy. A naopak Čína, která se pohybuje okolo stého místa podle HDP na osobu, má druhou nejvyšší spotřebu ropy na světě. Vyspělejší ekonomiky mají zajisté vyšší spotřebu ropy na obyvatele, celková spotřeba státu proto bude ve velké míře závislá na jejich počtu. Zde bychom právě měli začít počítat s lidnatějšími státy, jako jsou Čína a Indie. Jejich spotřeba ropy v přepočtu na obyvatele je mnohem nižší než u ostatních velkých konzumentů. Pokud budeme brát v úvahu rozvoj těchto ekonomik a jejich konvergenci k evropským či americkým standardům, je téměř nevyhnutelný další nárůst poptávky po ropě ze strany těchto asijských ekonomik.
44
CIA: World Factbook: Oil Consumption
41
Jak již bylo zmíněno, HDP na osobu je jistým ukazatelem vyspělosti státu. Tím pádem existují kanály, skrze které úroveň ekonomiky působí na spotřebu ropy, byť jsou méně zřetelné. Jedním z těchto kanálů je infrastruktura. Pokud země má dobře rozvinutou dopravní infrastrukturu, logicky bude zde automobilová doprava populárnější než v zemi, kde nejsou kvalitní silnice či zpevněné silnice chybí úplně. Počet automobilů v daném státě pak výrazně ovlivňuje celkovou poptávku po ropě nebo jejich produktech. Jelikož doprava spolyká značnou část produkce ropy, měli bychom se zaměřit právě na ni. V poslední době narůstá počet automobilů zejména v Číně či Indii. Tam především díky ekonomickému růstu dochází k posilování střední třídy. Tato střední třída zajisté chce dosáhnout na vyšší životní standard a také díky tomu vzrostl počet osobních automobilů na tisíc obyvatel za posledních 15 let na trojnásobek.45 Pokud přičteme růst populace v těchto dvou státech, zjistíme, že zvyšování „hladu po ropě“ bude pouze logickým vyústěním vývoje. S automobilovou je spojen ještě jeden problém. Týká se především méně rozvinutých zemí. Tím je spotřeba paliva. V těchto státech podíl úsporných automobilů zaostává za zbytkem světa. Kupříkladu čínská spotřeba paliva na kilometr bývá o 10 až 20 procent vyšší než ve vyspělých státech.46 Je to částečně způsobeno využíváním automobilů staršího data výroby, částečně nižšími ekologickými standardy, které nenutí výrobce zaměřit se na úspornější vozidla.
3.1.1. Poptávka po ropě v rámci hospodářského cyklu V této podkapitole se soustředíme na vztah mezi změnou poptávky po ropě a změnou HDP. Růst produktu čili konjunktura znamená pro značnou část obyvatelstva také růst bohatství. S ním se zvyšuje chuť utrácet. Abychom však měli za co utrácet, je nutno vyrábět a k větší výrobě je zapotřebí více vstupů (v krátkém období změna technologie není příliš reálná). Extenzivní růst však naráží na určitá omezení. K jakémusi vyčištění dochází změnou (v tomto případě růstem) ceny oněch vstupů. Mezi vstupy patří nejen výrobní materiál, ale také energie a pohonné hmoty.
45 46
THE WORLD BANK: Annual Review of Development Effectivness 2008 AUSTIN, A.: Energy and Power in China: Domestic Regulation and Foreign Policy, str. 27
42
Minulé desetiletí lze shrnout jako příznivé, co se týče hospodářského růstu, až na lehké zaváhání v letech 2001 a 2002 dosahoval svět jako celek ročního tempa růstu hraničícího s 5 procenty. Tento rostoucí trend se projevoval až do začátku krizového období uplynulých dvou let. Vyspělé ekonomiky dosahovaly temp růstu v mezích 2-3 procent ročně a skupina patřící do rychle se rozvíjejících ekonomik – tak zvané emergings markets, dokonce v roce 2005 překročily devítiprocentní hranici.47 V předchozí části jsme si ukázali, že poptávka po ropě má skutečně velmi mnoho společného s výstupem ekonomiky. Znamená to tedy, že při růstu HDP, roste také spotřeba ropy? Podívejme se tedy, zda změna HDP vyvolává změnu v poptávce po ropě. Následující graf demonstruje, že skutečně mezi světovou spotřebou ropy a růstem globální ekonomiky lze najít určitý vztah. Vyšší tempo hospodářského růstu je současné doprovázeno vyšší spotřebou ropy a naopak. Spolu se snížením temp růstu ekonomik dochází také ke snížení spotřeby ropy. Následující graf demonstruje, jak se mění meziroční spotřeba ropy v závislosti na růstu světového hospodářství. Graf 15: Závislost mezi změnou spotřeby ropy a růstem HDP od roku 1980 6 hospodařský růst v %
5 4 3 2 1 0
-3000
-2000
-1000
0
1000
2000
Změna spotřeby ropy oproti roku předchozímu v tisících barelů denně
Pramen: IMF a BP Statistical Review of World Energy June 2009, vlastní výpočet
47
IMF: World Economic Outlook 2008, str. 241
43
3000
3.2.
Regulace ceny
Za regulaci je obecně považováno administrativní stanovování ceny, ať už se jedná o určení přímým či nepřímým způsobem. V ekonomikách, které nejsou čistě tržní, mívá i toto opatření své místo. V souvislosti s ropou se o regulaci ceny mluví často ve spojení s Čínou či Indii. U těchto dvou států efekt takové politiky má ještě výraznější dopad z důvodu jejích velkého podílu na světové spotřebě ropy. Administrativně stanovené ceny ropy jsou zpravidla nižší než ceny na světových trzích. Státy se tak snaží do určité míry chránit vlastní podniky a obyvatelstvo před důsledky růstu cen. Avšak takové chování přispívá k povzbuzování spotřeby, nikoliv k šetření zdroji. Z důvodu toho, že čínské ceny jsou stanovovány vládou podle měsíčních průměrů cen na mezinárodních trzích, neodráží aktuální tržní vývoj. Už jenom doba potřebná k administrativě ukazuje na zpožděný přenos informací či jejich zkreslení. V případě rostoucích cen ropy pak dochází k tomu, že domácí ceny jsou delší dobu na nižší úrovni. V této asijské velmoci stát stanovuje stropy velkoobchodních cen.48 V čistě tržním prostředí by se distributoři dostávali do obrovských ztrát a museli trh opustit. Jelikož ale tyto společnosti jsou povětšinou státní a stát pokrývá vzniklé ztráty, dochází prakticky k tomu, že cena ropy v Číně je subvencována. Kupříkladu čínská společnost Sinopec obdržela v první polovině roku 2008 dotaci v celkové výši 33,4 mld. juanů, v přepočtu 4,9 miliard USD.49 Ovšem Sinopec je pouze jednou ze čtyř velkých společností působících na čínském ropném trhu. Kromě Číny k určitému dotování ceny ropy dochází i v jiných ekonomikách. Taktéž Mexiko ve snaze ochránit své občany před růstem cen, se vydalo cestou vyplácení rozdílů mezi tržními cenami pohonných hmot a cenou benzínu u pumpy. Příkladem indické státní aktivity může být vydávání tak zvaných ropných obligací. Tyto mají krýt ztráty podniků nucených prodávat paliva za nižší ceny. Ve státním rozpočtu mezi lety 2002 až 2009 bylo na tento účel vyčleněno téměř 120 miliard rupií, což je v přepočtu něco málo přes 2,5 miliardy amerických dolarů.50 Diskutabilní zůstává dopad těchto subvencí.
48
Od poloviny roku 2008 do listopadu 2009 polostátní společnost Sinopec 9 krát oznámila změnu ceny CHINA PETROLEUM & CHEMICAL CORPORATION: Interim Report 2008, str. 12 50 MINISTRY OF FINANCE, GOVERNMENT OF INDIA: Union Budget 49
44
Indická vláda deklaruje záměr podpořit nižší a střední třídu obyvatel, výsledkem pak spíše bývá zvýhodnění automobilové dopravy, kterou využívají především bohatší vrstvy. Informace přenášené cenovým mechanismem jsou v případě subvencí zkreslené. Každé narušení informační funkce ceny může mít za následek pomalejší přizpůsobování spotřeby skutečnému vývoji a nárůst nerovnováhy mezi dostupným množstvím a poptávkou po této surovině.
3.3.
Vliv spekulací
Od 80. let, kdy obchodování s ropou bylo přeneseno na komoditní burzy, obchod s touto surovinou se poněkud změnil. Změny probíhající na trhu umožnily vstup i jiným subjektům, než těm přímo zainteresovaným na energetice. Největší objem obchodů je z dlouhodobého hlediska uskutečňován formou přímých prodejů mezi národními společnostmi exportujících států a soukromými společnostmi zabývajícími se distribucí ropy. A tak množství ropy, které je volně obchodovatelné pro ostatní subjekty na trhu, je omezeno a tím i mnohem náchylnější ke spekulativním vlivům.51 Znamená to tedy, že cena ropy je odtržená od fundamentálních faktorů? Se vznikem nových finančních produktů dochází také k tomu, že většina obchodů se přesouvá do finančních center. Tam je ropa vnímána opravdu jakožto černé zlato, jakýsi uchovatel hodnot nebo finanční aktivum. Tato nová role ropy znamená zvýšení citlivosti cen ropy na sebemenší změnu nálad investorů. Nezřídka kdy dochází k tomu, že informace přicházející ze světa ropného průmyslu jsou umocněny vlivem nákupů či prodejů ropy v očekávání změny ceny. Z toho vyplývá, že na ropném trhu musíme počítat i s faktorem, který není jednoduše předvídatelný – s očekáváními. Období růstu cen ropy na světových trzích je také obdobím nárůstu počtů subjektů obchodujících s ropou. Mezi lety 2004 a 2008 se počet subjektů registrovaných na newyorské komoditní burze zvýšil bezmála na dvojnásobek z 220 na 400 obchodníků. Tento počet
51
KAMBARA, T. HOWE, Ch.: China and the global energy crisis :development and prospects for China's oil and natural gas, str. 115
45
zahrnuje jak společností zabývající se ropou, tak i jiné subjekty pravděpodobně zlákané možnosti vydělat na tomto trhu.52 Jedním z ukazatelů, který nám může poukázat na jistou spojitost mezi spekulačními nákupy ropy a růstem cen této suroviny je množství uzavíraných kontraktů na trhu v průběhu posledních několika let. Graf 16: Vývoj počtu obchodů s ropou na americké burze NYMEX v období 1996-2008
Pramen: U.S. Commodity Futures Trading Commission
Jak je patrné z grafu, množství uzavíraných dohod v posledních několika letech vzrostlo velmi prudce. V období největšího boomu od roku 2004 do roku 2008 počet nových kontraktů vzrostl z 900 000 na 2,9 milionů. Avšak mezi lety 2003 a 2008 pouze ve 2 % případů došlo k fyzickému přesunu zboží.53 Výše zmíněná fakta a vysoká míra korelace mezi množstvím obchodů a cenou ropy ještě nemusí nutně znamenat, že růst cen ropy byl vyvolán aktivitou spekulantů. Z Interim Report
52 53
INTERAGENCY TASK FORCE ON COMMODITY MARKETS: Interim Report on Crude Oil., str. 20 INTERAGENCY TASK FORCE ON COMMODITY MARKETS: Interim Report on Crude Oil. str. 17
46
on Crude Oil vyplývá, že změny chování investorů na ropném trhu nepředbíhaly změnu ceny, ale právě naopak. Změna ceny byla prvotním impulsem k přizpůsobení obchodníků.54 Na druhou stranu Hamilton předkládá hypotézu, že pohyby ceny na ropném trhu mohou být částečně vyvolány aktivitou rafinérii. Každý producent je závislý na cenách vstupů a je pro něj výhodnější předzásobit se levnější surovinou. Pokud tedy výrobci předpokládají růst cen ropy, budou zvyšovat své zásoby. Takto dochází k tomu, že do jisté míry očekávání rostoucí ceny ropy se stávají samonaplňujícími. Tento růst je však limitován úrokovou mírou. Čili náklady obětované příležitostí a proto nebude pokračovat donekonečna. Postup odběratelů suroviny vyvolává tlak na růst cen v současnosti, avšak v budoucnu vyvolá jejich pokles. A po období růstu cen přijde období jejich poklesu. Spekulace však sama o sobě není schopna vyvolat takový nárůst cen, jakého jsme byli svědky v nedávné minulosti.55
3.4.
