VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Rozhledna, jako turistická atrakce bakalářská práce
Autor: Michaela Štěpánková Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Anotace Tématem bakalářské práce jsou rozhledny v České republice a jejich přínos v oblasti cestovního ruchu. Úvodní část je vyhrazena obecným charakteristikám rozhleden, jejich historii, rozdělení a faktory spojenými s jejich stavbou. Dále jsou zmapovány vyhlídkové stavby v číslech, na něţ navazuje stěţejní část práce, kterou tvoří komparace vybraných rozhleden z hlediska podstatných kvantitativních i kvalitativních znaků. Autorka se hlouběji zabývá charakteristikou profilu návštěvníka rozhleden, která byla utvořena z výsledků marketingového šetření. Cílem práce je vytvořit taková opatření, která povedou ke zlepšení kvality poskytovaných sluţeb na rozhledně i v jejím okolí s ohledem na potřeby návštěvníků vyhlídkových staveb.
Klíčová slova Rozhledna, vyhlídková stavba, technická památka, cestovní ruch, KPR, KČT, Petřín, Ţiţkovská televizní věţ, Minaret, Háj u Aše, komparace, profil návštěvníka, marketingový výzkum, dotazník.
Annotation The theme of the bachelor work is observation towers in the Czech Republic and their benefits in the area of tourism. The first part introduces common characteristics lookout towers with their history, division and factors connected with procedure of buildingup. The other part presents observation towers in numbers. The key section compared chosen look-out towers in light of their quantitative and qualitative parameters. The author provides the profile of common observation towers visitor, which was formed of the results from marketing survey. The main output of the work is preparing suggestions that will help to improve quality of provided services on the look-out tower and in surrounding as well, regarding visitor's needs.
Keywords Observation tower, look-out tower, technical monument, tourism, Club of Friends of Out-look Towers, Club of Czech Tourists, Petřín observation tower, Ţiţkov tower, Minaret, Háj u Aše, comparison, visitor's profile, marketing survey, questionnaire.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce docentu Jiřímu Vaníčkovi za cenné rady a připomínky a paní Ivaně Holáskové za poskytnuté informace k rozhledně Minaret.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 5. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Vyhlídková místa vs. rozhledny ............................................................................. 10 2 Pohled do historie ................................................................................................... 11 2.1 Rozhledny jako chlouba šlechty....................................................................... 11 2.2 Věţe stavěné pro geodetické účely .................................................................. 12 2.3 Lázeňské vyhlídkové stavby ............................................................................ 12 2.4 Rozhlednová horečka ....................................................................................... 12 2.5 Situace po první světové válce ......................................................................... 13 2.6 Doba úpadku .................................................................................................... 14 2.7 Rozhlednová renesance .................................................................................... 15 3 Stavba rozhleden ..................................................................................................... 16 3.1 Stavitelé ............................................................................................................ 16 3.1.1 Klub českých turistů ................................................................................. 17 3.1.2 Klub přátel rozhleden................................................................................ 18 3.2 Výběr lokality................................................................................................... 19 3.3 Projektanti ........................................................................................................ 19 3.4 Finance ............................................................................................................. 20 3.4.1 Kolik stojí stavba rozhledny ..................................................................... 21 3.4.2 Náklady na údrţbu .................................................................................... 22 3.5 Rozhledny podle pouţitého stavebního materiálu ........................................... 23 3.5.1 Rozhledny dřevěné ................................................................................... 23 3.5.2 Rozhledny zděné ....................................................................................... 23 3.5.3 Rozhledny ţelezné .................................................................................... 24 3.5.4 Rozhledny betonové ................................................................................. 24 3.6 Označení rozhleden .......................................................................................... 25 4 Význam rozhleden pro cestovní ruch ..................................................................... 26 4.1 Rozhledna jako objekt cestovního ruchu ......................................................... 26 4.2 Rozhledna jako místo konání společenských a kulturních akcí ....................... 27 4.3 Rozhledna jako prostředek podpory sportu a vzdělávání ................................ 28 5 Rozhledny v číslech ................................................................................................ 29 5.1 Rozhlednová „nej“ ........................................................................................... 30 6 Komparace vybraných rozhleden ........................................................................... 33 6.1 Minaret ............................................................................................................. 34 6.2 Háj u Aše .......................................................................................................... 35 6.3 Petřín ................................................................................................................ 36 6.4 Ţiţkovský vysílač............................................................................................. 37 6.5 Komparace na základě kvalitativních a kvantitativních charakteristik ............ 39 6.5.1 Otvírací doba............................................................................................. 39 6.5.2 Vstupné ..................................................................................................... 39 6.5.3 Infrastruktura v okolí rozhleden ............................................................... 40 6.5.4 Akce konané na rozhlednách .................................................................... 41 6.5.5 Návštěvnost ............................................................................................... 42 6.5.6 Trţby ......................................................................................................... 44 7 Profil návštěvníka rozhleden .................................................................................. 44 7.1 Výsledky marketingového výzkumu ................................................................ 45 7.2 Vytvoření profilu návštěvníka.......................................................................... 50 6
Návrhy na zvýšení konkurenceschopnosti .............................................................. 50 8.1 Minaret ............................................................................................................. 50 8.2 Háj u Aše .......................................................................................................... 52 8.3 Petřínská rozhledna .......................................................................................... 53 8.4 Ţiţkovský vysílač............................................................................................. 55 Závěr ............................................................................................................................... 58 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 60 Přílohy 8
7
Úvod Stále oblíbenějším a vyhledávanějším místem pro tuzemské výletníky i zahraniční turisty se vedle hradů a zámků stávají rozhledny. Tyto pozoruhodné stavby zaţívají v posledních letech nevídaný boom nejen v českých zemích. Cestu na vrchol bychom mohli přirovnat k dobyvatelským výpravám za dob Alexandra Velikého či zámořským objevům, přičemţ společným atributem je touha po objevování nových míst. Častým důvodem, proč lidé vystupují na rozhledny, je spojení magického pocitu vyčerpání, nepatrného strachu z dosaţené výšky a současně příjemné opojení z dobytí rozhledny. Touha dívat se na svět z výšky existuje v člověku od nepaměti. Na rozhledny se můţeme podívat ze dvou extrémních pohledů. První je negativní, vyvolaný nedůvěřivostí a odporem vůči vysokým stavbám obecně, daný zpravidla chorobným strachem z výšek. Druhým extrémem můţe být v pozitivním slova smyslu aţ jakási závislost na rozhlednách, nutkání vyjít na kaţdý vršek, kde se rozhledna nachází. Většina lidí se neblíţí ani jedné z krajností. Já se ale v tomto případě zařazuji do kategorie druhého z extrémů. Jiţ od mala jsou pro mě rozhledny nejoblíbenějším cílem výletů, staly se mou ţivotní vášní a to je důvod, proč jsem si je vybrala jako námět pro svou bakalářskou práci. Druhým rozhodujícím faktorem pro výběr tématu je skutečnost, ţe za posledních 20 let se radikálně zvýšil nejen počet nově postavených rozhleden, ale také počet opravených, obnovených a znovu zpřístupněných rozhleden. Ve své práci se budu zabývat nejen čísly, jak se měnily a stále mění počty postavených a zpřístupněných rozhleden a které rozhledny u nás se mohou pyšnit předponou „nej“, nýbrţ také představím historii těchto půvabných ozdob krajiny, objasním, co ještě zahrnuje pojem rozhledna, a co uţ za rozhlednu povaţovat nelze. Podíváme se, kdo nechával stavět rozhlednové konstrukce a kdo za jejich rozkvětem stojí v současnosti, jaký materiál se pouţíval a jaký je nynější trend. V druhé části práce bude prezentován přínos rozhleden nejen jako turistické atrakce, nýbrţ jako místo slouţící vzdělávacím účelům, nebo jako dějiště sportovních událostí. Stěţejní význam na poli cestovního ruchu by měla přinést komparace vybraných vyhlídkových staveb, přičemţ všechny se vyznačují určitými specifiky, oproti „běţným“ rozhlednám. Půjde o rozhlednu Háj u Aše, Minaret v Lednicko-valtickém 8
areálu, Petřínskou rozhlednu a Ţiţkovskou televizní věţ v Praze. Na těchto věţích bude provedeno marketingové šetření a jeho výsledky poslouţí jako nástroj, pomocí kterého bude sestavena profilová osoba – návštěvník rozhleden. Poslední část práce se bude snaţit nabídnout opatření, která by přispěla ke zvýšení objemu návštěvníků a k jejich většímu uspokojení z návštěvy objektu. Budou zde představeny také návrhy na nové produkty. Obsah práce je směřován potencionálním zájemcům o vyhlídkové stavby a můţe poslouţit jako úvod do dané problematiky. Pro správce rozhleden můţe být inspirací pro další roky provozování a odrazovým můstkem při vytváření lepších podmínek pro turisty.
9
1 Vyhlídková místa vs. rozhledny Ve své rozmanitosti nám česká krajina nabízí nespočet míst pro krásné výhledy do dáli. Stačí vystoupat na kopec či na skalní výběţek a před námi se rozprostřou neopakovatelné scenérie okolí. Tam, kde nám tyto rozhledy neumoţňuje příroda, zasáhla, ať uţ více či méně šetrně, ruka člověka. Aby se mohl dívat na krajinu z výšky, vytesal si schody do skály, případně připevnil kovové či dřevěné schodiště a zábradlí. Někde postavil altánky a gloriety. Vrcholky kopců a hor ale neslouţí pouze k rozhlíţení, byly a jsou na nich stavěny různé triangulační (měřičské), telekomunikační, televizní, stráţní a jiné věţe. Některé z nich ale postupem času ztratily svou funkčnost a slouţí dnes turistům. Co z výše uvedeného můţeme označovat jako rozhlednu? Definici, co je rozhledna, popsal u nás asi největší odborník na tuto problematiku, pan prof. Ing. Jan Nouza, CSc. (1999). Za rozhlednu můţe být povaţována vyhlídková stavba vytvořená lidskou činností, která je určená, případně dodatečně upravená k účelům rozhlíţení. Prvním bodem vylučujeme všechna vyhlídková místa, jeţ vznikla zpřístupněním přírodních útvarů. Druhý bod, tedy účel stavby, ale připouští i jisté výjimky, a to v případě, ţe objekt byl s postupem času upraven pro účely rozhlíţení. To nám umoţňuje zařadit mezi rozhledny také bývalé hradní a kostelní věţe, vojenské objekty a věţe telekomunikační. Nezbytnou podmínkou pro definici rozhledny je vyhlídkový prostor, který musí být umístěn několik metrů nad okolním terénem, proto se k rozhlednám neřadí ani altánky a gloriety, ani jiné přízemní vyhlídkové stavby. Důleţitým atributem je přístupnost rozhledny, ať uţ sezonní, celoroční či pouze v určitém historickém období. Sebevyšší televizní, měřická, telekomunikační či stráţní věţ nemůţe být povaţována za rozhlednu, pokud není nebo nebyla turistům běţně přístupná. Na druhou stranu k řadě tradičních rozhleden se veřejnost po několik desetiletí nemohla ani přiblíţit, a přesto tyto objekty nepřestaly být rozhlednami. Poslední podmínkou je, ţe stavba musí být všeobecným povědomím jako rozhledna uznávaná. Zní moţná zvláště, avšak je tím myšleno všeobecné uznávání odbornou turistickou veřejností, zejména, aby stavba byla povaţována za rozhlednu v turistických průvodcích a v mapách. Tohoto všeobecného uznání se nedostává většině hradebních či 10
radničních věţí, třebaţe jsou v některých městech pouţívány k vyhlídkovým účelům. Patří sem například Staroměstská věţ v Praze či Černá věţ v Českých Budějovicích. Snad pro kaţdou definici existují výjimky, které potvrzují pravidlo. Uvědomíme-li si, jak je svět rozhleden rozmanitý a stále se měnící, musíme počítat s tím, ţe se nejednou setkáme s objekty, jeţ některou z podmínek nesplňují stoprocentně. Proto bychom výše uvedené body definice měli brát spíše jen jako základní vodítko pro výběr okruhu staveb, které nás budou na příštích stránkách zajímat.
2 Pohled do historie Přirozená touha člověka rozhlíţet se je stará jako lidstvo samo. Rozhled ale neslouţil pouze k uspokojení ducha, nýbrţ, a především, jako důleţitý faktor pro přeţití. V dobách středověku nevznikaly věţe za účelem krásného výhledu, důvod byl mnohem prozaičtější – slouţily jako věţe stráţní, obranné či vojenské, byly součástí hradního opevnění, ale mohly stát také osamoceně a měly varovat před nepřítelem. K podobným předchůdcům rozhleden patří také věţe signalizační.
2.1 Rozhledny jako chlouba šlechty První rozhledny jako stavby určené výhradně k účelům rozhlíţení vznikaly na panstvích šlechty. Tyto rozhlednové prvotiny spadají svým vznikem do počátků 19. století a řadí se mezi obdobné romantizující parkové stavby. Informace o tom, která rozhledna na území České republiky vyrostla jako první, se různí. Co zdroj, to jiný údaj. Torzo snad nejstarší dochované rozhledny u nás najdeme na ploše rozsáhlého zámeckého parku v Uherčicích v Jihomoravském kraji. Umělá hradní zřícenina ve tvaru asi desetimetrové věţe dotvářela romantickou atmosféru parku. Její vznik se datuje k roku 1801. Jen o pár let později vznikly v zahradách zámků Krásný Dvůr a Lednice originální rozhlednové stavby, jeţ neztratily na kráse ani po dvousetleté existenci. Na rozsáhlém panství si kníţe Josef Schwarzenberg nechal postavit v roce 1825 pseudogotickou věţ, která je povaţována za nejstarší horskou kamennou rozhlednu v Čechách. Její dřívější název nesl jméno svého zakladatele – Josefova věţ, dnes jí ale nikdo neřekne jinak neţ rozhledna Kleť. Původně mělo jít o soukromou stavbu, kam 11
Schwarzenbergové pořádali výlety pro své přátele. Zpřístupněna veřejnosti byla aţ ve druhé polovině 19. století.
2.2 Věţe stavěné pro geodetické účely V polovině 19. století probíhalo v rakousko-uherské monarchii zemské měření, na které navázalo měření evropské. Zaměřovací body měly většinou podobu obyčejné dřevěné konstrukce a po dokončení vyměřování slouţily turistům, měly však krátkou ţivotnost. Někteří majitelé pozemků však neváhali investovat své finance a na místo jednoúčelových staveb dali postavit věţe kamenné. Takto vznikly na našem území dvě rozhledny: věţ Babylon nedaleko Náměště nad Oslavou a Děčínský Sněţník (viz příloha č. 1).
2.3 Lázeňské vyhlídkové stavby S rozkvětem lázní přibývaly v lázeňských městech honosné kolonády, promenády či gloriety a města se zapojila také do výstavby rozhleden. Kolem našich největších lázní, Karlových Varů, vyrostla hned pětice rozhleden, nejstarší z nich stála na Doubské hoře. Ani další lázeňská města nezůstala pozadu, a tak můţeme například v Mariánských Lázních navštívit rozhlednu Hameliku z roku 1876 a u městečka Jeseník kamennou rozhlednu Zlatý Chlum. Nejen lázeňská města chtěla podpořit rozvoj turistiky, do výstavby rozhleden ve městech se pouštěly zejména okrašlovací a zušlechťovací spolky.
2.4 Rozhlednová horečka Skutečný boom v rozkvětu rozhleden přišel se vznikem turistických spolků, které byly zakládány v 80. a 90. letech 19. století. Na našem území působily jak spolky české, tak německé a budování rozhleden bylo jedním z důleţitých úkolů, které si vytyčily. Postavená rozhledna byla otázkou určité prestiţe, spolky mezi sebou soutěţily a výsledkem tohoto „soupeření“ byl vznik téměř osmdesáti nových rozhleden. Naneštěstí byla většina z nich dřevěná, a proto se nezachovaly do dnešních časů. O tom, ţe skutečně existovaly a jak vypadaly, se můţeme přesvědčit na starých dobových pohlednicích.
12
S rozvojem turistiky a se zbohatnutím spolků se namísto dřevěných konstrukcí začaly objevovat stavby zděné, z nichţ některé můţeme dodnes obdivovat jako pozoruhodná architektonická díla.
