VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu
Restaurátorská expozice na hradě Špilberk bakalářská práce
Autor: Veronika Maiselová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Místo: Jihlava Rok: 2011
1
Abstrakt Maiselová Veronika: Restaurátorská expozice na hradě Špilberk: bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2011. 68 stran. Předmětem této bakalářská práce je vytvoření „Restaurátorské expozice na hradě Špilberk“. Hlavním cílem je obohacení kulturního ţivota brňanů a přiblíţení restaurátorských praktik zábavnou formou široké veřejnosti. Teoretická část obsahuje základní informace z historie hradu Špilberk a VOŠ restaurátorské, přiblíţení stálých expozic a jednotlivých oborů vyučovaných na VOŠ. Praktická část obsahuje jiţ návrh obsahu expozice včetně vyhodnocení dotazníkových šetření. Klíčová slova: hrad Špilberk, VOŠ restaurátorská, expozice, restaurátor, bakalářská práce.
Abstract Veronika Maiselová: The restorers exhibition of the Castle Spilberk. Bachelor thesis. College of Polytecnics, Jihlava, Department of Tourism. Thesis supervisor: ac. painter Vladimír Netolička. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 68 pages. The subject of this thesis is to create "The restorers exhibition of the Spilber castle. The main objective is to enrich the cultural life of participating members and proximity to restoration practices entertaining the general public. The theoretical section contains basic information on the history of college Špilberk and restoration, permanent and approaches of disciplines taught at the college. The practical part contains no proposals for the content of exposure assessment, including surveys. Keywords: Spilber castle, colleges restoration, exhibition, restorer, thesis.
2
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, ţe uţití své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě 2.4.2011 ………………………………… Podpis
3
Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce, panu ak. mal. Vladimírovi Netoličkovi za odborné rady, které jsem vyuţila při psaní své bakalářské práce. Děkuji také panu Bc. Janu Vrkoslavovi a Michaele Maiselové za jejich cenné odborné restaurátorské konzultace. 4
Obsah Seznam ilustrací................................................................................................................ 6 Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Seznámení s hradem Špilberk a Restaurátorskou vyšší odbornou školou ..... 10 1.1 Historie hradu Špilberk .................................................................................... 10 1.2
Stálé expozice na Špilberku ............................................................................. 14
1.2.1
Kasematy .................................................................................................. 14
1.2.2
Špilberk – Ţalář národů ............................................................................ 16
1.2.3
Od renesance po modernu ........................................................................ 16
1.2.4
Špilberk od hradu k pevnosti .................................................................... 18
1.2.5
Brno na Špilberku ..................................................................................... 19
1.3
Přístupné pamětimětihodnosti pod záštitou Muzea města Brna ...................... 19
1.4
Historie Restaurátorské vyšší odborné školy ................................................... 21
1.4.1
Konzervování a restaurování keramiky .................................................... 23
1.4.2
Konzervace a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby .... 23
1.4.3
Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik ........... 24
2 Návrh spolupráce Muzea města Brna na Špilberku s Vyšší odbornou školou restaurátorskou v Brně ................................................................................................ 26 2.1 Restaurátorská expozice na Špilberku ............................................................. 26 2.1.1
Videoprojekce........................................................................................... 28
2.1.2
Fyzicky předváděné praktiky ................................................................... 32
2.1.3
Workshopová dílna ................................................................................... 36
2.2
Dotazníkové šetření a průzkumy ..................................................................... 36
2.2.1
Dotazníkový a internetový průzkum brněnských návštěvníků................. 37
2.2.2
Pohled studentů VOŠ Restaurátorská na návrh spolupráce...................... 40
2.3
Budoucnost Restaurátorské expozice na hradě Špilberk ................................. 43
Závěr ............................................................................................................................... 46
5
Seznam ilustrací Obrázky Obrázek číslo 1: Hrad Špilberk …………………………………………………12 (zdroj: http://www.azizmohammadi.com/res/image/Brno-Spilberk-2007.jpg) Obrázek číslo 2: Letecký pohled na hrad Špilberk……………………………...14 (zdroj:http://www2.brno.cz/galerie/obrazky/1156315572-v.jpg) Obrázek číslo 3: Modelové znázornění rekonstrukce hradu kolem roku 1500…15 (zdroj: archiv Muzea města Brna, foto: Alena Novotná) Obrázek číslo 4: Náhled do expozice Kasematy……………………………….16 (zdroje:http://www.brnoinfo.com/img/photos_l.jpg) Obrázek číslo 5: Pohled do expozice Od renesance po modernu………………18 (zdroj: http://www.spilberk.cz/fotogalerie.php?gal=9#) Obrázek číslo 6: Model hradní studny………………………………………….19 (zdroj: archiv Muzea města Brna, foto: Alena Novotná) Obrázek číslo 7: Zvonkohra hradu Špilberk ……………………………………21 (zrdoj:http://img4.rajce.idnes.cz/d0405/0/951/951827_045db0d38674db2a42e6489ba13 a07c9/images/080722_143.jpg)
Grafy Graf číslo 1: Grafické znázornění trvalého pobytu respondentů ………………….38 (zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 2: Grafické znázornění názoru na hrad Špilberk jako nejznámější symbol města Brna…………...………………………………………………………………39 (zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 3: Grafické znázornění zájmu o jednotlivé ukázky restaurovacích prací…39 (zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 4: Grafické znároznění názoru respondentů na úspěch expozice u zahraničních turistů ………………………………………………………………..40 (zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 5: Grafické znázornění zajišťování studentských praxí………………..42 6
(zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 6: Grafické znázornění názoru studentů na práci pod dohledem turistů…42 (zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 7: Grafické znázornění názoru studentů na ročník, od kterého by měli být schopni samostatně pracovat……………………………………………………….43 (zdroj: vlastní šetření) Graf číslo 8: Grafické znázornění moţností ohodnocení studentské praxe………..43 (zdroj:vlastní šetření) Tabulky Tabulka číslo 1: Celková návštěvnost Muzea města Brna v letech 2005 -2009 …45 (zdroj: interní zdroje Muzea města Brna) Tabulka číslo 2: Shrnutí silných a slabých stránek expozice……………………..46 (zdroj: Veronika Maiselová)
7
Úvod Tématem svojí bakalářské práce jsem si zvolila „Restaurátorskou expozici na hradě Špilberk“. Subjektivním motivem pro zvolení tohoto tématu je především to, ţe původně pocházím z města Brna. Hrad Špilberk a jeho expozice jsem v minulosti navštívila jiţ mnohokrát. Je to pro mne velice blízké téma. Odivuji jeho mohutnou stavbu a bohatou historii. Dalším z důvodů pro vznik této práce se stala skutečnost, ţe moje mladší sestra studuje Restaurátorskou vyšší odbornou školu. Díky její spolupráci jsem získala přístup k mnoha interním materiálům školy, pomohla mi navázat kontakty s vedením školy a s lidmi, kteří zde vyučují. Jde o projekt, kterým bych velice ráda zaujala nejen odborníky na restaurátorskou a konzervátorskou činnost, ale také širokou veřejnost. Mám v úmyslu představit, pomocí této expozice některé činnosti spojené se záchranou našeho kulturního bohatství veřejnosti pomocí praktických ukázek a případně i nějakou lehčí formou. Cílem této bakalářské práce by mělo být oţivení cestovního ruchu v hlavním městě Moravy a jeho kulturní scény. Druhotným cílem bylo zjištění, jak by „Restaurátorská expozice na hradě Špilberk“ měla vypadat. Domluvila jsem si k tomuto účelu celou řadu schůzek s odborníky na hradě i ve škole. Mgr. Dana Olivová ze Špilberku mi dozajista doporučí vhodné prostory a poradí mi i s vhodnými termíny pro uskutečnění této zatím pomyslné expozice. Ve škole mám domluvené schůzky s Mgr. Petrem Poláškem, který zde pracuje jako zástupce ředitele a zároveň zde vyučuje. Pan Polášek mi slíbil do budoucna svou pomoc a podporu. Jednám
také s Bc. Janem Vrkoslavem, který vyučuje první ročníky předmět
Technologie a materiály. Doufám, ţe mi tyto rozhovory pomohou ucelit si myšlenky ohledně formy a celkové podoby expozice. Během příprav pro toto téma, jsem se rozhodla, ţe provedu dvě dotazníková šetření. První šetření provedu pomocí internetu a v ulicích města Brna. Cílem šetření bude zjistit zájem věřejnosti o tuto expozii a představy o jejím obsahu. Druhé šetření provedu ve spolupráci s vedením VOŠ Restaurátorské přímo na její půdě mezi studenty. Dotazníkovým šetřením mám v úmyslu zjistite výši zájmu o spolupráci studentů na provozu této expozice, jejich představy o odměnách a mnoho dalších informací. 8
Práce je rozdělena do dvou základních kapitol. První část by se měla zabývat seznámením čtenářů s hradem Špilberk a VOŠ Restaurátorskou. Popisuje v kostce jejich historii od zaloţení aţ po současnost. U Špilberku jsou zde rozvedeny dále ještě stálé expozice Muzea města Brna a u VOŠ restaurátorské studijní obory. Základním pramenem pro vznik této části bakalářské práce se staly samotné textové části jednotlivých expozic, interní zdroje Špilberku, které mi jeho vedením byly zapůjčeny a interní zdroje VOŠ Restaurátorské. Druhá část by se měla zybývat přímo návrhem „Restaurátorské expozice na hradě Špilberk“. V úvodu se čtenář seznámí s tím, co všechno by expozice měla obsahovat, další část je věnována jiţ samotnému dotazníkovému šetření. V závěru se tato kapitola věnuje pomyslné budoucnosti této imanigární expozice. Bude se zabývat konkrétní prezentací metod a praktik, které by návštěvníci v průběhu expozice mohli shlédnout, případně si i vyzkoušet na vlastní kůţi. Mezi základní materiály druhé části bakalářské práce by měly patřit poznámky studentů z jejich praxí, které mi byly poskytli oni, a vedení školy, doplněné vlastními myšlenkami a úvahami. Rozhodla jsem se tedy vytvořit expozici, která zatím u nás ani ve světě nemá obdoby, a to na základě mně dostupných materiálů a informací týkajících se této problematiky s přáním, aby tato práce slouţila jako podklad pro její uskutečnění.
9
Seznámení s hradem Špilberk a Restaurátorskou vyšší odbornou školou Hned v úvodu své práce bych měla čtenáře seznámit s hradem Špilberk a VOŠ Restaurátorskou. Myslím, ţe je to nutné, aby všichni porozumněli této práci a jejím cílům. Nejprve bych ráda zdůraznila historii obou organizací a v případě hradu Špilberku také stálé expozice, abychom věděli
jakou budeme mít konkurenci u návštěvníků
Muzea města Brna na hradě Špilberk. Restaurátorská vyšší odborná škola vyučuje tři obory, které čtenářům v této části bakalářské práce také přiblíţím. Pro čtenáře je důleţité poznat restaurátorskou práci a činnosti, kterými se jednotlivé obory zabývají. Půjde tu především o restaurátorování maleb, keramiky a nábytku.
