VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu. Atraktivita a návštěvnost kraje Vysočina pro střední školy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu

A t r a k t i v i t a a n á v š t ě v n o s t k r a j e Vy s o č i n a p ro s t ř e d n í š k o l y bakalářská práce

Autor: Barbora Pospíšilová Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová Místo: Jihlava Rok: 2009

0

Anotace Tato práce je zaměřena na návštěvnost kraje Vysočina z pohledu středních škol a jejich zájem o něj, vše z hlediska cestovního ruchu. Dotazníkové šetření bylo soustředěno na střední školy a jejich zájem o poznání kraje prostřednictvím nabídky školního výletu.

Annotation This work is aimed on visit-rate of Vysočina region from the view of high schools and on their interest in it, all from the viewpoint of the travel movement. Questionnaired investigation was concentrated on high schools and their interess in knowing of the region through the offer of a school trip.

Klíčová slova: atraktivita, návštěvnost, cestovní ruch, střední školy Key words: eye-appeal, visit-rate, travel movement, high schools

1

Poděkování Děkuji vedoucí práce Mgr. Pavle Erbenové za cenné rady, připomínky, ochotu a trpělivost při vedení práce. Dále moje poděkování patří všem středoškolským učitelům, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli a bez jejichţ ochoty a vstřícnosti by práce nevznikla. V neposlední řadě děkuji všem mým příbuzným a známým za pomoc a podporu při tvorbě práce.

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

3

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 1 Teoretická část .......................................................................................................... 6 1.1 Cestovní ruch ..................................................................................................... 6 1.1.1 Vymezení pojmu ......................................................................................... 6 1.1.2 Členění a formy cestovního ruchu .............................................................. 7 1.1.3 Cestovní ruch dětí a mládeţe ...................................................................... 9 1.2 Kraj Vysočina................................................................................................... 11 1.2.1 Poloha a vymezení oblasti ........................................................................ 11 1.2.2 Přírodní prostředí ...................................................................................... 12 1.2.3 Vodstvo ..................................................................................................... 12 1.2.4 Historie...................................................................................................... 13 1.2.5 Příroda ....................................................................................................... 14 1.2.6 Podnebí ..................................................................................................... 15 1.2.7 Obyvatelstvo a hospodářství ..................................................................... 16 1.2.8 Turistika .................................................................................................... 17 1.2.9 Okresy Vysočiny....................................................................................... 18 1.2.10 Návštěvnost Vysočiny .............................................................................. 18 1.2.11 Ubytování na Vysočině ............................................................................. 19 1.2.12 Sezónnost cestovního ruchu v kraji Vysočina .......................................... 19 1.2.13 Průměrná doba pobytu návštěvníků .......................................................... 19 2 Praktická část .......................................................................................................... 20 2.1 Program zájezdu ............................................................................................... 20 2.1.1 První den ................................................................................................... 21 2.1.2 Druhý den ................................................................................................. 22 2.1.3 Třetí den .................................................................................................... 24 2.1.4 Cenová kalkulace ...................................................................................... 26 2.2 Cíl a metoda výzkumu ..................................................................................... 27 2.3 Vyhodnocení dotazníků ................................................................................... 28 Shrnutí ............................................................................................................................. 43 3 Závěr ....................................................................................................................... 45 4 Pouţitá literatura ..................................................................................................... 46 Internetové zdroje ........................................................................................................... 47 5 Přílohy..................................................................................................................... 49

4

Úvod Cestování je podle mého názoru jeden z nejčastěji uváděných zájmů současnosti. V dnešní době se také zvyšuje počet ročních dovolených - lidé vyjíţdějí sice na kratší dobu, za to ve větších intervalech. Cestování a poznávání památek nebo zajímavých míst mám já spojeno především s dobou, kdy jsem byla na střední škole. Poměrně často jsme se třídou jezdily na výlety, ať uţ se jednalo o návštěvu historicky či jinak zajímavých měst, zoo nebo sportovní kurzy. Další věc, která ovlivnila psaní práce je fakt, ţe od malička ţiji na Vysočině a podle mého názoru je tento kraj zajímavý z mnoha hledisek. Nejenţe se na území kraje nachází památky zapsané na seznamu UNESCO, najdeme zde i „geografický střed“ Evropy a v neposlední řadě se kraj můţe pyšnit zachovalou a téměř neporušenou přírodou. Teoretická část práce je zaměřena na pojem „cestovní ruch“, specifikován je i pojem „cestovní ruch dětí a mládeţe“. Dále jsem se zde snaţila představit kraj Vysočina, jak z všeobecného hlediska, tak i z hlediska jeho atraktivity v rámci cestovního ruchu. V praktické části jsem se pomocí dotazníků zajímala o to, jestli dotazované školy uţ v rámci výletu kraj Vysočina navštívily. Pokud je pro ně tato oblast z hlediska cestovního ruchu zajímavá. Dále jsem se snaţila navrhnout poznat kraj Vysočina, tedy alespoň část, a proto jsem se naplánovala výlet, kde jsem se snaţila nabídnout, podle mého názoru, to nejzajímavější z něj. Z tohoto důvodu jsem se zajímala, jak a podle čeho vlastně střední školy výlety pro své ţáky plánují, zda jezdí na výlety pouze v kraji, kde se škola nachází nebo pro ně vzdálenost není důleţitá a zda preferují jedno nebo více-denní výlety.

5

1 Teoretická část 1.1 Cestovní ruch 1.1.1 Vymezení pojmu Cestovní ruch patří mezi významné ekonomické a sociální jevy v současné společnosti. Vymezit a přesně definovat pojem cestovní ruch je obtíţné. (Drobná, Morávková 2004) Světová organizace cestovního ruchu (dále WTO) definuje cestovní ruch jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi". Cestovní ruch můţeme definovat i z ekonomického hlediska a to jako: „způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, poznání, turistiky, lázeňství a kultury, pokud k němu dochází mimo místo trvalého bydliště ve volném čase obyvatelstva“. (Rux 2002) Dále lze pojem cestovní ruch charakterizovat z hlediska geografického: „cestovní ruch je přemístění osob z místa trvalého bydliště do jiného místa za jiným účelem neţ dojíţďka do zaměstnání“. (Rux 2002) Z cestovního ruchu jsou tedy vyloučeny pravidelné cesty do zaměstnání nebo do školy, pravidelné cesty do zahraničí, cesty v rámci místa trvalého bydliště, dočasné přistěhování za prací nebo dlouhodobé migrace. (Rux 2002)

6

1.1.2 Členění a formy cestovního ruchu Podle určitých kritérií můţeme cestovní ruch rozlišovat na jednotlivé formy a druhy. FORMY CESTOVNÍHO RUCHU Formy cestovního ruchu se dělí podle motivů lidí, kteří se na něm účastní: Rekreační cestovní ruch – jedná se o odpočinkovou formu cestovního ruchu, hlavním motivem je reprodukce fyzických a duševních sil člověka. Kulturně-poznávací cestovní ruch – zaměřen na poznávání kulturně-historických památek (hrady, zámky, lidová architektura), kulturních zařízení (muzea, galerie) nebo kulturních akcí (divadelní představení, festivaly). (Drobná, Morávková 2004) Přírodní cestovní ruch – motivem je pobyt v přírodě a její poznávání, jedná se zejména o nenarušená a něčím výjimečná místa (přírodní rezervace, národní parky). Venkovský cestovní ruch – typický vícedenními pobyty s rekreačními aktivitami na venkově (pěší turistika, poznávání přírody). Zdravotně orientovaný cestovní ruch – znamená pobyt v lázních nebo rekreačních centrech. Důvodem je zlepšení zdravotního stavu pomocí léčebných procedur, ale i pobyt v příznivém prostředí (u moře, na horách). Sportovně-turistický cestovní ruch – jedná se o krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní, cílem je posílit a udrţet fyzickou kondici člověka. Dále se dělí na pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku a horskou turistiku. Turismus je chápán jako „široký rozsah činností spojených s aktivním pohybem“. (Masarykova Univerzita, Brno) Turismus můţeme ale definovat i jako: „aktivity osob cestujících a pobývajících mimo místa obvyklého prostředí po dobu ne delší neţ jeden souvislý rok z důvodu obchodu, rekreace a jiných důvodů.“ (Rux, 2004)

7

DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU Druhy cestovního ruchu dělíme podle způsobu jeho realizace: 1. Z hlediska území, na kterém probíhá: Domácí cestovní ruch – cesty domácího obyvatelstva na území jejich státu. Zahraniční cestovní ruch – účastníci překračují hranice svého státu. Dále rozlišujeme výjezdový cestovní ruch (cesta občanů do zahraničí), příjezdový cestovní ruch (zahraniční návštěvníci přijíţdí do dané země) a tranzitní cestovní ruch (průjezd zahraničních účastníků přes území daného státu). (Drobná, Morávková 2004) Zahraniční cestovní ruch je moţné ještě dále dělit: Vnitrostátní cestovní ruch – cestovní ruch na území daného státu, zahrnuje domácí a příjezdový CR, Národní cestovní ruch – cestovní ruch obyvatelstva daného státu, zahrnuje domácí a výjezdový cestovní ruch. Mezinárodní cestovní ruch – zahraniční cestovní ruch více států. Světový cestovní ruch – souhrn veškerého zahraničního CR na světě. Cestovní ruch světa – veškerý cestovní ruch na světě: domácí i zahraniční. (Rux 2002) 2. Podle délky pobytu: Krátkodobý cestovní ruch – zahrnuje maximálně dvě přenocování. Dlouhodobý cestovní ruch – více neţ dvě přenocování, ale méně neţ šest měsíců v domácím cestovním ruchu a méně neţ jeden rok v zahraničním cestovním ruchu. 3. Podle vlivu na platební bilanci: Aktivní cestovní ruch – příjezdy zahraničních návštěvníků znamenají přínos devizových prostředků do platební bilance státu. Pasivní cestovní ruch – obyvatelé určité země odčerpávají devizové prostředky dané země za účelem nákupu zboţí nebo sluţeb v jiné zemi.

