VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Analýza hospodaření hasičského záchranného sboru kraje Vysočina Bakalářská práce
Autor: Pavla Švaříčková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Místo: Jihlava Rok: 2009
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Pavla Švaříčková
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Finance a řízení
Název práce:
Analýza hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina
Cíl práce:
Cílem bakalářské práce je celková analýza hospodaření HZS kraje Vysočina s výhledem financování do budoucnosti a navržení případných opatření ke zlepšení hospodaření
Ing. Věra Nečadová
Ing. Jakub Novotný, Ph.D.
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry ekonomie a managementu
Anotace Cílem bakalářské práce, na téma „Analýza hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina“, je podrobný rozbor hospodaření celé organizace. Práce porovnává hospodaření za rok 2006, 2007 a 2008. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická, část obsahuje rozdělení národního hospodářství, pravidla hospodaření organizačních složek státu, charakteristiku Hasičského záchranného sboru České republiky a Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. Druhá, praktická, část se zabývá systémem účetnictví, ekonomickou činností a podrobným rozborem hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina v letech 2006, 2007 a 2008. Záměrem je zhodnocení hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina a podání návrhů na zlepšení současné situace. Klíčová slova: organizační složka státu, Hasičský záchranný sbor, služební poměr, rozpočet, majetek.
Annotation The objective of the thesis themed „Analysis of the Economy of Fire-fighting Rescue Brigade“ is a detailed analysis of the economy of the whole organization. The thesis compares the economy in the years 2006, 2007 and 2008. The thesis consists of two parts. First, the theoretic, part includes allocation of national economy, rules of economy of state organizational organs, characterization of Firefighting rescue brigade of the Czech Republic and Fire-fighting rescue brigade of the Vysočina region. Second, practical part considers the system of accounting, economic activity and detailed analysis of economy of Fire-fighting rescue brigade of the Vysočina region in the years 2006, 2007 and 2008. The purpose is the evaluation of the economy of Fire-fighting rescue brigade and presentation of suggestions for improvement of the contemporary situation. Keywords: state organizational organ, Fire-fighting rescue brigade, service relationship, budget, possession.
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat především Ing. Věře Nečadové, vedoucí mé bakalářské práce, za pomoc při zpracování této práce. Zároveň chci poděkovat ekonomické náměstkyni Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, Ing. Haně Krejčové, za poskytnutí veškerých potřebných informací a podkladů k této práci.
V neposlední řadě patří poděkování i mé rodině za trpělivost a podporu, kterou mi při mém studiu věnovali.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Trnavě dne 6.12.2009
...................................................... Podpis
OBSAH
1 Úvod............................................................................................................................. 7 2 Teoretická část............................................................................................................ 8 2.1 Hospodaření organizační složky státu .................................................................. 8 2.1.1 Rezervní fond............................................................................................... 11 2.1.2 Fond kulturních a sociálních potřeb............................................................. 11 2.2 Hasičský záchranný sbor České republiky.......................................................... 13 2.2.1 Historie HZS ................................................................................................ 15 2.2.2 Současnost HZS ........................................................................................... 15 2.2.3 Služební slib................................................................................................. 16 2.2.4 Tísňové volání.............................................................................................. 16 2.2.5 Důvěra v HZS .............................................................................................. 17 2.3 Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina............................................................ 18 2.3.1 Systém účetnictví HZS kV........................................................................... 23 2.3.2 Ekonomická činnost HZS kV ...................................................................... 28 3 Praktická část ........................................................................................................... 33 3.1 Personální údaje ................................................................................................. 33 3.2 Mzdové prostředky a související výdaje.............................................................. 36 3.2.1 Platy příslušníků........................................................................................... 36 3.2.2 Platy občanských zaměstnanců.................................................................... 37 3.2.3 Porovnání průměrných mezd zaměstnanců HZS s průměrnými mzdami v kraji Vysočina ........................................................................................... 38 3.2.4 Výzkum........................................................................................................ 40 3.3 Majetek................................................................................................................ 43 3.4 Rozpočet .............................................................................................................. 47 3.4.1 Příjmy........................................................................................................... 48 3.4.2 Výdaje .......................................................................................................... 50 3.5 Mimorozpočtové zdroje (rezervní fond).............................................................. 51 4 Závěr.......................................................................................................................... 53
1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma z oblasti, ke které mám velmi blízký osobní vztah. Už od dětství jsem obklopována hasiči. Ať už profesionálními, tak i dobrovolnými. Jsem dlouhodobou členkou Sboru dobrovolných hasičů v Trnavě a již řadu let tento sbor reprezentuji v požárním sportu na celorepublikové úrovni. Během svého studia jsem měla možnost vykonat povinnou vysokoškolskou praxi u Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, což ovlivnilo i výběr tématu mé bakalářské práce – „Analýza hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina“. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zmapování hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina v letech 2006, 2007 a 2008. Hasičský záchranný sbor je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému České republiky. Hasičský záchranný sbor je organizační složkou státu, která má za úkol zejména chránit životy, zdraví a majetek obyvatel a poskytovat pomoc při mimořádných událostech. Během svého studia jsem se setkávala především s informacemi z podnikatelské (soukromé) sféry. Zpracováním své bakalářské práce jsem rozšířila vědomosti v oblasti státní sféry a fungování jejího financování.
7
2 Teoretická část
2.1 Hospodaření organizační složky státu Organizační složky státu (OSS) vznikaly většinou přeměnou rozpočtových organizací k 1. 1. 2001 jako právnické osoby. OSS vzniká rozhodnutím orgánu státní správy na základě zřizovací listiny a hospodaří jménem svého zřizovatele. Pomocí těchto organizací stát zabezpečuje své základní funkce. „Mezi OSS patří: • Ministerstva a jiné správní úřady, • Soudy, • Státní zastupitelství, • Nejvyšší kontrolní úřad, • Kancelář presidenta republiky, • Kancelář Poslanecké sněmovny, • Kancelář Senátu, • Úřad vlády ČR, • Akademie věd ČR, • Grantová agentura ČR a další.“ 1 „Organizační složka může být zřízena opatřením příslušného ministerstva, nikoliv jiného správního úřadu státu. Ministerstvo je oprávněno tak učinit, jestliže je to potřebné k plnění úkolů v rámci jeho působnosti. Ministerstvem zřízená organizační složka proto musí mít ve zřizovací listině stanoven účel a tomu odpovídající předmět činnosti, aby byly v souladu s působností ministerstva. Při zřízení je nutné organizační složku vybavit majetkem státu, aby měla prostředky potřebné k plnění svých úkolů.
1
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. ASPI, Praha. 2005.
ISBN 80-7357-052-1
8
Svěření majetku státu organizační složce je povinen zajistit zřizovatel. Může tak učinit z majetku státu, s nímž jako organizační složka sám hospodaří, nebo může použít majetek státu, s nímž hospodaří jiná organizační složka řízená zřizovatelem. Nutnou podmínkou zřízení organizační složky je předchozí souhlas Ministerstva financí, protože zřízení nové organizační složky bude mít dopad na státní rozpočet. Vlastní zřízení provede zřizovatel svým opatřením, které musí být písemné a jeho povinnou součástí je zřizovací listina. Obligatorní náležitosti zřizovací listiny jsou stanoveny na základě zmocnění zákona prováděcí vyhláškou.“2
Základním právním předpisem, který upravuje financování OSS, je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona je patrné, že příjmy a výdaje organizační složky státu jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu. Velkou příjmovou položku tvoří pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále. Pro OSS je tato položka vlastním (a mnohdy největším) příjmem, protože nevznikají za účelem vytváření zisku. Příjmy z vlastní činnosti tvoří malou část rozpočtu organizace. Stejně tak jako například investiční příspěvky od obcí a krajů. Přímo z rozpočtu čerpá organizační složka státu své výdaje (výdaje na provoz, mzdy, dávky nemocenského pojištění, aktivní politiku zaměstnanosti atd.). Z rozpočtu může také získat účelově určené prostředky, např. individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč. Rozpočtovým rokem je rok kalendářní.
OSS by se měla chovat co nejhospodárněji a dbát na dosahování příjmů stanovených rozpočtem. Její příjmy a výdeje jsou i příjmy a výdaje státního rozpočtu. Dále může hospodařit s mimorozpočtovými zdroji – jako například s prostředky
2
Dostupné z WWW: http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/05_2002/members_hospodareni.html
9
peněžních fondů, které sama vytváří. Patří mezi ně rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.
Zůstatky příjmových a výdajových rozpočtových účtů uspořádává Česká národní banka vždy k 31. prosinci tak, že výsledný zůstatek těchto účtů je nulový. Úroky z účtů jsou příjmem a naopak úhrady za bankovní služby výdajem státního rozpočtu.
