Uplatnění absolventů na trhu práce v Břeclavi

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

Uplatnění absolventů na trhu práce v Břeclavi DIPLOMOVÁ PRÁCE

Brno 2013

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Mgr. Miroslava Černá

Bc. et Bc. Monika Nešporová, DiS.

Bibliografický záznam Nešporová, Monika. Uplatnění absolventů na trhu práce v okrese Břeclav. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2013. Vedoucí diplomové práce Ing. Mgr. Miroslava Černá.

Anotace Diplomová práce „Uplatnění absolventů na trhu práce v okrese Břeclav“ je zaměřena na uplatnění absolventů škol v posledních třech let na trhu práce. V teoretické části je popisována problematika nezaměstnanosti a přehled škol v okrese Břeclav, výzkumná část pak zahrnuje dotazníkové šetření mezi absolventy škol a vyhodnocení pomocí grafů.

Annotation Thesis „Application of graduates on the labor market in Břeclav“ is maping graduates on the labor market in the last three years . In the theoretical part of the thesis described the unemployment problem and including an overview of schools in the

district Břeclav.

The

research part

includes a

questionnaire

survey

of graduates and results in evaluation graphs.

Klíčová slova Nezaměstnanost, nezaměstnaný, absolventi, trh práce, úřad práce, práce.

Keywords Unemployment, unemployed, graduates, labour market, employment office, work.

Prohlášení: „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

……....………..…………………….... Bc. et Bc. Monika Nešporová, DiS.

Poděkování: Děkuji Ing. Mgr. Miroslavě Černé za metodickou pomoc a cenné rady při vedení mé diplomové práce.

Obsah Úvod ....................................................................................................................... 7 1. Nezaměstnanost .................................................................................................. 9 1. 1 Druhy nezaměstnanosti ................................................................................10 1. 1. 1 Cyklická nezaměstnanost ......................................................................10 1. 1. 2 Frikční nezaměstnanost.........................................................................10 1. 1. 3 Strukturální nezaměstnanost .................................................................11 1. 2 Příčiny nezaměstnanosti ...............................................................................12 1. 3 Péče o nezaměstnané ....................................................................................13 2. Postavení absolventů na trhu práce .................................................................15 2. 1 Absolvent a jeho uplatnění ...........................................................................17 2. 2 Nezaměstnaný absolvent ..............................................................................18 2. 3 Péče o absolventy .........................................................................................20 2. 4 Představy a očekávání zaměstnavatelů ..........................................................21 3. Přechod ze školy na trh práce...........................................................................23 3. 1 Trh práce ......................................................................................................23 3. 2 Úřad práce....................................................................................................23 3. 3 Pracovní portály a agentury práce .................................................................24 3. 4. Rekvalifikační kurzy ...................................................................................24 4. Břeclavský region ..............................................................................................28 4. 1 Střední školy ................................................................................................28 4. 1. 1 Gymnázia .............................................................................................28 4. 1. 2 Soukromé střední školy ........................................................................30 4. 1. 3 Veřejné střední školy ............................................................................31 4. 2 Vysoké školy ................................................................................................33 5. Cíle a metodologie výzkumu .............................................................................35 5. 1 Cíle, metody výzkumu a charakteristika zkoumaného vzorku .......................35 5

5. 2 Analýza dotazníkového šetření .....................................................................37 5. 3 Závěry z výzkumného šetření .......................................................................47 Závěr .....................................................................................................................49 Shrnutí...................................................................................................................50 Summary ...............................................................................................................51 Literatura ..............................................................................................................52 Seznam tabulek .....................................................................................................57 Seznam grafů ........................................................................................................58 Seznam obrázků ....................................................................................................59 Seznam příloh .......................................................................................................60

6

ÚVOD Tématem diplomové práce je problematika nezaměstnanosti absolventů a jejich uplatnění na trhu práce v okrese Břeclav. Nezaměstnanost je závažným problémem nejen v České republice, ale i v ostatních státech Evropské unie. Nezaměstnanost je aktuálním tématem a absolventi jsou jednou ze skupin, která hledá práci hůře. Mít stálé zaměstnání, to je jedna ze základních hodnot české populace. Práce dává člověku pravidelný režim, řád a jistý příjem financí. Proto je ztráta zaměstnání pro většinu lidí velmi těžkou událostí a nesnadno se s ní srovnávají. A při dlouhodobé nezaměstnanosti je i problémem ztráta kvalifikace, doba jde dopředu, mnoho pracovních funkcí je nahrazeno stroji, počítači, a ne všichni se dokáží adaptovat na nové pracovní podmínky. Důležitou roli proto hrají rekvalifikační kurzy právě pro takové lidi. A v neposlední řadě je důležitá také podpora rodiny. Cílem mé diplomové práce je zpracovat problematiku uplatnění absolventů na trhu práce a zjistit skutečnou situaci při umísťování absolventů jednotlivých škol na trh práce v posledních třech letech ve městě Břeclav. Předkládaná diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První čtyři kapitoly se budou věnovat teoretické části, která bude zpracována na základě obsahové analýzy odborné literatury a analýzy legislativních dokumentů. Poslední, tedy pátá kapitola, se bude věnovat empirické části práce a bude obsahovat výzkumný projekt zabývající se problematikou uplatnění absolventů na trhu práce a jeho výsledky. První kapitola se bude zabývat nezaměstnaností obecně, jejími druhy, příčinami a péčí o nezaměstnané. Druhé kapitola se bude zabývat postavením absolventů na trhu práce. Třetí kapitola přechodem ze školy na trh práce, jaké možnosti k nalezení uchazeč o zaměstnání má, kde zaměstnání hledat, co očekávají zaměstnavatelé od přípravy na školách a od uchazečů o zaměstnání. Čtvrtá kapitola se bude zabývat břeclavským regionem a školami, které zde jsou. Praktická část diplomové práce, pátá kapitola práce, se bude věnovat kvantitativnímu výzkumu za využití techniky dotazníkového šetření a vyhodnocení jeho výsledků do tabulek a grafů. Výzkum bude zaměřen na absolventy škol a jejich 7

následné uplatnění na trhu práce v okrese Břeclav. Dílčí cíle se budou věnovat otázkám, zda absolventi naleznou uplatnění, za jakou dobu naleznou zaměstnání a toho, zda naleznou zaměstnání ve vystudovaném oboru.

8

1. NEZAMĚSTNANOST „Nezaměstnanost

představuje

historicky

a

v současnosti

i

jeden

z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství“ (Buchtová, B., s. 64). Nezaměstnanost je stav ekonomiky, kdy lidé v produktivním věku, kteří jsou práceschopní a chtějí pracovat, nemohou najít zaměstnání. „Nezaměstnanost

je

běžným

společenským

jevem

a

určitá

výše

nezaměstnanosti je dokonce znakem fungujícího trhu práce.“ (Brožová, 2006, s. 63) Ne všichni jsou ohrožení nezaměstnaností stejně. Nejvíce ohroženou skupinou jsou absolventi škol, mladiství, ženy s malými dětmi, osoby zdravotně postižené, lidé s nízkým vzděláním, příslušníci romského etnika, přicházející imigranti a lidé v předdůchodovém věku. (Buchtová, B., 2002) V ekonomii se za nezaměstnané považují ty osoby v produktivním věku, které nemají placené zaměstnání, nejsou výdělečně činné, očekávají, že budou znova zaměstnány a aktivně si hledají práci. Patří sem i osoby, které dočasně o práci přišly a jsou ochotné do práce znova nastoupit, a dále zaměstnanci, se kterými byl pracovní proces dočasně přerušen. Tito lidé jsou nedobrovolně nezaměstnaní. Další

skupinou

osob

jsou

osoby dobrovolně

nezaměstnané,

které

upřednostňují volný čas před prací. Tyto osoby mohou mít nabídky práce, ale hledají si jiné, např. lépe placené místo. Tyto osoby jsou většinou finančně a materiálně zajištěné (Buchtová, B., 2002). Patří sem ale i lidé, kteří ztratili naději, že zaměstnání najdou. Tato oblast není předmětem zkoumání sociálních a hospodářských studií státu. Není totiž vnímána jako významný problém v oblasti nezaměstnanosti. Dle výzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání (2011) byla míra nezaměstnanosti k dubnu 2011 v okrese Břeclav 11 %, což je třetí nejvyšší míra nezaměstnanosti na jižní Moravě, více měl okres Hodonín a Znojmo. Nezaměstnanost

se

měří

pomocí

ukazatele

nezaměstnanosti.

Míra

nezaměstnanosti, podle metodiky používané do konce roku 2012, se počítá jako podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil (celkové ekonomicky aktivní

obyvatelstvo,

neboli

součet

9

zaměstnaných

a

nezaměstnaných).

Za nezaměstnané jsou v tomto případě bráni ti, kteří si práci hledají a jsou vedeni na úřadu práce. Míra nezaměstnanosti: u= U/L + U * (100) [%] 

u je míra nezaměstnanosti



U je počet nezaměstnaných



L je celkový počet pracovních sil

L=U+E 

E jsou zaměstnaní

(Buchtová, B., 2002, s. 65) Nedostatkem tohoto měření nezaměstnanosti je, že nezahrnuje např. osoby, které pracují ne zcela dobrovolně na nižší pracovní úvazek, sezónní nezaměstnanost.

