VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Probíhající reforma účetnictví státu v podmínkách Kraje Vysočina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

P ro b í h a j í c í re f o r m a ú č e t n i c t v í s t á t u v p o d m í n k á c h K r a j e Vy s o č i n a Bakalářská práce

Autor: Hana Křížová Vedoucí práce: Ing. Pavlína Kučerová Jihlava 2014

Anotace Cílem této bakalářské práce je analyzovat názor vybraných účetních jednotek na probíhající reformu účetnictví státu v Kraji Vysočina. Teoretická část obsahuje stručné základní informace o probíhající reformě účetnictví státu, Pomocném analytickém přehledu a Konsolidační vyhlášce státu. V praktické části jsou zjišťovány názory jednotlivých vybraných účetních jednotek v Kraji Vysočina na problematiku zvoleného tématu.

Klíčová slova Reforma účetnictví státu, účetní reforma veřejných financí, Pomocný analytický přehled, Konsolidační vyhláška státu, vybrané účetní jednotky, Kraj Vysočina, Krajský úřad Kraje Vysočina.

Annotation The aim of this work is to analyze the opinion of selected entities to the ongoing reform of state accounting in Vysočina region. The theoretical part provides brief background information on the ongoing reform of state accounting, Auxiliary analytical overview and Consolidation notice of the state. In the practical part are collected opinions of individual selected entities in the Vysočina region on the issues of the chosen topic.

Key words Reform of state accounting, financial reform public finances, Auxiliary analytical overview, Consolidation notice State, selected entity, Vysočina Region, Regional authority of Vysočina region.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 04. 2014 ...................................................... Podpis

V této bakalářské práci bych chtěla zejména poděkovat vedoucí práce paní Ing. Pavlíně Kučerové, která mi pomáhala s řešením odborných problémů. Dále bych ráda poděkovala pracovnicím/pracovníkům ekonomického odboru Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří mi pomohli definovat otázky v dotazníkovém šetření a poskytli odborné rady. Na závěr bych ráda poděkovala mé rodině za obrovskou podporu a trpělivost.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Teoretická souvislost tématu ....................................................................................... 11 1.1 Reforma účetnictví v oblasti veřejných financí .................................................... 11 1.1.1 Legislativa ...................................................................................................... 11 1.1.2 Cíle probíhající reformy ................................................................................. 12 1.1.3 Etapy účetní reformy ...................................................................................... 13 1.1.4 Vybrané účetní jednotky................................................................................. 14 1.1.5 Mezinárodní důvody ....................................................................................... 14 1.1.6 „ÚFIS“ a „MONITOR“ .................................................................................. 15 1.2 PAP - pomocný analytický přehled....................................................................... 16 1.2.1 Legislativa ...................................................................................................... 17 1.2.2 GAAP ............................................................................................................. 17 1.2.3 Vybrané účetní jednotky................................................................................. 18 1.2.4 Výkaz PAP ..................................................................................................... 19 1.2.5 Rozšíření účetní věty ...................................................................................... 22 1.2.6 Kontroly .......................................................................................................... 23 1.3 Konsolidační vyhláška státu .................................................................................. 24 1.3.1 Legislativa ...................................................................................................... 24 1.3.2 Účetní výkaznictví státu ................................................................................. 24 1.3.3 Úrovně vyšších a dílčích konsolidačních celků státu ..................................... 25 1.3.4 Vybrané účetní jednotky................................................................................. 28 1.3.5 „Seznam“ ........................................................................................................ 29

1.3.6 Konsolidační manuál ...................................................................................... 29 2 Praktická část – vybrané účetní jednotky .................................................................... 30 2.1 Dotazníkové šetření ............................................................................................... 31 2.2 Vyhodnocení dotazníků ........................................................................................ 32 2.3 Shrnutí ................................................................................................................... 56 Závěr ............................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury ............................................................................................... 63 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 66 Seznam použitých obrázků a grafů ................................................................................. 68 Seznam příloh ................................................................................................................. 70

Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám analýzou názorů vybraných účetních jednotek na probíhající reformou účetnictví státu, jejíž významnou součástí je Pomocný analytický přehled a Konsolidační vyhláška státu. Tato bakalářská práce především navazuje na dvě bakalářské práce z roku 2012 s názvy „Realizace reformy účetnictví státu v podmínkách Kraje Vysočina“ a „Centrální systém účetních informací státu“ zpracované Pavlou a Lenkou Kapounovými. Teoretická část je tvořena třemi tematickými okruhy, ve kterých jsou uvedeny stručné základní informace o reformě účetnictví veřejných financí, příslušné legislativě, vybraných účetních jednotkách, stanovených cílech reformy, mezinárodních důvodech k probíhající reformě. Zmíněny jsou i specializované informační portály MF ČR s názvy „ÚFIS“ a „MONITOR“. Druhý tematický okruh se týká Pomocného analytického přehledu a jeho návaznosti na všeobecně uznávané účetní zásady GAAP, výkazu PAP a jeho částí, nastiňuje partnery transakcí, aktiv nebo pasiv a kontroly. V třetím tématu Konsolidační vyhláška státu je přiblížen cíl této vyhlášky, dále popisuje úrovně konsolidace, vybrané účetní jednotky, Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu a Konsolidační manuál. Již mnoho let probíhá realizace harmonizace účetnictví v celé Evropské unii. Není těžké si představit, že české a další evropské národní úpravy účetnictví mají různorodý charakter. Je zjevné, že evropské úpravy účetnictví nebude snadné sjednotit. Smysluplné a přehledné výstupy ekonomických, statistických informací jednotlivých evropských zemí není snadné zjistit a ještě složitější je vzájemně porovnat. Cílem mezinárodních snah o sjednocení účetních a hospodářských údajů je, aby získané informace byly srozumitelné, pravdivé, nezkreslené, současně použitelné v praxi s vyšší vypovídací

schopností

a využitelné

k plánování

národního

a mezinárodního

hospodaření. Přípravy na realizaci reformy účetnictví státu jsou dlouhodobou a náročnou záležitostí, a jsou naplánovány na mnoho let dopředu a s vědomím toho, že v průběhu realizace reformy účetnictví bude docházet k operativním změnám a úpravám. Reforma účetnictví byla rozfázována do čtyř etap. 8

Původní snahou reformy, bylo co nejvíce přiblížit státní účetnictví a hospodaření s finančními prostředky veřejných institucí a municipálních jednotek k účetnictví podnikatelské (soukromé) oblasti. Prvořadým úkolem účetnictví nejen v podnikatelské sféře, ale i ve veřejné a státní oblasti je podávat pravdivé informace, z nichž je potřeba získávat věrný obraz o majetkové situaci, zdrojích a tvorbě hospodářského výsledku. První etapou reformy účetnictví státu se budu zabývat jen stručně, neboť celé téma je velice obsáhlé a již se jím zabývaly sestry Kapounovi ve svých bakalářských pracích v roce 2012. V této etapě došlo k aplikaci převodového můstku z roku 2009 na 2010 k zásadním úpravám a rozšíření účtové osnovy, k přechodu na akruální princip, úpravám podrozvahové evidence a změnám v účetní závěrce, a další úpravy. V tomto roce nastaly změny ohledně předávání účetních výkazů, tedy především prostřednictvím CSÚIS. O rok později v roce 2011 bylo zahájeno odepisování majetku, možnost vytváření opravných položek a oceňování majetku reálnou hodnotu pro veřejnoprávní organizace. Hlavním tématem bakalářské práce je však pomocný analytický přehled. Zde se práce nejprve zabývá souvislostmi mezi pomocným analytickým přehledem (dále jen „PAP“) a americkým GAAP (Všeobecně uznávané účetní zásady), dále kterých vybraných účetních jednotek se zpracování výkazu PAP týká. Nejrozsáhlejší kapitolou je samotný výkaz PAP, jeho sestavování, kontroly, způsob naplnění položek PAP, členění dle partnerů aktiv/pasiv nebo partnerů transakce. Poslední fáze reformy účetnictví státu je zaměřena na Konsolidační vyhlášku státu (Vyhláška o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku). Zmíněná vyhláška se zabývá sestavováním předáváním konsolidačních účetních výkazů za celou Českou republiku v jednotlivém členění na dílčí konsolidační celky státu. Konsolidační vyhláška státu měla být uvedena v platnost již v loňském roce, ale vzhledem k průtahům a nejasnostem v legislativě došlo k prodloužení termínu k 31. 12. 2014 s datem prvního předání konsolidačních výkazů až v roce 2015.

9

Shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek vyplývající z probíhající reformy veřejných financí probíhá prostřednictvím Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS), který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny (dále jen IISSP), vytvořený Ministerstvem financí České republiky (dále jen MF ČR). Správa CSÚIS je dána zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a technickou vyhláškou o účetních záznamech č. 383/2009 Sb. Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení informovanosti pracovníků a představitelů dotčených účetních jednotek o probíhající reformě veřejných financí, Pomocném analytickém přehledu a chystané Konsolidační vyhlášce státu. Podrobněji se výzkum zabývá zjištěním přínosů, mírou spokojenosti a názorů vybraných subjektů k daným tématům. Práce také zkoumá úroveň metodické pomoci poskytované Ministerstvem financí ČR a Krajským úřadem Kraje Vysočina. Pro zjištění názorů vybraných účetních jednotek bylo použito dotazníkového šetření, prostřednictvím něhož byla zkoumána informovanost a názory vybraných respondentů k probíhající reformě účetnictví, a důvodech zavedení reformy, Pomocném analytickém přehledu a Konsolidační vyhlášce státu. Všechny tři okruhy otázek dotazníkového šetření byly provedeny elektronickou formou dotazníku. Dotazované otázky byly sestaveny rovněž do tří již zmíněných tematických okruhů a vyhodnoceny prostřednictví statistické metody relativních četností. Tato metoda spočívá v procentním porovnání četnosti konkrétní odpovědi k celkovému počtu odpovědí. Dotazník byl rozeslán pouze vybraným účetním jednotkám, které vyhotovují a předávají výkaz PAP, a to pouze obcím nad 3000 obyvatel, příspěvkovým organizacím zřízených obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí, jejichž aktiva celkem netto jsou 100 mil. Kč a více, organizačním složkám státu na území kraje Vysočina a Krajskému úřadu Kraje Vysočina. Tudíž byla oslovena velmi malá skupina vládních a municipálních jednotek v celkovém počtu 53 vybraných účetních jednotek. Praktická část bakalářské práce je zpracovávána pro ekonomický odbor Krajského úřadu Kraje Vysočina s cílem zjistit názory a dostatečnou informovanost vybraných účetních jednotek na probíhající účetní reformu veřejných financí, pomocný analytický přehled a Konsolidační vyhlášku státu.

10

1 Teoretická souvislost tématu Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří vzájemně souvisejících oblastí reformy účetnictví státu. První oblast nazvaná Reforma účetnictví v oblasti veřejných financí velmi stručně objasňuje základní cíle této problematiky. Druhou částí je Pomocný analytický přehled (dále jen „PAP“) a třetí část přibližuje problematiku týkající se připravované Konsolidační vyhlášky státu (Vyhláška o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku).

1.1 Reforma účetnictví v oblasti veřejných financí V současné době prochází účetnictví a účetní výkaznictví ve veřejném sektoru (tedy i municipálních účetních jednotek) rozsáhlou reformou. Zahajovacím rokem realizace účetní reformy veřejných financí byl rok 2010. Tento rok byl považován za rok přechodný, kdy byla přijata celá řada přechodných ustanovení, která měla pomoci vybraným účetním jednotkám při přechodu na nový systém zavádění jednotného účetnictví státu. [1]

1.1.1 Legislativa Usnesení vlády č. 561 ze dne 23. 5. 2007 došlo k naplánování průběhu účetní reformy státu od 1. 1. 2010 a tímto krokem byla oficiálně zahájena účetní reforma v oblasti veřejných financí. Reforma byla zahájena přijetím změn k zákonu č. 563/1991 Sb., vyplývajících ze zákona č. 304/2008 Sb. Základním cílem reformy účetnictví státu je vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a o příslušných účetních jednotkách. [22] Před rokem 2010 postupovaly v účetní oblasti účetní jednotky dle prováděcí vyhlášky č. 505/2002 Sb. k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Přechod na zavedení reformy v plném rozsahu u všech subjektů v oblasti veřejných financí byl náročný a velmi složitý proces. Rozfázování projektu bylo naplánováno MF ČR do jednotlivých etap na čtyři roky, dle koncepce vytvoření účetnictví státu a státní pokladny. V průběhu realizace reformy účetnictví 11

pochopitelně dochází k celé řadě legislativních úprav v dané oblasti. Reforma účetnictví státu zahrnuje velký počet veřejnoprávních institucí a částečně se týká i účetních jednotek mimo veřejný sektor, tedy i všech organizací, které jakýmkoli způsobem nakládají s veřejnými prostředky. [1] Probíhající reforma účetnictví veřejných financí je dlouhodobý a komplikovaný proces spojený s celou řadou změn na úrovni dotčených organizací, které se týkají nejen postupů účtování, ale i organizačního zajištění oběhu informací, jejich evidence, úprav software, ekonomických a hospodářských výkazů a reportování v rámci Centrálního systému účetních informací státu.

