VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Skibus Pardubice Orlické hory

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Skibus Pardubice Orlické hory bakalářská práce

Autor: Vladimír Pejřil Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Vladimír Pejřil

Abstrakt PEJŘIL, Vladimír: Skibus Pardubice Orlické hory. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro obyvatele města Pardubic formou projektu Skibus Pardubice Orlické hory s cílem zatraktivnit lokalitu města Pardubic. Teoretická část práce obsahuje stručný popis historie a rozvoje lyžování, vysvětlení pojmu skibus a jejich rozdělení, spolu s přehledem provozovaných skibusů na území České republiky. Legislativní náležitosti a povinnosti související s provozem skibusu na území České republiky. V praktické části nalezneme rozbor a vyhodnocení, již realizovaného projektu skibus Hradec Králové Orlické hory, po jeho ročním provozu. Návrh projektu skibus Pardubice Orlické hory, kalkulaci provozu skibusu , návrh rentabilního jízdného a také návrh propagace nového projektu. K této části patří také dotazníkový výzkum.

Klíčová slova Cestovní ruch, projekt, skibus, Pardubice, Orlické hory, kalkulace, dotazník

Abstract PEJŘIL, Vladimír: Skibus Pardubice Orlické hory. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor RNDr. PaeDr. Jaromír RUx, Csc. Specialist qualification: Bachelor. Jihlava 2013 This Bachelor's thesis deals with the extension of leisure activities for the residents of the city of Pardubice with the help of a project called Skibus Pardubice - Orlické hory in order to make the city of Pardubice more attractive. The theoretical part of the paper contains a brief description of the history and development of skiing, it explains the concept of skibuses along with the division of skibuses. There is also an overview of all the skibuses in the Czech Republic along with the Legislative requirements and responsibilities related to the operation of skibuses in the Czech Republic. The practical part contains an analysis and evaluation of of an already implemented skibus project Hradec Králové - Orlické hory after one year of operation, the project proposal, the calculation of the project operation, a design of cost-effective fares and the project's new

promotion

proposal.

This

part

also

includes

a

survey

Key words Tourism, project, skibus, Pardubice, Orlické hory calculations, questionnaire

research.

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za čas, který mi věnoval, za cenné rady, odborné vedení, konzultace, za podporu a trpělivost při tvorbě práce. Také bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům Dopravního podniku města Hradec Králové, a.s., za jejich vstřícný přístup při poskytování informací a cenných materiálů pro moji práci.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. 5. 2013 ...................................................... Podpis

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se zabýval projektem skibus Pardubice Orlické hory, pro město Pardubice. Cílem práce je v uceleném materiálu popsat základní principy problematiky skibusu, shrnout povinnosti potenciálního provozovatele skibusu a navrhnout postup při zavádění projektu skibus Pardubice Orlické hory. Toto téma jsem si zvolil také proto, že jsem velkým milovníkem zimních sportů. Na samotnou myšlenku tohoto projektu, mě přivedl značný zájem veřejnosti o tyto skibusy, což potvrzuje například provoz hradeckého skibusu. Dalším impulsem pro moji práci byla absence skibusu ve městě Pardubice, který by přepravoval případné zájemce do Orlických hor. Částečnou inspirací mi byl, jak jsem se již zmínil provozovaný skibus Hradec Králové Orlické hory, který provozuje Dopravní podnik města Hradce Králové a.s., ve kterém jsem vykonával většinu ze svých povinných praxí a který mi poskytnul mnoho užitečných informací pro mou bakalářskou práci. Předpokládaným adresátem této práce jsou provozovatelé veřejné autobusové dopravy v Pardubickém kraji, kteří by měli zájem začít provozovat skibus Pardubice Orlické hory.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Teoretická část ............................................................................................................... 8 1.1 Stručná historie lyžování a rozvoj lyžování ............................................................ 8 1.2 Popis pojmu skibus a jejich dělení ........................................................................ 10 1.3 Přehled provozovaných skibusů na území České republiky ................................. 11 1.4 Legislativa k provozu skibusu – právní náležitosti ............................................... 17 1.4.1 Legislativa provozu motorového vozidla na pozemních komunikacích ....... 17 1.4.2 Legislativa provozu skibusu dle režimu provozu ......................................... 18 1.5 Rozdělení linkové osobní dopravy ....................................................................... 20 1.6 Základní předpoklady pro zavedení skibusu ........................................................ 20 1.7 Záměr zavedení skibusu........................................................................................ 22 2 Praktická část ............................................................................................................... 23 2.1 Rozbor projektu skibus Hradec Králové Orlické hory ......................................... 23 2.2 Vyhodnocení projektu skibus Hradec Králové Orlické hory po ročním provozu 25 2.3 Základní informace o městě Pardubice ................................................................. 26 2.4 Návrh projektu skibus Pardubice Orlické hory..................................................... 27 2.4.1 Stanovení cílové skupiny zákazníků .............................................................. 27 2.4.2 Popis nutných legislativních kroků pro provoz skibusu ................................ 30 2.4.2.1 Návrh a popis trasy skibusu .................................................................... 30 2.4.2.2 Návrh režimu provozu, doby provozu a jízdního řádu skibusu .............. 31 2.4.2.3 Stanovení přepravních podmínek ........................................................... 32 2.4.3 Časový harmonogram trasy skibusu ............................................................... 33 2.4.4 Návrh typu a dodavatele konkrétního vozidla a jeho parametry .................... 34 2.5 Kalkulace provozu skibusu ................................................................................... 36 2.5.1 Kalkulace nákladů provozu skibusu .............................................................. 36

2.5.2 Kalkulace jízdného a předpokládaná rentabilita provozu skibusu............... 37 2.6 Propagace projektu skibus Pardubice Orlické hory .............................................. 38 3 Výzkum ........................................................................................................................ 40 3.1 Dotazník ............................................................................................................ 41 3.2 Závěrečné vyhodnocení dotazníku ................................................................... 52 4 Závěr ............................................................................................................................ 53

Seznam obrázků .............................................................................................................. 54 Seznam grafů .................................................................................................................. 55 Seznam tabulek ............................................................................................................... 56 Tištěné zdroje .................................................................................................................. 57 Internetové zdroje ........................................................................................................... 58 Přílohy............................................................................................................................. 62 Příloha 1 - Trasa skibusu A

....................................................................................... 62

Příloha 2 - Trasa skibusu B ............................................................................................ 62 Příloha 3 - Zastávky skibusu v Pardubicích.................................................................... 63 Příloha 4 - Dotazník ........................................................................................................ 64

Úvod Toto téma jsem si zvolil, protože jsem sám velkým milovníkem zimních sportů. Na samotnou myšlenku tohoto projektu, mě přivedl velký zájem veřejnosti o tyto skibusy, což dokládá např. hradecký skibus a také absence skibusu ve městě Pardubice, který by přepravoval případné zájemce do Orlických hor. Cílem práce je v uceleném materiálu popsat základní principy problematiky skibusu, shrnout povinnosti potenciálního provozovatele skibusu a navrhnout postup při zavádění projektu skibus Pardubice Orlické hory. V teoretické části jsem se věnoval stručnému popisu historie lyžování, vysvětlení pojmu skibus a jejich rozdělení, spolu s přehledem provozovaných skibusů na území České republiky. Legislativní náležitosti a povinnosti související s provozem skibusu na území České republiky. V praktické části nalezneme rozbor a vyhodnocení, již realizovaného projektu skibus Hradec Králové Orlické hory, po jeho ročním provozu. Návrh projektu skibus Pardubice Orlické hory, který obsahuje: kalkulaci provozu, stanovení rentabilního jízdného a také návrh propagace nového projektu. V závěru této části, také uvádím dotazníkový výzkum. Zpracování práce předcházelo shromáždění, všech mně dostupných informací dotýkajících se této problematiky. Čerpal jsem z internetových zdrojů, z literatury a propagačních materiálů výrobců vozidel a provozovatelů skibusů, včetně materiálů poskytnutých Dopravním podnikem města Hradce Králové a.s. Tímto tématem se doposud nikdo nezabýval a ani o něm nebyla napsána žádná literatura.

7

1 Teoretická část 1.1 Stručná historie lyžování a rozvoj lyžování Podíváme-li se na úplný začátek lyžování, narazíme na pojem sněžnice. Sněžnice jsou označovány jako předchůdci lyží. Sněžnice jsou pomůcky určené pro usnadnění chůze ve sněhu. Lepší rozložení váhy člověka na větší plochu, má za následek podstatně menší boření do sněhu a pohyb hlubším sněhem se potom stává mnohem snadnějším. Na stejném principu jsou založené i nástupci sněžnic, lyže neboli ski (původem z islandského slova, které znamená kus dřeva). Historie lyžování sahá do dávné minulosti, dokladem mohou být, např. kresby v Rödöy v Norsku, které jsou staré zhruba 4000-4500 let. Zajímavý je důvod vzniku lyží, protože hlavním důvodem vzniku lyží, byla doprava. Lyže byly velmi důležitým pomocníkem a mnohdy také jediným prostředkem, umožňujícím pohyb, především v severských zemích. Lidé začali dávat přednost lyžím, kvůli změně pohybu po sněhu. Z obyčejné chůze po sněhu se začal stávat pohyb klouzavý, kdy začaly být využívány kluzné vlastnosti lyží. Nejstarším nalezeným zbytkem lyže je lyže pojmenovaná podle svého naleziště Hottingu ve Švédsku (lyže Hotting). Je zhruba 110 cm dlouhá a přibližně 20 cm široká a její stáří se odhaduje na více než 4 tisíce let.

Obrázek 1: Hottingská lyže

První písemná zmínka o lyžování pochází ze šestého století. Historie lyžování se dělí na dvě hlavní období: 1. předsportovní použití lyží 2. období lyžařského sportu

8

Období předsportovního použití lyží bylo charakteristické především tím, že lyže byly používány výhradně, jako dopravní prostředek, ale také k lovu a k přesunu vojenských jednotek. Toto období trvalo přibližně do roku 1860. Do této doby se používala jen jedna hůl, její délka byla 170cm a sloužila k odrazu, brzdění a sjezdu. Vázání boty k lyži bylo řešeno řemen. Od této doby (2.polovina 19. Století), začalo být lyžování vnímáno, jako sportovní disciplína. Lyže se stávají prostředkem sportovního soutěžení a rekreačního vyžití a také se rozšiřuje pohybová činnost na lyžích- běh, skok, sjíždění a zatáčení, lyžařská akrobacie. Za kolébku lyžování, jako sportovního odvětví se považuje Norsko, především kraj Telemarken, kde se také uskutečnil první lyžařský závod a to již 2. dubna 1843 ve městě Tromsø. Za nejvýznamnější osobu této doby, se považuje Nor Sondre Nordheim, vynálezce vázání nebo postranního vykrojení lyží a objevitel telemarku.

