VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Petrohrad, analýza předpokladů cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Petra Šnajdrová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2015
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 12.12.2014
............................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné rady při vedení práce a věnovaný čas.
Copyright © 2014 Petra Šnajdrová
Abstrakt ŠNAJDROVÁ Petra: Petrohrad - analýza předpokladů CR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava. 2015.74 stran Cílem bakalářské práce je průzkum slavného ruského města Petrohrad z pohledu jednotlivých faktorů cestovního ruchu. Bakalářská práce shrnuje kulturní i přírodní atraktivity tohoto bývalého hlavního města ruské říše a ukazuje vývoj návštěvnosti. Práce také obsahuje dotazník, který zjišťuje zájem studentů o návštěvu Petrohradu.
Klíčová slova Analýza. Cestovní ruch. Destinace. Návštěvnost. Petrohrad. Turistické předpoklady.
Abstract Šnajdrová, Petra: Sankt Peterburg - the Analysys tourist assumptionst. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr.Milan Kameník. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava 2015. 74 pages The aim of this thesis is an exploration of the famous Russian city of St Petersburg from the perspective of the individual factors of tourism. Bachelor thesis summarizes the cultural and natural attractions of this former capital of the Russian Empire, and shows the development of traffic. The work also includes a questionnaire that determines students' interest in visiting St. Petersburg
Key words Analysis. Destination. Sankt Peterburg. Tourism. Tourist assumtions. Visiting.
Obsah Seznam ilustrací a tabulek .............................................................................................. 10 1.
Metodika práce ........................................................................................................ 12
2.
Vymezení a charakteristika základních pojmů ........................................................ 12 2.1
Cestovní ruch ................................................................................................... 12
2.1.1 2.2
Destinace cestovního ruchu.............................................................................. 14
2.2.1 3.
Formy a druhy cestovního ruchu .............................................................. 13
Životní cyklus destinace ........................................................................... 15
Analýza předpokladů cestovního ruchu v Petrohradě ............................................. 16 3.1
Selektivní předpoklady..................................................................................... 17
3.1.1
Historie...................................................................................................... 18
3.3.1
Obyvatelstvo ............................................................................................. 24
3.3.2
Vízová povinnost ...................................................................................... 27
3.3.3
Turistická informační centra ..................................................................... 27
3.3.4
Turistické organizace ................................................................................ 28
3.3.5
Turistická karta (Petersburg card)............................................................. 29
3.3.6
Směnárenské služby .................................................................................. 30
3.2
Lokalizační předpoklady .................................................................................. 30
3.1.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 31
4.1.
Společenské předpoklady ................................................................................. 33
4.2
Realizační předpoklady .................................................................................... 38
4.2.1
Ubytovací a stravovací zařízení ................................................................ 38
4.2.2
Mezinárodní dostupnost destinace ............................................................ 39
4.2.3
Doprava v místě destinace ........................................................................ 41
4.
CK, které nabízejí zájezdy do Petrohradu ............................................................... 43
5.
Program podpory rozvoje Petrohradu 2011-2016 ................................................... 43
6.
Návštěvnost Petrohradu (grafické zobrazení) ......................................................... 46 8
6.1 7.
Defertova funkce pro Petrohrad ....................................................................... 48
Dotazníkový průzkum ............................................................................................. 49 7.1
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 49
7.2
Zhodnocení dotazníku ...................................................................................... 65
8.
Návrhy na zlepšení zájmu o Petrohrad .................................................................... 65
9.
SWOT analýza......................................................................................................... 65
9
Seznam ilustrací a tabulek Tabulka 1: Předpoklady cestovního ruchu...................................................................... 16 Tabulka 2: Osobnosti Petrohradu z oblasti umění .......................................................... 18 Tabulka 3: Osobnosti z oblasti politiky Petrohradu ........................................................ 18 Tabulka 4: Osobnosti Petrohradu z oblasti vědy ............................................................ 19 Tabulka 5: Seznam turistických informačních center..................................................... 28 Tabulka 6: Ubytovací zařízení ........................................................................................ 39 Tabulka 7: Stravovací zařízení ....................................................................................... 39 Tabulka 8: Trajektové plavby do Petrohradu ................................................................. 41 Tabulka 9: Nová lůžková kapacita.................................................................................. 44 Tabulka 10: Ubytovací kapacity v Petrohradě ................................................................ 48
Obrázek 1: Životní cyklus destinace ............................................................................... 16 Obrázek 2: mapa Petrohradu........................................................................................... 18 Obrázek 3: Petr I. Veliký ................................................................................................ 19 Obrázek 4: Alexandr Sergejevič Puškin ......................................................................... 22 Obrázek 5: Fjodor Michajlovič Dostojevskij.................................................................. 23 Obrázek 6: Grigorij Rasputin Jefimovič ......................................................................... 24 Obrázek 7: mapa Ruska .................................................................................................. 30 Obrázek 8: Klima - Sankt Petěrburg ............................................................................... 31 Obrázek 9: Klimadiagram Moskva ................................................................................. 32 Obrázek 10: bitva u Cušimy ........................................................................................... 34 Obrázek 11: Historie Jantarové komnaty........................................................................ 36
10
Úvod Město Petrohrad patří mezi nejvyhledávanější města v Rusku. V roce 1712 se stalo dokonce na dvě století hlavním městem a během své existence několikrát změnilo svůj oficiální název. Většina obyvatel České republiky má Petrohrad zažitý pod názvem Leningrad. Dnešní studenti si ale v hodinách ruského jazyka či zeměpisu vyprávějí o Petrohradu jako o Sankt-Petěrburgu. Město každoročně navštíví miliony návštěvníků, pro příznivce umění jsou zde sbírky, které jsou zastoupeny asi v 50 galeriích. Mezi nejznámější patří jedinečné architektonické muzeum Ermitáž. Při návštěvě Petrohradu a jeho okolí je také nepsaná povinnost navštívit Chrám vzkřísení Krista, Katedrálu Sv. Izáka či Jantarovou komnatu. Toto téma jsem si zvolila, neboť se již několik let učím ruský jazyk a bakalářská práce, je pro mě příležitostí dozvědět se o Petrohradu více. Hlavním cílem bakalářské práce bude průzkum slavného města Petrohrad z pohledu jednotlivých faktorů cestovního ruchu. Má bakalářská práce bude rozdělena do dvou tematických celků. V teoretické části seznámím čtenáře se základními pojmy terminologie z oblasti cestovního ruchu. Dále se pokusím o podrobný rozbor předpokladů (lokalizačních, realizačních, selektivních) realizace cestovního ruchu v Petrohradu a Také se zmíním o Programu podpory rozvoje Petrohradu 2011 – 2016. V praktické části se budu věnovat vývoji návštěvnosti ve městě. Součástí bude také dotazník, jehož cílem bude zjistit, jaký je zájem o návštěvu Petrohradu studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava.
11
TEORETICKÁ ČÁST
1. Metodika práce Při tvorbě bakalářské práce jsem postupovala následujícím způsobem. Nejprve jsem si vytvořila předpokládanou osnovu. V teoretické části jsem provedla analýzu dostupné literatury a informačních zdrojů. Nastudovala jsem si tedy informace z odborných knih. Následně jsem si vydefinovala základní pojmy cestovního ruchu, např. co je destinace cestovního ruchu, jaké má mít vlastnosti a co je pro ni charakteristické. Tyto informace jsem pak aplikovala na oblast Petrohradu, kde jsem ze širokého pohledu popsala předpoklady (lokalizační, realizační, selektivní) cestovního ruchu. Informace jsem získávala převážně z oficiálních turistických portálů Petrohradu. V praktické části jsem zpracovala dotazník pro studenty, jehož cílem bylo zjistit, jaké je jejich povědomí o tomto městě. Dotazník také obsahoval otázky, na jejichž základě jsem zjistila, co by je nejvíce v Petrohradu zajímalo při vlastní návštěvě. Zaměřila jsem se i na návštěvnost Petrohradu, kterou jsem shrnula v grafickém zobrazení. Výstupem celé práce byla také SWOT analýza.
2. Vymezení a charakteristika základních pojmů
2.1
Cestovní ruch
Samotné počátky cestovního ruchu sahají až do starověkého Řecka a Říma, neboť z tohoto období máme k dispozici první písemné a stavební doklady o cestování. Vznikala rekreační centra, mapy a silnice. Až do 19. století cestování sloužilo spíše ke vzdělávání, k obchodním nebo vojenským účelům. Poté došlo k rozvoji organizovaného cestovního ruchu. Toto období je spojené s osobností Thomase Cooka, který 5. 7. 1841 zorganizoval první zájezd. Účastníci zájezdu cestovali osobním vlakem z Leicestru do Leigeborough. Zájezd byl uspořádán při příležitosti otevření železnice z Derby do
12
Rugby. Další významnou osobností je Karl Baedecker, který začal vydávat tištěné průvodce. Publikace této značky se vydávají až do dnešního dne. S velkým rozvojem cestovního ruchu se začaly vytvářet i odborné definice. V roce 1991 byla z důvodu sjednocení názorů na mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu WTO (Světová organizace cestovního ruchu) vytvořena definice, podle které je cestovní ruch „činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na kratší dobu než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Ryglová, 2011, str.11) Odborná literatura také často pro cestovní ruch používá pojmy rekreace, zotavení či turismus.
Pro realizaci cestovního ruchu je zapotřebí splnění několika podmínek. Z již uvedené definice je jasné, že nejdůležitější je možnost svobodného pohybu a volný čas. Dále musí být vytvořen určitý stupeň ekonomického, technického a sociálního rozvoje. Účastníci cestovního ruchu musí mít splněny tzv. základní životní potřeby, mezi něž patří např. spánek, jídlo, pití, aby mohli uspokojovat potřeby sekundární, tzv. nezbytné.