1.1.2 Cíle probíhající reformy Reforma systému účetnictví sleduje zejména následující cíle: 

vytvořit účetnictví státu ve srovnání s účetnictvím podnikatelských subjektů a zkvalitnit účetní metody používané ve veřejném sektoru pro efektivnější řízení procesů v subjektech veřejného sektoru a dále docílit takových účetních metod, aby výkazy reálněji vypovídaly o majetkové a výkonové situaci účetních jednotek,



vytvořit podmínky pro efektivní zajištění relevantních informací o hospodářské situaci státu a příslušných vybraných účetních jednotek (dále jen VÚJ) informací o možných rizicích, pohledávkách a závazcích na státní úrovni i na úrovních nižších,



odstranit roztříštěnost jednotlivých evidencí a výkazů účetních jednotek propojených s veřejnými rozpočty a majetkem státu,



zavést důslednou elektronizaci a digitalizaci účetních záznamů za účelem snížení administrativní náročnosti na vedení účetnictví,



vytvořit podmínky pro zjišťování informací za celou ČR a pro zkvalitnění informací za jednotlivé vybrané účetní jednotky,



vytvořit centrální úložiště účetních dat VÚJ, které spravuje MF ČR, jako základ pro sestavení konsolidovaných účetních výkazů za Českou republiku, 12



zajistit a zachytit v účetnictví průběžně kvalitní a důvěryhodné informace pro účely vykazování a sestavení účetních výkazů za Českou republiku. [1]

Ve veřejné správě ČR se stále používá hledisko rozpočtové skladby, která je tvořena pomocí třídění příjmů a výdajů. Tato evidence a kontrola nakládání s veřejnými prostředky stále podléhá potřebám státního rozpočtu a není založena na akruálním principu. [1]

1.1.3 Etapy účetní reformy Vybrané účetní jednotky byly v průběhu roku 2009 seznamovány s nástupem reformy účetnictví do praxe. V roce 2010 byla spuštěna nejnáročnější etapa reformy účetnictví státu. V prvé řadě zde došlo k aplikaci převodového můstku z roku 2009 na 2010, k zásadním úpravám a rozšíření účtové osnovy, k přechodu na akruální princip (povinnosti vést náklady a výnosy v období, s nímž věcně a časově souvisí), úpravám podrozvahové evidence a změnám v účetní závěrce. V tomto roce nastaly změny ohledně předávání účetních výkazů, tedy především prostřednictvím CSÚIS. O rok později v roce 2011 bylo zahájeno odepisování majetku, vytváření opravných položek a oceňování majetku reálnou hodnotu pro vybrané účetní jednotky. PAP nebyl původně součástí reformy účetnictví. Jeho předkládání je zajištěním informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí na základě požadavků z evropských nařízení. Jedná se o přístup dle všeobecně uznávaných účetních zásad ve smyslu GAAP. Dle prezentace Ministerstva financí ČR se jednalo o zjišťování, evidenci a předávání statistických údajů. Ministerstvo financí ČR se snažilo vymyslet takový způsob vykazování potřebných údajů, který by obsahoval co nejpřesnější a ověřitelné zjišťované informace, který by současně co nejméně zatěžoval vybrané účetní jednotky. Zjišťování cílených údajů je realizováno prostřednictvím účetnictví, kde je zavedena jakási druhá duplicitní účetní evidence. A poslední etapa se týká Konsolidační vyhlášky státu. Hlavní náplní je vypracování, sestavování a předávání konsolidačních účetních výkazů za celou Českou republiku rozčleněnou na dílčí konsolidační celky státu. Konsolidační vyhláška státu není prozatím uvedena v platnost a je stále v návrhu legislativy. Tato etapa byla původně

13

naplánovaná na rok 2013, ale byla posunuta o rok později. Vybraných účetních jednotek se bude dotýkat až v roce 2015 zpětně za rok 2014.

1.1.4 Vybrané účetní jednotky Vybranými účetními jednotkami (dále jen „VÚJ“) v § 1 odst. 3 zákona 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou: [32] 

Organizační složky státu



Státní fondy, včetně Pozemkového fondu ČR



Územní samosprávné celky (obce a kraje)



Dobrovolné svazky obcí



Regionální rady regionů soudržnosti



Příspěvkové organizace (ať už je jejich zřizovatelem organizační složka státu nebo územně samosprávný celek)



Zdravotní pojišťovny

1.1.5 Mezinárodní důvody Při přípravě účetnictví státu v ČR byla akceptována celá řada mezinárodních aspektů. V mezinárodním hledisku existují snahy o harmonizaci a standardizaci účetnictví, tím se rozumí sjednocování a přibližování účetních pravidel a účetních výkazů různých zemí do té míry, tak aby účetní výkazy a účetní informace byly srozumitelné a srovnatelné. V rámci Evropské unie jsou v platnosti mezinárodní účetní standardy (IAS) a mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), které jsou souborem mezinárodních směrnic pro vedení účetnictví a sestavování účetních závěrek. [6] V praxi se však ukázalo, že používání mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS je málo vhodné pro účetnictví veřejného sektoru. Z tohoto důvodu byla v mezinárodním měřítku vytvořena Rada pro mezinárodní účetnictví standardy pro veřejný sektor (The International Public Sector Accounting Standards Board – IPSASB), jejímž úkolem je vypracovávat pravidla a zásady pro specifické problémy organizací veřejného sektoru. 14

IPSAS jsou tvořeny a vydávány jako doporučení, avšak nemohou zasahovat do pravomocí jednotlivých vlád. [1] V dokumentech předkládaných orgánům Evropské unie je Česká republika povinna vykazovat údaje o hospodaření vládního sektoru v metodice ESA 95. Metodika Eurostatu ESA 95 (European System of Integrated Economic Accounts) je rozhodující pro výpočet maastrichtských konvergenčních kritérií vládního deficitu a dluhu. Za dodržování tohoto standardu je zodpovědný národní statistický úřad. V České republice je to tedy Český statistický úřad (dále jen ČSÚ). ČSÚ na základě ní zpracovává údaje za minulost, Ministerstvo financí predikci pro běžný rok.[13] Kumulované výsledky výkazů PAP slouží nejen MF ČR, ale i ČSÚ jako důležitý zdroj dat, k dalšímu zpracovávání. Proces harmonizace probíhá poměrně pomalu, diferencuje se podle jednotlivých států a zahrnuje jen některé úseky účetnictví (např. metodické přístupy, základní předpisy, účetní závěrku). Tento vývoj uspíšil vznik Evropské unie, neboť propojenost mezinárodních ekonomik a evropských trhů vyžaduje sjednocení informací i v rámci všech veřejných rozpočtů a municipálního hospodaření. [27]

1.1.6 „ÚFIS“ a „MONITOR“ Prezenční systém Ministerstva financí „ÚFIS“ umožňoval uživatelsky aktivní přístup k vybraným údajům účetních a finančních informací státu z CSÚIS a zajišťoval zveřejňování účetních závěrek organizačních složek státu dle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Avšak provoz prezentačního systému „ÚFIS“ byl ukončen k 31. 12. 2012 a nahrazen portálem „MONITOR“. Pro veřejnost jsou k dispozici údaje v roční periodicitě let 2010 až 2012. [20] Ministerstvo financí spustilo základní verzi specializovaného informačního portálu „MONITOR“ na adrese http://monitor.statnipokladna.cz. Portál „MONITOR“ je zřízen za účelem zvýšení transparentnosti veřejných rozpočtů a slouží pro zveřejňování dat z Integrovaného informačního systému Státní pokladny (IISSP) pro odbornou i laickou veřejnost. Na informačním portálu je možné zjistit podrobné informace o hospodaření na všech úrovních státní správy a samosprávy. Aktualizace dat probíhá jednou za čtvrtletí z Centrálního systému účetních informací státu a jednou za měsíc u dat z Rozpočtového informačního systému. [14] 15

1.2 PAP - pomocný analytický přehled V různých odborných materiálech ohledně tématu pomocný analytický přehled se objevují i jiné pojmy označující PAP, jako např. statistika, vybrané účty pro statistiku, účetní doklady pro statistiku, účetnictví pro statistiku nebo evidence pro statistické účely. Tato označení jsou používána z důvodu naplnění požadavků z evropských nařízení a původního závěru MF ČR. Údaje pro PAP nejsou informace pro statistiku, jak byl původně účel výkazu mylně odůvodňován záměr MF ČR, ale informace účetní, členěné z jiného hlediska, než je dosud zpracovávané účetnictví po reformě. [4] Hlavním důvodem zavedení PAP jsou požadavky vycházející z členství České republiky v Evropské unii a snahy o získávání informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Jedná se zejména o požadavky vyplývající z evropských nařízení o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (norma ESA 95) a evropské statistiky. [17] Pro potřeby plnění závazků České republiky vůči Evropské unii je povinností VÚJ zpracovávat údaje z administrativních zdrojů, za které jsou považovány zejména údaje z účetnictví, a to ve stanovené struktuře a detailu tak, aby tyto údaje odpovídaly zásadně nestrannosti,

spolehlivosti,

relevantnosti

a transparentnosti.

Doposud

nepřesné

a neúplné vykazování podrobných údajů pro účely monitorování a řízení financí ohrožovalo plnění závazků České republiky vůči Evropské unii. PAP je ve svém základu postaven na principech angloamerického účetnictví GAAP a naše národní úprava účetnictví je mu velmi vzdálena. [2] Pro vyplňování jednotlivých částí čtvrtletního výkazu PAP resp. položek PAP konkrétními hodnotami za příslušné období používá subjekt zpracující PAP údaje z účetnictví v novém členění syntetických účtů. Pro zavedení výkazů PAP nebylo třeba rušit původní uživatelské analytické členění finančního účetnictví. Dalo by se říci, že účtování PAP je založeno na jakémsi druhu vnitropodnikového účtování. [2] Tentýž doklad pro finanční účetnictví je dokladem i pro pomocný analytický přehled. PAP vzniká jako zápisy paralelně vytvářené k zápisům do účetních knih s uvedením stejného data uskutečnění účetního případu a se stejným číslem dokladu v účetním deníku. Touto zásadou lze kontrolovat rovnost obratů a stavů účetnictví na obraty a stavy účetnictví pro PAP. [18] 16

Zjednodušeně lze říci, že vybrané účetní jednotky PAP provozují dvojí účetnictví, a to účetnictví podle národních standardů a současně účetnictví pro potřeby sestavení PAP.

1.2.1 Legislativa Zpracování a zavedení výkazu PAP vychází z novely vyhlášky č. 383/2009 Sb., novely č. 472/2013 a z novely vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé VÚJ, ve znění vyhlášky č. 473/2013 Sb. [4] Novela vyhlášky č. 383/2009 Sb. v § 3 odst. 1 praví: „ Pro účely monitorování a řízení veřejných financí předávají účetní vybrané jednotky, s výjimkou vybraných účetních jednotek podle odst. 2, elektronicky ve formalizované dávce Pomocný analytický přehled…“ Dle odst. 3 „Rozsah jednotlivých částí analytického přehledu a jejich vzory stanoví příloha č. 2a k této vyhlášce“.[2] Vyhláška č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů stanovuje pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě včetně výkazu PAP vybranými účetními jednotkami do CSÚIS. Tato vyhláška dále stanovuje rozsah předkládaných údajů, četnost a termíny předávání účetních záznamů vybranými účetními jednotkami do CSÚIS. [16] První předání Pomocného analytického přehledu do CSÚIS se uskutečnilo za první pololetí roku 2012 s termínem do 30. července 2012.[17]

1.2.2 GAAP K vypracování Pomocného analytického přehledu nestačí pouze znalost českého účtování. Výkaz PAP je založen na principech GAAP, které se neshodují s principy naší národní úpravy účetnictví. Důvodem je skutečnost, že české účetnictví třídí náklady podle druhu (do služeb, materiálu, mezd atd.). Kdežto účetnictví dle GAAP třídí jednotlivé náklady podle účelu (na výrobu, na prodej, na administrativu). Z tohoto důvodu je výsledovka dle české úpravy zcela jiná než výsledovka podle GAAP. Rozdíly jsou patrné i ve výkazu rozvaha. Česká úprava PAP je řešena vyhotovením dvou účetních osnov, tak, 17

aby bylo umožněno tvoření výkazů českých i výkazů statistických (výkazů PAP) nezávisle, nebo užívat dvě osnovy a mít dvojí sadu účetních knih. Při sestavení výkazu PAP se nesetkáme s oprávkami a opravnými položkami k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku a s některými druhy nákladů a výnosů, tj. např., spotřebované nákupy, služby, daně a poplatky, ostatní náklady, odpisy, rezervy, náklady ze sdílených daní, výnosy z vlastních výkonů a zboží, změny stavu zásob vlastní výroby, aktivace, výnosy z daní a poplatků, ostatní výnosy. GAAP nepoužívá českou rozvahovou podobu, kde se používají sloupce: brutto, korekce a netto. Avšak v účetních sestavách GAAP se všechny položky vykazují brutto. Z tohoto pohledu výkaz PAP odpovídá výkazu GAAP, avšak výkaz PAP nelze považovat za rozvahu či výsledovku. Jde o pouhý výkaz určený pro statistické účely, postavený na vybraných účtech české směrné účtové osnovy s tím že vynechává účty, které GAAP nezná a nepoužívá. [2]

1.2.3 Vybrané účetní jednotky Vybranými účetními jednotkami, které mají povinnost vyplňovat výkaz PAP a předávat jej do CSÚIS se rozumí tyto skupiny vybraných účetních jednotek PAP: 

Organizační složky státu (dále jen „OSS“)



Státní fondy,



Pozemkový fond ČR,



Státní příspěvkové organizace, (příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je organizační složka státu,



Kraje,



Regionální rady regionů soudržnosti,



Obce pokud jejich počet obyvatel je roven nebo vyšší než 3000,



Příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí, pokud jejich aktiva celkem (netto) jsou rovna nebo vyšší než 100 milionů Kč).[18] 18

Pro potřeby vykazování PAP je třeba každý rok brát v úvahu závazný počet obyvatel v obcích zveřejněný Českým statistickým úřadem a hodnotu celkových čistých aktiv.[15]

1.2.4 Výkaz PAP Přehledy PAP lze také nazvat Výkazy pro monitorování a řízení veřejných financí. Výkaz PAP se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v Kč s přesností na dvě desetinná místa.[16] Výkaz PAP lze formálně rozdělit na 13 samostatných výkazů PAP shrnujících se do tří hlavních úrovní. 1. Výkazy účetních stavů obsahují údaje o vybraných syntetických účtech v detailním analytickém členění; 

Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech



Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost



Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost

2. Výkazy účetních toků (pohybů) obsahují údaje o charakteru přírůstků a úbytků na vybraných syntetických a rozvahových účtech v detailním analytickém členění. Tedy rozkládají celkový obrat na straně MD/Dal těchto účtů na předem definované kategorie změn vlivem transakcí, přecenění a ostatních změn objemu ve významu typů změn na straně MD a Dal vybraných rozvahových účtů; 

Část IV: DNHM a DHM,



Část V: Zásoby,



Část VI: Pohledávky,



Část VII: Závazky,



Část VIII: Ostatní aktiva,



Část IX: Jmění účetní jednotky.

