VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. U3V jako nástroj ke zvyšování lidského kapitálu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

U 3 V j a k o n á s t ro j k e z v y š o v á n í lidského kapitálu Bakalářská práce

Autor: Dana Hrdinová Vedoucí práce: Mgr. Dana Zavadilová Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá významem souvislostí mezi univerzitami třetího věku a rozvojem lidského kapitálu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou ĉást, přiĉemţ obě ĉásti práce analyzují fenomén stárnutí, toto rozĉlenění umoţňuje porovnat teoretické poznatky s praktickými zjištěními od respondentů, kterých se fenomén stárnutí populace přímo týká.

Klíčová slova Lidský kapitál, fenomén stárnutí, potřeby seniorů, vzdělávání seniorů, univerzity třetího věku, financování univerzit třetího věku.

Annotation This thesis deals with the importance of a link between the universities of the Third Age and development of human capital. The thesis is divided into theoretical and empirical part, each part analyzes the phenomenon of aging, this division allows the comparison of theoretical knowledge with practical findings from respondents to the phenomenon of aging populations directly concerned.

Keywords Human capital, the phenomenon of aging, the needs of seniors, senior education, University of the Third Age, Third Age Universities funding.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona ĉ. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenĉní smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjĉení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce ĉi poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skuteĉné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla ĉi poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. května 2012

..…………………………………………… Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Daně Zavadilové, za podněty a ĉas při vedení mé bakalářské práce. Další poděkování patří respondentům za ochotu při vyplňování dotazníkového šetření.

Obsah: 1 ÚVOD .........................................................................................................................................6 2 LIDSKÝ KAPITÁL ..................................................................................................................8

2.1 Vymezení pojmu lidský kapitál .............................................................................. 8 2.2 Lidský kapitál a vzdělávání ................................................................................... 10 2.3 Investice do lidského kapitálu ............................................................................... 10 2.3.1 Náklady a výnosy investic do vzdělání .......................................................................11 3 STÁŘÍ JAKO SPOLEČENSKÝ FENOMÉN ......................................................................12

3.1 Stárnutí populace ................................................................................................... 12 3.1.1 Demografický vývoj v Ĉeské republice ......................................................................13 3.1.2 Národní program přípravy na stárnutí v letech 2008-2012 .........................................16 3.1.3 Evropský rok aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity .......................................16

3.2 Problematika stáří a stárnutí .................................................................................. 17 3.2.1 Proces stárnutí a jeho ĉlenění ......................................................................................18 3.2.2 Aktivní stárnutí a kvalita ţivota seniorů .....................................................................19 3.2.3 Motivaĉní teorie potřeb A. Maslowa a seniorská populace ........................................20 3.2.4 Uspokojování potřeb ve stáří ve vztahu ke vzdělávání ...............................................22 4 CELOŢIVOTNÍ PROCES VZDĚLÁVÁNÍ .........................................................................24

4.1 Uĉení a vzdělávání jako základní lidské právo ..................................................... 24 4.2 Vzdělávání dospělých a jeho přesah do stáří ........................................................ 25 4.2.1 Formy dalšího vzdělávání dospělých ..........................................................................26

4.3 Vzdělávání seniorů a jeho poslání......................................................................... 26 4.3.1Funkce vzdělávání seniorů ...........................................................................................27 4.3.2 Faktory podporující vzdělávání seniorů ......................................................................28 4.3.3 Formy vzdělávání seniorů ...........................................................................................29 5 UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU .........................................................................................30

5.1 Historie U3V ......................................................................................................... 31 5.2 Asociace univerzit třetího věku ............................................................................. 32

6 FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ..........................................................................................33

6.2 Vzdělávání v rámci veřejného sektoru .................................................................. 33 6.2.1 Vzdělávání jako souĉást veřejného rozpoĉtu ..............................................................33

6.3 Financování U3V ................................................................................................. 34 7 EMPIRICKÁ ČÁST ...............................................................................................................37

7.1 Analýza dotazníkového šetření ............................................................................. 38 7.1.2 Jednotlivé otázky dotazníkové šetření.........................................................................38

7.2 U3V na Vysoké škole polytechnické Jihlava ........................................................ 50 7.2.1 Vývoj U3V na VŠPJ v letech 2008-2011....................................................................51 7.2.2 Návrh rozvoje U3V na VŠPJ ......................................................................................54 8 ZÁVĚR.....................................................................................................................................55

Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 58 Seznam pouţitých internetových zdrojů ..................................................................... 60 Příloha 1 ...................................................................................................................... 63

1 ÚVOD Lidský kapitál je nezbytnou souĉástí efektivního fungování ekonomického systému státu. Nositelem lidského kapitálu je ĉlověk, a to od narození aţ do konce svého ţivota. K rozvoji lidského kapitálu dochází nejprudĉeji v první polovině ţivota, ve velké míře je spojen s institucionálním vzděláváním, které je pro jedince v tomto období povinné nebo je podmínkou pro dosaţení potřebné kvalifikace pro výkon své profese. Během produktivního období ţivota jedinec svůj lidský kapitál vyuţívá a je jeho rozhodnutím a zodpovědností, zda a jak jej bude dále zvyšovat. Poţadavky pro výkon zaměstnání ĉasto kladou na ĉlověka nárok na soustavné vzdělávání a tím na rozvoj svého kapitálu. Stejně tak rychle se vyvíjející informaĉní spoleĉnost poţaduje přizpůsobení od jedinců ve spoleĉnosti, které bez získávání nových informací a dovedností nelze dosáhnout. S odchodem do důchodu ĉlověk přestává pociťovat tlak profese na nutnost drţet krok s vývojem svého oboru a zaĉíná se před ním otevírat volný ĉas, který můţe zcela vyuţít pro uspokojení svých zájmů. Vzhledem k tomu, ţe poĉet seniorské populace neustále roste, mění se i pohled spoleĉnosti na tuto věkovou skupinu, její potřeby a její potenciál. Jedním z důvodů proĉ jsem zvolila téma bakalářské práce Univerzita třetího věku jako nástroj ke zvyšování lidského kapitálu, byla skuteĉnost, ţe jsem postupně během mého studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava, potkávala na chodbách univerzity nejen moje vrstevníky, ale i „studenty“ věku mých prarodiĉů. Při prvních setkáních jsem se divila, nyní tuto skuteĉnost povaţuji za samozřejmost. Dalším důvodem pro výběr tohoto tématu je obor mého vysokoškolského studia, který pro mě znamená výzvu jak získané teoretické vědomosti vyuţít v oblasti stárnutí populace, které se stalo spoleĉenským fenoménem. Skuteĉnost, ţe populace stárne, prodluţuje se délka ţivota a tím i doba moţného aktivního stárnutí, vytváří tlak na spoleĉnost, aby reagovala a nabídla vhodné podmínky pro zajištění kvality ţivota ve stáří. Důkaz aktuálnosti tématu stárnutí populace je vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity. Cílem bakalářské práce je analýzou fenoménu stárnutí populace poukázat na potřebu rozvoje investic do lidského kapitálu formou vzdělávání na univerzitách třetího věku a navrhnout směr rozvoje univerzity třetího věku na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Teoretická ĉást je rozĉleněna do pěti hlavních kapitol, kaţdá z nich podrobněji prozkoumává jednu oblast týkající se tématu bakalářské práce. První kapitola se zabývá

6

lidským kapitálem, jeho rozvojem a jeho vztahem se vzděláváním. Navazuje kapitola, která se zaměřuje na stáří jako spoleĉenský fenomén z pohledu demografického vývoje a analýzy procesu stárnutí s jeho potřebami. Třetí kapitola se zabývá celoţivotním procesem vzdělávání s důrazem na vzdělávání seniorů. Ĉtvrtá kapitola pojednává o univerzitách třetího věku, jejich historii a cílech. Poslední kapitola je věnována financování

vzdělávání

a

jeho

postavení

v rámci

veřejných

financí.

V empirické ĉásti analyzuji dotazníkové šetření, které jsem provedla na vybraných univerzitách třetího věku veřejných vysokých škol s cílem zjistit, zda mají senioři v rámci studia zájem o zvyšování svého lidského kapitálu nebo zda je to pro ně pouze jedna z moţností jak vyplnit volný ĉas v důchodovém období. Zvyšující se poĉet osob v seniorském věku zvyšuje i poptávku po vzdělávání na univerzitách třetího věku, coţ pro stát představuje větší finanĉní nároĉnost. Jednou z moţností jak získat finanĉní prostředky na rozšířenou nabídku oborů univerzit třetího věku je zvýšení poplatku (zápisného) za studium. Dále v empirické ĉásti navrhuji směr rozvoje univerzity třetího věku na VŠPJ. V závěru shrnuji výstupy z dotazníkového šetření a dávám je do kontextu s teoretickými poznatky.

7

2 LIDSKÝ KAPITÁL 2.1 Vymezení pojmu lidský kapitál Obecná definice lidského kapitálu, podobně jako některých dalších ekonomických pojmů, neexistuje. Lidský kapitál lze definovat různě, existuje mnoho názorů a tím pádem i mnoho vysvětlení tohoto pojmu. Andragogický slovník uvádí „lidský kapitál je zásoba znalostí a dovedností ztělesněných v pracovní síle, jež jsou výsledkem vzdělání a praxe“. (Palán, 2002). Pojem lidský kapitál pochází s největší pravděpodobností od T. W. Schultze, který vysvětluje tento pojem následovně „vezměte v úvahu všechny lidské schopnosti, ať už vrozené či získané. Vlastnosti, které jsou cenné a mohou být vhodným investováním rozšířeny, budou tvořit lidský kapitál.“ (Urbánek, 2007). Mezi nejznámější představitele teorie lidského kapitálu patří Gary S. Becker (1993), který definoval lidský kapitál jako schopnosti, dovednosti a odpovídající motivace tyto schopnosti uplatnit. Klíĉovým faktorem, který pomáhá rozvíjet lidský kapitál je podle Beckera rodinné zázemí. Lidský kapitál jsou znalosti, dovednosti, iniciativa a zkušenosti, které má kaţdý jedinec. Všechny sloţky lidského kapitálu jsou pro firmy a spoleĉnost hodnotné a obohacující. Z této definice lidského kapitálu vyplývá, ţe „existující lidský kapitál je částečně i vstupem produkce dalšího lidského kapitálu v budoucnosti“. (Urbánek, 2007). Podle Veĉerníka (1998) kromě ekonomického pojetí lidského kapitálu, které zahrnuje vzdělání, ţivotní zkušenosti a zdravotní stav, můţeme jako jeho další souĉást brát umění jednat s lidmi, vzhled, inteligenci, přizpůsobivost, nápaditost aj. OECD (Organization for Economic Cooperation Development) definuje „lidský kapitál jsou znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti jedince, které usnadňují vytváření osobního, sociálního a ekonomického blaha“. Lidský kapitál je ovlivněn nejen vzděláváním se, ale i vrozenými schopnostmi, sociálními a rodinnými vlivy prostředí. Zda má lidský kapitál vliv na ekonomický růst, není jednoduché změřit, ale podle statistik OECD vyplývá, ţe průměrné prodlouţení doby studia o jeden rok přináší dlouhodobý růst HDP (hrubý domácí produkt) v rozmezí 4-6 %.

8

Broţová (2003) uvádí analýzy zabývající se lidským kapitálem, které kladou důraz především na schopnosti, které jedinec získává na základě vzdělávání se a nabytých zkušeností. K tomu, aby mohl jedinec tyto schopnosti získat, musí vynaloţit urĉité náklady na lidský kapitál a pak oĉekává, jaké mu to vynese výnosy. Mezi náklady patří přímé výdaje, ušlý zisk, spotřeba atd. Výnosy z této investice jsou zvýšené výdělky oproti jedincům s niţším vzděláním. Vodák a Kucharĉíková (2007) zdůrazňují, ţe lidé jsou vlastníci tohoto kapitálu a záleţí pouze na nich, zda budou tento kapitál dále rozvíjet a zda jsou ochotni do něj investovat. Lidský kapitál je jedním z výrobních faktorů. Na rozdíl od ostatních faktorů je schopen uĉit se, inovovat, realizovat změny, kreativně myslet aj. Pokud je jedinec souĉástí pracovního procesu, získává znalosti a zkušenosti a tím zvyšuje hodnotu svého lidského kapitálu a svou kvalifikaci, ale pokud ĉlověk stojí mimo tento proces, dochází ke ztrátě kvalifikace, tvz. dekvalifikaci a hodnota jeho lidského kapitálu se devalvuje. To má za následek ztráty v celé ekonomice, ale ztrácí tím i samotný ĉlověk, jak popisuje Broţová (2003). Lidský kapitál je podle Mühlpachra (2009) chápán jako urĉitý stupeň kvality jedinců ve spoleĉnosti, přiĉemţ hlavními sloţkami kvality jsou dovednosti pouţívat informace získané vzděláváním a působením rodinného prostředí (tzv. kulturní kapitál) a sítě spoleĉenských vazeb, kontaktů, známostí (tzv. sociální kapitál). Sociálním kapitálem je myšleno lepší pracovní uplatnění, vyšší příjem a nové spoleĉenské vztahy. Kulturní kapitál je chápán jako urĉitá úroveň chování, jednání, oblékání a vyjadřování se a tím je vytvářeno naše kulturní prostředí. Zodpovědností kaţdého jedince jako nositele lidského kapitálu je uváţlivé nakládání s tímto zdrojem a snaha o jeho zhodnocení. Působením rodiny a okolí dítě získává zkušenosti a poznává nové věci, které můţe vyuţívat a tím dále rozvíjí svůj lidský kapitál. I jedinci ve stáří jsou nositeli lidského kapitálu, mohou předávat svoje znalosti a zkušenosti mladším generacím, pomáhat jim uĉit se novým věcem a nakládat se svým kapitálem. Tento proces je moţné si představit si jako urĉitý koloběh kapitálu.