Vývoj a ceny substitutů k ropě
Ropa není jediným známým zdrojem energie. Jsou samozřejmě oblastí, kde má drtivou převahu – jakou je například transport, výroba pohonných hmot či maziv. Avšak výroba elektrické energie nebo těžký průmysl často využívají i jiné zdroje. V takovýchto případech je ropa vystavená určité konkurenci. Avšak relevantní v tomto okamžiku je pouze konkurence ze strany nových technologii. Fosilní paliva spíše následují cenový vývoj na ropném trhu.56 Konkurence k ropě se přiostřuje především s růstem ceny této komodity. Za okolností, kterých jsme byli svědky v posledních několika letech, kdy cena ropy rostla nevídaným tempem, dochází k hledání alternativních řešení. Byly zřízeny mnohé projekty, mající za cíl snížit závislost na ropě nebo nalézt nové zdroje suroviny. Z první skupiny lze jmenovat výzkumy v oblasti vývoje pohonných hmot, kterými se zabývá automobilový průmysl. Z té druhé tak zvanou nekonvenční ropu, která zahrnuje dehtové písky, či ropné břidlice, o kterých již bylo řečeno v minulé kapitole.
54
INTERAGENCY TASK FORCE ON COMMODITY MARKETS: Interim Report on Crude Oil. str. 28 HAMILTON J. D.:Causes and Consequences of Oil Shock 2007-08 56 IEA: Key World Energy Statistics 2009, str. 43 55
47
Změny v oblasti automobilové dopravy budou mít zajisté signifikantní dopad nejen na životní prostředí, ale také na poptávku po tradičních pohonných hmotách, především benzínu. Uvedení takovýchto ekologických novinek bývá spojeno s euforií široké veřejnosti. Z toho důvodu je také předpokládáno, že vozidla na alternativní pohon budou rovnocenným soupeřem pro ty současné. Poslední dva roky však znamenaly zmrazení těchto projektů. Cena ropy poklesla na úroveň, která již nepůsobí motivačně v oblasti hledání substitutů. S oživováním ekonomik a následným růstem poptávky po ropě, je neodmyslitelně spojen také návrat k vyšším cenám a tím i původním plánům.
3.5.
Hlavní subjekty na poptávkové straně trhu a jejich vliv na cenu
V jedné z předchozích částí této kapitoly jsme se zabývali vztahem výstupu ekonomiky a poptávky po ropě. V této části se zaměříme konkrétněji na ty ekonomiky, které se svou spotřebou řadí na čelní příčky. Budeme se také věnovat výkyvům v jejich spotřebě během uplynulých deseti let. Z dostupných dat vyplývá, že v roce 2008 regionem spotřebovávajícím největší množství ropy byla Asie s více než 30% podílem. Na druhé příčce se umístila Severní Amerika s 27,4% a třetí místo obsadila Evropa a Euroasie s podílem lehce přesahujícím 24%. Avšak ještě před deseti lety situace na prvních dvou místech byla obrácená.57
57
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
48
Graf 17: Spotřeba ropy podle regionu v roce 2008
7%
3%
8%
30%
Asie Severní Amerika Evropa a Euroasie Blízký Východ
24%
Jižní a Střední Amerika Afrika 28%
Pramen: BP Statistical Review of World Energy June 2009
Přestože ropu spotřebovávají všechny státy, můžeme mezi nimi nalézt takové, které budou mít větší vliv na utváření celkové poptávky než ostatní. Mluvíme v tom případě o tak zvaných velkých hráčích na ropném trhu. Nejvýznamnější vliv na cenu samozřejmě budou mít ty státy, které ropu ve větší míře dovážejí – USA, Čína, Japonsko a Indie. Evropské státy jsou svou rozlohou poměrně malé, avšak Evropská Unie jako celek spotřebovává 17,9% zdrojů.58 Největším spotřebitelem ropy jsou dlouhodobě Spojené Státy, které v současnosti tvoří zhruba 22,5% světové spotřeby ropy. V posledních deseti letech nedocházelo ani k dramatickým změnám americké poptávky. Druhým celkem spotřebovávajícím nejvíce ropy je EU i zde nedošlo k velké změně oproti roku 2000. Taktéž indická poptávka se zvýšila jen lehce. V Japonsku dokonce v roce 2008 došlo ke snížení spotřeby oproti roku 2007 o více než 500 tisíc barelů denně. Tato změna navazuje na jakýsi trend snižování japonské spotřeby ropy od poloviny 90. let.59 Velmi výrazně se odlišuje právě jenom Čína, kde od roku 2000 došlo ke zdvojnásobení spotřeby. Toto je důvodem, proč v první části následujícího oddílu se budeme věnovat Číně. Dlouhodobý trend vývoje spotřeby v těchto hlavních ekonomických centrech je zaznamenán v následujícím grafu.
58 59
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
49
Graf 18: Vývoj spotřeby ropy 60000
tisíce barelů denně
50000 40000
EU USA
30000
Japonsko 20000
Indie Čína
10000
1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007
0
Pramen: BP Statistical Review of World Energy June 2009
3.5.1. Čínská poptávka a okolní svět V posledních několika letech Čína prožívala rekordní ekonomický růst. Jak jsme si již dříve ukázali, růst hospodářství (obzvláště extensivní růst) je velmi energeticky náročný a má mnoho společného s růstem poptávky po ropě. Ačkoliv Čína v období vlády Maa Ce Tunga směřovala k nezávislosti na ostatních ekonomikách až k autarkii, tyto pokusy neskončily příliš úspěšně. Přestože v ještě v době ropných krizí Čína vyráběla více ropy, než spotřebovávala, její situace se od té doby značně změnila. Její spotřeba od poloviny devadesátých let začala převyšovat produkci a tak Číně nezbylo nic jiného než importovat stále větší množství. V roce 1993 se z exportéra stala importérem.60 V roce 2008 dokonce importy představovaly více než polovinu spotřeby. Přestože Čínská poptávka sama o sobě nebyla schopna způsobit prudký růst cen ropy sledovaný v posledních několika letech, zajisté nemůžeme bagatelizovat její vliv. Tempo
60
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
50
růstu čínské ekonomiky v posledních deseti letech nekleslo pod 8% a největších růstů dosahovala Čína v období let 2003 až 2007.61
tisíce barelů denně
Graf 19: Čínská spotřeba ropy v letech 2000-2008 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pramen: BP Statistical Review of World Energy June 2009
Pokud bychom porovnávali vývoj cen ropy na světových trzích a čínské spotřeby ropy, dojdeme k závěru, že obě tyto veličiny se vyvíjejí velmi podobným způsobem – rostou. Avšak růst čínské ekonomiky a její spotřeby ropy pokračovaly i po červenci 2008,62 kdy ceny ropy již opouštěly svá maxima. I v době ekonomického propadu, který zasáhl svět, se odhady růstu čínské ekonomiky podle Světové banky pohybují v hranicích 8 až 9%, zatímco ceny ropy se propadly na poloviční úroveň.
3.5.2. Spojené Státy Americké – největší spotřebitel Ačkoliv čínská poptávka roste nejrychleji, největším spotřebitelem ropy jsou i nadále USA. Avšak i zde si můžeme povšimnout určitých změn. Zatímco mezi lety 2000 a 2001 došlo k poklesu spotřeby o 53 tisíc barelů denně, v následujících čtyřech letech spotřeba každoročně narůstala.63 První zmíněná změna se udála shodně se zpomalením meziročního růstu americké ekonomiky o 3 procentní body z 6,4 na 3,4%. Kdežto nárůst spotřeby ropy v období 2002 až
61
IMF: World Economic Outlook Database, October 2009 JOINT OIL DATA INICIATIVE DATABASE 63 BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 62
51
2005 byl doprovázen zvyšujícími se tempy růstu. V té době americký hospodářský růst dosahoval až neuvěřitelných ročních přírůstků ve výši 6,5%.64 Graf 20: Americká spotřeba ropy v letech 2000-2008
tisíce barelů denně
21000 20500 20000 19500 19000 18500 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pramen: BP Statistical Review of World Energy June 2009
V USA stále největší podíl na spotřebě energie nese průmysl, který byl v roce 2000 zodpovědný za 35% spotřebované energie. Avšak co se týče spotřeby ropy, průmysl ji konzumuje jenom zlomek, necelých 6%. Druhým energeticky nejvíce náročným odvětvím je doprava. Přestože do dopravy plyne necelá třetina z celkového objemu energie potřebného k fungování americké ekonomiky, v tomto odvětví absolutně dominuje ropa a její produkty. Podíl ropy jakožto zdroje energie v dopravě šplhá k 95%.65 Jednou z významných charakteristik americké dopravní politiky jsou minimální daně uvalené na pohonné hmoty. Na litr benzínu byla v roce 2007 uvalena pouze spotřební daň ve výši 0,105 USD.66 Tento rozdíl mezi ekonomikou USA a Evropskými zeměmi se promítá v mnohem větším zastoupení automobilů v dopravě. Nižší ceny pohonných hmot také donedávna nestimulovaly rozvoj úspornějších automobilů a poptávka po ropě tak dosahovala svých maxim.
