Vysoká škola Polytechnická
Katedra cestovního ruchu
Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit a doprovodných služeb v okolí horního toku řeky Jihlava Bakalářská práce
autor: Zdenka Nováková vedoucí: PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Jihlava 2014
1
2
Copyright © 2013 Zdenka Nováková
3
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
4
Velice děkuji panu PaedDr. František Smrčka, Ph.D. za odborné vedení, jeho čas a mnoţství rad, které přispěly ke zpracování mé bakalářské práce.
5
Abstrakt NOVÁKOVÁ, Z. (2014): Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb v okolí horního toku řeky Jihlava. Bakalářská práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu, 77 stran Bakalářská práce se zabývá prostorovou distribucí ubytovacích kapacit a jejich kvalitou a doprovodnými sluţbami, na území horního toku řeky Jihlava. V první kapitole s názvem úvod popisuji mé rozhodnutí pro toto téma. Druhá kapitola s názvem literární rešerše obsahuje historii, vývoj cestovního ruchu a rozdělení sluţeb v cestovním ruchu. Třetí kapitola je metodika a zabývám se v ní cílem práce a postupem zpracování dat. Čtvrtá kapitola obsahuje charakteristiku území. Pátá a nejdelší kapitola obsahuje zpracování dat a vytváření map v aplikaci ArcGis 10.1. Poslední, šestou kapitolou je závěr, kde se nachází shrnutí a výsledky mé bakalářské práce.
Klíčová slova Cestovní ruch, ubytovací zařízení, lůţková kapacita, doprovodné sluţby, řeka Jihlava
Vedoucí bakalářské práce PaedDr. František Smrčka, Ph.D.
6
Abstract NOVÁKOVÁ, Zdenka: Quantitative and qualitative distribution of bedded capacities and accompanying services around upper reaches of the river Jihlava. Bachelor thesis, College of Polytechnics Jihlava, Department of Tourism, 77 pages Quantitative and qualitative spacious distribution of bed capacities and accompanying services in the area of upper current of the river Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. The Bachelor thesis deals with spacious distribution of accommodation facilities and their quality and accompanying services in the area of upper current of the river Jihlava. The first chapter with title Introduction is a description about my decision for this topic. The second chapter with title Literary Research contains history, development of tourism and distribution of services in tourism. The third chapter is methodology of the objective of work and methodology of the procedure of processing data. The fourth chapter contains characteristic of the area. The fifth and the longest chapter contains procedure of proccessing data and creating maps in the application ArcGis 10.1. The last, sixth chapter is the conclusion, where is a summary and results of my Bachelor thesis.
Keywords Tourism, accommodation facilities, bedded capacities, accompanying services, river Jihlava
Leader of the present bachelor thesis PaedDr. František Smrčka, Ph.D.
7
Obsah 1.
Úvod..................................................................................................................................10
2.
Literární rešerše ................................................................................................................12 2.1.
Cestovní ruch .............................................................................................................12
2.2.
Vývoj cestovního ruchu .............................................................................................13
2.2.1.
První etapa ..........................................................................................................13
2.2.2.
Druhá etapa .........................................................................................................13
2.2.3.
Třetí etapa ...........................................................................................................13
2.2.4.
Čtvrtá etapa .........................................................................................................14
2.3.
3.
4.
Sluţby na trhu cestovního ruchu a jejich klasifikace .................................................14
2.3.1.
Ubytovací sluţby ................................................................................................ 14
2.3.2.
Doprovodné sluţby .............................................................................................15
Metodika ...........................................................................................................................16 3.1.
Cíl práce .....................................................................................................................16
3.2.
Postup tvorby práce ....................................................................................................16
3.2.1.
Vymezené území.................................................................................................16
3.2.2.
Sběr a třídění dat .................................................................................................16
3.2.3.
Kategorizace ubytovacích sluţeb........................................................................17
3.2.4.
Doprovodné sluţby .............................................................................................17
3.2.5.
Vyhodnocení dat .................................................................................................18
3.2.6.
pouţité pojmy .....................................................................................................18
Charakteristika území .......................................................................................................19 4.1.
Fyzicko-geografická charakteristika ..........................................................................19
4.2.
Socio-ekonomická charakteristika .............................................................................19
4.2.1.
Demografická charakteristika .............................................................................19 8
4.2.2.
Ekonomická charakteristika ................................................................................20
4.2.3.
Dopravní dostupnost ...........................................................................................21
4.3.
5.
4.3.1.
Přírodní atraktivity ..............................................................................................21
4.3.2.
Kulturní atraktivity .............................................................................................22
4.3.3.
Sportovní atraktivity ...........................................................................................24
Analýza lůţkových kapacit v okolí horního toku řeky Jihlava .........................................25 5.1.
6.
Charakteristika cestovního ruchu ...............................................................................21
Analýza jednotlivých oblastí ......................................................................................25
5.1.1.
Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec ...........................................25
5.1.2.
Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava .....................................................................31
5.1.3.
Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov.....................................38
5.1.4.
Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné, Červená Lhota ............................... 44
5.1.5.
Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav ..........................................50
5.2.
Kategorizace ...............................................................................................................57
5.3.
Počet lůţek v jednotlivých obcích..............................................................................58
Závěr .................................................................................................................................60
Pouţitá literatura .......................................................................................................................62 Literární zdroje .....................................................................................................................62 Bakalářské práce ...................................................................................................................62 Internetové zdroje .................................................................................................................63 Seznam Zkratek ........................................................................................................................65 Seznam tabulek .........................................................................................................................65 Seznam grafů ............................................................................................................................65 Přílohy.......................................................................................................................................66
9
1. Úvod V současné době je cestovní ruch jedním z nejdynamičtěji se vyvíjejících se odvětví na světě. V cestovním ruchu se vytváří nová pracovní místa a je významnou částí hospodářství v zemi. Cestovní ruch tvoří subjekt a objekt. Subjektem cestovního ruchu je kaţdý kdo uspokojuje své potřeby v oblasti cestovního ruchu uspokojováním statků, během pobytu mimo místo svého trvalého bydliště a při cestováním s tímto spojeném. Subjekt je důleţitý, protoţe vytváří poptávku po produktech cestovního ruchu. Produktem cestovního ruchu rozumíme zboţí, sluţby nebo destinace, které uspokojují přání a potřeby zákazníků. Nabídku cestovního ruchu ovlivňují ekonomické a mimoekonomické faktory. Ekonomickými faktory rozumíme hrubý domácí produkt, příjmy obyvatelstva, ceny sluţeb a zboţí, nezaměstnanost, úspory inflace a předměty dlouhodobé spotřeby, které jsou závislé na rozvoji hospodářství v dané oblasti. Do mimoekonomických faktorů můţeme řadit demografii, geografii, sociální faktor, psychologický faktor, administrativně – politické a technologické faktory. Nejvýznamnější potřebou v cestovním ruchu je ubytování. Ubytování patří do suprastruktury a je nevýlučné z cestovního ruchu. Pro zákazníky cestovního ruchu je nejdůleţitějším ukazatelem kvalita a umístění ubytovacího zařízení. Na ubytovací zařízení jsou kladeny vyšší nároky neţ v dřívějších dobách. Dnes uţ nejde výlučně o ubytování, ale realizují se tu i sluţby výrobní, osobní a společenské. Soubor těchto sluţeb tvoří komplexní záţitek a celkový dojem účastníka cestovního ruchu je ovlivněn nejhorší sluţbou, proto je důleţité, aby kaţdá ze sluţeb byla co nejkvalitnější. Ve své bakalářské práci se budu zabývat kvantitativní a kvalitativní prostorovou distribuci lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb v okolí horního toku řeky Jihlava. Okolí řeky Jihlava jsem si vybrala, protoţe mám ráda přírodu, vyrostla a dospěla jsem v blízkém okolí a velice dobře znám tuto lokalitu. Cíl mé bakalářské práce je inventarizace lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb a vytvoření souhrnného seznamu dle vlastního šetření a to z důvodu ţe na tuto oblast není vytvořen souhrnný seznam. Cíle dosáhnu pomocí zkoumání jednotlivých oblastí a zpracování získaných dat. Má bakalářská práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část budou tvořit čtyři kapitoly a praktickou dvě, kde budu prezentovat výsledky své práce. Výsledky mé práce budu prezentovat pomocí 10
aplikace ArcGis 10.1 a Microsoft Excel a to v přehledných mapách, tabulkách a grafech. Veškeré potřebné informace mi byly zaslány krajskými úřady, turistickými informačními centry anebo jsem je vyhledala na webových stánkách ubytovacích zařízení, v krajské knihovně v Jihlavě a knihovně Vysoké školy Polytechnické Jihlava. Výsledky mé práce mohou být vyuţity ve státní správě, můţe sloţit starostům, Kraji a v rámci cestovního ruchu je tento seznam vhodný pro cyklisty vodáky a turisty v jednotlivých městech.
11
2. Literární rešerše 2.1.
Cestovní ruch
Tím, co je cestovní ruch, se zabývají lidé jiţ stovky let, první průlomová definice vznikla v roce 1942 a autory byly Hunziker a Krapf. Cestovní ruch povaţovali za soubor jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti. (1942, In Kopšo, 1979; Gúčik, 2010) Cestovní ruch se stává významnějším odvětvím v mezinárodním i národním měřítku a vzniká nová definice, kterou definoval C. Kaspar. Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichţ místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti. (1975, In Sölter; Berg, 2010; Gúčik, 2010) Dohnal definuje cestovní ruch jako „cestu uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běţné ţivotní prostředí a ve volném čase“. (1969, V. Dohnal) Ale společnost se vyvíjí a s postupem času vznikají přesnější definice, v dnešní době nejuznávanější vytvořila Světová organizace cestovního ruchu. Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běţné ţivotní prostředí, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (1991, Gúčik, 2001) Orieška definuje cestovní ruch jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyţití, lázeňského léčení a pracovních cest“. (1999, J. Orieška, s. 5) Pro cestovní ruch v České a Slovenské republice byla vytvářena definice v roce 2000 Gúčik, M. Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyţití, sluţební cesty, tj. získání komplexního záţitku. (2000, In Gúčik, 2004; Gúčik, 2010) Tyto definice tvoří pouze zlomek všech definicí, protoţe cestovní ruch má mnoho vlastností a pokrýt je v definici je téměř nemoţné. Obecně můţeme říci, ţe cestovní ruch se dělí na druhy a formy, které dokáţí blíţe klasifikovat samotný cestovní ruch. O klasifikaci cestovního ruchu se zaslouţil Bernecker (1962, In Gúčik, 2010). Na základě motivace návštěvníků určil druhy cestovního ruchu, a to rekreační, kulturní, společensky motivovaný, sportovní, politicky motivovaný a ekonomicky motivovaný. Na základě vnějších faktorů identifikoval formy cestovního ruchu. Tuto klasifikaci rozvinul Kaspar (1975, In Gúčik 2010). K rozvoji se přidali i další autoři např. Gaworecki (2000), Gúčik (2000), Bütow (2006), Ryglová, Burian a Vajčnerová (2011). 12
2.2.
