VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Podnikatelský záměr na založení penzionu. bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Podnikatelský záměr na založení penzionu bakalářská práce

Autor: Lenka Kubizňáková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2011

Copyright © 2011 Lenka Kubizňáková

KUBIZŇÁKOVÁ, Lenka: Podnikatelský záměr na založení ubytovacího zařízení. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Irena Fatrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 77 stran.

Anotace Cílem bakalářská práce na téma Podnikatelský záměr na založení penzionu je vypracovat podnikatelský záměr pro interní potřebu budoucímu rodinnému penzionu ve vybrané lokalitě České republiky. Pomocí dotazníkového šetření se zjistí základní aspekty důležité pro podnikání v provozování ubytovacího zařízení. Na jeho základě dojde k vytvoření vhodného rozsahu a kvality poskytovaných služeb v ubytovacím zařízení. Hlavními zdroji pro vypracování jsou výsledky z dotazníkové šetření, studium odborné literatury, internetové zdroje a v neposlední řadě také vlastní zkušenosti.

Klíčová slova Podnikatelský záměr. Penzion. Podnikání. Ubytovací zařízení. Výzkum. Podpora.

KUBIZŇÁKOVÁ, Lenka: Business plan for establishing a Bed & Breakfast accommodation. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics, Jihlava, department of travel and tourism. Supervisor: Ing. Irena Fatrová. Level of professional education: bachelor’s degree. Jihlava 2011. 77 pages.

Annotation The aim of this bachelor’s thesis on the topic Business plan for establishing a Bed & Breakfast accommodation is to present a business plan for the internal requirements of a future family-owned Bed & Breakfast at a selected location in the Czech Republic. Using a survey form, I was able to determine the basic requirements that are important for operating the Bed & Breakfast. An adequate range and quality level of the services offered in the Bed & Breakfast were determined based on the results of the survey. The main sources for the evaluation are the results of the survey, a thorough study of specialist literature, internet sources and also my personal experience in this field.

Keywords Business plan. Bed & Breakfast.undertaking. Accommodation. Survey. Support.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové, za odborné vedení, cenné rady, zkušenosti a trpělivost při zpracování této práce. Děkuji také celé své rodině, především prarodičům, bez kterých by myšlenka na zpracování tohoto tématu nemohla vzniknout a přátelům, kteří mě při psaní práce i během celé doby studia podporovali. Mé díky patří také všem provozovatelům penzionů za jejich otevřenost a ochotu zodpovědět všechny mé otázky při dotazníkovém šetření.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE ............................................................................. 9 2 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................... 11 2.1 ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI PODNIKÁNÍ ................................................................... 11 2.1.1 Podnikání podle obchodního zákoníku a živnostenského zákona .............................. 11 2.1.2 Definice podnikatele .................................................................................................. 12 2.1.3 Podnik ........................................................................................................................ 12

2.2 TYPY PODNIKÁNÍ ....................................................................................................... 13 2.3 SPECIFIKA ŘÍZENÍ RODINNÉHO PODNIKU .................................................................... 14 2.4 ZALOŽENÍ PODNIKU ................................................................................................... 16 2.4.1 Subjekty oprávněné k provozování živnost................................................................. 16 2.4.2 Kdy nelze živnost provozovat ..................................................................................... 17 2.4.3 Rozdělení živností ...................................................................................................... 17 2.4.4 Živnostenské oprávnění.............................................................................................. 19 2.4.5 Zánik živnostenského oprávnění ................................................................................ 19 2.4.6 Specifika živnostenského podnikání ........................................................................... 20

2.5 PODPORA FINANCOVÁNÍ PODNIKÁNÍ ZE STRANY KRAJE A EU .................................... 21 2.5.1 Podpora financování podnikání ze strany kraje Vysočina......................................... 21 2.5.2 Aktivní programy Fondu Vysočiny............................................................................. 22 2.5.3 Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2011................................................... 22 2.5.4 Podpora financování podnikání ze strany EU ........................................................... 24 2.5.5 Zdroje financování z EU v období 2007-2013........................................................... 24 2.5.6 Regionální operační programy (ROP)....................................................................... 25 2.5.7 ROP Jihovýchod ........................................................................................................ 26

2.6 PODNIKATELSKÝ PLÁN ............................................................................................... 27 2.6.1 Úloha podnikatelského plánu .................................................................................... 27 2.6.2 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu.......................................................... 27 2.6.3 Náplň podnikatelského záměru .................................................................................. 28

3 PRAKTICKÁ ČÁST.............................................................................. 31 3.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................. 31 3.1.1 Vyhodnocení dotazníků .............................................................................................. 32

3.2 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR PENZIONU U KOZLÍKŮ ........................................................ 49 3.2.1 Realizační resumé ...................................................................................................... 50 3.2.2 Charakteristika firmy a jejich cílů ............................................................................. 50 3.2.3 Organizace řízení a manažerský tým ......................................................................... 52 3.2.4 Přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie ........................ 52

4 ZÁVĚR.................................................................................................... 63

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ............................................................ 64 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ......................................................... 65 PŘÍLOHY .................................................................................................. 67

Seznam použitých zkratek ROP = Regionální operační program ROP JV = Regionální operační program Jihovýchod OSVČ = Osoba samostatně výdělečně činná FO = Fyzická osoba ČR = Česká republika EU = Evropská unie CR = Cestovní ruch FV = Fond Vysočiny ES = Evropské společenství ERDF = Evropský fond pro regionální rozvoj ESF = Evropský sociální fond OP = Operační program ESPON II = Monitorovací síť pro evropské územní plánování INTERACT II = Servisní program pro řídící struktury operačních programů cíle Evropská územní spolupráce. NUTS II = Nomenklatura územních statistických jednotek

1 Úvod a cíl práce Již před čtyřmi lety, před zahájením studia vysoké školy, jsem věděla čeho se bude týkat moje pozdější bakalářská práce. Po úspěšném složení maturitní zkoušky jsem se dozvěděla od svých prarodičů, že mi, jako jediné vnučce chtějí darovat své nemalé bohatství v podobě několika nemovitostí, polí, luk a lesů v malebném krajině českého Posázaví nedaleko Ledče nad Sázavou. Od té doby mi v hlavně začaly běhat nápady, jak asi v budoucnu s „majetky“ naložím. Netrvalo dlouho a došlo mi, že vlastním velký základ pro uskutečnění mého velkého snu a tím je, založit svůj vlastní penzion. Za velký předpoklad mého úspěšného zahájení podnikání v provozování ubytovacího zařízení považuji to, že mám pro začátek již k dispozici nemovitosti, popř. finanční prostředky z jejich následného prodeje. V budoucnu jsem opravdu ochotna, se této myšlence plně věnovat a zpracovat reálný podnikatelský záměr pro jeho založení. Proto se mi tedy velice hodí zpracovávání tohoto tématu a beru to jako cennou průpravu pro svůj budoucí podnikatelský záměr. Doufám, že alespoň některé části a myšlenky práce budu moci skutečně v praxi využít. Vše bude jistě velice náročné, ale věřím, že když využiji všech svých znalostí, zkušeností, dostupných možností a vložím do plánů veškeré svoje úsilí, tak k uskutečnění mého dlouholetého snu určitě brzy dojde. V současné době ještě existuje v České republice spousta krásných míst, která nejsou hojně vyhledána a navštěvována turisty. Častým důvodem proč se tomu tak děje, jsou právě neexistující ubytovací kapacity v jejich blízkosti. I když se na našem území nachází nespočet různých ubytovacích zařízení, stále mnoho míst potřebuje ubytování pro svoje turisty. A právě na základě této skutečnosti se budu snažit zpracovat podnikatelský záměr. Obsah práce je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá základními, ale důležitými definicemi, týkající se podnikání a podnikatelského záměru. Tato část obsahuje také informace o podpoře podnikání ze strany Evropské unie, státu a kraje. Praktická část se věnuje vyhodnocení dotazníkového šetření mezi provozovateli penzionů, na jehož základě se zpracuje podnikatelský záměr.

9

Úkolem této bakalářské práce je zjistit a vyhodnotit důležité základní informace pro zahájení a průběh podnikání v provozování ubytovacího zařízení a také prozkoumat rozsah a kvalitu služeb, které klienti požadují po vybraných ubytovacích zařízeních. Od svého dotazníkového šetření očekávám, že zjistím vhodný kraj, kde bude nejvhodnější penzion založit. Věřím, že mi pomůže vytvořit i alespoň malý návod na to, jak do budoucího penzionu nalákat klienty a udržet si stálou klientelu. Jsem si jista, že i mimo jiné ke zpracování této bakalářské práce využiji mnoho svých znalostí a zkušeností z vysoké školy. Mezi předměty s největším přínosem znalostí řadím Veřejné finance, Management ubytovacích zařízení, Marketing destinace, Marketing podniku a služeb, Lázeňství, Cestovní ruch a Podnikovou ekonomiku.

10

2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy v oblasti podnikání Pro lepší orientaci v problematice podnikání považuji za důležité, uvést několik základních pojmů, proto vkládám na začátek práce následující kapitolu.

2.1.1 Podnikání podle obchodního zákoníku a živnostenského zákona Podnikání je v obchodním zákoníku (§ 2) definován jako „…soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ V živnostenském zákoně (§ 2) nalezneme tuto definici: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Pro správné pochopení je třeba doplnit vysvětlení dílčích pojmů použitých v definicích: •

soustavnost – znamená, že činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně, ne příležitostně;

•

samostatnost – je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně; právnická osoba jedná jménem prostřednictvím svého statutárního orgánu;

•

vlastní jméno – právní úkony činí podnikatel fyzická osoba svým jménem a příjmením, právnická osoba pod svým názvem (obchodní firmou);

•

vlastní odpovědnost – podnikatel (fyzická i právnická osoba) nese veškeré riziko na výsledky své činnosti;

•

dosažení zisku – činnost musí být vykonávána s úmyslem docílit zisku (nemusí být však dosažen). [SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010, str.20]

11

2.1.2 Definice podnikatele Dle obchodního zákoníku (§ 2, odstavec 2) podnikatelem je: 1. osoba zapsaná v obchodním rejstříku; 2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění 3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; 4. osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. [SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010, str.30]

2.1.3 Podnik Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání. Z této definice vyplývá, že podnik netvoří jen jeho hmotný majetek (budova, stroje, zásoby materiálu a hotových výrobků atd. ), ale i penězi ocenitelná nehmotná práce a statky (značka firmy, licence, know-how, software atd.) a kvalita a schopnosti lidské pracovní síly v podniku zaměstnané. To vše se pak odráží i v ceně firmy jako celku, protože i firmy jsou zbožím, které se prodává a nakupuje, a za tím účelem i oceňuje. Těmto obchodům se říká fúze nebo akvizice a v tržím hospodářství jsou zcela běžné. Podnik je věc hromadná. Nelze jej dát do zástavy ve smyslu ustanovení o zástavním právu k věci podle občanského zákoníku. [ŠVARCOVÁ J., 2003, str.59]

