VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Specifické formy cestovního ruchu bakalářská práce
Autor: Hana Kratochvílová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2011
Anotace Bakalářská práce se zabývá specifickými formami cestovního ruchu, zvláště pak záţitkovým cestovním ruchem. První část je věnována objasnění pojmů cestovní ruch, typologie cestovního ruchu, základní formy cestovního ruchu, specifické formy cestovního ruchu, sluţby cestovního ruchu a rozvoj cestovního ruchu v České republice. Dále jsou zahrnuty poznatky z psychologie sportu, psychologie záţitku a dobrodruţství, sociální psychologie a vývojové psychologie váţící se k cílové skupině v období dospívání a časné dospělosti. Další část seznamuje a charakterizuje vybrané agentury, které se zabývají záţitkovým cestovním ruchem, a porovnává je z hlediska nabídky. Obsahem praktické části je především explorace postojů, zájmů a informovanosti cílové skupiny o specifických formách cestovního ruchu.
Klíčová slova Cestovní ruch, specifické formy cestovního ruchu, cílová skupina – období dospívání a časná dospělost, psychologie záţitku a dobrodruţství, agentury záţitkového cestovního ruchu.
Abstract This thesis deals with specific forms of tourism, especially adventure tourism. The first part is devoted to clarifying the concepts of tourism, types of tourism, fundamental forms of tourism, specific forms of tourism, tourism services and tourism development in the Czech Republic. Next part includes knowledges of sport psychology, psychology of experience and adventure, social psychology and developmental psychology for the target groups – adolescence and early adulthood. The next part introduces and describes selected agencies that are involved in adventure tourism and compares their offer. The content of practical part is primarily an exploration of attitudes, interests and awareness of the target groups on specific forms of tourism.
Key words Tourism, specific forms of tourism, the target group – adolescence and early adulthood, psychology of experience and adventure, adventure travel agencies.
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení s bezproblémovou spolupráci při vytváření mé práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům knihovny Prostějov za ochotu a pomoc při vyhledávání vhodných zdrojů pro moji práci.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ....................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod a cíl práce ............................................................................................................ 7
2
Cestovní ruch ................................................................................................................ 9 2.1
3
Typologie cestovního ruchu .................................................................................. 9
2.1.1
Formy cestovního ruchu .............................................................................. 10
2.1.2
Specifické formy cestovního ruchu ............................................................. 12
2.1.3
Cestovní ruch vybraných skupin ................................................................. 14
2.2
Sluţby v cestovním ruchu ................................................................................... 15
2.3
Rozvoj cestovního ruchu ..................................................................................... 18
Psychologie ................................................................................................................. 21 3.1
Vývojová psychologie ......................................................................................... 21
3.2
Sociální psychologie ............................................................................................ 24
3.3
Psychologie sportu ............................................................................................... 30
3.4
Psychologie proţitku a dobrodruţství ................................................................ 31
4
Nabídka záţitkových agentur ..................................................................................... 35
5
Dotazník ...................................................................................................................... 43
Vyhodnocení........................................................................................................................ 46 6
Závěr ............................................................................................................................ 62
Seznam pouţitých zdrojů .................................................................................................... 65 Seznam pouţitých obrázků a grafů .................................................................................... 67
1 Úvod a cíl práce Téma své bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu začlenění mladých lidí, co by potenciálních zájemců o cestovní ruch do záţitkových aktivit. V dnešní uspěchané době je volný čas důleţitou součástí našich ţivotů. Během volného času, který máme, si chceme odpočinout, nasbírat nové síly a zároveň volný čas vyuţít efektivně. Proto jsem se zaměřila na specifické formy cestovního ruchu, jako efektivní vyuţití volného času. Za cílovou skupinu jsem zvolila mladé lidi, co by potenciální zákazníky. S vedoucí mé bakalářské práce jsme se domluvily na škálu 17 aţ 25 let. Tito mladí lidé spadají z hlediska psychologie do období dospívání a časné dospělosti. Hledají a ujasňují si své priority a hledají se v oblasti zájmů a koníčků. Mají chuť riskovat a mají zájem o adrenalin a extrémní aktivity. Zároveň začínají být ekonomicky aktivní a tuto svou kupní sílu chtějí vyuţít především na oblast volného času. Volný čas také nejraději tráví s vrstevníky a slučují se na místech, kde je takových skupin více. Jsou to většinou studenti středních a vysokých škol, nebo mladí lidé, kteří začínají hledat své příleţitosti v zaměstnaneckých poměrech. Studenti mají na mnoha místech moţnosti slev a to je z hlediska cestovního ruchu také výhodou a lákadlem navštívit konkrétní destinace anebo se zúčastnit konkrétních aktivit. Hlavním cílem mé práce je zjistit postoje a zájem mladých lidí o specifické formy cestovního ruchu a záţitkový cestovní ruch, který nabízí cestovní kanceláře a záţitkové agentury se svými programy. Jako zdroj dat jsem zvolila metodu dotazníku, kde respondenti budou odpovídat jak na otázky s výběrem odpovědí, tak budou mít i prostor k vyjádření konkrétních aktivit. Doplňujícím cílem práce je vypracování seznamu a poskytnutí základních informací o společnostech, které se specializují na záţitkový cestovní ruch. Záţitkový cestovní ruch není jen o adrenalinových sportech, jak se na první pohled můţe zdát, ale jde také o relaxaci a odpočinek, cestování za dobrodruţstvím, sportovní a kulturní aktivity, kulinářství, zájmové aktivity nebo si zkusit například různá povolání na jeden den. Mým cílem v dotazníkovém šetření je zjistit, jestli cílová skupina respondentů má povědomí o nějakých konkrétních agenturách. 7
Svoji bakalářskou prací bych chtěla upozornit na důleţitost zaměření se na cílové skupiny zákazníků v oblasti cestovního ruchu. Mým cílem je, aby práce byla přínosem pro agentury, které nabízí efektivní vyuţití volného času. Aby se agentury mohly zaměřit na cílovou skupinu mladých lidí jakoţto potenciálních zákazníků s vzrůstající kupní silou, protoţe zrovna tyto cílové skupiny pro ně mohou být velkým přínosem.
8
2 Cestovní ruch Cestovní ruch patří v dnešní době k nejvíce se rozvíjejícím se odvětvím a také je součástí kaţdého člověka. Kaţdý z nás má potřebu odpočinku, relaxace, změny místa pobytu mimo jeho trvalé bydliště a také potřebu se setkávat s druhými lidmi. Někteří lidé chtějí svůj volný čas strávit aktivně, například sportem, nebo poznáváním nových míst a kultur a někteří naopak pasivně, například pobytem na chalupě nebo v zahraničí v hotelu a na pláţi. Jakákoliv z těchto činností přináší člověku uspokojení, seberealizaci a zvyšování jeho ţivotní úrovně. Definovat cestovní ruch je sloţité jeho různorodostí v mnoha oborech. Definice se během času postupně s vývojem cestovního ruchu měnily. Borman v r. 1931 definoval cestovní ruch jako cesty, které se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo i z jiných příčin za zvláštními událostmi, při kterých dochází dočasně ke změně místa bydliště. V roce 1969 V. Dohnal popisoval cestovní ruch jako cestu k uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běţné ţivotní prostředí a ve volném čase. A jako poslední uvedu definici V. Kašpara z r. 1985, který popisuje cestovní ruch jako cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení se s druhými lidmi. Základními rysy cestovního ruchu jsou dočasná změna místa trvalého bydliště, nevýdělečný charakter cesty a pobytu, které jsou obvykle realizovány ve volném čase a vztahy mezi lidmi. (Indrová, 2009)
2.1 Typologie cestovního ruchu Odborná literatura nejčastěji rozděluje cestovní ruch z hlediska forem a druhů cestovního ruchu. V praxi se však poté setkáváme se vzájemným propojením, takţe neexistuje jednotný výklad v tom, co je druh a co je forma cestovního ruchu. O formách se dá hovořit tehdy, jeli základem motivace účastníka cestovního ruchu, účel, proč účastníci cestují. O druzích se dá hovořit tehdy, zkoumáme-li způsob realizace cestovního ruchu. 9
Z hlediska motivace účasti na cestovním ruchu se jedná zejména o rekreační, sportovní, dobrodruţný, myslivecký, lovecký a rybářský, kulturní, náboţenský, lázeňský, zdravotní, obchodní, kongresový a stimulační cestovní ruch. V praxi tyto formy nenajdeme v čisté podobě, ale vţdy v nějaké kombinaci, kdy jedna forma bývá dominantní. (Hesková, 2006)
2.1.1 Formy cestovního ruchu Rekreační cestovní ruch Jedná se zejména o odpočinkovou formu cestovního ruchu. Jde o změnu místa trvalého bydliště do míst, kde můţeme regenerovat svoje fyzické i psychické síly, jak individuálně, tak v kruhu rodiny nebo přátel. Odpočinek nemusí být nutně jen pasivní, můţeme ho trávit i aktivně. To znamená například v místě pobytu uskutečnit procházky do okolí, houbaření, hraní míčových her apod. Lidé z měst se chtějí dostat na venkov, kde je čistější prostředí, lidé z vnitrozemí k moři, změnit obvyklé prostředí za něco nového, co nám přinese relaxaci a uspokojení našich potřeb. Tematický cestovní ruch Cestovní ruch, který se zaměřuje na uspokojení specifických přání zákazníků. Většinou jde o realizaci zájezdů za určitými atraktivitami. Například květinové Holandsko, které se uskutečňuje kaţdý rok na jaře, Disneyland v Paříţi nebo Legoland v Dánsku. Sportovní cestovní ruch Jedná se o formu cestovního ruchu, která je zpravidla uskutečňována v prostředí, které je vhodné pro sportovní aktivity. Záleţí na zdatnosti jedince, jakou sportovní aktivitu zvolí. Z hlediska motivace jde o zlepšení fyzických sil, kondice, ale také o získání houţevnatosti, odvahy, překonání se v určitých aktivitách. Záleţí na ročním období. Nejčastěji rozdělujeme sportovní cestovní ruch na pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku, horskou turistiku, mototuristiku a můţeme zahrnout i kempování. Sportovní cestovní ruch má i pasivní formu a to cesty diváků na sportovní zápasy a akce. Kulturní cestovní ruch Touto formou cestovního ruchu jsou myšleny především poznávací zájezdy. Zákazníci mají zájem navštěvovat a poznávat nová místa, nové země, nové lidi a jejich kulturu. 10
Můţe jít také o návštěvy muzeí, divadel, výstav, ale i festivalů, ať uţ hudebních, nebo filmových. Někdy sem bývá zahrnuto i studium či stář v zahraničí, protoţe se tím zvyšuje úroveň jedince. Kulturní cestovní ruch můţeme nalézt také v kombinaci s ostatními formami cestovního ruchu, které mohou být realizovány v místě konání zájezdu jako doprovodný program. Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch se dostává do čím dál větší obliby, protoţe lidé si chtějí odpočinout pod odbornou péčí. Lázeňský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, která je rozdělena do tří kategorií. První kategorií je komplexní forma – tzn., ţe zákazníci jezdí do lázní na doporučení lékaře a je jim hrazeno vše pojišťovnou. Druhá forma je příspěvková – tzn., ţe zákazníci mají také doporučení od lékaře, ale pojišťovna jim hradí pouze léčbu. Zbytek si doplácí sami. A třetí forma je samoplátecká a to znamená, ţe si zákazníci hradí vše sami. U nás v České republice toho hlavně vyuţívají cizinci. Hlavním předpokladem pro rozvoj lázeňství je výskyt přírodních léčivých zdrojů. Lázeňský cestovní ruch nám nabízí nejen rehabilitační léčbu, prevenci, ale také například kurzy hubnutí, souvisí s tím i stravování v lázeňských zařízeních. Dále společenské vyţití a s tím spojený doprovodný a animační program v lázeňských zařízeních. Kongresový cestovní ruch Forma cestovního ruchu, kdy se jedná o uskutečnění kongresů, konferencí, sympózií, odborných seminářů, výstav a veletrhů. Jde o formu cestovního ruchu, která je velmi výdělečná, protoţe se jí zpravidla účastní movitější skupiny návštěvníků či účastníků. Je zde bohatý doprovodný program v místě konání a jeho blízkém okolí. Je uskutečňován zejména v mimosezónním období, coţ přináší do místa konání nemalé příjmy. Stimulační neboli incentivní cestovní ruch Jde o formu cestovního ruchu, kde jde hlavně o motivaci zaměstnanců od zaměstnavatele. Zaměstnavatel se snaţí motivovat svoje zaměstnance k lepšímu pracovnímu výkonu, tím ţe pro ně uspořádá zájezd nebo výlet, kde jde o zlepšení kontaktů a vztahů mezi zaměstnanci navzájem. Nebo je tento zájezd uspořádán například pro nejlepšího zaměstnance za určité období. Zaměstnavatel tím podnítí soutěţivost mezi zaměstnanci a zlepšení pracovních výkonů i jejich motivaci. 11
2.1.2 Specifické formy cestovního ruchu Náboţenský cestovní ruch Náboţenský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, kdy se navštěvují poutní místa. Návštěvníci jsou zde nazváni poutníky. Místa, která se navštěvují v rámci této formy cestovního ruchu, mají pro poutníky zvláštní význam z hlediska víry, tradic a kultury. Jsou to místa spojená se světovými náboţenstvími. Zdravotní cestovní ruch Tato forma cestovního ruchu reaguje na zájem lidí o jejich zdraví, zdravý ţivotní styl, zdravé stravování a celkově o jejich kondici a zlepšující se ţivotní úroveň. Jde o prevenci a ochranu před zhoršujícím se ţivotním prostředím. Největší oblibě se z této formy cestovního ruchu těší Wellness. Je to trend, který vznikl na konci 20. století a je stále více propagován. Jde o péči o tělo a krásu, obnovení vnitřní pohody a zbavení se stresu, odreagování se v péči odborníků, rekondiční a relaxační techniky a další aktivity. V současnosti se těší velké oblibě tzv. wellness balíčky, které jsou uskutečňovány například v lázeňských centrech, ale i hotelech a přímo beauty centrech. Délka pobytu je většinou 3 dny, ale můţe být samozřejmě i delší. Dobrodruţný cestovní ruch Je to forma cestovního ruchu, která je spojována se sportovním cestovním ruchem. Jde zde o touhu po něčem neznámém, nemusí být pevný program, jde o nové záţitky s nádechem dobrodruţství a adrenalinu. Zákazníci, kteří si vybírají tuto formu cestovního ruchu, se chtějí odvázat od běţného ţivota a zkusit něco úplně nového a neznámého, co v běţném ţivotě normálně nezaţívají. Nejčastějšími aktivitami jsou horolezectví, vysokohorská turistika, ale například i adrenalinové sporty jako je bungee jumping, paragliding, rafting, nebo také safari v Africe. Můţe jít také o kurzy přeţití v divoké přírodě. Cílem těchto kurzů můţe být touha po poznání sama sebe a svých hranic. U této formy cestovního ruchu, ať jde o jakoukoliv aktivitu, musí být zkušený a speciálně vyškolený průvodce a dokonale organizovaná příprava a celkově i průběh zájezdu či kurzu.