Historie hradu Špilberk Ve druhé polovině 13. století zaloţil král Přemysl Otakar II. hrad Špilberk. Skutečnou rezidencí moravských markrabat se Špilberk stal aţ za vlády Lucemburků. V komnatách tohoto hradu pobývala nějaký čas také první manţelka Karla IV. Blanka z Valois, později zde sídlil Karlův bratr, markrabě Jan Jindřich se svým syny – Joštěm, Prokopem a Soběslavem. Během husitských válek v 15. století, se stal Špilberk důleţitou strategicky významnou protihusitskou pevností a sídlem moravských hejtmanů. Na krátký čas zde setrval i poslední lucemburský král Zikmund. Město Brno stálo na Zikmundově straně, díky tomu získalo po smrti Zikmundova zetě, moravského markraběte, Albrechta Rakouského Špilberk na 14 let (1439 – 1453). Jako vojenská pevnost slouţil hrad také Jiřímu z Poděbrad v bojích s Matyášem Korvínem. V roce 1468 obsadilo Špilberk uherské vojsko a do roku 1490 byl sídlem vojenské posádky. Po smrti uherského krále patřil hrad Jagelloncům. Roku 1498 Vladislav II. Jagellonský zastavil hrad Janu Meziříčskému z Lomnice. V drţení Lomnických byl Špilberk aţ do roku 1547, kdy jej vydali Ferdinandu Habsburskému, ten jej za 13 let prodal moravským stavům. Ti hrad prodali roku 1560 městu Brnu. V drţení města hrad zůstal do roku 1621. V roce 1578 byl hrad poškozen poţárem, teprve turecké ohroţení donutilo městskou radu investovat 10
do jeho opravy. Roku 1619 během moravského stavovského povstání se městská vojenská posádka přidala na stranu protestanských stavů, ale po obsazení Brna císařským vojskem roku 1621 zabavil kardinál Dichtrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a byli zde vězněni někteří účastnicí moravského stavovského povstaní.
Obrázek číslo 1: Hrad Špilbek
Na sklonku třicetileté války nastaly nejlavnější chvíle špilberské císařské pevnosti. Přes svůj chatrný stav dokázala odolat spolu s městem Brnem více neţ tříměsíčnímu obléhání mnohonásobné přesily švédských vojsk. Významně tak přispěl k obratu ve válce. Nesporné zásluhy měl především velitel Brna a plukovník Raduit de Souches. Jeho busta se nachází nedaleko hlavní brány dolního nádvoří hradu. [Interní zdroje Muzea města Brna] Ráda bych zde zmínila také jednu brněnskou pověst, která dokazuje, jak důleţitou roli měl Špilberk při švédském obléhání během třicetileté války. Na jaře roku 1645 se nedaleko dnešního Komárova utábořila švédská vojska, jejich velitel Torstenson, byl přesvědčen, ţe zvítězí během jednoho týdne. Naneštěstí se přepočítal! Brno obléhal se svým vojskem jiţ téměř čtyři měsíce. Brňané se stále nevzdávali a bojovali. Švédové uţ měli mnoho raněných a jejich morálka nebyla valná. Nejvíc byl však dopálený Torstenson, jeho vojákům nebylo široko daleko rovno, a přece nedokázal Brno a Špilberk obsadit. Svolal tedy do hospody své důstojníky a řekl jim : “Zítra na Brno zaútočíme naposledy. Ještě dřív neţ na Petrově bude zvonit poledne, musíme Brno obsadit. Jestli ne, odtáhneme.“ Kdyţ hospodský pochopil, co vojevůdce říká, věděl, ţe 11
se tuto zprávu Brňané musí dozvědět co nejrychleji. Dostal se tajnými chodbami aţ k samotnému plukovníkovi, kterým byl Raduit de Souches a vše mu vypověděl. Bitva začala časně ráno 15. srpna. Obránci města i obyvatelé bojovali ze všech sil, ale nestačilo to. Švédové prorazili na několika místech hradby a dostávali se do města. Souches hned věděl co má dělat, poslal starého zvoníka, aby na Petrově začal zvonit poledne. Jakmile Švédové uslyšeli zvonění, přestali bojovat a pomalu se začali stahovat. Neţ nastala noc byli pryč. Od té doby zvoní na Petrově poledne uţ v jedenáct hodin. Nebýt brněnské pevnosti, táhli by Švédové na Vídeň. Na této pověsti je vidět jak kvalitní posádka na Špilberku musela být. V následujících 100 letech byl Špilberk postupně přestavěn v mohutnou barokní pevnost, která jako citadela spolu s opevněným městem tvořila jednu z předních pevnostních soustav v celé habsburské monarchii. V roce 1673 byl Špilberk určen jako vězení pro kriminální zločince jako byl například vězeň Josef Babinský. Byli zde i političtí vězni či vysocí důstojníci, mezi nimi i plukovník baron Trenk. Pro pruského krále Fridricha II., který válčil s Marií Terezií se Špilberk stal také nepřekonatelnou překáţkou. Součástí vnitřního opevnění se staly kasematy, vestavěné do obou postranních příkopů, severního a jiţního. Jejich původním účelem bylo poskytnout úkryt vojenské posádce. Kasematy byly dokončeny roku 1742 a to jiţ Brno nebylo bezprostředně vojensky ohroţeno, slouţily tedy pouze jako vojenské sklady materiálu. Císař Josef II. rozhodl v rámci reforem celého rakouského soudnictví a vězeňství, ţe Špilberk bude slouţit jako věznice pro obzvláště těţké zločince (zejména vrahy, lupiče, ţháře, falšovatele úředních listin a penězokazce). Pro tyto zločince byly určeny kasematy. Na Špilberk, ale opětovně přicházeli i političtí vězni z celého území habsburské monarchie. Byli zde vězněni zástupci mnoha evropských národů – stačí připomenout stoupence francouzské revoluce, uherské jakobíny, italské karbonáře, nebo polské revolucionáře. Císař František Josef I. rozhodl roku 1855 o zrušení věznice. Za první světové války a pak obzvláště v prvním roce nacistické okupace Špilberk opět změnil ve velké vězení. Po ukončení války slouţil hrad aţ do roku 1961 jako vojenské kasárny, hrad poté získalo Muzeum města Brna. Roku 1962 byl Špilberk prohlášen za národní kulturní památku, stalo se tak nejen pro jeho bohatou a slavnou
12
minulost jakoţ to přemyslovského a lucemburského zeměpanského hradu, středověké pevnosti, ale i na památku utrpení mnohých, kteří prošli jeho vězeními. Současná podoba Špilberku je dána především dvěma velkými přestavbami. První z nich vytvořila ze středověkého hradu nejvýznamnější moravskou barokní pevnost, postupně budovanou od druhé poloviny 17. století do poloviny 18. století.
Druhá
přestavba zrušené vojenské pevnosti k vězeňským účelům, která byla prováděna zejména ve druhé čtvrtině 19. století. Z této etapy pocházejí všechny budovy, obklopující dnes obě nádvoří hradu, zatímco původní starší zástavba zde téměř zmizela. K nesporným zajímavostem Špilberku patří i hradní studna na velkém nádvoří, prohloubená v letech 1714 – 1717 z původních 40 metrů aţ na 114 metrů. Tato studna je pravděpodobně nejhlubší studna na území naší republiky. Od roku 1984 probíhá rozsáhlá rekonstrukce celého hradního areálu. Celý hradní kopec je dnes rozsáhlým parkem. [Interní zdroje Muzea města Brna]
Obrázek číslo 2: Letecký pohled na hrad Špilberk
13
Stálé expozice na Špilberku Muzeum města Brna vybudovalo přímo v historických prostorách hradu řadu expozic. Kromě kasemat, které slouţí jako ukázky barokního pevnostního stavitelství a josefinské doby, jsou na Špilberku od konce 90. let další čtyři stálé expozice: -
„Ţalář národů“
-
„Od renesance po modernu“
-
„Brno na Špilberku“
-
„O nové Brno – brněnská architektura 1919 – 1939“
V roce 2001 k nim byla přidána pátá expozice zvaná „Špilberk od hradu k pevnosti.“[Interní zdroje Muzea města Brna]
Obrázek číslo 3: Modelové znázornění rekonstrukce hradu kolem roku 1500
Kasematy Jedná se o stálou expozici barokního pevnostního stavitelství a vězeňství josefínské doby. Původním účelem kasemat bylo poskytnout úkryt vojenské posádce. Císař Josef II. v rámci svých reforem rakouského soudnictví a vězeňství rozhodl, ţe se ze Špilberku stane věznice pro zvlášť těţké zločince. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout 14
jednotlivé cely, vězeňskou kuchyni, ale i mučírnu, která tu ve skutečnosti nikdy nebyla…1) [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004]
Obrázek číslo 4: Náhled do expozice Kasematy
1
Kasematy – otevřeno:
říjen – duben od 9 do 17 hodin, denně mimo pondělí květen – září od 9 do 18 hodin (červenec a srpen i v pondělí)
15
Špilberk – Ţalář národů Tato expozice se nachází v přízemí severního křídla hradu a seznamuje návštěvníky s dějinami Špilberku jako počěstného ţaláře habsburské monarchie 18. a 19. století proslulého v celé Evropě, zejména pro politické vězně. Připomenuta je zde také doba nacistické okupace, kdy Špilberk slouţil jako věznice brněnského gestapa. Zajímavé jsou především ukázky předmětů dokumentujících ţivot ve věznici a rekonstrukce cely politických vězňů 19. století. [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004]
Od renesance po modernu Stálá expozice starého a nového umění se nachází ve třetím podlaţí severního křídla. Tato expozice výtvarného umění představuje veřejnosti výběr z nejvýznamnějších uměleckých sbírek Muzea města Brna. Ve dvou samostatných okruzích vymezených v časovém rozpětí od roku 1570 do roku 1945. Jsou tu prezentována díla umělců, jejichţ ţivot a tvorba byly spjaty s městem Brnem. [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004] První část expozice zahrnuje dlouhý časový úsek výtvarného umění v Brně – od období pozdní renesance do konce 19. století. Tyto sbírky ve svém celku neměla veřejnost moţnost shlédnout bezmála padesát let. Vystavená díla jsou obrazem zájmu a kulturní úrovně bohaté kupecké a později průmyslově měšťanské společnosti města Brna, která byla objednavatelem a často i mecenášem. Tyto obrazy byly určeny pro reprezentaci rodiny svých objednavatelů. Na barokní portréty navazují portréty z konce 18. století od Ignáce Weidlicha, ten se v Brně věnoval výuce malby a vychoval další generaci malířů. Na počátku 19. století zde také působili Josef Švanda a Ferdinand Licht, z jehoţ malířské školy vyšli umělci jako Antonín Ferenz či Jan Nepomuk Gebhardt. Všichni tito umělci později odcházeli do Vídně na Akademii. Vliv vídeňské akademie ke konci 19. století slábne a postupně se umělci orientují na Paříţ a na Mnichov.