64
BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS: National Economic Accounts U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION: Monthly energy review, January 2010, str. 23 66 OECD: Tax Database: Mineral Oils 65
52
Po roce 2006, kdy začaly klesat tempa růstu americké ekonomiky, došlo také ke snahám o omezení podílu ropy na průmyslu a v dopravě. Co se týče spotřeby ropy domácnosti a sektoru služeb, ta v průběhu posledních deseti let v obou případech mírně klesla.
3.5.3. Indie Tuto zemi lze podle spotřeby ropy zařadit vedle Spojených Států, Číny či Japonska. Obdobně jako v Číně i v Indii v posledních deseti letech docházelo k ekonomickému růstu. Přestože tempa růstu pozorovatelná v Indii, byla to o něco nižší než v Číně, odráží se v nich ekonomické změny. Se svou miliardou obyvatel má Indie pochopitelně také velké energetické nároky. Rychle se rozvíjející ekonomika spotřebovává značné množství zdrojů. Nejenom, že ropa v roce 2006 uspokojovala 31% celkových energetických požadavků této země, ale navíc, Indie nemá mnoho vlastních zdrojů a je ve velké míře závislá na importech. Na rozdíl od Číny, která dováží polovinu své spotřeby, Indie importuje zhruba tři čtvrtiny.67 Graf 21: Indická spotřeba ropy v letech 2000-2008
tisíce barelů denně
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pramen: BP Statistical Review of World Energy June 2009
Tak jako všude na světě je i tady hlavním tahounem poptávky po ropě doprava. Především ta osobní – automobilová. Indie navíc investuje nemalé částky do rozvoje infrastruktury s cílem přitáhnout zahraniční investice.
67
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009
53
3.5.4. Evropská unie Poslední oblastí, které budeme věnovat pozornost je evropské centrum. Ačkoliv Evropská unie není samostatným státem, celková spotřeba ropy na jejím území tvoří necelou pětinu světové spotřeby ropy. Na druhou stranu produkce ropy v tomto regionu je minimální – necelá 3%.68 V Evropě existují značné rozdíly ve spotřebě ropy mezi jednotlivými regiony. Průmyslově založené země s vyšší koncentrací obyvatelstva vykazují také větší požadavky na tuto surovinu než ostatní. Největší podíl na evropské spotřebě má Německo, Francie, Velká Británie a Itálie.
Tisíce barelů denně
Graf 22: Spotřeba ropy v Evropské unii v letech 2000-2008 15300 15200 15100 15000 14900 14800 14700 14600 14500 14400 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pramen: BP Statistical Review of World Energy June 2009
Jak je patrno z grafu, spotřeba ropy v EU značně kolísá. Tyto změny nezapříčinily pouze výkyvy v oblasti ekonomického růstu, došlo také k rozšíření členské základny v roce 2004. Přestože v roce 2000 EU dosáhla 3,9% tempa růstu, následující roky znamenaly citelné zpomalení. K opětovnému zvyšování růstu EU docházelo v letech 2004 až 2007. Naopak rok 2008 s sebou přinesl výrazné ekonomické ochlazení, které se ještě v následujícím období prohloubilo.69
68 69
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 Eurostat
54
V EU v posledním desetiletí dochází ke snahám snížit závislost na ropě. Evropská unie usiluje o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v pohonných hmotách na cílových 10% v roce 2020.70 Postupné zavádění těchto pokynů, vede k pozvolnému omezování spotřeby ropy.
70
COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. Renewable Energy Road Map - Renewable energies in the 21st century: building a more sustainable future, str 10
55
56
4. Dopady turbulentního vývoje posledních deseti let Ačkoliv ještě není možno předjímat dlouhodobé důsledky vývoje cen ropy, kterého jsme byli svědky v posledních několika letech, některé krátkodobé dopady jsou již patrné. Léta 2007 a 2008 znamenaly pro ropný trh určitý šok, který zajisté nezůstane bez odezvy. A to i přes fakt, že pozdější snížení cen poněkud zmírnilo původní bouřlivé reakce. Změny ceny dopadají nerovnoměrně na různé subjekty na trhu. Pro vývozce je jejich růst na první pohled velmi vítaným jevem, nicméně i tento zdánlivě pozitivní vývoj má svou odvrácenou stranu. Zajisté však jejich zvyšování zraňuje importéry této komodity. Svět ve své historii již zažil šoky způsobené zdražováním strategických surovin, jakou ropa bezesporu je. Ve výsledku změn cenových relací docházelo postupně ke snižování závislosti na ropě a snahám o omezení její spotřeby. Nedávný turbulentní vývoj, je však odlišný od těch, které jsme mohli pozorovat v minulosti. Dřívější růsty cen byly způsobené hlavně v důsledku výpadků na straně nabídky. Zvyšování ceny, které vyvrcholilo v létě 2008, bylo vyvoláno spíše změnami v poptávce po ropě. V této kapitole, jak plyne ze samotného názvu, se budeme věnovat dopadům růstu cen na ropném trhu a jejich pozdějšího propadu. Kapitola, konsistentně s dřívější strukturou, bude rozdělena do dvou částí odrážejících vývoj na nabídkové a poptávkové straně. Nejdříve se zaměříme na importéry ropy, kteří v období růstu cen přijímali rozlišná opatření mající za cíl omezit dopad rostoucích nákladů. Zvyšující se ceny ropy se negativně podepsaly na těchto ekonomikách. Různé skupiny zemí také reagovaly pro sebe specifickým způsobem. Poté pozornost přesuneme k exportérům této strategické suroviny. Především se soustředíme na jejich chování v různých fázích vývoje ceny a na dopady změn příjmů z exportu pro vývozní státy. Není snadné izolovat dopady růstu cen ropy na ekonomiky od důsledků nepříznivého hospodářského vývoje. Avšak tyto dva na první pohled rozdílné elementy skládanky mají mnoho společného.
57
4.1.
Země dovážející ropu
V minulosti ropné šoky vyvolaly významné propady HDP importních zemí. Růst cen ropy společně s ostatními faktory byly příčinami stagflace a na dlouhou dobu ochromily ekonomický rozvoj. Mnohé země přistoupily ke snahám o omezení spotřeby. Toto omezení však bylo možné až z dlouhodobého hlediska. Přestože cena reaguje poměrně brzy na změny poptávky, mechanismus přizpůsobení spotřeby ropy cenovému vývoji funguje jen velmi pomalu. Obzvlášť v současné situaci, kdy je tato změna z velké míry živena rostoucí spotřebou, nikoliv klesající těžbou. Poptávka po ropě a jejich produktech je navíc v dnešní době významně ovlivněná dopravou, kterou není nikterak snadné omezit. Zvyšování cen této komodity v období 2002 až 2008 mělo zajisté výraznější negativní dopady na země, které nemají vlastní zdroje, nebo vlastní přírodní bohatství nepostačí k pokrytí poptávky. Tyto státy jsou pak v různé míře odkázány na import. Většina importérů v okamžiku, kdy ceny ropy rostou, jednoduše za stejné množství suroviny zaplatí větší objem finančních prostředků. Rostoucí výdaje na dovoz se zákonitě odráží v ekonomice. Nejpatrnější změny jsou zaznamenávány na běžném účtu jejich platebních bilancí. Až poté se přelévají do reálné ekonomiky.
4.1.1. Obecné dopady růstu cen Ceny ropy na světovém trhu stoupaly neustále od konce roku 2001, až do léta 2008. Přestože ze začátku, nárůst nebyl nijak prudký, trval dostatečně dlouho na to, aby zasáhl ekonomiky. V období let 2007-2008 můžeme vysledovat dokonce i známky ropného šoku, který zasadil tvrdou ránu všem dovozcům suroviny. Avšak dříve než si přiblížíme dopady růstu cen ropy na konkrétní ekonomiky, podíváme se na způsob, jakým se takováto změna projeví v hospodářství v obecné rovině. Růst cen ropy je považován za příčinu mnoha ekonomických problémů. Recese v 70. letech byla způsobená ve velké míře právě neočekávaným růstem ceny této suroviny. Také devět z deseti amerických recesí v období po druhé světové válce následovalo bezprostředně po nárůstu cen ropy.71 Kanály, kterými se přelévá růst nákladů na ropu do ekonomiky, jsou 71
HAMILTON J. D.: Oil and the macroeconomy
58
různé. Dražší surovina mimo jiné může mít za následek to, že méně energeticky úsporná zařízení, se stávají zastaralými. Nutnost nahradit tyto stroje a zařízení ovšem sníží investice v jiných oblastech. Odklon poptávky směrem k efektivnějším strojům znamená často také nutnost restrukturalizace těch odvětví, která ony stroje vyrábějí. To s sebou přináší přeškolení pracovní síly a dočasné zvýšení míry nezaměstnanosti. Mnoho také záleží na tom, zda subjekty na trhu vnímají růst cen ropy jako dlouhodobý trend nebo pouze jako přechodnou změnu. V případě, že růst cen je vnímán jako dočasný, dochází k odložení nákupů a investic na pozdější dobu. Pokud se však jedná o dlouhodobou záležitost, dochází k trvalejší změně preferencí spotřebitelů.72 Růst cen ropy znamená postupné zvýšení nákladů všech subjektů v ekonomice. A proto tento růst na světových trzích bude doprovázen zvyšováním míry inflace v zasažených zemích. Hlavním kanálem, kterým ona změna působí, jsou v dnešní době především dopravní náklady. Rostoucí náklady na transport firmy přesouvají na spotřebitele pomocí vyšších cen produkce a poskytovaných služeb. Vývoj hospodářství v období ropných šoků 70. let byl ve znamení stagflace – poklesu produktu a zároveň výskytu inflace. Jak jsme si ukázali v dřívější kapitole, vývoj do roku 2008 je způsoben spíše růstem poptávky, než prudkým poklesem nabídky. Proto při současném ekonomickém zpomalení na globální úrovni, došlo také k ochabnutí poptávky mimo jiné i po ropě, které odstranilo tlak na růst cen. Růst spotřebitelských cen je subjekty v ekonomice vnímán negativně. Často obyčejný člověk není schopen rozlišit v horizontu několika dnů, týdnů, dokonce měsíců, zda se jedná o změnu reálných či nominálních veličin. Rostoucí náklady tak přispívají ke vzniku pocitu ztráty bohatství a podlamují poptávku po statcích a službách. Výdaje na energetické komodity a tím pádem i jejich produkty se v průběhu posledního desetiletí nevyvíjely rovnoměrně, což znemožňuje se na tyto změny jakkoli připravit a zabudovat je do svých očekávání. Přestože výdaje na energie již netvoří tak velkou část rozpočtu domácností, stále v nich zaujímají pevnou pozici. Rostoucí ceny ropy tak spotřebovávají stále větší část výdajů domácností. Jelikož tyto výdaje jsou z pohledu domácností nutné, mnozí spotřebitelé jednoduše snižují své výdaje v jiných oblastech. Tento vývoj implikuje nepříjemné dopady na ekonomiku. 72
BARSKY R., KILIAN L.: Oil and Macroeconomy since the 1970s
59
Mnohé země se snaží s narůstajícími projevy inflace bojovat. Často pomocí restriktivní monetární politiky. Avšak zvyšování úrokových měr, ke kterému tak dochází, leckdy přispívá k vytvoření jiných problémů. V případě, že by centrální banka skutečně reagovala na růst cen ropy zvyšováním úrokových měr, vyrovnávací mechanismus by mohl nabírat následující podoby:
↑HDP → ↑DR → ↑ PR → ↑ π → ↑ r → ↓ AD + ↓ I → ↓ HDP → ↓ DR → ↓ PR Kde DR znamená poptávku po ropě, PR její cenu, π inflaci a r úrokovou sazbu. Růst úrokových sazeb, který má za cíl srazit inflaci, může způsobit zdražení úvěrů a tím i problémy v podnikatelském sektoru. Zároveň domácnosti budou čelit nejenom rostoucím cenám energie, ale také díky úrokovým sazbám budou motivovány větší část svých příjmů použit pro tvorbu úspor. Výsledkem pak bývá snížení investic (I) a agregátní poptávky (AD), které s sebou přináší pokles výstupu ekonomiky. S hospodářským poklesem je spjatá také nutnost určité restrukturalizace. Ta se týká obzvlášť těch odvětví, které pokles poptávky zasáhl nejbolestivěji. V současné době tímto odvětvím je převážně automobilový průmysl. Restrukturalizace však ve většině případů znamená i ztrátu pracovních míst. Což ještě více prohlubuje ekonomický propad. Důsledky růstu cen se samozřejmě budou lišit podle situace, ve které se země nachází před změnou. Státy, jež si mohly v dřívějším období a za příznivějších cenových relací dovolit vytvořit určitou rezervu, jistě byly v lepší výchozí situaci. Avšak chudší státy, především ty spadající do kategorie rozvojových zemí, neměly ve většině případů pro takový krok volné prostředky. V takové situaci byly dopady vývoje mnohem tvrdší. Citlivěji na růst ceny ropy reagují země dosahující větší míry čistého importu ropy. Taktéž více zasaženy budou ty ekonomiky, které využívají ropu méně efektivním způsobem, a proto potřebují větší množství suroviny.