1. 1 Druhy nezaměstnanosti 1. 1. 1 Cyklická nezaměstnanost U cyklické nezaměstnanosti jsou příčinou cyklické fluktuace ekonomiky, kdy je výroba a produkce velmi nízká. Během krize roste nárůst nezaměstnanosti a snižování mezd. Skutečná míra nezaměstnanosti se pohybuje nad přirozenou mírou nezaměstnanosti. Jedná se nejčastěji o sezónní nezaměstnanost, kdy se např. v zemědělství, stavebnictví, cestovním ruchu (průvodcovství) v zimní sezóně nepracuje. Tento typ nezaměstnanosti je v krátkém období hůře odstranitelný.

1. 1. 2 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost je nejstarším typem nezaměstnanosti. Spočívá v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce. Většinou je jen krátkodobá 10

a souvisí se stěhováním lidí, ukončením školy, plánovaným propuštěním. Lidé si hledají novou práci sami. Pohybuje se okolo 1 až 2 %, je proto často označována jako normální nezaměstnanost. Její délka je krátká - 6 až 12 týdnů, jedná se o dobu od opuštění původního zaměstnání po nalezení nového zaměstnání. Frikční nezaměstnanost je jednou ze složek přirozené míry nezaměstnanosti. V případě absolventů se jedná o čas, kdy hledají své první zaměstnání. Jedná se o dočasnou a dobrovolnou nezaměstnanost a není spojena s nedostatkem pracovních míst.

1. 1. 3 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je důsledkem nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Struktura pracovních míst je jiná než vzdělání uchazečů o zaměstnání, a tak je často dostatek pracovních míst, ale nedostatek uchazečů s příslušným vzděláním. Tento druh nezaměstnanosti může trvat i několik let, je nutné uchazeče o zaměstnání rekvalifikovat. Tento problém se nejvíce vyskytnul v ostravském okrese, kde zůstalo mnoho horníků bez práce, a tito horníci jen těžko budou vykonávat profesi např. v počítačovém odvětví. (Sojka, 1994) Strukturální nezaměstnanost je „výsledek nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je výskyt vysokého počtu nezaměstnaných a současně výskyt značného počtu volných míst, stejně jako například i růst průměrné délky nezaměstnanosti a současně prodlužování doby, během níž se nedaří obsadit značné množství volných pracovních míst“ (Mareš, 1994, s. 19). Tento typ nezaměstnanosti se vyskytuje např. tehdy, když se rozpadají podniky a s nimi tak zaniknou často i mnohá pracovní místa, pracovní síly jsou nahrazeny novými technologiemi (ovládání stroji, počítačem). U lidí propuštěných z těchto důvodů je velkým přínosem rekvalifikace. Strukturální nezaměstnanost je také jednou ze složek přirozené míry nezaměstnanosti.

11

Specifickým druhem nezaměstnanosti je nezaměstnanost dlouhodobá. Ta postihuje především osoby starší, dále osoby se zdravotním znevýhodněním, osoby s nízkou kvalifikací, příslušníky etnických minorit a imigranty. U tohoto typu nezaměstnanosti postupně vzniká problém se zařazením do pracovního procesu, ztrácejí pravidelný denní režim, pracovní návyky a také chuť práci hledat a následně pracovat. Dále je potřeba ještě zahrnout další typy nezaměstnanosti a to nezaměstnanost neúplnou, nepravou, skrytou a sezónní. Neúplná nezaměstnanost vzniká tehdy, když jsou lidé zaměstnávání na částečný pracovní úvazek. Lidé dostávají mzdu, ale jsou i nadále vedeni na úřadu práce, jejich mzda nepřekročí 4000 Kč za měsíc. Nepravá nezaměstnanost je stav, kdy práceschopní lidé, kteří jsou vedeni na úřadu práce a zároveň nelegálně pracují, nepřiznali přivýdělek na úřadu práce, nebo se snaží o co nejdelší dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti a nabízenou práci odmítají. Absolventi a mladiství spadají do skryté nezaměstnanosti, kdy nejsou vedeni na úřadu práce, ale hledají si práci sami na doporučení, přes inzeráty, přes internet, či přímo u zaměstnavatelů. Patří si sem i ti, kteří si práci nehledají a nejsou vedeni na úřadu práce. Sezónní nezaměstnanost je spojena s ročními obdobími a objevuje se hlavně ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu.

1. 2 Příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost ovlivňuje nejvíc aktuální nabídka volných míst. V době sezónních prací nezaměstnanost klesá, v zimních měsících stoupá. Kotíková

(2003)

uvádí,

že

k příčinám

nezaměstnanosti patří také

restrukturalizace firem a nezájem uchazečů o zaměstnání prosadit se na pracovním trhu. Dále také malé pracovní zkušenosti absolventů a to, že jejich zkušenosti a dovednosti získané studiem neodpovídají požadavkům trhu práce. 12

Kuchař (2007) ve své publikaci rozlišuje příčiny nezaměstnanosti na obecné a ty, které jsou typické pro absolventy. „K těm obecným patří zejména značné rozdíly v regionální nabídce pracovních míst, způsobené jednak alokací vzdělávacích institucí, jednak kvalifikační strukturou pracovních míst a ovšem i rozdíly v situaci na regionálních trzích práce.“ U absolventů je problém i ve velké vzdálenosti nabízeného pracovního místa od místa bydliště, nabízený nízký plat. Zaměstnavatelé vidí jako problém nedostatečné profesní dovednosti.

1. 3 Péče o nezaměstnané Tomáš Baťa se ve třicátých letech dvacátého století rozhodl řešit problém nezaměstnanosti s ohledem na své zaměstnance. Dohodl se se svými zaměstnanci na snížení mzdy o 40 procent a na snížení ceny obuvi o 50 procent. Zároveň jim zaručil také prodej potravin, oděvů a dalších nejnutnějších potřeb za polovinu běžné ceny, museli však nakupovat v podnicích jim vybraných. Tím si zajistil odbyt obuvi i ve svém podniku. (Buchtová, B., 2002) V dnešní době se o nezaměstnané stará úřad práce. V každém kraji má své krajské pobočky a kontaktní pracoviště. Lidé bez práce se dostávají do ekonomických, sociálních a psychologických problémů. Mareš (2002) tyto problémy ve své knize definuje následovně. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti mají dopad na nezaměstnaného člověk, jeho rodinu a na státní rozpočet. Stát vyplácí sociální dávky (podpora v nezaměstnanosti, dávky pěstounské péče, pomoc v hmotné nouzi, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné, životní a existenční minimum) a to je jedna z největších položek ve státním rozpočtu. Nezaměstnanému člověku se mění i situace doma, rozpočet domácnosti je nižší. Podporu v nezaměstnanosti dostává nezaměstnaný člověk jen určitou dobu, po jejím uplynutí zůstává bez podpory státu a to ovlivňuje rodinný rozpočet ještě více.

13

Sociální důsledky nezaměstnanosti souvisí s důsledky ekonomickými. Nezaměstnaný člověk má postupně jiný denní režim, zvyklosti a návyky, snižuje se standard. Je možné i postupné vyloučení ze společnosti, ve které člověk byl, dochází ke ztrátě přátel. I v rodině se promítají sociální důsledky negativně. Nezaměstnaný může ztratit autoritu v rodině, může ovlivnit partnerské vztahy a vést až k rozpadu rodiny. Horší je ztráta denního režimu pro mladistvé a absolventy, kteří ještě nemají režim zažitý a těžko pak denní režim zavádějí do svého dne. V nejhorším případě, kdy je nezaměstnanost dlouhou dobu, může vést k rozpadu rodiny až k bezdomovectví, ze kterého se následně hůře vrací zpět do pracovního procesu. Psychologické důsledky nezaměstnanosti přichází, když se ekonomické a sociální důsledky nedaří eliminovat. Člověk ztrácí sebeúctu, přicházejí deprese, pocity neúspěchu, nepotřebnosti, neschopnosti. To může vést až k patologickému hráčství, drogám, alkoholu a někdy také až k trestné činnosti. U citlivějších jedinců dochází i k sebevražedným sklonům. Těžce ztrátu zaměstnání nesou hlavně lidé před odchodem do důchodu, kdy se jim zaměstnání hledá hůře. Ne u všech lidí se tyto důsledky nezaměstnanosti projevují. Záleží na každém člověku, jeho osobnosti, rodinné podpoře a zázemí, finančním zabezpečení. A také na délce předchozího zaměstnání, délce hledání nového zaměstnání, spokojenosti v zaměstnání původním.

14

2. POSTAVENÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE Rothbard (2005) se ve své publikaci zmiňuje, že absolventi patří k největší rizikové skupině. Dle něho má skoro 70 % absolventů středních a vysokých škol problém s nalezením zaměstnání v prvních dvou letech po absolvování školy. Absolvent může získat podle školského zákona (č. 561/2004 Sb.) následující stupeň vzdělání – základní, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání. Základní vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni osmiletého či šestiletého gymnázia, nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu na konzervatoři. Na speciální škole získá žák základy vzdělání. Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce jednoho nebo dvou let denní formy vzdělávání. Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce dvou nebo tří let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu čtyř let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce dvou let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Vyšší odborné vzdělání získá žák úspěšným ukončením absolutoriem. To se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Označení absolventa, které se uvádí za jménem je „diplomovaný specialista“ (zkratka DiS.). Absolvent vysoké školy může získat dle zákona o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.) následující stupeň vzdělání – vysokoškolské vzdělání bakalářské, vysokoškolské vzdělání magisterské, vysokoškolské vzdělání postgraduální.

