VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Versailles faktory cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Versailles – faktory cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Gabriela Nikrmajerová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2015

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych vyjádřila své díky vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. Milanu Kameníkovi, za jeho názory, které mi byly inspirací a také za jeho ochotu, srdečnost, vstřícnost, připomínky a odborné vedení.

COPYRIGHT © 2015 Nikrmajerová Gabriela

Abstrakt NIKRMAJEROVÁ, Gabriela: Versailles – faktory cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Tato bakalářská práce se zabývá faktory cestovního ruchu ve městě Versailles. Zaměřena je na historii města a jeho nejvýznamnější pamětihodnosti. V praktické části je zkoumána návštěvnost města Versailles a zájem studentů oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava o město Versailles. Součástí je i výpočet Defertovy funkce a návrh turistické trasy po památkách města Versailles.

Klíčová slova Versailles. Město. Faktory cestovního ruchu. Král Ludvík XIV. Návštěvnost. Francie. Historie. Apollón. Zahrady. Park.

Annotation NIKRMAJEROVÁ, Gabriela. Versailles – Factors of Tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. Milan Kameník. Degree of skills: Bachelor. Jihlava 2015. This bachelor thesis deals with factors of tourism in Versailles. First part is focused to history and the most important monuments. The practical part is researching the visirots attendance and the interest of students of College of Polytechnics Jihlava in Versailles. It include also a calculation of Defert´s function and suggestion of tourist trip throught the centre of Versailles.

Key words Versailles. Town. Factors of tourism. King Louis XIV. Attendance. France. History. Apollon. Garden. Park.

Předmluva Tématem mé bakalářské práce jsou faktory cestovního ruchu ve francouzském městě Versailles. Popisuji zde jak lokalizační a selektivní faktory, tak i faktory realizační. Nedílnou součástí města Versailles je jeho historie, kterou jsem formou výpisků zestručnila tak, aby se v ní dalo snadno orientovat a zároveň jednoduše chápat souvislosti. Město Versailles jsem měla možnost poznat osobně prostřednictvím povinné školní praxe, kdy jsem se účastnila povinného zahraničního zájezdu. Již v minulosti mě nadchla historie Francie, speciálně pak zámku ve Versailles, odkud určitou dobu byla řízena veškerá politika Francie. Ve Versailles jsem měla možnost v rámci zájezdu navštívit prostory zámku, přilehlý zámecký park i tradiční tržiště. Zájezd byl specializován na poznání hlavního města Paříže. Jelikož jsme návštěvě Versailles věnovali jen několik hodin, nebylo možné zcela poznat všechny krásy města, které nabízí. To, proč historie města a především výstavba zámeckého komplexu, budí veliký zájem u zahraničních turistů, jsem se dozvěděla i prostřednictvím vyučovacích hodin předmětu Geografie cestovního ruchu, které vedl pan RNDr. Milan Kameník na půdě Vysoké školy polytechnické Jihlava. Jeho vyprávění o městě Versailles a rozbor historických událostí a možnosti jejich chápání bylo natolik poutavé, že mě přimělo, abych se o město Versailles v rámci samostudia více zajímala. Posléze jsem shledala téma o tomto městě nanejvýš zajímavé a rozhodla jsem se ho zpracovat jako bakalářskou práci.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1

2

3

4

Stručná historie vzniku města Versailles ................................................................ 12 1.1

Počátky vzniku Versailles a doba vlády krále Ludvíka XIII. .......................... 12

1.2

Versailles za vlády krále Ludvíka XIV. ........................................................... 12

1.3

Versailles za vlády krále Ludvíka XV. ............................................................ 13

1.4

Versailles v současnosti ................................................................................... 15

Králové a královny.................................................................................................. 16 2.1

Ludvík XIII. ..................................................................................................... 16

2.2

Anna Rakouská ................................................................................................ 16

2.3

Ludvík XIV. ..................................................................................................... 17

2.4

Marie Tereza Habsburská ................................................................................ 17

2.5

Ludvík XV. ...................................................................................................... 18

2.6

Ludvík XVI. ..................................................................................................... 18

2.7

Marie Antoinetta .............................................................................................. 18

Milenky krále Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. .......................................................... 19 3.1

Louise de La Vallière ....................................................................................... 19

3.2

Athénais de Montespan .................................................................................... 19

3.3

Françoise de Maintenon ................................................................................... 19

3.4

Madame de Pompadour.................................................................................... 20

3.5

Madame du Barry............................................................................................. 20

Umělci na zámku Versailles ................................................................................... 21 4.1

Louis Le Vau .................................................................................................... 21

4.2

Jules Hardouin-Mansart ................................................................................... 21

4.3

André Le Nôtre ................................................................................................ 22

4.4

Charles Le Brun ............................................................................................... 22

4.5

Moliére ............................................................................................................. 23

5

Faktory cestovního ruchu ve městě Versailles ....................................................... 24 5.1

6

Lokalizační faktory .......................................................................................... 24

5.1.1

Přírodní faktory ......................................................................................... 24

5.1.2

Společenské faktory .................................................................................. 37

5.2

Selektivní faktory ............................................................................................. 48

5.3

Realizační faktory ............................................................................................ 52

5.3.1

Dopravní dostupnost do města Versailles ................................................. 52

5.3.2

Ubytovací možnosti ve městě Versailles .................................................. 55

5.3.3

Restaurační zařízení .................................................................................. 60

Praktická část .......................................................................................................... 62 6.1

Návštěvnost zámku Versailles ......................................................................... 63

6.1.1

Výpočet průměrného růstu návštěvnosti zámku Versailles ...................... 66

6.1.2

Hustota návštěvnosti ve Versailles ........................................................... 68

6.2

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 72

6.3

Srovnání iritačního indexu departementu Paříž a Yvelines ........................... 100

6.4

Návrh turistické trasy za poznáním pamětihodností města Versailles ........... 102

Závěr ............................................................................................................................. 106 Seznam použité literatury ............................................................................................. 108 Seznam ilustrací ............................................................................................................ 112 Příloha č. 1: Dotazník ................................................................................................... 115 Příloha č. 2: Obrázky významných míst a osobností Versailles ................................... 121

Úvod

Město Versailles je především známé svou velkolepou dominantou, kterou tvoří zámek a jeho rozsáhlé zahrady. Pompézní výzdoba interiéru i exteriéru zámku, geometrická symetričnost zahrad a především bohatá historie uchvátí každého návštěvníka. Málo kdo však ví, že Versailles nabízí i jiné zajímavé pamětihodnosti, než jen královský zámecký komplex. Město Versailles jsem osobně navštívila formou poznávacího zájezdu, který zahrnoval jak návštěvu hlavního města Francie, tak i nedalekého královského města Versailles. Jelikož prohlídce Versailles bylo vytyčeno pouze několik hodin během jednoho odpoledne, nebylo možné toto turisticky velice zajímavé místo podrobněji poznat. Oněch několik hodin však stačilo na to, abych se nechala unést atmosférou doby 17. století za doprovodu barokní hudby a stříkajících fontán. Ačkoli pojem „VERSAILLES“ je vžitý v paměti většiny lidí, několikrát jsem se ve svém okolí setkala se skutečností, že lidé nevědí, kde město Versailles přesně leží, čím je konkrétně významné a proč se těší návštěvnosti tolika milionu turistů ročně. I z tohoto důvodu jsem se rozhodla věnovat se ve své bakalářské práci faktorům cestovního ruchu ve Versailles. Chtěla jsem tak přiblížit jeho bohatou historii a zároveň upozornit na jeho různá atraktivní místa a společenské události, které Versailles nabízí. Cílem mé bakalářské práce je porovnávání návštěvnosti města Versailles z různých hledisek, jako např. porovnávání vývoje růstu návštěvnosti v jednotlivých obdobích či porovnávání návštěvnosti s ostatními královskými sídly. Záměrem mé práce je i zjištění, jak jsou mladí lidé informovaní o městě Versailles a jak je město v jejich povědomí zapsáno. Aby tento výzkum byl lépe specifikován, zaměřila jsem se na studenty oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Úmyslně jsem se zaměřila na tyto studenty, jelikož jsem předpokládala, že by měli v rámci svého studia mít dobré povědomí o turistické destinaci Francii a jejích nejvýznamnějších místech.

10

Pomocí dotazníkového šetření jsem tedy u studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava, zjišťovala, zda je město Versailles v jejich povědomí a zda by měli zájem toto město navštívit či se o něm nějak více vzdělávat. Na základě zjištěných informací, jsem pak navrhla doporučení jak Versailles lépe poznat a na co se při návštěvě města zaměřit.

11

1 Stručná historie vzniku města Versailles Informace o historii města Versailles jsem čerpala jak z knihy, kterou zpracoval český historik Jiří Kovařík, tak i z francouzských dokumentů či webových stránek města a zámku Versailles. Jelikož historie tohoto města je velice obsáhlá, rozhodla jsem se ji shrnout v několika bodech tak, aby byla podána stručně a přitom zahrnovala všechna významná období a události od samého počátku až po současnost. Pro přehlednost a jednoduchou orientaci v textu, jsem záměrně zvolila formu bodových výpisků.

1.1 Počátky vzniku Versailles a doba vlády krále Ludvíka XIII. 

11. stol. Versailles malé středověké panství seskupené okolo hrádku a farního kostela Saint – Julien



Versailles financováno především z obchodu, městem procházela jediná obchodní cesta mezi Paříží a Normandií



původní majitelé rodina de Versailles, po jejich vymření různí majitelé (např. rodina Huguenot, de Gondi či Navarrové)



1632 kupuje panství Versailles Ludvík XIII., milovník honů, nechal zde postavit lovecký zámeček, občas zde tráví chvíle s rodinou



Versailles v té době stále bezvýznamné město



bažinatá půda, močály, lesy plné zvěře

1.2 Versailles za vlády krále Ludvíka XIV. 

1643 po smrti krále Ludvíka XIII. následníkem Ludvík XIV., absolutní monarcha



1648 až 1653 v Paříži propukla tzv. Fronda (šlechtické povstání vyústěné v občanskou válku ve Francii)



1661 až 1689 přestavba loveckého zámečku Versailles na velkolepé panství, důvodem byl útěk královské rodiny z rozbouřené Paříže, vzpomínky Ludvíka XIV. na otce a své dětství



stavba zámku a výzdoba interiérů Versailles (architekti Louis Le Vau, Jules Hardouin-Mansart, Charles Le Brun)



stavba zahrad, fontán, kanálu ve Versailles (zahradní architekt André Le Notre) 12



výstavby financovány ze státní pokladny, odhadem 25% ze státních příjmů (záměrně se nedochovaly účty), postupné zadlužování státu i z politických důvodů



od 1664 pořádání různých oslav, hýřivé oslavy měly i hluboké politické významy (např. oslava vítězství nad Španělskem), při slavnostech se pořádaly projížďky po kanálech, hrálo se divadlo, pořádaly se ohňostroje a taneční vystoupení (jakýsi obrovský cirkus na královu počest)



značný rozkvět divadla ve Versailles



1668 koupě přilehlé vesnice Trianon, výstavba dalších budov ve Versailles



1680 vznik Zrcadlového sálu v zámku Versailles a tím spojení komnat krále a královny, největší a nejhonosnější sál celého zámku



1682 přesun vlády z pařížského Louvre do Versailles, veškerá politika řízena výhradně z Versailles



okolo zámku Versailles se rozrůstalo postupně i město



účelem bylo zastínit ostatní královské dvory ve světě, král chtěl dokázat, že se Versailles nic nevyrovná, dával tím najevo svoji absolutní moc



1710 vysvěcení zámecké kaple ve Versailles



1715 smrt Ludvíka XIV. na gangrénu v zámku Versailles

1.3 Versailles za vlády krále Ludvíka XV. 

po smrti krále Ludvíka XIV. nástupcem pravnuk Ludvík XV.



navázal na způsob vlády krále Ludvíka XIV.



rozšíření staveb v zámeckých zahradách Versailles, vznik Malého a Velkého Trianonu



1761 přístavba Opery v zámeckém areálu Versailles



Versailles vzorem dalším evropským královským palácům (Petrodvorec, Schönbrunn, Esterháza, …)



zámek Versailles královským sídlem až do Velké francouzské revoluce 1789, poté královská rodina vyhnána z Versailles zpět do Paříže



1789 podpis Versailleského míru (konec Americké revoluce)



zámek Versailles rozkraden, zahrady bez údržby, přilehlé budovy sloužily k různým účelům 13



poč. 18. stol. rekonstrukce komplexu Versailles za Napoleona Bonaparta



jeho následovateli Ludvík XVIII. a Karel V.



1830 svržen král Karel V., poté zámek Versailles opětovně zanedbáván



1833 poslední francouzský král Ludvík Filip Orleánský, snaha o záchranu zámku Versailles před zničením, z vlastních financí zahájil přestavbu



1838 král Ludvík Filip Orleánský se zde zasloužil o otevření muzea na počest všech vítězství Francie



1870 za prusko-rakouské války zámek Versailles dočasně sídlem německé armády



1871 vyhlášení Německého císařství ve Versailles, korunovace pruského krále Viléma I. na německého císaře



od března do května 1871 nástup tzv. Pařížské komuny (povstání lidu, boj mezi buržoazií a socialisty, trvala 72 dní, socialisté se bouřili proti nesnesitelným pracovním podmínkám a životu v bídě)



1919 podpis Versailleské mírové smlouvy v Zrcadlovém sále, stvrzení konce První světové války 1

1

KOVA K, Jiří. str. ISBN 80-726-8965-7.

.: Ž

2

. První vydání. Třebíč: Akcent, 2013, 559

2

Vzestup a pád Versailles: Králův sen. Č s z [online]. 2014 [cit. 2014-6-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437031129-vzestup-a-pad-versailles/

14

1.4 Versailles v současnosti 

1979 zámek Versailles zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO



2002 ocenění za nejkrásnější zámek Evropy



Versailles významnou turistickou památkou, svojí krásou a bohatou historií město láká návštěvníky z celého světa (především Japonska)



každoroční pořádání hudebních festivalů, divadelních a tanečních slavností ve Versailles



rozvoj kultury v celém městě Versailles – sportovní akce, komentované prohlídky městem, kina, galerie, antikvariáty, umělecké školy, jízdy koňským spřežením, jízdy vyhlídkovými vláčky městem, gastronomické workshopy, degustace vín, veřejné přednášky, wellness a lázeňství 3

3

OFFICE DE TOURISME DE VERSAILLES. Guide du Tourisme 2014 - 2015. Versailles: Imprimerie Vincent, 2014. ISBN 01 30 21 18 20. (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

15

2 Králové a královny Jelikož ve Versailles bylo zřízeno královské sídlo a určitou dobu se odtud řídila veškerá politika Francie, rozhodla jsem se věnovat i stručnému představení historicky nejvýznamnějších panovníků a jejich manželek.

2.1 Ludvík XIII. Narozen 27. září 1601 ve Fontainebleau. V roce 1610 se stal francouzským králem v zastoupení své matky Marie Medicejské, plná královská moc až od roku 1617. Manželka Anna Rakouská, synové Ludvík XIV. a Filip Orleánský. Do versailleských lesů jezdil na hony, nechal zde postavit lovecký zámeček. Zasloužil se o pokles moci Habsburků. Zemřel v květnu 1643.

2.2 Anna Rakouská Narozena 20. září 1601 v Madridu, dcera španělského krále Filipa III. Z matčiny strany pocházela z rodu Habsburků. Matka krále Ludvíka XIV., mezi lety 1643 – 1651 po smrti manžela Ludvíka III. zastupovala svého syna (až do jeho plnoletosti) v kralování (ačkoli to bylo proti manželově poslední vůli). Jako svého rádce a prvního ministra si zvolila kardinála Mazarina (příznivce kardinála Richelieu), díky jejich způsobu vlády a nedodržování státních slibů rozpoutali v Paříži tzv. Frondu – povstání lidu, intriky mocných.4

4


.: Ž


16

2.3 Ludvík XIV. Narozen 5. září 1638 v Saint-Germain-en-Laye. Králem se stal v 5 letech, zastoupen matkou Annou Rakouskou, plná královská moc od 1651. Nazýván jako král Slunce, sám sebe viděl jako boha. Často zobrazován v podobě boha Apollóna (bůh Slunce) či Jupitera, bral je za svůj vzor. Zastával názor, že Slunce je nadevším (nad veškerými vesmírnými tělesy) a svou září vytváří pomyslný dvůr hvězdám (stejně jako král svému lidu). Za jeho doby rozkvět divadla ve Versailles, sám byl nadaný tanečník, těšilo ho vystupovat před dvořany, rád byl vždy středem pozornosti, svému lidu byl vzorem (pohledný, sebevědomý muž). Měl absolutní moc a nikdo mu nesměl diktovat. Ačkoli dvořané nesouhlasili se stavbou královského sídla v bažinatých Versailles, král Ludvík XIV. chtěl dokázat, že jeho vůle je silnější než příroda. Versailles stavěl z jakéhosi rozmaru, zároveň chtěl utéct z rozbouřené Paříže. K Versailles měl i citové vazby z dětství. Král Ludvík XIV. chtěl šlechtě i celé Evropě ukázat, jak Versailles svou velkolepostí převyšují ostatní dvory kultury v Evropě. Po čas mládí bylo jeho oblibou pořádání honů. Věnoval se převážně politice a válkám. Ludvík XIV. si potrpěl na módu (drahé látky, ozdoby a stuhy = odlišnost od obyčejných lidí). K stáří se obracel k víře. Zemřel roku 1715 v zámku Versailles na gangrénu.

2.4 Marie Tereza Habsburská Narozena 10. září 1638, původem dcera španělského krále. Manželka a zároveň sestřenice Ludvíka XIV. Roku 1660 sňatek s králem Ludvíkem XIV. z politických důvodů = mír mezi Francií a Španělskem. Porodila králi děti (i dědice). Tolerovala královy milenky. Zemřela 30. července 1683 ve Versailles. 5

5


.: Ž


17

2.5

Ludvík XV.