4.1.2. Vyspělé země Podle IMF (Mezinárodního Měnového Fondu) se do kategorie vyspělých zemí řadí 33 států. Liší se ony od ostatních skupin výstupem ekonomiky a tím i životní úrovni obyvatelstva. Tyto státy měly lepší výchozí pozici v době, kdy ceny ropy prudce stoupaly. Mohly snáze 60
akomodovat důsledky jejich růstu. Avšak ani ony nebyly ušetřeny dopadů vývoje na ropném trhu. Důsledky současného vývoje na ropném trhu se jeví jako mírnější než v období 70. let, příčinou může být mimo jiné i nižší závislost ekonomik na ropě. V roce 2002 k výrobě 1 dolaru HDP bylo zapotřebí poloviční množství této suroviny než v roce 1973.73 Přestože jednu z výrazných příčin zpomalení ekonomického růstu ve všech vyspělých zemích74 tvoří turbulentní vývoj, který nejdříve zasáhl finanční trhy, nemůžeme zcela bagatelizovat vliv energetických surovin. Recese, která nedávno postihla Spojené Státy, by bez přispění rostoucích cen ropy byla mírnější. Různí autoři však liší v náhledu na to, jak by hospodářská situace vypadala. Kupříkladu Hamilton odhaduje, že v období od konce roku 2007 do konce roku následujícího by růst americké ekonomiky dosahoval 3,2% namísto aktuálního poklesu 0,7% HDP. Odhady Blancharda a Galiho jsou opatrnější, pohybují se na úrovní 0,2% poklesu HDP, což je stále o půl procentního bodu menší propad, než ve skutečnosti.75 Jako jeden z nejpatrnějších výše popsaných dopadů je objevení se inflace. Už v období ropných šoků 70. let se růst ceny ropy projevil v zesílení inflačních tlaků. Promítání reálného růstu cen ropy do ekonomiky prostřednictvím inflace v zemích G7 od poloviny 90. let do současnosti je patrno v následujícím grafu.
73
IEA: Analysis of the Impace of High Oil Prices on the Global Economy IMF: World Economic Outlook Database, October 2009 75 HAMILTON J. D.:Causes and Consequences of Oil Shock 2007-08, str. 47 74
61
3.5
120.00
3
100.00
2.5
80.00
2
60.00
1.5
40.00
1
20.00
0.5 0
0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 inflace v G7
reálná cena ropy v USD (2008) za barel
míra inflace %
Graf 23: Inflace a reálná cena ropy v období 1995-2009
cena ropy (pravá osa)
Pramen: IMF, BP Review of World Energy June 2009
Vzájemná souvislost, která je patrná mezi změnou reálné ceny ropy a výskytem inflace pro skupinu sedmi nejvyspělejších zemí světa, se rovněž vyskytuje i na úrovni jednotlivých států. Povšimněme si především posledních dvou sloupců v tabulce. Inflace vrcholila v roce 2008 spolu s růstem cen ropy na světových trzích. V období jejich propadu a ekonomického oslabení se v případě USA a Japonska objevila dokonce deflace.76 Tabulka 1: Inflace ve vybraných zemích dovážejících ropu rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Japonsko
0,78
0,69
0,89
-0,3
0
-0,3
0,3
0
1,4
-1,13
USA
3,37
2,82
1,6
2,3
2,67
3,38
3,22
2,86
3,79
-0,39
Eurozona
2,19
2,42
2,26
2,11
2,18
2,19
2,2
2,14
3,31
0,31
Pramen: IMF poznámka: růst průměrných spotřebitelských cen oproti roku předcházejícímu
Jak již bylo zmíněno, podíl výdajů domácností na energie v průběhu doby klesá, avšak stále tvoří jejich významnou součást. V prosinci roku 2008 výdaje na energii ve Spojených Státech měly ve spotřebitelském koši pro výpočet CPI váhu 7,62%, což je větší zastoupení než má kupříkladu zdravotní péče.77 Ropa se však na tomto ukazateli podílí mnohem menší mírou. 76 77
Data pro rok 2009 jsou pouze odhadem IMF BUREAU OF LABOR STATISTICS: Consumer Price Index: March 2009, str. 31
62
Samotné energetické komodity mají sotva poloviční váhu, přesněji 3,47%.78 Avšak do této skupiny je započítáno ještě kupříkladu uhlí či zemní plyn. Zvyšování těchto cen se ovšem promítá do celé ekonomiky prostřednictvím růstu nákladů na výrobu či transport. Současný hospodářský vývoj vyústil prakticky až v krizi automobilového průmyslu. V USA došlo k výraznému poklesu prodejů automobilů. Nelze však považovat současnou recesi za jediného původce snížení poptávky po motorových vozidlech. Jelikož mnohé typy automobilů a pohonné hmoty jsou komplementy, výrazný růst cen jednoho z těchto statků může znamenat oslabení poptávky v obou skupinách. Přestože v období 2007-2008 pokles se týkal všech typů vozidel, větší mírou zasáhl ty, které jsou náročnější na spotřebu paliva. V případě osobních automobilů snížení poptávky bylo mírně zbrzděno změnou preferencí spotřebitelů. Tento výpadek příjmů výrobců může vést ke snížení využití výrobních kapacit a posléze i k nutnosti určité restrukturalizace v automobilovém průmyslu. Kupříkladu přesunem k výrobě hybridních vozidel. Změny prodejů motorových vozidel jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 24: Prodeje nákladních a osobních automobilů v USA v období 2000-2009
Tisíce automobilů
12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 -2000
2001
2002
2003
2004
Osobní automobily
2005
2006
2007
2008
2009
Nákladní automobily
Pramen: http://wardsauto.com; U.S. Car and Truck Sales, 1931-2009
V části popisující obecné dopady růstu cen ropy na ekonomiku jsme si ukázali mechanismus, jakým ony změny se mohou projevit v reálném hospodářství. Tento mechanismus předpokládá, že tvůrci hospodářské politiky aktivně zasahují. V případě, že dochází k určitému zvyšování úrokových měr, utlumují tyto síly hospodářský růst. Což má za 78
tamtéž
63
následek zmírnění poptávky po ropě a tím i snížení tlaku na růst jejích cen. Ve skutečnosti je ovšem sledována jádrová inflace (inflace očištěná o změnu cen potravin a energii). Jádrová inflace je znázorněná v následujícím grafu. Graf 25: Procentuální změna americké jádrové inflace oproti prosinci předchozího roku
jádrová inflace %
3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Pramen: Bureau of Labour Statistic, Consumer Price Index:March 2009
Americká centrální banka zvyšovala úrokové sazby v období od roku 2004 do poloviny roku 2007, poté došlo k určitému uvolnění monetární politiky.79 Přestože v polovině roku 2008 jádrová inflace dosahovala výše 2,5%,80 FED vlivem hospodářského vývoje se však rozhodl nezasahovat, aby ještě více neuškodil hospodářství sklouzávajícímu do recese. Dalším dopadem růstu cen ropy a hospodářských turbulencí zmíněných v obecné části byla nutnost restrukturalizace energeticky náročných odvětví. S ní je spojen i výskyt nezaměstnanosti. Ke zvyšování míry nezaměstnanosti začalo docházet v roce 2008. Přestože Japonsko dosahovalo historicky nejnižších hodnot nezaměstnanosti v roce 2007, pro rok 2009 IMF odhaduje její prudké zvýšení. Taktéž americká ekonomika v současné době prochází nepříznivým vývojem. Tabulka 2: Nezaměstnanost ve vybraných zemích Rok Japonsko USA Eurozona
2000 4,7 3,9 8,5
2001 5 4,7 8
2002 5,4 5,8 8,4
2003 5,3 5,9 8,8
2004 4,7 5,5 9
2005 4,4 5,1 8,9
2006 4,1 4,6 8,3
Pramen: IMF 79 80
Federal Reserve System BUREAU OF LABOR STATISTICS: Consumer Price Index: March 2009
64
2007 3,8 4,6 7,5
2008 3,9 5,8 7,6
2009 5,4 9,3 9,9
Rozvinuté země zřídkakdy mívají určitá omezení toků kapitálu. Vzhledem k tomu, že dovozy dražší ropy jsou citelněji patrné na běžném účtu platební bilance, teoretickým výsledkem by tak v případě volných finančních toků měla být devalvace měn zemí, které dovážejí ropu vůči měnám vývozců. Prakticky však téměř všechny země exportující ropu mají svou měnu v režimu fixního kurzu, popřípadě v režimu posuvného zavěšení vůči americkému dolaru. Výjimku tvořil venezuelský bolivar, který však od poloviny ledna 2003 je již také navázán na americký dolar.81
4.1.3. Nejchudší státy světa Tuto skupinu tvoří státy s výrazně nižšími příjmy. Z tohoto důvodu, jsou v horší výchozí pozici než ty, které jsme analyzovali v předchozí části. Často kvůli své situaci, zdá být nereálné, uvolnění prostředků na import ropy z domácích zdrojů. V mnoha případech i přes veškerou rozvojovou pomoc, stále se potýkají s hospodářskými problémy. V průběhu ropných šoků v minulosti, tyto státy byly zasaženy nejenom růstem importních cen, ale poznamenal je i pozdější vývoj. Změna toku kapitálů v 80. letech, způsobená růstem úrokových sazeb v USA, pro ně znamenala problémy, které vyústily v dluhovou krizi. V současnosti otázka cen ropy je pro tyto chudé země stejně naléhavá, jako v minulosti. Avšak na rozdíl od vývoje v 70. letech současné ceny zemědělské produkce neklesají a zaručují určitou úroveň exportních zisků. Příčiny růstu cen zemědělských komodit bychom měli hledat opět u ropy. Jednou z nich je zajisté růst nákladů spojených s umělými hnojivy a provozem zemědělských strojů. Což však nijak nezlepšuje situaci těchto z velké míry agrárních ekonomik. Významnějším faktorem je růst poptávky po takových zemědělských produktech, které lze použít k produkci biopaliv.82 Tyto ekonomiky jsou často energeticky náročnější (potřebují více energetických vstupů pro výrobu jednotky HDP) než ostatní země. Nutnost dovozu se odráží v národním účetnictví. Většina afrických zemí má záporné saldo běžného účtu platební bilance. Největší propad je
81 82
IMF: Exchange Rates THE WORLD BANK: Global development Finance 2007, str 23.