12

2.2 Typy podnikání Každý začíná podnikání s nějakou vizí, kam až by své podnikání chtěl dotáhnout. Od této vize se potom odvíjí typ podniku, který podnikatel vybuduje, jeho potencionál, míra růstu, množství zdrojů potřebných pro rozjezd a následný růst podnikání, finanční plánování nebo konkurenční strategie. S vizí souvisí i schopnosti, dovednosti a zkušenosti, které podnikatel a jeho tým budou potřebovat. Amar Bhidé definoval na základě výzkumu v 500 společnostech pět kategorií podnikání [Harper, 2005, s. 35]: • Podnikání jako živostní styl (Life-style venture). Velká část malých podnikatelů podniká proto, že nechtějí být zaměstnáni. Chtějí být svým vlastním pánem, a to i za cenu, že zůstanou malým podnikem. Operují na lokálním trhu a nemají velké ambice dosáhnout další části trhu. Záměrně udržují svou firmičku malou, aby s ní nebylo moc práce a je úplně jedno, že by si mohli vydělat mnohem víc, kdyby byli zaměstnaní. •

Zdrženlivé podnikání (Modest venture). Další skupina podnikatelů je o něco úspěšnější než ti výše zmínění. Jejich podniky obsluhují větší část trhu a vydělávají také více peněz, přesto však dosah podniku nepřekročí hranice regionu. Důvodů může být několik. Podnikatel chápe svou podnikatelskou činnost jako něco víc než jen být svým vlastním pánem, avšak nemá dostatečné schopnosti vést podnik nad určitou velikost. Dalším případem je tzv. „nedopatřený růst“, kdy motivace podnikatele je pouze nebýt zaměstnán a po velkém byznysu netouží, ale poptávka po jeho produktech ho dotlačí překročit minimální hranici. Tento typ podniků se vyhýbá konkurenci větších hráčů na trhu a Bhidé ho nazval zdrženlivým podnikáním.

• Nadějné podnikání (Promising venture). Podnikatelé jdou do podnikání s jasnou vizí, stát se jedničkou na lokálním nebo dokonce regionálním trhu. Používají podstatně agresivnější strategii pro získání a udržení zákazníků a pracují na kontinuálním zlepšování, případně na inovacích. Svůj růst řídí tak, aby jim pomohl stát se ještě lepšími. Na druhou stranu znají svá omezení a nepouští se do boje s velikány. Tito podnikatelé mají tendenci vyhnout se cizímu financování a pohybují se jen na trzích s minimální nejistotou.

13

•

Podnikání s potencionálem vysokého růstu (High-growth venture). Jen velmi málo podnikatelů se dokáže pustit do podnikání s potencionálem k velkému růstu. Předně je třeba identifikovat a uchopit výrazně lukrativní příležitost nebo vyvinout absolutně nový produkt či technologii. Tito podnikatelé se před začátkem svého podnikání věnují intenzivním analýzám trhu, aby dokázali identifikovat právě takovou příležitost, která by jim umožňovala založit podnik s potencionálem k velkému růstu. Uřídit takový podnik vyžaduje profesionální vedení, neboť hlavními konkurenty nebude nikdo jiný než již zavedené firmy s profesionálním managementem. Tyto firmy se zaměřují na revoluční inovace, které jim umožní vytvořit zcela nový trh, který následně ovládnou.

•

Revoluční podnikání (Revolutionary venture). Revoluční podnikatel se objeví jednou, případně dvakrát za deset let [Harper, 2005, s. 47]. Tomuto podnikateli nestačí přijít s ojedinělým produktem, pro který je schopen vytvořit zcela nový trh. Tito podnikatelé přicházejí s takovou kompletně novou koncepcí samotného podnikání, že stávající firmy nejsou schopny udržet krok a postupně vypadnou ze hry. Harper o těchto lidech říká: „ Musí být schopni správně uskutečnit ty správné věci ve správný čas. Musí být také schopni takové improvizace, aby dokázali udělat něco, co ještě nikdo nikdy před tím nedělal, a zároveň být dostatečně obratní v jednání s rozličnými stakeholdery.“ [ SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010, str.22-23]

2.3 Specifika řízení rodinného podniku Specifické je řízení rodinného podniku. Jeho hlavním rysem je vysoký podíl účasti rodinných příslušníků na samotném řízení, případně, v případě velkých podniků, v kontrolních orgánech společnosti. Někdy se jedná o členy úzké rodiny – otec a děti, manželé a děti nebo sourozenci, jindy se můžou účastnit i bratranci, tety a strýcové či prarodiče. Tyto příbuzenské vztahy mívají na chod podniku velmi výrazný vliv. Zatímco v podnicích nezatížených příbuzenskými vztahy se střetávají pouze dva typy cílů – cíle vlastníků podniku a cíle samotného podniku, v případě rodinných podniků vstupují do hry ještě cíle rodiny a jejich jednotlivých členů. Dochází zde k různým emocionálním a dalším tlakům vyplývajícím právě z příbuzenských vztahů mezi společníky. Vztahy otce a syna bývají často napjaté, kdy se otec, zakladatel podniku, 14

chová ke svému synovi, dospělému zaměstnanci podniku, jako rodič ke svému dítěti. Neustále mu udílí nějaké rady, kontroluje ho a opravuje, což se samozřejmě synovi před zraky ostatních zaměstnanců příliš nelíbí. Mnohdy dochází ke generačnímu konfliktu, kdy otec považuje nápady svého syna za příliš nezralé a syn naopak neuznává otcovy metody řízení coby absolutně zastaralé. Tak vzniká mezi oběma silné napětí. Další problém může představovat rivalita mezi sourozenci. Starší považují ty mladší za nezkušené a méně schopné, mladší si pak na základě tohoto přístupu k nim usilovně snaží vybudovat jistou pozici a všem dokázat, že opak je pravdou. Je-li v rámci rodiny jeden ze sourozenců protěžován bez ohledu na jeho schopnosti a dovednosti, ti ostatní na něj žárlí a opět se snaží si v podniku vybudovat lepší pozici, než mají v rodině. Všechny tyto konflikty jsou silně podbarveny emocemi, které ztěžují jak vzájemnou komunikaci, tak i řešení běžných problémů v podniku. A právě kvůli těmto vztahům doporučuje Peter Drucker [1998] v zájmu přežití nejen podniku, ale i celé rodiny, v podniku stanovit a velmi důsledně dodržovat pravidla jeho chodu a řízení. Jedině tak dojde k eliminaci takových nešvarů, jako je dosazování rodinných příslušníků na pozice, pro které nemají sebemenší předpoklady, autokratický způsob vedení podniku, kdy otec zakladatel prosazuje své metody bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou vhodné pro rozvoj a růst podniku, či využívání zdrojů podniku pro soukromé účely. Na druhou stranu rodinní příslušníci jsou více motivování, věnují firmě více svého času, než činí řádoví zaměstnanci, lépe reagují na změny požadavků zákazníků a snaží se eliminovat nehospodárné činnosti, které by snižovaly zisk jejich rodiny. Rodinné firmy jsou proto pružnější ve svých reakcích na změny na trhu a dokážou hospodárněji zacházet se svými zdroji než jejich nerodinní konkurenti. [SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010, str.47]

15

2.4 Založení podniku Obecným právním předpisem, který v České republice upravuje základní podmínky podnikání fyzických a právnických osob, je zákon o živnostenském podnikání 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. [SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010, str.68]

2.4.1 Subjekty oprávněné k provozování živnost Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba (včetně zahraničních subjektů), splňující podmínky dané živnostenským zákonem: •

všeobecné podmínky o 18 let, o způsobilost k právním úkonům, o bezúhonnost (dle výpisu z trestního rejstříku, který není starší než 3 měsíce), o předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá daňové nedoplatky vůči státu (u právnické osoby musí splňovat tyto podmínky odpovědný zástupce),

•

zvláštní podmínky – odborná a jiná způsobilost – pro každý druh živnosti je přímo uvedeno v příloze zákona, např. u řemeslných živností se požaduje vyučení v oboru, u vázaných živností speciální zkoušky apod..

U fyzické osoby dané podmínky musí splňovat sám podnikatel, pokud je nesplňuje, může zaměstnat odpovědného zástupce, který je splňuje. U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce (většinou člen statutárního orgánu).

16

2.4.2 Kdy nelze živnost provozovat •

když soud uložil podnikateli zákaz činnosti v oboru. Určena je i délka tohoto zákazu;

•

když na majetek podnikatele byl prohlášen konkurz;

•

podnikat nelze ani v případě, pokud návrh na konkurz byl zrušen pro nedostatek majetku

2.4.3 Rozdělení živností Živnosti dělíme dvěma způsoby: 1. podle druhu činnosti •

obchodní,

•

výrobní,

•

poskytování služeb.

2. podle vzniku práva k provozování živnosti •

ohlašovací o řemeslné, o vázané, o volné,

•

koncesované.

17

Živnosti ohlašovací •

řemeslné – jsou vyjmenovány v příloze 1 zákona o živnostenském

podnikání. Podmínkou je odborná způsobilost získaná vyučení v oboru. Odbornou způsobilost podnikatel prokazuje o výučním listem z příslušného tříletého oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru; o vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru; o vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední školy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru o diplomem nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studia příslušné vysoké školy a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru •

vázané – jsou uvedeny v příloze 2 zákona a u každé živnosti vázané jsou

uvedeny podmínky odborné způsobilosti •

volné – obory živností volných stanovila vláda svým nařízením (jmenovitý

seznam, ze kterého si zájemce vybírá – nelze si tedy vymyslet vlastní název volné živnosti). K provozování živnosti volné se nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Nesplňuje-li uvedené odborné podmínky samotný podnikatel, musí je splňovat jeho odpovědný zástupce. Živnosti koncesované Jsou uvedeny v příloze 3 zákona a lze je provozovat pouze na základě udělení koncese, nestačí tedy pouhé ohlášení živnost. Získání koncese je podmíněno splněním požadované odborné a zvláštní způsobilosti (uvedena jmenovitě u každého oboru koncesované živnosti) a splnění dalších podmínek uvedených v zákoně. Příklady koncesovaných živností: výroba zbraní, směnárenská činnost, provozování cestovní kanceláře, hostinská činnost apod. 18

2.4.4 Živnostenské oprávnění • živnostenský list – pro živnosti ohlašovací – podnikatel může začít podnikat dnem ohlášení živnosti; • koncesní listina – pro živnosti koncesované – podnikatel může začít podnikat teprve dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel může provozovat více živností, má-li na každou živnostenské oprávnění.

2.4.5 Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká: 1. smrtí podnikatele, 2. zánikem právnické osoby, výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku, 3. uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou (většina živnostenských oprávnění je však vydávána na dobu neurčitou), 4. rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Pokud živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, v některých případech nemůže podnikatel znovu ohlásit živnost, nejdříve pak po uplynutí 3 let po zrušení živnosti. [ŠVARCOVÁ J.,2003, str.55-57]

19

2.4.6 Specifika živnostenského podnikání Mezi specifika živnostenského podnikání patří: •

Je to forma podnikání vhodná pro začínající podnikatele nebo pro ty, kteří v podnikatelské činnosti nespatřují hlavní zdroj svých příjmů.

