VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Vojenské opevnění ve východních Čechách a jeho turistické vyuţití

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vojenské opevnění ve východních Čechách a jeho turistické vyuţití

Bakalářská práce

Autor: Darja Bašková Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2011

COPYRIGHT © 2011 Darja Bašková

ABSTRAKT BAŠKOVÁ, Darja: Vojenské opevnění ve východních Čechách a jeho turistické vyuţití. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 72 stran. Tato práce se zaměřuje na vojenské opevnění v destinaci Východní Čechy a jeho turistické vyuţití. Teoretická část obsahuje základní informace o historii, která vedla ke stavbě tohoto opevnění. Dále ukazuje základní typy vojenského opevnění, jeho vybavení, kde stavělo a další informace. V praktické části je rozebrán dotazníkový výzkum, na jehoţ základě je pak sestaven vlastní produkt – zájezd. Hlavním cílem bylo vytvoření vlastního zájezdu na základě dotazníkového šetření a navrţení dalšího turistického vyuţití. Klíčová slova: vojenské opevnění, těţké opevnění, lehké opevnění, dělostřelecká tvrz, pěchotní srub, destinace Východní Čechy, Orlické hory

4

ABSTRAKT BAŠKOVÁ, Darja:. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourist trade. Supervisor ac. painter Vladimír Netolička. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2011. 72 pages. This study focuses on The Military fortifications in tourist region East Bohemia and the way how it can be use in tourism. Theoretical part covers basic information about history and reasons why the fortifications were built. There are also included types of fortifications, its facilities or places of build. The second part focuses on the practical elements of the study analysing questionnaire research on the basis of it was organized excursion. The objective of this study is to organized own excursion and to suggest other ways how to use it in tourism. Key words: military fortifications, heavy fortifications, light fortifications, artillery fortress, infantry blockhouse, tourist region East Bohemia, Eagle mountains

5

Děkuji ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za jeho rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce.

6

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ....................................................... Podpis

7

Obsah ABSTRAKT .............................................................................................................................4 Seznam grafů ............................................................................................................................7 Seznam tabulek .........................................................................................................................7 1. Úvod .....................................................................................................................................9 2.

Teoretická část ................................................................................................................ 11

2.1

Historie ....................................................................................................................... 11

2.1.1 Události před a po vzniku opevnění ................................................................................ 11 2.1.2 Důvody ke stavbě opevnění ............................................................................................ 13 2.1.3

Způsob opevňování.................................................................................................. 14 Typy opevnění............................................................................................................. 15

2.2

2.2.1 Těţké opevnění .............................................................................................................. 15 2.2.2 Lehké opevnění .............................................................................................................. 19 2.3

Stav československého opevnění po roce 1938 ............................................................ 20

2.4

Vyuţití vybraných objektů vojenského opevnění v destinaci Východní Čechy ............. 21

2.4.1 Dělostřelecké tvrze ......................................................................................................... 21 2.4.2 3.

Pěchotní sruby ......................................................................................................... 25

Praktická část .................................................................................................................. 28

3.1.2 Metoda výzkumu ............................................................................................................ 28 3.1.3

Slovní vyhodnocení ................................................................................................. 30

3.1.4 Shrnutí výzkumu ............................................................................................................ 39 3.2

Typy pro volný čas a výlety ......................................................................................... 41

3.2.1 Akce pořádané muzei v objektech vojenského opevnění ................................................. 41 3.2.2 Typy na výlety ............................................................................................................... 42 3.3

Návrh vlastního produktu ............................................................................................ 45

3.3.1 Návrh speciálních akcí ................................................................................................... 45 3.3.2 Tvorba zájezdu ............................................................................................................... 46 3.3.3 Zhodnocení produktu ..................................................................................................... 52 6

4. Závěr .................................................................................................................................. 53 5. Seznam zdrojů .................................................................................................................... 57 6. Seznam příloh ..................................................................................................................... 59 7. Přílohy ................................................................................................................................ 60

Seznam grafů v textu Graf č. 1Navštívil/a jste někdy vojenské opevnění? Graf č. 2 Rozbor odpovědí ţen na 1. otázku v dotazníku Graf č. 3 Rozbor odpovědí muţů na 1. otázku v dotazníku Graf č. 4 Nejoblíbenější vojenské objekty u ţen Graf č. 5 Nejoblíbenější vojenské objekty u muţů Graf č. 6 Otázka č. 3: Zúčastnil/a jste se někdy doprovodné akce pořádané v objektech vojenského opevnění? Graf č. 7 Rozbor odpovědí ţen na 3. otázku v dotazníku Graf č. 8 Rozbor odpovědí muţů na 3. otázku v dotazníku Graf č. 9 Otázka č. 4 Co vás nejvíce na doprovodných akcích bavilo? Graf č. 10 Otázka č. 5: Měl/a byste zájem o víkendový cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění? Graf č. 11 Rozbor odpovědí ţen na 5. otázku v dotazníku Graf č. 12 Rozbor odpovědí muţů na 5. otázku v dotazníku Grafy jsou prací autorky.

Seznam tabulek v textu Tabulka č. 1 - Rozdělení respondentů podle bydliště a pohlaví Tabulka č. 2 – Rozdělení respondentů podle věkových kategorií a pohlaví Tabulka č. 3 – Rozdělení odpovědí respondentů, kteří odpověděli na otázku č. 1 kladně, podle věkových kategorií a místa bydliště Tabulka č. 4 – Rozdělení odpovědí respondentů, kteří odpověděli na otázku č. 1 záporně, podle věkových kategorií a místa bydliště 7

Tabulka č. 5 – Rozdělení respondentů, kteří odpověděli, ţe nenavštívili ţádný objekt vojenského opevnění podle věkových kategorií a pohlaví Tabulky jsou prací autorky.

8

1. Úvod Tato práce vznikla ve spojitosti s ukončením studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch. Nejprve bych ráda uvedla důvod, který mě přivedl k tomu, abych vytvořila tuto práci. Důvody jsou vlastně tři – poloha, rozvoj turistiky v destinaci Východní Čechy a také rozvoj pevnostní turistiky jako zvláštní formy cestovního ruchu. Práce se zaměřuje především na turistické vyuţití vojenského opevnění. Podkladem pro její tvorbu mi bude dotazníkové šetření, na jehoţ základě sestavím vlastní produkt, který bude slouţit k další propagaci opevnění, přísunu nových návštěvníků či podpoře pevností turistiky. Dotazníkové šetření bude probíhat v měsících červenec – září 2010, přičemţ bude oslavováno 200 respondentů. Dále mi při psaní práce budou napomáhat knihy s pevnostní tématikou, internetové zdroje a také informační letáčky jednotlivých objektů vojenského opevnění, které jsem získala z Městského informačního centra v Rychnově nad Kněţnou. Tato bakalářská práce je první, která se zaměřuje na vojenské opevnění v destinaci Východní Čechy, proto by mohla poslouţit i dalším studentům, kteří by se chtěli zabývat touto tématikou. Moje práce zároveň představuje uceleného průvodce po pevnostech a v nich zřízených muzeích v této destinaci. Poslouţí těm, kteří jsou příznivci pevnostní turistiky ale i těm, kteří se tomuto tématu prozatím vyhýbali, vojenská opevnění jsou pro něj neznámou, nebo mají jen zájem se dozvědět něco navíc o opevnění v tomto regionu. Téma své práce jsem si vybrala hlavně proto, ţe bydlím ve východních Čechách. V lokalitě, kde bylo vybudováno vojenské opevnění podél polské hranice (Rokytnice v Orlických horách – Panské Pole), máme rodinnou chalupu. Odmalička jsem tedy byla v bezprostřední blízkosti objektů těţkého opevnění (tvrz Hanička) a především objektů lehkého opevnění, kam jsme se jako malí vydávali na jejich průzkum. Většina z nich tedy byla volně přístupná, avšak bez jakéhokoliv vybavení. Dodnes při procházkách po Orlických horách, Kladském pomezí či Králicku mohou turisté nahlédnout do opuštěných a volně přístupných pevnůstek, které jsou však úplně prázdné bez vybavení. Často zde lidé táboří, avšak neuklízejí po sobě a vznikají zde ilegální skládky. Postupem času tak začaly být objekty uzavírány soukromými provozovateli, rekonstruovány a v některých byla vybudována muzea. 9

Zájem na budování muzeí neměli jen soukromí provozovatelé nebo sdruţení, ale také představitelé obcí a obce jako takové, pro něţ představovala přínosy pro svůj region. Především rozvoj cestovního ruchu a s ním spojené peněţní prostředky putující do tohoto regionu tvořily tyto přínosy. Ty objekty, které byly uzavřené, si zachovaly určitou část vybavení, avšak nebyla nikterak velká. Zachovalé vnitřní vybavení bývalo spíše výjimkou. Začala se nabízet myšlenka, jak rozšířit povědomí o tomto regionu a zároveň přimět potencionální návštěvníky k jejich návštěvě a napomoci tak jiţ zmíněnému rozvoji cestovního ruchu v oblasti. K rozmachu tzv. pevnostní turistiky docházelo nejprve v zahraničí především ve Švýcarsku a Francii, jeţ je povaţována za velmoc se svou Maginotovou linií. Pevnostní turistika je stejně atraktivní jako turistika po hradech a zámcích, která má však delší tradici. Vţdyť vojenské opevnění vybudované v letech 1935 – 1938 představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší vojenskou památku z období 1. republiky. U nás se tato forma cestovního ruchu rozšířila aţ po roce 1989, kdy se s pádem reţimu začaly objekty obnovovat a otevírat veřejnosti. Vznikaly památníky novodobé historie, které připomínaly zlomenou hrdost našeho národa a odhodlání bránit se. Lidem se tak otevřela brána k této kapitole naší země. Začala vznikat různá zájmová sdruţení zaměřující se na ochranu pevnostních objektů vybudovaných před 2. světovou válkou. Tito nadšenci mnohdy zabezpečili rekonstrukci, zachování objektů s původním vybavením a opatření nového vybavení, které se nestihlo z důvodů německé okupace instalovat, avšak bylo zahrnuto v plánovaném vybavení. Přispěli tak svou činností k rozvoji pevnostní turistiky u nás. Nyní jsou k dispozici pro návštěvníky muzea v různých typech opevnění od lehkého opevnění, přes dělostřelecké tvrze aţ po prostory pro vojáky s dalšími prostory a obrannými systémy překáţek. Kaţdé muzeum se většinou snaţí informovat nejen samotné výstavbě objektu, vybavení, jeho následné rekonstrukci (reaktivaci), doplňování vybavení, výroby maket, ale také např. o celé pevnostní oblasti, dalších menších objektech v okolí, událostech té doby apod. Aby se mohla pevnostní turistika více rozvinout, bylo zapotřebí vzniku různých letáků, plakátů, broţur, knih, inzerátů, webových stránek a dalších informačních prostředků,

10

prostřednictvím jejichţ působení by mohlo být motivováno k návštěvě co největší počet návštěvníků. Vznikly více či méně kvalitní publikace mapující výstavbu opevnění a jeho pozdější vyuţití, které tak přispívají k rozšíření povědomí o těchto stavbách a jejich historii. Dnes si turisté mohou vybrat z velkého mnoţství publikací, kteří se touto tématikou zabývají. V teoretické části bych ráda čtenáře seznámila nejprve s historickými událostmi, které předcházely výstavbě a zároveň způsobily potřebu opevnění vybudovat, a dalšími okolnostmi ovlivňující výběr území, typ opevnění a další kroky podnikané Československem. Dále bych chtěla představit jednotlivé typy vojenského opevnění, jaká byla jeho podstata, které z nich se nacházejí ve východních Čechách. V praktické části se chci zaměřit na dotazníkový výzkum, na základě kterého dále vytvořím vlastní produkt. Také uvedu seznam akcí konaných v muzeích vojenského opevnění a typy na výlety v okolí.

2. Teoretická část 2.1 Historie 2.1.1 Události před a po vzniku opevnění Po skončení 1. světové války, kdy došlo k rozpadu Rakouská-Uherska, vzniklo několik menších států ve střední a jihovýchodní Evropě. Byla to právě Francie, kdo získal rozhodující vliv v této oblasti. Ostatní mocnosti (hlavně Německo) se snaţily na tento stav upozorňovat a získat vliv pro sebe. Ačkoliv v Německu roku 1933 byla nastolena nacistická vláda, zpočátku se její politika nezdála být tak agresivní. Německo plánovalo rozšířit svá území do střední Evropy a oblasti Balkánu. Československo se tedy cítilo být jakousi překáţkou v těchto plánech a vzrůstal strach z napadení, i kdyţ v minulých letech uzavřelo několik spojeneckých smluv. „Velký význam měla smlouva o vzájemné pomoci s Francií uzavřená 25. ledna 1924, která upevňovala mezinárodní postavení Československé republiky. Výstavba stálého opevnění byla započata jiţ v roce 1934. Republika měla být chráněna proti v pádu německých vojsk také smlouvou uzavřenou se Sovětským svazem 16. května 1935.“ [Hubálek, 1974, str. 4] 11

I přesto všechno visel nad Československem otazník, zda překročí německá nacistická vojska státní hranice nebo ne, protoţe tato hrozba se zdála být čím dál více reálnější. Brzy se našlo mnoho příznivců nacistické propagandy mezi sudetskými Němci. „20. února 1938 Hitler prohlásil ve svém manifestu, ţe mezi základní povinnosti Německa patří ochrana 10 milionů Němců v Rakousku a Československu. 17. března 1938 manévr byl zahájen proti sudetským Němcům. Byli vyzváni ke vstupu do Henleinovi Sudetendeutsche partei. Hitler chtěl prostřednictvím této strany klást československé vládě nesplnitelné poţadavky tak, aby docházelo k incidentům, konfliktům a roztrţkám, a vynutil by tak zásah československých orgánů. Poté mohl vniknout na území republiky s odůvodněním, ţe musí zabránit prolévání krve Němců. K těmto plánovaným konfliktům opravdu docházelo, proto byla vyhlášena mobilizace československé

armády

a

20.

května

1938

obsadila

státní

hranice.“

[Hubálek, 1974, str. 5] Němci se rozhodli změnit taktiku. Předloţili vládě poţadavky na zajištění autonomního postavení všech Němců v Československé republice a práva na svůj světový názor nacismus. Snaţili se svoje poţadavky stále více stupňovat, tak aby byli pro Československo nezvladatelné. Zatímco oblast střední Evropy podléhala německému vlivu, zaujala Velká Británie s Francií pasivní postoj. Jejich politika nevměšování a ponechání této oblasti zcela německému vlivu představovala pro republiku tragický zvrat. V návaznosti na podmínky kladené Němci, doporučily obě velmoci splnit tyto podmínky, jinak by mohla být ohroţena existence československo-francouzské smlouvy. Československá republika se podle očekávání rozhodla splnit tyto podmínky a podlehla tak nátlaku vytvářený ostatními velmocemi. Hitler však odmítl přijmout návrhy československé vlády a vyhlásil proti republice přímou agresi. „Vláda generála Jana Syrového, jmenovaná 22. září 1938, vyhlásila všeobecnou mobilizaci československé armády.“ [Trojan, 1995, str. 4] Ta byla natolik odhodlaná ubránit svou zemi, ţe během několika hodin byla vojenská opevnění v pohraničí obsazena. Ačkoliv Československo bránilo oprávněně svoje území, bylo paradoxně označeno za buřiče, který provokuje a válečný konflikt by mohl mít i světové důsledky.