Narozen 15. února 1710 ve Versailles, vládl mezi lety 1715 až 1774. Opět absolutním monarchou jako jeho předchůdce. Manželka původem z Polska, Marie Leszcyńská. Za jeho vlády zůstalo město Versailles pořád na stejné úrovni (luxus, divadlo, balet, lovy, oslavy, vzájemné intriky mezi šlechtou). Roku 1720 přišla Hospodářská krize trvající až do roku 1750. V tomto období odmítal Ludvík XV. reformy, rozvíjely se však manufaktury. Zemřel na černé neštovice 10. května 1774 ve Versailles.6

2.6 Ludvík XVI. Narozen 23. srpen 1754 ve Versailles, vnuk krále Ludvíka XV. Manželka Marie Antoinetta, důvodem sňatku bylo upevnění vztahů mezi Francií a Rakouskem. Vládl mezi lety 1774 až 1792. Ostatními považován za idealistu. Dle svých rádců nechal zavést daně pro šlechtu a zrušil roboty, cechy a cla (šlechta se bouřila). Roku 1789 započala Velká francouzská revoluce díky jeho daňovým reformám. Neúspěšný pokus o útěk s celou rodinou, prohlášen za vlastizrádce a sesazen z trůnu. Následně popraven gilotinou v lednu 1793.

2.7 Marie Antoinetta Narozena 2. listopadu 1755 ve Vídni. Od roku 1774 manželkou krále Ludvíka XVI., dcera Marie Terezie a Františka Štěpána I. Lotrinského. Málo vzdělaná a povrchní. Žila život plný rozmarů. Roku 1774 jí král věnoval Malý Trianon. Zde žila životem nesvázaným etiketou, zahradničila a farmařila. Popravena 9 měsíců po králi Ludvíkovi XVI.7

6

KOVA K, Jiří. .: Ž 559 str. ISBN 80-726-8965-7. 7

GREY, Juliet. Marie Antoinetta: R 978-80-7303-715-4.

. První vydání. Třebíč: Akcent, 2013, é

s

s. Vyd. 1. Ostrava: Domino, 2012, 407 s. ISBN

18

3 Milenky krále Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Skutečností, že měl král milenku, stvrzoval národu svoji mužnost. Manželky králů tiše tolerovaly nevěry svých mužů. V tehdejší době byla nevěra brána jako součást královského manželství. Milenky však měly na své krále někdy až příliš velký vliv, který zasahoval i do politiky. To pak znepokojovalo především královy ministry. Níže jsem se tedy věnovala představení nejvýznamnějších milenek krále Ludvíka XIV. a Ludvíka XV.

3.1 Louise de La Vallière První oficiální milenka krále Ludvíka XIV., měli spolu čtyři děti. Historiky popisována jako hezká a plachá, pocházela z dobré rodiny. Milenkou krále mezi lety 1661 až 1667, pranýřovaná za svůj nemanželský vztah s králem. Neunesla, když ji král nahradil jinou milenkou. Zdrcená odešla do kláštera, stala se řádovou sestrou.

3.2 Athénais de Montespan Druhá oficiální milenka krále Ludvíka XIV., náruživá, užívala si oslav, jídla, pití, šperků a hazardu. S králem počala sedm dětí. Ačkoli byla vdaná, udržovala milenecký vztah s králem, byla jeho váženou milenkou (k užívání dostala údajně dvacet zámeckých pokojů vč. koupelen, královna prý disponovala pouze jedenácti).

3.3 Françoise de Maintenon Markýza a vychovatelka dětí krále Ludvíka XIV., velice zbožná žena, ke stáří to králi velice imponovalo, údajně se s ní tajně oženil a žil s ní až do jeho smrti.8

8

Vzestup a pád Versailles: Králův sen. Č s z [online]. 2014 [cit. 2014-8-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437031129-vzestup-a-pad-versailles/

19

3.4 Madame de Pompadour Pravým jménem Jeane-Anotinette Poisson, milenka krále Ludvíka XV., dcera prostitutky a obchodníka. Přivdala se do rodiny nízké šlechty, vedla bohatý společenský život, hostila umělce a finančníky. Postupem času se dostala až ke králi. Roku 1745 měla svoji vlastní komnatu ve Versailles. Aby mohla patřit ke dvoru, král ji udělil titul de Pompadour (vykoupil ho pro ni a daroval ji stejnojmenný zámek), ve Versailles ji poté patřil i celý byt ve druhém patře. Podporovala umění a vědu. Ve Versailles organizovala i několik divadelních představení. Financovala vydávání Encyklopedie, vzdělávala se v oblasti politiky a zapříčinila vznik známé porcelánky v Sévres (dodnes je památkou typická sytě světle růžová barva na porcelán rose de Pompadour) či Vojenské akademie na Martově poli. Většinu života prožila ve Versailles, zemřela v dubnu 1764 na zápal plic. 9

3.5 Madame du Barry Vlastním jménem Marie-Jeane Bécu, dcera švadleny, prostitutka a také milenka Ludvíka XV. Pracovala jako prodavačka v salónu, kam chodili nakupovat šlechtici dárky svým ženám. Šlechtice sváděla, jedním z nich šlechtic Jean du Barry (původem z nízké šlechty, kuplíř), postupem času řídila jeho luxusní nevěstinec, přiblížila se tak k vlivnějším šlechticům a tím i ke králi. Roku 1769 oficiálně patřila ke dvoru, kvůli svému původu byla však velice neoblíbená u šlechty. Na příkaz krále žila v určitý čas v klášteře Pont-aux-Dames (jelikož znala státní tajemství, musela být skryta).10

9

Madame de Pompadour. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/court-people/louis-xv-time/madame-de-pompadour (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová) 10

Madame du Barry. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/index.php?option=com_cdvfiche&idf=CA1C6E06-E9B0-050C-D2E28173D473CC0F (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

20

4 Umělci na zámku Versailles Veškeré stavby a zahrady ve městě Versailles jsou nevídaným skvostem Francie. Vše nese svůj určitý význam. Budovy a sochy byly vytvořeny nejuznávanějšími mistry své doby. Městu vládne převážně geometrická symetrie, každé místo má svůj určitý řád a význam. Rozhodla jsem se tedy představit i hlavní umělce, kteří ve Versailles působili a otiskli tak své myšlenky a um do vizáže celého města.

4.1 Louis Le Vau Narozen roku 1612 v Paříži, dvorní architekt Ludvíka XIV., stavby převážně ve stylu baroka. Hlavním dílem zámek Vaux-Le-Vicomte. Původně navrhoval přestavbu Versailles tak, že stavba měla šokovat a budit respekt. Návrh byl impozantní, ale bez původního loveckého zámečku (architekti raději bourali a stavěli nové budovy). Tento návrh Ludvík XIV. zavrhl (líbilo se mu žít se vzpomínkou na otce). Novým návrhem tedy byl nově postavený zámek Versailles a okolo původního loveckého zámku vytvoření tzv. „Obálky“. Okolo původního zámečku postavili tři nové mohutné budovy. Tyto budovy sloužily jako ubytování pro hodnostáře, stavba byla odlišného palácového stylu. Dále navrhoval zámecké komnaty krále a královny, oranžérii, menažérii, časem k zámku přistavěl symetrická křídla. Podílel se i na stavbě Louvre a Tulerijského paláce. Umírá 11. října 1670. 11

4.2 Jules Hardouin-Mansart Narozen 16. dubna 1646 v Paříži. Po smrti Le Vaua převzal stavbu Versailles a stal se dvorním architektem krále Ludvika XIV. Významné stavby ve Versailles: Zrcadlový sál, jižní a severní křídlo, Velká a Malá stáj (pro 600 koní, probíhal zde jejich výcvik, 1751 vyhořely), Velký Trianon, zámecká kaple, kostel Notre-Dame, oranžérie atd. Zemřel 11. května 1704 nedaleko Versailles v Marly-le-Roi.12

11

Louis Le Vau. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/the-palace-construction/louis-le-vau1612-1670 (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová) 12

Jules Hardouin-Mansart. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/the-palace-construction/juleshardouin-mansart-1646-1708 (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

21

4.3 André Le Nôtre Narozen 12. března 1613 v Paříži. Zahradní architekt krále Ludvíka XIV. a zároveň největší zahradní architekt své doby. Jeho otcem byl Jean Nôtre, dvorní architekt krále Ludvíka III. André Le Nôtre byl studentem architektury, malířství a matematiky. Dle jeho návrhů měly zahrady vždy geometrický řád, což bylo typické pro francouzské parky. Jeho učitelem byl i architekt Charles Le Brun. Navrhoval královské parky a zahrady ve Versailles, Saint-Germain-en-Laye, Fontainebleau, aj. Zahrady Versailles měly být předtuchou ráje, symbolizovaly jakési pokoje pod širým nebem, proto jsou uspořádané do čtvercové sítě, součástí je i kanál ve tvaru kříže. Zemřel roku 1700 v Paříži.13

4.4 Charles Le Brun Narozen 24. února 1619 v Paříži. Považován za malířského génia 17. století. Od roku 1664 hlavním malířem krále Ludvíka XIV. Jeho nejslavnějším dílem je výzdoba zámku Versailles, a to kresby na Schodišti velvyslanců, v Zrcadlovém sále, Salónu míru, Salónu války, apartmánech aj. Roku 1648 členem zakladatelů Královské akademie malířství a sochařství. Od roku 1663 ředitelem Manufaktury gobelínů – dodával nábytek a gobelíny do králova sídla. Zemřel 22. února 1690.14

13

André Le Nôtre. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history-/versailles-during-the-centuries/the-palace-construction/andre-lenotre-1613-1700 (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová) 14

Charles Le Brun. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/the-palace-construction/charles-lebrun-1619-1690 (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

22

4.5 Moliére Narozen 15. ledna 1662, francouzský herec, spisovatel a dramatik. Jeho díla jsou plná satiry, cynismu, komedie a frašky, také jsou inspirována tzv. komedií dell'arte (v jednotlivých hrách se vždy opakují postavy s daným charakterem - děj je však improvizovaný). Ve svých dílech zesměšňoval společnost jeho doby. Díla řeší problematiku postavení žen ve společnosti, lakotu, pokrytectví. Největším dílem je komedie Lakomec, dále pak Versailleská improvizace (děj popisuje hereckou zkoušku na zámku Versailles, kterou neustále narušují nepřátelští dvořané) či Princezna z Ellidy (komedie psaná speciálně na žádost krále, sloužila jako část programu zámecké slavnosti). Zemřel v únoru 1673.15

Obrázek č. 1: André Le Nôtre

Zdroj:http://en.chateauversailles.fr/ history-/versailles-during-thecenturies/the-palace-construction/ andre-le-notre-1613-1700 (12. 11. 2014)

15

HOWARTH, W. French theatre in the neo-classical era, 1550-1789. New York, NY, USA: Cambridge University Press, 1997, xli, 718 p. ISBN 05-212-3013-6. (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

23

5 Faktory cestovního ruchu ve městě Versailles Turistický potenciál destinace tvoří zpravidla tři faktory cestovného ruchu, a to faktory lokalizační, selektivní a realizační.

5.1 Lokalizační faktory Tento druh faktorů cestovního ruchu se dělí na přírodní a společenské faktory. Zabývá se funkčním využitím konkrétní lokality z hlediska přírodních možností, ale také z hlediska charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit.

5.1.1 Přírodní faktory Do skupiny přírodních faktorů řadíme např. geografickou polohu, geologickou stavbu území, klimatické podmínky a přírodní památky dané destinace. 16 5.1.1.1 Geografická poloha města Versailles Město Versailles se nachází ve státě Francie, přibližné 17 km západním směrem od hlavního města Paříž. Je součástí departmentu Yvelines v regionu Île-de-France. Na severu sousedí s obcemi Le Chesnay,

Vaucresson , Marnes-la-Coquette a Ville

d'Avray. Na jihu s obcemi Buc, é z -Villacoublay a Jouy-en-Josas. Směrem na západ sousedí s obcemi Saint-Cyr-School, Bailly a Rocquencourt.17 5.1.1.2 Geologická stavba území města Versailles Původně bylo město Versailles díky přítomnosti převážně jílovité půdy, místem plných bažin, lesů a mokřadů. Nachází se zde i četná ložiska mletého vápence, která jsou charakteristická pro sedimentární Pařížskou pánev. Město leží ve výšce mezi 100 až 150 metry nad mořem. Zalesněné kopce, které město obklopují, dosahují výšky 180 m. Versailles se rozléhá nedaleko toku řeky Seiny, bohužel ale nemá žádný vlastní významný tok. Městem vedou pouze dvě menší řeky, a to řeka Marivel, která se vlévá

16

CZECH TOURISM. T s ý p [online]. 2014 [cit. 2014-10-7]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ 17

Géographie Versailles. Encyklopedie Universalis [online]. 2014 [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.universalis.fr/encyclopedie/france-geographie-physique/

24

přímo do Seiny a řeka Gally, jejíž tok byl odříznut v důsledku stavby Velkého kanálu. Město samo leží na kopci. V minulosti proto bylo věčnou otázkou, jak dostat do města přívod vody, který by stačil jak pro běžnou potřebu občanů, tak i pro zásobování fontán v královských zahradách. Jedním z řešení bylo i tzv. Kolo v Marly. Tento stroj byl schopen přečerpávat vodu z údolí Seiny vzhůru k Versailles. Hydraulické zařízení bylo postaveno v sousedství Versailles, ve městě Marly. Dnes je již nefunkční.18

18

Géologie Versailles. Sciences dela Vie et de la Terre [online]. 2014 [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.svt.ac-versailles.fr/spip.php?mot59 (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

25

5.1.1.3 Klimatické podmínky města Versailles Pro Versailles je typické mírné přímořské podnebí, které je charakteristické pro pařížskou pánev. Průměrná teplota v zimních měsících je kolem 6 stupňů Celsia, průměrná letní teplota dosahuje 24 stupňů Celsia. Nejchladnějším měsícem je leden a naopak nejteplejším je měsíc srpen. Jelikož Versailles leží nedaleko hlavního města Paříže, můžeme předpokládat, že je zde klimatický režim velice podobný. Na grafu č. 1 je vidět, že dešťové srážky v okolí města Paříže jsou v průběhu roku velice vyrovnané. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10 stupňů Celsia. V měsíci květnu a červnu jsou nad městem srážky nejčetnější. Dešťové srážky pak dosahují 639 mm za rok. Lze tedy očekávat, že nad městem Versailles jsou tyto naměřené hodnoty téměř totožné.19

Graf č. 1 : Klimadiagram okolí města Paříž

Zdroj: http://www.klimadiagramme.de/Europa/paris.html (13. 11. 2014).

19

Frankreich Experte. Klima: Frankreich [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: http://www.frankreich-experte.de/content/0103-geografie-klima (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

26

Graf č. 2: Klimadiagram města Praha

Zdroj: http://www.klimadiagramme.de/Europa/prag.html (13. 9. 2014). Klimatický režim nad naším hlavním městem Prahou ukazuje, že průměrná teplota během celého roku je 7,8 stupňů Celsia. Roční dešťové srážky dosahují 526 mm. V porovnání s Paříží, je tedy patrné, že větší výskyt dešťových srážek je nad městem Paříž. Lze tedy očekávat, že stejně tak tomu je i nad městem Versailles. V naší republice jsou srážky spíše kolísavé. Nejčastější výskyt srážek je během období od května do září.

27

5.1.1.4 Přírodní památky Město Versailles je často označováno jako město parků a zahrad. Se svojí rozlohou 167m2 zelené plochy na jednoho obyvatele je jedním z nejvíce zatravněných míst v regionu Ilé-de-France. Zajímavostí je i osa města Versailles směřující od východu k západu. Královský zámek stojí symbolicky uprostřed, je tedy v centru pozornosti. Samotné město se pak rozkládá podél tzv. královské osy a zahrady pak podél tzv. osy apollonské.20

Obrázek č. 2: Osa města Versailles

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Panství madam Élisabeth Svůj název nese dle své poslední majitelky madam Élisabethy, sestry krále Ludvíka XVI. Panství se s tává z domu a parku o celkové ploše 8 hektarů. V roce 1983 ho získala Generální rada oblasti Yvelines. Pro veřejnost bylo však nepřístupné. Postupem času došlo k revitalizaci a panství se stalo významnou přírodní památkou a místem věnovaným umění a kultuře. Panství bylo postaveno mezi lety 1772 až 1782 jedním z králových architektů Louisem Alexandrem de La Brierem. V 19. stol. bylo přestaveno ve stylu anglického parku. Stále si však zachovává svého romantického ducha. 20


28

Venkovský vzhled umocňují lípy, borovice, duby, javory, jedle, modříny, ale i jabloně a hrušně. Můžeme zde však najít i cizokrajné stromy jako libanonský cedr, červený dub, ginkgo bilobu, katalpu, pagodu aj. V okolí lesů se nachází i skály s jeskyní. V parku se pravidelně konají akce pro širokou veřejnost. V oranžérii se každý rok koná výstava historie a umění. Sochy umístěné v zahradách prolínají moderní umění s historií.

Park Balbi Park se nachází nedaleko královských zahrad. Postaven byl roku 1785 architektem J.F. Chalgrinem pro hraběnku de Balbi, manželku hraběte z Provance, který byl bratrem krále Ludvíka XVI. Budovy se již bohužel nedochovaly, nicméně zde můžeme naleznout altán u řeky a rozlehlé jeskyně v zalesněném parku, postaveném ve stylu anglických zahrad, charakteristických pro 18. století. Park je veřejnosti přístupný bez poplatků.

Zahrada Le Potager de Roi V překladu, královská zelinářská zahrada. Postavena zahradníkem Jean-Baptistem Quintiniem mezi lety 1678 – 1683 na žádost krále Ludvíka XIV. Tento zahradník byl pověřen starat se o královské zahrady a oranžérii. Byl hlavním dodavatelem ovoce a zeleniny na královský stůl. Pozoruhodná historická památka, kde nyní sídlí Národní škola krajiny (l'École nationale supérieure de paysage). Zahradníci si zde udržují tradici v pěstování různých velikostí plodů ovoce a zeleniny. Zahrada je běžně přístupná veřejnosti. 21

21


29

Piéce d'eau des Suisses Umělé jezero vytvořené pluky Švýcarské královské gardy mezi lety 1679 – 1682, podle níž také dostalo své jméno. Garda tehdy sloužila králi Ludvíku XIV. Jezero se svojí rozlohou 13 hektarů sloužilo k oddělení sousedního pozemku, kterým byla Královská zelinářská zahrada. Nachází se vedle zámecké oranžérie, není však součástí areálu zámeckých zahrad. Od nich je odděleno cestou Saint-Cyr.

Allée Le Nôtre Královská příjezdová cesta v minulosti byla lemována jilmovou alejí. Spojuje města Versailles a Villepreux. Svými rozměry zaujímá 100 m šířky a zhruba 4,5 km délky. Navržena Andrém Le Nôtrem.