9

2.2 Lidský kapitál a vzdělávání Podle Vojtoviĉe (2011) má na rozvoj lidského kapitálu vliv výchova ĉlověka a všechny typy a stupně vzdělání. Vyuţití lidského kapitálu přináší ekonomické, psychické a sociální zisky jednotlivci i celé spoleĉnosti. Vzdělávání v průběhu celého ţivota s sebou přináší tzv. pozitivní externality, coţ znamená přínos generovaný jinou entitou neţ příjemcem. V případě vzdělání se jedná o pozitivní externality např. v souvislosti s firmou, kde se vzájemně pozitivně ovlivňují vzdělanější a méně vzdělaní pracovníci. Vzdělanější jedinci zároveň pozitivně ovlivňují i spoleĉenské prostředí tak, ţe z toho mají uţitek i ostatní jedinci. Externality lidského kapitálu znamenají ovlivnění produktivity nebo výdělků ostatních pracovníků, jak uvádí Urbánek (2007).

2.3 Investice do lidského kapitálu Holman uvádí, ţe o nejširší rozpracování teorie lidského kapitálu se zaslouţil Gary Becker z chicagské školy, který rozvinul základy pro rozhodování o investicích do lidského kapitálu – především do vzdělávání a zdraví. Podle Beckera „je člověk ztělesněným lidským kapitálem. Jeho produktivnost roste v závislosti na investicích do lidského kapitálu“. (Holman a kol., 2005). Ochrana a kolektiv (2010) shrnují předpoklad Beckerovy teorie, který uvádí, ţe jednotlivci se rozhodují o tvorbě lidského kapitálu jako o investici na základě porovnávání výnosů a nákladů. Přiĉemţ výnosy představují nejen zlepšení zaměstnání a výdělku, ale také nepeněţní zisky např. kulturní a zdravotní. Náklady pak tvoří hodnota ĉasu a výdajů na získání těchto investic. Přestoţe podle Beckera by vzdělání mělo být věcí jednotlivce a mělo by být poskytováno na soukromé bázi, vlády jednotlivých zemí by měly asistovat při jeho financování. Vzdělávání a výcvik patří mezi nejdůleţitější formy investic do lidského kapitálu. Obecně lze říci, ţe výdělky vzdělanějších lidí jsou výrazně vyšší. Investice do lidského kapitálu jsou ovlivněné spoleĉenskými vlivy, trendem souĉasné doby a také kulturními vlivy. [Kameníĉek, ©2010-2011]. Empirické výzkumy z oblasti ekonomie dokazují, ţe existuje pozitivní vztah mezi investicemi ve školním a „po školním“ věku. Urbánek (2007) toto tvrzení prokazuje 10

tím, ţe úroveň vzdělávání zvyšuje schopnost přijímat další informace na pracovišti a to vede k vyšším investicím v práci. Investice do lidského kapitálu u seniorů je určena ke zkvalitnění jejich ţivota. Stále poĉetnější seniorská populace jiţ není pouhou okrajovou skupinou spoleĉnosti, ale její plnohodnotnou souĉástí. Stejně jako ostatní věkové skupiny se tak i seniorská skupina přirozeně se stává příjemcem investic do lidského kapitálu.

2.3.1 Náklady a výnosy investic do vzdělání Urbánek (2007) uvádí náklady potřebné na rozvoj lidských zdrojů:  veřejné – jedná se o výdaje z veřejných rozpoĉtů na všech úrovních,  soukromé – poplatky za studium, sponzorské dary, výdaje podniků a další, výdělky ušlé během studia. Dále Urbánek (2007) uvádí rozdělení výnosů a zisků z rozvoje lidského kapitálu na:  veřejné – růst ekonomiky a zaměstnanosti, daňové přínosy (lidé s vyšším vzděláním mají vyšší příjmy a proto odvádějí vyšší daně), úspora sociálních nákladů (vzdělanější lidé jsou většinou méně sociálně problematiĉtí), zdraví populace (vzdělanější lidé většinou dbají více o své zdraví),  soukromé – vyšší příjmy plynoucí z vyššího vzdělání, vzdělanější lidé lépe a efektivněji vyuţívají svůj volný ĉas, spokojenost vzdělanějších lidí (lepší ţivotní podmínky). Následující tabulka podle Urbánka (2007) přehledně ĉlení náklady a výnosy spojené se vzděláváním: Tabulka 1: Členění nákladů a výnosů v souvislosti se vzděláváním

Veřejné

Soukromé

Náklady přímé

Veřejné výdaje na vzdělání Soukromé výdaje na vzdělávání (přímé náklady na školství, (poplatky za studium, náklady podpora studentů) studentů)

Náklady nepřímé

Nepřímé veřejné výdaje na Ušlé výdělky studentů (tzv. vzdělání (niţší příjmy daní oportunitní náklady) z příjmu do státního rozpoĉtu)

Přímé zisky

Vyšší daně příjmům

Nepřímé zisky

Lepší sociální ekonomický růst

díky

vyšším Vyšší příjmy spojené s vyšším vzděláním

soudrţnost, Větší osobní uspokojení, zdraví a kultura

Zdroj: Urbánek (2007), vlastní zpracování 11

3 STÁŘÍ JAKO SPOLEČENSKÝ FENOMÉN Ve shodě s Mühlpacherem (2009) je důleţité připomenout, ţe od poĉátku tohoto století se stáří v důsledku dramatického demografického vývoje stalo realitou, která významně ovlivňuje nejen kvalitu a vyznění ţivota kaţdého z nás, ale souĉasně má vliv i na rozvoj spoleĉnosti. Stáří se tak stalo závaţnou spoleĉenskou výzvou, je tedy nezbytné formulovat nové přístupy, nové struktury i nové vzdělávání pro oblast stáří. V důsledku toho, ţe se zdravotní a funkĉní stav seniorů historicky, generaĉně zlepšuje, nese sebou prodlouţení aktivního období ţivota poţadavek na další nabídku smysluplných aktivit. Mühlpacher uvádí, že „společenský přístup ke stáří má dva aspekty: 1. potřeby a zájmy stále se zvyšujícího počtu seniorů, otázky smysluplnosti, kvality a zabezpečení jejich života, 2. sociálně ekonomické důsledky stárnutí populace včetně ovlivnění hospodářského rozvoje a sociálního smíru.“ (Mühlpacher, 2009). Dále apeluje na komplexnost, koordinaci a souĉasně i individualizaci opatření, které spoleĉnost vůĉi seniorské populaci vytváří. Jedním z důleţitých opatření spoleĉnosti vůĉi seniorské populaci je nabídka dalšího vzdělávání, která vychází vstříc zájmům a potřebám seniorů. Právě univerzity třetího věku mohou vycházet z kognitivních dovedností seniorů, tyto dovednosti udrţovat a rozvíjet.

3.1 Stárnutí populace Stárnutí populace je proces, který sebou přináší řadu otázek a témat k diskusím. Lidé se v dnešní době doţívají vyššího věku a zároveň se doţívají i vyššího věku proţitého ve zdraví, to je jeden z rysů moderní spoleĉnosti. Stárnutí populace vytváří potřebu měnit způsob organizace práce a systémy sociální péĉe. Dochází proto k zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu a to se také stalo předmětem konceptu „produktivního stárnutí“. Alternativním přístupem je koncept tzv. „aktivního stárnutí“ tj. vyuţívání aktivního potenciálů seniorů ve spoleĉenských aktivitách a také na trhu práce. [Respekt institut, 2011]. Lze předpokládat rostoucí význam seniorské populace pro spoleĉnost tzn. hodnoty a zkušenosti, které jsou senioři schopni předávat mladším generacím, budou postupně 12

více oceňovány. Aby mohl tento mezigenerační dialog úspěšně fungovat, je zapotřebí se na něj připravit a to jak samotnými seniory, tak nastupující generací. Univerzity třetího věku jsou významným nástrojem této oboustranné komunikace. [Asociace univerzit třetího věku, 2011].

3.1.1 Demografický vývoj v České republice „Demografický vývoj je podmíněn ekonomickým a sociálním vývojem. Současně představuje jeden ze strategických a dlouhodobých faktorů, které je třeba zahrnout do tvorby politiky v různých oblastech. Strategie reagující na stárnutí populace by měla využít potenciálu starších osob a vytvořit mezigeneračně soudržnou a věkově inkluzívní společnost. [Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008]. Demografické stárnutí populace se stává celosvětovým problémem, který postihuje téměř všechny země světa. Podle dlouhodobých prognóz týkající se budoucího vývoje struktury obyvatelstva se oĉekává nárůst poĉtu starších osob. Demografické stárnutí populace můţeme charakterizovat jako růst relativního zastoupení osob starších 65 let v celkové populaci. Demografickému stárnutí můţe být způsobeno dvěma faktory:  relativní zpomalení růstu mladších věkových skupin způsobené poklesem plodnosti a porodnosti u ţen, tento typ stárnutí nazýváme "stárnutí v základně věkové pyramidy",  zrychlení růstu poĉtu osob ve starším věku, způsobené sníţením úmrtnosti ve vyšším věku coţ vede k prodluţování naděje doţití. Toto stárnutí nazýváme "stárnutí ve vrcholu věkové pyramidy". Většinou oba uvedené typy stárnutí probíhají souĉasně. [Demografie, ©2012]. Lepší ţivotní podmínky a kvalitnější zdravotní péĉe vedou k tomu, ţe v dnešní době umírá předĉasně, během dětství a pracovního ţivota, méně lidí. Více lidí má moţnost proţít delší ţivot neţ v dřívějších dobách. Spoleĉnost, ve které jsou lidé vzdělanější, zdravější a déle ţiví, představuje příleţitost pro sociální a ekonomický rozvoj. [Ĉeský statistický úřad, ©2012]. Index stáří a naděje doţití Podle údajů Ĉeského statistického úřadu (dále jen ĈSÚ) měla Ĉeská republika k 31. 12. 2010 celkem 10 532 770 obyvatel. Z celkového poĉtu obyvatel připadalo na věkovou skupinu 65 let a více 1 635 826 osob, zatímco dětí ve věku 0-14 let bylo méně 13

a to 1 518 142. Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Index stáří byl v roce 2010 za celou Ĉeskou republiku (dále ĈR) 107,8. [Ĉeský statistický úřad, ©2012]. Následující Tabulka 2 zachycuje vývoj indexu stáří za celou ĈR v jednotlivých letech. Tabulka 2: Vývoj indexu stáří v letech 2006-2010 Rok

Index stáří

2006

100,2

2007

102,4

2008

105,1

2009

107,0

2010

107,8

Zdroj: [Ĉeský statistický úřad, ©2012], vlastní zpracování

Naděje doţití se poĉítá z úmrtnostních tabulek a říká, kolika let v průměru se má při zachování stávajících úmrtnostních poměrů šanci doţít osoba v urĉitém věku. Zvlášť se konstruuje pro ţeny a zvlášť pro muţe.

Obrázek 1: Vývoj naděje doţití podle roku narození v letech 1993 - 2010 Zdroj: [Ĉeský statistický úřad, ©2012], vlastní zpracování

14

Z Obrázku 1 je zřejmé, ţe se neustále prodluţuje naděje doţití. Muţi narozeni v roce 1993 mají naději doţití 69,2 let, zatímco ţeny narozené v témţe roce mají naději doţití 76,4 let. Oproti tomu, chlapci narození v roce 2010 mají naději doţití aţ 74,4 let a dívky dokonce 80,6 let. Od roku 2000 do roku 2008 došlo v případě ţen k prodlouţení naděje na doţití při narození o necelé 2 roky a u muţů o 2,5 roku. Prognóza vývoje počtu lidí ve věku 65+ Podle ĈSÚ dojde do roku 2050 k zásadním změnám v podílu dětské sloţky populace (0-14 let) na celkové populaci. Hodnota by měla kolísat mezi 13-15 % a dojde k poklesu podílu produktivní sloţky a nárůstu podílu seniorů na celkové populaci z 18 % k téměř 30 %. [Demografie, ©2012].

Obrázek 2: Vývoj počtu obyvatel ve věku 65+ v letech 2002 - 2050 Zdroj: [Demografie, ©2012], vlastní zpracování

15

3.1.2 Národní program přípravy na stárnutí v letech 2008 – 2012 Usnesením vlády ĈR v lednu 2008 byl přijat strategický dokument Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012. Stanovuje cíle a opatření k zajištění aktivního a kvalitního ţivota seniorů. „Tento program stanovuje základní předpoklady pro to, abychom vytvořili podpůrné, integrující a vstřícné prostředí pro sebe i pro druhé. Jeho cílem je podpořit solidaritu a soudržnost mezi generacemi a zájem o situaci, těžkosti a preference starších lidí v České republice.“ [Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008]. Vybrané základní principy Národního programu přípravy na stárnutí:  Celoţivotní přístup: kvalitní a zdravý ţivot v pokroĉilém věku je výsledkem ţivotních podmínek a rozhodnutí. Lze jej uplatnit např. v oblasti zdraví, vzdělávání, bydlení, hmotného zabezpeĉení, zaměstnatelnosti.  Mezigeneraĉní vztahy a soudrţnost: předávání zkušeností a hodnot mezi generacemi, odstraňování mezigeneraĉních bariér.  Genderový přístup: zohlednění rozdílných potřeb a rizik muţů a ţen v jednotlivých fázích ţivota.  Dialog s obĉanskou spoleĉností a sociálními partnery: organizace, které prosazují zájmy a potřeby starších lidí jsou nedílnou souĉástí tvorby politiky.  Odpovědnost jednotlivce a spoleĉnosti: spoleĉnost by měla poskytnout stejné podmínky lidem v kaţdém věku pro zdravý a aktivní ţivot a zároveň kaţdý jedinec by měl aktivně vyuţívat příleţitostí, které mu jsou nabízené.  Sniţování sociálních a geografických rozdílů (ekvita): snaha o sociální spravedlnost a o sniţování rozdílů mezi venkovem a městem. 

Důstojnost: kaţdý ĉlověk má právo na důstojný přístup, stejně jako na seberealizaci a svobodnou volbu.



Informovanost a mainstreaming: je potřeba, aby spoleĉnost byla dostateĉně seznámena s preferencemi, riziky, potřebami různých skupin starých lidí. [Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008].

