VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra CR
A n a l ý z a c e s t o v n í h o ru c h u n a T ř e b í č s ku bakalářská práce
Autor: Tereza Zahrádková Vedoucí práce: Ing. Alice Neckářová Jihlava 2011
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu na Třebíčsku a na navrţení vhodných moţností, které by zabezpečily kvantitativní i kvalitativní rozvoj. Cílem práce je zhodnocení předpokladů cestovního ruchu na Třebíčsku, zhodnocení aktuálního stavu a vytvoření návrhů pro zlepšení současné situace. Teoretická část je věnovaná základním pojmům z oblasti cestovního ruchu a jeho postavení. V praktické části byly na základě analýzy předpokladů cestovního ruchu a zhodnocení organizace a propagace cestovního ruchu v oblasti navrţeny moţnosti, které by vedly ke zlepšení současné situace. V praktické části je také vyhodnocen provedený marketingový výzkum. Klíčová slova: analýza, cestovní ruch, oblast, propagace, předpoklady, Třebíčsko.
Annotation Bachelor thesis is focused on the analysis of tourism in the Třebíč region and to suggestion of possibilities for development. The aim of this work is to analyze the preconditions for tourism and current situation of tourism in region and create the suggestions for improvements. There are defined basic facts and position of tourism in the theoretical part. On the basis of the analyses tourism conditions in the Třebíčsko region are worked up possibilities of the improvement. The results of the survey are analyzed in the practical part too. Key words: analysis, preconditions, promotion, region, tourism, Třebíč.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Alici Neckářové za ochotu při spolupráci a za její cenné rady, dále bych chtěla poděkovat Městskému kulturnímu středisku Třebíč za umoţnění absolvování praxe v ITC MD a poskytování informací k mé bakalářské práci.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 12. 2010 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 1 Základní pojmy ......................................................................................................... 8 1.1 Pojem cestovní ruch ........................................................................................... 8 1.2 Členění CR a jeho účastníci ............................................................................... 9 1.3 Předpoklady rozvoje CR .................................................................................. 10 1.3.1 Lokalizační předpoklady........................................................................... 10 1.3.2 Realizační předpoklady............................................................................. 11 1.3.3 Selektivní předpoklady ............................................................................. 11 1.4 Význam cestovního ruchu ................................................................................ 11 1.5 Negativní vlivy CR .......................................................................................... 12 1.6 Trendy v CR ..................................................................................................... 13 2 Třebíčsko – lokalizace a představení oblasti ...................................................... 14 2.1 Město Třebíč .................................................................................................... 15 3 Analýza předpokladů CR v regionu Třebíčsko ................................................. 17 3.1 Analýza lokalizačních předpokladů ................................................................. 17 3.1.1 Přírodní předpoklady CR na Třebíčsku .................................................... 17 3.1.2 Kulturně historické předpoklady CR na Třebíčsku .................................. 21 3.2 Analýza realizačních předpokladů ................................................................... 29 3.2.1 Komunikační předpoklady (Doprava) ...................................................... 29 3.2.2 Infrastruktura CR ...................................................................................... 31 3.3 Selektivní předpoklady..................................................................................... 38 4 Organizace, strategie a propagace CR na Třebíčsku ........................................ 39 4.1 Propagace Třebíčska v oblasti CR ................................................................... 40 5 Návrhy pro rozvoj CR v regionu ......................................................................... 43 5.1 Silné a slabé stránky oblasti Třebíčsko ............................................................ 43 5.2 Návrhy na řešení hlavních problémů CR na Třebíčsku ................................... 44 5.2.1 Propagace Třebíčska, image oblasti.......................................................... 44 5.2.2 Broţura „Navštivte Třebíčsko“ ................................................................. 45 5.2.3 Spolupráce s ostatními subjekty ............................................................... 46 5.2.4 Destinační agentura Třebíčsko.................................................................. 47 6 Marketingový výzkum .......................................................................................... 49 6.1 Metodika a průběh výzkumu ............................................................................ 49 6.2 Profil návštěvníka Třebíčska ............................................................................ 50 Závěr .............................................................................................................................. 59 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 61 Seznam tabulek ............................................................................................................. 64 Seznam grafů ................................................................................................................. 65 Seznam příloh ................................................................................................................ 66
6
Úvod Cestovní ruch (dále jen CR) je v turisticky zajímavých oblastech významnou součástí místní ekonomiky i rozvoje. Třebíčsko, které jsem si pro bakalářskou práci vybrala, dobře znám a myslím si, ţe i tato oblast se můţe řadit mezi turisticky atraktivní lokality. Nejen, ţe jsem se v Třebíči narodila a jiţ 22 let zde ţiji, ale měla jsem moţnosti poznat současný stav CR i z pozice zaměstnance ve sluţbách CR a to díky praxi na Informačním a turistickém centru Malovaný dům (dále jen ITC MD). I proto jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce právě „Analýzu CR na Třebíčsku“. Tato oblast je z hlediska CR i přes své kvality stále poněkud opomíjena. Myslím si ale, ţe vhodným řízením, vedením a organizací CR by bylo moţné plně rozvinout a vyuţít potenciál Třebíčska, jako atraktivní turistické destinace. Cílem této práce bude zhodnotit předpoklady CR na Třebíčsku a jeho současný stav v oblasti. Dílčím cílem bude identifikovat hlavní problémy CR v oblasti. Součástí práce budou i návrhy na zlepšení současné situace v oblasti CR. Při navrhování moţností ke zlepšení současné situace v cestovním ruchu budu vycházet jak z analýzy předpokladů CR, tak i z vlastních zkušeností získaných při praxi na ITC v Třebíči a dále z provedeného marketingového šetření zaměřeného na profil návštěvníka Třebíčska. Teoretická část bude zaměřena na definování pojmů, které jsou v bakalářské práci pouţívány. Dále bude v této části řešen význam CR, jeho negativní dopady a některé vývojové trendy, které mají vliv na CR v regionech. Teoretickou část zakončí lokalizace a představení oblasti, které je celá práce věnována. Praktická část bude věnována především samotné analýze lokalizačních a realizačních předpokladů CR na Třebíčsku. Dále bude hodnocena současná organizace, propagace a silné a slabé stránky oblasti z hlediska CR. Na základě tohoto zhodnocení pak budou v závěru práce navrţeny aktivity, které mohou zvýšit atraktivitu oblasti a pomoci dalšímu rozvoji CR na Třebíčsku.
7
1
Základní pojmy
Tato kapitola bude věnována pojmům, které s cestovním ruchem souvisí a které jsou pro moji práci podstatné. Dále jsou v této kapitole uvedeny i některé trendy v cestovním ruchu, které budou v praktické části vyuţity při analýze silných a slabých stránek oblasti a návrzích na zlepšení CR.
1.1
Pojem cestovní ruch
Pojem cestovní ruch je dnes všeobecně známý a většina lidí si pod tímto pojmem představí cestování a činnosti s ním spojené. Problematikou přesné definice pojmu CR se zabývá mnoho autorů ve svých odborných publikacích, lze nalézt několik moţností, jak jej vymezit a definovat. Mezinárodní konference, uspořádaná Světovou organizací CR v kanadské Ottawě v roce 1991, přispěla k jasnějšímu vymezení a klasifikaci pojmů v oblasti CR. CR zde byl definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního CR maximálně jeden rok, u domácích šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě (trvalý či přechodný pracovní poměr). Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy“ (Foret, Foretová, 2001). Z této definice tedy vyplývá, ţe podstatné je, ţe se jedná o změnu místa, dočasnost pobytu a o nevýdělečnost činnosti v navštíveném místě. Ačkoliv lze v odborných publikacích nalézt mnoţství dalších definicí CR, tato se mi zdá srozumitelná, výstiţná a dostatečná pro potřeby mé bakalářské práce, a proto z ní budu v mé práci vycházet. Pro rozvoj CR jsou podle Čecha (1998) důleţité tři základní podmínky, které musí být splněny: zachování bezpečnosti v dané destinaci, dostatek volného času obyvatel a přiměřené disponibilní důchody obyvatelstva. Mimo tyto základní podmínky je zde i řada dalších jako například svoboda pohybu, dopravní dostupnost daného místa, existence turistické suprastruktury v dané oblasti apod.
8
1.2
Členění CR a jeho účastníci
Dle odborné literatury rozlišujeme mezi druhem a formou CR. Přestoţe bývají tyto pojmy často zaměňovány, ve Výkladovém slovníku pro CR (Pásková, Zelenka, 2002) jsou rozlišeny takto: Druh CR je typ CR, pro který je důleţitým kritériem jeho průběh a způsob realizace s ohledem na geografické, ekonomické, společenské a jiné podmínky a sledovány jsou i účinky CR. Toto kritérium se pak dále dělí dle různých faktorů, například časových, prostorových, sociálních či demografických. Díky tomuto tak rozlišujeme například krátkodobý a dlouhodobý, domácí, zahraniční a mezinárodní, individuální a skupinový CR a další druhy. Oproti tomu je pro rozlišení formy CR základním kritériem pro určení motivace návštěvníka, tedy vnitřní a vnější podněty, které vedou účastníka CR k realizaci cestování. Dle tohoto kritéria dělíme CR do následujících forem (Foret, Foretová, 2001): Rekreační, kulturně-poznávací, náboţenský, vzdělávací, společenský, zdravotní, sportovní, poznávání přírody, dobrodruţný, profesní, politický, nákupní a specifický. Rozčlenit lze také účastníky CR a to podle délky pobytu. Setkáváme se s těmito pojmy (Pásková, Zelenka, 2002): Cestující je osoba, která cestuje z jednoho místa do druhého, a tato místa se mohou nacházet v jedné zemi nebo ve více různých zemích. Návštěvník je kaţdá osoba, jeţ cestuje mimo místo svého trvalého bydliště na dobu nepřevyšující jeden rok. Turista je ten návštěvník, který v navštíveném místě přenocuje a zdrţí se tak v daném místě min. 24 hodin. Výletník je ten návštěvník, který v navštíveném místě zůstane pouze jeden den bez přenocování.
9
Předpoklady rozvoje CR
1.3
Předpoklady pro rozvoj CR dělíme, podle funkčně chronologického členění slovenského geografa Petera Mariota (1983), na 3 základní skupiny: lokalizační realizační selektivní Na jejich základě pak můţeme hodnotit území z hlediska vhodnosti pro CR a jeho rozvoj.
1.3.1 Lokalizační předpoklady Podle Hraly (1994) mají lokalizační předpoklady rozhodující význam při konkrétní lokalizaci a realizaci CR. Rozhodují totiţ o funkčním vyuţití oblasti z hlediska přírodních moţností a společenských podmínek a atraktivit. Dělíme je tak na přírodní předpoklady a kulturně historické předpoklady CR. Mezi kulturně historické předpoklady řadíme kulturně historické památky, kulturní zařízení, kulturní a jiné akce. Tyto předpoklady uspokojují především poptávku po poučení, vzdělání a zábavě. Převaţuje zde bodové (střediskové) rozmístění a v zásadě u těchto předpokladů rozhoduje jejich kvalita. U kulturně-historických památek je to jejich umělecká hodnota, zvláštnost a ojedinělost u kulturních akcí pak jejich atraktivita a sezonnost. Kulturně historické památky mají velkou váhu a význam mezi ostatními předpoklady, rozhodující význam pak mají jen ty nejcennější nebo nejproslulejší, ostatní památky fungují většinou jako doplňující atraktivity. Kulturní zařízení a kulturní akce většinou vystupují jako doplněk jiných památek. Objekty a zařízení mají sice stabilní umístění, ale řada akcí, které jsou zde pořádány je buď jednorázová, nebo sezonní. Přírodní předpoklady mají význam v tom, ţe „jsou stacionární, do značné míry konstantní a uplatňují se zpravidla v plošně rozlehlejších areálech … Atraktivity jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro CR
10
přitažlivější.“ (Hrala, 1994). Patří sem klima, hydrologické poměry, reliéf, fauna a flora.
1.3.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady zahrnují dle Mariota (1983) komunikační předpoklady, tzn. struktura komunikační sítě a dostupnost území, a infrastrukturu CR (dříve materiálně technická základna), tedy suprastrukturu CR (ubytovací a stravovací zařízení), kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení a další. Realizační předpoklady mají, jak uvádí Hrala (1994), dominující postavení pro konečnou fázi uskutečnění CR. Díky těmto předpokladům je moţné dosáhnout a vyuţít oblasti CR a to pomocí dopravy a ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení. Bez těchto předpokladů by tedy nebylo moţné CR účinně realizovat.
1.3.3 Selektivní předpoklady Tyto předpoklady se týkají intenzity účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a ukazují tak jeho způsobilost účastnit se na cestovním ruchu. Selektivní předpoklady zahrnují podle publikace Mariota (1983) demografické, politické, sociální předpoklady, dále předpoklady urbanizační, ekologické a personální s tím, ţe jednotlivé předpoklady se vzájemně prolínají.
1.4
Význam cestovního ruchu
CR představuje jedno z nejdynamičtějších národohospodářských odvětví a svým ekonomickým významem se řadí na třetí místo za obchod s ropou a ropnými produkty a automobilový průmysl. Autoři Foret a Foretová (2001) vymezují ekonomické a komunikační přínosy CR. Ekonomické přínosy CR: Vytváří pracovní příleţitosti, a tedy i mzdy a tím umoţňuje další spotřebu a investice. Přináší příjmy fyzických a právnických osob z prodeje zboţí a sluţeb a umoţňuje investovat, nakupovat nové informační technologie, provádět opravy a údrţbu zařízení apod. 11
Přináší příjmy do veřejných rozpočtů z daní a poplatků a přispívá tak k dalšímu rozvoji destinace. Komunikační přínosy CR: Díky propagaci CR buduje image destinace v očích návštěvníků i domácích obyvatel. Pomáhá k oslovení potencionálních investorů prostřednictvím místních památek, událostí a kulturních hodnot, činí z nich významné nástroje hospodářského rozvoje a tím je ekonomicky zhodnocuje. Pomáhá oslovit potencionální zákazníky či spolupracovníky místních subjektů, napomáhá realizaci a prosazení rozvojových aktivit projektů. Odvětví CR je propojeno s řadou dalších odvětví. Jedná se především o dopravní odvětví, stavebnictví, bankovnictví apod. Infrastruktura vybudovaná pro účely CR slouţí i místnímu obyvatelstvu, stejně tak jako sluţby, které jsou v destinaci především díky cestovnímu ruchu nabízeny, mohou místní obyvatelé vyuţívat.
1.5
Negativní vlivy CR
CR přirozeně nepřináší pouze samá pozitiva, jeho vliv na danou destinaci můţe být i značně negativní. To ukazuje několik níţe uvedených příkladů, na které poukazuje například Galvasová a kol. v publikaci Průmysl cestovního ruchu (2008). V případě nepřiměřeně vysoké intenzity CR v regionu můţe dojít nejen k oslabení ale i zničení ţivotního prostředí v regionu - vytváření emisí dopravními aktivitami, vznik eroze, fyzické poškozování a znečišťování krajiny apod.. Neméně významný je i negativní vliv CR na ţivot místních obyvatel v dané destinaci. Ti se často musejí potýkat se zvýšenými ţivotními náklady, které jsou zde vlivem CR vytvořeny, či přílišnou komercializací destinace a její kultury. K ekonomickým negativním vlivům CR na destinaci, lze přičíst, mimo jiţ zmíněné vyšší náklady místních obyvatel, i další. Například je to vznik ekonomické závislosti destinace na cestovním ruchu; odčerpávání zisku z oblasti do místa sídel firem; dovozu zboţí a sluţeb, namísto vyuţívání místních zdrojů atd.