16
Druhá část expozice se věnuje modernímu umění a je vymezená lety 1900-1945. Prezentuje opět díla umělců, kteří byli s Brnem spojeni svým ţivotem a dílem. Počátkem 20. století v Brně působil Klub přátel umění. Před první světovou válkou provozoval bohatou výstavní činnost, zaměřenou hlavně na prezentaci děl českých malířů a sochařů. Členem byl i šlapanický rodák Alois Kalvoda, jehoţ impresionistickou malbu uvidíte jiţ v úvodu expozice moderní sbírky. K jednomu z nejvzácnějších muzejních fondů patří dílo Antonína Procházky. Expozice klade důraz na díla umělců působících ve 20. a 30. letech ve Skupině výtvarných umělců v Brně, v jejíţ činnosti se spojily nejpokrokovější osobnosti brněnské kultury – malíři, sochaři, architekti, ale také významní historici umění a sběratelé. Vedle zakládajících členů, kterými byli Josef Šíma, František Süsser, Josef Zamazal, Ferdiš Duš, Josef Kubíček, prezentují tu i ranné a posléze abstraktní dílo Františka Foltýna, jenţ si po návratu z Paříţe zvolil Brno za svůj druhý domov.
Obrázek číslo 5: Pohled do expozice Odrenesance pomodernu
Tvorba meziválečné generace malířů a sochařů v Brně vyústila koncem 30. let do klasicizující exprese, čímţ umělci reagovali na pocit společenského ohroţení vzniklého z blíţící se války. [Od renesance po modernu: Stálá expozice starého a nového umění, broţura]
17
Špilberk od hradu k pevnosti Expozice se snaţí přiblíţit stavební dějiny hradu od gotických počátků, přes barokní přestavbu aţ po rekonstrukci na konci 20. století. Vystaveným archeologickým nálezům vévodí základy mohutné válcové věţe ze 13. století. V expozici se nachází celá řada plánů a nákresů, které dokumentují stavební vývoj. K dispozici mají turisté také speciální program na počítači, kde uvidí podobu hradu v různých historických podobách. Zajímavá je i část věnovaná místním zdrojům vody – cisterně a studni na hradním nádvoří. Studna, hluboká téměř 112 metrů, byla prozkoumána v letech 1990 – 1991. Nové poznatky a nálezy, z nichţ nejvíce vzrušil brněnskou veřejnost objev lidské kostry, jsou zde rovněţ prezentovány. [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004]
Obrázek číslo 6: Model hradní studny
18
Brno na Špilberku Tato expozice představuje nejvýznačnější momenty v dějinách města Brna – od první písemné zmínky o městě v Kosmově kronice, přes středověké sídlo moravských markrabat, soupeření Brna s Olomoucí o vedoucí pozici na Moravě a obléhání města Švédy, rozvoj řemeslné a manufakturní výroby, Brno v 19. století, kdy bylo nazýváno středoevropským Manchesterem, aţ po vznik Velkého Brna. To vše je dokumentováno archivními doklady a četnými muzejními sbírkami. Vystaveny jsou také staré zbraně, historické hodiny, sklo, porcelán, nábytek, módní doplňky, cechovní památky a další exponáty. [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004]
Přístupné pamětimětihodnosti pod záštitou Muzea města Brna Další atraktivitou je pro návštěvníky hradu Lapidárium. Sbírkový fond Lapidária vedle kamenných plastik, náhrobků, pamětních desek a architektonických článků, obsahuje i terakotové dlaţdice, gotické a barokní cihly, ţelezné náhrobní kříţe, kachlová kamna, torza bronzových pastik a reliéfů ze zničených pomníků… Ukázka z rozsáhlé sbírky je vystavena v autentických prostorách přízemí hranolové věţe hradu Špilberk s dochovanou gotickou klenbou. 2) [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004] Barokní lékárna představuje unikátní sbírkový fond. Aţ na malé vyjímky jde o kompletně dochovaný celek mobiliáře a inventáře. Vystavený mobiliář pochází z 18. století z kláštera františkánek pod Červeným kostelem. 3) Nemoci jsou staré jako lidstvo samo a stejně stará je i snaha nemocem čelit. Po boku lékařů se na této činnosti významně podíleli také lékárníci. Jejich existence v Brně je doloţena písemnými prameny jiţ od 30. let 14. století. Lékárna brněnských Alţbětinek vznikla zřejmě zároveň s nemocnicí kolem roku 1781. [FLODROVÁ M., broţura] Na velkém nádvoří hradu Špilberk je instalována hradní zvonkohra. Je sloţená z 15 zvonů, nejmenší o hmotnosti 16 kg a největší má hmotnost 220 kg. Zvonkohra začne hrát vţdy v kaţdou celou hodinu a v repertoáru má 32 různých skladeb.
2
) Lapidárium - otevřeno : květen – září, denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin
3
) Barokní lékárna - otevřeno: květen – září, denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin 19
Obrázek číslo 7: Zvonkohra hradu Špilberk
Špilberk turistům nabízí také návštěvu rozhledny. Nároţní věţice hradu umoţňuje netradiční pohled na Brno. Mají moţnost vidět jako na dlani historické jádro města se svými dominantami, tak i jeho modernější části. V případě pěkného počasí lze vidět i siluetu Pálavy. 4) [100 let Muzea města Brna 1904 – 2004, broţura, 2004]
4
) Rozhledna – otevřeno: červen + říjen jen soboty + neděle od 9 do 17 hodin. květen – září, denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin
20
Historie Restaurátorské vyšší odborné školy Pokud mám čtenáře seznámit s obory, které jsou vyučovány na Vyšší škole restaurátorské, nevyhnu se alespoň malému náhledu do historie této školy. Ta představuje průběţný vývoj školy aţ k současnosti. Studijní obor konzervátorství a restaurátorství se zaměřením na keramiku a na nábytek a nepolychromovanou dřevořezbu, vznikl v roce 1994 ve formě pomaturitního kvalifikačního studia. Výuka byla prováděna v pronajatých prostorách SPŠ slévárenské na Šujanově náměstí. Bylo třeba vybudovat zázemí pro keramickou dílnu a učebnu pro restaurování keramiky. Dílny pro restaurování nábytku sice nesplňovaly poţadavky na specifiku práce, ale byly také pronajaty od průmyslové školy. Škole se ovšem podařilo získat pro svou výuku odborníky, coţ není vůbec snadné. Krátce po zahájení výuky nastala změna pomaturitního vzdělávání. Zrušilo se pomaturitní studium a vzniklo studium vyšší odborné. Tato změna nebyla vůbec jednoduchá, obor s tak vyjímečným zaměřením v té době nebyl povaţován za nezbytně nutný. Podpora některých muzeí a Moravské galerie v Brně zajistila, ţe v roce 1998 byli přijati první studenti na Vyšší odbornou školu uměleckých řemesel. V roce 2000 se díky organizačním změnám ve školství uvolnily prostory školy v Obřanské ulici v Brně, kam se vyšší odborná škola přestěhovala. Získáním této budovy, mohla škola začít budovat odborné dílny a učebny. Po přepracování a rozšíření učebních dokumentů a jejich schválení Ministerstvem školství se dvouapůl leté studium prodlouţilo od roku 2002 na tři roky. Společenská potřeba záchrany poškozeného kulturního dědictví přiměla vedení školy otevřít další studijní obor – obor Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik. Nový obor byl otevřen 1.9.2003. V současné době je moţné studovat na Vyšší odborné škole uměleckých řemesel tyto obory: Konzervování a restaurování keramiky. Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby. Konzervování a restaurování malířských dekorativních technik. 21
Výuka probíhá tak, aby budoucí konzervátoři a restaurátoři byli dobře obeznámeni s problematikou řemesla tohoto oboru, zvládli technologie, měli přehled o materiálech. Dále se vyučují dějiny umění a dějiny vývoje řemesla daného oboru, chemie, výtvarné předměty, dokumentační praktiky atd. Nedílnou součástí práce restaurátora je dokumentace všech prováděných kroků. Je moţné říci, ţe škola předběhla výukou dokumentačních dovedností dobu a jiţ v roce 2001 se vydala cestou digitální fotografie. Nyní kdy se odborná veřejnost teprve seznamuje a učí se pracovat s digitální fotodokumentací, studenti školy jiţ dosahují velmi slušných výsledků, odráţejících se v kvalitě jejich dokumentačních zpráv. V současnosti je před jakýmkoliv zásahem průzkum stavu restaurovaného předmětu a analýzy, vypovídající o pouţitých materiálech, stáří předmětu a případných dřívějších zásazích do předmětu. Bez těchto průzkumů, podloţených analýzami, nelze zahájit jakoukoli restaurátorskou práci. Těmto poţadavkům se přizpůsobuje i výuka. Ve škole byla vybudována chemická laboratoř. Mohla bych zmínit mnoho dalších zajímavých činností, které se prolínají celým studiem, jako jsou odborné domácí i zahraniční exkurze, účast na prezentačních restaurátorských
seminářích,
studijní
návštěvy
muzeí,
galerií
a
depozitářů,
nadstandartní výukové programy, pořádání výstav školy atd. Stěţejní ovšem zůstavají cíle, kterých chce škola u studentů dosáhnout. A těmi jsou vysoká praktická odbornost, podloţená teoretickými znalostmi s důrazem na schopnost přizpůsobit se novým poznatkům a metodám, při zachování zásad etického přístupu k práci. Dokladem úspěchu mohou být výsledky absolutorií, které mají kaţdý rok vyšší úroveň, kladná odezva pracovníků muzeí z celé České republiky, u kterých studenti provádí v rámci studijního programu odbornou praxi a také spokojenost zadavatelů, ať uţ muzeí nebo soukromých objektů s odvedenou konzervátorskou a restaurátorskou prací. Obzvláště díky těmto výsledkům se škola dostala do podvědomí odborné veřejnosti. [1]
22
Konzervování a restaurování keramiky Kód obru: 82-42-N/003 „Součástí studia jsou dějiny umění a dějiny řemesla, ve výtvarné přípravě si uchazeč prohlubuje talent modelováním, kreslením a malováním. V cizím jazyce si studenti osvojují odbornou slovní zásobu, pracují s cizojazyčnými odbornými materiály a literaturou. Škola má za úkol připravit studenty pro široké spektrum činností souvisejících s restaurováním keramiky. Výuka se zaměřuje na záchranu keramických artefaktů. Cílem vzdělávací programu je tedy připravit vysoce kvalifikované, humanitně, technicky i mistrovsky řemeslně vzdělané specialisty, kteří jsou schopni pracovat samostatně i v týmu při záchraně památek užitého umění. V prvním ročníku se studium zaměřuje na archeologický materiál. Zpracovávají se keramické předměty od neolitu po středověk. Ve druhém ročníku věnují studenti pozornost lidové hrnčině, fajánsovým předmětům a kamenině. Ve třetím ročníku je výuka zaměřena na zpracování porcelánu.“ [Netopilová A., leták] Součástí učebního plánu je odborná praxe ve třetím ročníku studia, která probíhá v restaurátorských dílnách muzejních, galerijních, památkových a jiných institucí. Školní rok je rozdělen do dvou částí, výuka probíhá formou přednášek, odborných seminářů a praktických cvičení. Kaţdé období je ukončeno hodnocením a zkouškami. Studium je ukončeno absolutoriem. Po úspěšném vykonání absolutoria získá absolvent titul DiS. – Diplomovaný specialista. [2]