„Organizační složka státu převede do 31. prosince běžného roku prostředky na výplatu mezd za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného vyplaceného současně se mzdou na účet cizích prostředků. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd jsou pojistné na sociální a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd za měsíc prosinec.“3
„Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu zaniká sloučením nebo splynutím s jinou organizační složkou státu, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímající organizační složku státu. Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu zaniká rozdělením, přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů na organizační složky státu nově vzniklé. Zvláštní právní předpis stanoví, která z nově vzniklých organizačních složek státu přejímá od dosavadní organizační složky státu výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které do dne jejího rozdělení zanikly.“4
3
Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla) 4
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
10
2.1.1 Rezervní fond Rezervní fond se vytváří z nevyčerpaných rozpočtových prostředků. Rezervní fond OSS tvoří prostředky poskytnuté ze zahraničí, peněžní dary, příjmy z prodeje majetku (který organizace nabyla darem nebo děděním), odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků (včetně penále a prodlení s nimi) a u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, se kterým hospodaří. OSS musí vrátit nespotřebovaný zbytek peněžních prostředků, které byly přijaty do rezervního fondu, poskytovateli přímo z tohoto fondu. Pokud jsou v rezervním fondu peněžní prostředky vyčleněné na projekty, které už skončily, musí je OSS vrátit státu ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok. Vláda může rozhodnout, že prostředky rezervního fondu OSS budou použity na snížení schodku státního rozpočtu. Rozpočtová pravidla určují, k jakému účelu můžou být prostředky fondu použity. Jsou to například úhrady rozpočtem nezajištěných provozních potřeb, reprodukce majetku a účelově určené dary.
2.1.2 Fond kulturních a sociálních potřeb „Základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť.“5 FKSP je fondem příslušného zaměstnavatele a jeho odborový orgán spolurozhoduje se zaměstnavatelem o přídělech do fondu i o jeho čerpání. Organizační
5 Vyhláška č. 114/2002 Sb., vyhláška Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb
11
složka může z tohoto fondu poskytovat finanční půjčky – dle zvláštního právního předpisu.
Dalšími příjmy FKSP jsou peněžní a jiné dary určené fondu, pojistná plnění a náhrada škod od pojišťovny vztahující se k majetku pořízeného z fondu. Naplňuje se zálohově. Každá OSS si sestavuje rozpočet FKSP a zvolí způsob čerpání. Prostředky fondu jsou na speciálním samostatném účtu. OSS může financovat z daného fondu pouze činnosti, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace (včetně právnické nebo fyzické osoby).
Tento fond se tvoří k zabezpečení kulturních a sociálních potřeb. Je určen pro zaměstnance v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům (kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u OSS) a jejich manželům (druhům) a nezaopatřeným dětem.
Z předcházejícího vyplívá, že o tomto fondu můžeme hovořit jako o nadstandardním příjmu státních zaměstnanců. I když na příspěvky není právní nárok, je často využíván. OSS může z tohoto fondu hradit zaměstnancům i část příspěvku na penzijní připojištění, pojištění na soukromé životní pojištění, příspěvky na obědy, nákup vitaminových prostředků, očkování proti chřipce, rekreační zařízení aj.
12
2.2 Hasičský záchranný sbor České republiky
Obr. č.1: Znak Hasičského záchranného sboru České republiky
„Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky.“6 Hasičský záchranný sbor (HZS) je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému (IZS). Do IZS patří: • Zdravotnická záchranná služba, • Policie České republiky, • Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí jednotkami PO.
6
Dostupné z WWW: http://www.hzscr.cz/clanek/hasicsky-zachranny-sbor-cr-775274.aspx
13
Hlavním úkolem HZS je zajištění zdolávání mimořádných událostí, provádění záchranných prací a nedílnou součástí je i samotný výcvik jednotlivých členů. Prioritou Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) je chránit lidské životy a majetek před požáry a pomáhat při mimořádných událostech. Základem, pro správnou funkčnost, je dobrá spolupráce s ostatními složkami IZS, státními orgány, fyzickými i právnickými osobami a dalšími organizacemi. HZS ČR je jednou z organizačních složek státu. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR) je organizačně součástí Ministerstva vnitra. Tuto organizaci dále tvoří 14 hasičských záchranných sborů krajů a Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. „Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly i kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony, které Parlament České republiky projednal a schválil v červenci 2000 s účinností od 1. ledna 2001. Jedná se o: •
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
•
zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů,
•
zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
•
7
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.“7
Dostupné z WWW: http://www.hzscr.cz/clanek/hasicsky-zachranny-sbor-cr-
775274.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
14
2.2.1 Historie HZS V roce 1853 vznikl v Praze první placený hasičský záchranný sbor na českém území. Od 2. poloviny 19. století až do 2. světové války ležela hlavní zodpovědnost za hašení požárů na dobrovolných hasičských sborech obcí. Po válce byla požární ochrana zařazena pod působnost ministerstva vnitra. Města, s více jak 50 000 obyvateli, musela ze zákona zřídit hasičstvo z povolání. Přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce 1953 dochází k reorganizaci požární ochrany. Požární ochrana začala být budována na principech vojensky organizované složky. Za požární bezpečnost měly odpovědnost podle své příslušnosti národní výbory, orgány státního požárního dozoru a ministr vnitra. V roce 1958 byl přijat nový zákon o požární ochraně. Došlo k decentralizaci požární ochrany a následnému oslabení její úrovně (organizace státního požárního dozoru byla tímto zákonem zcela rozbita). Škola požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku vznikla v roce 1967. Transformacemi vznikla roku 2002 Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku. V posledních třiceti letech prošla požární ochrana velkými změnami. Počátkem 70. let se začal měnit podíl jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. Roku 1985 vychází nový zákon o požární ochraně (který i přes své novelizace zůstává dosud v platnosti) a stanovuje základní povinnosti fyzických osob a firem v oblasti požární ochrany.
2.2.2 Současnost HZS „Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR. V této souvislosti došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany, a širokou oblast civilní ochrany tak dostali na starost hasiči, podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné
15
události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelních katastrof. Hasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky.“8
2.2.3 Služební slib „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“9
Služební slib musí složit každý příslušník HZS ČR a jeho složením se zavazuje k jeho dodržování. Nedodržení služebního slibu je postižitelné.
2.2.4 Tísňové volání HZS musí zajišťovat fungování tísňových linek. Tísňovou linkou je chápána volba čísel, která jsou nutná pro záchranu lidských životů, zdraví nebo majetku. Tato čísla jsou bezplatná a mají nepřetržitý přístup. Centra tísňového volání se nachází v krajských sídlech HZS. V České republice jsou pro tísňová volání vyhrazena telefonní čísla: 150
8, 9
Hasičský záchranný sbor ČR,
Dostupné z WWW: http://www.hzscr.cz/web-o-nas.aspx
16
155
Zdravotnická záchranná služba,
158
Policie ČR.
156
Obecní (městská) policie
112
Jednotné evropské číslo tísňového volání
„Operátoři telefonních center tísňového volání 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale rovněž v angličtině nebo němčině. K dispozici mají také softwarovou podporu pro další světové jazyky.“10
2.2.5 Důvěra v HZS „Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra vzrostla z únorových 57 % na současných 63 %. Policii ČR důvěřuje necelá polovina (47 %) a obecní (městské) policii 41 % lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie INTERPOL, které důvěřuje 78 % lidí. Mírně nadpoloviční důvěru občanů (55 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Pozitivní vztah k naší armádě i k Severoatlantické alianci je silně ovlivňován pravicovou politickou orientací a sympatiemi lidí k ODS a KDU-ČSL. Jednoznačně pozitivně je občany vnímán Hasičský sbor České republiky, kterému důvěřuje 95 % lidí bez ohledu na věk, vzdělání a ideologicko-politické zaměření.“11
10
11
Dostupné z WWW: http://www.hzscr.cz/clanek/tisnova-volani-v-ceske-republice.aspx Informace z výzkumu STEM TRENDY 10/2008. Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého
reprezentativního výzkumu STEM. Uskutečnil se ve dnech 1.10 – 7.10.2008 na souboru 1245 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Respondenti byli vybírání metodou kvótního výběru.
17
2.3 Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina (HZS kV) je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky. Je to organizační složka státu a účetní jednotka. Příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina se vnitřně člení na: •
Jednotky HZS kraje,
•
Ředitelství HZS kraje Vysočina,
•
Územní odbory HZS kraje.