Obrázek 2:Sondre Norheim

Obrázek 3:První vázání (vynálezce Sondre Norheim)

V roce 1877 byl založen první lyžařský klub na světě. Velký přínos pro rozšíření mezinárodního lyžování měl norský badatel Fridtjof Nansen, který v roce 1888 uspořádal polární expedici do Grónska (560 km za 40 dní). Tento přechod Grónska se považuje za zrození sportovního lyžování. Co se týká lyžování v českých zemích, jako zakladatel je brán Josef Rössler-Ořovský. V roce 1887 přivezl z Norska první lyže a založil první lyžařský kroužek, který se později v roce 1894 přejmenoval na Český Ski klub Praha. V roce 1892 přispěl k rozšíření lyží u nás i hrabě Jan Harrach, dovezl další lyže, které později sloužily jako vzor pro lyže vyráběné u nás. Další významnou osobností v tomto oboru byl Jan Buchar, což byl český učitel, průkopník lyžování a horské turistiky v Krkonoších. 9

V roce 1893 byl založen Český krkonošský spolek Ski Jilemnice. Dále v roce 1903 byl založen Český Ski klub Vysoké nad Jizerou a Svaz lyžařů v Království Českém, což byl první lyžařský svaz na světě. První závody se pořádaly roku 1893 v Jilemnici. Od roku 1913 se začaly pořádat závody ve sjezdu. A v roce 1924 stálo Československo u zrodu FIS (Mezinárodní lyžařská komise). Velký rozkvět v oblasti lyžování nastal v šedesátých letech, kdy se rozšířila výstavba horských dopravních zařízení, která umožnila větší frekvenci lyžařů a lepší tréninkové možnosti. Zásadní zvrat v náhledu na lyžování a jeho vnímání širokou veřejností lze sledovat v devadesátých letech minulého století, kdy se změnou společenského uspořádání po roce 1989, nabídka služeb a sportovního vybavení pro lyžování stává zajímavou, z pohledu trhu v oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Tím se dostalo lyžování do dimenze dnešní doby. [1][2]

1.2 Popis pojmu skibus a jejich dělení Skibus je nová nabídka dopravy za volnočasovou aktivitou – sportem, kterou je lyžování. Pro tuto formu dopravy jsou využívány autobusy nebo mikrobusy umožňující rychlou sezónní přepravu lyžařů, běžkařů nebo snowboardistů do lyžařských středisek. Pro tyto účely mohou být autobusy nebo mikrobusy speciálně upraveny a vybaveny (například instalací speciálního držáku nebo závěsného zařízení pro možnost zapojit přívěs, pro přepravu

lyží).

Skibusy lze rozdělit podle režimu provozu: 1) veřejná linková doprava – běžné linky, které využívá široká veřejnost (trasa se upraví podle potřeb lyžařů), je zde ještě jedna možnost - pravidelná linková doprava, s vyhrazeným autobusem, přímo pro tyto účely (např. skibus Hradec Králové Orlické hory). 2) neveřejná linková doprava (zvláštní linková doprava) – linky vyhrazené speciálně pro lyžaře nebo pro hosty ubytovacích zařízeni Skibusy lze také rozdělit podle způsobu financování: 1) skibusy financované provozovateli lyžařských areálů – jízdné pro lyžaře zdarma 2) skibusy s klasickým jízdným – náklady jsou hrazeny z vybraného jízdného Od roku 2007 se v oblasti Krkonoš objevila nová modifikace skibusů, nazvaná zimobusy, což jsou autobusy, určené především pro běžkaře.

10

1.3 Přehled provozovaných skibusů na území České republiky Dle jednotlivých lyžařsky zajímavých lokalit. Šumava ČSAD Jihotrans České Budějovice, jako skibusy prezentuje dopravce pod značkou dopravního systému Skitrans tyto linky: 000192 České Budějovice – Prachatice – Mitterfirmiansreut 320006 Č.Budějovice - Vimperk - Stachy - Plzeň 320027 České Budějovice – Lipno nad Vltavou 320028 České Budějovice – Kvilda, v letní sezóně jezdí pod stejným číslem linky a ve stejné trase v jiných časech jako cyklobus 320029 Horní Planá – Lipno nad Vltavou – Vyšší Brod, spoje však jsou v sezóně 2008/2009 uvedeny pouze v místní trase v Lipnu nad Vltavou (žel. st. – přístaviště – lanovka), v ceníku dopravce linka chybí, ač podle jízdního řádu má platit tarif dopravce. 370004 Praha - Strakonice – Zadov 380040 Strakonice - Zadov 380180 Strakonice - Stachy ČSAD AUTOBUSY České Budějovice: 370020 Vimperk - Zdíkov - Nový Dvůr - Kvilda - Horská Kvilda 370030 Vimperk - Stachy - Zadov 370040 Vimperk - Borová Lada - Kvilda 370060 Vimperk - Zdíkov - Stachy - Vacov 370090 Vimperk - Stachy - Vacov 370100 Vimperk - Stachy - Javorník - Vacov 370110 Vimperk - Stachy - Kašperské Hory ČSAD

autobusy

Plzeň:

Skibus v trase Plzeň – Přeštice – Klatovy – Sušice – Kašperské Hory Z Klatov a Sušic jezdí spoj na večerní lyžování. DT Expres s. r. o. provozuje linku 440002 Třemošná – Plzeň – Klatovy – Javorná – Železná Ruda – Hartmanice. Je určena především pro běžkaře, ale je v provozu nezávisle na sněhových podmínkách. V Železné Rudě má návaznost na místní skibus. Existence linky je doložena přinejmenším od roku 2004. 11

RDS, skibus jezdí od konce roku 2008 v trase Špičák – Železná Ruda – Gerlova huť. Provozovatelem je RDS bus, na financování se podílejí provozovatelé skiareálů, hotelů i město Železná Ruda. Držitelé skipasů mají přepravu zdarma. RDS bus společně s německou firmou RBO provozují od února 2009 také linku v trase Železná Ruda – Bretterschachten. Šumava bus s. r.o. a RDS bus provozují i další linky propojující lyžařské areály na obou stranách hranice. LA Zadov (ČSAD České Budějovice a. s.) - od 9. února 2007 byla zavedena nová skibusová linka Vimperk – Zdíkov – Stachy – Zadov. Na jízdním řádu je uvedeno logo ČSAD České Budějovice a. s., číslo linky však není uváděno. Pro lyžaře a snowboardisty je avizována přeprava zdarma, podmínky přepravy jiných cestujících nejsou uvedeny. PROBO TRANS BEROUN, spol. s r.o. 137442 Praha - Strakonice – Zadov[3][4] Krkonoše ČSAD Semily a. s. provozuje několik skibusových linek v západních Krkonoších. Jako skibusy inzeruje tyto linky: 670008 Harrachov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice – Benecko – Vrchlabí, jezdí dva páry spojů po dva dny v týdnu v zimě, z bezpečnostních důvodů se nedoporučuje přeprava osob v přezkáčích, přeprava nelyžařů není vyloučena 670074 Jilemnice – Vítkovice, Vurmovka – Jestřabí v Krkonoších – Vítkovice, Dolní Mísečky, přeprava je bezplatná, linka slouží výhradně pro přepravu lyžařů, v zimním období jezdí denně jeden pár spojů z Jilemnice a několik spojů v rámci Vítkovic 670078 Rokytnice nad Jizerou, Horní Domky – Rokytnice nad Jizerou, prov. ČSAD – Rokytnice nad Jizerou, host., přeprava je bezplatná, linka slouží výhradně pro přepravu lyžařů, jezdí v zimě denně ve čtvrthodinových až půlhodinových intervalech 670079 Harrachov, FIT FUN – Harrachov, centrum – Harrachov, žel. st. – Kořenov, žel. st., linka je označena jako městská doprava (letní varianta linky jezdí pod jiným číslem), linka není vyhrazena pro lyžaře

12

OSNADO a. s. provozuje síť 6 místních skibusových linek v oblasti východních Krkonoš. Doprava je bezplatná pro klienty zařízení tří místních provozovatelů lyžařských areálů a je vyhrazena pouze pro ně. Do Janských Lázní jsou takové linky vedeny z Pece pod Sněžkou a ze Svobody nad Úpou (např. 690930 Svoboda n.Úpou Janské Lázně). Některé z linek jsou řádně licencovány jako zvláštní linková doprava. Několik dálkových skibusových linek, a to formou zájezdů (jízdné hrazeno spolu s permanentkou) v trasách: Pardubice – Hradec Králové – Janské Lázně (v sobotu a neděli) Praha – Mladá Boleslav – Černý Důl (v sobotu) Hradec Králové – Černý Důl (v neděli) Roman Koula z Trutnova provozuje Skibus Janské Lázně „CITY“ a Černý Důl „CITY“, vyhrazené zákazníkům skiareálů, další tři trasy skibusu na večerní lyžování na sjezdovce Protěž (z Trutnova, z Horního Maršova a od lanovky), vyhrazený zákazníkům skiareálů. Služby města Špindlerův Mlýn s. r. o. provozují ve Špindlerově Mlýně kromě dvou linek MHD též skibus, a to v trase Hromovka – Medvědín. Není zřejmé, zda je totožný s linkou označovanou dříve číslem 696003 nebo též „městská doprava – zimní provoz“. Systém linek a spojů je nepřehledný, v systému IDOS linky zahrnuty nejsou. MISservice - Oranžová linka - LESOVNA - JAVOR SkiResort Zelená linka - LOGLA - JAVOR (SkiResort) Modrá linka - HOTEL HORIZONT - JAVOR (SkiResort) Žlutá linka - VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ A dále skibusy: 690920 Janské Lázně - Svoboda n.Úpou - Hor.Maršov - Velká Úpa - Pec p.Sněžkou 690910 Svoboda n.Úpou - Velká Úpa - Pec p.Sněžkou,JAVOR[5][6]

13

Jizerské

hory a Ještěd

Jiří Vlasák – dopravní agentura inzeruje skibus Praha – Rejdice – Praha. Podle jiných zdrojů (čerpajících ze starší verze webu) se jízdy konaly od stanic metra Pankrác a Černý Most a bylo možno platit buď lyžařskou permanentku společně s jízdným, nebo (v případě běžkařů) pouze jízdné. [7] Bus Line 539001 Jablonec nad Nisou (Pražská) - Bobová dráha Janov - Bedřichov - Maxov Josefův Důl - Albrechtice v J.h. (Tanvaldský Špičák) 670943 - Harrachov - Kořenov 530747 Tanvald - Desná - Kořenov - Vysoké nad Jizerou. Pravidelná linka v oblasti středisek sjezdového i běžeckého lyžování. Free skibus Harrachov na trase Rýžoviště - Harrachov - Jakuszyce a zpět. ČSAD Liberec a. s. 540650 Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Smědava Liberec – Bedřichov Skibus jedoucí z Liberce aut. nádr. přes Moskevská Liberec, Šaldovo nám. Liberec, Česká chalupa Bedřichov, Maliník Bedřichov do Bedřichova. ČSAD Jablonec nad Nisou a. s.- v Jablonci nad Nisou je jako „zimní víkendová linka“ označena linka MHD č. 21 do Bedřichova, kterou provozuje o víkendech a zimních prázdninách ČSAD Jablonec nad Nisou a. s.. [8] Krušné hory Autobusy Karlovy Vary: 411490 Cheb – Boží Dar, v provozu pouze v zimě, jeden pár spojů o sobotách. Na linkách platí „zvláštní tarif“, který na webu dopravce není zveřejněn. 520583 Vejprty – Boží Dar, v zimě v provozu denně, nejméně dva autobusy pendlují po celý den na několika variantách trasy, především po městě Loučná. Na lince platí tarif dopravce, z jízdního řádu však není patrné, který tarif. Jezdí v zimním období denně. [9] Veolia Transport Teplice - linka 35 městské hromadné dopravy v Teplicích je skibus do Mikulova s bezplatnou přepravou.