Vývoj cestovního ruchu
Cestovní ruch můţeme rozdělit do čtyř etap, z toho třetí etapa se rozděluje na další čtyři fáze. V mé bakalářské práci se budu zabývat polední, čtvrtou etapou, která se zabývá současností. 2.2.1. První etapa První etapu datujeme do období od 5 stol. před. n. l. aţ do 16. stol. n. l. V této době se o prvopočátky cestovního ruchu zaslouţily především národy, které byly značně vyvinuté, můţeme sem zařadit Peršany, Egypťany, Féničany a Sumery, jejichţ hlavními motivy cestování byly, poznávací, obchodní a vzdělávací cesty. V pozdější době cestování slouţí především pro mořeplavby (Marco Polo, Kryštof Kolumbus, Bartolomeo Diaz, Vasco de Gama a Amerigo Vespucci) a válečná taţení. Cestovní ruch se rozvíjí především pro vyšší vrstvy, které se shlukují u moře a relaxují, vznikají hostince, místa na ubytování mimo místo svého trvalého bydliště, průvodci a kvalitní mapy především pro obchodníky. [11] 2.2.2. Druhá etapa Druhá etapa se nazývá moderní formy cestování, uţ z názvu vyplývá, ţe vzniká cestovní ruch v podobě, v jaké ho známe dnes. Tato etapa se datuje do období mezi 17. stol. a 18. stol. n. l., vzniká volný pohyb pro obchodníky a vyšší vrstvy, ovšem niţší vrstvy obyvatel mnohdy trpí nevolnictvím. Nejdůleţitějším pilířem této doby je průmyslová revoluce, vznikají nová pracovní místa, lidé se vzdělávají, ruší se nevolnictví. [11] 2.2.3. Třetí etapa Třetí etapa má název novodobý cestovní ruch, datuje se do období 19 stol. aţ 20. stol. n. l. a rozděluje se do čtyř fází. První fáze se nazývá před fáze a je do roku 1850. Pro tuto fázi jsou typické poutě, cesty za objevy, obchodem a poznáním, cestují obchodníci, šlechta a církev. Vyuţívají se koňská spřeţení, lodní a pěší doprava. Druhá fáze se nazývá fází počáteční a je od roku 1850 aţ do roku 1914. Převaţuje cestování do lázní, poznávací cesty, obchod a turistické cesty, cestují vyšší vrstvy, bohatí a církev. Převládajícím druhem dopravy se stává parní a ţelezniční doprava, lodní nemotorová doprava dále se cestuje pěšky. Třetí fáze je rozvojová fáze a je od roku 1914 do roku1945, obsahuje první a druhou Světovou válku. Cestuje se za rekreací, poznáváním a obchodem, jiţ mohou cestovat i pracující s vyššími příjmy. Cestuje se parní ţeleznicí, motorovými vozidly, vrtulovou leteckou dopravou. Čtvrtá fáze je vrcholová fáze od roku 1945 do roku 1989. Lidé cestují za poznáním, rekreací, prevencí, dobrodruţstvím a obchodem, cestují všechny vrstvy obyvatel. Rozvoj silniční 13
motorové dopravy a letecké. Cestovní ruch se v pyramidě potřeb posouvá do nezbytných potřeb. [11] 2.2.4. Čtvrtá etapa Čtvrtá etapa se nazývá současné období a datuje se od roku 1989. Padají politické bariéry, moţnost volného cestování. Rozvíjí se masový cestovní ruch. Cestují všechny vrstvy obyvatel, za poznáním vzděláním rekreací, adrenalinem, wellness nebo prevencí a vyuţívají leteckou lodní, autobusovou a ţelezniční dopravu. Svět se globalizuje a tím se cestovní ruch rozvíjí. [11]
2.3.
Služby na trhu cestovního ruchu a jejich klasifikace
Trh zboţí a sluţeb obsahuje i trh cestovního ruchu, který nabízí sluţby pro návštěvníky cestovního ruchu (subjekt, vytváří poptávku). Na trhu cestovního ruchu se potkává nabídka s poptávkou, optimální bod, ve kterém se střetnou, se nazývá rovnováţná cena. Sluţba je ekonomickým statkem, jehoţ hodnota je uţitkem, který přináší spotřebiteli. 2.3.1. Ubytovací služby Ubytovací sluţby jsou nejdůleţitějším předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti, umoţňují pobyt mimo místo trvalého bydliště a přechodné ubytovaní. Ubytovací sluţby se řadí spolu se stravovacími sluţbami do suprastruktury cestovního ruchu. Ubytovací zařízení se řadí do kategorií a to podle druhu ubytovacího zařízení. (Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území) Hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tím spojené. Motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tím spojených pro motoristy. Penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb, avšak s ubytovacími sluţbami srovnatelnými s hotelem, pro účely klasifikace je penzion specifikován jako ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty. Ostatní ubytovací sluţby, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. [11] Ve většině zemí existuje kategorizace ubytovacích zařízení, která stírá rozdíly mezi ubytováním v různých zemích. Tato kategorizace vznikla pro zlepšení sluţeb, lepší orientaci zákazníků a srovnáním kvality v rozvinutých i rozvojových zemích. Kategorizace není vynutitelná zákonem a její uţívání je dobrovolné. V České republice vznikla oficiální 14
jednotná klasifikace ubytovacích zařízení, která má kategorie hotel, hotel Garni, motel a botel, tyto ubytovací zařízení mohou mít aţ pět hvězdiček, penzion má čtyři hvězdičky. Kategorie vytvořily Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Česká centrála cestovního ruchu (Czech Tourism). Ubytovací zařízení se dělí do tříd a to podle počtu získaných hvězdiček. (Hotel stars.com: oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/porovnani-trid) * Tourist * * Economy * * * Standard * * * * First class * * * * * Luxury 2.3.2. Doprovodné služby Ubytovací sluţby tvoří komplexní záţitek spolu se sluţbami doprovodnými. Doprovodné sluţby vyuţívá téměř kaţdý subjekt cestovního ruchu k uspokojení svých potřeb během ubytování. Doprovodné sluţby se rozdělují na rekreačně- sportovní, společensko- kulturní, lázeňské a obchodní. Rekreačně- sportovní sluţby jsou vyuţívány hlavně pro aktivní dovolenou spojenou se sportem. Při rekreačně- sportovních sluţbách subjekty nejčastěji vyuţívají pronájmem sportovních areálů, wellness a sportovních potřeb, nákup vstupenek nebo permanentek (skipas) apod. Společensko- kulturní sluţby poskytují odpočinek, při kterém subjekt získává vizuální a společenský záţitek. Tyto sluţby najdeme i v malých městech a na vesnicích, v České republice jsou nejznámější masopusty, vinobraní a průvody na nejrůznější svátky. Ve větších městech mají společensko- kulturní sluţby masový charakter, najdeme tu kina, diskotéky, divadla, arény ve kterých se konají koncerty a představení, hospody, bary, restaurace, ale patří sem i pořádání jednorázových akcí Lázeňské sluţby jsou formou odpočinku a vyţadují existenci zdravotnických zařízení. Působení přírodních léčivých zdrojů je teplem, chemickým sloţením nebo mechanickým tlakem. Vody, které léčí, jsou termální, kde teplota přesahuje 25°C, minerální, které se měří podle obsahu minerálních látek na litr vody, koupele, kůry, inhalace, zábaly nebo výplachy ([online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://dum.rvp.cz/materialy/lazenske-sluzby.). Obchodní sluţby jsou velice specifické, protoţe cestovní ruch v této formě nesplňuje podmínku volného času a subjektem je pracovně vytíţený člověk, který má velké nároky na všechny sluţby. Základem je přístup k internetu a klidné prostředí. Do obchodních sluţeb se řadí především pronájem kongresových hal a zařízení k realizaci kongresů a sympozií. Obchodní sluţby jsou realizovány a spotřebovávány v pracovních dnech. [11] 15
3. Metodika 3.1.
Cíl práce
Cílem mé bakalářské práce je kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb na horním toku řeky Jihlava v okruhu 5km. Informace jdou získávány na základě dostupných zdrojů. Výsledky práce jsou přehledně publikovány pomocí aplikace ARCGIS v grafické podobě.
3.2.
Postup tvorby práce
3.2.1. Vymezené území Okolí horního toku řeky Jihlava je oblast, Která se nachází ve středu kraje Vysočina. Horní tok řeky Jihlava prochází dvěma významnými městy, krajským městem Jihlavou s bohatou historií a městem Třebíč, ve které se nachází památka UNESCO – ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa. V oblasti pěti kilometrů v okolí horního toku řeky Jihlava se nacházejí obce Batelov, Bítovčice, Bradlo, Bransouze, Cejle, Chlum Číchov, Číhalín, Dolní Cerekev, Dolní Smrčné, Dvorce, Horní Smrčné, Hubenov, Hybrálec, Jihlava, Kamenice, Kostelec, Kouty, Kozlov, Koţichovice, Krahulov, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Nová Ves, Okříšky, Petrovice, Plandry, Předboř, Přibyslavice, Přímělkov, Puklice, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Řípov, Sokolí, Třebíč, Třešť, Velký Beranov, Vladislav a Vrţanov. [10] 3.2.2. Sběr a třídění dat Prvním krokem mé bakalářské práce je provedení inventarizace lůţkových kapacit v oblasti horního toku řeky Jihlava. Cílem je vytvořit souhrnný seznam pomocí turistického informačního centra, literatury a internetu, ve kterém je vţdy uveden název, kategorie, přesná adresa s kontaktem, počet a typ pokojů a na závěr doprovodné sluţby. Prvním krokem byla návštěva internetových stránek Českého statistického úřadu. Tento seznam ovšem nebyl kompletní, naopak většina informací a ubytovacích kapacit chyběla a o doprovodných sluţbách zde není ani zmínka. Jako druhý krok jsem zařadila návštěvu knihovny Vysoké školy polytechnické Jihlava, ve které jsem našla pár knih o dané oblasti a ubytovacích a doprovodných sluţbách, ovšem nenacházelo se tu nic konkrétního. Dále jsem navštívila turistické informační centrum Jihlava v ulici Matky boţí, kde mi byl předloţen seznam ubytovacích zařízení. Tento seznam ovšem nebyl úplný a to protoţe zde najdeme pouze ubytovací zařízení, která zaplatí roční poplatek a jsou touto cestou propagovány. Následně jsem se uchýlila k hledání na internetu. Jako první jsem navštěvovala stránky obcí, ale ne všechny měli tyto informace na svých stránkách, proto jsem kontaktovala většinu emailem, tento způsob byl nejlepší a získala jsem díky němu nejvíce informací. Dále jsem hledala informace přes vyhledavače, kde jsem zadala název obce a ubytovací zařízení a přes
16
sociální síť Facebook jsem kontaktovala mé známé a přátele, kteří bydlí v daných obcích u řeky Jihlava. 3.2.3. Kategorizace ubytovacích služeb Kategorie ubytovacího zařízení je důleţitá proto, abychom předem zjistily, jakým způsobem budeme při přechodném ubytování ubytováni a kolik lidí s námi bude sdílet ubytovací zařízení. Kategorie se dělí na hromadná ubytovací zařízení, která jsou vystavěny pro účely cestovního ruchu a individuální ubytovací zařízení, kterým se nejčastěji myslí pronájem objektu, ale primárně nesouvisí k přechodnému ubytováni, které je v souvislosti s cestovním ruchem. Tyto kategorie se dále klasifikují (viz 2.3.1. ubytovací sluţby) a určují sluţby a komfort, který můţeme očekávat. Hromadná ubytovací zařízení (HOTELSTARS: oficiální jednotná klasifikace. [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/porovnani-trid) Hotel - ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tím spojených (zejména stravovací), člení se do pěti tříd. Penzion - ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd. Turistická ubytovna – jednoduché ubytovací zařízení s větším počtem lůţek na pokoji. Hosté mají k dispozici společné sociální zařízení. Ubytování v soukromí Kemp – ubytovací zařízení, které umoţňuje návštěvníkům ubytovat se ve vlastním zařízení (stan, přívěs apod.), případně v ubytovacím objektu pronajímatele a areálu kempu. Návštěvníkům poskytuje krom základní hygienické vybavenosti i moţnost stravování, rekreačně- sportovní a společensko- kulturní sluţby. Člení se do čtyř tříd. Chatová osada – Ubytovací zařízení na přechodné ubytování návštěvníků výhradně v ubytovacích objektech provozovatele v dvojlůţkových aţ čtyřlůţkových pokojích. Ubytování v soukromí – Ubytovací zařízení, které je v majetku fyzických osob, bývají to byty, chalupy nebo apartmány v rodinných domech. [4], [5] 3.2.4. Doprovodné služby Doprovodné sluţby se dělí do třech základních úrovní, které jiţ podle názvu naznačují, co můţe spotřebitel očekávat. Doprovodné sluţby jsou doplňkem ubytovacích sluţeb a mohou existovat jen ve vzájemné kombinaci. Čím delší dobu tráví subjekt v ubytovacím zařízení, tím více poptává doplňkových sluţeb.