Zahradní jezírka Gobert Původně byla jezírka postavena kolem královských zahrad pod vedením zahradního architekta Thomase Goberta. Prvotním účelem bylo skrz tato jezírka dodávat vodu do fontán, které byly níže položeny v královských zahradách. Travnatá plocha je osázena duby, třešněmi, jilmy a javory je volně přístupným parkem pro veřejnost. Ideální pro cykloturistiku, pěší turistiku či procházky s kočárkem. V parku se nachází malá jezírka, která mají původ v 17 století. O rekonstrukci parku se zasloužil Michael Desvigne. Nyní je do travnaté plochy instalována i moderní architektura – moderní lavičky navrhla architektka Inessa Hansche.22

22


30

Královské zahrady a park Zahrada se rozprostírá kolem osy dlouhé 12 km směrem od východu na západ. Začíná v údolí města Meudon a pokračuje až k městu Villepreux. Podél této osy leží východně město Versailles se svými třemi alejemi. Samotný zámek pak odděluje město a zahradu. Tento koncept vymyslel zahradní architekt André Le Nôtre. Do zahrad začlenil geometrické prvky a z původně z vlněné krajiny, vytvořil zahrady s terasovitě rozděleným prostorem. Toho docílil pomocí výkopů a navážek půdy. Na každé terase jsou využity květinové záhony a vodní prvky. Zámek stojí na vyvýšeném místě, účelově se tedy systém teras uplatnil na třech stranách, a to severní, západní a jižní straně. Pro každou světovou stranu vymyslel Le Nôtre jinou koncepci, ale pokaždé docílil stejného efektu. Z přímé blízkosti není členění prostoru patrné, celá kompozice se odhalí až při pohledu z vyššího místa, např. balkonu.

Oranžérie v zámeckých zahradách ve Versailles Na jižní straně nechal původně král Ludvík XIV. postavit oranžérii. Oranžerie se stavěly už v dobách renesance, kdy král František I. nechal dovést z Itálie a Španělska pomerančovníky do francouzského města Fountainebleau. Král Ludvík XIV. přikázal dopravit zhruba 1000 těchto stromů z Fontainebleau do Versailles. Pro ty to účely byla postavena první oranžérie ve Versailles. Navrhl ji architekt Le Vau. Postupem času se však sbírka pomerančovníků rozrůstala a původní oranžérie se zbourala. Architekt Mansard navrhl oranžérii větší, která funguje ve Versailles dodnes. Je to nevytápěná stavba, která chrání rostliny v zimě před mrazy. V létě se v oranžérii otevřou všechna okna, aby se zdi vyhřály horkem. Toto nakumulované teplo pak v zimě zdi vydají zpět rostlinám. V 17. stol. se využívaly k převozu stromů speciální stroje tažené koňmi, dnes se k převážení využívá malých traktorů s hydraulickým zvedacím systémem. V současné době je v oranžérii k vidění přibližně 1500 rostlin z toho asi 900 pomerančovníků. Je to jediná oranžérie, která přechovává takový vysoký počet rostlin.23

23

Panství Versailles. Česká televize [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10353473144-panstvi-versailles/

31

Lesíky a háje zámeckých zahrad ve Versailles Z pohledu na zahrady shora je vidět, že v ní jsou doslova rostlinné zdi, které lemují lesíky. Každý z 15 lesíků má svůj charakter a vlastní architekturu. Jsou v nich fontány, sochy, různá mřížoví v některých i prvky z mramoru. Každý z hájků je něčím specifický a má svoji určitou atmosféru. Jedním z nich je hájek Tří fontán. Ten je pro Versailles velice významný a je jedením z nejhezčích Le Nôtreových hájků. Jeho kompozice byla vytvořena v roce 1675. Skládá se ze tří teras. Každá z teras měla svoji vlastní fontánu a vodní nádrž. Nahoře kulatou, uprostřed čtvercovou a dole osmihrannou. Kulatá fontána byla sice nejmenší, disponovala však 140 tryskami. Fontána byla zhotovena z kamene, neopracovaného vápence, křemene a mramoru. Všechen tento materiál pochází z blízkého okolí. Nejvýraznějším motivem fontány je lastura, která je doplněna exotickými mušlemi původem z indického oceánu. Čtvercová fontána je umístěna na prostřední terase. Ta má vodotrysky lehce na točené do boku tak, aby vytvářely vodní klenbu. Na spodní terase tohoto háje je osmihranná fontána skládající se ze dvou stupínků. Vytváří efekt stékající vody, kdy uprostřed tryská voda, která se následně přelévá přes stupňovité okraje. Fontána je opět zdobena barevnými vápenci, kameny a lasturami, to vše laděno do růžové barvy. Háj tří teras tak svojí výzdobou připomíná námořnická témata. Dalším tematickým lesíkem je Královnin hájek (Le Bosquet de la Reine), který byl původně postavem roku 1669 jako labyrint inspirovaný Ezopovými bajkami. Sochy a fontány tedy měly podoby různých zvířat. Při přestavbě roku 1775 byl labyrint zničen. Současná podoba lesíku a soch pochází z konce 19. století. Lesík, zvaný Taneční sál (La salle de Bal) navržený Le Nôtrem mezi lety 1660 až 1663 byl postaven z vápenců a mušlí dovezených až z východní Afriky či Madagaskaru. Mramorový ostrůvek obklopený kaskádovitou fontánou a amfiteátrem sloužil dvořanům k tanci. Nad fontánovými vodopády hrávala živá hudba a travnatý amfiteátr sloužil k odpočinku.

32

Z celého výčtu lesíků a hájů v královských zahradách, lze jmenovat i lesík Girandole (Le bosquet de la Girandole), háj Králova zahrada (Le Jardin du Roi), Kaštanový háj (La salle des Marronniers), lesík Kolonáda (La Colonnade), Háj dómů (Le bosquet des Dôm s), Háj Enceládus (

sq

’E

) Háj obelisku (Le bosquet de

’O é sq ), Lesík královského syna (Le bosquet du Dauphin), Háj hvězd (Le bosquet ’E

), Apollónův háj (

sq

sB

bosquet du Rond vert) a Háj Vítězného oblouku (

s ’Ap

), Háj zeleného kruhu (Le

sq

’A

T

mph ). 24

Fontány zámeckých zahrad ve Versailles Fontány ve Versailles mají dlouhou historii. Ludvík XIV. zde nechal postavit vodní síť čítající 150 m2. Rozvod vody byl přiváděn z jednoho jezírka do druhého postupně až k branám Versailles. Teprve ke konci vlády Ludvíka XIV. bylo dílo dokončeno. V zahradách tak bylo vytvořeno 50 fontán, které mohly fungovat všechny najednou, což byl v tehdejší době vysloveně mistrovský kousek. Dle různých historických pramenů se lze domnívat, že v zahradách Versailles se nacházelo až 600 fontán. Postupem času se však jejich počet zúžil. V průběhu několika staletí se fontány bouraly a vznikaly i nové. Vodní rozvody jsou dodnes v dobrém stavu a stále funkční. Až 80% rozvodů pochází z dob Ludvíka XIV., zbytek byl pak opraven za Napoleona Bonaparta. Potrubí tedy odolává vlivu opotřebení už více jak 330 let. Potrubí, která vyrábíme my dnes, mají životnost kolem 80 let. Potrubí ve Versailles pocházejí ze sléváren z Normandie a oblasti Champagne. Mezi lety 1665 až 1670 vznikaly speciální slévárny kvůli stavbě fontán ve Versailles. Materiál pak byl převezen do Versailles pro potřeby krále. Ve Versailles a jeho okolí tak bylo položeno zhruba 50 km potrubí. Za krále Ludvíka XV. a Ludvíka XVI. nebyl dostatek prostředků na budování zahrad. Přibylo jen několik rostlin, fontány však mizely. Za Napoleona a krále Ludvíka Filipa zájem o Versailles opět vzrůstal. Když Ludvík Filip nechal postavit Muzeum veškeré slávy Francie, podnítil tak návštěvnost Versailles.

24

Les bosquets. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.chateauversailles.fr/decouvrir-domaine/jardins/la-nature-disciplinee/les-bosquets (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

33

Nejvýznamnější je rozčlenění zahradních útvarů a fontán kolem apollónské osy. Jak je na obrázku níže vidět, směrem od zámku k Velkému kanálu se nachází Partererre d´Eau, v překladu Vodní terasa. Poté následuje fontána bohyně Latony. Uprostřed je pak umístěna Královská alej, dále fontána boha Apollóna a pak již Velký kanál.

Obrázek č. 3: Zahradní útvary kolem apollónské osy


Každá stavba v zahradách má svůj určitý význam. Vodní terasa se skládá ze dvou velkých obdélníkových nádrží. Každá nádrž je zdobena sochami, představující čtyři hlavní toky řek Francie a jejich přítoky. Těmi jsou řeka Loira a přítok Loireta, řeka Rhôna a přítok Saone, řeka Seina a její přítok Marne a poslední je řeka Garonne s přítokem řeky Dordogne. Fontána bohyně Latony (Lété) byla inspirována knihou Proměny od řeckého spisovatele Ovidia, ale zároveň také životem krále Ludvíka XIV. Dle řecké a latinské mytologie byla bohyně Lété milenkou Dia. Když byla těhotná, pronásledovala ji Diova manželka, bohyně Héra. Vystrašená Lété bloudila a marně hledala místo kde by se ukryla. Když se při svém útěku chtěla napít z rybníka obce Lycie, obyvatelé ji vyhnali. Za trest tak všechny proměnila v žáby. Tento příběh se ztotožňuje i s životem krále Ludvíka XIV. během tzv. Frondy. Kdy byl v dětství nucen, žít v paláci Louvre v Paříži.25

25

Dictionary of Greek and Roman biography and mythology [online]. 1887 [cit. 2014-11-21]. Dostupné z: http://sul-derivatives.stanford.edu/derivative?CSNID=00003786&mediaType=application/pdf (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

34

Latona tak představovala královu matku Annu Rakouskou, která se svými potomky musela utíkat před rozbouřeným lidem do zámku Saint-Germain-en Laye. Od fontány bohyně Latony vede dlouhý zelený pruh trávy, tzv. Královská alej. Její ohromné rozměry zaujímají 335 metrů délky a 40 metrů šířky. Lemovaná je pak sochami uspořádanými do páru. Ty pocházejí ze 17. století. Celkem zde stojí 24 soch mužů a žen. Ti zastupují bud roční období nebo zobrazují atributy života a smrti. Z obou stran pak vybíhají cesty směřující do bočních lesů. Fontána boha Apollóna, byla postavena na počest krále Ludvíka XIV. Apollón je v řecké mytologii vnímán jako krásný bůh, který měl mnoho milostných vztahů s nymfami i smrtelnými ženami. Zároveň byl Apollón bohem bojovníkem s velkým talentem ve střelbě šípů do velké dálky. Označován byl i za symbol Slunce. Král Ludvík XVI. jej bral za svůj vzor a chápal sám sebe jako ztělesnění boha Apollóna. Město Versailles bylo i tohoto důvodu stavěno ze směru od východu k západu. Slunce tak nad městem vychází, vrcholí nad ním svoji dráhu, a následně i nad městem i zapadá. Uvádí se i teorie, že si Ludvík XIV. vybral symbol Slunce z politických důvodů. Chtěl tak zdůraznit, že na pomyslném mocenském nebi svého státu i celé Evropy nemá sobě rovného, stejně jak jako Slunce ve vesmíru. Největší vodní plochu v komplexu zahrad tvoří Grand Canal, neboli Velký kanál. Zaujímá rozlohu 23 hektarů. Jeho delší ramena dosahují délky 1,5 km a jsou východozápadní osou celého komplexu. Velký kanál je přezdíván po vozu Itálie jako Malé Benátky. Jelikož se na něm pořádaly různé slavnosti, plula po něm celá flotila královských člunů různých velikostí. V zimě, když voda v kanálu zamrzla, posloužil i k zimním radovánkám, jako je bruslení či sáňkování. Dodnes je možné se po kanálu projíždět na zapůjčené loďce.

35

Z ostatních fontán se v zámeckém areálu nachází i Fontána boha Bacchuse (Le bassin de Bacchus), Zrcadlová fontána (Le bassin du Miroir), Fontána boha Saturna (Le bassin de Saturne), Fontána boha Apollóna ( bassin de Flore), Fontána bohyně Cérés (

ss

’Ap ss

), Fontána bohyně Flóry (Le Cé ès), Fontána boha Neptuna

(Le bassin de Neptune), Fontána nymf (Le bassin des Nymphes) a pyramidová fontána (Le bassin de la Pyramide). Zahrady jsou také lemovány četnými záhony květin. Například astry zde byly běžně sázeny už za vlády Ludvíka XIV., který byl jejich milovníkem. Tradice se drží do dnes. Dále je zde vysazena šalvěj a balzamíny, různé druhy astrid, chudobky, kopretiny a jiné.26

26

Les bassins. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.chateauversailles.fr/decouvrir-domaine/jardins/la-nature-disciplinee/les-bassins (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

36

5.1.2 Společenské faktory 5.1.2.1 Kulturně historické památky Zámek Versailles Ve francouzském království byl symbolem moci zámek Versailles. Dodnes je největším klenotem města. Vše zde bylo zřízeno tak, aby králova moc co nejvíce vynikala. Jedním ze symbolů královy moci byl stříbrný trůn. Ten byl umístěn na přání krále na konci Zrcadlového sálu. Zrcadlový sál s rozměry 73 m délky, 10 m šířky a 13 m výšky je společně a jeho impozantní výzdobou nejhonosnější místností celého zámku ve Versailles. Od samého počátku byl určen k pořádání slavnostních událostí. Jednu stěnu tvoří 375 zrcadlových ploch, které jsou seskupeny do 17 velkých zrcadel. Ty pak kopírují okna na protější stěně. Vzhledem k odrážení se světla v zrcadlech, není v místnosti jediné místo, kam by padal stín. Pro honosnost sálu byla vybrána benátská zrcadla, ta byla velice kvalitní a samozřejmě nejdražší. O výzdobu sálu se zasloužil malíř Charles Le Brun. Od roku 2004 do roku 2007 proběhlo restaurování výmalby Zrcadlového sálu. Opraveno bylo přibližně 1000 m2 nástěnných maleb. Vyčištěny byly i štuky, opravovala se některá zrcadla, lustry a zlacení. Náklady na rekonstrukci činily 12 000 000 Eur, které uhradila sponzorská firma Vinci. 27 Původní zrcadla měla být vyrobena benátskými mistry přímo ve Francii. To však nebylo jednoduché, jelikož výroba benátských zrcadel v té době byla velice utajovanou záležitostí, jelikož výrobní postupy byly zděděny už z Byzance. Královským ministrů se však podařilo, přivést několik zručných řemeslníků z Benátek, ti se však na Zrcadlovém sále nestihli podílet. Během příprav na netypická zrcadla, se výrazně zvyšovala úmrtnost řemeslníků, jelikož při výrobním postupu byla používaná rtuť. emeslníci tak brzy umírali na otravu rtutí. Architekt J. Hardouin Mansart v důsledku toho, zajistil výrobu ve zdejší sklárně. Zrcadla tedy nebyla vyrobena benátskými řemeslníky, ale výrobní postup byl téměř

27

Vzestup a pád Versailles: Králův sen. Č s z [online]. 2014 [cit. 2014-11- 14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437031129-vzestup-a-pad-versailles/

37

totožný. Slávu a moc krále Ludvíka XIV. vyjadřovaly i hedvábné gobelíny z dílen z Lyonu, obrovské křišťálové lustry, sochy a další.28 V Zrcadlovém sále se však nekonaly královy pověstné radovánky. V sále byly přijímány významné státní návštěvy. Z hlediska historie se Zrcadlový sál stal proslulým i díky světovým historickým událostem. Roku 1871 zde byl korunován pruský král Vilém I. na německého císaře. Také zde byla uzavřena mírová smlouva 28. června 1919, kde se sešli zástupci světových mocností a s poraženým Německem tak uzavřeli mír, stvrzený podpisem Versailleské mírové smlouvy. Zámek se začal stavět za vlády Ludvíka XIV. roku 1661. Jeho výstavba trvala zhruba 50 let, než byla dokončena ke spokojenosti krále. I za vlády jeho nástupců, tedy vlády krále Ludvíka XV. a XVI. Byl zámek Versailles považován za politické a diplomatické královské centrum. To však vedlo k nelibosti pařížského lidu. Vše tak vyústilo k Velké francouzské revoluci roku 1789. Pařížané vnikli do zámku Versailles a donutili krále Ludvíka XVI. Aby se vrátil se svojí rodinou zpět do Paříže a uskutečňoval svou politickou moc opět z Paříže, jak tomu bylo kdysi za krále Ludvíka III. Poté byl zámek rozkraden, obrazy převezeny do Louvre a neobývaný zámek začal pustnout. Teprve až roku 1837 nechal král Ludvík Filip zřídit ze zámku ve Versailles národní muzeum Všech vítězství Francie. Vstup do zámku vede od náměstí Place d´Armes. Královské nádvoří se jezdeckou sochou krále Ludvíka XIV. se rozprostírá mezi dvěma křídly budov. Na mramorovém nádvoří je zachován původní lovecký zámek krále Ludvíka XIII. ten je zhotoven z červených cihel a bílého kamene s temně modrou břidlicovou střechou. Zámek je zdoben mramorovými bustami antického stylu a jeho západní strana je součástí nejdelšího průčelí zámku, dlouhého 580 m. Původní lovecký zámek byl obestaven tzv. Obálkou. Tu tvořili budovy, postavené speciálně k užívání královských ministrů a úředníků, které král nechal přestěhovat z Paříže, aby tak měl své dvorní úředníky pod kontrolou.29

28

La galerie des Glaces. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.chateauversailles.fr/decouvrir-domaine/chateau/le-chateau/la-galerie-des-glaces (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová) 29

Le Château. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.chateauversailles.fr/chateau (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

38

Zámek Versailles je postaven do tvaru písmene U. Zpravidla se zámek rozděluje na hlavní budovu, jižní a severní křídlo. Jižní křídlo se skládá z přízemí, prvního patra a atiky. V jižním křídle měli své pokoje především královské děti, či mladší dvořané. Hlavní budova zámku se skládá z přízemí, dvou pater a atiky. V přízemí hlavní budovy je možno naleznout např. pokoje jednotlivých následníků trůnu, Pokoj Marie Antoinetty, Pokoj madam Adelaide, Pokoj kapitána královské gardy či obchod se suvenýry a také veřejné toalety. V prvním patře hlavní budovy zámku jsou situovány Velké královské apartmány, Malé královské apartmány, Zrcadlový sál, Velké apartmány královny, Malé apartmány královny, Apartmány madame Maintenon a další menší sály a bohatě zdobená schodiště. Nejpozoruhodnější jsou však Velké královské apartmány. Ty se skládají z několika salónu zasvěceným různým antickým bohům, jako např. Herkulův salón, Venušin salón, Dianin salón, Merkurův salón, Marsův salón, Apollónův salón, aj. Ve druhém patře hlavní budovy jsou opět komnaty krále a komnaty královny. Nachází se zde i Apartmán madame du Barry. V atice hlavni budovy zámku Versailles se pak nachází další komnata krále, Apartmán madame de Pompadour, a Sál muzea historie Francie. V přízemí severního křídla se nachází Královská kaple, Královská opera, Sál historie zámku a Křížová galerie. V prvním patře tohoto křídla pokračují prostory Královské kaple i Královské opery. Nachází se zde i Sál XVII. století, Africký sál aj. Na zámku Versailles je i mnoho malých vnitřních nádvoří, do nichž vedou okna bývalých šlechtických bytů. Tyto byty často bývaly tak malinké, že se v nich jen stěží dalo stát ve vzpřímené poloze. V zámku Versailles nejsou pak jen reprezentační sály a přepychové pokoje, ale i spousta tmavých chodeb a pokojíků, které vytvářejí v zámku jakési bludiště. V těchto malých pokojích pak bydlela šlechta, která snášela neútulné ubytování jen proto, aby mohla být nablízku králi. Takové malé pokojíky byly využívány i k ubytování pro služebné. Do těchto místností však častokrát zavítali i členové královské rodiny, když si chtěli od ostatních odpočinout.