2.5 Situace po první světové válce Konec války přinesl nebývalý rozmach v oblasti cestovního ruchu, turistika se stala věcí širšího spektra obyvatelstva a dostala se také k lidovým vrstvám. O rozvoj turistiky obecně, a tím pádem také rozhleden se v meziválečné době u nás staral především Klub československých turistů (KČST), který zaznamenal prudký nárůst svých členů a stal se tak největším z turistických spolků a současně jediným s celostátní působností. S rozpadem rakousko-uherské monarchie se změnila také tvář stavěných rozhleden. Namísto osamocených rozhlednových staveb se trendem staly víceúčelové budovy, které měly kromě vyhlídkového prostoru přinášet také moţnost ubytování a stravování, případně disponovat společenskými prostory pro konání společenských akcí. Rozhledny bez materiálně technické základny nebyly v módě. Jeden významný činovník Klubu československých turistů dokonce samostatné rozhledny nazýval „turistickými komíny.“ (Rozhlédni se, člověče, 2. díl: Milníky v historii rozhleden; 1998) Výborným příkladem rozhlednové stavby tohoto období je projekt Maxe Urbana Barrandovské Terasy. Na Barrandově vznikla na podnět podnikatele Ing. Václava M. Havla luxusní čtvrť, jejíţ součástí byl také objekt Barrandovské Terasy, který spojoval restaurační, společenské i vyhlídkové účely. Ke slavnostnímu zprovoznění došlo v říjnu 1929. Kdyby se však stavba jen o několik málo týdnů zpozdila, moţná by se oblíbenému výletnímu místu Praţanů nikdy nedostalo takové slávy. Ve čtvrtek 24. 10. 1929, na tzv. Černý čtvrtek, došlo ke krachu na newyorské burze, který měl fatální následky pro celý svět. Dopady hospodářské krize, která trvala aţ do roku 1933, se odrazily ve všech spektrech lidského ţivota, cestovního ruchu nevyjímaje. Krize zastihla rovněţ rozhledny, některé projekty byly zrušeny, jiné alespoň na čas zastaveny. Paradoxně však krize dala vzniknout jedné z nejkrásnějších rozhleden u nás – rozhledně na Krásenském vrchu. „Zastupitelstvo města Krásno se počátkem 30. let rozhodlo
13
realizovat výstavbu věţe jako nouzovou stavbu zajišťující přechodné zaměstnání části nezaměstnaných obyvatel.“ (Miškovský, 2008) K podobnému kroku se uchýlilo také několik dalších měst (např. Roudnice) nebo odborů (německý vlastivědný spolek v Lokti – rozhledna Krudum).
2.6 Doba úpadku Druhá světová válka a nadcházející období rozhlednám nepřály. Jednou z příčin bylo vysídlení českého pohraničí. Dalším, velice podstatným důvodem, byla změna ţivotního stylu související se změnou reţimu. Překvapivě můţe působit fakt, ţe ačkoli lidé neměli moţnost svobodně cestovat, nevyuţívali ani příleţitosti pro cestování po českých krásách a po českých rozhlednách. Raději se na víkendy uchylovali do svých chat a chalup, které se staly naprostým fenoménem. Pokud někdo přece jen měl zájem o rozhled do krajiny, mohl v 50. a 60. letech (někde i později) vyuţít hustou síť triangulačních věţí, které byly stavěny v rámci budování trigonometrické sítě II. – V. řádu. Triangulační věţe byly zpravidla dřevěné a pro měřické účely se mohly pouţívat pouze asi pět let, potom byly ponechány svému osudu. Toho vyuţívali milovníci přírody, kteří na věţe stoupali v případě, ţe měli dost odvahy. Výstup na některé „triangly“, jak byly místními triangulační věţe nazývány, opravdu vyţadoval kuráţ a dobrodruţného ducha, protoţe konstrukce byly mnohdy zchátralé, dřevo ztrouchnivělé a někde uţ chyběly ţebříky. Do dnešní doby se triangulační věţe v podstatě nezachovaly. Tam, kde stávaly, nám po nich zůstaly trigonometrické body ve formě čtyřhranných kamenů označených uprostřed kříţkem a také ochranné značky, které tvoří červenobílé kovové tyče s nápisem „Státní triangulace poškození se trestá“.1 S rozšířením televizí do domácností začaly na našich kopcích vyrůstat zcela odlišné věţe – věţe televizních vysílačů. Neměly za cíl přilákat turisty, ani nenabízely krásné výhledy, ba co hůř, byla kvůli nim devastována krajina. A přesto se u nás od roku 1950 aţ do roku 1989 postavilo 37 televizních vysílačů a pouze 4 nové rozhledny. Objekty
(včetně
rozhlednových),
jeţ
před
rokem
1948
spravoval
Klub
československých turistů, byly znárodněny, a protoţe se o ně nikdo nestaral, chátraly.
1
Pohorecký, 2005
14
„Během půl století zanikly desítky rozhleden, některé z nich dokonce zlovolným přičiněním lidí.“ (Nouza, 1999)
2.7 Rozhlednová renesance Rozhledny jsou naprosto výjimečná díla. Málokterá stavba je tolik náchylná na politické dění, jako právě rozhledna. Vznikají v dobách míru a svobody, o čemţ svědčí také fakt, ţe od pádu komunismu se v České republice otevírá kaţdý rok alespoň jedna nová či zrekonstruovaná rozhledna. Můţe za to nejen obnovená tradice Klubu českých turistů a dalších spolků, nýbrţ také svoboda podnikání a nové trendy v oblasti cestovního ruchu. Zejména v posledním desetiletí zaţívají rozhledny nebývalý rozkvět a troufám si tvrdit, ţe v ţebříčku oblíbenosti u mnoha turistů směle přeskakují některé hrady a zámky. Vyhlídková místa obecně, rozhledny nevyjímaje, jsou vyhledávaným cílem nebo jen zastávkou pro cyklovýlety, bývají příjemným zpestřením na vycházkách rodin s dětmi, ale oblíbené jsou snad u všech věkových kategorií. Jejich význam v cestovním ruchu si uvědomují jak města, tak podnikatelé, a snaţí se s tímto trendem korespondovat. Stavějí nové, nebo obnovují staré vyhlídkové stavby, budují k nim stezky. Jen v roce 2010 byla otevřena či znovuzpřístupněna desítka rozhleden, další čtyři se v současnosti stavějí a další návrhy a projekty pouze čekají na schválení (stav k únoru 2011). Podrobnější analýzou současného počtu a stavu rozhleden se budu zabývat v další části své práce. Současný rozhlednový boom přináší i některá úskalí. Opravdový milovník těchto pozoruhodných staveb totiţ především ocení originalitu a funkčnost rozhledny, neţ by dal přednost kvantitě. Zatímco rozhleden v České republice roste jako hub po dešti, těch, které můţeme povaţovat za esteticky zdařilé, se zdá být jako šafránu. Je tomu jiţ téměř 100 let, co byl v Časopise turistů uveřejněn článek „O rozhlednách“ architekta Bohumila Slámy, kde byl otištěn také jeho názor na vyhlídkové stavby, jsem ale přesvědčená o tom, ţe bychom se touto myšlenkou měli řídit i v dnešní době. „Rozhledna jako taková má působiti i do největší dálky především svou siluetou, která má býti co nejvýraznější, svéráznou. Rozhledna by měla býti značkou celého kraje, a proto nechť je kaţdá jiná. Navrhovatel nechť dbá největšího ohledu na tvar hory, její siluetu a rozhledna nechť srůstá s horou v jediný celek. Proto je také třeba zavrhnouti kaţdou šablonovitost ve stavbě rozhleden.“ (Nouza, 1999)
15
Naneštěstí je skutečnost opačná: některé rozhledny se podobají jako vejce vejci. Zářným příkladem takové „antioriginality“ můţe být např. dvojice Hýlačka (Rozhledna Svobody) v jiţních Čechách a Rozálka (Kapelský vrch) v Pardubickém kraji, nebo dokonce trojice takřka identických rozhleden Terezka v okrese Chrudim, Kastel (Vrbice) v Královéhradeckém kraji a Pastýřka v Moravské Třebové. O téměř totoţných vyhlídkových
stavbách
můţeme
hovořit
rovněţ
v případě
naprosté
většiny
telekomunikačních věţí (viz příloha č. 1).
3 Stavba rozhleden Na finální podobu rozhledny mělo, má a bude i v budoucnosti mít zásadní vliv několik faktorů. Především se sem řadí zadavatelé, architekti, místní obyvatelstvo, stejně tak jako dostupný materiál či ráz krajiny. V následující kapitole se podíváme, kdo rozhodoval o stavbě v minulosti, jak je tomu dnes, jak se měnil materiál a moţnosti výstavby.
3.1 Stavitelé Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách, na počátku výstavby rozhlednových věţí na našem území stála šlechta a soukromé osoby obecně. V osmdesátých letech devatenáctého století však přebírají význačný podíl občanská sdruţení a turistické organizace. „Skutečnost je taková, ţe prakticky všechny spolky zaloţené v 80. a 90. letech devatenáctého století se mohly pochlubit alespoň jednou vyhlídkovou stavbou, zbudovanou v průběhu prvních tří let jejich činnosti.“ (Nouza, 1999) Důvod byl poměrně prozaický: snaha zviditelnit sdruţení tím, ţe bude postaveno něco uţitečného a turisticky oblíbeného. Zatímco do první světové války z iniciátorů staveb rozhleden převaţovaly německé turistické spolky, po válce je zcela logicky vystřídala sdruţení česká, respektive československá. Z významných německých spolků působících na našem území jmenujme například Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge (Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory), jeţ měl téměř 8 000 členů a pěstoval celou řadu aktivit, od značení prvních turistických stezek přes vydávání průvodců po stavění rozhleden. Pravděpodobně největším počinem spolku byla stavba
16
ještědského hotelu s 23 metry vysokou věţí, uzpůsobenou jako rozhledna. Tuto stavbu postihl po 56 letech provozování tragický osud, byla zničena poţárem 31. 1. 1963.2 Zakladateli a podporovateli vyhlídkových staveb byli rovněţ různé městské a okrašlovací spolky, zájmová sdruţení přátel přírody či spořitelny, které chtěly svým vkladatelům dokázat, jak jsou bohaté a jak myslí na rozkvět obce.3 I v moderní éře výstavby rozhleden se angaţuje řada subjektů. Kromě starších sdruţení, jako je KČT, vznikají nové spolky (např. Klub přátel rozhleden, viz dále). Iniciativu přebírají města, která jednak zpřístupňují radniční věţe a jiné vyhlídkové objekty, a stejně tak se snaţí propojit moderní s uţitečným – umoţňují vystavit vysílače a telekomunikační věţe pod podmínkou, ţe budou současně slouţit jako rozhledny. Řada rozhleden vznikala a vzniká také v reţii soukromých osob. Ať uţ to byli movití občané, soukromí podnikatelé či jen „obyčejní“ nadšenci vyhlídkových staveb.
3.1.1 Klub českých turistů4 Na uplynulých stránkách byl několikrát zmíněn nejdůleţitější turistický spolek v Československu, respektive v České republice. Protoţe se zaslouţil o vznik několika desítek rozhleden na našem území, je mu věnována následující podkapitola. Klub českých turistů, známý téţ pod zkratkou KČT, byl zaloţen skupinou vlastenců okolo Vojty Náprstka. Jeho historie sahá do období Rakouska-Uherska, vznikl 11. června 1888. Vojta Náprstek opustil předsednické místo uţ po půl roce z důvodu velké pracovní vytíţenosti. Po krátkém předsednictví Jaroslava Zdeňka nastoupil na jeho místo Vratislav Pasovský, který ve funkci setrval 25 let. První významnou akcí KČT bylo organizování velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříţe, coţ klubu přineslo slávu a inspiraci k dalšímu podnikání, mj. ke stavbě Petřínské rozhledny. Primárním úkolem KČT daným stanovami však byla především aktivní turistika. Kromě pravidelných procházek do okolí měst se klub pustil do hromadných výprav do Polska,
2
MADER, Petr. LHS - Historie turistiky v Luţických horách [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge. Dostupné z WWW:
. 3 Rozhlédni se, člověče; 12. díl O stavitelích rozhleden; 1998. 4 Klub českých turistů [online]. 2005 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .
17
Slovenska či na Balkán, v zimě pořádal organizované přesuny na lyţích. Pravidelně byl vydáván Časopis turistů. Se vznikem Československa v roce 1918 došlo k úpravě stanov a také ke změně názvu. Z „českého“ klubu se stal „československý“ přistoupením slovenských turistů v r. 1920. Jednalo se o jediný turistický spolek s celostátní působností. Aktivity spolku se rozšířily o vodní turistiku a horolezectví, brzy se utvořily také krouţky jeskyňářské (dnes krasová turistika). Mnichovskou dohodou a zabráním pohraničních oblastí byly silně omezeny aktivity KČST, odtrţením Slovenska byl majetek zabrán a předán nově vytvořenému Klubu slovenských turistov a lyţiarov, ztratily se mnohamilionové investice. I přesto činnost spolku neustála, v prvních letech druhé světové války bylo dokonce postaveno několik chat, např. na Onom Světě v Povltaví, na Suchém vrchu u Poličky nebo na Andrlově Chlumu. V roce 1948 byl KČT rozpuštěn a zakázán, nahradila jej sjednocená tělovýchova. Svou činnost obnovil klub aţ v roce 1990. Dnes sdruţuje téměř 40 000 turistů po celém Česku a ročně pořádá přes tisíc akcí určených pro členy klubu i neorganizované zájemce o všechny druhy turistiky – pěší, cyklo, lyţařskou, vodní, motoristiku, vysokohorskou turistiku, turistiku zdravotně postiţených a nejnověji i hipoturistiku. Klub českých turistů je také dnes vlastníkem či provozovatelem některých rozhleden a vyhlídkových plošin. Mimo jiné se stará o provoz rozhledny Hýlačka, kovové konstrukce Hořický Chlum či rozhledny Oslednice u Telče.
3.1.2 Klub přátel rozhleden5 Klub přátel rozhleden (KPR) se sice nemůţe pochlubit dlouhou historií a tedy ani výrazným mnoţstvím postavených rozhleden a dalších staveb jako KČT, přesto jde o spolek, který v této práci ve spojitosti s rozhlednami nemůţe být opomenut. Na poli vyhlídkových míst se totiţ jedná o velmi aktivní sdruţení. Nebýt internetu zřejmě by nikdy nevznikl. Na počátku bylo několik jednotlivců z různých koutů České republiky, které spojoval koníček s názvem rozhledna. Měli
5
Občanské sdruţení Klub přátel rozhleden [online]. 2009 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .
18
chuť objevovat dosud nepoznané a také by se rádi podělili o své myšlenky, nápady a plány. Na svém „nultém“ setkání dne 13. 12. 2008 sepsali stanovy a cíle nového klubu. Tak vzniklo občanské sdruţení vytyčující si za zásadní cíle popularizaci a poznávání rozhleden a vyhlídkových věţí v Česku i zahraničí a usilování o opravy chátrajících rozhleden a zpřístupnění nepřístupných. Od zahájení činnosti klubu je jejím předsedou Ing. Martin Špád. K 31. 12. 2010 měl Klub přátel rozhleden 130 členů a stále se rozrůstá. Čestnými členy sdruţení jsou pan Prof. Ing. Jan Nouza, autor knih o rozhlednách, uznávaný jako největší odborník přes tuto problematiku, a pan Bedřich Ludvík, spolutvůrce scénáře divácky úspěšného dokumentárního seriálu o rozhlednách. Sdruţení se snaţí pro své členy i další zainteresované osoby pořádat pravidelně výlety. Jejich cíly jsou obvykle veřejnosti běţně nepřístupné vyhlídkové stavby a méně známé rozhledny. Mezi realizované projekty KPR patří vybavení všech rozhleden v Česku pamětními razítky, spolek se rovněţ zaslouţil o zpřístupnění rozhleden Tobiášův vrch u Hořoviček a Kozinec u Vidochova, kde členové klubu zajišťují v letních měsících sobotní provoz. Klub přátel rozhleden je partnerem rozhleden Vochlice u Lubence, Obora Zoo Praha, Stradonka a Bolaradice-Nedánov. Současně usiluje o opravu vyhlídkových věţí Kohout u Valkeřic, Křepice, Uherčice či Havran.
3.2 Výběr lokality Je pochopitelné, ţe rozhledna nemůţe stát kdekoli. Jsou místa, kde by nesplnila svůj účel a byla by spíše pro smích. Základním kritériem je poţadavek dalekého rozhledu. Tuto podmínku však nebylo a není někdy snadné ověřit. Spolky i soukromé osoby si mnohdy vypůjčily od hasičského sboru vůz s výsuvným ţebříkem, aby měly konkrétní představu o budoucím rozhledu. Existují však i kurióznější způsoby, jak určit vhodné místo. „Např. stavitelé petřínské rozhledny si nechali vypracovat expertizu od specialisty, který byl schopen z map odečíst a nakreslit očekávaný rozhled z uvaţované šedesátimetrové věţe.“ (Nouza, 1999)
3.3 Projektanti Také výběr projektanta byl mnohdy otázkou financí. Bohatší zadavatelé si mohli vybírat podle zvučného jména architekta, ačkoli mnoho z nich se projektování ujalo i 19
bez nároku na honorář. Štěstí měl v tomto ohledu Klub českých turistů, v jehoţ čele stál v letech 1890 – 1914 schopný předseda a architekt v jedné osobě Vratislav Pasovský. Byl autorem návrhů dvou kamenných rozhleden, na Svatoboru a na Čerchově. Pro liberecký a jablonecký horský spolek projektoval celkem pět rozhleden Robert Hemmrich, jenţ je chápán jako kmenový architekt obou spolků.6 Jména mnohých v tu dobu významných projektantů upadla v zapomnění, ale jejich výtvory uchvátily desítky následujících generací. Na realizaci výstavby rozhledny bylo obvykle vyhlašováno výběrové řízení s cílem minimalizovat náklady. Pokud měl spolek málo peněz a mohl si dovolit pouze dřevěnou konstrukci, byla stavba svěřena zručnému tesaři. Dnes jsou na stavbu nové rozhledny ve většině případů vyhlašována výběrová řízení jak na projekt, tak na zhotovitele stavby. Mezi význačné české architekty, kteří mají na svém kontě několik rozhleden, řadíme např. Ing. Martina Nováka. Bývalý starosta města Proseče se podepsal pod rozhledny v mikroregionu Toulovcovy Maštale (Borůvka, Terezka, Toulovcova rozhledna). Na všech spolupracoval s panem Ing. Antonínem Olšinou, který se postaral o statiku a projekt. Pan architekt Svatopluk Sládeček je autorem projektů dvou rozhleden: kamenné rozhledny Brdo – Chřiby a dřevěné rozhledny s kamenným podstavcem Velký Lopeník v Bílých Karpatech. Za uplynulá desetiletí ve výstavbě rozhleden došlo k jedné poměrně podstatné změně. Zatímco v minulosti bylo projektování výhradně muţskou profesí, dnes se na něm podílí i něţné pohlaví. Pro příklad uveďme studii rozhledny Hraběnka na Větrném vrchu v Ostrově od Ing. arch. Marcely Plaché, nebo návrh „Velenky“ neboli rozhledny Velenov na Blanensku od architektky Moniky Sirné.