14

Městský úřad Litvínov a INTUS Litvínov provozují skibus v trase Litvínov – Klíny – Český Jiřetín. Jezdí za dobrých sněhových podmínek o volných dnech a v době jarních prázdnin při minimálním počtu 10 platících cestujících. (Linku dotuje Unipetrol RPA,s. r. o.) Skiareál Klínovec inzeruje skibus z Vejprt přes Loučnou. Skibusy na Klínovec z Kadaně a Klášterce nad Ohří. [10] Českomoravská

vrchovina

Veolia Transport, Do lyžařského areálu v Hlinsku jezdí od začátku roku 2009 do konce února skibus společnosti Veolia Transport Východní Čechy. Každou sobotu vyráží z Pardubic, jede přes Chrudim, Trhovou Kamenici, Hlinsko a končí až ve Svratce. Na lince platí tarif společnosti Veolia Transport. Jako skibus bývá někdy označována sezónní linka 650557. Orlické

hory

AUDIS BUS: jako skibusy jsou inzerovány vybrané víkendové spoje na pravidelných autobusových linkách 660201, 660203, 660205, 660229 a 660144. Linka 660144 je tvořeno pouze jedním párem zimních skibusových spojů a jedním párem letních cyklobusových spojů. Trasy jsou následující: Rychnov nad Kněžnou – Rokytnice v O. h. – Říčky v O. h., Žamberk – Letohrad – Jablonné n O. – Čenkovice, Častolovice – Rychnov nad Kněžnou – Skuhrov n. B. – Deštné v O. h. (Šerlich), Letohrad – Žamberk – Rokytnice v O. h. – Deštné v O. h. Orlobus a. s. provozuje sezonní zimní linku 660050 v trase Deštné v Orlických horách – Náchod přes skiareál v Olešnici v Orlických horách. Společnost Orlobus obsluhuje také tři trasy, všemi se dostanete o víkendových dnech na Šerlich. První trasa vede z Hradce Králové přes Třebechovice p.Orebem, Opočno, Dobrušku a Kounov. Další začíná v Náchodě a vede přes Nové Město n. Met., Bačetín a Sedloňov. Poslední zmiňovaná linka také začíná v Náchodě, ale vede přes Nové Město n. Met., Olešnici v O. h. a Sedloňov. ČSAD Ústí nad Orlicí a. s. provozuje sezonní spoje na lince 700948 v trase Ústí nad Orlicí – Čenkovice, 700949 Lanškroun – Říčky, pro lyžaře jsou doporučeny i některé spoje dalších linek.[11] 15

Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.- nově provozovaný skibus(y), se kterým se potkáte i dále v mé práci, zavedl Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.. Tento skibus je provozován na trase Hradec Králové – Ski areál Deštné v Orlických horách od roku 2011. Skibusy jsou vypravovány dva a nabírají cestující po dvou trasách. Zájemci mohou nastoupit na některých zastávkách MHD. Při placení městskou kartou je zákazníkovi poskytnuta sleva. [12] Beskydy Veolia Transport Morava a. s. provozuje pod značkou Skibus Beskydy dvě linky označované zkráceně BUS 1 a BUS 2 (plná označení jsou 000547 a 000154). Mohou je využívat všichni cestující. Jedna linka jede z Ostravy do Velkých Karlovic, druhá z Nového Jičína do Makova. Platí na nich běžný tarif dopravce. KRODOS BUS a. s. provozuje skibusovou linku 770200 Kroměříž – Otrokovice – Zlín – Vsetín – Velké Karlovice, Leskové, hotel Razula. Jízdenka z autobusu opravňuje ke slevě při koupi lyžařské permanentky. Jeseníky Veolia Transport Morava a. s. provozuje pod značkou Skibusy Jeseníky pět linek označovaných zkráceně BUS 1 až BUS 5 (plná označení jsou 901029, 890727, 850864, 850885, 950200. Mohou je využívat všichni cestující. První čtyři linky jezdí na Ovčárnu, pátá na Červenohorské sedlo. Platí na nich běžný tarif dopravce. [13] [14]

Obrázek 4: Skibus Veolia Transport Morava a. s.

16

1.4 Legislativa k provozu skibusu – právní náležitosti Pro provoz skibusu je nezbytně nutné splnit předepsané legislativní normy a nařízení vyplývající ze zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. a zákona č. 111/1994 Sb (novela od 1.6.2012 č.119/2012 Sb.)., o silniční dopravě. Legislativu týkající se provozu skibusu lze rozdělit do dvou základních skupin: 

Legislativa provozu motorového vozidla na pozemních komunikacích 



zákon č. 361/2000 Sb.

Legislativa provozu skibusu dle režimu provozu 

zákon č. 119/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy

1.4.1 Legislativa provozu motorového vozidla na pozemních komunikacích Zákon České republiky č.361/2000 sb. O provozu na pozemních komunikacích, dovoluje provoz vozidla na pozemních komunikacích, pouze za předpokladu, že toto vozidlo splňuje technické podmínky provozu na pozemních komunikacích a má tedy schválenou technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích. Aby vozidlo (skibus) splnilo tyto podmínky, musí mu být vystaveno osvědčení o technickém průkazu a vozidlu jsou přiděleny registrační značky. Na vozidlo musí být sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Také jsem se zabýval otázkou silniční daně. A podle zákona č.16/1993 Sb., jsou od daně osvobozena vozidla, zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80% kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období. Tyto parametry by skibus splňoval, jak již bylo uvedeno, v režimu linkové osobní vnitrostátní přepravy. Při návrhu projektu jsem vycházel ze skutečnosti, že vozidlo by bylo z důvodu efektivního využití vložených prostředku do jeho pořízení a provozu, provozováno mimo zimní sezónu, jako vozidlo zájezdové dopravy. Z toho důvodu je potřeba uhradit i silniční daň. Pro provoz skibusu je podmínkou vlastnit: 

Osvědčení o technickém průkazu vozidla



Přidělené registrační značky vozidla



Sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla



Silniční daň (1)(2) 17

Vozidlo (skibus) smí řídit jen osoba náležitě odborně a zdravotně způsobilá s odpovídajícím řidičským oprávněním. Odpovídající řidičské oprávnění pro řízení skibusu je řidičské oprávnění Skupiny D. Řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel určených pro přepravu osob s více než 8 místy k sezení, kromě místa řidiče; k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo, jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg. Pokud by maximální přípustná hmotnost přípojného vozidla byla vyšší než 750 kg (např. vlek na lyže nebo lyžařské vybavení), potřebuje řidič oprávnění skupiny D+E. [15] 1.4.2 Legislativa provozu skibusu dle režimu provozu Skibus je možné realizovat v několika režimech provozu. U všech režimů budou platit tyto zákony a vyhlášky: 

Zákon č. 111/1994 Sb. (novela od 1.6.2012 č.119/2012 Sb.), o silniční dopravě, upravující podmínky provozování linkové osobní dopravy a městské hromadné dopravy autobusy



Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která upravuje základní pravidla pro vztah mezi cestujícími a dopravcem (3)

Oprávnění k podnikání v silniční dopravě V silniční

dopravě pro

cizí

potřeby

(např. linková

doprava, příležitostná

doprava, taxislužba, nákladní doprava, mezinárodní kyvadlová doprava) rozlišuje v České republice Zákon o silniční dopravě (111/1994 Sb.) tyto druhy úředních souhlasů: 1) koncese od živnostenského úřadu je podmínkou k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby živnostníkem 2) povolení od dopravního úřadu je podmínkou k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby v jiných případech, tedy je-li doprava provozována právnickou osobou (případně též fyzickou osobou mimo živnostenské oprávnění, tato možnost je však sporná) 18

Pro získání této koncese nebo povolení je třeba prokázat dobrou pověst a odbornou způsobilost, pro získání koncese navíc finanční způsobilost podle zákona. Podle zákona č. 111/1994 Sb. (novela od 1.6.2012 č.119/2012 Sb.), o silniční dopravě, může provozovat linkovou osobní dopravu dopravce, který má koncesi, nebo povoleni k provozování silniční dopravy. Zahájit ji může na základě licence k provozování linkové osobní dopravy. Licenční řízení je odděleno od koncesního řízení podle živnostenského zákona a probíhá na příslušné dopravním úřadě, v jehož územním obvodu se má nacházet výchozí autobusová zastávka (s výjimkou mezinárodní linkové osobni dopravy, kde licenci uděluje ministerstvo dopravy). Zákon vymezuje důvody, kdy dopravní úřad licenci neudělí (bezpečnost silničního provozu, přepravní spojení již zajišťuje jiná osobní doprava, která je dotována, dopravce nesouhlasí s vázáním udělení licence s provozováním linky, o kterou nežádal). Tím, že zákon umožňuje dopravnímu úřadu pří jeho rozhodování o udělení licence vázat licenci na provozování jiné linky, o kterou dopravce nežádal a která není ekonomicky atraktivní, vytváří zákon rozhodovací prostor pro dopravní úřad, v rámci kterého může zajistit dopravní obslužnost území. Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen: - zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence - vydat a uveřejnit jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif - provozovat dopravu podle jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu - spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého, jsou-1i splněny přepravní smluvní podmínky a tarif - označit vozidla příslušně linky názvem cílové zastávky a zajistit identifikaci řidiče vozidla - zřídit označník zastávky s jejím názvem, vyvěsit na něm jízdní řád a zajistit jeho údržbu - pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit, - vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

19

Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto

ustanovení se nevztahuje

na osobní

vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis. [16]

1.5 Rozdělení linkové osobní dopravy Linková osobni doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, pří kterém cestující vystupuji a nastupuji na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou: - veřejné

linkové

dopravy

- zvláštní linkové dopravy. Veřejná linková doprava je doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojení přepravních potřeb. Zvláštní linková doprava je doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.(4)

1.6 Základní předpoklady pro zavedení skibusu Základní předpoklady cestovního ruchu se dělí na: 

Lokalizační (přírodní, společenské)



Selektivní (objektivní, subjektivní)



Realizační

Před realizací skibusu je potřeba určit základní předpoklady, pro zavedení skibusu. Podle základního rozdělení se dělí do tří skupin (lokalizační, selektivní, realizační). Co se týká lokalizačních předpokladů, při zavádění skibusu nás budou zajímat, především přírodní lokalizační předpoklady, protože pro zimní sporty, v podobě lyžování, snowboardování, běžkování atd., je potřeba mít v cílové destinaci skibusu vhodný reliéf a klima. Zmíněné předpoklady patří do skupiny primárního potenciálu. Velmi důležitý je také sekundární potenciál, kam patří infrastruktura služeb. Infrastruktura je základ, pro bezproblémový provoz skibusu.

20

Také je potřeba mít na paměti, že vznik a rozvoj infrastruktury – sekundárního potenciálu dané lokality, je závislý na přitažlivosti, respektive bonitě primárního potenciálu. O míře využívání primárního i sekundárního potenciálu rozhodují marketingové schopnosti zainteresovaného destinačního

managementu. Tím se

dostáváme k terciálnímu potenciálu, kterým jsou nástroje organizace a řízení. Propojenost vazeb terciálních potenciálů k primárním a sekundárním potenciálům umožňuje vysílat impulsy směřující k optimalizaci lokálního, regionálního a národního rozvoje cestovního ruchu. Dalšími základními předpoklady, jsou selektivní předpoklady. Zde bych se zaměřil především na životní úroveň, která má významný vliv při rozhodování o tom, zda občan toho, či jiného státu, příslušník té, či oné společenské vrstvy, nebo obyvatel toho, či onoho místa, disponuje optimálním potenciálem příjmů, optimálním fondem volného času a potenciálem duchovních potřeb, které je schopen vložit do účasti na cestovním ruchu. Dalším velmi důležitým Realizační předpoklady dělíme na: 

Komunikační předpoklady - doprava



Materiálně technické předpoklady - infrastruktura

Realizační předpoklady se děli do dvou základních skupin (komunikační, materiálně technické předpoklady). Do komunikačních předpokladů patří doprava (skibus), která se dále dělí na pravidelnou a charterovou. Do materiálně technických předpokladů, patří infrastruktura, která je, jak jsem již zmiňoval, základním předpokladem pro zavedení skibusu. Dalšími předpoklady pro zavedení skibusu jsou: 

Vhodně zvolená lokalita, ze které bude skibus dopravovat zákazníky do cílové destinace.(Pardubice) - Lokalizační



Prostory a kapacity pro údržbu a garážování skibusu. (např. Dopravní podnik města Pardubic a.s.) - Materiálně technická základna (5)(6)

21

1.7 Záměr zavedení skibusu Hlavním záměrem mého projektu, je uspokojit potřeby potenciálních zákazníků (lyžařů a milovníků zimních sportů). Jak jsem již uvedl v úvodu, v současné době je v České republice přes 2 000 000 lyžařů. To svědčí o tom, že je o zimní sporty, v podobě lyžování, snowboardování, atd. velký zájem. Proto jsem přišel s myšlenkou zavést skibus, který by pravidelně přepravoval milovníky zimních sportů z Pardubic do Orlických hor. Dalším záměrem projektu, je dát možnost, vyzkoušet zimní sporty i ekonomicky slabším nebo potenciálním zákazníkům, kteří řeší problémy s dopravou. Také se zmíním o záměru snížení nezaměstnanosti, protože k provozu skibusu bude potřeba sestavit novou skupinu lidí, kteří se budou starat o bezproblémový provoz skibusu (řidič, mechanik, dispečer,atd.) A v neposlední řadě, zvýšit atraktivitu cílové destinace a tím i její návštěvnost, protože dopravit se do Orlických hor, by bylo zase o něco snadnější.

