OBSAH 1 M NOVÉ KRIZE ................................................................................................................. 3 1.1 Anatomie krize ........................................................................................................... 3 1.2 Dopady m nové krize................................................................................................. 4 2 Historický vývoj m nových krizí .................................................................................... 5 2.1 Zlatý standard............................................................................................................. 5 2.2 Brettonwoodský systém ............................................................................................. 7 2.2.1 Problémy brettonwoodského systému................................................................ 8 2.2.2 P edzv st zániku brettonwoodského systému .................................................... 8 2.3 Post – brettonwoodský období ................................................................................... 9 3 Mezinárodní finan ní instituce ..................................................................................... 10 3.1 Mezinárodní m nový fond (MMF) .......................................................................... 10 3.2 Hlasování.................................................................................................................. 11 3.3 Orgány MMF............................................................................................................ 11 3.4 Zdroje MMF............................................................................................................. 12 3.5 Mechanismus erpání............................................................................................... 12 4 Skupina Sv tové banky.................................................................................................. 12 4.1 IBRD – International Bank of Reconstruktion and Development ........................... 12 4.2 IDA - International Development Association......................................................... 13 4.3 IFC - International Financial Corporation................................................................ 13 4.4 MIGA - Multilateral Investment Guarantee Agency ............................................... 14 4.5 ISCID - obchodní mezinárodní soud....................................................................... 14 4.6 WTO – Sv tová obchodní organizace...................................................................... 15 4.7 OECD – Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj.................................... 15 5 eská republika a její ú ast v mezinárodním finan ním systému ............................ 17 6 HLAVNÍ KRIZE OD 90. LET 20. STOLETÍ ............................................................. 18 6.1 Krize Evropského m nového systému 1992 – 1993 ................................................ 18 6.1.1 První vlna krizí – zá í 1992 .............................................................................. 18 6.1.2 Druhá vlna krize – listopad 1992 – kv ten 1993.............................................. 19 6.1.3 T etí vlna krize - ervenec – srpen 1993 ......................................................... 19 6.2 Mexická m nová krize – 1994 – 1995 ..................................................................... 19 6.3 Krize v jihovýchodní Asii – 1997 – 1998 ................................................................ 21 6.4 M nová krize v Rusku 1998 – 1999......................................................................... 23 6.5 M nová krize v Brazílii 1999................................................................................... 25 6.6 Argentinská krize 2002 ............................................................................................ 26 7 P Í INY M NOVÝCH KRIZÍ................................................................................... 28 7.1 Viník krize................................................................................................................ 28 7.2 Devalva ní o ekávání .............................................................................................. 28 7.3 Obecné rizikové prost edí ........................................................................................ 29 7.3.1 Nadm rná expanzivní politika ......................................................................... 29 7.3.2 Vn jší ekonomická nerovnováha ..................................................................... 29 7.3.3 istý p íliv zahrani ního kapitálu .................................................................... 30 7.3.4 Zahrani ní zadluženost..................................................................................... 30 7.3.5 Rizikové chování bankovního sektoru ............................................................. 30 7.4 Fundamentální (základní) p í iny m nových krizí ................................................. 30 7.4.1 Reáln nadhodnocená m na ............................................................................. 30 7.4.2 P eúv rovaná ekonomika ................................................................................. 30 7.4.3 Nep íznivý vývoj exportu................................................................................. 30 7.4.4 Nedostate né devizové rezervy ........................................................................ 30 7.5 Mechanismus útoku na m nu ................................................................................... 31
1
8
D sledky m nových krizí .............................................................................................. 31 8.1 Dopady do bankovní a podnikové sféry................................................................... 31 8.2 Makroekonomické a p erozd lovací dopady ........................................................... 31 9 Transformace zemí východní Evropy .......................................................................... 32 9.1 Zahájení transforma ního procesu ........................................................................... 32 9.2 Podstata transforma ního procesu............................................................................ 32 9.3 Obsah transforma ního procesu ............................................................................... 33 9.4 Pr b h transforma ního procesu.............................................................................. 33 9.5 Ekonomické a sociální výsledky transforma ního procesu ..................................... 33 9.6 Spolupráce ve st ední a východní Evrop b hem transforma ního procesu............ 34 9.7 Zapojení transformujících se ekonomik do mezinárodních ekonomických vztah . 34 10 Obchodní bariéry ....................................................................................................... 34 10.1 EU jako obchodní blok............................................................................................. 35 10.2 Zahrani ní obchod - doména EU ............................................................................. 36 10.3 Fiskální význam cel pro EU ..................................................................................... 38 10.4 Vztah EU k malým nezávislým jurisdikcím ............................................................ 39 10.5 M že volný obchod zvít zit? ................................................................................... 39 11 Ropa a její budoucnost .............................................................................................. 40 11.1 Historie erného zlata............................................................................................... 41 11.2 Poptávka po rop ...................................................................................................... 42 11.3 Nabídka ropy ............................................................................................................ 44 11.4 Budoucnost erného zlata......................................................................................... 46 11.5 Záv r......................................................................................................................... 47 12 ínské hospodá ství ................................................................................................... 48 12.1 Hospodá ská historie ínského draka ....................................................................... 48 12.2 ínské hospodá ské reformy .................................................................................... 50 12.3 ínské hospodá ství ................................................................................................. 51
2
1 M NOVÉ KRIZE Vysv tlení pojmu krize: 1. M nová krize P í iny: - útok domácích a zahrani ních finan ních investor na m nu - finan ní investo i odcházejí od aktiv v postižené m n a nakupují aktiva v zahrani ní m n Výsledek: silné znehodnocení postižené m ny 2. Finan ní krize - jedná se o rozpad finan ních trh , které mohou mít silné nep íznivé d sledky na reálnou politiku - n kdy je tato krize spojována s fiskální krizí – což znamená neschopnost vlády splácet dluhy 3. Bankovní krize - je to útok na banky vyvolaný obavami z neschopnosti bank splácet své závazky - projevem je bu odliv vklad a následný odklad splácení závazk - je obvyklá v rozvojových zemích – Argentina, Filipíny, Thajsko, Turecko, Uruguay M nová a bankovní krize jsou v tšinou spojeny a projevují se ob krize sou asn – dvojité krize – twin crises. Bankovní krize p edchází krizi m nové. 4. Dluhová krize - krize zahrani ního dluhu - neschopnost zem splácet zahrani ní dluh a) Mexiko 1994 – 1995, JV Asie 1997 – 1998 – zpo átku m nová krize, na kterou navázala bankovní krize (v Malajsii navázala krize dluhová) b) Rusko 1998 – 1999, Argentina 2001 – 2002 – m nová – bankovní – dluhová krize 1.1
Anatomie krize
Anatomie krize p edstavuje vyjád ení p í in krize, jejího pr b hu a d sledk M nové krizi p edchází ur itý vývoj dané ekonomiky: - objevují se problémy, na které negativn reagují zahrani ní i domácí investo i, kte í o ekávají znehodnocení kurzu - tím dochází k poklesu výnosnosti jejich finan ních aktiv v postižené m n Problémy ekonomiky: - nadm rná expanzivní m nová a fiskální politika - deficit platební bilance - silný p íliv krátkodobého zahrani ního kapitálu - zvýšení zahrani ního zadlužení - vznikají problémy bankovní soustavy se schopností splácet své závazky
3
Ekonomické veli iny, které se projevují p ed krizí: a) nadhodnocený kurz domácí m ny b) úv rová expanze c) zpomalení exportu d) pokles m nových rezerv centrální banky e) pokles cen aktiv ( akcie, nemovitosti) f) r st inflace Impuls startující krizi - politické ot esy – vládní demise, rozpušt ní parlamentu, p ed asné volby, neschválení státního rozpo tu, rozhodnutí vlády - nep íznivé ekonomické informace – strategické firmy oznámí negativní výsledky uplynulého roku, rozhodnou se neinvestovat do dalšího rozvoje, odejdou z hlavního trhu na burze Tyto impulsy odstartují odliv kapitálu – což vede k devalvaci kurzu ( centrální banka se snaží zastavit devalvaci tak, že zvýší úrokové sazby, provede kurzové intervence a postižená ekonomika se snaží zabránit dalšímu znehodnocování kurzu. Další nástroje, které se mohou použít k odvrácení hrozící krize: - použití získaných úv r od MMF, Sv tové banky na úhradu dluh v itel m - vláda provádí restriktivní politiku – úsporné balí ky, sm ující k ozdravení ekonomiky - vláda se snaží privatizovat státní majetek - snaží se co nejvíce deregulovat podnikání a zvyšovat konkurenceschopnost domácích podnikatel - v poslední fázi se snaží regulovat mzdy s cílem snížit hrozící vysokou inflaci - vláda uvaluje moratorium na splácení dluh 1.2
Dopady m nové krize 1. Mikroekonomické - snížení výroby v podnikové sfé e - nižší zisky jednotlivých firem - snížení konkurenceschopnosti domácích výrobc - snížení mezd zam stnanc - pokles životní úrovn jednotlivc a rodin 2. Makroekonomické - zvýšení nezam stnanosti - snížení HDP - snížení celkové životní úrovn obyvatel státu - vysoká inflace - nár st deficitu státního rozpo tu vzniklý r stem nezam stnanosti a tudíž nutnou výplatou sociálních dávek - nár st celkového státního dluhu
4
Útok na m nu -
p echod od aktiv v postižené m n k aktiv m v jiných m nách sm na aktiv se odehrává na devizových trzích a to tém výhradn v podob p esunu bankovních vklad
Devizová (kurzová) spekulace - nákup nebo prodej, jejichž motivem je op tovný prodej nebo nákup s cílem dosažení zisku - p i obchodování ve v tších objemech je možné ohrozit stabilitu m ny Spekulace na spotovém trhu – s okamžitým dodáním - danou m nu si vyp j í a p em ní ji v jinou m nu obvykle devizových rezerv centrální banky - centrální banka pak provede znehodnocení m ny – spekulanti p i zp tné konverzi získají více jednotek znehodnocené m ny
2 Historický vývoj m nových krizí 2.1
Zlatý standard
Zlatý standard byl zavád n v pr b hu 19. století. Zlato se stalo základem pen žní jednotky v národním pen žním ob hu. Charakteristika zlatého standardu 1. Zákonem byl stanoven zlatý obsah národní pen žní jednotky 2. Existovala sm nitelnost papírových pen z za zlato u centrální banky podle stanoveného obsahu pen žní jednotky 3. Papírové peníze bylo možno vym nit za zlato, proto musely být bankovky kryty v daném pom ru zlatými rezervami centrální banky – je nutno dodat, že nebylo obvyklé, aby bylo pokryto 100 % všech bankovek v ob hu, protože se nep edpokládalo, p edložení všech bankovek najednou ke sm n 4. Docházelo k volnému pohybu zlata mezi zem mi. Fungování fixních m nových kurz - kurz m ny v i jiné m n byl ur ován podle zlatého obsahu t chto dvou m n – vycházel ze zlaté parity (rovnosti) m n - pokud rostla poptávka po ur ité m n , zvyšoval se i zlatý obsah a kurz této m ny rostl - hranicí r stu kurzu byla zlatá parita plus náklady na transakce se zlatem - m nový kurz tak kolísal okolo zlaté parity v maximálním rozp tí 1 % Relativní stabilita m nových kurz byla podmín na sm nitelností papírových pen z za zlato a tedy i dostate n vysoké zásoby zlata – tyto okolnosti podmi ovali vznik m nových krizí. Banky se snažili udržet zlatý obsah svých m n. V p ípad deficitu b žného ú tu platební bilance, byl tlak na devalvaci m ny a byl tak ohrožen zlatý obsah m ny. Takové nebezpe í vedlo k solidarit mezi bankami, které si v p ípad pot eby p j ovali zlato, aby zlatý obsah 5