17
Standardní sluţby – Do této kategorie můţeme zařadit sluţby, které jsou v ceně ubytování nebo jsou pro subjekt samozřejmostí a normálním doplňkem běţného ţivota. Kvalita a rozsah sluţeb se dovíjí od kategorizace a klasifikace ubytovacího zařízení. Tyto sluţby se nacházejí v ubytovacím zařízení nebo v jeho těsné blízkosti (stravování, prádelna v ubytovacím zařízení, internet, směnárna, bary, kavárny, restaurace apod.), Nadstandardní sluţby – Jsou sluţby, které dělají ubytovací zařízení atraktivní a je to hlavní důvod proč lidé toto místo navštěvují a podle čeho si ubytovací zařízení vybírají (bazén, sauna, posilovna, masáţe, kadeřnictví, kosmetika, půjčovna sportovního náčiní, pronájem sportovních ploch apod.) Exkluzivní sluţby – Tyto sluţby nabízejí ubytovací zařízení vyšší klasifikace a jsou finančně náročnější (golfové hřiště, all inclusive, wellness, kongresové centrum apod.) [11] 3.2.5. Vyhodnocení dat Prvním krokem mé bakalářské práce je charakteristika celého území horního toku řeky Jihlava, poté byla provedena analýza distribuce lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb v dané oblasti. Podle zjištěných dat je vyhodnocena kvalitativní a kvantitativní prostorová distribuce lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb v okolí horního toku řeky Jihlava. Dále byl vytvořen přehledný seznam ubytovacích zařízení a kapacit v programu Microsoft Word, který je součástí přílohy, grafy v aplikaci Microsoft Excel a mapy a kardiogramy v programu ArcGIS. 3.2.6. Použité pojmy Pouţité pojmy jsou abecedně seřazeny, pro lepší přehlednost. inventarizace – nalezení konkrétního stavu lůţkové kapacity. kategorizace – zařazení ubytovací kapacity do kategorie, podle druhu zařízení a podle poskytovaných sluţeb. klasifikace – nejniţší poţadavky na ubytovací zařízení, pro zařazení do třídy. standardizace – sjednocení poţadavků na vybavení a sluţby, které jsou poskytovány.
18
4. Charakteristika území 4.1.
Fyzicko-geografická charakteristika
Oblast horního toku řeky Jihlava se nachází na Českomoravské vrchovině a tvoří ho bývalé okresy Jihlava a Třebíč. Tato oblast má vnitrozemskou polohu, coţ znamená, ţe není u hranic s ţádným státem, ale prochází tu hranice Moravy a Čech a to přes Velký Beranov a Jihlavu. Podnebí v oblasti horního toku řeky Jihlava je v mírném podnebném pásu a nejchladnějším místem jsou Jihlavské vrchy a naopak nejteplejším místem je jihovýchod Třebíčska. Nejvíce sráţek tu spadne v letním období a je to 500 mm aţ 800 mm sráţek. Ovzduší zde patří k nejčistším v České republice a to díky tomu ţe se tu nenachází velké mnoţství spaloven, kotelen, průmyslových závodů a není tu koncentrována automobilová doprava. Největším znečišťovatelem je firma Kronospan, která vyrábí dřevotřískové desky. Vodní toky a voda v nich má lepší kvalitu neţ dříve a to díky čistírnám odpadních vod vystavěných v této oblasti. Do Severního moře je odvodňována západní část kraje Vysočina, takţe sem spadá Jihlava a do Černého moře se odvodňuje východní část kraje Vysočina, sem spadá Třebíč. Nejrozšířenější půdní typy v oblasti horního toku řeky Jihlava jsou hnědé půdy, které nalezneme především v nadmořských výškách 400 aţ 600 m. n. m. a tyto půdy jsou vhodné k výsadbě obilovin, řepky olejky a brambor, které jsou typickým znakem celé Vysočiny. Na jihovýchodě Třebíčska se nachází hnědozem, která je nejúrodnější půdou a na Jihlavských vrších nalezneme podzoly. Půdní eroze se projevuje nejvíce na Třebíčsku, kde je nejmenší podíl lesů, ale tento problém se řeší zatravňováním a odsiřováním elektráren. [43]
4.2.
Socio-ekonomická charakteristika
Oblast horního toku řeky Jihlava se nachází v kraji Vysočina a zaujímá část ve středu aţ po jihovýchod Vysočiny. Nejvíce ubytovacích kapacit se v daném území nachází v Jihlavě, krajském městě, ale významná je i Třebíč, kde se nachází památka UNESCO. 4.2.1. Demografická charakteristika Národnostní menšiny zde tvoří pouze jedno procento a nejčastěji jsou to Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, kteří ţijí především ve větších městech a to kvůli pracovním příleţitostem. Najdeme tu téměř nejvíce věřících z celé České republiky a to přes 23%, coţ má za následek nízký stupeň urbanizace, protoţe na vesnicích ţije více věřících, neţ ve městech, největší část tvoří římskokatolická církev a poté českobratrská církev evangelická.
19
Porodnost zde klesá od roku 2008, ale do této doby rostla, většina prvorodiček je ve věku 25 aţ 29 let a stoupá procento svobodných matek, ale i tak je počet dětí, které vyrůstají bez otce niţší neţ v ostatních krajích. Přirozený přírůstek obyvatel klesal aţ do roku 2005, kdy zaznamenal mírný nárůst a to aţ do roku 2011, kdy opět začal mířit dolů. Průměrný věk úmrtí je u muţů 75,6 let a u ţen 81,2 let. První manţelství uzavírají ţeny ve věku 29,5 a muţi ve věku 32,3 a rozvodovost je tu nejniţší v České republice. Nízký stupeň urbanizace má za následek, ţe na vysočině je nízký věkový průměr 41,3 let, coţ je pod průměr v České republice, protoţe většina starších lidí po celé republice bydlí ve městech. [47] 4.2.2. Ekonomická charakteristika Oblast horního toku řeky Jihlava je hojně vyuţívána po ekonomické stránce drsná příroda tu přeje především průmyslu a pěstování méně náročných rostlin. Nezaměstnanost se tu pohybuje okolo 10% a přesahuje celostátní průměr, největší nezaměstnanost je v okrese Třebíč. Těţba nerostných surovin tu není příliš rozvinuta a to proto, ţe tato oblast není bohatá na nerostné suroviny. Nenajdeme tu zdroj ţádných paliv. Nenachází se tu ani zdroj uranové rudy a stavebních kamenů, které jsou na Vysočině významné. V minulosti se v okolí Jihlavy těţila stříbrná ruda, která této oblasti zajistila prosperitu a Jihlava se stala nejvýznamnějším sídlem Moravy, po této těţbě zůstaly pod městem třípatrové katakomby měřící dvacet pět kilometrů. Energetika se v této oblasti příliš nerozvíjí, ale v blízkosti se nachází jaderná elektrárna Dukovany a přečerpávací elektrárna Dalešice. Hlavním energetickým a obnovitelným zdrojem této oblasti je biomasa, která se pouţívá jako tuhé palivo. Zemědělství v okolí horního toku řeky Jihlava je nejvíce rozvinuto v okolí Třebíče, kde se nachází největší podíl orné půdy. Nachází se tu hnědozemě a je tu nejvyšší teplotní průměr z celé oblasti. Nejčastějšími plodinami jsou brambory, luskoviny, pícniny řepka olejka a obiloviny, především ječmen, pšenice a ţito. Z ţivočišné výroby se tu nejvíce chová skot, ale najdeme tu i prasata, drůbeţ a ovce. V závislosti na chovu skotu je tu vysoký podíl na produkci mléka. Největším zaměstnavatelem v těţkém průmyslu v okolí horního toku řeky Jihlava, ale i na Vysočině je firma BOSCH DIESEL s.r.o., která vyrábí čerpadla CP4, CP3, CP1H a CPN5 DRV rail pro dieselové motory aut a zaměstnává 4500 lidí. Druhým největším na Vysočině je ŢĎAS, ale ten se nenachází v okolí horního toku řeky Jihlava. Automotive Lighting, je firma která se nachází přímo vedle firmy BOSCH DIESEL s.r.o. a vyrábí osvětlení do automobilů. V Třebíči je největší firmou TEDOM, kde se vyrábějí autobusy a motory na zemní plyn 20
Lehký průmysl je nejvíce rozvinut v Kostelci, zde se nacházejí Kostelecké uzeniny, spadají do potravinářského průmyslu, vyrábí salámy, párky, klobásy apod. a Kronospan, největší výrobce dřevotřískových desek v České republice. [41], [42], [43] 4.2.3. Dopravní dostupnost Dopravní dostupnost oblasti horního toku řeky Jihlava je velice dobrá a strategicky umístěna z hlediska silniční i ţelezniční dopravy, tato oblast se nachází ve středu České republiky. Silniční doprava se tu rozvíjí a to díky dálnici, která vede z Prahy do Brna, ale je tu i změť silnic, které propojují všechny vesnice a obce v této oblasti. Třebíč s Jihlavou spojuje silnice II/ 405, coţ je pro moji práci nejvýznamnější silnice. Do Havlíčkova Brodu a severu Čech se dá jet po silnici I/38. Oblast horního toku řeky Jihlava protíná silnice mezi Pelhřimovem a Brnem II/602, po které se dá dostat i do Ţďáru nad Sázavou. Z Jihlavy do Polné, coţ je mé rodné město se dá dostat po silnici II/352. Třebíč protíná silnice I/23, která vede z Telče, přes Náměšť nad Oslavou aţ po sjezd na dálnici a do Velkého Meziříčí z Třebíče vede silnice II/360. Na těchto silnicích je hustá síť autobusové dopravy. Ţelezniční síť v oblasti horního toku řeky Jihlava není příliš hustá, z Jihlavy vedou tři ţelezniční tratě. Trať 240 vede z Brna přes Třebíč, Okříšky a Jihlavu do Havlíčkova Brodu, trať 225 směrem do Jiţních Čech do Veselí nad Luţnicí. Trať 241, která spojuje Vysočinu s Jiţní Moravou z Okříšek přes Moravské Budějovice do Znojma. Dále se tu nachází trať, která není spojovací a to 227 z Kostelce přes Telč do Slavonic. Důleţité pro cestovní ruch jsou tu cyklostezky, které se budují kaţdým rokem. Nejdelší a nejznámější je cyklostezka Jihlava – Raabs, kterou spolufinancovala Evropská Unie a vede přes Jihlavu, Luka nad Jihlavou, Okříšky, Třebíč, Jaroměřice na Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnici do Raabsu, tato trasa má téměř 130 km. Cyklostezka Stříbrné pomezí má tři trasy, C1 je trasa, která vede z Jihlavy přes Kosov, Puklice, Cerekvičku, Rančířov a Sasov zpět do Jihlavy, stoupání je mírné a trasa má 25 km, C2 je náročnější trasa z Jihlavy přes Pístov, Kostelec, Cejly, Hubenov a Rantířov, měří 32 km a C3 je opět mírnější z Jihlavy do Hybrálce, Smrčné, Větrného Jeníkova, Vyskytné, Plandrů a Jihlavy a je dlouhá 25 km. Letecká doprava se tu nerozvíjí, nachází se tu letiště u Jihlavy bohuţel, ale není vyuţíváno k přepravě a to kvůli své velikosti. Nejbliţší letiště nalezneme v Brně, Tuřany, které je vzdáleno téměř 100 km, nejfrekventovanější letiště u nás se nachází v Praze, je 150 km od Jihlavy a nese jméno našeho bývalého prezidenta – Letiště Václava Havla. [41], [42], [46]
4.3.