3.4 Finance V okamţiku, kdy je projekt schválen a je vypočítán předběţný odhad nákladů, vyvstává obvykle zásadní problém – jak sehnat odpovídající finanční obnos. „První příspěvky do stavebního fondu přicházely většinou od samotných členů spolku, kteří tím vyjadřovali svou podporu zamýšlené akci. Při získávání dalších prostředků ale uţ museli osvědčit značnou vynalézavost a organizační vlohy.“ (Nouza, 1999) Byly pořádány veřejné sbírky či plesy s tombolami, jejichţ výtěţek šel na výstavbu 6
Nouza, 1999
20
rozhledny. Nejen v minulosti, ale i dnes existují snahy získat peníze na stavbu, případně obnovu, prodejem pohlednic s vyobrazenou budoucí rozhlednou. „Podobně lze přispět symbolickým zakoupením cihly (jak se stalo např. v Tišnově), schodu (v případě rozhledny na Sedle) nebo koupí doţivotní vstupenky.“ (Nouza, 2003) Zapojení veřejnosti bylo a je rozhodující pro další fungování rozhledny. Takto byla například oslovena veřejnost při slavnostním pokládání základního kamene Jiráskovy turistické chaty v červenci roku 1921. Tisíce lidí nesly s sebou na vrchol v batohu cihlu na stavbu a symbolicky tak přiloţily ruce k dílu.7 Současný trend pro získání financí spočívá ve vyuţití fondů Evropské unie. Aktuálně jsou k dispozici strukturální fondy pro období 2007–2013, zejména program rozvoje cestovního ruchu, případně program rozvoje měst a obcí a přeshraniční spolupráce.
3.4.1 Kolik stojí stavba rozhledny Určit celkovou částku, kterou je třeba vynaloţit na stavbu, je v podstatě nemoţné. Uţ proto, ţe kaţdá rozhledna je jiná, z jiného stavebního materiálu, na jiném pozemku, od jiné stavební firmy, a tak by se dalo pokračovat. Ještě před započetím stavění rozhledny je potřeba počítat s nemalým obnosem. Zákon je v tomto neoblomný: před samotnou stavbou je potřeba mít zajištěnou veškerou technickou dokumentaci, aby bylo moţné získat vyjádření úřadů. Je tedy třeba oslovit architekta a nechat si vypracovat konkrétní návrh na podobu věţe. V únoru roku 2011 tak například strakonická radnice zaplatila bezmála půl milionu korun za projekt plánované rozhledny na kopci Kuřidlo, ten však byl zamítnut, protoţe město nedostalo výjimku, aby mohlo stavět v přísně chráněné lokalitě.8 Přidejme pár zajímavých čísel pro srovnání. Dřevěná rozhledna Kraví hora (viz příloha č. 2), jeţ byla postavena v červnu roku 2006, je 15 metrů vysoká a její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 12 metrů. Náklady na stavbu činily podle údajů z informační cedule na rozhledně 380 000 Kč a stavbu provedli místí tesaři. Nedaleko stojící rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic (viz příloha č. 2) je o tři roky mladší neţ Kraví hora, dosahuje výšky 18,6 m a návštěvník se můţe rozhlíţet z patnáctimetrové 7
Nouza, 1999 KEKELY, René. Strakonice rozhlednu na Kuřidle kvůli chráněným rostlinám stavět nebudou. Mediafax.cz [online]. 23. 2. 2011, [cit. 2011-04-07]. Dostupný z WWW: . 8
21
plošiny. Jako stavební materiál bylo pouţito modřínové dřevo a ocel, podezdívka je z bílého vápence. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na 173 697 EUR, tedy při kurzu cca 25 Kč za euro v přepočtu zhruba 4,342 mil. Kč. Z celkové částky se Evropská unie podílela na stavbě dotací ve výši 85 %. První kamenná rozhledna postavená v České republice po více jak sedmdesáti letech vyrostla na kopci Brdo v letech 20012004. Na stavbu byl pouţit kvalitní pískovec z kamenolomu Ţlutava a dubové dřevo z místních lesů. Stavba si vyţádala investici 5,5 milionu Kč. Rozhledna je 23,9 m vysoká a vyhlídková plošina dosahuje 21 metrů.9
3.4.2 Náklady na údrţbu Stejně jako u kterékoli jiné stavby, ani u rozhleden nekončí vydávání financí okamţikem dokončení stavby. Je potřeba počítat s pravidelnými náklady na údrţbu věţe. V závislosti na typu stavby se různí potřeba údrţby i její prostředky. Dřevěná rozhledna vyţaduje nátěry na ochranu dřeva i proti dřevokaznému hmyzu. Pan Marek Kerner, majitel Langovy rozhledny na Onom Světě, v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, ţe kaţdoroční údrţba přijde asi na 100 000 Kč.10 Kovové konstrukce a kamenné konstrukce jsou v tomto směru méně náročné na péči, to ovšem neznamená, ţe by se do nich nemuselo investovat vůbec. Např. pravidelný nátěr zábradlí a další menší opravy si ročně vyţádají na rozhledně Minaret přibliţně 50 000 Kč. Je nezbytné počítat také s náklady spojenými s údrţbou okolí rozhledny a jejích přístupových cest. Od typu rozhlednové stavby, otevírací době věţe apod. se odvíjí také náklady na provoz, které mohou zahrnovat například výlohy za vytápění či za spotřebu elektřiny. Pokud se navíc majitel rozhodne vybírat na věţi vstupné, musí počítat s výdaji na zaměstnance na pokladně.
9
Atlas Česka [online]. c2007 [cit. 2011-04-11]. Rozhledna Brdo v Chřibech. Dostupné z WWW: . 10 HEJNAL, Josef. Jak se řídí rozhledna. IDNES.cz [online]. 24. 8. 2009, [cit. 2011-04-11]. Dostupný z WWW: .
22
3.5 Rozhledny podle pouţitého stavebního materiálu11 Jiţ v minulých kapitolách bylo nastíněno, ţe existuje určité rozdělení vyhlídkových staveb podle převaţujícího materiálu, který byl na stavbu pouţit. Podle toho rozlišujeme rozhledny dřevěné, zděné, ţelezné a betonové. V následujících řádcích budou představeny jednotlivé typy.
3.5.1 Rozhledny dřevěné Jedná se o stavebně nejjednodušší a současně nejlevnější typ vyhlídkové stavby. Dřevěné konstrukce stavěly začínající turistické spolky na přelomu 19. a 20. století, byly totiţ relativně laciným a současně účinným prostředkem, jak své sdruţení zviditelnit. Pravděpodobně první rozhlednou tohoto typu byl Varhošť u Litoměřic z roku 1891. Dřevěné rozhledny byly zpravidla otevřené, tedy bez vnějšího opláštění, a měly poměrně krátkou ţivotnost, do dnešních dnů se nám zachovaly pouze na pohlednicích a dobových fotografiích. S opláštěnými rozhlednami se setkáme o něco častěji. Příkladem je rozhledna na Blaníku u Vlašimi, která slouţí turistům uţ 70 let, coţ z ní dělá zřejmě nejstarší dochovanou dřevěnou rozhlednu u nás. V současné době je dřevo opět v módě, architekti usilují o to, aby rozhledna dotvářela ráz krajiny, a proto se snaţí pouţívat přírodní materiál. Častou kombinací je dřevo a ţelezo, přičemţ dřevo má do jisté míry zakrýt ţeleznou konstrukci. Tak je tomu například u nedávno postavené Akátové věţe na Výhonu u Ţidlochovic nebo u rozhledny na Vartovni u Seninky.
3.5.2 Rozhledny zděné Nejstarší dochované rozhledny v českých zemích, pozorný čtenář si jistě vzpomene, ţe sem řadíme např. Minaret v areálu zámku Lednice či novogotický templ v Krásném dvoře, jsou stavbami zděnými. Současně jde o nejrozšířenější typ vyhlídkových věţí. Důvodem je dlouhá ţivotnost věţe a současně minimální poţadavky na údrţbu. Návštěvníkovi navíc nabízí prakticky vše, co od rozhledny očekává: pohodlný a
11
Nouza, 1999
23
bezpečný výstup, vyhlídkovou plošinu, která se nehoupe při kaţdém poryvu větru, případně dočasný úkryt v čase nepohody. „Kámen slouţil při stavbě horských rozhleden, přičemţ se uţíval materiál, který byl nejblíţe po ruce. Rozhlednám v Jizerských horách proto dodává na mohutnosti ţula, bohaté zdobení rozhledny na Děčínském Sněţníku bylo zase moţné jen díky tamnímu pískovci a stavebníkům na Kamenickém vrchu stačilo pouze sesbírat čedičové kvádry a sloţit z nich vyhlídkovou věţ. Cihlové rozhledny najdeme naopak v okolí měst.“ Některé kamenné rozhledny jsou příklady vytříbené architektury, turisticky oblíbenými a za jedny z nejkrásnějších jsou povaţovány například Štěpánka na vrchu Hvězda v Jizerských horách, Jedlová v Luţických horách, Kudlichova rozhledna v Úvalně nebo rozhledna Kryry v okrese Louny.
3.5.3 Rozhledny ţelezné „Ţelezné rozhledny jsou jistou obdobou dřevěných trámových věţí. Ţelezo, přesněji řečeno ocel, propůjčuje jejich konstrukci podstatně větší pevnost a odolnost proti nepřízni počasí.“ V minulosti nedosahovaly přílišné oblíbenosti, do roku 1914 byly u nás postaveny pouze 4 rozhledny tohoto typu (Petřín v Praze, Slovanka v Jizerských horách12, Studenec v Luţických horách a Chlum u Hradce Králové). Naopak v sousedním Německu byly jednou dráţďanskou firmou dodávány „na klíč“. Něco obdobného dnes můţeme zaznamenat u nás: jsou vyráběny téměř na vlas stejné telekomunikační věţe slouţící sekundárně jako rozhledna. Přesto i mezi ţeleznými rozhlednami můţeme najít opravdový skvost, jakou je unikátní litinová konstrukce u německého města Löbau nedaleko českých hranic.
3.5.4 Rozhledny betonové Nejslavnější éra betonových konstrukcí přišla v době vzniku tohoto stavebního materiálu, tedy ve 30. letech 20. století. Z této doby se nám zachovaly tři rozhledny: na Semenci u Týna, ivančická Réna a Městská hora v Berouně.
12
Rozhledna Slovanka je nejstarší ţeleznou rozhlednou u nás, byla postavena r. 1887 a od roku 1999 je vyhlášena státem chráněnou technickou památkou.
24
„Později se beton uplatňoval spíše výjimečně, a to hlavně v těch případech, kdy šlo o skutečně výškové stavby (televizní a telekomunikační věţe doplněné o vyhlídkové prostory).“
3.6 Označení rozhleden Barborka, Terezka, Diana, Romanka, Rozálka, Štěpánka, Doubravka a mnohá další – krásná jména pro krásné dámy. Většina z nich rozhodně nejsou ţádné mladice, přesto hrdě stojí na vrcholcích kopců. Samozřejmě jimi nejsou myšleny dámy za pokladnou vybírající vstupné, uvedená jména patří samotným rozhlednám. Jejich ladné křivky dodávají jménu smyslnost. Fantazii se v tomto směru meze nekladou, avšak naši předci ji zřejmě krapet postrádali. Jak jinak si vysvětlit, ţe rovných dvanáct rozhleden neslo jméno císaře Františka Josefa I., další tři vzdávaly hold ţeleznému kancléři Ottu von Bismarckovi a mnoho ostatních se honosilo jmény z řad tehdejší šlechty. Aby byly věci uvedeny na pravou míru, skutečným důvodem, proč se objekty pojmenovávaly po panovníkovi, nebo po dalších představitelích vyšších vrstev, nebyl nedostatek představivosti, nýbrţ fakt, ţe tyto měly větší šanci získat potřebné finance na stavbu. Dnes uţ ţádná z rozhleden nenese jméno rakouského císaře, všechny byly postupem času přejmenovány. Totéţ se dělo i s dalšími vyhlídkovými stavbami, název se mnohdy přizpůsoboval aktuální geopolitické situaci. A tak se stalo, ţe rozhledny se honosily jmény sovětského diktátora Josifa Stalina či komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Naštěstí se v současnosti jména podle politických představitelů nevybírají. Z minulosti se nám zachovala označení podle některých významných kulturních představitelů, jako byli Goethe, Erben nebo Karel IV. Mnoho vyhlídkových věţí je pojmenováno podle místa, kde stojí (Suchý vrch u Králík, Lidové sady v Liberci, Krásenská rozhledna u Horního Slavkova), pro nové stavby se název vybíral například hlasováním na internetu.
25
Jistě zajímavým by byl příspěvek o tom, jak vznikla jména rozhleden jako Milenka, Tanečnice, Boika, Slabošovka, Ţaltman nebo Kanihůra, nicméně to jiţ není obsahem této práce.
4 Význam rozhleden pro cestovní ruch Cestovní ruch je významnou sloţkou hospodářství a představuje důleţitý, pro některé oblasti dokonce majoritní zdroj příjmů obyvatel. Za poslední desetiletí se stal součástí ţivotního stylu a přirozenou potřebou „západního světa“. Kromě exotických dovolených však stále láká také domácí cestovní ruch. Důvod je zcela logický – jedná se o cenově i časově méně náročné vyuţití dovolené, mohou si jej tedy dovolit prakticky všechny skupiny obyvatelstva. Nejjednodušší formu cestovního ruchu prezentují jednodenní výlety z místa trvalého bydliště. Vedle hradů, zámků, muzeí, přírodní pozoruhodností a dalších klasických objektů zájmů účastníků cestovního ruchu se jejich častým cílem staly v posledním desetiletí rozhledny a jiné vyhlídkové věţe. Jak jsme se však dozvěděli ve druhé kapitole této práce, některé stojí na našem území jiţ téměř dvě stě let. Proč se do objektivu turistů dostávají teprve nyní? Víme, ţe první vlna zájmu zaplavila naši zemi na přelomu 19. a 20. století. Poté následoval útlum a nyní nás rozhlednové stavby obklopují snad na kaţdém kroku, staví se další a další. Zájem o rozhledny je spojován s jiţ zmiňovaným cestopisným seriálem Rozhlédni se, člověče, jeţ opakovaně od roku 1999 vysílala Česká televize. Neméně důleţitým hnacím motorem je však svoboda, kterou Češi dlouhá léta postrádali, ať uţ volnost v cestování, tak v podnikatelských aktivitách. To vše přispělo k významu rozhleden. V následujících podkapitolách budou představeny různé aspekty rozhleden, jeţ mají vliv na cestovní ruch.
4.1 Rozhledna jako objekt cestovního ruchu Rozhledny se řadí mezi účelové stavby (ačkoli obvykle jediným účelem, pro který byly postaveny, je rozhled), spadají proto do kategorie technických památek v cestovním ruchu. Jejich význam v tomto odvětví je nepopíratelný. V prvé řadě se zasluhují o větší rozmanitost památek, vedle hradů, zámků, galerií, muzeí apod. jde o další objekt v cestovním ruchu, navíc turisticky velmi oblíbený. Vyhlídkové věţe přispívají k „image“ České republiky, zejména v příhraničních oblastech jsou vyhledávanou 26
značkou pro turisty ze sousedních zemí. Pro jinak málo atraktivní regiony znamenají zvýšení potenciálu cestovního ruchu, celkově přispívají ke zlepšení propagace oblasti. S výstavbou rozhledny souvisí také rozvoj infrastruktury – jsou upravovány a udrţovány přístupové cesty, stavějí se další cyklostezky. Jsou budována nová parkoviště (někdy však bohuţel na úkor krajiny), v okolí věţí i na stezkách najdeme odpočinková místa, vznikají také stánky s občerstvením a rostou další podnikatelské příleţitosti. To vše má vliv na růst zaměstnanosti a příjmů. Ačkoli velká část rozhleden je přístupná zdarma, dá se předpokládat, ţe turista v regionu utratí za jiné výdaje, například posezení v hospodě či restauraci, nákup suvenýrů apod. Ještě jeden důleţitý aspekt hovoří pro přínos rozhleden. Zatímco počet hradů a zámků jiţ v podstatě navyšovat nelze, rozhleden neustále přibývá a většina rozhlednových nadšenců tento fakt vítá. V tomto ohledu je ale potřeba mít na paměti, ţe ne kaţdá nově postavená rozhledna je přínosem pro okolí. Zvyšující se počet vyhlídkových objektů však nespočívá pouze ve stavění nových, nýbrţ také v investování do poškozených a uzavřených věţí a v jejich znovuzpřístupnění.