3. Výkazy konsolidačních položek, ve vybraných případech výkazy detailněji rozkládají údaje uvedené v předchozích částech výkazu PAP (část I. až IX.) 19

v členění podle jednotlivých partnerů aktiva/pasiva anebo podle jednotlivých partnerů transakce, popř. podle obojího tohoto členění současně. 

Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva,



Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce,



Část XII: Typy změn na straně MD a Dal vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce,



Část XIII: Typy změn na straně MD a Dal vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva a partnerů transakce. [2],[4]

Přesnou formu a náležitosti výkazů PAP stanovenou Ministerstvem financí ČR najdeme v Příloze 2a vyhlášky 383/2009 Sb. Podrobné informace o jednotlivých částech výkazu PAP najdeme v Metodice tvorby PAP - 2013 vydané MF ČR. Termíny předávání výkazu Termíny předávání výkazu PAP do CSÚIS jsou stanoveny v Příloze č. 2b vyhlášce č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Periodicita předkládání výkazu PAP je čtvrtletní a předávají se za vykazované uplynulé čtvrtletí v těchto termínech (do 30. dubna, do 30. července, do 30. října a do 25. února následujícího roku). [16] Číselník druhů pohybů V Částech IV až IX výkazu PAP jsou sledovány jednotlivé typy přírůstků a úbytků vybraných účtů aktiv a pasiv. Kód typů pohybu je standardně třímístný, kdy první pozice označuje číslo Části PAP, druhá a třetí pozice je určena k rozlišení druhu pohybu na straně MÁ DÁTI a DAL. [16] Jednotlivé druhy pohybů poukazují na detailnější členění jednotlivých částí. Přírůstky se v účetnictví vykazují zpravidla na straně MD a jsou jimi myšleny například tyto operace: nákup nový, vznik pohledávky, úhrada závazku, nákup drobného

20

dlouhodobého majetku, bezúplatné nabytí, zařazení do užívání, aktivace, technické zhodnocení, kurzový zisk, investiční dotace, změna stavu zásob, aj. Úbytky se vykazují na straně D, a můžeme mezi ně zařadit tato snížení stavů: prodej, spotřeba, úhrada pohledávky, vznik závazku, výdaj, splátka, vyřazení likvidací, vklad, kurzová ztráta, změna stavu zásob, aj. Partneři Rozlišujeme 2 typy partnerů: IČ partnera aktiva nebo pasiva a IČ partnera transakce. [4] Partnerem aktiva/pasiva[4] je definován tak, že se jedná o partnera k rozvahovým účtům a typům změn a rozumí se jím ten, kdo má anebo by měl, v případě, že vede podvojné účetnictví: 

aktivum vykazující účetní jednotky ve své rozvaze uvedené jako pasivum, resp.



pasivum vykazující účetní jednotky ve své rozvaze uvedené jako aktivum.

Partnerem transakce[4] je definován tak, že se jedná o partnera k nákladům nebo výnosům a k některým typům změn a rozumí se jím zejména ten, pro něhož je anebo by byl, v případě, že vede podvojné účetnictví: 

výnos vykazující účetní jednotky nákladem anebo přírůstkem aktiv, pokud se o souvisejícím nákladu neúčtuje (např. u výnosů z prodeje),



přírůstek aktiva vykazující účetní jednotky úbytkem aktiva anebo přírůstkem pasiva,



úbytek pasiva vykazující účetní jednotky přírůstkem pasiva anebo úbytkem aktiva,



resp. náklad vykazující účetní jednotky výnosem anebo přírůstkem vlastního jmění, pokud se o souvisejícím výnosu neúčtuje (např. u darů a transferů na pořízení dlouhodobého majetku),



úbytek aktiva vykazující účetní jednotky přírůstkem aktiva anebo úbytkem pasiva,

21



přírůstek pasiva vykazující účetní jednotky úbytkem pasiva anebo přírůstkem aktiva.

Výkaz PAP Část X až XIII se vykazuje podle partnerů a to podle kódů partnerů PAP nebo také IČ partnera. Obchodní partneři se pro výkaznictví PAP člení na Rezidenty s IČ, Rezidenty bez IČ a Nerezidenty. [4] Rezidenti s IČ (identifikační číslo organizace) do výkazů Část X až XIII uvádějí u těchto obchodních partnerů IČ partnera a Rezidenti bez IČ zde uvádějí vybraný kód partnera PAP s identifikátorem „111“. U nerezidentů rovněž bez IČ se do výkazů Část X až XIII uvádí u těchto obchodních partnerů vybraný kód mezinárodní organizace nebo kód státu zahraničního partnera, jež je dán číselníkem MF ČR. Platné číselníky partnerů jsou uvedeny v Příloze č. 2 v Metodice tvorby PAP - 2013.[16]

1.2.5 Rozšíření účetní věty Účetní věta se vlivem požadavků na členění údajů a dle důvodové zprávy ke změnám vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro PAP se rozšiřuje například o tyto položky potřebné k sestavení pomocného analytického přehledu. [4] 

analytický účet stavů pro PAP, do účetního zápisu se vkládá pod „Odpa“ (oddíl/paragraf),



analytický účet pohybů pro PAP - do účetního zápisu se pod „Pol“ (položka) doplní analytický účet pohybů (přírůstky/úbytky = typ změny = pohyb PAP),



partner aktiva/pasiva pro PAP (Pa) - zde VÚJ vyplní IČ nebo kód partnera Pokud je partnerem nepodnikající občan, zvolí se kód „rezidenti bez IČ – 111“,



partner transakce pro PAP (Pt) - partner transakce nebo také partneři k typu změny. V některých případech typ změny obsahuje kód P12 nebo P13.

Toto řešení je navrhnuto a provedeno firmou Gordic, jiné softwarové firmy mohou mít jiné zpracování k naplnění zákonných požadavků.

22

Obr. č. 1 Rozšíření účetní věty - část dokladu pro PAP [5]

Obr. č. 2 Rozšíření účetní věty - návaznost na účetní doklad [5]

PAP je souborem analytických účtů vedený pod jedním syntetickým účtem účtové třídy 797 – Vnitroorganizační účetnictví. Takovýto soubor analytických účtů PAP je samostatným okruhem, který vznikne kopií původního zaúčtování dokladu vloženou k původnímu dokladu a celý záznam zůstane vyrovnaný. [5]

1.2.6 Kontroly Prvotní kontroly výkazu PAP, které příslušné účetní jednotky a jejich účetní softwary provádějí, jsou kontroly vnitrovýkazových, mezivýkazových a jednostranných vazeb, tzv. sémantické kontroly, kontroly vlastního datového souboru. [16] Dalšími významnými kontrolami jsou křížové kontroly PAP, také označované jako „KRK“, které byly zavedeny ve třetím čtvrtletí roku 2012. Jedná se o speciální druh kontrol, jež se týká pouze organizací s povinností odesílání PAP. Do těchto kontrol vstupují tyto Části X - XIII výkazu PAP. [12] Křížové kontroly zjišťují, zda účetní jednotky vykazují do těchto částí stejné hodnoty na konkrétních kombinacích účtů, jako partneři uvedení ve výkazu. Pokud je jako partner transakce uvedena účetní jednotka, která PAP nevykazuje, nepodléhá tento vztah křížové kontrole. Křížové kontroly, na rozdíl od běžných kontrol CSÚIS, nejsou spouštěny okamžitě po zaslání výkazů, ale dávkově v předem určený okamžik. Z toho vyplývá, i když jsou výkazy v pořádku, mohou se později objevit chyby v křížových kontrolách. [13]

23

1.3 Konsolidační vyhláška státu Konsolidační vyhláška státu (dále jen „KVS“) nebo s oficiálním názvem Vyhláška o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku je předmětem mnoha dohadů a velkého očekávání. Cílem „KVS“ je zajistit postupné naplňování cílů účetní reformy veřejných financí a implementace příslušné směrnice, tedy směrnice Rady EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Vyhláškou se stanovují zcela nové postupy, metody a požadavky v oblasti sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu (dále „DKCS“) pro veřejný sektor. [18] Účetní konsolidace státu představuje proces sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu. Sestavování těchto účetních výkazů probíhá metodou postupné konsolidace ve třech úrovních konsolidačních celku státu. Ta spočívá v rozdělení konsolidačního celku Česká republika (KC ČR) na několik nižších úrovní, konkrétně vyšší dílčí konsolidační celky státu a dílčí konsolidační celky státu, za které jsou sestavovány účetní výkazy. Účetní výkazy za dílčí konsolidační celky státu jsou postupně od nejnižší úrovně konsolidovány na vyšší úrovni. [23]

1.3.1 Legislativa Vláda ČR usnesením č. 868 ze dne 28. listopadu 2012 schválila provedení prvního sestavení konsolidovaných účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu za účetní období roku 2014, a to s předáním výkazů v roce 2015. Doposud však MF ČR nedokončilo legislativní proces Konsolidační vyhlášky státu a vyhláška nenabyla účinnosti k 1. 1. 2014, jak se původně předpokládalo. Pravděpodobně tato vyhláška nabude účinnosti až v průběhu roku 2014, avšak další odklady v platnosti se nedají vyloučit. [15]

1.3.2 Účetní výkaznictví státu Dle MF ČR takto získaná konsolidovaná data a jejich analýza poskytnou obraz o reálné hospodářské situaci státu, přičemž budou následně využita pro efektivnější, účelnější a hospodárnější nakládání s majetkem státu a jeho kontrolu. Reálnými informace se pak posílí finanční a rozpočtové plánování (pravidla a postupy) s důrazem na zajištění zdravého a dlouhodobě udržitelného hospodaření vládního a municipálního sektoru. 24

Významným cílem je také umožnit uživatelům (odborné i široké veřejnosti) účetních výkazů za Českou republiku a za „DKCS“ získat reálný pohled na hospodaření státu. [19] Konsolidační závěrky jak za všechny dílčí celky, tak za stát, bude zpracovávat MF ČR dle údajů předaných do CSÚIS, včetně údajů PAP. [9] Dle návrhu KVS a dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. by VÚJ měly předávat do CSÚIS kromě standardních výkazů Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Příloha, Přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu i nové konsolidační účetní záznamy jako Pomocný konsolidační přehled a Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu (dále jen „Seznam“).

1.3.3 Úrovně vyšších a dílčích konsolidačních celků státu Sestavování účetních výkazů za jednotlivé konsolidační celky státu umožňuje následnou analytickou a rozborovou činnost, a to na těchto úrovních. [23] 

První úroveň - tvoří jednotlivé dílčí konsolidační celky státu, přičemž do dílčích konsolidačních celků státu obec jsou příslušnou částí zahrnuty i dílčí konsolidační celky státu dobrovolný svazek obcí (obr. č. 2, 3, 4).



Druhá úroveň - tvoří vyšší dílčí konsolidační celky státu, přičemž součástí vyššího dílčího konsolidačního celku státu municipální část je i vyšší dílčí konsolidační celek státu kraj (obr. č. 5 a 6).

Obr. č. 3 Konsolidační celek Česká republika [23]

25

Obr. č. 4 Dílčí konsolidační celek státu: Obec [23]

Obr. č. 5 Dílčí konsolidační celek státu: Kraj, Hlavní město Praha [23]

26

Obr. č. 6 Dílčí konsolidační celek státu: Vládní část [23]

Obr. č. 7 Vyšší dílčí konsolidační celek státu: Municipální část [23]

27

Obr. č. 8 Vyšší dílčí konsolidační celek státu: Vládní část [23]

1.3.4 Vybrané účetní jednotky Obce do 3 tis. obyvatel a příspěvkové organizace (dále jen „PO“) do 100 mil. aktiv netto nadále nebudou zpracovávat výkaz PAP, ani Pomocný konsolidační přehled (dále jen „PKP“). Konsolidovanou účetní jednotkou by měly být, avšak bez jejich přičinění. Prozatím by se jich konsolidace státu neměla pracovně týkat a jejich jedinou povinností je zpracovávat výkaz „Seznam“. Obce a příslušné příspěvkové organizace, které již sestavují výkaz PAP, nebudou nadále zpracovávat konsolidační přehled. Ale jejich povinností ve vztahu ke konsolidaci bude vyplňovat údaje pro PAP ve značně rozšířené verzi. Ovládané obchodní společnosti, družstva a o.p.s. s aktivy nebo obratem nad 20 mil. v případě ovládání obcí a krajem; nad 50 mil. v případě ovládání státem budou zpracovat PKP. Tyto subjekty doposud neměly povinnost zpracovávat výkazy PAP. Tato nová povinnost pro ně vyžaduje vyhotovení převodového můstku účetnictví např. podnikatelského na téměř obsahově shodné účetnictví vymezení s vyhláškou č. 410/2009 Sb. [9]

28

Zjednodušeně řečeno, Konsolidační vyhláška státu a zasílání PKP se bude týkat především těch účetních jednotek, které mají již povinnost vytvářet PAP. Významnost vybraných subjektů se posuzuje dle kritérií daných vyhláškou a limitem se stala částka 20 mil. Kč (netto aktiva, cizí zdroje, náklady a výnosy). [18] Podmínky pro zahrnutí do Konsolidačního celku ČR jsou zpřehledněny v příloze č. 1, která uvádí podmínky pro zahrnutí účetních jednotek a zahraničních subjektů do příslušného konsolidačního celku státu a další dodatečné informační povinnosti. [21]

1.3.5 „Seznam“ První povinností pro všechny VÚJ konsolidace i pro obce nevykazující PAP bylo sestavit výkaz Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu (dále jen „Seznam“) do 31. 10. 2013 ovládaných obchodních společností (a.s., s.r.o., družstev)

a založených

o.p.s.