Charakteristika cestovního ruchu
4.3.1. Přírodní atraktivity V okolí horního toku řeky Jihlava se nachází spousta přírodních atraktivit především národních přírodních rezervací a přírodních památek. Chráněná krajinná oblast tu není ţádná a nejbliţší je CHKO Ţďárské vrchy. Národní přírodní památku se tu nachází jedna a to 21
Hojkov, coţ je rašeliniště s lesem a v této oblasti se ukrývá mnoho chráněných ţivočišných a rostlinných druhů, Hojkov je součástí Přírodního parku Čeřínek. Národních přírodních rezervací se v okolí horního toku řeky Jihlava nachází čtyři a to Rašeliniště Loučky, asi pět kilometrů od Kostelce. Zaječí skok u Hybrálce, nachází se tu skály, kapradiny a játrovky. Údolí Brtnice, coţ je říčka a tato národní přírodní rezervace je největší v této oblasti, měří šest kilometrů. Hošťanka, jiţně od Třebíče se nachází různověký les. Přírodních památek tu nalezneme patnáct. Čertův hrádek, ţulová skalní hradba mezi Jihlavskem a Pelhřimovskem. Jiţně od Dolní Cerekve můţeme najít Jezdovické rašeliniště, s výskytem ohroţených druhů ţivočichů a rostlin. Na skalce, coţ je skalnatý hřbet, na kterém je zakázáno horolezení. Severozápadně od Dolní Cerekve se nachází Přední skála, jedlo smrkové lesy, ţulový podklad a kamenné moře, součást přírodního parku Čeřínek. Kousek od Kamenice je pahorek u Vrţanova, pastvina s jalovci. Habří, smíšený les s habry. Urbánkův palouk rašelinná loučka. Na kopaninách, coţ je pastvina. Na Skaličce, pastvina s jalovci u Číchova. Jalovec, nachází se tu pastviny s jalovcem a je tu vybudovaná lyţařská sjezdovka. Západně od Okříšek nalezneme Kamenný vrch, coţ je louka, kde můţeme nalézt hořečka mnohotvárného českého. Severně od Třebíče se nachází Syenitové skály u Pocoucova, komplex balvanů a skal. Severně mezi Třebíčí a Vladislavem je Ptáčovský kopeček, pahorek s pastvinami, součást přírodního parku Třebíčsko. Bývalá pastvina Kobylinec s výskytem koniklece. Hluboček, výskyt nivních luk a ladoňky rakouské pravé. [1], [2], [3], [43] 4.3.2. Kulturní atraktivity V okolí horního toku řeky Jihlava nalezneme nespočet památek, slavných osobností, galerií a muzeí i kulturních zajímavostí a unikátů. Z Galerií, muzea, pamětních síní a skanzenů jsou tu Dům Gustava Mahlera v Jihlavě, který zde vyrostl, dnes je tento dům vyuţíván jako expozice věnována jeho ţivotu a dílům. Muzeum Vysočiny Jihlava, nachází se na Masarykově náměstí a tvoří ho tři domy. Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava, kde se nachází expozice umění z 19. a 20. stol, tvoří ji dva domy. Muzeum, Luka nad Jihlavou, které je v provozu od roku 2004. Tvrz, Kamenice u Jihlavy, která provozuje muzeum a je zdobena psaníčkovými sgrafity. Dům rodiny Josefa Hoffmanna, barokní dům v Brtnici, ve kterém se nachází expozice o ţivotě Josefa Hoffmanna. Dům Seligmanna Bauera, Třebíč, který je průchozí do Synagogy, nachází se tu expozice ţidovského bydlení. Synagoga zadní, Třebíč, kde se nachází expozice Historie ţidovské obce v Třebíči. Zámek a předzámčí Třebíč, které je v areálu bývalého Valdštejnského zámku, zámek provozuje muzeum Vysočiny, Třebíč. Dům č. p. 64, Třebíč, malovaný dům z 16. stol., který slouţil jako obchod s koloniálním zboţím. Kulturních zajímavostí a unikátů tu mnoho není. Zoologická zahrada Jihlava, nachází se v centru Jihlavy a dnes je rekonstruována. Torzo štětované formanské cesty, Čeřínek, normanská cesta z 18. stol. v obci Cejle.
22
Slavné osobnosti patří neodmyslitelně k této oblasti. Gustav Mahler narozen roku 1860, nejznámější osoba Jihlavy. Hudební skladatel ze ţidovské rodiny. Od dvaceti let dělal dirigenta, poté se stal ředitelem Státní opery ve Vídni. Umírá v Květnu roku 1911 ve Vídni. Jan Zahradníček spisovatel, básník, novinář a překladatel, narodil se v Mastníku v roce 1905 a byl znám svou protikomunistickou tvorbou. Josef Hoffmann, narozen 1870 v Brtnici, byl známý rakouský a český architekt a designér, který působil v Bruselu, Vídni, Brtnici, Koutech nad Desnou, Bruntále, Vrbni pod Pradědem a Kladně. Bedřich Václavek narozen v Čáslavicích v roce 1897, kritik, marxistický estetik a literární teoretik, který zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi roku 1943. Vladimír Šilhavý, narozen roku 1913 v Kutné hoře, významný entomolog a medik MUDr. Mátla, budoucnost se mu začala rozvíjet k lepšímu, kdyţ dostal místo obvodního lékaře ve Starči, kde působil pro lidi a udělal vše pro své pacienty. Do Starče dojíţděl denně za ošetřovanými i po té co se přestěhoval do Třebíče. Celkem měl přes čtyři a půl tisíce pacientů. Otokar Březina narozen v Počátcích vlastním jménem Václav Jebavý, český básník. Mezi jeho díla patří Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Ruce, Hudba pramenů apod. Jaroslav Hašek, narozen v Praze roku 1883, jeho nejznámějším dílem je Osudy dobrého vojáka Švejka, ve kterém popisuje oblast u hradu Lipnice, kde vyrůstal, zemřel v roce 1923 v Lipnici nad Sázavou. Jan Karafiát, narozen 1846 v Jimramově v chudé rodině, Jan měl devět sourozenců. Nejznámějším dílem jsou Broučci, kteří byli zfilmováni jako večerníček v roce 1967, Broučci měli osm epizod, v roce 1995 se dotočilo dalších dvanáct a v roce 1999 devět epizod. Nejvýznamnější památkou v okolí horního toku řeky Jihlava je památka UNESCO, Bazilika sv. Prokopa a ţidovská čtvrť v Třebíči, na seznam UNESCO byla zapásána v roce 2003 jako zatím poslední. Snoubí se tu ţidovské a křesťanské umění, coţ je dokladem o tom ţe tyto víry spolu ţily v míru. Dalšími památkami na Třebíčsku jsou, Městská památková zóna Třebíč, kam spadá celé historické centrum. Zámek Třebíč vznikl jiţ na začátku 12. stol. Synagoga v Třebíči, která se dělí na přední a zadní. Kapucínský klášter, Třebíč, z roku 1663. Kostel sv. Martina, Třebíč, zaloţen v první polovině 13. stol. Pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily, Třebíč je nejmladší Třebíčský kostel. Větrný mlýn, Třebíč, který byl vystavěn k mletí obilí. Zámek Okříšky, kde se snoubí rovnou tři stavební slohy, renesance, baroko a empír. Kaple Slavice, barokní kaple z roku 1715. Kostel sv. Anny a narození panny Marie, Přibyslavice, se dvěma věţemi. Kostel nejsvětější trojice ve Vladislavi, o kterém se první zmínky datují do 1. pol. 13. stol.. Letohrádek Svatoslav, nazývaný zámeček. Farnost ve Stařči s nejstarší zmínkou z roku 1231. Kostel sv. Jakuba staršího, Stařeč, který je vystavěn v barokním slohu. Cihelna Čechtín s komínem o výšce 30 metrů. Cihelna, Nová Ves, cihlářská kruhová pec z 2. pol. 19. stol. Jihlavsko má také mnoho významných památek, většina se nachází v městské památkové rezervaci, například budova banky, Jihlava, tato budova slouţila jako národní rakousko – uherská banka. Domy s rondely v Jihlavě na ulicích Tolstého a třída Legionářů, vystavěny jsou v novobarokním stylu se secesními prvky. Jihlavská fara, nachází se přímo pod kostelem sv. Jakuba. Evangelický kostel Jihlava, vystavěný v novogotickém stylu. Hřbitovní kaple Nanebevstoupení Páně Jihlava. Kaple Olivetská hora Jihlava, v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě, jedna z nejstarších staveb v Jihlavě. 23
Kostel povýšení sv. Kříţe, Jihlava z roku 1247. Kostel sv. Ignáce, Jihlava, sakrální budova na náměstí v Jihlavě. Kostel sv. Jakuba Většího, Jihlava, který je zasvěcen patronovi horníků sv. Jakubovi. Kostel sv. Jana Křtitele v Jihlavě, jednoduchý kostel na Jánském kopečku. Zámeček Jihlava, který je spojován s Adolfem Hitlerem. Pozůstatky po dolování v Jihlavě – kutiště, kde se kutalo přes pět set let. Radnice Jihlava z 16. Stol. Hlavní pošta v Jihlavě z roku 1910. Kostel sv. Josefa, Mirošov z roku 1740. Kostel sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy. Kostel sv. Karla Boromejského a bl. Juliány, Brtnice, po bitvě na bílé hoře byl přestavěn na katolický kostel. Kostel sv. Barbory v Přísece. Kostel sv. Bartoloměje v Lukách nad Jihlavou. Zřícenina hradu Rokštejn, Panská Lhota, která je celá zpřístupněna. Goticko – renesanční zámek Puklice. Zámek v Brtnici z roku 1430. Barokní zámek Luka nad Jihlavou z počátku 12. stol. Radnice Brtnice, která se nachází v městské památkové zóně Brtnice. Tvrz v kamenici u Jihlavy, zdobená psaníčkovými sgrafity. Tvrz v Přímělkově. V centru Vysočiny, v Jihlavě se nacházejí kláštery, dominikánský, jezuitský, kapucínský, minoritský a paulánský, který je v Brtnici. Na Jihlavském náměstí se nacházejí dvě kašny. Kašna se sochou Amfitríté a kašna se sochou Neptuna. Nachází se tu mnoţství ţidovských hřbitovů a to v Puklicích, Brtnici a Jihlavě, kde jsou pohřbení rodiče Gustava Mahlera. Grand hotel Jihlava, jedna z nejvýznamnějších secesních staveb v Jihlavě i dnes se vyuţívá jako hotel Garni a má 32 pokojů. [1], [2], [3], [40], [41], [42], [43] 4.3.3. Sportovní atraktivity Okolí horního toku řeky Jihlava je velice vhodné k provozování nespočtu sportů a to díky krásné přírodě i velkým městům kde se nacházejí tělocvičny a sportovní centra. V této oblasti se provozuje aerobik, kondiční cvičení za doprovodu hudby, tento sport vznikl v USA. Baseball kolektivní míčová hra dvou týmů, tento sport se hraje především v Jiţní Americe. Basketbal nebo také košíková, kolektivní míčový sport pro dvě muţstva. Bojové sporty kam můţeme zařadit box, judo, karate, kickbox nebo taekwondo. Florbal, kolektivní halový sport s hokejkami a malým míčkem. Fotbal neboli kopaná, kolektivní míčová hra, v Evropě velice oblíbená hra. Futsal, neboli sálová kopaná je obdoba fotbalu. Házená, kolektivní míčová hra pro čtrnáct hráčů. Hokej, kolektivní sport dvou týmů, velice oblíbený a zařazený i na olympiádu. Krasobruslení, většinou individuální sport, ale dá se provozovat i ve skupinách, zaloţen na bruslení a baletu. Lyţování je zimním sportem dnes se přistupuje i na obdobu, snowboarding. Motorismus. Ragby, míčový kolektivní sport podobný fotbalu. Softbal, sport podobný baseballu, který se hraje pomocí pálky. Šachy, nejznámější desková hra pro dva hráče. Stolní tenis, někdy také ping – pong, míčový sport pro dva hráče. Volejbal je kolektivní míčová hra pro dvanáct hráčů, která pochází z USA. Zápas, individuální bojový sport, a další. [39]