39

Zámek Versailles zaujímá 200 000 m2 celkové zastavěné plochy, 10 ha střech, přes 800 ha zaujímají prostory okolního parku společně s 250 000 stromy. V prostorách zámku je několik muzeí a divadelních scén.30

Velký Trianon Velký Trianon se nachází u severního ramena velkého kanálu. Král po něm často přijížděl na lodi, aby mohl trávit část svého času ve své komnatě ve Velkém Trianonu. V zahradách kolem Trianonu se za slunečných dní stavěly stany, kde večeřel král s několika dvorními dámami, které sem pozval. Trianon zdobí sloupořadí, které odděluje nádvoří a zahrady. Na francouzských zámcích je typické uzavřené sloupořadí. Ve Versailles je tomu však naopak. Sloupořadí je otevřené, aby jím mohl proudit vzduch a procházet světlo. Trianon se skládá z několika komnat. Jednou z ní je i královská pracovna, kde se Ludvík XIV. scházel se svými ministry, posléze se z této místnosti stala osobní pracovna Marie Louisy, jinak zvané Královny matky, tedy matky Napoleona. Ta odmítala bydlet v zámku, který byl pro ni nepohodlný. Dochovaný nábytek pochází z roku 1805, tedy dob císařství. Další místností je ložnice krále Ludvíka XIV. kde je doposud dochované zdobené dřevěné obložení. Z doby, kdy byl Trianon obýván Marií Louisou, se dochoval nábytek, který byl navržen speciálně pro ni od architekta Marsiona. Další menší pokoje sloužili k různým účelům. Nábytek i architektura odkazují na empírový styl.

Galerie bratří Cotelů Galerie je stavbou, umístěnou nedaleko Velkého Trianonu. Ta složila k pořádání večírků a přijímání návštěv. Vyzdobena je malířskými díly Jeana Cotela, dle kterých také dostala své jméno. Na obrazech jsou výjevy ze zdejších lesíků, dle nich je možné dodnes napodobovat původní vzhled Versailles.

30

Schloss Versailles. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://chateau-versailles.npage.de/1-2-3-1-erdgeschoss.html (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

40

Malý Trianon Zpočátku sloužila budova Malého Trianonu jako zvěřinec. Za dob Ludvíka XV. byla v jeho okolí zřízena okrasná botanická zahrada, ale i užitková zahrada, skleníky, kurníky či včelí úly. Ludvík XV. se snažil pěstovat kávovníky, ananasy a jiné exotické plody. Rostliny z Evropy byly pěstovány venku, protože byly schopné přežít zdejší klima. Exotické rostliny z Jižní Ameriky a jiných zemí byly pěstovány ve skleníku. Ludvík XV. zde měl i svůj herbář, dle kterého mohl poznávat veškeré rostliny pěstované ve své zahradě. Jeho nástupce Ludvík XVI. pak přenechal zahradu a Malý Trianon své ženě, Marii Antoinettě. Ta si upořádala zdejší prostředí po svém. Původní botanickou zahradu nechala zbourat a místo ní nechala postavit novou moderní anglickou zahradu. V anglické zahradě jsou typické klikaté cesty a rovná krajina. Vše je utvořeno uměle, avšak působí přirozeným dojmem. V anglických zahradách se na rozdíl od francouzských, vůbec nepoužívá symetrie a terasovitá uspořádání. Hlavní místností Marie Antoinetty v budově Malého Trianonu byl hudební salonek. Dále pak ložnice královny a jídelna. Marie Antoinetta žila ve Versailles velice rozmařilý život, za který byla často kritizována. Údajně prý žila v jakémsi uzavřeném světě.31

Královnina vesnička (Hameau de la Reine) Roku 1783 si nechala Marie Antoinetta postavit nedaleko Malého Trianonu vesničku, kde se velice ráda zdržovala. Vesnice je složená z desítek domů, kde i sama královna měla svůj vlastní domek. Zde chovala zvířata a žila jako venkovanka. Chtěla tak utéct ze svazujícího společenského života na zámku Versailles.

31

Panství Versailles. Česká televize [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10353473144-panstvi-versailles/

41

Královnino divadlo Spojuje Malý Trianon s Francouzským pavilonem. Jelikož Marie Antoinetta byla vychovávána v Rakousku, tedy městě bohaté hudební i divadelní kultury, měla velikou zálibu v umění a divadlu. V zahradách nechala postavit divadelní sál. Ten je schopen pojmout až 250 osob. Hlediště i jeviště je zdobeno pompézní výzdobou.32

Velké a malé královské stáje Nacházejí se naproti zámku směrem do centra města Versailles. Tyto rozlehlé budovy soužili jak k ustájení a cvičení koní, tak jako obydlí pro královské trenéry koní. Dodnes je možné zažít velkolepou podívanou při různých koňských představeních. Koně se vyučují drezuře ale i tzv. koňskému baletu. Budovy vznikaly pod vedením J. Hardouina Mansarta od 1679 – 1683.33

Marché Notre-Dame Tradiční tržiště původem z roku 1841. Na tomto místě se konaly trhy už za krále Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Stejně jako tenkrát má tržiště svoji jedinečnou atmosféru. Ke koupi se zde nabízejí čerstvé ryby, bylinky, ovoce, zelenina, mouka aj. Trhy jsou pořádány třikrát týdně, vždy v úterý, pátek a neděli.

Place Hoche Malý osmistranný park obehnán s každé strany budovami. Postaven roku 1671. Z parku je přímo vidět na kostel Notre Dame. Název tato stavba dostala dle vojenského generála Lazara Hocheho, který se ve Versailles narodil 1768.34

32

Vzestup a pád Versailles: Králův sen. Č s z [online]. 2014 [cit. 2014-11- 08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437031129-vzestup-a-pad-versailles/ 33

Když ve Versailles tančí koně. Cestovatel.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/kdyz-ve-versailles-tanci-kone/ 34


42

Hôtel des Affaires étrangères et de la Marine et bibliothèque municipale Toto panské sídlo bylo přistavěno v roce 1761 k domu kanceláře a archívu Ministerstva zahraničních věcí a námořnictva. Uvnitř budovy se nachází malá slavnostní galerie s dobovým dekorem. Stěny lemují police se svazky starých knih z městské knihovny, která zde byla zřízena po revoluci.

Èglise Notre Dame Královský farní kostel je dílem J. Hardouina – Mansarta z roku 1684. Stavba provedena v čistém klasicistním stylu. K vidění jsou zde původní varhany a kazatelna. Nad oltářem se nachází freska Nanebevzetí Panny Marie z roku 1686 od malíře Michela Corneilleho.

Quartier des Antiquaires de la Geôle Budova postavena roku 1724, původně sloužila státním účelům. Vykonávaly se zde soudy a bylo zde zřízeno vězení. K těmto účelům sloužila do roku 1838. V roce 1960 se budova zrekonstruovala a dodnes slouží jako prostor pro obchody se starožitným zbožím a antikvariáty.

Musée Lambinet Panské sídlo pochází z roku 1751, vlastníkem byla rodina Lambinet, která roku 1929 odkázala nemovitost do vlastnictví města Versailles. V současnosti je zde zřízeno muzeum věnované umění a historii 18. století a Velké francouzské revoluci. 35

35


43

Osmothèque

Ojedinělá instituce na světě. Založena byla roku 1988 a věnuje se produkci speciálních francouzských parfémů. Společnost byla účelně zřízena pro uchování starých receptur, díky kterým jsou francouzské parfémy tak proslulé. Společnost Osmothèque pořádá pravidelně zajímavé přednášky pro širokou veřejnost.

Maisen des Musiciens Italiens V minulosti sídlem pěti italských zpěváků královské kaple. Později obýváno komtesou de Marsan, jež byla vychovatelkou královských dětí. Od roku 1950 je budova zapsána jako historická památka města Versailles. V roce 1980 proběhla její rekonstrukce. Nyní zde sídlí asociace propagující řemeslnictví a také muzeum řemesel.

Chapelle du Lycée Hoche Budova postavena v letech 1767 až 1772 na žádost manželky krále Ludvíka XV., královny Marie Leszczyńské. Kaple Lycée Hoche byla jednou z prvních reformních školicích středisek pro dívky. Kaple je klenotem neoklasicistního umění a nedávno byla také rekonstruována. V Lycée Hoche dnes probíhají výstavy muzea vědy a historie.

Église Saint-Symphorien Tento farní kostel nechal postavit Ludvík XV. v letech 1764 – 1770. Svým stylem byl předchůdcem neoklasicistního stylu. Budova stojí na půdorysu baziliky, má trojúhelníkový štít bez věží, kazetový strop a jónské sloupy. Dnes je v něm instalována sbírka dobových obrazů.36

36


44

Hôtel de la Préfecture et du Département

Postavený v letech 1863 a 1866. Má charakteristický vzhled zámecké architektury 18. století. Interiér však poukazuje na styl eklekticismu, což byl architektonický styl typický pro období tzv. Druhého císařství, tedy mezi lety 1852 – 1870. Architektonický styl je inspirován řecko – římskými prvky. Hotel byl obsazen i pruským králem Vilémem I. Ten přijel do Versailles, aby byl korunován na německého císaře v Zrcadlovém sále roku 1871.

Catédhrale Saint-Louis ímsko-katolická katedrála a národní památka města Versailles. Postavena za vlády Ludvíka XV. pod vedením architekta J. Hardouina Mansarta roku 1743. Za Velké francouzské revoluce byla využívána jako Chrám hojnosti a značné poničena. Poté sloužila jako sídlo biskupa od roku 1790.37

Hydraulické zařízení Marly Stroj, který by přivedl dostatek vody do města Versailles i do královských fontán a jezírek byl sestrojen až za hranicemi města Versailles, ve městě Marly. Obrovské hydraulické zařízení přečerpávalo vodu ze Seiny do akvaduktu na kopci nad řekou a pak dále k zámku ve Versailles. Seina je od Versailles vzdálená vzdušnou čarou 7 km, ale řeka leží o 160 m níže než Versailles. Toto zařízení bylo velice pozoruhodné z hlediska tehdejší techniky, bylo však také velice poruchové a hlučné. Někdy také bylo nazýváno jako Monstrum z Marly. Fungovalo přibližně 120 let.38

37

OFFICE DE TOURISME DE VERSAILLES. Guide du Tourisme 2014 - 2015. Versailles: Imprimerie Vincent, 2014. ISBN 01 30 21 18 20. (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová) 38

Machine de Marly. Other Inventions [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.photo-museum.org/pagus/pagus-other.html (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

45

5.1.2.2 Kulturní akce ve Versailles Ve městě se tradičně pořádá mnoho hudebních a divadelních festivalů či různých kulturních atrakcí.

Hudební fontánová show Od dubna do října jsou pravidelně každou sobotu a neděli spouštěny fontány za doprovodu klasické barokní hudby. Návštěvníci si tak mohou vychutnat speciální atmosféru, při procházce zámeckým parkem. Vstup je ale v tuto dobu zpoplatněn.

Hudební zahrady Od dubna do května a poté s malou přestávkou od července do konce října mohou návštěvníci využít procházek zahradami zámeckého parku za doprovodu hudby. Tato atrakce se koná každé úterý, bohužel ale nejsou spuštěny fontány.

Noční fontánová show Od června do konce září je možné se každou sobotu účastnit nočních prohlídek královských zahrad. Za doprovodu hudby a fontán chrlících vodu je pak celý areál kouzelně osvětlen. Na závěr nočních prohlídek je pak uspořádán velký ohňostroj.

Královská serenáda v Zrcadlovém sále Za doprovodu živé hudby a tanečníků barokních tanců se návštěvníci mohou procházet královskými komnatami a Zrcadlovým sálem. Tato atrakce se koná vždy zároveň s Noční fontánovou show. 39

39


46

Noci Oranžérie Představení je sestaveno ze dvou hudebních vystoupení pod širým nebem za doprovodu inscenovaného maškarního bálu. Akce se koná přímo v otevřeném areálu Oranžérie. Večer je završen ohňostrojem.

Koncert „Ona a On“ Natalie Dessay - Michel Legrand Koncertní vystoupení oblíbené sopranistky. Natalie Dessay zpívá francouzské filmové písně od významného skladatele Michela Legranda.

Béjart Ballet Lausanne: Boléro a jiné tance Baletní vystoupení choreografa Béjarta se koná každou středu a čtvrtek ve venkovním prostoru Oranžerié. K vidění je 7 řeckých tanců, bolero a tanec Bhakti III.

Během roku jsou také ve městě Versailles pořádána různá divadelní představní, nejčastěji se však hrají Moliérovi komedie. Návštěvníci si mohou také zajít na různá baletní představení či operu. 40

40

Spectacles: Orangerie. Chateau de Vesailles: Spectacles [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z:http://www.chateauversailles-spectacles.fr/fr/spectacles/lieux/oranžerie (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

47

5.2 Selektivní faktory Mezi selektivní faktory můžeme zařadit např. politickou situaci v turistické destinaci, její demografické aspekty či psychologické pohnutky, které mohou ovlivnit rozhodnutí účastníků cestovního ruchu danou destinaci navštívit a další.41 Francie, s oficiálním názvem Francouzská republika (République française), se řadí mezi státy s platným členstvím v Evropské unii. Cestování do Francie z České Republiky tedy nevyžaduje žádné speciální cestovní doklady. Stačí mít u sebe pouze platný občanský průkaz. Děti mladší 15 let však musí mít platný cestovní pas či dětský občanský průkaz. Přesto, že je Francie 6. zemí z celého světa s největším počtem imigrantů, z hlediska cestovního ruchu ji můžeme označit za bezpečnou. Imigranti tak přestavují zhruba 11% z celkového počtu obyvatelstva. Nejvíce imigrantů pochází z Afriky, a to z Alžírska či Maroka (zhruba 42%). Ostatní imigranti pochází z Evropských zemí (zhruba 38%). Většina imigrantů do Francie přichází z rodinných či ekonomických důvodů. Mnoho cizinců však do Francie jezdí za vzděláváním se na místních školách. Současná politická situace je poklidná. Na území celého státu neprobíhají žádné války či občanské nepokoje. Bohužel, stejně jako v každé zemi, dochází ke krádežím osobních věcí, turisté by tedy měli dbát zvýšené pozornosti na své věci, pokud se pohybují na místech s větší koncentrací lidí. Oficiální měnou je Euro, které je ve Francii jediným možným platidlem. Převažuje zde katolické náboženství. Obvyklá prodejní doba je od pondělí do soboty od 9 do 20 hodin, v některých velkých supermarketech je otevřeno částečně i v neděli. Možnost využívání zdravotní péče českými občany vyžaduje, aby si český občan před vycestováním vyzvedl u pobočky své zdravotní pojišťovny Evropskou kartu zdravotního pojištění (EHIC). Na základě toho pak vzniká nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči v případě ohrožení života či zdraví občana. Ošetření u lékaře si každý pacient hradí sám, přímo lékaři. Přibližná cena za ošetření činí 25 Euro.

41

CZECH TOURISM. T s ý p [online]. 2014 [cit. 2014-10-7]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/

48

Lékař pacientovi vystaví doklad o lékařském ošetření (Feuille de Soins), se kterým se poté pacient obrací na svoji zdravotní pojišťovnu.

42

Hlavní turistickou atrakci, kterou město Versailles nabízí, je samozřejmě zámek a zámecké zahrady. Svou monumentálností a luxusem převyšují ostatní světové památky. Největší doménou města je však jeho celková historie. Versailles je častým cílem historiků a filosofů, polemizujících nad dějinami města. Město se však těší velké návštěvnosti i z řad méně zainteresovaných turistů, kteří přijíždí poznávat jeho krásu společně s typickou francouzskou atmosférou, její vyhlášenou kuchyní a kulturou. Město má obrovský význam z politického hlediska. Vystřídala se zde celá řada francouzských králů. Veškerá politika byla řízena z Versailles namísto hlavního města Paříže, jak tomu bývá zvykem. Významnou politickou událostí za vlády Ludvíka XIV. bylo povstání zvané Fronda, díky němuž byl nucen opustit Paříž. Na počátku byly Versailles pomíjivým místem plných lesů a bažin. Takřka náhodou, při útěku krále Ludvíka XIV. z Paříže, zde vyrostlo město, které bylo ve své době středem celé Francie, jelikož zde pobývala královská rodina i šlechta. Ludvík XIV. si však mohl vybrat pro stavbu nového královského sídla kterýkoli jiný zámek v okolí, např. Rambouillet, Saint–Germain-en-Laye, Fontainebleau, a jiné. Další významnou událostí, kterou je Versailles proslulé, je korunovace pruského krále Viléma I. na německého císaře přímo v Zrcadlovém sále zámku ve Versailles roku 1871. S tímto obdobím je těsně spjato i dočasné politické zřízení ve Francii, tzv. Pařížská komuna. Kvůli ní prchala královská rodina z Paříže zpět do Versailles. Poslední významnou historickou událostí bylo podepsání Versailleské mírové smlouvy mezi poraženým Německem a Státy dohody (Spojené království, Francie, Rusko, Itálie, Spojené státy americké a Srbsko).43 44

42

Ministerstvo zahraničních věcí. F :Z f m [online]. 2014 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/

43

Vzestup a pád Versailles: Králův sen. Č s z [online]. 2014 [cit. 2014-8-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437031129-vzestup-a-pad-versailles/ 44

Francie - Versailles. Orbion.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://francie.orbion.cz/versailles/pruvodce/

49

Velkou událostí pro město byl i objev bratří Montgolfierů, kdy 19. září 1783 vypustili z Versailles první horkovzdušný balón s posádkou.

