VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Důchodová reforma

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

D ů c h o d o v á re f o r m a Bakalářská práce

Autor: Michaela Krátká Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Místo: Jihlava Rok: 2011

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.5. 2011 ...................................................... Podpis

Poděkování

Chtěla bych poděkovat všem, kteří mi s přípravou bakalářské práce pomáhali. Můj dík patří především vedoucí práce Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za odborné vedení, přínosné rady a připomínky k bakalářské práci. V neposlední řadě jsem velmi vděčná své rodině a blízkým za všestrannou podporu v průběhu studia.

Anotace Bakalářskou práci jsem psala na téma Důchodová reforma. Mým cílem bylo vysvětlit navrhované změny v důchodovém systému ČR. Snažila jsem se na konkrétních příkladech ukázat dopady změn na finanční situaci občanů různých věkových kategorií ve dvou příjmových úrovních. Ke splnění cíle jsem využila teoretické poznatky z odborné literatury a dále vlastní poznatky, které jsem během psaní bakalářské práce nasbírala.

Klíčová slova Důchodová reforma, starobní důchod, pilíře důchodového systému, sociální politika.

Annotation Bachelor thesis is written on theme Reform of Pensions. My target was to explain suggested changes in Pensions system of Czech Republic. I tried to show impacts of changes to citizens‘ financial position in different age groups and in two different income

groups.

I

used

theoretical

experiences

from specialized

literatures

and from personal experiences that I learnt during writing Bachelor thesis in order to accomplish given target.

Key words Reform of Pensions, retirement pension, pillars of Pensions system, social policy

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Sociální politika ........................................................................................................ 9 1.1 Co je sociální politika ....................................................................................... 9 1.1.1 Nejvýznamnější sociální principy........................................................... 10 1.1.2 Cíl sociální politiky................................................................................. 11 1.1.3 Objekt...................................................................................................... 11 1.1.4 Subjekt .................................................................................................... 11 1.1.5 Modely sociální politiky ......................................................................... 12 1.1.6 Funkce sociální politiky.......................................................................... 13 1.1.7 Vztah mezi sociální a hospodářskou politikou ....................................... 15 1.2 Shrnutí............................................................................................................. 15 2 Všeobecný pohled na důchodovou problematiku................................................... 16 2.1 Právní úprava důchodového pojištění............................................................. 16 2.2 Vymezení základních pojmů .......................................................................... 17 2.3 Důchodové systémy a financování ................................................................. 20 2.3.1 Možnosti financování důchodových systémů......................................... 20 2.3.2 Typy penzijních plánů ............................................................................ 23 2.3.3 Typy konstrukce důchodového systému................................................. 25 2.4 Historie a současnost důchodového systému v ČR ........................................ 27 2.5 Třípilířový systém důchodového zabezpečení................................................ 29 2.6 Shrnutí............................................................................................................. 30 3 Důchodová reforma ................................................................................................ 31 3.1 Úvod do důchodové reformy .......................................................................... 31 3.1.1 Co se může stát bez reformy? ................................................................. 32 3.1.2 Proč by se měl důchodový systém v ČR změnit?................................... 32 3.1.3 Budoucí systém penzí – vládní návrh ..................................................... 34 3.1.4 Cíl důchodové politiky............................................................................ 35 3.1.5 Typy důchodových fondů ....................................................................... 35 3.1.6 Co se změní............................................................................................. 36 3.1.7 Jak budou fondy pojištěné ...................................................................... 37 3.1.8 Co se stane v případě smrti důchodce..................................................... 37 3.2 Výpočet starobního důchodu po reformě........................................................ 38 3.2.1 Co je důležité vědět................................................................................. 39 3.2.2 Příklady................................................................................................... 40 3.3 Shrnutí............................................................................................................. 52 Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam obrázků.............................................................................................................. 57 Seznam tabulek ............................................................................................................... 57 Použité zkratky ............................................................................................................... 58 Přílohy............................................................................................................................. 59

Úvod Důchodová reforma bude asi jedna z nejdůležitějších hospodářsko-politických změn, za poslední roky, neboť ovlivní život každého občana v naší zemi. Občané sledují s obavami zprávy o navrhovaných změnách důchodového systém. Důchodová reforma je proto jedním z nejdiskutovanějších témat. Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s návrhem reformy, která má předejít neřešitelným miliardovým dluhům. Legislativní změny by měly být připraveny do konce příštího roku. V důchodovém systému dojde k zásadní změně v rozšíření jednoho pilíře na pilíře tři, mezi něž patří stávající státní průběžné financování důchodů, fondové investování na individuální účty a již existující dobrovolné penzijní spoření. Hlavním předmětem reformních jednání je povinný či dobrovolný vstup do penzijních fondů. Cílem mé bakalářské práce je vysvětlit navrhované změny v důchodovém systému České republiky a na konkrétních příkladech ukázat dopady změn na finanční situaci občanů různých věkových kategorií v několika příjmových úrovních. Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala téma důchodové reformy byla její aktuálnost a vysoká informovanost, do které jsem chtěla více proniknout. K objasnění této oblasti jsem využívala odborné literatury a internet, kde se aktuální zprávy o navrhovaných změnách objevují. Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o sociální politice. Zaměřuji se zde na nejvýznamnější sociální principy a cíl sociální politiky. Dále popisuji, co je objektem a subjektem sociální politiky a uvádím modely a funkce sociální politiky. Druhá kapitola se týká všeobecného pohledu na důchodovou problematiku. Do této kapitoly spadá právní úprava důchodového pojištění, vymezení základních pojmů, důchodové systémy a financování, historie a současnost důchodového systému v České republice a třípilířový systém důchodového zabezpečení. Závěrečná, třetí kapitola pojednává o důchodové reformě. Její součástí jsou také výpočty starobního důchodu po reformě. V této části bakalářské práce jsem se snažila na konkrétních příkladech ukázat dopady změn na finanční situaci občanů různých věkových kategorií v několika příjmových úrovních. Pracovala jsem s metodou 7

rekognoskace, tedy prozkoumávání a s metodou analyzování, pomocí níž jsem identifikovala podstatné poznatky. V bakalářské práci vycházím ze studia odborné literatury, internetu, zpracování teoretických poznatků a statistických analýz. Použitými metodami jsou metoda rekognoskace, metoda komparace, analýza, induktivně-deduktivní metoda a syntéza získaných poznatků.

8

1 Sociální politika V této kapitole je popsána charakteristika sociální politiky, principy sociální politiky, cíl, funkce a modely sociální politiky. V závěru jsou shrnuty poznatky vztahující se k sociální politice.

1.1 Co je sociální politika Pojem ,,sociální“ můžeme chápat jako vztahy mezi lidmi ve společnosti, snahu o zlepšení společenských poměrů. Důležitou složkou veřejného života je sociální politika. Přesná definice sociální politiky neexistuje, ale pojetí je různorodé. Pojetím slov ,,sociální politika“ se zabývá mnoho autorů. Např. Ottův naučný slovník definuje sociální politiku jako praktickou snahu, aby byl společenský celek uspořádán co nejideálněji. Malá čs. Encyklopedie definuje sociální politiku jako souhrn cílů, aktivit, prostředků a realizací sociálního programu určité společnosti. J. Macek chápe sociální politiku jako ráz, směr, způsob, hledisko politiky vůbec, nikoli jako její část či obor. Sociální politika je zaměřena na zlepšení životních podmínek člověka. Můžeme na ni pohlížet ve třech rovinách, a to v nejširším, užším a nejužším slova smyslu. Sociální politika směřuje ke změně sociální reality, kdy musí být respektovány základní principy. K nejvýznamnějším principům sociální politiky patří princip spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace. Tyto principy jsou vysvětleny v následující podkapitole pod názvem nejvýznamnější sociální principy. (Krebs a kolektiv, 2007)

9

1.1.1 Nejvýznamnější sociální principy Sociální principy, pravidla nebo také myšlenkové postupy jsou pro sociální politiku nezbytné a výrazně se do ní promítají. Principy jsou využívány při řešení určitých situací. (Nečadová, 2007) •

Princip sociální spravedlnosti

Princip sociální spravedlnosti je hlavním a historicky nejstarším principem sociální politiky. V podstatě neexistuje definice či představa toho, co je a co není sociálně spravedlivé. Jedná se o určitá pravidla, podle kterých jsou ve společnosti rozdělovány příjmy, životní příležitosti a předpoklady občanů nebo sociálních skupin. K posuzování, co je sociálně spravedlivé rozdělujeme dílčí hlediska a přístupy. Jsou to výkony a zásluhy, soulad mezi vstupy a výstupy, sociální potřebnost, rovné příležitosti a rovnost. •

Princip sociální solidarity

Tento princip je úzce spojen s výše uvedeným principem. Stát a občanská společnost se snaží vytvořit takové podmínky, aby nedocházelo k chudobě, sociálnímu poklesu či dokonce k sociálnímu vyloučení. Tyto podmínky jsou vytvářeny pro důchodce, rodiny s dětmi, zdravotně postižené a nemocné lidi, lidi bez zaměstnání aj. Z toho vyplývá, že člověk je sociální, společenská bytost odkázaná ve svém vývoji na ostatní. Zde má své místo i dobrovolná solidarita. Jedná se o solidaritu jedinců, spolků a sdružení založených na filantropii. Proto je důležité rozlišovat solidaritu dobrovolnou (filantropie, altruismus) a solidaritu vynucenou (daně a odvody pojistného). •

Princip subsidiarity

Z latinského slova subsidium = poskytování pomoci. Každý jedinec by měl vyčerpat svoje schopnosti k tomu, aby si sám pomohl. Pomoc státu je až na posledním místě, pokud jsou vyčerpány všechny možnosti, nebo nemá možnost si sám pomoci.