8

4. Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu: Organizovaný cestovní ruch – cesty i program jsou zajišťovány, například cestovní kanceláří. Neorganizovaný cestovní ruch – veškeré sluţby si účastník zabezpečuje sám. Sluţeb cestovní kanceláře vyuţívá jen částečně (výměna valut nebo například zajištění lodních lístků). (Rux 2002)

1.1.3 Cestovní ruch dětí a mládeţe Vývoj Do roku 1986 se v našem státě dětmi a mládeţí zabývala pouze jediná cestovní kancelář, a to Cestovní kancelář mládeţe (CKM). Nabízen byl domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch hlavně do zemí socialistického bloku. Po roce 1989 nastal mnohostranný rozvoj této turistiky. V současné době je moţné vyuţít mezinárodní organizace cestovního ruchu. (Drobná, Morávková 2004)

Charakteristika „Mladí lidé spíše preferují sluţby pro jedince a méně se účastní na skupinových zájezdech. Se zvyšujícím se věkem roste finanční nezávislost a zvyšuje se podíl na individuální turistice.“ (Drobná, Morávková 2004) Výhody a slevy pro mládeţ jsou poskytovány především poskytovatelům jednotlivých sluţeb (dopravní, stravovací a ubytovací zařízení) a cestovním kancelářím. V případě skupinové turistiky dávají mladí lidé přednost zájezdům bohatým na programové a animační sluţby. Důleţitým prvkem turistiky mládeţe je potřeba kontaktů se stejně věkově, sociálně a zájmově orientovanými skupinami lidí. (Drobná, Morávková 2004)

9

„Školní výlet je forma běţného turismu. Pro školní ţáky je cestování mnohem lepší, neţ sezení v lavicích a studování z knih. Mohou se totiţ takto ověřit jejich teoretické znalosti a zároveň být v přírodě. Zkvalitňuje se tak výuka a posilují se tak vědomosti ţáků. Školní výlety utvářejí znaky v lidském poznání, ale také začátky studentských aktivit jako u dospělých.“ (Masarykova Univerzita, 2006)

10

1.2 Kraj Vysočina 1.2.1 Poloha a vymezení oblasti „Kraj Vysočina vznikl na základě zákona č. 347/1997 o vyšších územněsprávních celcích, který schválil Parlament České Republiky v prosinci roku 1997. V zákoně byl původně uváděn jako kraj Jihlavský podle nového krajského hlavního města, roku 2001 zákonná novela změnila jeho název na Kraj Vysočina.“ (Kartografie Praha, 2004) Kraj Vysočina se nachází ve středu České Republiky. Na severovýchodě sousedí s Pardubickým krajem, na severozápadě se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem a na jihozápadě s Jihočeským krajem (viz přílohy, obrázek č.1). Rozloha kraje je 6924,6 km², coţ ho řadí na páté místo, ale co se týče hustoty zalidnění, patří Vysočina spolu s Jihočeským a Plzeňským krajem mezi nejméně zalidněné regiony v České Republice. (Podhorský 2003) „Vysočina a hlavní město Praha jsou jediné dva samosprávné kraje v České Republice, které ve svém oficiálním názvu nemají slovo „kraj“.“ (Marek Podhorský, 2003) Vysočina zaujímá centrální polohu, jak v rámci České Republiky, tak i v rámci Evropy, takţe přes její území vedou důleţité mezinárodní komunikace, mezi hlavní patří dálnice D1 nebo ţelezniční trať Berlín – Praha – Vídeň. (Pergler 2003) Metropolí kraje je Jihlava, která ve středověku patřila k mezi nejbohatší města českého království, takţe se toto město můţe pochlubit zajímavou historií. Důleţitou roli sehrála i řada dalších měst Vysočiny, o čemţ svědčí především cenné historické památky, které často patří mezi světové unikáty. (Podhorský 2004)

11

1.2.2 Přírodní prostředí Jádrem kraje je Českomoravská vrchovina, která se můţe pochlubit velmi zachovalou přírodou. Zahrnuje unikátní přírodní celky jako Ţďárské vrchy, které se rozkládají na severovýchodě Vysočiny a v jihozápadní části Javořická vrchovina s jejím nejvyšším vrcholem Javoří (837 m). Dále Křemešnická vrchovina, Hornosvratecká pahorkatina, Hornosázavská pahorkatina a Jevišovická pahorkatina. Nejníţe se krajina sklání do údolí Oslavy, Jihlavy a Rokytné na jihovýchodě kraje (kolem 250 m n. m.). Z celkového počtu 729 měst a obcí Vysočiny se víc neţ polovina nachází v nadmořské výšce větší neţ 500 m. (Kartografie Praha 2004)

1.2.3 Vodstvo „Z tohoto hlediska je Vysočina jeden z nejvýznamnějších regionů České Republiky. Přestoţe Českomoravská vrchovina nepatří svou nadmořskou výškou mezi velehory, prochází jí hlavní evropské rozvodí. Část řek odtéká s Ţelivkou a Sázavou do Vltavy a s ní do Labe a Severního moře, zbytek toků se s Jihlavou a Svratkou vlévá do Dyje, s ní Moravou a Dunajem odtéká do moře Černého.“ (Podhorský, 2003) Nejdelší a mezi vodáky nejoblíbenější řekou kraje je řeka Sázava. Vytéká jako malá říčka z rybníka Velké Dářko v severní části Vysočiny a měří 218 km. Nejdůleţitějším levostranným přítokem Sázavy je Ţelivka. I kdyţ je nejkratší ze všech čtyř hlavních toků Vysočiny, je významná hlavně historicky – zdejší oblast patří k nejstarším novodobě osídleným celkům, ale i vodohospodářsky – vodní nádrţ Švihov je zásobárnou pitné vody pro Prahu. (Podhorský 2003) K povodí Černého moře patří zbývající dvě řeky, z nichţ delší o necelých 15 km je Jihlava. Ta pramení v Javořické vrchovině nedaleko Počátek a protéká hlavním městem regionu, Jihlavou. Největším přítokem Jihlavy je Oslava, která se do ní vlévá mimo hranice kraje. Jihlava je důleţitý zdroj vody pro nejstarší jadernou elektrárnu v České republice – Dukovany. Ve Ţďárských vrších pramení Svratka, 170 km dlouhá, která se s Jihlavou spojuje v jednu řeku těsně pod vodní nádrţí Nové Mlýny v Jihomoravském kraji. Přítokem Svratky je Loučka a mimo hranice kraje také řeka Svitava. 12

V poválečném období byla na řece vystavěna vodní díla Vír I a II, která slouţí jako zásobárny vody a jako ochrana proti vysokým průtokům jarní vody. (Kartografie Praha 2004)

1.2.4 Historie Stáří Českomoravské vrchoviny se odhaduje na více neţ jednu miliard let. Českomoravská vrchovina byla původně daleko vyšším pohořím. V době hercynského vrásnění vznikl masiv hlubinných vyvřelých hornin s rudými ţilami například zlata, stříbra nebo mědi. Dobývání těchto rud přineslo Vysočině významný hospodářský rozvoj. Koncem druhohor a zvláště třetihor byl vývoj této části republiky ovlivněn alpínským vrásněním v Karpatech. Některé části Českomoravské vrchoviny byly vyzdviţeny, například Ţelezné hory, jiné naopak poklesly a několikrát je opakovaně zalilo moře, například jih Třebíčska. Koncem třetihor se začala utvářet nová říční síť a ve starších čtvrtohorách vznikala kaňonovitá údolí řek, například údolí Doubravy u Chotěboře, Oslava pod Náměští nad Oslavou nebo Sázava pod Světlou nad Sázavou. (Podhorský 2003) Hercynské neboli varinské vrásnění: k vrásnění došlo zhruba před 350 aţ 250 miliony lety. Byl způsoben sráţkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří. [1] Alpínské vrásnění: horotvorný proces v severní Africe, Evropě a Asii, který začal před 100 milióny let a pokračuje dodnes. Dal vzniknout horstvům alpskohimálajského systému, mezi nimiţ jsou nejvyšší pohoří planety Země. [2]