45

Z filozofického hlediska jsou zajímavé postoje krále Ludvíka XIV. k náboženství. Ačkoli sám byl silně věřícím katolíkem a oficiálním ochráncem církve, ztotožňoval se s pohanským bohem Apollónem. Motivy Slunce, jakožto symboly boha Apollóna, jsou v zámku i jeho okolí všudypřítomné. Prostory zámku obsahují také několik sálů zasvěcených dalším pohanským bohům. Zajímavá je i skutečnost, kdy král Ludvík XIV. nechal na svém královském panství Versailles hrát divadelní hry kritizující církev. Nejoblíbenějším přestavením byly dodnes známé Moliérovy komedie, které zesměšňovaly církev a šlechtu. Ačkoli se po celém městě Versailles stavěly církevní kostely, za vlády Ludvíka XV. byl nedaleko zámku zřízen i nevěstinec s názvem Parc aux cerfs, neboli Jelení háj. Název tak měl odkazovat na doby, kdy do zdejších lesů jezdíval král Ludvík III. lovit lesní zvěř. Tento nevěstinec navštěvoval jak sám král, tak i ostatní vysoce postavení šlechticové. V městské části, kde byl nevěstinec zřízen, nyní stojí katedrála SaintLouis.46

45

The first aerostatic flight. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/living-at-the-court/the-first-aerostaticflight (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová) 46

Le parc aux cerfs. Historie de Verailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://saint-sevin.pagesperso-orange.fr/pagecerf.htm (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

50

Obrázek č. 4: Ludvík XIV. v převleku za boha Apollóna

Zdroj: http://www.komenskeho66.cz/materialy/dejepis/81.html (4. 12. 2014).

Mnohé turisty by mohla lákat návštěva Versailles nejen z důvodu velice estetické podívané. Dle francouzského fyzika a doktora věd, Jeana Erceaua jsou zahrady Versailles důmyslně uspořádány tak, aby člověk, který jimi prochází, šel jakousi cestou poznání, na jejímž konci dojde k určitému zasvěcení. Procházka zahradami by tedy neměla být chaotická a zcela náhodná. Člověk by při jejich procházení měl objevovat určitou skrytou podstatu. Většina návštěvníků však do Versailles přijíždí právě z onoho estetického důvodu zámeckého komplexu a jeho zahrad.47

47

ERCEAU, Jean. Les j s q s hâ s . Paris: Thalia Edition, 2008. 323 str. Patrimoine du monde. ISBN 978-2352780342. (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

51

5.3 Realizační faktory Tyto faktory mají dominující postavení z hlediska skutečné realizace cestovního ruchu. Realizační faktory umožňují danou oblast dosáhnout dopravními prostředky a tak využít ubytovacích a stravovacích zařízení v destinaci.

5.3.1 Dopravní dostupnost do města Versailles Versailles spojuje se dvěma mezinárodními letišti a jedním letištěm výlučně pro obchodní leteckou dopravu dálnice A1 a dálnice A13. Obě dálnice vedou přes hlavní město Paříž. Letiště Roissy Charles de Gaulle se nachází přibližně 40 km severně od Paříže. Letiště Orly se nachází zhruba 25 km od města Versailles. Obchodní letecká doprava se uskutečňuje na letišti The Toussus le Noble Aerodrome, které je vzdáleno cca. 10 km od města Versailles. Z České Republiky bych doporučila cestovat letadlem z letiště Václava Havla v Praze. Přímé lety do Paříže na letiště Charlese de Gaullea poskytuje např. společnost SmartWings, cena se pohybuje okolo 1500 Kč, doba letu trvá přibližně 2 hodiny. Leteckou dopravu z České Republiky zajišťují, vedle nízkonákladových leteckých společností, České aerolinie či francouzské Air France. Letět je možné jak z Prahy tak Brna. Při cestování autobusem bych zvolila zakoupit služby u společnosti Student Agency nebo Eurolines. Jednak poskytují přímé spoje do Paříže, ale také jsou velice komfortní. Cesta trvá zhruba 14 hodin. Cena jízdenky se pohybuje stejně jako letenka kolem 1500 Kč. Z Paříže se pak lze snadno dostat do Versailles místní dopravou. Při cestování autem, např. z Prahy do Paříže trvá cesta přibližně 10 hodin. Nejkratší cesta vede přes Německo po dálnici A6, která není zpoplatněná. Ve Francii se pokračuje po dálnici A320 a A3, které už ale zpoplatněny jsou. Níže jsem popsala několik možných spojení do Versailles hlavními dopravními uzly Francie.48

48

Doprava z ČR do Francie. Doprava do Francie. [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.ifrancie.info/doprava/#do_letadlo

52

1) Dopravní spojení z letiště Roissy Charles de Gaulle do města Versailles: Doprava vlakem: Vlak RER B ze stanice Aéroport Charles de Gaulle 2 TGV do Paříže, stanice Saint Michel Notre Dame, přestup na RER C, dále do stanice Versailles Rive Gauche.

Doprava kyvadlovou dopravou Air France: Z letiště směr stanice Porte Maillot, přestup na taxi službu. Vlakové nádraží RER B Charles de Gaulle do stanice Montparnasse, přestup na SNCF směr stanice Versailles – Chantiers.

Doprava autem: Po dálnici A1 směr Paříž, poté směrem na Phériphérique Oues na dálnici A13. Na dálnici pak sjet exitem č. 5 směr Versailles Centre nebo Versailles Château.

2) Dopravní spojení z letiště Orly: Doprava vlakem: Ze stanice vlakového nádraží RER C směrem do zastávky Massy Palaiseau, poté přestup na RER C směr Versailles Rive Gauche. Doprava kyvadlovou dopravou Air France: Ze stanice metra Aéroport d'Orly směr zastávka Invalides, poté přestup na RER C směr Versailles – Chantiers. Ze stanice metra Aéroport d'Orly směr zastávka Montparnasse, přestup na SNCF směr stanice Versailles – Chantiers. Doprava autem: Po dálnici A 106, poté sjezd na A 86 exitem Versailles Château

53

3) Z letiště The Toussus le Noble Aerodrome: Osobním autem po D 938 směr Buc. Cross Buc., poté po ulici Porte de Buc, následně po ulici des Etats Généreaux směrem do Versailles. 49

4) Doprava vlakem z Paříže do Versailles: Z centra Paříže: Dopravní systém RER C směr Versailles Rive-Gauche. Poté cca. 5 min volné chůze k zámku Versailles.

Z místa Paříž – Montparnasse: Dopravní systém SNCF do stanice Versailles-Chantiers. Poté cca. 10 min. volné chůze k zámku Versailles.

Z místa Paříž - Saint Lazare: Dopravní systém SNCF směr zastávka Versailles Rive-Droite. Poté cca. 10 volné chůze k zámku Versailles.

5) Doprava z Paříže do Versailles autem: Po dálnici A 13 směr Versailles / Saint Quentin-en-Yvelines / Rouen. Poté sjezd exitem č. 5 směr Versailles centre či Versailles Château. Možno je také jet po dálnici A 86 či silnici N10. 6) Doprava z Paříže do Versailles autobusem: Dopravní systém RATP autobus č. 171 jezdí mezi stanicí metra Pont de Sèvres a konečnou stanicí Château de Versailles. 50 49

Transport Versailles. Office de Tourisme [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.versailles-tourisme.com/informations-pratiques/transports.html (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

54

5.3.2 Ubytovací možnosti ve městě Versailles Přímo ve městě Versailles se nachází několik hotelů v kategorii od dvou do čtyř hvězd. Dále se zde nachází i několik soukromých vil, prázdninových domů či kempů. Ubytování ve městě se pohybuje v cenové relaci od 700 Kč do 4 500 Kč za osobu a noc. Níže je představeno deset nejvyhledávanějších ubytovacích zařízení ve Versailles.

Trianon Palace Versailles **** Adresa: 1 Boulevard de la Reine , 78000 Versailles Hotel se nachází přímo naproti zámku ve Versailles. Provozuje restauraci šéfkuchaře Gordona Ramsaye. Svým hostům umožňuje volný vstup do wellness a fitness. Trianon Palace Versailles disponuje celkem 199 standardními pokoji a apartmány, a to, buď v historické palácové budově nebo v moderně koncipované budově zvané Pavilion. Standardním vybavením pokojů i apartmánů je minibar a příslušenství na přípravu čaje či kávy. Součástí pokojů vybavených krbem a balkonem je i satelitní televize s plochou obrazovkou. Restaurace Gordon Ramsay au Trianon zaručuje opravdové kulinářské zážitky s elegantním koktejlovým barem. K hotelu patři brasserie La Véranda, která umožňuje pohled na Versailles, otevřená je po celý den. Snídaně podávány formou bufetu v restauraci La Veranda. Za příplatek si lze nechat donést snídani na pokoj. Wellness Guerlain provádí mnoho různých kosmetických a tělových procedur, nabízí také vyhřívaný krytý bazén, hammam a saunu. Hotel je součástí hotelového řetězce Waldorf Astoria Hotels and Resorts.

50

Translinien Paris. SNCF Translinien [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.transilien.com/(volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

55

Pullman Château de Versailles**** Adresa: 2 bis Avenue de Paris, 78000 Versailles Hotel je vzdálen od centra města pouhých 597 m, tzn. Přibližně 8 min. chůze. Hotel disponuje celkem 152 klimatizovanými standardními a rodinnými pokoji. Poskytuje 24h pokojový servis. V hotelu je dostupný i bussines corner s bezdrátovým internetovým připojením. Součástí hotelu je i restaurace se středozemní kuchyní, kavárna a lounge bar. Hostům je k dispozici i fitness centrum s cardio trenažérem. K relaxaci je možné využít služeb tureckých lázní či sauny. Zmek Versailles a jeho přilehlé zahrady se nacházej přibližně 4 min. Volné chůze. Výhodou je i střežené soukromé parkoviště. Hotel je součást řetězce Pullman Hotels and Resorts.

Hôtel Le Versailles**** Adresa: 7 Rue Sainte Anne, 78000 Versailles Hotel disponuje celkem 45 standardními pokoji. Nachází v klidné lokalitě v centru města v těsné blízkosti zámku Versailles. Klimatizované pokoje s TV s plochou obrazovkou a bezdrátové připojení k internetu zdarma. Hotel Versailles je vhodný jak pro rodiny s dětmi, tak i pro hosty s omezenou pohyblivostí. Všechny pokoje jsou vybaveny vanou, vysoušečem vlasů a psacím stolem. Bohatá snídaně formou bufetu je servírována v jídelně nebo na terase. Je tu také bar a francouzské či anglické noviny. Parkován je možné v hotelové garáži. 51

51

Hotely Versailles. Booking.com [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.booking.com/city/fr/versailles.cs.html (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

56

Novotel Château de Versailles**** Adresa: 4 Boulevard St Antoine, 78150 Versailles Hotel je vzdálen 10 minut volné chůze od centra a zámku ve Versailles. Pokoje jsou klimatizované, všechny se satelitní TV s plochou obrazovkou. Na pokojích je možné Wi-Fi připojení zdarma. Hotelová kapacita je 105 pokojů. Součástí je hotelová restaurace, která podává tradiční francouzskou kuchyni. Hosté mohou využít i služby hotelového baru. K dispozici je soukromé parkoviště.

Mercure Versailles Chateau*** Adresa: 19 rue Philippe de Dangeau, 78000 Versailles Hotel nabízí 60 moderně zařízených pokojů s klimatizací a Wi-Fi připojením zdarma. Všechny pokoje jsou vybavené TV s plochou obrazovkou, rádiem a psacím stolem. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení. Hotel je vzdálen 1 kilometr od zámku Versailles. Stravování je možné v řadě restaurací v těsné blízkosti hotelu. Možnost využití soukromého parkoviště, které je k dispozici dle obsazenosti, nebo veřejného parkoviště vzdáleného cca. 200 metrů od hotelu.

Hôtel la Residence Du Berry*** Adresa: 14 rue d'Anjou, 78000 Versailles Hotel se nachází v těsné blízkosti zámku Versailles a jeho zahrad. Vlastní klenutý vinný sklípek původem z 18. století, kde zrají archivní vína. Každý pokoj má vlastní soc. zařízení, kabelovou i satelitní TV s plochou obrazovkou. Celková kapacita hotelu činí 38 pokojů. K dispozici je také Wi-Fi připojen. Součástí hotelový bar s kulečníkem. K dispozici je také jídelna, kde se denně servíruje snídaně.

57

Hôtel De France*** Adresa: 5 Rue Colbert, 78000 Versailles Hotel stojí naproti zámku ve Versailles. Sídlí ve šlechtickém domě z 18. století a nabízí koktejlový salonek a elegantně zařízené pokoje. Pokoje jsou vybaveny starožitným nábytkem, mramorovou koupelnou, satelitní TV a bezplatným Wi-Fi připojením. Některé pokoje mají výhled přímo na zámek a na požádání je možné využívat i klimatizaci. V jídelně se denně podává kontinentální snídaně. Hosté mohou využít služeb koktejlového salonku. Nedaleko hotelu je k dispozici veřejné parkoviště. Hotel disponuje celkovým počtem 23 pokojů.

ibis Versailles Château*** Adresa: 4

Gé é

G

78000

s

s

Hotel je vzdálen pouhých 200m od zámku ve Versailles. K dispozici celkem 85 klimatizovaných pokojů s bezdrátovým internetovým připojením zdarma. Součástí pokojů je i minibar s nealkoholickými nápoji a sladkostmi. Všechny pokoje jsou moderně zařízeny vč. satelitní televize, telefonu a stolu. Každý pokoj má vlastní sociální zařízení se sprchovým koutem. K snídani jsou vedle kontinentální snídaně servírovány i palačinky, fair trade káva a čerstvé sladké pečivo.

Hotel Richaud** Adresa: 16 rue Richaud, 78000 Versailles Hotel se nachází v centru města Versailles, 12 min. chůze od zámku Château de Versailles. Součást hotelu je bar. Pokoje s vlastním soc. zařízením, fénem a satelitní TV. Bezplatné připojení k internetu. Pokoje jsou jednoduše zařízené a ve vlastní koupelně najdete buď vanu, nebo sprchový kout. Hotel stojí pouhých 200 metrů od tradičního trhu s potravinami. Podává se zde kontinentální snídaně, která může být doručena až do vašeho pokoje. Hotel Richaud je situován 500 metrů od vlakového nádraží Versailles Rive Droite a 4 km od dálnice A13. Na místě můžete zdarma využít soukromé parkoviště s omezeným počtem míst. 58

Kemp Huttopia Versailles Adresa: 31 rue Berthelot 78000 Versailles Kemp se nachází zhruba 3 km od zámku Versailles. Návštěvníci si mohou užívat ubytování přímo v přírodě, avšak se všemi výhodami města. V kempu se nachází vyhřívaný bazén, společenská místnost s televizí, hřiště a půjčovna kol. K občerstvení je zde stánek s Pizza Grill, bar, místnost kde se vydávají snídaně. Ubytování je zde možné ve stanech, chatách, karavanech a podobných motorových domech. K dispozici jsou i prostorné toalety a sprchy. 52

52

Hotely Versailles. Booking.com [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.booking.com/city/fr/versailles.cs.html (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

59

5.3.3 Restaurační zařízení Ve městě se nachází několik restaurací a kaváren. Většina z nich nabízí tradiční francouzskou kuchyni. Níže představuji tři restaurační zařízení, která byla nejlépe propagována na internetu. Nejvyhlášenějším velice luxusním podnikem, je restaurace slavného šéfkuchaře Gordona Ramseye s názvem Gordon Ramsay au Trianon. Návštěvníci se zde však nevyhnou ani světoznámému řetězci McDonalds. Obecně však lze říci, že ve městě Versailles není restaurace tzv. na každém rohu, jako tomu bývá zvykem v ostatních turisticky atraktivních městech. Usuzuji, že je tomu tak proto, jelikož většina turistů nezůstává ve Versailles přes noc, ale spíše se ubytovávají v Paříži. Většina organizovaných zájezdů je uspořádána tak, že Versailles se navštíví v rámci jednoho odpoledne a poté se účastníci takového zájezdu přesouvají do Paříže, kde jsou i ubytovaní. Město Versailles tak nemá zcela možnost těžit i z nočního života turistů.

A La Ferme Adresa: 3

M é h

J ff , 78000 Versailles

Restaurace nabízí tradiční francouzskou rustikální kuchyni. Na výběr zde mají různé druhy masa, ryb, salátů a domácích dezertů.

Restaurant Nuance Adresa: 10 Boulevard du Roi, 78000 Versailles Velice elegantní restaurace s moderním interiérem. Jednoduchá tradiční francouzská kuchyně. Restaurace produkuje vlastní domácí pečivo a vaří výhradně z čerstvých surovin. Na jídelním lístku tak vedle masa převažují rybí speciality.

60

Gordon Ramsay au Trianon Adresa: 1 Boulevard de la Reine, Versailles, Francie Restaurace slibuje pod vedením mezinárodně uznávaného šéfkuchaře Gordona Ramsaye opravdový kulinářský zážitek na stejné úrovni jako v nejlepších francouzských podnicích. Restaurace nese ocenění dvou Michelinských hvězd. Restaurace je velice luxusní a stylová. Interiér je zařízen starožitnými lustry a masivním nábytkem. Je zde podávána převážně moderní francouzská kuchyně. Na jídelním lístku však nechybí ani kontinentální snídaně. Samotná restaurace je pak členěna na hlavní restaurační část, pivnici, barovou galerii a zahradní terasu.53 Obrázek č. 5: Gordon Ramsay au Trianon

Zdroj: http://waldorfastoria3.hilton.com/en/hotels/france/trianon-palace-versailles-a-waldorfastoria-hotel-CDGTPWA/gallery/index.htm (1. 12. 2014).

53

Restaurants Versailles. Office de Touriste Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.versailles-tourisme.com/gastronomique.html (volně přeložila Gabriela Nikrmajerová)

61

6 Praktická část V praktické části jsem se rozhodla zabývat návštěvností nejvyhledávanější turistické atraktivity města Versailles, kterou je bezesporu zámek a jeho přilehlé zahrady. Návštěvnost jsem zkoumala z různých hledisek. Zjišťovala jsem vývoj návštěvnosti zámku Versailles od roku 2000 až po rok 2013, jeho nárůst v jednotlivých obdobích a zabývala jsem se i výpočtem hustoty návštěvnosti zámeckého areálu. Dále jsem pak návštěvnost Versailles porovnávala s ostatními královskými sídly, a to rakouským královským sídlem Schönbrunn a německým sídlem Sanssouci. Obě tato královská sídla byla totiž postavena po vzoru Versailles. Součástí praktické části je i dotazníkové šetření na Vysoké škole polytechnické Jihlava (dále jen VŠPJ). Dotazník byl určen záměrně pouze studentům oboru Cestovní ruch. Dotazník vyplňovali studenti všech tří ročníků bez ohledu na to, zda studují prezenční či kombinovanou formu studia. Rozdělení z hlediska formy studia nebylo podstatné, jelikož studenti kterékoli formy daného ročníku by měli získat stejnou hodnotu vzděláni. Výsledkem dotazníkového šetření je zjištění informovanosti studentů VŠPJ o francouzské město Versailles a jejich zájem toto město navštívit. Dále je zde proveden výpočet Defertovy funkce, kde zjišťuji míru turistické aktivity v okolí Versailles. Tyto hodnoty pak srovnávám s výsledky Defertovy funkce pro department Paříž. Zároveň zde zjišťuji i iritační index. V praktické části také navrhuji turistickou trasu městem Versailles. Ta obsahuje zastavení se u významných pamětihodností, kromě královského zámku a zahrad.

62

6.1 Návštěvnost zámku Versailles Na základě údajů z webových stránek francouzského statistického institutu jsem sestavila přehlednou tabulku návštěvnosti zámku Versailles. Tyto údaje dále zpracovávám a nahlížím na ně z různého hlediska či je porovnávám s jinými údaji.

Tabulka č. 1: Návštěvnost zámku Versailles v letech 2000 - 2013 Rok 2000 2,9 Návštěvnost v mil. Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

2005 3,3

2011 6,7

2012 7,3

2013 7,5

Tabulka č. 2: Hodnoty návštěvnosti zámku Versailles Návštěvnost zámku Versailles průměrná minimální maximální medián Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

počet v mil. 5,54 2,9 7,5 6,7

V tabulce č. 1 jsou uvedeny počty návštěvníků v milionech, a to za období let 2000 až 2013 vč., tzn. za posledních 14 let. Údaje se mi podařilo získat pouze v různých časových intervalech, a to od roku 2000 do 2005, od roku 2005 do 2011 a následně pak v rozmezí po sobě následujících let, tedy 2012 a 2013. Konkrétně je tedy patrné, že návštěvnost v roce 2000 činila 2,9 mil. turistů, o pět let později vzrostla na 3,3 mil. turistů, za dalších šest let navštívilo Versailles 6,7 mil. turistů. V následujícím roce činil stav již 7,3 mil. turistů a v loňském roce navštívilo toto místo 7,5 mil. turistů. Tabulka č. 1, se vzhledem k následujícím výpočtům, stává tabulkou výchozí. Z této tabulky je možné dále zjistit p ůmě sř

h

m

m

a m xm

návštěvnost a také

návštěvnosti, čili medián.

Z tabulky č. 2 je tedy patrné, že průměrná návštěvnost zámku ve Versailles za posledních 13 let činila 5,54 mil. turistů. Minimálně navštívilo zámek 2,9 mil. turistů,

63

zatímco nejvyšším dosaženým počtem bylo 7,5 mil. turistů. Přičemž střední hodnotu návštěvnosti v tomto období tvořila návštěvnost s počtem 6,7 mil. turistů.

Graf č. 3: Návštěvnost zámku Versailles


Z údajů získaných z webových stránek Insee (Institut national de la statistique at des s é

m q s) je patrné, že v průběhu let od roku 2000 až po loňský rok,

návštěvnost zámku Versailles měla každým rokem rostoucí tendenci. Na první pohled je zřejmé, že rapidní nárůst návštěvnosti byl zaznamenán mezi lety 2005 a 2011 vč., kdy došlo k více jak 100% nárůstu. Z grafu lze také například vyčíst, že v loňském roce navštívilo zámek Versailles a jeho zahrady 7,5 milionu turistů. Za příčinu stále se zvyšující návštěvnosti, lze považovat zkvalitnění propagace zámku Versailles, propracovanější slevový systém vstupného (např. v určité dny zdarma), rozšíření nabídky dosavadních služeb (jako např. konání různých festivalů, spuštění fontán za doprovodu barokní hudby v určitou dobu, aj.) či zlepšující se politickou a ekonomickou situaci Francie ve světě, která ovlivňuje i rozvoj cestovního ruchu ve Versailles.

64

Graf č. 4: Procentuelní nárůst návštěvnosti Versailles v intervalech


V grafu č. 4 je znázorněno, o kolik procent konkrétně došlo ve Versailles ke zvýšení návštěvnosti v daných intervalech. V prvním rozmezí, tedy lety 2000 a 2005 vč., došlo k nárůstu o 14% návštěvníků. V následujícím intervalu, tedy lety 2005 a 2011 vč., došlo k obrovskému vzrůstu návštěvnosti, a sice o 103%. V dalších letech narůstal počet návštěvníků Versailles méně. V intervalu let 2011 a 2012 činil nárůst pouhých 9%. V rozmezí posledních dvou let vzrostla návštěvnost zámku Versailles pouze o 3 %. Důvodem pomalého přibývání zájemců o návštěvu Versailles může být například vyčerpání možné kapacity návštěvnosti zámku a jeho zahrad. Usuzuji tak na základě vlastní zkušenosti, kdy jsem se při návštěvě Versailles osobně mohla přesvědčit, jak velký je zájem o toto místo z hlediska turistického ruchu. Fronta do zámeckých bran dosahovala bezmála délky 1 km až k blízkému parkovišti pro autobusy. Přičemž postupovala velmi pomalu. Vstup do královských zahrad nebyl problémový, sice se zde také tvořily zástupy zájemců, avšak postupovaly rychleji.

65

6.1.1 Výpočet průměrného růstu návštěvnosti zámku Versailles Jelikož se mi nepodařilo zjistit návštěvnost zámku Versailles v po sobě následujících letech, vypracovala jsem tedy tyto hodnoty za pomoci předpokládaného průměrného růstů návštěvnosti v jednotlivých letech. Na základě zjištěných hodnot z výchozí tabulky lze vypočítat průměrný roční růst návštěvnosti zámku Versailles. K jeho výpočtu, jsem využila následující vzorec, který jsem si logicky odvodila z vědomostí získaných z přednášek a cvičení vyučovaných předmětů Pravděpodobnost a statistika či předmětu Statistické metody.

Obrázek č. 6: Vzorec pro výpočet průměrného růstu návštěvnosti


Průměrný růst návštěvnosti zámku Versailles mezi lety 2000 – 2005

Výpočet:

(3 300 000 – 2 900 000)/6 = 67 000 návštěvníků

V časovém rozmezí od roku 2000 až do roku 2005 vč., tedy v rozmezí 6 let, můžeme usuzovat, že návštěvnost zámku rostla každý rok v průměru o 67 000 turistů.

66


Výpočet:

(6 700 000 – 3 300 000)/7 = 490 000 návštěvníků

V časovém rozmezí let 2005 až 2011 vč., tedy 7 let, lze přepokládat, že průměrná návštěvnost zámku Versailles rostla již o 490 000 turistů.


Výpočet:

(7 500 000 – 6 700 000)/3 = 270 000 návštěvníků

Návštěvnost v rozmezí posledních tří let rostla v průměru o 270 000 turistů ročně.

Graf č. 5: Průměrný roční nárůst návštěvnosti Versailles v tisících


V tom to grafu můžeme názorně vidět, jak se průměrný roční růst návštěvnosti Versailles vyvíjel. Z počátku, tedy v prvním intervalu, mezi lety 2000 a 2005 vč., rostl 67

počet návštěvníků přibližně o 67 000 osob ročně. Dále pak došlo k vysokému přibývání návštěvníků. Kdy v rozmezí let 2005 a 2011 vč. navštívilo Versailles každý rok o 490 tisíc návštěvníků více. V následujících letech pak roční nárůst činil zhruba 270 tisíc návštěvníků.

6.1.2 Hustota návštěvnosti ve Versailles K výpočtu hustoty návštěvnosti města Versailles jsem použila následujícího vzorce, který sem si opět logicky odvodila na základě znalostí získaných z předmětu Pravděpodobnost a statistika či předmětu Statistické metody.

Obrázek č. 7: Vzorec hustoty návštěvnosti


Počet obyvatel města Versailles k 31. 12. 2013 činil 86 307 obyvatel. Návštěvnost v tom samém roce činila 7 500 000 návštěvníků.

Výpočet hustoty rok 2013:

7 500 000/ 86 307 = 86,9 osob

Na základě vzorce hustoty návštěvnosti, lze říci, že na jednoho obyvatele města Versailles připadá zhruba 90 turistů - ať už domácích či zahraničních.

68

Graf č. 6: Srovnání návštěvnosti zámků Versailles, Schönburnn a Sanssouci v letech 2011 - 2013


V porovnání s tematicky stejně založenými zámky v Německu a Rakousku, lze říci, že Versailles se ostatní mohou jen stěží rovnat. Přestože zámek Schönbrunn a Sanssouci byly postaveny po vzoru zámku ve Versailles, jejich atraktivita z hlediska návštěvnosti turistů je velice nízká. V grafu můžeme vidět vývoj návštěvnosti těchto památek za poslední tři roky. Všechny zámky sice měly každý rok plynule rostoucí tendenci návštěvnosti, avšak rozdíly počtu návštěvníků mezi jednotlivými zámky byl obrovský. V roce 2011 navštívilo zámek Versailles 6,7 mil. turistů, zatímco zámek Schönburnn navštívilo 2,6 mil turistů. Německý zámek Sanssouci však zdaleka nedosáhl ani hranice jednoho milionu. Tento zámek navštívilo pouhých 330 000 turistů. V roce 2012 se návštěvnost u všech zámků mírně zvětšila. Versailles navštívilo 7,3 mil. turistů, Schönburnn pouze 2,8 mil. turistů a o zámek v Sanssoci mělo zájem jen 360 000 turistů. V loňském roce pak s opětovným mírným nárůstem navštívilo francouzský zámek Versailles 7,5 mil turistů, rakouský 2,9 mil. turistů a německý zámek zaznamenal prudší nárůst na celých 440 000 turistů.

69

Graf č. 7: Rozdíl v návštěvnosti mezi zámky Versailles, Schönbrunn a Sanssouci od roku 2011 až 2013 v milionech


Tento graf znázorňuje rozdíl v návštěvnosti mezi jednotlivými královskými sídly, a sice Versailles, Schönbrunnem a Sanssouci. V roce 2011 navštívilo zámek Versailles o 4,1 mil. osob více než zámek Schönbrunn. Ve srovnání se zámkem Sanssouci navštívilo Versailles v roce 2011 o 6,4 mil. osob více. V tom samém roce navštívilo zámek Schönburnn o 2,3 mil. osob více než zámek Sanssouci. V roce 2012 pak Versailles navštívilo o 4,5 mil. osob více než zámek Schönbrunn. V porovnání s německým zámkem Sanssouci navštívilo Versailles o 6,9 mil. osob více. Zámek Schönburnn v roce 2012 navštívilo o 2,4 mil. osob více. V roce 2013 činil rozdíl v návštěvnosti Versailles oproti Schönbrunnu 4,6 mil. osob. Zámek Versailles v roce 2013 navštívilo o 7,1 mil. Osob více než zámek Sanssouci. V témže roce navštívilo zámek Schönburunn o 2,5 mil. osob více než zámek Sanssouci.

70

Graf č. 8: Rozdíl návštěvnosti mezi zámky Versailles, Schönbrunn a Sanssouci v letech 2011 až 2013 v procentech


Z tohoto grafu je patrné, kolik procent činil rozdíl návštěvnosti mezi jednotlivými zámky v letech 2011 až 2013. V roce 2011 navštívilo zámek Versailles o 61% turistů více, než zámek Schönburnn. Ve srovnání se zámkem Sansssouci navštívilo Versailles o 95% turistů více. V tom samém roce navštívilo zámek Schönbrunn o 87% turistů více, než zámek Sanssouci. V roce 2012 navštívilo zámek Versailles o 62% turistů více než zámek Schönburnn. Porovnání rozdílu návštěvnosti zámku Versailles a zámku Schönburnn zůstalo v roce 2012 stejné jako v předchozím roce. Rozdíl tedy činil 95% turistů. Stejná situace nastala i v porovnání návštěvnosti zámku Schönbrunn a Sanssouci, kde rozdíl činil 87% turistů, stejně jako v roce 2011. V roce 2013 pak zámek Versailles navštívilo o 61% turistů více, než zámek Schönbrunn, tedy o jedno procento méně, než v předchozím roce. Zámek Versailles také navštívilo o 94% turistů více, než zámek Sansssouci. V témže roce navštívilo zámek Schönbrunn o 85% turistů více, než zámek Sanssouci. Na základě těchto výsledků lze tedy říci, že rozdíly v návštěvnosti se během těchto tří let nijak výrazně neměnily. 71

6.2 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda je město Versailles a jeho historie v povědomí studentů oboru Cestovní ruch na VŠPJ a zda by měli zájem toto město navštívit. Průzkum probíhal v prostorách školy. Studenti ručně vyplňovali tištěné dotazníky. Každý student odpovídal celkem na 21 otázek. Dotazníkové šetření bylo provedeno na vzorku 152 studentů oboru Cestovní ruch, a to jak prvního, tak druhého i třetího ročníku bez ohledu na formu studia.

Otázka č. 1 Navštívil/a jste již někdy bývalé královské sídlo ve Francii (Versailles), Rakousku (Schönbrunn) či Německu (Sanssouci)? Tabulka č. 3: Otázka č. 1

Zdroj: https://my.survio.com/G7O0K2B8Z5L0V7Q7A6G0/data/index, 2014.

72

Graf č. 9: Otázka č. 1


Na základě této otázky je zřejmé, že téměř 60% studentů již navštívilo alespoň jedno z královských sídel. Necelých 41% studentů však tyto místa nikdy nenavštívilo. V případě, že u této otázky student odpověděl kladně, musel také doplnit, která z výše zmíněných královských sídel navštívil. Celkem 64 respondentů uvedlo, že již navštívili francouzské královské sídlo Versailles. Pouze o jednoho respondenta méně, tedy 63 respondentů odpovědělo, že již v minulosti navštívilo královské sídlo Schönbrunn v Rakousku. Německé královské sídlo Sanssouci pak navštívilo pouze 8 respondentů. Z výsledku odpovědí je tedy patrné, že pro studenty nejsou světová královská sídla neznámá. Můžeme tedy usuzovat, že největší povědomí mají studenti o sídlech Versailles a Schönbrunn. Na posledním místě u nich v návštěvnosti stojí sídlo Sanssouci.

73

Otázka č. 2 Pokud byste získal/a poukaz na poznávací zájezd, které z těchto bývalých královských sídel byste chtěl/a (znovu) navštívit? (

p

z 1m ž

s)

Tabulka č. 4: Otázka č. 2




Tato otázka zjišťuje, zda by studenti měli zájem o návštěvu, popř. opětovnou návštěvu bývalých královských sídel ve Francii, Rakousku či Německu. Ze získaných odpovědí je patrné, že o návštěvu Versailles by mělo zájem 80,26% studentů. O návštěvu sídla Schönbrunn projevilo zájem 9,87% studentů. Německé sídlo Sanssouci by mělo zájem 74

navštívit 9,21% studentů a pouhých 0,66% studentů by nechtělo navštívit ani jedno ze zmiňovaných královských sídel.

Otázka č. 3 Zajímal/a jste se někdy o město Versailles? Tabulka č. 5: Otázka č. 3




Dle odpovědí na tuto otázku lze říci, že studenti se z vlastní iniciativy o město Versailles ve většině případů nezajímají. Celkem 54,61% z dotázaných studentů uvedlo,

75

že se ještě nikdy o město Versailles nezajímali. Naopak 45,39% z dotázaných studentů se již o město Versailles zajímalo. Otázka č. 4 Z jakých zdrojů jste se o Versailles nejvíce dověděl/a? (možno zaškrtnout více možností) Tabulka č. 6: Otázka č. 4




76

Pokud se student již minulosti o město Versailles zajímal, musel v této otázce také zodpovědět, z jakých zdrojů se o Versailles dověděl. Největším zdrojem informací je pro studenty internet, stejně tak jako informace získané ve škole. Z těchto zdrojů shodně čerpalo 32,05% studentů, kteří se již v minulosti o Versailles zajímali. Z grafu dále patrné, že 8,97% studentů získalo informace o městě Versailles z televize či rádia. Noviny a časopisy pak byly zdrojem informací pro 7,69% studentů. Z knihy čerpalo informace 6,41% studentů. Ve shodném poměru, tedy 3,85% studentů uvedlo, že se o Versailles dověděli od přátel či z veřejné přednášky. Dále pak 5,13% studentů uvedlo, že informace o Versailles čerpalo z jiných zdrojů, které nebyly uvedeny v nabídce odpovědí. Jako jiný zdroj studenti uvedli poznávací zájezd do Francie, kterého se zúčastnili. Dále pak informace čerpali z výkladu od spolužáků, kteří se věnují historii.

Otázka č. 5 Kde si myslíte, že Versailles leží? Tabulka č. 7: Otázka č. 5


77



Na otázku, kde si studenti myslí, že leží Versailles, odpovědělo správně 44,44% studentů. Město Versailles opravdu leží 17 km západně od Paříže. Dalších 19,44% studentů si myslí, že Versailles leží 25 km severně od Paříže. Dále pak 18,06% studentů odpovědělo, že Versailles leží 5 km východně od Paříže. Stejné procento studentů, tedy 18,06% uvedlo, že Versailles leží 4 km západním směrem od města Versailles. Z celkového výsledku lze tedy vyvodit, že více jak polovina studentů, kteří se již o Versailles zajímali, bohužel nevědí, kde přesně město Versailles leží.

78

Otázka č. 6 Jaké důvody zapříčinily vznik Versailles? (uveďte pouze jednu možnost) Tabulka č. 8:Otázka č. 6




U této otázky mohli studenti zaškrtnout pouze jednu z nabízených odpovědí. Ve výsledku se tak 44,85% studentů domnívá, že vznik Versailles byl zapříčiněn z kulturně-uměleckých důvodů. To, že příčinou vzniku Versailles byly psychologickopolitické důvody, uvedlo 32,39% studentů. V poměru 9,86% studentů uvedlo, že 79

příčinou vzniku Versailles byly vojenské důvody. Odpověď, že vznik Versailles zapříčinily

náboženské

důvody,

vybralo

8,45%

studentů.

Vznik

Versailles

z ekonomických důvodů shledalo 5,63% studentů. Pouhých 2,82% studentů se domnívá, že vznik Versailles byl podmíněn z filozofických důvodů. Obecně lze tedy říci, že většina studentů se opět mylně domnívá, z jakých důvodů byl vznik Versailles zapříčiněn. Historie je totiž patrné, že důvodem vzniku zámku, zahrad a potažmo rozvoj celého města byl zapříčiněn z psychologicko-politických důvodů. Jelikož král Ludvík XIV. si původem bažinaté město Versailles vybral za své nové sídlo takřka náhodou. Versailles si vybral, pouze díky vzpomínkám na svého otce, který do tamějších lesů jezdíval na hony a nechal zde postavit malý lovecký zámeček. Zároveň také Ludvík XIV. potřeboval utéct z rozbouřené Paříže, kvůli nastávajícímu občanskému povstání.

Otázka č. 7 Za zakladatele Versailles je považován král: Tabulka č. 9: Otázka č. 7


80



V otázce, kdo je považován za zakladatele Versailles, odpovědělo 63,89% studentů, že za zakladatele je pokládán král Ludvík XIV. Tato odpověď byla správná. Zakladatelem zámku, zahrad a prakticky celého města byl opravdu král Ludvík XIV. Ve shodném poměru 15,28% studentů uvedlo odpověď, že zakladatelem Versailles je král Ludvík III. nebo naopak Ludvík XVI. Pouze 5,56% studentů se domnívá, že zakladatelem Versailles je král Ludvík V.

81

Otázka č. 8 S jakými pojmy si Versailles spojujete nejvíce? (vyberte 2 možnosti) Tabulka č. 10: Otázka č. 8




82

Při otázce, s jakými pojmy si studenti město Versailles nejvíce spojují, mohli studenti vybrat pouze dvě možnosti. Většina studentů, konkrétně 61,11% si pod pojmem Versailles vybaví královský zámek s parkem. Dále pak 34,72% studentů si vybaví krále Slunce, tedy krále Ludvíka XIV. Dále se 33,33% studentů pod názvem Versailles vybaví zahrady, oranžérie a lesíky. Celých 26,39% studentů si vybaví pojem královské město ležící u Paříže. Dalších 23,61% studentů si spojuje Versailles se jménem královny Marie Antoinetty. V počtu do deseti procent si pak studenti spojují město Versailles s pojmy, jako jsou: s s z m

s M ý

m

sm ýT

M

se m

či s pojmem

č é

ř

P mp

f f

zs ý

p

F m

M

è

.

Otázka č. 9 V jakém architektonickém stylu je zámek Versailles postaven? Tabulka č. 11: Otázka č. 9


83



V této otázce měli studenti odpovědět, v jakém architektonickém stylu si myslí, že je zámek Versailles postaven. Odpověď 54,93% studentů byla, že zámek Versailles je postaven ve stylu renesance. Ta to odpověď je však chybná. Zámek oplývá spíše barokními tvary. Správně tedy odpovědělo 38,03% studentů, kteří uvedli, že zámek je postaven ve stylu baroka. Za architektonický styl, ve kterém je zámek Versailles postaven, označilo 5,63% studentů styl secese. A dokonce 1,41% studentů se domnívá, že zámek Versailles je postaven v gotickém stylu.

84

Otázka č. 10 V jaké podobě byste chtěl/a Versailles navštívit? Tabulka č. 12: Otázka č. 10




Z odpovědí na otázku, v jaké podobě by studenti chtěli Versailles navštívit, jasně vyplývá,

že

studenti

by preferovali

návštěvu

Versailles

v podobě

zájezdu

kombinovaného s návštěvou jiného francouzského města (např. Paříží). Tuto variantu by upřednostňovala drtivá většina studentů, a to 94,59%. Zbylých 5,41% studentů by preferovalo navštívit Versailles v podobě zájezdu zaměřeného na poznání samotného města Versailles. 85

Otázka č. 11 Jak dlouho byste se chtěl/a při návštěvě Versailles zdržet? Tabulka č. 13: Otázka č. 11




U této otázky měli respondenti na výběr z několika různých možností, které uváděly časová rozmezí. Studenti pak na základě těchto možností odpovídali, jak dlouho by se při návštěvě města Versailles chtěli zdržet. Studenti také měli možnost uvést vlastní 86

časové rozmezí. Z grafu tedy lze vyčíst, že 33,78% studentů by návštěvě Versailles věnovalo celý den. Přibližně stejný poměr, tedy 29,73% studentů, by pak návštěvě Versailles věnoval více jak 4 hodiny. Dále pak 22,97% studentů by preferovalo 3 – 4 hodiny pobytu ve Versailles. Některým studentům by vyhovovalo rozmezí pouze 2 - 3 hodiny, a sice 8,11% studentů. V případě možnosti vlastního časového údaje studenti odpověděli, že by návštěvě Versailles rádi věnovali celé 2 dny. Žádný ze studentů pak nezvolil variantu časového rozmezí 1 – 2 hodiny.

Otázka č. 12 Při návštěvě Versailles byste měl/a zájem o: Tabulka č. 14: Otázka č. 12


87



Tato otázka zjišťovala, o co by studenti měli největší zájem při návštěvě města Versailles. Studenti měli opět na výběr z několika možností. Největší zájem by studenti měli prohlídku zámku, zahrad i samotného města Versailles. Tuto variantu zvolilo 66,22 dotazovaných studentů. Dalších 28,38% studentů by mělo zájem nejvíce zámek a zahrady ve Versailles. Zájem o prohlídku pouze královských zahrad ve Versailles by mělo 2,07% studentů. Stejný poměr studentů by zajímala prohlídka pouze města Versailles mimo zámek a zahrady. Ani jeden ze studentů nevyplnil možnost, kdy by jej zajímala pouze samotná prohlídka zámku.

88

Otázka č. 13 Na Versailles Vás láká především: (vyberte 2 možnosti) Tabulka č. 15: Otázka č. 13




Při odpovědi na tuto otázku, mohli studenti zvolit pouze dvě možnosti. Z grafu je tedy patrné, že 83,56% studentů nejvíce na městě Versailles láká vzhled zámku a zahrad, tzn. interiér zámku, stavby v zahradách, sochy a fontány, zeleň aj. Historie Versailles pak láká 43,84% studentů. Samotné prohlídky městem Versailles, které by zahrnovaly např. návštěvu muzea, koníren, katedrály či starobylých čtvrtí, láká 26,03% studentů. 89

Současná kultura města Versailles by lákala 23,29% studentů. Ty by pak zajímaly především festivaly, noční prohlídky zámeckého areálu doprovázené vizuálními a zvukovými efekty, či poslech barokní hudby při procházkách v zahradách.

Otázka č. 14 Jakou formu návštěvy Versailles byste preferoval/a? Tabulka č. 16: Otázka č. 14




90

V této otázce studenti odpovídali na to, jakou formu návštěvy města Versailles by upřednostňovali. Většina studentů, konkrétně 39,73%, by si cestu do Versailles naplánovala a realizovala samostatně. Podobný podíl studentů, tedy 36,99%, by preferoval účast na zájezdu od cestovní kanceláře včetně průvodcovských služeb. Kombinovanou formu, např. v podobě vlastní dopravy a ubytování zajištěného přes cestovní kancelář, by zvolilo 13,70% studentů. Pouze 9,59% studentů by návštěvu Versailles preferovalo ve formě účasti na zájezdu vytvořeném školní cestovní kanceláří v podobě školní povinné praxe.

Otázka č. 15 S kým byste chtěl/a Versailles navštívit? Tabulka č. 17: Otázka č. 15


91



Dle tohoto grafu lze určit, s kým by nejraději studenti do Versailles cestovali. Nečastější odpovědí bylo, že by studenti chtěli cestovat se svými partnery. Takto odpovědělo 58,90% studentů. Se svými přáteli by pak chtělo cestovat 27,40% studentů. Rodinu, jako svého společníka při návštěvě Versailles by si vybralo 10,96% studentů. Pouze 2,74% by volilo variantu individuálního cestování do Vesrailles.

Otázka č. 16 Pokud byste měl/a možnost ubytovat se v hotelu stejné cenové kategorie a kvality ve Versailles nebo v Paříži, pro jakou možnost byste se rozhodl/a? Tabulka č. 18: Otázka č. 16


92



V této otázce se studentům nabízely pouze dvě odpovědi, kde si měl student vybrat lokalitu ubytování při návštěvě Versailles. Drtivá většina studentů by zvolila ubytování raději v hlavním městě Francie, Paříži. Pouhých 19,18% studentů by volilo ubytování přímo ve městě Versailles.

Otázka č. 17 Z jakého důvodu jste se rozhodl/a pro ubytování právě v tomto městě? Tato otázka měla formu odpovědi zcela otevřenou. Studenti zde uváděli důvod, proč se v předchozí otázce rozhodli ubytovat právě v Paříži, či naopak ve Versailles. Odpovědi studentů byly individuální avšak velice podobné. Většina studentů uvedla, že by volili ubytování v Paříži proto, že je to hlavní město Francie a tudíž usuzují, že by zde večer mělo být lepší kulturní vyžití než v malém městě Versailles. Studenti, také zdůrazňovali větší počet atraktivit v Paříži oproti 93

Versailles a také skutečnost, že jsou Versailles velice dobře dostupné z hlediska dopravy z Paříže. Vyhovovalo by jim tedy navštívit Versailles, ale večer nasávat typickou pařížskou atmosféru. Mnoho studentů by v Paříži lákaly noční prohlídky městem a shledávají výhodnější bydlet v centru města než na okraji či mimo Paříž (jako např. ve Versailles). Některým by pak vyhovovala skutečnost, že by po celém dni stráveném ve Versailles, alespoň večer měli možnost poznat i něco málo z Paříže. Ti, kteří by preferovali ubytování přímo ve městě Versailles, se ve všech případech shodli na skutečnosti, že je lepší zůstat ubytován v tom městě, které přijel poznat. Většinu těchto studentů pak láká i neokázalá atmosféra a všudypřítomná historie zdejšího města. Studenti by pak měli zájem i o noční prohlídky zámku, zahrad a města Versailles. Zároveň vidí výhodu v ubytování ve městě Versailles z důvodu většího klidu v okolí a možnosti levnějšího ubytování oproti hlavnímu městu.

Otázka č. 18 Měl/a byste zájem účastnit se speciální přednášky, konané na půdě VŠPJ, o bývalých královských sídlech? Které by Vás nejvíce zajímalo? Tabulka č. 19: Otázka č. 18


94



Na základě této otázky mohli studenti vyjádřit svůj zájem o speciální přednášky, které by se mohly konat na akademické půdě Vysoké školy polytechnické Jihlava. Přednášky by byly vedeny na téma o královských sídlech, a to buď o Versailles, Schönbrunnu či Sanssouci. Zájem o přednášku v kombinaci výše uvedených královských sídel by mělo 43,62% dotázaných studentů. O přenášku pouze o městě královském sídle Versailles projevilo zájem 20,81% studentů. Speciální přednášku na téma o královském sídle Schönbrunn by mělo zájem pouhých 2,68% studentů. Téměř nepatrných 0,67% studentů by zajímala přednáška o královském sídle Sanssouci. Nezájem o speciální přednášky na své vysoké školy projevilo 32,21% dotázaných studentů.

95

Otázka č. 19 Které téma by Vás na Versailles zajímalo nejvíce? (vyberte 2 možnosti) Tabulka č. 20: Otázka č. 19




U této otázky měli studenti možnost zvolit pouze dvě možnosti s výše uvedených odpovědí. Pokud by se měli věnovat tématu Versailles, 69,90% studentů by nejvíce 96

zajímalo téma popisující život na zámku ve Versailles. Dalších 28,16% studentů by zajímaly informace ohledně zahrad a fontán ve Versailles. Zajímavostem ze života králů, kteří ve Versailles působili, by se zabývalo 26,21% studentů. Téma v oblasti dvorního divadla a slavností by se těšilo zájmu 24,27% studentů. Velká francouzská revoluce ve spojitosti s městem Versailles by pak zajímala 23,30% studentů. Téma věnované umělcům, kteří působili ve Versailles, zaujalo 21,36% studentů. Pouze 8,74% studentů by se zajímalo o způsob, jakým bylo a stále je město Versailles zásobováno.

Otázka č. 20 Jakého jste pohlaví? Tabulka č. 21: Otázka č. 20


97



Z tohoto grafu je patrné, že dotazníkového šetření se účastnily převážně ženy. Ty zastupují podíl 92,76% z celkového počtu dotazovaných studentů. Zbylých 7,24% účasti na dotazníkovém šetření zatupuje pohlaví mužské.

Otázka č. 21 Který ročník vysoké školy právě studujete? Tabulka č.22: Otázka č. 21


98



Poslední otázka slouží k rozřazení studentů do tří skupin podle toho, jaký ročník studia právě studují. Z grafu je tedy patrné, že dotazník vyplnilo 45,03% studentů 3. ročníku vysoké školy. Studenti prvního ročníku se účastnili dotazníkového šetření v podílu 38,41% . Nejmenší zastoupení zde mají studenti druhého ročníku s poměrem 16,56%.

99

6.3 Srovnání iritačního indexu departementu Paříž a Yvelines Pomocí Indexu turistické funkce neboli tzv. Defertově funkci jsem porovnávala intenzitu turistické aktivity v departementech Paříž a Yvelines. Departement Paříž jsem vybrala záměrně, jelikož Paříž je hlavním městem Francie a vlastní nejvíce turistických atraktivit tohoto státu. S návštěvou Paříže je často spojena i návštěva města Versailles, respektive jeho dominanty, tedy zámku a zahrad. Versailles je hlavním městem departementu Yvelines, který zahrnuje i další významné regiony jako Mantes-la-Jolie, Rambouillet a Saint-Germain-en-Laye. Tyto regiony stejně jako Versailles nabízejí několik turistických atraktivit, které jsou historicky spjaty se zámkem Versailles. Například zámek Saint-Germain-en-Laye, kde se narodil král Ludvík XIV. Iritační index pak předpokládá, že růst intenzity turistické aktivity je přímo úměrný růstu nevraživosti stálých obyvatel vůči návštěvníkům destinace. Výsledek jsem pak vyhodnotila dle následujícího hodnocení turistické aktivity. Informace o hodnocení jsem pak čerpala na základě vlastních zápisků ze školních přednášek

Obrázek č. 8: Defertova funkce


100

Tabulka č. 23: Hodnoty turistické aktivity


Počet přenocování v departementu Paříž v roce 2013 činil 36 680 mil. V departementu Yvelines počet přenocování v témže roce činil 2 571 mil. Počet stálých obyvatel v departementu Paříž v roce 2013 činil 2 268 265 osob. V departementu Yvelines v roce 2013 činil počet obyvatel 1 413 635 osob.

Výpočet: Paříž: p č př

/p č s

ý h

= 36 680 000 / 2 268 265 = 16,2

/p č s

ý h

= 2 571 000 / 1 413 635 = 1,8

Yvelines: p č př

Dle zjištěných výsledků můžeme určit, že v departementu Paříž je intenzita turistické aktivity výrazná, stále však nepřevažující únosnost destinace. Naopak v departementu Yvelines je hodnota intenzity turistické aktivity nevýrazná.

101

6.4 Návrh turistické trasy za poznáním pamětihodností města Versailles Na obrázku níže, jsem vyznačila body navrhované turistické trasy městem Versailles. Okruh městem zahrnuje několik pamětihodností, které by mohl turista ve městě Versailles kromě zámku a zahrad také navštívit. Všechny památky jsou historického charakteru převážně z 18. století. Trasa začíná a zároveň končí v oblasti náměstí Place d´ Armes, tedy v těsné blízkosti zámeckých bran. Památky byly vybrány dle mého vlastního zájmu, účelně jsem však vytvořila trasu, která směřuje do všech světových stran a návštěvník tak má možnost projít se takřka celým městem Versailles. Dle tištěných turistických průvodců však město nabízí i různé tematické trasy městem, které jsou situovány do malých okruhů jednotlivých částí města Versailles. Tyto tištěné průvodce je možné obdržet přímo v Turistickém informačním centru nedaleko zámku Versailles na adrese 2 bis avenue de Paris 78 000 Versailles. Návštěvník si jej také může stáhnout z oficiálních webových stránek Turistického informačního centra Versailles. Odkaz na webové stránky ke stažení turistického průvodce se čtyřmi tematickými trasami městem Versailles ve francouzském, anglickém i španělském jazyce: http://www.versailles-tourisme.com/en/practical-information/brochures.html.

102

Mapa č. 1: Návrh turistické trasy městem Versailles


Stručný popis vybraných pamětihodností města Versailles:

Bod č. 1: Place Hoche Jedna z prvních královských staveb ve městě Versailles, postavena roku 1671. Je vůbec prvním osmistranným náměstím té doby. Opět se zde projevuje důmyslná architektura, z tohoto místa se nabízí velkolepý výhled přímo na kostel Notre Dame. Název tato stavba dostala dle vojenského generála Lazara Hocheho, který se ve Versailles narodil 1768.

Bod č. 2: Èglise Notre Dame Královský farní kostel byl postaven J. Hardouinem – Mansartem roku 1684 v čistém klasicistním stylu. K vidění jsou zde původní varhany a kazatelna. Nad oltářem se nachází freska Nanebevzetí Panny Marie z roku 1686 od malíře Michela Corneilleho.

103

Bod č. 3: Musée Lambinet Soukromé panské sídlo z roku 1751, vlastníkem rodina Lambinet, která roku 1929 odkázala nemovitost do vlastnictví města Versailles. Nyní je zde zřízeno muzeum věnované umění a historii 18. století a Velké francouzské revoluci.

Bod č. 4: Chapelle du Lycée Hoche Budova postavena v letech 1767 až 1772 podle návrhu architekta R. Miquea na žádost manželky krále Ludvíka XV., královny Marie Leszczyńské. Budova Lycée Hoche byla jednou z prvních reformních školicích středisek pro dívky. Její kaple je klenotem neoklasicistního umění a nedávno byla také rekonstruována. V Lycée Hoche dnes sídlí malé, ale velice zajímavé muzeum vědy a historie.