Další součástí cestovního ruchu je primární a sekundární potenciál. Primární potenciál zahrnuje přírodní a kulturní podmínky, mezi které řadíme různé přírodní atraktivity, kulturní památky nebo organizované akce. Sekundární potenciál se dělí na suprastrukturu, infrastrukturu a všeobecnou infrastrukturu. Do suprastruktury řadíme pouze stravovací a ubytovací zařízení. Mezi infrastrukturu patří např. cestovní kanceláře a agentury, turistická informační centra nebo směnárny. Do všeobecné infrastruktury patří zařízení jako dopravní podniky, nemocniční nebo školská zařízení. [8]
2.1.1 Formy a druhy cestovního ruchu
O formách cestovního ruchu mluvíme v případě, že se cestovní ruch vyvíjí podle potřeb účastníka. Forma je tedy určitá pohnutka či příčina cestování, která vzniká na základě určitých potřeb návštěvníka cestovního ruchu. Formy dělíme do dvou skupin. První 13
skupinou jsou formy základní, jež se řídí podle nejobecnějších potřeb. Řadíme sem rekreační,
sportovní,
dobrodružný,
kulturně-poznávací,
lázeňský
-
zdravotní,
gastronomický či obchodně – kongresový cestovní ruch. Druhou skupinou jsou modifikované formy, jež uspokojují specifické potřeby ze širokých cestovatelských segmentů. Patří sem např. tematická turistika, vlastivědný či incentivní cestovní ruch. Druh cestovního ruchu je označení pro výsledné (konečné) působení cestovního ruchu. Druhy cestovní ruchu umožňují lépe zjistit potřeby a cíle účastníků cestovního ruchu. Cestovní kanceláře pak mohou lépe připravit produkt pro cílové skupiny. Druhy rozlišujeme např. dle geografického hlediska, počtu návštěvníků, délky účasti, ročního období, převažujícího místa pobytu, způsobu organizování či použitého dopravního prostředku. [2]
2.2
Destinace cestovního ruchu
Pod pojmem destinace si většinou představíme nějakou určitou oblast či místo. Představy o destinaci mohou být různé, turista z Brna může za destinaci považovat Krkonoše, ale pro turistu z Chorvatska už může být destinace v České republice pouze Praha. Destinace je tedy vždy určena až samotným návštěvníkem cestovního ruchu. Návštěvník se rozhoduje podle svého mínění, nikoliv dle přání nabídky. Definice UNWTO vysvětluje destinaci jako „místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si skupina nebo návštěvník vybírá pro svou návštěvu a kterou poskytovatelé přinášejí na trh.“ (Nejdl, 2011, str. 49) Při určování hranic nejsou dána žádná oficiální pravidla, podle kterých bychom měli destinaci vymezovat. Zda je skutečně konkrétní místo destinací, určuje vždy svými konkrétními potřebami a rozhodnutím až účastník cestovního ruchu. Hlavním předpokladem pro vznik destinace je kvalita a kvantita atraktivit cestovního ruchu. Kombinace těchto prvků vytváří motivaci k návštěvě destinace. Atraktivity jsou základní předpoklady nabídky destinace a členíme je do tří skupin – lokalizační, selektivní a realizační.
14
Velmi důležitým faktorem je i propagace (informovanost o destinaci). Každá destinace by měla být řízena destinačním managementem v podobě turistické organizace. Organizace by měla vytvořit produkty a propagovat destinaci na trzích cestovního ruchu.
Destinaci můžeme dělit dle několika kritérií. Ve většině případů se setkáváme s dělením podle velikosti území. Místo – většinou hlavní město nebo jinak historicky důležité místo cestovního ruchu například Benátky, Praha, Petrohrad Region – velikost regionu se odvíjí od nejbližšího tržního segmentu (Turecká riviéra, Costa Brava) Země, stát – Rakousko, Rusko, Španělsko, Turecko V odborné literatuře můžeme najít destinaci pod pojmem produkt, kterým se ale destinace stává až po návštěvě účastníka cestovního ruchu. [3]
2.2.1 Životní cyklus destinace
Jako produkt cestovního ruchu prochází destinace životními cykly. Model životního cyklu destinace je velmi důležitý prostředek, který pomáhá a značně ovlivňuje manažerské řízení destinace. „Aby koncept ŽCD mohl být prakticky využit v managementu vývoje destinace, je třeba učinit šest hlavních koncepčních rozhodnutí: vhodně prostorově vymezit hranice destinace, provádět výzkum pro relevantní trh, zvolit záznam průběhu destinace a fází jejího životního cyklu (matematický, nebo empirický model), určit ukazatele vývoje a zvolit vhodnou časovou jednotku.“ (Pachrová, 2011, str. 70) Existuje řada autorů, kteří se touto problematikou zabývají. Nejvíce užívaný je cyklus Butlera, který vývoj destinace popisuje na základě šesti fází (objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a posstagnace). [5]
15
Obrázek 1: Životní cyklus destinace Zdroj: Pachrová, 2011, str.75
3. Analýza předpokladů cestovního ruchu v Petrohradě
Předpoklady cestovního ruchu dělíme do tří skupin. První jsou selektivní, které stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Tyto faktory ještě následně dělíme na dvě podskupiny – subjektivní a objektivní. Druhou skupinou jsou lokalizační předpoklady, jež jsou pro určitou destinaci dané a nelze je nijak výrazně měnit. Ty dělíme také na dvě podskupiny – přírodní a společenské. Poslední předpoklady jsou realizační, díky kterým může být destinace plně využita účastníky cestovního ruchu. Podrobnější rozdělení předpokladů můžeme vidět v následující tabulce. [8]
Tabulka 1: Předpoklady cestovního ruchu Selektivní vízová povinnost
přírodní klima
Lokalizační společenské památky
turistická informační centra vodstvo turistické organizace přírodní atraktivity historie fauna flóra
tradice gastronomie
Realizační objektivní subjektivní politika ubytování demografie administrativa
stravování doprava
Zdroj: Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, vlastní zpracování 16
3.1
Selektivní předpoklady
Sankt Pěterburg, Petrohrad, Leningrad nebo Pitěr? Město už tolikrát v minulosti změnilo svůj oficiální název, že nejspíš i dnes sem tam někdo zaváhá, jak se vlastně oficiálně jmenuje. Na toto téma existuje dokonce i lehce ironická anketa. „Kde jste se narodili? V Sankt Petěrbugu. Kde jste chodili do školy? V Petrohradu? Kde žijete nyní. V Leningradu? A kde byste chtěli žít? V Sankt Petěrburgu. “ (Richardson, 2006, str.8)
Město bylo založeno r. 1703 Petrem Velikým a oficiální název byl v té době Sankt Petěrburg. Své pojmenování dostalo podle apoštola Petra (jeho patrona), nikoliv dle samotného cara. Na dvě století se město stalo nejen carským impériem, ale také symbolem kulturního bohatství. Město bylo považované za tzv. okno na západ. Proto dodnes Petrohradští pohlížejí zeshora na zemitější Moskevany, kteří v nich naopak vidí snoby. Během I. světové války začalo město upadat. Po atentátu na arcivévodu Františka v Sarajevu se ruská veřejnost dožadovala obrany slovanského lidu. Sankt Petěrburg jim ale připadal příliš germánský. Město tedy až do roku 1924 neslo název Petrohrad. V roce 1924 bylo pak na památku Lenina přejmenováno na Leningrad. Po rozpadu SSSR (1991) si poté i přes odpor Michaila Gorbačova (prezident SSSR), občané jednohlasně v referendu odhlasovali změnu názvu zpět na původní Sankt Petěrburg. [7]
17
Obrázek 2: mapa Petrohradu Zdroj: http://de.justmaps.org/karten/asien/russland/saintpetersburg.asp
3.1.1 Historie Petrohrad je spojen s řadou významných osobností z oblasti vědy, umění či politiky. V následujících tabulkách můžeme vidět příklady několika jmen. Níže je uvedeno šest osobností, kde je stručně rozepsán jejich život, které zásadně ovlivnily život ve městě.
Tabulka 2: Osobnosti Petrohradu z oblasti umění Dmitrij Šostakovič hudebník Nikolaj Andrejevič Rimskij - Korsakov skladatel Anna Achmatova básnířka Alexandr Blok prozaik a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol básník Alexandr Blok architekt Carlo Rossi architekt Bartolomeo Rastrelli architekt Zdroj: [1], vlastní zpracování
Tabulka 3: Osobnosti z oblasti politiky Petrohradu Alexandr Vasiljevič Suvorov
Michail Illarionovič Kutuzov Vladimír Iljač Lenin Serger Mironovič Kirov
generál polní maršál car bolševik
Zdroj: [1], vlastní zpracování 18
Tabulka 4: Osobnosti Petrohradu z oblasti vědy Michal Lomonosov vědec Nikolaj Nilajevič Miklucho - Maklaj biolog Zdroj: [1], vlastní zpracování
Petr I. Veliký (1682-1975)
Petr I. Veliký je často považován za největšího krutovládce v historii Ruska, neboť dokonce nechal umučit svého vlastního syna. Důvody jeho chování bychom mohli hledat již v jeho dětství. Už jako malý chlapec si nejraději hrál na vojáky, neboť hodně času trávil pozorováním vojenské posádky na severu Moskvy. A již ve svých deseti letech musel na vlastní oči vidět, jak vojenské pluky zavraždily jeho příbuzné. Tento car je vnímán i jako velký reformátor. Během jeho vlády vzešla v platnost řada dekretů. Car zavedl např. brannou povinnost, změnil ortodoxní kalendář na juliánský či zrušil dědičné právo. Dále také nastartoval tzv. „nezměrný obdiv k západu“. Jeho největším cílem bylo vytvořit ze Sankt Petěrburgu evropské město. Dvořané byli povinni nosit západoevropský šat a mít ostříhané plnovousy. Město se stalo centrem kultury a pozvánku do města dostávalo mnoho slavných umělců. [7]
Obrázek 3: Petr I. Veliký Zdroj: www.dejepis.com, 2014 19
Carevna Alžběta (1741-1761)
Přestože sama carevna byla nevzdělaná, došlo za její vlády k velkému rozvoji vzdělanosti, neboť založila moskevskou univerzitu, Akademii věd či Akademii umění. Její snahou bylo přiblížit Petrohrad Paříži. Alžběta dokončila řadu staveb, které započal ještě Petr I. Veliký (její otec). Došlo k otevření několika bank, výstavbě mostů a vzniklo také několik barokních paláců a chrámů. V roce 1744 dokonce založila první porcelánku v Evropě.