Pokyny

k vyplnění

„Seznamu“

jsou

uvedeny

v Konsolidačním manuálu a podoba „Seznamu“ je přílohou návrhu konsolidační vyhlášky č. 1. [9] Jedná se o přehled obsahující všechny subjekty ze zaslaných "Seznamů“ bez ohledu na velikost uplatňovaného vlivu a podmínky významnosti stanovené KVS. Přehled má být průběžně aktualizován a zpřesňován do podoby DKCS vymezených KVS. Spravující jednotky sestavují a předávají výkaz "Seznam“ do CSÚIS. [21]

1.3.6 Konsolidační manuál Ministerstvo financí zveřejnilo pracovní verzi Konsolidačního manuálu na základě ustanovení § 14 odst. 1 KVS. Konsolidační manuál slouží především k poskytnutí potřebných

a doplňujících

informací

spravujícím

jednotkám

a konsolidovaným

jednotkám státu. Materiál obsahuje návod k vyplnění výkazu „Seznam“, výkazu PAP, převodové můstky pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle jiných právních předpisů než vyhlášky č. 410/2009 Sb. [10]

29

2 Praktická část – vybrané účetní jednotky Hlavním tématem je pomocný analytický přehled, a proto oslovení respondenti jsou především zaměstnanci těch veřejnoprávních organizací, které mají povinnost zpracovávat výkaz PAP a nacházejí se na území kraje Vysočina. Obec je územní samosprávné společenství občanů a místo výkonu veřejné moci; tvoří základní územní samosprávný celek a je prohlašována za veřejnoprávní korporací vlastnící

majetek

odpovědnost

z

a vystupující v právních těchto

vztahů

vyplývající.

vztazích svým Obec

je

jménem

samostatně

a nesoucí spravována

zastupitelstvem, dalšími orgány jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce a její správa se řídí zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Obce mají povinnost odevzdávat informace o své hospodářské činnosti do příslušného kraje. Oslovenými obcemi s obyvateli nad 3000 k 31. 12. 2013 v Kraji Vysočina celkem 25 (např. Havlíčkův Brod, Telč, Třešť, Polná, Pelhřimov, Třebíč, aj.). [8] Krajský úřad Kraje Vysočina je vyšší územní samosprávný celek, kterému náleží právo na samosprávu, je rovněž veřejnoprávní korporací, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, dále pečuje v samostatné působnosti o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, spolupracuje s obcemi, avšak nezasahuje do jejich samostatné působnosti. [11] Krajský úřad plní úkoly uložené mu zastupitelstvem kraje v samostatné působnosti a vykonává přenesenou působnost. Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. [8] I příspěvkové organizace jsou deklarovány jako veřejnoprávní neziskové organizace. Základy právního postavení příspěvkových organizací upravuje zákon o rozpočtových pravidlech státu č. 218/2000 Sb. a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. Dle nich zřizují příspěvkové organizace územní samosprávné celky a organizační složky státu a o vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní (tj. hlavní) činností a s peněžními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele. Vybranými příspěvkovými organizacemi jsou například diagnostické ústavy, domovy důchodců a pro seniory, střední školy a gymnázia, 30

nemocnice, divadla, zoologické zahrady, zdravotnické záchranné služby, technické služby apod. [31] Posledními oslovenými vybranými účetními jednotkami byly pouze tři organizační složky státu. Organizační složka je samostatná účetní jednotka, která nemá svoji právní subjektivitu a svým jednáním zastupuje stát. OSS nejsou právnickou osobou a tím není dotčena jejich působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů. Organizační složka státu zahrnuje ministerstva a jiné správní úřady státu (úřady práce, veterinární úřady, hasiči, policie, ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo zákon 219/2000 Sb. [8]

2.1 Dotazníkové šetření Ke zjišťování různých pohledů a názorů ve společnosti se využívá mnoha výzkumů. Výzkum je možné provádět a vyhodnocovat různými způsoby, např. formou dotazování, pozorování, a experimentu. Metody dotazování mohou být dotazovaným předkládány prostřednictvím osobního, elektronického, písemného, či telefonického dotazování. K vyhodnocení této bakalářské práce je použito elektronické dotazování. Pro cílového respondenta jsou připraveny strukturované otázky, které jsou vytvořeny prostřednictvím dotazníků v „docs.google.com“. Krajský úřad Kraje Vysočina navrhl zpracování problematiky a tento dotazník byl rozčleněn na tři odpovídající části: Reforma účetnictví státu, připravovanou Konsolidační vyhlášku státu a Pomocný analytický přehled. Jednotlivé otázky zkoumají názory a stupeň informovanosti respondentů o daných tématech. K vyhodnocení všech otázek, které jsou užity dotazníku, je zvolena nejužívanější metoda, tj. metoda četností, přesněji relativní četnosti. Tuto metodu využívá ke zhodnocení i „docs.google.com“, který tímto způsobem zároveň vyhodnocuje počet odpovědí od korespondentů u každé položené otázky. Ke každé dotazované otázce je k přehlednějšímu vyhodnocování zvolen sloupcový graf, ve kterém jsou výsledné hodnoty přehledně zobrazeny.

31

Tematické otázky se týkají pouze těch VÚJ, které jsou zároveň povinny předávat PAP. Z dotazníkového šetření je tedy záměrně vyloučeno velké množství VÚJ. Dotazník byl rozeslán prostřednictví „docs.google.com“ vybraným účetním jednotkám. Konkrétní forma dotazníku je uložena na webové adrese: https://docs.google.com/forms/d/1sc6ciMdqedBahT2m8dfUQt_420zz7rWDR5six0qJy0/viewform Dotazníkové šetření bylo rozesláno dvojím způsobem ze dvou e-mailových adres. Část seznamu příslušných účetních jednotek (konkrétně všem 25 obcím s počtem obyvatel nad 3000 obyvatel) byla zaslána prostřednictví emailové adresy Krajského úřadu Kraje Vysočina mým jménem z důvodu obav malé návratnosti vyplněných dotazníků. Druhý odkaz s průvodním dopisem jsem již zaslala ze své školní studentské e-mailové adresy na webové adresy všech příslušných příspěvkových organizací v kraji Vysočina, a pouze některým organizačním složkám státu a Krajskému úřadu Kraje Vysočina (přesně 24 příspěvkovým organizacím, 3 organizačním složkám a jednomu krajskému úřadu). Dotazník byl zaslán na emailové adresy celkem 53 vybraným účetním jednotkám v kraji Vysočina. Výsledky se však kumulovaly současně, proto také nebyla možnost zneužití a vypátrání odpovědí. Skutečná účast je patrná z vyhodnocení otázky č. 25. V grafickém vyhodnocení jsou uváděny záměrně zkrácené názvy dotazovaných vybraných jednotek, např. obce (tedy obce s počtem obyvatel nad 3000), příspěvkové organizace (příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí, pokud jejich aktiva čistá celkem jsou rovna nebo vyšší než 100 milionů Kč), Kraj (Krajský úřad Kraje Vysočina) a Organizační složky státu.

2.2 Vyhodnocení dotazníků Cílem dotazníkového šetření je zjištění informovanosti a názorů oslovených vybraných účetních jednotek na danou problematiku. Dotazník byl rozčleněn do tří samostatných okruhů na sebe navazujících se zaměřením na účetní reformou veřejných financí. Všechny jednotlivé části obsahují uzavřené otázky, které mají možnost výběru z pevně daných odpovědí. Všechny otázky jsou konstruovány k možnosti výběru právě jen jedné odpovědi nebo jiné vlastní odpovědi. Na začátek dotazníku je uvedeno několik otázek týkající se Reformy účetnictví státu, druhá část se týká dotazů Konsolidační 32

vyhlášky státu a třetí nejobsáhlejší okruh zkoumá názory na téma Pomocného analytického přehledu. U jednotlivých vyhodnocování bude nejdříve uvedena příslušná otázka dotazníkového šetření, následně bude znázorněno grafické provedení odpovědni a slovní hodnocení, které upřesní výsledné odpovědi všech zúčastněných respondentů. K vyhodnocení dotazníkového šetření jsem zvolila popisnou statistiku. Výběr respondentů nebyl náhodný, ale cíleně zvolený vzorek vybraných účetních jednotek, které jsou povinny zpracovávat a předávat výkaz PAP. Celkový počet oslovených VÚJ v Kraji Vysočina je 53 dotazovaných respondentů. První okruh otázek se týká tématu: Reforma účetnictví státu: 1. Považujete „reformu účetnictví“ v průběhu posledních 3 let za přínosnou? [7]

Graf č. 1 Vyhodnocení otázky č. 1 (Vlastní dotazníkové šetření)

Na základě vyhodnocených odpovědí bylo zjištěno, že pouze 9 % (2) považuje reformu pro stát i obce za přínosnou. „Spíše ano, většina nově vzniklých povinností spojených s reformou je potřebná“ zodpovědělo 26% (6) zúčastněných. Nejpočetnější skupina považuje reformu účetnictví za spíše nepřínosnou a některé požadavky považují za zbytečné 35 % (8) a v posledním případě 30 % (7) dotazovaných považuje reformu za nepřínosnou a dochází v ní ke složitějšímu procesu účetnictví obcí a považují to všechno za zbytečné. Většina zúčastněných zastává spíše negativní postoj k vývoji 33

reformy účetnictví a domnívá se, že reforma pro ně není přínosná a je víceméně zbytečná. Na tuto otázku bylo odpovídáno v předchozí bakalářské práci zaměřené na Realizovanou účetní reformu v podmínkách kraje Vysočina[7]. Dotčené subjekty před dvěma lety považovaly za největší přínos totožnou odpověď, tedy nepovažovaly návrh vlády za přínosný a nejčetnější odpověď zněla „Spíše, ne“. Avšak odpovědi nejsou tak úplně srovnatelné, neboť v předchozí práci byl zvolen rozdílný vzorek respondentů, tj. vybranými účetními jednotkami byly všechny územní samosprávné celky v kraji Vysočina, nikoli pouze zpracovatelé výkazu PAP. 2. Co považujete za největší problém v rámci reformy účetnictví, která zahrnuje i nový centrální systém účetnictví státu? [6]


Z výše uvedeného grafu č. 2 je jasné, že nejvíce dotazovaných respondentů 48 % (11) se domnívá, že systém reformy účetnictví je zbytečně složitý. Druhá nejpočetnější skupina považuje za největší problém v rámci reformy účetnictví nejednotnost v metodice 22% (5), Odpověď „Potřebné informace se k nim dostávají pozdě“ zvolilo 17 % (4). Jiný názor než nabízené odpovědi mělo 9% (2) a 4 % (1) odpovídajících nemá dostatek informací.

34

Tato otázka byla položena již v předchozí bakalářské práci[6] vybraných účetním jednotkám. Vybrané účetní subjekty před dvěma lety považovaly za největší problém, že stát vydává příslušné standardy pozdě a druhou nejčetnější odpovědí bylo, že systém je zbytečně složitý. Nyní se VÚJ nejvíce domnívají, že systém účetnictví je zbytečně složitý. 3. Kterou oblast považujete v účetnictví státu po jeho reformě za nejobtížnější? [7]


Za nejobtížnější oblast v probíhající reformě státu je považována oblast dotací a transferů 48 % (11), dále oblast majetku a jeho odepisování 26 % (6). Významnou oblastí je i odpověď ostatní 22 % (5). Oblast závazků a pohledávek považuje za nejsložitější pouze 4% (1) respondentů. Odpověď „Oblast účtování nákladů a výnosů, akruální princip“ si nezvolila žádná vybraná účetní jednotka. V odpovědi „ostatní“ někteří respondenti považovali za nejobtížnější právě oblast účtování výkazu PAP, dále také tvorbu odchylek, reálných hodnot a složitost podrozvahové evidence. V porovnání odpovědí na totožnou otázku s bakalářskou prací[7] z roku 2012 hodnotilo nejvíce respondentů za nejsložitější odepisování majetku, druhá nejčastější odpověď zněla „dotace, transfery“. Je vidět, že oblast odepisování již není takovou velkou neznámou po zavedení do praxe, avšak obtížnost s evidencí dotací a transferů stále trvá.

35

4. Co shledáváte v probíhající reformě za největší přínos?


Z grafu je patrné, že na tuto otázku jsou odpovědi rovnoměrně zastoupené. Avšak nejvíce dotazovaných 30% (7), považovalo za největší přínos „zavedení účtování o nákladech a výnosech, tedy akruální princip, dále považují za výhodné účtování o závazcích a pohledávkách 22 % (5), shodné procento 17 % (4) respondentů odpovědělo „zavedení účtování o majetku a jeho odpisech“ a „ostatní“, a nejmenší přínos spatřují VÚJ v účtování o dotacích a transferech 13 % (3). Z předchozí odpovědi znázorněné v grafu č. 3 vyplynulo, že Oblast účtování o dotacích a transferech považují VÚJ za nejobtížnější a současně za nejvíce přínosnou. Proto tedy probíhající reforma účetnictví a její přibližování se k podnikatelskému účetnictví není zase tak zbytečná, jak se původně mohlo zdát. Většina VÚJ shledává největší klady především v těch oblastech účtování, které se v původní cash bázi (neakruálním principu) účetnictví nepoužívaly.

36

Druhý tematický okruh: Konsolidace: 5. Víte o tom, že ministerstvo financí v rámci reformy účetnictví plánuje upravit proces konsolidace novou vyhláškou?


Z grafu č. 5 je patrné, že 61 % (14) odpovídajících o problematice konsolidační vyhlášky ví, ale nemá k ní potřebné informace, 22 % (5) odpovědí znělo „ano vím, a mám k tomu potřebné informace“ a 17 % (4) dotazovaných odpovědělo, že neví o plánu MF ČR upravit proces konsolidace vyhláškou. Výsledek této otázky jednoznačně poukazuje na problém šíření informací k účetním jednotkám ze strany tvůrců vyhlášky.

Graf č. 6 Vyhodnocení otázky dle VÚJ č. 5 (Vlastní dotazníkové šetření)

37

Graf č. 6. vypovídá o tom, že výše uvedený problém v nedostatku potřebných informací se týká všech účetních jednotek téměř stejnoměrně. Tudíž by organizace odpovědné za metodiku a šíření informací, měly lépe organizovat jejich distribuci k cíleným organizacím. Tento problém se netýká pouze malé skupiny účetních jednotek, tedy kraj a několika málo obcí, které jsou dobře informováni. Vzhledem k tomu, že se blíží termíny plánované platnosti této vyhlášky, je nejvyšší čas s ní tyto účetní subjekty seznámit. 6. Máte informace o tom, s kým bude vaše účetní jednotka v konsolidačním celku?