udrželi. Samoz ejm centrální banky používali i tradi ní nástroje – diskontní sazby, pomocí kterých se snažili zamezit odlivu investor ze zem . Nej ast ji a nejvýrazn ji si takto pomáhali Britská a francouzská centrální banka, p edevším z toho d vodu, že zlato ve Francii zajiš oval Rothschild a proto byly vztahy s Velkou Británií nadstandardní. I díky t mto spolupracím se krize zlatému standardu vyhýbaly. Dalším d vodem stability tehdejšího m nového systému byla skute nost, že nedocházelo k velkým výkyv m kurz jednotlivých m n r zných zemí, oproti tomu, jak je to nyní. Tyto skute nosti oslabovaly obavy z devalvací a oslabovaly i impulsy ke spekulacím. M nové krize byly tak vícemén výjime né p edevším v rozvinutých ekonomikách, které m ly dostate n velké zlaté rezervy a navíc si vzájemn se zlatem vypomáhaly. Krize se naopak objevovaly v mén rozvinutých zemích s nízkým obsahem zlata a s omezeným množstvím p j ek O období p ed rokem 1914 se hovo í jako o zlatém v ku m nové stability. Italská lira si svou stabilitu udržela 31 let, a to byla z rozvinutých ekonomik nejslabší. Britská libra byla stabilní 98 let (1816 – 1914). B hem 1. sv tové války byl systém zlatého standardu opušt n. D vodem bylo to, že vále né výdaje nemohly být omezeny množstvím zlata, proto došlo k opušt ní zlatého standardu. Návrat ke zlatému standardu nastal až v roce 1919 v USA Zlatý standard však jednotlivé zem za ali opoušt t ve 30. letech 20. století. D vody opušt ní zlatého standardu: 1. Po válce nastal velký rozmach pr myslu, což vyžadovalo v tší množství pen z a to vytvá elo výrazný tlak na množství zlata. Zlata ovšem nebylo takové množství, protože došlo k povále nému p erozd lení zlata ( zejména ve prosp ch USA), a tak n které zem nem li v bec žádné zlaté rezervy, n které zem m ly malé rezervy. Pokud by zem lp li na zlatém standardu vyžadovalo by to neustálé devalvace m ny. 2. Zlatý standard neumož oval využívat peníze jako nástroj k oživení hospodá ské politiky, což zesílilo zejména v období Velké deprese v letech 1929 – 1933. Po opušt ní zlatého standardu mohli zem peníze aktivn využívat jako nástroj k hospodá skému oživení Rozpad zlatého standardu byl doprovázen výraznými devalvacemi kurz jednotlivých národních m n – docházelo ke specifickým m novým krizím. M nové krize související s rozpadem zlatého standardu znamenaly devalvace v ádech desítek procent. P íklady: Zem Velká Británie N mecko Japonsko USA eskoslovensko Francie
Rok obnovení zlatého standardu 1925 1924 1919 1925 1928
Rok zániku 1931 1931 1931 1933 1936 1936
6
Rok a devalvace 1931 – 40 %
rozsah
1937 – 61 % 1934 – 41 % 1934 – 17 % 1936 – 25 %, 1937 – 12 %, 1938 – 36 %
Zlaté obsahy m n byly v n kterých zemích formáln ponechány, neexistovala však povinnost sm nitelnosti papírových pen z za zlato. Po rozpadu zlatého standardu do za átku 2. sv tové války se kurzy n kterých m n vzájemn fixovaly do m nových blok :¨ - librový blok ( 1931) – sdružoval Velkou Británii, zem Britské spole enství, skandinávské zem , pobaltské zem , Japonsko - dolarový blok ( 1934) – USA, Kanada, Latinská Amerika Zlatý standard v eských zemích a eskoslovenské republice Zlatý standard byl zaveden 11.8.1892 se zlatým obsahem koruny 0,3049 g zlata. Centrální banka prodej zlata za bankovky nikdy nezahájila z d vodu nízkých zlatých rezerv V samostatné eskoslovenské republice byl stanoven zlatý standard v roce 1929 na 0,04458 g zlata. V roce 1931 byla zavedena silná devizová regulace – k první devalvaci došlo v roce 1934 o 17 % na 0,03715 g, ke druhé devalvaci došlo v roce 1936 o 16 % na 0,03212 g zlata. Ob devalvace znamenaly znehodnocení eské m ny v i dolaru o 35 % z 21,08 na 28,45 K za 1 USD 2.2
Brettonwoodský systém -
tento m nový systém byl ur ován stanovami MMF jeho leny se postupn staly všechny státy, krom stát s centráln plánovanou ekonomikou. Zakládajících len bylo 44. Cílem byla podpora mezinárodního obchodu a udržování vysoké zam stnanosti
Charakteristika brettonwoodského systému 1. Dominantní postavení amerického dolaru - byl používán v mezinárodních vztazích jako prioritní m na - d vodem byla ekonomická síla USA po 2. sv tové válce - dolaru napomáhala jeho snadná sm nitelnost za zlato p i jeho p edložení americké centrální bance - oficiální kurz byl 35 USD = 31,1035 g ryzího zlata - tímto propojením zlata a USD získal brettonwoodský systém charakter zlatého dolarového standardu - na USA p ipadalo v roce 1948 71 % zlata, které bylo soust ed no v tehdejších lenských zemích MMF 2. Fixní m nové kurzy lenské zem byly povinny udržovat kurzovými intervencemi centrálních bank kurzy svých m n rozp tí 1 % ob ma sm ry od kurzové parity vymezené k dolaru – kurzová parita se stanovila v tšinou podle zlatého obsahu m n - p i nedostatku deviz nutných k intervencím poskytoval MMF úv ry Od 60 let 20. století vykazoval brettonwoodský systém stabilitu. D vodem bylo to, že povále ná obnova pot ebovala americké zboží i dolary. Dolary byly ochotn p ijímány jednak jako platební prost edek a jednak jako rezervní prost edek. Volnou sm nitelnost nem la žádná jiná m na
7
2.2.1 Problémy brettonwoodského systému 1. Množství dolar ve zbytku sv ta Velké množství dolar ve sv t bylo dáno v d sledku silných amerických investic amerických firem v Evrop a v d sledku americké hospodá ské pomoci v Evrop . Tato skute nost vedla k deficitu americké platební bilance Evropské zem a Japonsko se úsp šn ekonomicky zotavily a za aly své zboží exportovat a zvyšovala tak svoje devizové rezervy V Evrop a nakonec všude ve sv t vznikla p ebytek USD a v takovém p ípad hrozilo, že USD vrátí do USA vým nou za americké zlaté rezervy – to by však vyvolalo tlak na devalvaci USD.Obavy z této devalvace paradoxn vedly k obavám z dalšího p ílivu USD do USA a odsun amerického zlata. Pokud by však k devalvaci došlo, znamenalo by to automaticky revalvaci všech ostatních m n v i USD. Tím by poklesla konkurenceschopnost revalvujících ekonomik v i USA – což by vedlo následn k devalvaci t chto m n. USA se proto snažili omezovat odliv USD do zahrani í a cht li tak zamezit odlivu zlata. Odliv dolar se pozastavoval p edevším prost ednictvím výzev americkým firmám k omezování zahrani ních investic – uvalovala na tyto aktivity zvláštní dan . Odliv zlata se pozastavoval uklid ujícími politickými prohlášeními, což nedávalo ostatním zemím záminku, aby m nili dolary za zlato. 2. Tlaky na devalvace a revalvace m nových kurz Tyto tlaky vyplývaly z nerovnom rného vývoje ekonomiky a z nar stajících mezinárodních tok kapitálu, které proudili do jednotlivých zemích za ú elem v tšinou spekulace Výsledkem t chto tlak byla celá ada zm n m nových parit zejména v podob devalvací. Šlo o 3 velké vlny devalvací: a) 1948-1949 – nejsiln jší vlna devalvací v souvislosti s nápravou kurz po 2. sv tové válce. Devalvovaly tém všechny m ny. b) 1967 – devalvace britské libry a v souvislosti s tím devalvovalo dalších 7 m n rozvinutých zemí c) 1969 – devalvace francouzského franku Celkov došlo v letech 1946 – 1971 k více než 1 000 devalvací – 90 % t chto devalvací p edstavovaly devalvace m n rozvojových zemí, které musely devalvovat vzhledem k devalvaci n jaké vedoucí m ny – devalvace stabiliza ní. Cílem t chto devalvací bylo zvýšit konkurenceschopnost t chto zemí v i rozvinutým zemím. P íkladem výrazných m n v období brettonwoodského systému byly m ny v Argentin , Brazílii, Chile, Francie, Velká Británie. 2.2.2 P edzv st zániku brettonwoodského systému V roce 1971 byl vyvíjen tlak na depreciaci dolaru, kterou se centrální banky snažily odvrátit kurzovými intervencemi nákupem dolar . Za aly se také objevovat spekula ní útoky na marku. Další pr b h událostí byl ve t ech vlnách: 8
1) V srpnu 1971 vyhlásili USA do asné zrušení sm nitelnosti dolaru za zlato. D vodem byly nákupy zlata Francií a obavy, že ty samé nákupy uskute ní Velká Británie. V této dob byla také uvalena 10 % da na vybrané dovozy zboží, v USA došlo ke zmrazení mezd a cen – cenové moratorium. Devizové trhy byly uzav eny 2) Prosinec 1971 – uzav ena dohoda 10 nejrozvinut jších zemí o devalvaci dolaru o 7,9 % - cena zlata tak byla 1 dolar = 0,818513 g zlata. 3) erven 1972 – spekulativním tlak m podlehly britská a irská libra. . To vedlo k dalšímu út ku od dolaru a k nákupu marky nebo jenu, v únoru 1973 pak došlo k další devalvaci dolaru o 10 % - 1 dolar = 0,736662 g zlata. Dolar tak p estal být dominantní m nou a došlo k zániku Brettonwoodského systému. Sm nitelnost dolaru za zlato byla neudržitelná a zlatý dolarový standard byl nahrazen papírovým dolarovým standardem. Zlato se pak stalo oby ejným zbožím bez jakékoliv souvislosti k m novým vztah m – demonetizace zlata. Došlo také k zániku povinnosti udržovat fixní kurzy m n. 2.3
Post – brettonwoodský období
V tomto období záleží volba kurzu na každé zemi. Jednotlivé zem tak mají odpov dnost za volbu kurzového systému tím pádem nesou riziko i za m nové krize. Již z tohoto d vodu jsou m nové krize v tomto období daleko ast jší, než tomu bylo v minulých systémech. Nej ast ji probíhaly krize v rozvojových zemích: JAR, Zimbabwe – 8 krizí Argentina – 7 krizí Pákistán, Peru – 6 krizí Nový Zéland -5 krizí Špan lsko – 4 krize Rakousko, N mecko – 0 krizí Nejd ležit jší krize: 1992 – Evropský m nový systém 1994 – Mexiko 1997 – Jihovýchodní Asie 1998 – Rusko 1999 – Brazílie 2002 – Argentina Znehodnocování amerického dolaru - za átek v listopadu 1979 – jako d sledek expansivní m nové politiky USA – vyšší inflace - prosinec 1979 – zhodnocování kurzu po vyhlášení FEDu jeho guvernérem P. Volckerem o zavedení protiinfla ní politiky – r st amerických úrokových sazeb - b ezen 1985 – znehodnocování kurzu – pozitivní vliv na export USA. Dolar v tomto období znehodnotil z 3,2 DEM / 1 USD na 1,6 DEM / 1 USD v roce 1987 ( o 100 % za 3 roky )
9
3 Mezinárodní finan ní instituce 3.1
Mezinárodní m nový fond (MMF)
Jeho základním dokumentem jsou stanovy MMF (oficiáln nazývány v originále lánky dohody – podle nich byl MMF založen na pevných paritách m n lenských zemích, p i emž kotvou systému byl americký dolar, který byl p esn definován zlatým obsahem). Cíle MMF: 1. m l sledovat ekonomický vývoj lenských zemí a v p ípad signál konjunkturních výkyv doporu it vládám opat ení 2. v p ípad pot eby m la poskytovat lenským zemím úv ry (na podporu platební bilance zvýšit devizové rezervy) Aby MMF mohl plnit tyto cíle musel navázat skupinu expert , kte í by mohli provád t analýzu lenských zemí a doporu ení vládám (shromáždily intelektuální potenciál vyr staly na n m další odborníci na ekonomiku). Pro se kotvou stal americký dolar (USD)? - USA nejmén utrp ly b hem 2. sv tové války, škody na svém území tém neutrp la - obrat jejich zahrani ního obchodu z celého HDP iní jen 10 % ekonomika uzav ená (90 % produkce uplatní na vnit ním trhu) - velká ekonomika – nepoškozená a uzav ená Hlavní výhodou systému bylo, že všechny m ny byly vymezeny zlatým obsahem k USD. Každá m na lenského státu mohla být vym n na za zlato (byl stanoven zlatý obsah, vláda USA se zavázala sm nit cizí menu za zlato). Dnes neexistuje vazba na USD a ani zlatý standard neexistuje. Byla stvrzena tržní cena zlata a pohyblivý devizový kurz. ropná krize vyvolala odstoupení od zlatého standardu (po druhé devalvaci musela vláda USA zlatý standard opustit) zlato nahradila zvláštní práva erpání (SDR): -
um lá mezinárodní m nová jednotka um le vytvo ení zú tovací jednotka definována jako koš 5 m n a p ipisována lenským stát m na ú et proporcionáln podle jejich lenských kvót (v pom ru k jejich lenským kvótám) kontokorentní ú et, do výše SDR m že stát vykázat minusový z statek, aniž by musel požádat o úv r 5 m n – 39 % USD, 21 % n mecká marka, 18 % libra šterlink , 11 % francouzský frank, 11 % japonský jen
V roce 1974 používal MMF na stanovení SRD 16 m n, dnes používá 4 m ny – USD, libra šterlink , japonský jen, Euro. SRD se p íliš neosv d ila, ale významnou roli sehrála coby ú etní jednotka a platební a devizový instrument.
10
V polovin 90. let zhruba 1/3 rozvojových zemích a všechny ekonomiky transformujících zemí nem ly takovou výši deviz, aby pokryly 8 týdenní dovozy do ekonomik (považováno za základ). Ú EL MMF DNES: 1. podporovat mezinárodní m novou spolupráci prost ednictvím konzultací a spoluprací v m nových otázkách 2. usnad ovat expanzivní a vyrovnaný r st mezinárodního obchodu, má se tak dít proto, aby byla vysoká zam stnanost, reálný d chod 3. podporovat kurzovou stabilitu (vyhnout se prudkým výkyv m – devalvaci, hlubokým zásah m do ekonomiky vládními intervencemi) 4. napomáhat postupnému odstran ní devizových omezení (kvóty na vzájemnou vým nu m n, transfer odstranit, to zvýší tržní d v ry) 5. do asn len m zp ístupnit p i poskytnutí záruk zdroje fondu, dát p íležitost k náprav nedostatk v platební bilanci, aniž by byly nuceny p ijímat omezení, která by ji národn nebo existen n ohrožovala 6. v souladu s tím, co bylo výše uvedeno, zkracovat dobru trvání a snižovat hloubku nerovnováhy platebních bilancí len ŽÁDOST O ÚV R OD MMF: - vláda žádající o úv r z prost edk MMF musí zpracovat program stabiliza ní politiky a na základ pln ní tohoto programu jsou tranše úv rové uvol ovány - tím, že zem obdrží od MMF tranši úv ru, to všichni ú astníci MMF dostanou na v domí, stát si zaslouží d v ru MMF a stává se op t d v ryhodným partnerem, nastartování standardních mezinárodních m nových vztah (nap . šance získat obchodní úv r od jiného státu) 3.2 -
Hlasování je založeno na podobném principu jako u akciové spole nosti podle toho jakou má stát kvótu tak podle toho má po et hlas (zvýhod uje zem , které dávají nejvíce) každý stát dostává 250 hlas , za každých 100 000 SRD kvóty 1 hlas má-li zem 1 mil. SDR 250 hlas + 10 hlas za SRD kvótu hlasování na základ všeobecné dohody (zargumentovat, pro to má být tak, jak se prohlasuje)
Od výše kvóty se odvíjí hlasovací síla, možnost p ístupu ke zdroj m MMF, výše alokace SDR, povinnost vklad Sv tové bance (jejím institucím).