12
Stále častější je i problém tzv. turistifikace, kdy jsou potlačovány původní funkce sídla (obytná, obsluţná, hospodářská, rekreační) a místo se stává pouze destinací CR s čistě turistickou funkcí tzv. turistickým ghettem. K těmto negativním dopadům dochází především díky prudkému rozvoji masového turismu. Proto je třeba soustředit se na šetrnější formy CR a podporovat trvale udrţitelný CR, k zachování přírodního a kulturního dědictví i pro příští generace turistů.
1.6
Trendy v CR
CR je dynamické odvětví, které se neustále vyvíjí a mění. Základem úspěchu při práci v cestovním ruchu je tyto trendy sledovat a co moţná nejpruţněji na ně reagovat přizpůsobením nabídky CR. Níţe je uvedeno shrnutí některých trendů dle Belejové (2003), které lze v současné době dle České centrály CR pozorovat a které by mohly mít důsledky i na regionální CR.: Roste uvědomování si významu zdraví, coţ bude mít za následek vyšší zájem o aktivní dovolenou. Důraz na význam ekologie povede ke zvýšené poptávce po destinacích s moţností šetrných forem cestování Roste počet dnů placené dovolené, ale sniţují se disponibilní příjmy, coţ vyvolá poptávku po levnějších produktech a nahrazování hlavní dovolené větším počtem krátkodobějších dovolených. Výrazně narůstá počet osob ve vyšším věku, které jsou zároveň zdravější a disponují vyššími příjmy neţ v minulosti, poroste tak poptávka po kvalitě, pohodlí, bezpečnosti, jednoduchých způsobech dopravy či produktech zaměřených na jednotlivce. Spotřebitelé jsou zkušenější, budou si tak stále více zajišťovat cesty sami, podle svých potřeb a bude kladen důraz na kvalitu a zároveň na poměr kvality a ceny. Rozšiřování internetu k získávání informací a nákupu turistických produktů a sluţeb bude stále stoupat a tak poroste i význam vizuálních prezentací. Díky častějšímu nákupu balíčků sluţeb na internetu tak poklesne význam cestovních agentur a stoupne význam role e-marketingu. 13
K dalším demografickým trendům, které CR ovlivňují, patří i změna velikosti a struktury
domácností
–
zvyšuje
se
podíl
menších,
méněčlenných
(jednočlenných) domácností nebo neúplných rodin. Celosvětově roste i význam kongresové turistiky, která je pro danou destinaci výjimečným ekonomickým přínosem, protoţe účastníci kongresů utratí v místě konání dvakrát aţ třikrát více neţ ostatní účastníci CR.
2
Třebíčsko – lokalizace a představení oblasti
Oblast Třebíčsko můţe být vymezena dvěma způsoby – buď jako okres Třebíč nebo jako mikroregion Třebíčsko. Mikroregion Třebíčsko je dobrovolný svazek 9 obcí (Čechočovice, Koţichovice, Krahulov, Mastník, Okřešice, Stařeč, Stříteţ, Trnava, Třebíč), se sídlem na Městském úřadě v Třebíči na Karlově náměstí 55. Jelikoţ ale tento mikroregion tvoří pouze několik obcí v okolí Třebíče, včetně tohoto města, jde pouze o omezené území, které je pro moji práci nevhodné. V mé bakalářské práci se tedy budu zabývat Třebíčskem, jakoţto celým okresem Třebíč. Proto začnu s představením oblasti Třebíčsko, resp. okresu Třebíč a také města Třebíč. Okres Třebíč leţí v kraji Vysočina a podle systému klasifikace územních statistických jednotek,
pouţívaném
v zemích
EU,
můţeme
oblast
lokalizovat
jako
Území NUTS 5: Město Třebíč, Území NUTS 4: Okres Třebíč, Území NUTS 3: Kraj Vysočina, Území NUTS 2: Jihovýchod, Území NUTS 1: Česká republika. Podle rozdělení území České republiky na turistické regiony a turistické oblasti, pak Třebíčsko spadá pod turistický region 11 – Vysočina a turistickou oblast 30 – Vysočina, viz příloha P 1. Okres Třebíč – obecné informace Třebíčský okres se nachází v jihozápadní části kraje Vysočina a celý leţí na Moravě. V rámci kraje vysočina sousedí okres Třebíč na západě s okresem Jihlava, na severu s okresem Ţďár nad Sázavou, na východě a jihovýchodě pak sousedí s okresy Znojmo a Brno-venkov a na jihozápadě pak s okresem Jindřichův Hradec. Centrem Třebíčska je město Třebíč s počtem obyvatel 38 156 (stav k 31. 12. 2009). V Okrese Třebíč najdeme 167 obcí, které spadají pod 3 obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), coţ jsou Třebíč, Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou. Pod ORP Třebíč je zařazeno 14
93 obcí a toto území se rozkládá na ploše téměř 84 000 ha. Rozloha okresu je 1 518,61 km2, počet obyvatel je 113 710, z čehoţ 56 169 jsou muţi a 57 541 jsou ţeny (stav k 31. 06. 2010). Míra nezaměstnanosti se v okrese pohybuje okolo 11,2%, coţ řadí okres Třebíč mezi oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Historický a ekonomický vývoj okresu Okres Třebíč jako územně správní jednotka vznikl v roce 1855, tehdy se Třebíč stala sídlem okresního úřadu. V roce 1868 bylo v Třebíči zaloţeno okresní hejtmanství a v následujících 80. letech se rozloha okresu měnila pouze nevýrazně a to připojením či odloučením několika málo obcí. Zásadní změny v organizaci zaţil okres Třebíč v letech 1948 a 1960 a od té doby se pak hranice okresu nezměnily. Co se však měnilo, byl počet obcí, jejich velikost a systém správy v okresu a to buď slučováním, osamotňováním nebo v několika málo případech i zánikem obcí. Dnes okres patří k větším okresům naší republiky, v kraji je druhý největší a na druhé místo ho řadí i počet obyvatel a hustota zalidnění. Hospodářská situace a zaměstnanost v okrese byla velmi silně ovlivněna transformací hospodářství po roce 1989. Tehdy díky likvidaci nebo výraznému omezení výroby v největších podnicích okresu (například BOPO Třebíč) stoupla nezaměstnanost v této oblasti, ke které přispělo také i propouštění v ostatních organizacích a na úřadech. Vysoká nezaměstnanost spolu s nízkými platy tvoří problémy okresu Třebíč dodnes. Tyto problémy jsou pak zvláště patrné na venkově, kde je zaznamenán navíc útlum zemědělství a obtíţná dopravní obsluţnost.
2.1
Město Třebíč
Město se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy a rozvinulo se pod klášterem z původního osídlení u brodu. Okresní město Třebíč, které je také přirozeným centrem okresu, tvoří několik městských částí. Katastrální území města tvoří tyto části Borovina, Budíkovice, Horka-Domky, Jejkov, Nové Dvory, Nové Město, Pocoucov, Podkláštěří, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice, Sokolí, Stařečka, Týn, Vnitřní Město a Zámostí. Z těchto katastrů je pak 10 přímo ve městě, zbylých sedm najdeme v jeho blízkosti. Město má rozlohu 5 758 ha a ţije zde 38 156 obyvatel, kteří ve městě mohou vyuţívat síť školských, zdravotnických, volnočasových či sociálních zařízení.
15
Počátky města jsou spjaty s významným benediktinským klášterem, který byl zaloţen moravskými kníţaty roku 1101. Původní osídlení pod klášterem se postupně rozrostlo o přilehlou ţidovskou čtvrť a také do míst na pravém břehu řeky Jihlavy, kolem počátků trţiště, dnešního Karlova náměstí. Díky bohaté historii města mohou návštěvníci obdivovat mnoho cenných památek, z nichţ 3 nejvýznamnější jsou zapsány na prestiţním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Třebíč však uspokojí nejen návštěvníky touţící po poznání památek, ale také milovníky kultury, sportu či přírody. Název a znak města „Jméno města Třebíč je pravděpodobně odvozeno z osobního jména, které znělo jako „Třebek“ či podobně. Původní jméno Třebeč znamená ves, majetek, či dvůr Třebkův. V základu jména nalezneme významy související se slovy třebit, třebení apod, což znamená ničení či kácení lesa, lze tedy usoudit, že zde dříve bývaly rozsáhlé lesy. I v okolí Třebíče nalezneme obce se stejným základem ve jménu – Třebenice, Třebelovice apod. … Znak Třebíče je tvořen dvakrát děleným, červeno-bílo-červeným štítem, a v prostředním bílém pásu jsou tři černé benediktinské kápě. Kápě mají zřejmě poukazovat na to, že vznik města je spojen se založením benediktinského kláštera.“ (Hudcová, 2001).
16
3
Analýza předpokladů CR v regionu Třebíčsko
V této části budou hodnoceny předpoklady oblasti Třebíčska pro rozvoj CR. Budu se zabývat hodnocením lokalizačních a realizačních předpokladů oblasti pro CR.
3.1
Analýza lokalizačních předpokladů
Řadíme sem přírodní a kulturně historické předpoklady.
3.1.1 Přírodní předpoklady CR na Třebíčsku Přestoţe se na Třebíčsku nenacházejí ţádné zvláště významné přírodní útvary či atraktivity, poloha Třebíčska v malebné, mírně zvlněné krajině Českomoravské vrchoviny, naznačuje, ţe tato oblast můţe ze svých přírodních předpokladů pro CR mnohé vytěţit. Reliéf Území Třebíčska náleţí podle geomorfologického členění do Českomoravské vrchoviny. Její dílčí celky jsou pak Jevišovická pahorkatina (Jaroměřická kotlina, Moravskobudějovická pahorkatina) na jihovýchodě a Křiţanovská vrchovina na severozápadě (Třebíčská kotlina, Třebíčská vrchovina, Náměšťská pahorkatina aj.). Třebíčská kotlina se táhne kolem toku řeky Jihlavy mezi Okříškami a Vladislaví. Osou kotliny je tedy údolí řeky Jihlavy, jehoţ svahy jsou značně příkré a vystupují na nich často na povrch podloţní horniny. Nejvyšším bodem okresu je kopec Mařenka se svojí výškou 711 m n. m., který se nachází nedaleko Ţeletavy. Průměrná nadmořská výška činí přibliţně 400 m n. m., coţ vytváří vhodné podmínky k pěší a cykloturistice a v zimě také k běţkování. Reliéf Třebíčska, který je charakteristický plochými hřbety a údolími sice neskýtá přímo ideální podmínky pro sjezdové lyţování, ale i přes to se v blízkosti Třebíče nachází lyţařský areál Jalovec. (Zejda, 2009) Klima „Českomoravská vrchovina má normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a podzimem. Zima je zde normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou … Nejvyšší průměrné roční teploty se na Třebíčsku 17
pohybují okolo 8°C, v Brtnické vrchovině ale klesají až ke 6,4°C. Relativní vlhkost se pohybuje mezi 77 – 80 %. Nejnižší je v květnu, červnu a červenci, nejvyšší v prosinci. Roční srážkové úhrny jsou v celém okrese nižší než by odpovídalo nadmořské výšce. Nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně pak koncem zimy a počátkem jara.“ (Zejda, 2001). Například v roce 2005 spadlo na Třebíčsku 585 mm sráţek, coţ bylo nejméně z celého kraje Vysočina. Výše sráţek je ale negativně ovlivněna sráţkovým stínem Jihlavských vrchů. Vodstvo Hydrologicky je celé území Třebíčska pramennou oblastí a vodu z něj do Dyje odvádějí řeky Jihlava, Oslava a Rokytná. Krajina kolem tohoto trojříčí je protkána potoky a občas zde můţeme najít i studánky. Na Třebíčsku bylo na potocích či rašeliništích vybudováno více neţ 250 rybníků, nejvíce jich najdeme na Náměšťsku. K těm největším rybníkům patří Dubovec u Ocmanic (30 ha), Studenecký nový rybník u Studence (24 ha) či rybník Netušil u Okarce (20 ha). (Zejda, 2009). Největší vodními díly jsou Vodní nádrţ Dalešice a Vodní nádrţ Mohelno na řece Jihlavě. Obě vodní nádrţe jsou propojené a mohelenská nádrţ slouţí jako dolní nádrţ přečerpávací elektrárny v Dukovanech. Vodní nádrţ Dalešice slouţí také k potřebám Jaderné elektrárny Dukovany, dále k závlahám, jako rekreační místo a ke sportovnímu rybaření. Obě tato vodní díla hrají důleţitou roli v cestovním ruchu na Třebíčsku. Jako místo odpočinku a relaxace jsou často cílem turistů a také skupinových exkurzí, které v doprovodu odborného průvodce mohou obdivovat technickou stránku vodní elektrárny Dalešice. Navíc od 1. července 2007 jezdí na Dalešické přehradě parník Vysočina, který si turisté i místní obyvatelé velmi oblíbili. Rekreační plavba po přehradě se tak stává příjemným zpestřením mnoha výletů. Vegetace Ve srovnání s ostatními přírodními předpoklady má rostlinstvo a ţivočišstvo relativně menší vliv na rozmístění CR. Na rostlinstvo má základní vliv geografická a morfologická poloha, ve které se flora vyskytuje. Více neţ 25% rozlohy okresu pokrývají lesy. Vegetace Třebíčska spadá do vegetačního stupně jedlo-bukového lesa. Dříve, před intenzívními zásahy člověka do krajiny formou kultivace, pokrývali okolí 18
Třebíče bučiny s jedlí a dubem a v údolích kolem potoků pak rostly smrky. Zemědělství a později i rozvoj průmyslu ale tento stav velmi ovlivnil. Krajina byla odlesněna a sázeny byly především dřeviny vhodné k průmyslovým účelům, tedy smrk a borovice. Dnešní lesy jsou tedy převáţně uměle vysázené, listnaté (především bukové) lesy se zachovaly na Náměšťsku. Místa, méně zasaţená hospodářskou činností lidí se dochovaly převáţně na těţko dostupných svazích v údolích řek Jihlavy, Oslavy a jejich přítoků. Nejvzácnější a přísně chráněnou rostlinou je brambořík evropský, který můţeme v letních dnech vidět i v okolí Třebíče, více pak v okolí Náměště. Nejznámější chráněnou rostlinou této oblasti je pak koniklec velkokvětý. Přímo v Třebíči se pak nachází několik městských parků, například Máchovy sady, Tyršovy sady nebo lesoparky jako Libušino údolí, Lorenzovy sady a další. Chráněná území Třebíčska Ochrana přírody má v České republice dlouhou tradici. Přestoţe se i na Třebíčsku vlivem průmyslu a zemědělství najdou znečišťovatelé ţivotního prostředí, bývá tento region označován jako jeden z ekologicky nejčistších v republice. Z právního hlediska je v současnosti problematika ochrany přírody ošetřena zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na jeho základě jsou mj. chráněny zvláště významné a cenné přírodní útvary a území, vyhlášené jako zvláště chráněná území. Na Třebíčsku najdeme 6 přírodních rezervací (PR), 12 přírodních památek (PP) a 2 přírodní parky. Přírodní park Třebíčsko – Rozkládá se severně od Třebíče a jeho rozloha je téměř 10 000 hektarů. V parku je mnoho turistických stezek a okruhů, z nichţ ty nejoblíbenější procházejí Trnavou, Rudíkovem, Náramčí a Přeckovem. Mnoţství polních cest přímo vybízí k projíţďce na kole či k procházce touto krajinou. Část přírodního parku Třebíčsko se překrývá s ekologickým mikroregionem Horácko, který je povaţován za jeden z ekologicky nejčistších v republice. Přírodní park Rokytná - Park byl vyhlášen, stejně jako PP Třebíčsko, v Třebíči v roce 1978 jako oblast klidu. Rozprostírá se po obou březích řeky Rokytné a jejího přítoku Rouchovanky od Příštpa přes Rouchovany k Tulešicím a jeho celková rozloha je 2 700 ha.