4.2 Rozhledna jako místo konání společenských a kulturních akcí Jiţ samotné slavnostní poloţení základního kamene nebo otevření věţe bylo významnou společenskou akcí a i dnes přitahuje stovky aţ tisíce zvědavců. Dříve mohla být taková událost dokonce rozhodující pro zaplacení nákladů spojených s výstavbou rozhledny a měla zásadní vliv na reference o stavbě. Dnes jsou oproti tomu mnohem důleţitější reference v tisku, rozhlase a na internetu. Některé rozhledny, jeţ jsou přes zimu zavřené, pořádají na jaře slavnostní prvovýstup. Protoţe je cílem nalákat co největší počet hostů, je první den otevření věţe zpravidla zdarma. Stejně tak se vstupné většinou neplatí v den konání jiných společenských a kulturních akcí. Mezi slavnostmi, jeţ proběhly v loňském roce 2010 na českých rozhlednách, bylo například Pálení čarodějnic na Tanvaldském Špičáku, Velikonoční jarmark na rozhledně Podvrší u Veselice, dosaţení rekordu Nejvíce líbajících se párů v jednu chvíli na jednom místě na Petříně, Den dětí u rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně, Silvestrovský pochod na Sedlo. Kromě „klasických“ událostí, jako tradiční výstupy a pochody na rozhlednu, a spíše sporadických slavností (viz předchozí odstavec), jsou vyhlídkové věţe dějištěm různých 27
neobvyklých oslav a akcí, od svateb, romantické večeře na rozhledně a nočních prohlídek, po festivaly a koncerty pod rozhlednou a v jejím okolí. Všechny výše zmíněné aktivity přispívají k dobrému jménu vyhlídkové věţe a jejího okolí a jsou vhodným prostředkem, jak přilákat do kraje více turistů. Úspěch akce je ale více neţ u jiných památek závislý na počasí, proto je jejich plánování náročné.
4.3 Rozhledna jako prostředek podpory sportu a vzdělávání S ohledem na aktuální trendy v cestovním ruchu se stává důleţitým, aby rozhledna nebyla prezentována jako produkt samostatně, nýbrţ „v balíčku“ společně s dalšími atraktivitami. Nemusí se jednat o památky jako takové, bohatě postačí, kdyţ v okolí vede kupříkladu naučná stezka, jejímţ tématem je zdejší příroda, historie, kultura a zvyky apod. Výsledným efektem takového „balíčku“ pak není pouze příjemný pocit z pěkné procházky a z výhledu do krajiny, ale také radost z nových a uţitečných informací. V takovém případě můţeme rozhlednám přisuzovat i edukativní význam. Neméně hodnotnou funkci plní rozhledny při podpoře sportovních aktivit, ať uţ v podobě pěší turistiky či cykloturistiky. Pro cykloturisty jsou vyhlídkové věţe obzvlášť lákavé, a to z několika důvodů. Většina cyklistů preferuje jízdu s konkrétním záměrem před bezcílným bloumáním a rozhledny pro ně představují specifický druh odměny, který umoţní pohlédnout na ujetou trasu nebo její část. Cyklisté oceňují také to, ţe výstup na rozhlednu není časově náročný a ţe mohou mít své kolo po celou dobu pod dohledem. Tento aspekt je determinující pro hrady a zámky, neboť prohlídky jsou delšího rázu a systém úschovy kol během prohlídek u nás zatím není dobře propracován. Zastupitelé měst a obcí si dobře uvědomují současné tendence a snaţí se o podporu cykloturistiky a rozhleden, o čemţ svědčí vzrůstající počet cyklostezek a projekty propojující vyhlídkové stavby. S příchodem sněhu se některé cyklostezky promění v běţecké trasy, a přestoţe majoritní část rozhleden je v zimě uzavřena, některé umoţňují běţkařům alespoň po část zimní sezony netradiční výhledy do krajiny. Mezi vyhlídkové věţe, ke kterým se lze dostat na běţkách a které jsou otevřené celoročně, patří mimo jiné Praděd, Děčínský Sněţník, Kleť nebo Suchý vrch.
28
5 Rozhledny v číslech Kaţdý konkrétní číselný údaj o aktuálním počtu rozhleden na našem území, který bude v této práci uveden, bude nepřesný. Existují právě dva důvody, proč tomu tak bude. Tím prvním je skutečnost, ţe rozhleden kaţdým rokem, ba dalo by se říct kaţdým čtvrtletím, přibývá. Druhým faktorem, který nám brání určit přesný počet vyhlídkových staveb v České republice, je neexistence oficiální klasifikace, co je, a co není rozhlednová stavba. Zatímco někteří autoři počítají do rozhleden i specifické hradní věţe, altánky a nepřístupné vojenské stráţní věţe, jiní se snaţí o to, aby vyhlídkové stavby splňovaly kritéria sepsaná panem prof. Ing. Janem Nouzou (viz první kapitola této práce). Je také třeba
rozlišovat
mnoţství
postavených
rozhleden
celkem
od počtu
stojících
vyhlídkových staveb a stejně tak kvantitu přístupných a nepřístupných objektů. Budeme-li zkoumat počet stojících rozhleden, včetně těch, jeţ nejsou turistům přístupné, dojdeme zhruba k číslu 300. Přibliţně dvě třetiny těchto staveb jsou otevřené veřejnosti. Pokud nás zajímá počet všech postavených rozhleden, tedy i takových, které byly lidským úsilím či matkou přírodou zničeny, případně byly nahrazeny jinou vyhlídkou, dá se předpokládat, ţe se pohybujeme nad hranicí čísla 400. Dnes v České republice neexistuje kraj, kde by se netyčila alespoň jedna rozhlednová stavba. Primariát má v tomto ohledu kraj Ústecký, coţ je dáno historickými souvislostmi. Na druhé místo v četnosti vyhlídkových staveb bychom z logiky věci zařadili kraj Liberecký, Jihočeský, eventuelně Moravskoslezský, v kaţdém případě kraj, kde je terén členitý. Opak se ale stal pravdou. Druhé místo obsadil prakticky rovinatý kraj Jihomoravský a dokonce se zdá, ţe jiţ brzy zakotví na první příčce, neboť právě zde přibývají rozhledny nejrychlejším tempem. Přitom ještě před deseti lety byl se svými 13 rozhlednami Jihomoravský kraj na devátém místě. Pomyslnou bronzovou medaili dostává za četnost rozhleden Jihočeský kraj. Asi 60 % rozhleden u nás je otevřeno pouze v otvíracích hodinách a většinou je na nich vybíráno vstupné. To se v základní sazbě pohybuje nejčastěji od 10 do 30 korun. Draţší je potom na Pradědu (60 Kč) a v Praze na Ţiţkovském vysílači (120 Kč) i na Petříně, kde, pokud vyuţijete pro cestu nahoru a dolu výtah, zaplatíte snad vůbec nejdraţší vstupné v republice (150 Kč).
29
5.1 Rozhlednová „nej“ Na konci předchozí kapitoly byly uvedeny vyhlídkové věţe, jeţ se mohou „pochlubit“ nejvyšším vstupným, coţ zajisté není údaj, který by motivoval k návštěvě rozhledny. V následujících řádcích a tabulkách budou prezentovány nejen jiţ zmíněné rozhlednové stavby v mnohem příjemnějším světle, ale bude také poukázáno na prvky, v nichţ vyčnívají nad své kolegyně. Výška je prvek, který si na rozhlednách ceníme společně s architektonickým provedením nejvíce. Na vršcích s drobným porostem nám k výhledu postačí niţší stavba, pro lesnatý terén se spíše hodí konstrukce s výše poloţenou vyhlídkovou plošinou. Následující tabulka představuje pořadí deseti rozhleden s nejvýše poloţenými vyhlídkovými ochozy. Tabulka 1 Rozhledny podle výšky vyhlídkové plošiny
Pořadí
Rozhledna
Kraj
1. 2. 3. 4. 5. – 6. 5. – 6. 7. 8. 9. 10.
Ţiţkovský vysílač Praděd Minaret Petřín Křemešník Panský vrch Trhová kamenice Horní les Kuníček u Petrovic Chmelový maják
Hl. m. Praha Moravskoslezský Jihomoravský Hl. m. Praha Vysočina Karlovarský Pardubický Vysočina Středočeský Ústecký
Výška vyhlídkové plošiny 93 m 73 m 55 m 53 m 40 m 40 m 39 m 38 m 37 m 36 m
Nadmořská výška 474 m n. m. 1 492 m n. m. 175 m n. m. 324 m n. m. 765 m n. m. 659 m n. m. 615 m n. m. 774 m n. m. 551 m n. m. 265 m n. m.
Zdroj: zpracování vlastní, zdroj dat z Miškovský, 2008; Rozhledny u nás [online]. Dostupný z
Největší výšky dosahuje vyhlídková kabina na Ţiţkovském vysílači, jeţ se rozprostírá 93 metrů nad zemí. Do seznamu není zařazena vyhlídková plošina Nové radnice v Ostravě (výška 72 m), která dle parametrů uvedených v kapitole 1 nesplňuje definici rozhledny (není obecným povědomím povaţována za rozhlednu, primární účel stavby je radniční budova). I přes svou výšku 42 m v tabulce nenaleznete ani věţ Brněnského výstaviště, neboť je dlouhodobě nepřístupná a zatím nesvítá naděje na její otevření. Naopak je do první desítky zahrnuta i nově otevřená poměrně atypická rozhledna Chmelový maják, jeţ byla postavena v rámci projektu Chrám chmele a piva v Ţatci a veřejnosti je přístupná od září roku 2010.
30
Pro srovnání: nejznámější rozhledna světa, Eiffelova věţ, nabízí ze své třetí, nejvyšší plošiny výhled z výšky 276 metrů nad zemí. Za jednu z nejvyšších rozhleden světa je potom povaţována Canton Tower (téţ známá jako Guangzhou TV & Sightseeing Tower) v čínském jihovýchodním městě Kantonu, která ohromí vyhlídkovou terasou ve výšce 454 m. Je tedy téměř pětkrát výše neţ kabina Ţiţkovské věţe. Na střeše je navíc umístěno nejvyšší ruské kolo na světě. Graf 1 Porovnání výšky vyhlídkových ochozů
Zdroj: zpracování vlastní, zdroje dat13, 14, 15
Záměrně zde není uvedeno, která rozhledna je nejmenší, a to z toho důvodu, ţe některé drobné vyhlídkové stavby připomínají svou konstrukcí i polohou spíše myslivecký posed a výhled z nich je často velmi omezen. Mezi takovéto „nerozhledny“ lze zařadit mimo jiné jiţ zbořenou dřevěnou konstrukci na Velké Deštné či dřevěnou vyhlídku Lednické rybníky s plošinou ve výšce 2 m.
13
Wikimedia Commons : Tallest Towers In The World [online]. last modified 14 January 2011 [cit. 201104-18]. Dostupné z WWW: . 14 Can Stock Photo [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Eiffel tower Vector clipart and illustrations. Dostupné z WWW: . 15 Rozhledny v Česku [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Pamětní razítka z rozhleden a vyhlídkových věţí v Česku. Dostupné z WWW: .
31
Paradoxně se jeví skutečnost, ţe nejníţe poloţenou rozhlednou v České republice, je jedno z nejstarších vyhlídkových míst – Minaret. Nadmořská výška Minaretu činí 175 m. Trojici nejníţe poloţených doplňuje Maják Šrotík s výškou 187 m n. m. a Lahovický most v nadm. výšce 190 m. Nejvýše poloţenou rozhlednovou konstrukci můţeme navštívit na Pradědu, jenţ se rozprostírá 1 492 m nad hladinou moře. Na pomyslném druhém stupínku stojí ve výšce 1 362 m věţ na Boubíně. Další pořadí zaznamenává následující tabulka. Jsou v ní zahrnuty také rozhledny, jeţ sice stojí, ale pro svůj špatný technický stav nejsou přístupné veřejnosti a čekají na investora. Tabulka 2 Rozhledny podle nadmořské výšky
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Rozhledna Praděd Boubín Poledník Černá hora Klínovec Pancíř Smrk Zadov Libín Kleť
Kraj
Nadmořská výška
Moravskoslezský Jihočeský Plzeňský Královéhradecký Karlovarský Plzeňský Liberecký Jihočeský Jihočeský Jihočeský
1 492 m n. m. 1 362 m n. m. 1 315 m n. m. 1 299 m n. m. 1 244 m n. m. 1 214 m n. m. 1 124 m n. m. 1 100 m n. m. 1 096 m n. m. 1 083 m n. m.
Výška vyhlídkové plošiny 73 m 21 m 30 m 21 m 14 m 15 m 18 m 32 m 27 m 18 m
Zdroj: zpracování vlastní, zdroj dat z Miškovský, 2008; Rozhledny u nás [online]. Dostupný z
V rámci rozhlednových „nej“ byla provedena menší anketa s cílem zjistit, které rozhledny povaţují Češi za nejkrásnější. Bohuţel se podařilo oslovit pouze omezený okruh lidí z krajů Karlovarského, Plzeňského, Hl. města Praha a Jihomoravského. Výsledky korespondují převáţně s krajem, ze kterého respondenti pocházejí. Pro obyvatele Karlovarského kraje je nejhezčí rozhledna Krásno, na druhém místě se umístil Háj u Aše. Praţané pochopitelně nedají dopustit na Petřínskou rozhlednu, ačkoli nemálo z dotazovaných se přiznalo, ţe v podstatě ţádnou jinou dosud nenavštívili a ţe jinou ani neznají. Zástupcům Plzeňského kraje nejvíce imponuje Bolfánek u Chudenic. I přesto, ţe jiţní Morava disponuje největším mnoţstvím nově stavěných rozhleden, obyvatelé kraje zůstávají věrni starému dobrému Minaretu. Uznávaný a obdivovaný mezi vyhlídkovými místy co do architektury je rovněţ vysílač na Ještědu. Alespoň po dvou hlasech dostaly také rozhledny Jedlová, Hýlačka a Ještěd.
32
Naopak o nejošklivější vyhlídkové stavbě mají jasno návštěvníci cestovatelského portálu VirtualTourist.com. Ti vyhodnotili v rámci ankety o největší architektonickou katastrofu světa televizní věţ na Ţiţkově jako druhou nejošklivější na světě. Tvůrci seznamu o ní doslova řekli, ţe „je uţ sama o sobě ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z ostudy proměnily v něco, z čeho se vám opravdu zatočí hlava.“16 Moţná nejde o ţádnou nádheru, ale na druhou stranu přitáhne jistě více pozornosti, neţ klasické televizní věţe, s jakými se setkáme v ostatních evropských metropolích. A konec konců, i přes svou „ošklivost“ se dlouhodobě umisťuje na předních pozicích návštěvnosti technických památek v České republice. Na špici nejoblíbenějších technických památek jiţ několikátým rokem neohroţeně trůní Petřínská rozhledna. Roční návštěvnost přesahuje 300 000, coţ ji řadí do druhé desítky nejnavštěvovanějších památek v ČR vůbec.
6 Komparace vybraných rozhleden Dá se předpokládat, a tuto domněnku potvrdila výše zmíněná anketa, ţe za nejznámější českou rozhlednu povaţujeme Petřínskou rozhlednu. To byl také důvod, proč je zařazena mezi rozhledny, které budou v této práci komparovány. V rámci srovnávání byly voleny vyhlídkové věţe vyznačující se nějakým specifikem oproti ostatním. Současně bylo vzato na zřetel vhodné rozmístění po České republice. Výjimka byla udělána pouze v případě Ţiţkovského vysílače, neboť nelze opomenout naši nejvyšší rozhlednu. Další výběr směřoval na jiţní Moravu, jelikoţ Minaret můţe nabídnout hned dva primariáty, je jednak nejníţe poloţenou na našem území a rovněţ nejstarší přístupnou rozhlednou. Poslední komparovaná vyhlídková věţ byla směřována do západních Čech a konečné rozhodnutí padlo na naši nejzápadnější rozhlednu – Háj u Aše. Zvolené rozhledny budou v následujících částech kapitoly prezentovány nejprve jednotlivě v popisné rovině, která bude zaměřena na polohu, dopravní dostupnost, historii a vzhled stavby, včetně moţného výhledu z nejvýše umístěné vyhlídkové plošiny. Na tyto obecné informace bude v další části navazovat souhrnné srovnání
16
PECINOVÁ, Hana. Ţiţkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. 20. 11. 2009, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: .
33
kvantitativních a kvalitativních parametrů, otvírací doby, výše vstupného, konaných akcí, infrastruktury v okolí rozhleden. Nedílnou součástí komparace bude srovnání návštěvnosti vyhlídkových staveb.