•

K získání oprávnění je třeba vykonat nejméně úředních úkonů, po splnění daných podmínek je možné téměř ihned zahájit podnikání.

•

Není třeba skládat žádný základní kapitál.

•

Zápis do obchodního rejstříku je pouze na vůli živnostníka (nejsou-li dány podmínky pro povinnou registraci).

•

Postačuje vedení daňové evidence, pokud obrat podnikatele podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25mil. Kč.

•

Za závazky z podnikání podnikatel ručí celým svým majetkem.

•

Smrtí podnikatele se nedědí podnik, na rozdíl např. od obchodního podílu. [SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010, str.69]

20

2.5 Podpora financování podnikání ze strany kraje a EU 2.5.1 Podpora financování podnikání ze strany kraje Vysočina Fond Vysočiny poskytuje subjektům formou dotací a půjček finanční prostředky rozvojových prostředků kraje Vysočina. Mezi hlavní cíle FV patří zejména transparentní a systémová podpora v souladu se zájmy kraje, zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje.[4] Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů formou dotací a půjček na základě stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Fond je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina. [5] Cílem Fondu Vysočiny je zejména: a) transparentní a systémová podpora v souladu se zájmy kraje, b) zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje, c) trénink subjektů na systém a pravidla pro podávání žádostí o finanční prostředky z fondů EU. Zdrojem Fondu Vysočiny mohou být zejména: a) příděl z rozpočtu kraje ve výši schválené zastupitelstvem kraje, b) zůstatek Fondu Vysočiny k 31. 12. předchozího kalendářního roku, c) úroky z prostředků Fondu Vysočiny na bankovním účtu, d) jiné finanční prostředky (dary, dotace, příspěvky od jiných subjektů), e) vrácené prostředky z nerealizovaných projektů nebo z projektů, které nebyly realizovány v souladu s podmínkami kraje. O tvorbě Fondu Vysočiny rozhoduje zastupitelstvo kraje. [6]

21

2.5.2 Aktivní programy Fondu Vysočiny •

Grantový program Rozvoj vesnice 2011

•

Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2011

•

Bezpečné metropolitní sítě 2011

•

Regionální kultura 2011

•

Jdeme příkladem - předcházíme odpadům 2011

•

Environmentální osvěta - přírodní zahrady 2011

•

Bezpečná silnice 2011

•

Prevence kriminality 2011 [7]

Všechny tyto aktivní program Fondu Vysočiny mají termíny uzávěrek v dubnu 2011.

2.5.3 Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2011 • Účelem poskytovaných finančních prostředků je zajistit spolufinancování výstavby, modernizace a rozšíření infrastruktury cestovního ruchu, která je zaměřena na rozvoj zážitkové turistiky v kraji Vysočina, včetně pořízení vybavení. Podpořeny budou projekty, které jsou svým zaměřením atraktivní, dokáží návštěvníka zaujmout a přilákat ho do kraje, a které zároveň přináší návštěvníkovi nevšední zážitky. • Cílem programu je podpora rozvoje doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zaměřené na rozvoj zážitkové turistiky na území kraje Vysočina. Zážitková turistika umožňuje návštěvníkům kraje poznat kulturní, přírodní a historické bohatství prostřednictvím atraktivní nabídky spojené se zážitkem. Jedná se o atraktivní formu poznávání, která motivuje k návštěvě kraje (nejen v době hlavní sezóny, ale i mimo ni), a dále vhodným způsobem rozšiřuje nabídku poznávání a tím zvyšuje její konkurenceschopnost. 22

V rámci programu bude podporováno: • výstavba, modernizace či rozšíření outdoorové a indoorové infrastruktury zážitkové turistiky včetně pořízení vybavení např.: sportovní, adrenalinová, zábavní a relaxační centra (adrenalinové a zábavní parky, lanové parky, lezecké stěny, bikeparky, paintball areály, zimní a letní bobové dráhy, wellness centra, apod.) • pořízení vybavení pro rozvoj netradičních trendů v zážitkové turistice např.: zorbing, snowkiting, terénní koloběžky, vodní lyžování, paragliding, bungee jumping, apod.

Podporované činnosti pro podnikatele: • Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních. • Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování. • Kempy a tábořiště. • Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. • Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti.

Územní platnost podpory - kraj Vysočina V rámci tohoto programu bude příjemcům, kteří mohou být příjemci veřejné podpory ve smyslu čl. 87 a násl. Smlouvy o ES, poskytována pouze podpora malého rozsahu (de minimis) ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Výše finančních prostředků poskytnutých na jeden projekt: Minimálně: 40 000,- Kč Maximálně: 200 000,- Kč Maximální výše podpory Celkové náklady: 40 % uznatelných nákladů [8]

23

2.5.4 Podpora financování podnikání ze strany EU V Evropské unii zaujímá politika hospodářské a sociální soudržnosti jedno z dominantních postavení v rámci celkové hospodářské politiky. Tato politika, pro kterou je určena zhruba jedna třetina rozpočtu Společenství, je zaměřena především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie, tzn., že největší podpora směřuje do nejvíc strukturálně postižených regionů. Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie je v letech 2007-2013 realizována finančními prostředky tří fondů: •

Fond soudržnosti (Kohezní fond)

•

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

•

Evropský sociální fond ( ESF) [SRPOVÁ J., ŘEHOŘ V. a kolektiv 2010,

str.105-106]

2.5.5 Zdroje financování z EU v období 2007-2013 Na základě definovaných cílů a priorit Národního rozvojového plánu České republiky pro období 2007–2013 a Národního strategického referenčního rámce připravuje Česká republika pro využívání fondů Evropské unie letech 2007–2013 celkem 24 operačních programů pro nově koncipované 3 Cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Pro cíl „Konvergence“: • OP Podnikání a inovace • OP Životní prostředí • OP Vzdělávání • OP Výzkum a vývoj pro inovace • OP Doprava • OP Lidské zdroje a zaměstnanost • Integrovaný operační program

24

• Regionální operační programy Pro cíl „ Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“: • OP Praha – Adaptabilita • OP Praha – Konkurenceschopnost Pro cíl „ Evropská územní spolupráce“: • INTERACT II • ESPON II • OP Meziregionální spolupráce • OP Národní spolupráce • OP Přeshraniční spolupráce • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko • OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko [1]

2.5.6 Regionální operační programy (ROP) Globálním

cílem

ROP

je

urychlení

rozvoje

regionů

ČR,

zvýšení

jejich

konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Zaměření podpor Regionálních operačních programů (Specifické cíle ROP): • modernizace technické infrastruktury zvyšující přitažlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany životního prostředí,

25

• zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj malých a středních podniků včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příležitostí, • zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příležitostí, • modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, přispívajících ke zvýšení atraktivity těchto území pro hospodářský rozvoj.

Pro programové období 2007-13 se připravuje 7 regionálních OP - pro každý region soudržnosti ČR. Prostřednictvím těchto 7 ROP, 7 SOP a OP Technická pomoc je v ČR realizován cíl Konvergence politiky soudržnosti EU. Řídicím orgánem odpovědným za řádnou realizaci regionálního operačního programu je Regionální rada příslušného regionu soudržnosti. [2]

2.5.7 ROP Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především

prostřednictvím

zkvalitnění

vzdělávací,

sociální

a

zdravotnické

infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 704,45 mil. € (cca 19,86 mld. Kč), což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 124,31 mil. €. [3]

26

2.6 Podnikatelský plán 2.6.1 Úloha podnikatelského plánu Pro zajištění rozvoje hotelového podniku je nutné definovat jeho poslání, cíle a strategie, které vedou k jejich dosažení. Pro tyto účely je nutné před samotným začátkem podnikatelské činnosti nejen v oblasti hotelnictví sestavit podnikatelský plán. Podnikatelský plán je výrazem podnikatelského záměru, má za úkol definovat a kvantifikovat veškeré podnikatelské cíle a strategii zvolenou k jejich dosažení. [BERÁNEK J., KOTEK P., 2007, str.105] Podnikatelský plán plní dvě funkce, a to interní a externí. Uvnitř firmy slouží jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly atd., zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Externí subjekty analyzují na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat podnikatelský projekt, ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. V tomto případě je třeba přesvědčit banku či jiného investora o výhodnosti projektu, na jehož financování kapitál potřebujeme. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může významně přispět k získání potřebného kapitálu. [SRPOVÁ J.,ŘEHOŘ V. a kolektiv, 2010, str.59,60]

2.6.2 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu Na začátku sestavování podnikatelského plánu je nutné veškeré nejasnosti zaznamenat a později se k nim vrátit. •

Podnikatelé musí mít k dispozici soupis všech problémů, které jsou stěžejní pro obchodní úspěch.

•

První návrh podnikatelského plánu by měl být sepsán podnikatelem a jeho manažerským týmem, přičemž platí zásada, že každý zainteresovaný odborník by měl připravit tu část plánu, za kterou je přímo odpovědný.

•

Někteří podnikatelé mohou vyhledat odbornou pomoc agentur specializujících se na sestavování podnikatelských plánů.

27

•

Používání odborného žargonu není žádoucí, nezasvěcená osoba by měla jednoduše porozumět dokumentaci projektu

•

Optimální rozsah podnikatelského plánu by měl být cca 20-40 stran.

•

Podnikatelský plán musí být pozorně pročten před jeho prezentací jakémukoliv finančními systému. [BERÁNEK J., KOTEK P., 2007, str.106]

2.6.3 Náplň podnikatelského záměru Podnikatelský záměr by měl obsahovat tyto základní části: Realizační resumé – součástí realizačního resumé by mělo být: •

název a adresa firmy, číslo telefonu a faxu, kontaktní osoby,

•

charakteristika produktu, resp. služby,

•

popis trhů, na kterých se chce firma uplatnit a distribučních cest,

•

strategické zaměření firmy na období příštích 3 až 5 let,

•

zhodnocení manažerských zkušeností a kvality klíčových pracovníků firmy,

•

finanční aspekty.

Charakteristika firmy a jejích cílů •

historie firmy,

•

důležité charakteristiky produktů (služeb),

•

sledované cíle.

28

Organizace řízení a manažerský tým •

organizační schéma,

•

charakteristika klíčových vedoucích pracovníků,

•

politiku odměňování,

•

vymezení dlouhodobých záměrů a cílů,

•

stanovení klíčových řídících pozic,

•

základní přístup k řízení firmy.

Přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie projektu V této části podnikatelského záměru jsou shrnuty základní výsledky a závěry technickoekonomické studie, týkající se: •

výrobního programu, resp. poskytovaných služeb, tvořící náplň projektu,

•

analýzy trhu a tržní konkurence,

•

marketingové strategie,

•

velikosti výrobní jednotky, výrobního zařízení a základních materiálů,

•

umístění výrobní jednotky,

•

pracovních sil,

•

finančně-ekonomických analýz a finančních záměrů,

•

analýzy rizika projektu.

Shrnutí a závěry Tato závěrečná část podnikatelského záměru by měla obsahovat jednak shrnutí základních aspektů, rozvedených v jednotlivých oddílech tohoto záměru, jednak časový plán realizace projektu.