19
K přírodním rezervacím (PR) a přírodním památkám (PP) se na Třebíčsku řadí tyto: PR U Hájenky, PR Dukovanský mlýn, PR V jedlí, PP Habří, PP Hájky, PP Hluboček, PR Hošťanka, PP Jalovec, PP Kamenný vrch, PP Klučovský kopec, PP Kobylinec, PP Ptáčovský kopeček, PP Syenitové skály, PP Pazderna, PP Na Kopaninách, PR Opatovské zákopy, PP Na Skaličce. Další přírodní atraktivity Třebíčska Na Třebíčsku nalezneme i další přírodní atraktivity, které jsou jednoznačně vhodnými přírodními předpoklady pro CR a které jsou jiţ turisty navštěvovány a vyuţívány. Zde uvedu dva příklady – Mohelenskou hadcovou step a Údolí Oslavy a Chvojnice. Mohelenská hadcová step Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step byla vyhlášena v prosinci roku 1933 a patří mezi nejcennější rezervace v České republice. Její jedinečnost je dána unikátní faunou a florou, která se zde vyskytuje. Nejbliţší okolí stepy bylo ovlivněno výstavbou nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany a vodními nádrţemi Dalešice a Mohelno. Návštěvníci si tak mohou uţít pohled na krásnou přírodu v pozadí s poněkud bizarní dominantou – chladicími věţemi Jaderné elektrárny Dukovany. Jelikoţ je území chráněno, pohyb v něm je moţný jen po vyznačených stezkách. Naučná stezka však milovníky přírody provede celou lokalitou a po těch nejzajímavějších místech. Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice Národní přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice se rozprostírá na pomezí kraje Vysočina a Jihomoravského kraje na řece Oslavě od Náměště nad Oslavou po Čučice a jejího přítoku řeky Chvojnice od Rapotic. Toto hluboce zaříznuté říční údolí je charakteristické svými četnými skalisky, která vytváří ráz kaňonu. Údolí je protkáno několika turistickými trasami, vedoucími kolem řeky, zřícenin, vyhlídek a mlýnů. Tyto trasy se řadí mezi náročnější, kde je v několika místech nutno přebrodit řeku, či překonávat balvany a skalky roztroušené kolem řeky. V údolí nalezneme i pár drobných vodopádů. To jen přidává na romantice a dobrodruţství při procházkách touto krásnou oblastí. [16]
20
3.1.2 Kulturně historické předpoklady CR na Třebíčsku V této podkapitole jsem čerpala z publikací Třebíč – historie a památky, Třebíčské ţidovské památky, Bazilika svatého Prokopa v Třebíči a z informačních materiálů pro turisty z ITC Malovaný dům. Památky UNESCO V roce 2003 se dvě Třebíčské památky dočkaly významného zapsání do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví, a sice Bazilika svatého Prokopa a Ţidovská čtvrť spolu s ţidovským hřbitovem. Jde tak o jiţ o třetí město s památkami zapsanými v seznamu UNESCO v kraji Vysočina, mimo Třebíč jsou to Ţďár nad Sázavou a Telč. Bazilika sv. Prokopa Klášterní kostel patří k největším a nejpozoruhodnějším stavbám 13. století a to nejen v České republice, ale i celé střední Evropě. Po příchodu k bazilice návštěvníky upoutá vstupní portál, tzv. Porta paradisi (brána rajská), která je zdobená četnými rostlinnými a geometrickými motivy a je nejvýraznější částí severní předsíně. Po průchodu portálem do samotného kostela spatří návštěvníci interiér monumentální trojlodní baziliky vystavěné z ţulových kvádrů. Hlavní loď je od bočních lodí oddělena šesti lomenými arkádami na pilířích. Severní boční loď je pak ukončena tzv. Opatskou kaplí, ve které mohou návštěvníci obdivovat raně gotickou výmalbu na stěnách. Ve východní části kostela zaujme pětiboká apsida s třemi kruhovými okny. Prostřední románská rozeta je provázena dvěma bočními s původní novogotickou kamennou kruţbou. Nad okny se pak nachází ochoz, který je označován jako trpasličí galerie. Židovská čtvrť „Třebíčská židovská čtvrť je přirozeně rostlý stavební útvar, který obsahuje všechny typické znaky židovských ghett: situován mezi křesťanským městem a vrchnostenským sídlem (z důvodu ochrany), stísněné prostorové podmínky bez možnosti dalšího plošného rozvoje, vzhled maximálně zastavěného území s takřka absolutním využitím plochy a prostoru.“ (Klenovský, 2003). Ţidovská čtvrť je volně přístupná a návštěvníci se mohou o historii a zajímavých budovách čtvrti dozvědět z informačních tabulek na domcích, které tvoří naučnou stezku a to hned ve třech jazycích – češtině, angličtině a němčině. V Zadní synagoze se 21
nachází informační centrum s průvodci, kteří návštěvníky provedou jak interiérem Zadní synagogy, tak i celou ţidovskou čtvrtí. V synagoze je také instalovaná stálá výstava předmětů spojených s ţivotem Ţidů, jejich náboţenskými obřady apod. Další část výstavy pak na nástěnných panelech informuje návštěvníky o dlouhém vývoji ţidovské obce aţ do současnosti. V Zadní synagoze je moţno prohlédnout si i interaktivní model ţidovského města, který představuje skutečný stav ghetta z roku 1850. Z dalších zajímavých budov pak můţeme jmenovat rabinát, chudobinec, nemocnice, dvě školy či ţidovskou radnici. Procházka třebíčskou ţidovskou čtvrtí je pro návštěvníky jistě příjemně stráveným časem při návštěvě města. Židovský hřbitov Hřbitov patří k největším (téměř 12 000 metrů čtverečních) a nejlépe zachovaným ţidovským hřbitovům u nás. Na hřbitově se nachází zhruba11 tisíc hrobů a 3 tisíce náhrobků, z nichţ ten nejstarší pochází z roku 1625. Pohřebiště najdeme ve svahu Hrádku, hřbitov má tedy typickou polohu dle ţidovských tradic – na kopci a za městem, tak aby nebyl měšťanům na očích. Počátkem 20. století zde byla postavena, dodnes dobře zachovaná, obřadní místnost. Hřbitov je volně přístupný veřejnosti a je moţno objednat i prohlídku s průvodcem. Ostatní památky a zajímavosti Třebíči Městská věž Věţ při kostele sv. Martina byla postavena jako součást městského opevňovacího systému ve čtrnáctém století. Dnes je 75 metrů vysoká věţ dominantou města a zároveň cílem turistů, kteří si z ochozu ve výšce 35 metrů vychutnávají krásný výhled na celé město. Zajímavé jsou také věţní hodiny s ciferníkem o průměru 5,5 metrů a výškou číslic 60cm. Tyto rozměry řadí věţní hodin k největším v Evropě. Hvězdárna Více jak čtvrt století zapomenutý a nevyuţívaný objekt byl v roce 2009 po rekonstrukci opět otevřen, aby slouţil široké veřejnosti. Tento objekt má ve správě Městské kulturní středisko Třebíč a hvězdárna tak nyní slouţí jak k večernímu pozorování jevů na obloze, tak i k výuce pro školy, které chtějí ţákům přiblíţit astronomii a obory jí příbuzné.
22
Větrný mlýn Větrný mlýn holandského typu slouţil k mletí smrkové a borové kůry na tříslo, uţívané místními koţeluhy při činění kůţí. Budova mlýna má tvar komolého kuţele o průměru 8 metrů a má čtyři patra. K mletí kůry byl mlýn vyuţíván aţ do druhé poloviny 20. století, po té byl vyuţíván k bydlení a jeho interiér byl změněn, od 80. let 20. století není mlýn přístupný. Karlovo náměstí Karlovo náměstí je se svou rozlohou 2,2 hektaru jedno z největších náměstí v republice. Na náměstí najdeme několik zajímavých budov různých slohů i vyuţití. Nachází se zde například dva renesanční domy se sgrafitovou výzdobou – Malovaný dům a Černý dům, Národní dům, který je vyuţíván ke kulturním akcím či funkcionalistickou budovu Městské spořitelny, která představuje významné dílo moderní české architektury. Zajímavé je také prostranství tzv. Staré pošty, kde se v podloubí nachází několik drobných krámků a řemeslných provozoven. Zhruba ve středu náměstí stojí sousoší věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, které bývá častým bodem schůzek, podobně jako v Praze na Václavském náměstí socha sv. Václava. Meziválečné památky Třebíče Ve výčtu třebíčských památek nesmíme opomenout ani některé památky z meziválečné doby. Najdeme jich zde hned několik. K těm nejvýraznějším patří například bývalá spořitelna, která stojí přímo na Karlově náměstí. Spořitelna je dílem významného architekta Bohuslava Fuchse a byla postavena ve 40. letech 20. století. Budova je typickou funkcionalistickou stavbou a dnes v ní najdeme Okresní správu sociálního zabezpečení. Další významnou architektonickou památkou jsou říční lázně, které byly vybudovány opět dle projektu architekta Fuchse. Třebíčské říční lázně vznikly na pravém břehu řeky Jihlavy a nejvýraznějším objektem v areálu jsou šatny, které jsou výrazně ţluto-modře-červeně nabarveny a upoutají tak pozornost všech návštěvníků současného venkovního plaveckého areálu Polanka. Dále z meziválečných památek můţeme jmenovat Borovinské (dřívější Baťovy) závody, či UP závody.
23
Památky a zajímavosti v okolí Třebíče Zámek Náměšť nad Oslavou Zámek v Náměšti nad oslavou je při průjezdem tímto městem téměř nepřehlédnutelný, tyčí se totiţ na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy. Renesanční zámek vznikl v 16. století přestavbou původního hradu ze 13. století. Součástí areálu zámku jsou také budovy v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. Od roku 2001 je zámek Národní kulturní památkou. Uvnitř zámku mohou návštěvníci obdivovat expozici gobelínů, obrazy či historický nábytek, barokní mobiliář či knihovnu. Zámek nabízí návštěvníkům dva okruhy, parky a zahrady jsou volně přístupné a slouţí jako místo k odpočinku. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je jednou z nejnavštěvovanějších památek na Vysočině. Barokní podobu získal zámek po přestavbě v 18. století, kdy byl renesanční zámek (původně středověká tvrz) přebudován. V interiéru zámku mohou návštěvníci vidět zařízení místností podle jejich původních funkcí, hudební nástroje i další předměty související s hudební minulostí sídla. Zámek nabízí tři prohlídkové okruhy a přiléhá k němu Chrám svaté Markéty. K zámku také patří rozlehlé zámecké zahrady. Dalešický pivovar V areálu pivovaru Dalešice se kromě samotného pivovaru, jehoţ budovy pocházejí jiţ z 16. století, nachází také hotel s téměř padesáti lůţky, restaurace, kde se mimo jiné pořádají i nejrůznější kulturní a společenské akce, a v neposlední řadě zde najdeme i muzeum rakousko-uherského pivovarnictví s nabídkou 3 prohlídkových okruhů. Jaderná elektrárna Dukovany – Informační centrum JE Jiţ od roku 1994 mohou návštěvníci zavítat do moderního Informačního centra na Jaderné elektrárně Dukovany. Návštěvníci se zde mohou seznámit s principy fungování elektrárny i dalšími záleţitostmi, které s jadernou energetikou souvisejí. Informační centrum navštěvují ve velkém mnoţství také školní skupiny, které zde zajímavou formou poznávají nejen základy jaderné fyziky. Díky moderní audiovizuální technice
24
a interaktivním modelům se zde zábavnou formou můţe kaţdý dozvědět mnoho zajímavých informací. Vodní elektrárna Dalešice – Informační centrum elektrárny Další zajímavou technickou památkou na Třebíčsku je přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Ta je součástí vodního díla Dalešice, jeţ bylo vystaveno pro potřeby Jaderné elektrárny Dukovany. I zde mohou návštěvníci absolvovat zhruba dvouhodinovou exkurzi se zkušeným průvodcem, který je zavede do nitra elektrárny včetně provozních prostor. Rozhledna Babylon Rozhledna Babylon se nachází na Zeleném kopci u Náměště nad Oslavou a řadí se k jedněm z nejstarších a nejkrásnějších rozhlednám u nás. Z této 18 m vysoké rozhledny, která je postavěna v empírovém stylu, je vidět Českomoravská vrchovina, Pavlovské vrchy, Jaderná elektrárna Dukovany, okraj Brna a při dobrých povětrnostních podmínkách i Vídeň či Alpy. Rozhledna je otevřena v letní sezoně denně a mimo sezonu o víkendech a svátcích. Rozhledna Ocmanice Rozhledna u Ocmanic na Náměšťsku byla postavena v roce 2004 a to nad vodojemem. Výška rozhledny činí něco málo přes 15 metrů, je postavena z dřeva a ţeleza a má tvar osmibokého jehlanu. Vidět z ní lze nejbliţší okolí – Náměšť nad oslavou, Ocmanice a okolní rybníky. Muzea, galerie v Třebíči i okolí Muzeum Vysočiny Muzeum Vysočiny se nachází v Třebíči, v bývalém valdštejnském zámku, který se nachází v těsném sousedství baziliky sv. Prokopa. Muzeum Vysočiny se zabývá dokumentací přírodních a historických poměrů na jihozápadní Moravě, především pak v okolí samotné Třebíče, Moravských Budějovic, Náměště nad Oslavou a Jemnice. Návštěvníci zde uvidí minerály a horniny, expozici o chráněných územích Třebíčska či atraktivní výstavu Moravské vltavíny. Jsou zde k vidění i expozice o předhistorickém osídlení města a okolí, vývoji řemesel a lidového umění. Oblíbená a známá je výstava Betlémářství a expozice Dýmky a kuřácké potřeby. Mimo stálých expozic jsou zde 25