Konzervace a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby Kód oboru: 82-42-N/004 Tento obor připravuje studenty pro široké spektrum činností souvisejících s restaurováním nábytku včetně nepolychromované dřevořezby. Studenti budou po absolvovaní této školy schopni posoudit stav předmětu, identifikovat mechanismy poškození, navrhnout a zrealizovat konzervátorský či restaurátorský zásah
na
předmětu. Jsou také obeznámeni s památkovým zákonem, s platnými normami a etickými zásadami při činnosti restaurátora, znají instituce zabývající se památkovou sbírkou a činností. 23
„Studium je rozčleněno na teoretické a praktické předměty. Své vědomosti z oblasti dějin výtvarné kultury, dějin řemesla, chemie, technologie a nauky o materiálech a jiných vyučovacích předmětů se studenti postupně snaží využívat při praktické výuce. Seznamují se s historicko-řemeslnými technikami při výrobě uměleckého mobiliáře jako je řezba, intarzie nebo soustužení dřeva a mnohé z nich také prakticky provádějí ve školních ateliérech. Těžištěm oboru je praktický předmět Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, přičemž je využíváno také technické laboratoře, mikroskopického pracoviště nebo fotoateliéru pro provádění analýz a kvalitní dokumentace činnosti.“ [HOLÝ Z., leták] Školní rok je rozdělen do dvou částí, výuka probíhá formou přednášek, odborných seminářů a praktických cvičení. Kaţdé období je ukončeno hodnocením a zkouškami. Studium je ukončeno absolutoriem. Po úspěšném vykonání absolutoria získá absolvent titul DiS. – Diplomovaný specialista. [3]
Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik Kód oboru: 82-42-N/012 Výuka
připravuje
studenty
na
samostatné
vykonávání
širokého
spektra
konzervátorských a restaurátorských zásahů na uměleckořemeslných malířských památkách. Jde především o dekorativní malby v architektuře jak v exteriéru, tak v interiéru
sgrafito,
secco,
fresco,
štuko-lustro,
vitráţ
a
další,
případně
o uměleckořemeslnou polychromii. Studenti zde získávají potřebné vědomosti k provádění těchto úkonů, zpracování restaurátorské dokumentace a zpráv. Specifickým odborným předmětem je Technologie a materiály, seznamující studenty s metodami konzervace a restaurování dekorativních malířských prací a s příslušnými technikami a technologiemi v takovém rozsahu, aby byl budoucí restaurátor schopen samostatně pracovat při záchraně památek. „Cílem studia je v první řadě zvládnutí samostatné techniky zvládnutí nejdůležitějších malířských a dekoratérských postupů. První dva roky studia je proto pozornost věnována rozvoji výtvarných schopností, řemeselných dovedností a teoretických základů přístupu k poškozenému dílu podle metodiky restaurátorské práce. Ve třetím roce je studium zaměřeno na aktivní konzervátorskou a restaurátorskou práci. Praktické studium je zaměřeno na pochopení jak hlubších slohotvorných souvislostí souvislostí, 24
tak metodik studia malířského díla a jeho struktury, opírající se o přírodovědné obory a také rozvíjí schopnosti tvůrčího využití uměleckořemeslných dovedností.“ [KNOR J., leták] Absolventi mohou najít uplatnění na pozicích konzervátorů a restaurátorů v muzeích, galeriích, archeologických ústavech, ústavech památkové péče, v soukromých společnostech nebo mohou vykonávat konzervátorskou a restaurátorskou práci na základě ţivnostenského listu. Školní rok je rozdělen do dvou částí, výuka probíhá formou přednášek, odborných seminářů a praktických cvičení. Kaţdé období je ukončeno hodnocením a zkouškami. Studium je ukončeno absolutoriem. Po úspěšném vykonání absolutoria získá absolvent titul DiS. – Diplomovaný specialista. [4]
25
Návrh spolupráce Muzea města Brna na Špilberku s Vyšší odbornou školou restaurátorskou v Brně Tato bakalářská práce má za úkol zjistit moţnosti navázání spolupráce mezi těmito dvěma institucemi. Návrh této spolupráce spočívá ve vytvoření expozice, která by návštěvníkům hradu Špilberk představila práci a postupy restaurátorů, kteří se snaţí o záchranu našeho kulturního bohatství. Prvním počinem při tvorbě této práce byly pohovory u vedení obou institucí, kde jsem zjišťovala, jestli by v budoucnu měly zájem a takovouto spolupráci a jak by si ji představovaly. Dále jsem provedla dotazníková šetření pomocí internetu a v ulicích města Brna a samozřejmě i přímo mezi studenty. Pro internetový průzkum jsem vyuţila portálu www.vyplnto.cz.
Restaurátorská expozice na Špilberku Dlouhou dobu jsem se radila, jak se zástupci Muzea města Brna, tak i s učitelem z VOŠ restaurátorské o tom, jak by tato expozice měla vypadat, a které restaurátorské praktiky by byly pro přihlíţející turisty nejzajímavější. Po domluvě s panem Bc. Janem Vrkoslavem, který vyučuje techniky a materiály první ročníky, jsme vybrali metody, jenţ vám ve své bakalářské práci přiblíţím. Jde o restaurování maleb, které studenti předvedou na poškozené kopii známého originálu, dále vytváření fresek, štukování, výrobu umělého mramoru, zlacení a další. Techniky postupů a materiály, které by tvořily hlavní kostru expozice vám přiblíţím v další části bakalářské práce. Nejdůleţitějšími faktory pro výběr míst, kde by se naše výstava měla uskutečnit, jsou z restaurátorského hlediska rozměry místností, dostatek elektrických zásuvek, osvětlení a v neposlední řadě také přístup k vodě, nejlépe přímo v expozici. Těmto poţadavkům by měly v budoucnu odpovídat prostory nově rekonstruované věţe hradního bastionu. Momentálně jsou v rekonstrukci a byly by zpřístupněny touto expozicí. Domluvili jsme se, ţe by bylo vhodné oddělit nějakou stuhou či graficky prostory, ve kterých budou studenti restaurovat od turistů.. Nebylo by dobré, kdyby přímo při práci mezi studenty pobíhaly malé děti, nebo kdyby do nich někdo strkal a vyrušoval je od 26
práce, u které je nutné se soustředit. Na druhou stranu nechci návštěvníky ochudit o přímý kontakt s aktéry výstavy. Bude moţné dostat se k nim velice blízko a ptát se na věci, které by návštěvníky zajímaly. K dispozici bude také jeden student či studentka, která bude mít na starosti pouze dotazy návštěvníků. Bude korzovat po expozici a věnovat se návštěvníkům. O ukázky restaurování nábytku jevili respondenti nejmenší zájem, jak můţete vidět na níţe v grafickém znázornění číslo 3. Po tomto výsledku jsem se rozhodla na výstavu umístit pouze ukázky jejich práce pomocí fotografické série, kde by bylo vidět průběh jejich práce. Hned v úvodu expozice turisté shlédnou kratší video, které jim umoţní vidět z blízka techniky, které nebudou moci být přímo ukázány v budově hradu Špilberku. Toto video by mělo trvat maximálně 30 minut abychom neztratili zájem turistů, osvětlí základní pravidla restaurátorů a etický kodex. Připravíme ho společně se studenty, kteří v něm budou přímo vystupovat. Během průzkumu mi bylo naznačeno, ţe by lidé uvítali workshopovou dílnu, kde by si mohli na vlastní kůţi vyzkoušet děti i dospělí některé techniky. Rozhodla jsem se připojit ji k expozici. Umoţní turistům vyzkoušet si metody při restaurování keramiky a vytváření sond na umělém povrchu. Lidé budou mít k dispozici poškozenou keramiku, na které si budou moci vyzkoušet zrestaurovat. Pro provoz expozice by byl vhodný počet přibliţně 7 studentů, 5 studentů by mělo na starosti praktické ukázky z restaurování maleb a přibliţně 1 student, který by pomáhal ve workshopové dílně. A samozřejmě 1 student, který bude chodit po expozici a odpovídat na otázky, které by případní návštěvníci měli. Počet studentů by se samozřejmě odvíjel od návštěvnosti expozice.
27
Videoprojekce Videoprojekce seznámí návštěvníky expozice s restaurováním nástěnných maleb a postupy, které jsou k tomuto účelu uţívány. Bude se jednat o základy, kterými bych ráda osvětlila veřejnosti, co vše restaurování obnáší. Studenti vše budou názorně předvádět a doprovázet odborným komentářem. V níţe uvedeném textu budete mít ve stručné formě k dispozici obsah videoprezentace. Úvodní slovo budou mít studenti o tom, kdo je to vlastně restaurátor a jakého etického kodexu se drţí, potom přejdou k praktické části. Konzervátor - restaurátor má vyjímečnou odpovědnost, zaloţenou na tom, ţe pracuje s nenahraditelnými originály, které jsou často unikáty s velkou uměleckou, náboţenskou, historickou, vědeckou, kulturní, společenskou nebo ekonomickou hodnotou. Hodnota těchto předmětů je dána způsobem jejich zpracování, skutečností, ţe podávají svědectví historického dokumentu, a následně v jejich autenticitě. Mezi základní principy etického chování restaurátora patří: Restaurátor má odpovědnost snaţit se neustále prosazovat rovnováhu mezi společenskou potřebou prezentace a uţití kulturních statků a jejich ochranou. Během celého restaurátorského procesu musí být veškerá činnost restaurátora vedena s respektem k autenticitě hmotné podstaty i výtvarné formy díla včetně jeho fyzikální, historické a estetické celistvosti. Restaurátor musí usilovat o dosaţení nejvyššího standartu ve všech etapách restaurátorského procesu i ve svém vzdělání. Restaurátor musí respektovat meze svých profesionálních schopností a moţností, jakoţ i specializovanou odbornost druhých. Restaurátor je spoluzodpovědný za odborný rozvoj profese, a to zejména stálým rozšiřováním svých znalostí a odborností a sdílením získaných poznatků a zkušeností s kolegy i s dalšími specialisty. Restaurátor má respektovat profesionální integritu restaurátorské profese.