Díky svému hornatému a těţko přístupnému charakteru byla Vysočina osídlena později neţ jiné úrodnější nebo klimaticky příznivé oblasti. Vzniku větších sídel a jejich hospodářskému vzestupu zde téměř ve všech případech musela předcházet obtíţná kolonizace dosud neobydlené krajiny a obyvatelům chybělo hospodářské a kulturní zázemí. Jihovýchodní část Vysočiny byla osídlena jiţ v době kamenné, zatímco v západní a severozápadní části se rozkládal nepropustný prales oddělující Čechy a Moravu. Pralesem vedly obchodní stezky, které spojovaly hospodářsky a politicky 13

důleţitá sídla ostatních oblastí. Na jejich ochranu se budovaly stráţní tvrze a hrady, v jejichţ okolí často vznikaly osady a budoucí velká města. Jednou z prvních obydlených oblastí se na přelomu 12. a 13. století stalo povodí řeky Jihlavy, výše poloţená místa byla osídlena aţ o století později. Roku 1197 byla dnešní Vysočina součástí moravského markrabství, které vzniklo sjednocením brněnského, olomouckého a znojemského kníţectví. První královská města na území dnešní Vysočiny byla Jemnice (roku 1227) a Jihlava (1233), čímţ předběhla Brno, Znojmo a dokonce i Prahu (ta byla na královské město povýšena aţ roku 1245). Husitské hnutí mělo na Moravě, tedy i na Vysočině jiný průběh neţ v Čechách. Ne náhodou byl Zikmund roku 1436 přijat za českého krále právě v Jihlavě a moravská města ho několikrát podpořila při jeho taţení proti českým husitům. Díky věrnosti králi vyšla Jihlava z husitských válek celkem posílena a v roce 1440 uţ byla zastoupena na zemském sněmu. (Pergler 2004) Tragické důsledky třicetileté války postihly všechna velká i malá sídla Vysočiny a po nich následovala silná rekatolizace, kterou prováděl tehdejší moravský zemský správce kardinál Ditrichštejn. V druhé polovině 18. století útlak nevolníků vyústil v řady bouří, zejména na jiţní části Vysočiny. Zlepšení hospodářské situace přišlo aţ se zavedením ţeleznice a rozmachem průmyslu. Na Vysočině nejprve vznikaly továrny navazující na tradiční zemědělskou výrobu a těţbu surovin, a teprve ve 2. polovině 20. století převáţil strojírenský a textilní průmysl. V nedávné minulosti, spadala Vysočina z větší části pod Jihomoravský kraj.

1.2.5 Příroda Přírodní památky jsou tím nejcennějším, co Vysočina nabízí. V současné době se na území kraje nachází dvě chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) – v severní části kraje CHKO Ţďárské vrchy, která byla vyhlášena roku 1970 a od roku 1991 CHKO Ţelezné hory, a více neţ 120 zvláště chráněných lokalit. (Holečková 2005) CHKO Ţďárské vrchy se rozkládá na ploše 706 km² a má plochý aţ mírně zvlněný povrch. 47 % plochy je zalesněno a má typickou lesní flóru a faunu s občasným zastoupením vzácnějších horských a mokřadních druhů. V rámci této CHKO je zřízeno 14

46 maloplošných chráněných území, z toho čtyři patří mezi Národní přírodní rezervace – Ţákova Hora, Dářko - coţ je na ploše 65 ha povaţováno za nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny, dále Radostínské rašeliniště (35 ha) a Ransko. CHKO Ţelezné hory zasahuje do kraje Vysočina na severním okraji u hranic s Pardubickým krajem. Zaujímá plochu 284 km² a nachází se zde 22 maloplošných chráněných území, jedna národní přírodní rezervace a 11 přírodních památek. Na území kraje leţí 4 z nich a to: Mokřadlo, Údolí Doubravy, Zlatá louka a Maršálka. (Pergler 2004) Na území Vysočiny byly dále vyhlášeny tři národní přírodní rezervace (dále jen NPR) : NPR Velký Špičák ochraňující přirozený smíšený porost se vzácnou květenou, NPR Zhejral - vyhlášena na území rybníka s pobřeţním rašeliništěm s výskytem ohroţené flóry a fauny a NPR Mohelencová hadcová step ochraňující významnou květenu a zvířenu. Cenné krajinné celky by mělo zachovat vyhlášení několika přírodních parků, zatímco v jednotlivých menších lokalitách s výskytem původních porostů, ohroţených ekosystémů a vzácných druhů flóry a fauny byly vyhlášeny desítky přírodních rezervací. (Podhorský 2003)

1.2.6 Podnebí „Podnebí na Vysočině je ovlivněno vyšší nadmořskou výškou kraje. V rámci České Republiky se řadí k těm chladnějším s krátkým létem. O něco vyšší neţ průměr je roční úhrn sráţek, ten se udává 550 aţ 850 mm.“ (Podhorský 2003) Vysočina je typická i svým velkým mnoţstvím sněhu, který se na tomto území drţí ještě dlouho po té, co v okolních krajích uţ po sněhu není ani památka. „Kraj Vysočina leţí v klimaticky mírném pásmu, vzhledem k hornatému charakteru krajiny však počasí mívá proměnlivý charakter. Průměrná roční teplota se pohybuje od 4º do 8º C. Teploty v zimním období dosahují –3º aţ –5º C, v letních měsících vystupují na 15º aţ 17º C. Počet dní se sněhovou pokrývkou se udává mezi 50 a 100 a počet letních dnů mezi 20 a 40. Roční průměr slunečního svitu se pohybuje v rozmezí 1600 aţ 2000 hodin. Ve vyšších polohách bývá léto mírně chladné.“ (Podhorský 2003)

15

1.2.7 Obyvatelstvo a hospodářství V kraji Vysočina ţije 520 000 obyvatel, region patří počtem obyvatel mezi nejmenší v republice. Průměrná hustota zalidnění je pouze 75 obyvatel na km². Průměrný věk zdejších obyvatel je 38 let. Jak jiţ bylo zmíněno, na území Vysočiny je 729 měst a obcí. Nejmenší z nich je Prosatín (okres Ţďár nad Sázavou) s 13 obyvateli. Největším a zároveň sídelním městem krajských úřadů je Jihlava s téměř 51 000 obyvateli. Jihlava je počtem obyvatel nejmenší krajské centrum v republice. Druhým největším městem kraje je Třebíč s víc neţ 38 000 obyvateli. Města Havlíčkův Brod a Ţďár nad Sázavou mají více neţ 24 000 obyvatel. (Podhorský 2003) Vysočina sice neoplývá lidnatými městy, ale síť menších sídel je zde poměrně hustá. V obcích do 500 obyvatel zde ţije téměř 21 % všech obyvatel, coţ je skoro dvaapůlkrát více, neţ jsou průměrné hodnoty v České Republice. (Kartografie 2004) Vysočina, zejména její novoměstská část, je pověstná sklářskými hutěmi, ty nejvíce prosperovaly v 17. a 18. století. K významným průmyslovým odvětvím v kraji patří hlavně všeobecné strojírenství. Největším strojírenským závodem jsou Ţďárské strojírny a slévárny. Díky nim se město Ţďár nad Sázavou v 50. letech minulého století rozrostlo

téměř

dvojnásobně.