Tato carevna je také známá pro svoji zálibu krutého chování k poddaným. Své služebné často trápila na mučidlech, např. dívkám o tváře otloukala svoji pantofel. Je zajímavé, že i přes její lásku k fyzickým trestům došlo za její vlády ke zrušení trestu smrti. [1,7]
Obrázek 4: Carevna Alžběta Zdroj: www.palba.cz, 2014
20
Kateřina Veliká (1762-1796)
Kateřina I. Veliká je považována za symbol ruského absolutismu. Jejím cílem bylo také splnit sen Petra I. Velikého – vytvořit z Petrohradu významnou evropskou velmoc. To se jí povedlo za pomoci Grigorije Potěmkina splnit. Za její vlády byla dokončena řada architektonických staveb, např Carská akademie věd, komplex Smolného či Národní banka. Carevna založila i slavnou Ermitáž, jejíž základ dodnes tvoří její umělecké sbírky. Dvorním jazykem se za Kateřiny vlády stala francouzština. [1,7]
Alexandr Sergejevič Puškin 1799-1837
Alexander Sergejevič Puškin je považován za otce ruské literatury. Tento významný básník vystudoval carské lyceum a již ve svých 15 letech napsal známou báseň – Můj portrét. Bohužel mu za napsání satirické básně o Alexandrovi I. bylo pohroženo vyhnanstvím na Sibiř. Nakonec byl nucen odcestovat pouze na jih a v roce 1824 se mohl vrátit zpět do Petrohradu, kde napsal díla jako Evžen Oněgin či Měděný jezdec. Ve svých 38 letech utrpěl smrtelné zranění v souboji s francouzským důstojníkem D´Anthesem, který měl údajně milostné zálety s Nátálií Gončarovou (Puškinova manželka). Puškin pravidelně dostával anonymní dopisy o jejich vztahu. Slavný souboj se odehrál 27.1.1837 na Černaje Rečce. Jeho soupeř byl postřelen do ruky a Puškin o několik dní později zemřel. Jeho pohřeb proběhl 1.2.1837 v kostele správců královských stájí. Návštěvníci města se o Puškinově životě mohou více dozvědět v Muzeu Alexandra Puškina. Muzeum je rozděleno na dvě části. V první části návštěvník zhlédne 9 pokojů, v nichž Puškin prožil poslední zbytky svého života. Druhá část je pak zaměřena na jeho tvorbu a život samotný. Součástí expozice jsou i obrazy míst, které během svého života navštívil. Další stopy spisovatelova života jsou zanechány v Literárním muzeu. Místní obyvatelé mu přezdívají „Puškinův dům“, neboť jsou zde uschovány všechny rukopisy jeho nejznámějších děl. 21
Ve městě se dále nachází velké množství soch tohoto básníka. Tu nejzdařilejší může návštěvník zhlédnout na Náměstí umění. [1,7]
Obrázek 4: Alexandr Sergejevič Puškin Zdroj: www.leccos.com, 2014
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881)
Tento významný spisovatel přicestoval do Petrohradu v 16 letech. Důvodem bylo studium, které absolvoval na Inženýrském vysokém učení. Tato škola sídlila v dnešním Michalovijském (Inženýrském) zámku. Ve 23 letech se pak začal věnovat literatuře. Během
svého života
také spolupracoval
s reformním
socialistickým
hnutím
Petraševského. V roce 1849 za tuto činnost absolvoval roční trest v Petropavlovské pevnosti, z níž byl poté vyhnán na Sibiř. Do Petrohradu se mohl vrátit až o deset let později a věnoval se zde převážně literární činnosti. V této době vznikla díla jako Zločin a trest, Idiot či Bratři Karamazovi. Spisovatel zemřel v roce 1881 a je pohřben na Tichovském hřbitově, který je častým cílem návštěvníků Petrohradu.
22
Říká se, že někteří návštěvníci přijedou do Petrohradu jen z důvodu poznání míst, kde Dostojevskij strávil část svého života. Častým cílem všech návštěvníků je i Muzeum Dostojevského, které je zřízeno v domě, v němž strávil poslední zbytky života. Je zde k vidění pět místností včetně spisovatelovy pracovny. Součástí muzea je i galerie, která mapuje jeho život. [7]
Obrázek 5: Fjodor Michajlovič Dostojevskij Zdroj: www.cesky-jazyk.cz, 2014
Grigorij Rasputin Jefimovič (1869-1916) Grigorij Rasputin pocházel z rodiny bohatšího sedláka, ale po celý svůj život byl negramotný a svým chováním již v dospívání vyčníval. Z důvodu nudného života na vesnici se rozhodl vydat na cesty po celém Rusku. Během cest se rozhodl stát knězem a také léčitelem. V roce 1903 pak zakotvil v Petrohradu, kde se stal váženým hostem na carském dvoře. Jeho velkou vášní byly ženy. Své milenky si vybíral jak z řad šlechtičen, tak mezi prostitutkami, slabost pro něj měla dokonce i sama carevna. V roce 1910 musel Rasputin Petrohrad opustit, protože ničil pověst carské rodiny. O dva roky později se ale na žádost carského dvora vrátil zpět, aby vyléčil careviče Alexeje, který trpěl hemofílií. Rastupin měl údajně ohromné léčitelské schopnosti, neboť stačilo pouhé slovo a Alexejovi se prý hned udělalo lépe. [33]
23
Po roce 1914 se snažil dokonce zasahovat i do politiky. Z tohoto důvodu byl zastřelen knížetem Jasupovem, který ho pozval k sobě domů. Jasupovský palác je rovněž dnes častým cílem turistů. „Po Rasputinově smrti se naplnilo jeho proroctví, že pokud se mu něco stane, přijde car o korunu a celou rodinu postihne strašné neštěstí. Po revoluci a následném bolševickém převratu byli v Jekatěrinburgu 17. 7. 1918 postříleni bolševickým komandem.“ (www.forum.valka.cz)
Obrázek 6: Grigorij Rasputin Jefimovič Zdroj: www.forum.valka.cz , 2014
3.3.1 Obyvatelstvo Petrohrad je z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem v Evropě. Na prvním místě je Moskva se svými 11,5 mil. obyvateli a na druhém poté Londýn s 8,4 mil. obyvateli. V samotném Petrohradu dnes žije kolem 4,9 mil. obyvatel. K tomuto číslu samozřejmě docházelo postupně. V roce 1710 ve městě žilo kolem 8 000 obyvatel, po smrti Petra I. Velikého se populace rozrostla na 40 000 obyvatel. V 1890 pak hranice poprvé překročila 1 milion. Po roce 1917 zaznamenal Petrohrad první ze tří fází pokles, .neboť z důvodu únorové revoluce, výrazná část obyvatel odešla na venkov. Celkový počet obyvatel výrazně stoupl až po roce 1930, kdy dokonce přesáhl hranici 2 milionů. Mezi léty 1941 - 1944 došlo kvůli blokádě tehdejšího Leningradu znovu k výraznému 24
snížení počtu obyvatel (graf č.1). Na počátku blokády žilo ve městě kolem 2,5 mil. obyvatel, ale během ní přišlo o život více než 650 000 obyvatel města. Nárůst nastal až po roce 1950, kdy do města přicházeli za studiem a prací aktivní migranti. Po roce 1970 hranice překročila 4 mil. obyvatel. Vrchol přišel v roce 1991, kdy křivka přesáhla hranici 5 mil. obyvatel. Od té doby se počet obyvatel začal snižovat (graf č.2). Tato třetí fáze byla způsobena hlavně politickým a ekonomickým kolapsem. Dalším důvodem bylo náhlé zvýšení úmrtnosti a pokles porodnosti. K opětovanému nárůstu začalo docházet až v roce 2003. (graf č.3)
Graf 1: Populace Petrohradu 1760-2010 (v tisících) Zdroj: http://demoscope.ru/weekly/2004/0163/tema01.php
5100 5000 4900 4800 4700 4600 4500 4400 199119921993199419951996199719981999200020012002
Graf 2: Populace Petrohradu 1991-2002 (v tisících) Zdroj: http://demoscope.ru/weekly/2004/0163/tema01.php, vlastní zpracování
25
Graf 3: Populace Sankt Petersburg 2002-2013 (v tisících) Zdroj: http://www.forbes.com/sites/markadomanis/2013/08/03/its-not-just-moscowsaint-petersburg-is-also-booming/
Pro srovnání je zde přiložen i graf obyvatelstva Moskvy, kde naopak neustále dochází k velkému nárůstu počtu obyvatel. Původně žilo ve městě kolem 40 000 obyvatel, od roku 1959 se s pravidelností deseti let zvyšuje počet obyvatel o jeden milion. Dle informací z oficiálních webových stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky k 1.1.2014 byl počet obyvatel 11 979 529.
12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 1897
1926
1939
1959
1979
1989
2002
2010
Graf 4: Populace Moskvy Zdroj: http://www.worldpopulationstatistics.com/moscow-population-2013/
26
Graf 5: Vývoj počtu obyvatel v Moskvě 2001-2014 Zdroj: http://xn----7sbiew6aadnema7p.xn--p1ai/sity_id.php?id=1
3.3.2 Vízová povinnost
K návštěvě Ruské federace je potřeba vízum, které si zájemce musí sjednat před vlastní cestou, neboť ho není možné získat na žádných hranicích. Pro jeho udělení je nutný cestovního pas, který musí být platný ještě šest měsíců po návratu. Jako žádost o víza občan vyplní formulář, tzv. „vízovou anketu“. K žádosti pak přiloží potvrzení o cestovním pojištění, malou fotografii, pozvání z ruské strany, nebo turistický voucher. Žádost poté odevzdá na diplomatických misích Ruské federace. V České republice najdeme zastoupení na následujících adresách: [37] Velvyslanectví Ruské federace, Korunovační 34, 160 00, Praha 6 Generální konzulát Ruské federace, ul. Hlinky 142 b, 603 00 Brno Generální konzulát Ruské federace, ul. Petra Velikého 18, 360 01, Karlovy Vary
3.3.3 Turistická informační centra
Turistická informační centra poskytují informace jak pro hosty, tak pro občany města. Snaží se o propagaci města jako atraktivního turistického centra na domácím i mezinárodním trhu. Turistická informační centra se také podílejí na podpoře a 27
financování turistických projektů v Petrohradu. Dále vydávají různé brožury, letáky, pohlednice, průvodce atd. Podílí se i na vzdělávání odborníků v cestovním ruchu.