28
Restaurátor je vázán principem, ţe restaurování je především sluţba umění a hmotné pohnutky a výdělečné zájmy nesmějí nikdy převládnout nad profesionální činností.[5] Při restaurování maleb je nutný technologický rozbor, při kterém nesmíme obraz posuzovat jako plochu, nýbrţ jako trojrozměrné těleso, obsahující rozličné materiály, uspořádané podle určitých zásad. Obraz se skládá z několika homogenních vrstev, jeţ jsou uloţeny v pořadí odpovídajícím postupnému vzniku malby. Malbou nazýváme barvy jenţ jsou nanášeny a vrstveny na podklad a lakem nazýváme
povrchový
průhledný
nátěr,
který
zastává
ochrannou
funkci.[SLÁNSKÝ B., 1953, str. 9-?] Nástěnné malby jsou výzdobou a tedy také součástí stavby a jako takové se k ní musí přistupovat. Restaurátorský zásah se skládá z několika etap: Průzkum. Vyhodnocení jeho výsledků a stanovení postupu restaurování. Vlastní restaurování. Zpracování restaurátorské zprávy. Během všech etap se provádí písemná i fotografická dokumentace stavu malby a prováděného zásahu. Náleţitosti restaurátorské zprávy předpisuje Vyhláška MK ČR 66/88.Sb. Měla by obsahovat: Komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací. Dokumentace provedeného restaurování. Popis pouţitých technických a technologických postupů. Popis pouţitých materiálů. Nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další ochranný reţim. Fotodokumentace jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu. 29
Další dokumentace podle povahy věci. Předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování. Při práci restaurátora musíme předpokládat, ţe se při stavebních pracích objevila nová, dosud neznámá malba, proto je nutné provést plošné i hloubkové sondáţe, abychom zjistili rozsah malby a pouţité techniky. Při průzkumu se zjišťují poruchy malby a odhadují se jejich příčiny: Zakokření zdiva/omítky. Zasolení zdiva/omítky. Odpouknutí omítek. Popraskání omítek. Sprašování (rozpad) omítek. Ztráty (opadávání) omítek. Znečištění malby a její barevné alternace. Přemalby a předchozí restaurátorské zásahy. Sprašování barevné vrstvy. Odlupování (šupinovaté) barevné vrstvy. Ztráty barevné vrstvy. Turisté budou mít moţnost vyzkoušet si provedení sondáţe na uměle vytvořených panelech, kde budou nanesené vrstvy různo barevných omítek. Provádí se také identifikace pigmentů uţitých v barevné vrstvě malby, zjišťuje se jejich mísení a vrstvení, eventuálně přítomnost pojiva. Během průzkumu, nebo na jeho základě, dochází zpravidla k odkrytí celé malby. Při vyhodnocení průzkumu se musí posoudit celý stav malby a musí se rozhodnout o tom, jak malbu zachránit. Bude-li restaurována na místě (in situ), nebo je-li stav
30
malby natolik špatný, ţe musí být sejmuta ze stěny a přenesena na novou podloţku (transfer). Jednotlivé operace, ze kterých se můţe restaurování „na místě“ sestávat: Čištění (odsolení, sejmutí přemaleb). Zpevnění barevné vrtstvy (fixáţ). Zpevnění podloţní omítky (konsolidace – penetrace). Tmelení a obnovení vazby k podkladu (injektáţ). Retuš. Čištění nástěnných maleb se liší podle povahy látek, které se mají odstranit a podle toho, co ještě malba vydrţí – jak je soudrţná, zda snese zamokření vodou a podobně. Činidla se často aplikují ve formě pasty, nebo jako obklady. Jako nosné substráty se uţívají papíroviny, vata, buničitá vaty, kaolin a další. Důkladné zpevnění povrchu vrstvy nástěnné malby je nezbytné při jakékoli poruše stability barevné vrstvy. Zpevňovací činidlo se zpravidla aplikuje plošně, formou postřiku. Nanášení je moţné také pomocí štětce nebo injekční stříkačky bez nasatené jehly. Tento způsob nanášení umoţňuje snadnou kontrolu spotřeby činidla i na malých plochách. Strukturální zpevnění poškozené omítky spočívá v náhradě sprašovaného pojiva originálního materiálu pojiven novým. Základním kritériem úspěšnosti je, aby zpevňující prostředek pronikl celou poškozenou vrstvou a obnovil její vazbu se zdravým jádrem omítky. Nejpřirozenějším činidlem pro všechny omítky ve vápenná voda. Omítku lze však zpevňovat také kaseinovým klihem, roztoky a disperzemi akrylových polymerů a kopolymerů. Pokud se omítka, na níţ je nástěnná malba provedena, odpoukne od zdi, musí se k ní znovu upevnit. V minulosti se to převáţně dělo jejím přitlučením hřeby a skobami, eventuálně přutlemením hranodpadávajícího kusu omítky cementem, případně injektáţí řídké cementové malty nebo sádry. Dnes se pouţívá pro „přilepení“ omítky injektáţ tmelů pojených hydraulickým vápnem.
31
Ke tmelení prasklin a okrajů „ker“ malby se pouţívá tzv. štukový tmel, který se skládá z jemné vápenné malty. Jako pojivo tmelu se tradičně uţívá prosetý odpad, coţ je původní omítka,co opadala ze stěny. Retuš má mnoho druhů a způsobů provedení, které znímím níţe, jelikoţ jejich praktická ukázka bude součástí expozice.[VANĚČEK I., 1997, str. 9 - 29]
Fyzicky předváděné praktiky Studenti budou v rámci expozice předvádět restaurování dvou typů obrazů. Zvolíme kopie vytvořené pomocí temperových a olejových barev, které budou účelově poškozeny. Tempera měla dříve jiný význam, dnes označuje pouze malířské techniky jejichţ pojidlem jsou výlučně emulze, ať uţ umělé nebo přirozené. K přípravě tempery potřebujeme práškový pigment a některé emulze. Máme dva druhy moţností přípravy temperových barev: Suchý pigment se spojí s emulzí a poté se tře. Pigmenty se rozetřou ve vodě a poté se přidá emulse, vydrţí delší dobu v uzavřené nádobě. Známe také ţloutkové tempery: Vaječný ţloutek je přirozená emulze. Pouţijeme jeden díl vaječného ţloutku a jeden díl vody s malým mnoţstvím šťávy z fíkových výhonků Olejová tempera obsahuje tři díly ţloutku, jeden aţ dva díly lněného či polymerového oleje a jeden díl vody. Vaječná tempera obsahuje tři díly, vejce jeden a půl dílu lněného oleje a jednu čtvrtinu dílu glycerinu. Výhodami temperových barev jsou bezesporu ostré, kresebné tahy štětce, rychlejší schnutí, libovolný počet přemalby. Nejvhodnějšími podklady pro temperu jsou desky solotitové, překliţkové a stabilní zdi, plátna. 32
Olejové barvy jsou kombinací tekutého oleje a práškového pigmentu. Vyvinuly se z temperových barev. Významnou vlastností ojelových barev je jejich dlouhé schnutí. Pro zvýšení lesku a transparentnosti se přidávají vosky. V případě ţe chceme barvu ředit přidáme lněný olej a později terpentinový lakový benzín. Malba olejem se provádí na plátně, desce nebo zdi. Na umělém panelu budou návštěvníci této expozice moci sledovat i postup při vytváření fresky. Pojem freska, označuje techniku při níţ se maluje na čerstvou, ještě vlhkou omítku, pigmenty utřenými s vodou. Pojivem je uhličitan vápenatý vznikající karbonizací vápna při tvrdnutí omítky. Vystupuje na povrch malby a váţe pigmenty. Současně se zatvrdnutím omítky zatvrdne i celá malba a stane se nerozpustnou. Malba a komponování obrazů je časově mnohem náročnější, neţ řemeslná imitace mramoru nebo rutinní reprodukce jednoduchého dekoru. Doba, po kterou omítka zůstává mokrá a schopná vázat pigment je omezená. Připraví se proto rozvrh malby, ta je načrtnuta černým uhlem a poté obtaţena a stínována červenou hlinkou. Na dalších panelech bude moţno vidět Seko a Sgrafito. Seko je malba na zatvrdlou omítku pigmenty s pojivem rozpuštěným ve vodě. Den předem a také těsně před malbou je omítka nasycená vápennou vodou. Poté se na ni maluje barvami s kaseinem. Kaseinový roztok se připravuje z tvarohu, který se utřel se dvěma díly hašeného vápna na hustý roztok. Ten se dále silně zředil s vodou. Aby se malba neloupala, musí být provedena v tenké vrstvě. Fresku od seka rozpoznáme: Freska mívá otlaky tahů štětce, prohloubené, do měkké omítky vtlačené obrysy kresby. Pravá freska je vodou nerozpustná. Šupinkovité odlupování barev u fresek nemůţe nastat. Sgrafito je tvorba obrazu nebo dekorací proškrabáváním svrchní tenké světlé omítky na podkladovou vrstvu jiného charakteru, zabarvenou do černa či hrubozrnou. Proškrabáváním vznikají tmavé linie a plochy, jeţ svou strohou jednoduchostí se osvědčují při výzdobě průčelí budov. Proškrabávání se se děje po zatuhnutí vrchní vrstvy, ale před jejím zatvrdnutí![VANĚČEK I., 1997, str. 5 - 10] 33
Studenti
turistům
předvedou
také
techniky
zlacení
na
Mordant.
Jde
o voskopryskyřičnou směs, která má značnou lepivost. Tento způsob zlacení je vhodný především zejména pro drsné a nerovné podklady jako jsou omítky a štuk. Pouţívalo se proto při malbě a výzdobě kostelních interiérů, divadelních sálů a mnoha dalších. Jako obvyklý recept se uvádí : 50 g včelího vosku. 25 g lněného oleje. 25 g benátského terpentýnu. Malé mnoţství mastku. Směs zahřívá vodní lázeň a nanáší se na dobře očištěný podklad bez jakékoli jiné úpravy. Na tuto teplou hmotu se pokládá zlato, případně i jiné plátkové kovy. Jelikoţ hmota rychle tuhne, nanáší se postupně na menší plochy. Po 12 hodinách se kov okartáčuje. Studenti budou mít k dispozici fresky, které sami vytvořili, na nich navštěvníkům předvedou jak zlacení probíhá.[MAISELOVÁ M., KŮLOVÁ N., skripta] V neposlední řadě jsem zvolila, ţe studenti předvedou výrobu imitace mramoru. Existují dvě skupiny technik mramorové imitace. Techniky nátěrové (malířské) a nanášecí (štukatérské). Pouţívají se výhradně pro výzdobu interiérů. Na rozdíl od přírodního mramoru je povrch imitací teplý a barevnost lze ladit podle potřeby. Speciální metoda imitace mramoru malířskou technikou je štukolustro – malba na štuku. Jemná štuková omítka se opatří polychromní (barevnou) vrstvou, následující den se maluje pigmenty pojenými ve vápně, nebo pigmenty pojenými voskovou emulsí. Tato vrstva se do povrchu zaţehlí obyčejnou elektrickou ţehličkou. Před ţehlením se malbami vlhčí vodným roztokem benátského mýdla. Zaţehlením se dosáhne dokonalého spojení barevné vrstvy s podkladem. Po 2 – 3 dnech se malba napustí olejem. Po jeho zaschnutí se sbrousí a vyleští voskem. Při štukatérském způsobu je podkladem pro umělý mramor sádropísková omítka silná přibliţně 2 cm, nověji pak nastavovaná cementová malta. Podklad se někdy odsazuje od zdi. Jádro se musí nechat vyzrát alespoň týden.