15

Vysokoškolské vzdělání bakalářské získá absolvent bakalářského programu. Udělovaný akademický titul je „bakalář“ (zkratka Bc.), nebo „bakalář akademik“ (zkratka BcA.). Titul se uvádí před jménem. Vysokoškolské

vzdělání

magisterské

získá

absolvent

magisterského

programu. Udělovaný akademický titul je „inženýr“ (zkratka Ing.) – udělován absolventům v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství. Dále akademický titul „inženýr architekt“ (zkratka Ing. arch.) – udělován absolventům v oblasti architektury. Dále akademický titul „doktor medicíny“ (zkratka MUDr.) – udělován absolventům v oblasti lékařství. Dále pak akademický titul „doktor veterinární medicíny“ (zkratka MVDr.) – udělován absolventům v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Dále akademický titul „magistr umění“ (zkratka MgA.) – udělován absolventům v oblasti umění. A jako poslední akademický titul „magistr“ (zkratka Mgr.) – udělován absolventům v ostatních oblastech. Všechny tituly se uvádí před jménem. Absolventi magisterských programů mohou vykonat ve stejné oblasti také rigorózní zkoušku. Po jejím vykonání získají titul JUDr. („doktor práv“), PhDr. („doktor filozofie“), RNDr. („doktor přírodních věd“), PharmDr. („doktor farmacie“), ThLic. („doktor teologie“). Všechny tituly jsou uváděny před jménem. Vysokoškolské vzdělání postgraduální získá absolvent doktorského studia. Absolventům se uděluje titul Ph.D. uváděný za jménem. V oblasti teologie je to titul Th.D.

Do roku 2006 nesměla být s absolventy uzavřena smlouva na dobu určitou, pokud o to sami nepožádali. Za absolventa byl považován zaměstnanec s praxí méně než dva roky. Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, nedefinuje pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání. V novele z roku 2009 již není absolvent vnímán jako riziková skupina, která by měla mít ztížený přechod na trh práce. Je však nutné i této skupině věnovat zvýšenou pozornost a péči. Zvýšená péče je věnována osobám absolventům středních škol - do pětadvaceti let věku, a to je po sobu maximálně

16

dvou let po absolvování školy. Samostatně jsou uváděni jen absolventi vysokých škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do třiceti let věku.

Na trhu práce se setkává nabídka s poptávkou po pracovních místech. Absolventi vstupují na tento trh vybaveni zkušenostmi ze studia, které chtějí uplatnit a nadále rozvíjet. Je důležité, aby absolventi byli připraveni na to, jaké jsou požadavky a potřeby zaměstnavatelů, a aby jejich kompetence odpovídali tomu, co zaměstnavatelé požadují. (Kalousková, P., 2008) Kalousková zmiňuje tyto kompetence - kompetence profesní a kompetence klíčové. Kompetence profesní jsou svázány s konkrétní odborností a umožňují vykonávání povolání. Kompetence klíčové, to jsou znalosti, dovednosti a schopnosti, které jsou nezbytné pro uplatnění na trhu a i v běžném životě. Přispívají k větší flexibilitě pracovníků.

2. 1 Absolvent a jeho uplatnění Kuchař (2007) je názoru, že je lepší dělit absolventy podle kategorie než podle věku. Střední školu končí studenti mezi osmnáctým a devatenáctým rokem, pak buď vstupují na trh práce, nebo pokračují v dalším studiu. Další skupinou jsou absolventi vyšších odborných škol a absolventi vysokých škol. Tyto skupiny vstupují na trh práce nejčastěji mezi dvaadvacátým a šestadvacátým rokem života. Dle Kuchaře mají nejsnadnější vstup na trh práce absolventi vysokých škol, protože si často během studia přivydělávají, získávají tak zkušenosti a praxi. Pokud uchazeč pracuje v dané firmě již během studia, má větší šanci se do této firmy dostat i po absolvování školy – má již s prací v této firmě zkušenosti, nemusí se zaučovat.

17

2. 2 Nezaměstnaný absolvent „Míru nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů zůstalo bez zaměstnání a přihlásilo se do evidence na úřadech práce. Zjišťuje se zpravidla dubnová a zářijová hodnota. V období letních prázdnin přichází na trh práce velké množství čerstvých absolventů. To je důvodem, proč je zářijová míra nezaměstnanosti absolventů vyšší než dubnová. Dubnová hodnota lépe vypovídá o situaci absolventů na trhu práce, protože trh měl dostatek času absorbovat vlnu čerstvých absolventů škol.“ (Zdroj: Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, 2012)

Obr. č. 1: Míra nezaměstnanosti absolventů ČR (zdroj: ISA, 2012)

Absolvent ucházející se o práci se eviduje na úřadu práce v místě svého bydliště, tzn., že se tak objeví jako nezaměstnaní v jiném okrese, než kde studovali. To se týká hlavně studentů vysokých škol. Absolventi jsou znevýhodněni oproti ostatním uchazečům tím, že nemají praxi, zkušenosti a pracovní návyky, hledání práce je tak pro ně obtížnější. 18

Nejčastějšími důvody nezaměstnání absolventa ve firmě bývá tedy nedostatečná praxe, vysoké nároky na mzdu, nedostatečné pracovní zkušenosti v příslušném oboru. Velkou roli při přijímání nových pracovníků zaměstnavateli hraje i to, zda je pracovník ochoten se vzdělávat, případně absolvovat rekvalifikační kurz, jestli ovládá cizí jazyky, umí pracovat s počítačem, jak se umí rozhodovat. Kofroňová (2006) ve své knize píše, že vzdělávání na středních školách by mělo vést k co největšímu rozvoji znalostí, schopností a dovedností v příslušném oboru vzdělávání. Nejvíce nezaměstnaných absolventů je v období červen až září, tedy v době, kdy školu ukončí. Jejich příchod na trh práce je tedy nárazový, nepřicházejí rovnoměrně a trh práce není schopen jim nabídnout dostatek pracovních míst. „K objektivnímu posouzení nezaměstnanosti absolventů je využíván ukazatel – míra nezaměstnanosti absolventů. Míra nezaměstnanosti je dána poměrem počtu nezaměstnaných absolventů dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu absolventů (tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i případně pokračujících dále ve vzdělávání) dané kategorie vzdělávání či skupiny oborů. Hodnota míry nezaměstnanosti absolventů vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie vzdělání případně skupiny oborů zůstane bez zaměstnání.“ (zdroj: NÚOV, 2011) „Důsledky novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platné od 1. 1. 2009 pro absolventy škol: 

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání je poskytována mladým lidem do věku 20 let (dříve 25 let, u vysokoškoláků max. do 30 let)



Doba studia (soustavné přípravy na budoucí povolání) se již nezapočítává do náhradní doby zaměstnání (dříve se započítávalo 6 měsíců).



Za dlouhodobě nezaměstnaného se považuje uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci déle než 5 měsíců (dříve 6 měsíců).



S uchazečem, který je veden v evidenci déle než 5 měsíců, vypracovává úřad práce individuální akční plán ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce (dříve byl individuální akční plán dobrovolný, nyní je po pěti měsících povinný).“ (Burdová, J., 2011) 19

Absolvent se po uplynutí pěti měsíců hledání zaměstnání stává dlouhodobě nezaměstnaným. Podle výzkumu ISA se s tímto potýkají hlavně absolventi nižšího středního vzdělání s výučním listem, nejméně pak absolventi gymnázií, vysokých škol a maturitních oborů.

Obr. č. 2: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů (zdroj: ISA, 2012)

2. 3 Péče o absolventy Dle novely zákona č. 435/2004 Sb., platné od 1. ledna 2009 se s uchazečem o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce veden déle než 5 měsíců, vypracovává individuální akční plán. „Je to dokument, který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem je stanovení postupu a také časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu se vychází z dosažené rekvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu práce při vypracovávání, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené.“ (zdroj http://www.tydenikskolstvi.cz/archiv-cisel/2009/06/individualni-akcni-plan/)

20

2. 4 Představy a očekávání zaměstnavatelů Kalousková (2008, s. 40) ve své publikaci popisuje problémové oblasti, u kterých zaměstnavatelé vidí potřebu vývoje odborného vzdělávání a školského systému. Jsou to následující oblasti – praktická příprava budoucích absolventů, výchova k větší samostatnosti, rozvoj klíčových kompetencí, práce s informacemi, rozvoj osobnosti, odborná příprava, přizpůsobování vzdělávací nabídky potřebám trhu práce, propagace odborného vzdělávání, příprava pedagogů, ochota učit se. U praktické přípravy budoucích absolventů zaměstnavatelé považují za důležité rozšíření a zkvalitnění výuku praktického vyučování, a to celkově větší zaměření výuky na praxi, aby absolventi měli reálnou představu o skutečném pracovním prostředí a o tom, co se od nich očekává. K tomu by pomohla užší spolupráce škol a firem, kdy by se studenti seznamovali s nejnovějšími technologie a trendy v daných oborech. Nedostatek praktických zkušeností a vědomostí o reálných pracovních podmínkách je problém při vstupu absolventů do pracovního života. U výchovy k větší samostatnosti by měli vyučující studenty podporovat v samostatném myšlení, v samostatném plnění úkolů a rozhodování při řešení problémů. Studenti by měli sami přicházet s novými podněty a nápady, měli by umět vyjádřit své myšlenky a názory a také je obhájit. Důležitá je také práce s informacemi, schopnost práce v týmu. Rozvoj klíčových kompetencí znamená hlavně rozvoj komunikačních kompetencí a cizích jazyků. Výuka cizích jazyků je v dnešní době velmi důležitá a jejich aktivní využívání v praxi potřebné a důležité. Dále by měla být rozvíjena komunikační dovednost v mateřském jazyce, a to hlavně vyjadřovací schopnosti. V dnešní době je osobní kontakt často nahrazován elektronickou komunikací, což vidí zaměstnavatelé jako problém, narušují se tak mezilidské vztahy. Důraz by měl být také kladen na práci s výpočetní technikou, která je v dnešní době velmi rozvinutá ve všech oblastech. Dále by se studenti měli naučit vyhledávat, zpracovávat informace a pracovat s nimi. Důležité je nalezení důvěryhodných zdrojů.