vystavovány zapůjčené sbírky a kolekce či výstavy současných umělců z regionu. Pro badatele je zde k dispozici muzejní knihovna a k pořádání koncertů váţné hudby pak slouţí Kamenný sál. Od září 2010 probíhá rozsáhlá rekonstrukce muzea. Jemnice - Městské muzeum Muzeum se nachází v původním domě manţelů Dusíkových a v jeho zadní části je zachovaná stáj a hospodářské budovy z přelomu 19. a 20. století. Můţeme zde zhlédnout stálé expozice Dějiny města Jemnice či Dolování nerostných surovin na jihozápadní Moravě. Funguje zde i prodej literatury či pohlednic. Muzeum je pobočkou třebíčského Muzea Vysočiny. Moravské Budějovice – Muzeum řemesel Další pobočkou Muzea Vysočiny je právě moravskobudějovické Muzeum řemesel. To nabízí stálé expozice ve dvou prostorách muzea – v budově zámku a v budově bývalých masných krámů. Můţeme zde vidět expozice o zaniklých či zanikajících městských řemeslech, o archeologických nálezech v okolí Moravských Budějovic, výstavu o historii města či zámecké expozice. Galerie v Malovaném domě Přímo na Karlově náměstí v Třebíči, v renesančním domě z 16. století, se sgrafitovou výzdobou najdeme výstavní prostory Galerie v Malovaném domě. Městské kulturní středisko, které provoz galerie zajišťuje, zde pořádá po celý rok výstavy nejrůznějších autorů a ţánrů. Muzeum Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou Muzeum Otokara Březiny bylo zřízeno jiţ v roce 1931 přímo v domě, kde básník a spisovatel aţ do své smrti v roce 1929 bydlel. V muzeu najdeme v přízemí kancelář a studijní knihovnu a v poschodí pak bývalý básníkův byt. Zde je k vidění expozice uměleckých děl a některých osobních předmětů Otokara Březiny. Kralice nad Oslavou – Památník Bible kralické V Kralicích nad Oslavou, vedle pozůstatků bývalé tvrze, najdeme Památník Bible kralické. Na přelomu 16. a 17. století zde byla tajná českobratrská tiskárna, která tiskla knihy jak náboţenského tak světského typu. Nejvýznamnějším dílem je pak právě 26
Bible kralická, která přispěla k uchování a rozšiřování českého jazyka. Stálá expozice zobrazuje vznik a vývoj tiskárny, originální doklady o tiskařském řemeslu a také mnoho starých tisků, včetně samotné Bible kralické. Brtnice – Rodný dům Josefa Hoffmanna V rodném domě architekta a designéra Josefa Hoffmanna se nachází jeho muzeum, kde mohou návštěvníci vidět jak stálou expozici, tak i řadu sezonních výstav zaměřených na architekturu a design Hoffmanna a jeho současníků. Z tohoto výčtu těch nejzajímavějších kulturně-historických atraktivit je patrné, ţe Třebíčsko je oblastí s velmi vysokým počtem památek a kulturních institucí, coţ jeho atraktivitu pro turisty jen zvyšuje. Kulturní a společenské akce Většina kulturních ale i sportovních akcí se přirozeně soustřeďuje především do města Třebíč, které je hospodářským ale i kulturním centrem oblasti. Velké mnoţství těchto akcí zajišťuje Městské kulturní středisko (MKS), které mimo jiné také provozuje informační centra s průvodci po třebíčských památkách UNESCO – Informační a turistické centrum při Bazilice sv. Prokopa, Informační a turistické centrum v Zadní synagoze v ţidovské čtvrti a centrální informační centrum v Malovaném domě, které zajišťuje turistický provoz Městské věţe. V Třebíči zajišťuje MKS poměrně kvalitní abonentní i mimo abonentní divadelní představení, dále pořady pro rodiče s dětmi i pro mateřské a základní školy, řadu koncertů a hudebních i tanečních vystoupení atd. MKS také provozuje třebíčské kino, které se nachází v zrekonstruované budově společně s kongresovým centrem Pasáţ. Zájemci mají také moţnost vyuţití filmového klubu. Městské kulturní středisko kaţdý rok pořádá řadu pravidelných kulturních akcí, které jiţ mají mezi obyvateli města i jeho návštěvníky svoji oblibu a tradici. Z těch nejvýznamnějších
akcí
můţeme
jmenovat
například
divadelní
Festival divadla 2, 3, 4 herců, Třebíčské loutkářské jaro, Třebíčský židovský festival či Country fest. Kaţdoročně se MKS stará i o pořádání Středověkých slavností – oslav zápisu třebíčských památek do seznamu UNESCO, Folklorních slavností, Mikuláše, Vánočního náměstí a Novoročního ohňostroje. Je tedy zřejmé, ţe kaţdý si můţe v nabídce pořadů MKS najít to své. 27
Pro turisty, kteří do Třebíče zavítají, jsou pravděpodobně nejatraktivnější Středověké slavnosti s bohatým kulturním programem včetně středověkého jarmarku či šermířských a kejklířských vystoupení na podzámecké nivě. A to nejen kvůli atraktivnímu programu, který je spojen s památkami, za kterými turisté většinou přijíţdějí, ale také vzhledem k době jejich konání – ke konci měsíce srpna, tedy v hlavní turistické sezoně. Spousta turistů také přijíţdí i na zmiňované festivaly jako je především Třebíčský ţidovský či Country fest. Je tedy zřejmé, ţe velká část návštěvníků města přijíţdí za kulturou. V okrese je i mimo Třebíč mnoho moţností kulturního vyţití, zde jsou uvedeny některé kulturní zařízení a jejich pořádané akce: Vinařské a kulturní centrum Sádek Toto vinařství je oblíbeným cílem turistů a především cyklistů díky své poloze, příjemné atmosféře i vzdálenosti od Třebíče (necelých 12 km). Sádek také místem konání několika kulturních akcí během celého roku. K těm nejvýznamnější patří jiţ tradiční Mezinárodní festival cimbálové hudby, který se koná v měsíci červnu, dále pak například Zvěřinové hody, Vinařský bál,
Velikonoce
na Sádku, Výstava
historických vozidel, Po stopách hraběte Chorynského, Sádecké
kulturní léto,
Burčáková sezóna, Svatováclavské hody, Běh sádeckými vinohrady, Martinská husa s mladým vínem či Sádecký Silvestr. [31] Dalešický pivovar Pivovar v Dalešicích, který na návštěvníky dýchne dobou Rakouska – Uherska, je stále častějším cílem turistů. K jeho atraktivitě přispívá řada kulturních a společenských akcí pořádaných během celého roku. Od tradičních Zabíjačkových hodů a masopustu, přes Setkání historických vozidel či dechových kapel, Postřižinské slavnosti, Cyklistický maraton aţ po hudební akci Jazz v pivovaře a mnoho dalších. Jeho výhodou je také blízkost Dalešické přehrady, která je také častým cílem návštěvníků, i několik tematických cyklostezek, které jistě nalákají milovníky cyklistiky k výletu. Zámek Náměšť nad Oslavou V tomto renesančním zámku se koná mnoţství pravidelných kulturních, především hudebních, akcí. K těm nejvýznamnějším a oblíbeným patří červnový Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, tradiční Letní multižánrový kulturní festival
28
Folkové prázdniny, který se koná v červenci či zářijový Oživený zámek - víkend netradičních prohlídek u příleţitosti Dnů evropského dědictví. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou Monumentální barokní zámek je tradičním místem konání Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského, který má na Třebíčsku i ve vzdálenějším okolí velkou oblibu a prestiţ.
3.2
Analýza realizačních předpokladů
3.2.1 Komunikační předpoklady (Doprava) Z hlediska rozvoje CR má na Třebíčsku největší význam silniční a ţelezniční doprava. Silniční doprava Silniční síť kraje Vysočina je, mimo dálnici D1, tvořena 422 km silnic I. tříd, z nichţ okresem Třebíč prochází 71 km a 4 579 km silnic II. a III. tříd, přičemţ v okrese Třebíč je jejich délka 1 053 km. Silniční síť je zároveň součástí Páteřní sítě kraje Vysočina, která byla přijata zastupitelstvem kraje v květnu roku 2006. V okrese Třebíč do této páteřní sítě spadá 140 km silnic. Hlavní nedostatek silniční dopravy v třebíčském okrese (mimo špatný stav řady silnic), který spočíval v propojení města Třebíč s dálnicí D1, alespoň trochu napravila oprava silnice, resp. výstavba obchvatu na trase Třebíč – Velké Meziříčí. Také jiţ dříve vystavěný obchvat kolem Trnavy výrazně zrychlil a usnadnil cestu z Třebíče na Velké Meziříčí. V současné době probíhá i další část rekonstrukce silnice mezi Třebíčí a Jihlavou, coţ by mělo usnadnit a zlepšit cestu do krajského města. Ţelezniční doprava Město Třebíč bylo na ţelezniční trať poprvé napojeno v roce 1871, a to tratí č. 241 Vídeň – Znojmo – Jihlava – Berlín. Stanice se nacházela se zhruba 7 km za městem, poblíţ obce Stařeč. Aţ v roce 1886 byla zprovozněna trať č. 240 Zastávka u Brna – Okříšky, která jiţ vedla přímo městem.
29
Ţelezniční síť okresu tak tvoří dvě jednokolejné ţelezniční tratě. Jiţ zmiňovaná trať č. 240 Jihlava – Brno a trať č. 241 Okříšky – Znojmo a dále dva lokální spoje Studenec – Křiţanov a Moravské Budějovice – Jemnice. Hlavní vlakové nádraţí v Třebíči se nachází v centru města, takţe je snadno dostupné jak pěšky, tak i městskou hromadnou dopravou, která má zastávku přímo u vlakového nádraţí. V Třebíči je i další zastávku ţelezniční dopravy a to v městské části Borovina, tato zastávka je určena pro osobní vlaky. V okrese Třebíč pak najdeme i řadu lokálních ţelezničních spojů, které zajišťují dopravní obsluţnost v některých menších obcích. Pro turisty ale i místní obyvatele můţe být zajímavým záţitkem jízda historickým vlakem, taţeným parní lokomotivou, která se na Třebíčsku kaţdé léto pořádá. MHD, autobusová doprava Městská hromadná doprava v Třebíči je tvořena 9 autobusovými linkami, které se sbíhají na hlavní Karlovo náměstí, které je středem dopravního systému MHD. MHD je v Třebíči poměrně hojně vyuţívaným způsobem přepravy a to především díky kopcovitému terénu a rozlehlosti města. Autobusové nádraţí v Třebíči se nachází přímo v centru města, nedaleko Karlova náměstí a je tvořeno 5 nástupišti s celkem 30 zastávkami a 10 odstavnými stáními. Denně z autobusového nádraţí odjede kolem 500 spojů, ať uţ regionálních či dálkových. Významná spojení směřují do Jihlavy nebo na Jadernou elektrárnu Dukovany, kde pracuje mnoho třebíčských obyvatel. Taxi, půjčovny vozidel Přímo v centru města, na Karlově náměstí u městské radnice, má hlavní stanoviště taxisluţba. V Třebíči nabízí 3 firmy zapůjčení vozidel a to AUTOMOTO PŮJČOVNA TŘEBÍČ Tomáš Švejdík, AUTOPŮJČOVNA Samuel a JR AUTOPŮJČOVNA. Letecká doprava Letiště Třebíč je vnitrostátním letištěm pro ultralehká letadla a leţí podél silnice II/351 Třebíč – Dukovany. Jeho součástí jsou 4 hangáry a provozovatelem a uţivatelem letiště je Západomoravský aeroklub. Vnitrostátním letištěm v okrese je i letiště Náměšť nad Oslavou, které je v majetku Ministerstva obrany. Letiště je vyuţíváno Vzdušnými silami Armády České republiky, které zde mají 22. základnu letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou. 30
Lodní doprava V roce 2007 byla slavnostně zahájena lodní doprava na Dalešické přehradě. Výletní loď Vysočina jezdí po Dalešiské přehradě v pravidelných nebo nepravidelných linkách podle plavebního řádu, který je rozdělen na hlavní sezonu a období mimo sezonu. V pravidelných jízdách jezdí loď z Kramolína do Koněšína a zpět a to přes zastávky v Třesově, Hartvíkovicích a Dalešicích. V nepravidelných plavbách je v nabídce vyhlídková plavba z Kramolína kolem Wilsonovy skály a zpět. K zastávkám lodi je moţno dostat se po vyznačených cykloturistických trasách, kterých je v okolí přehrady dostatek.
3.2.2 Infrastruktura CR Při hodnocení infrastruktury CR vycházíme z analýzy její kapacity, struktury, stupně vybavenosti a vyuţití. Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací kapacity jsou nezbytné pro rozvoj dlouhodobého CR. Proto je pro kaţdou oblast důleţité, jaké moţnosti ubytování můţe turistům nabídnout. Na Třebíčsku najdeme řadu ubytovacích zařízení různých kategorií i tříd. Většina zařízení se opět soustřeďuje do okresního města Třebíče, kde najdeme 5 hotelů, 9 penzionů, 1 hostel, 1 kemp a 10 ostatních typů ubytovacích zařízení, především ubytoven. V minulém roce navíc v Třebíči vznikly 2 nové ubytovací kapacity – Penzion u Černého orla na Karlově náměstí a EA Hotel Joseph 1699, který se nachází přímo v ţidovské čtvrti. Jedná se o ubytování vyššího standardu, vhodné pro náročnější zákazníky, zájem je především ze strany zahraničních turistů. Okolí města je také vybaveno ubytovacími zařízeními. Jedná se o 3 hotely, které jsou soustředěny ve městech Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Hrotovice a větší mnoţství ubytovacích kapacit v podobě penzionů, chat a chalup. Během mé praxe na Informačním a turistickém centru v Malovaném domě jsem zaznamenala nárůst menších ubytovacích kapacit v obcích v okolí Třebíče. Zvýšila se podle mého názoru také jejich propagace formou letáčků a webových stránek, coţ je jistě pozitivní jak pro turisty, tak i pro samotné provozovatele.
31
Na Třebíčsku najdeme celkem 53 hromadných ubytovacích zařízení, jejich struktura je patrná z tabulky č. 1: Tabulka 1: Struktura hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina dle správních obvodů ORP (zima 2006).
Zdroj: Analýza CR v kraji Vysočina
Kompletní seznam ubytovacích kapacit s kontakty kaţdoročně aktualizuje Informační a turistické centrum v Třebíči, kde je tento seznam k dispozici v tištěné podobě, mimo češtiny i ve dvou světových jazycích – angličtině a němčině. V elektronické podobě lze seznam ubytovacích kapacit s kontakty najít na oficiálním turistickém portálu města Třebíč a také na stránkách Městského kulturního střediska. Stravovací zařízení Turisté mohou vyuţívat velké mnoţství stravovacích zařízení nejrůznějších druhů a úrovní. Nejvíce je jich soustředěno v centru města Třebíč, kde se hned na Karlově náměstí a v sousední ţidovské čtvrti nachází mnoţství restaurací i zařízení se společensko-zábavní funkcí. Poblíţ turistických cílů naleznou turisté občerstvení, často ve formě hostinských zařízení. Nedostatkem některých zařízení je nedostatečná kvalita pokrmů i vybavení zařízení, které bývá zastaralé a také nedostatečná propagace.