34
Těsto umělého mramoru se míchá z klihové vody, přírodních pigmentů a alabastrové sádry. U tzv. anglických umělých mramorů se místo sádry uţívá cement. Alternativní hmota vhodná spíše pro pro menší práce neţ pro omítkové obklady: 10 kg plavené křídy. 3 kg běloby litopon. 4 l vlaţné vody. 2 – 4 l klihové vody. Roztok Lovosy nebo kasienu 1,5 l fremeţe. Klihová voda funguje jako zpomalovač tuhnutí sádry na 12 aţ 24 hodin. Těsto se připravuje volně na válu. Válce pestře obarvené sádry se prokládají podle poţadovaného dekoru, a prolévají se jinak zbarvenou řídkou sádrou, válí a hnětou. Kdyţ se dosáhne poţadovaného dekoru tak se válce nařeţou na pláty 1 aţ 2 cm silné, které se nanášejí na stěnu. K přenášení měkčích plátů se někdy uţívá plátna. Pláty se musí k omítce pevně utáhnout mosaznou lţící, aby při tuhnutí nepopraskaly. Tomuto úkonu se říká ţehlení. Přebytky hmoty se po zaschnutí oříznou a ohoblují. Po zaschnutí a ohoblování se povrch přetmelí hustým tmelovým šlemem namýchaným ze: Sádry. Klihové vody. Pigmentu v barevném tónu mramoru Tmelse nanáší kovovou špachtlí a po zatvrdnutí se brousí pemzou. Tmelení a broušení se opakuje celkem šestkrát, vzţdy řidším tmelem a jemnějším brusivem aţ do lesku. Po dokonalém vyschnutí se mramor napustí lněným olejem ředěným terpentýnem. Po zaschnutí oleje se jeho nevsáknutý přebytek vytře a plocha se natře teplým roztokem včelího vosku ve francouzském terpentýnu. Po 2 aţ 3 dnech se vosk flanelem vytře a rozleští. Jak je vidět z předešlého textu bude nutné mít materiály pro expozici předpřipravené. Tyto techniky jsou náročné na čas, ale jistě bude velmi zajímavé sledovat jak se sádra 35
v rukou studentů VOŠ Restaurátorské mění v „mramor“. Mramorové těsto není nutné nanášet přímo na zeď, je moţné z něj vyrobit různé dlaţdice, těţítka a podobné suvenýry, které by si návštěvníci mohli zakoupit a odnést na památku. [MAISELOVÁ M., KŮLOVÁ N., skripta]
Workshopová dílna Jak jsem se zmiňovala jiţ v předchozím textu, rozhodla jsem se na popud mnoha respondentů připojit k expozici workshopovou dílnu, kde si návštěvníci budou moci vyzkoušet provádění sondáţí na uměle vytvořený podklad, některé techniky z restaurování keramiky a práci s keramickými hlínami. Turisté si budou moci vyzkoušet i modelování různých předmětů pod vedením jednoho ze studentů, k dispozici budou mít také hrnčířský kruh. Na něm si budou moci vyzkoušet, ţe práce s ním není zrovna nejjednodušší. Produkty z tvorby restaurátorů (umělý mramor,fresky na dřevěném podkladu,…) i workshopové dílny si návštěvníci budou moci zakoupit a odnést si domů na památku.
Dotazníkové šetření a průzkumy První šetření jsem prováděla na internetu a v ulicích města Brna. Snaţila jsem se s jeho pomocí zjistit, jestli by turisté a obyvatelé města měli zájem o takovou expozici zájem. Druhý průzkum jsem se svolením zástupce ředitele VOŠ Restaurátorské DiS. Petrem Poláškem prováděla v budově školy mezi jednotlivými studenty. Zjišťovala jsem, jestli by studenti o takovou praxi měli zájem a za jakých podmínek by bylo moţné ji uskutečnit.
36
Dotazníkový a internetový průzkum brněnských návštěvníků Během dotazníkového šetření, vyplnilo dotazníky 142 osob. Někteří vyuţili moţnosti internetového průzkumu, jiné jsem oslovovala přímo v ulicích Brna. Dotazovaných bylo 73 % ţen a 27 % muţů. Z větší části šlo o středoškoláky a studenty bakalářských oborů ve věku mezi mezi devatenácti aţ pětadvaceti roky.
Na tomto grafu vidíte, ţe
dotazovaní byli prakticky z celé České republiky, ale také například z Vídně.
Graf číslo 1: Grafické znázornění trvalého pobytu respondentů
Mezi prvními otázkami v dotazníku jsem se respondentů ptala, jestli vůbec ví, kdo je to vlastně restaurátor. Naštěstí mně všichni mile překvapili. V minulosti jsem se setkala s názorem, ţe restaurátor se zabývá provozem restauračního zařízení. Naneštěstí tuto moţnost uvedlo poze 1 % dotazovaných. 99 % dotazovaných vědělo, ţe restaurátor se zabývá záchranou a odbornými úpravami uměleckých děl a staroţitností. Zajímala jsem se také o to, zda hrad Špilberk povaţují dotazovaní za nejznámější symbol města Brna. Jak můţete vidět na níţe uvedeném grafickém znázornění, s tímto tvrzením
souhlasilo
47 %
a
nesouhlasila
pouze
4 %.
Z celkového
počtu
142 dotazovaných navštívilo hrad Špilberk celých 75 %.
37
Graf číslo 2: Grafické znázornění názoru na hrad Špilberk jako nejznámější symbol města Brna
Díky šetření jsem zjistila, ţe mezi nejnavštěvovanější expozice hradu Špilberk u dotazovaných byly ze stálých expozic Kasematy , Ţalář národů a Špilberk od hradu k pevnosti . Z „putovních“ výstav respondenti jmenovali Pohádky Adolfa Borna, Hračky a Hraní ale také 100 000 let lásky, sexu a plodnosti a další. Dle tohoto grafu můţete vidět, ţe největší zájem by lidé měli o ukázky restaurování malířských a dekorativních technik, dále o keramiku nejmenší zájem by byl zřejmě o restaurování nábytku a dřevořezby.
Graf číslo 3: Grafické znázornění zájmu o jednotlivé ukázky restaurovacích prací
V dotazníku jsem se dále ptala respondentů, jestli si myslí, ţe by o takovou expozici měli zájem také zahraniční turisté. Jejich odpovědi mne velice mile překvapily, coţ můţete vidět na dalším grafickém znázornění. 38
Graf číslo 4: Grafické znázornění názoru respondentů na úspěch expozice u zahraničních turistů
Během šetření jsem se dále do jednotlivých osob dozvěděla, ţe obzvláště rodiny s dětmi dávají přednost výstavám a akcím, kde mají oni i jejich ratolesti moţnost si na vlastní kůţi osahat materiály a vyzkoušet si různé techniky. Rozhodla jsem se k expozici připojit také workshopingovou dílnu, kde by si turisté mohli na vlastní kůţi vyzkoušet restaurování keramiky pod dohledem někoho ze starších studentů či profesorů. V této dílně by bylo moţné vyzkoušet si restaurování například poškozeného nádobí či keramických dlaţdiček, vytváření sond na umělém povrchu a podobně. Workshopovou dílnu jsem rozpracovala jiţ v předchozí čísti bakalářské práce.
39
Pohled studentů VOŠ Restaurátorská na návrh spolupráce Na této škole se vyučují celkem
tři odborné obory, o kterých jsem psala jiţ
v teoretické části této práce. Na škole studuje přibliţně 120 studentů, ve třech ročnících, jejichţ studium je završeno absolutoriem. Po jeho ukončení získají titul DiS. Během psaní bakalářské práce mi velice pomohla moje sestra Michaela Maiselová, která je studentkou třetího ročníku, obor Konzervování a restaurování malířských a dekoračních technik. S její pomocí jsem se seznámila s vedením této školy a to jmenovitě s Petrem Poláškem, DiS., který mi pomohl s dotazníkovým šetřením mezi studenty. Bohuţel jsem nedokázala kvůli právě probíhajícím praxím oslovit úplně všechny studenty. Oslovila jsem téměř 80 studentů, kteří mi pomohli vidět tuto problematiku také jejich pohledem. Ze skupiny oslovených studentů bylo téměř 59 % ţen. Největší skupinu tvořili ţáci ve věkové skupině 20 – 23 let. 94 % dotazovaných má vystudovanou střední školu s maturitou, přibliţně 4 % studentů zde navazují studiem na dalším oboru. Zbylá 2 % mají jiţ titul z jiné VOŠ. Z oslovených studentů jich bylo nejméně z prvních ročníků a nejvíce ze třetích ročníků, kteří v dubnu pracovali na svých absoventských pracích. Během šetření se mi podařilo táke zjistit, ţe jiţ během studia ví téměř 4 % studentů, ţe se této profesi do budoucna jiţ věnovat nechtějí. Pro expozici, kde by předváděli studenti jednotlivé postupy restaurování uměleckých předmětů, hodláme v rámci školy vyuţít jejich praxe a v případě zájmu také letních prázdnin. Na níţe uvedeném grafickém znázornění vidíte, ţe studenti se snaţí z větší části si praxi vyjednávat a domlouvat sami. Uvedených 15 % studentů, kteří praxi dosud nevykonávali, jsou studenti prvního ročníku. Tyto studenty bych na radu vedení školy do svého projektu pro jejich nezkušenost nezařazovala!
40
Graf číslo 5: Grafické znázornění zajišťování studentských praxí
Z výzkumu se dále prokázalo, ţe studenti povaţují Špilberk z 90 % za významný symbol města Brna, kde by 78 % dotazovaných rádo mělo svou odbornou praxi, případně i práci do budoucna. Na dalším grafickém znázornění můţete vidět názor studentů na moţnost, ţe by je turisté sledovali přímo při jejich práci. 50 % studentů by nemělo ţádný problém s touto situací, coţ je velmi pěkné číslo. Pouze 20 % studentů v tom vidí skutečný problém.
Graf číslo 6: Grafické znázornění názoru studentů na práci pod dohledem tutistů
V další otázce jsem zjišťovala, od kterého ročníku si myslí studenti, ţe by mohli samostatně restaurovat. 51 % dotazovaných studentů uvedlo, ţe samostatně pracovat by byli schopni aţ po dokončení studia. Avšak 27 % studentů si myslí, ţe by zvládli samostatně pracovat jiţ během třetího ročníku a 22 % si myslí, ţe by samostatnou praxi 41
zvládli jiţ během praxe. Po rozhovoru s panem Bc. Janem Vrkoslavem,. jsem se dozvěděla, ţe studenti vţdy musí pracovat pod záštitou školy a tedy i pod odborným dohledem někoho z profesorů.