U této otázky měly příslušné vybrané účetní jednotky na výběr ze čtyř nabízených odpovědí. Za odpověď „ano, vím a zajímám se o budoucí situaci“, v souvislosti s dotazem „S kým bude vaše účetní jednotka v konsolidačním celku?“, si vybraly dvě účetních jednotky, tj. 9 %, „ano, tuším, budu situaci řešit, až přijde“, zvolilo 13 respondentů (57 %). V opačném případě, že dotazovaní nemají informace a neví přesně, s kým bude jejich účetní jednotka v konsolidačním celku, odpovědělo 7 zúčastněných (30 %). V poslední nabízenou variantě, která zněla „ne, nevím a nezajímají se o tuto záležitost“, se rozhodl pouze jeden zúčastněný (4 %). Opět je výsledkem zjištění, že VÚJ se o problematiku Konsolidační vyhlášky státu zajímají do té míry, pokud jim to umožní legislativní proces.

38

7. Kde

byste

zjišťovali

potřebné

informace

v souvislosti

s konsolidační

vyhláškou?


Jak je patrné z grafu č. 8 vybrané účetní jednotky by potřebné informace v souvislosti s konsolidační vyhláškou hledaly nejčastěji na webových stránkách Ministerstva financí ČR 61 % (14), a druhá polovina 39 % (9) odpovídajících by je hledala prostřednictvím webových stránek Kraje Vysočina a u zaměstnanců Krajského úřadu Kraje Vysočina. Nikdo z odpovídajících respondentů by potřebné informace nehledal u jiné obce, příspěvkové organizace, tedy všichni vědí kam se obrátit. Všechny organizační složky státu samozřejmě hledají potřebné informace na webu MF ČR, neboť jejich zřizovatelem státní správa nikoli samospráva, a proto s informacemi Krajského úřadu Kraje Vysočina v souvislosti s reformou účetnictví nepracují.

39

8. Jaký shledáváte největší přínos konsolidační vyhlášky?


Otázkou č. 9 bylo zjištěno, že 22 % (5) si zvolilo odpověď „Analýzou získaných dat by mohlo dojít k reálnějšímu přehledu o hospodaření s finančními prostředky a majetkem státu“, pouze 4 % (1) odpovídající se domnívá, že shledává největší přínos KVS v odpovědi „pomocí získaných dat by mohlo dojít ke zlepšení finančního a rozpočtového plánování s důrazem na zajištění zdravého a dlouhodobě udržitelného hospodaření vládního a municipálního sektoru“. Avšak nejpočetnější skupina žádný přínos v souvislosti s konsolidační vyhláškou nespatřuje 74 % (17). Informace podávané příslušnými úřady jsou doposud velice strohé a velké nadšení ze strany VÚJ a očekávané přínosy k chystané vyhlášce se prozatím nemůže ani očekávat.

40

Třetí tematický okruh: PAP (pomocný analytický přehled): 9. Znáte důvod zavedení Pomocného analytického přehledu (dále jen PAP) do systému vašeho účetnictví?


V grafu č. 10 vyplývá, že 22 % (5) zúčastněných VÚJ zná důvod zavedení PAP do jejich systému naprosto přesně. Nejpočetnější skupina dotazovaných 70 % (16) odpověděla „spíše ano, ale nevím detaily“ a jen 9 % (2) nezná důvod zavedení PAP do jejich účetního systému. Z výsledných názorů VÚJ je patrné, že většina zúčastněných respondentů zná 92 % (21) důvod zavedení PAP do jejich účetnictví naprosto přesně nebo jen neví přesné detaily. Vyplňující respondenti by tuto problematiku měli během dvou let praktikování již dobře znát, a proto výsledek výzkumu tedy není překvapující.

41

10. Bylo Vám včas, srozumitelně a jasně vysvětleno, proč máte výkaz PAP zpracovávat? Měli jste dostatek informací?


Na základě vyhodnocení otázky č. 11 bylo jen 9 % (2) VÚJ seznámeno velmi podrobně s problematikou PAP, nabízenou variantu „Ano, jenom omezeně“ vybralo 43 % (10) VÚJ. Největší počet dotazovaných 48% (11) neměl dostatek informací, nebylo jim včas, srozumitelně ani jasně vysvětleno jak a proč mají výkaz PAP zpracovávat. Celkově tedy ze

zjišťované

otázky

vyplývá

nespokojenost

s metodickou

pomocí

ohledně

zpracovávání výkazu PAP. 11. Rozumíte výstupům ze systému PAP?


42

Zde je zřejmé, že odpovídající si mohli zvolit mezi třemi možnostmi, a to výběr „ano“, “ne“, „částečně“. Na výše uvedeném grafu č. 12 je zobrazeno, že výstupům ze systému PAP rozumí jen 22 % (3) zúčastněných respondentů, odpověď „ne“ si vybralo 30 % (8) a „částečně“ 48 % (12). Zjištění, že mnoho účetních jednotek výstupům úplně nerozumí je jistě znepokojivé nejen pro samotné zpracovatelé výkazů PAP a mělo by být i pro zákonodárce. 12. Co si myslíte o tom, jak poskytuje MF ČR metodickou pomoc a důležité informace o PAP? Myslíte si, že je metodická pomoc MF ČR v této oblasti dostatečná?


V této otázce nejvíce respondentů 61% (14) odpovědělo, že podstatné informace jim nejsou podávány ani včas, ani v dostatečném rozsahu, 22 % (5) dotčených subjektů odpovědělo, že informace jim nejsou podávány včas, a 13% (3) zúčastněným jsou informace od MF ČR v oblasti PAP podávány včas, ale jen velmi stručně, a 4 % (1) jsou informace podávány včas a podrobně. Tedy téměř 83 % zastává názor, že podstatné informace jim MF ČR v oblasti PAP rozhodně nepodává podávány včas. Toto zjištění by mělo být pro tvůrce metodik podnětem ke zlepšení své metodické pomoci.

43

13. Jak se Vám pracuje s informacemi uvedenými na webových stránkách MF ČR?


Z výše uvedeného histogramu vyplývá, že práci s webovými stránkami MF ČR respondenti zhodnocují takto: 39 % (9) shledává stránky jako velmi nepřehledné, 26 % (6) je hodnotí jako nedostatečné informace k dané problematice, 22 % (5) zúčastněných s nimi nepracuje vůbec a dobře se pracuje se stránkami se 13 % (3) odpovídajícím subjektům. Velká část zúčastněných není spokojena s webovými stránkami MF ČR.

44

14. Využili jste někdy webové stránky a informace zveřejňované v systému „ÚFIS“

(Prezentační

systém

účetních

a finančních

informací

státu)

a „MONITOR“ (informační portál Ministerstva financí)? Víte o těchto stránkách přístupných veřejnosti, a kde tyto webové stránky najdete? Využíváte je ke své práci?


U této otázky měly příslušné obce na výběr ze třech možných odpovědí. Odpověď „ano, vím o nich a používám je“ si vybraly 4 účetní jednotky, tj. 17 %, „ano vím o nich, ale nepoužívám je“ si zvolilo 11 respondentů (48 %). Opačnou odpověď „ne, nevím o nich a nepoužívám je“ zatrhlo 8 zúčastněných (35 %). Ze zjištění vyplývá, že většina odpovídajících VÚJ tedy 19 respondentů příslušné webové stránky a informace na nich zveřejněné vůbec nepoužívá nebo je nepotřebuje ke své činnosti.

45


Z grafu č. 16 je patrné, že nejvíce využívají tyto stránky územně samosprávné celky, tedy zúčastněné obce a Kraj. Avšak převládá informace, že většina účetních jednotek tyto stránky nepoužívá. 15. Kolikrát jste navštívili webové stránky MF ČR a „ÚFIS“ (Prezentační systém účetních a finančních informací státu) a využili informace zde uvedené v praxi?


Celkové vyhodnocení u otázky, kolikrát dotazovaní navštívili webové stránky MF ČR a „ÚFIS“, a zda využili nalezené informace zde uvedené v praxi, bylo zjištěno, že 17 % (4) navštěvují a webové stránky minimálně 1x ročně, minimálně 1x za čtvrtletí je 46

prohlíží 26 % (6) zúčastněných VÚJ. Nejčastěji stánky MF ČR a „ÚFIS“ navštěvuje a využívá 30 % (7) respondentů, a to minimálně 1x za měsíc a častěji. Poslední skupina výsledků zněla, že nikdy nenavštívila a nevyužila webové stránky MF ČR „ÚFIS“ v praxi 26 % (6). Z výsledku šetření vyšla zjištění, že téměř 73 % dotazovaných se zajímá o informace uvedených na webových stránkách MF ČF a „ÚFIS“, využívá je ke své praxi v různé četnosti, jen 26 % dotazovaných je navštívilo nikdy. 16. Jak byste ohodnotil/a metodickou pomoc (možnost konzultací, možnost osobní návštěvy, pořádaná školení a porady, informace ve Zpravodaji, e-mailem, na www stránkách), kterou poskytuje ekonomický odbor Krajského úřadu Kraje Vysočina/ nebo webové stránky Ministerstva financí České republiky?


Zmíněná otázka je ohodnocena škálovým rozpětím s cílem zjistit, jaký mají respondenti názor na metodickou pomoc poskytovanou ekonomickým odborem Krajského úřadu Kraje Vysočina nebo MF ČR. Pouze 4 % (1) dotazovaných tuto pomoc hodnotilo výborně, následujících 35 % (8) vybralo možnost chvalitebně, známku dobře ohodnotilo 52 % (12) respondentů, zbývající 4 % (1) hodnotí pomoc za dostačující a rovněž 4 % (1) dotazujících vybralo pomoc jako nedostačující.

47

Výsledná známka v hodnocení metodické pomoci vyšla v průměrné hodnotě 2,65. Výsledkem je tedy „lepší průměrná“ spokojenost s metodickou pomocí ekonomického odboru Krajského úřadu Kraje Vysočina anebo webových stránek Ministerstva financí České republiky. Vhledem k neúplným a nedostatečným informacím především ze strany MF ČR nelze asi očekávat lepší hodnocení. 17. Kolik času navíc Vám zabere zaúčtování, zpracování a zkontrolování účetních dat, která jsou nezbytná pro zpracování systému PAP po jeho zavedení?


Z této otázky vyplývá, že nejvíce respondentů 35% (8) se domnívá, že zaúčtování, zpracování a kontrola účetních dat zabere jim zhruba do 20-ti % pracovního času navíc, dalších 26 % (6) si myslí, že jim tato nová pracovní činnost vezme do 50 % pracovního času navíc, 17 % (4) se domnívá, že s výkazem PAP jim zabývají 50 % a více, poslední skupina 22 % (5) nemůže situaci zpracovávání PAP posoudit. Cílem této otázky bylo zjistit, jak narostlo časové vytížení dotazovaných respondentů se zpracováváním výkazu PAP. Je vidět, že většině práce přibyla, a to v poměrně velkém odhadovaném množství. Pokud se vrátíme k otázce efektivity a významnosti zavedení výkazu PAP, kterou by si měli neustále klást tvůrci tohoto výkazu, tak z pohledu časové náročnosti by výkaz PAP vyšel s negativním hodnocením.

48

18. Jakým způsobem zpracováváte informace do systému PAP?


Tato otázka byla téměř zbytečná, neboť 22 vybraných účetních jednotek (96 %) je natolik majetkově a finančně silnými organizacemi, které potřebují ke zpracování účetnictví software. Pouze jedna účetní jednotka (4%) zpracovává výkazy PAP prostřednictvím externí firmy a žádná ručně. 19. Kolik Vás přibližně stálo zavedení pomocného analytického přehledu (např. školení,

upgrade

účetního

softwarového

systému,

mzdové

náklady,

publikace, …)?


49

Z grafu č. 21 je patrné, že odpověď „do 10 tis. Kč“ si zvolilo 13% (3) respondentů. Rozmezí do 20 tis. Kč vyhovovalo 17% (4) respondentů. Nejpočetnější odpověď zněla „do 50 tis. Kč“, kterou si vybralo 35% (8) respondentů. Pro druhou nejčetnější odpověď “více jak 50 tis. Kč“ hlasovalo 26% (6) respondentů. Žádné náklady nemělo se zřízením výkazu PAP 9% (2) respondentů. Cílem této otázky bylo poukázat na vedlejší stránku, kterou přináší účetní reformy a legislativní změny a tou jsou v tomto případě náklady. Z výsledků je patrné, že tyto náklady nebyly zanedbatelné. Proto je velice důležité, před prováděním účetních reforem se opravdu zamyslet, zda splní svoje očekávání, když už to bude stát prostředky účetních jednotek, které je mohly vynaložit účelněji a efektivněji.


Rozmezí nákladů na zřízení výkazu PAP u jednotlivých účetních jednotek je znázorněno na grafu č. 22. Nejpestřejší zastoupení odpovědí bylo u obcí, kde převyšovaly náklady do 50 tis. Kč. Dále se u nich umístily náklady do 20 tis stejně jako nad 50 tis. Minimální výskyt u nákladů do 10 tis. byl u obcí a příspěvkových organizací. Organizační složky zaujali tím, že neměli náklady žádné nebo minimální, je to zřejmě způsobené tím, že tyto náklady nesli především jejich zřizovatelé. To bude asi také důvod, proč Kraj měl náklady vyšší než 50 tis. Kč, neboť je zřizovatelem dalších organizací.

50

20. Kolik Vás přibližně ročně navíc stojí zabezpečení informací pro poskytování pomocného analytického přehledu (např. školení, upgrade systému, mzdové náklady, publikace, …)?


Na tuto otázku největší skupina respondentů 26 %. (6) odpověděla, že roční náklady na zabezpečení informací pro PAP je stojí „do 10 tis. Kč“, druhou odpověď „do 20 tis. Kč“ a třetí „do 50 tis. Kč“ si shodně zvolilo 22% (5) respondentů. Dotčené jednotky nejméně volily variantu „více jak 50 tis. Kč“ 13% (3) a žádné náklady nepřináší výkazy PAP 17% (4) respondentům. Cílem tohoto dotazu bylo zjistit, jaké náklady přináší účetním jednotkám každý rok zajištění zpracování výkazu PAP. Jde především o provozní náklady, které přineslo zavedení výkazu PAP, a které budou VÚJ zahrnovat do svých rozpočtů. Zastoupení jednotlivých odpovědí je poměrně vyrovnané a výsledkem je, že náklady jsou o něco nižší, než byly při zavedení výkazu PAP. Avšak nejedná se o náklady vůbec zanedbatelné, neboť vstupují do rozpočtů vybraných účetních jednotek.