24
5. Analýza lůžkových kapacit v okolí horního toku řeky Jihlava
Mapa č. 1. Rozloha jednotlivých oblastí v okolí horního toku řeky Jihlava
5.1.
Analýza jednotlivých oblastí
5.1.1. Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec Třešť je město a 1. 1. 2012 tu ţilo 5835 obyvatel. Město leţí v nadmořské výšce 545 metrů na západě Moravy, ve středu Vysočiny, 14 kilometrů jihozápadně od Jihlavy a 12 kilometrů severovýchodně od Telče. První písemná zmínka sahá do třináctého století. Třešť má partnerská města v zahraničí, Pieterlen ve Švýcarsku a Obergunzburg v Německu a spřátelené město Raabs der Thaya v Rakousku. Nachází se tu čtyři místní části, Buková, Salavice, Třešť a Čenkov. V Třešti se nachází spousta ubytovacích zařízení, SOŠ a SOU Třešť nabízí ubytování studentům, ale i turistům, Zámecký hotel Třešť s dependancí, Penzion u Lašanů, Ubytování u Kapra, Penzion Svět, Penzion u Růţičků, Penzion David, dále ubytování v soukromí je moţné u Hany Rokosové, Dany Pokorné, Magdaleny Drtinové, Jaromíra Menčíka a ubytování v soukromí DINA. [6], [7], [14] 25
Batelov je od roku 2008 městys, kterým prochází Česko – Moravská hranice. První písemné zmínky o Batelově sahají do třináctého století. Jádro obce Batelova je městská památková rezervace. Batelov leţí v nadmořské výšce 552 metrů a k 1. 1. 2008 měl 2335 obyvatel. V Batelově se nachází Apartmány Batelov, se dvěma apartmány. [15] Hubenov je obec asi sedm kilometrů západně od Jihlavy, leţí v nadmořské výšce 578 metrů. Ke 2. 10. 2006 měla obec 140 obyvatel. První písemné zmínky o obci sahají aţ do roku 1361. V Hubenově je Samota Sturpík, nově zrekonstruovaná patrová chalupa, která se nachází více neţ půl kilometru od silnice, takţe je tu naprostý klid. [16] Dolní Cerekev, od 10. 10.2006 městys s 1288 obyvateli (k 1. 1. 2013), v nadmořské výšce 528 m. n. m. Dolní Cerekev má místní část Spělov, který zahrnuje Nový Svět a Spělov. Narodili se tu Karel Pádivý, skladatel, Blahoslav Smíšovský, skladatel a Jaroslav Kadlec, církevní historik. Nachází se tu chata Vysočina 3994 s lůţky pro šest osob. [17] Kostelec se nachází 10 kilometrů jihozápadně od Jihlavy, má 890 obyvatel. Kostelec se nachází v nadmořské výšce 519 m. n. m.. Po celé České republice najdeme celkem 24 Kostelců. Celoročně je tu v provozu Hotel Horal, dále tu nejdeme ubytování i v soukromí u Ing. Havlíčka a Marie Slezákové. [18]
Mapa č. 2. Počet hotelů v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
26
Mapa č. 3. Počet lůţkových kapacit hotelů v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
Mapa č. 4. Počet penzionů v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
27
Mapa č. 5. Počet lůţek v penzionech v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
Mapa č. 6. Kempy a ubytovny v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
28
Mapa č. 7. Počet lůţek v kempech a ubytovnách v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
Mapa č. 8. Počet chat v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
29
Mapa č. 9. Počet lůţek v chatách v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
Mapa č. 10. Ubytování v soukromí v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
30
Mapa č. 11. Počet lůţek v soukromí v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev, Kostelec
5.1.2. Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava Cejle je obec s 485 obyvateli a 191 domy, nachází se 546 m. n. m. a 10 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Obec byla zaloţena v roce 1278. V Čeřínku najdeme rekreační středisko Čeřínek s 55 lůţky. Do obce Cejle spadá i obec Hutě, kde se nachází chata nad lípou, kde se nachází 16 lůţek a dvě přistýlky, ve čtyřech dvoulůţkových pokojích a ve dvou čtyřlůţkových pokojích. [19] Hybrálec je obec s 412 obyvateli, která se nachází severně od Jihlavy, v nadmořské výšce 510 m. n. m., první písemná zmínka o obci sahá aţ do roku 1315. Hybrálec má jednu osadu Šipnov, směrem na Větrný Jeníkov. V Hybrálci se nachází penzion u Lyţaře s osmi dvoulůţkovými, pěti třílůţkovými a jedním apartmánem aţ pro 18 osob a ubytovna Hybrálec se dvaceti lůţky. [20] Rančířov, obec s 272 obyvateli (k 28. 8. 2006), leţící v nadmořské výšce 510 metrů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Od roku 1976 aţ do roku 1991 byl Rančířov součástí Jihlavy. V Rančířově se nachází Hotel Vivaldi, který je nyní na prodej, ale není o něj zájem. [21] Jihlava tvoří nejsevernější část této oblasti a nachází se v ní nejvíce ubytovacích kapacit, je to krajské město Vysočiny. Jihlava měla k 1. 1. 2013 celkem 50598 obyvatel, nachází se v nadmořské výšce 525 metrů. Jihlava má 16 místních částí, Antonínův důl, rozdělený na Červený kříţ s více neţ dvě stě obyvateli a Antonínův Důl s téměř pět seti obyvateli, Bedřichov u Jihlavy, nachází se severně od řeky Jihlava, Helenín je část města, která se 31
nachází dva kilometry východně a ţije tu téměř pět set obyvatel, Henčov je vesnice čtyři kilometry severovýchodně za Jihlavou a má téměř dvě stě obyvatel, Heroltice u Jihlavy jsou vesnicí pět kilometrů severovýchodně od Jihlavy, Horní Kosov zaujímá sever města Jihlavy a v dnešní době se dynamicky rozvíjí, za coţ můţe výstavba nových domů a ulic, Hosov je vesnicí čtyři kilometry západně od Jihlavy, Hruškové Dvory bývali vesnicí, ale postupem času se Jihlava rozvinula a zvětšila, tím se spojila s Hruškovými Dvory, tato část se nachází dva kilometry severovýchodně od Jihlavy, Jihlava, Kosov u Jihlavy je vesnicí východně tři kilometry od Jihlavy, nachází se tu nová zástavba, ale i nejchudší místo ze kterého na nás dýchá atmosféra východní Evropy, Pančava je část ve které se jiţ brzy bude budovat nová zástavba a to díky atraktivnosti lokality, Pávov se nachází šest kilometrů od centra Jihlavy a je tu vybudována průmyslová zóny, je to tedy nejznečištěnější místo v celé Jihlavě a na celé Vysočině, Pístov u Jihlavy je dynamicky se rozvíjející vesnice dva kilometry od Jihlavy, během posledních deseti let se tu počet obyvatel zčtyřnásobil, Popice u Jihlavy, vesnice šest kilometrů od Jihlavy, Sasov, vesnice kilometr od Jihlavy, nachází se tu vyhlášená BIO farma, kde se chová okolo sto krav a asi sto prasat, dále tu jsou dvě kozy a třicet koní, Staré hory zaujímají severozápad Jihlavy, Vysoká u Jihlavy je vesnice pět kilometrů jihozápadně od Jihlavy a Zborná, vesnice pět kilometrů severně od Jihlavy. V Jihlavě je nejvíce ubytovacích kapacit v okolí horního toku řeky Jihlava, nachází se tu pět, čtyřhvězdičkových a tříhvězdičkových hotelů dále je tu čtrnáct penzionů s celkovou kapacitou tři sta dvanáct lůţek. Nejvíce lůţek se nachází v kempech a ubytovnách, celkem 1363, ubytovny mají hlavně střední a vysoká škola, kde je ubytování moţné po celý rok, ale pro větší skupiny většinou pouze o prázdninách. V soukromí se můţete ubytovat v 10, většinou bytech s celkovou kapacitou 100 lůţek. [8], [9], [22], [38]
32
Mapa č. 12. Počet hotelů v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
Mapa č. 13. Počet lůţkových kapacit hotelů v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
33
Mapa č. 14. Počet penzionů v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
Mapa č. 15. Počet lůţek v penzionech v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
34
Mapa č. 16. Kempy a ubytovny v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
Mapa č. 17. Počet lůţek v kempech a ubytovnách v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
35
Mapa č. 18. Počet chat v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
Mapa č. 19. Počet lůţek v chatách v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
36
Mapa č. 20. Ubytování v soukromí v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
Mapa č. 21. Počet lůţek v soukromí v obcích Cejle, Hybrálec, Rančířov, Jihlava
37
5.1.3. Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov Luka nad Jihlavou jsou městys 442 m. n. m., ve kterém ţije 2735 obyvatel (k 1. 1. 2013). Luka mají další místní části, Otín, Předboř a Svatoslav. Narodili se tu Vladimír Urbánek, spisovatel, který psal články, komentáře, zprávy, fejetony, básně, recenze knih apod., Alois Josef Pátek, významný učitel, spisovatel a organizátor, který se zaslouţil o zlepšení úrovně ve školství. V Lukách nad Jihlavou se nachází Penzion Vysočina, se třemi apartmány pro 2, 3 a 4 lidi s jednou přistýlkou v největším apartmánu, domeček u Kostků pro čtyři osoby s jednou přistýlkou a školící a ubytovací středisko ERUDITO se 34 lůţky. [23] Velký Beranov je obec nacházející se východně, 6 kilometrů od Jihlavy 524 m. n. m.. Velký Beranov má 1268 obyvatel (30. 6. 2003) a má místní části Nové Domky, Loudilka a osady Jeclov a Bradlo. Velký Beranov nabízí ubytování v soukromí u Andresových, kde se nachází dva apartmány, jeden se dvěma loţnicemi pro tři a dva lidi, druhý apartmán je pro 3 osoby a u pana Pavla Neubauera, kde se nachází 8 lůţek. [24] Kamenice je městys se 1794 obyvateli a leţí 510 m. n. m., nachází se jihovýchodně od Jihlavy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. Kamenice má čtyři části obce jednou je sama Kamenice se 1794 obyvateli a dalšími jsou Kamenička se 166 obyvateli, Řehořov s 271 obyvateli a Vrţanov s 56 obyvateli. V Kamenici se nachází Chalupa Kamenice s dvaceti třemi lůţky a jednou přistýlkou, dále Chalupa v Kamenici s šesti lůţky a Florako, ubytování s dvaceti čtyřmi lůţky. [25] Kozlov má 452 obyvatel, leţí v nadmořské výšce 505 metrů. Kozlov leţí v okrese Jihlava a první písemná zmínka o něm sahá aţ do roku 1451. Nedaleko Kozlova se nachází Motorest Černá studánka se 26 lůţky. [26]
38
Mapa č. 22. Počet hotelů v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
Mapa č. 23. Počet lůţkových kapacit hotelů v obcích hotelů v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
39
Mapa č. 24. Počet penzionů v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
Mapa č. 25. Počet lůţek v penzionech v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
40
Mapa č. 26. Kempy a ubytovny v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
Mapa č. 27. Počet lůţek v kempech a ubytovnách v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
41
Mapa č. 28. Počet chat v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
Mapa č. 29. Počet lůţek v chatách v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
42
Mapa č. 30. Ubytování v soukromí v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
Mapa č. 31. Počet lůţek v soukromí v obcích Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Kozlov
43
5.1.4. Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné, Červená Lhota Bransouze se rozkládají na břehu řeky Jihlava a nacházejí se 18 kilometrů severozápadně od Třebíče, leţí v nadmořské výšce 421 metrů. Bransouze mají 244 obyvatel. Historie obce sahají do roku 1234. Nachází se tu plavecký areál s bazénem, ve kterém je i ubytovna s padesáti pěti lůţky a nedaleko leţí penzion Anděl s třiceti lůţky. [27] Číchov dělí řeka Jihlava na dvě části, Číchov brtnický a Číchov třebíčský, obec se nachází v nadmořské výšce 426 metrů. Číchov má 267 obyvatel a první písemná zmínka sahá aţ do roku 1101. V obci Číchov se turisté mohou ubytovat v Turistické ubytovně anebo v SK Jalovec. [28] Chlum je malá obec se 152 obyvateli, 17 kilometrů severozápadně od Třebíče a nachází se v nadmořské výšce 540 metrů. První písemná zmínka o obci sahá aţ do roku 1341. Nachází se tu Chalupa Chlum. [29] Horní Smrčné je obec 520 metrů nad mořem s 49 obyvateli a 22 domy s popisnými čísly. Tato obec se nachází na rozhraní Jihlavska a Třebíčska a první písemná zmínka o obci sahá do roku 1556. V této obci se nachází chalupa se šesti lůţky. [30] Červená Lhota je obec v nadmořské výšce 498 metrů. 1. 1. 2010 tu trvale ţilo 181 obyvatel. Červená Lhote leţí v okrese Třebíč a průměrný věk je tu 36 let. První písemná zmínka o obci sahá aţ do dvanáctého století. V Červené Lhotě je Kemp s místem pro 400 stanů a Hotel Kratochvíl s 38 lůţky. [31]
44
Mapa č. 32. Počet hotelů v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
Mapa č. 33. Počet lůţkových kapacit hotelů v obcích hotelů v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
45
Mapa č. 34. Počet penzionů v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
Mapa č. 35. Počet lůţek v penzionech v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
46
Mapa č. 36. Kempy a ubytovny v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
Mapa č. 37. Počet lůţek v kempech a ubytovnách v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
47
Mapa č. 38. Počet chat v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
Mapa č. 39. Počet lůţek v chatách v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
48
Mapa č. 40. Ubytování v soukromí v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
Mapa č. 41. Počet lůţek v soukromí v obcích Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota
49
5.1.5. Okříšky, Petrovice, Třebíč, Kožichovice, Vladislav Okříšky jsou městys v nadmořské výšce 172 m. n. m., nacházejí se 10 kilometrů severozápadně od Třebíče a ţije tu 2054 obyvatel. Nejstarší zmínka o Okříškách pochází z roku1371. Roku 1673 tu vznikl kostel. Narodili se tu Karel Roden, český herec, drţitel ceny Jaroslava Průchy a Štěpán Mareš, kreslíř comicsů a ilustrátor vtipů jako byl Zelený Raul. Okříšky nabízí turistům ubytování na chalupě Vysočina u Jandů s osmi lůţky ve třech pokojích nebo se mohou ubytovat v Hotelu Okříšky, který má kapacitu20 lůţek, z toho se sociálním zařízením na pokoji je jeden dvoulůţkový a jeden čtyřlůţkový, bez sociálního zařízení jsou tu tři třílůţkové a dva dvoulůţkové. [32] Petrovice jsou obcí, která se nachází severozápadně od Třebíče, v nadmořské výšce 438 m. n. m., obec má 452 obyvatel. První zmínka se datuje do roku 1224. Obec vlastní pamětní knihu, zaloţenou v roce 1924. Petrovice nabízejí ubytování v Jandově chalupě, kde je kapacita 6 lůţek a dvě přistýlky v bytě 3+1 a Petrovickém mlýně s 19 lůţky. [33], [37] Třebíč se nachází na obou březích řeky Jihlava v nadmořské výšce 405 – 408 m. n. m.. Do místních částí patří Borovina, Budíkovice Horka - Domky, Jejkov, Nové Dvory, Pocoucov, Podklášteří, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice, Sokolí, Starečka, Týn, Vnitřní město, Zámostí a Nové město. První zmínky o Třebíči se datují do dob, kdy se tu postavil benediktínský klášter, za to se zaslouţili Oldřich Brněnský a Litolt Znojemský v roce 1101. Město vzniklo ve 13. Stol. v blízkosti kláštera na malém území, které brzy přestalo stačit a tak se začalo s výstavbou dnešní ţidovské čtvrti. Třebíč se ale potýkala s problémy a to kvůli špatné poloze, velká spotřeba vody a potřeba řemeslníků se tu kompenzovala výstavbou hradeb. V roce 1200 tu vznikl původní chrám, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který byl zničen spolu se zbytkem města při dobývání v roce 1468 a byly z něj vyhnáni všichni mniši. V roce 1240 aţ 1280 byla vystavěna nejdůleţitější památka, Bazilika sv. Prokopa, která se v roce 2002 stala národní kulturní památkou a v roce 2003 památkou UNESCO, spolu s ţidovskou čtrtí. Jan Karel z Valdštejna ho do roku 1704 opravoval a zasvětil ho sv. Prokopu. V roce 1479 se v Uničově, díky mírovým smlouvám rozhodlo o budoucnosti panství, které mělo připadnout zpět benediktům. Jiţ v roce 1480 je Matyáš zastavil a v roce 1491 ho přenechal Vilémovi z Pernštejna. Od roku 1556 se panství rozprodává a roku 1945 byla tato památka zkonfiskována. Město se především v 19. stol. potýkalo s četnými poţáry, které ničily město. Pomalý rozvoj města pomáhal řemeslníkům, kteří nebyli ochotni učit se nové věci. Dnes se v Třebíči nachází osm hotelů, které navštěvují náročnější zákazníci, kteří většinou cestují za památkou UNESCO. Penzionů tu nalezneme třináct s celkovou kapacitou 271 lůţek. Kempy a ubytovny tu stejně jako v Jihlavě slouţí hlavně studentům, nalezneme zde 10 ubytovacích zařízení této kategorie o celkové kapacitě 709 lůţek. Ubytování v soukromí tu není moc rozvinuto je tu pouze jeden apartmán Holiday s devíti lůţky. [1], [34] Koţichovice, jsou obcí 465 m. n. m., jejíţ historie se datuje do roku 1850, kdy měla 347 obyvatel, počet obyvatel se do dnešní doby výrazně nezměnil a tak tu zůstala zachována krajina. K 31. 12. 2012 mají 380 obyvatel. V Koţichovicích se narodil Matyáš Ţďárský, zakladatel alpského lyţování. V Koţichovicích se nachází Dobrá voda – školící a výcvikové středisko. [35] 50
Ve Vladislavy končí horní to řeky Jihlava, kterým se zabývám v této práci. Vladislav je městys, 364 m. n. m. K 1. 1. 2012 měl Vladislav 1173 obyvatel coţ je nárůst od minulosti, v roce 1870 měla obec 619 obyvatel. Narodil se tu RNDr. Emanuel Komínek v roce1929, český geolog, který objevil loţiska Erdenetu v Mongolsku. [36]
51
Mapa č. 42. Počet hotelů v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
Mapa č. 43. Počet lůţkových kapacit hotelů v obcích hotelů v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
52
Mapa č. 44. Počet penzionů v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
Mapa č. 45. Počet lůţek v penzionech v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
53
Mapa č. 46. Kempy a ubytovny v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
Mapa č. 47. Počet lůţek v kempech a ubytovnách v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
54
Mapa č. 48. Počet chat v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
Mapa č. 49. Počet lůţek v chatách v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
55
Mapa č. 50. Ubytování v soukromí v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
Mapa č. 51. Počet lůţek v soukromí v obcích Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice, Vladislav
56
5.2.