6.1 Minaret Minaret (viz příloha č. 2) nalezneme v Jihomoravském kraji, okrese Břeclav, zhruba 2 km od zámku Lednice v jeho rozsáhlých zahradách. Nejkratší cesta k rozhledně vede odbočkou ze silnice 422 rovinatým terénem po písčité pěšině. Spojíte-li návštěvu Minaretu s prohlídkou dalšího objektu v zámeckém areálu, bude jistě mnohem zajímavější procházka rozsáhlým parkem. V případě, ţe chcete vyuţít netradiční způsob dopravy, se Vám nabízejí dvě alternativy. Tou první je jízda kočárem od zámku (stanoviště u Turbíny) k Minaretu trvající cca 25 minut. Cena za jednosměrnou jízdu je pro dospělého jedince 80 Kč, pro děti poloviční. Pro školní výlety je stanoven speciální tarif. Druhou variantou pro cestu k Minaretu je plavba lodí, a to ze směru od zámku (délka trasy 2,5 km, doba plavby cca 25 minut), nebo od Janova hradu (trasa 4 km, doba cca 45 minut). Jedna plavba přijde dospělého člověka na 100 Kč (Zámek-Minaret), eventuelně na 120 Kč (Janův hrad-Minaret). Děti od 3 do 15 let a invalidé mají nárok na 50% slevu. V areálu zámeckého parku platí zákaz vjezdu cyklistů, jízdní kola je dle návštěvního řádu moţné pouze vodit. Legenda praví, ţe Alois Josef I. Lichtenštejnský (1759-1805), bohatý mecenáš umění, chtěl pro občany města Lednice postavit nový kostel na místě starého veřejného domu. Jeho návrhy se však setkaly se záporným stanoviskem. To pána natolik rozčílilo, ţe namísto kostela nechal natruc vybudovat minaret. Projektování stavby bylo svěřeno Josefu Hardtmuthovi (1758-1816), nadanému architektovi, který krajinu kolem zámku zkrášlil mnohými romantickými stavbami (Janův hrad, Belveder či v pozdějších letech Dianin chrám, téţ známý jako Randes-vous). Místo nové stavby bylo vybráno tak, aby byla viditelná při pohledu z hlavní budovy zámku v optickém středu. Močálovitá půda ale vyţadovala zpevnění, a teprve poté mohl vyrůst údajně nejvyšší minaret v neislámských zemích. Na stavbu byly pouţity kamenné kvádry často s hmotností větší neţ 100 kg. Práce na věţi byly kompletně dokončeny v létě roku 1804, celkové náklady se vyšplhaly na téměř jeden milion zlatých. V důsledku poklesu spodní vody začaly zapuštěné základy vysychat, coţ vedlo k narušení statiky budovy a ke vzniku trhlin. Ke generální rekonstrukci došlo v letech 34
2005-2008 z programu Záchrany architektonického kulturního dědictví zřízeného Ministerstvem kultury. Stavba si vyţádala nezbytné průzkumy, statické zabezpečení, opravy kopule a venkovní fasády věţe. Ačkoli je pro zpřístupnění veškerých místností nezbytná renovace prvního patra s mozaikovými místnostmi, program byl v roce 2009 zastaven a v tuto chvíli správci chybí zhruba 30 milionů na dokončení rekonstrukce. Základ minaretu tvoří jednopatrová hranolová budova, v jejímţ patře nalezneme 8 sálů. Místnosti byly bohatě vyzdobeny maurskými malbami a Lichtenštejnové zde dříve měli uloţenou sbírku orientálních předmětů. Dnes tyto sály bohuţel nejsou přístupné veřejnosti. Věţ dosahuje výšky 60 m a disponuje třemi venkovními vyhlídkovými ochozy. Pro výstup na vrchol je nutné zdolat 302 schodů, ale výhled z plošiny 50 metrů nad zemí určitě stojí za to. Dohlédnout odtud můţeme nejen na okolní park, Pálavu či Bílé Karpaty, ale říká se, ţe při obzvlášť dobré viditelnosti můţeme spatřit dokonce špičku vídeňského Stephansdomu.
6.2 Háj u Aše Nejzápadnější rozhledna České republiky, známá téţ jako Bismarckova rozhledna (viz příloha č. 3) a, je nejvyšším vrcholem české části Smrčin. Leţí zhruba 1 km vzdušnou čarou od města Aš. Dostaneme se sem po modré turistické značce o délce 2 km z centra města, případně můţeme zvolit dopravu automobilem aţ k parkovišti u nově vystaveného sportovního areálu Vrch Háj a odtud vystoupat necelých 500 m k věţi. V okolí rozhledny vedou cyklistické i běţecké stezky. Háj, německy Hainberg, byl v 19. století poměrně nevzhledný holý kopec. V šedesátých letech vnukl „otec Hainbergu“ George Unger místním milovníkům přírody myšlenku, a následně ji uvedl v realizaci, na zalesnění vrchu a vybudování příjemného lesoparku. Současně vyvstal návrh na vybudování rozhledny. Na jeho realizaci se však muselo počkat aţ do roku 1895, kdy se konaly velkolepé oslavy narozenin „ţelezného kancléře“ Otty von Bismarcka a právě na jeho počest měla být rozhledna pojmenována. Kdyţ byl vybrán dostatečně velký finanční obnos, byl osloven známý dráţďanský architekt Wilhelm Kreis. Stavba pod vedením ašského stavitele Ernsta Hausnera byla započata 18. října 1902 poloţením základního kamene. Pro první zvědavce se rozhledna s nákladem téměř 59 000 rakouských korun zpřístupnila po 430 dnech, slavnostní otevření se však konalo aţ 19. června 1904.
35
Poslední rozsáhlá oprava proběhla na rozhledně přibliţně před deseti lety. Zahrnovala jednak práce na samotné věţi, a současně úpravu okolí, především vykácení některých stromů za účelem zlepšení výhledu. Podle referenta oddělení správy majetku v Aši dosáhly celkové náklady na renovaci objektu asi 300 000 Kč. Kamenná rozhledna s výškou 34 m se řadí mezi nejmohutnější vyhlídkové věţe tohoto typu u nás. Na stavbu čtvercového průřezu byly pouţity ţulové kameny, z nichţ některé váţily i 2,5 tuny, celková hmotnost konstrukce se uvádí kolem 2 000 tun. Pro zdolání rozhledny je potřeba vystoupat celkem 115 schodů. Věţ poskytuje několik vyhlídkových plošin, přičemţ nejvyšší je patro s osmi zasklenými okny nacházející se ve výšce 22,7 m. Pro návštěvníky je spíše atraktivnější patro o 13 schodů níţe, neboť poskytuje výhled ze čtyř otevřených balkonů. Za dobré viditelnosti je moţno shlédnout rozsáhlé území českého a německého pohraničí.
6.3 Petřín Polohu Petřínské rozhledny (viz příloha č. 3) asi není třeba zevrubně představovat. Jedna z dominant našeho hlavního města se tyčí na stejnojmenném vršku na levém břehu Vltavy. Nejrychlejší cestu k rozhledně poskytuje lanovka ze stanice Újezd, která mimochodem vznikla ve stejném roce jako věţ. Pro přepravu platí jízdenky MHD, s výjimkou nepřestupních jízdenek. Vzhledem k tomu, ţe Petřínské sady disponují mnoţstvím stezek, můţe se turista k rozhledně dostat prakticky odkudkoli. Ať uţ jej zláká příjemné toulání okolo zahrady Kinských, procházka Růţovým sadem při směru od Strahova nebo třeba vyhlídkový okruh ze Strahovského kláštera, jistě své volby nebude litovat. Alternativní moţností je doprava k rozhledně na kole, přičemţ je třeba mít na pozoru, ţe ne všechny stezky Petřínských sadů jsou cyklistům přístupné. Podoba Petřína s Eiffelovou věţí není náhodná. Kdyţ se výprava Klubu českých turistů v roce 1889 vrátila ze Světové výstavy v Paříţi, padla myšlenka, postavit podobnou vyhlídkovou věţ také v Praze. Návrh vypracoval architekt Vratislav Pasovský, autory konstrukce byli inţenýři František Prášil a Julius Souček. Za vhodné místo byl zvolen Petřínský vrch a vzhledem k terénu bylo rozhodnuto o stavbě lanové dráhy. Vše se mělo stihnout do konání Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Stavba rozhledny z toho důvodu probíhala v rychlém tempu. V polovině března 1891 byly zahájeny stavební práce a uţ 2. července, 53 dní od zahájení vlastní montáţe, se na vrcholu šedesátimetrové věţe mohl rozvinout prapor na znamení dokončení prací. Slavnostního 36
otevření se rozhledna dočkala 20. srpna téhoţ roku. Náklady na stavbu věţe byly spočítány na více neţ 80 000 zlatých. Od svého zpřístupnění se Petřínská věţ i lanovka staly vyhledávanou atrakcí Prahy. Rozhledna byla několikrát pro veřejnost uzavřena, od února do května 1945 z důvodu zřízení vojenské pozorovatelny, v letech 1979 aţ 1991 kvůli špatnému technickému stavu. Poslední revizí prošla konstrukce v letech 2000 aţ 2002, kdy byly provedeny rozsáhlé opravy, od výtahu, schodišť, vyhlídkových plošin aţ po přízemní pavilon a suterén. Rekonstrukce si vyţádala investici ve výši 54 039 000 Kč. Jádro mohutné ocelové konstrukce o celkové hmotnosti dosahující cca 175 tun tvoří osmiboký tubus, jehoţ vnitřkem prochází kabinový výtah s pohonem. Tubus obtáčí dvě schodiště, kaţdé o 299 schodech, přičemţ jedno slouţí pro výstup nahoru, druhé pro sestup dolu. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, ve výšce 20 m nabízí výhled z nekrytého ochozu, 53 m nad zemí je umístěno druhé patro se zasklenou kabinou. Celková výška stavby i s korunkou na vrcholu činí 60 m. V přízemí nalezneme kromě kasy a prodejny suvenýrů také restauraci, v podzemí rozhledny je od roku 2002 nainstalována výstava Jára Cimrman, génius, který se neprosadil. Výhled, který nabízí Petřínská rozhledna, nezahrnuje pouze panorama hlavního města, za pěkného počasí je moţno dohlédnout na České středohoří a horu Říp, některé zdroje dokonce uvádějí, ţe ve výjimečných případech lze vidět i siluetu Krkonoš.
6.4 Ţiţkovský vysílač Uprostřed Mahlerových sadů, v centru hlavního města nemůţeme přehlédnout Televizní vysílač Praha, známý spíše jako Ţiţkovský vysílač (viz příloha č. 4). Přístupových cest jsou kolem nepřeberná mnoţství, ať uţ se sem vydáte pěšky, na kole, autem či městskou hromadnou dopravou. V případě vyuţití MHD se nabízí mimo jiné alternativy od stanice metra Jiřího z Poděbrad a stejnojmenné zastávky tramvaje č. 11, popřípadě tramvajemi č. 5, 9, 26 od zastávek Lipanská, případně z Olšanského náměstí. Na konci 80. let vyvstala v Praze potřeba moderního telekomunikačního pokrytí. Projekt nového vysílače byl zadán ing. arch. V. Aulickému, dr. ing. J. Kozákovi a ing. A. Bémovi. Na jejich hlavy se však snesla velká kritika, jeţ byla regulována zásluhou stále ještě přetrvávajícího komunistického reţimu. Po jeho pádu uţ byly dávno postaveny nejen mohutné základy věţe (poloţení základního kamene proběhlo v říjnu 37
1985), ale i velká část vysílače samotného, proto byla i přes hromadící se výhrady po roce 1989 stavba dokončena. Výtky se týkaly nejen vzhledu televizní věţe, ale také umístění či obav ze škodlivosti silného elektromagnetického záření. Do provozu byl vysílač uveden 18. února 1992. Celkové náklady na výstavbu dosáhly výše asi 500 milionů Kč.17 Věţ má hmotnost celkem 11 800 tun. V roce 2000 byla věţ v rámci projektu Praha – evropské město kultury osazena deseti laminátovými sochami miminek (viz příloha č. 4) sochaře Davida Černého18. Po skončení projektu měla být expozice snesena, bylo však shledáno, ţe mimina dodávají věţi ţivější ráz, proto byly v roce 2001 plastiky, kaţdá o hmotnosti 100 kg, nainstalovány znovu, tentokrát natrvalo. Ţelezobetonová konstrukce se svou výškou 216 m viditelně převyšuje všechny okolní stavby. Je tvořena třemi tubusy, z nichţ dva mají průměr 4,8 m a tyčí se do výšky 134 m, třetí, s anténním nástavcem a průměrem 6,4 m, určuje celkovou výšku stavby. Tubusy jsou zapuštěny do země do hloubky 15 m, kde je umístěna betonová deska o průměru 30 m a s tloušťkou 4 m. Mezi tubusy jsou umístěny tři gondoly. První dosahuje výšky 66 m a byla zde umístěna restaurace. Momentálně je prostor nevyuţit, ačkoli do konce roku 2011 se dle vyjádření Českých radiokomunikací plánuje znovuzpřístupnění restaurace. Nejvyšší gondola slouţí čistě telekomunikačním účelům. Prostřední gondola má čistě rozhlednový význam, ve výšce 93 m nad zemí jsou umístěny 3 prosklené, vzájemně propojené místnosti tvořící vyhlídkovou plošinu. Do této výšky je moţné se dostat pouze rychlovýtahy, jeţ se pohybují rychlostí 4,2 m/s. Pro zajímavost: v případě nutnosti pouţít nouzové schodiště by bylo třeba zdolat 736 schodů. Z vyhlídkové kabiny je moţná viditelnost aţ 100 km. Jasně rozpoznatelná je hora Říp či vysílač Cukrák.
17
Na Ţiţkově skončila výměna vysílače: Foto ČTK. Novinky.cz [online]. 6. 10. 2008, [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: . 18 David Černý je autorem řady dalších kontroverzních i provokativních plastik, k jeho dílům patří m.j. Růţový tank, Čůrající postavy, Kůň (socha svatého Václava na břiše svého mrtvého koně v praţské Lucerně) či spekulovaná plastika Entropa vytvořená u příleţitosti českého předsednictví Rady EU.
38
6.5 Komparace na základě kvalitativních a kvantitativních charakteristik Předchozí charakteristiky rozhleden prezentovaly znaky, jeţ jsou víceméně neměnné a nelze je ani do budoucna nijak výrazně ovlivnit. Tato podkapitola se bude zabývat prvky, které nejsou konstantní. Mohou být upraveny v závislosti na moţnostech provozovatele, ale budou zde zahrnuta také ostatní data referující o návštěvnosti, trţbách a dalších faktorech.
6.5.1 Otvírací doba V první řadě je důleţitá přístupnost rozhledny. Podobně jako u hradů či zámků se na vyhlídkových stavbách podepisuje sezonnost. Ta je logicky více patrná na rozhlednách mimo hlavní město, ale záleţí také na charakteru stavby, protoţe některé konstrukce nemohou být v zimním období otevřeny z důvodu bezpečnosti. Tento problém nemusí řešit provozovatel Ţiţkovské věţe, neboť vyhlídková kabina nemá ţádné otevřené prostory a můţe být tedy přístupná celoročně. Návštěvníkovi nabízí výhled na Prahu za denního světla, ale stejně tak si můţe uţít pohled na zářící noční město, neboť otvírací doba je denně od 10 do 22 hod. K podobnému kroku se uchýlil Petřín, který se tak snaţí kompenzovat všeobecný úbytek turistů související s celosvětovou hospodářskou krizí. Rozšířil otvírací dobu v zimních měsících z víkendové na denní a celoročně je tak věţ přístupná. Provoz je upraven podle sezony na hlavní (duben-září 10-22 hod) a vedlejší (listopad-únor 10-18 hod). Speciální otvírací doba je v měsících březen a říjen (10-20 hod). Na Minaretu by celoroční provoz byl finančně nevýhodný, neboť provozovatel by více vydal za vytápění a pracovní sílu, neţ by utrţil ze vstupného. Vyhlídku je moţno navštívit v měsících duben a říjen denně mimo pondělí od 9 do 16 hod., od května do září je otvírací doba prodlouţená ještě o hodinu. Mimo tyto měsíce je moţné na věţ vystoupat po dohodě se správou rozhledny. Háj u Aše je v provozu od 26. března do 31. listopadu denně v době od 11 do 18 hod.
6.5.2 Vstupné Druhý bod komparace představuje výše vstupného na jednotlivých rozhlednách. Jiţ v některé z předešlých kapitol byly zmíněny obě praţské věţe, které svým vstupným výrazně převyšují průměr (předpokládáme-li, ţe průměrné vstupné se pohybuje kolem
39
20 Kč). V následující tabulce jsou uvedeny poplatky za návštěvu objektu, a to v základní a sníţené sazbě. Tabulka 3 Sazby vstupného na rozhlednách
Petřínská rozhledna Minaret
Háj u Aše
30 Kč
zdarma
100 Kč
Vstupné včetně výtahu 150 Kč
20 Kč
zdarma
50 Kč
100 Kč
Výstup po schodech Základní tarif Sníţená sazba vstupného
Ţiţkovská televizní věţ 120 Kč 60 Kč
Zdroj: vlastní
Základním tarifem je míněno vstupné za dospělou osobu bez jakýchkoli slev. Sníţená sazba je různá podle segmentů. V tabulce je určena pro dítě ve věku 6 aţ 14 let. Dítě do 6 let má na Ţiţkov i na Minaret vstup zdarma, na Petřínu zaplatí 20 Kč. Po předloţení platného průkazu mají nárok na sníţené vstupné také důchodci. Studenti, kteří se prokáţou průkazkou, zaplatí na Minaretu a Petříně cenu dle niţší sazby, na Ţiţkovském vysílači je vyjde vstup na 90 Kč. Invalidy a drţitele průkazky ZTP naopak návštěva Ţiţkova potěší, neboť jim je na vyhlídkovou plošinu umoţněn vstup zdarma. Na Minaretu i Petříně musí zaplatit vstupné 20 Kč, přičemţ na Petříně jsou osvobozeni od poplatku za výtah, který jinak činí 50 Kč. Speciální tarify poskytuje Ţiţkovský vysílač také skupinám o deseti a více osob (60 Kč/os.) a velmi výhodná je nabídka pro rodiny s dětmi, tj. max. 2 dospělí s dětmi do 14 let zaplatí cenu 120 Kč. Hromadná sleva je poskytována rovněţ na Petříně, a to pro školy a školky v počtu aţ 30 dětí s 2 dospělými jako doprovod, přičemţ cena za celou skupinu je pro mateřské školy 300 Kč, základní školy 500 Kč a střední školy 1 000 Kč. Rodiče (resp. 2 dospělé osoby) s aţ čtyřmi dětmi do 15 let přijde rodinné vstupné na 250 Kč. Petřínská rozhledna navíc nabízí speciální cenu pro drţitele karty Opencard, a to 50 Kč, při kombinaci se sníţenou sazbou potom 20% slevu z ceny vstupného.