65
ovšem zaznamenáván mezi rokem 2007 a 2008,83 čili v době, kdy došlo k nejdramatičtějším růstům cen ropy.
4.1.4. Asijské rychle se rozvíjející ekonomiky Mezi asijskými státy vynikají obzvlášť dva: Čína a Indie. V obou těchto ekonomikách v posledních letech docházelo k významným růstům spotřeby energie. V Indii se samotné minerální oleje podílejí na struktuře spotřebitelského koše 7%.84 V porovnání se Spojenými Státy je tento podíl výrazně vyšší. Růst těchto cen se však neodrazil v indické ekonomice v plném rozsahu. Subjekty v Indii podobně jako v Číně byly chráněny před vlivy zvenčí v podobě určité regulace cen ropy. Také ekonomické zpomalení bylo do jisté míry zbrzděno pomocí vládních balíčků na podporu hospodářského růstu. To vše se odráželo v neklesající spotřebě ropy ani v období největšího růstu ceny suroviny. Přestože mnoho států sklouzává do recese, ekonomické zpomalení se těchto asijských zemí dotklo jen minimálně. Také v obou těchto zemích se v poslední době objevila inflace. V Indii růst průměrných spotřebitelských cen v roce 2008 dokonce dosáhl 8%. Vývoj inflace je znázorněn v následující tabulce. Tabulka 3: Čínská a indická inflace Rok Čína
2000 0,4
2001 0,73
2002 -0,77
2003 1,17
2004 3,9
2005 1,82
2006 1,47
2007 4,77
2008 5,92
2009 -0,06
Indie
4,01
3,78
4,3
3,81
3,77
4,25
6,18
6,37
8,35
8,66
poznámka: rok 2009 reprezentuje odhad IMF Pramen: IMF
Vzhledem k tomu, že růst cen ropy pozorovaný v posledních letech byl vyvolán z velké části právě určitou „globální konjunkturou“, ochlazení ekonomik nutně mělo za následek opětovný pokles cen. Tento pokles s sebou přinesl zmírnění negativních dopadů na výše popsané skupiny států.
83 84
IMF: World Economic Outlook Database, October 2009 RESERVE BANK OF INDIA: Economic Review 2009
66
4.2.
Exportéři suroviny
Země exportující ropu ve většině případů jsou na ceně této komodity velmi výrazně závislé. Mnoho ropných společností, obzvlášť v arabských zemích, je vlastněno státem. Proto se běžně stává, že příjmy z exportu tvoří převážnou část státního rozpočtu. Kupříkladu pro Saudskou Arábii, Kuvajt a Nigérii ropa znamená zhruba 80% příjmové stránky rozpočtu. V Libyi je ropa zodpovědná za 60% státních příjmů a ve Venezuele dosahuje 50% podílu. Taktéž Rusko jakožto nevětší vývozce ropy je ve velké míře závislé na cenách energetických komodit.85 Na skladbě exportu se mnohdy ropa podílí ještě větší mírou. Snahy exportně orientovaných států o zabezpečení svých příjmů již v minulosti vyústily v organizaci obchodu, uzavírání různých dohod či dokonce vedly k zestátnění ropného průmyslu.86 Ropné bohatství s sebou ovšem přináší i určité problémy. Velmi často lze vypozorovat souvislost mezi výskytem nedemokratické formy vlády a závislostí na ropě. Surovinové bohatství a jeho redistribuce ve společnosti totiž umožňují přetrvávání nedemokratických režimů.87 V letech, kdy ceny rostly přibližně stálým tempem, příjmy exportních států byly na vysoké úrovni. Petrodolary, které exportní země získaly v minulosti, byly použity pro různé účely. Vývozcům dovolily vysoké investice především v zahraničí, hlavně v USA, které počátkem 80. let lákaly finanční prostředky na vysoké úrokové sazby. Přestože i nadále většina zahraničních investic směřuje do USA,88 v posledních letech i přes růst cen, mnoho států se rozhoduje pro investice do vlastní infrastruktury či pro zavedení sociálních benefitů pro obyvatelstvo. Dochází také k vytváření speciálních fondů obhospodařujících zisky z ropy. Tato podkapitola bude pojednávat o změnách, které s sebou dostatek suroviny přináší. V první části se zaměříme na dlouhodobé dopady exportních příjmů na ekonomiky vývozců, posléze svou pozornost obrátíme ke krátkodobým změnám, které se udály v poslední dekádě.
85
CIA: World Factbook, Country Data zde máme na mysli především organizaci OPEC a dohodu 50/50 ve Venezuele 87 Smith B.: Oil Wealth and Regime Survival in Developing World 88 Ze Saudské Arábie do USA v roce 2003 směřovalo 60% celkových investic země 86
67
4.2.1. Dopady dlouhodobé závislostí na ropných příjmech V hospodářských dějinách můžeme nalézt mnoho případů, kdy objevení přírodního bohatství místo zvýšení blahobytu s sebou přineslo spíše nepříjemné dopady na ekonomiku. Jedním z historických příkladů jsou událostí, které měly místo v Nizozemí. Tam v důsledku nálezu zemního plynu v 60. letech došlo k ekonomickým turbulencím spojeným se závislostí státu na exportu přírodních zdrojů. Vlivem vysokých příjmů z vývozu surovin, dochází ke zhodnocení domácí
měny.
Tato
apreciace
znevýhodňuje
exportéry
ostatního
zboží.
Ona
nekonkurenceschopnost domácího zboží zároveň se snižujícími se cenami dovozu ústí ve zvyšující míru importu. Současně domácí zdroje, jakými jsou práce a kapitál, se přesunují do oblasti těžby suroviny. V případě zpomalení aktivity v odvětví přírodních zdrojů – popřípadě snížení jejich ceny na mezinárodních trzích, návrat k původní rovnováze může být velmi bolestivý. Tento jev, kdy náhlé zvýšení bohatství země přináší hospodářské problémy, je dnes známý pod názvem holandská nemoc. Jelikož státy, o kterých pojednává tato kapitola, udržují své měny v režimu fixního kurzu, změny, k nimž dochází, probíhají jinými způsoby. Zvýšené příjmy z exportu se projevují prostřednictvím vládních výdajů, jenž působí inflační tlaky, často je také jinak uspořádaná příjmová stránka státní kasy v porovnání se zeměmi, které nejsou obdařeny přírodními zdroji. Dalším projevem je přesun výrobních faktorů do relativně výnosnější oblasti těžby oproti jiným odvětvím. Přímým důsledkem dlouhodobé závislosti na příjmech plynoucích z exportu ropy je v mnoha zemích Arabského poloostrova zakrnění daňového systému, jakožto zdroje financování veřejných rozpočtů. Kupříkladu ve Spojených Arabských Emirátech dani ze zisku společnosti prakticky podléhají pouze organizace zabývající se těžbou a obchodem s ropou a zahraniční banky.89 Dalším způsobem zdanění je daňová sazba na potraviny zakoupené v restauracích uplatňována ve výši 5-10%. Popřípadě zdanění hotelových služeb, které se pohybuje mezi 10 a 15%. Výše sazby a okruh subjektů, již se zdanění týká, se nepatrně liší mezi emiráty.90 Situace podobná té ve Spojených Arabských Emirátech činí veřejné finance států závislých na ropných příjmech velmi citlivými na výkyvy ceny vyvážené komodity. V období růstu exportních zisků se finanční situace vlád exportních zemí zlepšovala, aniž by došlo ke 89 90
TAMINI A. & COMPANY: Taxation Law in the UAE tamtéž
68
kvalitativnímu posunu v podnikatelském prostředí. Spíše naopak, dochází ke snížení aktivity a konkurenceschopnosti soukromého sektoru. Když však ceny ropy klesají, podobně jako v nedávné minulosti, veřejné rozpočty se dostávají do výrazných problémů. Takovéto situace vyvolané poklesem příjmů státu je nutno z hlediska stability řešit. Pro korekci výkyvů příjmové stránky veřejných financí v exportních zemích proto dochází k pozvolnému zavádění daňového systému. Kupříkladu Írán, který již delší dobu připravoval daňovou reformu, zavedl 3% sazbu DPH v září 2008.91 Touto diverzifikací příjmů rozpočtu si země do budoucna slibuje snížení závislosti na ceně exportní suroviny. Zakrnění daňového systému není jediným důsledkem závislosti na exportních příjmech. Jelikož ropný průmysl se stává výnosnějším, vůči ostatním odvětvím, dochází ke změně struktury hospodářství. Tvorba hrubého domácího produktu se přesouvá z oblastí zemědělství a služeb právě do těžebního průmyslu. Před vypuknutím ropných šoků ze 70. let se průmysl podílel na tvorbě HDP vývozců ropy necelou třetinou (32%).92 Poměry mezi odvětvími se s postupem času změnily. V současné době průmysl tvoří až 70% HDP zemí obdařených tímto přírodním bohatstvím.93 Z výše uvedených údajů je patrné, že díky ropnému bohatství dochází ke změnám v poměrech, jakými různá odvětví přispívají k tvorbě produktu. Na tom by nebylo nic špatného, každý subjekt se snaží přesunout výrobní faktory do takových oblastí, které mu přinášejí větší zisky. Slabinou exportních ekonomik se pak stává přílišná závislost na jednom zdroji příjmů, respektive jednom odvětví. Volatilita cen dokáže napáchat velké škody. Pokles cen ropy v polovině 80. let výrazně přispěl ke snížení výstupu ekonomik Blízkého Východu. Taktéž nedávný pokles se negativně podepsal na výkonu.94 Specializace zaměřená na ropný průmysl jde ruku v ruce s integrací do mezinárodního obchodu. Jelikož mnoho zdrojů se přesouvá do oblasti těžby, je nutno dovážet určité statky. Na základě dat 28 exportních států (z období 1970-2006) bylo zjištěno, že přestože zisky států vyvážejících ropu průměrně dosahují 23% HDP, jejich výdaje na importy zboží a služeb jsou
91
IRANIAN NATIONAL TAX ADMINISTRATION: History of the VAT in Iran THE WORLD BANK: World Development Report 1990: Powerty, str. 162 93 THE WORLD BANK: World Development Indicators 2009 94 IMF: World Economic Outlook Database, October 2009 92
69
o něco vyšší, tvoří 37% HDP.95 Toto tvrzení naznačuje, že z dlouhodobé závislosti na přírodním bohatství můžou vzejít určité problémy. Kupříkladu po celá 80. léta až do poloviny let 90. docházelo k zadlužování států Blízkého Východu.96
4.2.2. Cenový vývoj v posledních deseti letech a jeho dopady Ropa po mnoha desetiletí zajišťovala státům, které vlastnily toto nerostné bohatství dostatečné příjmy k tomu, aby mohly ony země prosperovat. V poslední dekádě však dochází ke značným výkyvům cen této suroviny. Jelikož převažuje pro exportéry vítaný růst cen a tím i zvyšování příjmů, dochází k určitému přerozdělování ropného bohatství. Ne všechny finanční prostředky však byly využity efektivně. Přestože mnoho investic směřovalo k vybudování turistického ruchu (především ve Spojených Arabských Emirátech či Kataru) popřípadě jako zahraniční investice směřovaly do vyspělých zemí, velké obnosy peněz byly určené k méně produktivním účelům. Často dodatečné finanční prostředky byly alokovány do megalomanských projektů. Největší část nahromaděných příjmů ovšem posloužila k vybudování štědrého sociálního státu. Arabské státy blahobytu Dodatečné příjmy ropných států byly v mnoha případech určeny pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva a to jak formou přímých dotací občanům, tak bezplatného školství či zdravotní péči. Ze státního rozpočtu Spojených Arabských Emirátů do školství a zdravotnictví v roce 2008 směřovalo 60% celkových výdajů.97 Také ceny energii se pohybovaly na nižších úrovních než v zemích, které nevlastní zdroje ropy. Zároveň také docházelo k silné expanzi půjček do soukromého sektoru.98 Subvence se týkaly dokonce i produkce potravin. Kupříkladu v Saudské Arábii je zemědělství podporováno zvýhodněnými úvěry od Saudi Arabian Agricultural Bank. Přehled výdajů saudského rozpočtu v období let 2000 až 2008 je znázorněn v následující tabulce.