32
Kongresové kapacity Kongresový a incentivní CR se na Třebíčsku soustřeďuje opět především do okresního města, kde se nachází několik prostor vhodných pro pořádání kongresů. Tím nejvýznamnějším je Kongresové centrum Pasáž, které se nachází přímo v centru města Třebíč. V objektu jsou klubovny se zázemím, zkušebny, šatny, kanceláře, baletní sál, vybavení pro personál a technické zázemí. V tomto multifunkčním centru se tak mimo divadel a promítání kina pořádají kongresy a semináře. Kongresový Grand Hotel zájemcům o kongresovou turistiku nabízí velký kongresový sál s kapacitou aţ 500 osob. Sál je vybaven multimediální technikou, má variabilní osvětlení, vlastní zázemí, které tvoří bar, restaurace, kuchyň a sociální zařízení. Je moţno zapůjčit i nejrůznější technické vybavení potřebné pro pořádání kongresů, seminářů a podobných akcí. Sport hotel Hrotovice nabízí kongresovou halu a řadu konferenčních prostor, jako jsou učebny a salonky, které je moţno vyuţít při pořádání kongresů, konferencí, školení či seminářů. Navíc mají hosté k dispozici široké sportovní zázemí hotelu, které se dá vyuţít i při incentivních pobytech. Také menší ubytovací zařízení mají konferenční prostory, například Penzion Benz, kde je salonek s kapacitou 30 míst či Vinařské a kulturní centrum Sádek, kde jsou dva školící salonky s kapacitou 30 a 50 míst. Díky dobrým přírodním a kulturně historickým předpokladům, můţe Třebíčsko nabídnout jako doprovod kongresů bohaté vyţití pro jejich účastníky. Moţnosti eko - a agroturistiky na Třebíčsku Ačkoliv je agroturistika v České republice prozatím rozvíjejícím se druhem CR, i na Třebíčsku najdeme několik kvalitních zařízení, které se na agroturistiku zaměřují. Kozí farma Dvůr Ratibořice Tato farma se specializuje na produkci a prodej výrobků z kozího mléka, jeţ nesou označení BIO. Na farmě je moţno farmě absolvovat skupinovou exkurzi, která probíhá v novém agrocentru, přímo v areálu kozí farmy. Mimo to je kaţdou sobotu odpoledne farma otevřena veřejnosti. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout stáje se zvířaty, 33
ochutnat výrobky z kozího mléka a dozvědět se zajímavé informace o chodu farmy, chovu koz, ekologickém zemědělství i o biopotravinách. Chaloupky Toto školské zařízení pro zájmové a další vzdělávání se nachází nedaleko obce Kněţice na Třebíčsku. Zabývá se sestavováním terénních programů pro děti a mládeţ se zaměřením na vztah člověka a přírody, na ţivotní prostředí a ekologickou výchovu. Dále vydávají publikace k tématu ţivotního prostředí a ekologie, zajišťují vzdělávací a školící aktivity v této oblasti apod. Pořádají se zde také semináře a vzdělávání pedagogů či školy v přírodě. Lze zde zajistit i ekoturistické pobyty s moţností vaření z biopotravin. Dále středisko Chaloupky nabízí v rámci ekoturistiky bohatý program během celého roku. Multifunkční agroturistické centrum „U Kapličky“ Centrum se nachází v obci Třebenice nedaleko Třebíče a nabízí širokou škálu sluţeb. Mezi ně patří například vyjíţďky na koních, výcvik koní i jezdců, hiporehabilitace i běţné rehabilitace, masáţe či moţnosti vyjíţděk na kole do okolí. Penzion Padrtův Mlýn Toto zařízení se nachází u obce Sokolí v blízkosti Třebíče, v krásné přírodě a těšné blízkosti řeky Jihlavy. V objektu se nachází jezdecký areál, je zde tedy moţnost jízdy na koních, dále půjčovna a úschova kol a lyţí. Je moţno vyuţít i koupání, rybaření a jeţdění na loďkách na řece Jihlavě přímo u areálu. Okolí penzionu pak vybízí k turistice, cykloturistice, houbaření či výletům do okolních měst. Ranč Vápenka Ranč Vápenka se nachází v Obci Nová Ves, pouhých 8 km od Třebíče. V areálu ranče je moţno vyuţít ubytování, stanování, stylové občerstvení, moţnost pořádání oslav a především sportovní vyţití včetně vyjíţďky na koních, jejich výcvik i ustájení. Vinařské a kulturní centrum Sádek Za vinařskou turistikou se lze vydat právě do Vinařského a kulturního centra Sádek u obce Kojetice na Moravě. V areálu se nachází hotel, restaurace, vinotéka, unikátní vinné sklepy, naučná vinařská stezka, přírodní amfiteátr, moţnost projíţděk na koních, 34
rybolovu či prohlídky zámku Sádek, v okolí je mnoţství cyklostezek. Objekt je vhodný i k pořádání škol v přírodě. Sportovní zařízení Třebíčsko disponuje poměrně velkým mnoţstvím sportovních zařízení. Najdeme zde běţná sportovní zařízení, jako jsou fotbalová hřiště, zimní stadion, plavecké areály, tenisové kurty, fitness centra apod. Také mnoho ubytovacích zařízení disponuje různorodým sportovním zázemím pro svoje hosty i pro veřejnost, většinou se jedná o ubytovací kategorii hotel. K těm nejvýznamnějším patří Sport hotel Hrotovice, který svým širokým sportovním zázemím převyšuje ve vybavenosti hotely v okresním městě. I v dalších obcích mimo Třebíč nalezneme dobré sportovní vyţití, například Vinařské a kulturní centrum Sádek provozuje půjčovnu kol, Penzion jízdárna v Otradicích zajišťuje projíţďky na koních, stejně jako Jezdecký klub v Laţínkách a v Jemnici se zase nabízí moţnost zahrát si Paintball. V Třebíči slouţí návštěvníkům i jeho stálým občanům několik druhů sportovních zařízení, zde uvedu jejich přehled. Sportovní areál Laguna V areálu je návštěvníkům k dispozici 25 m dlouhý krytý plavecký bazén s osmi dráhami a bazén pro děti, u kterých je i prostorná odpočinková zóna, dále solária, sauny, parní kabina, fitness centrum, kadeřnictví a kosmetika, masáţe a pizzerie. Probíhají zde i pravidelné lekce aquafitness, aerobiku, power jógy či bosu. V letních měsících je pak zpřístupněna venkovní terasa a také hřiště na pláţový volejbal. Plavecký areál Polanka Letní venkovní plavecký a zábavní areál Polanka je velmi kvalitně vybaven k trávení volného času. Je zde několik bazénů, brouzdaliště pro nejmenší, skokanská věţ i tobogán. Mimo to zde návštěvníci najdou i sportoviště na volejbal, nohejbal či minigolf, občerstvení a také samozřejmě rozsáhlou travnatou plochu, kterou lze vyuţít nejen k odpočinku a opalování.
35
Sportovní areál JE Dukovany V tomto kvalitně vybaveném areálu se nachází několik sportovních hal, venkovní atletický ovál, který je vyuţíván mimo jiné i tréninku třebíčského atletického klubu či k mnoha závodům, nechybí zde ani fotbalové hřiště a tenisové kurty. Lanový areál pavouk Venkovní areál na louce za koupalištěm Polanka, se systémem cest a překáţek z lan a trámků zavěšených na dřevěných sloupech ve výšce 6 - 8 m, nízké a vysoké lanové překáţky, lezecká stěnu, střelba z luků, moţnost projíţďky na kanoích. Půjčovna lodí Na Svojsíkově nábřeţí u řeky Jihlavy v Třebíči se nachází, v přístavu vodních skautů Ţlutá ponorka, půjčovna lodí. Pobyt v Třebíči si tak lze zpestřit plavbou na pramicích po řece Jihlavě, která patří ke klidným řekám s délkou sjízdnosti 163 km. Lodě si lze zapůjčit také na Hartvíkovické pláţi, oblíbeném kempu nedaleko Třebíče, kde je moţnost zapůjčení i dalšího sportovního vybavení, především pro vodní sporty. Lyžování na Třebíčsku Ačkoliv Třebíčsko díky své poloze a výškové členitosti nepatří mezi typické lyţařské destinace, i zde nalezneme několik moţností k lyţování. Mezi nevýznamnější střediska zimních sportů patří Rekreační středisko Jalovec, lyţařský vlek SKI KLUB Ţeletava, Lyţařský vlek Rychlov a Baby vlek Pod Kostelíčkem v Třebíči. Za příznivých sněhových podmínek jsou v zimě v těsné blízkosti Třebíče upravovány 2 běţkařské trasy, kaţdá o délce cca 12 km, o úpravu se stará TJ Spartak. Pěší turistika Třebíčsko nabízí ideální podmínky pro turistiku i cykloturistiku - mírně zvlněný terén a síť dobře značených stezek.
36
Okresem Třebíč vede celkem 524,5 km značených tras pro pěší, které jsou značeny ve čtyřech různých barvách, dle důleţitosti a významnosti. V tabulce č. 2 jsou uvedeny trasy pro pěší procházející Městem Třebíč: Tabulka 2: Značené turistické trasy procházející městem Třebíč.
Zdroj: Strategický plán rozvoje města Třebíče.
Správou tras, jak pro pěší tak i cyklotras, je na území města Třebíče a jeho okolí pověřen Klub českých turistů. Cykloturistika Na Třebíčsku je hustá síť dobře značených cyklotras. Tabulka 3: Značené cyklotrasy procházející městem Třebíč.
Zdroj: Strategický plán rozvoje města Třebíče.
Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs V dubnu 2010 byla otevřena první etapa významné cyklostezky nadregionálního významu, cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs. Jde o cyklostezku, která propojí dvě největší města Vysočiny Jihlavu a Třebíč a zároveň povede aţ za hranice České republiky, do rakouského Raabs an der Thaya. Trasa má celkem 120 km a vede, resp. povede, údolím řeky Jihlavy z Jihlavy do Třebíče, dále do Jaroměřic nad Rokytnou, Moravských Budějovic a přes Jemnici aţ do Raabsu. Čtyři kilometry další etapy stezky budou vybudovány přímo uvnitř města Třebíč, tím se opět zlepší podmínky pro cyklisty na Třebíčsku. Jihlavsko-třebíčská část stezky vede převáţně údolím řeky Jihlavy 37
a kromě několika málo stoupání je pohodlně sjízdná. Některé části stezky by měly být v budoucnu upraveny tak, aby je mohli pouţívat i vyznavači kolečkových bruslí. [28] Mlynářská stezka V blízkosti Třebíčska vede i další významná nadregionální cyklotrasa, a sice Mlynářská stezka. Jejím hlavním motivem je historie mlynářství, a tak cyklisty zavede k velkému počtu mlýnů na tocích řek, ke kterým se přibliţuje, nebo je kopíruje. Trasa dosahuje délky téměř 185 km, ale pro méně trénované cyklisty je rozdělena na 11 menších úseků, které je moţno spojovat. Trasa vede přes hranice kraje Vysočina a přes Jihomoravský kraj pokračuje aţ na území Dolního Rakouska, kde se napojuje na místní síť cyklotras a cyklostezek. [29] V okolí Třebíče se také nachází i několik tematických stezek, především v okolí Dalešické přehrady – Pivovarská, Energetická, Templářská či Hornická. [27] Cyklisté vítáni na Třebíčsku Na Třebíčsku najdeme také několik zařízení CR, které jsou drţiteli certifikátu Cyklisté vítáni, dle celonárodního certifikačního systému pro zlepšení kvality sluţeb pro cyklisty. Mezi drţitele tohoto certifikátu na Třebíčsku patří: Vinařské a kulturní centrum Sádek, Traverells Hostel, Restaurant U Dubu, Ubytovna Koněšín, Zámek Police, TIC Jemnice, Chaloupky, Ubytování Na Vysočině v obci Vlčatín. [20] Naučné stezky V hojném počtu se na třebíčském okresu nacházejí také naučné stezky, různých délek a témat. Mezi ty nejvýznamnější patří tyto: Naučná stezka Baţantnice, Naučná stezka Mohelenská hadcová step, Lesní naučná stezka Chaloupky, Naučná Vinařská stezka Sádek, Naučná stezka k Novým rybníkům, Naučná stezka Mikroregionem Černé lesy, Naučná stezka Na Kobylí hlavu a Naučná stezka Otokara Březiny
3.3
Selektivní předpoklady
Selektivní předpoklady představují způsobilost účastnit se na cestovním ruchu a také nejrůznější podněty, které jsou spojeny s rozvojem CR. Při hodnocení selektivních předpokladů hodnotíme například demografické, politické a ekonomické faktory, ţivotní úroveň, stav ţivotního prostředí apod., tyto předpoklady pak řadíme 38
k objektivním selektivním předpokladům. Mezi subjektivní selektivní předpoklady pak patří faktory týkající se jednotlivce, které ho ovlivňují při rozhodování se o účasti na CR i při výběru místa pro CR.
4
Organizace, strategie a propagace CR na Třebíčsku
CR je jednou z významných oblastí rozvoje města i jeho okolí. Na Třebíčsku došlo k největšímu rozvoji CR po roce 2003, kdy došlo k zapsání baziliky sv. Prokopa, ţidovské čtvrti a ţidovského hřbitova na prestiţní seznam UNESCO. Po tomto roce nastal nárůst počtu turistů a město Třebíč se díky zapsání na list UNESCO začalo dostávat do podvědomí nejen českým ale i zahraničním turistům. Organizace a strategie CR na Třebíčsku Vedle centrálních institucí, jako je CzechTourism či Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, mají pro rozvoj CR v Třebíči i na Třebíčsku největší význam následující subjekty: Krajský úřad kraje Vysočina, oddělení regionálního rozvoje; Vysočina Tourism a ostatní neziskové organizace (pořadatelé akcí, udrţovatelé tras a stezek, aj.); Mikroregion Třebíčsko; Město Třebíč a Městské kulturní středisko Třebíč. Město Třebíč Největší vliv na rozhodování v oblasti CR má zpravidla veřejná správa. Nejinak je tomu i v Třebíči. Prostřednictvím městského úřadu, odboru rozvoje a územního plánování, v jehoţ rozpočtu jsou obsaţeny finanční prostředky na rozvoj CR, se podílí na propagaci města účastí na veletrzích CR, inzercí a prezentací v médiích a vydáváním turistických průvodců, informačních letáků, map a propagačních materiálů. Také má město ve své působnosti koncepci rozvoje CR, prostorovou analýzu, studie, rozvojové záměry, a především získávání grantů a dotací. Městské kulturní středisko Třebíč Pod odbor školství a kultury spadá i nejvýznamnější organizace v oblasti CR v Třebíči - Tato příspěvková organizace se velkou mírou podílí na organizaci a rozvoji CR v Třebíči. Mimo to, ţe provozuje velkou část třebíčských památek (včetně památek UNESCO a tří infocenter) a zajišťuje naprostou většinu kulturních a společenských akcí
39
ve městě, také provozuje destinační kancelář. Tato kancelář byla zaloţena v roce 2004 tehdy ještě organizací Kulturní, vzdělávací a informační zařízení (KVIZ), dnešní MKS. Destinační kancelář mimo jiné koordinuje činnost a provoz informačních turistických center v Třebíči, zajišťuje kontrolu kvality poskytovaných sluţeb, zajišťuje zásobení a hospodaření s propagačními materiály, volný vstup do památek pro významné hosty města a spolupracuje s Českou centrálou CR CzechTourism a České dědictví UNESCO - klíčovými partnery města Třebíč. Strategie CR na Třebíčsku V oblasti CR je vypracováno několik dokumentů, podle kterých se rozvoj CR na Třebíčsku řídí. Na místní a regionální úrovní jsou to především Program rozvoje kraje Vysočina, Regionální operační program pro NUTS II Jihovýchod 2007 - 2013 a Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebíčsko; na národní úrovni je to Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 a především Koncepce státní politiky CR v ČR na období 2007 - 2013, Strategie regionální rozvoje ČR a Strategie udrţitelného rozvoje ČR. V souladu s výše uvedenými dokumenty nechalo město Třebíč vypracovat Strategický plán rozvoje města Třebíč pro období 2008 -2011, kterým se rozvoj na Třebíčsku řídí. V tomto plánu je stanoveno i opatření týkající se rozvoje CR ve městě, které se soustřeďuje na tyto oblasti: Památky UNESCO, Ostatní památky ve městě, Zakládání a rozvoj infrastruktury CR, Budování a modernizace stezek pro pěší, cyklisty, koně a lyţaře, Marketingové aktivity pro rozvoj CR.