12
Lovecký cestovní ruch Do této formy cestovního ruchu je zahrnut lovecký cestovní ruch, myslivecký cestovní ruch a rybářský cestovní ruch. Jde o lov zvěře, ptáků a ryb. Tato forma cestovního ruchu musí být dobře organizovaná. Nutná je znalost revíru, poplatků, moţné počty lovených zvířat a termíny. Účastnit této formy se se zákazníky musí speciálně vyškolený průvodce, který má přehled o revíru, musím mít dobré organizační schopnosti a znalost všech termínů a poplatků, týkajících se myslivosti a rybářství. Účastníci rybářského cestovního ruchu loví buď na udici anebo se jezdí potápět na řeky, jezera, přehrady a moře. Česká republika je oblíbenou destinací této formy cestovního ruchu. Městský cestovní ruch Účastníci této formy cestovního ruchu navštěvují města nebo příměstské oblasti. Jde hlavně o poznávání kultury jednotlivých měst, jejich památek, akcí a atraktivit v okolí. Nejčastější doba trvání této formy cestovního ruchu je 1 aţ 2 dny a jedná se většinou o okruh do 50 km od místa bydliště. Cílem této formy cestovního ruchu mohou být také obchodní zájmy, semináře, jazykové kurzy, nebo návštěva zábavních podniků. Venkovský cestovní ruch Venkovská turistika zaţívá v poslední době velký rozmach a je o ni čím dál větší zájem. Je to vlivem rychlého ţivotního tempa a zvyšujícího se stresu na všechny z nás. Ve venkovské turistice hledáme jak odpočinek, tak nové záţitky, které zvláště pro obyvatele měst nejsou běţné. Cílem venkovské turistiky je pobyt na čerstvém vzduchu, pobyt v přírodě, ubytování a stravování se vesnických způsobem, spojeným s určitými tradicemi. Je zde také moţnost zapojit se do běţných prací spojených se ţivotem například na farmě a to, starání se o dobytek. Výhodou je také zlepšující se ekonomická situace pro zdejší obyvatelstvo a zachování krajiny. Agroturistika Jde o aktivní trávení dovolené na statku nebo farmě se zapojením se do běţných prací na místě. V místě konání mohou účastníci zaţít celou řadu aktivit. Jsou ubytováni a stravují se domácím způsobem. Přes den se mohou účastnit například: sečení a sušení sena, sběr lesních plodů, konzervování ovoce, nebo se mohou seznámit s tím, jak se postarat o hospodářská zvířata, například: podojit krávu. Také je moţnost naučit se 13
tradičních řemesel jako je pletení košíků, výroba nádob na hrnčířském kruhu anebo z jiného soudku, například jízda na koni. Ekoagroturistika Je podobná jako agroturistika. Jde o trávení dovolené na ekologických farmách. Zvláštnost je v tom, ţe na těchto farmách se nepouţívají chemikálie, hnojiva, umělá barviva ani konzervační látky. Všechny výrobky potom spadají pod přísnou kontrolu. Pokud výrobky z těchto farem projdou kontrolou, mohou pouţívat značku bio. Ekoturistika Jde o formu cestovního ruchu, kde jde o zachování trvale udrţitelných zdrojů. Většinou je to turistika v přírodě spojená s pozorováním a zachováváním přírodních zdrojů pro další generace. Účastníky jsou většinou ochránci přírody. Gastronomický cestovní ruch Účastníci této formy cestovního ruchu jsou vyznavači gurmánství, kultury stolování, zkoušení nových pokrmů a nápojů. Můţeme sem řadit výlety spojené s konzumací nových pokrmů z různých druhů zvířat, nebo také pivní cestovní ruch, nebo zájezdy do tradičních destinací, které jsou známé některou lahůdkou. Například Holandsko pro své sýrové slavnosti.
2.1.3 Cestovní ruch vybraných skupin Mládeţnický cestovní ruch Cestovní ruch lidí ve věku 15 aţ 25 let. Tato cílová skupina jiţ nepatří mezi děti a ještě stále není úplně samostatně ekonomicky aktivní. Z hlediska vývojové psychologie jde o skupinu adolescence a rané dospělosti. Lidé v tomto věku vyhledávají zpravidla aktivity, kde se mohou seznámit, nebo kde mohou být v kolektivu. Dále se soustřeďují na sportovní akce a aktivity, které jsou orientovány na záţitky. Jelikoţ nejsou plně ekonomicky aktivní, vyhledávají zpravidla akce a sporty za přístupné ceny a jelikoţ jde o skupinu, kterou nazvu studenti, vyuţívají většinou studentských slev, které mnohé společnosti mladým lidem poskytují. Lidé v této věkové skupině mají zájem poznávat nové země, kultury, nové lidi a své moţnosti na cestách. Je zde moţnost účastnit se výměnných pobytů, studijních pobytů v zahraničí, pracovních stáţí v zahraničí a 14
jazykových kurzů. Z kulturního hlediska jsou pro ně zajímavé zvláště akce, kde se mohou setkávat se svými vrstevníky a uţívat si volného času v kolektivu se svými přáteli, proto jsou v oblibě zejména festivaly, samostatně organizované výlety a dovolené, kde mohou uplatnit jak svou individualitu, tak společenské cítění. Rodinný cestovní ruch Jde o skupinu lidí, která je označována jako mladá rodina. Manţelské páry obvykle ve věku 25 aţ 44 let s dětmi. Mají zájem trávit volný čas a dovolenou příjemným a spíše klidnějším způsobem. Jde většinou o zájemce o pobytové dovolené, nebo víkendové výlety na hrady, zámky, zoologické zahrady, kde je moţnost vyţití jak pro děti, tak pro dospělé. Seniorský cestovní ruch V dnešní době se věková skupina seniorů zvyšuje a jejich zájmy jsou mnohem širší neţ dříve. Je to dáno tempem ţivotního stylu. Mají dostatek volného času a jsou i dostatečně finančně zajištění, proto mohou cestovat dlouhodoběji a častěji. Podle statistik je ve světě okolo 600 milionů lidí starších 60 let a 30% této populace tvoří obyvatelstvo vyspělých států. Nejčastěji vyhledávanými cíly dovolené jsou poznávací zájezdy, pobyty v lázeňských centrech, pobytové zájezdy se zvýšenou atraktivitou výletů do okolí a návštěvy příbuzných a známých.
2.2 Sluţby v cestovním ruchu Sluţby jsou důleţitou součástí trhu cestovního ruchu. Různorodost sluţeb v cestovním ruchu umoţňuje jejich klasifikaci na sluţby cestovního ruchu a ostatní sluţby. Cílem sluţeb cestovního ruchu je převáţně uspokojení zákazníka, účastníka, zatímco ostatní sluţby slouţí především k uspokojení potřeb místního obyvatelstva. Rozdělení sluţeb najdeme podle druhů, podle fází realizace, z časového hlediska, z ekonomického hlediska, podle charakteru, z hlediska uspokojovaných potřeb, Druhové členění je poté na sluţby informační, dopravní, ubytovací, stravovací, sportovně – rekreační, kulturně – společenské, kongresové, sluţby venkovského cestovního ruchu, průvodcovské, asistenční, animační, zprostředkovatelské, pojistné, směnárenské, sluţby pasových a celních
orgánů,
obchodní,
komunální,
zdravotnické,
záchranné,
poštovní
a
telekomunikační a sluţby policie. (Hesková, 2006)
15
Image subjektu cestovního ruchu Na trhu cestovního ruchu působí na zákazníka celá řada aspektů, podle kterých se zákazník rozhoduje o své dovolené. Důleţitou roli proto hraje image subjektu cestovního ruchu. Je tvořena mnoha faktory, které mohou zákazníka ovlivnit při jeho výběru. Je to například úroveň sluţeb, spolehlivost, celkový vzhled cestovní kanceláře nebo agentury, chování jejich pracovníků. Proto by všichni dodavatelé sluţeb dbát na to, jak je můţe zákazník vnímat. Klasifikace sluţeb v cestovním ruchu V cestovním ruchu spotřebovává sluţby velký počet lidí. Proto je důleţité drţet se daných poţadavků a respektovat je. Především musíme přizpůsobit nabídku primární poptávce, abychom optimálně vyuţili jejich potenciál. Jde o střediska cestovního ruchu. Dalším bodem je přizpůsobení kapacity a kvality sluţeb, poté zabezpečení návaznosti sluţeb, zajištění pohotovosti a pruţnosti nabídky sluţeb na tempo jejich poptávky. A nakonec zajištění cenové dostupnosti v závislosti na jednotlivých druzích a formách cestovního ruchu a jeho cílových skupinách. (Hesková, 2006) Základní rozdělení sluţeb je na sluţby cestovního ruchu a ostatní sluţby. Sluţby cestovního ruchu Jsou to sluţby, které primárně uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Jejich produkci obstarávají podniky cestovního ruchu, jako jsou zařízení dopravních sluţeb, ubytovacích sluţeb, stravovacích sluţeb, sportovně – rekreačních sluţeb, kulturně – společenských sluţeb, sluţeb lázeňských a poté sem paří zprostředkovatelé sluţeb, coţ jsou cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistické informační kanceláře a informační a distribuční systémy. Ostatní sluţby Ostatní sluţby jsou primárně určeny k uspokojování potřeb místního obyvatelstva a účastníci cestovního ruchu je vyuţívají jen zčásti. Jsou to například peněţní ústavy, pojišťovny, obchodní a komunální podniky, zdravotnická zařízení, policie a pošta. Dále můţeme sluţby dělit podle různých hledisek. Z hlediska uspokojovaných potřeb rozdělujeme sluţby na sluţby základní a doplňkové.
16
Základní sluţby Jsou určené především k přemisťování účastníků z míst jejich trvalého bydliště do cílových míst cestovního ruchu, poté pobyt a stravování v místě cestovního ruchu. Takţe jde o sluţby dopravní, ubytovací a stravovací. Doplňkové sluţby Jde o sluţby, které slouţí k uspokojování sekundárních potřeb účastníků a to především sportovní sluţby, rekreační sluţby, kulturní, zábavní a společenské sluţby. Charakteristika vybraných sluţeb v cestovním ruchu Sportovně – rekreační sluţby Sportovně – rekreační sluţby cestovního ruchu jsou jedny z nejdůleţitějších sluţeb. Umoţňují aktivní odpočinek v místě pobytu. Rozvoj sportu, sportovišť a aktivního vyuţití volného času. Jsou budovány jako součást ubytovacích zařízení, nebo jsou nabízeny jednotlivě. Jsou sem zahrnuty sluţby, které můţeme provozovat jak v přírodě, na venkovních sportovních plochách, tak v interiéru. Sportovní vyţití je v dnešní době velmi široké a kaţdý si můţe vybrat podle svého vkusu. Kulturně – společenské sluţby Kulturně – společenské sluţby cestovního ruchu uspokojují potřeby účastníků v oblasti vyuţití volného času způsobem, kterým se chtějí nějak obohatit. Jde například o návštěvy muzeí, divadel, koncertů v místě pobytu. Jejich nabídka a poptávka je závislá na délce pobytu a její poskytovatelé by se tím měli řídit. Tyto sluţby jsou součástí i dalších forem cestovního ruchu a to rekreačních, lázeňských, zdravotních a kongresových. Sluţby venkovského cestovního ruchu Sluţby venkovského cestovního ruchu jsou především ubytování, stravování a doplňkové sluţby nabízené na venkově. Venkovský cestovní ruch je brán jako samostatný soubor sluţeb, který je nabízen ve venkovském prostředí a týká se i agroturistiky. Ubytovací sluţby jsou buď ubytování na statcích, farmách a venkovských usedlostech, nebo jejich pronájem. Stravovací sluţby jsou většinou poskytovány domácím způsobem, nebo v restauračních zařízeních v místě nebo je moţnost vlastního 17
vaření. Doplňkové sluţby mají charakter společenských, kulturních a zábavních akcí, nebo je moţnost vlastního zapojení se do práce na statku, nebo si účastníci mohou vyzkoušet nějakou aktivitu spojenou s tradičními řemesly. Z aktivit volného času můţeme samozřejmě nabídnout účastníkům i výlety do okolí. Zprostředkovatelské sluţby Zprostředkovatelské sluţby souvisí s organizací a vlastním zabezpečením sluţeb cestovního ruchu. Hlavními poskytovateli jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury, nebo specializované agentury. V prvé řadě jde o zajištění dopravních, ubytovacích a stravovacích sluţeb od dodavatelů a poté i sluţeb doplňkových, po kterých je poptávka v cílovém místě.