Kategorizace
Rozdělení ubytovacích kapacit do kategorií, podle způsobu a kvality ubytování a celkový počet ubytovacích zařízení a počet lůţek v okolí horního toku řeky Jihlava. Kategorie Hotel Penzion kemp a ubytovna chata soukromí Celkem
počet ubytovacích zařízení 18 34 44 4 31 131
počet lůžek 1172 738 3186 91 301 5488
Tabulka 1 Kategorizace ubytovacích zařízení
18
31 4
hotel 34
penzion kemp a ubytovna chata
44
soukromí
Obrázek 1: Graf 1 Kategorizace ubytovacích zařízení
91
301 1172
hotel 738
3186
penzion kemp a ubytovna chata soukromí
Obrázek 2:Graf2 Počet lůţek, podle kategorizace ubytovacích kapacit
57
5.3.
Počet lůžek v jednotlivých obcích
Počet lůţek v jednotlivých obcích, které jsou seřazeny podle směru toku řeky Jihlava. Obec Třešť Batelov Hubenov Dolní Cerekev Kostelec Cejle Hybrálec Rančířov Jihlava Velký Beranov Luka nad Jihlavou Kamenice Kozlov Bransouze Číchov Chlum Horní Smrčné Červená Lhota Okříšky Petrovice Třebíč Kožichovice Vladislav Celkem
Lůžka 200 20 11 6 71 85 69 81 2093 13 72 53 30 85 110 6 6 838 28 25 1539 41 6 5488
Tabulka 2 Počet lůţek v jednotlivých obcích
58
Vladislav
Kožichovice
Třebíč
Petrovice
Okříšky
Červená Lhota
Horní Smrčné
Chlum
Číchov
Bransouze
Kozlov
Kamenice
Luka nad Jihlavou
Velký Beranov
Jihlava
Rančířov
Hybrálec
Cejle
Kostelec
Dolní Cerekev
Hubenov
Batelov
Třešť
počet lůžek 2000
1500
1000
500
0
název obce
Obrázek 3: Graf 3 Počet lůţek v jednotlivých obcích
59
6. Závěr V mé bakalářské práci jsem mapovala a analyzovala aktuální situaci kvantitativní a kvalitativní prostorové distribuce lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb v okolí horního toku řeky Jihlava a oblasti v okolí pěti kilometrů. Prvním krokem byla inventarizace ubytovacích zařízení a zhodnocení sluţeb v současné době, pomocí webových stránek obcí a e-mailů na obecní úřady daných obcí, které jsem vyhledala pomocí map v atlasu, z mého zkoumání vyplývá, ţe mnoho obcí nemá ţádné ubytovací kapacity, většinou se jedná o velice malé obce, které jsou vzdáleny od větších měst. Vzhledem k malému počtu obcí s ubytovacími kapacitami, jsem se rozhodla rozdělit danou oblast do pěti podoblastí. První podoblast tvoří obce Třešť, Batelov, Hubenov, Dolní Cerekev a Kostelec. Druhá podoblast se skládá z obcí Cejle, Hybrálec, Rančířov a Jihlava. Do třetí podoblasti jsem zařadila Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice a Kozlov. Do čtvrté podoblasti spadají Bransouze, Číchov, Chlum, Horní Smrčné a Červená Lhota. Do páté a poslední oblasti patří Okříšky, Petrovice, Třebíč, Koţichovice a Vladislav Dále byla provedena kategorizace a analýza ubytovacích zařízení v okolí horního toku řeky Jihlava, ubytování jsem rozdělila do pěti kategorií a to hotely, penziony, kempy a ubytovny, chaty a ubytování v soukromí. Pro přehlednost a orientaci jsou údaje publikovány pomocí grafů, tabulek a map, vytvořených v programech Microsoft Excel a ArcGIS 10.1. V příloze se nachází souhrnný seznam všech obcí a ubytovacích kapacit v nich. Z mého zkoumání vyplývá, ţe ubytovací kapacity se kvantitativně soustředí především ve městě Jihlava, krajském a největším městě kraje Vysočina. Třebíč má ovšem více kvalitního ubytování s mnoţstvím doprovodných sluţeb pro náročné turisty, coţ je dáno památkou UNESCO, bazilikou sv. Prokopa a ţidovskou čtvrtí a tak se umístila na druhém místě v kvantitě. V těsném závěsu je Červená Lhota, kde se nachází ubytování především pro turisty z Holandska a nejvíce lůţkových kapacit tvoří kemp s obrovským prostorem pro stany. Dále je to Třešť, coţ je další větší obec v okolí horního toku řeky Jihlava. Poté tu nalezneme obce s ubytovacími kapacitami do sta lůţek (například Bransouze, Luka nad Jihlavou, Hybrálec, Kostelec nebo Cejle) a s kapacitou do deseti lůţek, většinou se jedná o ubytování v soukromí (Vladislav, Horní Smrčné, Chlum a Dolní Cerekev). Z kvalitativního hlediska se v okolí horního toku řeky Jihlava nachází 18 hotelů (coţ je 14% z celkového počtu všech ubytovacích zařízení), v Třebíči jich je 8, jeden hotel se nachází v Třešti, Kostelci, Rančířově, Červené Lhotě a Okříškách. Dále se tu nachází 34 penzionů (26%), 14 v Jihlavě, 13 v Třebíči, 4 nalezneme v Třešti a jeden penzion je v Hybrálci, Lukách nad Jihlavou a Dolním Smrčném. Kempů a ubytoven tu je 44 (34%) a to 24 v Jihlavě, 9 v Třebíči, 2 v Číchově, jedna se nachází v Třešti, Batelově, Hybrálci, Lukách nad Jihlavou, Kozlově, Bransouzích, Červené Lhotě a Koţichovicích. Chaty se tu nachází pouze 4 (3%) v Cejly a Dolní Cerekvi a ubytování v soukromí nabízí 31 ubytovacích zařízení (24%) v obcích Třešť, Batelov, Hubenov, Kostelec, Jihlava, Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Kamenice, Chlum, Horní Smrčné, Okříšky, Petrovice a Třebíč. Z tohoto rozdělení vyplývá, ţe v okolí horního toku řeky Jihlava se nachází 52 ubytovacích zařízení vyšší kvality (hotely a penziony 40%) a 79 ubytovacích zařízení niţší kvality (kempy, ubytovny, chaty a ubytování 60
v soukromí, 60%). Výsledkem mého zkoumání je nedostatek ubytovacích zařízení niţší kvality, které se nacházejí především v Jihlavě a v Třebíči, ve školních ubytovnách, které slouţí k ubytování veřejnosti, pouze v letních měsících a prázdninách, nebo v omezené kvantitě. Ubytování v Jihlavě je nejčastěji poskytováno business traveler, kteří jezdí na pracovní cesty od pondělí do pátku a mají vysoké nároky, coţ ovlivňuje cenu ubytování ve všední dny, Jihlava je pro ně velice strategicky umístěna, uprostřed České republiky a u sjezdu z dálnice, hlavní dopravní ţilou, dále je poskytováno zahraničním turistům, kteří přijíţdí většinou po stopách Gustava Mahlera, který je oblíbený hlavně v Německu a Rakousku. Do Třebíče cestují turisté především za památkou UNESCO, bazilikou sv. Prokopa a ţidovskou čtvrtí, kolem které je soustředěno to nejlepší ubytování, nejvyšší kvality. Ostatní obce nabízejí ubytovaní především niţší kvality, ale cenově dostupnější, většinou milovníkům přírody a turistům, kteří hledají oddych a klid, který Vysočina díky své panenské přírodě nabízí. Ubytování se soustředí v okolí přírody, lesů a vodních toků.
61
Použitá literatura Literární zdroje [1] ZEJDA, Radovan. Třebíčsko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2001, 206 s. ISBN 80-85799-83-9. [2] [REDAKCE, Libor Karásek [and others]]. Památky Vysočiny: sborník NPÚ ÚOP v Telči 2008. 1. vyd. Tišnov: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, 2010, 206 s. ISBN 978-809-0424-036. [3] FIŠER, Vojtěch. Toulky Vysočinou: sborník NPÚ ÚOP v Telči 2008. 1. vyd. Praha: Regia, 2009, 206 s. ISBN 978-80-86367-74-3. [4] HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. 1. vyd. Praha: Regia, c2003, 486 s. Tajemné stezky. ISBN 80247-0202-9. [5] BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování: [aplikovaný marketing služeb]. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 486 s. Tajemné stezky. ISBN 80-867-2402-6. [6] KESSLER, Jan. Pamětihodnosti Třeště a okolí. Třešť: Římskokatolická farnost, 2009, 150s. [7] CÍLEK, Roman. Třešť - včera, dnes a zítra. Třešť: MěNV, 1980. [8] KŘESADLO, Karel. Kapitoly z historie Jihlavy. Jihlava: Novina, 1992, 192s. [9] Stříbrná Jihlava 204 - 2013. Muzeum Vysočiny a Moravský zemský archiv Brno. Jihlava: Konference, 2004 - 2013. [10] Atlas krajiny České republiky: Landscape atlas of the Czech Republic. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 1 atlas (331 s.). ISBN 978-80-85116-59-5. [11] Ing. LINDEROVÁ. Ivica PhD. CESTOVNÍ RUCH - Základy a právní úprava: Landscape atlas of the Czech Republic. Jihlava: Vysoká škola Polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2013, 1 atlas (331 s.). 1. Vydání. ISBN 978-80-87035-82-5.
Bakalářské práce [12] KOPECKÝ, J. (2012): Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůţkových kapacit ve vymezeném území Jihlavska. Bakalářská práce. Katedra cestovního ruchu. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Jihlava.
62
[13] VROBELOVÁ, L. (2010): Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůţkových kapacit a doprovodných sluţeb ve vymezeném území Třeboňska. Bakalářská práce. Katedra geografie. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. České Budějovice.
Internetové zdroje [14] Město Třešť: oficiální web. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.trest.cz/. [15] Městys Batelov: http://www.batelov.eu/.
oficiální
web.
[online].
[cit.
2014-03-17].
Dostupné
z:
[16] Obec Hubenov. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.obec-hubenov.cz/. [17] Dolní Cerekev: Městys. http://www.dolnicerekev.cz/a/.
[online].
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
z:
[18] Obec Kostelec: oficiální web obce. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.kostelec-u-jihlavy.cz/index.asp. [19] Obec Cejle. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.cejle.cz/. [20] Obec Hybrálec: oficiální internetové stránky. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.hybralec.cz/obec/ms-51/p1=51 . [21] Obec Rančířov. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://rancirov.cz/´.. [22] Iglau.cz: Deník Iglau.cz. http://www.iglau.cz/jihlava_dejiny.php.
[online].