22

2 Praktická část 2.1 Rozbor projektu skibus Hradec Králové Orlické hory Praktickou část začnu rozborem a vyhodnocením, již realizovaného projektu skibus Hradec Králové – Orlické hory, po ročním provozu. Provoz tohoto zvláštního skibusu, který vznikl ve spolupráci Dopravního podniku města Hradce Králové se Skicentrem Deštné (Orlické hory), byl zahájen 26. 12. 2011. Skibus je provozován každý víkend a navíc v době vánočního volna, každý z těchto dnů a poté ještě v době jarních prázdnin v okrese Hradec Králové. Co se týká trasy, tak skibus je přímá linka, ale staví na několika zastávkách městské hromadné dopravy. Jedná se o zastávky: Podzámčí, Benešova, Hotel Garni, Adalbertinum a Alessandria. Pro zájem veřejnosti, byl v sezóně 2012/2013 zaveden i druhý skibus (skibus B). Z Hradce Králové vyjíždí ve stejnou dobu, jako první skibus. Jediný rozdíl je v odlišné trase. A to v zastávkách (v Hradci Králové), konkrétně ve dvou. Co se týká typu autobusu, skibus A – MAN A13, skibus B – MAN R08. Oba tyto autobusy slouží mimo zimní sezonu, kdy slouží jako skibusy, jako autobusy pro zájezdovou dopravu.

Obrázek 5:Celková společná trasa skibusů (1:380000)

Celková trasa skibusů Hradec Králové – Orlické hory(Deštné) měří, u skibusu A - 54 kilometrů a trvá přibližně jednu hodinu (1 hodinu a 1 minutu) . U skibusu B – 52 kilometrů a trvá také přibližně hodinu (58 minut). Podrobné trasy se zastávkami, jsou k dispozici – viz. přílohy. [17] 23

Jízdné je možné platit, jak v hotovosti, tak městskou kartou, kdy bude při jejím použití levnější. Cena jízdného je 60,- Kč (jedna cesta), v případě použití městské karty je to 40,- Kč. Při předložení jízdenky ze skibusu bude poskytnuta Skicentrem Deštné sleva 10% na celodenní jízdenku na lyžařský vlek. V případě zájmu je možné, ponechat si věci ve skibusu.[18] Časový harmonogram skibusu A: Tabulka 1 Časový harmonogram – Skibus A[18]

Body trasy (zastávky)

Čas

Podzámčí

7:30

Benešova

7:40

Hotel Garni

7:45

Adalbertinum

7:50

Alessandria

8:00

Příjezd Deštné (Orlické hory)

9:00

Odjezd Deštné (Orlické hory)

16:15

Příjezd (Hradce Králové)

17:15

Časový harmonogram druhého skibusu B: Tabulka 2 Časový harmonogram - Skibus B[18]

Body trasy (zastávky)

Čas

Terminál HD (nástupiště F3)

7:40

Ulrichovo náměstí

7:45

Adalbertinum

7:50

Alessandria

8:00

Příjezd Deštné (Orlické hory)

9:05

Odjezd Deštné (Orlické hory)

16:15

Příjezd (Hradce Králové)

17:15

24

2.2 Vyhodnocení projektu skibus Hradec Králové Orlické hory Projekt jsem vyhodnotil za období, od 26.12.2011 do 31.3.2012. Čerpal jsem z údajů, které mi poskytnul Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.. Z těchto údajů vyplývá, že jsou skibusy, za daných podmínek, rentabilní. Za tuto dobu skibusy přepravil celkem 1617 zákazníků. Tabulka 3 Vyhodnocení nákladů, tržeb a počtu cestujících (do Deštného) při provozování skibusu od 26.12. 2011 do 31.3. 2012[19] jízdy s méně

počet

počet

přímá

přímé

dotace

tržba s

jízd

cestujících

tržba

náklady

skiareálu

dotací

prosinec

7

185

13324

16200

7000

20324

4

leden

13

504

34567

31122

13000

47567

2

únor

20

620

40601

45045

20000

60601

7

březen

11

308

19818

26216

11000

30818

6

celkem

51

1617

108310

118583

51000

159310

19

měsíc

než

27

cestujícími

Z předešlé tabulky můžeme vidět, že nejvíce cestujících skibusy přepravil v měsíci únoru, což je pochopitelné, protože v tomto měsíci byly jarní prázdniny. Na druhou stranu, nejslabší byl měsíc prosinec a to celkem jednoznačně.Dále jsou v tabulce uvedeny přímé náklady, což jsou náklady za mzdy a naftu. Také si můžete všimnout dotací (celkem podstatných) od Skicentra Deštné (Orlické hory), které je ve spoluprácí s Dopravním podnikem města Hradce Králové, a.s.. Na závěr vyhodnocení ještě uvedu celkové kilometry za rok 2012 a náklady na kilometr: MAN A13 52 773 kilometrů, 18,20 Kč/km MAN R08 – 51 691 kilometrů, 22,20 Kč/km[19] [20]

Obr.6 Skibus – DPMHK MAN A13

Obr.7 Skibus – DPMHK MAN R08

25

2.3 Základní informace o městě Pardubice Pardubice, jsou sídelním městem Pardubického kraje. Pardubice jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Toto město se nachází přibližně 20 kilometrů jižně od Hradce Králové. Leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Pardubice najdeme zhruba na 50. stupni severní šířky, tedy severněji než například Ostrava. V severní Americe odpovídá tato šířka například kanadskému Vancouveru a Winnipegu. Město má rozlohu téměř 78 km2 a přibližně 90 tisíc stálých obyvatel. Leží v nadmořské výšce 215 až 237 metrů nad mořem. Pardubice jsou velmi dobře dopravní dostupné, jsou železničním dopravním uzlem. Vzdálenost od Prahy je pouhých 104 km. Výhodou je i přítomnost letiště se smíšeným provozem.

Obrázek 8: Poloha města Pardubice

K životu současných Pardubic neodmyslitelně patří kultura a sport. Má zde sídlo Univerzita Pardubice, najdete zde Východočeské muzeum, Východočeskou galerii, Komorní filharmonii a Východočeské divadlo. Pro mě je ale, jako pro autora této práce, v tuto chvíli, více zajímavý sport. Ve městě se každoročně koná mnoho sportovních akcí včetně akcí mezinárodních. Ve sportu jsou Pardubice spojovány s dostihy, zejména s Velkou pardubickou, která se zde pravidelně běhá již od roku 1874, ale také dalšími tradičními sportovními událostmi jsou plochodrážní Zlatá přilba a mezinárodní šachový turnaj Czech open. Také zde nalezneme Hustou síť cyklotras a cyklostezek, která protkává město i okolí, krytý plavecký bazén s venkovním vodním areálem jsou pak dokladem toho, že Pardubice myslí v oblasti sportu i na nejširší veřejnost. Jedna věc, tady ale pro milovníky zimních sportů chybí. Je to skibus, který by v tomto městě jistě našel využití.

26

Pro moji práci je velmi důležitý fakt, že město Pardubice má, jako každé větší město, Městskou hromadnou dopravu. Tato doprava je provozována Dopravním podnikem města Pardubic po více než 55 let. Současný systém zahrnuje 30 pravidelných linek. Z toho je 19 autobusových a 11 trolejbusových. V roce 2008 měla městská hromadná doprava 74 autobusů a 55 trolejbusů, které ujely 5 750 840 kilometrů a převezly téměř 30 344 000 pasažérů ročně.[21] V realizaci mého projektu, by tento podnik hrál velkou roli, protože bych se snažil zavést podobný model, jako můžeme vidět u Dopravního podniku města Hradce Králové, a.s.

2.4 Návrh projektu skibus Pardubice Orlické hory Jak jsem se již zmínil v mé práci, myšlenkou tohoto projektu, je přepravit lyžaře a milovníky zimních sportů, za pomocí skibusu. Určitou inspirací by mohl být Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s., který podobný skibus provozuje od 26.12.2011. Velkou výhodou pro hradecký skibus, je spolupráce se Skicentrem Deštné (Orlické hory), které tento projekt dotuje. Tento projekt, který funguje, již třetím rokem, mě oslovil a při navrhování svého projektu, bych rád využil některých zkušenosti a poznatků, které při realizaci a provozu hradeckého skibusu vznikly. 2.4.1 Stanovení cílové skupiny zákazníků Prvním bodem při realizace projektu skibus Pardubice – Orlické hory, je stanovení cílové skupiny zákazníků. Tímto bode jsem začal, protože se mi jeví, jako velmi důležitý. Správně určit, pro koho bude projekt realizován, je základem úspěchu. V mé práci, již v úvodu uvádím, že skibus bude určen pro širokou veřejnost. Projekt není navrhován výhradně, za účelem zisku. Pro jeho udržitelnost je samozřejmě nezbytné, aby byl rentabilní, ale prvořadě, jde o nabídku nové služby. Cílem tedy je, aby byl skibus dostupný, pro co nejširší spektrum lidí. Toho bych chtěl docílit především cenou jízdného. Obecně lze s jistotou zkonstatovat, že zákazníci jsou na cenu velmi citliví. Cenu Jízdného navrhnu v části práce, ,,Kalkulace jízdného a předpokládaná rentabilita provozu skibusu,,. Podstatnou, je také zvolená trasa skibusu, především z hlediska možného nástupu cestujících, tak aby potenciální zákazníci mohli bez větších problému skibus využívat.

27

Určení cílové skupiny zákazníků: Cílem je definovat cílovou skupinu zákazníků, na kterou bude zaměřena nabídka a marketing produktu. Možnosti: 1) zaměřit se jednu cílovou skupinu 2) zaměřit se na dvě a více skupin (výběrová specializace, výrobková specializace, tržní specializace) 3) pokrýt celý trh Nejjednodušší je, zaměřit se na určitou cílovou skupinu. Protože se dokonale poznají potřeby a přání zákazníků. Dále díky tomu firma získá silné postavení na trhu a snižuje tak provozní náklady, protože se nemusí zabývat širokou produkcí, ale naopak se může specializovat, zjednoduší si distribuci a získá úsporu v oblasti propagace. Pro projekt skibus Pardubice – Orlické hory, byla zvolena možnost pokrytí celého trhu. Není tak efektivní jako ostatní, ale pojme široké pásmo lidí. A to je i účel mé práce uspokojit, co největší počet lidí. Marketing produktu, možnosti: 1) Nediferencovaný marketing, v tomto případě může firma přehlížet rozdíly cílových skupin a nabízet pouze jeden produkt nebo službu a tu uplatňovat na celém trhu. Zaměření tedy nespočívá v odlišnosti potřeb, nýbrž ve shodě potřeb zákazníků. K propagaci využívá firma hromadných prostředků a produktům přikládají co největší image. V současnosti se od této strategie odchyluje, protože v případě, kdy tímto způsobem postupuje více firem, dochází k silnému soupeření a tím k neuspokojování potřeb zákazníků. 2) Diferencovaný marketing, v tomto případě se firma pohybuje na většině trhu, ale používá různých marketingových strategií pro různé cílové skupiny. (např. IKEA – segment výrobků je určen pro každého spotřebitele, jak toho, který disponuje vyššími finančními prostředky, tak pro spotřebitele s nižšími příjmy). Tento druh marketingu používá stále více společností, neboť přináší větší prodej v celkovém počtu, ale pro firmu se tímto způsobem výroby zvyšují náklady, což může být vnímáno, jako negativum.