21

Jako další důležitou oblast považují zaměstnavatelé rozvoj osobnosti. Školy by se měly zaměřovat nejen na všeobecné a odborné znalosti a dovednosti, ale také na celkový rozvoj osobnosti studentů. Důležitý je intelektuální rozvoj, upevňování morálních vlastností, výchova k lidskosti, ohleduplnosti, slušnosti a rozvoj sociálních dovedností. Velmi důležitá je také odborná příprava. Znalosti absolventa by měly odpovídat ukončenému vzdělání a oboru vzdělání. Vzdělávací nabídka by se měla přizpůsobovat potřebám trhu práce, podle zaměstnavatelů by měly být zaváděny obory, o jejichž absolventy by byl zájem, a rušeny tak obory, jejichž absolventi mají problém s uplatněním. Odborné vzdělávání se musí více propagovat a podle zaměstnavatelů je také potřeba zvýšit atraktivitu učňovského školství a technických oborů. Důležité je, aby studenti po ukončení školy chtěli pracovat v oboru, který studovali. Zaměstnavatelé nejvíce poukazují na řemeslné obory, kde by podle nich měly být modernizovány školní dílny a také prohloubena spolupráce s podniky, navrhují proto legislativní úpravy, které by vedly k tomu, že by učni vykonávali praxi v podnicích a v případě úspěšného absolvování by bylo umožněno učni najít v dané firmě pracovní uplatnění. Dále zaměstnavatelé považují za důležité neustálé vzdělávání pedagogů v jejich oboru, aby měli aktuální znalosti z oboru. A také ochotu absolventů učit se dále, vzdělávat a mít tak neustále aktuální znalosti a dovednosti.

22

3. PŘECHOD ZE ŠKOLY NA TRH PRÁCE 3. 1 Trh práce Trh práce je místo, kde se střetává poptávka a nabídka zaměstnání. Může vzniknout buď přebytek, nebo nedostatek pracovních míst. Trh práce je místem, kde se setkává zaměstnavatel a potenciální zaměstnanec a domlouvají se na podmínkách s prací související. (Jírová, H., 1999) Mankiw (1999) ve své knize uvádí, že na straně nabídky stojí uchazeči o zaměstnání, kteří nabízejí lidský kapitál získaný svou praxí a vzděláním. Na straně poptávky je zaměstnavatel, který poptává pracovní sílu, která musí odpovídat jeho požadavkům. Předmětem směny není tedy zboží, ale lidský kapitál. Záměrem zaměstnavatele a uchazeče o zaměstnání je co nejvýhodněji směnit, tzn. získat pracovníka, který nebude potřebovat další vzdělávání, bude zodpovědně vykonávat přidělenou práci za odpovídající mzdu. Trh práce může být také nelegální, tzv. práce na černo, kdy pracovník pracuje bez uzavření pracovního poměru písemnou smlouvou. Pracovník sice získá o něco vyšší mzdu, není za něho však placeno pojištění, nedostane potvrzení o vykonaném zaměstnání, nepočítají se mu odpracované dny při evidenci uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Pokud zjistí úřad práce práci na černo, může jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance, pokutovat za nelegální práci. Osoba pracující nelegálně je také ihned vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání. Trh práce se dělí na: 

Primární - zemědělství



Sekundární - průmysl



Terciární - služby

3. 2 Úřad práce Úřad práce je správní úřad s celostátní působností. Zabývá se úkoly v oblasti zaměstnání, ochranou zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podporou. (http://portal.mpsv.cz/upcr/oup) 23

Úřad práce spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Řídí se zákonem č. 73/2011 Sb. Dělí se na jednotlivé krajské pobočky, které jsou po celé České republice. Uchazeč o zaměstnání registrovaný na úřadu práce získá po určité odpracované době podporu v nezaměstnanosti, stát za něj platí sociální a zdravotní pojištění, má možnost rekvalifikace zdarma a doba, kterou je uchazeč evidován na úřadu práce, je započítávána do doby potřebné k odchodu do důchodu.

3. 3 Pracovní portály a agentury práce Agentury práce jsou alternativou ke službám úřadu práce. Personální agentura plní funkci zprostředkovatele mezi uchazečem o práci a zaměstnavatelem. Rozdíl mezi úřadem práce a personální agenturou je v tom, že personální agentura prostřednictvím tzv. konzultanta provádí výběr adeptů na základě odborných testů (jazyk, vzdělání apod.), které doplňují profil zájemce o práci, a jejichž zadavatelem je většinou zaměstnavatel. (Mezihorák, F. a kol., 2006) Pracovní portály a agentury práce mají své pobočky většinou v krajských městech, nabídku zaměstnání však v dnešní dobře zveřejňují i na internetu. Mezi nejčastěji používané patří jobs.cz, sprace.cz. Oba portály nabízejí jak brigády, tak zaměstnání na plný pracovní úvazek. Oba portály mají možnost vyhledávání zaměstnání pro absolventy, pro osoby se změněnou pracovní schopností. Nabízí také pomoc při sestavení životopisu a jiné všeobecné a finanční rady. Výhodou zaregistrování v pracovní agentuře je, že některá zaměstnání lze získat pouze přes tyto agentury a často zasílají nabídky zaměstnání přednostně zaregistrovaným uchazečům o zaměstnání, až pak nabídku uveřejní na portále i pro ostatní uchazeče. Nabídky práce zveřejňují agentury práce také např. v tisku – noviny Annonce, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny.

3. 4. Rekvalifikační kurzy Dle zákona č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů se rekvalifikací rozumí „získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo 24

prohloubení dosavadní rekvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“ Krutina (2006) uvádí, že rekvalifikace je získávání nové odborné způsobilosti uchazečem o zaměstnání, případně rozšíření již získané. Pokud rekvalifikaci zajistí úřad práce, je jím tato rekvalifikace placena a mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání je uzavřena dohoda. Úřad práce platí i cestovné, ubytování atd. Druhy rekvalifikací: 

Profesní – uchazeč o zaměstnání získá novou kvalifikaci pro novou profesi (zedník, kadeřník, pedikérka, účetní, ošetřovatelka, správce počítačové sítě atd.)



Obnovovací kurz – pomáhá obnovit kvalifikaci v případě, že uchazeč o zaměstnání nevykonával více jak pět let svou původní kvalifikaci



Doplňková – uchazeč o zaměstnání si rozšiřuje nebo doplňuje kvalifikaci, kterou již má o kvalifikaci důležitou pro výkon profese (např. svářečský průkaz)



Nespecifický rekvalifikační kurz – jedná se o kurzy, kdy uchazeči o zaměstnání získají dovednosti a znalosti, které mohou zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce. Jedná se např. o zvýšení počítačové gramotnosti.



Motivační kurz – pomáhá uchazečům o zaměstnání s výběrem rekvalifikace, která by byla pro ně přínosná. Uchazeči jsou na jednotlivých pracovištích obeznámeni s náplní zaměstnání, a pak si vybírají profesní rekvalifikaci, případně nastoupí do odpovídající zaměstnání, pokud již kvalifikaci mají.

„Při účasti na rekvalifikačním kurzu má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu při rekvalifikaci, která činí 60 % z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání. Uchazeči, který vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se podpora při rekvalifikaci 25

stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného

na

kalendářní

jeden

měsíc.“

(zdroj:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/rekvalifikace) Dle Analýzy trhu práce (2011) bylo v roce 2011 v břeclavském regionu zařazeno do rekvalifikace sedm set sedmnáct uchazečů o zaměstnání.

Zaměření rekvalifikačních kurzů (Analýza trhu práce, 2011, s. 48) Kurzy zaměřené na informační technologie jsou realizovány téměř pro všechny skupiny uchazečů o zaměstnání. Výjimku tvoří absolventi škol, kteří zpravidla zvládají obsluhu osobního počítače na velmi dobré úrovni. Pro ně, případně pro další zájemce z řad uchazečů o zaměstnání, jsou realizovány kurzy „Obsluha osobního počítače dle osnov ECDL“. Největší podíl (zhruba poloviční) přitom tvoří kurzy „Základy obsluhy osobního počítače“ (Windows, Word, Excel, internet). V menším rozsahu jsou realizovány i kurzy s vyšší specializací, které již vyžadují pokročilé vstupní znalosti obsluhy osobního počítače a vedou přímo k uplatnění absolventů těchto kurzů na trhu práce (Počítačový grafik, Tvorba webových stránek). Kurzy účetnictví s využitím výpočetní techniky využívají zpravidla ženy, které mají zájem o uplatnění v pracovních pozicích účetní nebo na kumulovaných funkcích v administrativě, zejména v podnikatelském sektoru. Většinou se jedná o ženy, které absolvovaly gymnázium nebo střední odbornou školu technického směru, případně školu s ekonomickým zaměřením. Často se jedná o ženy vracející se na trh práce po mateřské dovolené. Kurzy svařování jsou realizovány jako základní nebo případně v kombinaci jednotlivými metodami - např. kurz plamenového svařování a řezání kyslíkem, kurz pájení plamenem, kurz ručního obloukového svařování obalenou elektrodou, kurz svařování v ochranné atmosféře atd. Kurzy pro řidiče motorového vozíku - účastníci jsou v kurzech seznámeni s obsluhou vysokozdvižného vozíku a jeho provozem. V průběhu kurzu získají řidičský průkaz na motorový vozík se spalovacím i elektrickým pohonem. Tito absolventi se především uplatňují na pracovní pozici skladník.