12

„A tak byla 29. září 1938 v Mnichově na tzv. konferenci čtyř uzavřena dohoda, díky které dostalo Německo do svých rukou pohraniční území Československa. Dohoda byla uzavřena mezi Velkou Británií, Francií, Německou a Itálií.“ [Aron, 1998, str. 5] Tyto státy rozhodovaly o osudu republiky, aniţ by měla jakoukoliv moţnost vyjednávat. Velkou Británii ale především Francii brala Československá republika jako své spojence, kteří se za ně postaví v takovýchto kritických situacích. Místo toho se připojila k ostatním ve vytváření nátlaku s myšlenkou, ţe tímto činem zachrání evropský mír. „Velmi podstatným faktor v chování spojenců hrála jejich vojenské postavení, nebo spíše závislost Francie na Velké Británii. Proto se přidala ke stanovisku Velké Británie a porušila tak spojeneckou smlouvu s Československou republikou. Ani Sovětský svaz nedodrţel své povinnosti plynoucí ze spojenecké smlouvy podepsané roku 1935. Vojenskou pomoc nemohl poskytnout, protoţe neexistovala společná státní hranice a Polsko ani Rumunsko nechtěli povolit přesun vojsk přes svoje území.“ [Hubálek, 1974, str. 6] Po rozhodnutí „o nás – bez nás“ bylo zasláno zástupcům Československa ultimátum a mapa s oblastmi v budoucnu obsazenými. „30. září se tedy vláda Československé republiky vzdala a 1. října začala být obsazována pohraniční území německými vojsky. Jednalo se o strategické oblasti hospodářské a průmyslové, ale také veškerá vojenská opevnění postavena v letech 1934 – 1938 s kompletním vybavením.“ [Hubálek, 1974, str. 7] Ačkoliv vojáci československé armády věřili, ţe díky nim mohou ubránit svou zem, museli se slzami v očích tyto objekty opustit. Vojenská opevnění německá armáda vyuţila podlé svého. Vybavení odvezla do svých opevnění a na stávajících československých zkoušela účinnost svých zbraní. Po tomto sletu událostí tak došlo v březnu 1939 k okupaci zbytku Československé republiky.

2.1.2 Důvody ke stavbě opevnění Především hrozba Adolfa Hitlera, který se stal v roce 1933 říšským kancléřem v Německu, přiměla Československo k budování vojenského opevnění v pohraničí. Měla tedy překazit útoky nacistických vojsk, zajistit rovnoměrné rozmístění ozbrojených sil v nejohroţenějších oblastech, ochránit významné komunikace, či průmyslová a politická centra. Jeho konečná podoba byla inspirována soustavou stálého opevnění ve Francii – Maginotovou linií. 13

Projevila se neustálá snaha nalézt způsob jak nejlépe ochránit státní hranice před vniknutím protivníka. Byla zahájena reorganizace československé armády jako opatření proti jiţ zmíněné hrozbě. „Naskytly se dvě metody, buď vytvoření pohyblivé tankové a motorizované armády i silného letectva, nebo vystavět soustavu stálého opevnění, jeţ by vhodně vyuţila přírodní podmínky v terénu. V letech 1933 – 1934, kdy došlo k rozhodnutí o strategii, se zdála být druhá moţnost tou nejlepší.“ Nedal se předvídat budoucí vývoj událostí, protoţe jinak by byla jistě zvolena moţnost první, která by se vyznačovala větší efektivitou. Nezapomnělo se na motorizaci armády, zajišťovaly se nové zbraně, tanky a kulomety. „Avšak právě pomalý průběh motorizace československé armády, nevhodné typy vozidel nebo závislost Československa na dovozu pohonných hmot nasvědčovaly k výstavbě opevnění. Ve prospěch výstavby také přispívaly další faktory jako např. fakt, ţe nebylo za potřebí tolik ozbrojených sil k ochraně

hranic

jako

v případě

obrany

s plně

motorizovanou

armádou.“

[Hubálek, 1974, str. 9] Existovaly zde úspěšné stavební firmy, které čerpaly z dobře dostupných domácí zdrojů. Objekty bylo moţno postavit na předem určených místech, kde se dal předpokládat vpád nepřátelských vojsk. Technický pokrok drahých mobilních zbraní byl relativně rychlý, naopak ţelezobetonová konstrukce v takové míře nezaostávala. Pokud by objekty procházely neustálou modernizací vnitřního zařízení, uchovaly by si svůj význam po několik dalších desítek let. Dalším pozitivním vlivem byla nově vzniklá pracovní místa pro několik tisíc dělníků, jeţ zapříčinilo oţivení ekonomiky.

2.1.3 Způsob opevňování „V roce 1934 byla při hlavním štábu branné moci zřízena Rada pro opevňování (RO) a Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP). RO měla za souhlasu generálního inspektora branné moci navrhnout ke schválení nejvyšší radou, způsob a pořadí prostor, které je nutno opevnit, určit trasu, způsob a pořadí naléhavosti opevňovacích staveb. Také měla k provedení uvolnit potřebný materiál a personál. Ředitel opevňovacích prací byl pak zodpovědný za veškeré schválené a provedené opevňovací práce. Aby byla dodrţena všechna opatření, vznikly orgány tzv. ţenijní skupinové velitelství (ŢSV). Ty pak dohlíţeli na průběh opevňovacích prací na objektech těţkého opevnění přímo v terénu. Objekty lehkého opevnění podléhali dozoru vojenských sborů. 14

Vláda Československé republiky uvolnila na opevnění 10 - 11 miliard korun.“ [17] Částka uvolněná vládou měla slouţit nejen na výstavbu opevnění a překáţek, ale také na maskování objektů, nákup střeliva, výzbroje a vnitřního vybavení. Představovala pro státní rozpočet velikou zátěţ a přesahovala celkové výdaje republiky za 1 rok. Nejohroţenější částí státní hranice byla ta s Německem. Centrem pro obranné přípravy byla severní hranice, území mezi řekami Odra a Labe. Mělo to svůj strategický důvod, kdy v případě útoku měla poskytnout armádě čas k ústupu a následné evakuaci Čech a Moravy. Tím mělo být znemoţněno rozbití jádra československé armády a získala by tak čas pro mobilizaci vojsk spojenců republiky. V severní části hranice tedy bylo v plánu vybudovat na sebe navazující pás objektů těţkého opevnění. Ohroţení ze strany nepřítele se také předpokládalo na území Králicka, kde se také počítalo s těţkým opevněním vyuţívajícím členitý terén v okolí Králického Sněţníku a Orlíku. V obtíţně přístupných horských hraničních oblastech (Krkonoše, Jeseníky, České Švýcarsko, Luţické hory, Jizerské hory) se měli pouze uzavřít přístupové cesty. Díky řece Dyji se na jiţní Moravě při hranicích s Rakouskem plánovalo pouze lehké opevnění. Nakonec se zde po obsazení Rakouska Německem musely dodatečně vybudovat i objekty těţkého opevnění. V jiţních Čechách se plánovala výstavba lehkého opevnění, které doplňovaly přirozené překáţky v podobě rybníků (soustava rybníků) a řek (Mţe, Radbuza, Úhlava). V okolí Prahy byla vybudována tzv. praţská čára, jeţ vyuţívala také přírodní podmínky (Vltava, Berounka, Slapy). Budování objektů se rozčlenilo do několika etap a období odvozených od času a místa uskutečnění. Mezi základní faktory, jeţ ovlivnily typ vystavěného opevnění, patřila existence komunikační infrastruktury, zástavby, ale také strategické obranné cíle, útočné záměry protivníka a vlastnosti terénu. Objekty byli odlišné odolností, vybavením a účelem. Dále bylo nutno odhadnout hlavní taţení nepřátelského ataku. Opevnění bylo tedy rozděleno na těţké a lehké, které zahrnovaly také různé překáţky a doplňkové stavby, komunikační a telefonní infrastruktura.

2.2 Typy opevnění 2.2.1 Těţké opevnění Těţké opevnění představovalo nejvyšší formu ochrany státu. Budovalo se na strategicky vybraných místech, která byla ohroţená a nepřátelská vojska k nim neměla vůbec 15

proniknout. Zároveň však chránila místa, kde se dalo napadení nepřítelem nejvíce předpokládat. „Tuto nejvyšší formu obrany potřebovala nejvíce oblast Odra – Krkonoš (podél hranice s dnešním Polskem). Dále bylo vystavěno také na jiţní Moravě a jiţním Slovensku, dodatečně mělo být budováno na území Těšínska, severního Slovenska a v pásmu Krkonoše – Labe.“ [Trojan, 1995, str. 5] Pěchotní sruby Jádro těţkého opevnění tvořilo souvislé pásmo samostatných pěchotních srubů zesílená dělostřeleckými tvrzemi. Pěchotní sruby se na území Československa stavěly nejvíce. „Počátku výstavby kaţdého úseku těţkého opevnění předcházela podrobná rekognizace terénu a jeho vyměření příslušníky ţenijního skupinového velitelství. Jednotlivé úseky měli svá označení podle ţenijních skupinových velitelství. Tato velitelství byla označována z hlediska stavebních úseků zkratkami, tak aby byly v utajení. Kaţdý objekt byl pak označen kódem. Označení se skládalo z písmene příslušného ŢSV, písmene S – srub, pořadového čísla v linii (od východu po západ) a jeho názvu. Také byla objektům přiřazována písmena podle oblastí (kvůli lepšímu zásobování, zásobování nebo obsazování jednotkami). Ve Východních Čechách najdeme: Králíky (K), Rokytnice (R), a Náchod (N). U některých srubů existoval i tzv. vchodový objekt, jenţ byl číslován stejně jako dělostřelecký srub a byl doplněn římskou číslicí nebo indexem s malým písmenem (K – 12a Výšina).“ [Kupka, 2001, str. 275] Podoba jednotlivých objektů (tvar, sevření úhlu střílen) byla ovlivněna terénem. Od toho se odvíjela tloušťka stěn a stropů, sloţení výzbroje, počet pancéřových prvků nebo počet členů posádky. „Pěchotní sruby byly konstruovány jako dvoupatrové stavby s horním nadzemním patrem a spodním patrem pod zemí tak, aby jejich půdorys a celková plocha slouţící pro ochranu před nepřítelem byla co nejmenší. Vstup do srubu byl chráněn mříţemi, za kterými byla umístěna střílna na obranu vchodu. Další překáţku uvnitř představovaly dvoje pancéřové dveře, jeţ vedly do průběţné chodby. Tato chodba spojovala všechny části prvního patra. Uprostřed chodby se nacházely schody do spodního patra, které bylo vybudováno asi 3 metry pod úrovní nadzemního patra.“ Nadzemní část slouţila především k aktivnímu boji proti nepříteli. „Nacházeli se zde střelecké místnosti s nejdůleţitější výzbrojí. V kaţdé střelecké místnosti (kasematě) byly 2 hlavní a 1 pomocná střílna. V hlavních střílnách byly umístěny protitankové 16

kanóny nebo těţké kulomety. Pomocná střílna chránila bezprostřední okolí a vchod do objektu s pomocí lehkého kulometu. Před vstupem do zvonu se nacházela další pomocná střílna, která chránila střílny hlavních zbraní. Také zde bylo vybudováno stanoviště velitele, telefonní ústředna a sklad částečné zásoby střeliva.“ „V podzemním patře byla vybudována strojovna s dieselagregátem na výrobu elektrického proudu, filtrovna s baterií kolektivních protichemických filtrů a ubytovna muţstva. Také tu byly skladovány pohonné hmoty pro agregát zásoby potraviny na 14 dnů pro případ obklíčení a zbývající část střelných zásob. V této části se nacházela studna, umývárna a toalety s jednoduchou čistírnou odpadních vod s vývodem mimo objekt.“ „Takovéto sruby obývaly speciálně cvičené jednotky.

Velikost posádky byla dána

velikostí srubu, výzbrojí a taktickým úkolem. Nejmenší objekty obývalo 10 – 20 muţů, osádku středně velkých objektů tvořilo 30 muţů a objekty se speciální výzbrojí bránilo aţ 40 muţů.„ „Jednotlivé stavby byly také rozděleny podle odolnosti do šesti skupin. Členily se tak podle důleţitosti úkolu, který měl objekt plnit a podle povahy terénu. Odolnost 1 – objekty se měly stavět v terénu, který znemoţňoval přístup nepřítele. Měly tvořit pozvolný přechod mezi lehkým a těţkým opevněním. Budovat se měly především na území Orlických hor a Jeseníků. Odolnost

2

–

zpravidla

jednozvonové

objekty s malou

osádkou,

umístěné

v neprostupných lesích, kde nebyla moţnost, aby mohlo nepřátelské dělostřelecké vojsko přímo útočit. Síla stropu byla 150 cm, čelní stěny byly silné 175 cm. Odolnost I – sruby s touto odolnosti se stavěly na místech se špatným přístupem pro nepřítele s těţkými zbraněmi.

Síla stropu byla 150 cm, síla čelní stěny 175 cm.

Nejčastěji se umisťovaly do hustě zalesněných terénů. Odolnost II – takové objekty se pouţívaly nejčastěji v otevřeném terénu. Síla stropu byla 200 cm, síla čelní stěny 225 cm. Odolnost III – tyto pěchotní sruby se stavěly v sousedství tvrzí a tam, kde se dal očekávat silný útok nepřítele. Síla stropu byla 250 cm, síla čelní stěny 275 cm. Odolnost IV – tuto odolnost měly především objekty dělostřeleckých tvrzí. Síla stropu a čelní stěny byla 350 cm zhotovená ze ţelezobetonu.“ [Trojan, 1995, str. 27]

17

Dělostřelecké tvrze „Nejodolnější těţké opevnění představovaly tzv. dělostřelecké tvrze, které je nutno chápat jako soustavu pěchotních a dělostřeleckých srubů, dělostřeleckých a minometných věţí, vchodových objektů a pozorovatelen, vybudovaných v nejvyšším stupni odolnosti, vzájemně spojených podzemními komunikacemi a obklopených souvislou překáţkou.“ [Dubánek, 2010, str. 32] Objekty byly také vybaveny alespoň dvěma nouzovými východy. Vybudování tohoto typu opevnění byla pro stát největší finanční zátěţí, proto se výstavba soustředila pouze na území v prostoru Odra – Krkonoše. „V konečné fázi plánování bylo rozhodnuto o výstavbě 12 dělostřeleckých tvrzí. Díky událostem způsobených tzv. mnichovskou dohodou se nepodařil původní plán úplně realizovat. Zcela se podařilo dostavět 5 objektů – dělostřelecké tvrze Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam a Hanička. Rozestavěné zůstaly tvrze Šibenice, Skutina, Dobrošov a Stachelberg. Objekty jednotlivých tvrzí se lišily od samostatných pěchotních srubů neexistencí vchodových objektů a umístěním schodišťové a výtahové šachty. Další tvrzové objekty tvořily dělostřelecké sruby, otočné a výsuvné dělostřelecké věţe, minometné objekty, vchodové objekty a tvrzové dělostřelecké pozorovatelny, které byly konstruovány pomocí ţelezobetonu.“ [Dubánek, 2010, str. 34] Dělostřelecké tvrze byly stavěny na takových místech, jeţ byla pečlivě vybírána a posuzována z hlediska rizika napadení nepřítelem. Měly za úkol podporovat a navazovat na linii těţkého i lehkého opevnění. Posádka s výzbrojí kontrolovala okolní prostor a vedla případné palby proti nepříteli. „Jednotlivé tvrze se od sebe stavěly ve vzdálenosti 5 – 7 km tak, aby se navzájem mohly podporovat palbou. V kaţdém chráněném prostoru však byly jiné přírodní podmínky, proto zde vznikaly mezery mezi dostřely tvrzí. Tyto mezery pak byly zajištěny palbou izolovaných dělostřeleckých a minometných srubů.“ [Kupka, 2001, str. 323] Překáţky V okolí jednotlivých objektů se stavěly překáţky. Tyto překáţky byly buď ve formě zátarasů, nebo přírodních překáţek. „Mezi lehké překáţky patří tzv. prasečí otázky, španělské jezdce nebo branka. Těţké nebo někdy také nazývané protitankové překáţky představovaly buď

tzv.