3.1.3 Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Rok 2012 byl Evropskou komisí vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity, jehoţ celkovým cílem je usnadnit vytvoření kultury aktivního stárnutí zaloţené na společnosti vstřícné pro všechny věkové skupiny. 16

V ĈR je koordinátorem Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV), které realizuje mnohé kulturní a vzdělávací akce s cílem poukázat na přínos starších lidí pro spoleĉnost. Vyhlášení uvedeného Evropského roku je proto povaţováno za uţiteĉný krok v procesu vyrovnávání se s důsledky demografických změn v Ĉeské republice. [Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012]. Mezi hlavní cíle Evropského roku aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity patří:  zvýšit informovanost spoleĉnosti o celé problematice stárnutí populace,  šířit spoleĉností osvědĉené postupy,  odstranění bariér mezi generacemi,  vytvářet příznivé prostředí pro aktivní stárnutí. [Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012].

3.2 Problematika stáří a stárnutí Věda, která se zabývá problematikou stárnutí a stáří se nazývá gerontologie. Gerontologie pochází z řeckých slov geron – stařec a logos – věda. Zkoumá zákonitosti, příĉiny, mechanismy a projevy stárnutí a vypracovává vědecké podklady pro zdravé stárnutí a stáří a pro komplexní péĉi o staré obĉany, jak uvádí Mühlpachr (2009). Souĉástí gerontologie je i gerontopedagogika, která se zaměřuje na vzdělávání seniorů. Ta podle Mühlpachra (2009) zabezpeĉuje komplexní péĉi, pomoc a podporu seniorům. Jedná se o vzdělávání ve stáří a ke stáří. Kalvach a kolektiv (2004) zdůrazňují, ţe stárnutí (gerontogeneze, involuce) je přirozený a biologicky zákonitý proces, během kterého se sniţují adaptaĉní schopnosti a ubývají funkĉní rezervy organismu. Mühlpachr uvádí, ţe „stáří je obecným označením pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů modifikovaných dalšími faktory (především chorobami, životním způsobem a životními podmínkami) a je spojeno s řadou významných změn sociálních (osamostatnění dětí, penzionování a jiné změny sociálních rolí).“ (Mühlpachr, 2009).

17

3.2.1 Proces stárnutí a jeho členění „Stárnutí je proces, který nás provází celým životem, stárneme již od narození. Každý z nás stárne jinak. Proces stárnutí je vždy diskontinuitní, což znamená, že v některých obdobích svého života člověk stárne rychleji, v jiných pomaleji“. (Haškovcová, 2010). Stárnutí je postupný proces a přechody mezi jednotlivými ţivotními obdobími jsou nepatrné, proto se v dnešní době ĉasto pouţívá oznaĉení 50+, 60+, 70+ atd. Jak uvádí Haškovcová (2010), toto oznaĉení bylo zavedeno z praktických a spoleĉenských důvodů. Stáří lze podle Mühlpachra (2009) rozlišit na:  Kalendářní (chronologický, matriĉní) stáří je dáno datem narození a je běţným měřítkem stárnutí a lze jej přesně vymezit. Kalendářní stáří spíše naznaĉuje stav průměrného ĉlověka.  Sociální stáří vyjadřuje, jak by se měl jedinec daného biologického věku chovat, aby jeho chování odpovídalo spoleĉenským měřítkům. Sociální stáří zachycuje změny sociálních potřeb, ţivotního stylu, ekonomického zajištění apod.  Biologické stáří je oznaĉením pro biologické stárnutí organismu. Kalvach a kol. (2004) doplňují toto ĉlenění o:  Psychologické stáří znamená subjektivní vnímání vlastního věku. Psychologické stáří závisí na psychickém stavu jedince. Souĉasné pojetí ĉlenění druhé poloviny lidského ţivota uvádí Haškovcová (2010):  střední neboli zralý věk: 45 – 59 let,  vyšší věk neboli rané stáří: 60 – 74 let,  stařecký věk neboli sénium ĉi vlastní stáří: 75 – 89 let,  dlouhověkost: 90 let a více. Mühlpachr (2009) ĉlení kalendářní stáří na:  mladí senioři: 65 – 74 let (adaptace na důchodový ţivot, moţnost seberealizace),  staří senioři: 75 – 84 let (zdravotní problémy, pokles fyzické aktivity),  velmi staří senioři: 85 let a více (důraz na soběstaĉnost a zabezpeĉenost). Světová zdravotnická organizace urĉila patnáctiletou periodizaci lidského ţivota a jako hranici stáří oznaĉila věk 60 let. Vzhledem k prodluţování délky lidského ţivota a nárůstu poĉtu seniorů, se posouvá tato hranice k věku 65 let. 18

Gruss (2009) uvádí, ţe stáří je individuální, někdo se připadá starý jiţ ve ĉtyřiceti letech a někdo se naopak v sedmdesáti cítí pořád plný ţivota a nepřipouští si svůj věk a dívá se stále dopředu. V mládí se těšíme na stáří a ve stáří vzpomínáme na mládí. Pro vysvětlení rozdílů ve stárnutí existují tyto důvody: tělesné předpoklady a talent, existence spoleĉenských struktur podporujících vysoké výkony, intenzita tréninku a osobní nasazení a jako poslední důvod je uváděno štěstí.

3.2.2 Aktivní stárnutí a kvalita ţivota seniorů Podle Haškovcové (2010) většina „nestarých“ lidí přejímá obecně tradovaný názor, ţe stáří vlastně nestojí za nic. Logickým důsledkem takových postojů je odklon od všeho a od všech, kteří jsou staří nebo stáří připomínají. Neutěšenou situací seniorů jistě zhoršuje souĉasný ideál mládí a od něj odvozená praxe, ţe nejdůleţitější je rychlý ţivotní styl „bezstarostného“ a kreativního mládí, které je třeba do důsledku vyuţít, neţ se ke slovu přihlásí ten „hrozný“ vyšší a vysoký věk. Třetí věk je fáze aktivního stáří a proto by toto období nemělo být spojováno s negativy. Senioři mají ĉasto dostatek fyzických a psychických sil a díky tomu mohou aktivně vyuţívat svého volného ĉasu. Aktivní stárnutí znamená např.:  umoţnit seniorům zapojit se plně do ţivota spoleĉnosti,  vytvářet pracovní příleţitosti pro starší lidi,  umoţnit starším lidem aktivně přispívat formou dobrovolnictví,  umoţnit starším lidem ţít nezávisle (tzn. přizpůsobením bydlení, informaĉních technologií a dopravy). [Europa, 2012]. Prostředkem, který podporuje kvalitu ţivota seniorů v naplňování jejich individuálních kultivaĉních potřeb, je dle shrnutí Petřkové, Ĉornaniĉové (2004) individuální a institucionální vzdělávání seniorů. Uĉení a vzdělávání ve stáří přispívá k mobilizaci intelektových a poznávacích funkcí, k upevňování fyzického a duševního zdraví, k posilování sebedůvěry a tím i k ţivotní spokojenosti. Tato souvislost mezi kvalitou ţivota seniorů a moţnostmi v uspokojování jejich rozvojových potřeb poukazuje na důleţité místo vzdělávání v ţivotě seniorů. Závěry výzkumů, na které odkazuje Mühlpachr (2009), potvrzují pozitivní vliv vzdělávacích aktivit v postproduktivním věku na fyzické i duševní zdraví, na pocit 19

důstojnosti a ţivotního uspokojení, na zaĉlenění do spoleĉnosti. Vzdělávání přispívá ke zvládnutí vývojových úkolů ve stáří, zlepšuje orientaci v nových ţivotních situacích a schopnost samostatně se rozhodovat. Dává seniorům moţnost volby jak uspořádat svůj vlastní ţivot, jak si udrţet nebo dosáhnout psychické vyrovnanosti. Pro pochopení ţivota ve stále se měnícím světě je pro seniora vzdělávání podmínkou.

3.2.3 Motivační teorie potřeb A. Maslowa a seniorská populace Vidovićová a kol. (2008) shrnuje, ţe psychologická motivaĉní teorie Abrahama Maslowa uspořádává potřeby do jisté míry hierarchicky a říká, ţe objevení se jedné potřeby je obvykle zaloţeno na uspokojení potřeby v hierarchii předcházející. Ve shodě s autorem zdůrazňuje, ţe ţádná potřeba však nemůţe být chápana jako izolovaná nebo ohraniĉená, protoţe se vyskytuje ve vzájemném vztahu k (alespoň ĉásteĉnému) uspokojení ĉi neuspokojení ostatních potřeb. Přestoţe sám Maslow o systému potřeb jako pyramidě výslovně nehovořil, ĉasto je formou pyramidy ilustrován (Obrázek 3), základnu tvoří potřeby „deficitní“ a na vrcholu jsou potřeby „bytí“. Urĉitou hierarchizaci je moţné nalézt mezi dvěma základními skupinami potřeb, tj. skupinou alfa, kterou tvoří potřeby nutné pro přeţití a skupinou beta. Významný rozdíl mezi těmito skupinami potřeb spoĉívá v tom, ţe kdyţ jsou potřeby alfa naplněny, jejich hodnotu jedinec téměř nevnímá, chápe ji jako samozřejmost a nepotřebuje je rozšiřovat (př. po jídle jsme zasyceni). Potřeby beta jsou potřebami rozvojovými, tzn. nikdy se zcela nenaplní „a i když jsou uspokojeny, jejich potřeba stoupá, neboť náš život rozvíjejí

Naplňování potřeb (beta)

a obohacují.“ (Vidovićová a kol., 2008). sebetranscendence Seberealizace (rozvoj osobnosti, uplatnění) estetické potřeby (krása, harmonie, rovnováha) poznávací potřeby (znalosti, smysl, sebeuvědomění)

nedostatků (alfa)

Odstraňování

Potřeba úcty a uznání Sociální potřeby (příslušnost ke skupině, láska) Potřeby bezpeĉí a jistoty (bezpeĉí, jistota, zákon, pořádek) Biologické a fyziologické potřeby (jídlo, pití, spánek, sex, přístřeší) Obrázek 3: Hierarchizace lidských potřeb Zdroj: Vidovićová a kol., 2008

20

Autorky citují Šiklovou, která si všímá, ţe v seniorské populaci naší spoleĉnosti jsou potřeby alfa v zásadě uspokojeny, ale senioři strádají v potřebách rozvojových (beta), tj. zejména v potřebě sociální důstojnosti, mezilidských vztahů a lásky od bliţních. Vidovićová a kol. (2008) je přesvědĉena, ţe Maslowova typologie potřeb, která akcentuje cíle nikoliv způsoby jejich dosahování má zásadní význam na pohled potřeb seniorské populace. Potřeby jako cíle se totiţ v průběhu ĉasu nemění, měnit se můţe jejich intenzita, způsob naplňování a dokonce i pořadí. Uspokojování těchto rozvojových (kulturních) potřeb vede ke vzniku potřeb nových, pro jejichţ saturaci je zapotřebí nových zdrojů. Na konceptu Maslowovy pyramidy rozlišení potřeb mezi dvěma extrémy – zajištěním existence a dosaţením kvality ţivota (Obrázek 4) je patrné, ţe peníze mají nejsilnější vliv při zabezpeĉení biologických potřeb, pro naplnění potřeby seberealizace jsou peníze pouze prostředkem k rozvoji, uvádí Vaďurová a Mühlpachr (2005). Entropické minimum – kvalita ţivota Estetické potřeby Potřeby poznání a porozumění Seberealizace

Kvalita ţivota

Potřeby úcty a sebeúcty Sociální potřeby

Peníze peníze

Potřeby bezpeĉí a jistoty Biologické potřeby

íze maximum - zánik Entropické Obrázek č. 4: Sedmistupňové rozlišení potřeb Zdroj: Vaďurová a Mühlpachr (2005)

Souĉasně Nakoneĉný (1995) poukazuje na to, ţe způsob ţivota kaţdého dospělého ĉlověka je ovlivněn nějakým leitmotivem, to znamená zájmovou nebo jinou motivaĉní dominantou, přiĉemţ u osob s vyšším vzděláním a vyšší pracovní kvalifikací se v případě absence existenĉních starostí a zdravotního omezení uplatňuje touha po seberealizaci. Autonomie, kompetence a tvořivost jsou sloţkami této touhy po seberealizaci.

21

Autonomie stojící na vrcholu Maslowovy pyramidy „souvisí s potřebou vyjádřit vlastní individualitu, své schopnosti, realizovat záměry, rozvíjet vlastní činnosti jako práci, zájmy, víru apod.“ (Sýkorová, 2007).

3.2.4 Uspokojování potřeb ve stáří ve vztahu ke vzdělávání Struktura potřeb seniorů je stejná jako u všech ostatních ĉlenů spoleĉnosti a stejně tak jsou potřeby neoddělitelné a vzájemně propojené do jednoho celku. Toto tvrzení Vágnerová (2000) doplňuje tím, ţe v průběhu stáří se mění subjektivní význam potřeb, zaměření ĉi preferovaný způsob jejich uspokojování.  Potřeba stimulace a otevřenost novým zkušenostem se ve stáří sniţuje, přesto potřebují senioři subjektivně přeměřený přísun podnětů, které je aktivizují a informují o dění v jejich okolí, jak uvádí Vágnerová (2000). Neuspokojení této potřeby by vedlo k jejich sociálnímu vylouĉení ze spoleĉnosti a k psychické stagnaci.  Potřebu sociálního kontaktu ve vyšším věku charakterizuje kombinace dostateĉných sociálních podnětů a souĉasně dostateĉného soukromí. Podle Vágnerové (2000) senioři preferují kontakty se známými lidmi a s lidmi stejného věku. Podmínka věkové hranice (důchodového věku) pro vzdělávání na univerzitách třetího věku a uzavřenost studující skupiny zohledňuje tuto potřebu.  Potřeby citové jistoty a bezpečí se ve stáří stávají významnější, Vágnerová (2000) upozorňuje na rostoucí potřebu pozitivních podnětů, tj. vázanost na akcentaci a ocenění lidmi v nejbliţším okolí. Právě studium můţe seniorům toto ocenění přinášet a to jak ze strany univerzit a ostatních posluchaĉů, tak zejména ze strany rodiny a blízkých, ĉímţ významně přispívá k uspokojení v této oblasti potřeb.  Potřeba seberealizace můţe být ve stáří hůře uspokojována, protoţe ĉasto dochází k frustraci spojené s odchodem do důchodu, objevující se pocity bezvýznamnosti

v roli

důchodců

mohou

vést

k rezignaci

a

pocitům

méněcennosti. Kompenzací těchto pocitů ztrát vlastní hodnoty můţe být vyhledávání jiných, nových aktivit, jak uvádí Vágnerová (2000). Právě odchod do důchodu spojený s omezením sociálních kontaktů a tím niţší mírou komunikace s sebou nese ztrátu profesní role jedince, kterou mohou vzdělávací aktivity nahradit a stát se tak pro seniora „novým zaměstnáním“. (Petřková, 22

Ĉornaniĉová, 2004). Je to dáno tím, ţe potřeba být aktivní a mít pocit uţiteĉnosti, zůstává i ve stáří zachována. Mezi nejčastější potřeby motivující seniory k účasti na vzdělávacích aktivitách patří:  „kognitivní potřeby a zájmy (potřeba rozšířit, doplnit či prohloubit stávající poznatky, potřeba získat nové poznatky, potřeba orientovat se v současném společenském dění apod.),  sociální potřeby (potřeba kontaktu s vrstevníky, potřeba překonat pocity osamocení, potřeba společenství s jinými v nejširším slova smyslu),  potřeba aktivity, produktivnosti, smysluplné činnosti, potřeba být užitečný,  potřeba kompenzovat pociťované nedostatky, a to jak ve sféře intelektuální, tak emocionální.“ (Petřková, Ĉornaniĉová, 2004).