29

Ve shrnutí by se měla pozornost zaměřit především na: •

celkové strategické zaměření projektu s uvedením koordinace všech jeho aspektů tak, aby byly splněny dlouhodobé cíle firmy,

•

zdůvodnění očekávaného úspěchu projektu se zvláštní pozorností na přínos manažerského týmu k tomuto úspěchu,

•

uvedení jedinečných rysů firmy,

•

stanovení požadavků na kapitálové zajištění projektu,

•

procentní podíl vlastnictví firmy v rukou jejích zakladatelů.

Přílohy V přílohách podnikatelského záměru je možné uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností firmy, fotografie, resp. výkresy výrobků, výsledky průzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, technologické schéma výroby, výkazy zisků a ztrát, rozvahu a peněžní toky, výsledky analýzy citlivosti projektu, propočty kritických bodů, reference významných osobností aj. [FOTR J., SOUČEK I., 2005, str.305-308]

30

3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo především elektronickou formou. Dotazníky byly rozeslány celkem 112 provozovatelům penzionů v celé České republice. Vždy bylo náhodně vybráno 8 menších penzionů v jednotlivých krajích. Podle mého očekávání úspěšnost navrácení dotazníků nebyla 100%. Správně vyplněných dotazníků se mi nazpět vrátilo necelých 100. Abych dosáhla celkového počtu původně zamýšlených 112 oslovených provozovatelů, tak jsem zbylé penziony chtěla navštívit osobně. Ale i přesto se mi nepodařilo získat původní počet vyplněných dotazníků. K vyhodnocení dotazníkového šetření jsem se tedy spokojila celkem se 100 dotazníky z celé České republiky. Dotazník se skládá celkem ze 14 otázek. Při tvorbě dotazníku jsem využila uzavřených, otevřených, tak i polouzavřených. V dotazníku je nejvíce obsaženo uzavřených a polouzavřených otázek, kdy provozovateli dávám možnost výběru odpovědi z uvedené nabídky a navíc u polouzavřených otázek má ještě možnost uvést svoji vlastní odpověď. Otázky v dotazníku jsou rozděleny zhruba na dvě části. První část otázek je zaměřena přímo na provozovatele penzionů, otázky se týkají zahájení podnikání a místa provozování. Druhá část se pak zaměřuje na potřeby klientů těchto ubytovacích zařízení, tak jak to vidí provozovatelé. Dotazníkové šetření bylo prováděno během půl roku, konkrétně od října 2010 do dubna 2011. Výsledky z dotazníkového šetření byly vyhodnoceny a zpracovány pomocí tabulkového programu Microsoft Excel do barevných výsečových grafů. Několik penzionů, které mi dotazník vyplnily: Penzion Vysohlíd Praha, Penzion Julie Vranov nad Dyjí, Penzion Jelenka Smržovka, Penzion Šankovi Rokytnice nad Jizerou, Farma Zababeč Litoměřice, Penzion Jiřinka Teplice nad Bečvou, Hamerská krčma Jonáš Svobodné Hamry, Penzion v Roklích Říčany-Kuří, Penzion U Zámku OdravaHlínová. Konkrétní podoba dotazníku se nachází v příloze.

31

3.1.1 Vyhodnocení dotazníků Otázka č. 1 Myslíte si, že by ve vašem kraji našel uplatnění další penzion? Zpracování odpovědi „ANO“ na otázku č. 1:

Odpověď "ANO" 6%

4%

6%

12%

8%

8% 12% 4% 2% 8%

6% 6%

10%

8%

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královéhradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Praha

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský

Graf č. 1

Z dotazníkového šetření, které bylo provedeno u první otázky mezi provozovateli penzionů by největší uplatnění našlo další ubytovací zařízení v Královéhradeckém kraji a v kraji Vysočina. V těchto obou případech se jedná o 12 % provozovatelů, kteří prozradili svůj názor na tuto otázku. Moravskoslezský kraj má další velký potenciál pro vznik nových ubytovacích zařízení. V žebříčku pro úspěšný vznik ubytovacích zařízení na dalším místě s 8 % stojí Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Liberecký kraj. Se šesti procenty se jedná o kraj Jihomoravský, Zlínský, Plzeňský a Pardubický. Jihočeský a Středočeský kraj se čtyřmi procenty vidí realizaci nového ubytovacího zařízení mizivě. Nové další ubytovací zařízení typu penzion v Praze by podle provozovatelů mělo nejmenší šanci pro reálný ziskový provoz.

32

Nejčastějším důvodem pro odpověď „ANO“ byly zvyšující se nároky turistů, očekávání dlouhodobého růstu zájmu o krátkodobé, zejména víkendové a rekreační pobyty v České republice a využívání volného vesnického prostoru. Zpracování odpovědi „NE“ na otázku č.1: U této odpovědi je logické, že výsledky budou zapadat do výsledků ze zpracování odpovědi „ANO“. Proto nepovažuji za vhodné rozebírat výsledky této odpovědi dopodrobna. Pouze pro lepší orientaci vkládám graf, který nám zachycuje odpověď „NE“ na otázku č. 1.

Odpověď "NE" 10%

10%

2% 4%

10%

10% 6% 2%

8%

12%

4% 8% 8%

6%

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královéhradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Praha

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský

Graf č. 2

33

Otázka č. 2 Proč jste se rozhodli pro zřízení ubytovacího zařízení v tomto městě (oblasti)? Důvody pro založení ubytovacího zařízení se ve většině případů netýkaly místa a atraktivity okolí, kde by bylo potřeba ubytovacího zařízení, ale osobních potřeb a vazeb. Z výzkumu vyplynulo, že se provozovatelé rozhodli pro zřízení ubytovacího zařízení hlavně z toho důvodu, že se jednalo o místo jejich trvalého bydliště a také chtěli podnikáním navázat na rodinou tradici. Druhý nejčastěji uváděný důvod bylo, že se jednalo o zdroj finančních prostředků při splácení půjčky za dům, kde se nevyužívané prostory a volné kapacity v domě pronajímali. V několika případech se také objevila skutečnost, že se jedná o objekt zařazený mezi kulturní památky, tudíž velice láká turisty svou atraktivností. Pro zřízení ubytovacích zařízení v dané oblasti bylo také velice důležité, že se jedná o historické město, bohatě turisticky vyhledávanou oblast a místo, kde v blízkosti existuje několik školících středisek.

34

Otázka č. 3 Jakou právní formu podnikání jste si zvolili a proč?

Právní forma podnikání

5% 8%

87%

Fyzická osoba ( OSVČ)

s.r.o.

Sdružení podnikatelů

Graf č. 3

Formu podnikání jako fyzická osoba (OSVČ) si zvolil největší počet provozovatelů. Tato forma se jim jeví jako nejjednodušší. Většina z nich provozuje ubytovací činnost jako podnikání při zaměstnání a nikoho nezaměstnává. Pro tuto formu podnikání se rozhodli také ti, kteří nabízí ubytování v menším rozsahu, např. pouze apartmán, dva pokoje či chatu jako celek. Rizika ručení za závazky firmy celým svým majetkem se velká část dotazovaných neobává. Sdružení podnikatelů jako svou právní formu podnikání si vybralo pouze 5 % dotázaných. V mnoha případech se jedná o rodinné podniky, kdy se jedná o blízké členy rodiny. Hlavním důvodem pro zvolení právní formy podnikání „s.r.o.“, pro kterou se rozhodlo 8 % dotazovaných byla ta skutečnost, že společníci ručí ze závazky společnosti omezeně, a to pouze do výše upsaných vkladů a ne celým svým majetkem.

35

Otázka č. 4 Naplnily se Vaše předpokládané tržby pro první rok? Podle čeho jste stanovovali výši předpokládané tržby?

Splnění předpokládaných tržeb pro první rok 16%

84%

ANO

NE

Graf č. 4

V 84 % se předpokládané tržby provozovatelům pro první rok nenaplnily. Očekávané tržby bylo u některých dosaženo až ve třetím roce podnikání. Mezi skupinu s 16 % byli také zařazeni i ti, kteří odhad vůbec předem neurčovali a tudíž podle jejich slov se jim předpokládané tržby naplnily. Výše tržby pro první rok byla vždy určována odborným odhadem.

36

Otázka č. 5 Odkud jste čerpali finanční prostředky na zahájení a provoz v prvních letech podnikání?

Zdroje finančních prostředků

12%

20%

68%

Vlastní úspory

Půjčka

Jiné…výpomoc od rodičů, přátel

Graf č. 5

Zjištěné odpovědi na tuto otázku jsou velice překvapující. Myslela jsem si, že většina penzionů je zřizována pomocí různých úvěrů a půjček. A ono zatím celých 68 % dotazovaných provozovatelů své penziony financovala z vlastních zdrojů. Pouze 20 % využilo půjčky od bankovních institucí. A poměrně velká část, 12 %, si vypůjčila finanční prostředky od rodičů a přátel.

37

Otázka č. 6 Využili jste při zahájení podnikání nebo během provozu nějakých projektů na podporu podnikání nebo nepožadovali jste o podporu stát, kraj či Evropskou unii? V případě, že ANO, tak jakých a na co?

Využití krajských, státních či evropských podpor pro podnikání

4%

96% ANO

NE

Graf č. 6

Při zpracovávání výsledků z výzkumu vyplynulo, že jsem při náhodném výběru penzionů volila buď příliš „staré“ penziony, které byly založeny kolem roku 1990 a nebo naopak příliš „nové penziony“, které nemají ještě svoji podnikatelskou minulost a chybí jim účetní historie. Zpracování odpovědi „ANO“ na otázku č. 6: Z toho vyplývá, že pouze 4 % oslovených provozovatelů odpovědělo na danou otázku „ANO“ a uvedlo, že se jim po žádosti dostalo státní či obecní podpory při vzniku podnikání. Konkrétně dva z nich uvedli, že dostali státní dotaci v rámci programu Ministerstva pro místní rozvoj na rozvoj lázeňství, které řadí mezi doplňkové služby svého ubytovací zařízení.

38

Zpracování odpovědi „NE“ na otázku č. 6: Celých 96 % dotázaných provozovatelů uvedlo, že o žádnou dotaci či podporu podnikání nikdy nežádalo a nebo jim žádost byla zamítnuta. Důvody pro tuto skutečnost se dají rozdělit poměrně dobře do třech stejně velkých skupin. Největším důvodem pro neposkytnutí dotací je chybějící účetní historie podnikatelského subjektu. Další důvod se týká města či obce, kde se penzion nachází. Místo v mnoha případech nesplňuje podmínku týkající se počtu obyvatel. A zhruba třetina dotázaných uvedla, že v době, kdy svoje ubytovací zařízení zřizovala žádné programy pro podporu podnikání neexistovaly.

39

Otázka č. 7 Jak velkou kapacitu pro ubytování požadují Vaši klienti?