3.3
Orgány MMF - nejvyšším rozhodovacím orgánem je Výbor guvernér o má dvojnásobný po et len než je lenských zemí o každá lenská zem má právo vyslat 1 guvernéra a 1 alternátora – kvalitn alternovat za nep ítomnosti guvernéra o schází se zpravidla jednou ro n na výro ním zasedání, celou adu svých pravomocí deleguje na výkonný výbor - výkonný výbor o stálý rozhodovací orgán MMF
11
-
-
o je složen z 24 editel , ti jsou dílem jmenování lenskými zem mi a dílem zvoleni na výro ním zasedání o jednání ídí výkonný editel o schází se n kolikrát za týden a zhruba polovinu asu tráví jednáním o záležitostech lenských zemích, druhou polovinu doby se zabývají koncep ními otázkami, hodnotou a stabilitou SDR prozatimní výbor o složen ze 24 guvernér , guverné i t ch samých zemí, z nich jsou editelé výkonného výboru o scházejí se 2 x ro n a ty mají za úkol d lat novelizace lánk dohod (zm ny ve stanovách) výbor pro rozvoj o složen ze 24 ministr financí, meziministerský výbor mezi MMF a Sv tovou bankou o mají radit institucím p i koordinaci transfer reálných zdroj do rozvojových zemích (které zem dostanou faktické peníze)
3.4
Zdroje MMF 1. vnesené lenské p ísp vky 2. devizov úv rové facility ve form SDR 3. dopl kové zdroje na základ všeobecné úmluvy o záp j ce 4. dvoustrann sjednávané oficiální dlouhodobé p j ky od vlád nebo centrálních bank zemí na dopl kové a zvýšení možnosti p ístupu k úv r m fondu
3.5
Mechanismus erpání - automatickým odkupem rezervní tranše, na rezervní tranši se pohlíží jako na sou ást devizových rezerv, p i jejím odkupu nejde o p j ky (swapová operace) - devizový úv r (princip swapu) – jako protihodnota p j ky ve voln sm nitelné m n se skládá p ímý ekvivalent v m n národní, p i splácení p j ky si stát za úpln stejný kurz odkupuje
4 Skupina Sv tové banky -
vznikla, aby bylo kde brát peníze a poskytovat peníze pro snižování rozdíl mezi bohatými a chudými leny, pracuje s pen zi, m la by poskytovat úv rové prost edky
Skupina Sv tové banky se skládá z: - IBRD (International Bank for Reconstruction and Development) - IDA (International Development Association) - IFC (International Financial Corporation) - MIGA – Multilateral Investment Guarantee Agency - ISCID 4.1
IBRD – International Bank of Reconstruktion and Development - hlavním cílem této banky je:
12
o stimulace hospodá ského rozvoje lenských zemí pomocí podpory produktivních investic (investice do pr myslového podniku, cenného odv tví) – platí pro nejchudší zem o stimulace rozvoje výrobních zdroj – výrobní zdroje by m ly zajiš ovat možnost mezinárodního obchodu, m ly by umož ovat zvyšování úrovn o koordinace poskytování p j ek do nejnaléhav jších projekt -
4.2 -
-
4.3 -
p j ení pen z o p vodn se p j ovalo na projekty zajiš ující hospodá ský r st, dlužníkem je vláda a p j ky nesmí být vázány na dodávky zboží z jiných zemích o dnes k tomu p ibyla ješt jedna podmínka podpora se váže na podporu d ležitých sektor pro žadatelskou zemi, s ohledem na to, že mezi chudšími zem mi se ocitly bývalé socialistické státy (transformující se zem ) prost edky na privatizaci o IBRD p j uje na dobu do 20 let, je zde p tiletý odklad splátek, relativní nevýhodou je, že IBRD vyžaduje vždycky vládní záruku má rating super AAA zvýší kredit zemi, které p j ila IDA - International Development Association mezinárodní sdružení pro rozvoj toto sdružení vzniklo v roce 1959, a to proto, že úv ry, které poskytuje IBRD, byly pro n které zem drahé a podmínky p íliš tvrdé, aby na n dosáhly ty nejchudší zem poskytuje úv ry zemím, které mají národní d chod nižší než 790 USD na hlavu ro n zna ná ást len Sv tové banky (i MMF) nemá hrubý národní produkt vyšší než 400 USD na hlavu a rok cílem je zvýšit životní úrove nejchudším obyvatel m planety – nejedná se o humanitární pomoc, podporuje se postupné vytvá ení podmínek, aby zem mohly vytvá et podmínky pro vyšší životní úrove lenské zem IDA se lení do dvou kategorií: 1. zem kapitálov silné (p ispívatelé) – jejich p ísp vky slouží k rozd lování p j ek 2. kapitálov slabé (p íjemci) v IDA bylo založeno rovné hlasovací právo (a koliv je nerovné postavení len ) zvýhod uje chudé zem podmínky pro poskytování úv ru – doba splatnosti je 50 let, p j ky vícemén bezúro né, prvních deset let se nesplácí, dalších deset let platí dlužník 1 % úrok, zbylých 30 let platí každý rok 3 % z dlužné ástky, zaplatí p esn to, co jsi p j il IFC - International Financial Corporation Mezinárodní finan ní korporace korporace vznikla v r. 1956 spole nost, která poskytuje úv r na rozvoj soukromých firem a to i bez vládních záruk cílem je: o podpora rozvoje soukromého sektoru rozvojových zemích o podpora privatizace o pomoc zakládání nových podnik prost ednictvím p ímých p j ek o podpora investic
13
-
IFC p j uje pen žní prost edky bez výhody vládních záruk pracuje s rizikem riziko se odráží v cen p j ených prost edk úrokové podmínky se blíží tržním podmínkám p íjemce je povinen platit i poplatky, v po átcích platilo pravidlo, že úv ry se neposkytovaly subjekt m, ve kterých m la významnou majetkovou ú ast vláda, te platí, že do soukromého podniku m že IFC vlastnicky vstoupit až do výše 25 % struktury, jakmile se podnik rozjede IFC podíl prodává
4.4
MIGA - Multilateral Investment Guarantee Agency - Agentura pro poskytování mnohostranných investi ních záruk - instituce vznikla proto, že je spousta teritorií s rizikovými jevy, do kterých by žádný banké nevložil peníze - záruky platí na m nové transfery, proti vyvlastn ní, válkám a revolucím, porušování smluv
4.5
ISCID - obchodní mezinárodní soud - Mezinárodní centrum pro ešení investi ních spor - mezinárodní tribunál, na který se zem obrací v p ípad smluvních podmínek - m la by dodat jistoty v mezinárodních finan ních vztazích
konfliktu, nedodržení
IBRD úv ry do odv tví, zem mají ur itou úrove národního produktu IDA úv ry nejchudším zemím IFC pro podniky, ne pro vlády MIGA záruky pro investory ISCID obchodní mezinárodní soud Zm na v politice a ekonomice v mezinárodním obchod vázaný na zlato) k ízenému floatingu (plovoucímu kurzu)
p echod od fixingu (pevný kurz,
Když nastaly problémy (ropná krize) v 60. a 70. letech od pevných k plovoucím kurz m, opustil se princip zlatého standardu (možnost sm ny USD za zlato). Poté co bylo jak takž zvládnuto krizové období (od po átku 70. let do roku 1975), poté období stability a od po átku 80. let za alo období r stu mezinárodního m nového systému, paradoxn ho narušilo v r. 1990, 1991 za le ování bývalých socialistických ekonomik do ekonomik tržních. Bretton – Woodské instituce vznikly v r. 1944, za aly však fungovat až v roce 1946, 1947. Z úsp chu a vlivu se moc dlouho net žily nastal vále ný konflikt (Studená válka) zatažená železná opona, p estaly státy obchodn komunikovat. Vyvstala nutnost odbourávat obchodní bariéry (alespo na stran západu) vznik instituce GATT(General Agreement on Tariffs and Trades) – Všeobecná dohoda o clech a obchodu, p vodn vytvo it zám r ITO (International Trade Organization) – nedošlo k tomu díky studené válce 14
-
-
-
vznikla v r. 1947 – státy se dohodly, ale GATT nevznikla proto, že až v roce 1948 se sešly státy na Havan a domluvily podobu instituce – tzv. Havanská charta byla ratifikována v podstat až po r. 1995 (všemi státy) do roku 1995 pouze fórum o otázkách cla volného obchodu, p esto fungovala, sídlo v Žen v v sou asné dob je lenem 177 stát v roce 1947 bylo 23 zakládajících stát v etn R orgány GATT o v pr b hu roku funguje sekretariát GATT (do r. 1960 to byl jediný orgán) o jednou ro n se koná výro ní zasedání o od roku 1960 pracuje Rada zástupc – po celý rok funguje trojím zp sobem: do asné výbory pro speciální otázky (pokud problém se železem státy vyšlou zástupce, dohodnou se kvóty , hledá se ešení problém ) ministerské konference lenských zemí – o clech jednají minist i financí celní konference – jednání o celních ústupcích základ pro práci GATT jako instituce je rámcová dohoda GATT (má 4 oddíly), jednotlivá jednání se nazývají kola nejvýznamn jším jednáním bylo 8. kolo GATT – Uruquajské – trvalo od r. 1986 – 1993 (týkalo se duševního vlastnictví, ale hlavn na n m vznikla Sv tová obchodní organizace – WTO)
4.6
WTO – Sv tová obchodní organizace - založena v roce 1993 - dva roky trval ratifika ní proces, funguje od r. 1995 - pro je WTO tak významná? o m la za cíl koordinaci a odbourávání bariér ve sv tovém obchod o analytici propo ítali, že kdyby nevznikla byla by v r. 2005 mezinárodní vým na o 12 % nižší než je o ekávaná
4.7
OECD – Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj v r. 1960 si donáto i (sponzo i – p ispívatelé) p edchozích institucí založily skupinu nejvysp lejších stát sv ta Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj v 60. letech byly nejvysp lejší státy: USA, Velká Británie, N mecko, Francie, Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Špan lsko, Itálie, ecko, Irsko, Island, Lucembursko, Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko v r. 1964 p ibylo Japonsko, v r. 1969 Finsko, Austrálie, v r. 1973 – Nový Zéland, 1994 – Mexiko, 1995 R, 1996 Polsko a Ma arsko význam OECD je v tom, že sdružila nejen ty nejbohatší státy, ale i duševní potenciál, za ala d lat významné prognózy stát , vydobyla si autoritu v mezinárodních financí, posudky a doporu ení se staly vyhledávaným artiklem vytvá eli kvalitní databázi, prognózy a rozbory, iniciovali odstra ování administrativních bariér obchodu sídlí v Pa íži zásady OECD: o zásada liberalizace (závazek odstra ování bariér až do jejich zrušení)
-
15
o zásada nediskriminace (státy by m ly mít stejné zacházení) o zásada vylou ení reciprocity (jestliže n který stát odbourá cla na komodit , nesmí to podmi ovat, že ty státy to ud lají také, nabídka by m la platit pro všechny leny OECD) o zásada národního zacházení (tuzemci i cizozemci mají stejná právo pro podnikání) o zásada stálosti (udržování a rozši ování dosaženého stupn liberalizace) o zásada ne in ní opatrnostní výhrady (pouze taková omezení, která umož uje zákon) o zásada neuvalování restrikcí na již uvoln né položky KLÍ OVÉ DOKUMENTY OECD: -
Kodex liberalizace pohybu kapitálu o dává ve známost pravidla, podle kterých je sledovatelná zásada neuvalování restrikcí o dává v platnost jakýsi seznam, který se d lí na A a B, jsou tam položky, které by se nem ly znovu zavád t ást A – po zrušení t chto položek je již nelze uplatnit ást B – vyjmenovány v ci, ke kterým se lze vrátit (taxativn vyjmenovány) o cílem je, aby co nejvíce položek ze seznamu B se p e adilo do A o d íve v B p ímé investice – lenové mohli zavést omezující opat ení vstupu do odv tví položka se p esunula do ásti seznamu A
-
Kodex provád ní b žných neviditelných operací o uvedeny zásady, které uvol ují pohyb fond a kapitálu p es hranice o umož uje provád ní kapitálových investic a p esun pen z, aniž by byla nutná p ítomnost subjektu v zahrani í o jestliže budu pot ebovat p esunout kapitál, nem lo by mi bránit nap . podmínka založení dce inné spole nosti, p esunutí sídla do zahrani í o projde bez fyzické p ítomnosti jakýkoliv p íkaz, p esun kapitálu o je 11 základních oblastí (odv tví) – pr mysl, zahrani ní obchod, doprava, pojiš ovnictví, bankovnictví, investi ní služby
-
Soubor pravidel a rozhodnutí rady OECD o investicích a nadnárodních spole nostech o uplat uje se zásada vytvá et stejné podmínky investor m domácím i zahrani ním a i sektor m (soukromý sektor stejné podmínky jako ve ejný sektor)
-
po r. 1990 (v dob kdy bylo pot eba podporovat p echod ekonomik) bylo založeno centrum pro spolupráci s p echodovými ekonomikami, centrum založila OECD, m lo sloužit jako technická pomoc stát m východního bloku
VZNIK EBRD (EVROPSKÁ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ) - v r. 1990 práv kv li p evratným zm nám ve st ední a východní Evrop se za alo diskutovat o tom, jak uskute nit mimo Mezinárodní m nový fond a Sv tovou banku podp rný instrument, vznikla ada dvoustranných dohod, p j ek, kontrakt
16
-
-
5
v r. 1991 v Londýn vznikla Evropská banka pro obnovu a rozvoj výraz snahy pomoci zemím ve st ední a východní Evrop mén byrokratickou formou hlavní cíle: o podpo it p echod k otev eným tržním ekonomikám o podnítit soukromou podnikatelskou iniciativu o pomoci zemím v demonopolizaci, decentralizaci a privatizaci o podporovat aktivity soukromého sektoru, posílit finan ní instituce a právní systémy EBRD má podobnou strukturu jako sv tová banka (výbor guvernér ) 59 zakládajících len – z toho 57 stát (z nich 25 stát st ední a východní Evropy), dále Evropská spole enství (EU) a Evropská investi ní banka základní kapitál je 10 mld. EUR rating je AAA podmínky pro financování o lh ty splatnosti 5 – 10 let, výjime n 15 let, první projekt na dobu delší než 15 let byl úv r eským drahám (20 let) o úrok je stanoven jako pevný nebo variabilní, na základn p irážky k LIBORU o prost edky pro financování získává vydáním dluhopis a obligací o zásady poskytování – banka financuje až 35 % projektových náklad , od ostatních investor o ekává významnou kapitálovou ú ast; zásada, která je nep ekro itelná je, že projekt by ze 2/3 m l být financován úv rem a alespo 1/3 by m l tvo it kapitál o EBRD neposkytuje p ísp vky na zakoupení existujících i nových akcií
eská republika a její ú ast v mezinárodním finan ním systému -
-
po roce 1945 byla tehdejší eskoslovenská republika zakládajícím lenem MMF a Sv tové banky, byli jsme p izváni ke spoluú asti p i vytvá ení stanov institucí, dohody 1948 – 1953 zm na pom r , orientace na Sov tský svaz, na ekonomii centralismu a plánování, odmítání komunikace s orgány MMF a Sv tové banky k 31. 12. 1954 došlo k vystoupení eskoslovenská z MMF i Sv tové banky s tím, že jsme z stali leny OSN a Banky pro mezinárodní platby v Basileji vzniká Rada vzájemné hospodá ské pomoci (RVHP) – uplat ovaly se zásady mezinárodní d lby práce – spíše vým na zboží za zboží v r. 1989 došlo k odklonu od centrálního hospoda ení, rozpadly se tehdejší teritoria obchodu v roce 1990 jsme vstoupili do MMF a Sv tové banky, jako eská a slovenská federativní republika jsme m li kvótu 840 mil. SDR dnes má R kvótu 589,6 SDR v r. 1990 jsme se stali lenem GATT v r. 1991 jsme si brali úv ry, i úv ry nad plán kvóty, v r. 1991 jsme obdrželi zajiš ovací úv r 619 mld. SDR a dalších 464 mil. SDR, 450 mil. USD jako strukturální p j ka, od EU 375 mil. ECUD, do konce roku 1991 jsme strukturální zadluženost zvýšili až na 1 mld. USD následující rok jsme za ali splácet (z prost edk získaných na finan ních trzích – p echod od spekulativního ratingu k investi nímu ratingu) 17
-
d lení federací p j ka jako R 177 mil. SDR zajiš ovací úv r (Klaus vy erpal jenom 70 mil.) vydali jsme obligace NB a prodali je po Evrop 375 mil. USD v r. 1993 jako první postkomunistická zem vstupujeme na trh SAMURAJ – získáváme 35 mld. jen v r. 1994 – R splatila veškeré závazky v i MMF v r. 199 – nastala sm nitelnost koruny, prakticky od Sv tové banky jsme erpali p eklenovací úv ry (spláceny do n kolika m síc ) od r. 1996 jsme plným lenem OECD
6 HLAVNÍ KRIZE OD 90. LET 20. STOLETÍ 6.1
Krize Evropského m nového systému 1992 – 1993
Charakteristika EMS Podstata Evropského m nového systému ( European Monetary Systém – EMS ) vytvo eného v roce 1979, spo ívala v mechanismu m nových kurz ( Exchange Rate Mechanism – ERM ). lenské zem ERM si stanovili st ední kurzy svých m n k ECU a tím také vzájemné bilaterální kurzy. Od po átku byly lenskými zem mi: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemí. Od takto stanovených kurz se mohly zem odchýlit ve výši maximáln + - 2,25 %, zem s vyšší inflací se mohly odchýlit o 6 %. Pokud hrozily v tší odchylky, musely jím bránit centrální banky svými intervencemi. Evropský m nový fond poskytoval úv ry v p ípad nedostatku deviz ke kurzovým intervencím. 6.1.1 První vlna krizí – zá í 1992 D vodem této krize bylo sjednocení N mecka v roce 1990 a s tím spojené subvence do bývalého východního N mecka. Díky tomu docházelo k výrazným rozpo tovým schodk m a k infla ním tlak m. Protiváhou takové fiskální politice byla restriktivní m nová politika, která vedla k r stu úrokových sazeb a to zase vedlo k tlak m na apreciaci Marky To všechno vytvá elo tlak na zm ny centrálních kurz v rámci ERM Druhým d vodem krize bylo neschválení Maastrichtských dohod v dánském referendu v ervnu 1992. Další neschválení Francií vedlo ke zpochyb ování dodržení maastrichtských dohod v oblasti p ísných rozpo tových kritérií a následn to vyvolávalo tlak na jejich zmírn ní. V zá í 1992 došlo k devalvaci italské liry o 7 %. N mecká centrální banka snížila úrokové sazby a vyzvala Velkou Británii k devalvaci Libry. Britská ekonomika se vyzna ovala vysokou inflací – 5,9 % v roce 1991. Britská centrální banka zvýšila úrokové sazby, ale i p esto došlo k vystoupení libry z ERM – 16.9.1992, k zavedení floatingu a k znehodnocování libry. Sou asn vystoupila z ERM italská lira. Dalším slabým lánkem bylo Špan lsko – devalvace špan lské pesety o 5 % v zá í 1992.
18
6.1.2 Druhá vlna krize – listopad 1992 – kv ten 1993 M nová krize pokra ovala v listopadu 1992 devalvací špan lské pesety a portugalského escuda o 6 %a opakování t chto devalvací v kv tnu 1993 o 8 %. Špan lská ekonomika se prokazovala špatnými výsledky a devalvace portugalského escuda bylo zp sobeno propojeností obou ekonomik. Devalvace pesety snižovala konkurenceschopnost portugalského exportu. 6.1.3 T etí vlna krize - ervenec – srpen 1993 Nep íznivé ekonomické ukazatele vedlo k expanzivní m nové politice a k o ekávání dalších devalvací – Dánsko, Francie, Portugalsko, Belgie. Došlo k rozší ení fluktua ního pásma na + - 15 % ERM 2 ERM zanikla 1.1.1999 zavedením eura a byl nahrazen ERM 2. V tomto mechanismu je ponechán kurz m n lenských zemí ERM 2 k euru a je ponechané fluktua ní pásmo + - 15 % Shrnutí krize EMS - p í inu je možné vid t v neudržitelnosti fixních kurz z d vodu rozlišnosti výkonu ekonomik jednotlivých stát - krizi uspíšila i propojenost n kterých zemí – Portugalsko – Špan lsko, Velká Británie – Irsko - krize nebyly výrazné – nejv tší devalvace byly o 5 – 8 % v pr b hu 8 m síc - krize se výrazn nepromítly do reálných ekonomik
6.2
Mexická m nová krize – 1994 – 1995
Výchozí stav mexické ekonomiky Mexická ekonomika byla hodnocena jako „fundamentáln zdravá“ s relativn úsp šným vývojem. Vláda realizovala od roku 1988 fiskální restrikce, který m l ozdravit a taky ozdravil ve ejné finance. P isp l tak ke snížení inflace. V zemi probíhala deregulace, privatizace a finan ní, zahrani n -obchodní liberalizace. Výsledkem této politiky byl pokles inflace mezi léty 1987 – 1994 ze 160 % na 7 %, p ebytkový ve ejný rozpo et a r st HDP o 4 – 5 % Hlavním problémem mexické ekonomiky byl vysoký deficit b žného ú tu platební bilance – 7 % HDP v roce 1994 – ten byl zp sobený r stem dovozu jako doprovodný jev r stu HDP. Významnou roli v deficitu b žného ú tu i postupný pokles ceny ropy na sv tových trzích – pokles až na 16 USD v roce 1994. Deficit b žného ú tu byl doprovázen silným p ílivem kapitálu ze zahrani í. Jednalo se p edevším o krátkodobý kapitál, kdy d vodem byl pokles úrokových sazeb v USA. Mexická vláda se snažila tento p íliv oslabit, když zavád la restriktivní opat ení p ílivu kapitálu. 19
Jako problém se také jevilo to, že se za al zhodnocovat reálný m nový kurz - v letech 1990 – 1994 o 20 %. Bylo to v d sledku relativn vysoké inflace p i stabilním nominálním m novém kurzu Pr b h krize V roce 1994 byly v Mexiku zaznamenány 3 šoky: 1. Od února 1994 za aly r st úrokové sazby v zahrani í – zejména v USA – což u inilo z mexických aktiv mén atraktivní investi ní p íležitostí. Šlo o výsledek restriktivní americké m nové politiky, poté následovaly i další zem 2. po celý rok 1994 následovaly indiánské nepokoje ve stát Chiapas, vražda prezidentského kandidáta a další politické atentáty 3. koncem roku za ala mexická vláda pod vlivem rostoucího tlaku na m nový kurz diskutovat o zm n kurzového režimu.