Graf číslo 7: Grafické znázornění názoru studentů na ročník, od kterého by měli být schopni samostatně pracovat
V jedné z otázek jsem se snaţila zjistit o jakou formu odměny by studenti jevili největší zájem. Na grafickém znázornění vidíte, ţe nejmenší zájem mají studenti o kladné plusové body,k teré by jim mohly vylepšit konečnou známku. Největší zájem naopak mají studenti o moţnosti letní brigády. Bylo mi řečeno, ţe není vůbec jednoduché sehnat si brigádu či placenou praxi na léto. Studenti jsou časově omezeni koncem a nástupem do školy, coţ se zaměstnavaletům moc nehodí. Chtějí většinou někoho jiţ na plný nebo částečný úvazek.
Graf číslo 8: Grafické znázornění moţností ohodnocení studentské praxe
42
Budoucnost Restaurátorské expozice na hradě Špilberk Budoucnost této zatím imanigární expozice závisí na více faktorech. Bude záleţet na finančních prostředcích, které pokryjí počáteční výdaje, na návštěvnosti expozice a samozřejmě také na studentech, kteří by na expozici spolupracovali. Procházela jsem fondy Evropské unie a zjistila, ţe existují fondy na podporu kultury, vzdělávání, rozvoje a mnoho dalších, ale bohuţel tento projekt nesplňuje celou řadu poţadavků pro jejích získání. Program Culture vypadal velmi nadějně , ale bohuţel vyţaduje spolupráci minimálně tří aktérů, kteří budou mít sídla v různých zemí, jenţ jsou součástí Evropské unie. Navíc musí jít o neziskovou spolupráci. Jediná moţnost by tedy byla zřejmě poţádat o dotace ministerstvo kultury nebo školství, případně přímo město Brno. Důleţité je, aby se tato expozice dostala do podvědomí návštěvníků Brna. Bylo by dobré vytvořit informační leták, který bychom umístili v jiných budovách náleţících Muzeu městu Brna a do brněnského infocentra. Dnes je moţné zaujmout návštěvníky pomocí sociálních sítí. Jistě by nebyl špatný nápad vytvořit pro expozici profil například na sociální síti facebook. Publikování je zde zcela zdarma, přitom můţeme oslovit velkou skupinu lidí. Výstavu můţeme propagovat i na webových stránkách hradu Špilberk, www.spilberk.cz, kde bychom návštěvníky informovali o cílu expozice a všem, co návštěvníci mohou v expozici vidět. Můţeme tu zveřejnit i ilustrační fotografie prácí studentů, otevírací dobu, cenu vstupného a případně by bylo moţné otevřít diskuzi o tom, čím se veřejnosti výstava zamlouvá a čím ne . Webové stránky fungují jiţ několik let, proto jsou v podvědomí mnoha lidí. Velkou výhodou je pro nás skutečnost, ţe výstava se stejnou náplní se u nás teď, ani v minulosti nekonala. Pouze v Moravské galerii byla výstava s podobnou tématikou. V této expozici byly zveřejněny pouze výsledky práce restaurátorů, nikoli pracovní postupy. Výstava byla určena převáţně pro odborníky, proto neměla příliš velkou reklamní kampaň. S ukázkami restaurátorské práce se brňané mohli poprvé setkat v roce 2010 během Muzejní noci, kde studenti VOŠ Restaurátorské oboru Konzervování a restaurování keramiky předváděli postupy své práce. Tato ukázka měla u návštěvníků velký úspěch, proto v letošním roce bude moţné kromě restaurování keramiky moţnost 43
vidět při práci také obor Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik. Na Muzejní noci budou návštěvníci moci shlédnout postupy při zlacení materiálů a vyslechnout si od studentů odbornou přednášku. Muzejní noc by mohla fungovat jako reklama pro naši expozici. V níţe uvedené tabulce vidíte celkovou návštěvnost stálých expozic na hradě Špilberk v letech 2005 – 2009 , které by mohly působit jako konkurence pro naši výstavu. Přehled návštěvnosti expozic na hradě Špilberk 2005
2006
2007
2008
2009
Špilberk – stálé expozice a výstavy
44 620
49 585
65 858
51 936
57 237
Špilberk Kasematy
64 336
61 293
61 762
61 652
51 715
CELKEM
108956
110878
127620
113588
108952
Tabulka číslo 1: Celková návštěvnost Muzea města Brna v letech 2005 – 2009
Z výše uvedených číselných hodnot je zřetelné, ţe největší návštěvnosti se těší expozice Kasematy. Během těchto let návštěvnost přesáhla vţdy 108 000 návštěvníků. V roce 2007 činila návštěvnost dokonce více neţ 127 000 návštěvníků. Z předchozích tendencí se dá usuzovat, ţe návštěvnost bude opět stoupat, jelikoţ se i finanční krize pomalu uklidňuje. Výstavu jsem se rozhodla uskutečnít v nadcházejícím roce 2012, v příloze číslo 6 můţete vidět ukázku harmonogramu výstav na rok 2011. Nejvhodnější by byl termín od května do konce října, kdy mají studenti praxe a letní prázdniny. Studenti by tak získali praxi a během letních měsíců také brigádu. Výstava by probíhala jedenkrát do roka, vţdy v tomto termínu. Vhodnými prostorami pro uskutečnění výstavy by byl nově zrekonstruovaný bastion, kde by bylo moţné provést jisté úpravy nutné pro restaurátorskou činnost (osvětlení, dostatek elektrických zásuvek, přístup k vodě přímo v expozici,..). V následují tabulce jsem se snaţila shrnout silné a slabé stránky, které by v budoucnu mohla expozice mít. 44
Silné a slabé stránky Restaurátorské expozice na hradě Špilberk
Silné stránky
Vnitřní
Vnější
Slabé stránky
V expozici budou působit skuteční odborníci. Existence bohatého movitého kulturního dědictví jako jedné z oblasti zájmu cestovního ruchu. Různorodost expozice. Dobové techniky. Návštěvnící mají k dispozici workshopovou dílnu. Areál hradu Špilberk nabízející příjemné prostředí.
Velké náklady na provoz expozice (energie, voda, materiály..) Zápach chemikálií nutných k restaurátorské činnosti. Dlouhá doba nutná k některým pracím. Nutnost předhotovení některých podkladů pro fresky, umělý mramor, zlacení..
Neexistuje ţádná podobná expozice. Výhodná poloha v centru Brna pod záštitou Muzea města Brna. Dobrá dostupnost pomocí DPMB či pomocí automobilu. Moţnosti stravovacích zařízení přímo v areálu hradu Špilberk.
Velmi odborně zaměřená expozice, zajímavá ve větší míře pro odborníky. Ve stejné budově se nachází další zajímavé expozice. V blízkosti je turistům k dispozici velká materiálně technická základna. Nízká úroveň sponzorského prostředí v České republice a minimální vyuţívání moţností vícezdrojového financování muzejnictví.
Tabulka číslo 2: Shrnutí silných a slabých stránek expozice
45
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce mělo být oţivení cestovního ruchu v moravské metropoli a samozřejmě také brněnské kulturní scény, vytvořením nové expozice na hradě Špilberk ve spolupráci Muzea města Brna a VOŠ restaurátorské. Myslím, ţe se mi cíle podařilo alespoň částečně dosáhnout. Vytvořila jsem návrh expozice, ve kterém je uvedeno, co všechno by turisté mohli shlédnout. Součástí bakalářské práce jsou dotazníková šetření, kterými jsem zjišťovala jestli by veřejnost jevila zájem o tématicky laděnou expozici, co by na ní rádi viděli, jestli vůbec vědí kdo je to restaurátor a podobně. S výsledky tohoto šetření jsem byla velmi spokojená. Prakticky se nenašel člověk, který by neznal hrad Špilberk a více neţ 3/4 dotazovaných Špilberk osobně navštívilo. Z celkového počtu 142 dotazovaných respondentů by restaurátorskou expozici uvítalo 92. Nejvíce zájmu respondenti jevili o metody restaurování maleb a dekorativních technik na čemţ jsem vystavěla základ celé výstavy. Chtěla bych podotknout, ţe prvotním podnětem pro vytvoření restaurátorské expozice nebyly dotazníková šetření, těmi jsem pouze chtěla zjistit o jaké techniky by návštěvníci měli největší zájem. Šetření jsem provedla také přímo mezi studenty VOŠ Restaurátorské, ti mi sdělili jestli by měli zájem o praxi pro Muzeum města Brna, jakým způsobem si zajišťují praxi, jakou odměnu za odvedenou práci si představují. Z oslovených 80 studentů
byla
většina skutečně nadšena moţností takové praxe. Z moţností ohodnocení praxe si studenti vybírali z moţností jako je nabídka volných prostor pro vystavování, přiměřeného finančního ohodnocení, moţnosti letní brigády či kladných plusových bodů pro výslednou známku. Největší úspěch měla moţnost letní brigády, jelikoţ by studenti získali moţnost dalšího uplatnění pod záštitou školy a Muzea města Brna. Z výsledků je viditelné, ţe expozice by měla úspěch u veřejnosti i u studentů. Cílem této práce bylo také zjistit stanoviska vedení VOŠ Restaurátorské a Muzea města Brna. Bohuţel ze strany VOŠ Restaurátorské mi bylo řečeno zástupcem ředitele Mgr. Petrem Poláškem, ţe pokud není pevně dané libreto výstavy, domluvené termíny a zajištěné financování, nemá právo dát mi písemné ani jakékoli jiné stanovisko. Znamenalo by jiţ pevné stanovisko k tomuto projektu, jemuţ by musela škola 46
v budoucnu dostát. Osobně se mu, ale tento nápad zamlouval jako zviditelnění školy a jejích studentů. Pan Mgr. Polášek mi velmi pomohl s dotazníkovým šetření, zkorigoval mi dotazník pro studenty a svolil s šetřením v době vyučování. Vedení Muzea města Brna bylo tímto nápadem nadšeno. Bohuţel opět nebylo moţné získat písemné vyjádření a to ze stejných důvodů. Nástin expozice byl přijat velmi kladně, jen si nebyli jisti jakým způsobem by bylo moţno tento nápad uskutečnit. Obzvláště pak z finančního hlediska. Nezbývá tedy nic neţ doufat, ţe se obě strany sejdou a domluví se na spolupráci. Přesto, ţe byla expozice zpracována v co moţná nejširším pojetí, jsem si vědoma, ţe jsem zdaleka nevyčerpala všechny úhly pohledu, které toto téma nabízí, a proto je mým přáním, aby práce poslouţila zájemcům jako základní materiál pro případné detailnější zpracování. Doufám, ţe v budoucnu bude tato spolupráce navázána, a ţe se výstava „Restaurátorská expozice na hradě Špilberk“ uskuteční.