ţelezobetonový jeţek a později těţký rozsocháč.“

[Dubánek, 2010, str. 38]

18

2.2.2 Lehké opevnění Obrana státu nemohla být zaloţena pouze na finančně nákladné výstavbě těţkého opevnění. Bylo tedy rozhodnuto o vybudování objektů lehkého opevnění, k jejichţ výstavbě nebylo zapotřebí tolik času a financí. Ačkoliv bylo toto opevnění menšího rozsahu, bylo schopné po omezenou dobu zabránit v postupu nepřítele. “To bylo hlavním motivem urychlené výstavby a první objekty byly vybudovány jiţ v roce 1936, protoţe se vláda obávala následujících politických událostí. Výstavba lehkého opevnění se plánovala na méně frekventovaných místech. Tam, kde neprostupnost terénu znesnadňovala přístup nepříteli, u hranic států s nestabilním politickým postojem, nebo uvnitř státu k posílení obrany. Zahrnovalo největší počet objektů, které se vyskytovaly na území Československa. Stalo se nejvýraznějším prvkem opevňovacího systému a vytvářelo jeho kostru.“ [Trojan, 1995, str. 7] Objekty lehkého opevnění z roku 1936 „Někdy se také označuji jako lehké opevnění vz. (vzor) 36. Konstrukce jednotlivých objektů byla ovlivněna terénem, ve kterém se nacházela, proto bylo lehké opevnění v různých oblastech Československa odlišné. Všechny měly pouze jednu místnost s vchodem uzavřeným dřevoplechovými nebo celokovovými dveřmi. Podle typu objektu se v čelní stěně nacházely 1- 3 střílny. Úloţný prostor na materiál, střelivo a nádobu s vodou mohl být rozšířen jímkou vybudovanou v podlaze. Osádku tvořilo 2 – 6 muţů.“ Tento typ opevnění byl povaţován za nepříliš kvalitní. Nedostatky se daly pozorovat např. v nedostatečném vzájemném krytí palbou, ohroţení čelních střílen a odolnosti konstrukce celého objektu.“ [Aron, 1998, str. 41] Proto se projevila snaha vyřešit alespoň první problém. „Začalo se tedy s výstavbou nového typu, tak aby byly zařazené do souvislé linie jak objekty nové i staré. Většinou byly budovány na místech s dobrým výhledem s dobrými moţnostmi k vedení čelní palby. Mohli tak ohrozit nepřítele z větší dálky, coţ představovalo velkou nevýhodu objektů. Byly tedy strategicky umisťovány na okraje lesů, do skupin stromů, pod horizont atd.“ [Dubánek, 2010, str. 42] Objekty lehkého opevnění stavěné po roce 1936 „Nový typ opevnění byl znám pod názvem řopík, někdy také označováno jako lehké opevnění vz. (vzor) 37. Objekty byly soustředěny na boční kulometnou palbu, stavěné 19

většinou ve dvou sledech svou konstrukcí připomínaly zmenšené pěchotní sruby. Ačkoliv byly objekty důsledně stavěny podle charakteristik daných typů, docházelo díky rozdílům v terénu k různým individuálním úpravám. Nedostatky tohoto opevnění představovala vysoká spotřeba munice při boční palbě, neschopnost vést dalekou palbu a absence protitankové obrany. Nebylo zde dostatek prostoru k odpočinku posádky či k odloţení raněných.“ [Dubánek, 2010, str. 45] „Podle počtu zbraní, úhlu střílen a taktického určení bylo schváleno 5 základních typů: Typ A – Tento typ pevnůstky měl 2 boční střílny určené pro boční a šikmé palby. Osádku tvořilo 6 vojínu a 1 poddůstojník – velitel objektu. Typ B – Tato pevnůstka byla určena pro uzávěry údolí. Měla jednu střílnu pro čelní palbu do předpolí, druhou pro boční palbu do palebné přehrady. Typ C – Jednostřílová pevnůstka po vykrytí hluchých prostorů v linii, nebo v jejím blízkém okolí. Měla jednu střílnu pro čelní palbu. Typ D – Pevnůstka byla určena jako jednostřílnové kulometné hnízdo pro boční palbu. Stavěly se ve dvojicích, obrácené k sobě zdí bez střílny. Typ E – pevnůstka s jednou střílnou na postřelování předpolí čelní nebo kosovou palbou.“ [Trojan, 1995, str. 7] „Vstup do kaţdého objektu byl zabezpečen mříţovými a plnými dveřmi. Vnitřní prostor se skládal ze dvou střeleckých místností, jeţ spojovala chodbička slouţící také jako vchodová střílna. Našli bychom zde ruční ventilátor, který nasával čistý vzduch během palby. Nad střílnami byly umístěné plechové sběrače ke sběru zplodin ze střelného prachu.

Základní

výbava

také

zahrnovala

výsuvný

zrcátkový

periskop.“

[Aron, 1998, str. 62]

2.3 Stav československého opevnění po roce 1938 „Výstavba probíhající v letech 1936 – 1938 byla přerušena mnichovskou dohodou, proto nebyly všechny objekty zcela dokončeny. Původně měla být kompletní realizace dokončena aţ v roce 1951.“ [Hubálek, 1974, str.] Ačkoliv došlo k tomuto přerušení, bylo československé opevnění jedno z nejlepších pevnostních systémů v Evropě. „Právě 2. světová válka zajistila opevnění značné poškození. Němci zde prováděli různá cvičení, testovali odolnost opevnění a vyuţili jeho zbrojní vybavení především granátové skluzy a periskopy z lehkého opevnění. Vytrhávali střílny a pancéřové zvony 20

z pěchotních srubů, které pak vkládali do německých opevnění. Ty, které nevyuţili ve svém opevnění, vyuţili v hutnictví. Po skončení 2. světové války v roce 1945 mělo i přes rozsáhlé škody určitý potenciál pro další vojenské vyuţití za přispění financí a dalších zdrojů. Jiţ v roce 1946 byla odstartována obnova objektů. Rok 1948 však přinesl změnu reţimu, proto v dalších letech docházelo pouze k obnově těţkého opevnění. Později v roce 1953 bylo opevnění při severní hranici shledáno nepotřebným a tak byly sešrotovány části pancéřových zvonů. Od roku 1956 byly tvrze Smolkov, Hůrka, Adam a dále také Hanička vyuţívány jako sklady, později úkrytová pracoviště. Ve tvrzi Stachelberg se ukládaly nebezpečné látky.“ [Dubánek, 2010, str. 53]

2.4 Vyuţití vybraných objektů vojenského opevnění v destinaci Východní Čechy V mnoha

objektech

lehkého

i

těţkého

opevnění

byla

vybudována

muzea

československého opevnění. Na území Východních Čech se nachází zcela dostavěné dělostřelecké tvrze Hůrka, Hanička a Bouda, které jsou přístupné návštěvníkům. V částečně dokončeném Dobrošově a Skutině jsou turistům vyhrazeny jen některé prostory. Přístupné jsou také některé pěchotní sruby. Rekonstrukce dělostřeleckých tvrzí je velice finančně náročná, proto muzea umístěná v pěchotních srubech dokáţou nabídnout lepší prostory s propracovanějšími exponáty.

2.4.1 Dělostřelecké tvrze Dělostřelecká tvrz Bouda Nachází se v prostoru Králické opevněné linie nad obcí Těchonín (asi 16 km od města Králíky), nedaleko Suchého vrchu. Není přístupná automobilem (to lze zanechat na parkovišti na Suchém vrchu), mohou jí navštívit pouze cyklisté a pěší turisté. „Tvrz tvoří 5 objektů (K – S 21 Kazi, K – S 22 Horymír, K – S 22a Krok, K – S 23 Teta, K – S 24) s nejvyšším stupněm odolnosti, které byly zcela dokončeny v roce 1938. Díky celkové výzbroji a počtu objektů je povaţována za nejmenší objekt tohoto typu. Svou palbou měla krýt sousední tvrze Hůrka a Adam, ale také navazující linie těţké a lehkého opevnění. Jejím úkolem bylo také zabránit v pohybu nepřítele v blízkosti Králík a údolí Mladkova. Osádku tvrze mělo tvořit asi 400 muţů.“ [Dibelková, 2007, str. 95] 21

Tvrz byla kompletně stavebně vyřešena, dokončovaly se úpravy terénu. Také bylo dodáno téměř všechno vnitřní vybavení. Objekt byl však obsazen německými vojáky. Ti zde prováděli zkoušky odolnosti objektů proti jimi pouţívaným zbraním. Došlo k závaţnému poškození Boudy, v důsledku toho byly také odebrány pancéřové zvony. „Po skončení 2. světové války došlo k vyčištění tvrze a uvaţovalo se o její rekonstrukci. Tak byl jeden z poškozených srubů (K – S 22a) zbořen a znovu vybetonován. Objekt K – S 22 se dochoval v relativně dobrém stavu.“ [2] Ve vstupní části mohou návštěvníci zhlédnout expozici zaměřenou na tvrz a československou armádu. V navazujících prostorách mohou vidět rozlehlou šachtu přes dvě patra. Horní patro bylo určeno pro velení věţe a munici. Ve spodní části šachty bylo umístěno protizávaţí. Vystřílené nábojnice měly skluzy odpadávat do kobky umístěné pod spodním patrem objektu. Provozovatelé muzea obnovili také část kolejového systému. Podařilo se jim také získat pár vozíků úzkokolejné ţeleznice. Díky nadšencům, kteří zasvětili této pevnosti mnoho času, mohou turisté vidět téměř celý objekt tvrze. Je povaţován za muzeum s tematikou období 1935 – 1938 s největším počtem zpřístupněných podzemních prostor. Dělostřelecká tvrz Hůrka [let] Tvrz Hůrka je součástí opevnění na Králicku. Nachází se v bezprostřední blízkosti tohoto města (cca 15 minut chůze z náměstí). „Bylo zde vybudováno pět srubů, které byly po stavební stránce zcela dokončeny. Ty jsou propojeny propracovaným systémem podzemních chodeb v celkové délce asi 1, 75 km. Komplex tvrze Hůrka zahrnuje dva pěchotní sruby, dělostřeleckou tvrz, vchodovou dělostřeleckou tvrz a objekt, kam měla být zabudována otočná a výsuvná dělová věţ. Stejně jako ostatní tvrze i Hůrka byla terčem zkušebních útoků Němců za okupace.“ [2] Návštěvníci mohou vidět sály pro filtrovnu vzduchu, elektrárnu, muniční sklad, válečné kasárny s kuchyní a sociálním zařízením nebo pevnostní úzkorozchodnou dráhu. Mezi vzácné exponáty patří původní pancéřová vrata vjezdu, funkční šikmý výtah a lokomotiva s vagony úzkorozchodné ţeleznice. V brzké době bude na tvrzi probíhat rozsáhlá rekonstrukce. Dělostřelecká tvrz Hanička Tvrz Hanička se nachází asi 5 km od Rokytnice v Orlických horách ve směru na Bartošovice v Orlických horách. Je přístupná pouze pro cyklisty a pěší turisty. 22

Pro automobily je vybudováno parkoviště vzdálené od tvrze asi 1 km (po červené turistické značce, směr Anenský vrch). „Měla zajistit odvrácení útoku ve směru Kunvald – Bartošovice a Hanička – Rokytnice v Orlických horách. Skládala se celkem ze šesti objektů (R – S 76 U lomu, R – S 78 Na pasece, R – S 77 Pozorovatelna, R – S 79 Na mýtině, vstupní objekt R – S 79a) propojených podzemním systémem chodeb. Osádka měla čítat 426 muţů. Uvnitř vystavěné sály byly schopny pojmout zásoby na několik měsíců, pokud by došlo k obklíčení tvrze. Stavebně byla zcela dokončena, ale chybělo zde vnitřní vybavení jako např. výtahy a hlavní zbraně (houfnice, kulometné věţe).“ [Kachlík, 2007, str. 12] Návštěvníci

mohou

první

exponáty

(zbraně,

bojová

vozidla)

zhlédnout

v zrekonstruovaných garáţích u vstupu do muzea. Ve vnitřních prostorách je k vidění původní filtrovna s naftovou nádrţí o objemu 36 tisíc litrů. Nachází se tu agregáty slouţící k výrobě elektrického proudu, sál s vodním hospodářstvím k chlazení agregátů a vzduchu v podzemních chodbách. Další sály byly vyuţity pro ubytovací a sociální zařízení. Mimo těchto v některých případech vybavených sálů zde můţeme vidět i vybavenou ošetřovnu. „Pěchotní srub R – S 76 U lomu je posledním bodem prohlídky. Objekt byl uveden do původního stavu v roce 1938 a hovoří se o něm tedy jako o nejzachovalejším objektu v rámci tvrze Hanička ale i České republiky. Originální pancéřové zvony a střílny jsou opravdovým unikátem. Lze navštívit také dělostřeleckou věţ R – S 78 Na pasece a dělostřelecký objekt R – S 79 Na mýtině, jeţ přišel o pancéřový zvon a střílnu.“ [Dibelková, 2007, str. 102] Dělostřelecká tvrz Skutina Tato tvrz leţí mezi Sedloňovem a Novým Hrádkem na úpatí Orlických hor. V minulosti nebyla zcela stavebně dokončena. „Komplex tvrze měl zahrnovat dva pěchotní sruby, dělostřelecký srub, dělostřeleckou otočnou výsuvnou věţ, objekt s minometnou věţí a vchodový objekt.“ [15] Nepodařily se dokončit podzemní chodby, které měly všechny tyto objekty spojovat. Jediným přístupným objektem je dělostřelecký srub N – S 48 U stodol, který se podařilo nejvíce dokončit. Po válce tento rozestavěný areál chátral. Od roku 1999 se však snaţí o záchranu

především

tohoto

dělostřeleckého

srubu

N

–

S 48

U

stodol.“

[Dubánek, 2010, str. 88]

23

V něm mohou návštěvníci shlédnout zdařilé repliky vnitřního vybavení, ale i originální výzbroj. Unikátní jsou repliky spartánského nábytku. V areálu najdeme i dva obnovené objekty lehkého opevnění a ukázky překáţkového systému. V tuto dobu však není moţné je navštívit. Dělostřelecká tvrz Dobrošov Tvrz se nachází 8 km od Náchoda u obce Dobrošov. „Stavba tvrze byla odstartována v roce 1937, pohnuté události však narušili její výstavbu a v roce 1938 se musela ukončit. Objekt byl tedy ponechán rozestavěný, na dostavění byl potřeba ještě alespoň 1 rok. Svou palbou měl krýt území Orlických hor aţ k předhůří Krkonoš. Přirozenou překáţku tvořil kopec Dobrošov. Mělo zde být vybudováno 7 tvrzí, které měly být navzájem propojeny podzemními chodbami dlouhými téměř 2 km. Tak můţeme říci, ţe se jedná o středně velkou dělostřeleckou tvrz.“[Dubánek, 2010, str. 93] „Ţelezobetonové stěny jsou v některých místech silné aţ 3,5 metru. Pokud by došlo k úplnému dokončení tvrze, mělo se v hloubce 20 – 50 metrů nacházet veškeré zabezpečení – muniční sklady a další, vytápěná kasárna s kuchyní, sociální zařízení, sídlo velitelství, telefonní ústředna, strojovna s agregáty na výrobu elektrické energie, filtrovna zajišťující čištění vzduchu při případném chemickém útoku a další vybavení. [Čermák, 2008, str. 3] „V podzemí byl plánován promyšlený systém kanalizace. Z původních 7 tvrzí se stačilo vystavět pouhé 2 tvrze – N – S 72 Můstek, N – S 43 Jeřáb a dělostřelecký srub N – S 75 Zelený. Posádku srubu mělo tvořit 500 muţů.“ [Kaplan, 1977, str. 10] Tak jako ostatní objekty opevnění, byla i tvrz Dobrošov poškozena silami německých okupantů. „Byla připravena o pancéřovou výzbroj v roce 1940, v roce 1943 podrobili pěchotní srub N – S 72 Můstek zkušebními střelbami. Jednalo se o testování nové munice. V roce 1984 zde byl objeven jedna ze střel, ani odborníci však nedokázali určit, o jaký typ střeliva se jedná. Teprve v roce 1993 bylo zjištěno, ţe se jedná o střelu Röchling, jednu z tzv. tajných zbraní třetí říše. Taková střela dokázala prorazit několik desítek metrů nadloţí a zasáhnout pevnostní kasárnu hluboko pod zemí.“[Ráboň, 1995, str. 86] Tvrz Dobrošov je povaţována za nejdéle fungující muzeum tohoto typu. Její nejzachovalejší částí je pěchotní srub N – S 43 Jeřáb, který je přístupný veřejnosti pouze při mimořádných událostech, jako jsou státní svátky nebo výročí. 24

Uvnitř se nacházejí unikátní nástěnné malby a nápisy provedené jedním z příslušníků posádky tvrze. Okruh pro návštěvníky začíná u dělostřeleckého srubu N – S 75 Zelený. Zde byla instalována malá expozice zabývající se celým areálem Dobrošova, kterou mohou návštěvníci zhlédnout v provozní budově muzea vystavěné u srubu. Dále se vstupuje do podzemí, kde jsou zajímavé zbraně. Konečnou stanicí návštěvního okruhu je pěchotní srub N – S 72 Můstek vystavěný na kopci. Lákavý je především systém podzemních chodeb.