Kapacita ubytování

14%

0%

54% 32%

1-5 pokojů

5-10 pokojů

10-15 pokojů

15-20 pokojů

Graf č. 7

Výsledky otázky týkající se kapacity ubytování úzce souvisí s otázkou č. 13, kde bylo zjišťováno složení klienty. Protože penziony využívají spíše individuální turisté a rodiny s dětmi, tak největší zájem, a to 54 % klientů má o penziony s 1 – 5 pokoji. 32 % klientů upřednostňuje penziony s 5 – 10 pokoji. Pro tuto kategorii bychom mohli zařadit klienty se zájmem o agroturistiku. Kapacitu, která nabízí 10 – 15 pokojů vyhledává 14 % klientů, většinou tedy menší organizované skupiny rodinných příslušníků a přátel. Penziony s kapacitou 15 – 20 pokojů klienti dotazovaných penzionů vůbec nevyhledávají.

40

Otázka č. 8 Jakou možnost stravování preferují Vaši klienti?

Stravování 0% 0% 7%

38%

42%

13% Restaurace

Snídaně

Polopenze

Vlastní vaření

Plná penze

Jiné

Graf č. 8

K ubytování neodmyslitelně patří také stravování, a toho se také týká další otázka. Z dotazování vyplynulo, že nejčastější formou stravování jsou pouze snídaně, tuto možnost volí 42 % klientů. Celých 38 % klientů preferuje vlastní vaření. Nabídku polopenzí, tzn. snídaně a večeře využívá 13 % klientů dotazovaných penzionů. Mnohé menší penziony stejně svoje restaurace nemá, takže zákazník musí kvůli tomuto způsobu stravování opustit areál penzionu, což už pro něj nebývá příliš pohodlné. Proto tuto možnost stravování požaduje pouze 7 % klientů. Možnost ubytovat se bez nabídky stravování nebo s plnou penzí po dotazovaných penzionech zatím nikdo nežádal.

41

Otázka č. 9 Požadují vaši klienti nějaké doplňkové či společenské služby? A jaké?

Požadavek na doplňkové či společenské služby 11%

89%

ANO

NE

Graf č. 9

Součástí dotazníku byla také velice důležitá otázka týkající se společenský a doplňkových služeb. Od provozovatelů jsem se dozvěděla, že celých 89 % klientů vyžaduje nějaké společenské či doplňkové služby. Velice důležité je v poslední době pro klienty možnost mít sebou své zvířecí miláčky. Nejmenší zájem projevují klienti o zapůjčení dětské postýlky, možnost využít pračku a sušičku. Nicméně i tyto služby požadují 2 % klientů. 11 % klientů žádné společenské či doplňkové služby nevyžaduje.

42

Podrobnější výsledky týkající se společenských a doplňkových služeb viz následující graf.

Společenské a doplňkové služby 10%

15%

7% 2% 9%

11%

Zapůjčení sportov ního náčiní Náv štěv a malého v inného sklepa

6% 9%

Sauna Kulečník (stolní f otbal)

3% 2% 8%

Internet

Pračka, sušička

7%

Dětské hřiště Hřiště (nohejbal, tenisov ý kurt) Uložení jízdních kol Parkov ání Dětská postýlka Zv ířecí mazlíčky sebou

Graf č. 10

43

Otázka č. 10 Jaké vybavení pokojů preferují Vaši klienti?

Vybavení pokojů

35%

38%

27%

Standardní

Speciální

Luxusní

Graf č. 11

Z dotazníků vyplynulo, že požadavky klientů na vybavení pokojů jsou poměrně vyrovnané a jejich nároky se stále zvyšují. Největší části, 38 % klientům, postačí k ubytování pouze standardní vybavení pokoje, které obsahuje pouze lůžko, šatní skříň, stolek, židli, lampičku a sociální zařízení. Luxusní vybavení pokoje, které nabízí lůžko, šatní skříň, stolek, židli, lampičku, televizi, WI-FI, sociální zařízení a kuchyňku je pro 35 % klientů. 27 % klientů preferuje speciální vybavení, které nabízí navíc oproti standardnímu vybavení ještě lednici.

44

Otázka č. 11 Požadují Vaši klienti sociální zařízení na pokoji.

Sociální zařízení na pokoji 1%

99%

ANO

NE

Graf č. 12

Na otázku, zda klienti požadují sociální zařízení na pokoji odpovědělo jednoznačně 99 % provozovatelů, že ANO. Pouze jedno procento klientů by bylo ochotno využívat společné sociální zařízení. Myslím si, že tento výsledek je daný zvyšujícími se nároky klientů, kteří mají strach z nejrůznějších nemocí a také požadavky ze strany hygienických předpisů.

45

Otázka č. 12 Za jakou cenu jsou Vaši klienti se ubytovat? (Kč/noc)

Cena za ubytování Kč/noc 6% 14% 37%

43%

150-300

300-450

450-600

600-750

Graf č. 13

Z tohoto grafu vyplývá, že klienti jsou k ceně za ubytování velice flexibilní. Nejvíce jsou klienti ochotni za ubytování utratit kolem 350 Kč na noc. Cenu za noc v rozmezí od 300 Kč do 450 Kč je ochotna zaplatit téměř polovina klientů. 37 % klientů by bylo schopno zaplatit nejnižší cenu za noc od 150 Kč do 300 Kč. Rozmezí cen za ubytování od 450 Kč do 600 Kč by uvítalo 14 % klientů. Nejvyšší nabízenou možnost ceny za ubytování na noc, a to 600 Kč až 750 Kč by rádo zaplatilo celých 6 % klientů.

46

Otázka č. 13 Pro jakou klientelu je určen Váš penzion?

Klientela 7% 24% 16%

14% 18% 2%

19% Individuální klient Menší organizované skupiny Zájezdy Rodiny s dětmi Zahraniční klient

Klienti se zájmem o agroturistiku Jiní….cykloturisti, tranzitní pobyty na jednu noc

Graf č. 14

Co se týká klientely penzionů, tak necelá čtvrtina dotazovaných uvádí, že individuální klient je pro ně největším přínosem. Řadí se sem: lidé na služebních cestách, účastníky kongresových akcí, různých školení a také bezdětné páry. Menší organizované skupiny a rodiny s dětmi zaujímají druhou pozici žebříčku klientely a jedná se přibližně o 18 %. Tato část klientely podle mého názoru ještě v dalších letech stoupne. V posledních dvou letech z vlastních zkušeností vím, že stále více rodin a skupiny přátel tráví spíše své dovolené v tuzemsku a ubytovávají se právě v nejrůznějších menších penzionech. V poslední době ze strany klientů také roste zájem o agroturistiku. Proto stále více penzionů se orientuje na tuto specializaci a mezi dotazovanými tvoří jejich klientelu již celých 16 %.14 % klientů z dotázaných penzionů jsou zahraniční turisté. Ti navštěvují Českou republiku jednak z důvodu trávení dovolené, rekreace, ale také se mnohdy účastní kongresových akcí. Služeb těchto penzionů využívají zájemci o nejrůznější letní a zimní sporty a také k tranzitním pobytům na jednu noc. 7% tvoří tuto část klientely. Tento typ ubytování není vhodný pro velké skupiny turistů a zájezdů. Pouze 2 % z celkové klientely tvoří zájezdy.

47

Otázka č. 14 Jakým způsobem propagujete svůj penzion?

Propagace 10% 21%

23%

0%

46% Reklama v tisku Internet ( web, portály s ubyt. zařízením) Odborné časopisy Propagační materiály v informačních centrech Jiné…doporučení od známých, stálí klienti

Graf č. 15

Téměř polovina všech dotazovaných využívá pro svoji propagaci služeb internetu. Mají zařízené svoje vlastní webové stránky s možností on-line rezervace. Nebo jejich penziony jsou součástí nabídky portálů s ubytovacími zařízeními. Kolem 20 % dotazovaných nabízí svoje služby prostřednictvím reklamy v tisku a také propagačními materiály v informačních centrech. Většina dotazovaných se ale shoduje na tom, že stejně nejlepší reklamou je ústní doporučení na základě vlastních zkušeností svým rodinným příslušníkům, přátelům a známým. Myslím si, že je velká škoda, že nikdo z dotazovaných nevyužívá reklamu v odborných časopisech. Přeci jenom tuto odbornou literaturu čte mnoho odborníků, kteří mohou být úspěšnými nositeli reklamy a už samotná reklama v tomto typu literatury může samo o sobě vypovídat, že se jedná o kvalitní ubytovací služby. Nevýhodou tohoto typu reklamy je vysoká cena za zveřejnění reklamy.

48

3.2 Podnikatelský záměr penzionu U Kozlíků Tvorba podnikatelského záměru pro založení rodinného penzionu U Kozlíků bude vycházet především z výsledků z dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit nejvhodnější kraj v České republice pro stavbu penzionu, základní aspekty pro zahájení podnikání a především jaké mají klienti ubytovacích zařízení potřeby a jaký rozsah a kvalitu služeb vyhledávají. Úkolem následného konkrétního podnikatelského záměru bude připravit plán pro založení penzionu, co nejvíce odpovídající těmto zjištěným výsledkům. Podnikatelský záměr bude sloužit pouze pro vlastní potřebu a pro lepší orientaci na trhu. Není tedy třeba uvádět veškeré části běžného podnikatelského záměru jako pro externí uživatele. Co se týče hlediska financování, pokusím se veškeré náklady na zahájení a první roky provozu uhradit ze svých vlastních zdrojů. Mým cílem, který plyne z realizace tohoto podnikatelského záměru je vybudovat vlastní firmu poskytující ubytování, která by mi přinášela radost a finanční prostředky na rozšiřování činnosti. Definice penzionu podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR Pension - ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd:

PENZION

TOURIST

PENZION

STANDARD

PENZION

ECONOMY

PENZION

FIRST CLASS [13]

49

3.2.1 Realizační resumé Název

Penzion U Kozlíků

Adresa penzionu

Pavlov 57 584 01 Ledeč nad Sázavou

Majitelka penzionu

Lenka Kubizňáková V Lískách 795/35 591 01 Žďár nad Sázavou

Kontakt

mobilní telefon: +420 724 475 799 email: [email protected]

Datum zahájení podnikání

1.1.2012

3.2.2 Charakteristika firmy a jejich cílů Firma Penzion U Kozlíků se nachází v malé obci Pavlov u Ledče nad Sázavou v malebné krajině českého Posázaví. Hlavní činností objektu bude nabídka ubytovacích služeb. Ubytovací služby se řadí do živností volných, proto pro provozování této živnosti postačí pouze splnění všeobecných podmínek. Obsahem ubytovacích služeb je poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (např. hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných

50

domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům. [9] Zákonnou formu podnikání jsem pro svoji živnost zvolila podnikání na živnostenský list jako fyzická osoba. Pro tuto formu se rozhodla i většina penzionů z dotazníkového šetření. Uvádí, že tato forma je nejjednodušší pro malé penziony a pro osoby, které ubytovací služby provozují při zaměstnání. Výhodou je, že veškerý zisk po zdanění patří majiteli. Celková kapacita penzionu „U Kozlíků“ je deset lůžek + 4 možné přistýlky. Pro rodiny s dětmi můžeme zapůjčit ještě dětskou postýlku. Svou nabídkou a rozsahem je penzion určen nejvíce pro rodiny s dětmi a menší organizované skupiny příbuzných a přátel. Předpokládám, že služeb budou využívat nejen tuzemci, ale také cizinci, především Holanďané, kteří si tuto oblast velice oblíbili a každoročně se sem na letní období vracejí.