Od poloviny roku 1994 došlo k silnému oslabení p ílivu kapitálu, což bylo spojeno se snížením devizových rezerv centrální banky. V pr b hu tohoto roku došlo k poklesu hodnot akcií Centrální banka provád la kurzové intervence a devalvace pesa v i dolaru o 15 %. Poté byl zaveden floatingový režim a b hem jednoho týdne peso oslabilo o 25 %. Do roku 1995 znehodnotil celkov o 126 %. Vzhledem k vysoké d v ryhodnosti byla Mexiku poskytnuta rychlá a výrazná finan ní pomoc, která m la umožnit snažší splácení zahrani ních dluh a tím obnovit d v ru zahrani ního kapitálu – celkem Mexiko dostalo 50 mld. USD. Úv r byl ovšem poskytnut pod podmínkou danou MMF: - restrikce domácího úv ru - restrikce zahrani ního vyp j ování - restriktivní fiskální politika - zbržd ní r stu mezd D vodem takto vysokého úv ru byla obava z nesplácení zahrani ního dluhu. D sledky krize M nová krize byla spojena se silným poklesem poptávky a výraznou hospodá skou recesí ( v roce 1995 poklesl HDP o 6,2 %. Došlo k výraznému r stu inflace ( v roce 1995 35 %). Deficit b žného ú tu siln poklesl o - 0,6 % - vlivem poklesu importu a vlivem r stu exportu p edevším do USA. USA se staly lokomotivou táhnoucí mexickou ekonomiku. Dopady m nové krize trvaly pouze v roce 1995, v následujícím roce již HDP vzrostl. D v ra zahrani ních investor se rychle obnovila – pod vlivem poskytnutých úv r a pod vlivem vysokých úrokových sazeb. Dalším d sledkem byl krizová nákaza – tequilla efekt v ad zemí. Došlo k útok m na n které m ny: a) útok na argentinskou m nu – došlo k ztrát 1/3 devizových rezerv argentinské centrální banky b) útok na brazilskou m nu – znehodnocení o 10 % c) spekulace na m ny Thajska, Hong Kongu a Filipín
20
Hodnocení krize - vyvolala pozornost p edevším proto, že se objevila u ekonomiky, která byla fundamentáln zdravá - nezvyklým rysem byla její hloubka a silné znehodnocení m nového kurzu a silný propad HDP - krize byla spojena s výraznou podporou ze strany MMF 6.3
Krize v jihovýchodní Asii – 1997 – 1998
Touto m novou krizí bylo postiženo 5 zemí JV Asie – Thajsko, Filipíny, Malajsie, Indonésie a Jižní Korea. Mén byly postiženy Singapur, Tchán-wan, Indie. Hong Kong odolal tlak m krize úpln . Podobn jako v Mexiku se jednalo o fundamentáln zdravé ekonomiky : - HDP rostlo tempem 5 – 10 % - Inflace – 4 – 9 % - Deficit b žného platebního ú tu byl na p ijatelných 3 – 4 %. Pouze Thajsko m lo deficit vyšší- 8 % a Malajsie 10 % - Ve ejné rozpo ty byly dokonce v posledních letech p ebytkové Základem takového vývoje byla zejména vysoká míra úspor a investic, vzd lanost pracovní síly a vysoká míra otev enosti ekonomiky pro zahrani ní kapitál. Zahrani ní kapitál byl do zemí lákán p edevším perspektivním ekonomickým r stem. Slabý bankovní sektor Hlavní slabinou t chto ekonomik byl bankovní sektor v kombinaci s výrazným p ílivem zahrani ního kapitálu Zahrani ní kapitál sem proudil p edevším z d vodu r stu úrokových sazeb a zárove poklesem úrokových sazen v USA, N mecku a Japonsku. To ovšem vedlo k tomu, že do zem proudil p edevším krátkodobý kapitál, což se projevilo ve vysokém podílu krátkodobého dluhu na celkovém dluhu – zejména v Thajsku – 42 % a v Koreji – 58 %. Druhým výrazným d vodem p ílivu zahrani ního kapitálu byla: - deregulace pohybu kapitálu - privatizace státního majetku - závazky vlád podporovat kurzy svých m n ve vztahu k USD V tšina p j ek do asijských bank proudila z Japonska, kdežto USA a Evropa se soust edili p edevším na p ímé investice. Úv ry sm ovaly p edevším do podnikové sféry, ovšem scházel dostate ný bankovní dohled, banky si nedostate n analyzovaly úv rové projekty a jejich návratnost. Tím docházelo k tomu, že bylo poskytnuto p íliš mnoho prost edk , které se pozd ji p em nily na špatné úv ry. Úv ry na financování nemovitostí vedly k cenovým bublinám na trzích s nemovitostmi. V roce 1997 došlo k výraznému posílení USD oproti jiným m nám a tak došlo ke snížení konkurenceschopnosti asijských ekonomik. Došlo ke zpomalení exportu ve všech 5 zemích Asie. V roce 1997 také došlo k odlivu krátkodobého kapitálu z asijských zemí.
21
První vlna krizí – léto 1997 Nejv tší problém byl s thajskou ekonomikou. MMF proto vyzval thajskou vládu již v roce 1996 k rozší ení fluktua ního pásma thajské m ny – Thajsko tuto výzvu ignorovalo. - na p elomu let 1996 – 1997 došlo ke zpomalení exportu Thajska - vznikaly výrazné problémy se špatnými úv ry - vládní rozpo et se dostal do deficitu - akciový trh poklesl o 35 % - došlo k uzav ení 16 bank - tlak na m nový kurz byl ešen intervencemi a skute n se tak poda ilo zvládat, ale jen za cenu poklesu devizových rezerv - byla proveden omezení na poskytování thajských úv r cizím investor m - v ervnu 1996 byla uzav ena finan ní spole nost Finance One a spolu s ní dalších 15 spole ností - MMF poskytl finan ní pomoc ve výši 17,2 mld USD - Došlo k znehodnocování okolních m n – Filipíny, Malajsie Druhá vlna krizí – podzim 1997 V íjnu se depreciace p enesla i na Jižní Koreu a Tchán-wan. Korejská ekonomika vykazovala obdobné problémy jako ostatní zem – slabý bankovní sektor, vysoké zahrani ní krátkodobé dluhy. Vznikala ned v ra ze strany zahrani ních investor i p es výpomoc od MMF. Zahrani ní kapitál odcházel z ekonomiky a došlo k silnému poklesu devizových rezerv korejské centrální banky – tento pokles byl zp soben dohady spojených s možným zastavením splácení korejského státního dluhu.¨ MMF necht la poskytnout úv r a to p edevším z toho d vodu, že by takové p j ky mohli sloužit jako precedens pro ostatní zem . Postupn p esv d il zahrani ní investory, aby p estaly z Korejské ekonomiky. V roce 1998 byla situace zklidn ná. Výjimku tvo ila Indonésie, kde byla krize nejhlubší a nepomáhali ani intervence ze strany MMF. Jako velice d ležitou p í inou tohoto stavu byla korup ní jednání v zemi spojená s obvin ním prezidenta Suharta, který musel v kv tnu 1998 rezignovat. T etí vlna krizí – jaro 1998 Vlna znehodnocování byla obnovena v kv tnu 1998. Tato krize se netýkala Korejské ekonomiky. P í inou byl slabý hospodá ský r st, které p erostlo až v hospodá skou recesi. Hlavní p í inou této recese byla ekonomika Japonska, protože Japonsku se ekonomicky neda ilo, a zárove bylo hlavním odb ratelem asijských ekonomik. Japonsko tak nebylo lokomotivou jako tomu bylo v p ípad USA p i krizi v Mexiku. Malajská vláda na ídila administrativní kontrolu odlivu kapitálu, a zahrani ní kapitál tak v bec necht l do t chto zemí vstupovat. Opat ení Mezinárodního m nového fondu MMF poskytoval postiženým ekonomikám pomoc, ale zárove od nich žádal uskute n ní nápravných opat ení, aby byla odstran na ned v ra zahrani ních investor a byl obnoven p íliv zahrani ního kapitálu. Obecn lze íci, že MMF požadoval restriktivní politiku: - zvýšení úrokových sazeb, - zastavení odlivu kapitálu,
22
- obnovit p íliv zahrani ního kapitálu, - zlepšit platební bilanci, - brzdit inflaci Malajsie zvolila p i ešení krize svoji vlastníc cestu – aplikovala restriktivní politiku, odmítla pomoc MMF. D sledky krize a její hodnocení - pokles HDP – Thajsko a Indonésie – 10 – 13 % - v roce 1999 se obnovil r st HDP - inflaci se poda ilo díky restriktivní politice udržet na nízké úrovni - deficity b žných ú t byly rychle vyst ídány p ebytky Hodnocení krize - p ekvapivý nástup krize z fundamentáln zdravé ekonomiky - výrazná hloubka a rychlost depreciací - výrazný propad HDP a jeho rychlé obnovení - velký po et zemí zasažený krizí - m nová krize byla doprovázena bankovní krizí Mýty o asijské krizi 1. Krize nem la mikroekonomické p í iny – proti tomuto faktu sv d í nár st dluh k vlastnímu kapitálu podnik – 600 % v Koreji, 350 % v Thajsku a sou asn pokles ziskovosti podnik ve všech zemích s výjimkou Malajsie. 2. Asijské ekonomiky m ly pevné makroekonomické základy – o opaku sv d í pom r zahrani ního dluhu k m novým rezervám , který se oproti roku 1996 až ztrojnásobil 3. Šlo o m novou krizi bez bankovní krize – tomu odporují údaje o podílu špatných úv r na celkových úv rech – 33 % ( Korea, Malajsie), 48 % Thajsko 4. Jediným lékem byla pomoc MMF – v p ípad Koree a Indonésie nebyla opat ení MMF efektivní 5. Krize vypukla pod vlivem m nových spekulací – k m nové krizi však nem že dojít, pokud daná zem nemá slabé ekonomické ukazatele. Útok spekulant je spouští krize, nikoliv p í inou.
6.4
M nová krize v Rusku 1998 – 1999
Nep íznivá ekonomická situace Ruská ekonomika na rozdíl od p edchozích ekonomik – Mexiko, JV Asie se vyzna ovala nep íznivou ekonomickou situací. 1. Vysoký deficit federálního rozpo tu, který dosáhl v roce 1997 7 % HDP. 2. Inflace – m la klesající trend, z stávala však vysoká – 1993 – 875 %, 1997 – 15 %. 3. Bankovní soustava – klesaly ceny cenných papír , které se tak p enášely do poklesu bankovních aktiv. 4. HDP – neustále klesal HDP, meziro n až o 15 % Situace byla komplikována také asijskou krizí a to dvojím zp sobem:
23
1) Pokles poptávky po ruských komoditách – zhoršení ruského exportu a s tím došlo ke zhoršení b žného ú tu platební bilance. B žný ú et sice nevykazoval deficit, jeho hodnota byla okolo 0 a signalizovala problémy, protože v minulých letech vykazoval pozitivní výsledky 2) Zhoršení d v ry investor – zahrani ní dluh Ruska se udržoval na p ijatelné úrovni, ale p íchod nových investor se brzdil díky vývoji v nových ekonomikách, které procházeli krizí. Obrana rublu Na konci roku 1997 za ali sílit tlaky na znehodnocení kurzu rublu. Zahrani ní kapitál odcházel ze zem a centrální banka Ruska elila oslabení zvyšování úrokových sazeb, ímž se však zvyšoval vládní dluh. Kurzové intervence vedly k vy erpávání devizových rezerv. MMF poskytl v ervenci 1998 Rusku úv r a také mu zajistil další úv rové zdroje – výše úv r 22,6 mld USD. M nová krize V srpnu 1998 odmítl ruský parlament schválit sérii zákon schvalující reformu sociálního a da ového systému. Vzhledem k tomu došlo k následujícím krok m: 1. Rozší ení fluktua ního pásma rublu z 5,27 – 7,13 RUB/1 USD na 6 – 9 RUB /1 USD – došlo k devalvaci rublu 2. Došlo ke zm n krátkodobých pokladni ních poukázek na dlouhodobé – moratorium na splácení vládního dluhu 3. Bylo vyhlášeno moratorium na splácení zahrani ního dluhu – vyhlášení moratoria vedlo k ostré kritice ze strany v itel . Zárove byl vydán zákaz pro nerezidenty investovat do rublových aktiv se splatností kratší než 1 rok – d vodem byla ochrana ruského trhu Zá í 1998 – byl zaveden floatingový kurzový režim – nejprve ízený, pozd ji volný – došlo k runu na banky. Tím došlo ke spojení dluhové, m nové a bankovní krize. Kurz oslabil ze 6 na 21 Rub/ 1 USD, pozd ji v roce 1999 byl kurz 29 RUB/ 1 USD v roce 2000. Depreciace pokra ovala až do roku 2002 až na úrove 32 RUB/1 USD. MMF odmítl poskytnout další úv ry, vzhledem k neochot doporu ení MMF ohledn reforem.
Ruska akceptovat
D sledky krize 1. M nová krize byla doprovázeno hospodá skou recesí 2. B žný ú et platební bilance – se dostal do vysokého p ebytku – 13 – 18 % 3. Vysoká inflace – v letech 1998 – 1999 byla 28 – 86 % V Rusku došlo k velmi rychlé obnov r stu HDP – tato skute nost sv d í o tom, že v Rusku existovaly nevyužité kapacity - to byl také d vod pro MMF necht l poskytovat další úv ry Ruská krize prohloubila ned v ru investor na tzv. nové finan ní trhy a p isp la naopak k jejich odlivu Hodnocení krize
24
a) b) c) d)
6.5
m nová krize byla spojena s bankovní a dluhovou krizí m nová krize byla dlouhá – 1,5 roku vysoká inflace byla siln zasažena bankovní sféra
M nová krize v Brazílii 1999
Problémy brazilské ekonomiky - HDP dosahovalo p ír stk v letech 1996 – 1997 3 %, v roce 1999 došlo ke stagnaci HDP - Inflace – v roce 1994 2000 %, v roce 1998 3 % - Deficit b žného ú tu - 3 – 4 % HDP - Rozpo tový deficit v roce 1995 byl 6,9 % - 8,1 % v roce 1998 - Struktura vládního dluhu – ze 60 % krátkodobé závazky s pohyblivou úrokovou sazbou – to vedlo k silnému nár stu dluhu vlády, protože ta se snažila zvyšováním úrokové míry p ilákat zahrani ní investory, ale zárove si tím zvyšovala sv j vlastní dluh. - Zahrani ní zadlužení – v roce 1998 dosáhl dluh 31 % k HDP, v pom ru k exportu byl dokonce 373 % Nástup krize Investo i m li pochybnosti o brazilské ekonomice již v roce 1997 b hem asijských krizí. Ovšem pod vlivem zvýšení brazilských úrokových sazeb a pod vlivem slibu reformy ve ejných financí z stali investo i klidní a d v ru v brazilskou m nu byla zachována. V roce 1998 byla ruská krize, která znamenala první odliv kapitálu ze zem , protože se investo i obávali uvalení moratoria na splácení zahrani ního dluhu Centrální banka zvyšovala diskontní sazbu na 19 %, p i emž r st tržních úrokových sazeb dosáhl 40 % - to vedlo ke snížení HDP. MMF schválil úv r ve výši 18 mld USD – podmínkou byla reforma ve ejných financí – stabilizace vládního dluhu a dosáhnutí rozpo tového p ebytku. Sv tová banka p idala úv r ve výši 4,5 mld USD. Nástup krize byl urychlen dv ma faktory: 1. parlament odmítl reformy ve ejných financí 2. rozpo tové problémy pokra ovaly v ješt v tší mí e Nejprve došlo k devalvaci brazilského realu o 8 %, a potom umožnila centrální banka floatingu Centrální banka reagovala op t zvýšením úrokových sazeb s cílem zastavit odliv kapitálu ze zem D sledky krize - m nová krize nem la na ekonomiku závažné d sledky – vysv tlení spo ívá v opatrnosti zahrani ních investor , kte í svá aktiva stahovali postupn .