Tabulka 5: Seznam turistických informačních center Sadovaja ulice 37 Sadovaja ulice 14 Rastrelli náměstí Pulkovo letiště 1 (příletová hala) Pulkovo letiště 2 (příletová hala) Moskevské nádraží Kronverskaja ulice zdroj: http://eng.ispb.info/about/; vlastní zpracování
3.3.4 Turistické organizace
Z důvodu rozvoje cestovního ruchu zde existuje několik významných turistických organizací. Pro rozvoj cestovního ruchu v Ruské federaci bylo založeno Centrální zařízení Spolkového turismu a Federální agentura pro rozvoj cestovního ruchu. Na roky 2011 – 2018 byla koordinačními a poradními orgány zpracována Koncepce domácího cestovního ruchu v Ruské federaci. Hlavním úkolem koncepce je celkové řízení cestovního ruchu prostřednictvím společné politiky. Koncepce také stanovila návrh na rozdělování dotací mezi subjekty Ruské federace, včetně Petrohradu. Pro podporu udržitelného rozvoje ve všech typech cestovního ruchu v Ruské federaci byla založena Národní akademie cestovního ruchu. Tato organizace chce zlepšit odborné vzdělávání a odbornou přípravu v cestovním ruchu. Snaží se také o zachování kulturního dědictví Ruska. Organizace sdružuje vědecké pracovníky a odborníky v cestovním ruchu. Za nejrychleji rostoucí organizaci v severozápadním okruhu je považován Ruský svaz cestovního ruchu. Ruský svaz cestovního ruchu je jedním z hlavních organizátorů regionálních a mezinárodních turistických výstav nebo festivalů. Také pořádá semináře, 28
konference, obchodní setkání, vzdělávací programy pro zaměstnance turistických oblastí. Organizace má kolem 170 členů podniků cestovního ruchu. Pro rozvoj cestovního ruchu v severozápadní části funguje dále organizace Nadace „Centrum pro strategický výzkum“. Jejím cílem je podpora severozápadní oblasti Ruska a zajištění strategické výhody tohoto makroregionu v ruském systému a světové ekonomice. Organizace provádí strategický výzkum, poskytuje odborné poradenství v široké škále sociálně-ekonomických otázek a v Petrohradě funguje od roku 2000. Pro virtuální cestovatele je dispozici web (artway), který obsahuje videa o uměleckých akcích a cestování. Navíc je zde dispozici i mezinárodní verze v angličtině.
V rámci mezinárodní spolupráce byla s celkem 57 státy vytvořena Mezivládní dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Na tomto seznamu jsou zastoupeny státy z celého světa. S Českou republikou byla dohoda uzavřena 18. 10. 2005. Rusko je také členem UNWTO či OECD. Jeho členství je zastoupeno i v organizacích jako je Společenství nezávislých států (CIS), Organizace Šanghajské spolupráce (SCO) nebo Sdružení jihovýchodní Asie (ASEAN). [17]
3.3.5 Turistická karta (Petersburg card)
Turistická karta Petrohradu má za úkol pomoci návštěvníkům objevovat krásy města. Je určena hlavně aktivním turistům, kteří se snaží navštívit co nejvíce turistických památek a atrakcí, a přitom ušetřit peníze. Petrohrad nabízí karty podle počtu dní, návštěvník si může zakoupit karty na dva, tři, pět nebo sedm dní. Karta je vždy na jméno turisty a při jejím nákupu obdrží mapu a průvodcovskou příručku. Příručka obsahuje seznam památek, které lze navštívit. U každé atraktivity jsou vždy napsány základní informace (popis, otevírací doba, adresa, webové stránky, mapa). Turistická karta Petrohradu nabízí hned čtyři velké výhody. Karta umožňuje volný vstup až do 40 muzeí např. do Ruského muzea či do Petropavlovské pevnosti. Návštěvník také může využít slevu na jízdu autobusem, lodí, cyklistické či pěší výlety s průvodcem. Turistická karta města funguje i jako e-peněženka a lze jí platit ve všech typech dopravy. Počáteční kredit 29
karty je 100 rublů, návštěvník si ji může kdykoli dobít. Také je připravena sleva 10 % až 50 % u vybraných smluvních partnerů (hotely, kavárny a restaurace, obchody se suvenýry, taxi), což je pro návštěvníka města jistě zajímavá nabídka. V roce 2012 byla karta zařazena do Evropské asociace městského marketingu (ECM), neboť výrazně zvyšuje pohodlí návštěvníka města. [18]
3.3.6 Směnárenské služby Své peníze může návštěvník při cestě letadlem vyměnit ihned na letišti Pulkovo. Na prvním terminálu je k dispozici kancelář Sterbank a na druhém terminálu pak kancelář Master bank. Další možností výměny jsou banky v Sankt Petěrburgu. Ve městě se nachází i mnoho malých směnáren, které jsou v blízkosti metra, vlakových nádraží, památek či hotelů. Další možností výměny jsou také automaty, které akceptují EUR či USD. Automaty poskytují jak prodej cizí měny, tak prodej cizí měny za rubly. Za nejlepší místo pro výměnu peněz je považována směnárna Ligovski. Tato směnárna je otevřena každý den od 9:00 do 21:00. První kancelář se nachází v blízkosti Moskevského nádraží na adrese (Ligovskiy pereylok 2). Druhou kancelář nalezneme nedaleko zastávky metra Udelnaja na adrese (Skoblevskiy prosperkt 12). [21]
3.2
Lokalizační předpoklady
Obrázek 7: mapa Ruska Zdroj: www.vychod.wz.cz
30
3.1.1 Přírodní předpoklady
Sankt Petersburg leží na řece Něvě na východním konci Finského zálivu Baltského moře. Město se rozprostírá také na četných ostrovech, největší část tvoří Vasilejský, následuje Petrogradský, Děkabristů a Krestovský. Oblast se nachází v severozápadní části Ruska a většina náleží k Poněvské nížině, směrem na západ pak přechází do Toskovské pahorkatiny. Město leží v mírném pásu Evropy, je zde tedy vlhké klima a na návštěvníky většinou čeká nepříznivé počasí (zataženo a oblačno). Ročně je zde průměrně pouze 62 slunečných dní. Léta jsou zde chladná, vlhká a poměrně krátká. Teplota se pohybuje kolem 17,8 ° C. Zimy jsou pak velmi chladné a studené, kdy je průměrně 123 dnů se sněhovou pokrývkou, která je kolem 23 cm. Období mrazu trvá pak průměrně kolem 135 dní. Nejchladněji je v lednu, kde se průměrná teplota pohybuje kolem -7,9 ° C. Ve městě je ročně průměrně 165 dní zataženo a průměrný úhrn srážek je 600-750 mm. Celková průměrná roční teplota se pak pohybuje kolem 4 ° C.
Obrázek 8: Klima - Sankt Petěrburg Zdroje: www.klimadiagramme.de
Návštěvníci většinou cestují do Petrohradu v létě. V období mezi 25.5 -16.7 je zde navíc období tzv. bílých nocí. Slunce zapadne pouze na několik málo hodin, a noc se tak 31
promění v soumrak. V té době je také oblíbené zvedání mostů, které probíhá dle daného rozvrhu a pořadí. Kolem jedné hodiny ranní se ramena zastaví a začínají proplouvat nákladní lodě, které směřují do vnitrozemí a obráceně. Pro srovnání podnebí je k dispozici klimadiagram Moskvy.
Obrázek 9: Klimadiagram Moskva Zdroj: www.klimadiagramme.de
Podnebí v Moskvě je kontinentálního charakteru. Během roku je zde poměrně málo srážek. Nejtepleji je zde v červenci, průměrná teplota je 18,1 ° C, ale návštěvník se může dočkat i příjemných 23 ° C. Zimy jsou zde velmi chladné a bílé. Během zimního období slunce vysvítá jen na 6 až 8 hodin. V lednu se pak teplota pohybuje kolem mrazivých – 9,3 ° C. [22,15]
Vodstvo
Petrohrad se nachází v deltě řeky Něvy, mezi další významné řeky patří řeky Sestra, Ochta či Izhora Samotnému Petrohradu se také říká „Benátky severu“ „V současnosti je v Petrohradu 93 původních říček, přes 20 umělých kanálů, a asi stovka jezírek a rybníčků. Všechny větší toky a kanály jsou obehnány mohutnými hrázemi a překlenuty mosty a můstky. K většině z nich se vztahuje nějaká zajímavá pověst nebo záhada.“ (Richardson, 2006, str. 2) [17] 32
Parky a zahrady Na území Petrohradu se nachází desítky parků a zahrad. Návštěvník města by neměl vynechat Letní zahradu, které místní říkají „Letnij sad“. Turista si tady však žádné ovoce nenačeše, pouze při blokádě Leningradu tu bývaly zeleninové záhony. Dnes je park tvořen spíše listnatými stromy, a je tak ideálním místem odpočinku pro unavené turisty. O víkendu tu navíc návštěvník může vidět, či zaslechnout promenádní orchestr. Často navštěvována je Kateřinská zahrada, která je součástí komplexu Ostrovského náměstí. Uprostřed zahrady se nachází památník Kateřiny II., proto se ji říká zahrady Kateřiny. Milovníci flóry jistě ocení návštěvu Botanické zahrady, kde najdeme i muzeum o historii vývoje rostlin v Rusku. [19]
4.1.
Společenské předpoklady
Památky Sankt Petersburg má obrovský kulturní potenciál. Ve městě je k vidění kolem 36 architektonických komplexů a kolem 4000 památek. Město také disponuje více než 220 muzey, 80 divadly a 50 galeriemi. Každoročně tu také probíhá kolem 100 festivalů, z nichž okolo 50 je mezinárodních. Historické centrum město bylo v roce 1990 zapsáno na Seznam kulturních památek UNESCO. Ve stejném roce došlo i k zapsání Kremlu a Rudého náměstí v Moskvě.