Důleţitým

odvětvím

je

také potravinářský

průmysl – v kraji je několik mlékáren, známé jsou kostelecké uzenářské závody či pivovary v Jihlavě a Humpolci. Pro kraj je charakteristický průmysl kovodělný, elektrotechnický a také dřevozpracující. Přestoţe zemědělská půda na Vysočině nepatří k nejúrodnějším, stala se Vysočina důleţitou oblastí pro pěstování nenáročných plodin – řepky a brambor. S rozvojem kultivace brambor se na řadě míst Vysočiny rozvíjel škrobárenský a lihovarnický průmysl. (Macháček 2004) „Zdejšímu kraji patří předposlední příčka v pořadí podle průměrné hrubé měsíční mzdy ze všech regionů České Republiky. Nezaměstnanost je niţší, neţ je celostátní průměr.“ (Podhorský 2003)

16

1.2.8 Turistika Pro Turistiku je Vysočina jako stvořená. Hluboké lesy, rybníky, řeky a nepříliš vysoké hřebeny hor, to vše dalo kraji svoji tvář a vhodné podmínky pro turistické aktivity, rekreace a cestovní ruch. Navíc je zde jedno z nejlepších ţivotních prostředí v republice, jelikoţ se zde nenacházejí velké průmyslové podniky. Území kraje nabízí stovky kilometrů turisticky značených cest a cyklostezek. (Kartografie Praha 2004) Vysočinou navíc protéká jedna z nejhezčích českých a moravských řek – Sázava. Peřeje zvané Stvořidla nedaleko Ledče nad Sázavou, patří k tomu nejhezčímu, co lze na naších tocích vidět. Zkrátka nepřijdou na Vysočině ani vyznavači horolezectví, kteří svoji příleţitost najdou na skalách ve Ţďárských vrších. I lyţařské terény, byť v niţších polohách, nabízejí vhodné podmínky pro zimní sportovní vyţití. (Podhorský 2003) Českomoravská vrchovina okouzlila mnoho spisovatelů, básníků, malířů, či sochařů. Ţivot těchto osobností dnes připomínají i naučné stezky či turistické trasy. Turisté se tedy můţou vydat po stopách básníků Antonína Sovy, Otokara Březiny, Vítězslava Nezvala, malířů Jana Zrzavého, Antonína Slavíčka či architekta a stavitele Jana Blaţeje Santiniho-Aichla, který po sobě zanechal několik obdivuhodných staveb, z nichţ některé byly dokonce zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Právě zápisy organizace UNECSO učinily z kraje jednu z nejatraktivnějších turistických lokalit v České Republice. V roce 2003 bylo na seznam zapsáno třebíčské ţidovské ghetto. Tím se počet památek UNESCO rozrostl na tři – vedle Třebíče a Zelené hory je to i historické centrum Telče. Vysočina se tak stala nejpočetněji zastoupeným regionem na seznamu UNESCO. (Vurm 2003) UNESCO: UNESCO je anglická zkratka názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, coţ znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. UNESCO je jednou ze 14 mezistátních odborných organizací (agentur) OSN. Sídlí v Paříţi.[3]

17

„Kdo rád spojí turistické výlety s historickými památkami, pro toho je Vysočina ideální, zejména její východní část v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Návštěvníci se mohou podívat na torza hradů Auešperk, Zubštejn nebo Pyšolec a také na kamenný kostelík ve Vítochově.“ (Kartografie Praha, 2004)

1.2.9 Okresy Vysočiny „Okresy v České republice, tedy i v Kraji Vysočina jsou územně správní jednotky středního stupně, na neţ se dělí území státu podle zákona o územním členění státu z roku 1960. Území republiky se na ně beze zbytku dělí. Mezi okresy jsou zahrnuta také statutární města, která vykrývají celý okres (v celé České republice můţeme zmínit Prahu, Brno, Plzeň nebo Ostravu). Číselník okresů je vytvářen a udrţován Českým statistickým úřadem, změny v okresu (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR. Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky.“ [4] Kraj Vysočina tvoří území měst Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou (viz přílohy, tabulka č. 2).

1.2.10 Návštěvnost Vysočiny Kraj Vysočina patří v České Republice k nejméně navštěvovaným krajům. V roce 2008 navštívilo Vysočinu pouze 56 000 zahraničních turistů, coţ je výrazně nejméně v porovnání s ostatními kraji. Co se týče tuzemských turistů, je na tom Vysočina uţ lépe. V roce 2008 ho navštívilo 342 000 českých turistů, díky čemuţ se kraj umístil na 8. místě. Největší počet zahraničních turistů zaujímají státy Německo, Slovensko a Polsko (viz přílohy, tabulka č. 3)[5] Nejhlavnějším důvodem, proč turisté na Vysočinu jezdí, je jednoznačně poznávací turistika, která zaujímá více jak polovinu aktivit (viz přílohy, tabulka č. 4)[6] Nejvíce láká na Vysočině turisty Jihlavská zoo, dále Westernové město Šiklův Mlýn, Muzeum Vysočiny v Jihlavě a Státní zámek v Telči. [7]

18

1.2.11 Ubytování na Vysočině Ve srovnání s ostatními regiony cestují na Vysočinu spíše méně nároční klienti. Téměř polovina z nich vyhledává ubytování v chatových osadách, kempech a penzionech. To zčásti souvisí s faktem, ţe Vysočina má venkovský charakter osídlení, takţe zde má tradici spíše chataření a chalupaření. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina byl po Pardubickém a Ústeckém kraji třetí nejniţší v mezi-krajském srovnání. Počet přenocování se ve 4. čtvrtletí 2008 sníţil o 21,8 % oproti srovnatelnému období 2007. Ubytovací kapacita na Vysočině tvoří 4 % z celkové lůţkové kapacity v České republice. K datu 31. 12. 2008 se kraj Vysočina můţe pochlubit celkem 348 ubytovacích zařízení, z toho nejvíce zaujímají pensiony (viz přílohy, tabulka číslo 5) [8] Kraj Vysočina nenabízí ani jeden čtyřhvězdičkový hotel. Avšak ubytování nabízejí i ubytovatelé s menší kapacitou, jako jsou například farmy, malé penziony či víkendové domy a chalupy.

1.2.12 Sezónnost cestovního ruchu v kraji Vysočina Sezónnost v regionu je značně vysoká a výrazná. Vysočina je spíše oblastí víkendového cestovního ruchu. Strategie pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Vysočina na rok 2008-2013, která byla zpracována Krajským úřadem kraje Vysočina, dále příspěvkovou organizací Vysočina Tourism a Masarykovou univerzitou v Brně, se v závěru své zprávy zmiňuje o nutném odbourání sezónnosti. [9]

1.2.13 Průměrná doba pobytu návštěvníků Doba pobytu je poměrně krátká. V kraji Vysočina se hosté v průměru zdrţují 3,5 dne, coţ je o více neţ polovinu dne méně neţ v České republice. V období od července do září je nejdelší průměrná doba pobytu návštěvníků více neţ 5 dnů. „Nejdelší pobyty jsou zaznamenány u hostů z Jihoafrické republiky (6,4 dne), Lotyšska (5,6 dne) a Belgie (5 dnů). V mezi-krajském srovnání jsou nejdéle ubytovaní návštěvníci Karlovarského kraje, kde průměrný pobyt trvá 7,5 dne.“ [10]

19

2 Praktická část Součástí mé práce a zároveň způsob, jakým zjistit atraktivitu a návštěvnost Vysočiny bylo i naplánování zájezdu na Vysočině. Vybrala jsem trasu měst Ţďár nad Sázavou – Třebíč – Telč, protoţe podle mého názoru mají tato města určitě co nabídnout. Forma komunikace se školami byla elektronická. Na emailovou adresu škol jsem zasílala leták s nabídkou zájezdu (viz přílohy, číslo 21), podrobný program a dále dotazník s tématem návštěvnosti Vysočiny (viz přílohy, číslo 22). Celkem jsem oslovila 276 středních škol.

2.1 Program zájezdu Pro program jsem si vybrala známá města na Vysočině – a to Ţďár nad Sázavou, Třebíč a Telč. Tato města jsem zvolila proto, ţe mohou nabídnout jak například zříceniny hradů, tak i památky Unesco. Šlo vyloţeně o poznávací zájezd, ţádné sportovní aktivity. Podrobnější program viz dále v následujících kapitolách číslo 2.1.1 – 2.1.3. První den. Příjezd do Ţďáru nad Sázavou. Prohlídka kostela sv. Jana Nepomuckého, Zámku, Hřbitova, kostela sv. Prokopa, kaple sv. Barbory. Nocleh. Druhý den. Přejezd do Třebíče. Prohlídka Ţidovského města, Ţidovského hřbitova, historického jádra Třebíče, Městské věţe. Nocleh. Třetí den. Prohlídka Muzea Vysočiny. Poté přejezd do Lhotky: hrad Štamberk. Dále město Telč: Náměstí, Radnice, Parní Mlýn, Zámek.