Obr. č.2: Znázornění územních odborů HZS kV
Kancelář krajského ředitele zabezpečuje chod krajského ředitelství včetně agend v oblasti personální, organizační, sociální, informací, styku s veřejností a zahraniční spolupráce. Úsek IZS a operačního řízení (OŘ) vede náměstek krajského ředitele pro IZS a OŘ, který má velitelskou pravomoc při řízení zásahu jednotek PO. Pod tento úsek spadá i KOPIS (krajské operační a informační středisko), které odpovídá za plnění
18
úkolů operačního řízení jednotek PO, za výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí, zařízení a zabezpečení systému varování a z krizovou komunikaci. Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti (CNP) vede náměstek krajského ředitele pro prevenci a CNP. Tento úsek odborně řídí činnost územních odborů HZS kraje, odpovídá za zabezpečení výkonu práce státní správy v oblasti požární ochrany, odpovídá za řešení problematiky ochrany obyvatelstva včetně varování, evakuace a nouzového přežití. Ekonomický úsek spadá pod náměstkyni krajského ředitele, která zodpovídá za přípravu rozpočtu HZS kV, za hospodaření dle schváleného rozpočtu a za hospodaření s majetkem v působnosti organizace.
19
Obr. č.3: Organizační schéma HZS kV
20
Obr. č.4: Organizační schéma územního odboru Havlíčkův Brod
Obr. č.5: Organizační schéma územního odboru Pelhřimov
21
Obr. č.6: Organizační schéma územního odboru Třebíč
Obr.č.7: Organizační schéma územního odboru Žďár nad Sázavou
22
„Službu v jednotce hasičského záchranného sboru kraje vykonávají příslušníci HZS kraje, jejichž pracovně právní vztah se řídí zákonem č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů s odchylkami uvedenými v zákoně č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky. Příslušníci mohou mít dobu služby rozvrženu rovnoměrně (tzv. „denní směna“, která má týdenní pracovní dobu 40 hodin) nebo nerovnoměrně.“12 Nerovnoměrně rozvržená doba služby příslušníků je členěna na 3 směny, které jsou označovány A, B, C. Směna zabezpečuje neustálou připravenost jednotky HZS kraje po dobu 24 hodin. Příslušníci pracují v cyklu 24 hodin směna - 48 hodin mezisměnové volno. Střídání směn probíhá v 7 hodin ráno. Směna se dělí na 16 hodin výkonu služby a 8 hodin nařízené pohotovosti v místě výkonu celé služby, přičemž do nařízené pohotovosti se také započítávají přestávky na jídlo a oddech. Ve směně vykonávají službu příslušníci předurčení pro zásahovou činnost (tzv. výjezdoví hasiči), příslušníci předurčení pro obsluhu operačních a informačních středisek a příslušníci v záloze směny, kteří zabezpečují chod jednotky a činnost podpůrných speciálních služeb. Příslušníci předurčení pro zásahovou činnost a příslušníci zařazení v záloze směny jsou organizováni do družstev, resp. skupin. Základní počet příslušníků ve směně, bez příslušníků předurčených pro operační a informační střediska je určen dle typu požární stanice.
2.3.1 Systém účetnictví HZS kV Předmětem účetnictví je pohyb majetku, závazků a dalších pasiv a aktiv. O daných skutečnostech se účtuje v období, s nimiž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Nemůže-li být toto období dodrženo, může se účtovat i v účetním období, v němž se zjistily uvedené skutečnosti. Účetním obdobím je kalendářní rok. Účetní případy se
12
Dostupné z WWW: http://www.hzscr.cz/clanek/vykon-sluzby.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
23
dokládají účetními záznamy. Jednotlivé účetní záznamy můžou být tvořeny několika dílčími účetními záznamy. Musí být tvořeny srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.
Účetní záznamy jsou: • Účetní doklady, • Účetní zápisy, • Účetní knihy, • Inventurní soupisy, • Účtový rozvrh, • Účetní závěrka. Účetnictví vede finanční odbor (FO) krajského ředitelství (KŘ) za účetní jednotku jako za celek, tj. za krajské ředitelství a všechny územní odbory. HZS kV je povinen vést účetnictví jak to ukládá zákon o účetnictví. Účetní doklady jsou originální písemnosti, které ověřují skutečné operace ovlivňující stav a pohyb majetku, závazků a pohledávek, jeho náklady, výdaje a příjmy. Účetní doklady, četní knihy a ostatní účetní písemnosti se označují svým názvem a jsou uspořádány tak, aby bylo zřejmé, že jsou kompletní a kterého účetního období se týkají. Veškeré podpisy na účetních záznamech se provádějí modrou barvou. Výjimkou je použití zelené propisovací tužky při likvidaci cestovních příkazů jejich likvidátorkou. Opravy v účetních záznamech nesmí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti nebo nepřehlednosti účetnictví a lze je provádět jen způsobem uvedeným v §35 zákona o účetnictví.
24
"V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují svou činnost.“13 V HZS kV se při zpracování účetnictví používá program EKOS a PaM firmy VEMA, spol. s r. o., Brno. EKOS obsahuje moduly: • Účetnictví, • Banka, • Pokladna, • DIM, • INM, • MTZ. Jednotlivé územní odbory používají všechny moduly jako KŘ kromě Banky, Účetnictví, INM a program PaM. Data ze všech používaných modulů zasílají prostřednictvím elektronické pošty na FO KŘ. Náležitosti účetního dokladu upravuje § 11 odst. 1/ zákona o účetnictví. Účetní doklady jsou účetní záznamy, které musí obsahovat náležitosti stanovené daným zákonem o účetnictví: • Označení účetního dokladu, • Obsah účetního případu a jeho účastníky, • Peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, • Okamžik vyhotovení účetního dokladu, • Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu, • Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
13
Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví
25
Účetní případ vzniká v den, kdy dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, zjištění manka, převzetí dluhu, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem, které vyplívají ze zvláštních právních nebo vnitřních předpisů. Účetní doklady musí také obsahovat účetní znaky, počet příloh atd. Opravy dokladů nesmí směřovat k neúplnosti či nepřehlednosti účetnictví. Nesmí se provádět gumováním, škrtáním nebo opravnou páskou. K opravované skutečnosti se dopisuje nová skutečnost a podpis odpovědné osoby, která může i daný doklad stornovat a vystavit nový. „Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. Je-li opravná položka vytvořena ve výši stoprocentní jmenovité hodnoty pohledávky, může být tato pohledávka odepsána a opravná položka k ní zrušena. Odepsaná pohledávka se dále sleduje na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat její úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávka právně zanikla.“14
U HZS kV se používají tyto doklady: • Zálohová faktura došlá, • Došlá faktura (daňový doklad), • Paragon nebo příjmový pokladní doklad dokládající nákup zboží a služeb placených hotově, • Faktura vystavená jak příjmový doklad při platbě v hotovosti, • Dobropis,
14
Vyhláška 505/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu
26
• Průvodka k faktuře, průvodka k nákupu za hotové, • Vydaná faktura, • Příjmový a výdajový pokladní doklad, • Doklady týkající se platů a souvisejících výdajů, • Cestovní příkazy, • Doklad o pohybu materiálu za měsíc, • Protokol o zařazení dlouhodobého hmotného majetku nemovitého do užívání, • Protokol o zařazení dlouhodobého hmotného (nehmotného) majetku do užívání, • Protokol o vyřazení drobného dlouhodobého hmotného (nehmotného) majetku z užívání, • Protokol o opravě ocenění, nalezení dlouhodobého hmotného majetku nemovitého v užívání, • Platební poukaz, • Rozpočtová opatření, • Vnitřní účetní doklady (např. předpis pohledávky, poskytnutí zálohy, vyúčtování stálé zálohy nebo zálohy na drobný nákup). Ministerstvo vnitra ČR vytváří jednotný účetní rozvrh pro hasičské záchranné sbory. Může být rozšiřován o další analytické účty. „V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů, například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.“15
15
Vyhláška 505/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu
27
HZS kV zpracovává: • Měsíčně knihy uvedené v zákoně o účetnictví (deník, hlavní kniha, kniha analytických účtů, kniha podrozvahových účtů), • Účetní a finanční výkazy, které požaduje MV ČR a GŘ HZS, • Pro příkazce a kontrolu čerpání rozpočtových prostředků, FKSP a stavu majetku (účetní knihy bankovních a majetkových účtů, pokladny, účetní knihy pohledávek, výkaz o plnění rozpočtu), • Účetní knihy pro inventarizační komise. HZS kV inventarizuje svůj majetek podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhlášky č. 505/2002 ve znění pozdějších předpisů a českých účetních standardů na základě pokynů MV ČR. Organizace sestavuje účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Nestanoví-li zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu může sestavit účetní závěrku účetní jednotka, která není povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni (den, kdy se zavírají účetní knihy). Účetní jednotky musí uvádět v účetní závěrce informace dle stavu ke konci rozvahového dne. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje na základě zvláštních právních předpisů v průběhu účetního období. V tomto případě se neuzavírají účetní knihy. Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné a posuzují se z hlediska významnosti. V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, může účetní jednotka poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle odborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých posuzují svou činnost.