6.5.3 Infrastruktura v okolí rozhleden Infrastruktura je velice široký pojem. V tomto případě bude zahrnovat pouze ty sluţby, které jsou nejčastěji návštěvníky rozhleden očekávány. Turista zpravidla vyhledává 40
moţnost občerstvení, a prostory, kde si můţe odpočinout a načerpat nové síly. Současně se předpokládá, ţe bude mít zájem o koupi suvenýru z rozhledny. Všechny poţadavky bez problémů splňuje Minaret, kde jsou k dispozici jak lavičky, tak i stánek s občerstvením, kde můţeme zároveň zakoupit vybrané suvenýry. Razítko, turistickou známku, leporelo či pohled obdrţí zájemce také na pokladně rozhledny. Bezproblémová situace je rovněţ na Petříně. Laviček je v okolí rozhledny početné mnoţství, stejně tak jako prodávaných suvenýrů. Občerstvení je moţné buď vedle rozhledny ve stánku, nebo v restauraci, která se nachází v suterénu věţe. O něco komplikovanější je momentálně situace na Ţiţkovském vysílači. Jak jiţ bylo zmíněno, restaurace přímo ve věţi je od ledna roku 2010 mimo provoz, plánuje se však její brzké otevření. Drobné občerstvení v podobě automatů na pití je k dostání přímo ve vyhlídkovém patře rozhledny. Další restaurace jsou v dosahu pouhým několika desítek metrů od vysílače. „Suvenýrůchtivý“ turista bude moţná trochu zklamán, v okolí rozhledny nejsou k dispozici vůbec a v pokladně vysílače také donedávna nebyly v prodeji. Po změně provozovatele jsou od konce března 2011 k dostání turistické známky, o pár týdnů později byly zavedeny do prodeje pamětní mince. Dle slov provozovatele je v plánu otevření obchodu se suvenýry poté, co bude zpřístupněna restaurace. Z komparovaných rozhleden je nejméně rozvinutá infrastruktura v okolí Háje u Aše. Ačkoli byly poblíţ rozhledny vybudovány nové lavičky pro odpočinek, upomínkové předměty jsou k dostání aţ v Ašském informačním centru, tedy více neţ dva kilometry od samotné věţe. Obdobný problém budete řešit také, budete-li se chtít osvěţit. Dříve velice oblíbená turistická chata Rozhledna, poskytující ubytování i stravování, v lednu 2009 vyhořela, tudíţ nejbliţší příleţitost k občerstvení má ţíznivý turista pod kopcem ve městě.
6.5.4 Akce konané na rozhlednách K popularitě rozhledny přispívají nejrůznější akce, jako jsou setkání, slavnosti, koncerty nebo jiné kulturní programy. Nejaktivnější je v tomto směru Petřínská věţ. Kromě permanentně nainstalované výstavy Jára Cimrman, génius, který se neproslavil, jsou zde pořádány provizorní expozice a několikrát do roka také široké spektrum dalších aktivit. V říjnu roku 2009 zde bylo k vidění defilé historických vozů Citroën, na začátku května 41
2010 se konaly Májové slavnosti, ještě před začátkem letních prázdnin bylo moţné si uţít noční prohlídku Petřínské rozhledny obohacenou o přednášku odborníka ze Štefánikovy hvězdárny. V měsíci říjnu byla připravena přehlídka dobových kostýmů, zbraní a bojových umění společně s rekonstrukcí vojenské bitvy při akci zvané „Třicetiletá válka na Petříně“. Na tento rok se chystá zopakování pokusu o vytvoření českého rekordu v počtu líbajících se dvojic. „Líbačka na Petříně“, jak je akce nazvána, se koná 1. května. Dne 30. 6. dostává většina dětí vysvědčení a potom moţná zamíří „Ze školy vzhůru na Petřín“, tedy na krátký pochod spojený se zábavným odpolednem plným her v blízkosti rozhledny. Na Ţiţkovském vysílači se v současnosti ţádné významné události nekonají. V době, kdy fungovala restaurace, zde ale byly pořádány společenské akce, jako např. „Ed Hardy party“, spojená s módní přehlídkou. Ţiţkov se také účastnil akce „Ledová Praha“, která probíhá v hlavním městě kaţdoročně v období pololetních prázdnin a je zaměřená na poznávání praţských památek. Přímo na Minaretu ţádné aktivity neprobíhají, návštěvnost však jistě přilákají akce konané v rámci Lednicko-valtického areálu, kterých se uskuteční během roku několik a jsou mezi nimi například „Vítání ptačího zpěvu v Lednici“, pravidelné dostihy chrtů nebo nejrůznější vinařské slavnosti (Burčáky Lednice, Lázeňské vinobraní apod.) Organizované akce na Háji u Aše či v okolí se konají spíše sporadicky. Pravidelné jsou pouze závody v cyklistice, mezi nimi např. „Ašský bláteník“, závod horských kol. Co se týká nesportovních událostí, na konci srpna 2010 byly velkou událostí letní slavnosti s názvem „Ašské léto pod rozhlednou“.
6.5.5 Návštěvnost Návštěvnost představuje nejvýznamnější ukazatel zájmu o rozhlednu. Promítá se v ní jak poloha a dostupnost věţe, tak konané akce, které ji mohou výrazně navýšit. Na rozhlednách, kde se vybírá vstupné, je zjistitelná poměrně snadno, hůře se určuje tam, kde je vstup zdarma.
42
Tabulka 4 Návštěvnost rozhleden v letech 2008 a 2009
Rok
Minaret
Háj u Aše
Petřín
2008
83 692
5 00019
308 000
2009
96 654
5 00019
326 000
Průměrná měsíční návštěvnost 2008
11 956
625
34 222
Ţiţkovská věţ 145 000 údaj není k dispozici 12 083
Zdroj: zpracování vlastní, zdroje dat pro Petřín a Ţiţkov20
V tabulce č. 4 jsou vyjádřeny údaje za roky 2008 a 2009. Informace k r. 2010 nebyly poskytnuty ani z Petřínské rozhledny, ani ze Ţiţkovské věţe. Pro Minaret je v roce 2010 charakteristický výrazný pokles turistů, návštěvnost dosáhla čísla 84 779. Nejvíce výletníků zavítá na Minaret pravidelně v období letních prázdnin, tedy v měsících červenec a srpen, přičemţ návštěvnost v srpnu vţdy převyšuje údaje z července. Průměrně navštívilo v posledních 3 letech Minaret v osmém měsíci roku 14 780 turistů. Návštěvnost na Háji u Aše je soukromým odhadem správce majetku města a vychází z počtu návštěvníků v muzeu a z akcí, které lákají do města více turistů. Jednoznačný primariát, co se týká návštěvnosti, mají praţské rozhledny. Zatímco na Ţiţkově jsou data orientační a vycházejí z počtu prodaných vstupenek v roce 2007 a odhadem pro rok 2008, provozovatel na Petříně je povinen poskytovat informace o návštěvnosti pravidelně s roční periodicitou svému pronajímateli Praţské informační sluţbě. Petřínská rozhledna se pravidelně řadí na první příčku v návštěvnosti technických památek nejen v Praze, ale v celé České republice. Poslední řádek tabulky vykazuje průměrnou návštěvnost za jeden měsíc. Tento údaj bere na zřetel přístupnost rozhledny, a je tedy počítán jako podíl celkového počtu turistů v roce 2008 a přístupných měsíců. Minaret je otevřený od dubna do konce října, tedy pouhých 7 měsíců. O měsíc déle nabízí rozhled Háj u Aše. V roce 2008 byla Petřínská 19
Číslo vychází z odhadu vyjádřeného referentem Oddělení správy majetku v Aši. Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 [online]. Praha: CzechTourism, 8/2009 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 [online]. Praha: CzechTourism, 8/2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . 20
43
věţ přístupná denně od března do konce října, ve zbylých 4 měsících roku pouze o víkendech, tzn. 8 měsíců + 34 víkendových dní, tj. 9 měsíců. Ţiţkov měl otevřeno po celý rok. Z tabulky lze vyčíst, ţe výrazně nejvyšší návštěvnost vykazuje Petřín, kde denně přesáhne mnoţství prodaných vstupenek 1 000 ks.
6.5.6 Trţby Trţby ze vstupného a prodeje suvenýrů jsou údaje, který si provozovatelé poměrně pečlivě hlídají a neradi je sdělují. Otevřenější byla v tomto případě pouze správkyně Minaretu a kastelánka lednického zámku Ivana Holásková. Dle jejího vyjádření vydělá Minaret ročně cca 2 miliony korun. Vzhledem k tomu, ţe na Háji u Aše je vstup zdarma, není pro majitele, tedy město Aš, zdrojem ţádných financí. Zanedbatelnou částku obdrţí pouze z prodeje suvenýrů prostřednictvím ašského infocentra. Na Ţiţkově činí trţby z prodeje vstupenek přibliţně stonásobek návštěvnosti. Můţeme tedy předpokládat, ţe při průměrném ročním počtu turistů (140 000), se vyšplhají k částce 14 milionů. Vzhledem k více neţ dvojnásobné návštěvnosti objektu Petřín je jasné, ţe výnosy z prodeje vstupenek i suvenýrů budou o mnoho vyšší, neţ na ostatních komparovaných stavbách. Je ale nezbytné uvědomit si, ţe trţby z prodaných vstupenek nejsou totoţné s výnosy provozovatele. Z této sumy je totiţ potřeba odečíst veškeré náklady, zahrnující údrţbu objektu a jeho okolí, spotřebu elektřiny, mzdu zaměstnanců a další. V neposlední řadě je ţádoucí tvořit určitý fond peněz „do budoucna“, tzn. na případné opravy či renovace. Většina památek obecně, rozhleden nevyjímaje, však místo tvoření fondu peněz splácí z případných rezerv jiţ dokončené rekonstrukce.
7 Profil návštěvníka rozhleden Výstupem této kapitoly by měly být informace o tom, jaký segment turistů navštěvuje rozhledny. Jestli jsou jimi spíše jednotlivci či skupiny, mladí nebo starší, proč vlastně navštěvují vyhlídkové věţe, co se jim na rozhlednách nelíbí a co naopak vyhledávají. Za tímto účelem byl na komparovaných objektech proveden marketingový výzkum. Z jeho dílčích výsledků bude následně sestaven profil návštěvníka.
44
7.1 Výsledky marketingového výzkumu Studie byla uskutečněna formou přímého dotazování na rozhlednách v měsících červenec a srpen roku 2010, celkem bylo osloveno 200 respondentů. Podobu dotazníku předkládaného na Minaretu je moţno si prohlédnout v přílohách této práce (příloha č. 5), pro ostatní rozhledny byly vytvořeny jeho modifikace, lišící se pouze v otázce č. 6. Následující řádky by měly čtenáře seznámit s výsledky výzkumu. Dvě třetiny dotazovaných tvořili Češi, zbylou třetinu cizinci. Nejvíce (45 %) jich odpovídalo na Petříně, kde dokonce převládali nad českými turisty. Následující graf ukazuje jejich národnost. Jak si můţeme všimnout, nejvíce oslovených bylo z Německa, na druhém místě bylo Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V průběhu výzkumu jsme se na rozhledně setkali také s dalšími národnostmi, z důvodu jazykové bariéry s nimi však nebylo moţné vyplnit dotazníky. Jednalo se převáţně o japonské, ruské a španělské turisty. Graf 2 Zahraniční turisté na Petříně
Zdroj: vlastní
Co se týká pohlaví respondentů, je výsledek vyváţený – celkem se průzkumu zúčastnilo 100 ţen a stejný počet muţů. Příčinu této shody můţeme nalézt mimo jiné ve skutečnosti, ţe 30 % dotazovaných dorazilo k rozhledně s partnerem/partnerkou. Z výsledků marketingového šetření lze vyčíst, ţe rozhledny nejsou příliš navštěvovány samotáři nebo skupinami. Během průzkumu se totiţ podařilo oslovit pouze 6 osob, které cestovaly bez doprovodu, a pouze jediného turistu, jenţ přijel na rozhlednu se skupinou, 45
a to v rámci historické exkurze. Naopak rozhledny jsou, dalo by se říct, rájem pro rodiny s dětmi a oblíbeným cílem pro cestování s přáteli. S rodinou navštívilo rozhlednu
téměř
40 %
oslovených
respondentů,
se
známými
a
kamarády
25 % dotazovaných. Věk dotazovaných a jejich počet určuje následující graf. Můţeme z něj vyčíst, ţe majoritní skupinou navštěvující rozhledny jsou lidé ve věku 26-35 let. Graf 3 Struktura respondentů podle věku
Zdroj: vlastní
Pouze necelých 15 % respondentů určilo jako účel cesty výlet, tzn., ţe se v regionu zdrţeli 1 den bez přenocování. Téměř 9 % potom tvořili místní obyvatelé. Polovina dotazovaných označila za důvod k návštěvě regionu dovolenou, přičemţ v Praze ji jako hlavní účel cesty vybralo 77,5 % cizinců. Jejich průměrná délka pobytu v hlavním městě byla spočítána na 5,3 dne, coţ je o 1,6 dne déle neţ u průměrné délky pobytu Čechů. Pro srovnání: průměrně se turisté ve vybraných regionech, kde probíhal marketingový výzkum, zdrţeli 4,1 dne. Majoritní většina oslovených turistů (42 %), zvolila při své cestě ubytování v hotelech, kaţdý čtvrtý respondent měl domluvené přenocování u známých nebo příbuzných. Podstatně jiný ţebříček ubytovacích zařízení vykázal průzkum z Minaretu. Tamější respondenti dali v téměř 43 % přednost penzionu, jako druhou alternativu volili hotel a na třetí příčku se dostalo přenocování v kempu.
46
V nadpoloviční většině případů označovali čeští turisté návštěvu rozhledny jako svou první. Dá se předpokládat, ţe také pro cizince, kteří přijedou do ČR, to bude jejich první výstup na rozhlednu. Tato presumpce byla bez výjimky potvrzena na Ţiţkově i na Minaretu. Z 30 cizinců, kteří navštívili Petřín, byli pouze dva na rozhledně podruhé, obě osoby byly slovenské národnosti. Na ašské rozhledně byli dotazovaní zahraniční turisté ve většině případů z blízkého pohraničí, a rozhlednu proto navštívili uţ podruhé, pro dva z respondentů to byla jejich třetí návštěva a jeden důchodce z Regensburgu uvedl, ţe věţ navštěvuje velmi rád a vystoupal na ni uţ nesčetněkrát. Graf 4 Zdroj informací o rozhledně u zahraničních turistů
Zdroj: vlastní
Výše vyobrazený graf referuje, odkud zahraniční turisté získávají informace o našich rozhlednách. V prvé řadě jsou to tištěné informace, od průvodců, přes mapy po propagační materiály. U českých respondentů převládala vlastní zkušenost a reference od známých, často se však nad touto otázkou pozastavovali s údivem. Věty ve smyslu „to přece patří do všeobecného povědomí“, nebo „tu zná přece kaţdý“ patřily k častým odpovědím. Způsoby, jakými se turisté nejčastěji dopravovali k rozhledně, jsou vyjádřeny následujícím grafem. Na prvním místě jednoznačně vyuţívají vlastní síly a k vyhlídce se dostávají pěšky (32 %). Druhou nejčastější alternativou je doprava autem k nejbliţšímu parkovišti u rozhledny, a odtud uţ samozřejmě po svých (28 %). V Praze převaţuje cestování prostřednictvím MHD, přičemţ k Ţiţkovu je vyuţíváno stejně často metro, jako tramvaje. Naopak na Petřín lze v rámci městské hromadné dopravy vyuţít 47
pouze lanovku nebo autobus na Strahov. Autobusem jeli pouze 2 respondenti, zatímco lanovkou se svezlo 26 z 50 dotázaných. Z předchozích kapitol víme, ţe k Minaretu můţeme připlout loďkou, nebo se svézt v kočáře taţeném koňmi. Tyto specifické druhy dopravy nebyly zařazeny do grafu, ale vyuţil je kaţdý třetí respondent, převaţuje přitom doprava po vodě. Graf 5 Způsob dopravy na rozhledny
Zdroj: vlastní
Na dotaz, co mají návštěvníci regionu v průběhu svého pobytu v plánu navštívit, nebo kde uţ byli, byla škála odpovědí velmi rozmanitá. Nejoblíbenější turistické cíle v okolí rozhledny zaznamenává následující tabulka. Je třeba si uvědomit, ţe zejména v Praze rozhledny zpravidla netvoří hlavní cíl cesty a jsou pouze součástí široké škály památek, které hlavní město nabízí. Tabulka 5 Nejnavštěvovanější památky v okolí rozhleden
TOP 5 Praha
TOP 5 Chebsko
3.
Praţský hrad Staroměstská radnice s orlojem Karlův most
4.
Prašná brána
5.
Ţidovské město
Chebský hrad Přírodní rezervace SOOS Skalná Hrad Ostroh (Seeberg) Aquaforum Františkovy Lázně Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu
1. 2.