51


Z grafu č. 24 je vidět, že rovnoměrné zastoupení odpovědí zůstalo i na poli jednotlivých účetních jednotek. Při pohledu na obce nejvíce převyšují náklady „do 10 tis. Kč“, na druhém místě se umístila hodnota „do 50 tis. Kč“. Třetí příčku současně obsadily obce s náklady „do 20 tis. Kč“ a „více jak 50 tis. Kč“. Příspěvkové organizace mají také vyrovnané zastoupení odpovědí, mezi kterými pouze chybí varianta „více jak 50 tis. Kč“ a žádné náklady. Kraj ročně nese průběžné náklady „do výše 20 tis. Kč“. Organizační složky jsou jediní šťastlivci bez nákladů. 21. Jaká je pro Vás vypovídací schopnost tohoto systému?


52

Z grafu č. 25 je patrné, že pouze 4% (1) respondentů se domnívá, že vypovídací schopnost systému PAP je pro ně „velice dobrá, poskytuje podrobné informace, zvyšuje průkaznost“, 39% (9) respondentů si myslí, že vypovídací schopnost je poměrně dobrá, ale k vyšší průkaznosti nepřispívá. Většina respondentů 57% (13) považuje výkazy PAP za příliš složité a vůbec nezvyšující průkaznost. V této otázce byl kladen důraz spíše na názor, jichž se reforma a problematika PAP účetnictví nejvíce dotýká. Názor většiny VÚJ (téměř 96 %) je tedy takový, že výkaz PAP průkaznost nezvyšuje, neboť je vypovídací schopnost tohoto systému velice nepřehledná. 22. Kterou oblast považujete v účtování pro systém PAP za nejobtížnější:


Snahou dotazu bylo zjistit, která z oblastí je pro VÚJ nejsložitější v zavedeném systému PAP. Za nejobtížnější oblast účtování systému PAP zhodnotilo 52 % (12) dotazovaných respondentů „Oblast dotací, transferů“ na druhém místě se umístila „Oblast závazků, pohledávek“ s 26 % (6). Z dostupných možností si nevybralo 17 % (4) respondentů, oblast nákladů a výnosů připadá nejobtížnější pouze 4% (1) respondentů. „Oblast odepisování majetku“ nebyla zvolena žádnou účetní jednotkou jako obtížná.

53


V grafu č. 27 je znázorněn přehled odpovědí dle jednotlivých účetních jednotek. Nejvíce početně zastoupené skupině „Obcí“ připadá nejvíce složitá oblast dotací a transferů, stejně tak i skupině „příspěvkové organizace“ a „OSS“. Následně oblast závazků, pohledávek je obtížná jak pro „Obce“ tak „PO“. Zajímavé zjištění bylo i pro „OSS“ a „Kraj“ si nezvolili žádnou z nabízených možností, kteří si shodně sami definovali za nejproblematičtější pohyb majetku a zásob, ne jen pouze odepisování majetku, jak zněla nabízená odpověď. 23. Jak často používáte křížové kontroly PAP?


54

Z výše uvedeného grafu č. 28 vyplývá, že 13 % (3) vybraných účetních jednotek provádí křížové kontroly jedenkrát za měsíc, 70 % (16), využívá PAP jedenkrát za čtvrtletí a 17 % (4) jedenkrát ročně. Ze zjištění vyplývá, že většina VÚJ kontroluje výkaz

PAP

pomocí

křížových

kontrol

(„KRK“)

ve

shodě

a nejčastěji

s termínem předáváním výkazu PAP do CSÚIS. 24. Jak shledáváte výstupy z výkazu PAP?


Na tuto otázku vyobrazenou v grafu č. 29 odpovědělo 4 % (1) respondentů tak, že „Výkaz PAP nám podává podrobnější a přehlednější informace, než jiné výkazy“. Druhou možnost „Výkaz PAP podává informace užitečné jen pro MF ČR“ si zvolilo 39% (9) a poslední variantou „Výkaz PAP generuje informace, které jsou pro nás zbytečné“, bylo zaujato 57% (13) respondentů. Z vyhodnocení vyplývá, že většina účetních jednotek považuje informace z výkazu PAP za zbytečné. Může to být dáno tím, že účetní jednotky nejsou dostatečně informovány o skutečném významu PAP, neumějí s příslušnými údaji pracovat nebo jsou informace podstatné především pro vyšší úrovně státního řízení.

55

25. Jaká jste organizace, která je povinna zpracovávat výkaz PAP?


Dle celkového počtu 53 zúčastněných respondentů ve zkoumaném kraji Vysočina bylo zjištěno, že největší počet zúčastněných respondentů dotazníkového šetření je z obcí s počtem obyvatel roven nebo vyšší 3000, tj. 70% (16 respondentů), dále příspěvkové organizace splňující podmínky k vykazování PAP, tj. 13 % (3), organizační složky státu 13 % (3), a Krajský úřad Kraje Vysočina 4 % (1). V kraji Vysočina nebyla oslovena žádná státní příspěvková organizace. Výzkumu se neúčastnilo 27 % (9) vyzvaných obcí a 73 % (21) příspěvkových organizací zřízené obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí, jejichž aktiva celkem netto jsou 100 mil. Kč a více. Všechny oslovené organizační složky státu a Krajský úřad Kraje Vysočina se zúčastnily dotazníkového šetření.

2.3 Shrnutí Cílem proběhnutého dotazníkového výzkumu bylo zjistit, do jaké hloubky jsou příslušné účetní jednotky seznámeny s probíhající účetní reformou, z jaké strany mají poskytované informace, jaký zaujímají názor na účetní reformu, jak nákladné pro ně bylo zavedení PAP a jeho roční provozování, zda jsou spokojeni s dostupnými informacemi ze strany MF ČR i s metodickou pomocí Krajského úřadu Kraje Vysočina.

56

Zároveň bylo předpokládáno, že šetření se zúčastní pouze ty VÚJ, které jsou povinny předávat výkaz PAP v kraji Vysočina a je tedy záměrně vyloučeno z dotazníkového šetření velké množství VÚJ. Celkový počet oslovených subjektů byl 53. Avšak šetření se zúčastnilo pouze 43,39 %, tj. celkem 23 respondentů. Ze závěrečného shrnutí je patrné, že došlo k vyplnění od 64 % vybraných obcí, pouze 12,5 % příslušných příspěvkových organizací, 100 % oslovených organizačních složek (avšak pouze ze tří vybraných) a pochopitelně od jednoho Krajského úřadu Kraje Vysočina. Z první oblasti reformy účetnictví státu bylo zjištěno, že pouze 9 % (2) považuje reformu pro stát i obce za přínosnou, systém účetní reformy účetnictví považuje za zbytečně složitý 48 % (11) respondentů. Nejobtížnější oblast v probíhající reformě státu je považována oblast dotací a transferů 48 % (11) a největší přínos považovalo 30 % (7) dotazovaných zavedení účtování o nákladech a výnosech, tedy akruální princip. Na základě vyhodnocených odpovědí byly zjištěny tyto podstatné informace týkající se KVS. Pro 61 % (14) odpovídajících o problematice konsolidační vyhlášky ví, ale stále k ní nemá potřebné informace. S kým budou VÚJ v konsolidačním celku budou účetní jednotky řešit, až situace nastane. Dotčené účetní jednotky by potřebné informace v souvislosti s konsolidační vyhláškou hledaly nejčastěji na webových stránkách MF ČR a Kraje Vysočina 61 % (14). V tématu konsolidace prozatím nejvíce respondentů žádný přínos nespatřuje 74 % (17). V okruhu otázek zaměřený na Pomocný analytický přehled jsou uvedeny tyto nejzajímavější odpovědi. Důvod zavedení PAP do systému účetnictví VÚJ zná většina 70 % (16) dotazovaných, avšak nezná podrobnosti. Velmi znepokojivý výsledek zněl k výstupům ze systému PAP, jemuž plně rozumí jen 22 % (3) zúčastněných, částečně nebo vůbec nerozumí zbývající část VÚJ. Nespokojenost s nedostatkem včasných a srozumitelných informací ohledně zpracování výkazů PAP uvedlo 48% (11) VÚJ. Metodickou pomoc MF ČR k tématu PAP ohodnotilo 61% (14) zúčastněných tak, že podstatné informace jim nejsou podávány ani včas, ani v dostatečném rozsahu a 41 % (9) shledává stránky jako velmi nepřehledné. Webové stránky „ÚFIS“ a „MONITOR“ zřízené MF ČR a informace na nich uvedené většina účetních jednotek vůbec nepoužívá nebo je nepotřebuje ke své činnosti, celkem tedy 83 % (19). Avšak zbylé procento 17 % uživatelů webových stránek „ÚFIS“ a „MONITOR“ je využívá nejčastěji minimálně 57

1x za měsíc a častěji 30 % (7), nebo 1x čtvrtletně a častěji 26 % (6). Metodickou pomoc Krajského úřadu Kraje Vysočina a MF ČR zhodnotilo nejvíce zúčastněných jako „dobře“ 52 % (12), výsledná průměrná známka vyšla 2,65. Je jasné, že se zpracováním výkazu PAP přibyla účetním práce, a nejvíce dotazovaných 35 % (8) se domnívá, že zaúčtování, zpracování a kontrola účetních dat zabere jim zhruba do 20 - ti % pracovního času navíc než před zavedením výkazů PAP. Většina účetních jednotek uvedla náklady se zavedením PAP a roční zabezpečovací náklady PAP do 50 tis. Kč, nejnižší nebo žádné zaváděcí ani průběžné náklady měly organizační složky státu. Tyto zdánlivě zanedbatelné náklady však v konečném důsledku a součtu za všechny dotčené účetní jednotky z celé republiky představují významnou položku za administrativní výdaje státního rozpočtu. Z tohoto pohledu tedy prozatím rozhodně nedošlo ke snížení administrativní náročnosti a snížení nákladů. Možná by stálo za úvahu, zda celkové náklady spojené se zaváděním a realizací účetní reformy v konečném důsledku přinesly slibované administrativní úspory a potřebné informace, jak bylo prezentováno. Vypovídací schopnost systému PAP považuje většina subjektů veřejné správy a samosprávy 57 % (13) za příliš složitou a vůbec nezvyšující průkaznost. Výstupy z PAP shledává 57 % (13) respondentů, jako informace, které jsou pro ně zbytečné a dalších 39 % (9) subjektů se domnívá, že vykazované informace jsou užitečné jen pro MF ČR. Za nejobtížnější oblast účtování systému PAP zhodnotilo 52 % (12) dotazovaných respondentů „Oblast dotací, transferů“, která připadá nejsložitější skupinám obcí, příspěvkových organizací a organizačních složek státu. Cílem účetní reformy státu je vytvořit jednotný systém, který by sjednotil účetnictví veřejné správy a podnikatelských subjektů i v souladu s mezinárodními úmluvami. Původní stanovený cíl zněl administrativu, co nejvíce zjednodušit a přinést potřebné informace do všech příslušných oblastí. Avšak jak se zdá a z tohoto výzkumu vyplývá, administrativní náročnost roste a zmatenost v informacích rovněž. Mnoho vybraných účetních jednotek prozatím nevidí smysluplné výsledky a výstupy jejich práce.

58

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit názory a míru informovanosti vybraných účetních subjektů na probíhající reformu účetnictví státu, Pomocný analytický přehled a připravovanou Konsolidační vyhlášku státu. Dalším záměrem bylo zjistit přínosy i případná negativa aplikovaných účetních změn, jak jsou dotčené veřejnoprávní organizace spokojené s provedenými změnami a úrovní metodické pomoci poskytované Ministerstvem financí ČR a Krajským úřadem Kraje Vysočina. Problematika účetní reformy veřejných financí se dotýká nejen vybraných účetních jednotek, ale postihuje i hospodaření podnikatelských subjektů zasahujícími svými financemi do veřejné správy a samosprávy. Zpracovávání teoretické části bylo náročné z hlediska prostudování odborné literatury a potřebných zdrojů, neboť téma účetní reformy je velice rozsáhlé. V práci bylo čerpáno především z vyhlášek, zákonů a materiálů uveřejněných Ministerstvem financí České republiky na webových stránkách. Zde byly stručně objasněny základní informace o probíhající reformě účetnictví veřejných financí, stanovených cílech a mezinárodních důvodech zavedení reformy, příslušné legislativě, vybraných účetních jednotkách. Další část teoretické části se podrobněji zabývala výkazem PAP, jeho částmi, vykazováním partnerů, a návaznosti PAP na angloamerický GAAP. Poslední část přiblížila záměr Konsolidační vyhlášky státu, rozčlenila státní veřejnoprávní a samosprávní organizace na úrovně vyšších a dílčích konsolidačních celků státu a seznámila s novými chystanými výkazy konsolidace jako rozšířený Pomocný konsolidační přehled a Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu. Praktická část byla zaměřena na zhodnocení informovanosti a názorů dotčených vybraných jednotek o probíhající reformě veřejných financí a jejich zmíněných etapách, také o poskytované metodické pomoci poskytované ze strany krajského úřadu. Přibližování účetnictví veřejného sektoru podnikatelskému je dlouhodobou záležitostí, ale již má své první výsledky. Přínosem je především zavedení mnoha účetních postupů, o kterých VÚJ dříve neúčtovaly především ve své hlavní (rozpočtové) činnosti, jako např. účtování o nákladech a výnosech, závazcích a pohledávkách, tedy přechod na akruální princip, časové rozlišení, dohadné položky, odpisy, ocenění reálnou hodnotou 59