95
MORSY H.: Current Account Determinants for Oil Exporting Countries, str. 7 IMF: World Economic Outlook Database, October 2009 97 Ministerstvo zahraničních věcí ČR 98 IMF: World Economic Outlook, Housing and the Business Cycle. 2008, str 97 96
70
Tabulka 4: Výdaje státního rozpočtu Saudské Arábie v milionech riálů Sektor Rozvoj Lidských zdrojů Transport a komunikace Rozvoj ekonomických zdrojů Zdravotní a sociální rozvoj Rozvoj infrastruktury Služby municipalit Obrana a bezpečnost Veřejná správa Státní půjčky * Lokální subvence VÝDAJE CELKEM PŘÍJMY CELKEM
2000 49 284
2001 53 010
2002 47 037
2003 49 609
2004 55 832
2005 69 899
2006 87 164
2007 2008 96 483 104 600
5 534
5 732
5 464
5 634
6 352
8 629
9 804
11 329
12 143
5 955
5 629
4 969
6 927
7 020
10 516
12 454
13 902
16 317
16 381
18 089
18 970
16 767
17 971
23 057
26 798
31 010
34 426
2 067 5 710 74 866 19 277 436 5 490 185 000 157 000
2 532 7 224 78 850 37 372 411 6 151 215 000 215 000
2 693 7 965 69 382 39 316 373 5 831 202 000 157 000
2 544 5 393 70 303 44 848 375 6 600 209 000 170 000
2 620 6 192 78 414 49 936 387 5276 230 000 200 000
3 292 8 976 95 146 51 665 502 8318 280 000 280 000
4 555 11 588 110 779 62 814 575 8469 335 000 390 000
5 188 13 576 132 922 61 756 1026 12808 380 000 400 000
6 384 14 954 143 336 63 031 479 14329 410 000 450 000
* Zahrnuje transféry do Saudi Development Fund pramen: Kingdom of Saudi Arabia: Ministry of Finance poznámka: 1 USD = 3,75 SAR
V uplynulých desíti letech docházelo v zemích Arabského poloostrova ke zvyšování počtu obyvatel. Růst populace spolu se štědrým sociálním systémem implikují rostoucí finanční nároky na fungování států blahobytu. Kupříkladu v již zmíněné Saudské Arábii vzrostl počet obyvatel z 20,6 milionů v roce 2000 na 24,6 milionů v roce 2008. Taktéž populace Kataru se během sledovaných 8 let zdvojnásobila.99 Spolu se závislostí příjmů státní kasy především na ropných ziscích, může při propadu cen suroviny vést k fiskálním problémům daných zemí. Hospodářské dopady V zemích exportujících ropu nedochází pouze k proměnám v sociální či společenské oblasti, ale také k těm hospodářským. Nejsnáze lze tento vývoj demonstrovat na tvorbě HDP. Rostoucí závislost na ropných ziscích se projevuje změnami ve struktuře ekonomiky. Ta se u vývozců suroviny během posledních let dramaticky změnila. Zatímco v roce 2000 služby v Saudské Arábii tvořily 41% HDP, v roce 2008 tento podíl klesl na 27%. V zemědělství se tento poměr snížil z 5 na 2%. Na druhou stranu průmysl vzrostl z prvotních 54% v roce 2000 na současných 70%.100 Tato změna odráží prostřednictvím rostoucí ceny ropy různou dynamiku rozvoje odvětví. Podobné změny jako v Saudské Arábii lze pozorovat i v jiných 99
THE WORLD BANK: World Development Indicators 2009 THE WORLD BANK: World Development Indicators 2009
100
71
státech závislých na ropě, jakými jsou Spojené Arabské Emiráty či Venezuela.101 V Angole je tato změna struktury ekonomiky patrná v ještě větší míře. Podíl služeb na HDP se snížil z 22% v roce 2000 na pouhá 4% o osm let později, tím se služby staly okrajovou součástí hospodářství.102 Vlivem rostoucích ropných příjmů a fixace měny na americký dolar (ve kterém je cena ropy kotovaná na mezinárodních trzích), dochází k vytváření přebytkových sald obchodních bilancí exportních zemí.103 Pokud dodatečné zisky jsou prostřednictvím rozpočtu přesunuty do reálné ekonomiky, můžou vyvolávat prostřednictvím inflace reálnou apreciaci kurzu. Takovýto vývoj ve výsledku pak zlevňuje dovozy do země. Společně s přílivem exportních zisků, importy producentů ropy skutečně mezi lety 2000 a 2008 neustále stoupaly. Import zboží a služeb pro země Blízkého Východu rostl od roku 2003 více než 10% tempem, v roce 2008 tento růst dosáhl dokonce 20%.104 Nejpodstatnější dováženou položku tvoří stroje a zařízení. Potraviny ve většině případů dosahují maximálně desetiny importu.105 Ke krytí nákladů na tento dovoz byly převážně použity příjmy z exportu surovin. Vzhledem k oslabení cen ropy a ekonomickým turbulencím v poslední době, IMF pro rok 2009 předpokládá výrazný pokles tempa růstu importu těchto států. Zvyšování objemu peněz plynoucích do různých projektů, které je patrné z tabulky č. 4 se ovšem neobejde bez vedlejších efektů. V případě Saudské Arábie a ostatních států, jenž se vydaly cestou veřejných výdajů, v posledních letech dochází k nárůstu míry inflace. Tento jev není vyvolán pouze zmíněnou alokací ropných zisků. Dalším inflačním činitelem, který v oněch ekonomikách působí, je růst cen potravin.106 Inflace v zemích vyvážejících ropu je zobrazená v následující tabulce. Podle odhadů IMF v roce 2009 došlo k významnému poklesu inflace ve sledovaných zemích.
101
Ve Venezuele mezi roky 2000 a 2008 se podíl služeb na tvorbě HDP snížil z 46% na 38%, ve Spojených Arabským Emirátech klesl „pouze“ z 41 na 40% (THE WORLD BANK: World Development Indicators 2009) 102 THE WORLD BANK: World Development Indicators 2009 103 Přebytek běžného účtu se pro oblast Blízkého východu jako celku pohyboval v letech 2005 až 2008 mezi 18 a 20% HDP (IMF: World Economic Outlook Database, October 2009.) 104 IMF: World Economic Outlook Database, October 2009. 105 Ministerstvo zahraničních věcí ČR 106 IMF: Survey: Middle East, Central Asia: Strong Growth With Inflation Risk.