TOP 5 Lednickovaltický areál a okolí Zámek Lednice Zámek Valtice Město Mikulov Janův hrad CHKO Pálava
Zdroj: vlastní
Oblíbenost vyhlídkových objektů obecně měla posoudit desátá otázka dotazníku a respondenti v ní měli určit, jak často zahrnou návštěvu rozhledny nebo jiné vyhlídky 48
v rámci jejich dovolené nebo výletu do programu. Četnost odpovědí vystihuje následující graf. Graf 6 Oblíbenost vyhlídkových objektů
Zdroj: vlastní
Poslední otázka týkající se rozhleden měla zjistit, jaké faktory motivují turistu k návštěvě vyhlídky a jaké pocity v nich vyvolává okamţik, kdy stanou na vrchu věţe. Protoţe se jednalo o otázky otevřené, odpovídali respondenti mnohdy větou „nevím, neřeším“. Přesto se nám dostalo několik zajímavých odpovědí. Primárním důvodem pro návštěvu rozhledny byl ve většině případů samozřejmě výhled, pohled na okolní krajinu či na město shora, moţnost poznat tak okolí z jiné perspektivy. Kromě toho jsou vyhlídkové stavby navštěvovány pro svou unikátní architekturu, ale také z důvodu zachycení krajiny objektivem fotoaparátu. Překvapivě se objevilo poměrně dost respondentů, kteří se přiznali, ţe mají strach z výšek, přesto na rozhlednu vystoupali. I kdyţ pocity, které v nich pohled dolů vyvolal, označovali obvykle negativními výrazy, v konečném efektu byli spokojeni sami se sebou, protoţe se jim podařilo strach překonat. Ostatně, strach, závratě a točení hlavy byly velmi často zmiňované dojmy. Mnohem častěji však byly uváděné příjemné pocity, spokojenost, představa absolutní svobody a volnosti či zdání vítězství. Za nejkurióznější odpovědi v kategorii dojmů na rozhledně lze povaţovat „strčit do ní“, míněno strčit do partnerky, s kterou na rozhlednu respondent vystoupal, a také „skočit“ ve smyslu spáchat sebevraţdu, ačkoli oba činy byly myšleny s nadsázkou a humorem.
49
Návštěvníci vyhlídkových objektů měli v dotazníku také moţnost vyjádřit, co jim na rozhledně nevyhovuje a s čím jsou nespokojeni. Výsledky této části průzkumu budou uvedeny v kapitole týkající se návrhů a opatření v další části práce.
7.2 Vytvoření profilu návštěvníka Na základě výsledků marketingového šetření můţeme určit, jak vypadá „ideální návštěvník rozhledny“ v České republice, tzn. osoba, která nejlépe charakterizuje strukturu turistů navštěvující rozhledny. Tato informace můţe být výchozí pro případnou propagaci rozhleden a pomůţe nám určit, na který segment se zaměřit. Profilovým turistou je v tomto případě Čech, muţ nebo ţena ve věku 26-35 let, který cestuje s rodinou. Dosáhl středoškolského vzdělání ukončené maturitou a pracuje v soukromém sektoru. Do regionu přijel za účelem odpočinku a dovolené a má v úmyslu strávit zde cca 4 dny. Zvolená destinace leţí ve vzdálenosti 201-400 km od místa bydliště, v němţ ţije 10-50 tisíc obyvatel. Ubytoval se v hotelu. Vyhlídková místa a rozhledny vyhledává pravidelně s cílem uţít si výhled do okolí a zpestřit program dovolené tak, aby byl zajímavý pro děti. Je to jeho první návštěva na dané rozhledně a je víceméně se vším spokojen. Pro dopravu k ní nevyuţil ţádný dopravní prostředek, zvolil raději procházku. Primárním zdrojem informací o vyhlídkové stavbě pro něj byl tištěný materiál. V průběhu léta uţ navštívil, nebo má v úmyslu navštívit alespoň jednu další vyhlídkovou stavbu.
8 Návrhy na zvýšení konkurenceschopnosti Při tvorbě návrhů a opatření na zlepšení povědomí o rozhledně bylo přihlíţeno ke komparovaným skutečnostem z předchozích kapitol, zároveň také k dojmům z osobních návštěv vyhlídkových věţí, a stejně tak k výsledkům dotazníků. Cílem této kapitoly je poukázat na komparativní výhody, z nichţ si ostatní provozovatelé vyhlídkových staveb mohou vzít příklad, upozornit na problémy, které kazí celkový dojem z návštěvy, a ukázat na moţnosti, jak zvýšit obrat, nebo jak se postarat o větší pohodlí a spokojenost zákazníků, tj. turistů.
8.1 Minaret Zhodnoťme nejprve komparativní výhody rozhledny. V prvé řadě se jedná o zachovalou památku na území Lednicko-valtického areálu, jeţ je zapsána do seznamu kulturního 50
dědictví UNESCO. Disponuje výhodnou polohou nedaleko rakouských hranic, navíc při lázeňském městě. Je ojedinělou stavbou tohoto typu na našem území, má rozsáhlou historii a navíc se můţe pochlubit označením rozhledna s největším počtem schodů. Díky poměrně nízkému vstupnému je snadno dosaţitelná i pro rodiny s dětmi. Infrastruktura v okolí rozhledny je dostatečně rozvinutá, od míst k odpočinku, přes nabídku suvenýrů, po moţnost občerstvení. K rozhledně se lze dostat nejen pěšky, ale také neobvyklými prostředky, jako je loď či koňský povoz. Ať uţ se návštěvník rozhodne pro kterýkoli způsob dopravy k Minaretu, vţdy jej čeká příjemné přírodní prostředí a nenáročný terén. V okolí do 5 kilometrů se pravidelně pořádají kulturní a společenské akce. Výrazným pozitivem věţe je také daleký výhled do krajiny, který není rušený stromy ani jinými elementy. V neposlední řadě je třeba zmínit výbornou propagaci, ať uţ prostřednictvím tištěných materiálů, tak internetových stránek. Nevýhodou pro rozhlednu můţe být absence přímého dopravního spojení z krajského města Brno. V porovnání s jinými vyhlídkovými stavbami můţeme za handicap povaţovat otvírací dobu, která koresponduje s přístupností zámku Lednice. Rušivým elementem kazící celkový dojem z jinak krásné stavby, jsou jistě nejrůznější nápisy vyryté vandaly na zdi Minaretu. Respondenti na rozhledně vyjadřovali nespokojenost poměrně střídmě. Vadilo jim pouze, ţe není přístupné první patro Minaretu, tři dotazovaní vyjádřili nespokojenost s přístupem pracovníka na pokladně věţe. Jeden respondent připomenul, ţe by bylo vhodné dát na věţ značení, které by informovalo, co lze vidět kterým směrem. Je jisté, ţe některé návrhy na zlepšení atraktivnosti nejsou realizovatelné v blízkých letech. Zpřístupnění prvního patra budovy není a nebude moţné, dokud správce neseţene potřebných asi 30 milionů Kč na opravu. Stejně tak lze těţko ovlivnit dopravní spojení do města Lednice. Vandalům se rozhledna zřejmě nevyhne, nicméně k eliminaci jejich činnosti by moţná pomohla instalace kamery ke vstupu na věţ a dalších maket kamer po obvodu rozhledny. Oproti tomu personál pracující v areálu zámku do jisté míry usměrnit lze. Jestliţe si turisté stěţují na neochotu, v případě ţe jsou jejich připomínky relevantní, je nezbytné uvědomit pracovníky o tom, ţe i on je součástí cestovního ruchu a na jeho vstřícném přístupu také záleţí, jestli se návštěvník rád vrátí a zda návštěvu objektu bude dále doporučovat. Instalace ukazatelů informující o tom, co je moţné z Minaretu spatřit, by byla zřejmě špatně proveditelná, a to 51
s ohledem na úzký vyhlídkový ochoz. Povaţujeme však za důleţité, informovat na rozhledně o zajímavostech, které je moţné shora vidět, proto bychom doporučovali prodej pohlednic, případně vstupenek, na kterých by byl kruhový výhled znázorněn (viz příloha č. 6). Pro případné zvýšení návštěvnosti nejen Minaretu, ale i jiných objektů v rámci areálu, např. umělé krápníkové jeskyně Grotta s výstavou strašidel, nebo Janohradu, lze doporučit větší kooperaci památek, např. vytvořením „Lednicko-valtického pasu“. Vycházíme při tom z předpokladu, doloţeného také marketingovým šetřením, ţe většina návštěvníků v rámci areálu nenavštíví pouze jediný objekt. Zakoupený pas by slouţil jako vstupenka na jeden vyhlídkový okruh zámku, do skleníku a na Minaret. Na další objekty by mu po předloţení pasu byla poskytnuta sleva ve výši 5-10 % ze vstupného. Navíc by získal 5% slevu na konzumaci ve vybrané restauraci.
8.2 Háj u Aše Rozhledna Háj je výrazně méně navštěvovanou neţ ostatní komparované věţe, přesto disponuje mnoţstvím pozitivních bodů. V první řadě uveďme polohu. Ač se nenachází poblíţ ţádné významné metropole ani dopravní tepny, ba právě naopak, její výhoda lpí v bezprostřední blízkosti německých hranic, je tedy snadno dosaţitelná nejen turisty z Karlovarského regionu, nýbrţ také ze sousedního Bavorska i Saska. Hraniční přechod Aš/Selb je přístupný jak pro chodce, tak pro všechny druhy dopravy. Rozhledna se svým vzhledem řadí mezi ojedinělé stavby, je architektonicky zajímavá a můţe se pochlubit více neţ staletou historií. Příleţitostí je pro rozhlednu nedaleké nově vybudované sportovní centrum, ale také cyklistická stezka v okolí. Nespornou výhodou je nulové vstupné. Problémově se jeví dostupnost veřejnou hromadnou dopravou, neboť spojení z Chebu trvá 30 minut aţ jednu hodinu. Pro turistu je tedy vhodná spíše doprava autem, na motocyklu, nebo na kole. Navíc navigace z města je velmi chabá, chybí více ukazatelů. K negativním faktorům se po vyhoření restaurace pod rozhlednou zařadila infrastruktura, neboť nejbliţší občerstvení i nabídku suvenýrů musíme hledat aţ v centru města. Nepříznivě ovlivňuje návštěvnost rozhledny také otvírací doba, protoţe přes zimu je věţ zavřená. Mezi pozitiva nemůţeme zařadit ani propagaci rozhledny, a to především z důvodu absence propracovaných internetových stránek.
52
Dle vyjádření turistů dotazovaných v rámci marketingového šetření, jsou vadou na kráse nápisy, kterými tamější vandalové „ozdobili“ zdi rozhledny. Nespokojenost vyjadřovali také s absencí suvenýrů a propagačních materiálů o rozhledně a téměř 20 % respondentů si stěţovalo na nepřehledné turistické značení. Mnoho připomínek padlo také k zavřené restauraci, kterou by mnozí ocenili. Renovace a znovuotevření restaurace pod rozhlednou by jistě byla jednou z cest pro zvýšení atraktivnosti Háje. Jak jsme měli moţnost zjistit i od ašských obyvatel, byla pro ně místem, kde rádi poseděli a kam se s oblibou vraceli. Restaurace by nenabízela pouze občerstvení, byly by zde k dostání také suvenýry, a obojí by jistě přispělo k návštěvnosti věţe i podniku. Dalším krokem, který by přispěl ke spokojenosti turistů, je výraznější značení, především pro řidiče, kteří chtějí zaparkovat auto nedaleko rozhledny. Přínosem by mohla být instalace knihy návštěv, kde by výletníci zaznamenávali své připomínky. Otvírací doba rozhledny by se měla dopoledne alespoň o hodinu či dvě posunout. Vycházíme přitom ze skutečnosti, ţe v ranních hodinách je výhled obvykle nejkrásnější, a také předpokladu, ţe jen málokdo si udělá jednodenní výlet pouze do Aše. Jestliţe bude chtít navštívit Ašsko, nebo širší okolí, moţná budou jeho kroky směřovat nejprve na rozhlednu, proto by pravděpodobně ocenil, kdyby byla otevřená dříve neţ v 11 hodin. V neposlední řadě bychom navrhovali častější pořádání akcí pod rozhlednou. Dle slov pracovníka informačního centra není v okolí rozhledny dostatek místa na pořádání větších kulturních či sportovních událostí, jsme ale přesvědčeni o tom, ţe pozornost by přilákaly i akce menšího charakteru, jako Den dětí pod rozhlednou, organizované pochody v okolí, nebo výjimečné otevření rozhledny na Silvestra či Nový rok.
8.3 Petřínská rozhledna O Petříně víme, ţe jde o nejnavštěvovanější technickou památku v České republice. Uţ tato skutečnost určuje její mimořádné postavení na poli rozhleden. Pro atraktivnost stavby hovoří její poloha v centru Prahy, velmi blízko nejnavštěvovanější praţské památce, tj. Praţskému hradu, snadná dostupnost lanovkou a samozřejmě její vzhled, který připomíná paříţskou Eiffelovu věţ. Ke komparativním výhodám jistě patří také celoroční přístupnost vyhlídky, rozvinutá infrastruktura v okolí stavby i akce konané pravidelně v blízkosti rozhledny. Kladné hodnocení lze dát také propagaci věţe, a to
53
pomocí tištěných materiálů a internetu, ale také prostřednictvím zpráv v tisku, rozhlase i televizi. K atraktivitě rozhledny jistě přispívají také dobové kostýmy personálu. Petřínské rozhledně ubírá na kráse „přelidněnost“, tedy davy turistů, kteří si prohlíţejí rozhlednu zdola i její okolí shora snad po celý den během otvírací doby věţe. Neobvyklé není čekání ve frontě na lístky, na výtah, ani na občerstvení. Mezi negativní stránky rozhledny lze zařadit relativně vysoké vstupné. Musíme si však uvědomit, ţe v tomto případě je na místě, pokud je návštěvnost do určité míry regulována, a výše vstupného je jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Nepříjemnosti přinášejí turistům jistě také cesty směřující k Petřínu, protoţe mnoho jich je v dezolátním stavu a mohou neopatrného návštěvníka dokonce ohrozit na zdraví. Co se týká negativních ohlasů od samotných respondentů, byla zaznamenána nespokojenost pouze ve dvou ohledech. Tím prvním byla výše vstupného, druhým stíţnost „na lidi“, míněno na kvantitu lidí pohybujících se na rozhledně i v jejím okolí a na jejich bezohledné chování vůči ostatním turistům. Opatření pro tuto rozhlednu nejsou cílená tolik na zvýšení návštěvnosti věţe, jako spíše na zlepšení kvality poskytovaných sluţeb a na regulaci negativních faktorů, které působí na celkový dojem návštěvníka. Jiţ zmíněným problémem je kvantita lidí. Obvykle jsou v provozu dvě pokladny, coţ se zdá být poměrně optimální, avšak v hlavní sezoně se frontám v určitých časech zřejmě nevyhnete. Pro zájemce, kteří nechtějí čekat případnou frontu u kasy, by bylo vhodné umoţnit nákup vstupenky online. Při koupi vstupenky ve sníţeném tarifu by návštěvník musel u vstupu na věţ prokázat nárok na slevu. Původní záměr architekta instalovat dvě schodiště, jedno pro cestu nahoru, druhé pro turisty opouštějící věţ, byl jistě chvályhodný, nicméně se zdá, ţe tento návrh neplní svůj účel. Lidé nejsou informováni o tom, ţe existuje dvojí schodiště, a často se tak stává, ţe se v relativně úzkém prostoru míjí jak turisté mířící z věţe dolů, tak ti, kteří stoupají opačným směrem. U vstupu na schodiště jsou sice instalovány značky (viz obrázek č. 1), ty jsou ale nevýrazné a turista je snadno přehlédne. Prvním krokem k nápravě by bylo informování o dvojím schodišti pracovníky při vstupu na rozhlednu, druhým instalace nových, lépe čitelných značek. Jedním z nejjednodušších a současně nejvýstiţnějších označení by byla zákazová dopravní značka, lidově označovaná jako
54
„jednosměrka“ (viz obrázek č. 1). Nesrovnalosti by se daly vyřešit také nápisy přímo na schodišti, konkrétně na podstupnici (kolmá plocha na stupnici) a to na prvních pěti schodech v pěti různých jazycích, které by informovaly o tom, ţe tyto schody nejsou určeny pro daný směr.
Obrázek 1 Současné značení u schodiště (obr. vlevo, zdroj vlastní) a návrh na nové značení (obr. vpravo, zdroj http://www.dopravni-znaceni.eu/dopravni-znacky/velke/B02.jpg)
Jak jiţ bylo zmíněno, pro turistu je důleţitá orientace v terénu. Ne kaţdý, kdo se vydá na Petřín, má s sebou mapu a kompas, bylo by tedy vhodné, doplnit jednoduché ukazatele. Ve vyšším patře na ně není prostor, nicméně na prvním vyhlídkovém ochozu by byla instalace s největší pravděpodobností proveditelná. Současně by se tím pomohlo odlehčit nával ve vrchním patře, protoţe by přibylo lidí, kteří si důkladně prohlédnou okolí jiţ z prvního ochozu. Druhou alternativou by mohly být jiţ zmiňované vstupenky s vyznačeným kruhovým výhledem (viz příloha č. 6).