10

•

Princip participace

Princip participace spočívá v tom, že každý občan dostane možnost podílet se na společenském životě i na sociální politice. Díky tomu se podílí na tvorbě a realizaci sociálně politických opatření, což v podstatě může ovlivnit jeho život. (Krebs a kolektiv, 2007)

1.1.2 Cíl sociální politiky Jakožto každá politika, tak i sociální má definované své cíle. Jde konkrétně o realizaci lidských práv, které vymezuje ústava příslušného státu. Hlavní roli zde hraje čas. Sociální politika totiž rozlišuje dva základní nástroje, a to: •

Sociální doktrínu, což je dlouhodobá vize (10 – 15 let)

•

Program – jedná se o upřesnění doktríny v kratším čase (Petrášek, 2007)

1.1.3 Objekt Objektem sociální politiky rozumíme souhrn všech obyvatel určité země – jednotlivce nebo určité sociální skupiny. Sociální skupina je skupina osob, které na sebe vzájemně působí. Vzájemnou interakci si osoby i okolí uvědomují. Tyto sociální skupiny potřebují k existenci trvalý osobní kontakt mezi jejími členy, nebo vědomí společných zájmů. Sociální politika je bezpochyby orientována na člověka. Objekty sociální politiky je možné rozdělit do různých hledisek podle věku, pohlaví, vzdělání aj. Když se systém sociální politiky začal rozvíjet, nepokrýval celou společnost, ale pouze určité skupiny (patřili mezi ně např. nezaměstnaní, nemocní, zdravotně postižení, staří lidé, sirotci apod.). S.rozvojem byl vytvořen moderní systém, jehož účastníky a adresáty jsou všichni občané. (Krebs a kolektiv, 2007)

1.1.4 Subjekt Stát je považován za hlavní subjekt, který určuje koncepci a pojetí sociální politiky. Subjektem sociální politiky jsou ti, kteří mají zájem, předpoklady, možnosti a prostředky pro uskutečnění sociální činnosti. K takovým subjektům sociální politiky patří:

11

•

Stát a jeho orgány

Parlament má zde důležitou roli, na základě zvoleného programu a příslušné koncepce vytváří a schvaluje legislativní opatření. Tyto opatření mají rozhodující význam pro sociální politiku státu, i ostatních nestátních subjektů. •

Zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé mají povinnost zabezpečovat opatření stanovená státem a orgány státu. To ovšem neznamená, že by jim skončila úloha subjektu sociální politiky. Firemní sociální politika nebo také firemní sociální služby jsou opatření zaměstnavatelů, která směřují ke svým zaměstnancům. •

Ostatní

Do této skupiny bychom mohli zařadit např. zaměstnavatele, zaměstnanecké a odborové orgány; regiony, místní komunity, obce a jejich orgány a instituce; občanské organizace a iniciativy; církve; občany, rodiny a domácnosti. (Krebs a kolektiv, 2007)

1.1.5 Modely sociální politiky Sociální politika je v různých zemích odlišná. Modely nebo také typy sociální politiky a jejich rozsah se mění podle historického vývoje. Většinou jsou uváděny tři základní typy sociální politiky. Každý z těchto typů vychází z určitého myšlenkového zdroje. Mezi typy sociální politiky patří: •

Redistributivní typ

•

Výkonný typ

•

Reziduální typ

Z následujícího popisu typů sociální politiky vyplývá, že nemohou existovat v jednotlivých zemích v čisté modelové podobě. Výsledkem sociální politiky není specifický typ, ale typ vzniklý kombinací prvků všech tří typů vlivem heterogenního charakteru sociální politiky.

12

•

Redistributivní typ

Základní myšlenka spočívá ve vnímání sociálních potřeb lidí jakožto sociálních práv. Redistributivní typ (nebo také tzv. typ občanský) se opírá o dominující roli státu. Reziduální typ je náročný na ekonomické zdroje. Říká nám, že každý jednotlivec ve společnosti potřebuje zabezpečení, ať už materiální nebo individuální blahobyt. Mezi země směřující k tomuto typu sociální politiky patří země Skandinávie, Dánsko, Holandsko ad. západoevropské země. •

Výkonný typ

Někdy hovoříme o korporativním typu, jehož cílem je uspokojování sociálních potřeb na základě výkonu a produktivity. Oproti výše uvedenému typu je role státu vyšší. K tomuto typu sociální politiky se blíží Rakousko, Francie a částečně také Německo. •

Reziduální typ

Tento typ je založen na rodinu, trh a jeho instituce. Pokud ovšem dojde k selhání subjektů, tuto roli přebírá sociální politika. Ti, kteří tento typ zastávají, jsou většinou konzervativci a to proto, že zastávají sociálně tvrdé, ale ekonomicky efektivní řešení. Tomuto typu se nejvíce blíží sociální politika Japonska, USA a Velké Británie.

1.1.6 Funkce sociální politiky Sociální politika plní řadu funkcí, které mohou být různě členěny. Funkce spolu vzájemně souvisejí, působí komplexně na jedince či sociální skupiny a mají i jistý globální vliv na společnost jako celek. Funkce sociální politiky mají a mohou mít rozlišný vliv na objekty svého působení.

13

Mezi hlavní funkce sociální politiky patří: •

Ochranná funkce

•

Rozdělovací a přerozdělovací funkce

•

Homogenizační funkce

•

Stimulační funkce

•

Preventivní funkce

Sociální politika plní také další funkce jako je např. funkce zabezpečovací, sociálně - diagnostická, vyhledávací, kontrolní atd. vyplývajících z Listiny práv a svobod občana. V historickém vývoji měly různý význam, neboť vznikaly postupně a vyvíjely se s ohledem na čas a prostor. Srovnatelnost, respektive jejich slaďování byl složitý problém. •

Ochranná funkce

Jedná se o historicky nejstarší funkci, která je stabilním prvkem sociální politiky. Hlavní podstatou ochranné funkce je minimalizace či úplné odstranění důsledků určitých sociálních událostí. Jedná se např. o stáří, nezaměstnanost, škodlivé pracovní prostředí; ekonomické, sociální znevýhodnění jedince nebo rodiny aj. •

Rozdělovací a přerozdělovací funkce

Rozdělovací, přerozdělovací (nebo také redistribuční) funkce je funkcí nejvýznamnější a zároveň nejsložitější. Řeší otázky typu co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat. Určuje podíl sociálních skupin na společenském bohatství a postavení člověka ve společnosti. V každé zemi je určitá prahová hodnota přijatelné nerovnosti. Přerozdělovací funkce spočívá v tom, že se znova rozdělí, obnoví nebo upraví rozdělování. Konkrétně se toto realizuje prostřednictvím daní a transferů. •

Homogenizační funkce

Tato funkce navazuje na funkci rozdělovací a přerozdělovací, je s ní úzce spjata, neboť směřuje ke zmírnění sociálních rozdílů v životních podmínkách jedinců a sociálních skupin a k odstranění neodůvodněných rozdílů. Výrazně se projevuje v sociální pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. (Nečadová, 2007)

14

•

Stimulační funkce

Jedná se o opatření sociální politiky, které se nepřímo promítají v celkovém prospěchu společnosti a mají svými efekty vliv na pracovní výkonnost a produktivitu. Prostřednictvím této funkce dochází ke stabilizaci a zmírnění sociálních konfliktů a k udržení sociálního míru. •

Preventivní funkce

Těžištěm této funkce je snaha předcházet škodám na životech a zdraví, chudobě, nezaměstnanosti, kriminalitě aj. Preventivní funkce usiluje o vyloučení faktorů, které brání začlenění člověka do společnosti. Tato funkce v dnešní době nabývá na síle, neboť vyjadřuje rozsáhlou existenční prevenci zaměřenou na zvládání životního stylu. (Krebs a kolektiv, 2007)

1.1.7 Vztah mezi sociální a hospodářskou politikou Mezi hospodářskou a sociální politikou jsou vzájemné vazby. Měla bych podotknout, že pro hospodářskou či sociální politiku neexistují problémy čisté povahy. Pokud bych to měla uvést na příkladu, tak se může jednat o problémy spojené s pracovními silami. Např. pro hospodářskou politiku je důležitý jejich počet, nároky na výkon, struktura; naopak pro sociální politiku pracovní podmínky, ochrana zdraví při práci, zajištění pracovníků v případě nemoci, úrazu, nezaměstnanosti aj. Jak je vidět, závislost těchto politik je komplikovaná. Máme zde i takové situace, při kterých nelze dosáhnout zlepšení životních podmínek pomocí hospodářsko - politických prostředků. Jedná se např. o tělesně postižené, náhradní rodinnou péči atd. Sociální politika není s hospodářskou politikou i přes mnoho společného zcela shodná. Obě politiky jsou nezávislé, samostatné. Na straně druhé mají silné a úzké vzájemné vazby a sepjetí. (Krebs a kolektiv, 2007)

1.2 Shrnutí Hlavní rys sociální politiky je její dlouhodobost. Základním prvkem ve společnosti je jedinec, sociální politika je orientována antropocentricky. Myslím si, že stát by se měl snažit o zdokonalení způsobu života jedinců. Závěrem bych chtěla podotknout, že je nezbytné se zabývat vývojem sociální politiky i v budoucnu.