23

4 CELOŢIVOTNÍ PROCES VZDĚLÁVÁNÍ „Vzdělávání lze charakterizovat jako proces učení se novým dovednostem, poznání nových informací či porozumění rozmanitým fenoménům, kterými může být analyzování teorie poznání, teorie chování a to prostřednictvím společenskovědních disciplín“. (Urbánek, 2007). Podle této definice lze vzdělávání chápat jako péči o lidský kapitál. Vzdělávání je v souĉasné době chápáno jako celoţivotní proces. Je zapotřebí vytvořit vhodné podmínky a vzdělávací příleţitosti pro všechny, kteří mají zájem se vzdělávat a rozvíjet se. Podle Průchy a kol. (2009) můţeme vzdělávání rozdělit na: 

formální: směřuje k získání vysvědĉení, diplomu ĉi certifikátu. Jedná se o základní vzdělání, odborné vzdělání, vyšší vzdělání atd.,



neformální: slouţí k našemu osobnímu rozvoji a obohacuje naše dosavadní znalosti, je ale řízené a kontrolované, patří sem například kurzy,



informální: jedná se o neplánované vzdělávání, které je ĉasto neuvědoměle vykonáváno. Jedná se o celoţivotní proces získávání znalostí a dovedností.

Potřeba být aktivní a mít pocit nezbytnosti a uţiteĉnosti je souĉástí celého ţivota, to znamená i v pokroĉilém věku. Haškovcová (2010) uvádí, ţe vzdělání má individuální a společenskou hodnotou v jakémkoliv věku. Vzdělávání je aktivní a smysluplné vyuţívání volného ĉasu. Vzdělávání vytváří předpoklady pro rozvoj člověka a jeho seberealizaci. Vzdělávání by mělo být souĉástí celého našeho ţivota, mluvíme o tzv. celoţivotním vzdělávání.

4.1 Učení a vzdělávání jako základní lidské právo Učení a vzdělávání po celou dobu ţivota je základním lidským právem, uvádí Petřková a Ĉornaniĉová (2004). Lidská práva se nezískávají, nýbrţ vyplývají z podstaty lidského bytí, to znamená, ţe ĉlověku je nepřiznává ani neposkytuje spoleĉnost, nýbrţ ĉlověk je vlastní nezávisle na právu spoleĉnosti a státu. Lidská práva jsou tedy nezadatelná a nedotknutelná. Ĉornaniĉová (1998) zdůrazňuje, ţe úlohou státu je potom zabezpeĉovat úĉinnou ochranu základním lidským právům a materializovat záruky lidské existence a tyto záruky jsou státem nazývané jako práva obĉana. Všeobecná deklarace lidských práv v ĉlánku 26 uvádí, ţe „každý má právo na vzdělání, přičemž vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení 24

úcty k lidským právům a základním svobodám.“ (Všeobecná deklarace lidských práv, ĉlánek 26). V souladu s tím Listina základních práv a svobod jako souĉást ústavního pořádku Ĉeské republiky taktéţ deklaruje, ţe kaţdý obĉan má právo na vzdělání. Právo na vzdělání je zařazeno do oblasti kulturních práv. [Poslanecká sněmovna Parlamentu ĈR, ©2012]. Aby mohlo být právo na vzdělání uplatňováno, je podle Ĉornaniĉové (1998) pro rozvoj uĉení a vzdělávání seniorů zapotřebí:  podpora státu,  spoleĉenská atmosféra, ve které je vzdělávání hodnotou,  zakotvenost celoţivotního vzdělávání v institucionálním systému a dostupnost tohoto vzdělávání pro jednotlivce,  potřebné individuální předpoklady seniorů pro úĉast na vzdělávacích aktivitách, poznávací potřeby a touha po seberealizaci.

4.2 Vzdělávání dospělých a jeho přesah do stáří Palán (2002) uvádí, ţe vzdělávání dospělých zahrnuje řádné školské vzdělávání dospělých, další vzdělávání a vzdělávání seniorů. Jedná se o cílevědomé a systematické vzdělávání, které souvisí s osvojováním a upevňováním znalostí, schopností a dovedností. Lidé mají moţnost a potřebu v jakémkoliv věku získávat ĉi obnovovat své znalosti a dovednosti, rozšiřovat si kulturní přehled, nauĉit se pracovat s moderní technologií, zdokonalovat, rozvíjet se aj. Mühlpachr (2009) upozorňuje na význam vzdělávání jako na jeden z nástrojů, který můţe napomoci řešení globálních světových problémů. Zejména vzdělávání dospělých rozpracované v konkrétních formách a různých modifikacích se ukazuje jako úspěšná filozofie v oblasti vzdělávání. Vznik andragogiky (2. pol. 20. století) jako vědy o výchově, péĉi a vzdělávání dospělých je důsledkem nejen koncepce permanentního vzdělávání, ale také důsledkem narůstání krizových jevů v souĉasné civilizaci a rostoucích problémů s postavením ĉlověka a péĉí o něj ve spoleĉnosti. Integrální andragogika se koncipuje jako spoleĉenská vědní disciplína zaměřená na pomoc, péĉi a podporu jedincům v postproduktivním věku. Je moţné ji definovat jako „aplikovanou vědu o mobilizaci lidského kapitálu v prostředí sociální změny“. (Mühlpachr, 2009). Lidský kapitál zde Mühlpachr (2009) chápe jako urĉitý stupeň kvality jedinců ve spoleĉnosti, přiĉemţ hlavními sloţkami kvality jsou dovednosti pouţívat informace 25

získané vzděláváním a působením rodinného prostředí a sítě spoleĉenských vazeb, kontaktů, známostí uvádí.

4.2.1 Formy dalšího vzdělávání dospělých Další vzdělávání dospělých rozlišuje Palán (2002) podle formy na:  Profesní vzdělávání: rozvíjí znalosti a schopnosti, které jsou vyţadovány pro výkon urĉitého povolání. Podstatou je vytvoření a udrţení optimálního souladu mezi kvalifikací subjektivní a kvalifikací objektivní, coţ znamená neustálé přizpůsobování kvalifikace pracovníka kvalifikovanosti práce.  Občanské vzdělávání: formuje a kultivuje ĉlověka jako obĉana a pomáhá mu adaptovat se na nové spoleĉenské a politické podmínky. Je ĉasto oznaĉováno jako politické vzdělávání., je podporováno státem, protoţe je v zájmu státu, aby docházelo k jeho rozvíjení.  Zájmové vzdělávání: systém dlouhodobých i krátkodobých organizaĉních forem, které slouţí k uspokojování zájmů jedinců, k rozvoji osobnosti a ke zlepšení kvality ţivota kaţdého jedince.

4.3 Vzdělávání seniorů a jeho poslání Obor gerontopedagogika jako souĉást gerontologie, se zaměřuje na vzdělávání seniorů. Zabezpeĉuje komplexní péĉi, pomoc a podporu seniorům při vzdělávání se, uvádí Mühlpachr (2009). Podle Blahutkové a Dvořákové (2005) odchod do důchodu představuje dostatek volného ĉasu a je tedy přímo ideálním prostorem pro jeho vyuţití v rámci dalšího vzdělávání a volnoĉasových aktivit. Výchova a vzdělávání nejsou tedy omezeny pouze na období dětství a mládí, ale přesouvají se i do těchto oblastí, zejména zřizováním univerzit třetího věku a jiných vzdělávacích moţností. Vytvoření vzdělávacích příleţitostí a takových podmínek ve spoleĉnosti, které podpoří u seniorů potřebu vzdělávat se a zdokonalovat, je podle Mühlpachera (2009) cílem konceptu celoţivotního vzdělávání. Základem je poţadavek, aby k celoţivotnímu vzdělávání měli přístup skuteĉně všichni. Východiskem je přehodnocení úlohy stárnoucí a staré populace ve spoleĉnosti, ke kterému dochází v 60. letech 20. století, kdy stáří jiţ není spojováno pouze s různými omezeními, nemocemi, ztrátami a pasivitou. 26

Vzdělávání a výchova seniorů jako cílevědomý proces má své úkoly a zaměření. Základní poslání lze tedy podle Petřkové, Ĉornaniĉové (2004) vymezit ve dvou rovinách:  ve vztahu k jednotlivcům – seniorům přispívají vzdělávací aktivity zejména k uspokojování poznávacích a zájmových potřeb seniorů, ke stimulaci ĉi udrţení jejich vývojových potenciálů, k ovlivňování charakterových vlastností a vzorů chování, k pochopení vývojových úkolů tohoto ţivotního období, ke zvýšení kvality ţivota a tím k pocitu ţivotního optimismu,  ve vztahu ke společnosti vzdělání seniorů představuje zejména spoleĉenskou podporu ţivota ve stáří, je pozitivním prvkem při utváření názorů spoleĉnosti na stáří, zdůrazňuje model plnohodnotného ţivotního stylu seniorů, integruje mezigeneraĉní pochopení a solidaritu, je souĉástí základních sociálních programů týkajících se stáří. Rabušicová a Rabušic (2008) se domnívají, ţe vzdělávání ve středním a starším věku je věnována mála pozornost na rozdíl od vzdělávání mladých lidí. Proto je potřeba změnit politické a spoleĉenské priority a posunout vzdělávání dospělých a starších lidí do středu zájmu a zajistit dostateĉné mnoţství finanĉních prostředků ke správnému fungování.

4.3.1 Funkce vzdělávání seniorů Gerontologická literatura vymezuje funkce vzdělávání seniorů z hlediska primárního cíle vzdělávání seniorů, kterým je rozvoj některých osobnostních stránek seniorů nebo podle specifického zaměření. Mühlpachr (2009) shrnuje hlavní funkce vzdělávání v postroduktivním věku:  preventivní funkce: v předstihu prováděná různá opatření, která mají pozitivní vliv na průběh stárnutí a stáří,  anticipační funkce: vzdělávání napomáhá k pozitivní připravenosti na změny na stylu ţivota ve stáří,  rehabilitační funkce: prostřednictvím vzdělávání dochází k udrţení fyzických a duševních sil,  posilovací funkce: vzdělávání přispívá k rozvoji zájmů, potřeb a schopností seniorů, podporuje jejich aktivitu, kultivuje zájmy a potřeby.

27

Petřková, Ĉornaniĉová (2004) přidávají další funkce vzdělávání seniorů např:  relaxační funkce: úĉast na vzdělávacích aktivitách představuje kultivované trávení volného ĉasu s pozitivním vlivem na vnitřní harmonii osobnosti,  mezigenerační

porozumění:

vzdělání

zaměřené

na

prohloubení

mezigeneraĉního porozumění a prevenci napětí mezi generacemi.

4.3.2 Faktory podporující vzdělávání seniorů Předpokladem pro to, aby se pro souĉasnou stárnoucí spoleĉnost stalo vzdělávání a výchova seniorů prioritou, bylo zapotřebí takového spoleĉenského tlaku, který působil na vznik a rozvoj vzdělávacích aktivit pro seniorskou populaci. Pro vznik tohoto spoleĉenského tlaku byla důleţitá vzájemná souhra několika faktorů, které uvádějí Petřková, Ĉornaniĉová (2004): 

Zvyšující se zastoupení starších a starých lidí v populaci: starší lidé tvoří stále poĉetnější ĉást populace, proto je potřeba vzdělávání zaměřit na tyto lidi jako na cílovou skupinu se specifickými vzdělávacími potřebami.

 Prodluţující se čas lidského ţivota ve fázi stáří: doba, kterou jedinec stráví v důchodovém

věku

je

v dnešní

době

poměrně

dlouhá,

souvisí

to

s prodluţováním délky ţivota. Lidé si zaslouţí proţít důchodové období v relativní nezávislosti a soběstaĉnosti.  Měnící se očekávání současných seniorů od ţivota v důchodovém období: lidé v seniorském věku oĉekávají, ţe jejich ţivot bude i nadále naplňován, obohacován a ţe nebudou toto období proţívat pasivně, ale aktivně.  Snaha o dosaţení plnohodnotného a důstojného ţivota ve stáří: stáří je smysluplné období ţivota spojené s urĉitými právy a povinnostmi. Stáří má individuální význam pro kaţdého jedince.  Hledání společenského poslání stáří: staří lidé jsou nedílnou souĉástí kaţdé spoleĉnosti a mají zde svou roli, svými zkušenostmi mohou obohacovat spoleĉnost a mít vliv na vývoj spoleĉnosti.  Sekundárně ekonomické aspekty vzdělání: senioři, kteří se dále vzdělávají, se méně poddávají problémům souvisejícím se stářím a stárnutím.  Změna jako fenomén současnosti: vzdělávání pomáhá seniorům orientovat se ve změnách na všech úrovních.