Aurora
Stavba Aurory probíhala mezi roky 1897–1903. Loď byla výjimečná pro svoji pancéřovou palubu, která byla o síle 50 – 75 mm. O vlastní pohon se staraly tři expanzní parní stroje, loď tak dosáhla rychlosti až 19,2 uzlů. Svoji úlohu poprvé splnila při nasazení v rusko–japonské válce v bitvě v Cušimy. Málokdo ví, že jako jedna z mála bitevních lodí přežila. Poté se zúčastnila řady 33
zámořských plaveb a také byla využita během první světové války. Známá je ale hlavně kvůli zahájení tzv. Říjnové revoluce. Dne 7.11.1917 na Leninův rozkaz vystřelila slepé náboje jako signál pro dělostřelecký pluk, který zahájil útok na Zimní palác. Aurora tak zahájila Říjnovou revoluci a pro další generace se stala symbolem bolševismu. V roce 1922 se začala využívat jako výcviková loď. V roce 1957 zde bylo otevřeno muzeum a loď byla přemístěna k Petropavlovskému nábřeží, kde sídlí „na věčnoj stojanke“ do dnešního dne. [20]
Obrázek 10: bitva u Cušimy Zdroj: www.nevsedni-svet.cz
Petrodvorce
Tento rozsáhlý palácový komplex dal postavit Petr I. Veliký, který toužil po carském sídle po vzoru Evropy. Palác byl vystaven za pouhých šest let (1714-1723) a pracovalo zde kolem 5000 dělníků a řemeslníků. V srpnu 1723 byl palác za přítomnosti cara a zahraničních diplomatů slavnostně otevřen. Bohužel během 2. světové války bylo město vydrancováno německou armádou a palác byl velmi poškozen. Ve druhé polovině 19. století proběhla náročná oprava, do níž bylo zapojeno přes 1 000 dobrovolníků. V roce 1990 byly Petrodvorce zapsány na seznam UNESCO. Na samotný palác navazuje horní a dolní park, včetně systému fontán s 26 pozlacenými sochami. Tento architektonický klenot je dnes součástí téměř všech zájezdů cestovních kanceláří. [16] 34
Carskoje Selo (Jantarová komnata)
Carskoje Selo je označováno také jako Puškin. Ruští carové ho využívali jako letní sídlo. Palác je známý hlavně díky Jantarové komnatě, která je považována za osmý div světa. Původní komnatu si nechal vystavit pruský král Fridrich I. Když ale Petr I. Veliký navštívil syna Fridricha I, byl komnatou tak okouzlen, že mu ji Fridrich I. daroval. Po převezení do Sankt Petersburgu o ni ale zcela ztratil zájem. Nechala ji postavit až Jelizaveta Petrovna (dcera Petra I. Velikého). Komnata byla zřízena v místnosti velké sto metrů krychlových a vysoké 8,5 metrů. „Podle soudobých popisů to byl zázrak prosycený slunečním světlem, které umocňovalo zlatou barvu jantaru. Arkýřovými okny vedoucími na západ zalévalo sluneční světlo celé odpoledne jantarové předměty a obklady stěn.“ (oko.yin.cz) Během druhé světové války německá vojska nevynechala ani Carskoje selo. Jantarová komnaty byla údajně naskládána do 27 krabic. Kde se nachází původní Jantarová komnata nyní, je otázka opředena mnoha spekulacemi. Možností současného umístění je mnoho. Jedna z verzí říká, že komnata byla převezena na zámek Konigsberg, který byl bombardován a zničen. Další z možností je, že byla dána na loď Wilhem Gustloff. Stopy vedou i do Čech. Jantarová byla ukryta do dolů ve Slezsku nebo v Krušných horách. Skutečná komnata nebyla nikde objevena a je dodnes záhadným tématem. Záhada Jantarové komnaty se stala dokonce předlohou pro knihu se stejnojmenným názvem spisovatele Steva Berryho. Dnešní návštěvníci mohou zhlédnout pouze kopii Jantarové komnaty. Byla zřízena ke třístému výročí založení města a její slavnostní otevření se konalo 31.5.2003. Návštěvníci si dnes na ploše 50 m2 mohou prohlédnout 6 tun jantaru. [26]
35
Obrázek 11: Historie Jantarové komnaty Zdroj: www.archiv.rhein-zeitung.de
• Ermitáž a Zimní palác Ermitáž byla postavena na rozkaz carevny Alžběty. Stavba probíhala mezi lety 1754 1762 a jejím hlavním architektem byl Bartolomeo Rastrelli. Až do roku 1917 palác sloužil jako sídlo carů. Návštěvník zde dnes může zhlédnout přes 300 nádherných sálů, v nichž se nachází kolem milionu exponátů. Jsou zde k vidění sochy, obrazy, grafiky od nejznámějších jmen. Mezi exponáty můžeme vidět sbírky Picassa, Madonu s dítětem od Leonarda da Vinciho, Sejmutí kříže od Rubense, Svatou Madonu od Rafalela či Svatého Sebestiána od Tiziána. Sbírky jsou umístěny v celkem deseti budovách, mezi něž patří slavný Zimní palác, Stará a Nová Ermitáž či Rezervní dům. Pokud chce návštěvník vidět to „nejpodstatnější“, měl by zde strávit kolem 4 hodin. „Pokud byste chtěli projít všechny místnosti, museli byste ujít přes 11 kilometrů; pouhý pohled na všechny z celkového počtu 2,8 milionu vystavených exponátů by vás připravil o celých devět let života.“ [1] 36
Události a slavnosti Turisté si v Petrohradě nemohou v žádném případě stěžovat na nedostatek kulturních akcí. Ve městě se konají desítky hudebních festivalů, mezi nejoblíbenější patří Hvězdy bílých nocí a Petrohradské noci, které se pořádají v době Bílých nocí. V měsíci květnu pak město žije festivalem s názvem Petrohradské jaro. Na konci května (27.5.) se koná Den města, což je oslava k založení Petrohradu. Je zajímavé, že i když prvomájové průvody v 90. letech přestaly být s nadsázkou řečeno „in“, v posledních letech se jejich návštěvnost neustále zvyšuje. S červnem přichází oslava Dne ruské nezávislosti (12. červen), kdy se na náměstí sv. Izáka koná velký popový koncert. [7]
Gastronomie Když si položíme otázku, co Rusové nejraději jedí a pijí, troufám si tvrdit, že většině lidem se vybaví vodka a boršč (hustá zakyslá polévka z červené řepy). Ruská gastronomie má mnoho společných prvků s židovskou, ukrajinskou a kavkazskou kuchyní, jež je velmi vydatná. Už snídaně je velmi bohatá a tučná, nejčastěji jsou na stole lívance nebo pohanková ovesná kaše. V hotelích ale dostaneme klasickou kontinentální či švédskou snídani. Velkou pozornost Rusové věnují předkrmům, kterým říkají zakuski. K obědu či večeři jedí již zmíněný boršč či akrošku (studená polévka). K hlavnímu jídlu se podává například stroganov, což je dušené hovězí maso v kyselé omáčce se smaženými bramborami. Oblíbené je zde také plněné slané pečivo (pirožky). Rusové je plní například zelím, tvarohem nebo rýží. A po pirožcích si také často dopřejí zmrzlinu (moroženeje). Co se týče pití, na konec jídla neodmyslitelně patří silný ruský čaj a káva. Každý návštěvník Ruska by měl také ochutnat tzv. kvas, což je nápoj z kvašeného žita. [9]
Tradice Pro Petrohrad jsou typické tzv. svatební projížďky. V den svatby novomanželé s několika svatebčany objíždějí město a zastavují na významných historických místech. Během zastávky u Měděného jezdce (náměstí Děkabristů) vypijí láhev a napíchnou ji na 37
plot. V sobotu, kdy se většinou svatby konají, jich tu návštěvník může vidět na plotě desítky. [29]
Uměle vytvořené atrakce Petrohrad má dobrý potenciál pro „dětskou klientelu“. Na ploše 14 000 m2 byl vybudován vodní park, který nabízí i panoramatický výhled na záliv Finska. Návštěvníci tu mohou vyzkoušet několik tobogánů, divokou řeku, fontány, jeskyně, sauny nebo vířivky. Svým vybavením je dle mého názoru vodní park Petrohradu srovnatelnými se službami Aqua palace Praha. Nejen pro děti je také připraven tematický park Happylon, který je postaven v pirátském stylu. Další podobnou atrakcí je Divo ostrov, kterému se přezdívá ruský Disneyland. K návštěvě tu také láká místní zoo, delfinárium nebo planetárium. [17]
4.2
Realizační předpoklady
4.2.1 Ubytovací a stravovací zařízení
Podle mého názoru je v Petrohradu dostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení. Podle svých finančních možností si vybere každý návštěvník. Co se týče ubytování, najdeme zde jak levné hostely, tak luxusní hotely. Dále jsou k dispozici minihotely, které se staly během posledních deseti let specifickým znakem Petrohradu. Jejich hlavní výhodou je bezkonkurenční prostředí a pohodlí domova. Většina zařízení má oficiální klasifikaci, která však nemusí být zcela relevantní. Vždy je důležitý spíše rok postavení ubytovacího zařízení. Další možností ubytování je bydlení v rodinách. Turista pozná, jak žije tradiční rodina v Rusku. Při více jak týdenní návštěvě se doporučuje pronájem vybaveného bytu. Tato možnost je levnější a přináší větší soukromí než ubytování v hotelu. Zvláště studenti určitě ocení přítomnost hostelů. Vybrané hostely poskytují slevu na studentský průkaz ISIC. V roce 1992 byla na podporu rozvoje hostelů v Petrohradu založena Ruská asociace mládežnických hostelů (RYHA). 38
V následující tabulce jsou počty hotelů v Petrohradu.
Tabulka 6: Ubytovací zařízení
*****hotely ****hotely ***hotely 14
42
**hotely
*hotely
130
70
116
mini hotely 271
Zdroj: http://gov.spb.ru, vlastní zpracování
V Petrohradu najdeme velké množství stravovacích zařízení. Návštěvník bude nejspíš překvapený, že mnoho restaurací a kaváren nalezne pod názvem cafe. Mimo jiné se tak nazývají i bistra. I přes vysoký počet mezinárodních řetězců (KFC, Mc´Donalds) stále zůstávají v oblibě řetězce ruských jídelen. Jídelny vaří převážně tradiční ruská jídla (lívance). Následující tabulku jsem zpracovala dle portálu visit-petersburg.ru. Vzhledem k těžké dostupnosti informací je opět velmi pravděpodobné, že uvedené počty a typy stravovacích zařízení nebudou konečné.