47
Seznam pouţité literatury Monografie BAUMANNOVÁ D.: Podoby hradu Špilberk, Brno: Muzeum města Brna, 2008. 30s. ISBN 987-80-86549-42-2 ČEJKA J., OLIVOVÁ D., BLAŢEK J.: Brno na Špilberku. Průvodce expozicí Muzea města Brna, Brno: Muzeum města Brna, 2000. 48s. ISBN 80-901969-8-5. SLÁNSKÝ B.: Technika malby díl I., Malířský a konzervační materiál. 5.vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953. strany 9-….. 299 s. Internetové zdroje [1] GALÁTOVÁ. : Historie VOŠ Restaurátorské, [online]. 2011, [cit. 2011-04-02]. Dostupný na WWW: http://ssudbrno.cz/vosr/historie.html [2] Konzervování a restaurování keramiky, [online]. 2011, [cit. 2011-04-02]. Dostupný na WWW: http://ssudbrno.cz/vosr/rest_keramika/main.html [3] Konzervování a restaurování nábytku, [online]. 2011, [cit. 2011-04-02]. Dostupný na WWW: http://www.ssudbrno.cz/vosr/rest_nabytek/main.html [4] Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik, [online]. 2011, [cit. 2011-04-02]. Dostupný na WWW: http://www.ssudbrno.cz/vosr/rest_malba/main.html [5] Konzervátor – restaurátor: profesní kodex,[online]. 2011, [cit. 2011-05-05]. Dostupný na WWW: http://restaurator.eu/wp-content/uploads/2010/10/kodex.pdf [6] Dotazníková šetření, [online]. 2011, [cit. 2011-05-05]. Dostupný na WWW:http://www.vyplnto.cz
48
Interní zdoje Interrní zdroje Muzea města Brna, se svolením pana PhDr. Lubomíra Konečného Interní zdroje VOŠ Restaurátorská, skripta vytvořená studentkami 3.ročníku, obor Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik, MAISELOVÁ M., KŮLOVÁ N. A) Skripta VANĚČEK. I. : Nástěnné malby, Praha: Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Ústav chemické technologie restaurování památek, 1997, strany 5 - 10. VANĚČEK. I.: Nástěnné malby, Praha: Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Ústav chemické technologie restaurování památek, 1997, strany 10 - 11. VANĚČEK. I.: Nástěnné malby, Praha: Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Ústav chemické technologie restaurování památek, 1997, strany 19 -29.
B) Broţury 100let Muzeum města Brna 1904-2004. Brno: Muzeum města Brna, 2004 ČERMÁK F. : Špilberk průvodce po Národní kulturní památce, Brno.: Muzeum města Brna, 1980. 34s. Od renesance po modernu, Stálá expozice starého a nového umění, Špilberk severní křídlo, III. podlaţí. Brno: Muzeum města Brna. SITARČÍK R. : Znovuzrození Hradu, Brno: stavební společnost Tocháček s.r.o., 2000. 60s. VANĚK J.: Kasematy na Špilberku. 2.vyd. Brno: Muzeum města Brna, 1996 VANĚK J.:Kasematy špilberk Brno,Brno: Muzeum města Brna, 1992. 32s. C) Letáky HOLÝ Z.: Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik, Brno: Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská. 49
KNOR J.: Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, Brno: Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská. NETOPILOVÁ A.:Konzervování a restaurování keramiky, Brno: Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská.
Kde nebyl uveden autor, počet stran či ISBN, zdroj tento údaj neobsahoval!
50
Seznam příloh Příloha A : Způsoby zlacení, autor fotografií Maiselová Micheala A 1: Nanášení mordantu na hlavici A 2: Technika nanášení zlatého plátu A 3: Nanášení zlatého plátu A 4: Štětec pro zlacení A 5: Zlatý plát 22karátů A 6: Zlacení hlavice Příloha B: Studenti VOŠ při práci, autor fotografií: Maiselová Michaela B 1: Injektáţ B 2: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (1) B 3: Restaurátorská praxe: kaple na zámku v Jevišovicích (1) B 4: Restaurátorská praxe: kaple na zámku v Jevišovicích (2) B 5: Restaurátorská praxe: kaple na zámku v Jevišovicích (3) B 6: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (2) B 7: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (3) B 8: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (4) Příloha C: Restaurátorské práce, autor fotografií: Maiselová Michaela C 1: Freska (1) C 2: Freska (2) 51
C 3: Freska (3) C 4: Sondáţ (1) C 5: Sondáţ (2) C 6: Sgrafito Příloha D: Dotazníková šetření, autor : Maiselová Veronika Příloha E: Svolení ke zveřejnění poskytnutých interních materiálů, poskytl PhDr. Lubomír Konečný Příloha F: Dotazníkové šetření mezi studenty Příloha G: Dotazníkové šetření
Doplňkový materiál na CD Dopňkový materiál číslo 1: Restaurátorská zpráva, autor Maiselová Michaela - Restaurátorská zpráva - Prezentace k restaurátorské zprávě Doplňkový materiál číslo 2: Harmonogram výstav na hradě Špilberk pro rok 2011, interní materiály Muzea města Brna se svolením PhDr. Lubomíra Konečného Doplňkový materiál číslo 3: Leták - Konzervování a restaurování keramiky, Brno: Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská. Doplňkový materiál číslo 4: Leták - Konzervování a restaurování malířských a dekorativních technik, Brno: Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská. Doplňkový materiál číslo 5: Leták - Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, Brno: Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská.
52
Doplňkový materiál číslo 6: Výstavy a expozice Muzea města Brna i roce 1997 v německém jazyce Doplňkový materiál číslo 7: Broţura Kasematy Doplňkový materiál číslo 8: Broţura: Burg Spielberg, Museum der Stadt Brünn Doplňkový materiál číslo 9: Broţura: Hrad Špilberk, Muzeum města Brna Doplňkový materiál číslo 10: Broţura : Barokní lékárna z kláštera brněnských Alţbětinek Doplňkový materiál číslo 11: Dlouhodobé expozice Doplňkový materiál číslo 12: Špilberk od hradu k pevnosti Doplňkový materiál číslo 13: Plány k libretům výstav Doplňkový materiál číslo 14: Pozvánka: Kasematy Doplňkový materiál číslo 15: Pozvánka: Od hradu k pevnosti Doplňkový materiál číslo 16: Pozvánka: Ţalář národů Doplňkový materiál číslo 17: Broţura: Od renesance po modernu
53
Příloha A: Způsoby zlacení A 1: Nanášení mordantu na hlavici
A 2: Technika nanášení zlatého plátu
54
A 3: Nanášení zlatého plátu
A 4: Štětec pro zlacení
55
A 5: Zlatý plát 22karátů
A 6: Zlacení hlavice
56
Příloha B: Studenti VOŠ při práci B 1: Injektáţ
B 2: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (1)
57
B 3:Restaurátorská praxe: kaple na zámku v Jevišovicích (1)
B 4: Restaurátorská praxe: kaple na zámku v Jevišovicích (2)
58
B 5: Restaurátorská praxe: kaple na zámku v Jevišovicích (3)
B 6: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (2)
59
B 7: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (3)
B 8: Studentky 3. ročníku – obor Konzervování a restaurování maleb a dekorativních technik (4)
60
Příloha C: Restaurátorské práce C 1: Freska (1)
C 2: Freska (2)
61
C 3: Freska (3)
C 4: Sondáţ (1)
62
C 5: Sondáţ (2)
C 6: Sgrafito
63
Příloha F: Dotazníkové šetření mezi studenty
VOŠ restaurátorská - dotazník pro studenty Dobrý den, jmenuji se Veronika Maiselová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava – obor Cestovní ruch. Tento dotazník je anonymní a bude sloužit jako podklad pro moji bakalářskou práci s názvem “Restaurátorská expozice na hradě Špilberk”. Informace budou přínosné pro zjištění zájmu studentů, což přispěje k organizaci expozice. Předem Vám děkuji za čas a poskytnuté informace. 1. Jakého jste pohlaví? žena muž
2. Kolik Vám je let? do 20 let 20 – 23 let 23-25 let 25-27 let 27let a více
3. Jaké je Vaše dosažené vzdělaní? Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola
64
Vysoká škola – bakalářský titul Vysoká škola – magisterský titul
4. Který obor zde studujete? Restaurování maleb Restaurování keramiky
Restaurování nábytku
5. V jakém jste ročníku? 1. ročník 2. ročník 3. ročník
6. Hodláte se restaurátorské profesi věnovat i po ukončení studia? ano ne
7. Zařizujete si odbornou praxi Vy nebo Vám ji zajišťuje škola? Praxi si zajišťuji sám/sama Praxi si z větší části zajišťuji sám/sama Dosud jsem na žádné praxi nebyl/a Praxi mi zajišťuje škola Praxi mi z větší části zajišťuje škola
65
8. Považujete Špilberk za nejznámější symbol Brna? ano spíše ano nevím spíše ne ne
9. Uvítali by jste odbornou restaurátorskou praxi na Špilberku? ano nevím ne
10. Vadilo by Vám, kdyby Vás při práci sledovali turisté? ano nevím ne
11. Ve kterém ročníku by jste byli schopni samostatně restaurovat? 1. ročník 2. ročník 3.ročník
po absolvování školy
66
12. Jaké ohodnocení praxe by jste preferovali ? (Zaškrtněte max. 2 možnosti) Nabídka volných prostor vhodných pro výstavy Přiměřené finanční ohodnocení Kladné plusové body pro výslednou známku Možnost brigády přes léto
13. Myslíte, že v budoucnu tato spolupráce Vaší školy s Muzeem města Brna na Špilberku vznikne? ano nevím Ne
67
Příloha G: Dotazníkové šetření
Dotazníkové šetření Dobrý den, jmenuji se Veronika Maiselová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava – obor Cestovní ruch. Tento dotazník je anonymní a bude sloužit jako podklad pro moji bakalářskou práci s názvem “Restaurátorská expozice na hradě Špilberk”. Informace budou přínosné pro zjištění zájmu veřejnosti o tuto expozici, což přispěje k organizaci expozice. Předem Vám děkuji za čas a poskytnuté informace. 1. Považujete hrad Špilberk za nejzámější symbol města Brna? souhlasím spíše souhlasím nevím spíše nesouhlasím
2. Navštívili jste již hrad Špilberk? ano ne
3. Kolikrát jste Špilberk navštívili? maximálně 3 ročně byl/a jsem na Špilberku pouze jednou chodím sem pravidelně (min. 1x za měsíc) velmi často
68
4.Navštívili jste již některou z výstav, kterou má hrad v nabídce? ano ne
5.Uveďte název navštívené expozice
6. Víte, kdo je to restaurátor? restaurátor se zabývá záchranou a odbornými úpravami uměleckých děl a staroţitností restaurátor se zabývá provozem restauračních zařízení
7. Uvítáte expozici, kde byste mohli sledovat restaurátory při práci? ano nevím ne
8.Myslíte, že by tato možnost měla úspěch u zahraničních turistů? ano nevím ne
9.Pokud by byla možnost sledovat restaurátory při práci, coby vás nejvíce zaujalo? fresky keramika malby nábytek
69
jiné
10. Jakého jste pohlaví? ţena muţ
11. Kolik Vám je let? 19-25let 26-35let 0-18let 36-45let 46-55let 56let a více
12. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Střední škola + výuční list Střední škola + maturita Vyšší odborná škola Vysoká škola - bakalářský titul Vysoká škola - magisterský titul
13. Vaše trvalé bydliště
h
70