28

4.3.3 Formy vzdělávání seniorů Diferencovanost seniorské populace v odlišných úrovních dosaţeného vzdělání, původních profesích, finanĉních moţnostech ĉi celoţivotních zkušenostech, podmiňuje existenci různých forem vzdělávacích aktivit. Mühlpachr (2009) uvádí formy vzdělávání seniorů v ĈR:  Univerzita třetího věku  Akademie třetího věku (dále jen A3V): pořádají většinou ĉinnosti kulturně osvětového

charakteru.

Tyto

akademie

organizují

různé

organizace,

k nejznámějším patří např. Ĉervený kříţ. Studium na A3V není podmíněno dosaţením urĉité úrovně vzdělání.  Kluby aktivního stáří: neboli kluby třetího věku jsou dobrovolná seskupení starších obĉanů, které mají za cíl spoleĉné trávení volného ĉasu a i jednorázové vzdělávací akce podle zájmu úĉastníků.

29

5 UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU Mühlpachr (2009) uvádí, ţe Univerzity třetího věku (dále jen U3V) jsou oficiálně uznávané instituce, které poskytují lidem ve starším věku moţnost studia na vysokoškolské úrovni. Tato forma vzdělávání starších lidí patří mezi nejnároĉnější. „Poslání U3V je spatřováno nejen v zabezpečování práva starších na učení a vzdělávání, v realizaci jejich zájmového vzdělávání na současné vědecké úrovni, v udržování a zlepšování jejich fyzické kondice, ale také v aktivitách výzkumných.“ (Mühlpachr, 2009). Třetí věk je obecně chápán jako období ţivota, ve kterém jiţ ĉlověk ukonĉil profesní kariéru a pobírá starobní důchod. Univerzitu třetího věku můţeme proto definovat jako vzdělávání osob v důchodovém neboli „třetím“ věku. Jedná se o zvláštní formu celoţivotního vzdělávání, která poskytuje dospělým lidem a lidem v pozdějším věku všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. [Respekt institut, 2008]. Koncepci studia seniorů na U3V lze rozdělit do dvou kategorií:  První koncepci tvoří jednotlivé vzdělávací kurzy pořádané univerzitou a záleţí pouze na posluchaĉi, o jaký kurz má zájem. Jednotlivé kurzy jsou vypisovány univerzitou na daný akademický rok a jejich délka bývá od jednoho aţ do šesti semestrů. Kurzem se rozumí nejmenší (dále nedělitelná) jednotka výukové ĉinnosti v U3V.  Druhou koncepci tvoří ucelený vzdělávací cyklus, který je většinou jednoletý, dvouletý ĉi tříletý, jedná se o tematicky zaměřené studium. Výuka probíhá především formou přednášek, seminářů, cviĉení a různých exkurzí podle navštěvovaného kurzu. [Respekt institut, 2008] Úĉastníci U3V mají statut posluchače vysoké školy, nejsou studenty ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona ĉ. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění. [Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, ©2006-2012]. Mezi základní podmínky přijetí na U3V patří:  dosaţení důchodového věku (liší se podle stanovených podmínek dané univerzity), tato věková podmínka neplatí pro drţitele průkazu ZTP),

30

 ukonĉené středoškolské vzdělání s maturitou (v individuálních případech můţe být tato podmínka středoškolského vzdělání s maturitou prominuta). O udělení výjimky z důvodu nesplnění podmínek týkající se věku ĉi vzdělání, má kompetenci rozhodovat kaţdá univerzita samostatně. Významnou roli má při rozhodování o udělení výjimky obsazenost kurzu. Jestliţe uchazeĉ o studium na U3V nemá dokonĉené středoškolské vzdělání a nedostal výjimku od školy, můţe navštěvovat pořádané kurzy a přednášky, ale nesplňuje podmínku k vydání tzv. Osvědĉení o absolvování Univerzity třetího věku. [Respekt institut, 2008]. Osvědčení o absolvování se vydává po úspěšném splnění závěreĉné zkoušky, která probíhá formou písemného testu nebo jako ústní pohovor ĉi odevzdáním seminární práce. Pro některé univerzity je pro vydání osvědĉení dostateĉná pravidelná docházka na přednášky U3V. Vzdělávání seniorů má zájmový charakter, proto vydané osvědĉení není dokladem, který by zvyšoval jejich kvalifikaci. [Respekt institut, 2008]. Mühlpachr (2009) uvádí cíle U3V:  biopsychosociální rozvoj ĉlověka tj. uspokojování zájmu uchazeĉů o celoţivotní vzdělávání,  adaptace na měnící se ţivotní a spoleĉenské podmínky (technologie),  mezigeneraĉní dialog,  zlepšení kvality poskytovaného seniorského vzdělávání. Rozvoj univerzit třetího věku souvisí především se změnami ekonomických, sociálních a zdravotních podmínek ve spoleĉnosti, které mají za následek prodlouţení délky ţivota. V databázi ĈSÚ ĉi na webových stránkách MPSV se mi nepodařilo údaj o celkovém poĉtu posluchaĉů U3V zjistit. Ĉlánky ĉi tiskové zprávy s touto tématikou nejĉastěji uvádějí přibliţný poĉet dvaceti tisíc posluchaĉů. [i60, 2011].

5.1 Historie U3V Základní myšlenkou, která vedla k vytvoření univerzity třetího věku, bylo vytvoření programu pro seniory, kteří se chtěli dále vzdělávat. V roce 1973 vznikla ve Francii na Univerzitě spoleĉenských věd v Toulouse první univerzita třetího věku, nabízela seniorům specifický vzdělávací program. Později se tato myšlenka univerzit pro seniory

31

rozšířila do ostatních zemí Evropy, a i mimo Evropu. Ve Francii jsou kurzy pořádané pro seniory spjaty s univerzitami, jedná se o tzv. francouzský model. Ve Velké Británii jsou kurzy pro seniory pořádány obĉanskými sdruţeními a tyto kurzy nejsou většinou spjaty s univerzitami, jedná se o tzv. britský model. Dále Haškovcová (2010) připomíná, ţe z důvodu rostoucího poĉtu U3V vzniklo v roce 1977 Mezinárodní sdruţení U3V se sídlem v Toulouse ve Francii. Na území ČR vznikla první U3V v dobách ĈSSR v roce 1986 v Olomouci na základě aktivit Ĉeskoslovenského ĉerveného kříţe. V roce 1987 byla otevřena U3V na akademické půdě I. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1992 vznikla U3V na Zdravotně sociální fakultě Jihoĉeské univerzity v Ĉeských Budějovicích. V souĉasné době nabízí téměř kaţdá vysoká škola moţnost studia na U3V. V Ĉeské republice byla 1. prosince 1993 zaloţena Asociace Univerzit třetího věku ĈR oznaĉována zkratkou AU3V. [Klub absolventů U3V, 2010].

5.2 Asociace univerzit třetího věku „AU3V je občanské sdružení institucí, které nabízejí a provozují vzdělávací aktivity na úrovni vysokoškolského vzdělávání, určené občanům české republiky v důchodovém věku. AU3V je neziskové sdružení zájemců o vzdělávání seniorů na univerzitní úrovni.“ [Asociace univerzit třetího věku, 2011]. AU3V zabezpeĉuje informovanost ĉlenů asociace a stará se o mezinárodní spolupráci s evropskými organizacemi. Mezi tyto organizace patří především AUITA (Internation Association of the Universities of the Third Age) a EFOS (European Federation of Older Students). Ĉinnost AU3V řídí předsednictvo a v souĉasné době má AU3V 31 aktivních ĉlenů. [Asociace univerzit třetího věku, 2011]. Mezi hlavní úkoly AU3V patří:  zajištění podpory aktivit U3V v rámci rozpoĉtu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT),  rozvoj mezinárodních kontaktů AU3V,  podpora aktivit ĉeských vysokých škol v oblasti vzdělávání seniorů. [Asociace univerzit třetího věku, 2011].

32

6 FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Ochrana a kolektiv (2010) uvádějí, ţe vzdělávání můţeme oznaĉit jako smíšený veřejný statek, který přináší urĉitý podíl soukromých uţitků a i veřejných uţitků, má vliv na rozvoj spoleĉnosti, dochází ke zvyšování kvalifikace pracovní síly a to má za následek rozvoj celé ekonomiky. Proto je v zájmu státu podporovat vzdělávání. Vzdělávání je financováno především veřejným sektorem.

6.2 Vzdělávání v rámci veřejného sektoru Školství můţeme zařadit do neziskového odvětví veřejného sektoru, které poskytuje sluţby, přispívající k ekonomickému růstu státu a rozvíjení lidského potenciálu. Veřejný sektor je financován veřejnými financemi, které slouţí k zabezpeĉení urĉitých statků, k financování transferů, ke stimulaci ekonomických subjektů k urĉitému chování (např. dotace, pokuty, daně aj.) Tyto ĉinnosti jsou financované na principu koloběhu finanĉních prostředků v rámci veřejné rozpoĉtové soustavy. Hamerníková a Kubátová (1999) zdůrazňují, ţe důleţitým odvětvím veřejného sektoru je školství. Rektořík definuje veřejný sektor následovně: „Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, ve které jsou ve veřejném zájmu uspokojovány potřeby společnosti a občanů formou statků a prostřednictvím veřejných služeb, je financována převážně z veřejných rozpočtů, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní převážně veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole.“ (Rektořík, 2007). Ostříţek (2007) se věnuje sluţbám, které jsou poskytované veřejným sektorem a nazývá je, veřejné sluţby. Veřejné sluţby slouţí pro obĉany a jejich fungování zajišťuje stát, obec, veřejnoprávní orgán aj. Veřejné finance slouţí k ĉinnosti veřejných institucí a k zajišťování bezproblémového fungování veřejné správy.

6.2.1 Vzdělávání jako součást veřejného rozpočtu V ĈR je školství financováno státem z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT, které má stanoveny závazné ukazatele. Tématu veřejné rozpoĉtové soustavy se věnují Ĉernohorský a Teplý (2011), kteří uvádějí, co obecně tvoří soustavu veřejných rozpoĉtů:  nadnárodní rozpoĉet: např. rozpoĉet Evropské unie,  státní rozpoĉet,  rozpoĉty územní samosprávy: rozpoĉty krajů a rozpoĉty obcí, 33

 rozpoĉty veřejných fondů: jedná se o mimorozpoĉtové fondy, které slouţí k financování specifických výdajů (dopravní infrastruktura aj.),  rozpoĉty veřejných podniků, neziskových organizací a zdravotních pojišťoven: jedná se o rozpoĉty organizací, které jsou zřizované státem. Ustanovení § 18 odst. 2 zákona ĉ. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění uvádí, jaké příjmy tvoří rozpoĉet:  dotace ze státního rozpoĉtu (jsou urĉené na akreditované studijní programy a programy celoţivotního vzdělávání. V rámci těchto programů rozvíjí vysoká škola vědeckou, výzkumnou, inovaĉní, tvůrĉí ĉinnost aj.),  poplatky spojené se studiem,  výnosy z majetku,  jiné příjmy ze státního rozpoĉtu, ze státních fondů a rozpoĉtu obcí,  výnosy z doplňkové ĉinnosti,  příjmy z daru a dědictví. [Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, ©2006-2012]. Dále ustanovení § 18 odst. 2 zákona ĉ. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění uvádí, jaké fondy veřejná vysoká škola zřizuje:  rezervní fond na krytí ztrát,  fond reprodukce investiĉního majetku,  stipendijní fond,  fond odměn. [Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, ©2006-2012].

6.3 Financování U3V Urbánek (2007) řadí vzdělávání mezi smíšené veřejné statky, coţ znamená, ţe je z ĉásti zajištováno státem, tj. veřejným sektorem a dále jsou nezbytné soukromé investice do vzdělání. Toto se týká kaţdého druhu vzdělávání. Vzdělávání v rámci U3V je součástí nabídky vysokých škol. Financování vysokých škol je upraveno zákonem ĉ. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Ĉinnost veřejných vysokých škol (dále jen VVŠ) je financována z rozpoĉtu MŠMT na základě ukazatelů a dlouhodobého záměru veřejné školy. MŠMT rozděluje finanĉní prostředky VVŠ a zároveň kontroluje jejich vyuţití podle zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole, 34

v platném znění. Dále se VVŠ poskytují dotace na realizaci akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělávání, se kterými je spjata vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká nebo další tvůrĉí ĉinnost, která slouţí k rozvoji vysoké školy, jak shrnuje Peková a Pilný (2002). Financování ĉinnosti U3V na veřejných vysokých školách bylo do konce roku 2011 zajišťováno

pomocí

rozpoĉtových

ukazatelů,

zejména

prostřednictvím

decentralizovaných a centralizovaných rozvojových programů. MŠMT kaţdý rok vyhlašuje rozvojové programy urĉené pro veřejné vysoké školy. Tato forma ĉinnosti vysokých škol postupně přestávala naplňovat svůj původní úĉel rozvojovosti, MŠMT stanovilo nový návrh způsobu financování, který zohledňuje jak objem, tak i kvalitu výuky na U3V. [Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 2010]. Od roku 2012 je financování U3V řešeno mimo rozvojové programy. U3V jsou financovány prostřednictvím ukazatele „F“, který je souĉástí rozpoĉtu veřejných vysokých škol. Zůstává samozřejmě i nadále zachován systém vícezdrojového financování, ale ĉástka, která je poskytnuta ze státního rozpoĉtu na jednu studentohodinu v rámci U3V, je od roku 2012 přibliţně 50 % ĉástky průměrně urĉené na jednu studentohodinu běţného výpoĉtového studenta. Tento způsob financování U3V je moţný na základě ţádosti o příspěvek z ukazatele F, kterou podává daná VVŠ. Ţádost musí obsahovat:  název ţadatele,  jmenný seznam kurzů vĉetně struĉné anotace,  jmenný seznam kurzů/programů U3V,  poĉet úĉastníků U3V v zimním i letním semestru předchozího akademického roku podle jednotlivých kurzů,  poĉet hodin aktivní kaţdého kurzu (tzn. přímé výuky),  výši zápisného za jednotlivé kurzy, které si hradí posluchaĉi U3V sami. Finanĉní prostředky jsou urĉené na provoz U3V, na rozvoj nových programů v rámci U3V, na uĉební pomůcky aj. Celková částka poskytnutá na U3V na jednotlivých vysokých školách vychází ze systému tzv. studentohodin. To znamená poĉet hodin aktivní výuky kurzu vynásobený poĉtem úĉastníků kurzu. Výpoĉet zahrnuje 2 koeficienty:  K1: koeficient typu výuky, 35

 K2: koeficient velikosti výukové skupiny, tj. poĉet posluchaĉů. Kaţdý koeficient má své moţné hodnoty:  K1 má hodnoty: 0,8 pro přednášky, 1,0 pro výuku IT v poĉítaĉových uĉebnách, 1,2 pro laboratorní výuku ve specializovaných místnostech.  K2 má hodnoty: 0,95 pro skupiny s více neţ 80 posluchaĉi, 1,0 pro skupiny od 30 do 80 posluchaĉů, 1,05 pro skupiny menší neţ 30 posluchaĉů. [Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 2011]. Pro tento výpoĉet příspěvku se pouţívají údaje za akademický rok ukonĉený v roce předcházejícím roku financování. Ţádost se předkládá MŠMT od 1. 11. do 30. 11. kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku financování. MŠMT posuzuje ţádosti podle toho, jak byly splněny formální náleţitosti ţádosti, věcné úplnosti ţádosti a oprávněnosti uplatněných poţadavků. MŠMT spolupracuje s Asociací univerzit třetího věku, obĉanským sdruţením institucí, které nabízejí a provozují vzdělávací aktivity na úrovni vysokoškolského vzdělávání, které jsou urĉené pro obĉany Ĉeské republiky v důchodovém věku. Při rozhodování o tom, zda bude ţádosti vyhověno, zohledňuje MŠMT odborné stanovisko AU3V. [Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 2011]. Posluchaĉi si hradí pouze tzv. zápisné nebo vstupní poplatek, který se pohybuje v rozmezí od 100 Kĉ do 600 Kĉ za kurz ĉi semestr. Z vybrané ĉástky jsou většinou financovány studijní materiály, exkurze, osvědĉení o absolvování atd Tento poplatek vychází z vnitřních předpisů kaţdé školy.