2.4.2 Pěchotní sruby Pěchotní srub K – S 5 U potoka Pěchotní srub, ve kterém je dnes umístěno muzeum, se nachází u obce Dolní Morava. Povaţuje se za nejzdařilejší muzeum v králické pevnostní oblasti. „Srub byl v roce 1938 stavebně dokončen a téměř plně vybaven zbraněmi. I vnitřní technické vybavení jako filtrace, vodní čerpadla a strojovna byla připravena. Objekt byl ale v dalších letech okupován Němci, kteří zde zkoušeli své zbraně. Došlo tak k četným škodám, které byly po 2. Světové válce následovány odebráním pancéřových zvonů národním podnikem Kovošrot.“ [Ráboň, 1995, str. 54] „Tato skutečnost přímo volala po opravách, ke kterým následně došlo. V letech 1994 – 1995 se podařilo opravit objekt do takové podoby, ţe mohl být otevřen pro veřejnost.“ [Dubánek, 2010, str. 115] Expozice se zaměřuje na modely vojenského opevnění na Králicku. Je nejrozsáhlejší sbírkou svého charakteru. Doplňují ji různé dobové fotografie, mapy, plánky a komentáře týkající se lehkého opevnění, německé špionáţe proti Československé republice. „Objekt podléhal rozsáhlé rekonstrukci jiţ od roku 1999, kdy se sem instalovali makety pancéřových zvonů. Obnoveny byly také jednotlivé místnosti jako např. sídlo velitele objektu, ubikace poddůstojníků a muţstva nebo místnost pro telefonisty.“ Největším unikátem muzea je zrekonstruovaná střelecká místnost, která zahrnuje původní výzbroj, ale i takové exponáty existující v roce 1938 pouze jako prototypy. Jsou to např.: signalizační zařízení pro řízení palby a zvukovod. Návštěvníkům

se

také

nabízí

naučná

stezka

vybudovaná

v okolí

muzea.

[Dubánek, 2010, str. 115]

25

Pěchotní srub K – S 14 U Cihelny Tento pěchotní srub nalezneme nedaleko obce Prostřední Lipka na Králicku. „Stavba tohoto objektu byla započata v roce 1936 a do roku 1938 byl zcela vybaven, vyzbrojen a obsazen posádkou. Kdyţ došlo k okupaci objektu, jeden z členů osádky (Arnošt Hrad) ho odmítl opustit a na místě se zastřelil. Po tomto incidentu byly prostory srubu vyklizeny. Později zde byly trénovány zbraně okupantů. V 50. letech byl ničen jednáním národním podnikem Kovošrot, který vytrhal pancéřové zvony. V 60. a 70. letech objekt chátral, poté byl vydán ministerstvu vnitra ČSSR, jehoţ zásluhou došlo k přestavbě. V 80. letech byl objekt opět opuštěn a v následujících letech vznikaly první pokusy o jeho zpřístupnění veřejnosti. V roce 1994 zde byla instalována pamětní deska zemřelého člena osádky a v dalších letech se pracovalo na rekonstrukci, zahájila se organizace vzpomínkových akcí.“ [4] Expozice muzea je zaměřená na vývoj československého opevnění v letech 1935 – 1938, historii československé armády a finanční stráţe. Část je také zaměřena na zaloţení republiky, historii československých legií a válečnému lékařství. Další část je věnována Arnoštu Hradovi, jehoţ připomíná i zde umístěná busta. Konají se i tematické výstavy zaměřené na události týkající se dějin státu i mikroregionu Králicko. Zpřístupněné pro veřejnost jsou místnosti s původním vybavením např. místnost telefonisty, ubikace poddůstojníků a velitele a strojovna. Vzácností je střelecká místnost pevnostního minometu. „Králická pevnostní oblast se rozkládá mezi vrchem Maliník a Zemskou bránou. Je to sdruţení muzeí zabývajících se pevnostní tematikou. Jsou spojovány společnými víkendovými akcemi a společnou propagací.“ [7] Pěchotní srub K – S 32 Na růţku Objekt leţí u obce Lichkov. Je součástí králické pevnostní oblasti. „Byl vybudován v roce 1936 a do roku 1938 se ho povedlo téměř zcela vybavit. Rekonstrukce objektu byla zahájena v roce 2001, je však zaměřena na jinou oblast neţ ostatní muzea. Pěchotní srub je osazen maketou pancéřového zvonu, která byla zhotovena z kotle. Kasemata, která

byla

vytrţena

Němci,

byla

nahrazena

replikou

kanonové

střílny.“

[Dubánek, 2010, str. 123] Uvnitř je umístěná expozice zabývající se československým opevněním. Zahrnuje modely minometné munice. Hlavní částí výstavy je bojová technika vyráběná v Československu v letech 1918 – 1950. 26

Pěchotní srub R – S 87 Průsek Muzeum je umístěno mezi Komářím a Anenským vrchem blízko Říček v Orlických horách. „Objekt vznikl v roce 1937 a do roku 1938 byl vybaven a osazen 29 vojáky. Je to jeden z největších srubů ve své kategorii, který má kvalitní výzbroj jako např. protitankový kulomet nebo pevnostním minometem.“ [Dubánek, 2010, str. 126] Expozice zahrnuje sbírku německých zbraní z 2. Světové války a také československý těţký kulomet vz. 37 získaný z Venezuely. Hlavní část expozice se zaměřuje na průběh výroby repliky pevnostního minometu a v budoucnu bude ke zhlédnutí i samotná replika. Vystavené jsou také repliky minometných min. Pěchotní srub N – S 82 Březinka „Objekt leţí nad Náchodem – Bělovsí. Je dostupný pouze pěšky. „Objekt byl vybudován v roce 1937, v následujícím roce byl jiţ osazen dvěma pancéřovými zvony, zvon pro těţký a lehký kulomet. Osádku tvořilo 32 muţů. Unikátní je svým maskováním, kterému byla věnována zvláštní pozornost. Jeho stěny byly pokryty speciálními barevnými omítkami, které mu zajistili splynutí s okolím tak, ţe byl lehce přehlédnutelný nepřítelem. Součástí této externí výbavy byly háky na zavěšení maskovacích sítí a celý strop byl zakryt drny. V okolí objektu byly umístěny protitankové a protipěchotní překáţky. S velkou pílí se podařilo rekonstruovat téměř celý srub např. střílní zbraní, vytrţené zvony, střeleckou místnost s lehkými i těţkými kulomety a protitankovým kanonem, agregáty na výrobu elektřiny, místnosti pro velitele nebo telefonistu.“ [KVH Náchod, 1997, str. 39] Muzeum je tak povaţováno za jedno z nejlepších v České republice. „Z důvodu téměř plného vybavení srubu Březinka byly započaty obnovovací práce na sousedním objektu N – S 81 Lom, do kterého byly přesunuty expozice československých pěchotních zbraní, součástí výzbroje a vybavení, fotografie a plánky objektů na Náchodsku a Trutnovsku. Od roku 2010 je také otevřen srub Voda, v němţ je umístěna výstava zaměřená na události v Bělovsi na konci 2. Světové války.“ [1]

27

3. Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření 3.1.1 Cíl výzkumu Prostřednictvím dotazníkového šetření na téma Návštěvnost vojenského opevnění v destinaci Východní Čechy jsem chtěla zjistit především, jaké je povědomí široké veřejnosti o vojenském opevnění a která pevnost na území destinace je mezi turisty nejoblíbenější. Dále jsem se zaměřila na akce konané v objektech jako např. inscenace bojů, předvádění bojové techniky či dobových kostýmů a uniforem. Zajímalo mě, jak jsou tyto akce mezi turisty populární popřípadě, co je nejvíce motivuje k jejich návštěvě. Posledním bodem mého dotazování bylo zjištění zájmu návštěvníků o víkendový cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění s doprovodnými akcemi.

3.1.2 Metoda výzkumu Tento výzkum jsem prováděla v období 1. 7. – 30. 9. 2010. Celkem jsem oslovila 200 respondentů (100 muţů, 100 ţen) od 19 do 66 let, z různých krajů České republiky. Vybrala jsem si tedy širokou věkovou skupinu v aktivním věku, kdy dotazovaní mají nějaké zaměstnání, nebo jednoduše mají chuť na odbourání denního stereotypu. Dotazník mohli tedy vyplnit jenom ti, kteří zapadali do této věkové kategorie. Tuto velkou věkovou kategorii jsem poté rozdělila do menších věkových skupin. Kategorie 19 – 35 let zahrnuje nejvíce aktivní a schopné. To jsou tedy studenti, absolventi, lidé bezdětní, nebo lidé zakládající rodinu, lidé s malými dětmi. Do kategorie 36 – 50 let jsou zahrnuti pracovníci ve středním věku. V kategorii 51 – 66 let jsou zahrnuti pracovníci v předdůchodovém věku, tak lidé v důchodovém věku. Lidé v tomto věku jsou stále aktivní, i kdyţ ne v takové míře jako předešlé skupiny. Část dotazovaných byla oslovována pomocí standardizovaného dotazníku zasílaného emailem. Další část dotazování probíhala přímo ve firmách, kde jsem se dotazovala pracovníků. Šetření probíhalo ve společnostech AQUA SERVIS a. s. (Rychnov nad Kněţnou, Královéhradecký kraj) a VCES a. s. (pobočka Solnice, Královéhradecký kraj). 28

Tyto společnosti jsem si vybrala, protoţe jsem zde působila v minulosti jako brigádnice a tak jsem mi bylo firemní prostředí bliţší. Zároveň si myslím, ţe pokud je tazatel dotazovaným

bliţší,

jsou

ochotnější

dotazník

vyplnit.

Výběr

společností

v Královéhradeckém kraji byl ovlivněn mým zájmem zvednout zájem o vojenské opevnění v destinaci Východní Čechy. Podstatnou část této destinace tvoří právě Královéhradecký kraj. Pokud chceme zvyšovat zájem o tyto objekty a jejich návštěvnost, bude nejjednodušší začít u obyvatel této destinaci, kteří mají k této oblasti nejblíţe. Pomocí tohoto šetření jsem tedy chtěla zjistit, co takové potencionální návštěvníky zajímá, co je přitahuje a motivuje k návštěvě. Na dotazování přímo v pracovním prostředí jsem se zaměřila především, protoţe by byli nejlepším segmentem, pro který by se vytvářel zájezd po vojenském opevnění. Zájezd by měl představovat odreagování od stereotypu v práce, aktivní vyţití a zároveň by měl účastníky i něco naučit a rozšířit jejich dosavadní vědomosti hravou formou. Sběr dat byl anonymní s účelem vyuţití pro bakalářskou práci. Dotazník byl vytvořen tak, aby byl co nejvíce srozumitelný, přehledný a respondent byl schopen vyplnit dotazník v maximálním časovém limitu 2 minuty. Při tvorbě byl kladen důraz na jednoduchost, dotazník se proto skládal pouze z jednoho listu A4. Dotazovaní byli podrobeni celkem 5 otázkám, z nichţ měli vybírat pouze jednu odpověď. U kaţdé otázky byl na výběr omezený počet variant moţných odpovědí. Jedna otázka byla otevřená, kde byla poţadována volná odpověď. Také se zde objevila otázka polootevřená, kde si dotazovaný mohl vybrat z uvedených moţností, nebo uvést jinou podle svých zkušeností. Na konci dotazníku byly doplňující otázky týkající se pohlaví, věku a bydliště dotazovaných. Protoţe jsem se zaměřila na více věkových kategorií, daly se pozorovat změny v rozhodování související s věkem, ale i pohlavím a bydlištěm.

29

3.1.3 Slovní vyhodnocení Doplňkové otázky Bydliště Tabulka č. 1 - Rozdělení respondentů podle bydliště a pohlaví Kraj Královéhradecký Pardubický Vysočina Středočeský Jihočeský Jihomoravský Olomoucký

Ţeny 46 20 12 10 7 5 2

Muţi 50 14 10 8 9 3 4

Celkem 96 34 22 18 16 8 6

Respondenti pocházejí z Královéhradeckého kraje (celkem 48 %, z toho 23 % ţen a 25 % muţů), Pardubického kraje (celkem 17 %, z toho 10 % ţen a 7 % muţů), kraje Vysočina (celkem 11 %, z toho 6 % ţen a 5 % muţů), Středočeského kraje (celkem 9 %, z toho 5 % ţen a 4 % muţů), Jihočeského kraje (celkem 8 %, z toho 3,5 % ţen a 4,5 % muţů), Jihomoravského kraje (celkem 4 %, z toho 1,5 % ţen a 2,5 % muţů) a Olomouckého kraje (celkem 3 %, z toho 1 % ţen a 2 % muţů). Nejvíce dotazovaných pochází Královéhradeckého a Pardubického kraje, ve kterých se objekty vojenského opevnění nachází, tudíţ se dala předpokládat vyšší informovanost o objektech a s tím spojená návštěvnost z tohoto kraje. Ostatní poslouţí k průzkumu, jak oblíbené jsou tyto objekty pro návštěvníky z jiných krajů a jak je závislý zájem návštěvníků na vzdálenosti jejich bydliště od objektů. Podrobně jsem podle krajů rozebrala pouze otázku č. 1 a 5 (viz níţe). Věk a pohlaví Tabulka č. 2 – Rozdělení respondentů podle věkových kategorií a pohlaví Pohlaví Ţeny Muţi Celkem

Věková kategorie 19 - 35 let 36 - 50 let 51 - 66 let 62 23 15 57 20 23 119 43 38

30

Jednotlivé věkové kategorie jsou zastoupeny v tomto poměru: ţeny ve věku 19 – 35 let tvoří 31 %, 36 – 50 let tvoří 11,5 % a 51 – 66 let tvoří 7,5 %. Muţi 19 – 35 let tvoří 28,5 %, 36 – 50 let tvoří 10 % a 51 – 66 let tvoří 11,5 %. To znamená, ţe jsem se zaměřila nejvíce na ţeny a muţe v produktivním věku, kdy mají dostatečnou energii, která je předpokladem pro aktivní dovolenou. Vyhodnocení otázky č. 1: Navštívil/a jste někdy vojenské opevnění ve Východních Čechách? V 1. otázce jsem se zajímala, zda lidé navštívili někdy vojenské opevnění ve východních Čechách. Celkem kladně odpovědělo 75,5 % dotazovaných, z toho 36 % ţen a 39,5 % muţů navštívilo vojenská opevnění. 24,5 % respondentů, z toho 14 % ţen a 10,5 % muţů však nikdy tyto pamětihodnosti nenavštívili. Rozdíl mezi odpověďmi u muţů a ţen nebyl příliš velký. Tyto objekty spojené s pořádáním

prezentací

vojenské techniky, zbraní či tematických kostýmů jsou více atraktivní pro muţe. Kdyţ se podíváme, jak se liší

odpovědi

jednotlivých kategorií

u

věkových rozdělených

podle pohlaví, zjistíme: 37 % ţen v kategorii 19 – 35 let nikdy opevnění nenavštívilo, zatímco 63 % ţen odpovědělo kladně.