2.3 Rozvoj cestovního ruchu „Cestovní ruch se v poslední čtvrtině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní a ekonomický jev. Na cestování a aktivitách spojených s cestovním ruchem se každoročně podílí značná část světové populace. Cestování lidí za poznáním, ze rekreací, za sportem, za kulturou či z důvodů náboženských, pracovních a obchodních, se stalo neodmyslitelnou součástí života lidí a současného životního stylu.“ [1] Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celků Kaţdý územní celek můţe ovlivnit svoje postavení v oblasti cestovního ruchu. Je to podmíněno především přírodními, kulturně historickými a dalšími aktivitami. Také vybaveností materiálně technickou základnou a infrastrukturou, která poskytuje sluţby účastníkům cestovního ruchu.
V mnoha oblastech se cestovní ruch můţe stát
dominantním odvětvím jejich rozvoje s vlivným ekonomickým dopadem, kdyţ v oblasti není zrovna jiný rozvoj ekonomických činností. Cestovní ruch nabízí v oblasti nové příleţitosti k zaměstnání, příjem finančních prostředků do obecního rozpočtu, zlepšení celkové infrastruktury a další podněcování rozvoje oblasti. Cestovní ruch tím pádem můţe ekonomicky zhodnotit přírodní a kulturně historický potenciál cílových míst, které by bez něj zůstaly nevyuţity. (Indrová, 2009)
18
Rozvoj cestovního ruchu v České republice Česká republika leţí v srdci Evropy, má bohatou historii, nachází se zde velké mnoţství památek, architektonické styly ze všech stavebních slohů, je zde příroda, která okouzluje svou rozmanitostí a hojností druhů a přátelské a vzdělané obyvatelstvo. Tím pádem je prakticky předurčena stát se turistickou destinací světového formátu. (Indrová, 2009) Na území České republiky začíná významný rozvoj cestovního ruchu po roce 1989. Cestovní ruch má velký vliv na národní hospodářství, působí zvyšováním pracovních moţností v regionech a celkovým rozvojem oblastí. Nemůţeme se spoléhat jen na dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na našem území, ale musíme jít vstříc těmto předpokladům tím, ţe se budeme snaţit rozvíjet oblast cestovního ruchu jak na úrovní regionální, tak celostátní. Pro dovolenou v České republice volí v zahraničí klienti hlavně kvůli klidu a pohodě, kterou na našem území nacházejí. Tyto dvě slova: klid a pohoda, bývají nejčastěji uváděna jako spojitost s dovolenou v České republice. Mezi hlavní důvody návštěv České republiky patří především historie a architektura z 55%, dále potom odpočinek a příroda z 25% a spotřební zábava, do které spadají především nákupy a noční ţivot z 20%. Cílem marketingových strategií je prezentace České republiky ve znamení spojitosti se zajímavými městy – Praha, Karlovy Vary, Olomouc a další, dále pak s časovými produkty – Vánoce, slavnosti jara a v neposlední řadě fakultativní výlety, které mají pro turisty význam v širším poznání naší země a poznatků o ní, například místa zapsaná pod ochranu UNESCO. (Hesková, 2006) Jako příklad ve snaze rozvoji regionů uvedu jednu z aktivit Olomouckého kraje, odkud pocházím. Mým rodným městem je město Prostějov. V našem městě se rozhodli zúčastnit se projektu Marketing cestovního ruchu v Olomouckém kraji, tím ţe občany našeho města, ale i občany měst vzdálených budou informovat o moţnostech vyţití v našem kraji, jeho kulturní scéně a v neposlední řadě o jeho památkách. Stalo se tak v roce 2007, kdy po České republice jezdil Infobus – mobilní informační centrum. Tento Infobus jezdil přímo za potenciálními návštěvníky Střední Moravy, Jeseníků a dalších 9 měst České republiky, byly to Ostrava, Pardubice, Hradec Králové, Praha, Jihlava, Písek, Brno, Zlín a Olomouc. V této kampani byly nabízeny sluţby a záţitky z oblasti cestovního ruchu a taktéţ byl představován komplexní soubor turistických 19
atraktivit a sluţeb regionů Střední Morava a Jeseníky. Prezentovány byly fotografie, propagační, informační a produktové materiály, ale i videoprojekce a samozřejmě nechyběl odborný personál, který případným zájemcům rozšiřoval obzor informací. Nechyběla ani nabídka provozovatelů jednotlivých sluţeb, např. hotely, penziony, zoo, lázně, aqvaparky, zámky, muzea a další. V kaţdém navštíveném městě byli obyvatelé předběţně informováni o akci Infobusu a pozvánkou na tuto akci, letáky, které jim byly doručeny do poštovních schránek. Název celé akce byl: Vyber si svůj ZÁŢITEK! (Radniční listy, město Prostějov, 2007)
20
3 Psychologie V této části se budu zabývat vývojovou psychologií pro cílové skupiny, coţ jsou v mé práci jedinci v období adolescence a časné dospělosti. Poté se budu zabývat vybranými kapitolami ze sociální psychologie, psychologie sportu a na konci této části se budu věnovat psychologii proţitku a dobrodruţství.
3.1 Vývojová psychologie Období adolescence Toto období je ve věku mezi 15 aţ 22 lety. V tomto období se mění postavení jedince ve společnosti. Dochází k přechodu ze základní školy na střední školu, takţe se mění proces učení a jeho poměr. Zásadně se mění sebepojetí. Začínají v tomto období také častější a hlubší erotické vztahy. Se změnami v tomto období je spojena zvýšená emoční labilita a těkavá pozornost. Dospívající v dnešní době potřebují více času na plný rozvoj všech sloţek jejich osobnosti, ale také na vyšší vzdělání, při nárocích a zátěţi společnosti. Z mnoha zdrojů se dnes dozvíme, jak se zrychluje vývoj jedince vlivem společnosti. U adolescentů tento zrychlený vývoj přinesl rychlejší začátek tělesného i psychického dospívání, ale také delší časový úsek pro dokončení všech jejich potencí. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Adolescenti se v dnešní době liší jak od dětí, tak od dospělých. Mají své specifické znaky, jako jsou například vyjadřování, oblečení, celková úprava a styl. Někdy si zakládají vlastní formální i neformální skupiny. V tomto období jsou časté změny nálad, zejména negativním směrem, impulzivita jednání a nepředvídatelné reakce, potíţe s koncentrací, emoční nestálost a někdy můţe dojít aţ k poruchám spánku nebo nechuti k jídlu. Všechny tyto změny jsou spojeny s obdobím dospívání. V Evropě i v Severní Americe mají mladí lidé podobné „problémy“. Mají obavy o svou budoucnost, zejména o své budoucí postavení ve společnosti a vlastní přijetí společností. (Langmeier, Krejčířová, 2006) V období dospívání roste zájem o sport, který je podnícen vývojem dovedností, které vyţadují sílu, hbitost, pohybovou koordinaci a smysl pro rovnováhu. Roste také zájem o umění, protoţe se rozvíjí pojem abstraktního myšlení. Roste také slovní zásoba a schopnost větší sloţitosti větné vazby, s tím můţe být spojený zájem o literární tvorbu. 21
Intelektový vývoj dosahuje svého vrcholu právě v období adolescence a časné dospělosti. Nový způsob myšlení má u dospívajících jedinců významné následky k celému světu a k lidem. Adolescent nyní srovnává existující s tím, co by mělo nebo případně mohlo být, tedy s jakýmsi ideálem. Z toho vyplývá častá kritičnost, nespokojenost, nejasné tuţby a i moţný pesimismus. Také se v tomto období objevují jiţ častěji mravní soudy a hodnocení jak sebe sama, tak ostatních lidí a skutečností. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Z hlediska emočního vývoje v období dospívání dochází k odpoutání se ze závislosti na rodičích a navazování nových významných vztahů. Tento vývoj vede k pozdějšímu převzetí role manţelské a rodičovské. Potřeba spojovat se s vrstevníky utuţuje vztahy a učí zároveň jedince kompromisu, obdivu navzájem mezi jedinci a individuálnímu rozvoji. Přátelství zaloţená v období dospívání někdy přetrvávají celý ţivot. Zároveň je období dospívání obdobím prvních lásek a zamilovanosti, které později postupuje v hlubší vztah a vzájemnou propojenost a můţe vést ke společnému souţití, či manţelství. (Langmeier, Krejčířová, 2006) V procesu sebepoznávání hraje důleţitou roli kromě vlastního povolání i volba volnočasových aktivit, které mají pro jedince velký význam. Stále ještě dochází ke změnám a hledání se v zájmech a nových koníčcích. Dospívající si utuţují vztah k určitým zájmovým aktivitám, které jim umoţňují vyjádření pocitů, postojů a přání. V těchto ohledech na sebepojetí je důleţitý kritický pohled na sebe sama, který se také projevuje v období dospívání. Je nezbytnou podmínkou při ujasnění si vlastních charakteristik i budoucí společenské role, ale je často i příčinnou osobních krizí v dospívání, protoţe dospívající se neustále snaţí se přesvědčovat o své vlastní hodnotě. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Časná dospělost Je to období ve věku od 20 aţ 25 let do 30 let. Je to přechodné období mezi adolescencí a plnou dospělostí. Charakteristickými rysy časné dospělosti je především upevnění identity dospělého a identifikace se s rolí dospělého jedince, dále pak upřesnění osobních cílů a produktivní orientace. Přichází úplná nezávislost na rodičích, hledání ţivotního partnera a zakládání vlastní rodiny. Z profesního hlediska dochází k volbě
22
povolání a postupnému získávání si jisté pozice a odpovědnosti v profesi. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Jako určité charakteristické vlastnosti dospělého a zralého člověka uvádí Langmeier a Krejčířová ve shodě s Englishem a Pearsonem. Jsou to například tyto: dospělý člověk by měl být schopen vykonávat přiměřené mnoţství práce kaţdý den, aniţ by z toho byl nadměrně znaven a měla by mu tato práce přinášet uţitek, dále by měl být schopen udrţovat dlouhotrvající přátelství k několika blízkým osobám, měl by mít zdravou sebedůvěru, měl by jednat bez předsudků, měl by být schopen sexuálního styku a zároveň umět přijímat i dávat lásku a něhu, měl by dbát o zvyšování vlastního blaha a blaha své rodiny, přátel, ale třeba i státu, měl by mít ujasněné své koníčky, měl by být spolehlivý a měl by usilovat o vlastní neustálé zlepšování se a sebevzdělávání se. Všechny tyto vlastnosti jsou uváděny spíše jako jakýsi ideál a kaţdý člověk se k nim více či méně snaţí přibliţovat svým způsobem. Je ovšem jisté, ţe všichni lidé nedosahují stejné míry zralosti ve stejném čase, ale různě a různým tempem. Období časné dospělosti je odlišné jak od období adolescence, tak to ještě úplná dospělost. Mladý člověk jiţ není tak závislý jak v období dospívání, ale nepřebral ještě plnou odpovědnost dospělého věku. V tomto období si jedinec musí osvojit velké mnoţství nových znalostí, praktických dovedností a musí zvládnout celou řadu nových úkolů. V současné době dochází k prodluţování této fáze ţivota. Subjektivní pojetí dospělosti mladých lidí je zejména v přijetí plné odpovědnosti za sebe sama, moţnosti samostatného rozhodování, finanční nezávislosti a později potom vlastního rodičovství. Současná společnost nechává mladým lidem dostatek času na to, aby se mohli připravit na převzetí všech dospělých rolí, tím pádem mladí lidé pociťují, ţe se mohou plně rozvinout, aniţ by na mě bylo tlačeno či spěcháno a poté přebírají svoje role odpovědněji. Úkolem časné dospělosti je pro mladé lidi především určení si konkrétních cílů a nastartování své ţivotní dráhy v samostatném ţivotě. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Rozdíly v psychickém vývoji chlapců a dívek Sociální chování chlapců a dívek se nejvýrazněji liší v míře agresivity, stejně je tomu i dospělosti. Prospěch ve škole mívají zpravidla také lepší dívky neţ chlapci na prvním stupni základní školy, avšak na druhém stupni bývají lepší chlapci. Dle předpokladu jsou dívky mentálně vybaveny univerzálněji neţ chlapci a chlapci oproti tomu jsou 23