28

3) Koncentrovaný marketing se používá v případech, kdy firma nemá dostatek zdrojů na to, aby mohla zasáhnout celý trh. Firma se tímto způsobem snaží získat podíl na jednom nebo několika málo tržních segmentech. Firma však v tomto případě potřebuje bezpodmínečně znát potřeby vybraných cílových skupin. Z těchto třech možností, bych v mé práci uplatnil první způsob, tedy nediferencovaný marketing, protože v nabídce, by byl jeden produkt bez rozdílu na cílovou skupinu zákazníků. Dělení spotřebitelů do cílových skupin podle těchto faktorů: Geografická segmentace - Jedná se o rozdělení trhu dle odlišných geografických faktorů – národy, státy, regiony, země, města, kraje atd. Na základě určení, do jakého segmentu spotřebitelé patří, se firma rozhoduje, zda bude působit celoplošně či lokálně. Důležitým bodem v této marketingové strategii je dodržování tradic a zvyků u odlišných národností. Demografická segmentace - U tohoto typu třídění trhu jsou brány na zřetel demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení, atd. Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních. Psychografická segmentace - Při tomto druhu segmentace dochází k rozdělení spotřebitelů do skupin podle životního stylu či charakteristiky osobnosti. Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v praxi. Zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd. Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti. Segmentace podle chování - Spotřebitelé jsou rozdělováni do skupin podle jejich znalostí o výrobku, postojům k výrobku, způsobu jeho užití a podle jejich reakcí na daný výrobek. Díky vysoké specifikaci je právě tento způsob rozdělení trhu jeden z nejlepších. Mezi data, jež jsou vyhodnocována, patří zejména příležitosti, užitky, uživatelský status, stupeň používání, status věrnosti, stupeň připravenosti ke koupi a postoj k výrobku. 29

Vícenásobná segmentace - Jedná se prakticky o sloučení předešlých čtyř metod třídění trhu. Jde tedy o kombinace několika různých segmentací. Tento způsob třídění trhu využívají firmy pro přesnější identifikaci několika menších skupin spotřebitelů. Vícenásobná segmentace se používá např. při podrobnějším průzkumu spotřebitelů v jedné lokalitě, kdy se zjišťuje životní styl a charakteristiky typické konkrétně pro malou část dané lokality. Zde bych kladl největší zřetel na demografickou segmentaci, protože směrodatnými údaji pro můj projekt, jsou příjmy, životní styl a částečně početnost rodiny. Také je tento typ segmentace považován, za základní typ třídění trhu, protože nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů. Velkou výhodu spatřuji, také ve zjišťování těchto dat, je daleko snazší než u většiny ostatních, což se mi hodí pro výzkum (dotazník), mé bakalářské práce.[22] 2.4.2 Popis nutných legislativních kroků pro provoz skibusu Pro zavedení provozu skibusu je dle platné legislativy nezbytně nutné navrhnout: 1) trasu provozu skibusu 2) zastávky skibusu (včetně výchozí a konečné zastávky) 3) jízdní řád skibusu 4) dobu provozu skibusu 5) jízdné a přepravní podmínky skibusu[23] 2.4.2.1 Návrh a popis trasy skibusu Při návrhu trasy jsem vycházel z předpokladu že by skibus využíval již existující zastávky mětstké hromadné dopravy. Jedná se o zastávky: Autobusové nádraží, Masarykovo náměstí, Náměstí Republiky a Hůrka. Dále by trasa skibusu pokračovala přes: Sezemice, Holice, Borohrádek, Častolovice, Solnici a končila by v Deštném v Orlických horách, s cílovým dojezdem na parkoviště v centru střediska, v areálu sjezdovky Marta 2. Celková trasa měří 65 kilometrů a trvá včetně předpokládané doby odbavení v zastávkách 1 hodinu a 45minut (předpoklad doby odbavení v zastávkách je 30 minut).

30

Obrázek 9: Celková trasa skibusu Pardubice – Orlické hory (1:380000)

2.4.2.2 Návrh režimu provozu, doby provozu a jízdního řádu skibusu Režim provozu Skibus Pardubice – Orlické hory, by využíval režim veřejné linkové dopravy. Doprava byla poskytována pravidelně, se stanoveným jízdním řádem (zastávky by byly předem určené a neměnily by se). Doba provozu Co se týká doby provozu, tak skibus by byl k dispozici, v době vánočního volna od 26.12. do 30.12.. V této době by byl skibus v provozu každý den. Stejně tak i v době jarních prázdnin. Mimo tyto termíny, by skibus jezdil každou sobotu a neděli a to až do konce března. Jízdní řád skibusu Skibus by vyjížděl v 7:30 z výchozí zastávky (Autobusové nádraží). Jízdní

řád

je

shodný,

jak

pro

víkendy,

tak

i

pro

uvedené

termíny,

každodenního provozu. Jízdní řád je přizpůsoben otevírací době Skicentru Deštné v Orlických horách. 31

Tabulka 4 Jízdní řád skibusu Pardubice – Orlické hory [vlastní návrh]

Body trasy (zastávky)

Čas

Autobusové nádraží (výchozí zastávka)

7:30

Masarykovo náměstí

7:40

Náměstí Republiky

7:50

Hůrka

8:00

Příjezd Deštné (Orlické hory –konečná zastávka)

9:15

Odjezd Deštné (Orlické hory)

16:15

Příjezd (Pardubice)

17:30

2.4.2.3 Stanovení přepravních podmínek Přepravní podmínky pro skibus Pardubice – Orlické hory, jsou totožné s přepravními podmínkami pro klasickou veřejnou linkovou dopravu. Tyto podmínky se řídi podle zákona č. 175/2000 Sb, o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a zákonem č. 111/1994 Sb (novela od 1.6.2012 č.119/2012 Sb.)., o silniční dopravě ve znění pozdějších změn a předpisy s pravidelnou osobní dopravou přímo souvisejícími. Tyto zákony jsou velmi obsáhlé a mají několik hlav, proto uvedu jen hlavní body. Tyto zákony definují pojmy a stanovují podmínky, jako jsou: Přepravní smlouva, jízdní doklady Placení jízdného a místenek Poskytování rezervačních služeb Řidič (nebo jiná pověřená osoba) Pověřená osoba (k čemu je oprávněna) Cestující a jeho povinnosti Výše přirážky k jízdnému (neprokáže-li se platnou jízdenkou) Vztahy mezi dopravcem a cestujícím Právo na obsazení míst k sezení ve vozidle Přeprava osob s omezenou schopností pohybu a orientace Přeprava živých zvířat Přeprava věcí (např. lyže, snowboardy, běžky a příslušenství) 32

Typy zavazadel (ruční, cestovní, spoluzavazadlo) Práva z přepravní smlouvy (Vrácení jízdného, …) Dopravce je tedy povinen vydat a uveřejnit smluvní přepravní podmínky (podle zákona č. 111/1994 Sb). Tyto podmínky jsou dané zákony, ale každý dopravce má právo si je v určitém rozmezí určit, např. stanovení výše přirážky (za neprokázání se platným jízdním dokladem, za znečištění vozidla…), zde je ze zákona č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, stanoven limit 1000,-Kč, ale je na každém dopravci, kolik si určí. Poté dopravce uvede výši přirážky ve smluvních přepravních podmínkách a uvede ji v tarifu. [24] 2.4.3 Časový harmonogram trasy skibusu V této tabulce uvádím podrobné časy a vzdálenosti v určitých úsecích trasy. Tabulka 5 Podrobný časový harmonogram skibusu Pardubice – Orlické hory [vlastní návrh]

Body trasy (zastávky)

Celková vzdálenost

Čas (hodiny)

(kilometry)

Příjezd

Odjezd

Relativní

Absolutní

7:30

7:35

0

0

Masarykovo náměstí

7:40

7:45

0,85

0,85

Náměstí Republiky

7:50

7:55

0,75

1,6

Hůrka

8:00

8:05

3,4

5

Sezemice

8:10

3,6

8,6

Holice

8:23

10,7

19,3

Borohrádek

8:36

10,1

29,4

Častolovice

8:45

8,1

37,5

Solnice

8:55

9,8

47,3

9:15

17,6

64,9

0

0

-

64,9

Autobusové nádraží (výchozí zastávka)

Příjezd Deštné (Orlické hory – konečná zastávka) Odjezd Deštné (Orlické hory)

-

Příjezd (Pardubice)

17:30

16:15

33

2.4.4 Návrh typu a dodavatele konkrétního vozidla a jeho parametry Při návrhu typu vozidla a jeho dodavatele, jsem vycházel z předpokladu, že skibus bude mimo zimní sezónu, využíván pro běžnou linkovou nebo zájezdovou dopravu. Při výběru vozidla budu klást největší důraz na tyto parametry: 

Kapacita - obsaditelnost (min. 50 osob)



velikost zavazadlového prostoru (min. 10 m3)



spotřeba paliva (max. 25 l/100km)



pořizovací cena ojetého vozdila (max. 2 000 000,-Kč)

Jako velmi vhodné vozidlo se jeví, například – MAN A13 (tento typ autobusu používá, např. Dopravní podnik města Hradce Králové, jako skibus A) Vůz velmi dobře splňuje, již uvedené parametry, stanovené pro výběr autobusu. Prvním z nich, je velká přepravní kapacita- obsaditelnost, tento autobus pojme až 55 cestujících. Dalším důvodem je odpovídající objem zavazadlového prostoru, který činí 10,0 m3. MAN A13 se k záměru projektu hodí, také protože je to všestranný vůz, hodící se i k přepravě osob na pravidelných linkách, nebo ke kratším turistickým výletům. Při výběru vhodného autobusu, jsem využil také informací, poskytnutých Dopravním podnikem města Hradce Králové (viz. výtažek z tabulek- Průměrné jednicové náklady na jeden kilometr, při předpokládaném nájezdu 60000 kilometrů, za rok.). Tabulka 6 Průměrné jednicové náklady na jeden kilometr[20]

MAN A13

Průměrné jednicové náklady na jeden kilometr, při nájezdu 60000 kilometrů, za rok.

PHM

7,99 Kč/km

OPRAVY

4,42 Kč/km

34

Základní technické parametry: Tabulka 7 Základní technické parametry[25] [26]

Délka

12000 mm

Šířka

2 500 mm

Max. výška (s klimatizací)

3 700 mm

Rozvor

6 070 mm

Max. celková hmotnost

18 000kg

Palivo

Nafta

Celkový objem

11 500 cm³

Emise

Euro 2

Výkon

294 Kw (400 k)

Maximální točivý moment

1500 Nm

Převodovka

Manuální 8 stupňová

Maximální rychlost

100 s omezovačem

Objem palivové nádrže

310 litrů (nafta)

Kapacita

53 osob

Cena (10 let starého vozidla)

Cca 1 800 000.-Kč

Standardní výbava: audio (Rádio / CD) zařízení a klimatizace (individuální výdechy klimatizace umístěné nad sedadlem), kávovar (teplé a studené nápoje), chladnička, TV, DVD s monitorem, schody pokryté PVC, bezpečnostní pásy na všech sedadlech, každý cestující může využívat světlo na čtení. Je zde také možnost připojení vleku pro zavazadla (lyže, snowboardy, příslušenství, atd.). Nadstandardní výbava: Autobus MAN A13 může být vybaven dokonale včleněnou toaletou ve verzi s WC. Další doplňkovou výbavou je např.: větší 19 palcový monitor, dvojité boční zasklení, ráfky z hliníkové slitiny nebo parkovací asistent a mnoho dalších. Nadstandardní

výbavu

jsem

uvedl,

z

důvodu

možnosti

dokoupit

většinu

nadstandardních prvků, v případě potřeby. [25] [26]

35

2.5 Kalkulace provozu skibusu Výpočet kalkulace provozu skibusu, vychází z následující skladby nákladových položek: 

odpisy vozidla



mzdové náklady (Zdravotní a sociální pojištění)



náklady na pohonné hmoty (nafta)



náklady na údržbu a opravy



další náklady (zákonné pojištění, silniční daň, STK+emise, reklama,…).