15

2 Všeobecný pohled na důchodovou problematiku V této kapitole se zabývám všeobecným pohledem na důchodovou politiku, vysvětluji základní pojmy jako je důchod, důchodový věk, aj. Uvádím, jaké jsou možnosti financování důchodových systémů, typy penzijních systémů a konstrukce důchodových systémů. V závěru této kapitoly se zmiňuji o vývoji systému do roku 1989, o vývoji po převratu až doposud. Vyústění této kapitoly je zakončeno shrnutím. Chtěla bych ještě konstatovat, že v důsledku obsáhlosti tématu nemůže být vše detailně popsáno. Uvedla jsem zde jen to, co jsem považovala za podstatné pro tuto problematiku.

2.1 Právní úprava důchodového pojištění Od 1. ledna 1996 se řídí v ČR důchodové pojištění zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento zákon upravuje druhy důchodů, vymezuje okruh pojištěných osob, stanovuje podmínky účasti na pojištění a podmínky nároku na jednotlivé důchody. Vymezuje také definici základních pojmů pro účely výpočtu důchodů (jako je např. doba pojištění, výpočtový základ). (Přib, 2008) Dne 1.1.2010 nastaly velké změny v oblasti důchodového pojištění. Došlo k úpravě důchodového věku, doby pojištění či koncepce invalidity. Změnily se základní podmínky pro nárok na dávky i parametry pro výpočet jejich výše. Od toho tyto změny dostaly název parametrické. Do právního řádu je přináší zákon č. 306/2008 Sb. Změnil se tak zákon č. 155/1995 Sb., v platném znění. (MPSV, 2010) Důvod, proč k těmto změnám došlo je evidentní. Je nezbytné zahájit první fázi důchodové reformy, jelikož takto nastavený systém pro přiznání dávek důchodového pojištění je do budoucna neudržitelný.

16

2.2 Vymezení základních pojmů Důchod Pojem důchod může být vnímán jako důchod národní, nebo jako jiný příjem pravidelné povahy (to bychom hovořili z oblasti ekonomie). V bakalářské práci užívám pojmu důchod ve spojitosti se sociálním zabezpečením. Druhy důchodů Důchod můžeme rozdělit do dvou skupin. Každou skupinu pak dále na další tři typy. Jedná se o přímé a tzv. pozůstalostní důchody. Mezi přímé bychom zařadili: •

Starobní

•

Plný invalidní

•

Částečný invalidní důchod

Mezi pozůstalostní důchody patří důchody: •

Vdovské

•

Vdovecké

•

Sirotčí

Starobní důchod rozeznává další dvě skupiny, a to řádný a předčasný důchod. Předčasný důchod lze rozdělit na dočasně snížený a trvale snížený. Pro lepší znázornění viz obrázek níže. Starobní důchod

Řádný

Předčasný

Trvale snížený

Dočasně snížený Obr. 1: Rozdělení starobních důchodů [Zdroj: Voříšek, 2007]

Podmínkou odchodu do důchodu je nečekaná událost (např. ztráta života, poškození zdraví aj.) nebo důchodový věk. O důchodovém věku se zmiňuji viz níže.

17

Důchodový věk Jedná se o pojem, který zavedl ZDP. Zákony, které předcházely tomu zákonu vymezily pojem pro odchod do důchodu jako dosažený věk. ZDP rozlišuje důchodový věk podle určitých kritérií. Důchodový věk je de facto rozdělen na důchodový věk obecný a zvláštní. Obecný důchodový věk je dále rozdělen na důchodový věk pro muže a pro ženy. (Voříšek, 2007) Opt–out Význam slova opt–out spočívá v tom, že se každý může rozhodnout pro převedení určité části peněz důchodového systému do soukromých penzijních fondů. Zvolí si z nabídky možností, kam vyvést určitou část příspěvku, který měl být původně poskytován do státního průběžně financovaného pilíře, do fondového pilíře s kapitálovým financováním. (iDnes, 2011) Pilíř důchodového systému Je to vnitřní pevná část důchodového systému, ze které plyne účastníkovi dávka podílející se na tvorbě jeho celkového příjmu ve stáří. Valorizace (zhodnocování) Tento termín je užíván v kontextu se zavedením systému pravidelných úprav dávek důchodového pojištění. Jedná se o základní způsob kompenzace negativního dopadu inflace na hodnotové ukazatele. Např. do této skupiny patří různé formy důchodu a dávek.

18

Doba pojištění Doba naší zaměstnanosti celkem je doba pojištění. Je to doba, po kterou jsme účastni v systému důchodového pojištění. K tomu, aby vznikl nárok pro odchod do starobního důchodu je zapotřebí splnit první ukazatel, dobu pojištění. Druhým ukazatelem je důchodový věk. Potřebná doba pojištění je alespoň 26 let. Například budeme-li chtít odejít do starobního důchodu v roce 2011, měli bychom mít dobu pojištění alespoň 26 let. (Důchody-důchodci, 2010)

19

2.3 Důchodové systémy a financování V každém státě je významnou součástí důchodový systém, jelikož slouží k zabezpečení před specifickými sociálními událostmi, jako je např. ztráta schopnosti pracovat nebo jen částečná neschopnost pracovat apod. Česká republika má důchodový systém nastaven tak, aby zajistil občany v případě, pokud by k takovým eventualitám došlo. K tomu, aby mohly být vypláceny dávky důchodového zabezpečení v rámci důchodového systému jsou zapotřebí finance. V následujících podkapitolách jsou popsány možnosti financování důchodových systémů.

2.3.1 Možnosti financování důchodových systémů V dnešní době se ve většině vyspělých zemí řeší problém adekvátního penzijního systému tak, aby se byl schopen vypořádat s reálným trendem stárnutí populace. Mezi systémy důchodového pojištění je značná různorodost, neboť existují různé varianty důchodového systému. Jednotlivé systémy se mezi sebou ovlivňují, mají rysy společné, ale také značně rozdílné. Mezi činitele ovlivňující strukturu a fungování důchodového zabezpečení patří: •

Kulturně-politicko-sociální činitelé

•

Činitelé demografického stavu a předpokládaného vývoje

•

Ekonomická úroveň země a tendence jejího vývoje (Krebs a kolektiv, 2007)

V podstatě existují dva základní způsoby financování důchodového systému. Jedná se o průběžný systém, neboli PAYG (z příspěvku zaměstnaných jsou financovány důchody) a systém fondový, neboli FUND (příspěvky zaměstnaných jsou spořeny do penzijních fondů, které jsou v něm kapitalizované). Při odchodu do důchodu jsou pak jednotlivcům vyměřeny důchody podle jejich příspěvku nebo podle očekávané délky života.

20

•

Ze státního rozpočtu (zdrojem prostředků jsou daně z příjmů)

Zde je uplatněna nejvyšší možná sociální solidarita. Daňové zatížení s rostoucími příjmy roste a význam důchodu v porovnání s rostoucím výdělkem klesá. Jestliže má pracující nadprůměrný výdělek, odvádí do systému více. Dostává ale méně s porovnáním pracovníka, který má nižší příjmy. Vždy záleží na progresivitě zdanění. (Cipra, 1996) •

Ze státního rozpočtu (zdrojem prostředků jsou příspěvky na důchodovém pojištění)

Sociální přerozdělení je nižší než v předchozím případě. Z dosaženého výdělku jsou příspěvky stanoveny procentem (jednotně). Příspěvky by měli být dostatečně vysoké, tak aby pokryly náklady na důchody v určitém období. Každý by měl vědět, co platí. Cílem takového uspořádání je, aby byl systém průhledný. Výše příspěvkové sazby má pružně reagovat na potřeby systému, neměly by se vytvářet přebytky ve prospěch neurčitých položek státního rozpočtu. •

Z fondu odděleného od státního rozpočtu bez rezervy, PAYG (pay as you go)

Jde o průběžný, v současné době nejrozšířenější systém financování důchodového pojištění. Umožňuje vyplácet dávky všem účastníkům systému. Zajištění před chudobou se děje prostřednictvím finančních prostředků. PAYG je v podstatě dávka vyplacená v daném období hrazená z příspěvků v tomto období získaná. V kompetencích systému PAYG je zajistit adekvátní příjem ve stáří. To, jak systém funguje, ovlivňuje počet osob, které do něj přispívají a naopak z něj odčerpávají. PAYG je založeno na principu, že příspěvek, který se odvádí do systému je ihned rozdělen a vyplacen příjemcům dávek podle jejich nároků. Jedná se v podstatě o přerozdělovací proces. (Krebs a kolektiv, 2007) •

Z fondu odděleného od státního rozpočtu s rezervou

Rezerva se vytváří při průběžném financování ve fondu a to na úrovni dlouhodobě investovatelného kapitálu. Dosáhnout úrovně rezervy lze pouze v případě, jestliže budou příjmy trvale vyšší než výdaje (tzn. pokud bude příspěvková sazba vyšší než je nutná pro krytí běžných nákladů na dávky).