36

7 EMPIRICKÁ ČÁST Tato ĉást bakalářské práce je věnována především analýze dotazníkového šetření, kterou jsem uskuteĉnila na vybraných U3V v rámci veřejných vysokých škol. Vzorový dotazník je Přílohou 1. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit důvody posluchaĉů k přihlášení se na U3V a jejich případnou ochotu podílet se větší ĉástí na financování jejich studia neţ stanovují souĉasné podmínky. K tomuto šetření jsem si vybrala ĉtyři U3V s různým zaměřením, abych měla co nejrozmanitější vzorek respondentů, a to Vysokou školu polytechnickou Jihlava (dále jen VŠPJ), Ekonomickou fakultu Jihoĉeské univerzity v Ĉeských Budějovicích (dále jen Ekonomická fakulta JĈU), Teologickou fakultu Jihoĉeské univerzity v Ĉeských Budějovicích (dále jen Teologická fakulta JĈU) a Fakultu managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci (dále jen Fakulta managementu VŠE). Dotazníky jsem na jednotlivých U3V rozdávala posluchaĉům osobně, kromě VŠPJ, kde jsem o spolupráci poţádala Mgr. Hanu Vojáĉkovou, která mi ochotně vyšla vstříc. Vyplněné dotazníky od respondentů jsem bezprostředně vybrala, ĉímţ jsem si zajistila jejich 100 % návratnost. Při sestavování dotazníku jsem dbala na srozumitelnost a eliminovala sugestivnost jednotlivých otázek, a to vše s ohledem na věk respondentů. Celkem jsem získala odpovědi od 97 posluchaĉů, z toho jich 46 bylo z VŠPJ, 26 z Teologické fakulty JĈU, 16 z Fakulty managementu VŠE a 9 z Ekonomické fakulty JĈU. K vyhodnocování jsem dotazníky z jednotlivých U3V slouĉila a na základě souhrnných dat jsem vytvořila grafy k jednotlivým otázkám. Souĉástí cíle bakalářské práce je navrhnout směr rozvoje U3V na VŠPJ. Tento směr rozvoje bude vycházet z dotazníkového šetření, zájmu posluchaĉů o obory rozšiřující stávající nabídku. Poţadavek na rozšíření nabídky U3V souvisí s demografickým vývojem a prognózou zvyšujícího se poĉtu starších lidí. Na VŠPJ dochází k nárůstu poĉtu posluchaĉů U3V kaţdým rokem, lze tedy předpokládat pokraĉování tohoto trendu, proto je potřeba nabídnout dostateĉné mnoţství studijních programů pro budoucí zájemce o studium v rámci U3V.

37

7.1 Analýza dotazníkového šetření Dotazník, který jsem předkládala respondentům, byl zcela anonymní a tvořen ze 12 otázek. Cílem dotazníkového šetření bylo především zjistit, zda mají senioři v rámci studia na U3V zájem o zvyšování svého lidského kapitálu nebo zda je to pro ně pouze jedna z moţností jak vyplnit volný ĉas v důchodovém období. Zvyšující se poĉet osob v seniorském věku zvyšuje i poptávku po vzdělávání na U3V, coţ pro stát představuje větší finanĉní nároĉnost. Jednou z moţností jak získat finanĉní prostředky na rozšířenou nabídku oborů U3V je zvýšení poplatku (zápisného) za studium.

7.1.2 Jednotlivé otázky dotazníkové šetření Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví? V této otázce bylo na výběr ze dvou moţností, ţena nebo muţ. Z grafu je patrné, ţe převládá poĉet ţen. Z celkového poĉtu 97 dotazovaných lidí bylo 71 ţen a 26 muţů. Toto rozdělení posluchaĉů podle pohlaví se dá vysvětlit tím, ţe v ĈR bylo k 1. 1. 2010 celkem 1 702155 muţů a ţen 2 080369 nad 50 let. Ţen ve věku 50 let a více bylo tedy o 378 214 více neţ muţů. V celkovém poĉtu obyvatel ĈR ve všech věkových kategoriích tvoří muţi 49,08 % a ţeny 50,92 %. [Ĉeský statistický úřad, ©2012].

Obrázek 5: Struktura posluchačů U3V podle pohlaví Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování 38

Otázka č. 2: Do jaké věkové kategorie patříte? Největší poĉet posluchaĉů se zařadil do věkové kategorie 50-64 let a to 47 respondentů z celkového poĉtu 97. Na další věkovou kategorii 65-74 let připadá 40 posluchaĉů a na kategorii 75-84 let pouze 10 posluchaĉů. V této otázce byla na výběr ještě jedna věková kategorie a to 85 let a více, do které se nikdo nezařadil, coţ samozřejmě neznamená, ţe lidé starší 85 let se nevzdělávají v rámci U3V, jen jejich zastoupení nebude tak poĉetné a bude se jednat spíše o výjimky.

Obrázek 6: Věková struktura posluchačů U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? V teoretické ĉásti bakalářské práce jsem se zabývala lidským kapitálem, na který má podstatný vliv vzdělávání a skuteĉnost, ţe lidé s vyšším vzděláním mají v pozdějším věku větší snahu vyuţívat svůj volný ĉas efektivněji a i nadále si rozšiřovat své znalosti. Vysoké školy, které poskytují vzdělávání v rámci U3V, ĉasto mají jako podmínku pro přijetí dokonĉené středoškolské vzdělání s maturitou. Škola můţe udělat výjimku a přijmout i zájemce, kteří nemají středoškolské vzdělání s maturitou. Z grafu je patrné, ţe největší podíl posluchaĉů U3V má středoškolské vzdělání s maturitou a to 65 respondentů z celkového poĉtu 97 posluchaĉů. Jenom 3 posluchaĉi mají pouze

39

středoškolské vzdělání bez maturity. Vysokoškolské vzdělání uvedlo 22 posluchaĉů a 7 posluchaĉů vyšší odborné vzdělání. Na základě zjištěných informací z dotazníkového šetření je moţné konstatovat, ţe teoretický předpoklad o souvislosti mezi stupněm dosaţeného vzdělání a zájmem o studium ve stáří, se potvrdil.

Obrázek 7: Struktura posluchačů U3V podle dosaţeného vzdělání Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Otázka č. 4: Jaká je výše Vašeho měsíčního důchodu? Studium na U3V v rámci VVŠ je bezplatné, posluchaĉi hradí pouze zápisné ĉi vstupní poplatek za semestr nebo za rok. Tato ĉástka byla na U3V, kde jsem prováděla dotazníková šetření, průměrně 500 Kĉ za semestr. Otázka v dotazníku na výši měsíĉního důchodu zjišťovala míru finanĉního zajištění ve stáří. Z grafu je patrné, ţe nejĉastěji (34 %, tj. 33 posluchaĉů) pobírá důchod od 10 000 Kĉ do 11 499 Kĉ. Druhou nejpoĉetnější kategorií výše měsíĉního důchodu je ĉástka od 11 500 Kĉ do 12 999 Kĉ, kterou pobírá 26 % dotazovaných, tj. 25 posluchaĉů. Třetí nejĉastější výše měsíĉního

40

důchodu je od 13 000 Kĉ do 14 499 Kĉ, tento důchod pobírá 15 % dotazovaných, tj. 15 posluchaĉů. Dalším výstupem z analýzy této oblasti vyplývá, ţe 4 % respondentů, tj. 4 posluchaĉi, nejsou poţivateli starobního důchodu. Starobní důchod v ĈR byl na konci prvního ĉtvrtletí roku 2012 průměrně 10 740 Kĉ. Průměrný starobní důchod muţů ĉinil 11 908 Kĉ a ţen 9 750 Kĉ. [Ĉeské noviny, 2012]. Dotazníkové šetření potvrdilo, ţe nejvíce respondentů pobírá měsíĉní důchod shodný s výší průměrného důchodu v ĈR v prvním ĉtvrtletí roku 2012.

Obrázek 8: Výše měsíčního důchodu posluchačů U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Otázka č. 5: Máte kromě důchodu ještě jiné příjmy? (renty, příjmy ze zaměstnání a brigád, příspěvky aj.) Pokud ano, jaká je jejich měsíční výše? Z celkového poĉtu respondentů odpovědělo kladně 34 posluchaĉů (tj. 35 %), dalších 63 respondentů (tj. 65 %) na tuto otázku neodpovědělo, protoţe jiný další příjem neţ starobní důchod nemají. Z respondentů s dalším příjmem 13 posluchaĉů uvedlo (tj. 38 %), ţe výše tohoto příjmu je do 2 000 Kĉ, druhou nejĉastější odpovědí byla ĉástka od 3 000 Kĉ do 3 999 Kĉ, kterou pobírá 6 posluchaĉů. Z grafu je parné, ţe

41

zbývající ĉástky jsou shodně vyznaĉené 9 %, coţ představuje vţdy 3 posluchaĉe, jejichţ měsíĉní příjem je v rozmezí dané kategorie. Více neţ třetina seniorů ve svém finanĉním zajištění není závislá pouze na svém starobním důchodu. Jsou schopni si svoje příjmy zvýšit z různých zdrojů, nejĉastěji do 2 000 Kĉ měsíĉně. Z toho lze předpokládat, ţe zvýšený poplatek za studium na U3V by pro ně neměl být finanĉní zátěţí.

Obrázek 9: Výše ostatních příjmů posluchačů U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Otázka č. 6: Jaký byl Váš důvod k přihlášení se na U3V? Odchod do důchodu přináší lidem více volného ĉasu a záleţí na nich, jak tento ĉas vyuţijí. Mají moţnost cestovat, poznávat nové věci, rozšiřovat své obzory a vědomosti, seznamovat se s novými lidmi atd. Důvodem zařazení této otázky do dotazníkového šetření bylo zjištění motivace respondentů ke studiu na U3V. Posluchaĉi měli moţnost oznaĉit více odpovědí, protoţe důvodů k přihlášení mohli mít více neţ pouze jeden. Nejĉastější odpovědí bylo udrţení mozkové aktivity, tuto odpověď vybralo 58 posluchaĉů, coţ je v grafu zachycené 36 %. Druhý nejĉastější důvod pro 42

44 posluchaĉů bylo nauĉit se novým věcem a proniknout do světa moderních technologií, v grafu tato odpověď odpovídá 27 %. Jako další nejĉastější odpověď uvádělo 33 dotazovaných posluchaĉů, ţe získané informace chtějí dále vyuţít, v grafu znázorněno 20 %. Vyhodnocení této otázky potvrzuje teoretické skuteĉnosti, ţe nejĉastějším motivem pro vzdělávání ve stáří je uspokojení kognitivních potřeb a zájmů.

Obrázek 10: Důvody pro přihlášení na U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Otázka č. 7: Jste souběţně se studiem pracovně (profesně) činní? Ĉlověk je zvyklý velkou ĉást svého ţivota pracovat a mít stálý finanĉní příjem. Odchodem do důchodu ĉlověk sice neztratí stálý finanĉní příjem, ale jeho výše není stejná, na jakou byl zvyklý, proto se někteří lidé v důchodovém věku snaţí tento finanĉní rozdíl vyrovnat a přivydělávají si. Vţdy nemusí jít pouze o finanĉní odměnu, někdy lidé nechtějí ztratit kontakt s lidmi, proto působí jako dobrovolníci v různých organizacích. Z grafu je patrné, ţe 60 posluchaĉů (62 % respondentů) jiţ dále nejsou

43

profesně ĉinní. Poĉet zaměstnaných respondentů je 15 (tj. 16 %). Jako další nejĉastější odpověď uvedlo 10 posluchaĉů (tj. 10 %), ţe jsou OSVĈ. Brigádně si přivydělává 6 % posluchaĉů a stejné procento posluchaĉů působí jako dobrovolníci. Ze zjištěných údajů vyplývá, ţe 38 % respondentů můţe znalosti a dovednosti na U3V dále uplatnit v praxi. Zvýšený lidský kapitál je tak nadále spoleĉností vyuţíván.