4.1
Propagace Třebíčska v oblasti CR
Propagaci oblasti z hlediska CR z velké části zajišťuje samotné město Třebíč a to především prostřednictvím Městského kulturního střediska Třebíč. Město ve spolupráci s MKS zajišťuje tvorbu propagačních materiálů, které jsou pak k dispozici návštěvníkům v třebíčských infocentrech či jsou vyuţívány k propagaci města na veletrzích a při dalších příleţitostech. Manuál, který se týká designu propagačních materiálů města Třebíč, byl zpracován v roce 2005 a řeší podobu tištěných materiálů, inzerce, dárkových předmětů apod. 40
V souladu s tímto manuálem byla vydána sada letáků, průvodce městem a další materiály propagující město, mimo jiné i DVD o památkách UNESCO. Město se rovněţ propaguje (veletrhy, tiskoviny apod.) prostřednictvím sdruţení České dědictví UNESCO, jehoţ je členem. Část propagace má na starosti také jiţ zmiňovaná destinační kancelář, provozování MKS, resp. městem Třebíč. Z hlediska propagace města zajišťuje destinační kancelář spolupráci s jednotlivými subjekty působícími v cestovním ruchu a to v podobě pravidelných setkání s podnikateli v CR, podpory prodeje vstupenek na kulturní a společenské akce a podpory projektu „Vysočina regionální produkt“. Město Třebíč vyuţívá i moţnost propagace na veletrzích CR v České republice i zahraničí. Pravidelně je město kulturním střediskem prezentováno na veletrzích GO a REGIONTOUR v Brně a HOLIDAY WORLD v Praze. Při nejrůznějších příleţitostech jsou pak pořádány press tripy jak pro české tak i zahraniční novináře, kterým je poskytnut propagační materiál o městě, zajištěna prohlídka města a památek UNESCO, doprovod, umoţnění pořízení vlastní fotodokumentace a je jim poskytnuto občerstvení. V některých případech bývá k propagaci města vyuţita i reklama a inzerce v tuzemském a zahraničním tisku a výjimkou nejsou ani reportáţe o týkající se CR na Třebíčsku v regionálním vysílání. Propagace města a informace o kulturních a sportovních akcích probíhá také prostřednictvím Třebíčského zpravodaje, který město vydává pro rezidenty. MKS dále spolupracuje s Českou centrálou CR a její pobočkou ve Vídni. Pro nejširší veřejnost je propagace města Třebíč zajišťována pomocí webových stránek. Město se propaguje hned na několika internetových adresách: Oficiální turistický portál města Třebíč je dostupný na http://www.visittrebic.eu. Na těchto stránkách jsou k nalezení turistické informace o památkách, přírodě, ubytování, kultuře, sportovních moţnostech či moţnostech stravování. Turista, který plánuje návštěvu města, tak zde najde veškeré podstatné informace a to hned v několika jazykových mutacích - kromě českého jazyka jsou informace na těchto stránkách dostupné i v angličtině, němčině, francouzštině, či španělštině.
41
Aktuální informace o otevíracích dobách památek UNESCO či různých kulturních a společenských akcích jsou k dispozici na internetových stránkách Městského kulturního střediska Třebíč - http://www.mkstrebic.cz. Zde je široká škála aktuálních informací nejen pro turisty ale i pro obyvatele města a okolí, kteří jistě ocení informace o divadelních představeních či koncertech a informace o předprodeji vstupenek na tyto i další akce. Město Třebíč má dále ještě svůj oficiální portál města a to http://www.trebic.cz. Zde je podstatná část informací pro obyvatele města a okolí, ale turisté zde mohou najít odkazy na zmiňované turistické portály města, podrobné informace o historii města, virtuální prohlídky památek a města či turistickou mapu památek. Vzhledem k tomu, ţe Třebíč patří mezi města s památkami UNESCO, najdeme tak informace o městě a jeho památkách právě i na stránkách týkajících se památek UNESCO v České republice. Nejvýznamnější webové stránky zabývající se touto tematikou jsou dostupné na http://www.UNESCO-czech.cz.
42
5 5.1
Návrhy pro rozvoj CR v regionu Silné a slabé stránky oblasti Třebíčsko
Přehled silných a slabých stránek oblasti napomůţe při vytváření návrhů ke zlepšení rozvoje CR na Třebíčsku. Silné stránky - vysoká koncentrace kulturních památek, včetně památek UNESCO přímo v oblasti - snadná dosaţitelnost mnoţství dalších památek a turistických atraktivit (včetně dalších památek UNESCO) v časovém horizontu 2 hodin - vysoká kvalita ţivotního prostředí, zachovalost krajiny -> četnost chráněných území a jejich zpřístupnění naučnými stezkami - velmi dobré předpoklady pro aktivní turistiku - hustá síť dobře značených tras pro pěší i pro cyklisty - vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky a ekoturistiky - poloha Třebíčska - dobrá dopravní dostupnost - hustá síť informačních center s dostatečným mnoţstvím materiálů i v jazykových mutacích - pravidelné kulturní, společenské a sportovní akce - kvalitní webová prezentace města Třebíč z hlediska CR - bezbariérové vstupy do třebíčských památek UNESCO - technické památky v oblasti (Vodní dílo Dalešice, Jaderná elektrárna Dukovany) Slabé stránky - chybějící propagace Třebíčska jako celku - nízká úroveň spolupráce jednotlivých subjektů CR v oblasti - téměř neexistující destinační management pro oblast Třebíčska
43
- velmi krátká průměrná délka pobytu návštěvníků - nízký
počet
certifikovaných
ubytovacích
zařízení,
nerovnoměrné
rozloţení
ubytovacích kapacit - omezená nabídka sluţeb pro cyklisty - chybí půjčovna kol v Třebíči, velký nedostatek stojanů na kola - v Třebíči chybí základní sluţba pro turisty - úschovna zavazadel - nevyhovující stav některých dopravních komunikací - špatný stav některých kulturních památek - > nepřístupnost některých z nich (zámek Brtnice) - slabá nabídka alternativních aktivit pro případ špatného počasí - slabá nabídka aktivit pro rodiny s dětmi - nedostatek kvalifikovaných pracovníků, špatná jazyková vybavenost pracovníků ve sluţbách CR - chybí oficiální nabídka průvodcování městem Třebíč - chybí nabídka produktů či balíčků sluţeb, které by zavedli turisty i do okolí Třebíče - sezonnost návštěv turistů
5.2
Návrhy na řešení hlavních problémů CR na Třebíčsku
5.2.1 Propagace Třebíčska, image oblasti Propagace Třebíče, jako města s památkami UNESCO, je jiţ na poměrně dobré úrovni a naprostá většina turistů sem tak přijíţdí právě z důvodu návštěvy těchto památek. Při práci na informačním a turistickém centru Malovaný dům jsem měla moţnost podrobně se seznámit s propagačními materiály, které jsou turistům k dispozici. Jak uţ jsem zmínila výše, turisté mají k dispozici dostatečné mnoţství materiálů k památkám UNESCO v Třebíči - ať uţ jsou to materiály vytvořené přímo v ITC, či broţury vydané městem Třebíč. Ačkoliv některé materiály poněkud zaostávají, co se týče provedení, jsou většinou k poskytnutí základních informací dostačující. V nabídce jsou také
44
materiály zasílané Krajem Vysočina, respektive příspěvkovou organizací Vysočina Tourism. Hlavní problém tak vidím v tom, ţe v podstatě neexistuje propagace Třebíčska jako celku, ale pouze propagace třebíčských památek UNESCO, nebo Třebíčska jako součásti kraje Vysočina. Vzhledem k tomu, ţe je jiţ asociace památek UNESCO spojená s Třebíčí u turistů poměrně silná, bylo by vhodné se zaměřovat i na okolí města a tím návštěvníkům města ukázat, ţe i okolí Třebíče pro ně můţe být atraktivní. Především bych v propagaci vyzdvihla ekologicky čistou a nenarušenou přírodu Třebíčska, která můţe skvěle doplňovat památky na Třebíčsku a to jak architektonické, tak i ty technické jako je například Vodní dílo Dalešice či jaderná elektrárna Dukovany. Třebíčsko by tak mohlo ve své propagaci vyuţít to, ţe je to jedno z nejčistších míst v republice s ne příliš narušenou přírodou. Vzhledem k současným trendům v cestovním ruchu, kdy roste zájem o šetrnější formy cestování, o venkovskou turistiku, zájem o přírodu a ekologii by z toho Třebíčsko mohlo mnohé vytěţit. S tímto souvisí i důraz na vhodné a stále se zlepšující podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku, která má v oblasti velký potenciál. V posledních letech je moţno zaznamenat rostoucí zájem o aktivní trávení dovolené strávené v tuzemsku a také velký rozvoj cykloturistiky. Proto bych při propagaci Třebíčska jako celku, nezapomínala i na to, ţe jsou zde vhodné podmínky právě pro aktivní dovolenou v přírodě. Vhledem k tomu, ţe stále přibývají ubytovací zařízení nejrůznějších kategorií i tříd na Třebíčsku, mají tak návštěvníci dobré zázemí k tomu, strávit zde více dní.
Navíc
přibývají i zařízení mimo Třebíč, které jsou v souladu s trendem venkovské turistiky či eko a agroturistiky (Dvůr Stříteţ, Kozí farma Ratibořice, Ranč Vápenka). Mimoto jsou na Třebíčsku i velmi atraktivní zařízení, která nabízejí nejen ubytování v netradičních prostorách, ale i bohaté kulturní či sportovní vyţití (Vinařství Sádek, Pivovar Dalešice, Sporthotel Hrotovice).
5.2.2 Broţura „Navštivte Třebíčsko“ Vzhledem k tomu, ţe v současné době chybí materiál, který by propagoval celé Třebíčsko, navrhovala bych vytvoření propagačního materiálu v podobě placené broţury či průvodce. Tento materiál by byl pro turisty k zakoupení na informačních 45
centrech na Třebíčsku a mohl by být vyuţíván i k prezentaci města Třebíč na veletrzích CR. Materiál by mohl nést výše uvedený název „Navštivte Třebíčsko“, či „Poznejte Třebíčsko“. Bylo by vhodné vytvořit propagační broţuru, tak, aby návštěvníkům města ukázala, ţe Třebíčsko není jen Třebíč s památkami UNESCO, ale i mnoţství dalších zajímavých architektonických, technických i přírodních památek v okolí města, a ţe je zde moţno strávit více neţ pár hodin. Samozřejmě i nadále budou mít památky UNESCO v Třebíči největší význam pro CR v oblasti, cílem broţury by ale bylo přimět návštěvníky zůstat v oblasti déle a vidět i to ostatní, co Třebíčsko nabízí. Materiál by mohl být rozdělen na části zaměřené na různé cílové skupiny - například část věnovaná historickým památkám, přírodě, cykloturistice, rodinám s dětmi, agroturistice a popřípadě kongresové turistice. Dále by broţura nabízela přehled stravovacích a ubytovacích zařízení v oblasti a také kontakty na informační centra. Součástí by byla mapka celé oblasti s vyznačením atraktivit a vyznačením tras pro cyklisty a pěší a také plánek města Třebíč s vyznačením památek. Tato broţura by tak prezentovala nově vytvořenou image Třebíčska - oblasti, ve které se mísí významné historické památky s čistou přírodou a malebnou krajinou vhodnou pro aktivní dovolenou. Tato image by měla být také prezentována na turistickém portálu města Třebíč, kde se sice dočteme například o přírodě Třebíčska a tipech na výlety do okolí, ale návštěvníka stránek to rozhodně v prvních chvílích neupoutá. Proto by bylo vhodné prezentovat oblast jako celek, například i na samostatných webových stránkách, kde by samozřejmě byly v popředí památky UNESCO, jako hlavní lákadlo pro turisty, ovšem hned vzápětí by se měli návštěvníci stránek dozvědět, ţe je toho na Třebíčsku k vidění mnohem více.
5.2.3
Spolupráce s ostatními subjekty
V rámci rozvoje CR na Třebíčsku je nutná větší spolupráce jednotlivých subjektů, které se na cestovním ruchu v oblasti podílejí. Spolupracovat by mohli například právě v rámci propagace, kdy by se mohly podílet například na vytvoření výše zmiňované broţury, dosud se totiţ subjekty CR propagují jednotlivě, kaţdý sám za sebe. Zvýšit by se také měla spolupráce s příspěvkovou organizací Vysočina Tourism, prostřednictvím které jsou vydávány propagační materiály o kraji. Často v nich však najdeme důraz 46
především na Telč, Ţďárské vrchy či Jihlavsko a oblast Třebíčska je neprávem poněkud opomíjena.
5.2.4 Destinační agentura Třebíčsko V současné době si většina z nás začíná stále více uvědomovat význam cestovního ruchu pro regionální rozvoj. Ve většině turisticky atraktivních oblastí České republiky jiţ fungují kanceláře destinačního managementu, nebo se aktivně usiluje o jejich vytvoření. Ačkoliv je v současnosti v Třebíči v provozu jiţ zmiňovaná destinační kancelář v rámci MKS Třebíč, funkci destinačního managementu příliš nenaplňuje. Kancelář nenabízí základní produkty a sluţby pro turisty, které by mohly napomoci rozvoji CR v oblasti a funkce destinačního managementu jako koordinátora práce subjektů, aktivních v CR, také není zastoupena. Hlavní problém vidím v tom, ţe MKS, které současnou destinační kancelář provozuje, je zaměřeno kromě CR i na oblast kultury, nebo spíše hlavně na oblast kultury. Zatímco je kultura na velmi dobré úrovni a je jí věnována velká pozornost, CR se příliš nerozvíjí, nebo dokonce stagnuje. Proto si myslím, ţe by měla být zaloţena samostatná organizace, která by se naplno věnovala pouze CR a mohla ho plně rozvinout. Zaloţení destinační agentury zaměřené na Třebíčsko by tak jistě přispělo k rozvoji CR v této oblasti. Pro kraj Vysočina sice jiţ funguje destinační agentura Vysočina Tourism, ale myslím si, ţe by i přesto bylo vhodné vytvořit destinační agenturu pro Třebíčsko, v rámci zvýšení atraktivity této konkrétní oblasti. Agentura by poskytovala sluţby turistům a zároveň by vytvářela propagaci a image Třebíčska, jako atraktivní destinace. Agentura by mohla nabízet několik produktových balíčků, zaměřené na různé cílové skupiny. Tyto turistické balíčky by byly vytvořeny ze sluţeb CR v oblasti, které se vzájemně doplňují a zároveň jsou variabilní. Šlo by tak o produkty tvořené ze sluţeb, které na sebe navazují, ale zároveň by se daly přizpůsobovat konkrétním poţadavkům zákazníků. Vytvoření produktové nabídky pro turisty by mohlo být dalším impulsem pro jejich delší pobyt v oblasti. Při vytváření balíčků sluţeb by muselo být navrhnuto několik variant, aby si kaţdá skupina mohla vybrat produkt vhodný právě pro ně. Agentura by tak mohla například nabízet pobyt pro rodinu s dětmi; pobyt vytvořený pro seniory – propojení poznávání s odpočinkem; pobyt zaměřený na ekoturistiku a agroturistiku, kongresový či incentivní 47
pobyt pro firmy, sportovně zaměřený pobyt; vícedenní pobyt pro školy; pobyt zaměřený na cykloturistiku propojenou například s vinařskou turistikou; apod. V příloze uvádím návrh základního produktu, který je zaměřen na poznávání Třebíčska a který by se dal různě upravovat, dle poţadavků viz příloha P 4. Jedná se o návrh základního pobytu zaměřený na poznání Třebíčska, jeho historických, přírodních i technických zajímavostí. Program je moţno upravovat podle zájmů a zaměření skupiny, které je nabídnut. Ubytování je navrhnuto v Traveller´s hotelu v Třebíči atraktivní ubytování v zrekonstruovaném historickém domě na začátku třebíčské ţidovské čtvrti. V ceně ubytování je zahrnuta snídaně. Ostatní stravování je navrţeno v jednotlivých restauracích v Třebíči nebo v navštívených místech. Doprava je zajišťována zájezdovým autobusem, který je k dispozici po celou dobu pobytu. Produktové balíčky by agentura nabízela na svých internetových stránkách, nabídku by rozesílala ať uţ v tištěné či elektronické podobě, do informačních center v oblasti a balíčky by mohly být také součástí prezentace města/oblasti na veletrzích CR. Během praxe na ITC MD, jsem zaznamenala poměrně velké mnoţství dotazů na průvodce městem Třebíč, který by zajistil několika hodinovou prohlídku města například pro skupinový zájezd českých či zahraničních turistů. V současné době však město ani MKS tuto sluţbu nenabízejí. Průvodcovská sluţba je nabízena pouze v ţidovské čtvrti, kde je moţno vybrat si ze dvou okruhů. Ovšem nabídka prohlídek celého města chybí a tak by bylo dle mého názoru vhodné ji turistům vytvořit. Agentura by tak mohla, kromě ostatních sluţeb pro turisty, nabízet i provázení skupin městem a to s výkladem v několika jazycích - ČJ, AJ, NJ, popřípadě i RJ či FRJ.