25
-
Restriktivní politika brzdila vývoj inflace – to umožnilo snižovat brzy úrokové sazby, což se p ízniv projevilo v r stu HDP bankovní sektor byl zasažen minimáln – d vodem byla postupná restrukturalizace bankovního sektoru od roku 1995 spojená s privatizací. Ke stabilit p isp l i pokles úrokových sazeb brazilská krize vyvolala obavy z ší ení krize do Argentiny a na další m ny – díky pomoci MMF a rychlému uklidn ní kurzu brazilské m ny se krize výrazn ji nerozší ila
Hodnocení krize Brazilská ekonomika vykazovala nep íznivé výsledky – ve ejné finance, zahrani ní dluh Ke krizi p isp lo Rusko svojí krizí Krize nebyl p ekvapivá, investo i na ni byli p ipraveni svá aktiva stahovaly postupn Krize byla rychle p ekonána Bezprost edn se tato krize neší ila
6.6 Argentinská krize 2002 Currency Board - pevná vazba emise domácí m ny k m novým rezervám centrální banky – k pom ru argentinského pesa k USD v pom ru 1:1. Takové ustanovení znemož ovalo centrální bance rozhodování o emisi pen z – to vedlo k razantnímu snížení inflace. - V roce 1996 za ala inflace klesat a v roce 1999 za ala mírná deflace - S poklesem inflace rostl HDP - Deficit b žného ú tu platební bilance dosahoval úrovn okolo 2 – 4 % HDP Currency Board – m nový režim založený na závazku sm nitelnosti domácí m ny za ur enou zahrani ní m nu p i fixním m novém kurzu. Znamená to, že domácí m na bude emitována pouze v i zahrani ní m n a z stává pln kryta zahrani ními aktivy. Centrální banka tak nemá možnost m nové kontroly a poskytovatele pen z poslední instance. Ke konci roku 2003 udržovalo currency board 7 zemí – Bosna a Hercegovina, Brunej, Džibuti, Estonsko, Hong Kong, Litva. Currency board slouží jako nástroj kontroly m nové politiky. D vodem zavád ní takového opat ení proti inflaci. Centrální banka nem že emitovat domácí m nu nákupem vládních dluhopis , ale m nová báze musí být ze 100 % kryta zahrani ní m nou. Currency board by m l také omezovat výskyt m nových krizí. V p ípad ned v ry v domácí m nu a následného odlivu devizových rezerv, dochází k r stu úrokových sazeb, což by m lo odliv kapitálu brzdit Hospodá ská recese 90. let Zlom v argentinské ekonomice nastal v roce 1999, kdy došlo ke kumulaci n kolika nep íznivých okolností. Vlna m nových krizí od roku 1997 vyvrcholila v roce 1999 krizí v Brazílii. Tato krize m la na Argentinu dvojí efekt: - zesílila ned v ru v rozvojové ekonomiky – odliv zahrani ního kapitálu - devalvace brazilské m ny zdražila argentinský export do Brazílie
26
Dalším problémem bylo zhodnocení USD v i hlavním m nám v roce 1999, což vedlo ke zhoršení konkurenceschopnosti argentinského exportu. K tomu se p idal pokles cen surovin – významná položka argentinského exportu – a tím ke zhoršení argentinských sm nných relací. Výsledkem byla hospodá ská recese od roku 1999, která nebyla díky currency board zmírn na m novou expanzí ze strany centrální banky. Zvýšil se deficit b žného ú tu Zahrani ní dluh dosáhl v roce 1999 v pom ru k exportu 428 %.
Pr b h krize - prob hl run na banky a následovalo administrativní omezení výb ru dolarových vklad - došlo k vynucené p j ce vlády od soukromých penzijních fond na financování vládních výdaj v etn splácení zahrani ního dluhu - politická krize, která m la za následek st ídání prezident v ú adu od prosince 2001 - od ledna 2002 došlo ke zrušení sm nitelnosti pesa za dolar - bylo vyhlášeno moratorium na splácení ve ejného zahrani ního dluhu - kurz pesa znehodnotil za 6 m síc o 400 % D sledky krize 1) recese dosáhla výrazné hloubky – 10,9 % 2) inflace vzrostla o 25,9 % 3) v roce 2003 již došlo ke zlepšování inflace i b žného ú tu 4) argentinská ekonomika vykazovala na konci 90. let úsp ch p i snížení inflace 5) currency board neumož oval m novou expanzi 6) m nová krize byla doprovázena bankovní krizí ( omezený výb r bankovních vklad ) a dluhovou krizí ( moratorium na zahrani ní ve ejný dluh) 7) m nová krize m la za následek silnou recesi a zvýšení inflace Sou asnost Argentiny Na konci roku 2006 rozhodl nejvyšší argentinský soud, že všechny banky musí svým zákazník m uvolnit konta, která byla zablokována v letech 2001 – 2002. O zmrazení kont vláda rozhodla v dubnu roku 2002. V té dob se Argentina nacházela v hluboké ekonomické ai bankovní krizi a navzdory pomoci MMF se nedokázala z této krize dostat. Na podzim roku 2001 tehdejší ministr hospodá ství Domino Cavallo musel oznámit, že se zemi nepoda í dosáhnout p edepsaných makroekonomických dat a MMF odmítla poskytnout další pomoc. Zablokováním kont se vláda snažila zabránit úniku kapitálu a tzv. runu na banky Pozd ji vláda rozhodla o p evedení všech dolarových vklad na pesa. P ed krizí bylo p itom argentinské peso vázané na dolar v pom ru 1:1, po uvoln ní 3 pesa za 1 dolar. Klienti tak p išli o 2/3 svých vklad . V sou asné dob je Argentina siln rostoucí ekonomikou, roste až o 8 %. Zemi se tak da í nejlépe od roku 1998. D vodem ekonomického oživení je znehodnocené peso – roste argentinský export a druhým d vodem je výrazné snížení dluh Vláda se domluvila se svými v iteli, že 3 roky nemusela splácet v bec nic a na ja e roku 2005 ji v itelé více než polovinu dluh odpustili.
27
7 P Í INY M NOVÝCH KRIZÍ 7.1
Viník krize 1. P í ina - devalva ní o ekávání. Devalva ní o ekávání mohou být bu podložená skute ným nep íznivým ekonomickým vývojem, nebo se jedná o nepodložená o ekávání zp sobená spíše jednáním spekulant - k devalva ním o ekáváním podle jednoho tvrzení dochází vlivem samotné ekonomiky postižené krizí - podle jiného vysv tlení, které zastává Georgie Soros, je hlavním zdrojem nestability mezinárodní finan ní systém. Toto vysv tlení se opírá o následující zjišt ní: a) chyby v mezinárodním bankovním systému – ke krizi m že dojít pouze za p edpokladu , že se dovnit pustí krátkodobý zahrani ní kapitál b) neschopnost mezinárodních institucí krizím zabránit, p edevším z d vodu nepružnosti a z d vodu, že stát, který pomoc p ijímá si na pomoc zvykne a nic ho nenutí krizím p edcházet. George Soros interpretuje tak, že za prvo adý zdroj nestability považuje vývoj dané ekonomiky, ímž vznikají p íležitosti, kterých spekulanti využívají. Kdyby p íležitosti neexistovaly, nem li by spekulanti možnost dosahovat zisk prost ednictvím výrazných m nových depreciací. 2. p í ina Ziskov zam ená akce finan ních spekulant , ke kterým se p ipojují další investo i, a to bez ohledu na stav ekonomiky. Takové vysv tlení asto používají politici v postižených zemích, nebo se tak nestávají zodpov dnými za p edchozí vývoj jejich ekonomik. Op t ale musíme upozornit na to, že spekulanti nezaúto í na ekonomiku bez jakékoliv p í iny. Pokud je ekonomika zdravá, spekulanti nebudou úto it.
7.2 Devalva ní o ekávání Tato o ekávání bývají vyvolána obvykle nep íznivým ekonomickým vývojem. Finan ní investo i pod vlivem o ekávání devalvace svým út kem od postižené m ny – dosahují spekula ní zisky nebo snižují ztráty. Výsledkem tohoto út ku je skute n výrazná devalvace m ny – chování investor tak výrazn urychlilo devalvaci m ny. Nep íznivý ekonomický vývoj jak ho hodnotí investo i 1) Monitoring základních ekonomických veli in – jedná se pouze o reprodukci ekonomických ukazatel – deficit b žného ú tu platební bilance, p íliv zahrani ního kapitálu, chybné na asování reformních krok Hlavní ekonomické charakteristiky podmi ující vznik krize: - p íliv krátkodobého zahrani ního kapitálu - nízké úrokové sazby v rozvinutých ekonomikách - úv rová expanze bank - vysoký podíl špatných úv r - výrazné vládní garance bankám - vysoký deficit b žného ú tu
28
2) Nedostatek devizových zdroj – tento nedostatek se projevuje v deficitu b žného ú tu. ešením je využití zahrani ního kapitálu za cenu dalšího zadlužování.Stát se potom m že stát neschopným splácet své dluhy. Limitní ukazatele jednotlivých ekonomických veli in: - deficit b žného ú tu k HDP – 5 % - hrubý zahrani ní dluh k HDP – 40 % - pom r krátkodobého zahrani ního dluhu k celkovému dluhu – 40 % 3) Vyhodnocení ekonomických prom nných v pom ru k jejich výskytu p i m nových krizích – jsou sledovány desítky prom nných a sleduje se etnost jejich výskytu p i jednotlivých minulých m nových krizích. Indikátory, které se objevují nej ast ji: - nadhodnocení reálného m nového kurzu - deficit b žného ú tu platební bilance - zhoršení exportu - p eúv rovaná ekonomika - r st sv tových úrokových sazeb - nízké devizové rezervy - vysoká inflace - vysoký zahrani ní dluh - slabý bankovní systém - pokles cen aktiv 7.3 Obecné rizikové prost edí V ekonomikách postižených m novou krizí lze vysledovat ur ité obecné rysy, které znamenají p íznivé prost edí pro vznik krize. Rizikové prost edí m žeme charakterizovat 3 oblastmi: 7.3.1 Nadm rná expanzivní politika - vysoké vládní výdaje vedou k deficit m ve ejných rozpo t , které jsou financovány monetizací. - Formou monetizace je nákup vládních dluhopis centrální bankou - Financování dluhu je zajišt no i zahrani ním kapitálem - monetizace fiskální je doprovázena také monetární expanzí - celá situace vede k r stu poptávky – roste dovoz – deficit b žného ú tu – rostou ceny – oslabení konkurenceschopnosti domácí ekonomiky – odrazení zahrani ních investor 7.3.2 Vn jší ekonomická nerovnováha Je p edstavována deficitem b žného ú tu platební bilance, který vyvolává závislost na istém p ílivu kapitálu, což zvyšuje zahrani ní dluh ekonomiky.
7.3.2.1 Deficit b žného ú tu platební bilance M že být financován prodejem devizových rezerv centrální banky, nebo zvýšením zahrani ního dluhu, nebo nedluhovými zdroji – p íliv p ímých zahrani ních investic Podle MMF je udržitelný takový deficit, který nep ináší drastické posuny v hospodá ské politice v podob silné restrikce, která by zp sobila silnou recesi. Jako limitní hodnota se považuje 4 – 5 % HDP. 29
7.3.3 istý p íliv zahrani ního kapitálu Umož uje financování deficitu b žného ú tu. Tento p íliv je podmín n následujícími podmínkami: a) vysoké tempo r stu HDP – to znamená dostatek investi ních p íležitostí b) vysoké úrokové sazby c) fixní kurzy, snižující kurzové ztráty d) ochota vlád poskytovat zahrani ním investor m garance 7.3.4 Zahrani ní zadluženost Je d sledkem deficitu b žného ú tu a p ílivu zahrani ního kapitálu. Kritická hranice tohoto zadlužení je 40 – 50 % HDP. 7.3.5 Rizikové chování bankovního sektoru To je podmín no silným p ílivem zahrani ního kapitálu, tím dostatkem úv rových zdroj a nedostatkem konkuren ních tlak . Hlavním znakem rizikového chování je: - vysoký podíl špatných úv r - nevhodné zásahy vlády do bankovního sektoru – nadm rné garance bankám - nedostate ný dozor centrálních bank
7.4
Fundamentální (základní) p í iny m nových krizí
7.4.1 Reáln nadhodnocená m na Je to nadhodnocení m ny v porovnání s p edkrizovým obdobím. Reálné nadhodnocení vzniká v dob vysoké inflace ve srovnání se zahrani ím. Tato vysoká inflace je zase d sledkem p ílivu zahrani ního kapitálu a expanzivní m nové politiky. Nadhodnocení m ny vede ke zhoršení konkurenceschopnosti ekonomiky a následn vede k devalvaci – poté následuje út k od m ny 7.4.2 P eúv rovaná ekonomika Je dáno p edevším p ílivem zahrani ního kapitálu a expanzivní m novou politikou. 7.4.3 Nep íznivý vývoj exportu Je to dáno slabou konkurenceschopností. Import se nezastavuje, a proto je výsledkem výrazné zhoršení platební bilance 7.4.4 Nedostate né devizové rezervy Devizové rezervy jsou vydávány p edevším na udržení kurzu m ny p ed její devalvací
30
7.5 Mechanismus útoku na m nu Tradi ní vysv tlení je stádové chování investor – vzájemn napodobují své chování – pokud za nou n kte í investo i pod vlivem ztráty likvidovat svá aktiva a za nou se p esouvat jinam, další se rychle p ipojí z obav p ed vy erpáním devizových rezerv dané zem . Vysv tlení pro se investo i takto chovají spo ívá v asymetrii informací – subjekty devizových trh neodvozují svá rozhodování od vlastních formací, ale od rozhodování jiných subjekt , o kterých se domnívají, že jsou dokonalejší. Další d vod je efekt následování – manaže i jsou odm ování na základ hodnocení vlastních výsledk ve srovnání s výsledky ostatních manažer . Proto napodobují jejich chování.