72
Tabulka 5: Inflace v zemích vyvážejících ropu Země
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Bahrajn
1,68
2,25
2,62
2,04
3,25
3,53
Írán
15,6
15,34
10,4
11,87
18,4
25,4
Katar
2,26
6,8
8,81
11,83
13,76
15,05
Kuvajt
0,99
1,26
4,12
3,09
5,47
10,5
Saudská Arábie Spojené Arabské Emiráty
0,59
0,36
0,63
2,31
4,11
9,87
3,16
5,02
6,19
9,27
11,12
12,26
Pramen: IMF, World Economic Outlook Database, October 2009
Investice ropných zisků Příjmy pocházející z exportu ropy nebyly v období posledních několika let použity pouze pro pokrytí současné spotřeby. Mnoho zemí hledalo způsoby, jakými by část nabytého bohatství mohla být přenechána budoucím generacím. Některé země přistoupily k vytvoření speciálních fondů, kam je odváděná část z exportních příjmů. Jiná část zisků byla určena pro vybudování potřebné infrastruktury. K vytvoření určitého fondu, kumulujícího zisky z prodeje suroviny se odhodlala početná skupina států.107 Obecně lze rozlišit mezi fondy za účelem vytvoření úspor a fondy pro stabilizaci ekonomiky, do které proudí zisky z přírodního bohatství. Můžeme se tak setkat s fondy koncipovanými jako penzijní systémy, jak je tomu v Norsku. Nebo plní ony funkci stabilizátorů v období výkyvu cen energetických surovin, jako v případě Íránu a Ruska. Prostředky, kterými tyto fondy disponují, jsou investovány do zahraničních finančních instrumentů, často s dlouhou dobou splatností.108 Největší fond, co se týče objemu spravovaných finančních prostředků, se nachází ve Spojených Arabských Emirátech. Konkrétně v emirátu Abu Dhabi. Plyne do něj většina přebytků rozpočtu tohoto územního celku. Fond byl založen v roce 1976 a v současné době spravuje přes 600 miliard dolarů.109 Kromě tohoto fondu existuje jich ještě několik v tomto relativně malém státě. Ty ovšem nedisponují takovými prostředky. V sousední Saudské Arábii také působí vedle sebe dva fondy, většího významu však nabývá ten spravovaný saudskou centrální bankou. V listopadu roku 2008 majetek fondu dosahoval 432 miliard 107
Příjmy z ropy jsou součástí fondu v: Saudské Arábii, Kataru, Spojených Arabských Emirátech, Kuvajtu, Rusku, Libyi, Alžírsku, USA, Bruneji, Kazachstánu, Kanadě, Iránu, Nigérii, Ázerbájdžánu a Norsku; (IMF) 108 USUI N.: How Effective are Oil Funds? Managing Resource Windfalls in Azerbaijan and Kazachstan 109 http://www.swfinstitute.org
73
amerických dolarů.110 Obdobně jako ve Spojených Arabských Emirátech i zde přebytky ropných příjmů jsou investovány do nízkorizikových aktiv. Další velmi významný fond tohoto typu se nachází v Norsku. Norsko je zemí, které její možnosti těžby dlouhodobě překračují vlastní spotřebu.111 Vláda tohoto státu se rozhodla pro vytvoření speciálního fondu počátkem 90. let. Odvádí do něj všechny prostředky spojené s prodejem ropy. Tyto dodatečné finance jsou předurčeny pro potřeby penzijního systému. Přestože od roku 2001 norská produkce mírně klesá, díky rostoucím cenám ropy docházelo k akumulaci zisku. Prostředky, kterými onen penzijní fond disponuje, jsou investovány především do evropských aktiv, kam plyne celých 50%.112 S vytvořením fondů kumulujících zisky z prodeje přírodního bohatství dochází k tomu, že tyto země jsou pak vnímány jakožto důvěryhodný a movitý partner pro uzavírání obchodů. Tvorba úspor zvyšuje rating exportérů ropy a tím i ochotu zahraničních subjektů půjčovat vládám těchto států. Může tak docházet ke vzniku paradoxní situace, kdy stát na jednu stranu vytváří úspory a investuje do zahraničních aktiv a na druhou stranu domácí výdaje jsou kryté relativně levnějšími zahraničními půjčkami. Ve většině případů však tvorba úspor daleko přesahuje současnou spotřebu a nedochází tak k navyšování čistého zahraničního dluhu. Peníze naakumulované v těchto fondech jsou využívané pro různé účely. Kupříkladu zdroje v Ázerbájdžánu byly použity mimo jiné i na tvorbu zavlažovacího systému, pro výstavbu ropovodu nebo jako pomoc utečencům. Kazachstán své zisky z ropy předurčil primárně pro tvorbu úspor a na splátky předchozího dluhu.113 Vývoj, který zasáhl finanční trhy v roce 2008, však znamenal problémy i pro vývozce ropy. Fondy přišly s propadem akciových trhů přibližně o třetinu hodnoty aktiv.114 Další vadou na kráse těchto fondů je jejich netransparentnost. V případě, že kontrola veřejných výdajů či tvorby deficitu je na nepostačující úrovní, zavedení ropného fondu samo o sobě nezaručí vytvoření úspor. Ovšem pokud dodatečné prostředky jsou investovány na vybudování infrastruktury, která umožní pozdější hospodářský růst, nelze říct, že byly využity bezúčelně.
110
http://www.swfinstitute.org BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 112 http://www.swfinstitute.org 113 USUI N.: How Effective are Oil Funds? Managing Resource Windfalls in Azerbaijan and Kazachstan 114 The Economist 20. leden 2009 str. 49 111
74
Závěr Na předchozích stranách jsme mohli sledovat, jak se vyvíjela cena ropy v nedávné minulosti. Poslední desetiletí bylo poznamenáno jak obdobím růstu cen, tak jejich poklesem. Vývoj na ropném trhu je odrazem procesů, které se odehrávají na straně nabídky i poptávky. Zároveň však cena ropy ovlivňuje ekonomiky dovozců i vývozců této suroviny. Cílem této práce bylo analyzovat událostí na trhu s ropou poslední dekády a identifikovat ony faktory, které způsobily výkyvy v jejich ceně. Zároveň také poukázat na dopady, které ceny tak strategické suroviny jakou ropa je, mohou ekonomickým subjektům způsobit. O vývoji cen ropy v poslední dekádě nelze jednoznačně říct, že by sledoval určitý trend. V prvních dvou letech nového tisíciletí docházelo k mírnému poklesu, ten byl vystřídán obdobím růstu, zakončeným dosažením rekordních hodnot v létě 2008, v té době barel ropy stál 140 USD. Nelže ovšem říct, že by k zvyšování ceny ropy nedocházelo plynule. Mezi roky 2005 a 2007 lze vypozorovat zpomalení dynamiky růstu. Poté však vývoj nabírá charakter šoku. Cena ropy se propadla na 36 dolarů za barel a koncem roku 2008 došlo k jejímu návratu na dřívější trajektorii. Od té doby dochází opět k jejímu zvyšování. Cena ropy, jako každá jiná cena v ekonomice, se utváří na trhu střetem nabídky a poptávky. Přestože v práci byly tyto části trhu analyzovány odděleně, aby byly lépe patrné jejich změny, při tvorbě ceny působí společně. Nejdříve jsme viděli, jak se vyvíjela nabídka, jež odráží ochotu subjektů dodávat surovinu na trh. Nabídka ropy je v první řadě ovlivněná zásobami, které jsou skryty pod povrchem země a možnostmi jejich těžby. Je tak otázkou technologického pokroku, jakou část těchto zásob je lidstvo schopno vytěžit. Do těchto technologií je však nutno investovat a to nemalé částky. Kromě zmíněných investic nabídka ropy je ovlivňována i jinými faktory. V minulém desetiletí nedošlo k tak náhlým výpadkům těžby jako v 70. letech 20. století, přesto některé živelné katastrofy či konflikty znamenaly krátkodobé problémy s dodávkami této suroviny. Závažnější dopady na ropný trh má určité zpomalení dynamiky růstu nabídky, které je patrné přibližně od roku 2004. Druhou, avšak ne méně významnou část trhu, tvoří poptávka. Poptávka po ropě se odvíjí nejen od současně dosaženého stupně vyspělosti ekonomiky a její struktury, ale také od hospodářského růstu. V dnešní době ropa není v tak velké míře používaná pro výrobu energie pro průmysl, ale tvoří hlavní součást pohonných hmot. S růstem popularity automobilů a 75
letecké dopravy, které jsou poháněny hospodářským růstem, dochází k významnému zvyšování poptávky. Po roce 2002, kdy byl nastartován ekonomický růst ve většině světových ekonomik, se také poptávka po ropě dramaticky zvýšila. Poté spolu s hospodářským propadem, došlo k jejímu snížení. Především v USA a Evropské unii. Ropa je natolik specifickou komoditou, že v posledním desetiletí často vystupovala na finančních trzích jakožto předmět investic. Spekulace však sama o sobě nebyla schopna vyvolat tak značné a dlouhodobé zvyšování ceny této suroviny. Lze ovšem připustit vliv finančních trhů na vytvoření jakési „bubliny“ v období let 2007-2008. Přestože již v minulosti ropný trh procházel turbulentním vývojem obdobným situaci posledních desíti let, příčiny těchto změn byly často jiného charakteru, než současný vývoj. Ropné šoky, které zasáhly ekonomiky v 70. letech, byly způsobené dramatickým poklesem nabídky suroviny. V letech 2000 až 2008 však k tak významným poklesům nedocházelo. K čemu však došlo, byl výrazně vyšší růst poptávky po ropě než její nabídky. V této práci tak jako hlavní příčina růstu cen ropy byla identifikována nenasytná poptávka (především rychle se rozvíjejících velkých ekonomik) spolu se zaostávajícím růstem nabídky této suroviny. Růst cen ropy, přestože v mírnější podobě, pokračuje. Znamená to tedy, že fundamentální faktory způsobující její růst před bouřlivými změnami v letech 2007-2008 stále působí. Cena se i nadále bude přizpůsobovat nabídce a poptávce. Spolu postupným oživováním světového hospodářství bude docházet k opětovnému růstu poptávky po ropě a velmi pravděpodobně i její ceny. Vývoj na ropném trhu ovlivňuje chování subjektů v ekonomice a tak událostí, ke kterým došlo v průběhu posledních desíti let, nemohly zůstat bez následků. Dopady cenových turbulencí jsou patrné jak na straně zemí dovážejících ropu, tak na straně exportérů. Přestože růst cen ropy zasáhl země importující ropu velmi bolestivě, nelze říct, že by důsledky tohoto vývoje měly tak fatální dopad jako ropné šoky v 70. letech minulého století. Současná ekonomická situace dozajista není výsledkem působení pouze rostoucích cen ropy. Je do značné míry ovlivněna finančním trhem a problémy bankovního sektoru. Pokles cen ropy je pak spíše výsledkem recese, kterou v současné době prochází mnoho zemí. Rostoucí ceny ropy nezanechaly následky pouze na státech importujících tuto surovinu. Vlivem rostoucích příjmů vlády exportujících států zaváděly různé benefity pro své 76
obyvatele. To často paradoxně vedlo k zadlužování oněch států. V době poklesu cen a tím i poklesu příjmu státní kasy vývozců ropy trpí rostoucími deficity. Přírodní bohatství je pro takto obdařené země často spíše pohromou než požehnáním. Obzvlášť při neefektivním využití zdrojů. Existují samozřejmě světlé výjimky, které si dokážou poradit s dopady náhlého zvýšení bohatství. To ovšem znamená vysokou disciplinovanost v oblasti veřejných financí a pevnou vůli nesklouznout k populistickému dotování ekonomiky. Vývoj cen ropy je odrazem procesů odehrávajících se v ekonomice. Zároveň však ovlivňuje chování spotřebitelů a těžebních společností. Od ropných šoků se markantně zvýšila volatilita cen této suroviny. Je velmi obtížné předvídat, dynamiku jako se bude cena nadále vyvíjet. Vzhledem k omezením, jakým čelí nabídka ropy a neustále rostoucí poptávce zdá se zvyšování cen ropy na světových trzích nevyhnutelné. Alespoň do doby, než lidstvo nalezne vyhovující substitut.