2.5.1 Kalkulace nákladů provozu skibusu Kalkulace nákladů vychází z reálných hodnot, týkajících se provozu navrhovaného vozidla, poskytnutých Dopravním podnikem města Hradce Králové a.s. 

Navrhovaný počet jízd za sezónu je 50.



Cesta tam a zpět je celkem 130 kilometrů.

Výpočet celkového počtu kilometrů ujetých za jednu zimní sezónu : -> 50*130= 6500 kilometrů -> manipulační kilometry, jsem stanovil na 5km (cesta tam i zpět) -> 50*5 = 250 km ->6500+250= 6750 kilometrů (celkové km, za sezónu) Náklady: 1) Odpisy Při výpočtu odpisů vycházím z ceny ojetého vozidla 1,8 mil Kč a předpokladu provozu takovéhoto vozidla pod dobu 10 let -> 1 800 000 : 10 = 180 000 Kč / rok Předpoklad odjetých kilometrů je 60 000km/rok 180 000 : 60 000 = 3 Kč/km -> pro moji práci jsou podstatné kilometry, které autobus najede, jako skibus (6750 km) -> 6750*3 = 20250,-Kč (celkové odpisy za jednu sezónu, včetně manipulačních km) 2) Mzdy -> Náklady na mzdy se pohybují: 4-8,-Kč/km (včetně pojištění ZP, SP), v mém případě stanovím 5,-Kč/km ->6750*5 = 33750,-Kč (celkové náklady na mzdy, za sezónu) 3) Pohonné hmoty -> spotřeba paliva je 24 l /100km -> cena za 1 l nafty je 36,- Kč, (24*36)/100 = 8,70,-Kč (cena za 1 kilometr) -> 6750*8,70 = 58725,-Kč (celkové náklady za pohonné hmoty, za sezónu) 36

4) Údržba a opravy -> pneumatiky, provozní náplně, servis… = 5 Kč/km, ->6750*5 = 33750,-Kč (celkové náklady na údržbu a opravy, za sezónu) 5) Další náklady Zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, silniční daň, STK+emise, evidenční prohlídka atd. (v případě koupě ojetého vozu), reklama a propagace,…(z většiny uvedených položek, jsem spočítal poměrnou část) ->2080+2800+580+44840 = 50000,-Kč Celkové roční náklady na provoz skibusu činí: 196 475,-Kč V tabulce je uveden přehled nákladů na provoz skibusu, dle jednotlivých položek s tím, že ve sloupci č.1 je vždy uvedena alikvotní částka z ročního objemu dané položky pro ujetí předpokládaných 60 000km/rok, přepočítaná dle podílu kilometrů skibusu odjetých za jednu sezónu v roce, to je 6 750 km. Ve sloupci č.2 je uvedena přepočtená částka na jeden kilometr provozu skibusu. Tabulka 8 Kalkulace plánovaných nákladů[vlastní návrh]

Kalkulace plánovaných nákladů Odpisy

20 250

3

Zákonné pojistné

2080

0,30

Silniční daň

2800

0,40

evidenční prohlídka atd.

580

0,10

Mzdy

33750

5

PHM

58 725

8,70

Údržba a opravy

33750

5

44540

6,60

196 475

29,10

Fixní náklady

Variabilní náklady

Kč / rok Kč / 1 km

Další náklady (STK, emise, evidenční kontrola, reklama a propagace ,…) Celkové náklady

2.5.2 Kalkulace jízdného a předpokládaná rentabilita provozu skibusu Při 100% obsazenosti, by skibus přepravil: -> 50*2*53= 5300 zákazníků – NEREÁLNÉ. Proto jsem stanovil minimální hranici obsazenosti na 70%: -> 5300*0,7= 3710 zákazníků 37

Při výpočtu jízdného, je nutné stanovit předpokládaný zisk. Zisk jsem stanovil na 15%. ->196 475*015 = 29471,30 Kč (čistý

zisk)

->196 475*1,15 = 225 947,-Kč -> K tomu, aby byl skibus s 15% mírou zisku rentabilní, je potřeba vydělat částku minimálně 225 947,-Kč. Při této obsazenosti vychází cena jízdného na: -> 225947/3710= 60,90Kč -> jízdné jsem stanovil na 60,-Kč. Jízdné by bylo jednotné a pro všechny stejné.

Dotace V úvahu také přichází, možnost eventuálního snížení jízdného, případnými dotacemi od Skicentra Deštné. Výše dotace by byla samozřejmě předmětem samostatného jednání provozovatele navrhovaného skibusu, pro výpočet jsem vycházel z dotace poskytované na provoz skibusu Dopravního podniku města Hradce Králové ,a.s., to je 50 000,- Kč / sezóna. Při předpokládané dotaci ve výši 50000,-Kč, by bylo možné snížit jízdné na hranici : -> (225947-50000)/3710 = 47,40Kč -> jízdné s případnými dotacemi, jsem stanovil na 50,-Kč (zvýšil by se i zisk o necelých 5%). Pro zvýšení atraktivity nabízené služby – skibusu, bohužel bez žádaného přínosu pro provozovatele se nabízí se i druhá možnost využití dotací a to formou slevy pro cestující skibusem poskytované na skipas ve Skicentru Deštné. V praxi by to fungovalo tak, že by při předložení jízdenky ze skibusu byla poskytnuta sleva 10% na celodenní jízdenku na lyžařský vlek. [27][28] [29]

2.6 Propagace projektu skibus Pardubice Orlické hory Tato část práce je velmi důležitá, pro budoucí vývoj projektu. Hlavním úkolem mé propagace a reklamy, by bylo dostat tento projekt do podvědomí potenciálních zákazníků a co nejvíce jim přiblížit nabídku nové formy dopravy, za volnočasovou aktivitou. 38

Proto jsem této položce, v kalkulaci věnoval zvýšenou pozornost a od toho se odvíjela i předpokládaná částka na reklamu a propagaci ve výši cca 44000,- Kč (druhá nejvyšší částka v kalkulaci). Reklamní a propagační kampaň by začala zhruba 2 měsíce před zahájením provozu projektu skibus Pardubice Orlické hory. Zaměřila by se především na tyto oblasti: 

Internet – webové stránky, umístění reklamy na sociální sítě,…



Audio a video (regionální TV a radio)



Tiskoviny (letáky, pakáty, regionální noviny)



Alternativní média – magnetické tabule na skibusu (účinné až při provozu skibusu)

Obrázek 10: Návrh vzhledu a rozmístění magnetických tabulí

Na obrázku č. můžete vidět návrh a rozmístění magnetických tabulí na skibusu Pardubice Orlické hory. Při návrhu způsobu propagace skibusu, formou magnetických tabulí, jsem se nechal inspirovat Dopravním podnikem města Hradce Králové, který také používá, tyto tabule na svých vozech. Při vykonávání jedné ze svých praxí v Dopravním podniku města Hradce Králové a.s., jsem měl sám možnost vyzkoušet si, montáž a demontáž těchto tabulí. Bylo to velmi snadné, rychlé, levné a v porovnání cena/výkon, bez konkurence. Proto jsem tento způsob propagace uvedl i u svého projektu. 39

3 Výzkum Pro svou bakalářskou práci jsem zvolil výzkum s cílem zjistit, zda by o navržený projekt skibus Pardubice Orlické hory, měli zájem potencionální zákazníci (veřejnost). Výzkum jsem prováděl v terénu (přímý kontakt), pomocí dotazníku, který byl předložen vhodnému respondentovi. Vhodný respondent musel plnit tyto podmínky: obyvatel nebo osoba pobývající ve městě Pardubice a okolí, která má zájem o zimní sporty (aktivní zapojení do zimních sportů). Dotazník obsahoval celkem osm předem připravených otázek, které byly vytvářeny jako uzavřené. Tento typ otázek jsem volil z důvodu jednoduchosti při vyplňování odpovědí a respondent mi tak poskytnul, pro mě podstatné informace. Vlastní marketingový výzkum jsem provedl v měsíci dubnu a trval mi jeden týden. Dotazování probíhalo především na místech se zvýšeným výskytem lidí, především bych zmínil Masarykovo náměstí a jeho okolí (AFI Palace-obchodní centrum). Osloveno bylo celkem 100 náhodných respondentů. Výhodou tohoto způsobu výzkumu je, jak jsem se již zmínil jednoduchost a dostatečné kvalitní informace. Naopak nevýhodu spatřuji v časové náročnosti a v neochotě poskytnout informace, u některých dotazovaných, kterých jak se ukázalo, nebylo málo. Vyhodnocení Výsledná data výzkumu jsem promítl do grafů. Při výběru typu grafů se mi jevil, jako nejvhodnější, výsečový graf, který jsem nakonec vybral a použil. Použitý dotazník je uveden v přílohách.

40

3.1 Dotazník 1. otázka: Jak často jezdíte na hory za zimními sporty (aktivní zapojení)? Z grafu je patrné, že více jak polovina respondentů navštěvuje hory vícekrát ročně, za účelem, aktivně se zapojit do zimních sportů. Tento výsledek pro mě nebyl nikterak překvapující, naopak jsem s podobným výsledkem počítal a praxe ho potvrdila. 27 respondentů zvolilo první možnost, tedy jezdí na hory za zimními sporty (aktivní zapojení) jednou ročně. Třetí možnost (jednou za dva roky) zvolilo 9 respondentů. Čtvrtou možnost (jednou za pět let) si vybrali 3 dotazovaní a poslední (jiné), 2 dotazovaní. Výsledek u první otázky potvrzuje, že veřejnost z Pardubic a okolí, má o zimní sporty zájem.

Jak často jezdíte na hory za zimními sporty (aktivní zapojení)? 9

32 27

jednou ročně vícekrát ročně jednou za dva roky jednou za pět let

59

jiné

Graf 1: Jak často jezdíte na hory za zimními sporty (aktivní zapojení)? [Zdroj: výzkum autora]

41

2. otázka: Jakou formu dopravy, za zimními sporty preferujete? U druhé otázky jsem zjistil, že stále neoblíbenější formou dopravy, je doprava autem. Tuto možnost si vybralo 66 respondentů. Jedná se o individuální formu dopravy – nezávazná, bez omezení. V tom spatřuji velkou výhodu automobilové dopravy. 25 respondentů volilo druhou možnost, autobusovou dopravu, což mě mile potěšilo. Dopravu vlakem zvolilo jen 9 dotazovaných. V druhé otázce jsem byl zvědavý na výsledek autobusové dopravy. Výsledek mě příjemně překvapil a poukazuje na zájem veřejnosti o autobusovou dopravu.