majetku při záměru prodeje, apod. Těmito zásahy byly veřejné organizace znepokojeny před zahájením reformy účetnictví, avšak dnes již by se jistě nechtěly vrátit zpět k účtování založenému jen na peněžní bázi. Nevýhody jsou shledávány především v pracnosti, nepřehlednosti, neucelenosti účetních metod a postupů, a nejasnostech v připravovaných vyhláškách. Dalším cílem dotazníkového šetření je zjištění informovanosti a názorů oslovených vybraných účetních jednotek na danou problematiku PAP. Zda se úprava PAP přiblížila svými výsledky k lepší srozumitelnosti a průkaznosti? Z výsledků šetření vyplývá, že naplnění výkazu PAP nemá pro VÚJ z hlediska jejich řízení a rozhodování téměř žádný přínos. Stát potřebuje znát další potřebné údaje pro správné vykazování monitorování hospodářské situace státu především z důvodu naplnění evropských nařízení. Ani VÚJ si nemyslí, že výsledky jsou přehlednější a celistvější, neboť do předávání nejsou zahrnuty všechny VÚJ státu. Tudíž se jedná stále o zkreslené a nepřesné informace pro potřeby národního hospodářství. Můžeme tedy alespoň doufat, že situace bude mít větší vypovídací schopnost alespoň v blízké budoucnosti. O celkové nestrannosti, spolehlivosti a transparentnosti údajů účetnictví v sestavování výkazu PAP se dá pochybovat i z důvodu nezahrnutí všech vybraných účetních jednotek do vykazování PAP. Ač mají mnohé vládní a municipální jednotky co do objemu nižší hodnotu kapitálu a majetku, co do počtu jich je mnohem více, a tím i celková hodnota zjišťovaných údajů je výrazně zkreslena. Zřejmě z důvodu nejmenšího zla, přílišné komplikovanosti a nákladnosti pro dotčené subjekty s nízkým počtem obyvatel, a s rizikem vysokého zatížení v administrativní oblasti, nebyly tyto vybrané účetní jednoty zatěžovány. Domnívám se, že není úplně správné, vyloučit mnohé vybrané účetní jednotky z konsolidace a sestavování PAP především z důvodu necelistvosti, nekomplexnosti a nesprávnosti sesbíraných údajů pro potřeby národního hospodářství. Původní idea o harmonizování české národní účetnictví na Mezinárodní standardy (dle ESA 95) se prozatím vzdaluje od vytyčeného cíle a není naplněna základní myšlenka standardizace evropských záznamů o účetnictví. V rámci těchto evropských úprav je jistě prozřetelné sledovat účetnictví, statistické výkazy na co nejpřesnější úrovni, neboť zkreslenost a nízká ověřitelnost národních 60

ekonomických údajů může vést k velkým problémům na evropské hospodářské scéně (jako např. řecká nebo španělská krize, apod.). Co nejpřesnější, nejprůkaznější výkaznictví v národních úrovních má význam nejen na evropské úrovni, ale v celosvětovém měřítku, vyspělosti hospodářství a konkurenceschopnosti. Různorodost mezinárodních úprav účetních a statistických výkazů může vést dlouhodobě k celkové ekonomické

hospodářské

a finanční

nepřehlednosti,

neprůkaznosti

a k nedobré

vypovídací schopnosti s cílem věrohodně plánovat hospodaření evropských zemí. Tato nejednotnost účetních, statistický a hospodářských dat nepřispívá k příznivé budoucí ekonomické prosperitě státu. Ze zjištění vyplývá, že snaha o nadnárodní harmonizaci je ještě hodně pozadu za těmito původními cíly evropského charakteru. Usuzuji především proto, neboť mnoho veřejnoprávních subjektů i samotní zákonodárci nemohou z neúplných informací vytvořit pravdivé a úplné finanční informace, které by byly smysluplně použitelné pro nejlepší hospodaření státu a zároveň byly kompatibilní s požadavky EU. Jedním ze směrů jak „napravit či vylepšit“ národní účetnictví byla snaha přiblížit účetnictví veřejné správy a samosprávy účetnictví podnikatelskému. Reforma účetnictví již stála daňové poplatníky i veřejnoprávní korporace neskromné finanční prostředky, ale i mnoho pracovního úsilí. Dnešní podoba účetnictví, účtová osnova, účetní postupy pro veřejný sektor jsou velmi rozmanité

a různorodé.

Například

účtování

územně

samosprávných

celků,

příspěvkových organizací, organizačních složek dalších typů neziskových organizací se výrazně liší. Každé účtování a výkaznictví podléhá rozdílným pravidlům, nárokům. Cílem účetní reformy státu, bylo přispět zejména k výraznému zlepšení vypovídací schopnosti účetnictví vybraných účetních jednotek. Zákonodárci by se možná měli více zamyslet nad tím, co vlastně sledují dotčenými změnami. Nejen bezhlavě plnit evropská nařízení tak, aby byla nějakým způsobem splněna, ale aby byla vykonávána smysluplná práce s užitečnými koncepcemi. Jak zlepšit situaci u nás? Řešením by mohlo být například vyzkoumání, jak se situace vyvíjí v jiných evropských zemích a vzít si příklad a přijatelným způsobem jej aplikovat u nás.

61

Konsolidací lze nazvat proces předávání a sestavování výkazů za Českou republiku jako celek. Pro letošní rok 2014 je naplánováno uvedení Konsolidační vyhlášky státu v platnost, a to s datem prvního předání konsolidačních výkazů až v roce 2015. Skutečnou činnost a realizaci chystané vyhlášky bych očekávala od MF ČR nejdříve ve třetím čtvrtletí letošního roku, jak tomu v posledních letech realizace reformy veřejných financí bývá zvykem. Na termín realizace reformy může mít vliv i nástup nové vlády, která má jinak nastavené priority a účetní reforma nemusí být jednou z nich. Dotčené organizace již několik let o chystané konsolidační vyhlášce vědí, ale stále k ní nemají potřebné informace, proto bedlivě sledují webové stránky Ministerstva financí ČR a očekávají další změnu. Ale žádný velký přínos od KVS si prozatím VÚJ neslibují. Možná si kladou otázku, zda je lepší nemít žádné celkové účetní výkazy než získat informace, které tak úplně věrný obraz finančních údajů vlastně nepodávají. Reforma veřejných financí se dosud týká pouze účetnictví. Průběh je zatím značně chaotický. Od roku 2010 každý rok legislativa přináší nové účetní metody, mění směrnou účetní osnovu a přitom s každým novým rokem přináší změny i původně nově zavedeného. Účetní informace tak od roku 2010 nemá kontinuální srovnání. Ale i přesto má účetnictví snahu o významnou modernizaci, ale doposud zcela osamoceně. Reforma se zatím nedotkla oblasti rozpočtu ani daní. Za to sebou přinesla neskutečný rozsah dalších požadovaných informací, ze kterých těží především stát. Alarmující je, že se ztrácí původní smysl účetnictví, tedy aby sloužilo především dané účetní jednotce jako uživateli informací. Zda tato úprava účetnictví vedla k úspěchu nebo je jen dalším vývojovým článkem k průkaznějšímu účetnictví? Je otázka, kterou bude vhodné si položit až na úplném závěru reformy. Podle výsledků dotazníkového šetření výsledný cíl reformy tedy doposud stále není naplněn. Práce vznikala za podpory Krajského úřadu Kraje Vysočina, který tématiku bakalářské práce navrhl. Krajský úřad může využít výsledky bakalářské práce ke zlepšení zjištěných nedostatků a aplikovat je v oblasti své metodické pomoci účetním jednotkám.

62

Seznam použité literatury Monografie [1]

OTRUSINOVÁ,

Milana

a Dana

KUBÍČKOVÁ.

Finanční

hospodaření

municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Vyd. 1. v Praze: C.H. Beck, 2011, xiv, 178 s. :. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-342-4. [2] MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu: aplikace v příkladech. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 632 s. ISBN 978-80-247-3637-2 [3] MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: [US GAAP : popis a interpretace současně platných pravidel US GAAP podle stavu k 15.12.2001]. 2. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2002, 622 s. ISBN 80-720-1349-1. [4] SCHNEIDEROVÁ, Ivana a Zdeněk NEJEZCHLEB. Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované příspěvkové organizace. 1. vyd. Turnov: Acha obec účtuje, c2012, s. 650-710. ISBN 978-80-260-2780-5. Periodika [5] Metodika účetnictví pro vedení pomocného analytického přehledu: pro rok 2013, verze 2.02 DATAB CONSULT S.R.O. Http://www.datab.cz [online]. 2013 [cit. 201402-10]. Dostupné z: http://www.datab.cz/?topic=nova-metodika-pap-pro-rok-2013 Akademické práce [6] KAPOUNOVÁ, Lenka. Centrální systém účetních informací státu. Jihlava, 2012. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/25902/thema/1808. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Jaroslava Leinveberová. [7] KAPOUNOVÁ, Pavla. Realizace reformy účetnictví státu v podmínkách Kraje Vysočina. Jihlava, 2012. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/27345/thema/1808. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Jaroslava Leinveberová.

63

Webové stránky [8] Definice pojmů - Využívání ICT v organizacích veřejné správy. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_vyuzivani_ict_v_organizacich_ve rejne_spravy [9] Konsolidace od 2014 - první informace. In: Obec účtuje [online]. 2013 [cit. 201403-14]. Dostupné z: http://www.obecuctuje.cz/aktuality.php?id_aktuality=415 [10] Konsolidační manuál. In: Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnychfinanci-ucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/konsolidacni-manual [11] Kraj a jeho samospráva. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: www.kr-vysocina.cz/kraj-a-jeho-samosprava/d-4000093/p1=1210 [12] Křížové kontroly pomocného analytického přehledu. In: Korac s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.korac.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=148:kiovekontroly-pomocneho-analytickeho-pehledu&catid=2:software-gordic&Itemid=25 [13] Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs2001-9577 [14] Ministerstvo financí spustilo publikační portál dat ze Státní pokladny "MONITOR". Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/mf-spustilo-portal-data-ze-sp11851 [15] Odložení účinnosti vyhlášky o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu). Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z:

64

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-financiucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/pokyny-a-sdeleni/2013/odlozeni-ucinnosti-vyhlasky-opodminkach-15992 [16] Pomocný analytický přehled: Metodika tvorby PAP aktualizace změn - stav ke dni 1. 7. 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013, 28. 6. 2013 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnychfinanci-ucetnic/pomocny-analyticky-prehled/metodika-tvorby-pap/2013/metodikatvorby-pap--2013-komplet-ke-sta-13488 [17] Pomocný analytický přehled (PAP) pro vybrané účetní jednotky – pořízení dokladů pro výkaznictví. In: Pomocný analytický přehled (PAP) pro vybrané účetní jednotky – pořízení dokladů pro výkaznictví [online]. 2011 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.jkr.cz/pap_2012 [18] Po PAPu přicházejí konsolidace, čeká se na manuál. Gorinfo, Odborný bulletin pro uživatele informačních systémů ve veřejné správě: Legislativa a metodika [online]. 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://gorinfo.cz/po-papu-prichazeji-konsolidaceceka-se-na-manual [19] Účetní konsolidace státu -průvodní informace publikované Ministerstvem financí. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/aktuality/2013/ucetni-konsolidace-statu-pruvodniinform-14288 [20] ÚFIS – domovská stránka. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-0330]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ufis/ [21] Výčet konsolidovaných jednotek státu: Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 201403-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reformaverejnych-financi-ucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/vycet-konsolidovanych-jednotekstatu

65

[22] Základní informace - Účetnictví státu. Ministerstvo financí ČR [online]. 2008, 2009 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-financiucetnic/zakladni-informace-ucetnictvi-statu [23] Základní informace: Základní teze účetní konsolidace státu - průvodní informace publikované Ministerstvem financí. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 201403-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reformaverejnych-financi-ucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/zakladni-informace Právní normy [24] Vyhláška č. 220/2013 Sb. - o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek [25] Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, [26] Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě [27] Vyhláška č. 383/2009 Sb., technická vyhláška o účetních záznamech [28] Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví [29] Zákon 219/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) [30] Zákon 218/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) [31] Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [32] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.

Seznam použitých zkratek CSÚIS – Centrální systém účetních informací státu ČR – Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad ČUS – české účetní standardy 66

DHM- dlouhodobý hmotný majetek DKCS-dílčí konsolidační celek státu DNM – dlouhodobý nehmotný majetek DSO-dobrovolný svazek obcí ES- Evropské společenství ESA 95 - European System of Accounts (Evropský systém účtů, metodika EUROSTAT) EUROSTAT - statistický úřad Evropské unie GAAP – Všeobecně uznávaný účetní přehled IAS - mezinárodní účetní standardy IČ – identifikační číslo organizace IFRS – Mezinárodní účetní standardy IISSP - Integrovaný informační systém Státní pokladny IPSAS - Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor IPSASB - Rada pro mezinárodní účetnictví standardy pro veřejný sektor KC ČR - konsolidační celek Česká republika KVS – Konsolidační vyhláška státu MF ČR – Ministerstvo financí České republiky MONITOR – specializovaný informační portál Ministerstva financí o.p.s. – obecně prospěšná společnost OSS – organizační složky státu PAP – pomocný analytický přehled PKP - pomocného konsolidačního výkazu PO – příspěvková organizace 67

ÚFIS - Prezentační systém účetních a finančních informací státu ÚSC – územně samosprávný celek VÚJ – vybrané účetní jednotky

Seznam použitých obrázků a grafů Obr. č. 1 Rozšíření účetní věty - část dokladu pro PAP [5] ............................................ 23 Obr. č. 2 Rozšíření účetní věty - návaznost na účetní doklad [5] .................................... 23 Obr. č. 3 Konsolidační celek Česká republika [23] ......................................................... 25 Obr. č. 4 Dílčí konsolidační celek státu: Obec [23] ......................................................... 26 Obr. č. 5 Dílčí konsolidační celek státu: Kraj, Hlavní město Praha [23] ......................... 26 Obr. č. 6 Dílčí konsolidační celek státu: Vládní část [23] ............................................... 27 Obr. č. 7 Vyšší dílčí konsolidační celek státu: Municipální část [23].............................. 27 Obr. č. 8 Vyšší dílčí konsolidační celek státu: Vládní část [23] ...................................... 28