8 D sledky m nových krizí
8.1 Dopady do bankovní a podnikové sféry M nové krize jsou asto spojeny s bankovními krizemi – dvojité krize. V n kterých p ípadech je prvotní bankovní krize a potíže bank, což vede k úpadk m a následn k devalvacím – dochází ke vzniku m nových krizí. Bezprost edním dopadem znehodnocení m nového kurzu je nár st náklad , vyjád ený v domácí m n na úhradu devizových závazk . Bankovní sféra Typické pro m novou krizi je, že jí p edchází silný p íliv zahrani ního kapitálu, který se m ní v domácí úv ry. Tyto úv ry se potom využívají na nákup neefektivních projekt , nebo se použijí na financování nákup aktiv, což potom zp sobuje cenové bubliny na trhu aktiv.. Výsledkem jsou špatné úv ry, které potom chyb jí p i splácení bankovních závazk . Banky nemají dostatek likvidních prost edk , což m že vést k administrativnímu omezení výb ru vklad – Argentina 2001 Dalším dopadem je restriktivní m nová politika – rostou úrokové sazby – pro komer ní banky jsou zdroje nedostupné, což vede k prohloubení jejich problém , protože nemají dostatek likvidních prost edk . Zvýšené úrokové sazby se posléze p enášejí i do podnikatelské sféry. Nebankovní sféra V nebankovní sfé e se také projevuje vliv m nové krize. Nejprve podobn jako v bankovní sfé e se zvyšují náklady na splácení závazk v devizách. Potom jsou podniky postiženy rostoucí úrokovou sazbou, kdy nedostatek finan ních prost edk pro podniky se prohlubuje a zvýšená úroková sazba neumož uje investice – roste nezam stnanost a to má další dopady do reálné ekonomiky. Pro podniky ješt nastává jeden negativní vliv z rostoucích úrokových sazeb – rostou náklady na splácení úv r . 8.2 Makroekonomické a p erozd lovací dopady Makroekonomické dopady jsou vyvolány jak poptávkovou, tak i nabídkovou stranou ekonomiky: Poptávkové faktory - restriktivní m nová politika - r st úrokových sazeb
31
-
restriktivní fiskální politika pesimistická o ekávání budoucího hospodá ského vývoje
Nabídkové faktory - r st cen dovážených vstup - r st úrokových náklad Uvedené faktory se projevují: poklesem odbytu produkce, r stem nezam stnanosti, hospodá skou recesí, poklesem reálného HDP, poklesem životní úrovn . Na tyto dopady navazují spole enské ot esy – pouli ní násilí v Latinské Americe, etnické problémy v Indonésii. Tém p i všech krizích docházelo k poklesu HDP – na Filipínách byla recese mírná, v Thajsku byla recese výrazná. Nezam stnanost – v Rusku došlo k poklesu nezam stnanosti, na Filipínách došlo k jejímu výraznému r stu. Inflace – tlak na r st inflace je vyvolán nákladovým šokem v podob depreciace m nového kurzu, v opa ném sm ru však p sobí restrikce agregátní poptávky – proto je výsledek nejednozna ný. Vysokou inflací trp ly: Mexiko, Rusko, Indonésie, Argentina – nákladový šok p evážil poptávkovou restrikci. B žný ú et – dochází ke zlepšení platební bilance pod vlivem depreciace kurzu a tím dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti ekonomiky p i exportu a dochází k omezení importu. Odliv kapitálu – dochází k odlivu krátkodobého zahrani ního kapitálu P íliv zahrani ních investic – ve v tšin p ípad dochází k poklesu zahrani ních investic, n kde ( v Indonésii) dochází k istému odlivu. V asijských zemích se ale d v ra rychle vracela.
9 Transformace zemí východní Evropy 9.1
Zahájení transforma ního procesu Na p elomu 80.a 90. let prob hly v n kterých zemích s centráln plánovanou ekonomikou demokratické revoluce, které otev ely cestu pro radikální politické a ekonomické zm ny. Cílem t chto zm n byl p echod od centráln plánovaných ekonomik k ekonomikám tržním, k obnov pluralitních demokratických systém a k politice otevírání se sv tu – tyto procesy se souhrnn nazývají transforma ní proces. Do zemí transformujících se ekonomik pat í R, Ma arsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Jugoslávie, Makedonie, Rumunsko, Arménie, Ázerbajdžán, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Gruzie, Ruská federace, Turkménie, Ukrajina, Uzbekistán, Kyrgystán, Kazachstán, Moldávie. 9.2
Podstata transforma ního procesu Je to proces p em ny centráln plánované ekonomiky v tržní ekonomiku. Cílem je vytvo ení konkurenceschopné tržní ekonomiky. Východiskem pro takovou transformaci je transformace politického systému a demokratizace spole enského života.
32
9.3
Obsah transforma ního procesu
Obsahem transforma ního procesu jsou zm ny v systémové struktu e, zm ny v institucionální struktu e, zm ny v ekonomické struktu e. Zm ny v systémové struktu e – odstra ování prvk centráln plánované ekonomiky a její nahrazení tržním mechanismem. K nejd ležit jším systémovým opat ením pat í: privatizace, liberalizace cen, liberalizace vn jších ekonomických vztah , da ová reforma, reforma sociálního zabezpe ení. Zm ny v institucionální struktu e – vytvo ení nových institucí, norem, p edpis , které vytvo í podmínky pro fungování trhu Zm ny v ekonomické struktu e – jsou podmínkou pro vytvo ení efektivního ekonomického systému 9.4 Pr b h transforma ního procesu Ve v tšin zemí se projevily problémy institucionální, systémové, strukturální. Institucionální problémy se vyskytly v bankovním sektoru a na kapitálovém trhu. Systémové problémy – v jednotlivých zemích se projevovaly s r znou intenzitou. V tšina systémových zm n se sta ila uskute nit v zemích st ední Evropy. Transforma ní proces v N mecké demokratické republice Transforma ní proces byl zahájen sjednocením N mecka 3.10.1990. NDR se tímto dnem stala sou ástí SRN. Takto p evzala hospodá ský systém SRN. D sledkem rychlé transformace byl výrazný nár st nezam stnaných a pokles ekonomického r stu. Transferové platby z SRN do bývalé NDR vedly k výraznému nár stu deficitu spolkového rozpo tu a k výraznému nár stu daní. Svazová federativní republika Jugoslávie Transforma ní proces byl narušen národnostními boji vyúst nou v ob anskou válku. Výsledkem byl rozpad federace a vyhlášení svrchovaných stát . Nejúsp šn ji probíhal transforma ní proces ve Slovinsku. SSSR Transformaci ekonomiky zapo al již Michal Gorba ov v polovin 80. let. Celá transformace vyústila v rozpad SSSR. Úsp šn probíhala transformace v pobaltských zemích – Lotyšsko, Litva, Estonsko. 9.5 Ekonomické a sociální výsledky transforma ního procesu Ve všech ekonomikách došlo b hem 90. let k výraznému poklesu ekonomického r stu, zvýšení míry inflace, nár stu chudoby. Joseph Stiglitz konstatoval, že ve v tšin zemí byla transformace katastrofou. Ješt ani v roce 1999 v tšina zemí nedosáhla úrovn HDP, které m la p ed zahájením transformace. Výjimku tvo ili pouze Slovensko, Slovinsko, Polsko. R se v roce 1999 p iblížila na 94 % k roku 1989. Nejh e na tom byl Tádžikistán, který byl v roce 1999 pouze na 29 % HDP roku 1989. Vážným problémem se stal velký nár st chudoby a sociální nerovnosti. Od roku 1989 narostla chudoba ze 2 na 21 %. Mírou chudoby byl stanoven p íjem 2 dolary na obyvatele a den. Za hlavní faktor r stu chudoby ozna uje Sv tová banka rozsáhlý ekonomický propad, který doprovázel první roky transformace. Tento propad znamenal v zemích st ední a východní 33
Evropy 15 % u zemí bývalého SSSR to bylo 50 %. Celkov lépe na tom jsou starší lidé a d chodci, h e potom rodiny s d tmi. 9.6
Spolupráce ve st ední a východní Evrop b hem transforma ního procesu Na za átku 90. let zanikla innost RVHP jako organizace sdružující zem st ední a východní Evropy, p edevším z d vodu vzniklé ned v ry, že by tato organizace mohla reagovat na zm ny v nových ekonomických podmínkách. I po rozpušt ní RVHP p etrvávala myšlenka ur ité spolupráce, proto byla založena Visegrádská trojka, po rozpadu SFR vznikla Visegrádská ty ka. Spolupráce této skupiny se však zam ila zejména na politické otázky, takže myšlenka spolupráce v obchod ztratila význam. V prosinci 1992 byla v Krakov podepsána St edoevropská dohoda o volném obchodu CEFTA – Centrál European Áree Trade Agreement. Smyslem dohody bylo vytvo it širší prostor pro vzájemnou obchodní spolupráci, pro postupné odstra ování náro ného konkuren ního prost edí. P i svém vzniku sledovala CEFTA 3 základní cíle: - zvrátit nep íznivý trend zahrani ního obchodu, který se po zániku RVHP a výrazné orientaci na západní trhy propadl - nutnost ukázat Evropskému spole enství, že zem usilující o vstup do EU jsou schopny vzájemné komunikace - p isp t volným obchodem mezi lenskými zem mi k hospodá skému r stu, vyšší konkurenceschopnosti a p ílivu zahrani ního kapitálu 9.7
Zapojení transformujících se ekonomik do mezinárodních ekonomických vztah Obrat ke sv tovému trhu byl v TE doprovázen zm nou obchodní orientace – odklonem od zemí bývalého SSSR k trhu EU a zapojováním do mezinárodních organizací – Sv tová banka, GATT, OECD. V oblasti pohybu kapitálu p evládal p íliv kapitálu sm rem do transformujících se zemí. Nejvíce proudil zahrani ní kapitál do Polska, Ma arska, R V oblasti mezinárodního pohybu pracovních sil došlo také k výrazným zm nám. V sou asné dob m že pracovní síla bez omezení pracovat ve všech nov p istoupivších zemích, transformující se zem , které vstoupili do EU mají omezené možnosti.
10 Obchodní bariéry Požadavek volného mezinárodního obchodu pat í mezi základní principy klasického liberalismu. Tento požadavek se opírá o filosofický princip svobody jednotlivce a o ekonomický princip efektivnosti mezinárodní d lby práce na základ využívání komparativních výhod. Evropská unie klasický princip volného obchodu v zásad nesdílí. Místo toho je inspirována zcela opa nou ideologií. Jako alternativu volnému trhu rozvíjí politiku "jednotného trhu", jakožto rozsáhlého ekonomického bloku podléhajícího jednotné regulaci, který sout ží s
34
jinými bloky ve velikosti HDP a potažmo v mí e globální politické moci. Logickým projevem "blokového" myšlení Evropské unie je tendence rozši ovat vlastní jurisdikci, paraleln doprovázená protekcionismem v i vn jšímu sv tu.
10.1 EU jako obchodní blok "Blokové" myšlení Evropské unie má hlubší historické a filosofické ko eny. Zatímco anglosaský sv t byl po staletí inspirován doktrínou svobodného obchodu (free trade), pro kontinentální Evropu a zejména n mecké intelektuální prost edí byla z hlediska obchodu ídící doktrínou ideologie Grossraumwirtschaft, tj. ideologie regulované ekonomiky na velkém prostoru. Tato doktrína stála za sjednocením N mecka v 19. století i za expanzí Hitlerova N mecka.[1] Pro byla a je doktrína Grossraumwirtschaft tak lákavá? Grossraumwirtschaft umož uje uchovat regulaci pomocí jejího rozší ení za hranice národního státu a zárove t žit z rozší ení obchodního prostoru. Regulovaný obchod v rámci velkého obchodního bloku má z hlediska svých obhájc jasné p ednosti: Regulovaná ekonomika na malém prostoru je slepou uli kou, protože p ichází o plody mezinárodní d lby práce vyplývající z existence r zných komparativních výhod jednotlivých ástí Zem . Na druhé stran otev ení ekonomiky p i zachování hospodá sko-politické nezávislosti jednotlivých zemí zas iní hospodá skopolitickou regulaci neú innou. Liberalismus v zahrani ním obchod je tedy jasn nevhodný pro stát, který chce být politickým, kulturním a hospodá ským hegemonem. Hospodá ská regulace provád ná v rámci velkého prostoru je tak zp sobem, jak eliminovat n která negativa protekcionismu malých stát a p itom nep ipustit hospodá ský liberalismus nezávislých národních stát vystavených konkurenci právních ád . Ideologie Grossraumwirtschaft je samoz ejm hluboce neliberální. Friedrich August Hayek v roce 1944 tvá í v tvá nacistické verzi evropského hospodá ského bloku varoval, že taková politika je nutn cestou do otroctví: "O plánování v mezinárodním m ítku platí ješt více než o státním plánování, že nem že být ni ím jiným než otev enou vládou železné ruky, kdy malá skupina lidí vnucuje ostatním takovou životní úrove a takové zam stnání, které pro n uzná za vhodné. Jediné, co je naprosto jisté, je fakt, že hospodá ství ve velkém (Grossraumwirtschaft), o které usilují N mci, je možné realizovat jen prost ednictvím nad azené rasy, Herrenvolk, která své cíle a myšlenky bezohledn vnucuje ostatním ... Chceteli ídit ekonomický život lidí zastávajících velmi odlišné ideály a hodnoty, berete tím na sebe úkol, který vyžaduje použití síly. Stavíte se do role,v níž sebelepší úmysly nemohou zabránit tomu, abyste z nutnosti jednali zp sobem, který n kterým z dot ených lidí musí p ipadat hluboce nemorální. "[2] Povále ný vývoj v Evrop však ukázal, že politiku expanze obchodního prostoru podléhajícího jednotné regulaci lze provád t i bez války. Jak uvádí Charles Sabel z Columbia Law School, "z francouzsko-n meckého hlediska jednotný evropský trh a jednotná m na vytvo ily Grossraumwirtschaft mírovou cestou."[3] Místo zprofanovaného výrazu Grossraumwirtschaft je dnešním hospodá skopolitickým zaklínadlem Evropy pojem Jednotný trh. K jeho dosažení se nepoužívá jako nástroj válka, ale dobrovolné mezistátní smlouvy. V nich je zemím kolem evropského jádra nabízen p ístup na spole ný bezcelní trh vým nou za pod ízení se jednotné regulaci. Tato regulace však v n kterých ohledech p ekonává i vize organizování hospodá ství v T etí íši. Nap . v rámci Spole né zem d lské politiky EU jsou jednotlivým lenským zemím p id lovány produk ní kvóty a ceny jsou regulovány prost ednictvím interven ních nákup : EU tak centráln ídí v jaké lenské zemi se bude
35
p stovat kolik cukru a kolik cukr bude stát, kolik se má do které lenské zem dovážet banán ,[4] jak velké musí být klece pro slepice p i produkci vajec[5], atd. atd. Regulaci takového rozsahu je ale nemožné udržet tvá í v tvá mezinárodní konkurenci. Logickým pr vodním znakem ideologie jednotného trhu je proto snaha na jedné stran rozši ovat oblast platnosti regulace a na druhé stran se bránit importu zboží nezdraženého takovou regulací, jaká panuje v EU. EU sv j protekcionismus halí do poslání hájit "evropské hodnoty" a evropský "sociální systém". Snahu dirigovat a stanovovat podmínky ostatním ozna uje jako odhodlání zavést "spole ná pravidla" namísto "bezb ehého liberalismu". Jak uvedl dlouholetý komisa pro zahrani ní obchod Evropské unie Pascal Lamy, "V ím, že nemáme na výb r – musíme prost násilí trhu omezit pravidly. V ím, že práv Evropa je pro nás hlavním mechanismem pro zavedení takových pravidel a limit pro vymezení pozitivní disciplíny na trhu. Mám na mysli to, co jsme si zvykli v Evrop nazývat ‘Sozialmarktwirtschaft‘, jako systém, který klade lid p ed tržní po ty."[6] Výstižn tuto evropskou ideologii vyjád il nedávno také n mecký kanclé Gerhard Schröder, když prohlásil: "Že bychom tzv. rozvojové zem ponechali volné h e tržních sil, absolutn nep ipadá v úvahu. To je d vod, pro jsme tak neochv jn pro politickou kontrolu procesu globalizace, pro vynucování politických a etických princip ve sv tové ekonomice … Práv kv li touze zachovat historicky vyvinutý a kulturn atraktivní evropský model jsme my N mci – a rozhodn nejen my – odhodláni sjednotit a rozší it Evropskou unii."[7] Obchodní politika EU byla dlouhou dobu doménou zástupc Francie a N mecka. Tato politika se ale nezm ní ani za nového komisa e pro zahrani ní obchod, Brita Petera Mandelsona. Jak uvedl nový komisa ve svém slyšení p ed Evropským parlamentem, "Pokud jde o zahrani ní obchod, nejsem simplicistní ‘liberál‘ ... Pro naše evropské hodnoty je prvo adý zájem o práva pracujících, sociální práva a ekologickou udržitelnost. Sv tový obchodní systém musí v t chto oblastech spo ívat na spole ných pravidlech."[8] Rozši ování obchodního bloku podléhajícího jednotné regulaci, tj. expanze Evropské unie, a omezený obchod s okolním sv tem z stává úst edním principem obchodní politiky Evropské unie.[9]