26

Základy podnikání – kurzy jsou určeny pro uchazeče, kteří absolvování kurzu využívají k zahájení samostatné výdělečné činnosti. Kosmetické služby - také o tyto kurzy jeví zájem především ženy, které chtějí zahájit samostatnou výdělečnou činnost. Jedná se z velké části o uchazečky o zaměstnání z kategorie osob pečujících o dítě do 15 let. Často přicházejí do evidence po ukončení rodičovské dovolené. Všeobecný sanitář - o kurz jeví zájem jak muži, tak i ženy. Velmi často se jedná o osoby, které již mají přislíbeno pracovní místo ve zdravotnických zařízeních. Pracovník v sociálních službách - účastníci se po uvedení do problematiky sociálních služeb seznámí se standardy kvality sociálních služeb. Dále po úvodu do psychologie, psychopatologie, somatologie se učí základům komunikace, ochrany zdraví a prevenci vzniku závislosti na sociálních službách. Seznamují se s metodami sociální práce a základy péče o nemocné. Absolventi se uplatňují v zařízeních sociální péče. Řidičské oprávnění skupin C, C+E, D, profesní průkaz – kurzy jsou žádány zejména muži.

27

4. BŘECLAVSKÝ REGION Okres Břeclav je na mapě v nejjižnějším cípu Moravy. Jsou zde lužní lesy, vinice, pole, mnoho památek. Sousedí s Rakouskem a Slovenskem, a také s okresy Znojmo, Hodonín, Brno-venkov a Vyškov. Břeclavský 115 000 obyvatel.

region

má

rozlohu

„Podle sčítání

1038

km².

Žije

zde

lidí z roku 2011 pracovalo

přibližně více

jak

27 % ekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu, v obchodě a pohostinství pracovalo 14 % ekonomicky aktivních obyvatel, 8 % ekonomicky aktivních obyvatel pracovalo ve stavebnictví, 6 % ekonomicky aktivních obyvatel v zemědělství. Díky příznivým klimatickým podmínkám je zde rozvinuto zemědělství, a to vinařství, ovocnářství, pěstovávání obilovin, teplomilné zeleniny, okopanin. Je zde také zastoupen strojírenský, gumárenský a plastikářský, chemický, potravinářský a polygrafický průmysl. Administrativně se břeclavský region od 1. ledna 2007 člení na šedesát tři obcí, z toho devět obcí má status města, čtyři status městyse. (online www.czso.cz) Školství zastupuje dvaačtyřicet mateřských škol, devětapadesát základních škol, třináct středních škol a jedna vysoká škola. V okrese Břeclav je

kontaktní pracoviště Úřadu práce v Břeclavi,

v Hustopečích a v Mikulově.

4. 1 Střední školy Střední školy se dělí podle zřizovatele na veřejné a soukromé. 4. 1. 1 Gymnázia Gymnázium a Jazyková škola s právem jazykové zkoušky, Břeclav, Sady 28. října 1 Gymnázium nabízí vzdělávání v osmileté nebo čtyřleté variantě. Osmileté studium je určeno pro žáky z páté třídy základní školy, čtyřleté studium pro žáky z deváté třídy základní školy. Studium je v obou případech zakončeno maturitní zkouškou. 28

Studenti se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu. Všichni absolventi školy se hlásí na vysoké školy, jen malé procento jich při přijímacích zkouškách neuspěje. Jazyková škola nabízí pomaturitní studium na jeden rok, nebo večerní studium. (www.gbv.cz)

Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna, Vinařská 29 Gymnázium nabízí vzdělávání v osmiletém studijním programu a je zakončeno maturitní zkouškou. Vyučuje podle školního vzdělávacího programu Svět poznání. (www.gymklob.info)

Gymnázium T. G. Masaryka Hustopeče, Dukelské nám. 31/7 Gymnázium nabízí vzdělávání v osmiletém a čtyřletém studijním programu. Oba studijní programy jsou ukončeny maturitní zkouškou. Studenti se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu. Gymnázium nabízí i mnoho vzdělávacích projektů a akcí. Studenti mohou vykonat státní zkoušku v psaní na PC a státní zkoušku z jazyka anglického a německého. (www.gymhust.cz)

Gymnázium Velké Pavlovice, Pod Školou 10 Gymnázium nabízí vzdělávání v osmiletém a čtyřletém studijním programu. Oba studijní programy jsou ukončeny maturitní zkouškou. Studenti se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu. Jen malé procento studentů neuspěje v přijímacím řízení na vysokou školu. Gymnázium spolupracuje s Gymnáziem Senica na projektech i s účastí středních škol Rakouska. (www.gymnazium.velke-pavlovice.cz)

29

Gymnázium, SOŠ a SOU Mikulov, Komenského 7 Gymnázium bylo sloučeno se Středním odborným učilištěm Mikulov, se kterým sídlí v jednom areálu. Gymnázium nabízí vzdělávání v osmiletém a čtyřletém studijním programu. Oba studijní programy jsou ukončeny maturitní zkouškou. Studenti se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu. Gymnázium spolupracuje s Masarykovou univerzitou Brno na akcích, jako je den otevřených dveří, odborné přednášky, konzultace, návštěvy odborných pracovišť Masarykovy univerzity. (www.gssmik.cz)

4. 1. 2 Soukromé střední školy Soukromá střední odborná škola Břeclav s.r.o., Mládežnická 3 Soukromá střední škola nabízí denní a dálkové studium. V denním studiu nabízí čtyřleté obory ukončené maturitní zkouškou Chemik operátor – průmyslová chemie, Kosmetické služby, dále tříleté obory zakončené výučním listem Tiskař na polygrafických strojích, Kuchař-číšník, Kadeřník, dále nástavbové studium pro absolventy tříletých oborů zakončené maturitní zkouškou v oboru Podnikání. Obor podnikání je nabízen také dálkovou formou studia. Soukromá střední škola nabízí také jednoleté zkrácené studium učebních oborů - Tiskař na polygrafických strojích, Kuchař-číšník, Kadeřník a dále dvouleté zkrácené studium studijních oborů – Kosmetické služby. Nově také nabízí rekvalifikační kurzy – Holičské a kadeřnické služby, Kosmetické služby. (www.ssos-bv.com)

Soukromá střední škola manažerská a zdravotnická, s. r. o., Slovácká 1a Soukromá střední škola manažerská a zdravotnická nabízí čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou. Obory vzdělávání jsou Obchodní manager a Zdravotní asistent. Soukromá střední škola nabízí také kurzy pro veřejnost – Zdravotník zotavovacích akcí, Všeobecný sanitář, Počítačové kurzy. (www.mzbv.cz) 30

Soukromá střední průmyslová škola Břeclav, spol. s.r.o. CULTUS, Sedlec 101 Soukromá střední průmyslová škola má sídlo v Sedleci, odloučené pracoviště v Břeclavi. Škola nabízí denní čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou v oborech Strojírenství, Grafický design, Průmyslový design. Dále dálkové pětileté studium v oboru

Strojírenství

a

tříleté

studium

v oboru

Provozní

technika.

(www.ssps.cultus.cz)

4. 1. 3 Veřejné střední školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Masarykovo nám. 1, Hustopeče Střední odborná škola nabízí denní studium ukončené maturitní zkouškou nebo výučním listem. Čtyřleté obory zakončené maturitní zkouškou – Informační technologie, Mechanik elektronik, Veřejnosprávní činnost. Dvouletý nástavbový obor zakončený maturitní zkouškou – Podnikání. Výučním listem jsou ukončeny tyto tříleté učební obory – Elektrikář, Elektrikář silnoproud, Instalatér, Zámečník, Malíř a lakýrník – propagační grafik. (www.sou-hustopece.cz)

Městská střední odborná škola, Nám. Míru 6, Klobouky u Brna Městská střední škola v Kloboukách byla ustavena v rámci reorganizace zemědělského a lesnického školství na Moravě v roce 1920. V letošním roce oslaví 90 let středního odborného školství. Škola prošla během let změnami oborů a i v prostorách školy. Škola nabízí čtyřleté studijní obory zakončené maturitní zkouškou a to formou denního studia. Jsou to obory – Agropodnikání, Informační technologie informatika v ekonomice, Obchodní akademie. (www.sosklobouky.cz)

31

Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie, Nábř. Komenského 1, Břeclav Střední průmyslová škola byla nejprve sloučena se Středním odborným učilištěm na ulici Sovadinova a Středním odborným učilištěm dopravním Valtice a to v roce 2004 v rámci optimalizace škol. Ve Valticích sídlo školy zcela zaniklo, na ulici Sovadinova sídlo funguje dodnes. Sloučením těchto škol se škola přejmenovala na „Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště, Břeclav“. V roce 2012 byla v další vlně optimalizace škol sloučena Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště, Břeclav s Obchodní akademií. Vznikl tak nový název školy a to „ Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie, Břeclav“. Střední průmyslová škola a Obchodní akademie nabízí následující obory – čtyřleté studium denní zakončené maturitní zkouškou – Informační technologie, Počítačové systémy, Elektrická trakce, Konstruování s podporou počítače, Provoz a údržba vozidel, Logistika, Mechanik elektronik, Obchodní akademie. Dále dvouleté studium dálkové zakončené maturitní zkouškou – Podnikání. Pětileté studium dálkové zakončené maturitní zkouškou – Logistika. Dále je to tříleté studium denní zakončené výučním listem – Elektromechanik pro zařízení a přístroje, Elektrikář-silnoproud, Strojní mechanik, Obráběč kovů, Kadeřník-kadeřnice, Klempíř. (www.spsbv.cz, www.oabv.cz)

Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Sobotní 116, Valtice Škola byla založena 15. listopadu 1873 jako Rolnicko-vinařská škola. Střední odborná škola a učiliště nabízí čtyřleté studium denní zakončené maturitní zkouškou v oborech Agropodnikání se zaměřením na agroturistiku, Vinohradnictví. Dále tříleté studium denní zakončené výučním listem v oborech Prodavač/prodavačka – aranžování a prodej květin, Zahradník – zaměření na vinohradnictví a vinařství. A také dvouleté studium denní, tříleté studium dálkové zakončené maturitní zkouškou v oboru Podnikání. (http://www.svisv.cz)

32

Gymnázium, SOŠ a SOU Mikulov, Komenského 7 Střední odborné učiliště se v roce 2005 v rámci optimalizace škol sloučilo s Odborným učilištěm. V roce 2011 bylo Střední odborné učiliště a Odborné učiliště sloučeno s Gymnáziem. Nynější název školy je „Gymnázium, SOŠ a SOU Mikulov“. Gymnázium a Střední odborná škola sídlí v jedné budově. SOŠ a SOU nabízí velkou škálu oborů. Jsou to obory čtyřleté denní zakončené maturitní zkouškou – Hotelnictví. Dále pak tříleté obory denní zakončené výučním listem – Kuchař – číšník, Strojní mechanik, Cukrář, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních (dobíhající obor), Zednické práce, Pečovatelské služby, Opravářské práce, Zámečnické práce a údržba (dobíhající), Strojnické práce, Potravinářská výroba, Stravovací a ubytovací služby. Dále pak Praktická škola dvouletá, která je určena žákům se středně těžkým mentálním postižením,

případně

lehkým

zdravotním

postižením.

Žáci

mentálním ukončují

postižením vzdělání

v kombinaci závěrečnou

s dalším zkouškou.

(www.gssmik.cz)

4. 2 Vysoké školy Bankovní institut vysoká škola, Nárožní 9, Praha 5, regionální pracoviště Břeclav, ul. 17. listopadu 1a, Břeclav Vysoká škola nabízí bakalářské studium tříleté, ve formě prezenční i kombinované. Obory studia – Bankovní management, Banking Management, Oceňování majetku, Ekonomika a management malého a středního podnikání, Informační technologie, Právní administrativa v podnikatelské sféře. Je zde nabízeno také magisterské studium dvouleté, ve formě prezenční i kombinované. Jedná se o obory Finance, Informační technologie a management. (www.bivs.cz)

Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta, Valtická 337, Lednice Zahradnická fakulta nabízí bakalářské a magisterské studium, které je uskutečňováno v Brně nebo Lednici. Nabízené obory bakalářského studia tříletého jsou Zahradnictví, Jakost rostlinných potravinových zdrojů, Vinohradnictví 33

a vinařství, Zahradní a krajinářská architektura, Zahradní a krajinářská realizace. Magisterské

navazující

studium

dvouleté

v oborech

Zahradnictví,

Řízení

zahradnických technologií, Zahradní a krajinářská architektura, Management zahradních a krajinářských úprav. (www.zf.mendelu.cz)

34

5. CÍLE A METODOLOGIE VÝZKUMU 5. 1 Cíle, metody výzkumu a charakteristika zkoumaného vzorku Cíle výzkumu Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké šance na uplatnění se na trhu práce v Břeclavi mají absolventi škol. Pro výzkumnou část jsem si stanovila také dílčí cíle. Zvoleny byly dílčí cíle, které vedou k analýze: 

uplatnění absolventů škol na trhu práce



doba, za jakou si absolventi nalezli zaměstnání po ukončení školy



toho, zda se absolventi uplatní v oblasti jejich oboru vzdělání

Metodologie šetření Teoretická část je zpracována pomocí obsahové analýzy současné odborné literatury a legislativních dokumentů, které se týkají nezaměstnanosti, školství, trhu práce. Empirická část je pojata jako kvantitativní šetření zaměřené na zhodnocení uplatnění absolventů na trhu práce v Břeclavi. Hlavními technikami výzkumného šetření byla analýza trhu práce, volných míst a ochoty zaměstnavatelů zaměstnávat absolventy škol. Dotazník měl čtrnáct otázek, z nichž čtyři otázky byly charakteristické, a deset otázek se zaměřilo na uplatnění absolventů na trhu práce. Výsledky šetření byly zpracovány do přehledných tabulek, které uvádí počty i procentuální vyjádření výsledků a zároveň do přehledných grafických znázornění vhodných pro lepší přehlednost. Pro výzkumné šetření byly stanoveny následující výzkumné teze: 

Absolventi škol najdou zaměstnání do půl roku od ukončení školy



Absolventi škol jsou zaměstnáni v jiném oboru, než je jejich vystudovaný obor



Zaměstnání si absolventi našli díky nabídce zaměstnání na úřadu práce

35

Charakteristika zkoumaného vzorku Šetření bylo realizováno s 50 absolventy škol v okrese Břeclav. Z toho bylo 32 žen a 28 mužů. Nejvíce respondentů (počtem 20) má úplné střední odborné vzdělání maturita, střední odborné vzdělání – vyučení – má 15 respondentů. Vysokoškolské studium má 12 respondentů, gymnázium mají 3 respondenti.

36

5. 2 Analýza dotazníkového šetření Nalezení zaměstnání v okrese Břeclav po absolvování školy Počet

Procentuální vyjádření

Ano

21

42 %

Ne

29

58 %

Tab. č. 1: Nalezení zaměstnání v okrese Břeclav

Většina respondentů uvedla, že zaměstnání v okrese Břeclav po absolvování školy nenalezla. Tuto skutečnost uvedlo 29 respondentů (tj. 58 %), 21 respondentů (tj. 42 %) uvedlo, že zaměstnání v okrese Břeclav nalezlo.

Nalezení zaměstnání v okrese Břeclav po absolvování školy

ano; 21; 42% ne; 29; 58%

Graf č. 1: Nalezení zaměstnání v okrese Břeclav

37

Ukončené vzdělání absolventů Počet

Procentuální vyjádření

Úplné střední odborné vzdělání

20

40 %

Střední odborné vzdělání

15

30 %

Vysoká škola

12

24 %

Gymnázium

3

6%

Tab. č. 2: Ukončené vzdělání absolventů

Největší část respondentů uvedla, že mají dokončené úplné střední odborné vzdělání. Tuto skutečnost uvedlo 20 respondentů (tj. 40 %). Střední odborné vzdělání má 15 respondentů (tj. 30 %), vysokou školu má 12 respondentů (tj. 24 %).

Ukončené vzdělání absolventů Gymnázium; 3; 6%

Úplné střední odborné vzdělání; 20; 40%

Vysoká škola; 12; 24%

Střední odborné vzdělání; 15; 30% Graf č. 2: Ukončené vzdělání absolventů

38

Město, kde byla škola absolvována Počet

Procentuální vyjádření

Břeclav

24

48 %

Brno

16

32 %

Znojmo

10

20 %

Tab. č. 3: Město, kde byla škola absolvována

Nejvíce respondentů absolvovalo školu ve městě Břeclav. Tuto skutečnost uvedlo 24 respondentů (tj. 48 %). V Brně absolvovalo školu 16 respondentů (tj. 32 %) a ve Znojmě 10 respondentů (tj. 20 %).

Město, kde byla škola absolvována Znojmo; 10; 20%

Břeclav; 24; 48%

Brno; 16; 32%

Graf č. 3: Město, kde byla škola absolvována

39

Je nabídka pracovních míst v okrese Břeclavi dostačující? Počet

Procentuální vyjádření

Ano

12

24 %

Nedostatek pracovních míst

13

26 %

Zaměstnavatel vyžaduje praxi

9

18 %

Neochota zaměstnávat absolventy

16

32 %

Tab. č. 4: Nabídka pracovních míst

Nejvíce respondentů uvedlo, že nabídka pracovních míst v okrese Břeclavi není dostačující. Tuto skutečnost uvedlo 38 respondentů (tj. 76 %), a to z důvodu neochoty zaměstnávat absolventy – 16 respondentů (tj. 32 %), nedostatku pracovních míst - 13 respondentů (tj. 26 %) a vyžadování praxe zaměstnavatelem – 9 respondentů (tj. 18 %). 12 respondentů (tj. 24 %) uvedlo, že nabídka pracovních míst v okrese Břeclav je dostačující.

Nabídka pracovních míst Neochota zaměstnávat absolventy; 16; 32%

Ano; 12; 24%

Málo pracovních míst; 13; 26%

Zaměstnavatel vyžaduje praxi; 9; 18% Graf č. 4: Nabídka pracovních míst

40

Doba potřebná k nalezení zaměstnání Počet

Procentuální vyjádření

Do 6 měsíců

28

56 %

Do 1 roka

10

20 %

Stále hledám

12

24 %

Tab. č. 5: Doba potřebná k nalezení zaměstnání

Většina respondentů uvedla, že zaměstnání v okrese Břeclav po absolvování školy nalezla do 6 měsíců. Tuto skutečnost uvedlo 28 respondentů (tj. 56 %), 12 respondentů (tj. 24 %) uvedlo, že práci v okrese Břeclav stále hledá. Do 1 roka nalezlo zaměstnání 10 respondentů (tj. 20 %).