20

2.1.1 První den 1. Poznávání Vysočiny začíná ve Ţďáru nad Sázavou. Příjezd do města je individuální, prohlídka začíná návštěvou kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře – jen málokdo ví, ţe kostel málem stál úplně někde jinde – u západočeského města Nepomuk. V těchto místech byl totiţ roku 1144 bavorskými mnichy zaloţen cisterciácký klášter. Odtud se řeholníci postupně stěhovali do kláštera na Zelené Hoře, který byl nový. Původní klášter definitivně zanikl po vypálení husity. Vrchu s kostelem, vypínajícího se přibliţně 1 km na sever od města Ţďár nad Sázavou, se v minulosti neřeklo jinak neţ Černý les nebo Strmá hora. Dnes zná kaţdý místo pod pojmenováním Zelená hora. (Urban 2008) Kostel je naší nejvýznamnější barokně-gotickou stavbou (tento styl vznikl v Itálii a do Čech se dostal na počátku 18. století). Poutní kostel na Zelené Hoře je povaţován za vrcholné dílo architekta Jana Blaţeje Santiniho-Aichla. Stavba se vymyká všem dobovým zákonům a moţnostem. Vzájemný průnik sloţitých prostorových útvarů, dynamičnost stavební hmoty, která popírá veškerou tíţi zdiva, to vše je známka výjimečnosti této stavby. Stavba kostela byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata Václava Vejmluvy a vysvěcena dva roky poté. (Kartografie Praha 2004) 2. Zámek - Zámek vznikl z bývalého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, pocházející ze 13. století. Nové zaklenutí proběhlo po husitském poškození a drobné stavební úpravy následovaly v dalších staletích (ty barokní jsou převáţně dílem Santiniho). Po zrušení kláštera v roce 1784 vznikl z areálu zámek. V roce 1957 v něm bylo otevřeno Muzeum knihy (zaměřeno na vývoj písemnictví) a v roce 1973 trvalá výstava „Jan Santini – ţivot a dílo“. Zámek byl v roce 1992 převeden restitucí na hraběte R. Kinského. (Jurman 1999) 3. Dolní hřbitov – byl zřízen v roce 1709 opatem Václavem Vejmluvou pro oběti moru, podle Santiniho návrhu. Trojúhelníkový půdorys měl symbolizovat Nejsvětější Trojici, ale přistavěním čtvrté vstupní kaple byla tato symbolika porušena. V letech 1729 – 1733 byla doprostřed hřbitova umístěna socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Trenyho. 21

4. Farní kostel sv. Prokopa – kostel byl původně gotickou stavbou z období po roce 1270. Věţ byla dostavěna aţ v roce 1530 a slouţila i ke stráţním účelům (53 m vysoká). Kostel se nachází nedaleko náměstí. V roce 1560 byl posvěcen „ke cti Boţí a sv. Prokopa“. Ze staršího zařízení se uţ dnes zachovala jen plastika Madony s dítětem a barokní obraz sv. Prokopa, obraz namalovat roku 1778 malíř K. Kautsch. (Holečková 2005) 5. Kaple sv. Barbory – jedná se o jednoduchou barokní kapli, která pochází z roku 1729. Dvě barokní sochy v kapli jsou přisuzovány klášterní sochařské dílně, vedenou Řehořem Thenym. (Jurman 1999) Následuje ubytování. Ubytováni budeme v místním kempu – Pilák a to ve čtyřlůţkových chatkách (viz obrázky číslo 2 a 3). Zamluvena večeře a snídaně. Autokemping Pilák se nachází v těsné blízkosti Ţďáru nad Sázavou. Kemp nabízí příjemné prostředí uprostřed přírody ohraničené lesem chráněné krajinné oblasti. V kempu je vybudován moderní komplex sociálních zařízení, bufetu a malé kuchyně.[11] „Architekt Jan Blaţej Santini-Aichl (1677 – 1723) byl mimořádnou osobností českého baroka. Proslul jako tvůrce barokní gotiky, v níţ se mu podařilo propojit tyto dva protikladné slohy. Tento styl pouţíval především při přestavbách starších kostelů, výjimkou je právě poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jenţ je povaţován za jeho nejhodnotnější dílo.“ (Urban 2008)

2.1.2 Druhý den Po snídani se vydáme autobusem do Třebíče. Autobus jede v 08:40 z autobusového nádraţí ve Ţďáru nad Sázavou. Příjezd na autobusové nádraţí v Třebíči v 9:40. [12] 1. Jako první navštívíme Ţidovské město – písemné záznamy o ghettu se objevily uţ v roce 1410, později měla uţ čtvrť vlastní samosprávu, radnici, školu, špitál nebo chudobinec. Ţidovská obec spravovala dvě synagogy. (Urban 2008) Z původních 130 domů ghetta se dodnes zachovalo 123 budov, obě synagogy a Ţidovský hřbitov - ten byl v červenci roku 2003 zapsán společně s ghettem na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Se svou rozlohou 12 000 m² patří k největším v republice. Byl zaloţen v 17. století a dochovalo se na něm přes 11 000 hrobů a 3 000 22

náhrobků. Přední synagoga pochází z let 1639 – 1642 a dnes slouţí jako modlitebna Československé církve husitské. Zadní synagogu zdobí nově zrestaurované cenné nástěnné malby. (Urban, 2008) „Třebíčské ţidovské ghetto s hřbitovem je jediná ţidovská památka na seznamu Unesco mimo hranice státu Izrael. Kromě Jeruzaléma se prý nikde jinde na světě nedochovala tak rozsáhlá a celistvá ţidovská památka.“ (Kartografie Praha, 2004) 2. Historické jádro Třebíče – to si sice zachovalo půdorys starověkého města, avšak po rozsáhlém poţáru byla většina renesančních štítů domů strţena a fasády se upravovaly ve slohu klasicismu nebo romantismu. Vydáme se na ústřední Karlovo náměstí, kde svou malířskou nebo sgrafitovou výzdobou zaujme hlavně Ráblův dům, Černý dům nebo Malovaný dům. (Kartografie Praha 2004) „Sgrafito je nástěnná technika, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance. Touto technikou zaloţenou na jednoduchém principu byla dekorována vnější fasáda renesančních budov, ale pouţívalo se jí i v interiéru.“ (Podhorský, 2003) 3. Městská věţ - Městská věţ při kostele sv. Martina vznikla původně jako součást městského opevnění. Přesné datum je neznámé, ale muselo to být někdy po roce 1335, kdy dal markrabě Karel (pozdější král a císař Karel IV.) Třebíči rozsáhlá městská práva zároveň s povinností obehnat město hradbami. První písemné zmínky o věţi se dochovaly z počátku 15. století, kdy byla věţ dostavěna po dnešní ochoz. (Zejda 2001) V roce 1468 byla horní část věţe zničena. Snaha uherských vojsk o její podkopání a rozbourání však ztroskotala na pevných základech a důkladně postavených zdech. Věţ původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina a ke spojení obou staveb došlo aţ v roce 1716 při rozsáhlé stavební úpravě Svatomartinského chrámu. V průběhu dalších staletí byla věţ několikrát poškozena vichřicemi a poţáry a došlo k řadě dílčích stavebních změn. K nejničivějším patřil poţár v roce 1822. „Dosahuje do výšky 75 metrů, veřejnosti je však přístupný ochoz, který se nachází ve výšce 35 metrů. Ciferník věţních hodin má průměr 5,5 metrů a je povaţován za největší v Evropě.“ (Urban 2008) Po prohlídce se půjdeme ubytovat do místního hotelu: Hotel Alfa, který se nachází přímo v centru Třebíče. Zamluveny jsou třílůţkové pokoje, večeře a snídaně.

23

2.1.3 Třetí den 1. Po snídani prohlídka Muzea Vysočiny – Muzeum sídlí v bývalém zámku pocházejícího ze 16. století. Na západě od zámku se rozkládá park, na východě můţeme vidět zbytky věţí klášterního opevnění. Expozice dokumentují přírodu regionu - minerály a horniny a chráněná území Třebíčska, zvláště

unikátní

je

expozice

„Moravské

vltavíny“.

Věnují

se

předhistorickému osídlení, historii města a okolí, vývoji řemesel a lidovému umění. To dokladují názvy expozic – Lidové umění Podhorácka; Historická expozice pravěku, středověku a novověku; Betlémářství; Dýmky a kuřácké potřeby. Stálé expozice doplňuje řada výstav z vlastních sbírek i kolekcí zapůjčených od kolegů z muzeí v celé republice, ale i výstav současných umělců působících v regionu. (Zejda 2001) Kamenný sál s bohatou erbovní výzdobou je vyuţíván k pořádání koncertů váţné hudby. Badatelům je určena muzejní knihovna, jejíţ fond je zaměřen na regionální literaturu, jehoţ součástí je také oddělení starých tisků. (Holečková 2005) Ve 12:00 odjezd z autobusového nádraţí do Lhotky, s přestupem v Ţeletavě a v Telči. Příjezd do Lhotky ve 14:05. [13] 2. Zřícenina hradu Štamberk – hrad stojí na vysokém kopci nad vesnicí Lhotka a nejspíš byl zaloţen Jaroslavem ze Štenrnberka ve 13. století. Při jeho stavbě byly vyuţity skalní bloky, které poslouţily jako základy. Poslední písemná zpráva je z roku 1415, kdy hrad vlastnil Jan starší z Hradce. O pár let později hrad zanikl po dobití Husity. Od té doby uţ nebyl nikdy obnoven a panství připadlo městu Telč. Okolí hradu bylo prohlášeno za přírodní rezervaci„Štamberk a Kamenné moře“. (Urban 2008) Poté autobusem do Telče (ze Lhotky odjezd v 15:20, příjezd do Telče v 15:35). [14] 3. Náměstí Zachariáše z Hradce bylo zapsáno v roce 1992 na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a je od roku 1970 městskou památkovou rezervací. Náměstí lemuje řada domů s podloubími a vysokými štíty. 4. Radnice z roku 1547 nebo dům čp. 61, který je zdoben sgrafitou s výroky ze Starého zákona. Radnice patří v Telči mezi historicky i památkově nejvýznamnější 24

stavby. Budova vznikla spojením dvou gotických domů, nejstarší zmínka o ní pochází z roku 1433. (Kartografie Praha 2004) 5. Parní Mlýn – „památka zapsaná do Ústředního seznamu nemovitých památek. Nachází se na jiţním okraji města, pod hrází Staroměstského rybníka, v lesnatém a svaţitém místě zvaném „Na romantice“. Jeho existence je zde poprvé písemně doloţena v roce 1533.“V 19. století se mlýn postupně stával součástí továrny na jemná vlákna, aţ v roce 1825 byl definitivně přeměněn na barvírnu, přádelnu a tkalcovnu. Roku 1839 přešel areál pod vídeňského velkoobchodníka Michala Lazara Biedermana a v roce 1863 získala někdejší mlýn Amálie Podstatzká-Liechtenstein. Ta zahájila přestavbu budov opět k původnímu účelu a poté mlýn připsala svému synovi Leopoldovi. S výjimkou krátkého období 1921 – 1927 (majetek v té době zabral stát), patřil mlýn Podstatzkým aţ do roku 1945, kdy přešel pod národní správu. (David, Soukup 1997) Ve mlýně se pracovalo aţ do roku 1957, pak uţ budovy slouţily jen jako skladiště a mlýn začal postupně chátrat. V roce se 2003 tato významná kulturní památka dostala na seznam nejohroţenějších v ČR. V následujících letech prošly technicky nejhodnotnější části mlýna rekonstrukcí. (Urban 2008) 6. Jako poslední Zámek – zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu ze 14. století. Tvořil ho dvoupatrový palác s kaplí, k nimţ ve druhé polovině 15. století přibyly věţe a další hospodářské budovy. Hrad byl opevněn vlastní hradbou. Ve 2. polovině 16. století byl hrad radikálně přestavěn v renesančním slohu. V původním paláci vznik velký společenský sál. Po návštěvě zámku individuální odjezd domů.

25

2.1.4 Cenová kalkulace Ceny jsou uvedeny za 1 osobu. V cenách za vstupy je jiţ zahrnuta sleva pro studenty a skupiny. Cena jízdenek bude z důvodu zakoupení skupinových jízdenek niţší neţ cena uvedená v tabulce. Následný rozdíl bude samozřejmě dorovnán. Tabulka 1: znázornění ceny zájezdu na jednu osobu

Druh památky 1. den vstup do kostela sv. Jana Nepomuckého Zámek ubytování + večeře + snídaně ostatní vstupy 2. den cesta do Třebíče Ţidovské město ubytování + večeře + snídaně 3. den Městská věţ Muzeum Vysočiny cesta do Lhotky hrad Štamberk cesta do Telče Zámek CELKEM

26

Kč

45 50 180 volné 130 20 260 10 20 65 20 17 60 877

2.2 Cíl a metoda výzkumu Hlavním cílem šetření bylo zmapovat situaci kraje Vysočina z hlediska turistické zajímavosti z pohledu středních škol. Je vzdálenost kraje od daných lokalit důleţitým kritériem při plánování školních výletů? Upřednostňují střední školy jednodenní nebo tří a více-denní výlety. Jezdí střední školy v rámci výletu na Vysočinu? Zaujal je nabízený výlet? Jaké by popřípadě navrhly změny? Co by do programu přidali a co by naopak vynechali? Jak a podle čeho učitelé pro své studenty výlety plánují? Podle mého názoru je Vysočina ideální místo nejen pro poznávání památek. Ideální výlet pro středoškolské studenty by podle mne měl tři dny, vzdálený by měl být maximálně do 100 km. Kvalitativní výzkum Zjišťovala jsem zde, jaká jsou přání potenciálního zákazníka, v tomto případě středoškolských učitelů, příčiny jeho rozhodnutí, znaky, asociace, postupy, přístupy. Zanalyzovala a rozebrala jsem jeho motivace, pohledy, postoje, pocity, názory. Následně jsem určila, co potřebuje a co si přeje. [15] Kvantitativní výzkum Změřila jsem a přesně vyhodnotila znalost oblasti, přístup a zájem učitelů, jeho preference, postoje a názory. Potvrdily se tak mé předpoklady a hypotézy. [16] Práce je kvalitativně-kvantitativní. Metodou výzkumu byl dotazník, který byl aplikován formou e-mailu. Písemné dotazování je jednou z nejstarších technik marketingového výzkumu – první dotazníky byly sestavovány jiţ v letech 1920 – 1930. „Dotazník je nástroj nejčastěji pouţívaný ke sběru primárních informací. Jeho sestavení je důleţitou, ale náročnou fází výzkumu. Dotazník by měl být přehledně uspořádaný a vyzkoušený, neţ se uplatní ve větším měřítku.“ (Malý 2008)

27

Při tvorbě dotazníku jsem dbala na jednoduchý jazyk – hlavní bylo, aby otázku pochopili všichni respondenti bez ohledu na vzdělání. Dále jsem se vyhýbala odborným termínůn, snaţila jsem se dbát na jasnost a konkrétnost otázek (otázky byly krátké a konkrétní). Dotazník jsem tvořila tak, aby na první pohled upoutal pozornost, aby respondenta hned na začátku neodradil. Zaměřila jsem se na jeho: srozumitelnost, přehlednost a snadnou orientaci, jednoduchost vyplňování, jazykovou korektnost, typografickou úpravu, grafickou úpravu.

2.3 Vyhodnocení dotazníků V rámci šetření Atraktivita a návštěvnost kraje Vysočina pro střední školy bylo dotázáno celkem 276 učitelů z řad českých středních škol. Odpověděla necelá polovina, celkem 112. Z jednotlivých krajů nebyl získán stejný počet odpovědí, proto se mnoţství zodpovězených dotazníků v jednotlivých krajích odlišuje. Návštěvnost: pojem vyjadřující počet osob, které se dostavily na určité místo nebo akci. (Všeobecná encyklopedie, 1997) Atraktivita: pojem vyjadřující přitaţlivost, lákavost, zajímavost, poutavost. (Všeobecná encyklopedie, 1997)

28

Otázka 1: V jakém kraji se nachází vaše škola? Nejvíce zodpovězených dotazníků bylo z Prahy: 9,8 %, dále z Moravskoselzského, Ústeckého a Zlínského kraje: 8 %. Kraj Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Vysočina: 7,1 %. Ostatní kraje: 6,3 %.

Tabulka 2: znázornění počtu zodpovězených škol v jednotlivých krajích

kraj Praha Středočeský Jihočeský Vysočina Jihomoravský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Pardubický Olomocký Zlínský Moravskoslezský Královehradecký

počet dotazníků 11 7 8 8 7 8 8 9 7 7 7 9 9 7

29

relativní četnost (%) 9,8 6,3 7,1 7,1 6,3 7,1 7,1 8 6,3 6,3 6,3 8 8 6,3

Otázka 2: Jako učitel, jezdíte se ţáky na výlety: Necelá polovina dotazovaných učitelů (47,3 %) při plánování výletu nepovaţují vzdálenost destinace za důleţitou. 40,2 % vybírá destinace nacházejících se do 100 km a 12,5 % jezdí na výlety maximálně do 200 km.

Obrázek 1: grafické znázornění důleţitosti vzdálenosti při plánování výletů

30

Otázka 3: Jaké výlety preferujete? Více jak třetina dotazovaných (38,4 %) preferuje tří a více-denní výlety, 29,5% si vybírá spíše návštěvy muzeí nebo divadel. 21,4 % jezdí pouze na jednodenní výlety bez přenocování a 10,7 % dává přednost dvoudenním výletům.

Obrázek 2: grafické znázornění upřednostňování typů výletů

31

Otázka 4: Myslíte si, ţe je Vysočina z hlediska turistiky zajímavá? 65 % dotazovaných povaţuje kraj Vysočina zcela za zajímavý. 43,7 % odpovědělo, ţe Vysočina je spíše zajímavá. 12,3 % učitelů nevědělo a 4,5 % dotazovaných kraj vůbec neláká.

Obrázek 3: grafické znázornění zajímavosti kraje Vysočina z hlediska turistiky

32

Otázka 5: Navštívili jste se školou někdy Vysočinu ? Více jak polovina dotazovaných (58 %) dotazovaných učitelů uţ někdy navštívilo Vysočinu v rámci školního výletu, 42 % na Vysočině ještě nebylo.

Obrázek 4: grafické znázornění návštěvnosti kraje Vysočina z hlediska výletů středních škol

33

5A. Pokud ano, navštívili byste ji znovu? 33 % respondetů by na Vysočinu jelo znovu. 12,5 % odpovědělo, ţe spíše ano. 8,9 % dotazovaných odpovědělo, ţe neví a 3,6 % by uţ znovu na Vysočinu nejelo.

Obrázek 5: grafické znázornění návštěvnosti kraje Vysočina z hlediska výletů středních škol

34

5B. Pokud ne, láká vás se sem podívat? 25,6 % dotazovaných jednoznačně láká kraj Vysočina navštívit. 8,3 % odpovědělo, ţe spíše ano, 7,1 % odpovědělo, ţe neví a 0,9 % se na Vysočinu nechystá.

Obrázek 6: grafické znázornění návštěvnosti kraje Vysočina z hlediska výletů středních škol

35

Otázka 6: Zaujal vás nabízený výlet? Více jak polovina dotazovaných (59 %) povaţují výlet jednoznačně za zajímavý, 25,9 % zaujal výlet jen z části. 5,4% výlet nazaujal a 2,7 % odpovědělo, ţe neví.

Obrázek 7: grafické znázornění zaujetí nabízeného výletu

36

Otázka 7: Absolvovali byste výlet se svými ţáky? 42,9 % by výlet absolvovalo. Třetina (30,4 %) by výlet nejprve nabídlo studentům a poté podle případného zájmu by výlet absolovovalo. 8,9 % by na výlet nejelo a 1,8 % uvedlo jiné odpovědi (podle finanční situace, probíraného učiva nebo podle doby uskutečnění výletu).

Obrázek 8: grafické znázornění případné účasti na nabízeném výletě

37

Otázka 8: Doporučili byste výlet svým kolegům? Polovina (50,9 %) by výlet jednozančně doporučila, třetina (33,9 %) by výlet asi nejspíše doporučila svým kolegům. 8,9 % by výlet nedoporučilo a 6,3 % odpovědělo, ţe neví.

Obrázek 9: grafické znázornění případného budoucího doporučení výletu

38

Otázka 9: Představovali byste si výlet jinak? Více jak polovina (65,2 %) by na jak na programu, tak na ceně výletu nic neměnila. 16,1% výlet neláká kvůli pro ně nezajímavé destinaci. 7,1% by výlet neuskutečnilo z důvodu vysoké ceny, 4,5% nepovaţuje program za uspokojivý a 7,1% uvedlo jiné důvody (málo sportovních aktivit, fyzická náročnost).

Obrázek 10: navrţené změny na nabízeném výletě

39

Otázka 10: Co byste u nabízeného zájezdu neuskutečnili nebo vynechali? 87,5 % by výlet nechalo, tak jak je. 8 % by zahrnulo do programu pohybové aktivity a 6,3 % by výlet zkrátilo na dva dny.

Obrázek 11: grafické znázornění navrţených změn na nabízeném výletě

40

Otázka 11: Co byste u nabízeného zájezdu doplnili? 63,4 % dotazovaných by na výletě nic neměnilo, 26,8 % by do zájezdu připojilo více pohybový aktivit a 8,9 % by uvítalo více navštívených památek ve městě Telč.

Obrázek 12: grafické znázornění navrţení doplněných změn na nabízeném výletě

41

Otázka 12: Podle čeho školní výlety plánujete? Třetina dotazovaných (33 %) plánuje výlety podle zájmu studentů, druhá třetina (31,3 %) podle finančních moţností studentů. 13,4 % volí výlety podle právě probíraného učiva, 12,5 % podle oboru studentů. 7,1 % podle délky zájezdu a 2,7 % jezdí na výlet podle atraktivity destinace a aktuálně pořádaných akcí.

Obrázek 13: grafické znázornění plánování výletů

42

Shrnutí Ze zkoumání atraktivity a návštěvnosti kraje Vysočina vyplynulo mnoho výsledků. Nejvíce odpovědí přišlo z Prahy. O něco méně, ale poměrně ve velkém počtu byly zastoupeny kraje Moravskoselzský, Ústecký a Zlínský kraj. Z krajů Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Vysočina byl počet zodpovězených dotazníků 7,1 %. Ostatní kraje kolem 6 %. Další otázka byla zaměřena na vzdálenost destinací od daných škol. Necelá polovina dotazovaných uvedla, ţe na vzdálenosti nezáleţí. 40 % si vybírá destinace vzdálených maximálně do 100 km. 12,5 % dotazovaných jezdí na výlety maximálně do 200 km. Další posuzovanou poloţkou byla délka zájezdů a výletů. Více jak třetina dotazovaných preferuje tří a více-denní výlety. Druhá třetina si vybírá spíše návštěvy muzeí nebo divadel. 21,4 % jezdí pouze na jednodenní výlety bez přenocování a desetina dává přednost dvoudenním výletům. Co se týče zajímavosti kraje, výsledky jsou jasné. Více jak polovina se vyjádřila, ţe Vysočina je jednoznačně zajímavá. Necelá polovina odpověděla, ţe Vysočina je spíše zajímavá. 12,3 % učitelů odpovědělo, ţe neví a pouhé 4,5 % dotazovaných kraj vůbec neláká. Další otázka se týkala návštěvnosti kraje v rámci školních výletů. 58 % dotazovaných učitelů uţ Vysočinu v rámci školního výletu navštívilo, 42 % na Vysočině ještě nebylo. Z učitelů, kteří

na Vysočině jiţ byli, by třetina respondetů jela znovu. 12,5 %

odpovědělo, ţe spíše ano. 8,9 % dotazovaných odpovědělo, ţe neví a 3,6 % by uţ znovu na Vysočinu nejelo. Naopak z dotazovaných, kteří na Vysočině ještě nebyly, 25,6 % jednoznačně láká kraj Vysočina navštívit. 8,3 % odpovědělo, ţe spíše ano. 7,1 % odpovědělo, ţe neví a 0,9 % se na Vysočinu nechystá. 43

Co se týče nabízeného výletu, více jak polovinu výlet jenoznačně zaujal. 25,9 % povaţovalo výlet za zajímavý jen z části. 5,4% výlet nazaujal a 2,7 % odpovědělo, ţe neví. Další posuzovanou poloţkou byla případná účast na výletě. 42,9 % by výlet absolvovalo okamţitě. 30,4 % by výlet nejprve nabídlo studentům a poté podle případného zájmu by výlet absolovovalo. 8,9 % by na výlet nejelo a 1,8 % uvedlo jiné odpovědi (podle finanční situace, probíraného učiva nebo podle doby uskutečnění výletu). Na otázku, zda by respondenti výlet doporučili svým kolegům, odpověděla polovina, ţe by výlet jednozančně doporučila. Více jak třetina by výlet asi nejspíše doporučila svým kolegům. 8,9 % by výlet nedoporučilo a 6,3 % odpovědělo, ţe neví. Případné změny v uvedeném výletu navrhlo 7,1 % a to více sportovních aktivit nebo menší fyzickou náročnost. 16,1% výlet neláká kvůli pro ně nezajímavé destinaci 65,2 % by na jak na programu, tak na ceně výletu nic neměnilo. 7,1% by výlet neuskutečnilo z důvodu vysoké ceny a 4,5% dotazovaných nepovaţuje program za uspokojivý. Další otázka na případné změny se týkala, co by respondenti vynechali nebo neuskutečnili. 87,5 % by výlet nechalo, tak jak je. 8 % by zahrnulo do programu pohybové aktivity a 6,3 % by výlet zkrátilo na dva dny. Na otázku, co by dotazovaní naopak doplnili v programu výlet, by 26,8 % připojilo více pohybový aktivit a 8,9 % by uvítalo více navštívených památek ve městě Telč. Více jak polovina respondentů by na výletě nic neměnilo. Další posuzovanou poloţkou byla plánovanost výletů. Třetina dotazovaných plánuje výlety podle zájmu studentů. Druhá třetina podle finančních moţností studentů. 13,4 % volí výlety podle právě probíraného učiva, 12,5 % podle oboru studentů. 7,1 % podle délky zájezdu a 2,7 % jezdí na výlet podle atraktivity destinace a aktuálně pořádaných akcí.