Cíle V průběhu své podnikatelské činnosti bych chtěla rozšířit svou živnost i o pohostinskou činnost. Když se fungování penzionu bude vyvíjet správným směrem, poroste zájem o poskytované služby a bude stálá klientela, tak jsem připravena rozšířit poskytované služby. Prvním krokem by byla stavba restaurace na zahradě přiléhající k rodinnému domu a apartmánu. Restaurace by sloužila především ubytovaným klientům k různým formám stravování, ale možnost stravování by mohli využít i ostatní. Pod stodolou, která se rozkládá na pozemku je již několik let sklípek. Postupně z něj bude budován vinný sklep jako jedna z doplňkových služeb. Po vypršení nájemní smlouvy, na základě, které pronajímám místnímu hospodáři pole sousedící se zahradou, bych prostor ráda využila pro postavení několika dřevěných chatek a místo pro přenocování ve stanech.

51

V budoucnu bych ráda využila možnost spolupráce s vybranými cestovními kancelářemi a agenturami. Následně bych chtěla, aby příjmy z ubytování, popř. poté z hostinské činnosti staly mým hlavním příjmem a byly schopny zaplatit všechny provozní výdaje.

3.2.3 Organizace řízení a manažerský tým Lidské zdroje jsou pro správně fungující podnik to nejdůležitější. Na lidských zdrojích závisí úspěšnost podnikání. Obzvlášť v tomto odvětví, kdy je lidský kontakt nevyhnutelný. Musíme mít stále na paměti, že dobré vystupování a slušné jednání s klienty nám může zaručit budoucí úspěch. Během prvních let bude organizační struktura vypadat tak, že penzion povede a o vše se postará majitelka. Postupem času, pokud dojde k rozvoji dalších poskytovaných služeb počet zaměstnanců samozřejmě stoupne. Počítá se s kvalifikovanými pracovníky, jako je recepční, účetní, pokojská, zahradník, kuchař, číšník atd. Na tyto odborně kvalifikované zaměstnanecké posty bude při výběru kladem velký důraz. Zaměstnanci budou moci využít možnosti ubytování přes pracovní týden s výraznou slevou. Výše platu pro další budoucí zaměstnance se vypočítá podle stanovených platových tabulek. Výše platu může být také ovlivněna ziskovostí.

3.2.4 Přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie Analýza trhu Pojednání o konkurenci je dnes součástí každého plánu. O to ještě víc důležité v dnešní velké konkurence, kdy získat nocleh ve vyhledávané oblasti není vůbec žádný problém. V Pavlově v současné době neexistuje žádný hotel či penzion, ale pouze Chalupa Na Pile k pronájmu a kemp pro stany a karavany. Pro srovnání využiji tedy několik ubytovacích kapacit v blízkém okolí.

52

Následující

přehledná

tabulka

nám

pomůže

pro

lepší

orientaci

mezi nejvyhledávanějšími ubytovacími zařízeními v blízkém okolí. Informace byly získány od pracovníků informačních center.

Typ ubytování

Místo

Cena

Počet lůžek

(osoba/noc) Chalupa Na Pile

Pavlov

2.400 Kč/za objekt

16

Hotel Luna

Kouty

500 Kč

102

Hotel Kaskáda

Ledeč nad Sázavou

690 Kč

41

Hotel Stadion

Ledeč nad Sázavou

150 Kč

20

Pension pod Hradem

Ledeč nad Sázavou

400 Kč

8

Ubytování Výměnek

Kochánov

600 Kč

8

Penzion Villa Amenity

Světlá nad Sázavou

Od 250 Kč

12

Chata 2221 Žebrákov

Žebrákov

1.080 Kč/za objekt

4

Tabulka č. 1

Z tabulky vyplývá, že cena, za kterou se poskytuje ubytování velice kolísá. Můžeme říci, že se pohybuje v rozmezí od 150 Kč do 690 Kč za osobu a noc. I kapacita ubytovacích zařízení se od sebe velice liší. Nemůže vůbec říci, že by to tedy šlo o přímou úměru vzhledem k ceně. Podle informací získaných o ubytovacích službách především z informačních center v Ledči a Světlé nad Sázavou nejsou návštěvníci a turisté příliš spokojeni s ubytovacími službami v okolí těchto měst. Kapacita a vybavení ubytovacích zařízení jsou považovány za nejčastější nedostatky. Tato skutečnost samozřejmě nahrává budoucím podnikatelům v tomto oboru. Na závěr se z toho dá vyvodit, že se klienti nevrací na původní místa, ale snaží se najít a využít jiné ubytování. Tím by právě mohl být i nově vznikající penzion v Pavlově.

53

Marketingový mix služeb Představuje soubor úkolů a dílčích opatření, které pomáhají uspokojit požadavky zákazníků a firmě dosáhnout svých cílů. Všechny ovlivnitelné faktory, které nějakým způsobem mohou ovlivnit poptávku po výrobku a které rozhodují o jeho úspěchu. [12] Rozšířený model marketingového mixu služeb obsahuje 7P: produkt, cena, místo, propagace, lidé, materiální předpoklady a procesy. 1. Produkt, služba (produkt) Penzion U Kozlíků nabízí ubytování v dvoupodlažním rodinném domě se třemi dvoulůžkovými pokoji (jeden pokoj s balkónem), společným sociálním zařízením, vybavenou kuchyňkou, společenskou místností s televizí a DVD přehrávačem a možností připojení na internet. Penzion poskytuje ještě ubytování v apartmánu se čtyřmi lůžky, plně vybavenou kuchyňkou, sociálním zařízením, který je vzdálen od rodinného domu asi 10 m. Do všech místností je možno přidat přistýlku. K dispozici je také parkoviště pro 8 osobních aut. Klienti si mohou sebou přivést své domácí zvířecí mazlíčky. Penzion dále nabízí stravování, a to pouze snídaně. Jejich podávání je na objednávku a zvláštní poplatek. Mezi další služby, které penzion nabízí patří místnost s pračkou a sušičkou. Klienti mohou využít na zahradě terasy s ohništěm pro opékání. Penzion nabízí možnost zapůjčení sportovního náčiní (jízdních kol, tenisových raket, míčů, ping-pongových pálek, kroket a petang). Na zahradě u penzionu se nachází dětské hřiště s pískovištěm, prolézačkami a houpačkami. Ve vesnici od roku 2012 bude stát multifunkční hřiště s umělým povrchem pro občany, ale i pro ubytované klienty.

54

2. Cena (price) Metoda tvorby ceny je stanovena podle nákladů. Cena za ubytování se skládá z nákladové ceny a ziskové přirážky. K nákladové ceně se připočítávají různé vedlejší poplatky, jako jsou poplatky za snídaně, domácí mazlíčky a půjčení sportovního náčiní.

Ceník ubytování platný od 1.1. 2012

Pokoje v rodinném

1 osoba

250 Kč/noc

domě

2 osoby

450 Kč/noc

Apartmán

2 osoby

600 Kč/noc

4 osoby

1.000 Kč/noc 60 Kč

Snídaně Poplatek za zvíře

50 Kč/den

Poplatek za jízdní kolo

90 Kč/den

Poplatky za ostatní

20 Kč/den/ks

sportovní náčiní Tabulka č. 2

Děti do 5-ti let bydlící s dospělou osobou neplatí. Veškeré platby jsou možné pouze v hotovosti nebo bankovním převodem. Nástup na ubytování při týdenních pobytech bude vždy v sobotu ve 14 hodin a odjezd zase v sobotu do 10 hodin. Snídaně budou podávány v 8:30 ve společenské místnosti v rodinném domě. Samozřejmě lze vše upravit na základě předchozí domluvy dle potřeby klienta. 3. Místo (place) Penzion U Kozlíků se nachází v malé obci Pavlov u Ledče nad Sázavou v malebné krajině českého Posázaví. Obec Pavlov u Ledče nad Sázavou se přesně nachází mezi městy Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou, severně od řeky Sázavy a zhruba 25 km od dálnice D1. Havlíčkův Brod je vzdálen 26 km, Jihlava 60 km, stejně tak jako Žďár nad Sázavou. Hlavní město Praha leží ve vzdálenosti 90 km.

55

Pavlov je malá nenápadná obec, která se během posledních 5 let začala rozvíjet. Turisty láká svou okouzlující přírodou a půvabem typické obce. Nachází se zde kulturní dům se společenským sálem, restaurací a obchodem s potravinami. Turistům nejen v obci, ale i v jeho blízkém okolí zatím slouží pouze chata a jeden kemp, kde je možnost ubytování v chatkách a ve stanech. Na kraji obce se nachází Stanice ochrany přírody Pavlov. Stanice je přístupná letos veřejnosti od 1.5., prohlídky se konají každý den s průvodcem a trvají hodinu. [11] Místní ochranářskou stanici proslavili hrdinové Večerníčků Vydrýsek a rys Ťap. Obec se nachází nedaleko řeky Sázavy – přírodní rezervace Stvořidla. Plochou zabírají Stvořidla zhruba 300 ha především na pravém břehu řeky. Místo je oblíbené zejména u vodáků a turistů. Pro vodáky je řeka sjízdná takřka po celý rok, je však třeba počítat při nízkém stavu vody s častými přenáškami lodě mezi kamennými poli. Nejpříhodnější doba pro plavbu je po jarním tání sněhu a v létě po vydatných srážkách. K nim přiléhá Přírodní park Melechov rozkládající se na okraji Českomoravské vrchoviny asi 6,5 km východně až jihovýchodně od Ledče nad Sázavou. Oblast Stvořidel je využívána i cyklisty, ovšem nezpevněný povrch ocení pouze vyznavači trekingových kol. Stanovat se může jen v kempu Stvořidla, náročnější turisté mohou využít hotel v Koutech nebo budoucí penzion v Pavlově. Další turistické zajímavosti: Lipnice nad Sázavou leží asi 10 km od Stvořidel, známá gotickým hradem, dožíval zde spisovatel Jaroslav Hašek, dodnes se v blízkém okolí těží žula Na podzim je zde velmi populární houbaření. V zimním období lze k radovánkám využít nedalekou sjezdovku, běžecké tratě a malebné zasněžené kopce. [10]

56

4. Propagace (promotion) Penzion U Kozlíků pro svoji propagaci využije všech bezplatně dostupných možností, které nabízí internet. Zviditelnit na internetu se může pomocí svých vlastních webových stránek, neplacených zápisů v katalozích, placené zápisy v katalozích a vyhledávačích a nebo na reklamních proužcích, tzv. bannerech. Tvorbu a správu webových stránek bude mít na starosti sama majitelka penzionu. Při zahájení podnikání se vloží do venkovní reklamy větší část finančních prostředků, aby se nový penzion, co možná nejlépe dostal do podvědomí lidí. Z vlastních zkušeností vím, že venkovní reklama je nenásilná forma reklamy, pomocí, které lze získat spoustu zájmu ze strany potencionálních klientů. Před zahájením podnikání se umístí reklama do místního tisku, bezplatně rozdávaných novin a katalogů a ponechá se po celý první rok podnikání. Součástí reklamy bude také tisk propagačních materiálů, které budou umístěny do informačních center a restaurací v okolí. Formu venkovní reklamy bych zvolila až po několika letech podnikání, kdy by došlo k rozvoji ubytovacích služeb. Tento druh reklamy je velice finančně náročný. Rozhodování o dalších způsobech reklamy se bude odvíjet podle obsazenosti penzionu. 5. Lidé (people) Penzion U Kozlíků v první letech podnikání nebude mít žádné zaměstnance. Penzion povede a všechny pozice zastane pouze jeho majitelka. Do budoucna, ale už teď přemýšlí o rozšíření poskytovaných služeb a s tím samozřejmě spojené rozšiřování pracovních pozic. Bude se jednat o zástupce majitelky, který bude současně recepční. Do provozu se zaměstná pokojská a zahradník, který současně zastane práci údržbáře. Nově vzniklá restaurace nabídne další pracovní místa, a tím budou dva kuchaři a dva číšníci. Protože jde o rodinný podnik, tak v první řadě místa budou obsazena členy rodiny. Pokud jejich vzdělání a odborná praxe nebude vhodná pro pracovní obsazení, místa budou nabídnuta prostřednictvím Úřadu práce. Platy a veškeré finanční ohodnocení zaměstnanců bude prováděno pomocí daných platových tabulek. Výše prémií a odměn bude v závislosti na ziskovosti.