Graf č. 1 Vyhodnocení otázky č. 1 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 33 Graf č. 2 Vyhodnocení otázky č. 2 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 34 Graf č. 3 Vyhodnocení otázky č. 3 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 35 Graf č. 4 Vyhodnocení otázky č. 4 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 36 Graf č. 5 Vyhodnocení otázky č. 5 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 37 Graf č. 6 Vyhodnocení otázky dle VÚJ č. 5 (Vlastní dotazníkové šetření) ................... 37 Graf č. 7 Vyhodnocení otázky č. 6 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 38 Graf č. 8 Vyhodnocení otázky č. 7 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 39 Graf č. 9 Vyhodnocení otázky č. 8 (Vlastní dotazníkové šetření) ................................. 40 Graf č. 10 Vyhodnocení otázky č. 9 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................... 41 68

Graf č. 11 Vyhodnocení otázky č. 10 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 42 Graf č. 12 Vyhodnocení otázky č. 11 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 42 Graf č. 13 Vyhodnocení otázky č. 12 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 43 Graf č. 14 Vyhodnocení otázky č. 13 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 44 Graf č. 15 Vyhodnocení otázky č. 14 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 45 Graf č. 16 Vyhodnocení otázky dle VÚJ č. 14 (Vlastní dotazníkové šetření) ............... 46 Graf č. 17 Vyhodnocení otázky č. 15 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 46 Graf č. 18 Vyhodnocení otázky č. 16 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 47 Graf č. 19 Vyhodnocení otázky č. 17 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 48 Graf č. 20 Vyhodnocení otázky č. 18 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 49 Graf č. 21 Vyhodnocení otázky č. 19 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 49 Graf č. 22 Vyhodnocení otázky dle VÚJ č. 19 (Vlastní dotazníkové šetření) ............... 50 Graf č. 23 Vyhodnocení otázky č. 20 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 51 Graf č. 24 Vyhodnocení otázky dle VÚJ č. 20 (Vlastní dotazníkové šetření) ............... 52 Graf č. 25 Vyhodnocení otázky č. 21 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 52 Graf č. 26 Vyhodnocení otázky č. 22 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 53 Graf č. 27 Vyhodnocení otázky dle VÚJ č. 22 (Vlastní dotazníkové šetření) ............... 54 Graf č. 28 Vyhodnocení otázky č. 23 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 54 Graf č. 29 Vyhodnocení otázky č. 24 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 55 Graf č. 30 Vyhodnocení otázky č. 25 (Vlastní dotazníkové šetření) ............................. 56

69

Seznam příloh Příloha č. 1 Podmínky pro zahrnutí do konsolidačního celku ČR[21] Příloha č. 2 Průvodní dopis vybraným účetním jednotkám Příloha č. 3 Dotazník

70

Příloha č. 1 Podmínky pro zahrnutí do konsolidačního celku ČR[21] Druh účetní jednotky

Spravující jednotka

Podmínky zahrnutí

Příslušný konsolidační celek státu

Dodatečné informační povinnosti

Ano, pokud je správcem kapitoly státního rozpočtu.

zahrnuty vždy

DKCS-vládní část

rozšířený výkaz PAP, seznam

Státní fondy

x

zahrnuty vždy

vyšší DKCS-vládní část

rozšířený výkaz PAP

Státní PO

x

zahrnuty vždy



OSS

Ano

zahrnuty vždy

DKCS-kraj


Ano

zahrnuty vždy

DKCS-obec

seznam

Ano

zahrnuty vždy

DKCS-obec

seznam

Ano

zahrnuty vždy

DKCS-obec


Ano

zahrnuty vždy

DKCS-DSO

výkaz PKP (podmínky významnosti dle § odst. 6 KVS), seznam

x

zahrnuty vždy

vyšší DKCS-municipální část


x

zahrnuty vždy

DKCS-kraj, DKCS-obec, DKCS-DSO

výkaz PKP (podmínky významnosti dle § odst. 6 KVS)

x

zahrnuty vždy

KC ČR

PKP

Česká televize

x

zahrnuty vždy

KC ČR

PKP

Český rozhlas

x

zahrnuty vždy

KC ČR

PKP

DKCS-kraj

rozšířený výkaz PAP, seznam (i za městské části), za městské části rozšířený výkaz PAP,


PKP

DKCS-vládní část, DKCS-kraj, DKCS-obec, DKCS-DSO

PKP

Kraje Obce malé (0999 obyvatel) Obce střední (1000-2999 obyvatel) Obce velké (3000 obyvatel a více) DSO Regionální rady regionů soudržnosti PO, jejichž zřizovatelem je ÚSC nebo DSO Zdravotní pojišťovny

Hl. město Praha

Ano

Státní podniky

x

Školské právnické osoby

x

Veřejné vysoké školy Veřejné výzkumné instituce Obecně prospěšné společnosti

zahrnuty vždy vliv rozhodující, podstatný nebo spoluovládání (§ 8 KVS) a zároveň splnění podmínky významnosti dle § 9 KVS vliv rozhodující, podstatný nebo spoluovládání (§ 8 KVS) a zároveň splnění podmínky významnosti dle § 9 KVS

x

zahrnuty vždy

KC ČR

PKP

x

zahrnuty vždy

DKCS-vládní část, DKCS-kraj, DKCS-obec

PKP

x

zahrnuty vždy


PKP

Další Právnické osoby

x

vliv rozhodující, podstatný nebo spoluovládání (§ 8 KVS) a zároveň splnění podmínky významnosti dle § 9 KVS


PKP

Zahraniční subjekty

x

vliv rozhodující, podstatný nebo spoluovládání (§ 8 KVS)

DKCS-vládní část, DKCS-kraj, DKCS-obec, DKCS-DSO

PKP

Výčet účetních jednotek není konečný. Zahrnuté mohou být i další účetní jednotky podle § 10 konsolidační vyhlášky státu.

Příloha č. 2 Průvodní dopis vybraným účetním jednotkám

Vážená paní starostko, vážený pane starosto, vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, vážená paní účetní, další zaměstnanci vybraných účetních jednotek, dovoluji si Vás oslovit ke spolupráci k mé bakalářské práci na Vysoké školy polytechnické Jihlavě. Ráda bych Vás požádala o vyplnění přiloženého dotazníku, který bude sloužit k vyhodnocení Vašeho názoru na probíhající reformu účetnictví státu v Kraji Vysočina. Konkrétně se věnuje

tématu

zaměřenému

na Pomocný analytický přehled

a Konsolidační vyhlášku státu. Rovněž zkoumá Váš názor na metodickou pomoc ze strany Ministerstva financí České republiky a Krajského úřadu Kraje Vysočina. Vaše odpovědi mi umožní objektivně zanalyzovat názor na tuto reformu, který mají představitelé a zaměstnanci vybraných účetních jednotek Kraje Vysočina. Vaše odpovědi budou zaznamenány anonymně a nebudou zneužity. Otázky i celý dotazník jsem se snažila vytvořit v jednoduché i srozumitelné formě, aby Vám vyplnění zabralo maximálně 15 minut Vašeho času. Dotazník je koncipován do třech výše zmíněných okruhů, a vždy je nutné odkliknout Pokračovat. Děkuji za Vaši spolupráci a ochotu při vyplnění a za čas, který jste věnovali při jeho vyplnění.

S pozdravem Hana Křížová studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Příloha č. 3 Dotazník

Reforma účetnictví státu: Považujete „reformu účetnictví“ v průběhu posledních 3 let za přínosnou? 

Ano, pro obce i pro stát je přínosná



Spíše ano, většina nově vzniklých povinností spojených s reformou je potřebná



Spíše ne, některé požadavky považuji za zbytečné



Ne, dochází ke složitějšímu procesu účetnictví obcí a považuji to všechno za zbytečné

Co považujete za největší problém v rámci reformy účetnictví, která zahrnuje i nový centrální systém účetnictví státu? 

Systém účetnictví je zbytečně složitý



Nemám dostatek informací



Potřebné informace se k nám dostávají pozdě



Nejednotnost v metodice



Ostatní…………………………….

Kterou oblast považujete v účetnictví státu po jeho reformě za nejobtížnější: 

Oblast účtování nákladů a výnosů, akruální princip



Oblast majetku a jeho odepisování



Oblast dotací a transferů



Oblast závazků a pohledávek



Ostatní…………………………….

Co shledáváte v probíhající reformě za největší přínos? 

Účtování o závazcích a pohledávkách



Zavedení účtování o nákladech a výnosech, akruální princip



Zavedení účtování o majetku a o jeho odpisech



Účtování o dotacích a transferech



Ostatní…………………………….

Konsolidace: Víte o tom, že ministerstvo financí v rámci reformy účetnictví plánuje upravit proces konsolidace novou vyhláškou? 

Ano vím, a mám k tomu potřebné informace



Ano vím, ale nemám k tomu potřebné informace



Ne, nevím

Máte informace o tom, s kým bude vaše účetní jednotka v konsolidačním celku? 

Ano, vím a zajímám se o budoucí situaci



Ano, tuším, budu situaci řešit, až přijde



Ne, nevím přesně



Ne, nevím a nezajímám se o tuto záležitost

Kde byste zjišťovali potřebné informace v souvislosti s konsolidační vyhláškou? 

Na webových stránkách Ministerstva financí ČR (dále jen „MF ČR“)



Na webových stránkách Kraje Vysočina a u zaměstnanců Krajského úřadu kraje Vysočina



U jiné obce, příspěvkové organizace



Nevím

Jaký shledáváte největší přínos konsolidační vyhlášky? 

Analýzou získaných dat by mohlo dojít k reálnějšímu přehledu o hospodaření s finančními prostředky a majetkem státu



Pomocí získaných dat by tak mohlo dojít ke zlepšení finančního a rozpočtového plánování

s důrazem

na

zajištění

zdravého

a dlouhodobě

udržitelného

hospodaření vládního a municipálního sektoru. 

Žádný přínos nespatřuji

PAP (pomocný analytický přehled): Znáte důvod zavedení Pomocného analytického přehledu (dále jen PAP) do systému vašeho účetnictví? 

Ano, znám jej naprosto přesně



Spíše ano, ale nevím detaily



Ne

Bylo Vám včas, srozumitelně a jasně vysvětleno, proč máte výkaz PAP zpracovávat? Měli jste dostatek informací? 

Ano, byl/a jsem seznámen/a velmi podrobně



Ano, ale jenom omezeně



Ne

Rozumíte výstupům ze systému PAP? 

Ano



Ne



Částečně

Co si myslíte o tom, jak poskytuje MF ČR metodickou pomoc a důležité informace o PAP? Myslíte si, že je metodická pomoc MF ČR v této oblasti dostatečná? 

Informace jsou podávány včas a podrobně



Informace jsou podávány včasně, ale jen velmi stručně



Informace mi nejsou podány včas



Podstatné informace mi nejsou podány ani včas, ani v dostatečném rozsahu

Jak se Vám pracuje s informacemi uvedenými na webových stránkách MF ČR? 

Dobře, nemám problém, neshledávám závady



Jde o nedostatečné informace



Informace jsou velmi nepřehledné



Nepracuji s nimi

Využili jste někdy webové stránky a informace zveřejňované v systému „ÚFIS“ (Prezentační systém účetních a finančních informací státu) a „MONITOR“ (informační portál Ministerstva financí)? Víte o těchto stránkách přístupných veřejnosti, a kde tyto webové stránky najdete? Využíváte je ke své práci? 

Ano, vím o nich a používám je



Ano, vím o nich, ale nepoužívám je



Ne, nevím o nich a nepoužívám je

Kolikrát jste navštívili webové stránky MF ČR a „ÚFIS“ (Prezentační systém účetních a finančních informací státu) a využili informace zde uvedené v praxi? 

Minimálně 1x jednou ročně



Minimálně 1x za čtvrtletí



Minimálně 1x za měsíc a častěji



Nikdy

Kolik času navíc Vám zabere zaúčtování, zpracování a zkontrolování účetních dat, která jsou nezbytná pro zpracování systému PAP po jeho zavedení? 

Zhruba do 20-ti % pracovního času



Do 50 % pracovního času navíc



50 % práce navíc a více



Nemohu posoudit

Jak byste ohodnotil/a metodickou pomoc (možnost konzultací, možnost osobní návštěvy, pořádaná školení a porady, informace ve Zpravodaji, e-mailem, na www stránkách), kterou poskytuje ekonomický odbor Krajského úřadu Kraje Vysočina/ nebo webové stránky Ministerstva financí České republiky? 

1 - výborně



2



3



4



5 – nedostačující

Jakým způsobem zpracováváte informace do systému PAP? 

Ručně



Pomocí softwaru



Prostřednictvím externí firmy

Kolik Vás přibližně stálo zavedení pomocného analytického přehledu (např. školení, upgrade účetního softwarového systému, mzdové náklady, publikace, …)? 

Do 10 tis Kč



Do 20 tis. Kč



Do 50 tis. Kč



Více jak 50 tis. Kč



žádné

Kolik Vás přibližně ročně navíc stojí zabezpečení informací pro poskytování pomocného analytického přehledu (např. školení, upgrade systému, mzdové náklady, publikace, …)? 

Do 10 tis Kč



Do 20 tis. Kč



Do 50 tis. Kč



Více jak 50 tis. Kč



žádné

Jaká je pro Vás vypovídací schopnost tohoto systému? 

Velice dobrá, poskytuje podrobné informace, zvyšuje to průkaznost



Poměrně dobrá, ale k vyšší průkaznosti to nepřispívá



Velice špatná, je to příliš složité a vůbec to nezvyšuje průkaznost

Kterou oblast považujete v účtování pro systém PAP za nejobtížnější: 

Oblast účtování nákladů a výnosů



Oblast odepisování majetku



Oblast dotací, transferu



Oblast závazků, pohledávek



Ostatní…………………………….

Jak často používáte křížové kontroly PAP? 

1x měsíčně



1x čtvrtletně



1x ročně

Jak shledáváte výstupy z výkazu PAP? 

Výkaz PAP nám podává podrobnější a přehlednější informace, než jiné výkazy



Výkaz PAP podává informace užitečné jen pro MF ČR



Výkaz PAP generuje informace, které jsou pro nás zbytečné

Jaká jste organizace, která je povinna zpracovávat výkaz PAP? 

Obec s počtem obyvatel roven nebo vyšší 3000



Příspěvková organizace zřízená obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí, (jejichž aktiva celkem netto jsou 100 mil. Kč a více)



Státní příspěvková organizace



Organizační složka státu



Kraj

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Probíhající reforma účetnictví státu v podmínkách Kraje Vysočina

Recommend Documents