10.2 Zahrani ní obchod - doména EU Do kv tna 2004 byla eská republika suverénním státem, který mohl na mezinárodní scén uzavírat obchodní dohody. M li jsme vlastní celní sazebník, uzav eli jsme St edoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), byli jsme ádným lenem Sv tové obchodní organizace (WTO) s hlasovacím právem. Nyní podléháme obchodní politice Evropské unie. Politika zahrani ního obchodu, tj. stanovování dovozních cel a jednání o podmínkách zahrani ního obchodu se t etími stranami, je výlu nou pravomocí EU. lenské zem nemají žádnou pravomoc provád t svoji vlastní obchodní politiku. Nap . jednání v rámci Sv tové obchodní organizace o liberalizaci sv tového obchodu se neú astní ani Velká Británie, ani N mecko, ani eská republika, ale výhradn EU jako taková. Cla a kvóty na dovoz ze t etích zemí ur uje EU p ímo pomocí na ízení a nemusí, jako v p ípad sm rnic, ekat na jejich implementaci národními parlamenty. EU nepot ebuje na zm ny v politice zahrani ního obchodu ani souhlas Evropského parlamentu a na ízení vydává p ímo Evropská komise nebo Rada ministr . Sv tová obchodní organizace (WTO), která vznikla v roce 1995 transformací Všeobecné dohody o mezinárodním obchodu a clech (GATT) a sdružuje v tšinu zemí sv ta, je 36
mezivládní platformou pro jednání o liberalizaci globálního obchodu. Má povahu mezivládní organizace, kde zm ny pravidel obchodu musí být odsouhlaseny všemi stranami, p i emž za 25 lenských zemí EU jedná ve WTO Evropská unie jako celek. Samotná existence WTO vyplývá z p esv d ení, že volný mezinárodní obchod je prosp šný. Podle trendu poklesu celních sazeb se zdá, že existence WTO je úsp šná. Za posledních 20 let poklesla díky dohodám GATT a WTO pr m rná evropská cla z 12 % na mén než 4 %.[10] Dochází i k postupnému omezování dovozních množstevních kvót. Nap . k 31.12.2004 vypršela desetiletá dohoda, která umož ovala v rámci WTO uplat ovat kvantitativní kvóty na dovoz textilu. Od ledna 2005 by tak EU nem la omezovat dovoz textilu pomocí kvót. M lo by tak padnout 210 kvót na dovoz textilu z 11 zemí.[11] Zdá se ale, že každé odstran ní cel nebo dovozních kvót je doprovázeno vzty ením nových, "netarifních" bariér. Ve vztahu k vn jším zemím EU prosazuje "podmín ný" volný obchod, tj. volný obchod pro ty, kdo jsou ochotni aplikovat na zboží ur ené pro evropský trh evropské standardy. Tato politika EU se vztahuje nejen na zem , které jsou adepty na lenství, ale i na zem mimoevropské. Na posledním summitu WTO v mexickém Cancúnu EU požadovala, aby se pravidla WTO pro vzty ení "legálních" obchodních bariér rozší ila na situaci, kdy zboží není vyrobeno v souladu s ur itými sociáln -ekologickými standardy. Jak uvedl v reakci na evropské návrhy bývalý australský velvyslanec p i GATT Alan Oxley, "požadavky na ‘sociální ochranu‘ by znamenaly, že by zem t etího sv ta musely uplat ovat standardy prvního sv ta, což by zni ilo jejich šance rozvinout své komparativní výhody … Když EU nem že tento koncept prosadit v rámci WTO, kde pravidla na tomto základ omezovat dovoz neumož ují, aplikuje EU tuto strategii alespo pomocí bilaterálních a regionálních obchodních dohod."[12] EU jasn deklarovala, že liberalizaci zem d lskými produkty v rámci WTO podpo í pouze za podmínky, že budou p ijaty evropské standardy environmentální politiky.[13] Proto v Cancúnu zkrachovaly snahy liberalizovat obchod se zem d lskými produkty. V obchodních vztazích EU platí jednoduchá rovnice. ím v tší a ím vzdálen jší od EU je daná zem , tím obtížn ji jí EU vnucuje své podmínky. Pravidla EU tak spíše p ijímají evropské zem , které by bez obchodních vztah s EU byly výrazn poškozeny, zatímco zem , jejichž zahrani ní obchod je pro EU d ležitý a pro které je sou asn evropský trh mén podstatný, nemají podmínky EU zapot ebí p ijímat. Sm rnice Evropské komise explicitn umož ují omezit import ze zemí, které nevyhovují parametr m evropských "práv d lník " a "environmentálních standard ". Zemím t etího sv ta Evropská unie brání v exportu výrobk , v nichž mají komparativní výhody. Navíc, své "p ebytky", které jsou pouze a jedin d sledkem centrálního ízení evropského zem d lství pak pod cenou do t chto zemí vyváží, ni í tím tamní podnikatele a ješt takovou akci neváhá ozna ovat za humanitární pomoc. Vyžadování sociáln -environmentálních standard ze strany EU p edstavuje samoz ejm protekcionismus, který má chránit nejen evropské výrobce p ed levn jší konkurencí, ale i celý evropský model sociální a ekonomické regulace jako takový. Je t eba si uv domit, že globální liberalizace rozhodn není v zájmu zastánc EU jakožto ekonomického bloku. Globální liberalizace obchodu podkopává globální ambice EU: výhled na liberalizovaný obchod snižuje atraktivitu lenství v EU. K emu by 25 zemí Evropy pot ebovalo EU s jejími byrokratickými p edpisy a v tšinovým hlasováním, kdyby m ly volný obchod v rámci Evropy zajišt n globální dohodou? Dohody v rámci WTO umož ují ad hoc nasazovat nadm rná cla pod záminkou ochrany p ed "dumpingem". Jak si post žovala nap . Margaret Thatcherová, "Dokonce i v rámci systému daném WTO existuje mnoho zp sob , jak m že EU poskytovat skrytou ochranu svým 37
výrobc m – t eba prost ednictvím ‘antidumpingových‘ opat ení."[14] Evropské unii tak nic nebránilo omezit nap . dovoz igelitových tašek z jihovýchodní Asie. Sta í ozna it ur ité výrobky jako dumpingové. EU detailn zkoumá, kolik se dané v ci prodává na tamním trhu, kolik se jí exportuje do EU, jaké jsou kde ceny apod. Když nap . Komise stanovila "antidumpingová" cla na igelitové sá ky a tašky dovážené z Thajska na 47,2 %, na indonéské pytlíky 74,3 % a na thajské 94,9 %, argumentovala p i tomto výpo tu tak, že "Komise cla vypo etla tak, aby se jimi odstranila újma evropským producent m igelitových tašek s ohledem na jejich p im ený zisk, který Komise stanovila na 5 % obratu."[15] Podobn EU stanovuje "antidumpingová" cla na elektroniku, dopravní prost edky, textil, atd. Takto m že EU postupovat zejména v i t etímu sv tu, který neohrožuje Evropskou unii recipro ními opat eními. Pokud jde o USA, je situace jiná. Vzájemný obchod dosahuje objemu miliardy dolar denn a každé recipro ní opat ení je velmi bolestivé. Když WTO ozna ila evropské restrikce dovozu amerického hov zího masa za nedovolené, EU rad ji platila Spojeným stát m kompenzace 100 milion dolar ro n , než aby dovoz amerického hov zího povolila.[16] Deklarovaná i realizovaná snaha omezovat výši základních cel ale vede k tomu, že státy, které se cht jí bránit dovozu, poukazují na všelijaké d vody, díky nimž mohou ozna it dovoz za dumpingový. Místo toho, aby se liberalizoval obchod mezi suverénními státy, zkoumá se vnit ní politika jednotlivých stát . Za nedovolenou podporu se pak považují nejen dotace, ale i odlišné dan . V roce 2003 EU a USA p istoupily na arbitráž u WTO, která m la rozsoudit, zda da ové úlevy poskytované americkým exportér m nep edstavují nepovolený dumping. Arbitráž rozhodla v neprosp ch Spojených stát . Když potom p edseda Sn movny reprezentant Denis Hastert musel prosazovat zm nu zákona o dani z p íjmu podle p ání Evropské unie, post žoval si: "P ed 230 lety jsme vybojovali revoluci, aby nám Evropané p estali íkat, jaké mají být v naší zemi dan , tak je mi absolutn prosti srsti, že se tím musíme v bec zabývat. Ale musíme to ud lat."[17] Nabízí se tedy otázka, zda p vodní snaha liberalizovat zahrani ní obchod nevede v rámci WTO plíživým zp sobem ke standardizaci národních fiskálních systém .
10.3 Fiskální význam cel pro EU Obchodní bariéry mají pro EU nejen ochraná ský význam, ale i podstatný fiskální význam. EU si na svých hranicích bere v pr m ru 3,5 % z hodnoty dováženého zboží[18]. Ve srovnání s ostatními vysp lými zem mi EU zat žuje importy zhruba dvojnásobnými sazbami. Tab. 1: Celní zatížení EU a dalších vybraných stát Pr m rné clo na dovážené zboží Evropská unie 3,5% Spojené státy 2,0% 2,0% Japonsko 2,0% Norsko 1,3% Island 1,0% Švýcarsko Zdroj: Heritage Foundation
38
Cla p edstavují pro Evropskou unii jeden z jejích hlavních zdroj pen z, které nutn pot ebuje na vlastní regula ní aktivity. Cla vynášejí Evropské unii ro n p ibližn 10 miliard euro (300 miliard korun), což pokrývá tvrtinu evropských zem d lských dotací, které p edstavují tak ka polovinu rozpo tu EU. Atraktivnost cel pro EU spo ívá i v tom, že jejich výši nemusí s lenskými zem mi složit vyjednávat – na rozdíl od svých ostatních finan ních zdroj . Cla m že EU m nit ze dne na den pomocí ihned platných na ízení a jejich výnosu se rozhodn nechce vzdát. Jakákoliv celosv tová jednání o liberalizaci sv tového obchodu proto narážejí nejen na to, že cla jsou pro EU protekcionistickým nástrojem, ale také na skute nost, že jsou pro ni rovn ž d ležitým fiskálním zdrojem. T chto 300 miliard korun je vytaženo z kapes ob an zemí Evropské unie, zdražuje celou škálu dovážených výrobk a je využíváno k dalšímu zdražování potravin skrze interven ní nákupy.
10.4 Vztah EU k malým nezávislým jurisdikcím Projekt rozši ování Evropské unie je eskému tená i dostate n známý. Cenou za p ístup na evropský trh je rozsáhlý systém na ízení a sm rnic ur ujících parametry výrobních proces , daní, podmínek prodeje, ochrany zam stnanc , atd. V d sledku protekcionismu evropského bloku v i vn jšku bylo hlavním argumentem proti odmítnutí vstupu varování, abychom se nestali "izolovaným ostr vkem". Zvláštní obchodní vazby má EU v i malým evropským nezávislým jurisdikcím, které neusilují o lenství v EU. Vztah EU k t mto zemím je poznamenán z etelnou nevyvážeností. Zatímco EU jejich trh nepot ebuje, ony trh EU pot ebují. V tšinu z nich EU proto dokázala vým nou za jejich p ístup na evropský trh p im t k p ijetí velké ásti evropské regula ní legislativy, n které dokonce k p ímým finan ním platbám ve prosp ch EU. EU si tak díky své velikosti m že v obchodních jednáních s evropskými ne leny EU diktovat podmínky, které se tém blíží závazk m, které by plynuly z p ímého lenství. "Když zastupujeme zemi se 4,5 milionu obyvatel a proti vám stojí EU, v níž žije stokrát víc lidí, nemáte na výb r. Nezbývá než podmínky p ijmout,"[19]uvedl poslanec Norského parlamentu Inge Loenning v reakci na to, že Norsko, zem , která není lenem EU, musí platit lenským zemím EU do roku 2009 ro n 210 milion euro za to, že její firmy mají bezcelní p ístup na trh EU. Obdobn se vyjád il premiér Islandu Halldór Ásgrímsson, který doslova uvedl, že "politika EU v i severským zemím p ipomíná neokolonialismus."[20] EU po Islandu žádá nejen, aby dodržoval normy výroby zboží u eného pro evropský trh a odvád l p ímé platby do strukturálních fond EU, ale požaduje i pro Islan any zvláš citlivé omezení rybolovních práv Islandu v Severním mo i ve prosp ch rybolovních práv EU. S Andorou, Monakem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem zas EU vyjednala dohodu, podle které tyto bankovní zem musí vým nou za volný obchod s EU zavést da z úrok ve výši 35 procent a výnos odvád t Evropské unii.[21]
10.5 M že volný obchod zvít zit? Je Evropa odsouzena k modelu velkého regulovaného bloku, k protekcionismu p ed vn jší konkurencí a k vysokému da ovému zatížení? Z stane alternativní liberální model pro Evropu – volný obchod – jen snem liberálních teoretik ? Grossraumwirtschaft byla silná myšlenka a Jednotný trh i Evropský sociální model jsou také silné myšlenky. Ale Volný obchod a Konkurence právních ád jsou také silné myšlenky.
39
Sou asná defenzíva idejí volného obchodu a konkurence právních ád nemusí být kone ným osudem Evropy. Ve vývoji povále né Evropy zvít zil podpisem ímské smlouvy v r. 1960 na regulaci založený Evropský hospodá ský prostor nad svobodomyslným Evropským spole enstvím volného obchodu[22]. Od podpisu ímské smlouvy Velkou Británií je EFTA spolkem pár malých zemí, které samy o sob neposkytují velké plody ze sdílení komparativních výhod. I když se dnes EFTA jeví jako málo významná skupina, evropským liberál m poskytuje sv tlo nad je. Ztratí-li Evropská unie kv li p ílišné regulaci svoji atraktivnost spo ívající zejména ve spole ném trhu, m že EFTA povstat jako Fénix z popela a nabídnout volný trh bez regulace jako alternativu k p eregulované EU. Katalyzátorem se m že stát další pr lom v evropské regulaci, Evropská ústavní smlouva, která op t rozši uje regula ní pravomoci EU. Jak napsal nedávno britský týdeník The Economist, "zem , které odmítnou novou evropskou ústavu, budou mít právo z stat v EU. Mohou ale také vyjednat nový typ spolupráce. Pak mohou Švýcarsko a Norsko posloužit jako model pro takovou novou spolupráci."[23] Literatura • • • • • • • •
C. Booker – R. North: The Great Deception: The Secret History of the European Union. Continuum. London 2003. F. A. Hayek: Cesta do otroctví. Barrister & Principal 2004. J. Laughland: Zne išt ný pramen. Nedemokratické po átky evropské ideje. Prostor 2001. A. Oxley – K. Osborne – L. Marty: Environmental Trade Barriers. Australian APEC Study Center 2003. C. Sabel – J. Zeitlin: Active Welfare, Experimental Governance, Pragmatic Constitutionalism: The New Transformation of Europe. University of Wisconsin-Madison 2003. G. Schröder: European Economic Policy – Trends and Opportunities. Berlín 4.9.2001 M. Thatcherová: Um ní vládnout. Prostor 2004.
11 Ropa a její budoucnost B hem 21. století se staneme sv dky n kolika zajímavých zm n a "událostí", jejichž kombinace výrazn ovlivní chod a strukturu sv tového hospodá ství. V mnoha ohledech p itom p jde o hospodá ské zm ny srovnatelné s pr myslovou revolucí v 19. století. V seriálu "Hospodá ské fenomény 21. století" se budeme v novat zhruba p ti oblastem, ze kterých budou zmín né hospodá ské zm ny sm ovat. Po adí našeho zájmu bude následující: Ropa, ínské hospodá ství, sv tová demografie, globální zm na klimatu a využití kosmického prostoru pro hospodá ské ú ely.
!$
%&
$
!
! !$
! * !
+
,
" # ' $ ! ) $ $ ) $ $ !
40
!
( $ " ( !$
$
!
0
..
$
*
!
/
! )
)
) $ () $ $ ) ( + % *
)
!
$ * & , 1 ) !
%) *
) $ ( ) $ 2 )
$
$ %(
))
(
* ! $ !$ )$
$ $
! ()
! ) $ $
!
!$ $
!$ $
$ $ #$
(
!
11.1 Historie erného zlata 3
$ $
45 $ $ 6
6
) &
) *
/ (
& ( ) *
& $
$
$
(
*
&
* !$
) $ * $
( ) * 3)
%
$ 3
$
* $
7
3 48.5 $
!