2.3.2 Ekonomická činnost HZS kV Organizace zodpovídá za hospodaření s rozpočtovými prostředky a dalšími peněžními prostředky státu, hospodaření s majetkem státu a vedení účetnictví dle právních předpisů. Majetkem, se kterým hospodaří HZS kV je majetek České republiky.
28
Použití veřejných prostředků k zajištění daných úkolů musí být: • Hospodárné (vynaložení co nejnižšího objemu těchto prostředků), • Efektivní (dosažení co největšího rozsahu, kvality a přínosu ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění), • Účelné (optimální míra dosažení cílů). Ředitel kV, jeho náměstci a ředitelka Kanceláře krajského ředitele odpovídají v rámci své působnosti za ekonomickou činnost organizace. Jsou oprávněni k nakládání s přidělenými rozpočtovými prostředky a s mimořádnými zdroji. Jsou povinni dodržet závazné limity a pokyny stanovené ekonomickou náměstkyní. Ekonomická náměstkyně metodicky řídí příkazce všech operací KŘ a jednotlivých ÚO na úseku ekonomické činnosti. Mezi její další povinnosti patří také styk s GŘ HZS a MV ČR. Schvaluje: • Rozpočtová opatření v rámci rozpočtu HZS kV, • Údaje pro státní závěrečný účet HZS kV, • Celkovou zprávu o zúčtování a finanční vypořádání se státním rozpočtem za HZS kV, • Sumární účetní výkazy za HZS kV, • Nakládání s prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, • Převod movitého majetku. Její povinností je i předkládání údajů ke schválení pro zpracování rozpočtu za HZS kV řediteli organizace. V případě jeho nepřítomnosti ho v této situaci zastupuje. Ředitelé ÚO odpovídají v rámci své působnosti za ekonomickou činnost v HZS kV a jsou oprávněni k nakládání s přidělenými prostředky. V rámci svého ÚO mohou převádět majetek a vydávat zásoby do spotřeby.
29
Ekonomickou činnost u HZS kV zabezpečují: • Finanční odbor (FO), • Odbor provozní a správy majetku (OPaSM), • Kancelář krajského ředitele (KKŘ).
FO řídí a usměrňuje hospodaření s rozpočtovými prostředky HZS kV kromě platů. Zejména ale vypracovává návrh rozpočtu organizace. V oblasti účetnictví usměrňuje postup jeho vedení a metodicky usměrňuje evidenci a dokumentaci v oblasti bankovních účtů u ČNB. Podílí se také na vypracování zúčtovacích vztahů HZS kV ke státnímu rozpočtu za daný rozpočtový rok. OPaSM zabezpečuje v rámci své působnosti programové financování a zadávání veřejných zakázek v HZS kV. Provádí u nich vyhodnocení dokončených akcí. V rámci nabývání a nakládání s majetkem usměrňuje nabývání nemovitého majetku, nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem a zajišťuje jeho případnou likvidaci. KKŘ řídí hospodaření s rozpočtovými prostředky a návrh rozpočtu HZS kV na platy a výdaje s nimi souvisejícími. V oblasti rozborové činnosti provádí rozbory hospodaření HZS kV na úseku platu a výdajů s nimi souvisejícími a předává je FO. Oprávnění uzavírat smlouvy a podepisovat zápisy ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích má ředitel HZS kV a ekonomická náměstkyně. „Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s podpisy na jedné listině i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy nevylučuje zákon anebo povaha právního úkonu, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, jíž se bezúplatně převádí ve prospěch
30
státu majetek bez určení příslušné organizační složky, uzavírá za stát organizační složka.“16 Hospodaření HZS kV musí být kontrolováno finančními kontrolami. Zkoumá se zejména soulad schválených záměrů a cílů se skutečným stavem jejich plnění ve vztahu k prověřované činnosti a dodržování právních předpisů. „Shledá-li správce rozpočtu při předběžné kontrole připravované operace nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně příkazci operace s uvedením důvodů a případně přiloží další doklady o oprávněnosti svého postupu.“17 „Organizační složky státu a právnické osoby, které hospodaří s veřejnými prostředky, předkládají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol příslušným správcům rozpočtových kapitol.“18
Interní audit uvnitř HZS zajišťuje interní auditor, který je jmenován ředitelem HZS ČR. Internímu auditu podléhá činnost HZS vykonávaná při plnění úkolů stanovených HZS související se správou finančních prostředků s nimiž organizace hospodaří. Interní audit vykonávaný v rámci HZS může být prováděn formou: • Finančního auditu, který ověřuje zda údaje uvedené ve finančních, účetních a jiných výkazech věcně zobrazují majetek, zdroje financování a hospodaření s ním,
16
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích
17
Vyhláška č. 416/2004 Sb., vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. 18
Zákon č. 320/2001 Sb., zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon
o finanční kontrole)
31
• Auditu systémů, který prověřuje a hodnotí systémy zajištění příjmů HZS, včetně vymáhání pohledávek, financování činnosti a zajištění správy veřejných prostředků, • Auditu výkonu, který zkoumá výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelovost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému, • Následného auditu, který zajišťuje adekvátnost, efektivnost a včasnost provedení opatření schválených ředitelem HZS na základě vykonaného interního auditu, • Operativní audit, který se vykonává na základě vyžádání ředitele HZS mimo schválení roční plán interních auditů. „Příslušníci, občanští zaměstnanci a osoby pověřené plněním úkolů podle zvláštních zákonů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru anebo po splnění úkolu.“19
19
Zákon č. 238/2000 Sb., zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých
zákonů
32
3 Praktická část
3.1 Personální údaje HZS kV má tři skupiny zaměstnanců. První, nejpočetnější skupinu, tvoří zaměstnanci ve služebním poměru (příslušníci). Řídí se podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Typickým představitelem této skupiny je profesionální hasič. Dále do této skupiny patří také osoby ve vyšších funkcích v rámci HZS kV (například krajský ředitel, náměstci ředitele, ředitelé jednotlivých odborů HZS atd.). Druhou skupinu tvoří občanští zaměstnanci (OZ), jež se řídí podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Tyto zaměstnance tvoří především administrativní pracovníci. Do třetí skupiny spadají brigádníci a osoby zaměstnané např. na dohodu o pracovní činnost nebo na dohodu o provedení práce. Tato skupina tvoří, u HZS kV, zanedbatelnou část zaměstnanců, proto se jí dále nezabývám.
Průměrný početní stav zaměstnanců HZS kV k 31.12. v letech 2006 - 2008
600 500
555,43
564,33
559,68
400
občanští zaměstnanci
300 200 100
zaměstnanci ve služebním poměru 36,54
0 2006
36,6
36,48
2007 2008
Graf č.1: Průměrný početní stav zaměstnanců HZS kV k 31.12. v letech 2006-2008
33
Z grafu jsou patrné průměrné počty zaměstnanců u HZS kV v průběhu zkoumaných let. Občanští zaměstnanci tvoří přibližně jen 16 % z celkového stavu zaměstnanců HZS kV. Za poslední tři roky nedocházelo k výrazným změnám v počtu těchto zaměstnanců. Počty příslušníků se v průběhu posledních tří let měnily. V roce 2006 byl počet příslušníku nenaplněn o 6,57 zaměstnance. V následujícím roce to bylo už o 1,67 zaměstnance. Rok 2008 byl téměř vyrovnaný, rozpočet početních stavů byl nenaplněn o 0,32 zaměstnance. Personální rozpočty stanovuje MV GŘ HZS ČR a nemělo by docházet k jejich překročení. KŘ HZS kV musí tyto personální rozpočty dodržovat. Nemůže tedy nastat situace, že vznikají nová pracovní místa, aniž by došlo k navýšení těchto rozpočtů či ke zrušení nějakého dosavadního pracovního místa. Nenaplnění početních stavů příslušníků má za příčinu několik faktorů, zejména tak: •
časová náročnost přijímacího řízení,
•
časová prodleva, kterou způsobuje rozšíření vstupní lékařské prohlídky o ergometrii20,
•
neplnění podmínek přijímacího řízení stanoveného zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (např. osvědčení fyzické, zdravotní a osobní způsobilosti) uchazeči. Vzhledem k povaze pracovní náplně tvoří převážnou většinu zaměstnanců
organizace muži. Ženy tvoří pouze přibližně 13 % z celkového počtu zaměstnanců HZS kV. Mezi profesionálními (tzv. výjezdovými) hasiči žádná žena není. Žádný zákon či směrnice působení žen v této pozici nepopisuje. Nechci podceňovat fyzické a psychické dovednosti žen, ale jsem zastáncem názoru, že profesionálním hasičem mají
20
Ergometrie - je lékařská metoda, která sleduje srdce při zátěži. Nejčastěji se k vyšetření používá bicyklový
ergometr nebo běžící pás. Při testu se zaznamenává EKG a tepová frekvence. Přístroj po dobu zátěže snímá tepovou frekvenci pomocí elektrod, které jsou připevněny na hrudník a končetiny. Vyšetření je fyzicky náročné, 12 hodin před testem by testovaný neměl pít alkohol ani kouřit, někdy je nutná úprava léků.