Bod č. 5: Église Saint-Symphorien Farní kostel nechal postavit Ludvík XV. v letech 1764 – 1770. Svým stylem byl předchůdcem neoklasicistního stylu. Budova stojí na půdorysu baziliky, má trojúhelníkový štít bez věží, kazetový strop i jónské sloupy. Dnes se v něm ukrývá sbírka dobových obrazů.

Bod č. 6: Maisen des Musiciens Italiens V minulosti byl sídlem pěti italských zpěváků královské kaple. Později obýváno komtesou de Marsan, jež byla vychovatelkou královských dětí. Od roku 1950 je tato budova zapsána jako historická památka města Versailles. V roce 1980 proběhla její rekonstrukce. Nyní je sídlem pro asociaci propagující řemeslnictví a také muzeem řemesel.

104

Bod č. 7: Hôtel de la Préfecture et du Département Postavený v letech 1863 a 1866. Hôtel du Departement má charakteristický vzhled zámecké architektury 18. století. Jeho interiér je však vytvořen ve stylu eklekticismu, což byl architektonický styl typický pro období tzv. Druhého císařství, tedy mezi lety 1852 – 1870. Tento styl využívá řecko – římských prvků. Sotva co byl hotel dokončen, obsadil jej pruský král, když do Versailles aby byl korunován na německého císaře v Zrcadlovém sále roku 1871.

Bodč. 8: Catédhrale Saint-Louis ímsko-katolická katedrála a národní památka města Versailles. Postaven za vlády Ludvíka XV. architektem J. Hardouinem Mansartem roku 1743. Za Velké francouzské revoluce byl využíván jako Chrám hojnosti a značně poničen. Poté sloužil jako sídlo biskupa od roku 1790.

Bod č. 9: Petite Écurie du roi Výstavba koníren roku 1679 - 1682 pod vedením J. Hardouina Mansarta. Tyto tzv. Malé konírny sloužily jak pro ustájení královských koní, tak i k ubytování jejich trenérů, což vysvětluje zejména širokou škálu budov. Sousedí s tzv. Grande Écurie, většími konírnami postavenými opět J. Hardouinem-Mansartem 1683. V roce 2003 zde byla založena jezdecká akademie věnující se drezuře koní a jako jediná na světě i koňskému baletu.54

54


105

Závěr Teoretická část mé bakalářské je sestavena z přehledného shrnutí historie města Versailles. Stručně jsem popsala nejvýznamnější panovníky, jejich manželky i milenky, které z hlediska vytváření dějin, měly na své krále veliký vliv. Dále jsem provedla výčet faktorů cestovního ruchu, kterými město disponuje a na jejich základě tak může uskutečňovat turistický ruch. Zabývala jsem se lokalizačními faktory, které zahrnují přírodní faktory, jež tvoří např. klimatické podmínky, geografická a geologická poloha města či přírodní památky. Lokalizační faktory zahrnují i společensko-kulturní akce a veškeré pamětihodnosti města. Dále jsem se zabývala selektivními faktory cestovního ruchu, jež tvoří jakousi duševní hodnotu turisticky atraktivního místa, v závislosti i na politické či ekonomické situaci. Nedílnou součástí skupiny faktorů cestovního ruchu jsou i faktory realizační, na jejichž základě je cestovní ruch do destinace reálně proveditelný. V rámci realizačních faktorů je tedy zohledněna především doprava, ubytovací a stravovací zařízení ve městě Versailles. Svou pozornost jsem soustředila i na filozofické úvahy o historických událostech a faktech. V praktické části mé bakalářské práce jsem si kladla za cíl, zanalyzovat návštěvnost města Versailles a zmapovat její vývoj, dále ji porovnat se světovými královskými sídly, kterým zámek ve Versailles stál vzorem. Důležitou součástí praktické části však bylo i dotazníkové šetření, které jsem provedla na vzorku 152 studentů cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Na základě jejich odpovědí jsem zjistila, že většina studentů má o městě Versailles dobré základní znalosti a i v relativné velké míře mají povědomí o tomto turisticky významném městě. Město Versailles se těší i velkému zájmu, ze strany studentů z hlediska budoucí návštěvnosti. Studenti mají také zájem poznat nejen vyhlášený zámek a zahrady ve Versailles, ale i město jako takové. Ačkoli studenti v minulosti získali povědomí o městě Versailles prostřednictvím internetu či vyučování ve škole, projevili značný zájem účastnit se přednášek konaných na půdě Vysoké školy polytechnické Jihlava, a to jak na téma samotných Versailles, tak 106

i ostatních královských sídel, jako jsou německý zámek Sanssouci či rakouský Schönbrunn. V praktické části jsem se rozhodla zohlednit i Defertovu funkci pro department, ve kterém město Versailles leží, jelikož jsem bohužel nebyla schopna dohledat potřebné parametry k výpočtu Defertovy funkce pouze ve městě Versailles. Tento department jsem pak záměrně porovnávala s departmentem Paříž, jelikož většina poznávacích zájezdů Francie je složena z návštěvy hlavního města Paříže a města Versailles. Jelikož jsem na základě shromážděných informací o faktorech cestovního ruchu Versailles zjistila, že město má veliký turistický potenciál nejen díky královskému zámku a jeho zahrad, rozhodla jsem se tedy v závěru své práce sestavit návrh turistické trasy městem Versailles, která zahrnuje 9 zajímavých pamětihodností.

107

Seznam použité literatury Bibliografické zdroje ERCEAU, Jean. Les jardins initiatiqu s

hâ

s

. Paris: Thalia Edition,

2008. 323 str. Patrimoine du monde. ISBN 978-2352780342. GREY, Juliet. M

A

:

é

s

s. Vyd. 1. Ostrava: Domino,

2012, 407 s. ISBN 978-80-7303-715-4.

HOWARTH, W. French theatre in the neo-classical era, 1550-1789. New York, NY, USA: Cambridge University Press, 1997, xli, 718 p. ISBN 05-212-3013-6. KOVA K, Jiří.

.: Ž

. První vydání. Třebíč:

Akcent, 2013, 559 str. ISBN 80-726-8965-7.

OFFICE DE TOURISME DE VERSAILLES. Guide du Tourisme 2014 - 2015. Versailles: Imprimerie Vincent, 2014. ISBN 01 30 21 18 20. Internetové zdroje 1)

André Le Nôtre. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27].

Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history-/versailles-during-the-centuries/thepalace-construction/andre-le-notre-1613-1700

2)

CZECH TOURISM. T

s

ýp

[online]. 2014 [cit. 2014-10-7].

Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencialregionu/

3)

Dictionary of Greek and Roman biography and mythology [online].

1887 [cit. 2014-11-21]. Dostupné z: http://sulderivatives.stanford.edu/derivative?CSNID=00003786&mediaType=application/pdf

108

4)

Charles Le Brun. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27].

Dostupné z:http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/thepalace-construction/charles-le-brun-1619-1690 5)

Francie - Versailles. Orbion.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z:

http://francie.orbion.cz/versailles/pruvodce/

6)

Frankreich Experte. Klima: Frankreich [online]. 2014 [cit. 2014-10-05].

Dostupné z: http://www.frankreich-experte.de/content/0103-geografie-klima

7)

Géographie Versailles. Encyklopedie Universalis [online]. 2014

[cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.universalis.fr/encyclopedie/francegeographie-physique/

8)

Géologie Versailles. Sciences dela Vie et de la Terre [online]. 2014

[cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.svt.ac-versailles.fr/spip.php?mot59

9)

Hotely Versailles. Booking.com [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z:

http://www.booking.com/city/fr/versailles.cs.html 10)

Jules Hardouin-Mansart. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27].

Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/thepalace-construction/jules-hardouin-mansart-1646-1708

11)

Když ve Versailles tančí koně. Cestovatel.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-24].

Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/kdyz-ve-versailles-tanci-kone/

12)

Le Château. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z:

http://www.chateauversailles.fr/chateau

13)

La galerie des Glaces. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-22].

Dostupné z: http://www.chateauversailles.fr/decouvrir-domaine/chateau/le-chateau/lagalerie-des-glaces

109

14)

Les bassins. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z:

http://www.chateauversailles.fr/decouvrir-domaine/jardins/la-nature-disciplinee/lesbassins

15)

Les bosquets. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné

z: http://www.chateauversailles.fr/decouvrir-domaine/jardins/la-nature-disciplinee/lesbosquets

16)

Le parc aux cerfs. Historie de Verailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-24].

Dostupné z: http://saint-sevin.pagesperso-orange.fr/pagecerf.htm

17)

Louis Le Vau. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27]. Dostupné

z:http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-during-the-centuries/the-palaceconstruction/louis-le-vau-1612-1670

18)

Madame du Barry. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27].

Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/index.php?option=com_cdvfiche& idf=CA1C6E06-E9B0-050C-D2E2-8173D473CC0F

19)

Madame de Pompadour. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-9-27].

Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/court-people/louis-xv-time/madamede-pompadour

20)

Machine de Marly. Other Inventions [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné

z: http://www.photo-museum.org/pagus/pagus-other.html

21)

Ministerstvo zahraničních věcí. F

:Z

f m

[online].

2014 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/

22)

Panství Versailles. Česká televize [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10353473144-panstvi-versailles/ 110

23)

Restaurants Versailles. Office de Touriste Versailles [online]. 2014

[cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.versailles-tourisme.com/gastronomique.html

24)

Schloss Versailles. Chateau de Versailles [online]. 2014 [cit. 2014-11-22].

Dostupné z: http://chateau-versailles.npage.de/1-2-3-1-erdgeschoss.html

25)

Spectacles: Orangerie. Chateau de Vesailles: Spectacles [online]. 2014

[cit. 2014-11-24]. Dostupné z:http://www.chateauversaillesspectacles.fr/fr/spectacles/lieux/oranžerie

26)

The first aerostatic flight. Chateau de Versailles [online]. 2014

[cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://en.chateauversailles.fr/history/versailles-duringthe-centuries/living-at-the-court/the-first-aerostatic-flight

27)

Translinien Paris. SNCF Translinien [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné

z: http://www.transilien.com/

28)

Transport Versailles. Office de Tourisme [online]. 2014 [cit. 2014-11-28].

Dostupné z: http://www.versailles-tourisme.com/informations-pratiques/transports.html

29)

Vzestup a pád Versailles: Králův sen. Č s

z [online]. 2014

[cit. 2014-6-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437031129vzestup-a-pad-versailles/

111

Seznam ilustrací Seznam grafů Graf č. 1: Klimadiagram okolí města Paříže

26

Graf č. 2 : Klimadiagram města Praha

27

Graf č. 3: Návštěvnost zámku Versailles

63

Graf č. 4: Procentuelní nárůst návštěvnosti Versailles v intervalech

64

Graf č. 5: Průměrný roční nárůst návštěvnosti Versailles v tisících

66

Graf č. 6: Srovnání návštěvnosti zámků Versailles, Schönburnn a Sanssouci v letech 2011 – 2013

68

Graf č. 7: Rozdíl v návštěvnosti mezi zámky Versailles, Schönbrunn a Sanssouci od roku 2011 až 2013 v milionech

69

Graf č. 8: Rozdíl návštěvnosti mezi zámky Versailles, Schönbrunn a Sanssouci v letech 2011 až 2013 v procentech

70


72


73


74


75


77


78


80


81


83


84


85


87


88


89


91


92


94


95


97 112


98

Seznam map Mapa č. 1: Návrh turistické trasy městem Versailles

102

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Obrázek č. 1: André Le Nôtre

23

Obrázek č. 2: Osa města Versailles

28

Obrázek č. 3: Zahradní útvary kolem apollónské osy

34

Obrázek č. 4: Ludvík XIV. v převleku za boha Apollóna

50

Obrázek č. 5: Gordon Ramsay au Trianon

60

Obrázek č. 6: Vzorec pro výpočet průměrného růstu návštěvnosti

65

Obrázek č. 7: Vzorec hustoty návštěvnosti

67

Obrázek č. 8: Defertova funkce

99

Obrázek č. 9: Zámek ve Versailles

120

Obrázek č. 10: Zrcadlový sál

120

Obrázek č. 11: Oranžérie

121

Obrázek č. 12: Král Ludvík XIV.

121

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Návštěvnost zámku Versailles v letech 2000 - 2013

62

Tabulka č. 2: Hodnoty návštěvnosti zámku Versailles

62


71


73


74


75


76


78


79


81


82


84


85 113


86


88


89


90


91


93


95


96


97

Tabulka č. 23: Hodnoty turistické aktivity

100

114

Příloha č. 1: Dotazník Versailles v povědomí studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava a jejich zájem Versailles navštívit

Dobrý den, jmenuji se Gabriela Nikrmajerová a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit jako podklad mé bakalářské práce. Dotazník Vám zabere jen pár minut a je zcela anonymní. Jeho výsledkem bude zjištění informovanosti studentů VŠPJ o francouzské město Versailles a jejich zájem toto město navštívit. Děkuji za Vaši ochotu dotazník vyplnit.

1. Navštívil/a jste již někdy bývalé královské sídlo ve Francii (Versailles), Rakousku (Schönbrunn) či Německu (Sanssouci)? 

ano, navštívil/a jsem (uveďte které/á) _______, _______, _______



ne, nenavštívil/a

2. Pokud byste získal/a poukaz na poznávací zájezd, které z těchto bývalých královských sídel byste chtěl/a (znovu) navštívit? (vyberte pouze 1 možnost) 

Versailles (Francie)



Schönbrunn (Rakousko)



Sanssouci (Německo)



žádné

3. Zajímal/a jste se někdy o město Versailles? 

ano



ne (pokračujte otázkou č. 18)

115

4. Z jakých zdrojů jste se o Versailles nejvíce dověděl/a? (možno zaškrtnout více možností) 

z televize, rádia



z novin, časopisů



z internetu



od přátel



ve škole



z veřejné přednášky



knihy



jiné (uveďte):__________

5. Kde si myslíte, že Versailles leží? 

17 km západně od Paříže



5 km východně od Paříže



25 km severně od Paříže



4 km západně od Paříže

6. Jaké důvody zapříčinily vznik Versailles? (uveďte pouze jednu možnost) 

náboženské



ekonomické



filozofické



psychologicko-politické



vojenské



kulturně-umělecké

7. Za zakladatele Versailles je považován král: 

Ludvík IX. svatý



Ludvík XVI.



Ludvík XIII.



Ludvík XIV.



Ludvík V. 116

8. S jakými pojmy si Versailles spojujete nejvíce? (vyberte 2 možnosti) 

královské město u Paříže



královský zámek s parkem



sídlo, odkud určité období řídila politika Francie



Versailleská mírová smlouva



král Slunce



královna Marie Antoinetta



Madame de Pompadour



francouzský dramatik Molière



zámky Malý a Velký Trianon



vodní kanál a fontány



zahrady, oranžérie a lesíky

9. V jakém architektonickém stylu je zámek Versailles postaven? 

Renesance



Secese



Baroko



Gotika

10. V jaké podobě byste chtěl/a Versailles navštívit? 

v podobě zájezdu zaměřeném pouze na poznání města Versailles



v podobě zájezdu kombinovaného s návštěvou jiného francouzského města (např. Paříží)

117

11. Jak dlouho byste se chtěl/a při návštěvě Versailles zdržet? 

1-2 hod.



2-3 hod.



3-4. hod



více jak 4 hod.



celý den



jiné (uveďte):___________

12. Při návštěvě Versailles byste měl/a zájem o: 

pouze zámek ve Versailles



pouze zahrady ve Versailles



zámek i zahrady ve Versailles



pouze prohlídka města Versailles



prohlídka zámku, zahrad i města Versailles

13. Na Versailles Vás láká především: (vyberte 2 možnosti) 

historie Versailles (vznik zámků, panovníci, život na zámku, politika, ...)



současná kultura ve Versailles (hudební festivaly, vizuální a zvukové noční prohlídky, barokní hudba v zahradách)



vzhled zámku a zahrad ve Versailles (interiér zámků, stavby v zahradách, sochy a fontány, zeleň)



prohlídkové trasy městem Versailles (starobylé čtvrti, museum, konírny, katedrála,…)

14. Jakou formu návštěvy Versailles byste preferoval/a? 

zájezd od cestovní kanceláře s průvodcem



osobně naplánovaná a realizovaná cesta



kombinovaně (např. vlastní doprava + ubytování s CK či CA)



zájezd od školní CK formou praxe

118

15. S kým byste chtěl/a Versailles navštívit? 

individuálně



s partnerem/partnerkou



s rodinou



s přáteli

16. Pokud byste měl/a možnost ubytovat se v hotelu stejné cenové kategorie a kvality ve Versailles nebo v Paříži, pro jakou možnost byste se rozhodl/a? 

Paříž



Versailles

17. Z jakého důvodu jste se rozhodl/a pro ubytování právě v tomto městě? 

(uveďte): _______________________

18. Měl/a byste zájem účastnit se speciální přednášky, konané na půdě VŠPJ, o bývalých královských sídlech? Které by Vás nejvíce zajímalo? 

ano, Versailles



ano, Schönbrunn



ano, Sanssouci



ano, kombinace výše uvedených



ne (pokračujte otázkou č. 20)

19. Které téma by Vás na Versailles zajímalo nejvíce? (vyberte 2 možnosti) 

Versailles: Zásobování vodou



Versailles: Králové, kteří zde působili



Versailles: Velká francouzská revoluce



Versailles: Život na zámku



Versailles: Zahrady a fontány



Versailles: Dvorní slavnosti a divadlo



Versailles: Umělci, kteří tu působili 119

20. Jakého jste pohlaví? 

muž



žena

21. Který ročník vysoké školy právě studujete? 

1. ročník



2. ročník



3. Ročník

Děkuji za Váš čas strávený vyplněním dotazníku.

120

Příloha č. 2: Obrázky významných míst a osobností Versailles Obrázek č. 9: Zámek ve Versailles

Zdroj: http://www.zivotnistyl.cz/clanky/volny-cas/1461/pariz-mesto-laskya-umelcu.html (3. 12. 2014) Obrázek č. 10: Zrcadlový sál

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10238741552-versailles -restaurovani-velkeho-zrcadloveho-salu/ (3. 12. 2014)

121

Obrázek č. 11: Oranžérie

Zdroj: http://en.chateauversailles.fr/explore-the-estate/the-garden/the -copses/the-orangerie (3. 12. 2014) Obrázek č. 12: Král Ludvík XIV.

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/umiram-nebo-mam-narozeniny-jaka -byla-posledni-slova-slavnych-p5w-/literatura.aspx?c=A091223151300 literaturaob (3. 12. 2014)

122

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Versailles faktory cestovního ruchu

Recommend Documents