57

6. Materiální předpoklady (psychical evidence) Důležitým předpokladem pro úspěšné fungování penzionu je zajištění celoroční plné obsazenosti. Pro tento fakt je důležité zajistit na prvním místě dostatečnou informovanost a propagaci podniku. Tyto předpoklady představují důkaz, že se opravdu jedná o seriózní služby. Klientům můžeme nabídnout ubytování v klidném, tichém a přírodou obklopeném prostředí. Dostupnost místa je velice dobrá, obec Pavlov se nachází pouhých 25 km od dálnice D1. V okolí je mnoho značených turistických a cyklistických tras. Klient pro svoji rezervaci může využít jednoduchý on-line rezervační formulář na webových stránkách. Zařízení penzionu je sice starobylé, ale nedávno zrestaurované, takže vše působí útulně. Navíc penzion disponuje velkým výběrem sportovního vybavení, které si klient může zapůjčit. Majitel penzionu může být klientům téměř 24 hodin k dispozici.

7. Procesy (process) Procesy můžeme popsat z dvou hledisek. Jedním hlediskem je spolupráce s ostatními firmami, mezi které můžeme řadit i školy a úřady. Můžeme si zajistit vzájemnou propojenost a spolupráci. Pro školy a jejich studenty můžeme vytvářet speciální nabídky týkající se praxí a různých exkurzí. S ostatními ubytovacími zařízeními můžeme mít úzkou spolupráci týkající se volných míst pro ubytování a nebo využívání si navzájem svých doplňkových služeb, např. sauna, bazén, hřiště. A druhým hlediskem jsou všechny činnosti, které probíhají v penzionu U Kozlíků a týkají se ubytovaných klientů. Jedná se o veškeré služby, které jsou poskytovány klientovi již od doby, kdy si u nás rezervoval pobyt. Služby jsou poskytovány během pobytu po celý každý den. Část služeb je již zahrnuta v ceně ubytování a část se pak řadí do skupiny se zvláštním poplatkem. Aby vše fungovalo bez závažnějších problémů, je třeba aby penzion měl ubytovací a provozní řád a každý klient by s ním měl být seznámen.

58

Finanční plán Před zahájením podnikání si sestavíme jednoduchý finanční plán a sestavíme si tak jednoduchý přehled, o tom co, jak a z čeho budeme financovat. Na první rok podnikání vložím do podnikání tento základní vklad: dvě budovy s kompletním vybavením v celkové hodnotě 3.000.000 Kč, hospodářskou budovu v hodnotě 500.000 Kč, zahradu o výměře 1870 m2, osobní automobil v hodnotě 90.000 Kč, notebook v hodnotě 20.000 Kč a finanční základní kapitál v hodnotě 500.000 Kč. Dodávky energie, vody a plynu jsou zajišťovány přípojkami z obecních rozvodů. Voda je čerpána z obecní studny. Elektrickou energii zajišťuje Východočeská energetika, a.s. Hradec Králové a dodávky plynu zajišťuje Východočeská plynárenská a.s. Hradec Králové. Po obci je také zaveden televizní a telefonní příjem. V penzionu, však bude zaveden až v budoucnu, pro začátek se budou využívat mobilní telefony a internetové spojení.

Přehled výdajů a příjmů

Plánované výdaje při zahájení činnosti, Lůžkoviny, toaletní potřeby, výzdoba, …

150.000,-

Administrativní poplatky (živnostenský list, výpis z rejstříku trestů)

4.500,-

Celkem plánované výdaje při zahájení

154.500,-

Tabulka č. 3

59

Plánované roční výdaje - fixní Zdravotní pojištění OSVČ Sociální pojištění OSVČ Pojištění budov Daně Reklama Provozní náklady na automobil Pojištění automobilu Internet a telefon Odpad Provozní náklady penzionu Ostatní

20.004,21.684,2.900,5.000,12.000,20.000,3.860,8.600,1.000,5.000,10.000,-

Celkem výdaje - fixní

110.048,Tabulka č. 4

Plánované výdaje - variabilní ( na 1 osobu) Vodné (stočné se v obci neplatí) Elektrická energie Plyn Lůžkoviny Toaletní potřeby

15,45,35,20,20,-

Celkem výdaje - variabilní

135,Tabulka č. 5

60

Přehled výnosnosti penzionu při provozu 300 dní v roce

100% obsazenost Denní tržba Příjmy za rok Výdaje - fixní Výdaje - variabilní

2.350,705.000,110.048,405.000,-

Rozdíl P-V

189.952,-

60% obsazenost Denní tržba Příjmy za rok Výdaje – fixní Výdaje – variabilní

1.350,405.000,110.048,243.000,-

Rozdíl P-V

51.952,-

40% obsazenost Denní tržba Příjmy za rok Výdaje – fixní Výdaje – variabilní Rozdíl P-V

900,270.000,110.048,162.000,- 2048,Tabulka č. 6

Ve svých následujících výpočtech předpokládám příjmy pouze z ubytování, tj. z řádných lůžek (bez přistýlek). Další příjmy nejsou ve výpočtech zahrnuty, mohou ale tvoří významnou část příjmů. Jedná se o příjmy ze snídaní, poplatků za zvířata, za půjčení jízdního kola a dalších sportovních náčiní. Z důvodu opatrnosti předpokládám provoz penzionu pouze 300 dnů v roce.

61

Pro zjednodušení výpočtu se domnívám, že v 1. roce nebudu a ani se povinně nestanu plátcem DPH. Z počátku plánuji provozovat penzion pouze při zaměstnání. U svého podnikání neřeším daňovou povinnost ani daňovou uznatelnost jednotlivých výdajů (pojistné OSVČ atd.). Výpočty jsou provedeny na základě mého vlastního odhadu. Až vlastní provoz ukáže, jak skutečně bude třeba pracovat s cenou, jak rozšířit nabídku služeb atd. Po předběžném odhadu příjmů a výdajů to vypadá, že provoz penzionu může být takto realizovatelný. Optimální pro ziskovost by bylo udržovat obsazenost penzionu během roku kolem 60 %. Obsazenost 40 % již vyvolává ztrátu. Při stávajících cenách by mohl provoz penzionu fungovat i několik let. Pokud ale uvažuji do budoucnu ceny skutečně navýšit, abych dosáhla větších příjmů pro rozšiřování nabídky služeb, budu muset zohlednit spousty nově vzniklých skutečností. Hlavní z nich se určitě bude týkat ekonomické situace ve státě. Věřím, že provoz penzionu bude skutečně možný a úspěšný.

62

4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhotovit teoretický přehled o zahájení podnikání a vytvoření teoretického podnikatelského záměru v oblasti poskytování ubytovacích služeb. Nejdůležitějším úkolem dotazníkového šetření bylo zjistit kraj České republiky, kde se nachází nejméně penzionů a kde by bylo nejvhodnější založit nové ubytovací zařízení. K mému překvapení z výzkumu vyplynulo, že nejvhodnější lokalitou pro nově vznikající penzion je právě kraj Vysočina. Výsledek z mého dotazníkového šetření je totožný i s údaji Českého statistického úřadu, které říkají, že v kraji Vysočina je nejméně penzionů v celé České republice. S touto skutečností se tedy dala velice dobře spojit předběžná realizace mého snu a vytvořit si tak předběžný přehled o podnikatelských potřebách. Práce se přehledně členění do dvou hlavních kapitol. Část teoretická je věnována základním definicím týkající se podnikání, obecným informacím o podnikatelském záměru a nabídce možností podpory při financování. Praktická část má dvě části. V první části jsou zpracovány výsledky z dotazníkového šetření do přehledných grafů se slovním komentářem. V druhé části je zpracován podnikatelský záměr pro vlastní potřebu podnikatelky. I když mi mnozí provozovatelé, se kterými jsem během dotazníkového šetření přišla do styku můj velký sen přímo i nepřímo rozmlouvali, rozhodla jsem se po zpracování této práce, že v budoucnu určitě podnikání v provozování penzionu určitě zkusím. Pouze od svého původního úmyslu založit rodinný penzion upustím. „Rodinný“ možná bude jen v tom smyslu, že se bude dědit z generace na generaci, ale zaměstnávat rodinné příslušníky v penzionu nebudu. Na závěr práce bych chtěla říct, že jsem opravdu ráda za bohaté informace a zkušenosti, které jsem při zpracování této bakalářské práce získala. Věřím, že mi pomohou vytvořit v budoucnu úspěšný podnikatelský záměr na založení penzionu. Práce může poskytnout cenné rady studentům, již podnikajícím subjektů, ale také může být nápovědou pro začínající podnikatele.

63

Seznam tabulek a grafů Pokud není uvedeno jinak, tak autorem tabulek a grafů je autorka práce.

Seznam tabulek Tabulka č. 1

Přehled ubytovacích zařízení v okolí penzionu U Kozlíků

Tabulka č. 2 Ceník ubytování platný od 1.1. 2012 Tabulka č. 3

Plánované výdaje při zahájení činnosti

Tabulka č. 4

Plánované roční fixní výdaje

Tabulka č. 5

Plánované variabilní výdaje

Tabulka č. 6

Přehled výnosnosti

Seznam grafů Graf č. 1 Myslíte si, že by ve vašem okolí našel další penzion uplatnění? Odpověď „ANO“ Graf č. 2 Myslíte si, že by ve vašem okolí našel další penzion uplatnění? Odpověď „NE“ Graf č. 3 Jakou právní formu podnikání jste si zvolili a proč? Graf č. 4 Naplnily se vaše předpokládané tržby pro první rok? Graf č. 5 Odkud jste čerpali finanční prostředky na zahájení a provoz v prvních letech podnikání? Graf č. 6 Využili jste při zahájení podnikání nebo během provozu nějakých projektů na podporu podnikání nebo nepožadovali jste Graf č. 7 Jak velkou kapacitu pro ubytování požadují Vaši klienti? Graf č. 8 Jakou možnost stravování preferují Vaši klienti? Graf č. 9 Požadují Vaši klienti nějaké doplňkové či společenské služby? Graf č. 10 Doplňkové a společenské služby. Graf č. 11 Jaké vybavení pokojů preferují Vaši klienti? Graf č. 12 Požadují sociální zařízení? Graf č. 13 Za jakou cenu jsou klienti ochotni se ubytovat? (Kč/noc) Graf č. 14 Pro jakou klientelu je určen Váš penzion? Graf č. 15 Jakým způsobem propagujete svůj penzion?