! (: (
(! ! *! $ $
3 (
!
! ! $ 45DE ) $
+
(
! ! ! ( *
@
/
* !
* ! ( * $
* + $(
) $
* ) # !$ $ ( B> $ * $ $
F $ ,
!
$ ;)
$
$ $ ( ! 0
(
< =
(
$ $
$ ! *
/
) 4>> * ! ,1 ) $ $ $ & $ 7 ? 2
3
$ !
*
3
4898
$ $
$
*(
!( @ A $ .> < $
$ : $
0 4E
* ) $
41
$ )
C> $ 6 $($ $
! * ! $ $ (( ! 6 ( ) $ ! & $ $ ( D>
( !
$
(
*
* *
) )
!
!( + !
$ $ ,
F G)
(
A
' $ ! %
! & ) $ ;
6 ' / $
$ $
$ 6 % = $( ! ! * ) (
* $
$
( !
' (
!
) $ 45D5 ' ! G
(
! ! $ $ $ :$ $ ' $
9>
!
$ $
2$ *
!
(
( 455> )
(
$
) * $
*
! !
0
G
4554 $ ( $
4. 5>
3
! )
!
A
$
! ) *
! (
! %! ! !$ $
"
$ $
% ! !
4555 5
* ! ) !( )
* $
*!
$
( $
$+
$ $
$
$, )$
$ !$
$
!( ! :
!$
6
$
$6 $
$ $
!
(
! 3
F !
11.2 Poptávka po rop " ! !
A 2
&
7 $(
) * $ $
H
& + ' /=,
!$ * ) #$% && " ! * '(% ' && " ! * BD ! * ! $ " )) $ & $ %& $ $
? *
$
$ !
!$
! ! " #
(
) 1
*
+ 2 /
42
& +0
$!% 3 3!% 4
, -. / &. "0
3
&
) $ 5 ! + $ , , = + < =I " # I: J B.4 8 29& ! *, / + 4.C ! *, K G @ ( ) : & & * $ ' G( : 0 8& ; < F $7 ! =& =F A ! $ ! !$ $! 1* 7 ( & ! $ G( : ! : 3) !$ $ $! B> L $! * $ $ *
)
$ ! !
! (
3
3 P
$% ! $% 3 $% 3 #
%$@! & M$ (
1!
K , G( : 6
+ IB.>NO B> 6 (
)
+* ! + IE>>NO B> ,
! )
*
H $
' (
7
)
!$ )
)
$ !$
$
$ !
K
B>>N F &
)
B4
K G( :
(
)
!$ $ F
$
(
!$ $ ?
+ / )
* ,
=! < =, + 21 ! QK , $ $
) $! *( + ! !$ $ * + 8R4>N ,A 3 ! , !$ ) !$ & H$ & ) $ ( $$ $ *
( $!$ $ *
$ ! / $ 7 & !
! K ! $ $ B>B> + (B>E>, $! 46 + * $ 7 $ !$ $ !$
K $ B>B> $
$ $
$
$ *
&
43
$ * $
(
) 7
3
) ) (
5 * = )
$
$% #
$
$ B> , ' $ $
@
!% !
!
!
*
4%
"+ 21 " ( )
$
6 ! S$
6
!$
!
!$ =(
* , ! ! ( $! $
* = $
$ 3 * 7
!
!$
$
$
!
1
!
) *
) +
,
1
-.
2
/ &.
"0
6
$
&
&
3
$
(
3
$ 3
$ 3!
$ $
$ $!
$
$4% 4
$'% #
$(%
$'% !
$4%
3!%
3!% '
34% !
3'%
3#%
3'%
3!%
4% '
(%
3
%$3!%
3'% '
3#% 4
# % (
($% 4
3
%$33$% (
33 %
3 !%
#
&
6 -.
!
$!%
''% !
! -. 0
$
$
!$ $ $!
$
% $
$#% '
$'% $
$!% '
$!%
$ % #
3(% #
3#% '
3'% #
34% (
3!% (
3!% !
3 % '
5
4% 3
#%
(% '
33% '
3 % 4
34% 3
3'% '
1* 7
3
3
3
3
3
3
3
3%
!
U
$ $
&
3
6 $ 3!
2
>,
$
$ 3
1
/ 6 ,*
! ,! U
$ %
% '
1* 7
+ I& !
)
$
5
1
6 T$
(
11.3 Nabídka ropy G $( $ ) ! * ! $ $
! $
! (
$
)
!( !(
(
$
! ($ !( ! ! ) $
(
3 !(
!
! *
() %
$
$
$ =! )
$ $$
! $ ! ! $
! $
$
) K
!
( ; ! !
*
$ )
$( $H ! = $ $ $ * @
!
V (
!
$ ! * $
! ( + ($
; /A
(
( ! %
) $
$ , (!$ %& 7 * && $G $ 7 M$ $
$
! $
+ (
$ $
$( , $ ( $ ) 3 $ $ UH !$ " # 3 $ ! ( ! 7 K $ 3 )$ (!$
44
&& " ) !
! * !
)
#$ )
() (! $ ?$ $ ! $! ' $ ' $ (!
! $ $
: F
)
!$ 6
( ) 6 < = " # $ $+ ! ( $ $ , ' $+ 9 , J 4> ! *,
M ) + 4>
, M$ ! * %
$!$ $
) *(
* 1? ,
!$ 3 $ !
)
)
*
$!
!
Q
2 .&
$
= ! $ ) !$ 3 && " ! * ) ( ! ) ! ! *@ ? $ ) ) ) (! $! D> M $ $ ) $ =!
& & 0 % $ , H () (! ! + 4> ! * ' $+ $ JE
$ $
= ! (!$ ! (!
$ $) $$ !
4. $ $ 1
$ !
*
(
!
(!$
(! ( 4B.
*
U !$
) !(
G
* !
$ (! ! $ $
$* H ( $ ;
$
! () ! ( B> * # 9> @ ) (! ) !
* $
)
$*
(!$ *
$ E + 8>N ;!
, $,
* !
$
)
# $ $ $ 1F
= !
) ! $ # + * + B>RE>N, : * ( + $(! * ) (
!
$
$
$
)6
,
6+ !
, 1 ) >>> ! = !
! ( $6 $1 $ * !$ (
$
( 6 $ * $ J 4>>>>
!
(
$ 6
$ ! * $
3 !$ $
! 6
! $ $ + 8>
!$, !
$ J
B>
( $
$
$
( : H
)
; /A$ (
! )
'
! $ " ( $ !
$
$ ! $! && @ ! * G (! $ 5> ! * $ @ 6 6 * ) $ $ () ( $ = ! ' $ ) ! $ # ' ) $ F $ ! < = $ $ $ ( $( !
45
1 $
'
$+ !
!
$
= ! ,!$ $
)
: 0$ $ E>
'
$
0$V $ $
6
! ' $ :$ $
$
( !
'
!
L *! )
* E
(
3 L ! !$ $
$ !$ $
! $6
6
8R4B
;
$
$6
$ (!$ $
!$ * !
?, A
M$ 3 $ * (
!
)
!
$
)
(! )
,' )
( (!
! $
)
$ + 4> !) &
$ ( !$
)
$= ! * & & $
F M$ $ ! $
! $
! + : $ *
#
$F
) ,G (! ! 3) B. ;! ! $
)
$
)
F
1 ) M$ $ (
!$
11.4 Budoucnost erného zlata $ $
$
2
$ + E
! $
$
$
$
$ !$ $
$
$ F
,
3
$ $ *
!
& )
A .& ; 7 ! 4RB $!$
* L
!
* ! $ $ ( M * * + ,C 4BR4E L *! * : * + * $, F ! : $ * $ $ $0 ! A E> B
) $9>RC> #
*,! * C, > . ( !$
$
&
! $
= ! !
+ " # ! &
!$ $ * !
V
. )
46
)
* ' , F '
$ )) M$
$
$ %& '
$ < =
!
:
)
(
! * + D> ! ! $ ) !
$ ! ! !
$ !
!
U
44>R4B> ! * ! ! $( *, ( ! $ ) & + ! $ & , * & ! ) $ * M$ $ :$ $ %& H (! < =% $ ! ! ! B>B> $ $ M ) $! ) * * ) .>R * ! ( 4>> * B>B>! ! $ ! $ & *M ! $( * $+ , + ! *, %$ ) ( B>.>RB>8> 3
, +
!
$ ( 7 $
! 4>>
$ 3 ' $! ! B>B>,! ! A
$
G
$B>B>+ !
F * ' $ $ $ = ! ! !$ $ ) :( F ( $4>>R4.> ! ) ! ! * & ( ! ! ) $ 45DE 45D5 ) $! ! ) $ &
)
$
$ + * (
$
11.5 Záv r '
(!$ $ &
) $ !$ $ !$ , F
* &
$
+ ) 6 + $
G
B4 6 ! 6 $ )P * ! (! $ $ $ $ ! $ * $ ! , $ F + ! $ 6 = ! ,
$
% $ 0$ $
$
$ ! !
$!$ $ * ! 6 $#$
!$ $ ! $ $ $ ?
H * ! $ K $!
6 F
!
$ 0$ =
$ = !! ! ! $+ $ 1 )6
! *+
!$ , !,
$6 $
3' $
7
$
!$ $
%
!
$
% $ $: $3
$ )
$
! *
! $
$ !
!
(
47
) + R
$ $ ,% $!$ $
12 ínské hospodá ství 3
B4
!$
$ )& ! @ $
* $
!
! )
* $ ! %
) ! $6
6
$
K
! $
6 $
$
$$
*
$ 48 =&
6 $ 4C 6S B> !
! 6 R ( $
$
! ? ) $
@
6
$ 4D W , B4 6 (
H$ !
!
K $)
# $&
$
$
$
45
+( !
!
12.1 Hospodá ská historie ínského draka $
$ #$
( 3 6 6 3 *! $ 6+ , $, A
$ $ ( K K * !
$
! 7$ $ 6 ! ! $ @
; 4B $$ K # &
7 +
6 /
?
( ) 7
6 $
$ + 4>>>
) * !
) $) * $ *+ $ , ( ! 6 6 ! !
& ! ! ) U + ) T$ ! & ,
+
+
)
!
,
$ ,% $
(
K
$
) $( !
$ )/ $
,)
&
$ 6$ 6
$+ R
(
!, ! (
K 4D
$! !
! $
$
* (
( *! $(
! ! $ !$ ! +
$
6 7
9>>>
$
3 F B>>> (I44>>, 0 ! ? ! 6 $ 6
$)
7 $ )
$ F $ !
(
3
$ $6
7
$
1
* $
48
! ! $
) $
$) % ! $
!
3 $
1 )
!
$ !
7 (
&
!
! 6 *! ,K ( * + : ! ( $ $ $ ) ) 3
) ) + , )
$ (
6 , ) #
$ 6 ( * !
K ( $ $ 2$ (
= !
3) ! @
$
! 6) $)
$
$ *!
MF " F
+ $
3 ! $ $
)
$
!
6 0 ! 6 $ $
)
)
< = G A $ ! ( $ ! $ ) + H R $ K $ $
$
&$ & F &*48.4R48C9 0 # ! $
F
4B
454B
$R $
$
H H
4D
0 + 48E5R489B, @
?
0
*
) $
$ ( !
$
)
K )
F
$
454>R45B> ) $ F
$
%
; !
$ *6
3
(
!
$6 ! )
4858R45>4, 1 *
)
$
!
! F
,
$
!
! !
* $
$! $ $
(
!
) ! 6) *!$
! )
= & = ! , 1 $ $ !$ 6 6 ! $ 6 ) 6 $ ! F )= G 1
$
* !
F&$ $ !
* F $
K
(
6 $ $ $@ $! $6 $ H F
!
$!
) K?
! 48 < 6 (
:
&
$ $6
$ $6 L $6 (
*! $ $ K
(
! ! $ * ! $+ $& W ( $ F $ * ( $ 3/ $ !$ $ ) ) F F + H , 3K $ # ! $! / ! $ $
( (
!
;
$ $ (
3 $! 6$
+ $ ( $ ! $
(
( &
7
) $ $
$
G X
WYR
$
!
!
49
$ 454.
*
F 7
F
! )
H
;
6
6 & : K
$ @ &3
:$
? ! 45E4
$
F
(
(
+ *
& ! 3 K
(
$:$
& $3
$ $ $:
& $
F
$
K )G ! ,
! ! $ $
)
! * *
H
) :K &$
RZ K $ ! * *6 !$ (
( ( $
) $
F + : K,
! $:$ )
? (
L*
F
$ K ) A RH$ &
"
)
3
*
$ ! ! G $ + G &$
,
4595$
$
)
6
* *
K $ 6 3
$ $ $ F ! $6+ 45.8R45C>, ( * $ ( $B> (E> L* ! $ $ & ! 6 :$ $ $ 6 45CCR45DC 6 $ 6! L ! * & $ $ M$ & F ! M$ $ ( $" A RH$ & ! ( ! ! 6 !$ ( 6 $ $ & * * $ !$ & ! * L* ! :
F 45DC ; H & R F
12.2
( +( &
A RH$ &
& !
ínské hospodá ské reformy
2
F
$H & $ ! ! $( $ K 0
$, !
$
( H &
4>>>>
*
!
K
(
)
&
L
3 F K
?
(
$ (
45D8 $
* $ (
) :
3)
$ %
$
!
$ $ !
+
!
+ $ M ! L* % ! $ ! < = $ $ $ $ $ 3K
!:$ $
K $ *
!$
" ,
$
,
(U
50
$
! #
" #
!
! "
#
# $ $ $
$! ! $ F @
*! $
$ * 4585 7 $ $
%! !$
$)$
+
$ &
,'
$! $ ,
* / ! %
! & + $ F 7
K $
*! ( %
6
6
$ 6 ) 455E [ &A R ) F A $[ R ) ! $ K + ? $
F F $
) 7 "
K $ $) G ) ) $ H
!
) * * ( $ $ S $ &R $ &, !
12.3
$ !
!$ & !( $ )
$
& $6
$ $ 4> $
! $,
)
K
$+
)
&
$
+ ?
ínské hospodá ství
2 ) +
F
K 7
! B>>B, G )
! 94 ) !
2
45C> $!
CD
(
$45D8 49! *
$B>>9 *, ' )
@ * $ ) 6! 6 + 6 6 *(
*
)
)
$ ( * + 45D., $
$ ! + 49> ! *
!
(
D4
4>N * 6! 6
B>>B $! 4.! L $ $ 44! L * /$ L D.! L * G 9.! L $ $ & F ( + 21 , $! ! *! $ ( * $21 DN, A ! ! * ) $B>9> G + B>! * *, D+ $
$
D+ $ $
G
) (
) (K?
K *
*
! $
;! /
$
* $
51
$! B>
$ )
$! E> ! $6 0
) 6
G $ $ C> 49> K
) !$
K? * $ * 6
(
6
!$ + 489>R458>, B4
C>
(
= DN
$BR9
/# $ ) $! $ ,: 8B8+X $ $ $
& ;
) * ! K? $ $ + \C> , H * ! $ $ $$ * BR.N + ) 21 $ $ $ ) X $ $ , !$ ) $ $ !$ (!$ $ ( < X ( ! & # $ ( ) ! $ # &$ ; K ( ! 7 ! ! 7 ( $ ! $ ! $ ! ! + $ X ,@ $ X $ B>R9>N $ ) ( 7 ( ] ( $( !$ 6 0 FA 6 $ $ ( $ $
$ *( $ * 6
)
)$ $ !$ 6 # $+ = ,( + $ ! ( ) ? # %
$ * *
!
$ ! $
$ H ! #
$$ $ ! )
* )
*
)
!
$
) 6
7 *
) K
#
) $
$K
! *
6 *
$ $! , !$ $ $
$ $ $
$ ! ) ,1
! ! $!
!
$ !
$
+
!
*
/ !$ $ $ '
) K ) 6
1*
$) (
! $
$ !
6
) , ( K ! ! ( V ) .N $ ! $ & $ ;! $ + ( ! B>E> !$ (C>N, ( )$ ! * K $ $ M$ $ $ $ $ !( $ $ + ! $ , ! !$ $ 1 $B>4>! ! $ 7 $ & & ! $
<( ! 4>N 9>N
! $ ! * + $B>.>
52
"
"
$
$
$ ! $B>B>
+
$( K
$ $
) !$
)
53
7
! $
,G
)
$