34
být pouze muži. Platí také skutečnost, že při práci „výjezdových hasiček“ by byla nutná stavební úprava požárních stanic (např. oddělené šatny, ložnice, sprchy, WC atd.) a to by stálo nemalé peníze. U HZS kV vykonávají ženy především administrativní práce a to jak občanští zaměstnanci tak i jako příslušníci. Nejvyšší funkcí, kterou vykonává žena je pozice Ekonomické náměstkyně ředitele HZS kV. Od vzniku organizace (1.1.2001) tuto pozici vykonávají pouze ženy. Vývoj věkové struktury zaměstnanců vystihují níže uvedené tabulky. Je z nich patrné, že jednou z nejsilnějších věkových skupin je 31 – 40 let. Tudíž zaměstnanci v nejproduktivnějším věku. Dále je patrné, že v roce 2008 přijal HZS kV větší množství mladších lidí. Věková skupina 21 – 30 let se stala v tomto roce nejpočetnější. Menší počet zaměstnanců ve věku 61 let a více nasvědčuje faktu, že příslušníci využívají, ve větší míře, možnosti odchodu do předčasného důchodu s vidinou získání pravidelné měsíční renty. Počtu zaměstnanců v této skupině jistě nasvědčuje i fakt, že profesionální hasiči musí splňovat jisté zdravotní a fyzické dovednosti, které jsou s narůstajícím věkem hůře dosažitelné. Profesionální hasiči musí každoročně projít důkladnou zdravotní prohlídkou a prokázat zdatnost při fyzických testech.
věk
muži
ženy
celkem
%
do 20 let
4
0
4
0,66
21 - 30 let
164
19
183
30,05
31 - 40 let
163
15
178
29,23
41 - 50 let
106
25
131
21,51
51 - 60 let
94
18
112
18,39
61let a více
1
0
1
0,16
celkem
532
77
609
100
Tab. č.1: Věková struktura zaměstnanců HZS kV 2006
35
věk
muži
ženy
celkem
%
do 20 let
5
0
5
0,83
21 - 30 let
149
18
167
27,69
31 - 40 let
170
19
189
31,34
41 - 50 let
113
23
136
22,55
51 - 60 let
81
21
102
16,92
61let a více
4
0
4
0,66
celkem
522
81
603
100
Tab. č.2: Věková struktura zaměstnanců HZS kV 2007
věk
muži
ženy
celkem
%
do 20 let
3
0
3
0,49
21 - 30 let
179
20
199
32,63
31 - 40 let
171
15
186
30,49
41 - 50 let
120
23
143
23,44
51 - 60 let
54
20
74
12,13
61let a více
5
0
5
0,82
Celkem
532
78
610
100
Tab. č.3: Věková struktura zaměstnanců HZS kV 2008
3.2 Mzdové prostředky a související výdaje
3.2.1 Platy příslušníků V roce 2006 byl rozpočet na výdaje platů příslušníků čerpán ve výši 100,10 % včetně mimorozpočtových zdrojů (tj. především z rezervního fondu). Tyto zdroje pokryly výdaje ve výši 200 000,- Kč a to jako příplatek za práci v noci. V tomto roce byly vyplaceny i odměny (pracovní + jubilea) ve výši 2,76% z čerpaných rozpočtových prostředků na platy příslušníků. V průběhu roku 2007 došlo k navýšení rozpočtu na výdaje platů příslušníků. Přidělené prostředky upraveného rozpočtu výdajové oblasti platů příslušníků byly
36
čerpány, včetně zapojení mimorozpočtových zdrojů, ve výši 100,28%. Z mimorozpočtových zdrojů se pokryly výdaje ve výši 621 848,- Kč a to za zvláštní příplatky. Zdanitelné odměny (pracovní + jubilea) byly vyplaceny v celkové výši 3,71 % z čerpaných rozpočtových prostředků na platy příslušníků. Rozpočet výdajové oblasti platů příslušníků v roce 2008 byl čerpán ve výši 100 %. Na zdanitelné odměny bylo vyplaceno 6,48 % z čerpaných prostředků na platy příslušníků. 2006
30 421,-
2007
32 784,-
2008
33 500,-
Tab. č.4: Skutečný průměrný měsíční příjem příslušníka HZS kV
Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj skutečných průměrných platů příslušníků HZS kV. V roce 2007 vzrostl tento průměr (oproti roku 2006) o 2 363,- Kč. V následujícím roce nebyl nárůst platů tak razantní a zvýšil se jen o 716,- Kč. Příslušníci HZS, jakožto státní zaměstnanci, jsou ohodnocováni na základě Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů, které na daný rok upravuje příslušný zákon.
3.2.2 Platy občanských zaměstnanců Rozpočet výdajů na platy OZ byl v roce 2006 vyčerpán jen z 99,93 %. Zbylá částka, 6 176,- Kč, byla převedena do rezervního fondu. Důvodem tohoto převodu byla vysoká nemocnost OZ koncem roku. Stejně tak jako příslušníci, i OZ mají nárok na vyplacení zdanitelných záloh. Ve výdajové oblasti platů OZ byly tyto odměny vyplaceny ve výši 4,79 % z čerpaných prostředků na platy OZ. Rozpočet platů výdajové oblasti občanských zaměstnanců nebyla v průběhu roku 2007 upravována, tudíž byly dané prostředky čerpány ve výši 100 %. Na zdanitelných odměnách bylo vyplaceno 4,90 % z čerpaných prostředků na platy OZ.
37
Stejně tak jako v předchozím roce, tak i v roce 2008 byl rozpočet výdajové oblasti platů OZ čerpán ve 100% výši. Zhruba dvojnásobně, oproti roku 2007, došlo k nárůstu čerpaných rozpočtových prostředků na zdanitelné odměny a to ve výši 9,78 %. 2006
21 738,-
2007
23 046,-
2008
24 338,-
Tab. č.5: Skutečný průměrný měsíční příjem občanského zaměstnance HZS kV
Tabulka, popisující skutečný průměrný měsíční příjem občanského zaměstnance, dokazuje, že i v těchto výdajích došlo v HZS kV k výraznějšímu nárůstu. V porovnání s růstem výdajů na platy příslušníku je patrné, že platy OZ rostly v posledních třech letech více. Celkové výdaje na platy příslušníků a občanských zaměstnanců byly v roce 2006 ve výši 217 892 tis. Kč. V roce 2007 to bylo 325 907 tis. Kč (včetně převodů FKSP). V poslední roce mého porovnávání, v roce 2008, byly tyto výdaje 242 049 tis. Kč.
3.2.3 Porovnání průměrných mezd zaměstnanců HZS s průměrnými mzdami v kraji Vysočina Pro porovnání vývoje růstu mezd v HZS kV za roky 2006, 2007 a 2008 jsem použila údaje Českého statistického úřadu pro tyto roky v kraji Vysočina. Tyto údaje zahrnují průměrné mzdy na Vysočině u organizací, které mají více jak 20 zaměstnanců. 2006
17 633,-
2007
18 944,-
2008
20 616,-
Tab. č. 6: Skutečný průměrný měsíční příjem obyvatel kraje Vysočina
38
Z tabulky je patrné, že úroveň průměrných mezd v kraji Vysočina je značně nižší než u HZS kV. Pro větší přehlednost těchto údajů poslouží graf:
srovnání mezd 35000 průměrné mzdy na Vysočině
30000 25000 20000
průměrné mzdy občanských zaměstnanců HZS kV
15000 10000
průměrné mzdy příslušníků HZS kV
5000 0 2006
2007
2008
Graf č.2: Srovnání mezd
Je patrné, že vývoj mezd zaměstnanců HZS kV takřka kopíruje vývoj mezd v kraji Vysočina. Pouze se pohybuje v jiných finančních relacích. Z nejnovějších údajů (z roku 2008) je patrné, že osoba zaměstnaná v kraji Vysočina, pobírající místní průměrnou mzdu, je ohodnocena 20 616,-. Občanský zaměstnanec HZS kV pobírající průměrnou mzdu získá 24 338,- a příslušníci HZS kV si průměrně přijdou na 33 500,-.