8.4 Ţiţkovský vysílač Netradiční podoba vysílače, která vyvolává i po téměř dvaceti letech své existence negativní ohlasy, je uţ sama o sobě důvodem, proč ji navštěvuje mnoho turistů. Vyhlídková plošina Ţiţkovské věţe je sice asi o necelých 30 metrů nad mořem níţe, neţ nejvyšší patro Petřína, přesto v ţádném případě nenabízí horší výhled. Pro návštěvníka je výhodou dostupnost vysílače, nachází se pouhých pár minut městskou hromadnou dopravou z centra Prahy. I přes zavřenou restauraci můţeme hodnotit infrastrukturu jako vyhovující, a to zejména díky početným restauračním zařízením v blízkosti věţe a také nově zavedeným prodejem turistických známek a pamětních mincí. Výrazné pozitivum skrývají vyhlídkové gondoly, a to z toho důvodu, 55
ţe jsou zde umístěné názorné ukazatele, vyobrazující Prahu i její okolí s nejvýznamnějšími dominantami. Kladnou stránkou věţe je celoroční přístupnost a dlouhá otvírací doba. Problémy se mohou vyskytnout při hledání parkovacího místa poblíţ věţe. Odradit od návštěvy můţe rovněţ výše vstupného, která sice v porovnání s jinými televizními vysílači např. v Německu není aţ tak drastická, přesto hlavně pro tuzemského návštěvníka nemusí být akceptovatelná. Dojem z pěkného výhledu mohou kazit skla, avšak vzhledem k povaze stavby je nelze nijak nahradit a není moţné ani vybudovat otevřený vyhlídkový ochoz. Nereprezentativní je v současnosti propagace vysílače, jakoţto turistické atrakce. Výše uvedená negativa víceméně korespondují s připomínkami návštěvníků. Nejvíce záporných ohlasů se dostalo výši vstupného, mnozí si posteskli také nad zavřenou restaurací. V době, kdy na věţi probíhal marketingový výzkum, se neprodávaly ţádné upomínkové předměty, coţ byl také důvod k nespokojenosti. Špatné zkušenosti si odnesli někteří zahraniční návštěvníci, jelikoţ se setkali s komunikačním problémem. Pracovníci na kase se nedokázali domluvit ani jedním světovým jazykem. Jestliţe chceme zvýšit konkurenceschopnost vysílače, musíme začít u personálu. Jak jiţ bylo zmíněno u Minaretu, pracovníci věţe jsou důleţitou součástí cestovního ruchu a i od jejich postojů se odráţí spokojenost návštěvníků a další pozitivní reference. V kaţdém případě je nezbytností angličtina, nejlépe pak ještě alespoň jeden světový jazyk, a pochopitelně vstřícný přístup s úsměvem na tváři. Plánované otevření restaurace a rozšíření nabídky suvenýrů jistě také přispěje k atraktivnosti věţe. Vzhledem k tomu, ţe do vyhlídkových kabin lze vyjet pouze výtahem, bylo by vhodné, uzpůsobit vstup i kabiny pro handicapované osoby, čímţ by věţ získala velkou výhodu oproti ostatním rozhlednám. V rámci propagace je potřeba zabývat se internetovými stránkami, z webu Českých radiokomunikací se dozvíme něco málo o věţi samotné, je zde uveden odkaz na současného správce, ale na jeho stránkách kromě otvírací doby a kontaktu nejsou k dispozici ţádné další údaje, stránky jsou dlouhodobě „ve výstavbě“. Akce, která by byla aplikovatelná nejen na Ţiţkovském vysílači, ale i na jiných vyhlídkových stavbách, byla vymyšlena v Hradci Králové. Tamější dominanta města, renesanční Bílá věţ, je zářným příkladem, jak se z vyhlídkové stavby můţe stát vyhledávané centrum cestovního ruchu. Stavba nabízí mimo jiné atraktivní a velmi 56
oblíbený produkt „Svítání na Bílé věţi“, které se koná pouze čtyřikrát do roka. Záţitek umoţňuje uţít si netradiční pohled na východ slunce nad městem, součástí balíčku je také bohatá snídaně. Takovéto sluţby pochopitelně nejsou proveditelné na kaţdé věţi, záleţí však na fantazii a podnikavosti provozovatele, jak se dokáţe odlišit od konkurence a čím přiláká návštěvníky. Stověţatá Praha podobný produkt, jaký nabízejí v Hradci Králové, zatím postrádá.
57
Závěr Cílem práce „Rozhledna, jako turistická atrakce“ bylo posoudit význam rozhleden a vyhlídkových staveb obecně, jako významný, avšak zatím ne zcela doceněný cíl výletníků a turistů v České republice. V první, teoretické části práce je specifikován pojem rozhledna, představena stručná historie vyhlídkových staveb na našem území a také faktory, které jsou rozhodující pro stavbu, tzn. stavitelé, projektanti, výběr lokality a další. Pro prezentaci obecných charakteristik byla pouţita především literatura pana profesora Jana Nouzy, který je uznáván jako největší odborník přes tuto problematiku u nás. Následuje vykreslení důleţitých rysů vyhlídkových míst, jako atrakce cestovního ruchu, ale také jako prostředku vzdělávání a podpory sportu. Rozhledna by totiţ měla být chápána nejen jako stavebně zajímavá technická památka, ale v případě zhodnocení jejího potenciálu také jako místo konání nejrůznějších společenských, kulturních i sportovních akcí. V další části jsou vyhlídkové stavby porovnávány podle různých číselných činitelů, a čtenáři jsou tak představeny největší, nejvýše poloţené, ale také návrhy na nejkrásnější rozhledny. Porovnávání technických parametrů ztěţovala nejednotnost údajů, zejména týkajících se výšky vyhlídkové plošiny. Z těchto rozhlednových „nej“ byly vybrány čtyři stavby, a to Minaret v areálu zámku Lednice, Háj u Aše (téţ známá jako Bismarckova rozhledna), Petřínská rozhledna a Ţiţkovský televizní vysílač. Zvolené vyhlídkové věţe byly nejprve jednotlivě prezentovány, přičemţ tato část poslouţila jako základ pro následnou komparaci vybraných charakteristik. Za nejdůleţitější ukazatel můţeme povaţovat návštěvnost stavby. Sběr dat pro komparaci byl v průběhu psaní práce největší komplikací. Ač byly přislíbeny informace o návštěvnosti ze všech srovnávaných rozhleden, v písemné formě byly poskytnuty pouze od kastelánky zámku Lednice a správkyně Minaretu, paní Holáskové. Některé dotazy ohledně ašské rozhledny byly zodpovězeny v průběhu telefonického hovoru referentem odboru správy majetku města, nicméně další komunikace prostřednictvím e-mailové pošty byla bez odezvy. Kompetentní osoba Českých radiokomunikací pro poţadavky týkající se Ţiţkovské věţe vyjádřila nedůvěru jiţ při telefonickém rozhovoru a obávala se, ţe se jedná o konkurenci, která se touto cestou snaţí zjistit důvěrné podnikové informace. Podobný přístup projevil i tiskový
58
mluvčí společnosti spravující rozhlednu na Petříně, kdyţ oznámil, ţe veřejnosti takové informace nejsou poskytovány. Pro komparaci tedy musely být pouţity výroční zprávy příspěvkové organizace CzechTourism. Protoţe zpráva za rok 2010 bude k dispozici aţ v průběhu srpna tohoto roku, museli jsme se spokojit s informacemi z let 2008 a 2009. Na zmiňovaných stavbách bylo v létě roku 2010 provedeno marketingové šetření formou dotazníků a na jeho základě vytvořen profil návštěvníka rozhleden, tj. obecná charakteristika osoby, která odpovídá průměrnému turistovi navštěvujícího rozhledny. Toto zjištění můţe být důleţitým vodítkem pro provozovatele vyhlídkových staveb, neboť vyjadřuje, na který segment se zaměřit ve svých marketingových tazích nebo při tvorbě nového produktu. Závěrečný výstup této práce shrnuje pozitivní i negativní aspekty komparovaných rozhleden a na jejich základě se snaţí navrhnout řešení, která by vyhovovala poţadavkům návštěvníka a současně brala ohled na moţnosti správce věţe. Cílů, které byly vytyčeny v úvodu práce, se podařilo dosáhnout a autorka je přesvědčená, ţe bakalářská práce můţe být přínosem nejen pro turisty, ale i pro správce rozhleden.
59
Seznam pouţité literatury Atlas Česka [online]. c2007-2011. Dostupné z WWW: . Autokaleidoskop [online]. 14. 10. 2009 [cit. 2011-04-29]. Citroën nasvítil Petřínskou rozhlednu. Dostupné z WWW: . Bismarcktürme [online]. c2001-2010, 7. 2. 2011 [cit. 2011-04-26]. Bismarckturm Asch. Dostupné z WWW: . Canton Tower [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . CZeCOT.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Chrám Chmele a Piva - chmelový maják a labyrint. Dostupné z WWW: . DAVID, Petr; SOUKUP Vladimír, et al. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Chebsko a Ašsko. Praha: S & D, 1997. Pod ochranou Háje, s. 87-89. ISBN 80-86050-05-X. DVOŘÁK, Jiří, et al. Rozhledny a rozhlednová místa. Praha: Olympia, 2001. 247 s. ISBN 807033-697-8. Guinnes World Records [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Tallest tower. Dostupné z WWW: . HEJNAL, Josef. Jak se řídí rozhledna. IDNES.cz [online]. 24. 8. 2009, [cit. 2011-04-11]. Dostupný z WWW: . HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva; BRONCOVÁ, Dagmar. Petřín a Strahov. Praha: Milpo Media, 2008. 191 s. ISBN 978-80-87040-10-2. CHROUST, Martin. České rozhledny [online]. 19.10.2003. Dostupné z WWW: . IDNES.cz [online]. 1. 5. 2010 [cit. 2011-04-11]. Zamilované páry vytvořily na Petříně dva rekordy v líbání. Dostupné z WWW: . Infocentrum Aš [online]. c2011 [cit. 2011-04-28]. Ašská rozhledna. Dostupné z WWW: . Jeseníky [online]. c2002-2011 [cit. 2011-04-12]. Rozhledna Praděd. Dostupné z WWW: . KEKELY, René. Strakonice rozhlednu na Kuřidle kvůli chráněným rostlinám stavět nebudou. Mediafax.cz [online]. 23. 2. 2011, [cit. 2011-04-07]. Dostupný z WWW: . Klub českých turistů [online]. 2005 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . KRÁLOVÁ, Lada. Péče o památky hl. m. Prahy [online]. Praha: 1. 6. 2006 [cit. 2011-04-23]. Významné investiční akce. Dostupné z WWW: . Kudy z nudy: Dovolená v Česku – to letí! [online]. 13. 6. 2010 [cit. 2011-04-29]. Noční prohlídka Petřínské rozhledny. Dostupné z WWW: .
60
MADER, Petr. LHS - Historie turistiky v Luţických horách [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge. Dostupné z WWW: . MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 2. opravené vydání. Praha: Dokořán, 2005. 287 s. ISBN 80-7363-027-3. MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 3. opravené vydání. Praha: Dokořán, 2008. 326 s. ISBN 978-80-7363-189-5. Na Petříně propukla třicetiletá válka. Praţský deník [online]. 17. 10. 2010, [cit. 2011-04-29]. Dostupný z WWW: . Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007 [online]. Praha: CzechTourism, 8/2008 [cit. 2011-0418]. Dostupné z WWW: Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 [online]. Praha: CzechTourism, 8/2009 [cit. 2011-0418]. Dostupné z WWW: . Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 [online]. Praha: CzechTourism, 8/2010 [cit. 2011-0418]. Dostupné z WWW: . Na Ţiţkově skončila výměna vysílače: Foto ČTK. Novinky.cz [online]. 6. 10. 2008, [cit. 201104-27]. Dostupný z WWW: . NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a rodiny ve světě [online]. 1996. Dostupné z WWW: . NOUZA, Jan; LUDVÍK, Bedřich. Rozhlédni se, člověče [DVD]. Praha: Bontonfilm, 1998. NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. 160 s. ISBN 80-902590-4-9. NOUZA, Jan. Rozhledny a vyhlídky v kraji západočeských lázní. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 64 s. ISBN 80-86424-06-5. NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. Liberec: Nakladatelství 555, 2003. 152 s. ISBN 80-86424-19-7. Občanské sdruţení Klub přátel rozhleden [online]. 2009 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . Obec Hlína u Ivančic [online]. c2011 [cit. 2011-04-11]. Akce na rozhledně. Dostupné z WWW: . Oficiální stránky Zámku Lednice [online]. 2011. Dostupné z WWW: . PAROULKOVÁ, Leona. U Velenova bude stát nejvyšší rozhledna v okolí. Blanenský deník [online]. 20. 4. 2010, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . PECINOVÁ, Hana. Ţiţkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. 20. 11. 2009, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: .
61
PLACHÁ, Marcela. Blog.cz [online]. 31. 12. 2007 [cit. 2011-04-03]. Rozhledna Hraběnka. Dostupné z WWW: . POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věţí a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 207 s. ISBN 80-7277-233-3 POSPISZYL, Tomáš. Artlist - databáze současného umění [online]. c2006-2010 [cit. 2011-0427]. David Černý. Dostupné z WWW: . Praţská informační sluţba [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Petřínská rozhledna. Dostupné z WWW: . Praţské věţe - Prague Towers [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Líbačka na Petříně v neděli 1. května 2011. Dostupné z WWW: . Rozhledna Tanvaldský Špičák [online]. 2009 [cit. 2011-04-11]. Aktuality roku 2010 na Rozhledně Špičák. Dostupné z WWW: . ŠTEKL, Jiří. Rájem rozhlednovým na kole, pěšky, lanovkou i tramvají. Dotisk 2. vydání. Plzeň: Cykloknihy, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87193-04-4. Tixik.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Guangzhou TV & Sightseeing Tower. Dostupné z WWW: . Tower Praha a.s.: Ţiţkovská televizní věţ [online]. 2010. Dostupné z WWW: . Turistika.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Ze školy vzhůru na Petřín s Turistika.cz. Dostupné z WWW: . Zámek Lednice [online]. 2007. Minaret. Dostupné z WWW: . Ţiţkovská televizní věţ je druhou nejošklivější stavbou světa. Lidovky.cz [online]. 20. 11. 2009, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: .
62
Přílohy
Příloha č. 1
Rozhledna Děčínský Sněţník, zdroj: vlastní
Příklady vzhledově podobných telekomunikačních věţí: vlevo Krudum, vpravo Panský vrch, zdroje: vlastní
Příloha č. 2
Rozhledna Kraví hora, zdroj: vlastní
Rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic, zdroj: vlastní
Rozhledna Minaret, zdroj: vlastní
Příloha č. 3
Rozhledna Háj u Aše, zdroj: vlastní
Petřínská rozhledna, zdroj: vlastní
Příloha č. 4
Ţiţkovská televizní věţ, zdroje: vlastní
Miminka babies, zdroj: vlastní
Příloha č. 5 DOTAZ N Í K Pro návštěvníka rozhledny Minaret v Lednicko-valtickém areálu
1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek Výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení 2. Jak dlouho se zdrţíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….…….
kolik dnů ……………
3. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 4. Kolikrát jste navštívil tuto rozhlednu? jednou dvakrát
jiné důvody ………
třikrát
jinak …………
jiţ vícekrát
5. Kde jste získal informace o této rozhledně? turistické informační reference od známých tištěné informace vlastní zkušenost centrum rozhlas, televize internet jiný……………. 6. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, nebo jste jiţ navštívil(a)? Zámek Lednice Zámek Valtice Janův hrad Kostel Navštívení Panny Město Mikulov CHKO Pálava Marie v Poštorné v Břeclavi jiné: 7. S kým cestujete? s kamarády/se známými jinak…………………………………………………….
sám/sama
s rodinou
se skupinou/se zájezdem
8. Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) jinak automobil motocykl kolo autobus pěšky ………… 9. S čím jste při návštěvě rozhledny Minaret byl(a) nespokojen(a)? problémy špatné turistické vysoké vstupné s parkováním značení malá nabídka špatný výhled otvírací doba suvenýrů
nic jiné
10. Pokud máte moţnost v rámci Vaší dovolené navštívit rozhlednu či jiný vyhlídkový objekt, jak často tuto návštěvu zařadíte do svého programu? pravidelně většinou občas zřídka výjimečně
11. Navštívil(a) jste v poslední době (v tomto roce) nějakou jinou rozhlednu? Pokud ano, můţete uvést jakou? ..................................................................................................................................... Máte v plánu v průběhu tohoto léta navštívit některou další rozhleden? Pokud ano, uveďte, prosím, kterou/é. ………………………………………………………………………………………… 12. Proč na svých výletech navštěvujete právě rozhledny? Jaké pocity ve Vás návštěva rozhledny vyvolává? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 13. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 14. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1601 aţ 2000 km 2001 aţ 3000 km 3001 aţ 5000 km 15. Údaje o Vás: muţ pohlaví
101 aţ 200 km 1201 aţ 1600 km 5001 a více
ţena
ČR Slovensko Německo Rakousko Holandsko Jiný 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý podnikatel /ţivnostník sluţby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný stát, ve kterém máte bydliště
Místo:
Tazatel:
Datum:
Příloha č. 6
Příklad panoramatické pohlednice slouţící jako vstupenka na rozhlednu (Černá Studnice), zdroj: vlastní
Vstupenka z rozhledny Tanvaldský Špičák, zdroj: vlastní
Vstupenka na rozhlednu Mackova hora vykreslující panoramatický výhled, zdroj: vlastní
Přední a zadní strana vstupenky na Jedlovou horu informující jak o historii stavby, tak o výhledu z věţe, zdroj: vlastní