48
6
Marketingový výzkum
Pro přípravu turistické nabídky je také nutné neustále sledovat vývoj poptávky a postojů k cestovnímu ruchu u skupin klientů, kteří do oblasti přijíţdějí. Součástí mé bakalářské práce tak bylo i provedení výzkumu v oblasti profilu návštěvníka Třebíčska. Během tohoto výzkumu jsem zjišťovala názory na infrastrukturu CR, spokojenost s kvalitou sluţeb v oblasti a v neposlední řadě také to, jací návštěvníci na Třebíčsko nejčastěji přijíţdějí.
6.1
Metodika a průběh výzkumu
Výběr respondentů Výběr respondentů byl proveden náhodným oslovením návštěvníků informačního a turistického centra v Malovaném domě v Třebíči, přičemţ skladba respondentů měla být co nejpestřejší a část respondentů měla být tvořena cizinci. Metoda sběru dat Výzkum byl proveden metodou osobního dotazování s pouţitím předem sestaveného dotazníku. Výzkum probíhal v období květen aţ září 2010, kdy do oblasti přirozeně přijíţdí nejvíce turistů. Celkem bylo osloveno 150 respondentů, z toho 106 bylo české národnosti a zbylých 44 respondentů tvořili cizinci. Zároveň také na ITC MD celoročně probíhá monitoring zahraničních návštěvníků formou
manuálního
zapisování
národností
zahraničních
návštěvníků.
Při
vyhodnocování toho, ze kterých zemí nejčastěji zahraniční návštěvníci přijíţdějí, jsem tak pro větší objektivitu pouţila tuto statistiku, protoţe je na rozdíl od mého výzkumu prováděna celoročně a je tam zanesen kaţdý zahraniční návštěvník tohoto ITC. Místo sběru dat Vhledem k tomu, ţe velká část návštěvníků Třebíčska nejdříve zamíří na informační a turistické centrum v Malovaném domě v Třebíči, výběr respondentů proběhl právě zde. Návštěvníci často zamíří právě do ITC MD pro sběr základních informací a teprve po té vyráţí za památkami Třebíče či do okolí města.
49
Vyhodnocení výzkumu Výstupy šetření profilu návštěvníků jsou dány strukturou otázek dotazníku. Vypovídají tak o celkovém profilu návštěvníka Třebíčska a o jejich hodnocení oblasti. Celkem je dotazník tvořen 15 otázkami, které jsou rozděleny do následujících bloků: I. část Charakteristika cesty/pobytu návštěvníka, otázky č. 1 - 10 II. část hodnocení oblasti (z hlediska kvality sluţeb a vybavenosti regionu), otázky č. 11 a 12 III. část doplňující údaje o respondentovi (pohlaví, země trvalého pobytu, věk), otázky č. 13 - 15
6.2
Profil návštěvníka Třebíčska
Při hledání odpovědi na nejčastější důvod návštěvy Třebíčska mohli respondenti vybrat z celkem 8 nabízených moţností. Hlavním důvodem návštěvy je s velkou převahou nad ostatními moţnostmi poznávání (83%), coţ úzce souvisí s návštěvou památek UNESCO v Třebíči. Další moţnosti zvolilo pouze několik málo návštěvníků - na druhém místě se umístil důvod výkonu práce (7%), následovaný odpovědí, ţe respondent oblastí pouze projíţdí (4%). Shodný procentuální podíl respondentů (3%) odpověděl, ţe hlavním důvodem návštěvy oblasti je návštěva příbuzných a známých a turistika a sport. Graf č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy Třebíčska
Zdroj: Vlastní šetření
50
Úkolem otázky č. 2 bylo zjistit, zda je návštěvník v tomto regionu poprvé. Vyhodnocení ukázalo, ţe všichni dotazovaní cizinci uvedli, zde byli poprvé. Z odpovědí tuzemských návštěvníků vyplývá, ţe pouhý zlomek z nich (7%) zde jiţ v minulosti byl, zbylých 99 tuzemských návštěvníků (93%) je zde také poprvé. Graf č. 2: Jste v tomto regionu poprvé
Zdroj: Vlastní šetření
Největší podíl tuzemských návštěvníků se plánoval v oblasti Třebíčska zdrţet pouze jeden den bez noclehu - 68%. Oproti tomu zahraniční návštěvníci se rozhodli ve většině případů zůstat 1-2 noci, celkem takto odpovědělo 45% zahraničních návštěvníků a dalších 30% se rozhodlo pro jeden den bez noclehu. Pro delší pobyt (3-7 nocí) se z tuzemských návštěvníků rozhodo 5% a ze zahraničních 18%. Nikdo z dotazovaných tuzemských respondentů se neplánoval na Třebíčsku zdrţet déle neţ 7 nocí, ze zahraničních tuto moţnost zvolilo 7% dotazovaných. Graf č. 3: Jak dlouho se v regionu plánujete zdrţet
Zdroj: vlastní šetření
51
Z respondentů, kteří zůstali jednu a více nocí, jich většina byla ubytována přímo ve městě Třebíč. Někteří z tuzemských návštěvníků vyuţili moţnost ubytování v okrese Třebíč, přesněji to bylo 12%. Ze zahraničních respondentů se 23% ubytovalo v okrese a dalších 19% pak bylo ubytováno mimo okres, většinou šlo o ubytování v blízkosti jiných turistických cílů - například v okolí Telče apod. Graf č. 4: Pokud jste zde na více dní, kde jste ubytován (a)?
Zdroj: vlastní šetření
Největší část ubytovaných zahraničních respondentů vyuţila ubytování v hotelu - více neţ ¾. Z českých respondentů zvolilo hotel 38%. U tuzemských dotazovaných více jak polovina vyuţila ubytování v penzionu, zatímco ze zahraničních dotazovaných se v penzionu ubytovalo pouze 13%. Někteří z dotazovaných pak měli moţnost vyuţít ubytování u známých či příbuzných - u tuzemců to bylo 9% a u cizinců 7%. Pouze 3% zahraničních respondentů vyuţilo ubytování v kempu. Ţádný z dotazovaných nevyuţil ubytování v soukromí či na chatě a chalupě. Graf č. 5: V jakém typu ubytovacího zařízení jste ubytován (a)?
Zdroj: vlastní šetření
52
Z odpovědí respondentů na otázku č. 6 vyplývá, ţe celkem 69% z nich přijelo na Třebíčsko ze vzdálenosti nad 100 km, dalších 30% pak přicestovalo ze vzdálenosti mezi 51 a 100 km a pouhé jedno procento dotazovaných přijelo ze vzdálenosti mezi 21 a 50 km. Ţádný z dotazovaných nepřijel ze vzdálenosti niţší neţ 20 km. Při vyhodnocení odpovědí na tuto otázku jsou podstatné odpovědi tuzemských respondentů, dotazovaní cizinci totiţ vţdy přijeli ze vzdálenosti větší neţ 100 km. Graf č. 6: Z jaké vzdálenosti jste přijel (a)?
Zdroj: vlastní šetření
Pro cestu na Třebíčsko si nejvíce z dotazovaných tuzemských i zahraničních respondentů zvolilo automobil, který byl nejčastější odpovědí s velkou převahou nad ostatními moţnostmi - 81 tuzemských a 22 zahraničních si vybralo tento prostředek. U domácích dotazovaných pak následuje pouţití vlaku - 15 odpovědí, kdeţto u těch zahraničních následuje vyuţití kola a zájezdového autobusu - oba prostředky si vybralo shodně 7 zahraničních dotazovaných. Nikdo z respondentů nezavítal do oblasti pěšky, coţ zjevně souvisí s tím, ţe všichni dotazovaní přijeli ze vzdálenosti vyšší neţ 20 km.
53
Graf č. 7: Jaký dopravní prostředek jste při cestě do této oblasti pouţil (a)?
Zdroj: vlastní šetření
Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 ukázalo, ţe 93% všech dotázaných si cestu zorganizovalo individuálně, u tuzemských respondentů to bylo dokonce 97%, u zahraničních pak 84% z respondentů. Přes CK nebo CA, přicestovalo pouze 9% dotazovaných cizinců a ţádný z dotazovaných Čechů neuvedl tuto odpověď. Se skupinovým
zájezdem
pak
na
Třebíčsko
přicestovalo
7%
zahraničních
a 3% domácích dotazovaných, coţ ve výsledku tvoří 4% ze všech respondentů. Graf č. 8: Jak je Vaše cesta organizována?
Zdroj: vlastní šetření
Z odpovědí na otázku č. 9 plyne, ţe dotazovaní nejčastěji přijeli na Třebíčsko s partnery či přáteli, takto odpověděly téměř ¾ tuzemských a 61% zahraničních tázaných. 54
V odpovědích pak u obou skupin následovala odpověď „s rodinou (s dětmi“), u tuzemců takto odpovědělo 19% a u cizinců ¼ dotazovaných. Ostatní dotazovaní pak přijeli sami - 7% z českých a 14% ze zahraničních návštěvníků oblasti Třebíčska. Graf č. 9: S kým jste přicestoval (a)?
Zdroj: vlastní šetření
Vyhodnocení odpovědí k otázce č. 10 ukazuje, ţe úvahy o opakované návštěvě Třebíčska jsou u obou skupin podobné, největší část tuzemských i zahraničních respondentů
zvolila
odpověď
„nevím“.
Z tuzemských
dotazovaných
uvaţuje
o opakované návštěvě 20% a u zahraničních je to o 6% méně, celkem tedy 14%. Téměř 30% ze zahraničních návštěvníků se neplánuje do oblasti vrátit, stejný názor má i 23% z českých dotazovaných. Graf č. 10: Uvaţujete do budoucna o opakované návštěvě této oblasti?
Zdroj: vlastní šetření
55
Graf č. 11: Ohodnoťte, prosím, pomocí bodové škály kvalitu sluţeb v oblasti (1 - nejlepší, 5 nejhorší)
Zdroj: vlastní šetření
56
Graf č. 12: Vyjádřete, prosím, pomocí bodové škály Vaši spokojenost s infrastrukturou a vybaveností oblasti (1 - nejlepší, 5 - nejhorší)
Zdroj: vlastní šetření
57
Graf č. 13: Věková skladba návštěvníků
Zdroj: vlastní šetření Graf č. 14: Struktura zahraničních návštěvníků za období leden - říjen 2010
Zdroj: statistika zahraničních návštěvníků ITC MD za rok 2010
58
Závěr Cílem práce bylo zhodnotit předpoklady CR v oblasti Třebíčsko, jeho současný stav a navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení aktuální situace. V praktické části jsem provedla analýzu a zhodnocení potenciálu CR Třebíčska. Došla jsem k zjištění, ţe Třebíčsko prozatím těţí především z poznávacího CR díky památkám UNESCO, ačkoliv jsou zde i další významné předpoklady pro rozvoj CR. Z kulturně-historických předpokladů jsou to, kromě památek UNESCO, méně známé, ale neméně zajímavé architektonické
či
historicky
cenné
skvosty
či
pestrá
nabídka
kulturních
a společenských akcí. Velký potenciál vidím v husté a dobře značené síti cyklotras i stezek pro pěší, včetně naučných stezek, coţ při jejich vhodném vyuţití, můţe vést k rozvoji cykloturistiky a pěší turistiky v této oblasti. Díky ekologicky nenarušené přírodě vznikají na Třebíčsku vhodné podmínky pro rozvoj stále oblíbenější eko a agroturistiky. Mezi hlavní nedostatky patří nízká úroveň propagace oblasti i spolupráce mezi jednotlivými subjekty a v podstatě neexistující destinační management. Díky památkám UNESCO se stalo město Třebíč známější a došlo tak i k rozvoji CR v oblasti. Je tak zřejmé, ţe označení UNESCO památek je jedním z hlavních tahounů propagace města a v podstatě i celé oblasti - často se totiţ turisté o Třebíči / Třebíčsku dozvědí jen díky památkám UNESCO. V samotném městě Třebíč je rozvoj CR nejpatrnější - byla zřízena 3 informační centra, která jsou poměrně dobře vybavena propagačními materiály o městě a jeho památkách a CR je rozvíjen podle strategie rozvoje CR vypracované městem. Přesto by se ale nemělo zapomínat i na okolí Třebíče, které by do propagace mělo být jednoznačně také zahrnuto. Chybí vzájemná intenzivní spolupráce mezi městem Třebíč a ostatními subjekty CR na Třebíčsku, které pracují jednotlivě a nezávisle na ostatních subjektech, resp. chybí instituce, která by plnila funkci destinačního managementu pro celé Třebíčsko. Stav CR v oblasti jsem podrobně poznala díky semestrální praxi na ITC MD, kde jsem se seznámila s jeho organizací i nabízenými sluţbami. Měla jsem tak moţnost vytvořit si představu o silných a slabých stránkách oblasti a poznat slabá místa v organizaci CR. Díky tomu jsem tak mohla navrhnout opatření, která by mohla pomoci rozvoji CR na Třebíčsku.