Tabulka 7: Stravovací zařízení
restaurace cafe 80
18
Zdroj: visit-petersburg.ru, vlastní zpracování
4.2.2 Mezinárodní dostupnost destinace
Dostupnost Petrohradu je z dopravního hlediska v celosvětovém měřítku velmi dobrá. Návštěvník může využít leteckou, vlakovou, lodní, vlastní autokarovou nebo kombinovanou dopravu. Dle mého názoru je nejideálnější dopravou doprava letecká, která je velmi rychlá a pohodlná. Na druhou stranu návštěvníky může odradit finanční náročnost. Z tohoto důvodu bych sem např. studentům doporučila vlakovou přepravu. Jízda vlakem je navíc velmi atraktivní.
39
Letecká doprava V případě využití letecké dopravy je nejlepší zakoupit přímý let, který z České republiky do Petrohradu trvá 2 hodiny a 30 minut. Tyto lety nabízí např. společnosti Czech Airlines, Aeroflot nebo Rossiya – Russian Airlines. Ceny letenek se pohybují od 10 000,- Kč do 30 000,-Kč, záleží na době a třídě letenek. Letadla přistávají na mezinárodním letišti Pulkovo, které patří mezi největší mezinárodní letišti v Rusku. Letiště se nachází 18 km od Petrohradu. K dopravě z letiště do centra města jsou k dispozici autobusy č. 39, které jezdí na stanici Moskovskaja (linka č. 2) a jízda trvá 30-35 minut. K dispozici je také taxi. [1]
Autobusová doprava Mezi Petrohradem a Českou republikou neexistuje žádné přímé autobusové spojení. Pokud sem turisté chtějí cestovat, musí přesednout např. v Lotyšsku, Litvě nebo na Ukrajině. Do těchto zemí jsou vypravovány autobusy ČSAD, Eurolines a dalších autobusových dopravců. [7]
Vlaková doprava K přepravě z České republiky do Petrohradu lze využít přímého vlakového spojení. Noční vlak EN 404/405 „Vltava“ jezdí od 24.5. do 8.10. pravidelně každou středu, čtvrtek a sobotu. „Vlak odjíždí z Prahy v 16:47 a do Moskvy dorazí ve 23:20 místního času dalšího dne. V opačném směru lze cestovat z Moskvy v 8:43 místního času s příjezdem do Prahy v 9:47 dalšího dne.“ [www.cd.cz] Cestující stráví ve vlaku dvě noci. Celý vlak je sestaven pouze z komfortních lůžkových vozů. Vlak jede po této trase: Praha hl.n - Pardubice – Bohumín – Katowice – Minsk – Gorodok – Suschchevo – St Peterburg Vitebski Další možností je také cesta vlakem přes Litvu a Lotyšsko, která trvá 4-5 dní. Tento typ cesty je, však spíše pro dobrodružnější cestovatele. [12] 40
Vodní doprava Pro cestu do Petrohradu můžeme využít i vodní dopravu. Trajektové společnosti pořádají pravidelné plavby z Finska, Německa, Švédska a Estonska. Bližší informace jsem zpracovala do následující tabulky. Co se týče cen, vždy se liší dle mnoha kritérií (data, osoby, vozidla). V případě volby této cesty je zapotřebí využít kombinované dopravy. Cestující by musel např. využít leteckou dopravu do Stockholmu a následně se ve městě nalodit na trajekt. [27]
Tabulka 8: Trajektové plavby do Petrohradu Trasa ( x -Petrohrad) Doba plavby Interval plavby Helsinky (Finsko) 14 hod 30 min 9 × týdně Německo (Lubeck) 61 hodin 1 × týdně Estonsko (Talinn) 14 hodin 30 min 1 × týdně Stockholm (Švédsko) 40 hodin 2 × týdně Zdroj: www.directferries.cz/, zpracování vlastní
Společnost St.Peter Line Finnlines St.Peter Line St.Peter Line
4.2.3 Doprava v místě destinace
Vlaky Ve městě se nachází celkem pět vlakových nádraží. Z Baltského nádraží jsou vypravovány nejen vlaky příměstské, ale i vlaky do Tallinu nebo Rigy. V případě, že návštěvník cestuje do severního Ruska, octne se na Ladožském nádraží. Vlaky do Moskvy pak odjíždějí z Moskevského nádraží. A pokud do Petrohradu cestujeme přes Helsinky, dostaneme se na historické Finské nádraží. Poslední nádražím je Vitebské nádraží, na které přijíždí většina mezinárodních vlaků. Na toto nádraží přijíždí tedy nejen spoj s Prahy, ale i Kyjeva, Berlína, Budapešti, Varšavy nebo Rigy. [7]
41
Metro Metro je důležitým dopravním článkem v Petrohradě. Navíc je nejhlubší na celém světě, cestující by měl být tedy připraven na závratný výhled z eskalátorů. Metro jezdí denně v rozmezí dvou až tří minut od 06:00 do 00:00. Čekací doba se zvyšuje pozdě v noci a brzy ráno. Petrohradské metro pokrývá většinu starého města. Fungují zde celkem čtyři linky. V místech, kde není spojení, je ale velmi dobrá návaznost na autobusy. [7]
Autobusy, tramvaje, trolejbusy Ve městě je provozováno celkem 179 autobusových, 65 tramvajových a 50 trolejbusových linek. Autobusy poznáme podle značky „A“, jezdí od okrajových čtvrtí a většinou také od stanic metra. Jízdní řády jsou vždy umístěny na zastávkách, ale cestující by měli přihlédnout ke zpoždění v případě dopravních komplikací jako je např. hustota provozu, neprůjezdnost komunikací a jiné. Tramvaje a trolejbusy jsou označeny značkou „T.“ V roce 2013 došlo ke sjednocení veřejné a soukromé dopravy. Cestující se tak mohou v těchto dopravních prostředích přepravovat za jednotnou cenu.[1]
Maršrutky Maršrutka je malý autobus, který jezdí po předem stanovené trase. Někteří turisté je znají z Blízkého východu a Asie. Jejich výhodou je rychlejší dostupnost, než kterou poskytuje veřejná doprava. Navíc maršrutky jezdí do Peterhorfu, Carskoje Sela či Pavlosku. Všechny jsou označeny velkým písmenem „K“ a každá má své číslo. [1]
Aquabus Aquabus je druh plavidla, který se používá pro veřejnou dopravu a využívá se spíše ve městech. V Petrohradu aquabusy fungují od dubna do října. Jejich hlavní výhodou je nezávislost na silničních dopravních komplikacích. Turisté navíc spojí pěkný zážitek s přemístěním se do daného místa. [19]
42
4. CK, které nabízejí zájezdy do Petrohradu V současné době nabízejí zájezdy do Petrohradu např. CK Akoulina, CK Čedok, CK Fischer, CK Firo tour, CK Emma, CK Eso travel, CK Mayer a Crocus, CK Mundo či CK Nomad. V nabídce CK Blue style nebo CK Matylda jsou i eurovíkendy, na kterých si klient vytváří svůj program nebo cestuje v rámci fakultativních výletů. Dle mého názoru je nabídka cestovních kanceláří dostatečná. Petrohrad lze také navštívit v rámci okružní plaveb. Návštěvník cestuje luxusní lodí a ceny se pohybují od 17 000 Kč a výše. Záleží na délce zájezdu, a zda je v ceně zahrnuta doprava do místa nalodění. Cestovní kancelář Soleda nabízí pro klienty 8 denní plavbu na trase Tallin - Petrohrad - Helsinky - Stockholm - Warnemünde – Kodaň. Cestovní kancelář ČEDOK poté osmidenní plavbu na trase Kiel – Kodaň - Gdyně – Helsinky – Petrohrad – Kiel.
5. Program podpory rozvoje Petrohradu 2011-2016
Hlavním účelem programu je zlepšení podmínek pro udržitelný rozvoj CR. Město chce vytvořit pozitivní image města pro cestovní ruch. Dalším cílem je dosáhnout prodloužení délky pobytu turistů v Petrohradě, zlepšení bezpečnostních opatření pro turisty, změnu vízového systému atd. Program chce ve městě vytvořit moderní efektivní konkurenční trh.
V první části programu jsou uvedeny body, které byly stanoveny a splněny z programu podpory rozvoje Petrohradu 2005-2010, např. dle plánu příchozí turistický ruch přinesl 5 mil. ročně. Tento fakt byl způsoben prudkým nárůstem výstavby nových hotelů. Také došlo ke zvýšení počtu hotelů, které patří do mezinárodních společností (Kempinski, Corinthia, Accor).
43
Tabulka 9: Nová lůžková kapacita rok 2008 2009 2010
lůžková kapacita 1295 1404 1165
Dále byla uskutečněna řada projektů v oblasti infrastruktury. Došlo k modernizaci mezinárodního letiště Pulkovo a rozvoje vysokorychlostního silničního a železničního spojení mezi Petrohradem a Moskvou a mezi Petrohradem a Helsinkami.
V další části program seznamuje s aktuálními problémy, které brání rozvoji turismu v Petrohradě. (více SWOT analýza) Program vymezujeme 4 hlavní směry, kterých je potřeba dosáhnout. Prvním směrem je implementace marketingové strategie v oblasti CR. K naplnění tohoto cíle se město plánuje více zúčastňovat mezinárodních výstav CR a vytvářet větší obrazovou propagaci. Propagaci chce věnovat pozornost nejen na domácím poli (hlavní silnice, metro, letiště), ale i na zahraničním. V budoucnu se počítá s reklamou ve městech světového významu (Londýn, Paříž, Tokio, NY či Praha). Zvláštní pozornost hodlá věnovat meziresortní komisi pro výrobu suvenýrů. Druhým směrem je informační podpora turistů a rozvoj CR v Petrohradě.
Text kapitoly 5.1 byl zpracován na základě elektronických podkladů, které mi byly zaslány prostřednictvím portálu http://www.saint-petersburg.com/. 44
Třetím směrem je zajištění bezpečného pobytu turistů v Petrohradě, neboť je zde stále poměrně vysoká kriminalita. V současné době se plánuje zřízení tzv. Call center, které zajistí bezplatnou informační podporu pro návštěvníky Petrohradu. V roce 2006 již byly nainstalovány terminály pro turisty s tlačítky na spuštění alarmu, který je napojen na policii. Terminály se nachází v centrálních ulicích a přeplněných oblastech ve vzdálenosti 500 až 1000 metrů. Město chce dále zlepšovat dopravní infrastrukturu, modernizovat veřejnou dopravu a vystavovat nová parkoviště pro turisty. Poslední směrem je modernizace turistického zájmu. Mělo by dojít ke zvýšení dostupnosti kulturních služeb pro osoby se zdravotním postižením.