Dle mého názoru je rozdíl mezi finančním ohodnocením příslušníků (profesionálních hasičů) HZS kV a průměrnou mzdou na Vysočině neadekvátní. Podle roku 2008 tvoří tento rozdíl pouze 12 884,-. A snad každý z nás si je vědom skutečnosti, že profesionální hasiči nasazují, při výkonu své práce, mnohokrát i svůj život. Jaké je tedy adekvátní ohodnocení této práce? Jaká je hodnota lidského života, v tomto případě
39
přesněji profesionálního hasiče, který se služebním slibem zavázal i k pomoci v místech, odkud jiní utíkají? Další otázka se nabízí při pohledu na platové tabulky, kterými se zaměstnanci HZS ČR řídí. Proč řeší ohodnocení všech profesionálních hasičů pouze jedena mzdová tabulka? Jak jsem již zmínila, v teoretické části své bakalářské práce, profesionální výjezdoví hasiči jsou ohodnocování podle stejné mzdové tabulky jako osoby, které vykonávají u HZS vyšší (především řídící) funkce. Nechci shazovat náročnost práce např. řídících pracovníků, ale uvědomme si, že bez obyčejných výjezdových hasičů, kteří nejednou nasazují svůj život, bychom se opravdu neobešli. Jak by asi vypadal skutečný mzdový průměr výjezdových hasičů, kdyby se do něj nezapočítávali (tak jak tomu je v současné době) všechny osoby ve služebním poměru (tj. i řídící pracovníci HZS)? Určitě mnohem nižší, než zmiňovaných 33 500,- za rok 2008.
3.2.4 Výzkum
Domnívám se, že stávající ohodnocení příslušníků HZS ČR je neadekvátní a mělo by dojít k jeho úpravě. Pro potvrzení svého názoru jsem se rozhodla zpracovat výzkum v rámci kraje Vysočina. Tento výzkum byl zaměřen převážně na zjištění představ o finančním ohodnocení a práci profesionálních (výjezdových) hasičů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 87 osob z kraje Vysočina. Dotazovala jsem se širokého spektra obyvatelstva z různých sociálních vrstev – studentů, dospělých, důchodců atd. Dotazované otázky: 1. Máte představu co obnáší práce profesionálních (výjezdových) hasičů? Ano – Ne, pokud Ano, co: 2. Vážíte si práce profesionálních (výjezdových) hasičů? Ano - Ne
40
3. Považujete práci profesionálních (výjezdových) hasičů za značně nebezpečnou (život ohrožující)? Ano - Ne 4. V jakém rozmezí by se měla, dle Vašeho názoru, pohybovat mzda profesionálních (výjezdových) hasičů? 15-25 000
26-40 000
41 000 a více
5. Domníváte se, že by práce profesionálních (výjezdových) hasičů měla být dobře ohodnocena? Ano – Ne 6. Průměrná mzda profesionálního hasiče (výjezdoví hasiči + řídící pracovníci HZS) na Vysočině v roce 2008 byla 33 500,- hrubého. Myslíte si, že je toto finanční ohodnocení adekvátní? Ano – Ne Na začátku svého výzkumu jsem si potřebovala zjistit, zda mají dotazovaní představu o práci profesionálních (výjezdových) hasičů. Bylo pro mne velkým překvapením, že tuto představu má pouze 84,3 % dotazovaných osob. Odpovědi se moc nelišily. Vyskytovalo se zejména: •
Hašení požárů,
•
Záchrana lidských životů,
•
Pomoc při živelných katastrofách,
•
Pomoc při nebezpečných situacích atd. Několik dotazovaných uvedlo jako předmět činnosti revizi, která v plné míře
těmto osobám nenáleží. Velice příjemným zjištěním je, že téměř 99,13 % dotazovaných si váží práce profesionálních (výjezdových hasičů) a myslí si, že by měla být dobře ohodnocena. 97,39 % dotazovaných považuje tuto práci za značně nebezpečnou (život ohrožující). Součástí mého výzkumu byla otázka, týkající se finanční částky, kterou by dotazovaní profesionální (výjezdové) hasiče ohodnotili. Odpovědi jsem zpracovala do grafu.
41
V jakém rozmezí by se měla, dle názoru dotazovaných, pohybovat mzda profesionálního (výjezdového) hasiče
8, 9%
34, 39%
15 - 25 000 26 - 40 000 41 000 a více 45, 52%
Graf č.3: V jakém rozmezí by se měla,dle názoru dotazovaných, pohybovat mzda profesionálního (výjezdového) hasiče
Je patrné, že veřejnost by své zachránce a pomocníky ohodnotila štědřeji než zaměstnavatel, stát. Mzdové tabulky všech státních zaměstnanců se budou ale od počátku roku 2010 měnit. Dojde pravděpodobně k snížení o 4 % a samozřejmě se to dotkne i mezd zaměstnanců HZS. V závěru svého výzkumu jsem se zeptala, zda si dotazovaní myslí, že 33 500,hrubého je adekvátní průměrná mzda příslušníků HZS kV– výjezdových hasičů společně s řídícími pracovníky. 42,53 % dotazovaných si to nemyslí. Závěrem svého výzkumu můžu říci, že dle zjištěných informací jsou profesionální (výjezdoví) hasiči v očích dotazovaných nepostradatelnými pomocníky a ochránci vykonávajícími nebezpečnou práci, kteří by měli být lépe finančně ohodnoceni. S tímto závěrem souhlasím a jsem si vědoma, že na adekvátní finanční ohodnocení nejsou, v době finanční krize, prostředky. Rozpočet organizace by jakékoliv radikálnější zvýšení mezd zaměstnanců podstatně zatížilo.
42
3.3 Majetek HZS kV hospodaří s majetkem státu a jeho vývoj v letech 2006, 2007 a 2008 znázorňuje následující tabulka. Druh majetku
Stav k 31.12.2006
Stav k 31.12.2007
Stav k 31.12.2008
Software
4 184 138,20
5 673 358,20
5 673 358,20
Drobný dl. nehmotný majetek
9 984 364,74
9 232 032,81
9 782 696,16
Budovy, haly, stavby
339 018 989,80
346 611 622,51
358 320 158,95
SMV a soubory movitých věcí
409 662 512,12
473 109 736,33
537 320 158,51
Drobný dl. hmotný majetek
125 286 227,48
133 257 588,83
138 202 043,24
Pozemky
9 767 377,30
9 767 377,30
9 932 009,99
Umělecká díla, předměty
31 560,00
31 560,00
31 560,00
Nedokončený dl.hmotný majetek
602 071,00
33 010,00
2 106 528,00
Materiál na skladě
22 292 731,10
19 205 555,23
23 616 283,00
Tab.č.7: Majetek HZS kV
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí tvoří nejhodnotnější položku majetku HZS kV a přibližně polovinu z celkové hodnoty majetku. Do této skupiny spadají zejména požární automobily a další prostředky nutné pro zásah jednotky HZS, které jsou finančně velice náročné. Požární technika musí být stále plně akceschopná, takže musí docházek k její pravidelné obměně. Na těchto položkách se nemůže šetřit. Nepotřebná (vyřazená) zásahová vozidla, v majetku HZS kV, se převádí bezplatně na sbory dobrovolných hasičů (SDH) v kraji. Čímž se napomáhá k větší akceschopnosti místních zásahových jednotek, ale hlavně to ulevuje municipálním rozpočtům21 z jejichž zdrojů by se zásahová technika musela pořizovat. Postup při rozhodování o nepotřebnosti nemovitého a movitého majetku, který přesahuje potřeby a nebo na jehož ponechání přestal být veřejný zájem, řeší samostatný pokyn ředitele HZS kV.
21
Municipální rozpočet – místní, obecní rozpočet
43
Oprávnění k uzavírání smluv (ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) má pouze ředitel HZS kV a ekonomická náměstkyně. U pořízení majetku v hodnotě větší než 40 000,- Kč se musí vypisovat výběrové řízení na jehož základě se majetek pořídí. Výběrová komise má lichý počet osob.