31

V kategorii 36 – 50 let uvedlo 13 % ţen zápornou odpověď, naopak 87 % ţen kladnou odpověď. U ţen mezi 51 – 66 lety byly odpovědi podobné, 13 % ţen také odpovědělo záporně a 87 % ţen kladně. Graf č. 2 Odpovědi ţen na otázku č. 1 rozdělené podle věkových kategorií 39 40 23

30

20 13

20 3

10

ANO 2

NE

0 ţeny 19-35 ţeny 36-50 ţeny 51-66 let let let

28 % muţů ve věku 19 – 35 let odpovědělo záporně, naopak 72 % muţů jiţ někdy objekty navštívilo. V kategorii 36 – 50 let uvedlo 15 % muţů, ţe nikdy nenavštívili tyto objekty, 85 % muţů uvedlo kladnou odpověď. 91 % Muţů ve věku 51 – 66 let navštívilo vojenské opevnění, zbylých 9 % odpovědělo záporně. Odpovědi byly ovlivněné

Graf č. 3 Odpovědi muţů na otázku č. 1 rozdělené podle věkových kategorií

vzdáleností

bydliště

dotazovaných 50

vojenského opevnění.

41

40

Proto jsem tu to otázku

30

20 10

od

16

21

17 3

2

ANO

rozebrala

podrobně

NE

zjišťovala jsem jak velkým faktorem

0 muţi 19-35 muţi 36-50 muţi 51-66 let let let

k návštěvě vzdálenost

a

motivace je bydliště

právě od

daného objektu, v tomto případě od destinace Východní Čechy.

32

Tabulka č. 3 – Rozdělení odpovědí respondentů, kteří odpověděli na otázku č. 1 kladně, podle věkových kategorií a místa bydliště

Kraj Královéhradecký Pardubický Vysočina Středočeský Jihočeský Jihomoravský Olomoucký

19 - 35 let ţeny muţi 25 27 6 6 4 2 2 3 1 1 1 1 0 1

Věkové kategorie 36 - 50 let ţeny muţi 6 7 5 3 2 2 3 1 2 2 1 1 1 1

51 - 66 let ţeny muţi 4 11 3 3 2 2 2 1 2 2 0 1 0 1

Tabulka č. 4 – Rozdělení odpovědí respondentů, kteří odpověděli na otázku č. 1 záporně, podle věkových kategorií a místa bydliště Kraj

19 - 35 let ţeny muţi Královéhradecký 9 1 Pardubický 4 2 Vysočina 4 4 Středočeský 2 2 Jihočeský 2 4 Jihomoravský 1 2 Olomoucký 1 1

Věkové kategorie 36 - 50 let ţeny muţi 1 2 1 1 1 -

51 - 66 let ţeny muţi 1 2 1 -

Vybrala jsem 3 kraje s největším zastoupením respondentů – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a kraj Vysočina. Celkem 83 % dotazovaných (z toho 47 % muţů a 36 % ţen) z Královéhradeckého kraje odpovědělo, ţe někdy navštívilo vojenské opevnění ve východních Čechách. Z Pardubického kraje tak odpovědělo 77 % dotazovaných (z toho 35 % muţů a 42 % ţen). Z kraje Vysočina označilo takovou odpověď 64 % dotazovaných (z toho 27 % muţů a 37 % ţen). Dotazovaní s bydlištěm v Královéhradeckém či Pardubickém kraji tvoří většinu v tomto výzkumu. Mají k těmto místům blíţe, jsou lépe informovaní a jsou jim lépe dostupné.

33

Vyhodnocení otázky č. 2 : Vyberte objekt, který Vás nejvíce zaujal: a) Dobrošov b) Hanička c) Bouda

d) jiný

e) ţádný

Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila, abych zjistila, jaký objekt vojenského opevnění je pro dotazované nejzajímavější a nejoblíbenější. Vybrala jsem do otázky největší a podle svého uváţení nejnavštěvovanější objekty, pokud však někoho zaujal jiný, mohl ho zde také uvést. Respondentům, kteří nenavštívili nikdy vojenské opevnění ve východních Čechách, se nabízela odpověď ţádné návštěvy. Podle dat získaných ze šetření nejvíce respondentů zaujala pevnost Hanička, kterou uvedlo ve svých odpovědích 32,5 % z nich (z toho 17,5 % ţen a 15 % muţů). Druhou nejoblíbenější pevnost Dobrošov povaţuje za nejzajímavější 26,5 % respondentů (z toho 12,5 % ţen a 14 % muţů). Třetí v pořadí se umístila pevnost Bouda, jeţ přišla Graf č. 4 Nejoblíbenější vojenské objekty u ţen

zajímavá

12

%

dotazovaných (z toho 3,5 % ţen a 8,5 % muţů).

1 7

4

25

Dobrošov Hanička

35

V moţnosti „jiný“ objekt uvedlo

3,5

%

Bouda

dotazovaných (z toho 2

Březinka

% ţen a 1,5 % muţů)

Stachelberg

pevnost

Stachelberg,

který se však nenachází na

území

destinace

Východní Čechy, a 1 % respondentů (z toho 0,5 % ţen a 0,5 % muţů) nejvíce zaujal objekt Březinka.

34

Jak jsem uvedla výše 24, 5 % (z toho 14 % ţen, 10,5 % muţů) dotazovaných nikdy nenavštívilo vojenské opevnění v této oblasti, proto i v této otázce si stejný počet vybralo moţnost „ţádný“ objekt. Nejmenší podíl na návštěvnosti měly ţeny ve věku 19 – 35 let (záporně odpovědělo 37 % z nich), u ţen v kategorii 36 – 50 let a 51 – 66 let byly odpovědi téměř vyrovnané. Záporně o své návštěvě odpovědělo v obou skupinách 13 % dotazovaných. Muţi celkově navštěvují více objekty vojenského opevnění. Pouze 28 % z nich ve věku 19 - 35 let uvedlo, ţe nikdy ţádný nenavštívili. V porovnání se

stejnými

věkovými

skupinami u ţen byly odpovědi v dalších kategoriích u muţů odlišné. 15 % muţů mezi 36 – 50 lety, označilo ve svých odpovědích tuto moţnost. Mezi 51 – 66 lety tak odpovědělo 9 %. Tabulka č. 5 – Rozdělení respondentů, kteří odpověděli, ţe nenavštívili ţádný objekt vojenského opevnění podle věkových kategorií a pohlaví Věková kategorie 19 - 35 let 36 - 50 let 51 - 66 let Ţeny 23 3 2 Muţi 16 3 2 Celkem 39 6 4 Pohlaví

35

Otázka č. 3: Zúčastnil/a jste se někdy doprovodné akce pořádané v objektu vojenského opevnění? V této otázce uvedlo 75,5 % dotazovaných (z toho 39,5 ţen a 36 % muţů), ţe se nikdy nezúčastnilo ţádné doprovodné akce pořádané v objektu vojenského opevnění. Zajímavý jsou výsledné odpovědi v jednotlivých věkových skupinách. V kategorii ţen mezi 19 – 35 let potvrdilo svou

neúčast

na akci

tohoto typu 85 % z nich, ve věku 36 – 50 let 70 % ţen a 73 % ţen ve věku od 51 – 66 let.

U muţů byla procenta o něco niţší, v kategorii 19 – 35 let takto odpovědělo 79 %, 60 % muţů mezi 36 – 50 lety, 65 % muţů v kategorii 51 – 66 let. Nejvíce do svých odpovědí zaznamenalo akce konané s tvrzí Bouda a to 10 %. Dále to

bylo

respondentů

6,5 %

uvádějících

tvrz Hanička, 6 % uvedlo tvrz Dobrošov. Zbylé 2 % uvedla destinaci

areál

mimo Východní

Čechy (tvrz Stachelberg 1,5 %, tvrz Hlučín – Darkovičky 0,5 %).

36

Cílovou skupinou jsou muţi, jejichţ zájem je nejvyšší, konkrétně u muţů nad 50 let. Celkově Graf č. 8 Odpovědi muţů na otázku č. 3: Zúčastnil jste se někdy doprovodné akce pořádané v objektech vojenského opevnění?

24,5

%

respondentů (z toho 14 % ţen,

10,5

%

muţů)

odpovědělo, ţe vojenské objekty někdy navštívilo.

9

11

Dobrošov

8

Nejniţší návštěvnost lze

Hanička

pozorovat ze strany ţen

Bouda

mezi 19 – 35 lety.

Otázka č. 4: Na doprovodných akcích mě nejvíce bavily: a) dobové kostýmy b) zbraně, vozy a další vojenská technika c) ukázky bojů d) celková atmosféra Celkem odpovídalo pouze 24, 5 % respondentů, kteří uvedli ve svých odpovědích, ţe se někdy zúčastnili doprovodné akce konané v objektech vojenského opevnění. Tuto Graf č. 9 Odpovědi na otázku č. 4, co návštěvníky na doprovodných akcích nejvíce bavilo.

otázku

jsem

zařadila do dotazníku, abych

zjistila,

co

návštěvníky nejvíce na 7

akcích

19

kostýmy 13

zbraně ukázky bojů

8

atmosféra

zaujalo

a

současně také, co by je k další

motivovalo návštěvě.

Největší

ohlasy získala celková atmosféra,

ve

svých

odpovědích ji označilo 9,5 % respondentů. Dále celkem 6,5 % respondentů nejvíce zaujaly zbraně, vozy a další vojenská technika. Pro 4 % dotazovaných byly nejzajímavější samotné ukázky bojů. Zbylým 3,5 % dotazovaných se nejvíce líbily dobové kostýmy. 37

Otázka č. 5: Měl/a byste zájem např. o víkendový cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění? Celkem 66 % dotazovaných (z toho 30 % ţen, 36 % muţů) v dotazníku označilo jako svou odpověď ano, čímţ potvrdili svůj zájem o cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění. Nejvyšší počet kladných odpovědí označilo 41 % respondentů ve věku 19 – 35 let. Dá se říci, ţe s vyšším věkem se postupně zájem o zájezd zaměřený na aktivní

Graf č. 10 Odpovědi na otázku č. 10: Měl/a byste zájem např. o víkendový cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění?

sniţoval. Ve věku 36 – 50

let

kladně 100

82

odpovědělo 12

%

respondentů, v kategorii

80 60

turistiku

Ano

37

40

24 19

20

26 12

Ne

51 – 66 let tuto odpověď označilo

13

%

dotazovaných.

0 19 - 35 let

36 - 50 let

51 - 66 let

Kdyţ se zaměříme konkrétně na jednotlivé věkové skupiny podle pohlaví, zjistíme, ţe 71 % ţen v kategorii 19 – 35 let by mělo o takový zájezd zájem, v kategorii 36 – 50 let to bylo 35 % ţen, v kategorii 51 – 66 let to bylo 53 % ţen. U

muţů

byl

zájem

v některých kategoriích mnohokrát

vyšší.

V kategorii 19 – 35 let potvrdilo svůj zájem 67 % muţů, ve věkové skupině 36 – 50 let to bylo 80 % muţů, 78 % muţů ve věku 51 – 66 let.

38

Naopak celkem 34 % dotazovaných (z toho 20 % ţen, 14 % muţů) vyjádřilo nezájem o takový typ zájezdu. Největší zájem projevilo 18,5 % dotazovaných ve věku 19 – 35 let, dále 9,5 % ve věku 36 – 50 let a 6 % v kategorii 51 – 66 let. Konkrétně 29 % ţen ve věku 19 – 35 let odpovědělo, ţe nemá o zájezd zájem, 65 % ţen z kategorie 36 – 50 let a 47 % ţen z kategorie 51 – 66 let. U muţů byl nezájem niţší. V kategorii 19 – 35 let se takto vyjádřilo 33 % muţů, 20 % z kategorie 36 – 50 let a

Graf č. 12 Odpovědi muţů na otázku č. 5: Měl byste zájem o víkendový cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění?

22 % muţů z kategorie 51 – 66 let. Pokud shrneme údaje získané

40

v této otázce, zjistíme,

30

20

ANO

ţe mezi ţenami byl

10

NE

největší zájem ve věku 19 – 35 let (71 %) a

0 muţi 19-35 let

muţi 36-50 let

muţi 51-66 let

51 – 66 let (53 %). Nejvíce tento zájezd

odmítly ţeny ve věku 36 – 50 let, pouze 35 % z této kategorie projevilo zájem. Naopak u muţů se s největším úspěchem setkal v kategorii muţů 36 – 50 let (80 %) a 51 – 66 let (78 %). Nejmenší zájem měli muţi ve věku 19 – 35 let (67 %). Z hlediska místa bydliště mají největší zájem o zájezd dotazovaní z Pardubického kraje - celkem 68 % (z toho 38 % ţen, 30 % muţů). Z kraje Vysočiny projevilo zájem 68 % respondentů (z toho 36 %, 32 % muţů). Z dotazovaných z Královéhradeckého kraje odpovědělo kladně 59 % (z toho 25 % ţen, 34 % muţů).

3.1.4 Shrnutí výzkumu Ze získaných údajů lze usoudit, ţe opevnění navštěvují spíše ţeny a muţi ve středním věku, starší 35 let. To můţe být dáno tím, ţe s vyšším věkem se zaměřují na bliţší destinace v České republice, kam se mohou vydat vlastním popřípadě jiným veřejným dopravním prostředkem a cesta není tak náročná. Destinace Východní Čechy je bliţší neţ zahraniční destinace. Je pro ně tak lákavější ji zvolit za svůj cíl, protoţe stráví na cestách méně času, coţ je pro ně pohodlnější a mohou v ušetřeném čase navštívit více pamětihodností. Komfort je pro ně hlavním kritériem při cestování. 39

Cestují se svými vnoučaty, partnerem nebo s dalšími rodinnými příslušníky a přáteli. Podnikají kratší skupinové výlety. S největším nezájmem se setkáváme u skupiny ţen mezi 19 – 35 lety a muţi stejné věkové kategorie. Můţe to být dáno tím, ţe lidé v tomto věku raději navštěvují zahraniční destinace. Mladí lidé vyhledávají aktivní dovolenou, kdy se mohou sportovně vyţít a získat nové nevšední záţitky a poznatky, coţ zajisté návštěva vojenského opevnění můţe poskytnout. Pro tuto věkovou skupinu je atraktivní vzdělávání neformální metodou, kdy se díky prohlídce takovýchto objektů dozvídají více o historii své země a proto by měl být kladen důraz na přilákání pozornosti této věkové skupiny především prostřednictvím doprovodných programů, jako jsou různé inscenace bojů, speciální ceremoniály, výstavy dobových uniforem, prezentace vojenské techniky atd. Závislost návštěvy na vzdálenosti bydliště potencionálního návštěvníka od objektu je důleţitým faktorem. Pokud se zaměříme na 3 kraje s největším zastoupením respondentů – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a kraj Vysočina. V kaţdém kraji odpovědělo více neţ 60 % respondentů, ţe někdy objekt navštívili. Kraje Královéhradecký a Pardubický mají na svém území právě tyto památky, je tedy pochopitelné, ţe většina návštěvníků pochází z těchto krajů. Podle dat získaných ze šetření nejvíce respondentů zaujala pevnost Hanička, druhou nejoblíbenější pevností je Dobrošov a dále pevnost Bouda. Oblíbenější jsou tedy větší objekty, které jsou lidem více známé. Jejich oblíbenost je dána tím, ţe představují jakési centrum vojenského opevnění pro návštěvníky. Výzkum se také zabýval tím, zda lidé navštěvují doprovodné akce v objektech a co je na nich nejvíce zaujalo, popřípadě motivovalo k návštěvě. Nejvyšší zájem se dal pozorovat u muţů nad 50 let. Méně jak 30 % z celkového počtu respondentů, kteří uvedli ve svých odpovědích, ţe se někdy zúčastnili doprovodné akce konané v objektech vojenského opevnění. Pro návštěvníky byla nejvíce atraktivní celková atmosféra ukázky bojů, dále prezentace zbraní a další vojenské techniky. Pro menší část dotazovaných byly motivací k návštěvě samotné ukázky bojů a dále dobové kostýmy.

40

Typický návštěvník: je muţ, pochází z Královehradeckého kraje, je mu mezi 35 – 50 lety, nejvíce ho zaujala návštěva pevnosti Hanička, nikdy se neúčastnil doprovodné akce, měl by zájem o zájezd po vojenském opevnění ve východních Čechách.

3.2 Typy pro volný čas a výlety Vojenské opevnění ve východních Čechách bývá obklopeno krásnou horskou přírodou. Je vhodné propagovat tyto atraktivity společně. Mohou to být např. rozhledny, naučné stezky, přírodní rezervace, parky atd. V této části práce se zaměřuji nejprve na události pořádané přímo muzei vojenského opevnění a přináším jejich přehled se stručným popisem. V druhé části jsou vytvořeny typy na výlety za vojenským opevněním a přírodními krásami, které je obklopují.

3.2.1 Akce pořádané muzei v objektech vojenského opevnění Akce Cihelna „Jak napovídá název, tato akce se koná v okolním prostoru srubu K – S 14 U cihelny vţdy koncem srpna. Jedná se o vzpomínkovou přehlídku zaměřenou na vojenskou techniku a historii minulého století. Bojová ukázka má zavést diváka do roku 1938, nejprve má ukázat mírový ţivot před vyhlášenou mobilizací československé armády. Poté však dochází k mobilizaci a organizátoři se snaţí prostřednictvím akce ukázat, jak těţké bylo pro příslušníky armády opustit vojenské objekty bez boje a ţe tento odchod pro nás měl cenu svobody. Součástí celodenní akce je předvedení uniforem, výstroje a výzbroje.“ [Propagační leták AKCE CIHELNA] Muzejní noc na Cihelně „Tradiční akce u pěchotního srubu K-S 14 Cihelna, v němţ je umístěné muzeum československého opevnění, spojená s vystoupením uměleckých historických skupin (šermířské souboje), hudbou a grilováním.

41

Vstup od 18.00 zdarma, současně se konají večerní prohlídky kláštera na Hoře Matky Boţí a promítání v Evropském domě v Králíkách.“ [4] Ţelezniční víkend ve tvrzi Hůrka „Koná se v měsíci květnu ve tvrzi Hůrka. Letošní rok připadl tento víkend na 7. a 8. května. Jedná se o dny, kdy se mezi normálními prohlídkami provádí 2 speciální prohlídky zaměřené na podzemní ţeleznici. Tyto mimořádné prohlídky zahrnují ukázku, jak se pracovalo s lokomotivami na úzkorozchodné ţeleznici.“ [2] Společné víkendy muzeí a památníků v Králické pevnostní oblasti „Společné víkendy jsou pořádány od dubna do října většinou poslední víkend v měsíci (v srpnu během akce Cihelna). Muzea jsou otevřena jinak, neţ je obvyklé. Běţná otevírací doba je prodlouţena. Pořadatelé připravují pro návštěvníky řadu atrakcí jako např. různé výstavy nebo speciální prohlídkové trasy. Průvodci jsou oblečeni do dobových uniforem s výzbrojí. Vojenské muzeum Králíky předvádí těţkou a bojovou techniku v pohybu. [7] Fort EXPO „Odehrává se v měsíci květnu v prostorách tvrze Dobrošov, přesněji v jejím podzemí. Tato akce slouţí jako prezentace všech pevnostních muzeí z České republiky, také tu vystavují i zástupci ze zahraničí. Přijíţdějí se sem představovat soukromá muzea, ale i státní nebo městské organizace. Do akce se zapojují i soukromé kluby zabývající se tématikou vojenského opevnění.“ [3] Kaţdý zástupce si otevře svůj stánek s propagačními materiály, videi atd., jejímţ prostřednictvím seznamuje návštěvníky s činností, expozicí či zaměřením svého muzea.

3.2.2 Typy na výlety Rozhledny: tvrz Dobrošov – rohledna Dobrošov – Jiráskova chata Rozhledna je vzdálená 23 km od tvrze Dobrošov. „Stojí ve výšce 624 metrů nad mořem. Je vysoká 24 metrů. Při výstupu na její vrchol je nutno překonat 99 schodů. Rozhledna se nachází u Jiráskovy chaty, kde je moţno zaparkovat.“ [14] 42

Návštěvníci mohou vidět Javoří hory, vrch Ostaš, Adršpašsko Teplické skály, vrch Turov, vrch Tabule, Svorovou horu, Černou horu, Sněţku, okolí Červeného Kostelce, Náchoda a Hronova a další. tvrz Skutina – rozhledna na Vartě (u obce Sendraţ) Rozhledna leţí asi 8,5 km od tvrze, 0,5 km od obce Sendraţ. „Stojí ve výšce 618 metrů nad mořem. Celkem je věţ vysoká 50 metrů, vyhlídková část je ve výšce 24 metrů. Má 145 schodů.“ [14] Z jejího vrcholu mohou návštěvníci vidět za dobrého počasí Javoří hory, vodní nádrţ Rozkoš, Zvičinu, Krkonoše, Dobrošov, Orlické hory, Kunětickou horu nebo Ještěd. tvrz Hanička – rozhledna na Anenském vrchu Rozhledna se nachází 3,5 km od tvrze Hanička, odkud je přístupná po červené turistické značce. „Stojí ve výšce 991 metrů a je vysoká 17 metrů.“ [14] Výhled je odtud na okolí Rychnova nad Kněţnou, Orlické hory, Kralický Sněţník, Suchý vrch a okolí Ţamberka. Kralická pevnostní oblast – rozhledna na Suchém vrchu Rozhledna je vzdálená od tvrze Bouda 3,3 kilometrů, od Vojenského muzea Králíky 14,2 kilometrů a 12,7 kilometrů od Muzea československého opevnění z let 1935 – 38 Pěchotní srub K – S U cihelny. „Stojí na 975 metrů vysokém Suchém vrchu. Je vysoká 33 metrů.“ [14] Je odtud vidět vrch Jeřábek, Buková hora, Jiráskovy vrchy, vrch Bulík, Malův kopec, Faltusův kopec, ale také Sněţka, Zakletý, Deštná a Bradlo. Králická pevnostní oblast – rozhledna na Kříţové hoře (u Červené Vody) Rozhledna se nachází 10 kilometrů od tvrze Bouda, od Vojenského muzea Králíky 8,8 kilometrů a 5,9 kilometrů od Muzea československého opevnění z let 1935 – 38 Pěchotní srub K – S U cihelny. „Stojí na Kříţové hoře ve výšce 735 metrů nad mořem. Vyhlídková plošina je ve výšce 22 metrů, kam vede 130 schodů.“ [14] Výhled je na Králický Sněţník, Jeseníky, okolí Králík, Červené Vody a další.

43

Králická pevnostní oblast – rozhledna na vrchu Val Rozhledna stojí 14,5 kilometrů od tvrze Bouda, od Vojenského muzea Králíky 5 kilometr kilometrů a 3,5 kilometrů od Muzea československého opevnění z let 1935 – 38 Pěchotní srub K – S U cihelny. „Nachází se u obce Dolní Hedeč na vrchu Val tyčícím se ve výšce 789 metrů nad mořem. Nahoru je nutno vyšlápnout 123 schodů do konečné vyhlídkové plošiny ve výšce 22 metrů.“ [13] Výhled je na Králický Sněţník, Jeseníky, Suchý vrch nebo vrch Jeřáb.

3.2.3 Naučné stezky a turistické trasy Naučná stezka Dobrošov „Naučná stezka protíná všechny objekty náleţející tvrzi Dobrošov. Jsou zde umístěny informační tabule, které popisují historii těchto staveb. Stezka má dva okruhy, ten první končí v Náchodě, a prodlouţený okruh je zakončen v Bělovsi. Celkem je okruh dlouhý 4,5 kilometrů.“ [16] Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách „Stezka provádí chráněnou krajinnou oblastí Orlické hory. Ukazuje 4 objekty lehkého opevnění, u kterých jsou informační tabule. Začátek stezky je v Olešnici v Orlických horách na náměstí. Celkem je naučná stezka dlouhá 6 kilometrů.“ [9] Z této stezky lze sejít k pěchotnímu srubu tvrze Skutina N – S 48 U stodol a dalším lehkým i těţkým objektům v okolí této tvrze. Naučná stezka Okolím Deštného „Trasa je dlouhá 15 kilometrů, začíná i končí v Deštném v Orlických horách. Jsou zde umístěné informační tabule, poukazující např. květenu Orlických hor, lesy Orlických hor nebo vojenské opevnění.“ [11] Naučná stezka Zemská brána „Naučná stezka seznamuje s jednou z nejkrásnějších přírodních atraktivit Orlických hor Zemskou bránou. Na informačních tabulích, které se zaměřují na tuto přírodní rezervaci, se můţou návštěvníci dočíst např. o oblasti Orlické hory, Ledříčkově skále, fauně Zemské brány, pohraničním opevnění, flóře Zemské brány, Pašerácké lávce nebo 44

Lusthausu.“ [10] Zahájit procházku lze u mostu, který se nachází na silnici mezi Bartošovicemi v Orlických horách do osady Čihák, nebo z druhé strany od osady Amerika. Celkem je dlouhá 3 kilometry. Lze spojit i s návštěvou tvrze Hanička, odkud se je moţný přístup z odstavného parkoviště na Panském Poli přes Údolíčko, do Bartošovic v Orlickýc horách a dále podél řeky Divoké Orlice aţ k Zemské bráně. Naučná stezka Betonová hranice „Stezka začíná v obci Mladkov na nádraţí (vzdálené 10 kilometrů od Králík). Prochází kolem jednotlivých objektů lehkého opevnění v Králické pevnostní oblasti, dále se lze dostat k tvrzi Bouda. Zajímavostí při návštěvě stezky je německou náloţí převrácený objekt lehkého opevnění – řopík nebo radioaktivní pramen kníţete Rostislava.“ [17] Stezka je dlouhá 10 kilometrů. Informační tabule jsou umístěny u objektů a popisují jejich výstavbu a jaké měly vybavení. Jiráskova cesta „Tato značená trasa je celkem dlouhá asi 160 kilometrů. První část začíná v Novém Hrádku, přes Nové Město nad Metují, pokračuje přes Olešnici v Orlických horách do Rokytnice v Orlických horách, dále k Zemské Bráně, přes Mladkov a Lichkov do Jablonného. Dále cesta pokračuje aţ k Litomyšli.“ [16] Tato cesta vede k mnoha zajímavostem např. do chráněné oblasti Bukačka, k Masarykově chatě, Velké Deštné, tvrzi Hanička, dále přes Ţamberské lesy k objektům lehkého opevnění, ke Kunštátské kapli nebo do přírodní rezervace Komáří vrch. Nově se také připravuje naučná stezka spojující tvrz Hůrku, Vojenské muzeum Králíky a Muzeum československého opevnění – pěchotním srubem K – S 14 U cihelny.

3.3 Návrh vlastního produktu 3.3.1 Návrh speciálních akcí Tak, aby byly, co nejlépe jednotlivé pevnostní oblasti propagovány, musí se k nim přistupovat individuálně. Zde bych proto ráda navrhla, jak zvýšit návštěvnost prostřednictvím konkrétních akcí.

45

„Bunkrový pochod“ Akce by byla inspirovaná Pochodem přes 3 hrady, který se koná v podhůří Orlických hor a ročně ho navštíví kolem 6 – 7 tisíc lidí. Tento typ akce by byl vhodný pro Králickou pevnostní oblast, kde je největší koncentrace vojenských objektů v České republice, a proto je ideální pro pěší výlety i výlety na kole. V rámci tohoto projektu by se muzea spojili s Klubem českých turistů, vytvořili trasy pro pěší i cyklisty, které by vedly přes jednotlivé objekty vojenského opevnění (tvrz Bouda, Hůrka, pěchotní srub K – S 5 U potoka, K – S 8 U nádraţí, K – S 14 U cihelny, pozorovatelna K – S 12b Utrţený, Muzeum Vysoký kámen, Vojenské muzeum Lichkov, Lehký objekt vz. 27 č. 35 a Vojenské muzeum Králíky). Bylo by určeno startovací místo, kde bude zajištěno parkování, občerstvení či hudební doprovod. Trasa povede přes objekty, do nichţ bude levnější vstupné, nebudou to jen vojenské opevnění, ale např. i rozhledny. „Jak lehké je ztratit svobodu“ Inscenace obsazení Rokytnice v Orlických horách německými vojsky a následné opuštění tvrze Hanička a předání do jejich rukou. Začátek by se odehrával na náměstí v Rokytnici v Orlických horách a působil by jako prostředek, který bude motivovat potencionální návštěvníky. Poté by se místo dění přesunulo přímo k tvrzi. Následovala by přehlídka dobových zbraní, zajištěné občerstvení, levnější vstupné.

3.3.2 Tvorba zájezdu Zájezd (nejen) po pevnostech Orlických hor Během tohoto dvoudenního zájezdu účastníci poznají největší objekty vojenského opevnění ve východních Čechách, ale také uvidí přírodní skvosty Orlických hor. Program zájezdu: 1. den (sobota) Dobrošov – Skutina – Deštné 

7:30 Přistavení autobusu na autobusové nádraţí v Rychnově nad Kněţnou.



8:00 Odjezd autobusem do tvrze Dobrošov.  9:00 – 10:15 Prohlídka pevnosti  10:15 – 10:30 Přestávka pro občerstvení 46



10:30 Odjezd z Dobrošova na kole k tvrzi Skutina.



Průjezd přírodní památkou Louky v České Čermné, kde se vyskytují ohroţené druhy rostlin.  12:00 – 13:00 Prohlídka pevnosti  13:00 – 13:15 Přestávka pro občerstvení, nákup suvenýrů a publikací



13: 15 Odjezd do Deštného v Orlických horách.  14:15 Ubytování v hotelu – hotel Alba  Poté volno; prohlídka Deštného, minigolf, lanový park, Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel, posezení v restauraci

2.

den (neděle)

Deštné – Hanička – Pastviny – Bouda – Suchý vrch 

07:30 Odjezd z Deštného k tvrzi Hanička.