77
Použité zdroje AUSTIN, A.: Energy and Power in China: Domestic Regulation and Foreign Policy. Foreign Policy Centre 2005. 59 stran ISBN:1-903558-57-3. [online]. [cit 2010-02-15]. Dostupné z WWW: http://fpc.org.uk/fsblob/448.pdf BAŇOUCH H., FEDORKO M.: Mezinárodní organizace, Masarykova univerzita v Brně 2000, 254 stran, ISBN 80-210-2474-7 BARSKY R., KILIAN L.: Oil and Macroeconomy since the 1970s. In Journal of Economic Perspectives. Vol. 18, No.4. 2004 BP: Oil Reserves. [online]. [cit 2010-02-27]. Dostupné z WWW:
BP: Statistical Review of World Energy, June 2009 [online]. [cit 2010-01-15]. Dostupné z WWW: BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS: National Economic Accounts. [online]. [cit 201003-17]. Dostupné z WWW: BUREAU OF LABOR STATISTICS: CPI Detailed Report - February 2009 [online]. [cit 2010-04-19]. Dostupné z WWW: BUREAU OF LABOR STATISTICS: Consumer Price Index: March 2009. Washington DC 2009 [online]. [cit 2010-04-20]. Dostupné z WWW: CIA: World Factbook. [online]. [cit 2010-02-19]. Dostupné z WWW: CÍLEK V., KAŠÍK M.: Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 1. vydání. Praha: Dokořán, 2007. 191 stran. ISBN 978-80-7363-122 COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. Renewable Energy Road Map Renewable energies in the 21st century: building a more sustainable future. [online]. 2007. [cit 2010-03-12]. Dostupné z WWW: EICHLER J.: Terorismus a války na počátku 21. století. Praha: Karolinium, 2007. 352 stran. ISBN 978-80-246-1317-8 EUROSTAT: Real GDP Growth Rate. [online]. [cit 2010-03-30]. Dostupné z WWW: 78
FEDERAL RESERVE SYSTEM: Open Market Operation [online]. [cit 2010-04-11]. Dostupné z WWW: HAMILTON J. D.: Oil and the macroeconomy, University of California, San Diego, 2005 [online]. [cit 2010-03-08]. Dostupné z WWW: HAMILTON J. D.:Causes and Consequences of Oil Shock 2007-08. University of California, San Diego, 2009. [online]. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: HART P., SKREBOWSKI Ch.: Peak Oil: A Detailed and Transparent Analysis. Energy Bulletin 2007. [online]. [cit 2010-03-22]. Dostupné z WWW: HSU T.: The United States Must Not Neglect Saudi Arabian Investment [online]. [cit 2010-04-03]. Dostupné z WWW: CHINA PETROLEUM & CHEMICAL CORPORATION: Interim Report 2008 [online]. [cit. 2010-02-23]. Dostupné z WWW: INTERAGENCY TASK FORCE ON COMMODITY MARKETS: Interim Report on Crude Oil. Washington D.C. 2008. 48 stran [online]. [cit 2010-02-22]. Dostupné z WWW: INTERNATIONAL ENERGY AGENCY: Analysis of the Impace of High Oil Prices on the Global Economy. IEA, May 2004. [online]. [cit 2010-04-07]. Dostupné z WWW: INTERNATIONAL ENERGY AGENCY: Key World Energy Statistics 2009. 2009. 82 stran [online]. [cit 2010-02-19]. Dostupné z WWW: IMF: Exchange Rates. [online]. [cit 2010-04-03]. Dostupné z WWW: IMF: World Economic Outlook, Housing and the Business Cycle. 2008. 282 stran. ISBN 9781-58906-719-6
79
IMF: World Economic Outlook Database, October 2009. [online]. [cit 2010-02-22]. Dostupné z WWW: IMF: Survey: Middle East, Central Asia: Strong Growth With Inflation Risk. IMF 2007. [online]. [cit 2010-04-14]. Dostupné z WWW: IRANIAN NATIONAL TAX ADMINISTRATION: History of the VAT in Iran. [online]. [cit 2010-04-03]. Dostupné z WWW: JOINT OIL DATA INICIATIVE DATABASE [online]. [cit 2010-03-11]. Dostupné z WWW: KAMBARA, T. HOWE, Ch.: China and the global energy crisis :development and prospects for China's oil and natural gas. Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. 144 stran. ISBN 978-1-84542-966. KEY AUTOMOTIVE DATA. [online]. [cit 2010-04-10]. Dostupné z WWW: KILIAN L., REBUCCI A., SPATAFORA N.: Oil Shocks and External Balances, IMF Working Parer, 2007. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: MANNING R.A.: The Asian Enegry Predicament. The International Institute for Strategic Studies, 2000 [online]. [cit 2010-03-10]. Dostupné z WWW: MAUGIERI L., The Age of Oil: The mythology, History, and Future of the World’s Most Controversial Resource, Praeger 2006, 340 stran, ISBN 0-275-99008-7 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR [online]. [cit 2010-04-08]. Dostupné z WWW: MINISTRY OF FINANCE, GOVERNMENT OF INDIA: Union Budget. [online]. [cit 201003-30]. Dostupné z WWW: MITCHEL J., MORITA K., SELLY N., STERN J.: The New Economy of Oil : Impacts on Business, Geopolitics, and Society. London. Royal Institute of International Affairs, Energy and Environment Programme: Earthscan. 2001. 286 stran. ISBN 1-85383-745-8 80
MORSY H.: Current Account Determinants for Oil Exporting Countries. IMF Working Paper, 2009. [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: OECD: OECD Tax Database. [online]. [cit 2010-03-01]. Dostupné z WWW: http://www.oecd.org/document/60/0,3343,en_2649_34533_1942460_1_1_1_37427,00.html# vat OPEC: Annual Statistcal Bulletin 2008. Organization of the Petroleum Exportin Countries 2009, ISSN: 0475-0608, 150 stran, [online]. [cit 2010-02-10]. Dostupné z WWW: OPEC: Basket Price [online]. [cit 2010-03-06]. Dostupné z WWW: OPEC: OPEC Production Quotas. [online]. [cit 2010-01-22]. Dostupné z WWW: OPEC: World Oil Outlook 2009. OPEC, 2009. ISBN: 978-3-9502722-0-8 RESERVE BANK OF INDIA: Economic Review 2009. [online]. [cit 2010-04-20]. Dostupné z WWW: SAMPSON A.: Sedm Sester: Velké naftové společnosti a svět, který vytvořily. Praha: Svoboda. 1980. 331 stran SOVEREIGN WEALTH FUND INSTITUTE: List of Sovereign Wealth Funds [online]. [cit 2010-04-09]. Dostupné z WWW: TAMINI A. & COMPANY: Taxation Law in the UAE. [online]. [cit 2010-03-24]. Dostupné z WWW: Price puzzle. The Economist. March 20th, 2010. Vol. 394. No. 8674. THE WORLD BANK: Annual Review of Development Effectivness 2008. [online]. [cit 201003-23]. Dostupné z WWW: THE WORLD BANK: Global development Finance 2007: the Globalization of Corporate in Developing Countries. Washington, 2007. 144 stran ISBN 9780821369777 THE WORLD BANK: World Development Indicators 2009: [online]. [cit 2010-04-03]. Dostupné z WWW:
81
THE WORLD BANK: World Development Report 1990: Powerty. Oxford University Press, 1990. 274 stran. ISBN: 0-19-520850-1. [online]. [cit 2010-04-17]. Dostupné z WWW: U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION: Monthly energy review, January 2010. Washington D.C. 2010. 207 stran. [online]. [cit 2010-03-02]. Dostupné z WWW: USUI N.: How Effective are Oil Funds? Managing Resource Windfalls in Azerbaijan and Kazachstan. Asian Development Bank . December 2007. [online]. [cit 2010-04-08]. Dostupné z WWW: WTRG Economics: Oil Price Data Analysis. [online]. [cit 2010-04-02]. Dostupné z WWW:
82
Seznam grafů Graf 1: Podíl OPEC na světové produkci ropy v letech 1965 - 2008 .......................................17 Graf 2: Vývoj cen ropy v období 1965-2008 – nominální a reálná cena ropy .........................19 Graf 3: Celosvětová těžba ropy v období ropných šoků ...........................................................21 Graf 4: Těžba ropy v Iráku před rokem 2000 ...........................................................................23 Graf 5: Roční průměry cen ropy v USD ...................................................................................24 Graf 6: Měsíční průměry ceny ropy vyjádřené v USD a EUR .................................................25 Graf 7: Denní záznamy cen ropy od poloviny roku 2006 do dubna 2010 ................................26 Graf 8: Vývoj těžby ropy od roku 1965 ....................................................................................28 Graf 9: Rozložení produkce ropy podle regionu ......................................................................29 Graf 10: Ověřené zásoby ropy podle regionu ...........................................................................30 Graf 11: Ověřené zásoby ropy ..................................................................................................31 Graf 12: Investice velkých ropných společností do ropného průmyslu a cena ropy ................32 Graf 13: Velikost kvót OPEC ...................................................................................................37 Graf 14: Spotřeba ropy v závislosti na HDP.............................................................................41 Graf 15: Závislost mezi změnou spotřeby ropy a růstem HDP od roku 1980 ..........................43 Graf 16: Vývoj počtu obchodů s ropou na americké burze NYMEX v období 1996-2008 .....46 Graf 17: Spotřeba ropy podle regionu v roce 2008 ..................................................................49 Graf 18: Vývoj spotřeby ropy ...................................................................................................50 Graf 19: Čínská spotřeba ropy v letech 2000-2008 ..................................................................51 Graf 20: Americká spotřeba ropy v letech 2000-2008 .............................................................52 Graf 21: Indická spotřeba ropy v letech 2000-2008 .................................................................53 Graf 22: Spotřeba ropy v Evropské unii v letech 2000-2008 ...................................................54 Graf 23: Inflace a reálná cena ropy v období 1995-2009 .........................................................62 Graf 24: Prodeje nákladních a osobních automobilů v USA v období 2000-2009 ..................63 Graf 25: Procentuální změna americké jádrové inflace oproti prosinci předchozího roku ......64
83
Seznam tabulek: Tabulka 1: Inflace ve vybraných zemích dovážejících ropu .................................................... 62 Tabulka 2: Nezaměstnanost ve vybraných zemích ................................................................... 64 Tabulka 3: Čínská a indická inflace.......................................................................................... 66 Tabulka 4: Výdaje státního rozpočtu Saudské Arábie v milionech riálů ................................. 71 Tabulka 5: Inflace v zemích vyvážejících ropu ........................................................................ 73
84