21

•

Financování na principu čistě fondovém

Fondové financování je význačné v tom, že se zakládá fond pro všechny, tedy i budoucí závazky penzijního plánu jejich systematickou kapitalizací. Pojištěnci si vytváří rezervy v podstatě sami, pomocí pojišťovacího systému kapitálové rezervy, které jsou použity na financování jejich důchodů. Příkladem fondového financování je penzijní fond. Systém povinného spoření byl zaveden v Chile. (Nečadová, 2007) Všechny oblasti lidského života jsou různé, různé jsou i způsoby financování důchodového systému. Samozřejmě, že financování důchodových systémů má svoje světlé i stinné stránky. Zde jsou vyjmenovány některé výhody a nevýhody fondového a průběžného systému. Tab. 1: Fondový systém financování [zdroj: vlastní zpracování]

Výhody

Nevýhody

Má pozitivní vliv na trh práce

Není možné přerozdělení důchodů

Má pozitivní vliv na dopady na kapitálové trhy

Nákladné při přechodu na tento systém

Relativně malá citlivost na demografický vývoj

Představuje finanční náročnost pro stát (v případě, že by byl nedostatečný důchod doplňován ze svých daňových příjmů)

22

Tab. 2: Průběžný systém financování [zdroj: vlastní zpracování]

Výhody

Nevýhody

Jsou nižší náklady na zřízení tohoto systému

Má negativní dopady na trh práce

Je uplatňována redistribuce

Těžko adaptovatelný demografickému vývoji obyvatelstva

Vyšší stabilita státu

Vytlačování veřejných a soukromých investic

2.3.2 Typy penzijních plánů Mezi základní typy penzijních plánů patří: •

Dávkově definovaný systém (defined benefit – DB)

Dávkově definovaný systém předem určuje výši dávek, které budou účastníku vypláceny. Na základě předem definované výše dávek jsou potom stanoveny výše finančních příspěvků. •

Příspěvkově definovaný systém (defined contribution – DC)

Příspěvkově definovaný systém předem určuje výši příspěvku, která má být odvedena do státního rozpočtu. Na její výši potom závisí výše dávek. Tento systém platí v ČR. •

Hypotetický příspěvkově definovaný systém

Účastníci tohoto hypotetického příspěvkově definovaného systému mají svůj zdánlivý individuální účet. Na tento účet jsou účastníkům připisovány jimi odvedené příspěvky a jejich zhodnocení v čase (hypotetická míra výnosnosti). (Krebs a kolektiv, 2007)

23

Záleží na tom, jestli se jedná o dávkově definovaný nebo příspěvkově definovaný systém, neboť jsou zde odlišnosti. Například příspěvkově definovaný systém může být pro občany riskantnější než dávkově definovaný systém. Příspěvkově definovaný systém zohledňuje přiměřený pozdější odchod do důchodu. Dodatečné pojistné se plně projeví ve vyšším důchodu, kdežto u dávkově definovaného systému nelze této pojistně matematické neutrality dosáhnout. Dávkově definovaný a příspěvkově definovaný systém se liší i z hlediska příjmové solidarity důchodového systému. Příspěvkově definovaný systém nekomplikuje situaci na trhu práce a může tak ohrozit určitou část obyvatelstva (např. riziko chudoby ve stáří). Dávkově definovaný systém naopak pomocí solidarity umožňuje chránit nejohroženější skupiny obyvatelstva. To má však dopad na trh práce. Státem vyplácené důchody jsou dávkově definované. Jako příklad příspěvkově definovaného systému můžeme uvést produkty penzijních fondů, které působí na území ČR.

24

2.3.3 Typy konstrukce důchodového systému V podstatě existují jednosložkové, kde rozeznáváme dva typy konstrukce důchodů. S postupným vývojem začaly vznikat i dvousložkové. Mezi jednosložkové řadíme: •

Bismarckův pojistný systém

Jedná se o model, který vznikl ve střední Evropě. Byl zavedený poprvé Bismarckem. Stanovené procento udává výši důchodu. Většinou se jedná o procento odvozené od doby pojištění z průměrného výdělku určeného za poměrně dlouhé období, které jedinec odvádí jako pojistné. Vlastnosti konstrukce jsou rok od roku upravovány v důsledku růstu mezd. K vyrovnání nově přiznaných, konstruovaných důchodů a stávajících důchodů, dochází pomocí zvýšení procentní částky odpovídajícího růstu mezd. •

Beveridgeův systém

Někdy bývá nazýván jako model jednotného důchodu. Výše je stanovena na úrovni minimální mzdy. Zakladatelem byl Beveridge. Jednotná částka udává výši důchodu. Např. v Nizozemí je určena jednotnou částkou pro všechny trvale žijící osoby určitého věku. Naopak ve Velké Británii je závislá na době pojištění. V tomto systému ovšem nemůže dojít ke vzniku rozdílu mezi důchody z různých období, protože systém je nastavený stále stejně jako odpovídající ekonomická situace. Výše důchodů je upravována podle růstu cen a to vždy v pravidelných intervalech podle cenových indexů.

25

Vývojem se vytvořily v různých zemích kombinace těchto základních teoretických modelů. A to tzv. pojistný systém s minimální výší a dvousložkový důchod. Jedna část je určena v jednotné výši a ta druhá je závislá na výši pojistného. Vše záviselo na historických, sociálních a ekonomických situacích. •

Dvousložková konstrukce

Jedná se o kombinaci dvou předchozích typů. Tato dvousložková konstrukce poskytuje v rámci důchodového systému podle konkrétní sociální a ekonomické situace možnost posilovat buď prvek nivelizační, nebo prvek ekvivalence. Posilování prvkem nivelizačním znamená procentní zvyšování první složky o pevné částky. Ekvivalence v tomto významu znamená procentní zvyšování druhé složky. Tato kombinace je reálná pro nově přiznané důchody i pro vyplácené důchody. •

Pojistný typ se stanoveným minimem

Pojistný systém se stanoveným minimem umožňuje přiznat při získání stanovené doby pojištění minimální důchod a to bez ohledu na výši zaplaceného pojistného. Jedná se o přeměnu Bismarckova systému. (Krebs a kolektiv, 2007)

26

2.4 Historie a současnost důchodového systému v ČR Stručný popis vývoje do roku 1989 V roce 1888 až 1889 bylo uzákoněno pro české země i pro rakouskou část Rakouska - Uherska povinné veřejnoprávní sociální pojištění. To bylo pod vlivem Bismarckovy reformy v Německu. Docházelo k rozvoji průmyslu a k celkovému pokroku společnosti. To byl důvod přechodu od svépomocných spolků, dělnických pokladen a fondů. Československá republika převzala právní předpisy z oblasti sociální od RakouskoUherska a začala je postupně zdokonalovat. Sociální pojištění bylo v té době velmi rozšířené, avšak bylo dosti rozlišné podle stavovské příslušnosti s předností pro státní zaměstnance. Když skončila druhá světová válka, navázalo se na zákonodárství první republiky. Poté byl v roce 1948 přijat zákon o národním, který byl zásadní pro vývoj sociálního zákonodárství. Tento zákon vznikl na základě zákona z roku 1942 (Beveridgův model). V podstatě šlo o to, aby byly do značné míry zrovnoprávněny nároky dělníků a ostatních zaměstnanců. Dále o rozšíření důchodového zabezpečení i na samostatně hospodařící občany (např. OSVČ byly systémem velmi diskriminovány). S odstupem času došlo ke značné deformaci záměrů, které byly uplatněny v zákoně o národním pojištění z roku 1948. Nově vzniklé předpisy začaly být ovlivňovány sovětským vzorem. V roce 1989 byl převzat složitý systém, který nebyl schopný reagovat na očekávané změny demografické či ekonomické. (Krebs a kolektiv, 2007)

27

Vývoj po roce 1989 Po roce 1989 přišlo další období reformy, které navázalo na reformu celého sociálního systému. Byly odstraněny preference a především byla úplně odstraněna diskriminace OSVČ (osob samostatně výdělečně činných). Osobám samostatně výdělečně činným začal být důchod počítán stejně jako zaměstnancům, což mělo za následek zvýšení jejich důchodového nároku. Po tomto kroku byly zrušeny osobní důchody. Jednalo se o důchody, jejichž výše byla zvýšena na základě politického rozhodnutí. V průběhu let 1990 až 2002 byla několikrát provedena valorizace důchodů, což mělo snížit důsledky transformace ekonomiky a také odstranit rozdíly v důchodech přiznaných v různých obdobích. V roce 1993 bylo zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém. Toto mělo navázat na daňovou reformu. Pojistné bylo určeno procentem ve výši 27,2 %, v roce 1996 sníženo na 26 % a poté opět zvýšeno na 28 %, což bylo v roce 2004. Rok následující, tzn. v roce 1994, vzniklo penzijní připojištění se státním příspěvkem, které bylo spravováno soukromými fondy. Zákon o důchodovém pojištění, který vznikl v roce 1995, byl mezi prvními ve státech střední a východní Evropy. Jeho obsahem byla nutná dynamizace systému v ekonomických podmínkách. Dále byl zaveden proces zvyšování důchodového věku a byl zaveden pružný důchodový věk. Dalším bodem v zákoně bylo zavedeno postupné prodlužování rozhodného období pro zápočet výdělků. Také byly zavedeny vdovecké důchody, pomocí kterých se naplnil princip rovného zacházení s muži a ženami. Byla zpřesněna definice invalidity. Od 1.1.1996 začal platit zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento zákon počítá s nepříznivým demografickým vývojem. Zákon také umožňuje dobrovolné pojištění zejména pro OSVČ. 1.1.1996 vyšel v platnost také doposud poslední reformní krok, kdy byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění. Tento účet je samostatný účet, který tvoří samostatnou příjmovou položku. Finance jsou vytvořeny z rozdílu mezi příjmy (na důchodovém pojištění) a výdaji (na důchodových dávkách). Tyto peníze musí být použity výhradně na zvýšení dávek nebo úhradu záporného salda.