Celkový stav majetku HZS kV 1100000000 1 084 775 156
1050000000 1000000000 Kč
996 921 841 950000000 920 829 972 900000000 850000000 800000000 2006
2007 rok
Graf č.4: Celkový stav majetku HZS kV
44
2008
V evidenci nemovitostí HZS kV jsou, k 31.12.2008, zapsány následující objekty a pozemky:
Název areálu, adresa
Účetní hodnota
Účetní hodnota dle ÚO
stavby
pozemků
Krajské ředitelství, Ke Skalce, Jihlava
45 256 560,10
237 768,81
Objekt CO, K-9, Březinovy sady, Jihlava
68 271 568,71
0,00
Stanice, Sokolovská 2, Jihlava
17 832 114,03
446 312,00
Stanice, Třešť, Dr. Richtra 992/1
5 242 875,20
60 464,00
Stanice, Telč, Staré Město
23 871 783,40
0,00
Převaděč Řehořov
77 714,00
0,00
Anténní stožár Čeřínek
250 312,00
0,00
Stanice, Požárnická 1240, Pelhřimov
36 237 241,80
462 200,00
Stanice, Pacov
8 683 581,60
75 131,00
Výcvikové středisko Brtná
798 660,00
7 281,40
Provozní objekt Brtná – Trnávka
470 384,00
5 106,00
Cvičná věž Pelhřimov, Nádražní ul.
23 867,00
0,00
CO Kamenice nad Lipou
1 254 758,00
12 162,69
Stanice, Žižkova 993, Havlíčkův Brod
12 143 155,58
286 841,80
Budova CO, Žižkova ul. Havlíčkův Brod
1 042 325,00
58 700,00
Admin. budova, Humpolecká 3606, H.Brod
7 275 287,10
4 575 725,50
Stanice, Chotěboř, Hromádky z Jistebnice 753
1 808 607,00
47 120,00
Stanice, Ledeč n.S., Pivovarská 258
16 006 010,80
141 884,42
Stanice, Světlá n.Sázavou., Lánecká 912
7 127 587,63
144 212,37
Stanice, Žďárského 1, Třebíč
27 794 798,57
1 199 200,00
Stanice, Náměšť nad Oslavou
954 977,23
0,00
Stanice, Hrotovice
538 158,37
0,00
Stanice, Jemnice
584 300,00
0,00
Stanice, Moravské Budějovice
574 000,00
0,00
Stanice, Jamská 4, Žďár nad Sázavou
62 913 667,49
2 096 150,00
Stanice, Velká Bíteš
6 300 149,10
61 120,00
Velká Bíteš - hala HARD
2 001 516,00
0,00
45
stavby
pozemků
161 802 927,44
744 544,81
47 468 492,40
561 881,09
45 402 973,11
5 254 484,09
30 446 234,17
1 199 200,00
71 215 332,59
2 157 270,00
Účetní hodnota
Název areálu, adresa
Účetní hodnota dle ÚO
stavby
pozemků
stavby
pozemků
Chata zděná Skalský dvůr
957 723,00
4 050,00
Chata dřevěná Skalský dvůr
484 201,00
10 580,00
1 774 558,80
14 630,00
Chata Penkýř, Oslnovice
332 634,80
0,00
Celkem
358 110 518,51 9 932 009,99 358 110 518,51
9 932 009,99
Tab. č.8: Nemovitosti a pozemky HZS kV k 31.12.2008
Majetek HZS kV prochází postupně řadou rekonstrukcí a stavebních úprav. Jsou to většinou finančně náročné akce, ale je to nutné zejména pro zajištění plynulosti provozu a také pro usnadnění a zkvalitnění práce všech zaměstnanců.
V roce 2006 proběhla větší rekonstrukce v objektech technického pracoviště HZS kV v Březinových sadech v Jihlavě (elektronické zabezpečovací signalizace kamerovým systémem, rekonstrukce vytápění, rekonstrukce kotelny), objektu požární stanice Havlíčkův Brod (stavební úpravy administrativní budovy), objektu centrální požární stanice Třebíč (výměna ocelových vrat za automatická průmyslová sekční vrata), objektu Rekreační chata Lísek č. 17 (vypracování projektové dokumentace na zastřešení terasy) a objektu požární stanice Ledeč nad Sázavou (realizace montovaného ocelového přístřešku).
Stavební investice v roce 2007 na objektech v majetku HZS kV byly provedeny v celkové výši 7 128 071,71 Kč. Nejrozsáhlejší investice byla na technickém pracovišti HZS kV (zateplení fasády, částečná rekonstrukce elektroinstalace, úprava vytápění, rekonstrukce zdravotní techniky). Dále bylo investováno na požární stanici Havlíčkův Brod (nové oplocení), požární stanici Jihlava (rekonstrukce čistých a špinavých šaten a ložnice), krajském ředitelství Jihlava (rozšíření klimatizační soustavy), požární stanici Třebíč (výměna sekčních vrat, výměna kuchyňské linky a elektrospotřebičů) a rekreační chata Lísek č. 17 (zastřešení terasy).
46
Stavební investice na objektech v majetku HZS kV v roce 2008 byly v celkové výši 9 181 667,- Kč. Investovalo se v objektu civilní ochrany v Jihlavě (rekonstrukce technického pracoviště), požární stanici Třešť (kotle na zemní plyn, radiátory, náhradní zdroj), požární stanici Havlíčkův Brod (rekonstrukce cvičné lezecké věže), požární stanici Chotěboř (regulace a rekonstrukce topení), požární stanici Pelhřimov (komunikátory, čtečky, klimatizace technologické místnosti), požární stanici Padov (rekonstrukce střechy, výměna oken, provedení nové automatické brány, montáž sekčních vrat, provedení větve odsávání výfukových plynů), požární stanici Třebíč (výměna vrat garáží, odsávání výfukových plynů) a požární stanici Velká Bíteš (odsávání výfukových plynů, rekonstrukce kotelny a topení).
3.4 Rozpočet
Přehled celkových příjmů a výdajů HZS kV 600 000 000 500 000 000
Kč
400 000 000 příjmy
300 000 000
výdaje
200 000 000 100 000 000 0
2006
2007
2008
příjmy
87 507 000
83 734 813
85 184 502
výdaje
418 228 000
442 480 655
480 851 579
rok
Graf č.5: Přehled celkových příjmů a výdajů HZS kV
47
3.4.1 Příjmy Příjmové položky rozpočtu HZS kV se dělí na dvě základní skupiny: • nedaňové a kapitálové příjmy, • příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti (včetně pojistného na důchodové pojištění). Největší příjmovou položkou rozpočtu HZS kV jsou příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti (viz teoretická část Hospodaření organizační složky státu). Zde platí, že čím vyšší mzdy, tím vyšší příjmy z pojistného. 2006
2007
2008
68 719 000,-
75 286 278,-
76 318 087,-
Tab.č.9: Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
Nedaňové a kapitálové příjmy 2006: • investiční příspěvky od obcí a kraje
6 084 tis. Kč
• neinvestiční příspěvky od obcí a kraje
873 tis. Kč
• neinvestiční příspěvky od ostatních práv. osob
117 tis. Kč
- příjmy dle zákona č. 133/1985 Sb.
1 222 tis. Kč
- příjmy z pojistného
144 tis. Kč
• příjmy z pronájmu nemovitostí
65,5 tis. Kč
• příjmy z úroků
22,5 tis. Kč
• přijaté sankční platby
20 tis. Kč
• příjmy z prodeje vodidla
7,4 tis. Kč
48
Nedaňové a kapitálové příjmy 2007: • neinvestiční příspěvky od obcí a kraje a jiných PO
1 601 tis. Kč,
• příjmy dle zákona č. 133/1985 Sb.
1 331 tis. Kč,
• příjmy z pojistného plnění
8 tis. Kč,
• příjmy z prodeje krátkodob. a drobného dlouhodob. majetku 42 tis. Kč, • příjmy z pronájmu nemovitostí
112 tis. Kč,
• příjmy z úroků
26 tis. Kč,
• přijaté sankční platby
74 tis. Kč,
• ostatní nekapitálové příspěvky a náhrady • ostatní nedaňové příjmy j.n.
527 tis. Kč, 48 tis. Kč.
Nedaňové a kapitálové příjmy 2008: • přijaté neinvestiční příspěvky od obcí a kraje a od jiných PO 1 813 tis. Kč, • příjmy dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně • příjmy z prodeje krátkodob. a drobného dlouhodob. majetku • příjmy z pojistného plnění
1 359 tis. Kč, 33 tis. Kč, 4 tis. Kč,
• příjmy z pronájmu nemovitostí
198 tis. Kč,
• příjmy z úroků
15 tis. Kč,
• přijaté sankční platby
253 tis. Kč,
• ostatní nekapitálové příspěvky a náhrady
292 tis. Kč,
• ostatní nedaňové příjmy j.n.
67 tis. Kč.
Z výše uvedených informací vyplívá, že je HZS kV také finančně závislá na obcích, kraji, ale i na dalších právnických osobách. Organizační složka státu nevzniká za účelem dosahování zisku, ale i tak by neměla být finančně moc závislá na, do jisté míry nejistých, příspěvcích od municipalit.