spíše specializovanější. Ve většině případů jsou však rozdíly v psychice chlapců a dívek malé a závisí hodně na rodině, výchově a společnosti, kde jedinec vyrůstá. V období dospívání jsou změny zapříčiněny hladinou hormonů a jejím rozdílným nárůstem. Rozdíly jsou zde viditelné především u těch, co dospívají dříve, neţ je průměr a u těch, co dospívají později, neţ je průměr. Patrný na vývoj jedince uţ od narození je socializační tlak. Chlapcům se obecně od narození dostává více pohybové stimulace a dívkám spíše stimulace řečové. Uţ od dětství jsme si vědomi svého pohlaví a snaţíme se chovat očekávaným způsobem. V období dospívání přichází na řadu propracování vlastní identity. (Langmeier, Krejčířová, 2006)
3.2 Sociální psychologie Socializace osobnosti Je to proces učení, kterým prochází kaţdý člověk. Osvojujeme si určitý systém poznatků, norem a hodnot, které nám umoţňují začlenění se do určité společnosti a aktivního společenského ţivota. Vliv na to socializaci má hlavně sociální prostředí, hra a práce. Jedinec se musí naučit ţít s druhými lidmi, efektivně s nimi spolupracovat a komunikovat. Socializací a vzděláním se jedinec stává úspěšnějším a i efektivnějším v pracovním procesu. Socializace ovlivňuje spontánní osvojování návyků, zkušeností, společenských rolí, názorů, předsudků, zvyklostí a společenských norem, které jsou dány pracovním a ţivotním prostředím. Patří sem také pojem identifikace s určitou profesí. Poruchy identifikace bývají častou příčinou krizí v období adolescence, ale i v dospělosti. Socializací se postupně utváří a vyvíjí sebepoznání, sebeuvědomění a sebehodnocení. Socializace tedy zahrnuje i vývoj sociální empatie a sociální kontroly. (Kohoutek, 1998) Postoje a vztahy Socializace souvisí s vytvářením stálých tendencí k určitému chování, které nazýváme postoje. Model postoje zahrnuje tři sloţky. Jsou to afektivní, kognitivní a behaviorální sloţka. Afektivní sloţka vyjadřuje emoční vztahy k předmětu postoje, kognitivní sloţka vyjadřuje vědomost, kterou máme o předmětu, a poslední behaviorální sloţka vyjadřuje tendenci jednat. Postoje nejsou člověku vrozené, ale důsledkem ontogeneze v průběhu vývoje. K vytváření postojů dochází zejména tím, ţe je jedinec členem nějaké skupiny a
24
velký vliv mají i sdělovací prostředky. Lidé často přizpůsobují své postoje jiným lidem, protoţe chtějí být pozitivně přijímáni. (Kohoutek, 1998) Vztah je z hlediska kvality na vyšší úrovni neţ postoj. Za vztahy se povaţují vztahy osobní, kterými jedna osoba ovlivňuje druhé osoby v různých sférách činnosti a v různě dlouhých časových horizontech. Postoje a vztahy udávají směr myšlení, cítění a jednání člověka. Postoj je stanovisko, které jedinci zaujímají a projevují se připraveností plnit určité úkoly a cíle. (Kohoutek, 1998) Sociální percepce Člověk nevnímá realitu objektivně, ale podle jejího významu, který pro jedince má. Z největší části vnímáme svět očima druhých. U sociální percepce vnímané věci či osobě přisuzujeme určité vlastnosti, které vůbec ve skutečnosti mít nemusí. Uspořádání vnímání a citového přízvuku vjemů jsou dány sociálním učením a zkušeností, kterou člověk nabývá v průběhu sociální interakce. Z toho vyplývá, ţe máme sklon hodnotit hůře lidi, kteří se stýkají s našimi nepřáteli a hodnotit lépe lidí, kteří se stýkají s našimi přáteli. Sociální percepce je určitým druhem kompromisu, kdy člověk na základě své zkušenosti něco očekává a tím, co ve skutečnosti v okolním světě reálně je. Na člověka také působí předsudky, které si vytváří. Mohou ovlivnit i celý ţivot člověka. Do značné míry nás charakterizují. Záleţí také na celkovém psychickém stavu jedince. Kdyţ má radostnou náladu, má tendenci hodnotit a vnímat okolní svět v lepším světle, kdyţ má špatnou náladu, má tendenci hodnotit okolí záporněji. (Kohoutek, 1998) Osobní image a její utváření Image je jakousi představou, podobou, obrazem, míněním, či dojmem o určitém subjektu. Image je to, co se nám vybaví, jen kdyţ slyšíme jméno či název určitého subjektu. Image je dána většinou dobrou nebo špatnou pověstí, které výrobek nebo člověka doprovází. Při tvorbě osobní image nesmíme zapomenout na vazbu k sociálním skupinám, jejímiţ jsme členy. Obraz jedince bývá ovlivněn chybami hodnotitele, kterými mohou být například první dojem haló efekt, tradice, předsudky. (Kohoutek, 1998) Motivace Mezi motivy, které ovlivňují chování a jednání jedince patří potřeby, pudy, zájmy, sklony, postoje, vztahy a tendence. Nejčastějšími motivy jsou zájmy, hodnoty a ideály a 25
potřeby a závislosti na něčem nebo na někom. V průběhu ţivota se vytváří relativně stálý soubor motivů, hodnot osobnosti. K motivaci náleţí také poznávání cílů, které si člověk v různých situacích klade. Úspěch motivace záleţí na vlastnostech a schopnostech jedince. Motivy se v průběhu ţivota socializují a vznikají z nich vyšší potřeby. Potřeby i motivy se opírají o minulé zkušenosti, jsou ovlivněné přítomností a očekáváními, které se týkají budoucnosti. (Kohoutek, 1998) Zájmy jsou povaţovány za snahu člověka o rozšíření povědomí svého vědění o něčem. Zájem je kladným postojem a kladným hodnocením nějaké skutečnosti, snahou poznat ji a pravidelným uskutečňováním jí. Hlubším zájmem je láska k něčemu nebo k někomu. Láska se vyvíjí aţ v období dospívání. Zájmy jsou ovšem rozlišné od přání, protoţe přání je to co bychom chtěli, ale nemusíme pro to mít dispozice. Zájmy jsou pojmenované jako koníčky, protoţe většinou souvisí s volnočasovými aktivitami. Zájem je také důleţitý faktor z hlediska pracovního, protoţe podmiňuje úspěch v práci. (Kohoutek, 1998) Potřeby jsou nejdůleţitějším druhem motivů. Jsou to pociťované nedostatky nebo naopak nadbytky něčeho. Při neuspokojování určité potřeby cítíme duševní napětí, dokud nedojde k uspokojení dané potřeby. Dlouhodobé neuspokojování potřeb můţe vést aţ k frustraci. Dělení potřeb je na potřeby materiální, potřeby kulturní s potřeby biologické a potřeby psychologické. Potřeby biologické jsou například potřeba spánku, potravy, dýchání a další. Potřeby sociálně – psychologické jsou v jisté míře získané. Jsou to například potřeba citového vyţité, potřeba sebeuplatnění, sociálního kontaktu a další. Potřeba citového vyţití je touhou být v bezpečí, být chráněn, mít přátelství, lásku, moţnost s někým spolupracovat a další. Potřeba sebeuplatnění se projevuje tím, ţe chceme dosáhnout pracovních, společenských, a ţivotních úspěchů. Potřeba proţívat je potřeba, kdy touţíme po záţitcích, zábavě a dojmech. Potřeba poznávat je potřebou, kdy touţíme po vědění, umění a rozšiřování obzorů. Souvisí s tím potřeba vzdělávání se, hry a experimentování, zdokonalování vlastní osobnosti a sebevýchovy. (Kohoutek, 1998) Přizpůsobování v náročných ţivotních situacích Kaţdý člověk v ţivotě čelí náročným, zátěţovým a konfliktním sociálním situacím. Samotná orientace v sociálním prostoru můţe pro člověka znamenat zátěţovou situaci. Společenské nároky jsou na jedince čím dál vyšší a tím pádem musíme střídat více sociálních rolí v průběhu ţivota. Velmi časté jsou v dnešní době téţ situace, které 26
vyţadují rychlé rozhodování, změny a dobré a rychlé přizpůsobování se a zvládání problémů. Náročné ţivotní situace jsou ovšem subjektivním pojmem, protoţe náročnost situace kaţdý člověk hodností jinak. Náročnost většinou hodnotíme jako předpoklad, na který v daný moment nemáme dostatek sil. Většina náročných situací přitom pochází z vnějšího okolí, které má na člověka obrovský vliv. Mezi náročné ţivotní situace řadíme například ztrátu ţivotního partnera, ztrátu zaměstnání, extrémní společenské situace, ohroţení rodiny nebo vlastní osoby a další. (Řezáč, 1998) Náročná situace má své charakteristiky. Patří mezi ně situace, která je v daný okamţik pro jedince nečitelná, nejasná. Znamená to, ţe se jedinec nemá na situaci náhled a ztrácí se v ní. Dále je to situace neřešitelná. Záleţí na aktuálním pojetí. Jedinec v tomto případě nenachází ţádný postup řešení. V situaci nezvládnutelné má jedinec představu i náhled na situaci a ví, za jakých okolností by byla situace řešitelná, ale nemá prostředky k řešení dané situace. A poslední situace ohroţující znamená, ţe jedinec je v ohroţení ať před řešením nebo po řešení dané situace. (Řezáč, 1998) Nejčastějším typem náročných ţivotních situací jsou situace problémové. Problémové situace mají objektivní a subjektivní stránku věci. Objektivní stránka poukazuje na skutečný stav věci a subjektivní stránka ukazuje, jak daný jedinec situaci vidí a vnímá. U řešení problému jsou důleţité podmínky řešení, prostředky řešení, prostupy řešení, kritéria postupu řešení a cíle řešení. (Řezáč, 1998) Frustrační situace je více objektivní záleţitostí neţ situace problémová, avšak frustrační proţitek je záleţitostí ryze subjektivní. Subjektivní zpracování frustrační situace je vţdy ovlivněno emocemi, postoji, návyky, charakterem, motivy a dále pak zkušenostmi. (Řezáč, 1998) Rozeznáváme několik typů reakcí na frustrační situaci.
AGRESE - Agrese je chápána jako první důsledek frustrace. Příčinnou agrese mohou být konflikty, stres, přebytek energie, nedostatek sebekontroly, ţárlivost, pocit nepochopení, únava, hlad a další.
PROJEKCE - Projekce znamená, ţe přenecháváme a redukujeme pocit viny podle rčení, podle sebe soudím tebe, do činností, stavů a aktivit vlastních i do chování druhých lidí. Především si promítáme vlastnosti osobnosti, například promítání příčin vlastního neúspěchu do jednání druhých lidí, promítání svých 27
vlastností do vlastností druhých lidí a promítání příčin vlastního chování do motivace chování jiných lidí.
RACIONALIZACE - Jde o vysvětlování, vymlouvání a omlouvání si sami sobě nevhodné chování přijatelnými důvody. Ochraňujeme tím pocit viny a výčitky svědomí.
SUBLIMACE nebo SUBSTITUCE - Jde o to, ţe si nahrazujeme cíl, nebo své chování sociálně schvalovaným chováním, ale v přehnané míře.
SOMATIZACE - Somatizace můţe navodit problémy fyzické a zdravotní z důvodu psychického napětí, například vysoký krevní tlak, ţaludeční vředy a další.
POTLAČENÍ neboli REPRESE - Jde o potlačení a popření situací, které jsou pro nás tíţivé a se kterými se nemůţeme smířit, neshodují se s našimi ideály a cíly.
KOMPENZACE - Cíl, který jsme si vytyčili a nemůţeme jej dosáhnout, si nahradíme cílem, který je nám v daný moment blíţe.
ÚNIK, ÚSTUP nebo FANTAZIE - Je to myšlenkový únik denní snění, které nám sniţuje úzkost a frustraci, umoţňuje nám chvilkový únik před realitou.
IDENTIFIKACE - Jedinec se ztotoţňuje s fiktivní osobou nebo nějakým hrdinou, který pro něj něco znamená.
REGRESE - Regrese znamená útěk do minulosti, do dětských let, do dřívějších vývojových období.
TRANSGRESE – Transgrese znamená únik vpřed. Například kdyţ je dítě stavěno do role dospělého, jakoby předčasné zralosti.
STEREOTYPIZACE - Je to chování, které nevede k ţádnému cíli, ale naopak si tvoří zábrany před neúspěchem.