64

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. Základy podnikání (teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1.vyd. Praha: Grada publishing, 2010. 432 s. ISBN 97880-247-3339-5 ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie - stručný přehled, 2003/2004. 1.vyd. Zlín: CEED, 2003. 279 s. ISBN 80-902552-8-0 BERÁNEK, J., KOTEK, P. Řízení hotelového provozu. 4.vyd. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0 FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vyd. Praha: Grada publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2 KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0 VEBER, Jaromír a kol. Management (základy – prosperita – globalizace). 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 700 s. ISBN 80-7261-029-5 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času (aplikovaný marketing služeb). 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9

Elektronické zdroje [1] Www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Zdroje financování u EU. Dostupné

z WWW:
2007-2013/1001573>. [2] Www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Regionální operační program. Dostupné z WWW: .

65

[3] Www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Regionální operační program Jihovýchod.

Dostupné

z WWW:
jihovychod/1001705>. [4] Www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Podpora podnikání v kraji Vysočina.

Dostupné

z WWW:


vysocina/1000927>. [5] Www.kr-vysocina.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Fond Vysočiny. Dostupné z WWW:. [6] Www.kr-vysocina.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Statut účelového FV. Dostupné z WWW: . [7] Www.extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Aktivní programy. Dostupné z WWW:. [8] Www.edotace.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Doprovodná infrastruktura CR Dostupné z WWW: . [9] Www.firemnifinance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Ubytovací služby. Dostupné

z WWW:
naplne-zivnosti/volne/du6698-55-55-ubytovaci-sluzby/?form6698[internal_val]=1>. [10]

Www.priroda.cz

[online].

2011

[cit.

2011-05-11].

Stvořidla.

Dostupné

z WWW:. [11] Www.stanicepavlov.eu [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Stanice Pavlov. Dostupné z WWW:. [12] Www.marketing.topsid.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-12]. Marketingový mix. Dostupné z WWW: . [13] Www.hotely.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Oficiální klasifikace hotelů. Dostupné z WWW: .

66

Přílohy Seznam příloh Příloha A: Dotazník Příloha A. 1 Vyplněný dotazník Příloha B: Plán výzev ROP JV pro rok 2011 Příloha C: Jednotný registrační formulář Příloha D: Obrázky Příloha D. 1 Náves obce Pavlov Příloha D. 2 Letecký snímek rodinného domu a zahrady Příloha D. 3 Letecký snímek obce Příloha D. 4 Stvořidla Příloha E: Mapy Příloha E. 1 Mapa Posázaví s vyznačeným úsekem od Světlé do Ledče nad Sázavou

67

Příloha A: Dotazník Dotazník k Bakalářské práci na téma Podnikatelský záměr na založení penzionu. Dotazník má za úkol vyzkoumat základní aspekty důležité pro podnikání v provozování ubytovacího zařízení (penzionu) a zjistit rozsah a kvalitu poskytovaných služeb pro klienty. Dotazník je určen pro 8 majitelů či provozovatelů menších rodinných penzionů z každého kraje ČR. Vybranou odpověď prosím zvýrazněte. 1.

Myslíte si, že by ve vašem kraji (oblasti) našel uplatnění další penzion? ANO – NE PROČ?

2.

Proč jste se rozhodli pro zřízení ubytovacího zařízení zrovna v této oblasti?

3.

Jakou právní formu podnikání jste si zvolili a proč?
FO (OSVČ)
sdružení podnikatelů
s.r.o
a.s.
v.o.s.
k. s.
družstvo
jiné_______________ PROČ?

4.

Naplnily se Vaše předpokládané tržby pro první rok? Podle čeho jste stanovovali, výši předpokládané tržby? ANO – NE

5.

Odkud jste čerpali finanční prostředky na zahájení a provoz v prvních letech podnikání?
úvěr
půjčka
vlastní úspory
jiné______________

6.

Využili jste při zahájení podnikání nebo během provozu nějakých projektů na podporu podnikání nebo nepožadovali jste o podporu stát, kraj či Evropskou unii? ANO – NE V případě, že ANO, tak konkrétně jakých a na co?

7.

Jakou velkou kapacitu pro ubytování požadují Vaši klienti?
0 -5 pokojů
5-10 pokojů
10-15 pokojů
15-20 pokojů

8.

Jakou možnost stravování preferují Vaši klienti?
restaurace
snídaně
polopenze
plná penze
vlastní vaření
jiné __________________

9.

Požadují Vaši klienti nějaké doplňkové či společenské služby ? ANO – NE Jaké?

68

10. Jaké vybavení pokojů preferují Vaši zákazníci?




Standardní (postel, skříň, stolek, židle, lampička, sociální zařízení) Speciální (postel, skříň, stolek, židle, lampička,lednice, sociální zařízení) Luxusní (postel, skříň, stolek, židle, lampička televize, WI-FI, sociální zařízení, kuchyňka)

11. Požadují sociální zařízení na pokoji? ANO - NE 12. Za jakou cenu jsou klienti ochotni se ubytovat? (Kč/noc)





150 - 300 300 - 450 450 - 600 600 - 750

13. Pro jakou klientelu je určen Váš penzion?








individuální klient menší organizované skupiny zájezdy rodiny s dětmi zahraniční klient klienti se zájmem o agroturistiku jiné_______________

14. Jakým způsobem propagujete svůj penzion? o Reklama tisku o Internet (portály s ubytovacím zařízením) o Odborné časopisy o Propagační materiály v Informačních centrech o Jiné__________________ Děkuji za vyplnění.

Zdroj: Dotazník vytvořila autorka práce Lenka Kubizňáková

Příloha A.1: Vyplněný dotazník Vyplněný dotazník – Penzion Zafúkané Velké Karlovice Dotazník k Bakalářské práci na téma Podnikatelský záměr na založení penzionu. Dotazník má za úkol vyzkoumat základní aspekty důležité pro podnikání v provozování ubytovacího zařízení (penzionu) a zjistit rozsah a kvalitu poskytovaných služeb pro klienty. Dotazník je určen pro 8 majitelů či provozovatelů menších rodinných penzionů z každého kraje ČR. Vybranou odpověď prosím zvýrazněte.

1. Myslíte si, že by ve vašem kraji (oblasti) našlo uplatnění další penzion? ANO – NE PROČ? V této lokalitě (údolí Pluskovec Velké Karlovice), je již dostatek ubytovacích zařízení. A nejen tady, Velké Karlovice jsou plné ubytovacích zařízení, tudíž nejlepší je zavedený penzion se stálou klientelou.

2. Proč jste se rozhodli pro zřízení ubytovacího zařízení zrovna v této oblasti? Vyhledávaná turistická oblast – zima – lyžování, běžky, léto – turistika, cykloturistika

69

3. Jakou právní formu podnikání jste si zvolili a proč?
FO (OSVČ)
sdružení podnikatelů
s.r.o
a.s.
v.o.s.
k. s.
družstvo
jiné_______________ Jsem fyzická osoba, nikoho nezaměstnávám, tudíž je to pro mě nejlepší forma.

4. Naplnily se Vaše předpokládané tržby pro první rok? Podle čeho jste stanovovali, výši předpokládané tržby? ANO – NE

5. Odkud jste čerpali finanční prostředky na zahájení a provoz v prvních letech podnikání?
úvěr
půjčka
vlastní úspory
jiné______________ 6. Využili jste při zahájení podnikání nebo během provozu nějakých projektů na podporu podnikání nebo nepožadovali jste o podporu stát, kraj či Evropskou unii? ANO – NE V případě, že ANO, tak konkrétně jakých a na co?

7. Jakou velkou kapacitu pro ubytování požadují Vaši klienti?
0 -5 pokojů
5-10 pokojů
10-15 pokojů
15-20 pokojů 8. Jakou možnost stravování preferují Vaši klienti?
restaurace
snídaně
polopenze
plná penze
vlastní vaření
jiné __________________ 9. Požadují Vaši klienti nějaké doplňkové či společenské služby ? ANO – NE Jaké? Internet, sauna, kulečník, pračka, sušička.

10. Jaké vybavení pokojů preferují Vaši zákazníci?




Standardní (postel, skříň, stolek, židle, lampička, sociální zařízení) Speciální (postel, skříň, stolek, židle, lampička, lednice, sociální zařízení) Luxusní (postel, skříň, stolek, židle, lampička televize, WI-FI, sociální zařízení, kuchyňka)

70

11. Požadují sociální zařízení na pokoji? ANO - NE

12. Za jakou cenu jsou klienti ochotni se ubytovat? (Kč/noc)





150 - 300 300 - 450 450 - 600 600 - 750

13. Pro jakou klientelu je určen Váš penzion?








individuální klient menší organizované skupiny zájezdy rodiny s dětmi zahraniční klient klienti se zájmem o agroturistiku klienti se zájmem o turistiku, cykloturistiku, zimní sporty

14. Jakým způsobem propagujete svůj penzion?
Reklama tisku
Internet (portály s ubytovacím zařízením)
Odborné časopisy
Propagační materiály v Informačních centrech
Stálí klienti doporučující penzion svým známým Děkuji za vyplnění.

71

Příloha B: Plán výzev ROP JV pro rok 2011

Zdroj: www.jihovychod.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Přehled aktuálních výzev. Dostupné z WWW.. 72

Příloha C: Jednotný registrační formulář 1. strana

73

Příloha C: Jednotný registrační formulář 2. strana

Zdroj: www.mpo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Jednotný registrační formulář. Dostupné z WWW.. 74

Příloha D: Obrázky Příloha D.1 Náves obce Pavlov

Obr. č. 1: Náves obce Pavlov Zdroj: www.pavlov.w1.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Oficiální stránky obce Pavlov. Dostupné z WWW..

Příloha D. 2 Letecký snímek rodinného domu a zahrady

Obr. č. 2: Letecký snímek rodinného domu a zahrady Zdroj: vlastní fotografie autorky práce.

75

Příloha D. 3 Letecký snímek obce

Obr. č. 3: Letecký snímek obce Zdroj: www.pavlov.w1.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Oficiální stránky obce Pavlov. Dostupné z WWW. .

76

Příloha D. 4 Stvořidla na řece Sázavě

Obr. č. 4: Stvořidla na řece Sázavě Zdroj: vlastní fotografie autorky práce.

Příloha E: Mapy

Příloha E. 1 Mapa Posázaví s vyznačeným úsekem od Světlé do Ledče na Sázavou

Obr č. 5: Mapa Posázaví s vyznačeným úsekem od Světlé do Ledče na Sázavou Zdroj: Zdroj: www.leader.posazavi.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW..

77