28

Důchodový systém založený na dvou pilířích, to je výsledek této transformace. Jak jsem se již zmínila, jedná se o základní povinný systém důchodového pojištění, financovaný průběžně. Druhým pilířem je dobrovolné penzijní připojištění u penzijních fondů, taktéž financované průběžně. V roce 1997 byla přijata úsporná opatření k úpravě valorizačních podmínek. Došlo také k omezení zápočtu některých náhradních dob pojištění. (Krebs a kolektiv, 2007)

2.5 Třípilířový systém důchodového zabezpečení Ekonomicky rozvinuté země i

Evropská unie používá systém důchodového

zabezpečení a to jako určitou speciální variantu třípilířového systému. Jak už název napoví, jedná se o tři základní principy. Níže jsou ve stručnosti tyto principy vysvětleny. První pilíř Do tohoto pilíře zařadíme všechny důchody, které vyplácí stát. Někdy se hovoří o průběžném, neboť peníze tímto systémem protékají. Charakteristická pro tento systém je solidarita, která činí samozřejmě důležitý faktor. Znamená to, že příspěvky, které jsou vybrány od pojištěnců v běžném roce jsou v ten samý rok vypláceny občanům, kteří pobírají důchodové dávky. Každý člověk, který skončí svůj pracovní poměr a odejde do důchodu, by měl dostávat státem garantovanou penzi. To však nese s sebou jisté problémy a to, že ekonomicky aktivních lidí ubývá v poměru ke starším lidem. Druhý pilíř Jedná se o organizovaný doplňkový systém, který bývá nazýván také kapitálovým. Nejdříve dochází ke shromáždění peněz a pak se začnou tyto peníze zhodnocovat. K tomu dochází na finančních trzích. Penze je pak vyplácena z osobních účtů. Tento přístup využívají země jako např. Polsko, Maďarsko a Slovensko.

29

Třetí pilíř Jde o soukromé aktivity občanů. Je dobrovolný a příspěvky do něj platí klienti ze svého osobního majetku (z příjmů po zdanění). Například komerční životní pojištění, spoření, apod. (Krebs a kolektiv, 2007)

2.6 Shrnutí Závěrem k této kapitole bych podotkla, že stejně jako ČR tak i všechny vyspělé státy bojují s jedním důležitým problémem, reformou financování důchodového zabezpečení. Většina ekonomů se shoduje na zavedení vícepilířového systému financování.

30

3 Důchodová reforma Tato kapitola je zaměřena striktně na důchodovou reformu. V první části jsou uvedeny dopady na oblast ekonomie, dále jsem se snažila ve své práci naznačit, proč je reforma důchodového

systému

nezbytná.

Druhá

část

obsahuje

návrh

vlády.

Třetí

a nejvýznamnější část je zaměřena na výpočet důchodu před a po reformě. Na konkrétních příkladech jsem uvedla, jaký bude mít dopad důchodová reforma na určité příjmové skupiny.

3.1 Úvod do důchodové reformy Obecně reforma znamená nějakou změnu, ale také přeměnu k lepšímu v oblastech jako například zemědělství, školství, apod. Avšak v mé práci se slovo reforma týká výhradně důchodů. Slovo „důchodová reforma” znamená zásadní změnu v důchodovém systému. O důchodové reformě se mluví všude. Věřím, že každý občan je toho názoru, že náš důchodový systém (tedy důchodový systém ČR) potřebuje nějakou změnu neboli reformu. Za současný demografický vývoj (výrazné stárnutí populace), který je hlavním důvodem pro penzijní reformu, může velký nárůst poměru populace v důchodovém věku vzhledem k populaci v produktivním věku. To je zapříčiněno především poklesem míry porodnosti a také prodlužováním naděje dožití. Jelikož těmto dopadům nedokáže český důchodový systém čelit, je potřeba reforma důchodového systému. Od roku 1990 zde proběhly změny týkající se důchodové reformy. Tyto změny ovšem nebyly dostatečné. Proto si myslím, že změny které nastanou, by měly mít trvalejší charakter. Důležitá je také shoda mezi parlamentními stranami, aby byl důchodový systém dlouhodobě udržitelný. Jak vyplývá ze statistik, pokud se stávající systém nezmění, bude v roce 2050 chybět v důchodovém rozpočtu asi 500 mld. Kč. Níže jsou ve stručnosti popsány důležité aspekty týkající se důchodové reformy.

31

3.1.1 Co se může stát bez reformy? 2013 – podle propočtů ekonomů by veškeré výdaje státního rozpočtu měly směřovat na pokrytí mandatorních výdajů. Docházelo by pak k prohlubování deficitu důchodového pojištění. Nebyly by pak finance na podporu vědy, na výzkum a na další investice jako je např. výstavba a údržba silnic, aj. Česká republika nebude schopna dodržet své závazky vůči Evropské unii, tak jak tomu bylo doposud, neboť vládní deficit bude neudržitelný pod hranicí 3 % HDP. (MPSV, 2007)

3.1.2 Proč by se měl důchodový systém v ČR změnit? Statistiky podle ČSÚ ukazují na budoucí vývoj populace. Je proto nezbytné udělat reformu tak, aby stabilizovala sociální systém. Reforma by pak měla také přispět k tomu, aby se neustále nezvyšovaly mandatorní výdaje. Věková hranice pro odchod do důchodu se bude zvyšovat, protože se zvyšuje průměrná doba dožití. Jde ale de facto o to, že ekonomicky aktivních lidí ubývá a nemohou tak přispívat na penze stávajících důchodců. Na jednoho důchodce připadá 1,8 ekonomicky aktivních lidí (plátci SP). (MPSV, 2011)

32

Obr. 2: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 [zdroj: ČSÚ, 2011]

Obr. 3: Věková skladba obyvatelstva v roce 2050 [zdroj: ČSÚ, 2011]

33

Z obrázku číslo 3 je patrná predikce struktury obyvatel České republiky v roce 2050, která ukazuje na stále rostoucí počet obyvatel v postproduktivním věku na úkor stále klesajícího počtu ekonomicky aktivních občanů a občanů v předproduktivním věku v porovnání se stejnou strukturou v roce 2010. Z obrázku číslo 2 a 3 je vidět zřetelný růst demografického rizika.

3.1.3 Budoucí systém penzí – vládní návrh Se zavedením nového systému penzí vláda počítá od 1. ledna 2013. Je proto nezbytné pokračovat v úpravách průběžně financovaného základního důchodového pojištění. Mělo by dojít ke změně a to k doplnění o kapitalizační pilíř. Budoucí penzijní systém by měl být založen na třech pilířích, a sice: •

1. pilíř = PAYG, stávající povinný průběžný státní systém. Do tohoto systému jsou odváděny příspěvky ve stanovené výši podle zákona.

•

2. pilíř se de facto nově vytváří. Tento systém by spočíval v dobrovolném opt-out, kdy by docházelo k vyvázání části prostředků odváděných do 1. pilíře.

•

3. pilíř jsou dobrovolné penzijní připojištění.

Jednalo by se v postatě o to, že osoba mladší 35 let by mohla od roku 2013 dobrovolně převést 3 % ze svého SP na individuální účet u penzijní společnosti. Ale pouze v případě pokud osoba přidá ještě 2 % ze své hrubé mzdy. Když osoba nevstoupí do systému, pak by měla dostávat pouze důchod jako dnes. Tzn. penzi z průběžného systému. Osoba, která bude v době vstupu zákona v platnost starší než 35 let se bude moci rozhodnout do konce roku 2012. Mimo jiné se vláda dohodla na tom, že na důchod rodičům bude moci přispívat osoba odvodem 1 % ze SP. Toto by nemělo mít vliv na nižší důchod z průběžného systému. (MPSV, 2011)

34

3.1.4 Cíl důchodové politiky Při dosažení některých určitých záměrů mluvíme o naplňování cílů důchodové politiky. Dosažení cíle je nezbytné pro fungování celého systému důchodové politiky. Jedná se o tyto cíle: •

Zabezpečení jistoty příjmu ve stáří

•

Přiměřená míra solidarity

•

Finanční udržitelnost penzijních systémů (Parlamentní listy, 2011)

3.1.5 Typy důchodových fondů Jestliže vláda schválí navrhovanou reformu penzí, budeme se muset rozhodnout, do jakých fondů své finance ukládat (spořit). Je známo, že budou čtyři typy fondů, přičemž se budou lišit mírou rizika. Podle rizika pak i potenciální výnos. ČNB bude schvalovat statuty těchto důchodových fondů. Jak už jsem se zmínila, měli by být celkem 4, první dva by měli být dluhopisové, třetí smíšený a čtvrtý převážně akciový. (MFČR, 2011) Navrhovanými fondy jsou: 1. Fond státních dluhopisů 2. Konzervativní 3. Vyvážený 4. Dynamický