Doba potřebná k nalezení zaměstnání Stále hledám; 12; 24%

Do 6 měsíců; 28; 56% Do 1 roka; 10; 20%

Graf č. 5: Doba potřebná k nalezení zaměstnání

41

Jak si respondenti nalezli zaměstnání Počet

Procentuální vyjádření

Sám

27

71 %

Pomocí úřadu práce

11

29 %

Tab. č. 6: Nalezení zaměstnání

Většina respondentů uvedla, že si zaměstnání v okrese Břeclav po absolvování školy nalezli sami. Tuto skutečnost uvedlo 27 respondentů (tj. 71 %), 11 respondentů (tj. 29 %) uvedlo, že zaměstnání v okrese Břeclav nalezlo pomocí úřadu práce.

Nalezení zaměstnání Pomocí úřadu práce; 11; 29%

Sám; 27; 71%

Graf č. 6: Nalezení zaměstnání

42

Nalezení zaměstnání ve vystudovaném oboru Počet

Procentuální vyjádření

Ano

22

58 %

Ne

16

42 %

Tab. č. 7: Nalezení zaměstnání ve vystudovaném oboru

Většina respondentů uvedla, že si zaměstnání ve vystudovaném oboru v okrese Břeclav po absolvování školy nalezlo. Tuto skutečnost uvedlo 22 respondentů (tj. 58 %), 16 respondentů (tj. 42 %) uvedlo, že zaměstnání ve vystudovaném oboru v okrese Břeclav nenalezlo.

Nalezení zaměstnání ve vystudovaném oboru

Ne; 16; 42% Ano; 22; 58%

Graf č. 7: Nalezení zaměstnání ve vystudovaném oboru

43

Hledání zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru Počet

Procentuální vyjádření

Ano

22

58 %

Ne

16

42 %

Tab. č. 8: Hledání zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru

Většina respondentů uvedla, že si hledali zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru. Tuto skutečnost uvedlo 22 respondentů (tj. 58 %), 16 respondentů (tj. 42 %) uvedlo, že si hledali zaměstnání i v jiném, než vystudovaném oboru.

Hledání zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru

Ne; 16; 42% Ano; 22; 58%

Graf č. 8: Hledání zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru

44

Je to zaměstnání, které jste chtěl/a vykonávat? Počet

Procentuální vyjádření

Ano

24

63 %

Ne

14

37 %

Tab. č. 9: Je to zaměstnání, které jste chtěl/a vykonávat?

Většina respondentů uvedla, že nalezené zaměstnání je takové, které chtěli vykonávat. Tuto skutečnost uvedlo 24 respondentů (tj. 63 %), 14 respondentů (tj. 37 %) uvedlo, že to není zaměstnání, které chtěli vykonávat.

Je to zaměstnání, které jste chtěl/a vykonávat? Ne; 14; 37%

Ano; 24; 63%

Graf č. 9: Je to zaměstnání, které jste chtěl/a vykonávat?

45

Problémy při hledání zaměstnání Počet

Procentuální vyjádření

Chybějící praxe

19

38 %

Vysoké vzdělání na požadovanou pozici

13

26 %

Nedostatek pracovních nabídek

12

24 %

Žádný problém

6

12 %

Tab. č. 10: Problémy při hledání zaměstnání

Nejvíce respondentů uvedlo, že si největším problém při hledání zaměstnání byla chybějící praxe. Tuto skutečnost uvedlo 19 respondentů (tj. 38 %), 13 respondentů (tj. 26 %) uvedlo jako problém vysoké vzdělání na požadovanou pozici, 12 respondentů (tj. 26 %) uvedlo jako problém nedostatek pracovních míst, 6 respondentů (tj. 12 %) nemělo žádný problém při hledání zaměstnání.

Problémy při hledání zaměstnání Žádný problém; 6; 12% Chybějící praxe; 19; 38%

Nedostatek pracovních nabídek; 12; 24%

Vysoké vzdělání na požadovanou pozici; 13; 26% Graf č. 10: Problémy při hledání zaměstnání

46

Pociťování důsledků nezaměstnanosti – jaké? 

Jako čerstvý maturant jsem neměla nárok na podporu v nezaměstnanosti, nedostala jsem ani od sociálky nic, bylo možné pouze zažádat si o příspěvek na bydlení, ale to mi už mezi dveřma řekli, že je to zbytečné a nic nedostanu. Musela bych sepsat notářsky ověřenou smlouvu s rodiči, že po mě chtějí nájem a já jej nemám z čeho platit, potom elektriku, vodu a plyn rozpočítanou na členy domácnosti a ještě nějaké blbosti. (odpověděl 1 respondent, tj. 2 %)



málo financí, špatná nálada, že nemám práci (odpovědělo 9 respondentů, tj. 18 %)



nedostatek financí (odpovědělo 12 respondentů, tj. 24 %)



menší a menší chuť práci hledat (odpovědělo 13 respondentů, tj. 26 %))



žádné důsledky (odpovědělo 15 respondentů, tj. 30 %)

5. 3 Závěry z výzkumného šetření Výzkumné šetření bylo prováděno s absolventy škol s hlavním cílem zjistit, zda naleznou po skončení školy zaměstnání v okrese Břeclav. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření s absolventy, kteří ukončili studium v posledních třech letech. Z výzkumu vyplynulo, že nalézt zaměstnání v okrese Břeclav po absolvování školy není jednoduché, ale při snížení požadavků na pracovní místo je to možné. Největším problém je chybějící praxe a vysoké vzdělání na požadované místo. Jsou však i takoví, kteří se nesetkali s žádným problémem při hledání zaměstnání. U většiny dotazovaných respondentů se objevily i důsledky nezaměstnanosti jako je menší chuť hledat zaměstnání, nedostatek financí, chybějící péče státu o absolventy, kteří nemohou najít zaměstnání. Zhodnocení výzkumných tezí: 

Absolventi škol najdou zaměstnání do půl roku od ukončení školy – tato teze se z větší část potvrdila, více jak polovina respondentů nalezla zaměstnání do půl roku od absolvování školy.

47



Absolventi škol jsou zaměstnáni v jiném oboru, než je jejich vystudovaný obor – tato teze se nepotvrdila, více jak polovina respondentů je zaměstnána v oboru, který vystudovali.



Zaměstnání si absolventi našli díky nabídce zaměstnání na úřadu práce – tato teze se nepotvrdila, větší část absolventů si nalezla zaměstnání sama.

48

ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala problematikou nezaměstnanosti absolventů a jejich uplatnění na trhu práce v okrese Břeclav. Cílem této diplomové práce bylo zpracování problematiky uplatnění absolventů na trhu práce a zjištění skutečné situaci při hledání zaměstnání absolventů jednotlivých škol v posledních třech letech ve městě Břeclav. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých kapitol – teoretické a empirické. Teoretická část je zpracována na základě obsahové analýzy odborné literatury a analýzy legislativních dokumentů a je rozdělena do čtyř kapitol. Empirická část práce se věnuje výzkumnému projektu zabývajícího se problematikou uplatnění absolventů na trhu práce a jeho výsledky. V první kapitole je popsáno, co je nezaměstnaností obecně, jejími druhy, příčinami a péčí o nezaměstnané. Druhé kapitola se zabývá postavením absolventům na trhu práce – zákonem č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., O předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání, a také zákonem č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti. Ve třetí kapitole je popsán přechod ze školy na trh práce, jaké možnosti k nalezení uchazeč o zaměstnání má, kde zaměstnání hledat a co očekávají zaměstnavatelé od přípravy na školách a od uchazečů o zaměstnání. Čtvrtá kapitolce je věnována břeclavskému regionu a školami, které zde jsou. V empirické části diplomové práce jsou vyhodnoceny anonymní dotazníky od absolventů škol. Zajímalo mě, zda absolventi škol naleznou uplatnění na trhu práce v okrese Břeclav. Z tabulek a grafů je zřejmé, že nalézt zaměstnání v okrese Břeclav po ukončení školy není jednoduché, ale při snížení požadavků je to možné. Největším problém je chybějící praxe a vysoké vzdělání na požadované místo.

49

SHRNUTÍ Tato diplomová práce se zabývá uplatněním absolventů na trhu práce v okrese Břeclav. Práce se dělí na dvě velké kapitoly – teoretickou a empirickou. Teoretická část je zpracována na základě obsahové analýzy odborné literatury a analýzy legislativních dokumentů a je rozdělena do čtyř kapitol. Empirická část práce se věnuje výzkumnému projektu zabývajícího se problematikou uplatnění absolventů na trhu práce a jeho výsledky. Teoretická část je rozdělena na čtyři velké kapitoly. V první kapitole je popsáno, co je nezaměstnanost, druhy nezaměstnaností, péčí o nezaměstnané. Ve druhé kapitole je popsáno postavení absolventů na trhu práce. Třetí kapitola se zabývá přechodem absolventů na trh práce. Ve čtvrté kapitole je popsán břeclavský region a školami, které zde jsou. Empirická část je pátou kapitolou diplomové práce a zde jsem zjišťovala, jaké je uplatnění absolventů na trhu práce. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že nalézt zaměstnání po absolvování školy není jednoduché, ale při snížení požadavků je to možné. Největším problémem je chybějící praxe a vysoké vzdělání na požadované místo.