VYTVÁŘENÍ REAKCÍ - Schovávání negativních proţitků před ostatními ve formě přetvářek a masek. Jedinci se spíše obávají náhledu ostatních lidí na ně, neţ vlastního neúspěchu.
28
REZIGNACE - Projevuje se ztrátou úsilí a snaţení se dosáhnout cíle a také ztráty motivace.
MANIPULACE - Manipulací se snaţí jedinci dosáhnout úspěchu na úkor druhých nebo neadekvátními prostředky.
UPOUTÁNÍ POZORNOSTI - Upoutání pozornosti, které se projevuje zvýšenou sebestředností a upoutáváním pozornosti na vlastní osobu a vlastní problémy.
IZOLACE - Jedinec se brání tím, ţe se stáhne do sebe, samota ho má jakoby uchránit neúspěchů.
A poslední je NEGATIVISMUS - Jde o opačné chování, neţ je v dané situaci vhodné. Můţe to být i snaha o přehnanou opozici. (Řezáč, 1998) a (Kohoutek, 1998)
Stresující situace jsou velmi blízké situacím frustračním. Rozdíl je v tom, ţe při situacích stresových pociťujeme tlak na naši osobu. V dosaţení cíle nám brání nějaké vnější okolnosti. Okolnosti se nazývají stresory. Stresory mohou vyvolat změny na úrovni fyziologické, coţ jsou například nechutenství, poruchy spánku. Poté na úrovni emocionální, coţ jsou například výkyvy nálad, chronická únava. Poslední na úrovni kognitivní, coţ mohou být poruchy poznávání, narušení usuzování. Pro stresové situace jsou charakteristické nadměrně ztíţené podmínky činnosti, časová tíseň, riziko a vnější tlak. Zvládnutí stresu se odehrává zpravidla ve dvou rovinách. Rovina kondiční představuje především preventivní cvičení a rovina koncepční se týká vztahu k sobě samotnému a k ţivotu. (Řezáč, 1998) Konfliktní situace se definuje jako střetnutí neslučitelných sil, které vyvolávají napětí a zároveň se snaţí ihned toto napětí redukovat. V konfliktních situacích jsou zpravidla dvě řešení: změna podmínek, nebo únik. (Řezáč, 1998) Sociální determinace osobnosti Ovlivňuje nás rodinné prostředí, školní prostředí, pracovní prostředí, prostředí mimo rodinu, školu a práci a vlivy země, kde člověk vyrůstá. Rodinné prostředí je prostředím, kde člověk vyrůstá a formuje se jeho osobnost, jeho hodnoty a vzorce chování. Školní prostředí působí na obsahovou náplň, sociální interakci a komunikaci. Dochází k srovnávání se s vrstevníky i s učiteli. Pracovní prostředí dotváří naši osobnost. Záleţí, 29
do jaké pracovní skupiny se dostaneme, záleţí na zaměření skupiny, jazykové vybavenosti a celkové úrovni skupiny. Mimorodinné, mimoškolní a mimopracovní prostředí ovlivňuje člověka z hlediska jeho zájmů a výběru volnočasových aktivit a přátel. Specifika země, kde jedinec vyrůstá, ovlivňuje celková morálka národa, tradice, věda, umění, ideologie, právní uspořádání, ekonomická situace a další. (Kohoutek, 1998) Sebepoznání, sebehodnocení a sebevýchova Jiţ ve druhém roce ţivota si začínáme uvědomovat sami sebe a ve třetím roce ţivota je sebehodnocení jiţ velmi výrazné. Sebehodnocení se mlţe měnit v ohledu na situace, ale sebeúcta zůstává poměrně stálá. Hodnotíme se podle dvojího obrazu a to reálného já a ideálního já. Rozdíly v sebeobrazu chlapů a dívek je patrný ve školním věku, kdy u chlapců převaţují profesně orientované sloţky, zatímco u dívek spíše zájem o jejich zevnějšek. Rozdíly u ţen a muţů jsou patrné v tom, ţe ţenám více záleţí na mínění okolí. Názory druhých lidí jsou pro většinu z nás směrodatné pro budování vlastní image. Sebehodnocení ovlivňuje také ţivotní nálada člověka. Velká část populace má sebehodnocení určitým způsobem zdeformované. Buď se podhodnocuje, nebo naopak nadhodnocuje. Podhodnocení vede ke sníţenému sebevědomí a aţ ke komplexu méněcennosti. Nadhodnocení vede ke zvýšenému sebevědomí. Člověk, který je spokojený sám se sebou a má přiměřené sebevědomí je i mezi lidmi oblíbenější. Sebevýchovou je definováno formování vlastní osobnosti, určování vlastních cílů a následném splnění si těchto cílů. V sebevýchově je důleţité především sebepoznání. Důleţitá je také upřímnost k vlastní osobě a schopnost správného sebehodnocení. Pro lidi je důleţité se učit z vlastních chyb a také mít nějaké své vzory, které nás vedou k větší cílevědomosti. Nejen sebevýchově, ale i sebevzdělávání pomáhá mít při sobě přátele a lidi, co máme rádi, relaxace v dostatečné míře, sport a záliby. (Kohoutek, 1998)
3.3 Psychologie sportu Psychologie sportu se člení mezi aplikované vědy. Je chápána jako jedna ze specializovaných disciplín o tělesné kultuře a pomáhá řešit otázky sportovní činnosti. Má přímou vazbu na společenskou praxi v oblasti sportu. V nejvíce případech se psychologie sportu zabývá různými typy sportovních činností a sportovních disciplín. 30
Psychologie sportu se zabývá téţ osobnostní a skupinou při sportovních činnostech a jejich interakcích v přírodních i společenských podmínkách. Sleduje obecné vazby mezi člověkem a sportovní činností. (Vaněk, 1980) Hlavním znakem vnímání ve sportovních činnostech jsou selektivnost a subjektivnost. Selektivnost je vnímání sportovce při sportovní činnosti, ale jen jejích významných signálů. Sportovec jako nevidí a neslyší a vnímá jen podnětné situace, které pro něj mají zásadní význam. Subjektivnosti je myšleno vnímání na základě zkušeností sportovce v situacích, které se opakují. Tyto situace podmiňuje trénink a na základě těchto opakujících se situací si sportovec osvojí určité vjemy. (Vaněk, 1980) Sportovec má určitý vztah k předmětům, výkonům, událostem, lidem a k vlastním činům ve sportovních činnostech. Se sportem jsou spojeny různé druhy emocionálních záţitků. Záţitky ze sportu jsou odrazem reality, která se sportem souvisí. Citový vztah sportovce vyvolá ve většině případů jen to, co sportovce uspokojí. Potřeby sportovců jsou rozmanité a velmi individuální. Emoce sportovců můţou vyvolávat protichůdné emoce a city, například agrese vůči dobrému příteli. (Vaněk, 1980)
3.4 Psychologie proţitku a dobrodruţství V dnešní době je kladeno na člověka vysokých poţadavků a ty působí na jeho psychiku. Nároky doby, ale také je některé její zisky se odráţí na kvalitě ţivota jedince. Tím, ţe je člověk deprimován v proţitkové sféře, snaţí se ve volném čase vystupňovat intenzitu proţitků a vyhledává proto dobrodruţství. Emoce nás ovlivňují natolik, ţe určují, jak silný bude otisk situace, který zůstane uchován v našem vědomí a podvědomí a také, jestli ho budeme vnímat kladně nebo záporně. Kaţdý proţitek má svou intenzitu. Intenzivní proţitky nám přináší situace, kdy na nás působí něco neobvyklého, něco nového a udávají nové výzvy. Takové situace jsou nazývány dobrodruţnými, přičemţ dobrodruţství je pro kaţdého člověka něco jiného. Dobrodruţství je převaţující v oblasti pohybových aktivit, ale jinak se vyskytuje ve všech sférách chování lidí. (Kirchner, 2009) Proţívání a proţitek Slovo proţitek se v dnešní době vyuţívá zejména v komerční sféře, kdy nás jako potenciální zákazníky poskytovatelé sluţeb chtějí nalákat na atraktivity volnočasových
31
aktivit. Proţitek má téţ čím dál větší význam pro pedagogiku, terapie a výchovu. Proţitek můţeme chápat jako vnímání, které je citově zabarveno, vnímání v daném okamţiku, který je pro nás z určitého hlediska dramatický. Kvalita proţitku tedy úzce souvisí s emocemi jedince. Je udáváno, ţe 80 aţ 90% proţívání a jednání probíhá automaticky bez našeho uvědomování a pouze 10 aţ 20% do vědomí vstupuje a to především, kdyţ narazíme na překáţku, nebo kdyţ je pro nás vzniklá situace bolestná, nepochopitelná nebo vyţaduje zaujetí nějakého stanoviska. Problém proţívání řeší jak zaplnit čas, ale nestačí nám známé věci, chceme zaţít nové a neznámé originální situace. Emoce a s nimi související proţitky odráţejí kvalitu našeho vztahu ke světu. (Kirchner, 2009) U dospívajících jedinců je častý uspěchaný ţivotní styl, který se vyznačuje rychlým tempem a přívalem informací, nedostatkem nových proţitků a s postupujícím věkem i zdrojem stresu. Proto je pro nás důleţité vyuţití volnočasových aktivit s nádechem rizika, které je schopno naše emoce jako nastartovat a dát jim volný průchod. V dnešní době je pro nás nejzajímavější s ohledem na nedostatek času najít taková aktivity, které nám proţitky poskytnou, co nerychleji a nejintenzivněji. Pro udrţení psychické rovnováhy jsou proţitky nezbytné. Jako nejvhodnější prostředek bývá uváděn sport a pohybové aktivity. (Kirchner, 2009) Sportovní aktivity nejčastěji umoţňují získávat mimořádné proţitky. Jsou to aktivity s prvky rizika a dobrodruţství, kdy dochází nejen k fyzické aktivitě ale i k přímému působení na naši psychiku a překonávání strachu a bariér. V dnešní době se nemusíme přímo účastnit fyzických aktivit, abychom z nich měli proţitek, ale děje se tak i přes média. Divácký proţitek oblíbeného týmu můţe přinést stejnou autentičnost a stejné uspokojení, jako kdybychom se jej účastnili přímo. Styl ţivota v současnosti vyuţívá spíše aktivity, kdy chceme v krátkém čase dosáhnout co největší rizikovosti. (Kirchner, 2009) Záţitek versus proţitek Záţitek je vnitřní, subjektivní a citově provázaný duševní jev, kdy jedinec něco proţívá. Záţitky se hromadí v kaţdém člověku celý ţivot. Ve většině literatury se uvádí, ţe proţitek je součástí záţitku. Proţitek je konkrétnější a záţitek se skládá z několika proţitků. (Kirchner, 2009)
32
Zkušenost Zkušenost přichází z vnějšího prostředí člověka prostřednictvím určité činnosti, na základě pozorování a pokusů a přináší mu poznání. Hlavní zdroj zkušeností pochází z praktické činnosti člověka, zkušenost zůstává uchována v paměti jedince a bývá aktivně vyuţívána. Bývá následkem procesů uvědomění a jednání, která měla velkou emoční působivost a hodnotu. Zkušenost znamená téţ, ţe na základě minulých situací, ze kterých jsme vyvodili důsledky a zaujali určité postoje, vyvozujeme současné jednání a chápání. (Kirchner, 2009) Dobrodruţství Dobrodruţství nemá jednotný výklad, ale nejčastěji je uváděno jako něco, co nemá jistý výsledek, vzrušující proţitek nebo zkušenost s nejasným výsledkem, výzva, která vyţaduje velmi dobré fyzické, emoční i duševní schopnosti jedince, protoţe často bývá cestou na hranici vlastních sil. Má v sobě obsaţeno riziko, začátek něčeho nového, sílu, touhu po něčem neznámém a objevování svých nových moţností. Dobrodruţství je označováno jako situace, která je časově ohraničená, plná napětí a dramatičnosti, vyţaduje intelektové schopnosti, plnou pozornost jedince a soustředěnost. Další charakteristikou je, ţe při dobrodruţství vnímáme pocit nejistoty a strachu, strach je poté dán tím, ţe je to pro nás nová neznámá situace s nejasným výsledkem. (Kirchner, 2009) Aktivity v přírodě mají silně výchovný potenciál, dobrodruţství je jejich součástí, protoţe přinášejí mimořádný proţitek, který se následně přetváří ve zkušenost. Tyto aktivity si vybíráme sami jako vyplnění volného času, motivují nás, protoţe nabízí určitý prvek zdánlivého nebezpečí. Účastníci v pohybových aktivitách vyuţívají svých fyzických i psychických sil k překonávání strachu, rizika a nejistoty. Při překonání výzev s nejistým výsledkem se poučíme o vztazích k sobě i o vztazích k ostatním. (Kirchner, 2009) Proţitky a zkušenosti v uţším vztahu k dobrodruţství jsou krátkodobé, zaměřené na záţitky a vzrušení a nevyţadují mnoho úsilí. Účastníci nepřebírají ţádnou odpovědnost za svou činnost. Patří sem např. bungee jumping, slaňování, překonávání umělých překáţek aj. Proţitky a zkušenosti v širším vztahu k dobrodruţství vyţadují velké úsilí a odpovědnost účastníků za důsledky činností a dobu výkonu. Patří sem např. výstupy na
33
vrcholy hor, putování na kolech, lyţích aj. Ze sportovního hlediska se o riziku a dobrodruţství dá hovořit, kdyţ nesoupeříme s člověkem, ale s přírodou a jejími ţivly. (Kirchner, 2009)
34
4 Nabídka záţitkových agentur V praktické části mé bakalářské práce se budu věnovat nabídkou vybraných agentur, které nabízí aktivní strávení volného času – agentury na záţitky. Záţitky jsou těmito společnostmi nabízeny ve formě dárků a dárkových balíčků.
ESENNCE s.r.o. – Agentura na záţitky Agentura na záţitky ESENNCE.cz se sídlem v Praze patří mezi stabilní společnosti na trhu a mezi přední společnosti v záţitkovém oboru. Agentura získala mnoho ocenění, mezi kterými jsou např. ShopRoku, certifikát APEK, certifikát Ověřeno zákazníky a certifikát Garance, který je udělovaný na základě reálných uţivatelů. Záţitky jsou originálními dárky a tato společnost nabízí záţitky jako dárky ve formě efektivního vyuţití volného času. Vybere si zde kaţdý podle svého vkusu. Společnost nabízí záţitky z různých oborů a poté má nabídku speciálně pro ţeny, pro muţe, pro děti, pro těhotné a maminky a pro firmy a skupiny. Základní nabídka kromě zmíněných je z oboru: adrenalin, auto – moto, vzduch, relaxace a masáţe, krása a zdraví, sport, hobby, gurmán a záţitkové pobyty. Nabídka adrenalinu: adrenalinový den Krkonoše, podzemní dobrodruţství, bungee jumping, zorbing, let na vznášedlu, tandem a paragliding, akční střelba, adrenalinový den na bojišti, rychlý člun, jachting. Nabídka vzduch: akrobatické lety, lety balónem, lety letadlem, větroněm, vrtulníkem, stíhačkou, letecké simulátory. Nabídka auto – moto: Hummer jízdy, tankodrom, luxusní auta, čtyřkolky, závodní okruh, bagry. Nabídka relaxace a masáţe: luxusní pivní lázně pro dva, pivní lázně na různých místech ČR, královská thajská masáţ, thajská masáţ, čokoládová masáţ, královská relaxace, medová masáţ, aromatická olejová masáţ, detoxikační masáţ, zeštíhlující slim masáţ, golfová masáţ, drbání, květ z ostrova Bali, masáţ lávovými kameny, bambusová masáţ, ajurvédská olejová masáţ, parní bylinná lázeň, masáţ a zábal ze zeleného čaje, thajská masáţ chodidel.
35
Nabídka krása a zdraví: polárium, solná jeskyně, chmelová lázeň, čokoládová lázeň, čoko masáţ, luxusní den pro dámy, luxusní den pro pány, moderní muţ, kosmetický ráj, zábal v banánových listech, lázeň královny Kleopatry, medová lázeň se zázvorem Nabídka sport: jachta s kapitánem, squash, golf, golfové lekce pro začátečníky, sedmimílové skákací boty, koně – poprvé v sedle, lukostřelba, lezení, ponor na zkoušku, kite na zkoušku, landkiting, snowkiting. Nabídka hobby: popelářem na zkoušku, výroba vlastních šperků, hrnčířský kruh, astrologie, metařem na zkoušku, silničářem na zkoušku, hospodářem na zkoušku, pasení ovcí v Beskydech, Tiffany – skleněné vitráţe, textilní dílna, malování na hedvábí, ozdobné balení dárků, tanec, taneční kurzy, Black Jack u vás doma a Poker u vás doma. Nabídka gurmán: svět koktejlů, kurz sushi u vás doma, kurz kávy, romantická večeře na lodi, thajská kuchyně u vás doma, čajový obřad u vás doma, sushi – tajemství japonské kuchyně, kurzy vaření Ola Kala, pravá středověká hostina. Nabídka záţitkové pobyty: víkendy v pivních lázních, víkendové pobyty s golfem, zámecká romantika, noc v oblacích, romantické víkendy, wellness víkendy, víkend na jachtě, víkend s Porsche a další.
Obr. č. 1
36
Eldorado NETRADIČNÍ ZÁŢITKY Společnost Eldorado se sídlem v Kostelci na Hané, okres Prostějov je na trhu od roku 2007. Vznikla při podpoře záţitkové turistiky na katedře rekreologie, fakulty tělesné kultury na Palackého univerzitě v Olomouci. Společnost nabízí záţitky jako netradiční a nezapomenutelné dárky. Nabídka je seřazena do kategorií. Nabízí také záţitky pro muţe, pro ţeny, pro páry, pro seniory, pro děti a pro skupiny. Do základní nabídky patří: adrenalin, zdraví a krása, romantika, staňte se, kulinářství, cestování, extrémní dárky a záţitky na přání. Nabídka adrenalin: nohama na zemi – např.: mushing, paintball, práskání bičem, bobová dráha, lanové centrum, letem světem – např.: let stíhačkou, akrobatické létání, simulátor dopravního letadla, divoká kola – např.: Hummer, Rally, řízení tanku, vodní svět – např.: sportovní katamarán, plachetnice, kurz freedivingu. Nabídka zdraví a krása: tato nabídka je rozdělena podle měst a jsou sem zahrnuty různé kurzy, masáţe, wellness balíčky a další. Nabídka romantika: vyhlídkový let balonem, ubytování na zámku, jízda na koni, offroad safari s večeří, lázně, masáţe a další. Nabídka staňte se: sládkem s ubytováním v pivovaru, farmářem na kozí farmě, reţisérem animovaného filmu, designérem, tanečníkem, ošetřovatelem v zoo a další. Nabídka kulinářství: kurz přípravy kávy, kurz vaření sushi a japonská kuchyně, středověká ţranice, výroba kozího sýru, barmanský kurz a další. Nabídka cestování: putování s velbloudy, fotbalové zápasy, segway, rybaření na Mauriciu a další. Nabídka extrémní dárky: kurz přeţití, landkiting, snowkiting, auto demolice, boxing v ohroţení, tandemový paragliding a další.
Obr. č. 2
37
Allegria - Firma na záţitky, s.r.o. Společnost Allegria se sídlem v Praze působí na českém trhu od roku 2004. Je členem Hospodářské komory hl.m. Praha a je drţitelem certifikátu Bezpečný obchod. Ve své nabídce má přes 350 záţitků všech druhů. Do základní nabídky patři odvětví adrenalinu, auto – moto, sport, záţitky ve vzduchu, masáţe, relaxace & wellness, hobby a děti, gurmánské záţitky a záţitkové pobyty. Poté mají v nabídce dárky ke speciálním příleţitostem, jako jsou například Vánoce, Velikonoce, speciální dárky pro šéfa, pro náročné, k narozeninám, pro rodiny a další. Nabídka adrenalin: létání ve větném tunelu, extrémní jízda na čtyřkolkách, pilotem dopravního letadla, offroad jízda s bagrem, let na vznášedle, střelba ze samopalu, pilotem vrtulníku, safari jízda, přeţití v přírodě, waterball a další. Nabídka auto – moto: jízda ve Ferrari, jízda Hummerem, jízda v Porsche, jízda rolbou, škola smyku, bagrování, pilotem Formule Renault, jízda na čtyřkolce, řízení závodní motorky na okruhu, romantická jízda veteránem a další. Nabídka sport: adventure golf, rafting pro celou rodinu, den na jachtě, Samurai day, vodní lyţování, paintball, skákací boty, waterball, jachta s kapitánem a další. Nabídka záţitky ve vzduchu: let kluzákem, pohodová vzduchoplavba, let historickým dvouplošníkem, akrobatický let, let balónem, let vrtulníkem, let stíhačkou. Nabídka masáţe: thajská, čokoládová, lávovými kameny, medová, golfová, tantrická, bambusová, masáţ pro těhotné ţeny, relaxační masáţ nohou, kokosová masáţ, konopná masáţ a další. Nabídka relaxace & wellness: parní bylinná lázeň, solná jeskyně, léčba mrazem, pivní lázeň, Asia beauty, kosmetické balíčky pro dámy i pro pány. Nabídka hobby a děti: putování na velbloudu, večer v obřím akváriu, den na kozí farmě, numerologie, luxusní jachta, popelář, fotografický ateliér, ošetřovatelem v zoo, keramická dílna, strašidelná Praha, putování na koních, den s dravci a další. Nabídka gurmánské záţitky: tajemství pivovaru, středověká ţranice, luxusní večeře na zámku, taneční večer, thajská kuchyně, sushi, osobní sommeliér a další.
38
Nabídka záţitkové pobyty: římské lázně, pivní lázně, wellness víkend, golfový víkend, víkend na zámku, po stopách agenta 007, víkend na jachtě, sportovní víkend, romantický víkend, víkend s mushingem, gurmánské pokušení a další.
Obr. č. 3
39
Adventura Společnost Adventura má sídlo v Praze a trhu působí od roku 1990. Patří mezi nejstarší cestovní kanceláře na českém trhu. Zaměřuje se na poznávací zájezdy a aktivní programy v přírodě. V nabídce samozřejmě nechybí klasické pobytové zájezdy, ale se specializací na menší skupiny a s českým průvodcem. Společnost Adventura má mnoho ocenění, například za nejlepší katalog a je členem ACK ČR. Z nabídky poznávací zájezdy jsou zastoupeny: Exotika & Evropa, Afrika, Asie, Austrálie a Oceánie, Atlantické ostrovy a Arktida, Severní Amerika, Latinská Amerika a Evropa. Z nabídky aktivní dovolená jsou zastoupeny: Evropa & Exotika, Cykloturistika a horská kola, Turistika a treking, Via ferraty a vysokohorská turistika, Rafting a vodní turistika, Cyklojachty, In – line skating a Outdoorové kurzy. A pod hlavičkou ostatní nabídky jsou: Cesty s National Geographic, Zájezdy pro rodiny s dětmi, Zájezdy Tatrabusem, Exotické silvestry a cesty na zakázku.
Obr. č. 4
40
My Agency s.r.o. Společnost My Agency má sídlo v Praze a je cestovní kanceláří a event agenturou. Heslem je creative travelling & creative events. V nabídce společnosti My Agency nalezneme: adrenalinové záţitky, lázně a wellness, netradiční ubytování, privátní ostrovy, svobodomyslné resorty, kulturní záţitky, sportovní záţitky a unikátní programy. Z dalších potom dobrodruţství, lov, gourmet & víno, programy pro ţeny, fashion, hedonism, auta, film & hudba, nejluxusnější místa světa, military, divy světa a soukromé vily. Nabídka adrenalin: záţitky na vodě – cesta arktickým královstvím, tajemství oceánu aneb cesta za Titanikem, tahitský ráj na katamaránu, freediving vertical blue, polární expedice, expedice za ţraloky, záţitky ve vzduchu – velké letecké dobrodruţství v severní Americe, cesta do Antarktidy, bungee jumping z nejvyššího mostu na světě, heliskiing, skydiving, stav beztíţe, večeře v oblacích, záţitky na zemi – pouštní dobrodruţství, Afrikou na kolech, race resort, psí spřeţení, Alpské ski safari, ošetřovatelem lvů, amazonská dţungle. Nabídka lázně a wellness: ajurvédské relaxační masáţe, luxusní tropické lázně, vinothérapie lázně, apartmánový wellness resort Bali, Indonésie a další. Nabídka netradiční ubytování: unikátní hvězdářský hotel v Chille, safari kemp v Jiţní Africe, sloní safari, ostrov Rapa Nui, wellness resort, treehouse – luxusní apartmá v korunách stromů a další. Nabídka privátní ostrovy: Amanpulo – Filipíny, Coco Palm – Maledivy, Dolphin Island – Fidţi, Cuisine Island – Seychelles a další. Nabídka svobodomyslné resorty (hédonismus) - club Orient – nudistický klub, Desire resort – Mexiko, Temptation resort – Mexiko. Nabídka kulturních záţitků: Paříţ, Broadway – New York, Londýnské muzikály, Opera v La Scala – Milán, Argentinská umění. Nabídka sportovních záţitků: US sporty, Evropské ligy, světové poháry a tour, netradiční sporty.
41
Nabídka unikátní programy: speleologie v Kriţna Jama, to nejlepší z Kostariky, magická krajina Jiţního Grónska, Argentinské lázně a wellness, Tibetský festival a základní tábor v Mount Everest, svatba na klíč v Římě, Indický „zlatý trojúhelník“.
Obr. č. 5
Srovnání nabídky Kaţdá agentura se snaţí upoutat něčím výjimečným, co nikdo jiný na trhu nemá. Základní prvky nabídky jsou u většiny nebo u všech agentur stejné. Cenová nabídka se téţ různí, podle nabízeného sortimentu. Nejniţší sazby bývají okolo 1000 aţ 1500 Kč a stupňují se podle náročnosti na přípravu akce i průběhu akce celkově. První dvě agentury Esennce a Eldorado se specializují spíše na Českou republiku a zbylé tři pořádají zájezdy a záţitkové akce i do zahraničí. Například na společnosti Allegria mě zaujalo, ţe u kaţdého záţitku mají napsanou buď cenu, nebo místo konání, u ostatních agentur si musíte nabídku rozkliknout, abyste zjistili bliţší informace. Společnost My Agency má svou celkovou nabídku poloţenou do luxusních mezí, takţe soudím, ţe ne kaţdý by si jejich zájezdy mohl dovolit, ovšem na druhou stranu musím podotknout, ţe jejich nabídka je velice lákavá, ať se jedná o jakýkoliv druh záţitku. Společnost Adventura je svou nabídkou nejvíce podobná klasické cestovní kanceláři svou nabídkou zájezdů, ostatní agentury jsou specializované přímo na záţitkový cestovní ruch.
42
5 Dotazník Hlavní částí praktické části mé práce je dotazníkový výzkum. Zde jsem zjišťovala povědomí, postoje a zájem cílové skupiny respondentů o specifické formy cestovního ruchu a povědomí o některých agenturách, které tyto formy CR nabízí. Cílová skupina respondentů je v rozmezí 17 aţ 25 let. Průzkum probíhal v měsíci dubnu a celkem jsem získala 105 respondentů. Účastníci výzkumu měli zodpovědět celkem 15 otázek. Mezi otázkami byly nastaveny závislosti, takţe v případě určité odpovědi byli respondenti odkázáni na další otázky a otázky, které se jich netýkaly, se jim nezobrazily.
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Hana Kratochvílová a studuji cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Cílem mé bakalářské práce je zjistit postoje, zájem a povědomí vybrané cílové skupiny o specifické formy cestovního ruchu. Proto jsem sestavila tento dotazník a chtěla bych Vás poprosit o jeho vyplnění. Vaše odpovědi mi pomohou při řešení dané problematiky. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou pouţity jen pro účel bakalářské práce. V mé bakalářské práci se zabývám záţitkovými formami cestovního ruchu. Jsou to především záţitkové pobyty, víkendy a výlety. Téma si můţete vybrat z nabídky. Jedná se např. o adrenalin: skok padákem, bungee jumping auto-moto: čtyřkolky, tankodrom relaxace a wellness: pivní lázně, masáţe, solné jeskyně, dny jen pro ţeny a dny jen pro muţe sport: různé druhy sportovních aktivit hobby: práce na farmě, malování na hedvábí, hrnčířský kruh gurmán/kulinářství: sushi, koktejly. Tento dotazník se bude týkat tohoto tématu. 1. Účastnil/a jste se někdy záţitkového pobytu, víkendu, výletu? - Ano - Ne (přejděte na otázku č. 6) 2. Jestli ano, vyberte z nabídky, čeho se to týkalo: - Adrenalin - Auto-moto - Relaxace, Wellness - Sport - Hobby - Gurmán/Kulinářství
43
3. Uveďte konkrétně, čeho jste se účastnil/a: 4. Na jakém místě se to konalo: - Zahraničí - ČR 5. Jestli místem konání byla ČR, uveďte prosím konkrétní místo: 6. Jestli ne, účastnil/a byste se některé z těchto aktivit, kdyby se vám naskytla příleţitost? - Ano - Ne - Záleţelo by na typu aktivity 7. Vyberte z nabídky, kterou moţnost byste upřednostnil/a: - Adrenalin - Auto-moto - Relaxace, Wellness - Sport - Hobby - Gurmán/ Kulinářství - Jiná - Ţádná moţnost z nabídky 8. Máte povědomí o nějaké agentuře v ČR, která se touto formou cestovního ruchu zabývá? - Ano - Ne 9. Jestli ano, uveďte prosím konkrétní název agentury: 10. Jaký termín byste při výběru upřednostnil/a: - Všední den - Víkend - Dovolená/Prázdniny 11. Jakou délku pobytu byste upřednostnil/a: - 1 den - 2 dny - 3 dny 44
-
Týden Déle neţ týden
12. Jakou finanční částku byste byli ochotni do toho investovat? Vyberte prosím z nabídky: - Do 1 500 Kč - Do 3 000 Kč - Do 5 000 Kč - Nad 5 000 Kč 13. Do jaké vzdálenosti byste byli ochotni jet od svého bydliště, abyste se mohli účastnit? - Jen v místě bydliště - V blízkém okolí bydliště (do 10 km) - Vzdálenější místa, ale stále dobře dostupná z místa bydliště (10-50 km) - Vzdálenější místa od bydliště (nad 50 km) 14. Uveďte prosím, zda jste: - Muţ - Ţena 15. Do jaké věkové skupiny patříte: - 17 - 18 - 19 - 20 - 21 - 22 - 23 - 24 - 25
45
Vyhodnocení
1. Účastnil/a jste se někdy zážitkového pobytu, víkendu, výletu? 44 61
ano
ne
Graf č. 1
První otázka byla poloţena proto, aby se mi respondenti rozdělili do dvou skupin. U skupiny ano jsem dále zkoumala, čeho konkrétně se účastnili, a u skupiny ne jsem odkázala k pokračování u otázky č. 6, od které jsem se zabývala zájmem respondentů o specifické formy cestovního ruchu. Z celkového počtu 105 respondentů se 44 jiţ někdy účastnilo záţitkového pobytu a 61 respondentů se dosud nezúčastnilo.
46
2. Jestli ano, vyberte z nabídky, čeho se to týkalo: 5 1
6
20
adrenalin
relaxace, wellnes
12 20
sport
auto-moto
gurmán, kulinářství
hobby
Graf č. 2
Otázkou č. 2 jsem zjišťovala kategorii záţitkových pobytů, či výletů. Z odpovědí mohli respondenti volit více neţ jednu kategorii. Z průzkumu vychází, ţe 20 respondentů se účastnilo sportovních aktivit, 20 respondentů se účastnilo aktivit z kategorie relaxace a wellness, 12 respondentů se účastnilo adrenalinových aktivit, 6 aktivit z kategorie hobby, 5 z kategorie auto – moto a 1 respondent se účastnil kategorie gurmán, kulinářství.
47
3. Uveďte konkrétně, čeho jste se účastnil/a:
1
1
1
1
1
1 1
1
1
1 1
1
4 2
2
1
1 3
1 3 1
1 1
2 1
1
1
1
7 2
1 1
zorbing sauna, solná jeskyně, masáž,péčeotělo,plachetnice Wellness pobyt s balíčkem masaží seskok padákem aerobic rafting motokáry pobyt rodin s dětmi hasičský výcvik školní sportovní kurz celodenní putování za pokladem relaxační víkend lyžování poznávací zájezdy lanové aktivity kreativní dílny sportovní aktivity putování na koních cyklistika putovní tábor poznávací pobyt stanování vodní aktivity výlet na jeepech po ostrově potápění kurz anglického jazyka kiteboarding víkend zážitkové pedagogiky outdoorové centrum adrenalinové tobogány v Řecku různé sporty pobytový zájezd u moře
Graf č. 3
48
Otázku č. 3 jsem poloţila tak, aby respondenti mohli sami volně napsat, jaké aktivity konkrétně se účastnili. Někteří napsali více odpovědí, někteří jen jednu. V legendě jsou uvedeny všechny moţnosti, které respondenti uvedli. Nejvíce respondentů se účastnilo relaxačního víkendu a to 7 lidí, poté 4 respondenti se účastnili wellness pobytu s balíčkem masáţí, 3 lidi motokáry, 3 cyklistika, 2 stanování, 2 putování na koních, 2 lyţování, 2 seskok padákem, zbytek odpovědí byl po 1 respondentu.
49
4. Na jakém místě se to konalo: 15 29
ČR
zahraničí
Graf č. 4
Otázkou č. 4 jsem zjišťovala místo konání aktivity. Zda místem konání byla Česká republika nebo zahraničí. 29 respondentů odpovědělo, ţe místem konání byla ČR a 15 respondentů opovědělo, ţe zahraničí.
50
5. Jestli místem konání byla ČR, uveďte prosím konkrétní místo:
1
1
1
1
1
1
2
1
1 2
1
1
1
1
1 1
1 1
1
1 1
2
1 2
1
1
1
1
Brno
Lipno
Harachov
Kunovice
Praha
Orlické hory
Desná v Jizerských horách
Svojanov
Bystřice u Benešova
Luhačovice
Baldovec
Jeseníky
Ostrava
Lhota u Konice
Šumava
Krkonoše
Ramzová
Náchod
Mělice u Přelouče
Litovel
Prostějov
Hluboká nad Vltavou
Zlín
Fryšták
Křížanov
Vysoké Mýto
Rychlebské hory
Liberec
Graf č. 5
Otázka č. 5 byla poloţena opět volně, aby respondenti mohli napsat konkrétní místo, kde se účastnili záţitkové aktivity. Zjišťovala jsem pouze místa v České republice. Všechny uvedené odpovědi jsou v legendě. Po 2 respondentech bylo zastoupeno Brno, Kunovice, Luhačovice a Šumava. Zbytek odpovědí byl po 1 respondentu.
51
6. Jestli ne, účastnil/a byste se některé z těchto aktivit, kdyby se vám naskytla příležitost? 2 36 67
ano
záleželo by na typu aktivity
ne
Graf č. 6
K otázce č. 6 byli směřováni respondenti, kteří na první otázku odpověděli, ţe se dosud ţádné záţitkové aktivity nezúčastnili. Respondenti, kteří odpovídali i na předchozí otázky, pokračovali dále, protoţe jich se také týká budoucí zájem o další aktivity. Z tohoto grafu vyplývá, ţe 67 respondentů by mělo zájem si některou aktivitu vyzkoušet, 36 respondentů zvolilo moţnost, ţe by záleţelo na typu aktivity a 2 respondenti zvolili ne, ţe by se nezúčastnili ţádné aktivity.
52
7. Vyberte z nabídky, kterou možnost byste upřednostnil/a: 1 6
6
2 36
7
23 24
relaxace, wellness
sport
adrenalin
gurmán, kulinářství
auto-moto
hobby
jiná
žádná možnost z nabídky
Graf č. 7
Otázkou č. 7 jsem zjišťovala, o kterou kategorii by měli respondenti největší zájem. Z grafu vyplývá, ţe největší zájem a to celých 36 respondentů by si vybralo kategorii relaxace a wellness, dále 24 respondentů zvolilo moţnost sport a sportovní aktivity, 23 respondentů zvolilo moţnost adrenalin, 7 respondentů moţnost gurmán a kulinářství, po 6 lidech byla kategorie auto – moto a hobby, 2 respondenti zvolili moţnost jiná, coţ znamená, ţe by preferovali ještě jiné moţnosti a 1 respondent zvolil moţnost, ţe by si nevybral ţádnou moţnost z nabídky.
53
8. Máte povědomí o nějaké agentuře v ČR, která se touto formou cestovního ruchu zabývá? 20
85
ano
ne
Graf č. 8
Otázkou č. 8 jsem zjišťovala, zda mají respondenti povědomí o nějaké agentuře, která nabízí záţitkové zájezdy a aktivity. Z celkového počtu 105 respondentů má povědomí pouze 20 respondentů a 85 lidí buď ţádnou agenturu nezná, nebo si nepamatuje její název.
54
9. Jestli ano, uveďte prosím konkrétní název agentury: Prázdninová škola Lipnice; 1
Essence; 1
FTL; 1 www.firmanazazitk y.cz; 1
Ck Kudrna; 2
Livingstone; 1
Hellas Tour; 2
Eldorado; 1
OK Tandem; 1
Čedok; 2 Invia; 1
Skyballoons s.r.o; 2 JumpTandem s.r.o; 1
Tern; 1
Allegria; 1 www.zajezdyprode ti.cz; 1 CK Beruška; 1
Adventura s.r.o.; 1
Essence
Ck Kudrna
Livingstone
Eldorado
Čedok
Invia
www.zajezdyprodeti.cz
Adventura s.r.o.
CK Beruška
Allegria
Tern
Skyballoons s.r.o
Jump-Tandem s.r.o
OK Tandem
www.firmanazazitky.cz
Hellas Tour
Prázdninová škola Lipnice
FTL
Graf č. 9
Otázkou č. 9 jsem chtěla zjistit, jestli respondenti mají povědomí o konkrétních agenturách. Otázka byla poloţená tak, aby respondenti mohli sami vypsat název agentury. V legendě jsou vypsané všechny agentury, které byly zmíněny. Z celkového počtu 105 respondentů, celých 83 nezná ţádnou agenturu, nebo si nepamatuje její název.
55
10. Jaký termín byste při výběru upřednostnil/a: 4 53
48
víkend
prázdniny/dovolená
všední den
Graf č. 10
V otázce č. 10 jsem zjišťovala, jaký termín by respondentům vyhovoval při výběru záţitkových aktivit či pobytů. Nejvíce respondentů zvolilo moţnost víkend a to 53 lidí, 48 lidí zvolilo moţnost prázdniny nebo dovolená a 4 respondentům by vyhovoval všední den.
56
11. Jakou délku pobytu byste upřednostnil/a: 9
6 19
31
40
1 den
2 dny
3 dny
1 týden
déle než 1 týden
Graf č. 11
Otázka č. 11 blíţe konkretizuje délku záţitkové aktivity, kterou by respondenti preferovali. Z celkového počtu 105 respondentů nejvíce vyhovovala moţnost 3 dny, coţ zvolilo 40 lidí, 31 lidem by vyhovoval 1 týden, 19 lidem 2 dny, 9 lidem by vyhovovala doba delší neţ 1 týden a 6 lidí zvolilo moţnost 1 den.
57
12. Jakou finanční částku byste byli ochotni do toho investovat? 18
12
40
35
do 1500 Kč
do 3000 Kč
do 5000 Kč
nad 5000 Kč
Graf č. 12
Otázkou č. 12 jsem zjišťovala, jaký finanční obnos by respondenti byli ochotni investovat do záţitkových aktivit. 40 respondentů odpovědělo, ţe do 3000 Kč. 35 respondentů odpovědělo, ţe do 5000 Kč. 18 respondentů nad 5000 Kč a 12 respondentů do 1500 Kč.
58
13. Do jaké vzdálenosti byste byli ochotni jet od svého bydliště, abyste se mohli účastnit? 11 28
75
jen v místě bydliště v blízkém okolí bydliště (do 10km) vzdálenější místa, ale stále dobře dostupná z místa bydliště (10-50 km) vzdálenější místa od bydliště (nad 50 km)
Graf č. 13
Otázkou č. 13 jsem zjišťovala, do jaké vzdálenosti od svého bydliště by byli respondenti ochotni jet, aby se mohli zúčastnit nějaké záţitkové aktivity. 75 respondentů by bylo ochotno jet do místa vzdáleného více jak 50 km od jejich bydliště, 28 respondentů by bylo ochotno jet do míst vzdálených 10 aţ 50 km od místa jejich bydliště a po 1 respondentu měli odpovědi v blízkém okolí bydliště a jen v místě bydliště.
59
14. Uveďte prosím, zda jste: 28
77
muž
žena
Graf č. 14
Otázka č. 14 jsou statistické údaje o pohlaví respondentů. Z celkového počtu 105 respondentů se mého výzkumu zúčastnilo 77 ţen a 28 muţů.
60
15. Do jaké věkové skupiny patříte: 17 let; 2 24 let; 8
25 let; 8
18 let; 12
23 let; 14
19 let; 19
20 let; 10
22 let; 19 21 let; 13
17 let
18 let
19 let
20 let
21 let
22 let
23 let
24 let
25 let
Graf č. 15
Poslední otázkou jsem zjišťovala věk respondentů. Rozmezí bylo mezi 17 aţ 25 lety. Z celkového počtu 105 respondentů se výzkumu účastnili 2 ve věku 17 let, 12 ve věku 18 let, 19 ve věku 19 let, 10 ve věku 20 let, 13 ve věku 21 let, 19 ve věku 22 let, 14 ve věku 23 let, 8 ve věku 24 let a 8 respondentů ve věku 25 let.
61
6 Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit povědomí, postoje a zájem cílové skupiny mladých lidí o specifické formy cestovního ruchu. V úvodu bylo nutné se seznámit s pojmy a charakteristikou cestovního ruchu a vybraných disciplín psychologie. Teoretická část zahrnovala seznámení se s cestovním ruchem, jeho typologií a sluţbami cestovního ruchu. Důleţitou součástí byla charakteristika jak základních forem cestovního ruchu, tak forem specifických. Pro zajímavost jsem uvedla rozvoj tohoto dynamicky se rozvíjejícího odvětví v České republice a snahu regionů o rozvoj a zatraktivnění jejich destinací. Dalším bodem teoretické části byla psychologie. Z hlediska psychologie bylo nutné se seznámit s cílovými skupinami v období adolescence a časné dospělosti. Poté jsem se zabývala sociální psychologií, kde jsem vybrala kapitoly týkající se socializace osobnosti, postojů a vztahů, sociální percepce, osobní image a její utváření, motivaci, sociální determinaci, kapitoly
sebepoznání,
sebehodnocení a
sebevýchova
a
nejdůleţitější byla kapitola přizpůsobování v náročných ţivotních situacích, kde jsem popisovala situace problémové, náročné, frustrující, stresové a konfliktní. Dalším bodem byla psychologie sportu a poslední z bloku psychologie byla důleţitá psychologie proţitku a dobrodruţství, kde jsem vybrala kapitoly proţitek a proţívání, záţitek versus proţitek, zkušenost a dobrodruţství. V praktické části jsem se věnovala společnostem, které nabízí záţitky, záţitkový cestovní ruch. Uvedla jsem krátký popis společností a jejich nabídek a nakonec jsem udělala srovnání těchto nabídek. Hlavní částí části praktické bylo vypracování a vyhodnocení dotazníku. Zvolila jsem formu dotazníku, abych mezi mladými lidmi zjistila povědomí, postoje a zájem o specifické formy cestovního ruchu. Průzkum probíhal v měsíci dubnu a zúčastnilo se jej celkem 105 respondentů, z toho 77 ţen a 28 muţů. Cílová skupina byla ve věku 17 aţ 25 let. Zjišťovala jsem, jestli se respondenti někdy v minulosti jiţ účastnili některé záţitkové aktivity, jaká aktivita to byla konkrétně a kde se to konalo. Pro respondenty, kteří se dosud ţádné aktivity nezúčastnili, jsem vytvořila otázky typu, jestli by měli zájem se účastnit, jaké kategorie, jak dlouho by se aktivity chtěli účastnit, jakou finanční částku by byli ochotni do dané aktivity investovat 62
a do jaké vzdálenosti by byli ochotni za konkrétní aktivitou jet. Tyto otázky byly i pro respondenty, co se jiţ účastnili někdy v minulosti, tak jestli by se chtěli účastnit i dále něčeho dalšího. Dále jsem poloţila dvě otázky, kterými jsem chtěla zjistit, zda respondenti mají povědomí o nějaké konkrétní agentuře, co má v nabídce záţitkový cestovní ruch. Celých 83 respondentů povědomí nemělo. A poslední otázky byly statistické pro vypovídající hodnotu dotazníku. Z poznatků, kterých jsem docílila během průzkumu, vyplývá, ţe mladí lidé mají zájem o cestování a efektivní a aktivní vyuţívání volného času, ale ţe neví, kde vyuţít své moţnosti. Proto bych doporučila cestovním kancelářím a agenturám, aby zkusili vytvořit nějaké balíčky pro mladé lidi a studenty a nalákat je tak na svou nabídku. Mladí lidé jsou pro ně z ekonomického hlediska efektivními zákazníky, kteří se po dobrých zkušenostech budou rádi vracet. Mladí lidé nejsou velmi náročnou skupinou na realizaci zájezdu, či aktivity, protoţe se snaţí sami hodně investovat ze svých sil za vidinou uţít si, co nejvíce to je moţné. Myslím se, ţe moje práce by mohla být přínosem pro cestovní agentury a kanceláře, nejen díky zpracovanému dotazníku ohledně zájmu mladých lidí, ale také protoţe rozebírá zájmy a postoje mladých lidí z hlediska psychologie. Podle uvedených poznatků by se cestovní agentury mohly více zaměřit na mladé lidi s pochopením jejich potřeb a vytvořením konkrétních balíčků přímo pro ně anebo se obrátit s větší reklamou na tuto cílovou skupinu. Zpracování mé bakalářské práce pro mě bylo přínosem v tom, ţe jsem získala poznatky z různých disciplín psychologie, které pro mě byly velmi zajímavé a přínosné pro budoucí ţivot i praxi. Hledání vhodných agentur pro mě byla taky zajímavá a zábavná práce, protoţe jsem při ní získala nejen přehled o těchto agenturách, ale i nové nápady, jak efektivně vyuţít volný čas svůj, ale navrhnout konkrétní zájezdy i mým blízkým. A zjistila jsem, jak je důleţité se věnovat svému volnému času, jak je důleţitý nejen po fyzické stránce, ale hlavně po stránce duševní. A na dotazníkovou část jsem byla velmi zvědavá, jak dopadne, protoţe bych se v budoucnu chtěla věnovat práci v cestovní kanceláři nebo třeba i záţitkové agentuře, takţe výsledky pro mě byly klíčovou záleţitostí. Práce s mladými lidmi a vytváření zájezdů a programů pro ně by byla práce, která by mě naplňovala z profesního hlediska. A v neposlední řadě bylo pro mě 63
přínosem i celkové zpracování práce, hledání vhodných zdrojů, celková úprava práce a další neméně důleţité detaily, které s prací souvisely.
64
Seznam pouţitých zdrojů
Přímé citace 1. [1] HESKOVÁ, Marie, et al. Cestovní ruch : pro vyšší odborné školy a vysoké školy. první vydání. [s.l.] : Fortuna Praha, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. str.20
Nepřímé citace 1. Dohnal, V. Ekonomika cestovního ruchu: SPN Praha, 1969 2. Kašpar, J. Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu: SPN, Praha, 1986 3. HESKOVÁ, Marie, et al. Cestovní ruch : pro vyšší odborné školy a vysoké školy. první vydání. [s.l.] : Fortuna Praha, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. 4. DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch : pro střední školy a pro veřejnost. první vydání. [s.l.] : Fortuna Praha, 2004. 208 s. ISBN 80-7168901-7. 5. TATARKOVIČOVÁ, Jaroslava. Vyber si svůj ZÁŢITEK! v Prostějově a okolí. Radniční listy. 8/2007, 8, č. 8, s. 5. 6. LANGMEIER,
Josef;
KREJČÍŘOVÁ,
Dana. Vývojová
psychologie.
2.aktualizované. [s.l.] : Grada, 2007. 352 s. ISBN 80-247-1284-9. 7. KOHOUTEK, Rudolf, et al. Základy sociální psychologie. [s.l.] : Akademické nakladatelství, s.r.o., 1998. 182 s. ISBN 80-7204-064-2. 8. ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. 65.publikace. [s.l.] : Paido, 1998. 268 s. ISBN 80-85931-48-6. 9. VANĚK, Miroslav, et al. Psychologie sportu. [s.l.] : Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1980. 184 s. 10. KIRCHNER, Jiří. Psychologie prožitku a dobrodružství : pro pedagogiku a psychoterapii. Vydání první. [s.l.] : Computer Press, a.s., 2009. 135 s. ISBN 978-80-251-2562-5.
65
Pouţité zdroje: 1. INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). 2.přepracované. [s.l.] : Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. 2. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch : (soubor studijních materiálů). druhé. [s.l.] : KEY Publishing, s.r.o., 2007. 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1. 3. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. Praha : IDEA SERVIS, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. 4. Arrivé, J. Umění prožívat emoce : Portál, Praha, 2004 5. Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti : Barrister & Principal, Brno, 2002 6. STUDIO NANDU, Webdesign. Esennce.cz : zážitky jako dárek [online]. 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW:
. 7. IZON, S.r.o. Eldorado : netradiční zážitky [online]. 2007 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . 8. SABRE, S.r.o. Allegria : firma na zážitky [online]. 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupné
z
WWW:
. 9. ADVENTURA, S.r.o. Adventura : cestovní kancelář [online]. 2011 [cit. 201105-05]. Dostupné z WWW: . 10. AARON, Group. My Agency : cestovní kancelář [online]. není uveden [cit. 2011-05-05].
Dostupné
z
WWW:
.
66
Seznam pouţitých obrázků a grafů Obr. č. 1 – logo společnosti Esennce s.r.o. (str. 36) Obr. č. 2 – logo společnosti Eldorado (str. 37) Obr. č. 3 – logo společnosti Allegria (str. 39) Obr. č. 4 – logo společnosti Adventura (str. 40) Obr. č. 5 – logo společnosti My Agency (str. 42) Graf č. 1 – Účastnil/a jste se někdy záţitkového pobytu, víkendu, výletu? (str. 46) Graf č. 2 – Jestli ano, vyberte z nabídky, čeho se to týkalo: (str. 47) Graf č. 3 – Uveďte konkrétně, čeho jste se účastnil/a: (str. 48) Graf č. 4 – Na jakém místě se to konalo: (str. 50) Graf č. 5 – Jestli místem konání byla ČR, uveďte prosím konkrétní místo: (str. 51) Graf č. 6 – Jestli ne, účastnil/a byste se některé z těchto aktivit, kdyby se vám naskytla příleţitost? (str. 52) Graf č. 7 – Vyberte z nabídky, kterou moţnost byste upřednostnil/a: (str. 53) Graf č. 8 – Máte povědomí o nějaké agentuře v ČR, která se touto formou cestovního ruchu zabývá? (str. 54) Graf č. 9 – Jestli ano, uveďte prosím konkrétní název agentury: (str. 55) Graf č. 10 – Jaký termín byste při výběru upřednostnil/a: (str. 56) Graf č. 11 – Jakou délku pobytu byste upřednostnil/a: (str. 57) Graf č. 12 – Jakou finanční částku byste byli ochotni do toho investovat? Vyberte prosím z nabídky: (str. 58) Graf č. 13 – Do jaké vzdálenosti byste byli ochotni jet od svého bydliště, abyste se mohli účastnit? (str. 59) Graf č. 14 – Uveďte prosím, zda jste: (str. 60) Graf č. 15 – Do jaké věkové skupiny patříte: (str. 61)
67