Text kapitoly 5.1 byl zpracován na základě elektronických podkladů, které mi byly zaslány prostřednictvím portálu http://www.saint-petersburg.com/. 45
PRAKTICKÁ ČÁST 6. Návštěvnost Petrohradu (grafické zobrazení) V následující tabulce můžeme vidět, z jakých zemí přijíždějí lidé do Petrohradu nejčastěji. Největší zastoupení mají návštěvníci z Finska, Číny a Německa.
Graf 6: Příjezdový CR v Petrohradě
Příjezdový CR v Petrohradě (prvních deset 40 000 35 000 30 000 25 000
2012
20 000
2013
15 000
2014
10 000 5 000 0
Zdroj: Elektronický podklad zaslaný prostřednictvím portálu www.saint-petersburg.com
Celkový příchozí cestovní ruch v Petrohradu neustále roste. V roce 2013 přesáhl 6,2 milionu návštěvníků (3,2 milionu Rusů a 3 miliony zahraničních návštěvníků). Ve srovnání s rokem 2012 se zvýšil asi o 10%., neboť v roce 2012 navštívilo město 5,5 milionů návštěvníků (2,9 milionu Rusů a 2,6 milionu zahraničních návštěvníků).
46
V dalším grafu jsou znázorněny příjezdy českých turistů do Ruské federace. Zde se kromě roků 2009 a 2013 návštěvnost vždy zvyšovala. Jak můžeme vidět, tak Češi navštěvují Rusko spíše služebně, než za účelem cestovního ruchu.
Graf 7:Příjezdy českých návštěvníků do Ruska
Příjezdy českých návštěvníků do 70 000 60 000 50 000
turismus
40 000
služebně
30 000
celkem
20 000 10 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj:http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140228/, vlastní zpracování
V další grafu je vidět návštěvnost Carskoje Sela, kde se nachází Jantarová komnata. Zde se návštěvnost také za poslední čtyři roky stále zvyšovala. V roce 2013 se dokonce zvýšila o 1 milion návštěvníků. Graf 8:Návštěvnost Carskoje Selo 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2011
2012
2013
2014 (9 měsíců)
Zdroj: informace byly zaslané e-mailem prostřednictvím stránek http://eng.tzar.ru, vlastní zpracování
47
6.1
Defertova funkce pro Petrohrad
Počet potenciálních rekreantů připadajících na 100 trvale bydlících obyvatel (tzv.turistická funkce, která je podle svého autora též nazývána Defertova) charakterizuje nároky na infrastrukturu v období využívání objektů druhého bydlení, např. nápor na prodejny potravin v době letních prázdnin (Klufová, R., 2003)
D (f)
𝐿𝑎∗100 = 𝑃𝑂
La - počet lůžek hromadných ubytovacích zařízení PO - počet obyvatel v dané územní jednotce.
Tabulka 10: Ubytovací kapacity v Petrohradě Kategorie hotelu ***** **** *** ** * mini hotely Celkem
Počet hotelů 14 42 116 130 70 271 643
Lůžková kapacita (v tisících) 2,483 8,019 9,159 4,887 1,276 2,407 28,231
Zdroj: www.gov.spb.ru; vlastní zpracování La – 28, 231 (v tisících) PO – 4880 (v tisících)
𝐿𝑎 ∗ 100 = 𝐷 (𝑓) 𝑃𝑂 28,231 ∗ 100 = 𝐷 (𝑓) 4880 0,58 = D (f)
48
7. Dotazníkový průzkum Součástí praktické části je dotazník, jehož cílem je zjistit, jaké povědomí mají studenti VŠPJ cestovního ruchu o tomto městě a co by je v případě návštěvy zajímalo. Dotazování proběhlo pomocí serveru vyplnto.cz. Dotazník jsem umístila do skupin cestovního ruchu na sociální síť Facebook, kde ho vyplňovali současní a bývalí studenti. Celkem se mi podařilo získat 180 kompletně vyplněných dotazníků. Dotazník se skládal z celkem 17 otázek a jeho průměrná doba vyplňování byla 5 minut. Všechny tabulky a grafy jsou převzaty ze závěrečného vyhodnocení na vyplnto.cz
7.1
Vyhodnocení dotazníku
1. Navštívil/a jste někdy Petrohrad? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 6, ne → otázka č. 2].
49
Úkolem této otázky bylo rozdělit respodenty na ty, kteří Petrohrad již v navštívilia, a kteří nikoli. V případě kladné odpovědi respondenti pokračovali otázkou č.6. Dle mého názoru, stojí se za kladnými odpovědi studenti, kteří absolvovali studijní program ERASMUS v Litvě. V tomto případě je návštěva Petrohradu přímo nepsaným pravidlem.
2. Chtěl/a byste toto město v budoucnu navštívit? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
50
Odpovědi na otázku č. 2 přinesly zajímavý výsledek. Políčko ano zaškrtlo 24,26 % respondentů a políčko spíše ano potom 32,69 % respondentů. Z toho vyplývá, že více než 56 % studentů by Petrohrad v budoucnu chtělo navštívit. Studentů, kterých odpovědělo, ne bylo 11,83 %, a studentů, kterých odpovědělo spíše ne, pak 27,22 %.
3. Z jakého důvodu byste navštívil/a Petrohrad? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
51
Nejvíce respondentů (40,24 %) by Petrohrad chtělo navštívit v rámci pobytového poznávacího zájezdu. Je tedy vidět, že tento druh zájezdu (kombinace odpočinku a poznávání) je v současné době oblíben. Na druhé příčce se pak umístil kulturní a poznávací zájezd (31,9 5%). Celkem 21,3 % respondentů uvedlo, že by Petrohrad nechtělo navštívit. Za nákupy a zábavními parky by rádo vyrazilo 6,51 % respondentů.
4. Co by vás mohlo odradit od návštěvy Petrohradu? (můžete zaškrtnout maximálně 3 možnosti) Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.
52
Studenty nejvíce odrazuje pořízení víza (50,89 %). Domnívám se, že je to z důvodu vyřízení formalit a také finanční náročnosti. Silné procento jsem zaznamenala také u odpovědi historie Ruska vůči ČSSR (44,38 %). Je zajímavé, že tento fakt ovlivňuje mladou generaci. 31,95 % by odradilo nepříznivé podnebí a 28,4 % vzdálenost od České republiky. Jiné důvody pak zaškrtlo 16,57 % respondentů.
5. Které město byste navštívili, kdybyste si mohli vybrat? (zaškrtněte pouze jedno možnost) Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
53
V případě výběru z těchto měst by vyhrál Stockholm (38,46 %). Na druhém místě se umístily Helsinky (20,71 %). Na třetím poté Moskva, kterou by si vybralo 20,71 % respondentů. Na posledním místě se umístil Petrohrad, který by si vybralo pouze 13,61 % respondentů. Domnívám se, že toto je způsobeno důvody z předchozí otázky. Dle mého názoru je také v ČR malá propagace Petrohradu, i když nabídka zájezdu na trhu cestovního ruchu je poměrně široká.
6. Které cizí země leží nejblíže Petrohradu? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
54
42,78 % respondentů odpovědělo správně Lotyšsko a Litva. 42,33 % pak odpovědělo Finsko a Estonsko. Dánsko pak označilo 10,56 % a Švédsko 3,33 %. Z výsledku této otázky vyplývá, že více než polovina studentů neví, kde Petrohrad leží.
7. Jaký byl první oficiální název Petrohradu? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
55
Nejvíce respondentů (46,67 %) označilo Leningrad první název města. Domnívám se, že i studenti mají město zažité díky Sovětskému svazu, v němž byl Lenin připomínán pod názvem Leningrad. Správnou odpověď 36,11 % označilo respondentů. 8,89 % dotazovaných si vybralo Petrohrad, 6,11 % Sankt-Pieterburch a pouze 2,22 % označila Pitěr. Tato otázka byla celkem těžká, neboť všechna jména postupně někdy město neslo.
8. Zaškrtněte památky, které se nachází v Petrohradu? (nápověda: ostatní se nachází v Moskvě nebo v Novgorodu) Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.
56
57
V této otázce se správně na prvním až pátém umístili památky, které se nachází v Petrohradu. 46,11 % označilo křižník Auroru, 45 % označilo Ermitáž a Katedrálu Sv.Izáka, 36,67 % označilo Jantarovou komnatu a socha Měděného jezdce získala 28,89%. Chrám Vasila Blaženého, který se nachází v Moskvě, pak označilo 18,33 % a Mazoleum V.I. Lenina zaškrtlo 20 %.
Na výběru byly i památky Novogorodu. Katedrálu sv. Sofie označilo 19,44 % a Novogorodské muzeum ikon získalo 15,66 %.
9. Co jsou to tzv. bílé noci v Petrohradě? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
58
Zde si nejvíce (61,11%) respodentů vybíralo správnou odpověď (noci, kdy slunce zapadá jen krátkou dobu). Bíle noci jsou velmi známé a jsou velkým turistickým magnetem pro návštěvníky města. Zmínka o tomto jevu nechybí v žádném zájezdu do Petrohradu. 21,1 % pak označilo možnost noci, kdy je tu silná polární záře, a pouze 12,78 % označovala políčko s odpovědí noci, kdy se tu vyskytují silné letní bouřky.
10. Jaká přírodní atraktivita v Petrohradu nebo v jeho okolí by vás nejvíce lákala (uveďte jen jednu možnost) Povinná otázka, respondent mohl zvolit jednu z nabízených odpovědí.
59
Z nabízených přírodních zajímavostí by respondenty nejvíce Finský záliv a jeho pobřeží (45 %). Na druhém místě se umístilo jezero Ladoga (26,11 %), na třetím pak řeka Něva (15 %). Nejméně dotazovaných by si vybralo ostrov Kotlin s městem Kronštadt.
11. Uveďte nanejvýše dvě osobnosti, jejichž životní osud by vás nejvíce zajímal. Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí.
60
Výsledky této otázky jsou celkem rovnoměrné. Respondenty by nejvíce zajímal život carevny Kateřina Veliké (38,33 %). Poměrně vysoký podíl respondentů také označilo cara Petra I. Velikého (33,89 %), který je spojen se založením Petrohradu. 31,11 % označilo básnía Puškina a 29,44 % spisovatele Dostojevského. 28,33 % by se rádo více dozvědělo o mystikovi Rasputinovi. Velmi mě překvapilo poslední místo revolucionáře Lenina (22,78 %), zde jsem očekávala větší zájem, neboť tato osobnost významně zasáhla do dějin Petrohradu.