Ad 1.) Fond státních dluhopisů bude vhodný pro dvě skupiny obyvatel a to pro lidi v předdůchodovém věku a pro lidi, kteří se nebojí přijmout riziko. Varianta investující především do státních dluhopisů ČR, s možností několikaprocentní investice do pokladničních poukázek ČR. Tento fond bude bezpečný, neměl by

35

poskytovat nejmenší míru rizika. Majetek fondu bude 100% zabezpečen proti měnovému riziku. Ad 2.) Jak jsem výše uvedla, druhá varianta bude konzervativní fond. V tomto fondu se ještě může, oproti první variantě, investovat i do dluhopisů členských zemí EU, ECB, MMF nebo do korporátních dluhopisů. Raiting musí být minimálně na stupnici A+, neboli A1. Stejně jako v předešlém případě, majetek fondu bude 100% zajištěn proti měnovému riziku. Ad 3.) Vyvážený fond je třetí typ důchodového fondu. Tento fond má možnost investovat do rizikovějších dluhopisů, raiting může být až do A- nebo může nakupovat podíly v podílových fondech, které jsou registrované v EU. Rozdíl mezi tímto a konzervativním fondem je, že v tomto fondu lze investovat do akcií, přičemž podíl akciové složky portfolia nesmí překročit 40 %. Fond nemá za povinnost zajišťovat celou hodnotu portfolia, proto investor podstupuje omezené kurzové riziko. Ad 4.) Dynamický fond, tento fond je nejagresivnější, investiční možnosti jsou velmi volné. Může se zde investovat do rizikových dluhopisů, akcií – i zahraničních. Až 80 % hodnoty portfolia může tvořit akciová složka a to včetně fondů kvalifikovaných investorů. I v tomto typu je velké kurzové riziko pro investora a fond nemusí provádět zajištění kurzového rizika. (MFČR, 2011)

3.1.6 Co se změní Po reformě se změní rozdíly mezi různými příjmovými skupinami při srovnání výše důchodů vůči předchozím příjmům. Lidé, kteří budou mít nadprůměrné příjmy, dostanou ze státního systému více než by dostali doposud. Pohoršení čeká na ostatní.

36

Pro snadnější pochopení uvádím příklad člověka, který jde nyní do důchodu a celý život měl průměrnou mzdu. V penzi dostane zhruba 44 % předchozího HP. Druhý člověk, který vydělával dvojnásobek průměrné mzdy, dostane od státu jen 26 % předchozího hrubého příjmu. Tento druhý člověk přitom platil mnohem více než člověk s nižším příjmem. Dále by se nemělo přidávat důchodcům více, než je zákonem stanovené minimum. Důchody by se měly nově valorizovat automaticky jenom o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy. (Aktuálně, 2011)

3.1.7 Jak budou fondy pojištěné Soukromé penzijní fondy nebudou státem garantované. Mohla by být ale určitá výjimka. To by byl veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů. Finance na individuálních penzijních účtech by měly spravovat stávající penzijní fondy. (Reforma důchodů, 2011)

3.1.8 Co se stane v případě smrti důchodce MPVS navrhuje, aby si lidé povinně spořili, ale zároveň navrhuje, že naspořené peníze nebude možné si při odchodu do penze jednorázově vybrat. Po vyměření se ani nebudou moci stát předmětem dědictví. Podle Jaromíra Drábka budou moci dědit příbuzní pouze v případě, že člověk, který si spořil zemře dříve, než vstoupí do důchodu. MPSV navrhuje, že by po skončení spořící fáze byly úspory převedeny do životních pojišťoven. Pojišťovny by pak vyměřovaly osobám důchod. Důchod by pobíraly osoby každý měsíc až do své smrti. Drábek tedy potvrdil, že v případě smrti výplata končí. (ČT24, 2011)

37

3.2 Výpočet starobního důchodu po reformě Budeme brát v úvahu, že si platíme důchodové pojištění 40 let (nyní je tato povinnost platit důchodové pojištění 35 let). Dále budeme brát tu skutečnost, že výše mzdy bude po celou dobu stejná a budeme počítat s 3% inflací, o kterou pak bude důchod s největší pravděpodobností snížen. Z HM budeme měsíčně ukládat 3 % z důchodového pojištění a 2 % z vlastních financí. Zde popíši zhodnocení v jednotlivých fondech, neboť bude záležet, do jakého typu fondu budeme své finance ukládat. (Finance, 2011) Ekonomové se shodují, že spoření do fondů je vhodné pro lidi, kteří mají příjem větší jak 20 tisíc hrubého měsíčně. V roce 2010 činil průměrný měsíční starobní důchod 10 123,- Kč. Podle ČSÚ měly ženy o 2 050,- Kč méně než muži. Celkem v roce 2010 bylo vyplaceno 2,3 milionu starobních důchodů. 1,78 člověka pracovala na jednoho důchodce. 150 000 starobních důchodců pracovalo. (ČSÚ, 2011) Tab. 3: Počet důchodců a poplatníků pojistného [zdroj: ČSÚ, 2011]

Rok

2010

Počet důchodců celkem

2 819 093

Počet starobních důchodců

2 260 032

Počet poplatníků pojistného

5 011 797

Počet poplatníků na 1 důchodce

1,78

Počet poplatníků na 1 starobního důchodce

2,22

Hodnoty jsou uvedeny za rok 2010.

38

Jestli se vyplatí ukládat finance do fondů či nikoliv jsou zatím jenom úvahy. Bude totiž záležet na tom, kolik vložíte na stranu budoucích důchodů s PAYG systémem.

3.2.1 Co je důležité vědět Jak již jsem uvedla výše, penzijní fondy by měly být čtyři, a sice: •

Fond státních dluhopisů

•

Fond konzervativní

•

Fond vyvážený

•

Fond dynamický

Pro jednotlivé způsoby investování očekávané (nikoli zaručené) přibližné rozmezí výnosu by mělo být: •

Fond státních dluhopisů 2 – 3 %

•

Fond konzervativní 3 – 4 %

•

Fond vyvážený 4 – 7 %

•

Fond dynamický 5 – 7 %

Na konkrétních příkladech jsou níže uvedeny dopady změn v několika příjmových kategoriích. Předpokládaný měsíční důchod je přepočtený na současné ceny, abyste jej mohli porovnat s Vaší HM. Pro ženy a muže je odlišný důchod, neboť ženy se dožívají vyššího věku. Mnoho ekonomů tvrdí, že pomyslná hranice pro to, kdy se vyplatí spořit do penzijních fondů je 20 000,- Kč, ukážu na příkladech. Zohledním zde muže i ženy, protože jak jsem již napsala, výše důchodu bude pro muže jiná než pro ženy. Ve svých příkladech se pokusím znázornit tu skutečnost, jestliže se muž či žena rozhodne pro důchod při účasti pouze v jednom pilíři nebo pro důchod při účasti i ve druhém pilíři.

39

První pilíř je tedy doživotní důchod, pokud se rozhodnete, že se do reformy nezapojíte. Druhý pilíř je celkový doživotní důchod od státu plus druhý pilíř. Pak bude mít důchod tři složky, a sice: •

Důchod od státu snížený podle toho, kolik let skutečně platíte do druhého pilíře

•

Důchod z osobního účtu druhého pilíře z 3 % pojistného, přesměrované povinné pojistné

•

Důchod z osobního účtu druhého pilíře z 2 % pojistného, z Vašich dodatečných prostředků

3.2.2 Příklady Na konkrétních příkladech uvedu, jakou bude mít penzi člověk, jestliže se rozhodne spořit do I. i do II. pilíře. Pro porovnání musím uvést ženy a muže zvlášť, neboť jak jsem již uvedla, ženy a muži mají odlišný důchod, protože ženy se dožívají vyššího věku. Pro znázornění na příkladech jsem zvolila hrubý příjem 18 000,- Kč a 30 000,- Kč. Pro porovnání věkových kategorií jsem vybrala roky narození 1985, 1975, 1965 a 1955.

Varianta č. 1, ročníky narozené 1985 s příjmem 18 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do fondu státních dluhopisů.

Fond státních dluhopisů - muž • • • • • • •

Pohlaví - muž Rok narození – 1985 Hrubá mzda – 18 000,- Kč Výnos – 2,5 % Důchodový věk – 68 let a 4 měsíce Doba pojištění – 48 let Doba spoření – 41 let

Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč 40

Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 881,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 011,- Kč Fondová složka (2 %) – 674,- Kč Celkem bude důchod činit 11 565,- Kč

Fond státních dluhopisů - žena • • • • • • •

Pohlaví – žena (2 děti) Rok narození – 1985 Hrubá mzda – 18 000,- Kč Výnos – 2,5 % Důchodový věk – 68 let a 4 měsíce Doba pojištění – 48 let Doba spoření – 41 let

Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 999,- Kč Fondová složka (3 %) – 842,- Kč Fondová složka (2 %) – 561,- Kč Celkem bude důchod činit 11 402,- Kč

Varianta č. 2, ročníky narozené 1985 s příjmem 18 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do konzervativního fondu.

Konzervativní fond – muž • • • • • • •


Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč

41

Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 881,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 220,- Kč Fondová složka (2 %) – 813,- Kč Celkem bude důchod činit 11 914,- Kč

Konzervativní fond – žena • • • • • • •


Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 999,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 002,- Kč Fondová složka (2 %) – 668,- Kč Celkem bude důchod činit 11 670,- Kč

Varianta č. 3, ročníky narozené 1985 s příjmem 18 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do vyváženého fondu.

Vyvážený fond – muž • • • • • • •


Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč

42

Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 881,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 838,- Kč Fondová složka (2 %) – 1 225,- Kč Celkem bude důchod činit 12 944,- Kč

Vyvážený fond – žena • • • • • • •


Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 999,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 466,- Kč Fondová složka (2 %) – 977,- Kč Celkem bude důchod činit 12 442,- Kč

Varianta č. 4, ročníky narozené 1985 s příjmem 18 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do dynamického fondu.

Dynamický fond – muž • • • • • • •


43

Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 881,- Kč Fondová složka (3 %) – 2 291,- Kč Fondová složka (2 %) – 1 527,- Kč Celkem bude důchod činit 13 699,- Kč

Dynamický fond – žena • • • • • • •


Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod - 11 278,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 11 278,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 9 999,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 799,- Kč Fondová složka (2 %) – 1 199,- Kč Celkem bude důchod činit 12 997,- Kč

44

Pro lepší přehlednost tabulka viz níže. Tab. 4: Ročníky narozené 1985 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Muž

Název fondu

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


11 278,- Kč

11 565,- Kč

11 278,- Kč

11 402,- Kč

Konzervativní fond

11 278,- Kč

11 914,- Kč

11 278,- Kč

11 670,- Kč

Vyvážený fond

11 278,- Kč

12 944,- Kč

11 278,- Kč

12 442,- Kč

Dynamický fond

11 278,- Kč

13 699,- Kč

11 278,- Kč

12 997,- Kč

Varianta č. 5, ročníky narozené 1985 s příjmem 30 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do fondu státních dluhopisů.

Fond státních dluhopisů - muž • • • • • • •


Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod – 13 525,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 13 525,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 11 782,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 684,- Kč Fondová složka (2 %) – 1 123,- Kč Celkem bude důchod činit 14 589,- Kč

Fond státních dluhopisů - žena • • • • •

Pohlaví – žena (2 děti) Rok narození – 1985 Hrubá mzda – 30 000,- Kč Výnos – 2,5 % Důchodový věk – 68 let a 4 měsíce

45

• •

Doba pojištění – 48 let Doba spoření – 41 let

Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod – 13 525,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 13 525,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 11 929,- Kč Fondová složka (3 %) – 1 403,- Kč Fondová složka (2 %) – 935,- Kč Celkem bude důchod činit 14 267,- Kč

Varianta č. 6, ročníky narozené 1985 s příjmem 30 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do konzervativního fondu.

Konzervativní fond – muž • • • • • • •



Konzervativní fond – žena • • • •

Pohlaví – žena (2 děti) Rok narození – 1985 Hrubá mzda – 30 000,- Kč Výnos – 3,5 % 46

• • •

Důchodový věk – 68 let a 4 měsíce Doba pojištění – 48 let Doba spoření – 41 let


Varianta č. 7, ročníky narozené 1985 s příjmem 30 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do vyváženého fondu.

Vyvážený fond – muž • • • • • • •



Vyvážený fond – žena • • •

Pohlaví – žena (2 děti) Rok narození – 1985 Hrubá mzda – 30 000,- Kč 47

• • • •

Výnos – 5,5 % Důchodový věk – 68 let a 4 měsíce Doba pojištění – 48 let Doba spoření – 41 let


Varianta č. 8, ročníky narozené 1985 s příjmem 30 000,- Kč V této variantě uvedu muže a ženu, kteří se rozhodnou ukládat své finance do dynamického fondu.

Dynamický fond – muž • • • • • • •



Dynamický fond – žena • •

Pohlaví – žena (2 děti) Rok narození – 1985 48

• • • • •

Hrubá mzda – 18 000,- Kč Výnos – 6,5 % Důchodový věk – 68 let a 4 měsíce Doba pojištění – 48 let Doba spoření – 41 let

Důchod při účasti pouze v prvním pilíři bude: Státní důchod – 13 525,- Kč Fondová složka (3 %) – 0,- Kč Fondová složka (2 %) – 0,- Kč Celkem bude důchod činit 13 525,- Kč Důchod při účasti i ve druhém pilíři bude: Státní důchod – 11 929,- Kč Fondová složka (3 %) – 2 998,- Kč Fondová složka (2 %) – 1 999,- Kč Celkem bude důchod činit 16 926,- Kč (MPSV, 2011) Pro lepší přehlednost tabulka viz níže. Tab. 5: Ročníky narozené 1985 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


13 525,- Kč

14 589,- Kč

13 525,- Kč

14 267,- Kč

Konzervativní fond

13 525,- Kč

15 171,- Kč

13 525,- Kč

14 714,- Kč

Vyvážený fond

13 525,- Kč

16 886,- Kč

13 525,- Kč

16 001,- Kč

Dynamický fond

13 525,- Kč

18 145,- Kč

13 525,- Kč

16 926,- Kč

Níže uvádím v tabulkách, jaký budou mít osoby důchod, pokud se rozhodnou spořit i do druhého pilíře. Názorně jsou uvedeny všechny 4 fondy. Tab. 6: Ročníky narozené 1975 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


11 089,- Kč

11 365,- Kč

11 089,- Kč

11 202,- Kč

Konzervativní fond

11 089,- Kč

11 567,- Kč

11 089,- Kč

11 373,- Kč

Vyvážený fond

11 089,- Kč

12 104,- Kč

11 089,- Kč

11 823,- Kč

Dynamický fond

11 089,- Kč

12 458,- Kč

11 089,- Kč

12 117,- Kč

49

V tabulce číslo 6 je znázorněné, jaký bude mít osoba důchod, pokud se rozhodne spořit své finance do jednoho z uvedených fondů. • • • • •

Rok narození 1975 Hrubá měsíční mzda 18 000,- Kč Důchodový věk – 66 let a 8 měsíců Doba pojištění – 46 let Doba spoření – 30 let Tab. 7: Ročníky narozené 1975 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


13 289,- Kč

14 191,- Kč

13 289,- Kč

13 916,- Kč

Konzervativní fond

13 289,- Kč

14 529,- Kč

13 289,- Kč

14 201,- Kč

Vyvážený fond

13 289,- Kč

15 423,- Kč

13 289,- Kč

14 950,- Kč

Dynamický fond

13 289,- Kč

16 013,- Kč

13 289,- Kč

15440,- Kč

V tabulce číslo 7 je znázorněno, jaký bude mít osoba důchod, pokud se rozhodne spořit své finance do jednoho z uvedených fondů. • • • • •

Rok narození 1975 Hrubá měsíční mzda 30 000,- Kč Důchodový věk – 66 let a 8 měsíců Doba pojištění – 46 let Doba spoření – 30 let Tab. 8: Ročníky narozené 1965 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


10 711,- Kč

10 890,- Kč

10 711,- Kč

10 783,- Kč

Konzervativní fond

10 711,- Kč

10 969,- Kč

10 711,- Kč

10 853,- Kč

Vyvážený fond

10 711,- Kč

11 157,- Kč

10 711,- Kč

11 017,- Kč

Dynamický fond

10 711,- Kč

11 267,- Kč

10 711,- Kč

11 113,- Kč


Rok narození 1965 Hrubá měsíční mzda 18 000,- Kč Důchodový věk – 65 let Doba pojištění – 45 let Doba spoření – 18 let

50

Tab. 9: Ročníky narozené 1965 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


12 817,- Kč

13 399,- Kč

12 817,- Kč

13 222,- Kč

Konzervativní fond

12 817,- Kč

13 532,- Kč

12 817,- Kč

13 338,- Kč

Vyvážený fond

12 817,- Kč

13 845,- Kč

12 817,- Kč

13 612,- Kč

Dynamický fond

12 817,- Kč

14 028,- Kč

12 817,- Kč

13 772,- Kč


Rok narození 1965 Hrubá měsíční mzda 30 000,- Kč Důchodový věk – 65 let Doba pojištění – 45 let Doba spoření – 18 let Tab. 10: Ročníky narozené 1955 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


10 322,- Kč

10 422,- Kč

9 386,- Kč

9 401,- Kč

Konzervativní fond

10 322,- Kč

10 433,- Kč

9 386,- Kč

9 403,- Kč

Vyvážený fond

10 322,- Kč

10 455,- Kč

9 386,- Kč

9 408,- Kč

Dynamický fond

10 322,- Kč

10 467,- Kč

9 386,- Kč

9 411,- Kč


Rok narození 1955 Hrubá měsíční mzda 18 000,- Kč Důchodový věk – 63 let a 4 měsíce Doba pojištění – 43 let Doba spoření – 6 let

51

Tab. 11: Ročníky narozené 1955 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]

Název fondu

Muž

Žena

I. pilíř

II. pilíř

I. pilíř

II. pilíř


12 344,- Kč

12 589,- Kč

11 164,- Kč

11 236,- Kč

Konzervativní fond

12 344,- Kč

12 607,- Kč

11 164,- Kč

11 240,- Kč

Vyvážený fond

12 344,- Kč

12 644,- Kč

11 164,- Kč

11 248,- Kč

Dynamický fond

12 344,- Kč

12 664,- Kč

11 164,- Kč

11 252,- Kč


Rok narození 1955 Hrubá měsíční mzda 30 000,- Kč Důchodový věk – 63 let a 4 měsíce Doba pojištění – 43 let Doba spoření – 6 let

3.3 Shrnutí Za poslední čtyři měsíce jsme mohli vidět a slyšet mnoho nových návrhů důchodové reformy. Od roku 2004 projednávají důchodovou reformu poslanci, odborníci, vláda, média, ale i veřejnost. V tomto roce byla založena tzv. Bezděkova komise. Avšak je pravda, že tato oblast reformy se může chlubit profesionálnějším přístupem, protože se o důchodové reformě formálně diskutuje už 7 let a neformálně mnohem déle. Myslím si, že toto není finále, nejprve musí reforma projít parlamentem a tam se může mnohé změnit. Jsem také toho názoru, jakožto řada odborníků, že by mělo být lidem nabídnuto z více variant, kam ukládat a jak naložit se svými prostředky.

52

Závěr Zpracování mé bakalářské práce na téma důchodová reforma nebylo snadné, i přesto jsem se snažila s touto problematikou poprat. Vynaložila jsem maximální úsilí na vytvoření dobré práce, tak aby splnila představy mé i ostatních lidí. Faktem je, že jsem si myslela, že se mě dané téma ,,důchodová reforma“ netýká. Pravý opak, týká. Důchodová reforma je totiž nejenom záležitost starších občanů, ale hlavně nás mladých lidí. Každý by měl vědět, jaká reforma bude uplatněna a jak se občana dotkne. To by si měli hlavně uvědomit mladí lidé. Výpočty, které jsem ve své práci uvedla, nemohou být přesné. Je to velká hra s málo přesnými čísly, hodně zde záleží na vstupních předpokladech předloženého modelu. Všichni ekonomové vědí, že tento systém je v dnešních parametrech neudržitelný. Tzn. ve způsobu, jak se důchody počítají, jak je nastavena hranice důchodového věku, jak se valorizují důchody apod. Tyto všechny parametry musíme při výpočtech důchodů zohlednit, proto, jak jsem napsala, je to hra s velkými čísly. Záleží také na tom, kolik peněz vložíte na stranu budoucího důchodu s PAYG systémem. Podle průzkumu důchodová reforma lidi spíše děsí, než aby měli lidé jistotu do budoucna. Uvedené hodnoty poskytovaných penzí a dalších zde uvedených aspektů už za nějaký čas nemusí platit, neboť vše je zatím v návrzích. Pravda je ovšem taková, že by si měli budoucí senioři, já i vy, uvědomit, že se musejí o sebe postarat sami. Politici sice slibují, že státní důchod pokryje základní životní minimum, ale tomu lze těžko věřit, při znalosti budoucího demografického vývoje. Musím konstatovat, že se mi stanovený cíl podařilo splnit. Bohužel problém s neochotou spolupráce některých institucí mi neumožnil proniknout do mechanismu výpočtů hlouběji. Závěrem chci podotknout, že jakákoliv verze chystané reformy nemůže vést k okamžitým úsporám státního rozpočtu, ale může zajistit, že budoucí náklady na důchodový systém nepovedou k bankrotu. Věřím, že moje práce bude i pro čtenáře podnětem k zamyšlení nad touto problematikou a pomůže objasnit důvody a dopady připravovaných změn v důchodovém systému.

53

Seznam použité literatury KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: Aspi, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 9. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2399-0. PŘIB, Jan; VOŘÍŠEK, Vladimír a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. 5. vyd. Olomouc: Anag, 1999. 319 s. ISBN 80-7263-014-8. VOŘÍŠEK, Vladimír. Pomýšlíte na důchod?. 3. vyd. Praha: Aspi, a.s., 2007. 164 s. ISBN 978-80-7357-318-8. CIPRA, Tomáš. Penzijní pojištění a jeho výpočetní aspekty. 1. vyd. Praha: Hz Praha, spol. s r.o., 1996. 234 s. ISBN 80-86009-04-1. PŘIB, Jan; VOŘÍŠEK, Vladimír. Důchodové předpisy s komentářem. 4. vyd. Olomouc: Anag, 2005. 447 s. ISBN 80-7263-281-7. PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. 120 s. ISBN 978-80-86723-41-9. NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. 1. vyd. Jihlava: Polygrafický servis Brno, 2007. 38 s.

54

Internetové zdroje MPSV,

Změny

v důchodovém

pojištění

[online],

aktualizováno

6.1.2010

[cit. 2011-01-15]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/8021. MPSV, Kam směřuje první etapa reformy? [online], aktualizováno 14.6.2007 [cit. 2011-01-15]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/4284 MPSV, Důchodová reforma [online], aktualizováno 6.4.2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/10450 ČSÚ, Obyvatelstvo [online], aktualizováno 4.3.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1409-10 DUK, HAD, Povinné úspory se po smrti důchodce dědit nebudou [online], aktualizováno 16.2.2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupný z WWW: http://www.ct24.cz/ekonomika/duchodova-reforma/115554-povinne-uspory-se-posmrti-duchodce-dedit-nebudou/ RUSNOK, Ještě jednou ke konceptu penzijní reformy [online], aktualizováno 20.3.2011 [cit.2011-04-01]. Dostupný z WWW: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/191905.aspx KONEČNÁ, Jana. Doba pojištění pro důchod [online], aktualizováno 8.11.2010 [cit.2011-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.duchody-duchodci.cz/doba-pojisteni-starobni-duchod.php AKTUÁLNĚ, Důchodová reforma [online], aktualizováno 25.2.2011 [cit.2011-04-03]. Dostupný z WWW: http://wiki.aktualne.centrum.cz/finance/duchodova-reforma-penzepenzijni-fondy/#utm_source=adwords&utm_medium=cpc&utm_campaign=Wiki IDNES/FINANCE, Spočítejte si, jaký budete mít důchod po reformě [online], aktualizováno 18.3.2011 [cit.2011-04-03]. Dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/kalkulacka-spocitejte-si-jaky-budete-mit-duchod-po-reformepn7-/viteze.asp?c=A110317_103853_viteze_hru PRO INVESTORY, Důchodová reforma [online], aktualizováno 24.3.2011 [cit.2011-04-05]. Dostupný z WWW: http://www.pro-investory.cz/duchodova_reforma/

55

IDNES/FINANCE, Pojmy, které byste měli znát, abyste se vyznali v důchodové reformě [online], aktualizováno 16.3.2011 [cit.2011-03-21]. Dostupnýz WWW: http://finance.idnes.cz/pojmy-ktere-byste-meli-znat-abyste-se-vyznali-v-duchodovereforme-1cj /viteze.asp?c=A110315_150518_viteze_hru

56

Seznam obrázků Obr. 1: Rozdělení starobních důchodů [Zdroj: Voříšek, 2007] ...................................... 17 Obr. 2: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 [zdroj: ČSÚ, 2011].......................... 33 Obr. 3: Věková skladba obyvatelstva v roce 2050 [zdroj: ČSÚ, 2011].......................... 33

Seznam tabulek Tab. 1: Fondový systém financování [zdroj: vlastní zpracování]................................... 22 Tab. 2: Průběžný systém financování [zdroj: vlastní zpracování].................................. 23 Tab. 3: Počet důchodců a poplatníků pojistného [zdroj: ČSÚ, 2011] ............................ 38 Tab. 4: Ročníky narozené 1985 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]...... 45 Tab. 5: Ročníky narozené 1985 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]...... 49 Tab. 6: Ročníky narozené 1975 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]...... 49 Tab. 7: Ročníky narozené 1975 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]...... 50 Tab. 8: Ročníky narozené 1965 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]...... 50 Tab. 9: Ročníky narozené 1965 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování]...... 51 Tab. 10: Ročníky narozené 1955 s příjmem 18 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování].... 51 Tab. 11: Ročníky narozené 1955 s příjmem 30 000,- Kč [zdroj: vlastní zpracování].... 52

57

Použité zkratky ZDP

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

Tzv.

Tak zvaně

Aj.

A jiné

Např.

Například

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ČSÚ

Český statistický úřad

ČNB

Česká národní banka

EU

Evropská unie

ECB

Evropská centrální banka

MMF

Mezinárodní měnový fond

HM

Hrubá mzda

SP

Sociální pojištění

58

Přílohy Příloha A

Doklady, které jsou potřebné pro důchod Žadatel o důchod s potřebnými doklady se dostaví podle místa trvalého bydliště na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení k sepsání žádosti o důchod. Doklady, které si musí žadatel donést s sebou: •

občanský průkaz žadatele a manželky (manžela), případně si jen stačí poznamenat rodné číslo

•

doklady o studiu (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom)

•

u mužů vojenská knížka (pokud byli na vojně)

•

u žen rodné listy všech vychovaných dětí, prozatím pořád mají ženy snížený odchod do důchodu podle počtu vychovaných dětí

•

potvrzení úřadu práce o evidenci

•

informace o průběhu zaměstnání, (od kdy – do kdy a kde byl žadatel zaměstnán)

•

potvrzení zaměstnavatele dle § 83 zákona č. 582/1991 (buď ho zaměstnavatel vystaví dopředu, nebo si o ně OSSZ požádá sama)

59

Příloha B Odhad počtu a podílu osob s nárokem na starobní důchod 2002 - 2050

60

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Důchodová reforma

Recommend Documents