Obrázek 11: Pracovní/profesní aktivita souběţně se studiem na U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

44

Otázka č. 8: Jste spokojen/a s kvalitou výuky na U3V? Tato otázka zjišťovala spokojenost respondentů s odborností přednášejících, se zázemím výuky U3V, s technickou vybaveností a frekvencí přednášek. Pouze jeden respondent uvádí zápornou odpověď, tzn., ţe 99 % posluchaĉů je s kvalitou výuky spokojeno. Toto zjištění je pro přednášející i pro koordinátory na U3V pozitivní zpětnou vazbou od posluchaĉů. Zároveň znamená, ţe není v souĉasné době potřeba investovat např. do vybavenosti uĉeben, do pomůcek, do hledání dalších přednášejících odborníků a je moţné zaměřit pozornost na rozšíření nabídky programů U3V, protoţe se stávající kvalitou jsou respondenti spokojeni.

Obrázek 12: Spokojnost s kvalitou výuky na U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

45

Otázka č. 9: Bylo by pro Vás přijatelné zaplatit vyšší zápisné za semestr studia na U3V? Průměrný poplatek (zápisné) na U3V ĉiní 500 Kĉ za semestr, k jeho pravidelnému zvyšování nedochází, přestoţe poĉet posluchaĉů se kaţdým rokem zvyšuje (např. na VŠPJ je roku 2008 zápisné ve stejné výši). Z celkového poĉtu respondentů jich 65 (tj. 67 %) uvedlo, ţe by byli ochotni zaplatit vyšší zápisné. Pouze pro 32 respondentů (tj. 33 %) není vyšší zápisné přijatelné. Ze zjištěné ochoty respondentů k vyššímu zápisnému vyplývá, ţe by zvýšený poplatek (zápisné) neznamenal sníţení poĉtu posluchaĉů. Vyšší zápisné by tak mohlo pokrýt ĉást nákladů na rozšíření nabídky oborů.

Obrázek 13: Ochota zaplatit vyšší zápisné/poplatek za studium na U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

46

Otázka č. 10: Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku ANO, jaká částka navíc by pro Vás byla přijatelná? Z 65 posluchaĉů, kteří by byli ochotni zaplatit vyšší poplatek (zápisné) za semestr, jich 25 (tj. 38 %) oznaĉilo moţnost do 100 Kĉ. Ĉástku 100-199 Kĉ by bylo ochotno zaplatit 17 posluchaĉů (tj. 26 %) a 10 posluchaĉů (tj. 15 %) by zaplatilo o 400 Kĉ a více za semestr studia. Ze zjištěných údajů vyplývá, ţe akceptovatelné navýšení poplatku (zápisného) je pro posluchaĉe v rozpětí 100-200 Kĉ.

Obrázek 14: Přijatelná částka navýšení poplatku/zápisného za studium na U3V Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

47

Otázka č. 11: Který z následujících oborů byste uvítali v nabídce studijních programů U3V? V této otázce měli posluchaĉi na výběr ze sedmi moţností, přiĉemţ zvolit mohli i více neţ jednu. V případě zájmu mohli navrhnout vlastní obor, který by je zajímal. Nejĉastěji zvoleným oborem byly Turistické zajímavosti ĈR, o které projevilo zájem 49 posluchaĉů. Jako další obor uvedlo 25 posluchaĉů Geografii cestovního ruchu. Třetím nejţádanějším oborem byly Základy politologie, které by zvolilo 22 posluchaĉů. Mezi vlastní navrţené obory respondentů patří Historie (12 respondentů), Architektura a umění (5 respondentů), Příroda (7 respondentů) a Sociologie (3 respondenti).

Obrázek 15: Počet zájemců o nabízené obory Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

48

Otázka č. 12: V čem je studium na U3V pro Vás přínosné? Poslední otázka dotazníku byla otevřená a posluchaĉi zde měli moţnost pojmenovat přínosy studia na U3V. Nejĉastěji uváděli posluchaĉi rozšíření stávajících znalostí (25 %, tj. 45 posluchaĉů), získání nových informací (22 %, tj. 39 posluchaĉů), udrţení mozkové aktivity (nezbytnost uĉit se a přemýšlet), setkávání se s lidmi a navázání nových vztahů, dodrţování urĉitého reţimu a ĉasového plánu, pouţívaní moderní technologie. Odpovědi respondentů potvrzují, ţe studium na U3V, kde bylo prováděno dotazníkové šetření, naplňuje obecné cíle U3V uváděné literaturou (biopsychosociální rozvoj ĉlověka, adaptace na měnící se ţivotní a spoleĉenské podmínky a mezigeneraĉní dialog). Dále z analýzy vyplývá, ţe posluchaĉi U3V mají zájem o investování do svého lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání (rozšíření znalostí, získávání nových informací).

Obrázek 16: Přínos studia na U3V pro posluchače Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

49

7.2 U3V na Vysoké škole polytechnické Jihlava Souĉástí Vysoké školy polytechnické Jihlava je od března roku 2005 Univerzita třetího věku, která je ĉlenem Asociace Univerzit třetího věku. Nabízí všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni, které neslouţí ke zvyšování odborné profesní kvalifikace. Studium je většinou dvouleté, podle druhu zaměření. Ke studiu jsou přijati obĉané Ĉeské republiky starší 50 let s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitní zkouškou. Můţe být udělena výjimka, pokud zájemci nesplňují podmínku věku ĉi dosaţeného vzdělání. O této výjimce rozhoduje prorektorka pro rozvoj pouze v případě, ţe jsou volné kapacity v kurzu. Přihlášky ke studiu na U3V se podávají pouze písemně, formulář přihlášky je ke staţení na webových stránkách školy nebo je moţné si jej vyzvednout v kanceláři U3V. Studium je bezplatné, posluchaĉi si hradí pouze zápisné, které je 500 Kĉ nebo 600 Kĉ za semestr, jeho výše je stanovena na základě rozhodnutí rektora RR 15/2009. Přednášky a semináře probíhají v jednotlivých semestrech, letní i zimní semestr trvá 12 týdnů a rozsah výuky U3V je 2-3 hodiny týdně. K úspěšnému ukonĉení roĉníku a získání potvrzení o absolvování je potřebná minimálně 60 % úĉast na přednáškách ĉi seminářích. Při ukonĉení studia získá absolvent tří a více semestrových oborů osvědĉení o absolutoriu Univerzity třetího věku, k získání tohoto osvědĉení předchází odevzdání seminární práce nebo absolvování řízeného skupinového pohovoru. Posluchaĉi U3V mohou vyuţívat základní zařízení vysoké školy (knihovnu, poĉítaĉové uĉebny, internet, elektronická pošta apod.). Studijní programy nabízené ve školním roce 2011/2012: 

Pracujeme s poĉítaĉem,



Word pro pokroĉilé,



Excel pro pokroĉilé,



PowePoint pro pokroĉilé,



GPS: vyuţití pro turistiku a geocaching,



Digitální fotografie,



Digitální video,



Grafika a prezentace na webu,



Genealogie (rodopis),



Z historie našeho regionu,



Právní minimum pro seniory,



Jazykové kurzy pro seniory, 50



Angliĉtina pro pokroĉilé,



Ţivotní styl seniorů,



Duševní hygiena a lidské vztahy,



Spoleĉenské vědy a souĉasnost. [Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012]

7.2.1 Vývoj U3V na VŠPJ v letech 2008-2011 Zájem veřejnosti o kurzy U3V roste kaţdý rok a tím dochází ke zvyšování poĉtu posluchaĉů. V roce 2008 bylo nabízeno veřejnosti celkem 13 kurzů, v tomto roce došlo k navýšení poplatku z původních 300 Kĉ na 500 Kĉ za semestr. Byla rozšířena nabídka o kurzy cizích jazyků. Nejvíce navštěvované byly kurzy: Ţivotní styl seniorů, Pracujeme s poĉítaĉem, Digitální video, Digitální fotografie a Právní minimum pro seniory. Tabulka 3: Počet posluchačů jednotlivých kurzů v roce 2008: Zaměření kurzu U3V

Počet posluchačů U3V

Technické vědy a nauky Přírodní vědy a nauky

173 63

Právo, právní a veřejnosprávní ĉinnost

53

Vědy a nauky o kultuře a umění Spoleĉenské vědy, nauky a sluţby

26 20

Celkem

355

Zdroj: [Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008] V roce 2009 došlo k navýšení nabízených kurzů U3V na celkový poĉet 17. Poplatek zůstal stejný, tj. 500 Kĉ, u kurzů cizích jazyků je tento poplatek vyšší, ĉiní 600 Kĉ za semestr. U3V byla financována ze tří zdrojů: běţné provozní náklady z rozpoĉtu školy, odměny lektorům z poplatků posluchaĉů a materiální vybavení školy z centralizovaného projektu Asociace Univerzit třetího věku. Největší zájem byl v tomto roce o kurzy z oblasti nových informaĉních technologií a z oblasti zdravého ţivotního stylu.

51

Tabulka 4: Počet posluchačů jednotlivých kurzů v roce 2009: Zaměření kurzu U3V

Poĉet posluchaĉů U3V

Technické vědy a nauky

233

Spoleĉenské vědy, nauky a sluţby

160

Právo, právní a veřejnosprávní ĉinnost

36

Vědy a nauky o kultuře a umění

31

Obory z oblasti psychologie

17

Celkem

477 Zdroj: [Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009]

V roce 2010 se zvýšil poĉet kurzů o jeden a došlo k navýšení úĉastníků kurzů U3V. Velký ohlas mělo otevření nového kurzu Genealogie (rodopis). Nové kurzy byly financované v rámci centralizovaného rozvojového projektu, který podávala Asociace Univerzit třetího věku. Největší zájem byl o kurzy: Pracujeme s poĉítaĉem, GPS: vyuţití pro turistiku a geocaching, Digitální fotografie, Digitální video a Word- Excel- PowerPoint pro pokroĉilé. Tabulka 5: Počet posluchačů jednotlivých kurzů v roce 2010: Zaměření kurzu U3V

Počet posluchačů U3V

Technické vědy a nauky

247

Spoleĉenské vědy, nauky a sluţby

194

Obory z oblasti psychologie

49

Vědy a nauky o kultuře a umění

49

Právo, právní a veřejnosprávní ĉinnost

18

Celkem

557 Zdroj: [Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010]

V roce 2011 došlo nárůstu poĉtu posluchaĉů na 637. Nejvíce kurzů U3V se zaměřilo na oblast informaĉních technologií. V rámci U3V na VŠPJ byl organizován kurz Zdravý ţivotní styl seniorů ve Velkém Meziříĉí. Nabídku kurzů U3V je potřeba do budoucna rozšířit i na území mimo město Jihlava, zejména s ohledem na dostupnost pro seniory se vzdálenějším bydlištěm.

52

Tabulka 6: Počet posluchačů jednotlivých kurzů v roce 2011: Zaměření kurzu U3V

Počet posluchačů U3V

Spoleĉenské vědy, nauky a sluţby

292

Technické vědy a nauky

202

Obory z oblasti psychologie

75

Vědy a nauky o kultuře a umění

68

Celkem

637 Zdroj: [Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011]

Z výroĉních zpráv o ĉinnosti VŠPJ jsem zjistila údaje o poĉtu posluchaĉů v jednotlivých letech a následující Obrázek 17 znázorňuje narůstající poĉet posluchaĉů.

Obrázek 17: Vývoj počtu posluchačů U3V na VŠPJ v letech 2005-2011 Zdroj: [Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011]

53

7.2.2 Návrh rozvoje U3V na VŠPJ Na VŠPJ bylo formou dotazníkového šetření osloveno 46 posluchaĉů U3V. Z celkového poĉtu bylo 28 ţen a 18 muţů, nejĉastěji ve věkovém rozmezí 65-74 let. Následující graf zobrazuje, jaké studijní programy by posluchaĉi U3V na VŠPJ uvítali v nabídce.

Obrázek 18: Největší zájem o nové obory na U3V na VŠPJ Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Z grafu je patrné, ţe největší zájem je o obor Turistické zajímavosti ĈR, který oznaĉilo celkem 21 posluchaĉů. Mezi další nejĉastěji zmiňované patří Základy politologie a Geografie cestovního ruchu, o které by mělo zájem 11 posluchaĉů. Respondenti měli moţnost také navrhnout vlastní obor, který by je zajímal. Celkem 8 posluchaĉů uvedlo, ţe by měli zájem o Architekturu a umění a dalších 5 posluchaĉů o Přírodu. Na základě analýzy dotazníkového šetření navrhuji rozšíření nabídky na U3V na VŠPJ o obor Turistické zajímavosti ĈR. Tento obor bych koncipovala jako šesti semestrový a kaţdý semestr by byl věnován urĉitému regionu ĈR. V rámci kaţdého semestru by se mohla uskuteĉnit exkurze do vybrané oblasti s nejzajímavější turistickou zajímavostí. Tento obor by mohl být velmi zajímavou inspirací pro seniory co a kde ve svém volném ĉase poznávat. Jedním z bakalářských oborů na VŠPJ je Cestovní ruch, bylo by tedy moţné vyuţít stávající odbornou personální kapacitu. Ze stejného důvodu je dalším vhodným oborem U3V Geografie cestovního ruchu.