Formy dopravy za zimními sporty 9

auto

25

autobus

66

vlak

Graf 2: Forma dopravy za zimními sporty (aktivní zapojení)? [Zdroj: výzkum autora]

42

3. otázka: Co je pro vás největším problémem z hlediska možnosti lyžování? U této otázky jsem chtěl zjistit, co je překážkou a zároveň, co omezuje potenciální zájemce o zimní sporty, při rozhodování pro návštěvu hor za zimními sporty (aktivní zapojení). Jak se ukázalo, největším problémem, je nedostatek finančních prostředků. S tímto výsledkem jsem počítal, protože zimní sporty nepatří k nejlevnějším. Další nejčastější odpovědí, byl nedostatek volného času, tuto možnost zvolilo 23 respondentů. 21 dotazovaných si vybralo třetí možnost (dojíždění za lyžováním do horských středisek) a poslední možnost, zvolilo 7 respondentů. U této otázky jsem byl zvědavý na výsledek, u třetí možnosti (dojíždění za lyžováním do horských středisek), který dokazuje fakt, že stále velká část lidí, řeší problémy spojené s dojížděním, za lyžováním do horských středisek.

Problémy z hlediska možnosti lyžování 7

peníze

21

nedostatek volného času

49

23

dojíždění za lyžováním do horských středisek jiné

Graf 3: Problémy z hlediska možnosti lyžování [Zdroj: výzkum autora]

43

4. otázka: V případě realizace projektu Skibus Pardubice - Orlické hory? Od čtvrté otázky po devátou, jsem se již zabýval dotazy, které se týkaly mého projektu. Hned první otázkou týkající se projektu skibus Pardubice Orlické hory, jsem chtěl zjistit, jak velký by byl zájem veřejnosti o projekt, v případě realizace. Výsledek u této otázky pro mě byl podstatný, a proto jsem připravil jen dvě stručné a výstižné odpovědi – ANO/NE.

Výsledek u této otázky, mě velmi mile překvapil, protože více než polovina dotazovaných by v případě realizace skibus vyzkoušela.

Zájem veřejnosti o projekt v případě realizace

44 ano

56

ne

Graf 4: Zájem veřejnosti o projekt v případě realizace [Zdroj: výzkum autora]

44

5. otázka: Kolik byste byli ochotni zaplatit za jízdné (jedna cesta)? Cílem této otázky, bylo zjistit, kolik by byl potencionální zákazník ochoten zaplatit (maximální částka) za jízdné (jedna cesta)? Tuto otázku jsem pokládal, už jenom potenciálním zájemcům o skibus, kterých bylo 56 (31mužů a 25žen). Nejvíce potenciálních zákazníků, přesně 24 zvolilo jízdné do 50,Kč, což se dalo čekat. Druhou možnost (50-70,-Kč) si vybralo 23 respondentů, což je jen o jednoho méně než u předchozí možnosti. Třetí možnost (70-85,-Kč) si 6 dotazovaných a poslední možnost (85-100,-Kč), jen 3 respondenti. S výsledkem této otázky jsem spokojený, protože podle mé kalkulace, jízdné vychází na 60,-Kč a v případě dotací od skiareálu na 50,-Kč.

Cena jízdného 3 6 do 50,-Kč

24

50-70,-Kč 70-85,-Kč

23

85-100,-Kč

Graf 5: Cena jízdného [Zdroj: výzkum autora]

45

6. otázka: V jakém měsíci byste skibus využívali nejvíce? Cílem této otázky, bylo zjistit, kdy by byl skibus nejvíce vytěžován. Nejvíce dotazovaných hlasovalo pro měsíc únor, přesně 20. Tento fakt přisuzuji jarním prázdninám. Druhým nejoblíbenějším měsícem byl prosinec s 16 hlasy. Zde bude mít pravděpodobně vliv na odpovědi vánoční volno. Hned v závěsu za prosincem byl měsíc leden s 13 hlasy. A poslední byl měsíc březen se 7 hlasy. Podle výsledků usuzuji, že v nejvíce vytížených měsících (prosinec a únor), bude zapotřebí druhý skibus (stejně jako v Hradci Králové), který by se postaral o cestující, kteří se z důvodu malé kapacity, nevešli do prvního skibusu. Jedná se ale jen o úvahu, kterou, buď potvrdí, nebo vyvrátí pouze realizace projektu.

Preferovaný měsíc

7 16

prosinec leden únor

20

březen

13

Graf 6: Preferovaný měsíc [Zdroj: výzkum autora]

46

7. otázka: Kdy byste skibus využívali nejvíce, v jaké dny? V této otázce se mi potvrdilo, eventuálně větší vytížení v době svátků a prázdnin, protože právě svátky a prázdniny, dostali nejvíce hlasů, přesně 32, což je necelá půlka. Velmi oblíbenou dobou pro zimní volnočasové aktivity se ukázaly také víkendy, kdy tuto možnost vybralo 20 respondentů. Pro poslední možnost (všední dny) hlasovali jen 4 dotazovaní. Výsledky dopadly, podle mého očekávání. Z grafu je vidět, že respondenti by skibus využívali především v době svátků a jarních prázdnin.

Preferované dny 4

všední dny

32

20

víkendy svátky a prázdniny

Graf 7: Preferované dny [Zdroj: výzkum autora]

47

8. otázka: Požadovali byste jednoduché občerstvení v autobusu? Jak jsem již uvedl u výbavy autobusu, vozidlo je vybaveno kávovarem. To znamená, že je zde možnost nabídnout cestujícím jednoduché občerstvení formou: kávy, instantní polévky a jiných teplých i studených nápojů. Je zde také ještě možnost přípravy párků, pomocí 12V rychlovarné konvice a také by v nabídce neměli chybět nějaké sušenky nebo tatranky. Z výsledků vyplývá, že je o jednoduché občerstvení velký zájem. Abych jen neteoretizoval, snažil jsem se získat nějaké informace od Dopravního podniku města Hradce Králové a.s.. Podle informací poskytnutých Dopravním podnikem města Hradce Králové a.s., je o občerstvení opravdu veliký zájem, a proto svou nabídku rozšířili. Tím se tato otázka výzkumu potvrdila i v praxi.

Jednoduché občerstvení

7

ano ne

49

Graf 8: Jednoduché občerstvení [Zdroj: výzkum autora]

48

9. otázka: Požadovali byste přístup do skibusu během lyžování? Touto otázkou se zabývám, protože v případě zájmu, je potřeba, aby u skibusu byla odpovědná osoba, která by na skibus dohlížela. Tato možnost se mi jeví, jako velice výhodná pro zákazníky, protože problémy se zavazadly atd., jsem již několikrát sám řešil. Samozřejmě by v čekací době na odjezd zpět do Pardubic, byla možnost využívat, již zmíněného občerstvení, což vnímám jako další výhodu. Tuto možnost by uvítala taky většina respondentů, přesně 38.

Přístup do skibusu během lyžování

18 38

ano ne

Graf 9: Přístup do skibusu během lyžování [Zdroj: výzkum autora]

49

10. otázka: Pohlaví? Při vybírání vhodných respondentů, jsem se snažil dodržet poměr 50:50. Ve výsledku se to celkem podařilo. Dotazovaných mužů bylo 58 a dotazovaných žen bylo 42.

Věk

muž

42 58

žena

Graf 10: Věk [Zdroj: výzkum autora]

50

11. otázka: Věk? Nejpočetnější skupinou respondentů, byla skupina 26-45 let, která čítala 39 dotazovaných. Druhou nejpočetnější skupinou byla skupina 46-61 let, s 21 respondenty. Další nejpočetnější skupinou byla skupin s věkovým rozmezím 19-25 let, která obsahovala 18 dotazovaných. Čtvrtou nejpočetnější skupinou, byla skupina 15-18 let, s 12 respondenty. A nejméně početnou skupinou, byla skupina s věkovým rozmezím 61 a více let.

Pohlaví 10

12 15-18 let

18

21

19-25 let 26-45 let 46-61 let

39

61 a více let

Graf 11: Pohlaví [Zdroj: výzkum autora]

51

3.2 Závěrečné vyhodnocení dotazníku Cílem tohoto dotazníkového průzkumu bylo zjistit, zda by veřejnost (Pardubice a okolí) měla ,v případě realizace projektu skibus Pardubice Orlické hory o tento projekt zájem. V dotazníku jsem zjišťoval, jaké služby by potenciální zákazníci požadovali v případě realizace. Nejvíce respondentů hlasovalo pro jednoduché občerstvení, kdy z 56 dotazovaných občerstvení nepožadovalo pouze 7 respondentů. Další službou, která by jistě měla uplatnění, byl přístup do skibusu během lyžování, kdy z 56 respondentů, by tuto službu nevyužilo jen 18 dotazovaných. Dále jsem zjišťoval cenu jízdného, kterou by respondenti, byly ochotni zaplatit. S výsledkem jsem byl spokojen, protože jak jsem již uváděl, v mé kalkulaci, jízdné jsem stanovil na 60,-Kč, v případě dotací od skiareálu 50,-Kč, což byly ve výzkumu dvě nejčastěji vybírané částky. Pokud vezmu v úvahu, že český národ je velmi citlivý na cenu, výsledek je odpovídající. Ze všeho nejvíce, mě ale překvapil výsledek u čtvrté otázky, kde jsem se dotazovaných ptal, zdali by skibus využili v případě realizace. Ze sta dotazovaných, 56 respondentů odpovědělo, ANO. Z výzkumu vyplynulo, že zájem ze strany veřejnosti je značný a případný dopravce, který by tento projekt chtěl realizovat, má šanci na úspěšný (rentabilní) provoz skibusu. Závěrem bych chtěl říct, že určitě nelituji, že jsem zvolil tento typ výzkumu, protože jsem se zdokonalil v osobní komunikaci s lidmi a poznal, že práce v terénu není tak lehká, jak jsem si zprvu myslel.

52

4 Závěr Má práce v uceleném souboru popisuje základní principy problematiky provozu skibusu Pardubice Orlické hory. Také jsem v této práci shrnul povinnosti potenciálního provozovatele skibusu a navrhnul postup při zavádění projektu skibus Pardubice Orlické hory. V teoretické části této práce jsem se věnoval stručnému popisu historie lyžování, vysvětlení pojmu skibus a jejich rozdělení, spolu s přehledem provozovaných skibusů na území České republiky. Legislativní náležitosti a povinnosti související s provozem skibusu na území České republiky. V praktické části nalezneme rozbor a vyhodnocení, již realizovaného projektu skibus Hradec Králové Orlické hory, po jeho ročním provozu. Návrh projektu skibus Pardubice Orlické hory, který obsahuje: kalkulaci provozu, stanovení rentabilního jízdného a také návrh propagace nového projektu. V závěru této části, také uvádím dotazníkový výzkum a jeho vyhodnocení. Tato práce, by se dala použít jako ucelený materiál (návod), řešící problematiku eventuálního zavedení skibusu Pardubice Orlické hory. V této práci jsem řešil problematiku v těchto oblastech: legislativních, ekonomických, technických a také praktických. Jak jsem již uvedl v závěrečném vyhodnocení dotazníku, z výsledku výzkumu usuzuji, že je zde šance pro úspěšný (rentabilní) provoz skibusu Pardubice Orlické hory, v případě realizace. Práci lze také použít jako návod pro potencionální zájemce, dopravce, jak postupovat při záměru zavést dopravu, formou skibusu. Zpracované téma mě mimořádně zaujalo, obzvláště při pomyšlení, že by tento projekt mohl být realizován. Tímto projektem, bych rád umožnil většímu množství lidí, užívat si své volnočasové aktivity, formou zimních sportů. Při zpracování jsem proto čerpal některá data, z již fungujícího skibusu (Hradec Králové Orlické hory), aby se má práce, co nejvíce přiblížila realitě a byla použitelná v praxi.

53

Seznam obrázků Obr.č.1 - Hottingská lyže [online]. Dostupné z: www.schneestation.de/sportarten/alpinski.htm Obr.č.2 - Sondre Norheim [online]. Dostupné z: www.alaska.net/~lfy/HistoryofSkiing2.html Obr.č.3 - První vázání ( vynálezce Sondre Norheim ) [online]. Dostupné z: www.alaska.net/~lfy/HistoryofSkiing2.html Obr.č.4 - Skibus Veolia Transport Morava a.s. [online]. Dostupné z: http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=10345 Obr.č.5 - Celková společná trasa skibusů [online]. Dostupné z: www.mapy.cz Obr.č.6 - Skibus - DPMHK MAN A13 [online]. Dostupné z: http://dpmhk.cz/cs/zajezdova-doprava/vozovy-park Obr.č.7 - Skibus - DPMHK MAN R08 [online]. Dostupné z: http://dpmhk.cz/cs/zajezdova-doprava/vozovy-park Obr.č.8 - Poloha města Pardubice [online]. Dostupné z: http://www.pardubice.eu/opardubicich/turisticke-informace/doprava-a handicapovani/ Obr.č.9 - Celková trasa skibusu Pardubice - Orlické hory [online]. Dostupné z: www.mapy.cz Obr.č.10 - Návrh vzhledu a rozmístění magnetických tabulí [ vlastní návrh ]

54

Seznam grafů Graf č.1 - Jak často jezdíte na hory za zimními sporty ( aktivní zapojení )? Graf č.2 - Forma dopravy za zimními sporty ( aktivní zapojení ) ? Graf č.3 - Problémy z hlediska možnosti lyžování Graf č.4 - Zájem veřejnosti o projekt v případě realizace Graf č.5 - Cena jízdného Graf č.6 - Preferovaný měsíc Graf č.7 - Preferované dny Graf č.8 - Jednoduché občerstvení Graf č.9 - Přístup do skibusu během lyžování Graf č.10 - Věk Graf č.11 - Pohlaví

55

Seznam tabulek Tabulka č.1 – Časový

harmonogram

-

Skibus

A [online].

Dostupné

z:

-

Skibus

B [online].

Dostupné

z:

http://www.dpmhk.cz/cs/node/322 Tabulka č.2 – Časový

harmonogram

http://www.dpmhk.cz/cs/node/322 Tabulka č.3 – Vyhodnocení nákladů, tržeb a počtu cestujících ( do Deštného ) při provozování skibusu od 26.12.2011 do 31.3.2012[online]. Dostupné z: www.dpmhk.cz Tabulka č.4 – Jízdní řády skibusu Pardubice – Orlické hory [ vlastní návrh]. Tabulka č.5 – Podrobný časový harmonogram skibusu Pardubice – Orlické hory [vlastní návrh]. Tabulka č.6 – Průměrné jednicové náklady na jeden kilometr , Tabulky [Dopravní podnik Hradec Králové]. Tabulka č.7 – Základní technické parametry ,Technický průkaz [Dopravní podnik Hradec Králové]. Tabulka č.8 – Kalkulace plánovaných nákladů [ vlastní návrh].

56

Tištěné zdroje 1) LEITNER Milan, VRÁNA Jana, Zákon o provozu na pozemních komunikacích a předpisy prováděcí a souvisící, s komentářem: podle stavu k 1. 12. 2011, 4. Přepracované vydání, Praha, Linde Praha, 608 s., 2012, ISBN 978-80-7201-867-3 2) RADA, Jaroslav. Podnikání v silniční dopravě: příručka pro autodopravce. Praha: Eurounion, s.r.o., 1998.489 s. ISBN 80-85858-64-9. 3) KOVALČÍKOVÁ Daniela, Zákon o silniční dopravě, Praha, Universe, 1994, 47 s., ISBN 80-901506-8-3 4) PAVLÍČEK, František, KLEPRLÍK, Jaroslav. Technologie a řízení dopravy III : silniční doprava. Ing. Jaromír Zelenka, CSc. 1. vyd. Pardubice : Univerzita Pardubice, 1997. 127 s. ISBN 80-7194-112-3. 5) ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 1999. 6) RNDr. Jiří Šíp, Ph.D, Přednášky.: Management destinace , 72 s.

57

Internetové zdroje [1] – Běh na lyžích: Historie lyžování. Www.ujep.cz [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://pf.ujep.cz/~nosek/bezky/historie.html [2] – Lyžování. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit.2013-04-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ly%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD [3] – Www.sport.infocesko.cz. Info Česko: Skibus Šumava [online]. 2009 [cit. 2013-0423]. Dostupné z: http://sport.infocesko.cz/content/sumava-skibusy-skibus-sumava.aspx [4] – Www.kalimera.cz. Kalimera: 'Průvodce světem lyžování a vybavení [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://kalimera.cz/skibusy.aspx [5] – Www.vychodnikrkonose.cz:

Svazek

Východní

obcí

Krkonoše. Skibusy

2012/13 [online].2013 [cit.2013-04- 23]. Dostupné z : http://www.vychodnikrkonose.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60 4:skibusy&catid=49:lyze&Itemid=101 [6] – Www.ski-busy.cz: Ski aréna Východní Krkonoše. Mis Service [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.ski-busy.cz/ [7] – Www.tomsoft.cz: Jiří Vlasák - dopravní agentura. Skibus [online]. 2013 [cit. 201304-23]. Dostupné z: http://www.tomsoft.cz/skibus/ [8] – Www.liberecky-kraj.cz: cestou necestou. Skibusy 2012-13: Jizerské hory [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/9302-skibusy2012-2013-jizerske-hory.html [9] – Www.kalimera.cz: Průvodce světem cestování a vybavení. Skibusy do českých a moravských

hor

2012/2013 [online].

2013

[cit.

2013-04-23].

Dostupné

z:

http://www.kalimera.cz/skibusy_v_ceskych_a_moravskych_horach_2009.html [10] – Www.zima.klinovec.cz: Nový ski areál Klínovec. Skibusy 2012/13 [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://zima.klinovec.cz/text/skibusy [11] – Www.kalimera.cz: Průvodce světem cestování a vybavení. Skibusy do českých a moravských

hor

2009/2010 [online].

[cit.

2013-04-23].

Dostupné

z:

http://www.kalimera.cz/skibusy_do_ceskych_a_moravskych_hor_2009_2010.html [12] – Www.dpmhk.cz. SKIBUS Hradec Králové: Ski areál Deštné v Orlických horách v

sezóně

2012/2013 [online].

[cit.

2013-04-23].

Dostupné

z:

http://www.dpmhk.cz/cs/node/322 58

[13] – Www.kalimera.cz: Průvodce světem cestování a vybavení. Skibusy do českých a moravských hor 2009/2010 [online]. [cit.2013-04-23]. Dostupné z: http://www.kalimera.cz/skibusy_do_ceskych_a_moravskych_hor_2009_2010.html [14] – Www.busportal.cz. Skibusy 2007 [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=1536 [15] – Www.autoweb.cz. Skupiny a podskupiny řidičských oprávnění [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.autoweb.cz/skupiny-a-podskupiny-ridicskychopravneni/ [16] – Www.portal.gov.cz. Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=111~2F1994&rpp=15#seznam [17] – Www.mapy.cz. Trasa Pardubice, okres Pardubice, Deštné v Orlických horách, okres Rychnov nad Kněžnou. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: mapy.cz [18] – Www.dpmhk.cz. SKIBUS Hradec Králové: Ski areál Deštné v Orlických horách v

sezóně

2012/2013 [online].

[cit.

2013-04-23].

Dostupné

z:

http://www.dpmhk.cz/cs/node/322 [19] – Www.dpmhk.cz. Vyhodnocení nákladů, tržeb a počtu cestujících (do Deštného) při provozování skibusu od 26.12. 2011 do 31.3. 2012: Vyhodnocení nákladů, tržeb a počtu cestujících. 2012. Dostupné z: www.dpmhk.cz [20] – Www.dpmhk.cz Zájezdové autobusy - Dílčí jednicové náklady na Km (Kč): KL 9g P1-3 zájezdové busy. 7/2012. Dostupné z: www.dpmhk.cz [21] – Www.pardubice.eu. Pardubice: Informace o městě [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.pardubice.eu/o-pardubicich/informace-o-meste/ [22] – Www.m-journal.cz. Marketing

journal.cz:

definice [online].

2013-04-23].

[cit.

Cílové

skupiny

a

jejich

Dostupné

z:

http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejichdefinice__s299x549.html [23] – Www.portal.gov.cz. Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=111~2F1994&rpp=15#seznam17 )mapy.cz [24] – Www.csadplzen.cz: podmínky [online].

ČSAD [cit.

Autobusy

Plzeň

2013-04-23].

a.s. Smluvní Dostupné

přepravní z:

http://www.csadplzen.cz/?ob=podminky&ls1=menu_doprava 59

[25] – Www.Autoline-eu.cz: Ojeté turistické autobusy MAN. [online]. [cit. 2013-0426]. Dostupné z: http://autolineeu.cz/stock.php?cat=005&tk=2226&tm=2665&model=a13&scurr=EUR [26] – Www.mascus.cz. Zájezdový autobus: MAN A13 LION'S COACH [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.mascus.cz/preprava/zajezdovy-autobus/man-a13lion-s-coach/7ri185h5.html [27] – Www.dpmhk.cz. SKIBUS Hradec Králové: Ski areál Deštné v Orlických horách v

sezóně

2012/2013 [online].

[cit.

Dostupné

2013-04-23].

z:

http://www.dpmhk.cz/cs/node/322 [28] – Www.kurzy.cz: Kalkulačka silniční daně. Výpočet silniční daně: Silniční daň pro zdaňovací

období

roku

2013 [online].

[cit.

2013-04-23].

Dostupné

z:

http://www.kurzy.cz/kalkulacka/silnicni-dan/ [29] – Www.stk-hradec.cz: Medis-holding. Ceník STK: Nákladní vozidla, autobusy, traktory,

přívěsy [online].

[cit.

2013-04-23].

Dostupné

z:

http://www.stk-

hradec.cz/cenik/cenik-stk-nakladni-vozidla-autobusy-traktory-privesy.htm

60

Přílohy: Příloha 1 Trasa skibusu A (1:95000)

Příloha 2 Trasa skibusu B (1:95000)

61

Příloha 3 Zastávky skibusu v Pardubicích (1:47000)

62

Příloha 4 Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Vladimír Pejřil a jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kde studuji obor cestovní ruch. Tento dotazník slouží k vypracování mé bakalářské práce, jejímž tématem je návrh a případná realizace projektu Skibus Pardubice Orlické hory. Podmínky - vhodný respondent: obyvatel nebo osoba pobývající ve městě Pardubice a okolí, která má zájem o zimní sporty (aktivní zapojení do zimních sportů). Vyplnění dotazníku nezabere více jak 3 minuty. Chtěl bych Vás poprosit, zda byste mi vyplněním tohoto krátkého dotazníku pomohli při psaní mé bakalářské práce. 1. otázka: Jak často jezdíte na hory za zimními sporty (aktivní zapojení)? 

jednou ročně



vícekrát ročně



jednou za dva roky



jednou za pět let



jiné

2. otázka: Jakou formu dopravy, za zimními sporty preferujete? 

auto



autobus



vlak

3. otázka: Co je pro vás největším problémem z hlediska možnosti lyžování? 

peníze



nedostatek volného času



dojíždění za lyžováním do horských středisek



jiné

4. otázka: V případě realizace projektu Skibus Pardubice - Orlické hory? 

ano



ne 63

5. otázka: Kolik byste byli ochotni zaplatit za jízdné (jedna cesta)? 

do 50,-Kč



50-70,-Kč



70-85,-Kč



85-100,-Kč

6. otázka: V jakém měsíci byste skibus využívali nejvíce? 

prosinec



leden



únor



březen

7. otázka: Kdy byste skibus využívali nejvíce, v jaké dny? 

všední dny



víkendy



svátky a prázdniny

8. otázka: Požadovali byste jednoduché občerstvení v autobusu? 

ano



ne

9. otázka: Požadovali byste přístup do skibusu během lyžování? 

ano



ne

10. otázka: Pohlaví? 

ano



ne

11. otázka: Věk? 

ano



ne

Mockrát Vám děkuji za ochotu při vyplnění tohoto dotazníku.

64