50

SUMMARY This dissertation dear with use of graduates at the labour market in the district Břeclav. My dissertation is divided into two big parts – theoretical and empirical part. The theoretical part is processed on the basis of analysis of the content of the specialist literature and analysis of legislative documents. It is developed into four chapters. The empirical part dear with the research project, which occupy with problems of use graduates at the labour market and its results. The theoretical part is divided into four big chapters. In the first chapter is described, what is an unemployment, kinds of unemployment, care for the unemployed. In the second chapter is described the position of graduates at the labour market. The third chapter dear with the changeover of graduates to the labour market. In the fourth chapter is described the district Břeclav and schools, which are there. The empirical part is the fifth chapter of the dissertation. In this chapter I looked into use of graduates at the labour market. From the survey ensue, that found some job after graduate the school is not simple, but in case of lowering of requirements, it is possible. The biggest problem is missing practice and too high education for the requested post.

51

LITERATURA Bankovní institut vysoká škola, Praha. [online]. Dostupné z www: <www.bivs.cz>. Berka, Vít. Individuální akční plán. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z www: . Brožová, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. Buchtová, Božena a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishong, 2002. 1. vydání. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. Burdová, Jeny. Chamoutová, Daniela. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Praha: NÚOV, 2011. 64 s. CZSO. Břeclavský region. [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z www: <www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_breclav>. ČSÚ. Český statistický úřad. [online]. Dostupné z www: < http://czso.cz >. Gymnázium a Jazyková škola s právem jazykové zkoušky Břeclav. [online]. Dostupné z www: <www.gbv.cz>. Gymnázium, SOŠ a SOU Mikulov. [online]. Dostupné z www: <www.gssmik.cz>. Gymnázium

T.

G.

Masaryka

Hustopeče.

[online].

Dostupné

z

www:

<www.gymhust.cz>. Gymnázium Velké Pavlovice. [online]. Dostupné z www: <www.gymnazium.velkepavlovice.cz>. Hend, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 52

Horáčková,

Dagmar.

Duda,

Martin.

Nezaměstnaní

absolventi

škol.

Praha:Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Samostatné oddělení analýz a strategie, 2000. 1. vyd. 39 s. Individuální

akční

plán.

[online].

[cit.

2012-12-80].

Dostupné

z

www:

. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce. [online]. Dostupné z www: . Jírová, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079-635-9. Kalousková, Pavla. Postřehy zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled. Praha: NÚOV, 2008. 46 s. Kofroňová, Olga. Analýza vzdělávacích programů z hlediska zaměstnanosti absolventů. Praha: NÚOV, 2006. 1. vyd.

Kordiovský, Emil. Klanicová, Evženie. Město Břeclav. Brno: Kiramo, 2001. 582 s. ISBN 80-7275-025-9. Kotíková, Jarmila. Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce. – in Sirovátka, Tomáš. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 272 s. 1. vyd. ISBN 802-103-0488. Krutina, Miroslav a kol. Práce: praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha:Český helsinský výbor, 2005, 1.vyd. ISBN 80-86436-17-9.

Kuchař, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007, 183 s. 1. vydání, ISBN 97-8802-461-383-3.

53

Makwin, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999. 763 s. ISBN 80-7169811-1. Marek, Jan. Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011. Brno: 2012. Mareš, Petr. Nezaměstnanost jako sociální

problém. Praha:

Sociologické

nakladatelství 1994. 1. vydání, ISNB 80-909424-9-4. Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta, Lednice. [online]. Dostupné z www: <www.zf.mendelu.cz>. Městská střední odborná škola Klobouky u Brna. [online]. Dostupné z www: <www.sosklobouky.cz>. Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna. [online]. Dostupné z www: <www.gymklob.info>. Mezera, Antonín. Pro jaké povolání se hodím?. Brno: Computer Press a s., 2008. 2. vydání, 296 s. ISBN 978-80-251-2395-9. Mezihorák, František a kol. Úvod do světa práce. Distanční text. Olomouc: Votobia, 2006. 1. vydání. ISBN 80-7220-277-4. MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001.

Národní

ústav

odborného

vzdělávání.

[online].

Dostupné

z

www:

z

www:

. Nezaměstnanost.

[online].

[cit.

2012-12-12].

Dostupné

.

54

Rekvalifikace.

[online].

[cit.

2013-01-05].

Dostupné z

www:

. Rothbard, Newton, Murray. Ekonomie. Praha: Liberální institut, 2005. 775 s. ISBN 80-86389-27-8 Siegel, Zbyněk. Jak hledat a najít zaměstnání. Praha: Grada Publishing a. s., 2003. dotisk 2004, 108 s. ISBN 80-247-0612-1. Sojka, Milan. Konečný, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha: Nakladatelství Libri, 1998. ISBN 80-85983-48-6. Soukromá střední odborná škola Břeclav, s. r. o. [online]. Dostupné z www: <www.ssos-bv.com>. Soukromá střední průmyslová škola Břeclav, spol. s. r. o. CULTUS. [online]. Dostupné z www: <www.ssps.cultus.cz>. Soukromá střední škola manažerská a zdravotnická, s. r. o. [online]. Dostupné z www: <www.mzbv.cz>. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hustopeče. [online]. Dostupné z www: <www.sou-hustopece.cz>. Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice. [online]. Dostupné z www: . Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie, Břeclav. [online]. Dostupné z www: <www.spsbv.cz, www.oabv.cz>. Školský zákon. Zákon 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání, . MŠMT. [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z www: . 55

Šťastnová, Pavlína. Vymětalová, Simona. Matějková, Lucie. Absolventi na trhu práce: Co zaměstnavatelé očekávají?. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1999. 1. vyd. 70 s. ISBN 80-211-0343-3. Zákon o zaměstnanosti. Zákon 435/2004 Sb. Zelenka, Martin. Přechod absolventů škol ze vzdělávání na pracovní trh. Praha: Univerzita Karlova, 2008. 1. vydání. 166 s. ISBN 978-80-7290-372-6.

56

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Nalezení zaměstnání v okrese Břeclav .....................................................37 Tab. č. 2: Ukončené vzdělání absolventů.................................................................38 Tab. č. 3: Město, kde byla škola absolvována ..........................................................39 Tab. č. 4: Nabídka pracovních míst .........................................................................40 Tab. č. 5: Doba potřebná k nalezení zaměstnání ......................................................41 Tab. č. 6: Nalezení zaměstnání ................................................................................42 Tab. č. 7: Nalezení zaměstnání ve vystudovaném oboru ..........................................43 Tab. č. 8: Hledání zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru .................................44 Tab. č. 9: Je to zaměstnání, které jste chtěl/a vykonávat?.........................................45 Tab. č. 10: Problémy při hledání zaměstnání ...........................................................46

57

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Nalezení zaměstnání v okrese Břeclav .....................................................37 Graf č. 2: Ukončené vzdělání absolventů ................................................................38 Graf č. 3: Město, kde byla škola absolvována ..........................................................39 Graf č. 4: Nabídka pracovních míst .........................................................................40 Graf č. 5: Doba potřebná k nalezení zaměstnání ......................................................41 Graf č. 6: Nalezení zaměstnání ................................................................................42 Graf č. 7: Nalezení zaměstnání ve vystudovaném oboru ..........................................43 Graf č. 8: Hledání zaměstnání pouze ve vystudovaném oboru .................................44 Graf č. 9: Je to zaměstnání, které jste chtěl/a vykonávat? ........................................45 Graf č. 10: Problémy při hledání zaměstnání ...........................................................46

58

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Míra nezaměstnanosti absolventů ČR (zdroj: ISA, 2012) .........................18 Obr. č. 2: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů (zdroj: ISA, 2012) ...........20

59

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Dotazník k diplomové práci..................................................................62

60

Přílohy

Příloha č. 1 Dotazník k diplomové práci

Dobrý den, jsem studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Brno a chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku k diplomové práci. Děkuji za vyplnění. Bc. Monika Nešporová, DiS. ____________________________________________________________________ 1. Ukončil(a) jste studium v posledních 3 letech? 

Ano



Ne (ukončete vyplňování)

2. Nalezl(a) jste zaměstnání v okrese Břeclav? 

Ano



Ne (ukončení vyplňování)

____________________________________________________________________ 3. Jaký typ školy jste absolvoval(a)? 

Základní



SOU



SOŠ



Gymnázium



VOŠ



VŠ

4. Byla ukončená škola v okrese Břeclav? 

Ano



Ne – kde?

5. Je podle Vás nabídka zaměstnání v Břeclavi dostačující? 

Ano



Ne – proč?

6. Za jak dlouho jste našel(a) zaměstnání? 

Stále hledám (k otázce č. 11)



Za ….. měsíců (k otázce č. 7)

7. Zaměstnání jste si našel(a)? 

Sám



Pomocí úřadu práce

8. Bylo nalezené zaměstnání v oboru vzdělání? 

Ano



Ne

9. Hledal(a) jste práci pouze ve vystudovaném oboru? 

Ano



Ne

10. Je to zaměstnání, které jste chtěl(a) vykonávat? 

Ano



Ne

11. S jakými problémy jste se potýkal(a), potýkáte, při hledání zaměstnání? 

……………………………………………………………………..

12. Pociťujete (pociťovali) jste na sobě důsledky nezaměstnanosti? (vyloučení ze společnosti, nedostatek sociálních kontaktů, pocit neúspěšnosti, nedostatek financí) 

Ano – jaké?



Ne

___________________________________________________________________

13. Pohlaví 

Muž



Žena

14. Vzdělání 

Základní



SOU



SOŠ



Gymnázium



VOŠ



VŠ