54

8 ZÁVĚR Smyslem mé bakalářské práce bylo poukázat na narůstající význam souvislostí mezi univerzitami třetího věku a rozvojem lidského kapitálu. Předloţit materiál, který zkoumá vybrané teoretické oblasti determinující směr rozvoje spoleĉnosti s ohledem na narůstající seniorskou populaci a její potřeby. Na tento stav se můţe jiţ nyní spoleĉnost připravit dostateĉnou nabídkou vzdělávacích příleţitostí pro seniory, která bude vycházet vstříc jejich zájmům, dovednostem a schopnostem. Cílem práce bylo analýzou fenoménu stárnutí poukázat na potřebu rozvoje investic do lidského kapitálu formou vzdělávání na univerzitách třetího věku a navrhnout směr rozvoje univerzity třetího věku na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou ĉást, přiĉemţ obě ĉásti práce analyzují fenomén stárnutí, toto rozĉlenění umoţňuje porovnat teoretické poznatky s praktickými zjištěními od respondentů, kterých se fenomén stárnutí populace přímo týká. První kapitola uvádí do problematiky lidského kapitálu, zdůrazňuje zodpovědnost ĉlověka jako nositele tohoto kapitálu za jeho rozvoj a investice do něj. Zjištění z empirické ĉásti potvrzují zájem seniorů o vzdělávání se na univerzitách třetího věku, jehoţ prostřednictvím získávají nové znalosti a dovednosti, které vedou k rozvoji jejich lidského kapitálu. Kapitola analyzující stáří jako spoleĉenský fenomén, poukazuje na stárnutí populace v souvislosti s demografickým vývojem a na význam některých opatření, kterými spoleĉnost reaguje na problematiku stárnutí, jako jsou Národní program přípravy na stárnutí v letech 2008-2012 a Evropský rok aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity. Analyzovaný proces stárnutí přináší poznatky o potřebách seniorů a způsobu jejich uspokojování v souvislosti se vzděláváním. Struktura potřeb seniorů je stejná jako u všech ostatních ĉlenů spoleĉnosti, měnit se můţe jejich intenzita, způsob naplňování a dokonce i pořadí. Biologický základ lidských potřeb saturuje seniorům souĉasná spoleĉnost v dostateĉné míře, senioři tak mohou uspokojovat svoje rozvojové potřeby, mezi které patří vzdělávání jako souĉást touhy po seberealizaci. Zjištění empirické ĉásti práce v této souvislosti přináší důkaz o tom, ţe nejĉastější motivací seniorů pro vzdělávání je udrţení mozkové aktivity a uĉení se novým věcem. Dále lze na základě analýzy dotazníkového šetření konstatovat, ţe respondenti jsou finanĉně zajištěni 55

příjmy ze starobního důchodu (96 % dotazovaných) a navíc 35 % dotazovaných má i další příjmy, proto mohou uspokojovat své rozvojové potřeby. Prostřednictvím studia na univerzitě třetího věku tak posluchaĉi zvyšují kvalitu svého ţivota. Třetí kapitola se zabývá celoţivotním procesem vzdělávání a podrobněji analyzuje vzdělávání seniorů, především jeho funkce, podporující faktory a formy.

Uĉení a

vzdělávání po celou dobu ţivota je základním lidským právem, úlohou spoleĉnosti je tedy zajistit dostateĉnou nabídku vzdělávacích aktivit i pro seniorskou populaci. Lidé mají potřebu v jakémkoliv věku získávat ĉi obnovovat své znalosti a dovednosti, rozšiřovat si kulturní přehled, nauĉit se pracovat s moderní technologií, zdokonalovat, rozvíjet se aj. Důkazem toho je v empirické ĉásti projevený zájem seniorů o vzdělávání na univerzitách třetího věku a o rozšíření nabídky studijních programů v rámci univerzity třetího věku. Další kapitola se samostatně věnuje univerzitě třetího věku jako oficiálně uznávané instituci, která poskytuje lidem ve starším věku moţnost studia na vysokoškolské úrovni. Tato forma vzdělávání starších lidí patří mezi nejnároĉnější. Závěry analýzy dotazníkového šetření potvrzují, ţe studium na univerzitách třetího věku naplňuje obecné cíle univerzity třetího věku uváděné literaturou, jedná se biopsychosociální rozvoj ĉlověka, adaptaci na měnící se ţivotní a spoleĉenské podmínky a mezigeneraĉní dialog. Poslední kapitola teoretické ĉásti popisuje systém financování vzdělávání v ĈR se zaměřením na způsob financování univerzit třetího věku na veřejných vysokých školách. Poukazuje na rozdíly ve způsobu financování do konce roku 2011 a od ledna 2012. Výstupem dotazníkového šetření je zjištění ochoty posluchaĉů k moţnému navýšení poplatku za studium. Více neţ dvě třetiny respondentů uvádějí ochotu podílet se vyšší mírou na spolufinancování jejich studia na univerzitě třetího věku. Vyšší zápisné by tak mohlo pokrýt ĉást nákladů na rozšíření nabídky oborů. Analýzou informací o univerzitě třetího věku na Vysoké škole polytechnické Jihlava jsem zjistila kaţdoroĉní nárůst poĉtu posluchaĉů, coţ koresponduje s demografickým vývojem v ĈR a předpokladem, ţe stále více lidí bude mít zájem o vzdělávání se na univerzitách třetího věku, proto je nezbytné se na tento pokraĉující trend připravit dostaĉující nabídkou.

56

Závěrem je moţné konstatovat, ţe posluchaĉi vybraných univerzit třetího věku mají jednoznaĉný zájem o investování do svého lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání (rozšíření znalostí, získávání nových informací). Na základě jejich podnětů jsem navrhla směr rozvoje univerzity třetího věku na Vysoké škole polytechnické Jihlava, rozšíření nabídky studijních programů např. o Turistické zajímavosti ĈR, Základy politologie a Geografie cestovního ruchu. Cíl bakalářské práce se tak podařil naplnit.

57

Seznam pouţité literatury 1.

BECKER, Gary S. Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis, with Special Reference to Education Third Edition, Chicago: The University of Chicago Press, 1993. ISBN 0-226-04120-4.

2.

BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4.

3.

BLAHUTKOVÁ, M., DVOŘÁKOVÁ, Š. Význam pohybových aktivit pro zlepšení kvality života u seniorů, In MÜHLPACHR, P., Schola gerontologica, Brno: Masarykova univerzita, 2005.

4.

ĈERNOHORSKÝ, J. a TEPLÝ, P. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3669-3.

5.

ĈORNANIĈOVÁ, R. Edukácia seniorov. Bratislava: Komenského univerzita, 1998. ISBN 80-223-1206-1.

6.

HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance – učebnice. Praha: Eurolex Bohemia, 1999. ISBN 80-902752-1-4.

7.

HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha: Havlíĉek Brain team, 2010. ISBN 978-80-87109-19-9.

8.

HOLMAN, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 539 s. ISBN 80-7179-380-9.

9.

GRUSS, P. Perspektivy stárnutí. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-605-6.

10.

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-5029-7.

11.

NAKONEĈNÝ, M.: Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995. 397 s. ISBN 808525574X.

12.

OCHRANA, F., PAVEL. J., VÍTEK, L. a kolektiv. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3228-2.

13.

OSTŘÍŢEK, J. a kolektiv. Public Private Partnership: příležitost a výzva. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-744-9. 58

14.

PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7.

15.

PEKOVÁ, J. a PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002. ISBN 80-86395-21-9.

16.

PETŘKOVÁ, A., ĈORNANIĈOVÁ, R.: Gerontagogika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-244-0879-1.

17.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6.

18.

RABUŠICOVÁ, Milada - RABUŠIC, Ladislav (ed.). Uĉíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v Ĉeské republice. Brno: Masarykova Univerzita, 2008. 340 s. ISBN 978-80-210-4779-2.

19.

REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-29-3.

20. STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-274-2. 21.

SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří.: 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 280 s. ISBN 978-80-86429-62-5.

22.

ŠPALEK, J. Veřejné statky: teorie a experiment. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-353-0.

23.

URBÁNEK, V. Financování vysokého školství. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1313-3.

24.

VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P.: Kvalita života. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 143 s. ISBN 80-210-3754-7.

25.

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

26.

VEĈERNÍK, J. Občan a tržní ekonomika. Praha: Nakladatelství lidových novin, 1998. ISBN 80-7106-235-9.

59

27.

VODÁK, J. a KUCHARĈÍKOVÁ, A. Efektivní zdělávání zaměstnanců. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISN 978-80-247-3651-8.

28.

VOJTOVIĈ, S. Koncepce personálního řízení a řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing a.s. 2011 ISBN 978-80-247-3948-9.

29.

VIDOVIĆOVÁ, L., NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K.: Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. 85 s. ISBN 978-80-87007-96-9.

30.

ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0326-8.

Seznam pouţitých internetových zdrojů 1.

Asociace univerzit třetího věku: Hlavní stránka. SHROMÁŢDILOVÁ L. [online]. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: http://au3v.vutbr.cz/index.php

2.

Ĉeské noviny: Domov. [online]. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/prumerny-starobni-duchod-byl-na-koncibrezna-10-740-korun/786783kapitola_id=64&vo=null&stranka=0

3.

Ĉeský statistický úřad: Databáze a registry. [online]. ©2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19&expand=1&vo=null

4.

Ĉeský statistický úřad: Databáze a registry. [online]. [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=1-1b&vo=null

5.

Ĉeský statistický úřad: Databáze a registry. [online]. ©2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=64&vo=null&stranka=0

6.

Ĉeský statistický úřad: Vydáváme. CHYTIL D. [online]. ©2012 [cit. 2012-0308]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/110033A861/$File/00_uvod_2%20strany. pdf 60

7.

Demografie: O demografii. [online]. ©2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.demografie.info/?cz_starnuti=

8.

Demografie: O demografii. [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z WWW: http://www.demografie.info/?cz_demstarnutivyvoj=p?voa=tabulka&cislotab=11b&vo=null

9.

Europa: Úvodem. [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://europa.eu/ey2012/ey2012main.jsp?catId=977&langId=csvyvoj=p?voa=tabulka&c islotab=1-1b&vo=null

10.

i60: Peníze. [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z WWW: http://i60.nebrat.cz/clanek_105_vratte-se-po-desetiletich-do-skoly-mozek-to-oceni.html

11.

KAMENÍĈEK, J.: Lidský kapitál [online]. 2010-2011 [cit. 2012-20-03]. Dostupné z WWW: http://samba.fsv.cuni.cz/~koubek/IESFSV%20UK/UCEBNI%20TEXTY/HRM/Lidsky%20kapital.pdf

12.

Klub absolventů U3V: Z historie třetího věku. MACHÁĈKOVÁ M. [online]. 2010 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.kau3v.cz/z-historie-tretiho-veku-1-se-po-desetiletich-do-skoly-mozek-tooceni.html

13.

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příprava na stárnutí. [online]. 2008. vyd. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/5045

14.

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příprava na stárnutí. [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/11696starnutivyvoj=p?voa=tabulka&cislotab=1-1b&vo=null

15.

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: Ekonomika a školství. POSPÍŠILOVÁ L. [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/file/18713

16.

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: Ekonomika a školství. POSPÍŠILOVÁ L. [online]. 2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/pravidla-pro-poskytovani-prispevku-a-dotaciverejnym-vysokym

61

17.

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: Vzdělávání. [online]. ©2006-2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakon-c-1111998-sb-o-vysokych-skolach

18.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ĈR: Dokumenty. [online]. © 2012 [cit. 201204-28]. Dostupné z WWW: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.htmljsp?catId=977&langId=csvyvoj=p?voa=tabulk a&cislotab=1-1b&vo=null

19.

Respekt institut: Výzkum a analýzy. PAVELKOVÁ M. [online]. 2008 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: http://www.respektinstitut.cz/clanek-futurauniverzita-tretiho-veku/tmljsp?catId=977&langId=csvyvoj=p?voa=tabulka&cislotab=11b&vo=null

20.

Vysoká škola polytechnická Jihlava: Úřední deska. POSPÍCHALOVÁ H. [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.vspj.cz/skola/uredni-deska/vyrocni-zpravy-o-cinnosti

21.

Vysoká škola polytechnická Jihlava: U3V. VENKRBCOVÁ Š. [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: https://u3v.vspj.cz/obecne-informace

62

Příloha 1 Vážení posluchači U3V, držíte v rukách dotazník, který bude součástí mé bakalářské práce (dále jen BP). Jsem studentkou VŠPJ oboru Finance a řízení a v tomto semestru píši BP na téma „U3V jako nástroj ke zvyšování lidského kapitálu“. Dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze k vypracování mé BP, ve které chci poukázat na nezbytnost U3V, proto Vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku. 1. Jakého jste pohlaví?

□Žena

□Muž

2. Do jaké věkové kategorie patříte?

□50 – 64 let

□65 – 74 let

□75 – 84 let □85 let a více

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

□středoškolské bez maturity □středoškolské s maturitou □vyšší odborné □vysokoškolské 4. Jaká je výše Vašeho měsíčního důchodu?

□do 8.500 Kč □8.500 – 9.999 Kč □10.000 – 11.499 Kč □11.500 – 12.999 Kč □13.000 – 14.499 Kč □14.500 – 15.999 Kč □16.000 – 17.499 Kč □17.500 – 18.999 Kč □19.000 Kč a více 5. Máte kromě důchodu ještě jiné příjmy? (renty, příjmy ze zaměstnání a brigád, příspěvky aj.) Pokud ano, jaká je jejich měsíční výše?

□do 2.000 Kč □2.000 – 2.999 Kč □3.000 – 3.999 Kč □4.000 – 4.999 Kč □5.000 – 5.999 Kč □6.000 – 6.999 Kč □7.000 Kč a více 6. Jaký byl Váš důvod k přihlášení se na U3V? (možno více odpovědí)

□vyplnit volný čas □navázat nové vztahy □získané informace chci dále využít □udržení mozkové aktivity □naučit se novým věcem a proniknout do světa moderních technologií

□zvýšení odbornosti ve své profesi □jiné (uveďte)…………………………………………………………………….......... 63

7. Jste souběžně se studiem pracovně (profesně) činní?

□ne □ano, jsem v zaměstnání (prac. smlouva) □ano, mám brigádu □ano, jsem OSVČ □ano, jako dobrovolník □ano, jiné (uveďte)………………………… 8. Jste spokojen/a s kvalitou výuky na U3V? (odbornost přednášejících, technická vybavenost, zázemí, frekvence výuky aj.)

□ano

□ne

9. Bylo by pro Vás přijatelné zaplatit vyšší zápisné za semestr studia na U3V?

□ano

□ne

10. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku ANO, jaká částka navíc by pro Vás byla přijatelná?

□do 100Kč □100-199 Kč

□200 – 299 Kč

□ 300- 399 Kč

□ 400 Kč a více

11. Který z následujících oborů byste uvítali v nabídce studijních programů U3V?(možno více odpovědí)

□Geografie cestovního ruchu □Základy politologii □Základy ekonomie □Základy finančního účetnictví □Turistické zajímavosti ČR □Daňová problematika □Pojišťovnictví □jiné (uveďte)……………………………………………………………………............... 12. V čem je studium na U3V pro Vás přínosné? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ..........................................................................................................................................

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a přeji mnoho studijních úspěchů! Dana Hrdinová

64