12. Víte co jsou to tzv. maršrutky? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
61
Nejvíce (47,78 %) respondentů se mylně domnívalo, že maršrutky jsou placky pečené v Petrohradu. Správně zaškrtlo malý autobus v Petrohradu celkem 42,22 %. Nejméně (10 %) pak označilo maršrtuky za typický suvenýr z Ruska. Dle mého názoru si dotazovaní tento název zaměnili s podobně znějící matrjoškou, která je skutečně typickým suvenýrem z Ruska.
13. Co je to Jantarová komnata? Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Nejčastější odpověď byla místnost, která je celá vyzdobena jantarem. Někteří respondenti připisovali informace o historii komnaty. Objevila se fakta, že komnata byla darována pruským králem Fridrichem caru Petru I. Velikému. Často se také objevovala poznámka o ztrátě komnaty během II. světové války a existenci její dnešní repliky. Asi jedna třetina dotazovaných odpověděla „nevím“.
15. Znáte nějaké specializované cestovní kanceláře na Petrohrad? Nepovinná otázka, respondent se mohl rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.
62
16. Jakého jste pohlaví? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí
Na dotazník odpovídaly převážně ženy (66,67 %), mužů odpovědělo 33,33 %.
63
17. V jakém jste ročníku? Povinná otázka, respondent mohl zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Dotazník byl vyplněn absolventy a současnými studenty cestovního ruchu. Nejvíce vyplněných dotazníků se mi podařilo získat od studentů 2. ročníku, kterých bylo 32,4 %, 28,62 % pak tvořily odpovědi od absolventů cestovního ruchu. 20,67 % tvořily odpovědi a 1. ročníku a 20,11 % odpovědi z 3. ročníku.
64
7.2
Zhodnocení dotazníku
Z hodnocení dotazníku vyplývá, že studenti dávají přednost městům ryze evropského charakteru. Sankt Petěrburg by navštívilo nejméně studentů ze všech. Domnívám se, že hlavními důvody je potřeba víza a historie Ruska vůči ČSSR (okupace 1968). Také si myslím, že zájezdy do Petrohradu jsou málo propagovány, neboť vědomostní otázky o Petrohradu byly také spíše odpovězeny špatně.
8. Návrhy na zlepšení zájmu o Petrohrad Prvním krokem by mělo být zlepšení oficiálních webových stránek v českém jazyce. V současnosti existují pouze jedny webové stránky, kde je bohužel k dispozici velmi málo informací. Tvůrci by se mohli inspirovat ze stránek, které mají evropské metropole jako je např. Paříž. Dále bych také navrhovala vydání více knih o Petrohradu. Při zadání hesla Petrohrad do knižního katalogu ve veřejných knihovnách mi systém nabídl vždy pouze kolem 20 knih. V současnosti existují pouze dva knižně zpracovaní průvodci. Informace o městě jsem čerpala převážně z oficiálních webových stránek města. Dobrým krokem by mohlo být i zavedení přednášek o Petrohradu. Tyto přednášky by se mohly týkat i dalších měst. Za klíčový krok pro zlepšení zájmu považuji propagaci Petrohradu. Tento krok by měly uskutečnit cestovní kanceláře, které zájezdy do této destinace nabízejí.
9. SWOT analýza
1. Silné stránky
bílé noci, zvedání mostů
hustá dopravní síť po městě 65
historický a kulturní potenciál Petrohradu
centrum Petrohradu na seznamu UNESCO
2. Slabé stránky
oficiální kategorie hotelů neodpovídá skutečnosti
malý počet hotelů **, ***
potřeba víza
letecká doprava je jediná ideální pro všechny turisty
většinou nepříznivé počasí
3. Příležitosti
široká nabídka kulturních akcí
snaha o rozvoj domácího turismu (organizace, Petersburg card)
uměle vytvořené atrakce
spuštění bezpečnostních terminálů pro turisty
4. Hrozby
malá propagace ve srovnání s jinými evropskými protějšky
nízká kvalita služeb, nedostatek kvalifikovaných pracovníků
vysoké ceny potravin, dopravy a dalších služeb (podstatně vyšší než je evropský průměr)
politická situace
Po sestavení SWOT analýzy, jsem dospěla k závěru, že Petrohrad je vhodný zejména pro kulturní/poznávací či náboženský cestovní ruch. Velkou příležitost vidím také v provozu rekreačního cestovního ruchu. Jedním z důvodů je i přítomnost uměle vytvořených atrakci (zábavné parky, aquaparky).
66
Závěr Cílem mé bakalářské práce byl průzkum slavného města Petrohrad z pohledu jednotlivých faktorů cestovního ruchu. Toto téma jsem si vybrala, protože se již několik let učím ruský jazyka a v budoucnu bych měla o návštěvu Petrohradu zájem. Po prostudování odborné literatury jsem si Petrohrad vydefinovala jako turistickou destinaci. Následně jsem se široce věnovala popisu jednotlivých faktorů cestovního ruchu. Také jsem stručně popsala plány Programu podpory rozvoje Petrohradu 2011- 2016. V další části práce jsem se věnovala návštěvnosti Petrohradu. Práce obsahuje grafické zobrazení návštěvnosti města. Pro zjištění zájmu o návštěvu Petrohradu jsem provedla dotazníkové šetření. Výsledkem je zjištění, že studenti zájem o návštěvu Petrohradu spíše nemají. Studenty odrazuje potřeba víza a také historie Ruska vůči ČSSR. Výsledky dotazníků by mohly být užitečně cestovním kancelářím při tvorbě zájezdu, jelikož obsahoval i otázky, kde respondenti vybírali osobnosti a místa, které by je zajímaly při případné návštěvě. Závěr práce obsahuje mé návrhy a postřehy na zlepšení zájmu o návštěvu města. Dle mého názoru je hlavním problémem propagace, která je v České republice nedostatečná.
67
Seznam použitých zdrojů [1] HOWARD, Jeremy. Petrohrad: Velký průvodce National Geographic. Brno: Computer press, 2008. ISBN 978-80-251-2106-1. [2] LINDEROVÁ. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. [3] NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 49-51. ISBN 978-80-7357-673-8 [4] PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch: studijní materiál. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2011 [5] PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Praha: Grada publishing, 2006. ISBN 80-247-1014-5. [6] RIESOVÁ, Michaela. Petrohrad. Praha: Jan Vašut s.r.o., 2004. [7] RICHARDSON, Dan. Petrohrad. Brno: Jota, 2006. ISBN 80-7217-405-30. [8] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. [9]
Blue
style:
Ruská
kuchyně.
[online].
[cit.
2014-02-21].
Dostupné
z:
http://www.blue-style.cz/rusko/petrohrad/ruska-kuchyne [10] BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informacezeme/rusko/sankt-peterburg.html [11] Carskoje selo [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://eng.tzar.ru [12] ČD: Váš osobní dopravce [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.cd.cz [13] Directferries [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.directferries.cz/ [14]
Ermitáž:
muzeum
[online].
[cit.
2014-04-21].
Dostupné
z:
http://www.hermitagemuseum.org/ 68
[15] Grafy klimatů po celém světě [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.klimadiagramme.de/
[16] Haló noviny: Petrodvorce, ruský skvost na seznamu UNESCO [online]. [cit. 201411-04]. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/articles/view/9224491 [17] Informační portál o Petrohradu [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://gov.spb.ru/ [18] Informační portál: Turistická karta města Petrohrad [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.petersburgcard.com/ [19] Informační turistický portál Petrohradu [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: visit-petersburg.ru [20] Křižník Aurora [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.aurora.org.ru/ [21] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Rusko [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/ [21] Neznámé Rusko: Směnárny v Petrohradě [online]. [cit. 2014-09-03]. Dostupné z: http://runknown.com/currency-exchange-in-st-petersburg [22] Oficiální stránka Oficiálního portálu Federální agentury cestovního ruchu v Ruské federaci, [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.russiatourism.ru/ [23] Oficiální stránky Pulkova letiště v Petrohradu [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: www.pulkovoairport.ru [24] Oficiální stránky turistických informačních center Petrohradu [online]. [cit. 201403-14]. Dostupné z: http://eng.ispb.info/ [25]
Oficiální
portál
UNESCO.
[online].
[cit.
2014-03-18].
Dostupné
z:
2014-11-04].
Dostupné
z:
http://whc.unesco.org/en/statesparties/RU/ [26]
Oko:
Jantarová
komnata
[online].
[cit.
http://oko.yin.cz/6/jantarova-komnata/
69
[27] Okružní plavby.cz [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.okruzniplavby.cz/ [28] Osobnosti.cz: Alexandr Sergejevič Puškin [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/alexandr-sergejevic-puskin [29] Petrohrad. Martin Loew: Cestovatelská promítání [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.promitani.cz/petrohrad/ [30] Přepověď počasí: Sankt Peterburg [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.pogodaiklimat.ru/climate/26063.htm
[31] Ruské muzeum [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.rusmuseum.ru [32]
Turistický portál
Petrohradu
[online].
[cit.
2014-04-06].
Dostupné
z:
http://www.saint-petersburg.com [33] Valka.cz: Grigorij J. Rasputin [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/17864/start/-1 [34] Velvyslanectví Ruské federace v České republice [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.czech.mid.ru/cz/ [35] Veřejná doprava: Sankt Petersburg [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.orgp.spb.ru/ [36] Visit Russia: Russsian National Tourist office [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.visitrussia.org.uk/ [37] Víza do Ruska 2014: turistické vízum [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.viza-do-ruska.cz/
70
Seznam příloh: Příloha 1:Mapa metra – Petrohrad Příloha 2: Katedrála Sv. Izáka Příloha 3: Vízová anketa
71
Přílohy: Příloha 1: Mapa metra Petrohradu
Zdroj: Oficiální turistický portál Petrohradu [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.saint-petersburg.com
72
Příloha č.2: Katedrála Sv. Izáka
Zdroj: HolidayCheck.cz [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.holidaycheck.cz
73
Příloha 3: Vízová anketa
Zdroj: RussianVisa.net: More people go with russianvisa. Portál odkazů pro zprostředkování víza [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://czech.russianvisa.net/cz
74