59
Především jde o návrhy týkající se propagace Třebíčska jako celku. Měla by být vytvořena jednotná image oblasti, která by kladla důraz nejen na třebíčské památky, ale i na okolní přírodu a další zajímavosti. Ačkoliv na Třebíčsku nenajdeme výraznější přírodní atraktivity, které by byly pro tuto oblast výrazně typické, vyzdvihla bych malebný ráz ekologicky čisté přírody, který je vhodný pro relaxaci i aktivní turistiku. Prezentovala bych tak Třebíčsko jako místo, kde lze propojit poznávání historických krás s aktivním odpočinkem v nenarušené přírodě. S touto image by se mohlo Třebíčsko prezentovat jak ve svých propagačních materiálech, tak i na webových stránkách a veletrzích CR. Součástí této propagace by mohla být i navrhovaná broţura „Poznejte Třebíčsko“, která by v souladu s tímto konceptem návštěvníkům ukazovala, ţe Třebíčsko není jen město Třebíč s památkami UNESCO a ţe je zde moţno strávit více neţ pár hodin. Rozvoji CR v této oblasti by jistě napomohlo i zaloţení destinační agentury, která by se soustředila právě na Třebíčsko. Tato agentura by vytvářela nabídku produktových balíčků, které by byly turistům nabízeny jak v informačních centrech, tak i na webových stránkách a veletrzích CR. Agentura by ve spolupráci s ostatními subjekty vytvářela propagaci Třebíčska jako celku a image oblasti. Zároveň by nabízela celou řadu sluţeb pro turisty jako například, mimo zmiňovaných produktových balíčků, i průvodcování městem Třebíč, zajišťováni ubytování, poskytování turistických informací apod. Třebíčsko je oblastí, které má do budoucna z hlediska CR návštěvníkům co nabídnout. Je ale třeba tomu aktivně napomáhat efektivním vedením a organizací CR, která umoţní plně rozvinout potenciál této oblasti.
60
Seznam pouţitých literárních zdrojů 1.
ČECH, J.: Malá encyklopedie CR. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1998. 130s.
ISBN 80-85970-19-8 2.
FIŠER, R.: Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. 1. vyd. Třebíč: FOTEP, 2003.
ISBN 80-902921-5-1. 3.
FORET, M.; FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní CR. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X 4.
HRALA, V.: Geografie CR. Praha: IDEA SERVIS, 1994. 190 s. ISBN 80-
901462-4-4. 5.
HUDCOVÁ, Š.: Město Třebíč a okolí. 1. vyd. Třebíč: Apis press, 2001. 41 s.
ISBN 80-238-6797-0 6.
KLENOVSKÝ, J.: Židovské památky Třebíče. 1. vyd. Brno: Akademické
nakladatelství CERM, 2003. ISBN 80-7204285-8. 7.
MARIOT, P.: Geografía cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 252 s.
8.
ORIEŠKA, J.: Technika služeb CR. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244s.
ISBN 80-85970-27-9 9.
PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J.: CR - Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro
místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. 10.
TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA V.: Mohelenská hadcová step. Třebíč:
Arca JiMfa, 1998. 151 s. ISBN 80-7221-024-6. 11.
ZEJDA, R., VOSÁTKA, P., HEDBÁVNÝ, J. a kol.: Třebíčsko, krajina mnoha
tváří. 2. vyd. Třebíč: Akcent, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7268-585-1. 12.
ZEJDA, R.: Třebíčsko. 1. vyd. Tišnov: SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-
83-9.
61
Seznam pouţitých internetových zdrojů 13.
GALVASOVÁ, I.; BINEK, J; HOLEČEK, J; CHABIČOVSKÁ, K;
SZCZYRBA, Z.: Průmysl CR [online]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. Rok [cit. 2010-05-17]. Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf 14.
BELEJOVÁ, M.: Trendy CR [online]. Praha: Česká centrála CR (Czech
Tourism), 2003. Rok [cit. 2010-05-17]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/etctrendy.pdf 15.
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. Rok [cit. 2010-
03-15]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/cze/index.php?section=history&action=page_deta il&id=37 16.
Město Třebíč: Oficiální webové stránky města [online]. Rok [cit. 2010-09-3 ].
Dostupné z: http://www.trebic.cz/ 17.
Město Třebíč: Strategický plán rozvoje města Třebíče - Profil města Třebíče
[online]. Rok [cit. 2010-09-3 ]. Dostupné z: http://www.trebic.cz/files2.asp?folder_id=1379 18.
Kraj Vysočina: Vítejte na Vysočině, turistický průvodce [online]. Rok [cit. 2010-
03-15]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/ 19.
Naučné stezky v kraji Vysočina [online]. Rok [cit. 2010-03-15]. Dostupné z:
http://www.region-vysocina.cz/index.php?sekce=vylety&cleneni=naucne 20.
Národní certifikace sluţeb pro cyklisty [online]. Rok [cit. 2010-05-17].
Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste vitani seznam.php3?areatype=okr es&id=53&area=undefined 21.
Turistický server České republiky CZeCOT: Oficiální databanka kongresové a
incentivní turistiky [online]. Rok [cit. 2010-04-19]. Dostupné z: http://www.czecot.com/cz/kongres/1867_pasaz-trebic 22.
Město Třebíč; Třebíč – historie a památky. Město Třebíč: APAGE 2006. 62
23.
Město Třebíč: Chráněná území Třebíčska. Třebíč, 2004 (propagační materiál)
24.
Státní zámek Náměšť nad oslavou: Kalendář akcí [online]. Rok [cit. 2010-03-
15]. Dostupné z: http://www.zamek-namest.cz/cz/?action=kalendar_akci 25.
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou: Festival Petra Dvorského [online]. Rok
[cit. 2010-03-15]. Dostupné z: http://www.zamek-jaromerice.cz/Festival-PetraDvorskeho.html 26.
Muzeum řemesel Moravské Budějovice [online]. Rok [cit. 2010-03-15].
Dostupné z: http://www.muzeum.mbudejovice.cz/ 27.
Pivovar Dalešice: Tematické cyklostezky [online]. Rok [cit. 2010-03-15].
Dostupné z: http://www.pivovar-dalesice.cz/pro-cyklisty.php 28.
Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs, oficiální stránky projektu [online]. Rok
[cit. 2010-03-14]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=471181 29.
Mlynářská stezka, oficiální stránky cyklostezky [online]. Rok [cit. 2010-03-13].
Dostupné z: http://www.mlynarskastezka.cz/index.php?nid=1&language=cz 30.
Obec Ocmanice: Rozhledna [online]. Rok [cit. 2010-03-15]. Dostupné z
http://www.ocmanice.cz/vismo/galerie2.asp?id_org=10888&id_galerie=1005&p1=1005 31.
Vinařské a kulturní centrum Sádek: Kulturní akce [online]. Rok [cit. 2010-03-
15]. Dostupné z: http://www.vinohrady-sadek.cz/akce.html 32.
Kozí farma Dvůr Ratibořice: agroturistika [online]. Rok [cit 2010-04-21].
Dostupné z: http://www.kozimleko.cz/10/agroturistika 33.
Český statistický úřad Vysočina: Charakteristika okresu Třebíč [online]. Rok
[cit. 2010-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/o/13-6120-03-1__charakteristika_okresu_a_vyvoj_sidelni_struktury 34.
Grand Hotel Třebíč - oficiální stránky hotelu [online]. Rok [cit. 2010-04-19].
Dostupné z: http://www.grand-hotel.cz/cz/sal.php
63
Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina dle správních obvodů ORP Tabulka 2: Značené turistické trasy procházející městem Třebíč Tabulka 3: Značené cyklotrasy procházející městem Třebíč.
64
Seznam grafů Graf č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy Třebíčska Graf č. 2: Jste v tomto regionu poprvé Graf č. 3: Jak dlouho se v regionu plánujete zdrţet Graf č. 4: Pokud jste zde na více dní, kde jste ubytován (a)? Graf č. 5: V jakém typu ubytovacího zařízení jste ubytován (a)? Graf č. 6: Z jaké vzdálenosti jste přijel (a)? Graf č. 7: Jaký dopravní prostředek jste při cestě do této oblasti pouţil (a)? Graf č. 8: Jak je Vaše cesta organizována? Graf č. 9: S kým jste přicestoval (a)? Graf č. 10: Uvaţujete do budoucna o opakované návštěvě této oblasti? Graf č. 11: Ohodnoťte, prosím, pomocí bodové škály kvalitu sluţeb v oblasti Graf č. 12: Vyjádřete, prosím, pomocí bodové škály Vaši spokojenost s infrastrukturou a vybaveností oblasti Graf č. 13: Věková skladba návštěvníků Graf č. 14: Struktura zahraničních návštěvníků za období leden - říjen 2010
65
Seznam příloh Příloha P 1: Současná marketingová regionalizace území České republiky Příloha P 2: Mapa okresu Třebíč Příloha P 3: Dotazník na téma profil návštěvníka Třebíčska Příloha P 4: Návrh pobytu „Poznejte Třebíčsko“
66
Příloha P 1: Současná marketingová regionalizace území České republiky.
Zdroj: Czech Tourism
Příloha P 2: Mapa okresu Třebíč
Zdroj: http://mesta.obce.cz
Příloha P 3: Dotazník na téma profil návštěvníka Třebíčska DOTAZNÍK – PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA TŘEBÍČSKA Vážení respondenti, Cílem tohoto dotazníku je zjistit, jací návštěvníci do oblasti Třebíčska přijíždějí a jak hodnotí tento region z hlediska cestovního ruchu. Vaše odpovědi v tomto dotazníku budou využity pouze pro studijní potřeby a to při zpracování bakalářské práce – Analýza cestovního ruchu na Třebíčsku. U každé otázky vyberte, prosím, pouze jednu odpověď. Předem Vám děkuji za vyplnění tohoto dotazníku. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto regionu? a) b) c) d) e) f) g) h) i)
poznávání turistika a sport relaxace zdravotní pobyt, léčba práce návštěva známých, příbuzných nákupy, zábava pouze projíţdím jiný _______________________
2. Jste v tomto regionu poprvé? a) ano b) ne – __________ (uveďte po kolikáté) 3. Jak dlouho se v regionu plánujete zdrţet? a) b) c) d)
jeden den bez noclehu 1-2 noclehy 3-7 noclehů déle
4. Pokud jste zde na více dní, kde jste ubytován (a)? a) b) c) d)
v tomto městě v tomto regionu (okres Třebíč) mimo tento region na více místech
5. V jakém typu zařízení jste ubytován (a)? a) b) c) d) e) f) g)
hotel penzion ubytování v soukromí kemp/tábořiště chata/chalupa u známých nebo příbuzných jinde ____________________
6. Z jaké vzdálenosti jste přijel (a)? a) b) c) d)
do 20 km 21-50 km 51-100 km nad 100 km
7. Jaký dopravní prostředek jste při cestě do tohoto regionu pouţil (a)? a) b) c) d) e) f) g)
automobil vlak linkový autobus zájezdový autobus kolo pěší chůze jiný _______________
8. Jak je Vaše cesta organizována? a) individuálně b) přes CK/CA c) skupinový zájezd 9. S kým jste přicestoval (a)? a) b) c) d)
s partnerem/přáteli s rodinou (s dětmi) sám jiná odpověď ________________________
10. Uvaţujete do budoucna o opakování Vaší návštěvy tohoto regionu? a) ano b) ne c) nevím 11. Ohodnoťte, prosím, pomocí školní stupnice kvalitu sluţeb v tomto regionu (1 - nejlepší, 5 - nejhorší):
1
2
4
5
nemohu hodnotit
úroveň ubytovacích sluţeb
2 3 4 úroveň stravovacích sluţeb
5
nemohu hodnotit
5
nemohu hodnotit
1
1 1
2
1
3
4
3
4
5
nemohu hodnotit
5
nemohu hodnotit
5
nemohu hodnotit
čistota a pořádek v tomto regionu 2
3
chování personálu ve sluţbách cestovního ruchu 2
1
dostupnost a srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.)
3
4
cenová úroveň sluţeb v tomto regionu
2
3
4
úroveň péče o památky v tomto regionu
1
2
3
4
5
nemohu hodnotit
12. Vyjádřete, prosím, opět pomocí školní stupnice Vaši spokojenost s infrastrukturou a vybaveností regionu (1 - nejlepší, 5 - nejhorší):
ubytovací kapacity
1
2
2
2
2
3
4
5
nemohu hodnotit
4
5
nemohu hodnotit
4
5
nemohu hodnotit
3
3
zařízení pro kulturní a společenské vyţití
1
nemohu hodnotit
zařízení pro sportovní aktivity
1
5
dopravní infrastruktura
1
4
stravovací kapacity
1
3
2
3
4
5
nemohu hodnotit
3
4
5
nemohu hodnotit
3
4
5
nemohu hodnotit
atrakce pro děti
1
2
nákupní moţnosti
1
2
Doplňující údaje o Vás: 1. Pohlaví: a) muţ b) ţena 2. Stát, ve kterém máte bydliště: a)
Česká republika
b)
jiná země _______________________ (uveďte která)
3. Věková kategorie: a) do 25 let b) 26-34 let c) 35-49 let d) 50-59 let e) nad 60 let Děkuji za Váš čas a spolupráci při vyplňování dotazníku a přeji hezký den! Tereza Zahrádková
Příloha P 4: Návrh pobytu „Poznejte Třebíčsko“
Poznejte Třebíčsko 1. Den – seznámení se s Třebíčí V dopoledních hodinách příjezd do Třebíče, ubytování se v Traveller´s hotelu. Návštěva ITC v Malovaném domě - mapky, informační materiály o městě. Prohlídka městské věţe s výkladem, po té oběd v restauraci Černý dům. Po obědě prohlídka baziliky sv. Prokopa – památky UNESCO s průvodcem. Následuje návštěva třebíčského zámku, kde v současné době sídlí Muzeum Vysočiny – stálé expozice třebíčských betlémů, vltavínů, dýmek atd. Večeře v restauraci Neptun, po večeři volný program. V pátek a sobotu moţnost posezení s ţivou hudbou například v restauraci U Císaře Rudolfa II, či návštěva hudebního klubu „B“, v létě moţnost nočních prohlídek městské věţe. 2. Den – ţidovské památky Třebíče, Vinařství Sádek Snídaně v Traveller´s hotelu. Po snídani prohlídka Karlova náměstí s průvodcem, dále prohlídka ţidovské čtvrti, včetně Zadní synagogy a ţidovského hřbitova – památek UNESCO. Pozdní oběd v restauraci Hopper Pub v ţidovské čtvrti, po obědě odjezd do vinařství Sádek. Na Sádku prohlídka naučné vinařské stezky s doprovodem a odborným výkladem, degustace vín, po té posezení a večeře v místní restauraci. 3. Den – JE Dukovany, Mohelenská hadcová step, vodní nádrţ Dalešice, pivovar Dalešice Po snídani v hotelu odjezd na jadernou elektrárnu Dukovany – návštěva informačního centra s výkladem. Po té odjezd do Mohelna, odkud proběhne po naučných stezkách návštěva Mohelenské hadcové stepi a údolí řeky Oslavy. Oběd v Mohelně. Po té odjezd do Koněšína, odkud je plánován přesun výletní lodí Vysočina po Dalešické přehradě do Kramolína. Z Kramolína odjezd do Dalešic, návštěva pivovaru z filmových postřiţin, večeře, posezení. Po večerním programu v pivovaře odjezd zpět na ubytování. 4. Den – Zámky Jaroměřice nad Rokytnou a Náměšť nad Oslavou, kozí farma Ratibořice Po snídani odjezd do Jaroměřic nad Rokytnou, kde bude následovat prohlídka barokního zámku a zámeckého parku ve francouzsko-anglickém stylu. Oběd v Jaroměřicích nad Rokytnou, po obědě odjezd do nedalekých Ratibořic. V Ratibořicích proběhne exkurze na kozí farmě Dvůr Ratibořice. Po exkurzi odjezd do Náměště nad Oslavou – návštěva renesančního zámku. Po té návrat zpět do Třebíče, odjezd. Zdroj: Vlastní práce