49
3.4.2 Výdaje Na čerpání prostředků z rozpočtu HZS kV se velkou měrou podílí především výdaje na platy, povinné pojištění, sociální dávky, pořízení ochranných pomůcek, výdaje na strojní součástky, výdaje spojené s provozem objektů, výdaje na nákup pohonných hmot a výdaje na doplňování a nahrazování opotřebených a poškozených věcných prostředků. Za rok 2006 Běžné výdaje (ostatní provozní výdaje, platy příslušníků a OZ, povinné pojistné, převod FKSP a sociální dávky) tvořili asi ¾ celkových výdajů HZS kV – 348 815 tis. Kč. Druhý největší objem prostředků byl použit na platy – 218 135 tis. Kč. Z toho plyne i vysoká částka na povinné pojistné – 76 412 tis. Kč. Výdaje programového financování zatížili rozpočet 74 924 tis. Kč. Za rok 2007 V průběhu roku 2007 byly v oblasti ostatních provozních výdajů čerpány účelově určené prostředky na řešení mimořádných škod způsobených orkánem Kyrill a v souvislosti s likvidací „ptačí chřipky“ (částka 233 tis. Kč). Ostatní provozní výdaje byly čerpány ve výši 36 286 tis. Kč. Za rok 2008 Ostatní provozní výdaje byly ve čerpány ve výši 42 520 941,- Kč. Na platy bylo ve skutečnosti vyčerpáno 242 049 000,- Kč. Investiční a neinvestiční výdaje zatížili rozpočet 98 782 318,- Kč.
50
Vývoj výdajů spojených s provozem objektů HZS kV 10200 10011 10000 9800 9600
tis. Kč
9400 2006
9200 9000
2007
8932 8797
2008
8800 8600 8400 8200 8000
Graf č.6: Vývoj výdajů spojených s provozem objektů HZS kV
Z grafu je patrné výrazné navýšení výdajů na provoz u objektů HZS kV v roce 2008. Myslím, že jistý vliv na to má také neúsporné používání energií, ale i fakt, že poslední zimní období bylo náročnější na vytápění než ta dvě předchozí. S úsporou energií se jistě dosáhne i k snížení těchto výdajů. K dosažení snížení se může dosáhnout například zavedením interních směrnic, upravujících používání energií (včetně postihů za jejich porušení). Zaměstnanci by se měli chovat hospodárně ke všem prostředkům zaměstnavatele. Zde vidím možnost, jak dosáhnout snížení nákladů organizace.
3.5 Mimorozpočtové zdroje (rezervní fond) Do čerpání byly v letech 2006, 2007 a 2008 rovněž zapojeny i mimorozpočtové zdroje. Jsou to nevyčerpané rozpočtové prostředky. Tvoří je příjmy především z rezervního fondu, z FKSP, příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a příspěvky od územně samosprávních celků (ÚSC) a jiných právnických osob.
51
Vývoj čerpání mimorozpočtových zdrojů 20 000 18 000 16 000 14 000
tis. Kč
12 000
2006
10 000
2007 2008
8 000 6 000 4 000 2 000 0
Graf č.7: Vývoj čerpání mimorozpočtových zdrojů
Největší část mimorozpočtových zdrojů dlouhodobě tvoří rezervní fond a příspěvky od územně samosprávních celků (města a kraj). V roce 2006 získal HZS kV od územně samosprávních celků celkem 6 957 tis. Kč, další rok došlo ke snížení této částky na 6 225,6 tis. Kč a rok 2008 zaznamenal opět nárůst v těch to příjmech – 6 645,7 tis. Kč.
52
4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina a určení výhledu financování do budoucna. Hasičský záchranný sbor má, ze zákona, povinnost zveřejňovat své výsledky hospodaření. Já jsem ve své bakalářské práci porovnávala výsledky hospodaření za roky 2006, 2007 a 2008. Z práce je patrné, že v této organizační složce státu dochází k pravidelnému nárůstu majetku a tím pádem i nákladů s tím spojených. Hasiči musí udržovat plnou akceschopnost a potřebují k tomu kvalitní vozy, materiál, ale i zázemí. Na těchto položkách se by se nemělo nikdy šetřit. Chrání nás všechny a nikomu by se určitě nelíbilo, kdyby hasiči nedorazili na místo požáru třeba kvůli závadě na cisternové automobilové stříkačce. Nabízí se otázka, zda jsou profesionální (výjezdoví) hasiči za svou práci adekvátně finančně ohodnoceni. Zda ti, kteří musí do míst odkud každý jiný utíká, nemají být ohodnoceni, za nasazování svých vlastních životů, mnohem vyšší mzdou. Proč jsou všichni příslušníci HZS ohodnocováni stejnou mzdovou tabulkou? Domnívám se, že by výjezdoví hasiči měly být ohodnocováni lépe a neměly by být ohodnocování stejnou mzdovou tabulkou jako např. řídící pracovníci HZS. Krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru může ovlivnit pouze udělování finančních odměn. Ve své práci jsem uvedla vývoj mezd za poslední tři roky a jejich porovnání s průměrnou mzdou na Vysočině. Je patrné, že rozdíl mezi průměrnou mzdou občanských zaměstnanců a příslušníků je pouze v řádech tisíců. Tento rozdíl se mi zdá nepřiměřený a možná i nesprávný. Rozdíl průměrných mezd všech zaměstnanců HZS kV je značně nad průměrem mezd na Vysočině. Zpracování této bakalářské práce mi rozšířilo znalosti v oblasti principu financování organizační složky státu. Z analýzy hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina za poslední tři roky je patrné, že dochází k neustálému nárůstu majetku. Tento nárůst majetku splňuje podmínky stanovených rozpočtů, což zaručuje jistotu správného zajištění základních povinností Hasičského záchranného sboru – chránit životy a majetek.
53
Domnívám se, že cíl své bakalářské práce jsem splnila a z výše uvedeného je patrné, že hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina nevykazuje žádné nedostatky a nesrovnalosti.
54
Seznam zkratek OSS – organizační složka státu FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb HZS – Hasičský záchranný sbor HZS ČR – Hasičský záchranný sbor České republiky GŘ HZS ČR – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky HZS kV – Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina IZS – integrovaný záchranný systém OŘ – operační řízení CNP – civilní nouzová připravenost FO – finanční odbor KŘ – krajské ředitelství MV ČR – ministerstvo vnitra České republiky
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 1: Znak Hasičského záchranného sboru České republiky Obrázek č. 2: Znázornění územních odborů HZS kV Obrázek č. 3: Organizační schéma HZS kV Obrázek č. 4: Organizační schéma územního odboru Havlíčkův Brod Obrázek č. 5: Organizační schéma územního odboru Pelhřimov Obrázek č. 6: Organizační schéma územního odboru Třebíč Obrázek č. 7: Organizační schéma územního odboru Žďár nad Sázavou
Tabulka č. 1: Věková struktura zaměstnanců HZS kV 2006 Tabulka č. 2: Věková struktura zaměstnanců HZS kV 2007 Tabulka č. 3: Věková struktura zaměstnanců HZS kV 2008 Tabulka č. 4: Skutečný průměrný měsíční příjem příslušníka HZS kV Tabulka č. 5: Skutečný průměrný měsíční příjem občanského zaměstnance HZS kV Tabulka č. 6: Skutečný průměrný měsíční příjem obyvatel kraje Vysočina Tabulka č. 7: Majetek HZS kV Tabulka č. 8: Nemovitosti a pozemky HZS kV k 31.12.2008 Tabulka č. 9: Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
Graf č. 1: Průměrný početní stav zaměstnanců HZS kV k 31.12.v letech 2006-2008 Graf č. 2: Srovnání mezd Graf č. 3: V jakém rozmezí by se měla, dle názoru dotazovaných, pohybovat mzda profesionálního (výjezdového) hasiče
Graf č. 4: Celkový stav majetku HZS kV Graf č. 5: Přehled celkových příjmů a výdajů HZS kV Graf č. 6: Vývoj výdajů spojených s provozem objektů HZS kV Graf č. 7: Vývoj čerpání mimorozpočtových zdrojů
Seznam použité literatury Internet Český statistický úřad [online]: www.czso.cz Českomoravská konfederace odborových svazů [online]: www.cmkos.cz Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR [online]: www.hzscr.cz Knihy PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. ASPI, Praha. 2005. ISBN 80-7357-052-1 Zákony, vyhlášky Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví Zákon č. 320/2001 Sb., zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Zákon č. 238/2000 Sb., zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Zákon č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích Zákon č. 218/2000 Sb., zákono rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Vyhláška č. 114/2002 Sb., vyhláška Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb Vyhláška č. 416/2004 Sb., vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb.
Vyhláška č. 505/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu