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
z:
[23] Luka nad Jihlavou: oficiální web městyse. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.lukanadjihlavou.cz/. [24] Velký Beranov: oficiální web obce. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.velkyberanov.cz/. [25] Kamenice: oficiální web městyse. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.kameniceujihlavy.cz/. [26] Kozlov: oficiální web obce. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.kozlovjihlava.cz/. [27] Bransouze: oficiální internetové stránky. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.bransouze.cz/ . [28] Obec Číchov. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.cichov.cz/ . 63
[29] Obec Chlum: oficiální stránky obce. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.obecchlum.cz/. [30] Horní Smrčné. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.hornismrcne.cz/, [31] Červená Lhota. [online]. http://www.obeccervenalhota.cz/o-nasi-obci/. [32] Okříšky: oficiální http://www.okrisky.cz/.
web
[33] Obec Petrovice: Okres http://www.petroviceutrebice.cz/.
[cit.
2014-03-24].
Dostupné
z:
městyse.
[online].
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
z:
Třebíč.
[online].
[cit.
2014-03-24].
Dostupné
z:
[34] Třebíč: město s historií. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.trebic.cz/ [35] Koţichovice: oficiální stránky obce. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.kozichovice.cz/. [36] Vladislav. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mestysvladislav.cz/. [37] Záhady a zajímavosti Jihlavska. [online]. [cit. http://www.zjihlavy.cz/zc1-petrovice.
2014-03-10].
Dostupné z:
[38] Biofarma Sasov, Jihlava. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://biofarma.cz/. [39] Vysočina sport: regionální sportovní magazín. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.vysocina-sport.cz/. [40] Kudy z nudy: Czech tourism. [online]. [cit. http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Vysocina.aspx.
2014-03-10].
Dostupné
z:
[41] Vítejte na Vysočině: turistický průvodce. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/. [42] Má vlast. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mavlast.cz/topvylety.zajimavosti-v-jihlave. [43] Portál kulturního a přírodního dědictví: Kraj Vysočina. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/. [44] Ubytování v Čr. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://ubytovanivcr.cz/. [45] Ubytování Česká republika. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://mok.cz/. [46] Místopisný průvodce po České republice. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/.
64
[47] Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/.
Seznam Zkratek SK – sportovní klub ČR – Česká republika TJ – tělocvičná jednota
Seznam tabulek Obrázek 1: Graf 1 Kategorizace ubytovacích zařízení ............................................................. 57 Obrázek 2:Graf2 Počet lůţek, podle kategorizace ubytovacích kapacit .................................. 57 Obrázek 3: Graf 3 Počet lůţek v jednotlivých obcích .............................................................. 59
Seznam grafů Tabulka 1 Kategorizace ubytovacích zařízení.......................................................................... 57 Tabulka 2 Počet lůţek v jednotlivých obcích ........................................................................... 58
65
Přílohy Příloha 1 : Seznam ubytovacích kapacit ve vymezeném území horního toku řeky Jihlava, seřazeny podle směru toku a kategorizace
Třešť Hotel, 105 lůžek Zámecký hotel Třešť + dependance 75 + 30 lůţek Penzion, 52 lůžek Penzion u Lašanů 16 lůţek Penzion u Růţičků 17 lůţek Penzion David 9 lůţek Penzion Svět 10 lůţek Kemp, ubytovna, 6 lůžek Ubytování U kapra 6 lůţek Soukromí, 37lůžek Dina 7 lůţek Jaromír Menčík 12 lůţek Magdaléna Drtinová 6 lůţek Dana Pokorná 6 lůţek Rokosová Hana 6 lůţek Celkem 200 lůžek
66
Batelov Kemp, ubytovna, 12 lůžek 1. FC Batelov 12lůţek Soukromí, 8 lůžek Apartmány Batelov 8 lůţek Celkem 20lůžek
Hubenov Soukromí, 11 lůžek Samota Sturpík 11lůţek Celkem 11 lůžek
Dolní Cerekev Chata Chata Vysočina 3994, 6 lůţek Celkem 6 lůžek
Kostelec Hotel Hotel Horal, 60 lůţek Soukromí Ing. Havlíček, 11 lůţek 67
Celkem 71 lůžek
Cejle Chata, 85 lůžek Chata Čeřínek, 53 lůţek (22 v provozní budově a 31 chatky) Chata Cejle, 16 lůţek Chata nad lípou, 16 lůţek Celkem 85 lůžek
Hybrálec Penzion, 49 lůžek Penzion U lyţaře, 49 lůţek Kemp, ubytovna, 20 lůžek Ubytovna Hybrálec, 20 lůţek Celkem 69 lůžek
Rančířov Hotel, 81 lůžek Hotel Vivaldi, 81 lůţek
68
Celkem 81 lůžek
Jihlava Hotel, 318 lůžek Hotel EA business****, 114 lůţek Grand hotel****, 64 lůţek Hotel Gustav Mahler***, 63 lůţek Milénium***, 28 lůţek Villa Eden, 49 lůţek Penzion, 312 lůžek Apartmány u Dvora, 8 lůţek Dena, 12 lůţek Mahlerův penzion na hradbách, 40 lůţek Penzion a hostinec u Kačaby, 6 lůţek Penzion Atlet, 42 lůţek Penzion Atrium, 30 lůţek Penzion Jeţek, 10 lůţek Penzion Joštovka, 17 lůţek Penzion Krono, 30 lůţek Penzion Oása, 33 lůţek Penzion U svatého Jakuba, 37 lůţek Penzion Willa Jihlava, 18 lůţek Ubytování Šacberk, 13 lůţek Penzion a whisky bar, 16 lůţek 69
Kemp, ubytovna, 1363 lůžek Autocamping Pávov, 60 lůţek Aeroklub Henčov, 20 lůţek Domov mládeţe při SOŠ Matky boţí, 60 lůţek Domov mládeţe při SŠOS Jihlava, 223 lůţek Kolej Vysoké školy Polytechnické (Brtnická – hlavní budova, 96 lůţek a vila, 16 lůţek, Tř. Legionářů, 20 lůţek), 132 lůţek Ubytovna Klimešová, 32 lůţek Rekreační chata Okrouhlík, 32 lůţek Ubytovna a Penzion „ Na Slunci“, 70 lůţek Ubytovna Delvita, 94 lůţek Ubytovna Hruškovy Dvory, 40 lůţek Ubytovna Hybrálec, 20 lůţek Ubytovna ICOM, 56 lůţek Ubytovna PRIMONT, 41 lůţek Ubytovna Profin, 19 lůţek Ubytovna Srázná, 170 lůţek Ubytovna Tramp, 26 lůţek Ubytovna Dudová, 11 lůţek Ubytovna SK Jihlava, 18 lůţek Ubytovna TJ SOKOL Bedřichov, 34 lůţek (+ ubytování autocamping Pávov) Ubytovna U Pumpy, 34 lůţek Ubytovna ve vile I, 26 lůţek Ubytovna ve vile II, 40 lůţek Ubytovna Vítková, 75 lůţek Ubytovna Zborovská 25, 62 lůţek 70
Soukromí, 100 lůžek Zikmund Miroslav, 6 lůţek Slámová Kamila, 8 lůţek Urbánek Jan, 8 lůţek Alice Waldmannová, 18 lůţek Alex, 20 lůţek Apartmán Bláţa, 7 lůţek Apartmán Komárková, 6 lůţek Jasenčák Michal, 15 lůţek Neubauer Pavel (2 byty, Královský Vršek a U Hřbitova), 10 lůţek B2B apartmán, 2 lůţka Celkem 2093 lůžek
Luka nad Jihlavou Penzion, 24 lůžek Penzion Vysočina, 24 lůţek Kemp, ubytovna, 34 lůžek Školící a ubytovací středisko ERUDITO, 34 lůţek Soukromí, 14 lůžek Domeček u Kostků, 4 lůţka Apartmán, 10 lůţek Celkem 72 lůžek
71
Velký Beranov Soukromí, 13 lůžek Andresovi, 5 lůţek Neubauer Pavel, 8 lůţek Celkem 13 lůžek
Kamenice Soukromí, 53 lůžek FLORAKO, 24 lůţek Chalupa Kamenice, 23 lůţek Chalupa v Kamenici, 6 lůţek Celkem 53 lůžek
Kozlov Kemp, ubytovna, 30 lůžek Motorest Černá studánka, 30 lůţek Celkem 30 lůžek
Bransouze Kemp, ubytovna, 55 lůžek Ubytovna (v plaveckém areálu), 55 lůţek
72
Celkem 55 lůžek
Dolní Smrčné Penzion, 30 lůžek Penzion Anděl, 30lůţek Celkem 30 lůžek
Číchov Kemp, ubytovna, 110 lůžek Turistická ubytovna, 30 lůţek SK Jalovec, 80 lůţek Celkem 110 lůžek
Chlum Soukromí, 6 lůžek Chalupa Chlum, 6 lůţek Celkem 6 lůžek
Horní Smrčné Soukromí, 6 lůžek Chalupa, 6 lůţek
73
Celkem 6 lůžek
Červená Lhota Hotel, 38 lůžek Hotel Kratochvíl, 38 lůţek Kemp, ubytovna, 800 lůžek Kemp Kratochvíl, 400 stanových míst, min. 800 lůţek Celkem 838 lůžek
Okříšky Hotel, 20 lůžek Hotel Okříšky, 20 lůţek Soukromí, 8 lůžek Chalupa na Vysočině u Jandů, 8 lůţek Celkem 28 lůžek
Petrovice Soukromí, 25 lůžek Jandova chalupa 6 lůţek Petrovický mlýn, 19 lůţek Celkem 25 lůžek
74
Třebíč Hotel, 550 lůžek EA Hotel JOSEPH1699****, 34 lůţek Grand Hotel****, 210 lůţek Hotel Alfa, 43 lůţek Hotel Atom, 88 lůţek Hotel Solaster, 30 lůţek Hotel U černého orla, 50 lůţek Hotel Zlatý kříţ, 44 lůţek Hostel a hotel u Jelínků, 51 lůţek Penzion, 271 lůžek Penzion Benz, 75 lůţek Penzion Eliška, 20 lůţek Penzion Kopl, 6 lůţek Penzion Pod kostelíčkem, 14 lůţek Penzion Sobotka, 12 lůţek Penzion U synagogy, 18 lůţek Penzion VIS-A-VIS, 32 lůţek Penzion Padrtův mlýn, 16 lůţek Penzion u Lenina, 18 lůţek Penzion Panský dvůr, 20 lůţek Penzion Lima, 10 lůţek Penzion PB S, 20 lůţek Krušovická pivnice a penzion, 10 lůţek
75
Kemp, ubytovna, 709 lůžek Kemp Poušov, 75 lůţek Nová ubytovna, 40 lůţek Skautská ubytovna, 20 lůţek SŠ Průmyslová, 200 lůţek SŠ Stavební, 30 lůţek TJ Slavia, 42 lůţek Ubytovna Třebíč, 80 lůţek OA Dr. Albína Bráfa, 45 lůţek Zemědělská a ekonomická škola (chlapci 80, dívky 97), 177 lůţek Soukromí, 9 lůžek Apartmány Holiday, 9 lůţek Celkem 1539 lůžek
Kožichovice Kemp, ubytovna, 41 lůžek Dobrá voda – školící a výcvikové středisko, 41 lůţek Celkem 41 lůžek
Vladislav Kemp, ubytovna, 6 lůžek V pohostinství, 6 lůţek
76
Celkem 5488
77