Průjezd malebnou krajinou pod Velkou Deštnou (Luisino údolí), dále napojení na naučnou stezku Jiráskova cesta, přes Pěticestí, pod Anenským vrchem a dalšími kouty Orlických hor, které patří mezi nejkrásnější části tohoto pohoří  9:00 – 10:20 prohlídka tvrze  10:20 – 10:30 přestávka pro občerstvení



10:30 Odjezd od tvrze k vodní nádrţi Pastviny.



Přesun přes Jiráskovu cestu, lemovanou objekty lehkého opevnění (některé z nich jsou volně přístupné), dále přejezd Zemské brány (přírodní rezervace)  11:30 – 12:30 Moţnost koupání. Občerstvení. Volno



12:30 Přejezd k tvrzi Bouda.



Přesun přes naučnou stezku Betonová hranice vedoucí krajinou posetou objekty vojenského opevnění, u nichţ jsou informační tabule popisující jejich výstavbu a další události před 2. světovou válkou. 47

 14: 00 - Prohlídka tvrze Bouda  15:25 – 15:35 přestávka pro občerstvení, nákup suvenýrů 

15:35 Odjezd k chatě s rozhlednou na Suchém vrchu, kde bude na parkovišti čekat autobus.



15:50 Příjezd k chatě s rozhlednou. Je moţná návštěva rozhledny; občerstvení.



16:00 Přistavení autobusu na parkoviště u rozhledny Suchý vrch.



16:30 Odjezd do Rychnova nad Kněţnou



cca 17:15 Příjezd do Rychnova nad Kněţnou.

Pokyny pro účastníky zájezdu: Zájezd je vhodný na měsíce květen – září. Odjezd je plánován z autobusového nádraţí v Rychnově nad Kněţnou, od supermarketu Lídl. Nástup je dále moţný po trase: Rychnov nad Kněţnou – Solnice – Dobruška – Nové Město nad Metují – Náchod. Zájezd je díky terénu středně náročný. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava autobusem, 1x ubytování s polopenzí (1x večeře, 1x snídaně) a vstupné do objektů (kromě volného odpoledne v Deštném, do pevnosti Skutina a na rozhlednu Suchý vrch). Není zahrnuto cestovní pojištění. Je nutné mít s sebou vlastní kolo, pevné boty, základní cyklistické vybavení. Při prohlídkách v podzemí je dobré mít u sebe bundu nebo jiné teplejší oblečení, protoţe v podzemních návštěvních prostorách je stálá teplota 5 - 8 oC. Pokud by někdo na teplejší oblečení zapomněl, nevadí, v některých tvrzích vám jej zapůjčí. Kaţdý účastník by měl mít u sebe svou lékárničku. V té by měl mít léky, které uţívá, a také obvazy, náplasti, dezinfekci atd. kvůli případnému úrazu na kole. 

Ubytování:

Stylově vybavené pokoje s překrásným výhledem na malebné hory v okolí jsou k dispozici se dvěma a více lůţky. Kaţdý pokoj je vybaven postelí, nočním stolkem, šatní skříní a samostatnou koupelnou s wc. Ve společných prostorách je dostupné připojení k internetu, restaurace a vyhřívaná letní terasa s barem. V ceně není zahrnut rekreační poplatek, který činí 10 Kč/osoba/den.

48



Stravování:

V ceně zájezdu je zahrnuta večeře (sobota) a snídaně (neděle). Další občerstvení, které jiţ není zahrnuto, bude moţné zakoupit vţdy v některém z navštívených objektů. Itinerář 1. den cesta autobusem: Průběţné Celkem km km

Místo

Odjezd

Příjezd

Rychnov n. Kn. - Dobrošov

8:00

8:45

10:30

11:45

17

17

prohlídka 60 min

13:15

14:00

10,5

27,5

ubytování

Průběţné Celkové km km

38

Pozn. prohlídka 75 min

38

cesta na kole: Dobrošov - Skutina Skutina - Deštné

2. Den cesta na kole: Místo

Odjezd

Příjezd

Deštné - Hanička

7:30

8:55

25

25

Hanička - Pastviny

10:30

11:30

17,5

42,5

Pastviny - Bouda

12:30

13:45

17,5

60

Bouda - Suchý vrch

15:35

15:55

3,5

63,5

49

49

Pozn. prohlídka 80 min prohlídka 85 min -

cesta autobusem: Suchý vrch - Rychnov

16:15

17:00

-

49

Dopravce Dopravu bude zajišťovat společnost: AUDIS BUS, s.r.o. Soukenická 242 516 01 Rychnov nad Kněţnou Údaje o vozidle: Autobus ROŠERO – P (Iveco) 19 míst + řidič, klimatizace, taţné zařízení, nezávislé topení. Ceník: 21 Kč / km + 20 % DPH 120 Kč / hodina - čekací sazba + 20 % DPH 3.3.2 Kalkulace zájezdu Nepřímé náklady a) náhrada za ujeté km přístavné km – 1 km (Rychnov nad Kněţnou), 37 km (Dobrošov – Rychnov n. Kn.), 48 km (Rychnov nad Kněţnou – Suchý vrch) celkem => 86 km plánované km – 37 km (Rychnov n. Kn. – Dobrošov), 48 km (Suchý vrch – Rychnov n. Kn.) celkem => 85 km neplánované km – 9 km (10 % z plánovaných km na případné objíţďky) náhrada za ujeté km bez DPH => 180 * 21 Kč = 3 780 Kč náhrada za ujeté km s DPH => 3 780 * 1,2 = 4 536 Kč riziko neobsazenosti => 10 % z celkové ceny za dopravu, 4 536 * 0,1 = 454 Kč b) náhrada za čekání 1. den: Rychnov nad Kněţnou 7:30 – 8:00 => 2 čekací čtvrthodiny 2. den Suchý vrch 16:00 – 16:30 => 2 čekací čtvrthodiny => celkem 4 čekací čtvrthodiny, náhrada za čekání => (120 / 4)* 4 = 120 Kč s DPH celkem = 120 * 1,2 = 144 Kč c) mzda řidiče 50

Z důvodu délky zájezdu a jeho časového harmonogramu postačí pro zájezd pouze 1 řidič. Mzda řidiče je jiţ zahrnuta v sazbě za 1 km. d) stravné řidiče Pracovní doba řidiče nepřekročí minimální limit 5 hodin, proto nemá právo na vyplácení stravného. e) parkovné Za parkovné na parkovišti u rozhledny Suchý vrch je účtován poplatek 150 Kč. f) ostatní poplatky Poplatek za zapůjčení taţného zařízení (přívěs na kola). 350 Kč/den => 700 Kč + daň; s DPH – 840 Kč f) náklady na průvodce Externí průvodce má stanovenou paušální denní odměnu 500 Kč, celkem tedy 1000 Kč. Strava mu bude zajištěna ve formě polopenze (večeře + snídaně). Má tak právo na krácené příplatky. Sazba stravného byla stanovena na 68 Kč. Ubytování a stravování je pro průvodce zdarma. náhrada stravného za 2 dny => 68 * (70/100) * 2 = 95 Kč Přímé náklady ubytování a stravování na 1 účastníka - 450 Kč; 360 Kč bez DPH vstupné do objektů – 185 Kč, 148 Kč bez DPH; 105 Kč, 84 bez DPH Výpočet nákladů na 1 účastníka – cena zájezdu Nepřímé náklady s DPH (4 536 + 454 + 144 + 150 + 840 + 1000 + 95) = 7 219 Kč Nepřímé náklady na 18 účastníků 7 169 Kč; na 1 účastníka 401,10 Kč Přímé náklady na 1 účastníka + ubytování a stravování 450 Kč + vstupné do objektů 185 Kč/ dospělý, 105 Kč/ studenti a důchodci Přímé náklady celkem bez DPH – 508 Kč; 465 Kč s DPH – 635 Kč, 555 Kč => cena zájezdu pro 1 účastníka (dospělý) bez marţe CK – (401,10 + 450 + 185) = 51

1036,10 Kč + marţe CK 20 % => 508 * 1,2 = 609,60 Kč + DPH 20 % z marţe CK => 609,60 * 1,2 = 731,50 Kč => cena zájezdu pro 1 účastníka (dospělý s běţným vstupným) celkem (1 036,10 + 731,50) = 1770 Kč => cena zájezdu pro 1 účastníka (student, důchodce) bez marţe CK (401,10 + 450 + 105) = 956,10 + marţe CK 20 % => 465 * 1,2 = 558 Kč + DPH 20 % z marţe CK => 558 * 1,2 = 669,60 Kč => cena zájezdu pro 1 účastníka (student, důchodce) celkem (956,10 + 669,60) = 1 630 Kč

3.3.3 Zhodnocení produktu Takový produkt cestovního ruchu by měl propagovat destinaci nebo její části, tak aby návštěvníkům nabídnul to nejlepší, ale zároveň poukázal na méně navštěvované avšak zajímavé kouty. Propagace destinace nekončí pouze u tvorby produktů. Následuje také podpora prodeje, tvorba propagačních letáčků a jiných způsobů reklam v různých mediích, které na tvorbu a pořádání upozorní. Myslím si, ţe tento zájezd je vhodný pro všechny věkové kategorie. Ta nejmladší skupina, do které patří studenti a mladí rodiče, vyhledávají právě kratší výlety s naučnou tématikou a s aktivním vyţitím. Trefnou nabídku představuje právě proto, ţe je touto formou – pevnostní turistikou lze spojit vzdělání s cyklistikou. Kratší výlety jsou také vhodné pro rodiče s malými dětmi, kdy nemusí být mimo domov na delší dobu. Pro potencionální účastníky ve středním věku je vhodný především jako prostředek pro zpestření stereotypního způsobu ţivota, odproštění od městského prostředí. Lidé ve středním věku cestují většinou se svými odrostlejšími dětmi nebo partnerem. Tento produkt propagující pevnostní turistika jim můţe napomoci v hledání nových cílů jejich 52

cest, vytvoření nové vášně, zájmu o historii, nebo touhy po poznání neporušené přírody Orlických hor. Největší zájem o zájezd projevily ţeny ve věku 19 – 35 let a 51 – 66 let. Nejvíce ho odmítly ţeny ve věku 36 – 50 let. Naopak u muţů se s největším úspěchem setkal v kategorii muţů 36 – 50 let a 51 – 66 let. Z hlediska místa bydliště mají největší zájem o zájezd dotazovaní z Královéhradeckého kraje. Pardubického kraje a kraje Vysočiny.

4. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vytvoření zájezdu – produktu cestovního ruchu po Orlických horách. Takový zájezd by měl poslouţit k propagaci vojenského opevnění v Orlických horách a dalších částech východních Čech. V 1. kapitole – teoretické části nejprve popisuji historické události, které předcházely budování tohoto opevnění, jaké okolnosti vedlo Československo k takovému kroku, jak postupovalo v opevňování, které konkrétní lokality bylo nutné opevnit nejvíce na území v Československu atd. Tato část práce přináší základní informace o jednotlivých typech opevnění lehkého i těţkého, co tvořilo podstatu opevnění, z jakých částí se skládalo, na jakých místech se stavělo, jaké vedly důvody k takovému výběru míst. Jednoduše se zmiňuji o tom, co to vlastně bylo a je takové opevnění, jakou úlohu mělo a proč bylo vystavěno. Jejich pořadí volím tak, aby obsahovalo základní informace a po přečtení mé práce mohl kaţdý rozeznat jednotlivé součásti opevnění. Má také za úkol pomoci rozumět jednotlivým pojmům, tak aby čtenář porozuměl podstatě opevnění a dokázal se tak lépe orientovat v této problematice. Dále se také zabývám všemi dělostřeleckými tvrzemi a pěchotními sruby v této oblasti, které se stačily vybudovat úplně nebo alespoň zčásti, neutrpěly rozsáhlé škody, později byly zrekonstruovány a otevřeny veřejnosti. U kaţdé stavby je sepsána její stručná historie, týkající se nejen její výstavby, ale také událostí po okupaci německých vojsk, komunistického reţimu i současnosti. V 2. kapitole - praktické části jsem se snaţila zpracovat údaje o současném stavu pevnostní turistiky na základě dotazníkového šetření. Díky výzkumu jsem zjistila např. jaký je zájem o návštěvu takových objektů, které jsou nejvíce populární, co návštěvníky motivuje k návštěvě a podobně. Zároveň jsem se snaţila i přiblíţit obraz nejčastějšího 53

návštěvníka pevnostních objektů a jeho zájmů. V další části kapitoly jsem sestavila seznam speciálních - doprovodných akcí se stručným popisem, které jsou pořádané v objektech vojenského opevnění. Takové akce se konají pro širokou veřejnost tradičně kaţdý rok. Také jsem vytvořila pár typů na výlety upozorňující na přírodu v okolí vojenského opevnění. V poslední části mé práce jsem vytvořila vlastní produkt na základě dotazníkového šetření. Vyhodnocení dotazníkového výzkumu by mělo poslouţit jako inspirace pro pořádání podobných doprovodných události a především ukazuje na to, co návštěvníky nejvíce zajímá a na co by bylo dobré se zaměřit. Prostřednictvím tohoto šetření jsem se dozvěděla další uţitečné informace jako, ţe nejčastějšími návštěvníky jsou muţi ve středním věku, nejoblíbenějším objektem je tvrz Hanička a ţe jen pouhý zlomek dotazovaných se někdy zúčastnilo doprovodných akcí. A právě přitaţlivost této oblasti neboli potenciál cestovního ruchu pevnostních objektů lze zvýšit pořádáním speciálních doprovodných akcí. Bylo by vhodné zaměřit se na nejzajímavější typ doprovodných akcí a vytvářet jich více a přitáhnout tak pozornost návštěvníků. Zajistit tak nejen jednu návštěvu, ale aby se vraceli častěji. Mezi nejoblíbenější akce patří inscenace bojů s celkovou atmosférou, předvedení vojenské techniky a dobových uniforem. Důleţitou podmínkou pro zvýšení návštěvnosti prostřednictvím těchto akcí je konání v pravidelných termínech, tak aby si je lidé zapamatovali. Tyto prezentace vojenské techniky, ukázky bojů nebo sbírky uniforem jsou více atraktivní pro muţe. Sníţená návštěvnost ţen je způsobena nezájmem o vojenskou historii, nedostatečnou atraktivitou nebo špatnou propagací. Pro věkovou skupinu mezi 19 – 35 lety je atraktivní vzdělávání neformální metodou, kdy se díky prohlídce takovýchto objektů dozvídají více o historii své země a proto by měl být kladen důraz na přilákání pozornosti této věkové skupiny především prostřednictvím doprovodných programů. Dobrým příkladem je spolupráce objektů v Králické pevnostní oblasti, kde pořádají několik akcí v průběhu roku a spolupracují mezi s sebou a tak propagují ty méně navštěvované objekty. Provozovatelé se tak snaţí dostat tuto oblast do povědomí veřejnosti. 54

Dalším způsobem, jak propagovat pevnostní turistiku, by mohla být spolupráce provozovatelů muzeí s cestovními kancelářemi, kdy by na základě objednávek byly pořádány doprovodné akce pro účastníky zájezdů. Takové nabídky by byly nabízeny podnikům v určitém kraji jako podnikové zájezdy. Zájezdy jsou taky vhodné pro skupinové zájezdy studentů. Prostředníka mezi cestovní kanceláří a zákazníkem by tu také mohly tvořit destinační společnosti, které by propagovaly tyto produkty a prostřednictvím této činnosti by vlastně plnily svůj cíl – propagace destinace Orlické hory nebo Východní Čechy. Cestovní kanceláře by ve spolupráci s muzei nejdříve zkoumaly zájem o takové produkty a otypovaly si cílové podniky. Poté by oslovily příslušné oddělení v podniku, které má toto na starosti. Podle jimi stanovených kritérií by cestovní kancelář sestavila zájezd s programem konzultovaným přímo s muzeem. Jako prostředník by zde působily příslušné destinační společnosti, které mají za úkol propagovat daný region. Vytvořený vlastní produkt by tedy měl přispět k rozvoji cestovního ruchu, podpořit rozmach pevnostní turistiky, motivovat potencionální návštěvníky k návštěvě dalších objektů v oblasti a zároveň tak přispět i zpětnou vazbou k obnovení a údrţbě těchto památek. Měl by napomoci k propagaci nejen pevnostní turistiky, ale také přírodních zajímavostí leţících v turistických oblastech Orlických hor a Podorlicka, Kladského pomezí a Králického sněţníku, které patří do destinace Východní Čechy. Ke snadnější propagaci by měl napomoci především internet. Tím se rozumí nejen webové stránky, ale různé prezentace na sociálních sítích jako je facebook. Celkem na území těchto turistických oblastí najdeme asi 27 muzeí vojenského opevnění z let 1935 - 1938, která jsou otevřena pro veřejnost. Produkt jsem vytvořila tak, aby účastníci navštívili podle mého uváţení (podloţeného dotazníkovým výzkumem) 4 nejzajímavější objekty, s jejichţ prohlídkou jsem spojila také návštěvu největších přírodních atraktivit v těchto oblastech, sportovního střediska Orlických hor, vodní nádrţe nebo rozhledny. My jsme součástí přírody, tak i „naše historie“ převtělená do těchto staveb je její součástí. Proto by propagace pevnostní turistiky měla probíhat v kombinaci s přírodními zajímavostmi, které jsou od těchto staveb na dosah, znásobí potenciál rozvoje

55

cestovního ruchu a taková nabídka můţe zaujmout i ty, kteří nejsou zcela zapálení do vojenských staveb a další techniky s tím spojené. Pro někoho sice tyto stavby nejsou ţádnou okrasou. Já si ovšem myslím, ţe jsou jakýmsi znamením národní hrdosti a chlouby, která byla zrazena a proto bychom měli tyto památky ctít a přispívat k jejich zachování svým zájmem.