44

3 Závěr Kraj Vysočina je z pohledu učitelů středních škol z hlediska cestovního ruchu určitě zajímavý. Více jak polovina oslovených středoškolských učitelů uţ v rámci školních výletu kraj navštívila. Školy, které uţ na Vysočině byly, by z velké části kraj navštívily znovu. Školy, které do kraje ještě nezavítaly, by jednoznačně měly zájem na Vysočinu přijet. Více jak třetině z nich nezáleţí, jak daleko se kraj od jejich školy nachází, většina preferuje tří a více-denní výlety tedy stejně jak byl výlet navrţen v této práci. Zájem o poznání kraje prostřednictvím navrţeného výletu projevila naprostá většina. Polovina dotazovaných by výlet doporučila dál, téměř tři čtvrtiny učitelů povaţují zpracovaný výlet za vyhovující. Téměř většina by výlet absolvovala v daném uspořádání, desetina dotazovaných navrhovala zájezd doplnit sportovními aktivitami nebo by výlet o jeden den zkrátila.

45

4 Pouţitá literatura Kniţní tituly DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Telčsko a Dačicko. Praha : [s.n.], 1997. 138 s. ISBN 80-86050-09-2 DROBNÁ, Daniela, MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. [s.l.] : [s.n.], 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : [s.n.], 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6. HOLEČKOVÁ, Marie. Magickým krajem Vysočiny. Beroun : [s.n.], 2005. 143 s. ISBN 80-86720-15-2 . JURMAN, Hynek. Ţďársko : Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozš. vyd. Tišnov : [s.n.], 1999. 250 s. ISBN 80-85799-51-0. KARTOGRAFIE PRAHA, Kraj Vysočina 2, 1. vyd. Praha 2004, s. 155. ISBN 807011-735-4 MACHÁČEK, Oldřich. Naše Vysočina. [s.l.] : [s.n.], 2004. 69 s. ISBN 80-254-3956-9. MALÝ, Václav. Marketingový výzkum - Teorie a praxe. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica. 1. vyd. [s.l.] : Oeconomica, 2008. 181 s. ISBN 80245-0761-7. MAREK PODHORSKÝ, Kraj Vysočina, 1. vydání Praha 2003, s. 128. ISBN 80-7316075-7 ORIEŠKA, J. Technika sluţeb cestovního ruchu. Praha : [s.l.], 244 s. ISBN 80-8597027-9. PERGLER, Jan. Kraj Vysočina. Praha : [s.n.], 2004. 158 s. ISBN 80-7011-735-4 RUX, Jaromír, Vybrané kapitoly z techniky cestovního ruchu. [s.l.] : [s.n.], 2002. 75 s. RUX, Jaromír. Vybrané kapitoly z cestovního ruchu II. [s.l.] : [s.n.], 2004. 74 s. Sport a kvalita ţivota 2006. Masarykova Univerzita. 1st edition. Brno : [s.n.], 2006. 146 s. ISBN 80-210-4145-5 URBAN, Vítek. Kam na víkend - Vysočina. Brno : [s.n.], 2008. 124 s. ISBN 978-80251-2053-8

46

Všeobecná encyklopedie. Praha : [s.n.], 1997. 4 sv. (787, 765, 740, 745 s.). ISBN 8085841-17-7. VURM, Bohumil. Krásy a Tajemství České republiky - Kraj Vysočina. Praha : [s.n.], 2003. 73 s. ISBN 80-902363-8-3. ZEJDA, Radovan. Třebíčsko : Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov : [s.n.], 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-0.

Internetové zdroje [1]

Www.zemepis.com [online]. 2002 [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: http://www.zemepis.com/geologiecr.php [2]

Www.galaktis.cz [online]. 2003 [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: http://galaktis.cz/clanek/geologicke-ery-vyvoje-zeme/ [3 ]

Www.unesco-czech.cz [online]. 2003 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . [4 ]

Www.risi.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: . [5 ]

Www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: . [6]

Www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: . [7]

http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=clanek&id_clanek=129

[8]

Www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: . [9]

Www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: . [10 ]

Www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: . [11]

http://www.cerum.cz/kempubytovani_cz.htm

[12]

http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni

[13]

http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/ 47

[14]

http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

[15]

http://www.ok-business.cz/nabidka-marketingu/vyzkum-trhu/metody-vyzkumu-trhu/

[16]

http://www.ok-business.cz/nabidka-marketingu/vyzkum-trhu/metody-vyzkumu-trhu/

48

5 Přílohy Tabulka 2: znázornění geografických údajů krajů Vysočina (údaje k 1. lednu 2009)

Počet Hustota z toho se Rozloha Počet obyvatel Počet osídlení statutem v km² obyvatel okresního obcí (obyvatel/km²) města města

Název NUTS Vysočina

6 796 515 411

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč

1 265 96 079 1 199 112 031 1 290 73 227 1 463 114 028

Ţďár nad Sázavou

1 579 120 046

76

704

34

24 668 51 143 16 741 38 362

76 93 57 78

120 123 120 167

8 5 9 6

23 478

76

174

6

Tabulka 3: procentuální znázornění návštěvnosti zahraničních turistů

stát

procentuální zastoupení

Německo Slovensko

37, 5% 15,00%

Polsko

11,60%

Rakousko

6,40%

Holandsko Velká Británie

5,20%

Rusko Itálie

3,50% 2,70%

USA Francie Japonsko

2,20% 1,90% 1,40%

Španělsko

1,00%

4,10%

ostatní země

méně jak 1%

49

Tabulka 4: nejlákavější aktivity v regionu

počet návštěvníků

důvod poznávací turistika

46,20%

pěší turistika

23,00%

cykloturistika

24,90%

lyţování a zimní sporty

10,80%

zábava

41,80%

kultura

19,90%

17 15 16 17 16 15 15 13 8

3 3 4 3 2 3 3 3 3

50

63 66 72 76 83 79 84 87 85

26 26 26 28 29 29 31 30 30

22 20 21 20 19 16 15 17 19

48 51 47 43 46 45 47 44 46

ostatní

kemp

pension

hotel garni

hotel* 15 15 10 9 8 7 8 8 7

tur. ubytovny

34 39 40 42 45 47 50 47 49

hotel**

hotel*** 1 2 2 2 2 3 4 7 8

chatové osady

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

hotel ****

rok

Tabulka 5: Přehled ubytovacích kapacit v kraji Vysočina od roku 2000 do roku 2008

124 126 122 120 107 109 107 102 93

Obrázek 1: Vymezení kraje Vysočina

Obrázky 14 a 15: ubytování ve Ţďáru nad Sázavou

51

Obrázek 16: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

Obrázek 17: Zámek, Ţďár nad Sázavou

52

Obrázek 18: zámek, Telč

Obrázky 19 a 20: Ţidovské město, Třebíč

53

Příloha 21, dotazník Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, který slouţí ke zpracování bakalářské práce na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor cestovní ruch. Název práce je „Atraktivita a návštěvnost kraje Vysočina pro střední školy“. Údaje z dotazníku budou slouţit jen k získání potřebných informací a to ke zjištění atraktivity a zájmu o kraj Vysočina. Dotazník je anonymní a nebude uţ dále pouţíván. Stačí pouze označit odpovídající moţnost či doplnit Váš osobní názor. Děkuji, Barbora Pospíšilová 1. V jakém kraji se nachází vaše škola? …………………………………….. 2. Jako učitel, jezdíte se ţáky na výlety a) maximálně do 100 km

b) maximálně do 200 km

c) vzdálenost

nerozhoduje

3. Preferujete: a) výlety v rámci výuky (návštěva muzea, divadla atd.)

b) jednodenní výlety

c) dvoudenní výlety

d) tří a více – denní

4. Myslíte si, ţe je Vysočina z hlediska turistiky zajímavá? a) určitě ano

b) spíše ano

c) ne

d) nevím

5. Navštívili jste se školou někdy Vysočinu ? a) ano

b) ne

6. Pokud ano, navštívili byste ji znovu? a) určitě ano

b) spíše ano

c) ne

d) nevím

Pokud ne, láká vás se sem podívat? a) určitě ano

b) spíše ano

c) ne

d) nevím

c) ne

d) nevím

7. Zaujal vás nabízený výlet? a) určitě ano

b) spíše ano

54

8. Absolvovali byste výlet se svými ţáky? a) ano

b) ne c) podle zájmů studentů d) jiné……………….

9. Doporučili byste výlet svým kolegům? a) určitě ano

b) spíše ano

c) ne

d) nevím

10. Představovali byste si výlet jinak? a) ne

b) ano, destinace mne neláká c) ano, cena je vysoká

není uspokojivý

d) program zájezdu

e) jiné…………………

11. Co byste u nabízeného zájezdu neuskutečnili nebo vynechali?............................................. ............................................................................................................................................. ........ 12. Co byste u nabízeného zájezdu doplnili …………………………………………… ……………………………………………………………………………………………. 13. Podle čeho školní výlety plánujete?..................................................................................... …………………………………………………………………………………………… ……

55