56

5. Seznam zdrojů Kniţní zdroje ARON, Lubomír , et al. Československé opevnění 1935 - 1938. 3. dopl. vyd. Náchod : FORTprint, Okresní muzeum Náchod, 1998. 193 s. ISBN 80-86011-05-4. ČERMÁK, Ladislav; HORÁK, Aleš . Tvrz Dobrošov. 2. dopl. vyd. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2008. 32 s. ISBN 978-80-254-1918-2. DIBELKOVÁ, Irena; DUBÁNEK, Martin. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Vyd. 1. Praha : Olympia, 2007. 167 s. ISBN 978-80-7376-013-7. DUBÁNEK, Martin; FIC, Tomáš ; LAKOSIL, Jan . Putování po československém opevnění 1935 - 1989. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 2010. 264 s. ISBN 978-80-2042200-2. HUBÁLEK, Josef. Opevnění státní hranice v oblasti Orlických hor. Rokytnice v Orlických horách : Městský národní výbor v Rokytnici v Orlických horách, 1974. 38 s. HOLUB, Ota. Zrazené pevnosti. Vyd. 1. Praha : Naše vojsko, 1982. 283 s. KACHLÍK, Bohuslav; RÁBOŇ, Martin; VÁVRA, Luděk. Hanička : dělostřelecká tvrz z let 1936 - 1938. Vyd. 1. Brno : Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno, 2007. 99 s. ISBN 80-86463-24-9. KAPLAN, Václav. Pevnost Dobrošov. Vyd. 1. Hradec Králové : Kruh, 1977. 42 s. KUPKA, Vladimír, et al. Pevnosti a opevnění : v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha : Libri, 2001. 525 s. ISBN 80-7277-047-0. KVH Náchod. Opevňování Náchodska : pěchotní srub Březinka. Vyd. 1. Náchod Běloves : Společnost přátel československého opevnění, 1997. 80 s. NOVÁK, Jiří. Opevnění na Králicku. Vyd. 2. Dvůr Králové nad Labem : Fortprint, 1995. 98 s. ISBN 80-901580-2-1. NOVÁK, Jiří. Těžké opevnění Odra - Krkonoše : 1. díl projekce a výstavba. Vyd. 1. Jablonné nad Orlicí : Jiří Novák, vydavatelství a nakladatelství, reklamní a projekční kancelář, 1999. 109 s. ISBN 80-9002326-3-9. NOVÁK, Jiří . Těžké opevnění Odra - Krkonoše : 2. díl tvrzové objekty. Vyd. 1. Jablonné nad Orlicí : Jiří Novák, vydavatelství a nakladatelství, reklamní a projekční kancelář, 1999. 108 s. ISBN 80-900226-5-5. NOVÁK, Jiří. Těžké opevnění na Rokytnicku. Vyd. 1. Jablonné nad Orlicí : Jiří Novák, vydavatelství a nakladatelství, reklamní a projekční kancelář, 2001. 95 s. ISBN 8086514-00-5. 57

O´NEILL, Richard. 2. světová válka : rozhodující okamžiky v nejničivějším celosvětovém konfliktu v dějinách lidstva. Surrey, England : Orbis Pictus, 1993. 108 s. ISBN 80-85240-51-3. RÁBOŇ, Martin; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Pevnosti : Pevnostní muzea v České republice - historie, současnost, průvodce. Vyd. 1. Náchod : Nakladatelství a vydavatelství Společnost přátel československého opevnění, 1995. 134 s. STEHLÍK, Eduard. Pevnosti sv. 2 architectura militaris : Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935 - 38. Vyd. 4. Praha : Fortprint, 1996. 71 s. ISBN 80-900299-3-0. TROJAN, Emil. Betonová hranice : Československé opevnění 1935 - 1938. 2. dopl. vyd. Ústí nad Orlicí : OFTIS, 1995. 168 s. ISBN 80-901707-5-7. Regionální prezentace : Pohraniční pevnosti východních Čech - Euroregion Glacensis. Rychnov nad Kněţnou : Euroregion Glacensis, 2001. 19 s. Propagační leták AKCE CIHELNA[21] Propagační leták Opevnění a turistické zajímavosti podél česko – polské hranice Propagační leták Králíky a okolí Propagační leták Muzeum československého opevnění – dělostřelecká tvrz Bouda Propagační leták Muzeum československého opevnění, dělostřelecká tvrz Bouda Propagační leták Dělostřelecké tvrze v Králické pevnostní oblasti Propagační leták Muzeum československého opevnění z let 1935 – 38, pěchotní srub K – S 14 „U CIHELNY“ Králíky a lehké objekty č. 111 a 112 Propagační leták Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka Propagační leták Letecký snímek, Československé opevnění 1935 – 1938, okolí Náchoda Propagační leták Muzeum pevnost Hanička Propagační leták Vojenské muzeum tvrz Hanička Propagační leták Rokytnice v Orlických horách KUDY A KAM Internetové zdroje [1] http://www.brezinka.com [ze dne 9. 3. 2011] [2] http://www.bouda.museum.com [ze dne 9. 3. 2011] 58

[3] http://www.bunkry.cz [ze dne 10. 3. 2011] [4] http://www.cihelna.militaryclub.info [ze dne 10. 3. 2011] [5] http://www.forteg.cz [ze dne 10. 3. 2011] [6] http://www.hanicka.cz [ze dne 11. 3. 2011] [7] http://www.kpo1938.com [ze dne 14. 3. 2011] [8] http://www.ks5.cz [ze dne 14. 3. 2011] [9] http://www.naucnastezka.olesnice.net [ze dne 25. 4. 2011] [10] http://www.orlickehory.net [ze dne 25. 4. 2011] [11] http://www.orlickehory-cz.info [ze dne 26. 4. 2011] [12] http://www.pevnost-dobrosov.kvalitne.cz [27. 4. 2011] [13] http://www.rozhlednyunas.cz [ze dne 1. 5. 2011] [14] http://www.rozhledny.webzdarma.cz [ze dne 1. 5. 2011] [15] http://www.skutina.kachne.cz [ze dne 1. 5. 2011] [16] http://www.turistik.cz [ze dne 4. 4. 2011] [17] http://www.wikipedia.cz [ze dne 13. 4. 2011] [18] http://www.audis.cz [ze dne 20. 4. 2011]

6. Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 - Tabulka vyhodnocení výzkumu Příloha č. 3 Fotodokumentace k vytvořenému zájezdu Příloha č. 4 Otevírací doby objektů

59

7. Přílohy Příloha č. 1 DOTAZNÍK Vážení respondenti, jmenuji se Darja Bašková a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru cestovní ruch. Tento dotazník je anonymní. Vaše odpovědi budou využity pouze pro studijní potřeby za účelem zpracování bakalářské práce na téma Vojenské opevnění ve Východních Čechách a jeho turistické využití. Přibližná délka vyplnění dotazníku je nejvýše 2 minuty. U každé otázky vyberte pouze jednu odpověď. Předem Vám děkuji za vyplnění. 1) Navštívil/a jste někdy objekty vojenského opevnění ve Východních Čechách? a) ano b) ne 2) Vyberte objekt, který Vás nejvíce zaujal: a) Dobrošov b) Hanička c) Bouda d) jiný ………………. e) ţádný 3) Zúčastnil/a jste se někdy doprovodné akce pořádané v objektu vojenského opevnění? a) ano, v objektu.………………………… (Pokračujte 4. otázkou.) b) ne (Pokračujte 5. otázkou.) 4) Na doprovodných akcích mě nejvíce bavily: a) dobové kostýmy a uniformy b) zbraně, vozy a další vojenská technika c) ukázky bojů d) celková atmosféra 5) Měl/a byste zájem např.: o víkendový cyklistický zájezd po objektech vojenského opevnění? a) ano b) ne Doplňující otázky Pohlaví: a) ţena b) muţ Věk: a) 18 – 35 let

c)36 – 50 let

d) 51 – 66 let e) nad 66 let

Bydliště (Uveďte pouze kraj.) ………………………………

60

Příloha č. 2 Tabulka – vyhodnocení výzkumu Ţeny otázky

19-35 let

51-66 let

celkem

1 ANO

39

20

13

72

NE

23

3

2

28

Dobrošov

17

4

4

25

b

Hanička

15

12

8

35

c

Bouda

3

3

1

7

d

Březinka

1 -

Stachelberg

3

2 a

e 3 a

23

-

1

1 -

4

3

Dobrošov

2 -

Hanička

3

2

Bouda

3

3

Stachelberg Hlučín Darkovičky

1

2

1 -

b

52

2

28

1

3 5

3

9 3

16

1 11

79

kostýmy

1

2 -

b

zbraně

3

1

1

5

c

ukázky bojů

1

1

1

3

d

atmosféra

5

3

2

10

44

8

8

60

18 19-35 let

15 36-50 let

7

40 celkem

1 ANO

41

17

21

79

NE

16

3

2

21

Dobrošov

14

8

6

28

b

Hanička

19

6

5

30

c

Bouda

7 -

10

7

d

Březinka

1 -

4 a

5 ANO NE Muţi otázky

36-50 let

2 a

Stachelberg

-

e 3 a

3

51-66 let

-

1

3 -

3

16

3

2

21

Dobrošov

4

3

2

9

Hanička

4

2

2

8

Bouda

4

1

4

11

jiný b

-

-

-

-

45

12

15

72

kostýmy

2

1

1

4

b

zbraně

5

1

2

8

c

ukázky bojů

2

3

5

d

atmosféra

4 a

3

4

2

9

5 ANO

38

16

18

72

NE

19

4

5

28

61

Příloha č. 3 Fotodokumentace k vytvořenému zájezdu

Obrázek č. 1 – Autobus společnosti AUDIS s. r. o., zdroj: [18] Dobrošov

Obrázek č. 2 - Tvrz Dobrošov, vstup do objektu dělostřeleckého srubu N - 75 Zelený, zdroj: soukromý archiv 62

Obrázek č. 3 Informační tabule v okolí tvrze, zdroj: soukromý archiv

Tvrz Skutina

Obrázek č. 4 Tvrz Skutina – pěchotní srub N – S 48 U stodol, zdroj: [15]

63

Tvrz Hanička

Obrázek č. 5 Vstup do muzea tvrze Hanička, zdroj: soukromý archiv

Obrázek č. 6 Pohlednice z roku 1974 zakoupená v tvrzi Hanička

64

Obrázek č. 7 Pohlednice z roku 1994 zakoupená v tvrzi Hanička Pod Zadním vrchem - Ţamberské lesy

Obrázek č. 8 Cesta od tvrze Hanička k vodní nádrţi Pastviny s bunkrovou cestou, zdroj: soukromý archiv

65

Zemská brána

Obrázek č. 9 Řeka Orlice v přírodní rezervaci Zemská brána, zdroj: soukromý archiv

Obrázek č. 10 Most v přírodní rezervaci Zemská brána, zdroj: soukromý archiv 66

Pastviny

Obrázek č. 11 Letecký snímek nádrţe Pastviny, zdroj: [42] Tvrz Bouda

Obrázek č. 12 Tvrz Bouda – srub K – S 22a, zdroj: soukromý archiv 67

Obrázek č. 13 Tvrz Bouda, protitankové překáţky – oceloví jeţci, zdroj: soukromý archiv Suchý vrch

Obrázek č. 14 Rozhledna Suchý vrch, zdroj: soukromý archiv 68

Příloha č. 4 Otevírací doby objektů Tvrz Bouda Květen – září (denně), říjen (o víkendech) Vstupy jsou moţné vţdy v 11:00, 13:00 a 15:00 (lze dohodnout i jiný termín - pouze pro větší skupiny) [www.boudamuseum.com] Tvrz Hůrka Otevřeno – celoročně (zavřeno je pouze: 1. 1., Velikonoční pondělí, 23. – 26. 12., 31. 12.) V pondělí je otevřeno pouze pro předem objednané skupiny. Vstupy do podzemí jsou moţné: červen – srpen; 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 září – květen; 11:00, 13:00, 15:00 Tvrz Hanička Květen a září – říjen; sobota 9:30 – 15:00, neděle 9:30 – 14:00 Červen denně mimo pondělí, vstupy v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00 Červenec – srpen denně mimo pondělí 9:30 – 17:00 Tvrz Skutina Květen – říjen; sobota, neděle, svátky 10:00 – 16:00 Tvrz Dobrošov Duben, říjen; denně mimo pondělky 10:00 – 12:00 a 13:30 – 16:00 Květen – září; denně mimo pondělky 10:00 – 12:00 a 13:00 – 18:00 Listopad – březen; pouze pro skupiny objednané předem (min. 10 osob) Pěchotní srub N – S 73 Jeřáb je otevřen pouze ve státní svátky (8. 5., 5. a 6. 7., 28. 9., 28. 10.); 10:00 – 16:00 K – S 5 U potoka Květen, září – říjen; sobota 9:00 – 17:00 Červenec – srpen; sobota 9:00 – 18:00, neděle 9:00 – 16:00

69

K – S 14 U cihelny Červen – srpen; (kaţdý den) 8:00 – 18:00 Celoročně o víkendech, svátcích a během společných víkendů 8:00 – 18:00 K – S 32 Na růţku Otevřeno během společných víkendů králické pevnostní oblasti a po dohodě s provozovatelem. R – S 87 Průsek Duben – říjen; soboty, svátky 10:00 – 17:00 N – S 82 Březinka Duben – říjen; sobota 10:00 – 19:00 Červenec – srpen; denně 10:00 – 19:00 Státní svátky: 1. 5., 8. 5., 28. 9. a 28. 10; 10:00 – 19:00

70